Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Význam životního pojištění pro zabezpečení občanů ČR
Diplomová práce
Autor:
Bc. Ilona Silovská, DiS. Finance
Vedoucí práce:
Praha
Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.
Červen, 2014
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 24. 06. 2014
Bc. Ilona Silovská, DiS.
Poděkování
Ráda bych poděkovala Bc. Ing. Karině Mužákové, Ph.D. za cenné rady a vstřícný přístup, čímž se zvýšila kvalita této diplomové práce.
Anotace Diplomová práce se zabývá významem životního pojištění v České republice. Teoretická část zpočátku poukazuje na problém zabezpečení lidí z objektivního hlediska, následně porovnává možnosti spoření v kontextu s aktuální důchodovou reformou a zaměřuje se na důchodové spoření. V další části řeší studie konkrétně roli životního pojištění. Práce se také zaměřuje na historii a vývoj, a kategorizuje jednotlivé varianty životního pojištění. V závěrečném oddílu dochází k rozboru porovnatelných produktů životního pojištění vybraných pojišťoven v naší zemi.
Klíčová slova: sociální riziko, životní pojištění, penzijní spoření, pojistné, pojistné plnění
Annotation The concern of this work is to show the importance of the life insurance in the Czech Republic. The theoretical study deals with the problematic of people prevention from objective point of view at first. The possibilities of the saving are subsequently compared in the context with the actual retirement reform focusing to the retirement saving. The role of the life insurance is investigated in next part of the work in more detail. The content of the work is also focused to the history and the development and the particular variants of the life insurance are categorized. The analysis of comparable products of the life insurance of selected insurance companies is performed in the last part of the work.
Key words: social hazard, life insurance, retirement saving, insurance, insurance benefit
4
Obsah 1 Obecné přístupy ke klasifikaci a ke krytí sociálních rizik ............................................ 9 1.1 Definice sociálních rizik a jejich klasifikace............................................................................................. 9 1.1.1 Definice sociálních rizik ........................................................................................................................................ 9 1.1.2 Klasifikace sociálních rizik .................................................................................................................................. 10
1.2 Důchodový systém .................................................................................................................................. 12 1.2.1 První pilíř ............................................................................................................................................................. 12 1.2.2 Penzijní spoření ................................................................................................................................................... 13 1.2.3 Druhý a třetí pilíř ................................................................................................................................................. 16
1.3 Životní pojištění ...................................................................................................................................... 22 1.3.1 Základní vymezení pojmů životního pojištění ..................................................................................................... 22 1.3.2 Pojistné a pojistné plnění ..................................................................................................................................... 27 1.3.3 Připojištění k životnímu pojištění ........................................................................................................................ 28 1.3.4 Technická úroková míra ...................................................................................................................................... 32 1.3.5 Daňové zvýhodnění ............................................................................................................................................. 33 1.3.6 Poplatky ............................................................................................................................................................... 35
1.4 Doplňkové možnosti spoření................................................................................................................... 38
2 Historie a vývoj životního pojištění ............................................................................... 46 2.1 Historie pojišťovnictví ............................................................................................................................ 46 2.2 Vývoj životního pojištění ........................................................................................................................ 49 2.2.1 Světová historie životního pojištění ..................................................................................................................... 49 2.2.2 Historie životního pojištění v českých zemích ..................................................................................................... 50 2.2.3 Vývoj vybraných statistických ukazatelů životního pojištění .............................................................................. 54 2.2.3.1 Předepsané pojistné ....................................................................................................................................... 54 2.2.3.2 Podíl pojištění na HDP .................................................................................................................................. 56
3 Varianty životního pojištění........................................................................................... 58 3.1 Univerzální životní pojištění ................................................................................................................... 58 3.2 Kapitálové životní pojištění .................................................................................................................... 60 3.3 Investiční životní pojištění ...................................................................................................................... 61 3.3.1 Investiční fondy ................................................................................................................................................... 63 3.3.2 Investiční strategie ............................................................................................................................................... 63
3.4 Investiční životní pojištění versus kapitálové životní pojištění ............................................................... 64 3.5 Rizikové životní pojištění ....................................................................................................................... 66 3.6 Dětské životní pojištění ........................................................................................................................... 68
4 Analýza vybraných produktů životního pojištění u vybraných pojišťoven .............. 69 4.1 Pojišťovna Allianz, životní pojištění RYTMUS ..................................................................................... 69 4.1.1 Rozsah pojištění ................................................................................................................................................... 69 4.1.2 Finanční zhodnocení ............................................................................................................................................ 70 4.1.3 Výhody ................................................................................................................................................................ 71 4.1.4 Modelace životního pojištění RYTMUS ............................................................................................................. 72
4.2 Pojišťovna Kooperativa, životní pojištění PERSPEKTIVA ................................................................... 75 4.2.1 Rozsah pojištění ................................................................................................................................................... 75 4.2.2 Finanční zhodnocení ............................................................................................................................................ 76 4.2.3 Výhody ................................................................................................................................................................ 76 4.2.4 Modelace životního pojištění PERSPEKTIVA.................................................................................................... 78
4.3 Pojišťovna ČSOB, životní pojištění FORTE .......................................................................................... 80 4.3.1 Rozsah pojištění ................................................................................................................................................... 80 4.3.2 Finanční zhodnocení ............................................................................................................................................ 81 4.3.3 Výhody ................................................................................................................................................................ 81 4.3.4 Modelace životního pojištění FORTE ................................................................................................................. 82 4.3.5 Komparace modelací vybraných produktů životního pojištění ............................................................................ 84
Závěr ................................................................................................................................... 89 Seznam použité literatury ................................................................................................. 91
5
Seznam použitých obrázků ............................................................................................... 94 Seznam použitých grafů .................................................................................................... 94 Seznam použitých tabulek................................................................................................. 95
6
Úvod Téma diplomové práce jsem si vybrala záměrně vzhledem k aktuální situaci na českém trhu v souvislosti s důchodovou reformou. Touto oblastí jsem se mimo jiného zabývala i na své pracovní pozici, proto je mi téma „Význam životního pojištění pro zabezpečení občanů ČR“ velmi blízké.
Vývoj doby občany dostává velmi často do obtížných finančních situací. Na českém trhu se vyskytuje široká škála prostředků, prostřednictvím kterých lze těmto situacím předejít. Ideálním prostředkem zajištění osob je mimo jiné také životní pojištění, které může lidem nahradit jejich budoucí chybějící příjem. Výhodou je kombinace pojištění rizik a současné zhodnocování investiční složky.
Jako cíl ve své diplomové práci jsem si stanovila analýzu funkčnosti životního pojištění pro občany v České republice a jeho konkurenceschopnost v rámci již zmíněné důchodové reformy. Současně se ve studii zaměřuji na vysvětlení podstaty životního pojištění, poukazuji na důležitost podoby tohoto pojistného produktu a jeho výraznou pozici na českém trhu.
V úvodu práce popisuji problém vzniku sociálního rizika pro občany v naší zemi. Poté se orientuji i na konkrétní klasifikaci těchto jednotlivých rizik.
V další části se zabývám důchodovým systémem v České republice a také alternativními možnostmi zabezpečení občanů. Následně mezi sebou porovnávám možné varianty zajištění.
Ve stěžejní části diplomové práce řeším konkrétně problematiku životního pojištění. Popisuji prvopočátky pojišťovnictví a zaměřuji se na historii a vývoj životního pojištění, s tím i spojené některé statistické ukazatele. Dále řeším oblast jednotlivých variant tohoto produktu na českém trhu a porovnávám je mezi s sebou.
Závěrem této studie upozorňuji na nejsilnější subjekty poskytující životní pojištění v České republice. Vytvářím modelace a analyzuji navzájem konkurenceschopné nabídky uvedeného produktu.
7
Zvolené metody zpracování Obecné informace využité v diplomové práci byly čerpány z uvedené bibliografie a internetových zdrojů. Všechny použité zdroje jsou sepsány na konci této studie.
K vypracování teoretické části práce velmi pomohla odborná literatura s danou problematikou. Svou hodnotou přispěly nemálo i poznatky z jednotlivých přednášek na vysoké škole, a samozřejmě zkušenosti z pracovní pozice.
Praktická část byla založena především na analýze jednotlivých produktů vybraných pojišťoven. V rámci této oblasti byly přímo v pojistných programech daných pojišťoven vytvořeny modelace konkrétních případů životního pojištění. Tyto modelace byly následně s pracovníky příslušných finančních subjektů zkonzultovány. Po celou dobu vypracovávání studie byly poznatky diskutovány s vedoucím diplomové práce, který touto cestou zlepšoval kvalitu obsahu.
8
1 Obecné přístupy ke klasifikaci a ke krytí sociálních rizik Každý člověk by rád na stará kolena zažil klidný a spokojený život a je pouze na nás samotných, jak tohoto života docílit. Na našem českém trhu se během posledních let rozvinula široká škála produktů, které nám dávají možnost se předem finančně zajistit. Kromě povinného státního důchodového systému se nabízí mnoho dalších produktů. Tyto produkty představují možnost dodatečně si spořit na stáří. Konkrétně se jedná hlavně o životní pojištění, spořící a termínované účty či jiné finanční produkty nabízené na českém trhu. Mimo jiné lze využít i možnosti investice na kapitálovém trhu, a to například v podobě akcií, dluhopisů nebo podílových listů. Jednotlivé zabezpečení má samozřejmě své výhody i nevýhody.
1.1 Definice sociálních rizik a jejich klasifikace ,,Problematika nových sociálních rizik je jen zdánlivě pouze jednou z dílčích otázek sociální politiky anebo sociální práce. Ve skutečnosti se právě nová sociální rizika stávají polem, ve kterém se protíná celá řada zcela zásadních problémů dnešní společnosti.“1
1.1.1 Definice sociálních rizik Sociální riziko je spojeno s možností nebo pravděpodobností, že se vyskytnou nějaké události, které v důsledku ovlivňují konání lidí. Historicky je toto riziko často spojováno s okamžiky, kdy lidé ztrácí kontrolu nad svým jednáním, a tím i výsledkem svého očekávání. Dochází k absenci vlivu na sociální prostředí, ve kterém se lidé dosud nacházeli a žili. Velmi rychle se rozpadají sociální struktury, které by mohly bez zásadních problémů fungovat.
Ze statistického hlediska je riziko pravděpodobností, že člověka zasáhne neočekávaná situace, která ho může negativně ovlivnit. Předpokládá se, že lidé nejsou na takové situace připraveni a tudíž nepojištěni. Konkrétně se jedná o vznik dluhu, ztrátu zaměstnání či rozpad doposud fungující rodiny.
1
KELLER, Jan. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme, 1. vyd. Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), 2011, s. 7. ISBN 978-80-7419-059-9. 9
Sociální riziko je problémem modernizace sociálního systému nejen v České republice, ale i v zemích celé Evropy.
Prostřednictvím sociálních rizik by se měla ubírat i celková politika země. Ovšem lidé, kteří jsou sociálními riziky zasaženi, jsou považováni za ekonomicky nevyužitelné, což představuje velmi závažný problém celé společnosti.
Vývojem doby vznikají nová sociální rizika. Tato rizika jsou typicky nová pouze pro země v Evropě. Pro to, proč tomu tak je, je jednoduché vysvětlení. Americké země nikdy typický sociální systém nezažily, proto také již zmíněná nová sociální rizika jsou pro ně jakýmsi standardem.
Sociální rizika se týkají celé široké masy lidí, kterou ovlivňuje slábnoucí sociální systém a neustálé změny v ekonomice jako takové. Problémy se už netýkají jen základní vrstvy obyvatelstva, ale je denním pořádkem, že se velmi často cítí ohroženě i střední vrstva, která dříve svou existenci až tak řešit nemusela. Je třeba poukázat na absenci inspirace sociální problémy vůbec řešit. Reformy, které v rámci sociálního systému probíhají, mají základní nedostatek. Místo, aby sociální problémy redukovaly, naopak je prohlubují. Cílem dnešního systému je stát, který v podstatě neovlivňuje a nebrání šíření nových sociálních rizik. Úkolem společnosti, kterou sociální rizika ovlivňují, je využít tohoto systému ve svůj prospěch, tedy chovat se stejně jako ti, kteří tyto sociální rizika do světa vypustili.
1.1.2 Klasifikace sociálních rizik ,,O nových sociálních rizicích se hovoří stále častěji a hlasitěji počínaje osmdesátými lety 20. století. Jejich vznik a šíření bývají spojovány jednou s nástupem postindustriální společnosti či společnosti služeb, jindy s přechodem od národního průmyslového kapitalismu ke globálnímu kapitalismu finančnímu. Podstatné je, že v rámci těchto procesů dochází v ekonomicky nejvyspělejších zemích k výrazným změnám na trhu práce, mění se populační chování, proměňují se vzorce rodinného soužití a všechny typy sociálního státu čelí podobným výzvám, především prohlubujícímu se nedostatku finančních prostředků na své fungování.“2 2
KELLER, Jan. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme, 1. vyd. Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), 2011, s. 33. ISBN 978-80-7419-059-9 10
Vznik nových sociálních rizik je nejvíce spojen s velkými změnami na trhu práce. Dochází ke změnám chování v populaci, rodiny čím dál více řeší svoji existenci s odkazem na nedostatečné financovaní za strany státu.
Sociální rizika dříve vycházela z toho, zda jedinec sehnal práci. Pokud se tak tomu nestalo, celá rodina nezaměstnaného pak nebyla součástí státního pojistného systému. To znamená, že jako chudí byli nazýváni lidé, kteří práci opravdu neměli. V nové předloze rizik se ale může stát situace, že jedinec pracuje, ovšem odměna za práci není natolik dostačující, aby se z kategorie, „chudých“ vyčlenil. I přesto, že pobírá jistý příjem, potřebuje pomoc státu ve formě určitých sociálních dávek. Bohužel v dnešní době může nastat i taková varianta sociálního rizika, že jedinec přesto, že celý život pracoval a platil pojistné a daně, ve stáří se stává chudým. Tato situace nastala v minulých letech jen v případě, pokud si člověk neplatil již zmíněné pojistné a daně.
Velkým problémem je selhávání trhu práce. V posledních letech mají lidé velké potíže sehnat si své první „dobré“ zaměstnání a starší lidé si své dosavadní zaměstnaní vůbec udržet. Dříve jedinec nemohl sehnat zaměstnání kvůli nedostatečné kvalifikaci, ale dnes jsou mezi nezaměstnanými ve velké míře i lidé s odbornou znalostí.
Dalším velkým mínusem v sociálním systému je selhávaní rodiny jako takové. Hektická doba společnosti neumožňuje matkám zvládat pozici pracujícího a zároveň se postarat o rodinné zázemí. Vzniká mnohem více domácnosti, kde jsou pouze matky samoživitelky, což je velmi náročná pozice. Stávalo se, že do sociálního rizika spadly rodiny, kdy otec nebyl schopen rodinu uživit. Teď je situace taková, že problém mají i rodiny kde pracuje otec i matka, přesto má rodina co dělat, aby se uživila.
Samozřejmě existovalo i riziko, že se lidé zadluží. Ale předpokládalo se, že pokud budou jedinci v rodině finančně gramotní a nezajdou za jistou hranici, dané riziko nenastane. Dnes přijde moment života v podobě nezaměstnanosti nebo rozvodu a i přesto, že jsou lidé finančně gramotní a zbytečně neutrácejí, do sociálního rizika spadnou.
11
Sociální rizika dnešní doby podle pana profesora Jana Kellera můžeme klasifikovat takto: chudoba způsobená nezaměstnaností, chudoba pracujících s minimální mzdou, nezaměstnanost se netýká jen lidí bez kvalifikace, nezaměstnanost lidí s vysokoškolským vzděláním, stáří prožité v chudobě, i když si člověk platil penzi, chudoba v případě nemoci živitele rodiny, chudoba v rodině matky samoživitelky i v případě existence zaměstnání, riziko vzniku chudoby s narozením dítěte, předlužení domácnosti, a to nejen u finančně negramotných, problém bydlení. Z toho všeho vyplývá jediné. V minulých letech byla sociální rizika spjata s jistou pozicí v sociálním systému státu. Pokud člověk ztratil z jakéhokoliv důvodu práci, z tohoto systému byl vyňat a to pro něj znamenalo již zmíněné sociální riziko. Dneska už nezáleží jen na pracovní pozici, aby se jedinec sociálnímu riziku dokázal vyhnout. Sociální rizika se týkají mnohem větší části naší společnosti a je potřeba je nepřehlížet.
1.2 Důchodový systém Základní možnost zabezpečení občanů na stáří zajišťuje v České republice důchodový systém. Ještě nedávno se tento systém skládal pouze ze dvou částí.
1.2.1 První pilíř Hlavní částí důchodového systému je tzv. první pilíř, na kterém se podílí ekonomicky aktivní obyvatelstvo. První pilíř stále existuje a funguje. Do tohoto balíčku přispívají lidé v rámci povinného důchodového pojištění. Systém je založený na jistém principu solidarity. Ve skutečnosti to znamená to, že generace „mladých“ platí na důchody svých rodičů. Alespoň v minulých letech to byla prioritní podstata státního zabezpečení. Během let se samozřejmě zjistilo, že tento systém nemá předpoklad pro přežití. Na vině je několik faktorů. Hlavním faktorem je určitě výše věku populace. Mění se poměr mezi aktivním obyvatelstvem a obyvatelstvem v důchodovém věku.
12
I díky dnešní vyspělé medicíně se lidé dožívají vyššího věku než v minulých letech. Dalším velmi důležitým faktorem je porodnost. Ta je s ohledem na dožívání se vyššího věku velmi nízká. Obecně řečeno, rodí se stále méně dětí na to, aby zaplatili bezstarostné důchodové žití svým rodičům a prarodičům. Z tohoto balíku peněz se vyplácí všechny důchody. Jsou to důchody starobní, sirotčí, vdovský, vdovecký či i invalidní. Je tedy velmi pravděpodobné, že první pilíř bude brzy nedostačující k pokrytí potřeb a nároků budoucích důchodců.
1.2.2 Penzijní spoření Druhou částí důchodového systému byl dobrovolný systém penzijního připojištění se státním příspěvkem. Lidé tak měli možnost si vybrat kolik a zda vůbec budou do tohoto doplňkového systému v rámci penzijních fondů přispívat, a tím si spořit.
Penzijním připojištěním se rozumělo shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.3
Penzijní připojištění směly vykonávat pouze specializované finanční instituce, a to penzijní fondy. Provozování tohoto připojištění upravoval zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem č. 42/1994 Sb.
Vybrané
prostředky
od
účastníků
investovaly
fondy
na
finančních
trzích
a tím je zhodnocovaly. Prostředky pak použily na zabezpečení občanů v důchodovém věku, kteří se tohoto doplňkového spoření účastnili.
Penzijní fondy jsou právnickými osobami a mají podobu akciové společnosti. Vznik a činnost těchto fondů povoluje regulatorní orgán. Tímto regulatorním orgánem je v České republice ČNB. V ČR penzijní fondy vystupují v podobě finančních nezávislých institucí. Velmi přispívají k rozvoji trhu cenných papírů, avšak jsou s nimi spojeny vysoké administrativní náklady.
3
§ 1 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
13
Od 1. 1. 2013 došlo k již dlouho očekávané reformě důchodového spoření. Penzijní připojištění se stává doplňkovým penzijním spořením. Do roku 2013 byla garantovaná návratnost vložených prostředků, což u nových penzijních fondů není a o své prostředky lze tak lehko přijít. Změnila se i výše státních příspěvků, a to tak, že stát přispívá účastníkům až od 300 Kč příspěvku, v roce 2012 stačilo pouze 100 Kč, aby účastník dostal od státu příspěvek v určité výši. Bohužel došlo i k ukončení velmi často využívané výsluhové penze, kdy bylo možné si z účtu penzijního připojištění vybrat po 15 letech až 50 % naspořených prostředků. Od 1. 1. 2013 tak tedy účastnici s novými smlouvami tuto možnost využít nemají.
Tab. 1 Zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-
-
-
-
-
-
-
4,50
3,50
2,10
2,11
1,60
2,21
Allianz
3,80
4,36
3,71
3,00
3,00
3,00
3,11
3,00
3,00
3,10
3,00
2,69
1,85
AXA
4,10
4,25
3,41
3,36
3,10
3,70
2,50
2,20
0,00
2,00
1,47
1,47
1,23
Česká spořitelna
4,20
3,80
3,50
2,64
3,74
4,03
3,04
3,10
0,40
1,28
2,34
2,07
1,63
Česká pojišťovna
4,50
3,80
3,20
3,10
3,50
3,80
3,30
2,40
0,20
1,20
2,00
1,50
2,20
ČSOB Stabilita
4,20
3,20
3,00
2,30
4,30
4,00
2,80
2,40
0,05
1,37
1,49
1,70
1,84
Generali
3,60
4,60
4,10
3,00
3,00
3,81
3,74
4,10
2,00
2,40
2,10
0,30
1,20
ING
4,40
4,80
4,00
4,00
2,50
4,20
3,60
2,50
0,04
0,10
2,10
2,14
1,75
Komerční banka
4,89
4,40
4,63
3,40
3,50
4,00
3,00
2,30
0,58
0,24
2,23
2,04
1,58
AEGON
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv jednotlivých penzijních fondů
14
6
AEGON Allianz AXA
5
Česká spořitelna ČSOB - Stabilita 4
Generali ING
3
Komerční banka
2
1
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: vlastní
Graf 1 Grafické znázornění zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %)
Tab. 2 Průměrná zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %)
x
ING
AEGON
Allianz
Česká spořitelna
1,75
2,21
1,85
1,63
AXA Generali
1,23
Komerční banka
ČSOB Stabilita
Česká pojišťovna
1,58
1,84
2,2
1,2
Zdroj: vlastní
Aritmetický průměr se vypočítá dle následujícího vztahu (1)
x=
n 1 (x1 + x 2 + ... + x n ) = 1 ∑ xi n n i =1
15
(1)
2.5
2
1.5
1
0.5
0
Zdroj: vlastní
Graf 2 Grafické zhodnocení průměrného zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %)
Z tab. 1, tab. 2, graf 1, graf 2 a výpočtů aritmetických průměrů zhodnocení penzijních fondů v jednotlivých letech lze vyčíst, že za období 2000–2012 měly nejzajímavější zhodnocení penzijní fondy České pojišťovny, pojišťovny Allianz a ČSOB. Velmi dobré také bylo průměrné zhodnocení penzijního fondu pojišťovny Aegon, kde byla možnost se stát účastníkem penzijního připojištění až v roce 2007, proto je průměrné zhodnocení určitým způsobem zavádějící.
1.2.3 Druhý a třetí pilíř K 1. 1. 2013 vzniklo důchodové spoření jakožto druhý pilíř důchodového systému. Lidé tak mají možnost rozhodnout se, zda si budou sami z části na svůj důchod prostřednictvím tohoto pilíře spořit. Šanci rozmyslet se mají pouze do roku, kdy dovrší svých 35 let. Pokud tak neučiní, možnost podílet se na druhém pilíři důchodového sytému ztrácí. Kdyby účastník chtěl své rozhodnutí vzít po 35 roku zpět, bohužel to už nelze.
16
Lidé mají příležitost spořit si v rámci tzv. důchodových fondů. Jednotlivé penzijní společnosti povinně nabízí čtyři typy penzijních fondů:
důchodový fond státních dluhopisů,
konzervativní důchodový fond,
vyvážený důchodový fond,
dynamický důchodový fond.
Důchodové fondy jsou spravovány penzijními společnostmi. Tyto společnosti mají speciální oprávnění spravovat tzv. účastnické fondy.
Pokud se lidé rozhodnou do druhého pilíře vstoupit, z hrubé mzdy povinně odvádí pojistné pouze 25 % místo 28 %. K 3 % musí přidat další 2 % ze svého platu a těchto 5 % si účastníci investují v rámci vybraných důchodových fondů. Tato skutečnost snižuje občanům nárok o 15 % na následném vyplácení starobního důchodu. Účastník ovšem bude mít své „soukromé“ úspory na penzi v důchodových fondech. Od 1. 1. 2013 bylo námi známé penzijní připojištění se státním příspěvkem nahrazeno tzv. doplňkovým penzijním spořením (třetí pilíř). S důchodovou reformou se mění i výše státních příspěvků, které byly do této doby poskytované účastníkům dobrovolného penzijního připojištění.
Následující tab. 3 a graf 3 názorně porovnávají změnu státních příspěvků v letech 2012–2013. Tab. 3 Porovnání změn státních příspěvků v letech 2012–2013 Spoření/měsíc 100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1 000 Kč
Příspěvek od státu Příspěvek od státu do 31. 12. 2012 od 1. 1. 2013 50 Kč 0 90 Kč 0 120 Kč 90 Kč 140 Kč 110 Kč 150 Kč 130 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 170 Kč 150 Kč 190 Kč 150 Kč 210 Kč 150 Kč 230 Kč
Zdroj: vlastní
17
Příspěvek od státu [Kč]
250 Příspěvek od státu do 31.12.2012 200
Příspěvek od státu od 1.1.2013
150
100
50
0 100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
vklad [Kč] Zdroj:vlastní
Graf 3 Grafické porovnání změn státních příspěvků v letech 2012 a 2013
Doplňkové penzijní spoření je stejně jako předchozí penzijní připojištění státem daňově zvýhodňované. Patří mezi nezdanitelné položky snižující základ daně z příjmu fyzických osob (§ 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
Pokud si klient spoří ročně částku přesahující 6 000 Kč, má možnost si o částku, která přesáhne tento limit, snížit daňový základ, a to maximálně do výše 12 000 Kč.
V roce 2013 se důchodovou reformou zvýšil maximální státní příspěvek u tohoto spoření ze 150 Kč měsíčně na 230 Kč měsíčně. Maximální státní příspěvek může občan dosáhnout při měsíční úložce 1 000 Kč. Základ daně je pak možno snížit o 12 000 Kč. Jelikož je penzijní spoření podporováno státním příspěvkem až do výše měsíční úložky 1000 Kč, účastník si musí spořit nad tuto výši příspěvku, přesahující již zmíněných 6 000 Kč, aby měl nárok na daňový odpočet.
V tab. 5 je přehledně zobrazen systém státních příspěvků doplňkového penzijního spoření ve srovnání s daňovou úsporou.
18
Jednoduchý příklad v tab. 4 poukazuje na možnost využití daňového zvýhodnění v podobě penzijního spoření.
Příklad daňového zvýhodnění: Žena: 30 let Děti: 0 Pracovní zařazení: zaměstnanec Hrubý příjem: 25 000 Kč Stav: svobodná Pravidelná měsíční úložka na penzijní spoření: 2 000 Kč.
Tab. 4 Příklad daňového zvýhodnění Částka Úhrn příjmů (zaměstnavatel)
Úhrn povinného pojistného
Základ daně Položky snižující základ dně Základ daně po úpravě Daň z příjmu
300 000 Kč (25 000 Kč x 12 měsíců)
102 000 Kč (300 000 Kč x 0,34)
402 000 Kč (300 000 Kč + 102 00 Kč) 12 000 Kč (penzijní spoření) 390 000 Kč 58 500 Kč (390 000 Kč x 15%)
Sleva na poplatníka
24 840 Kč (ze zákona)
Daňová povinnost
33 660 Kč (58 500 Kč - 24 840 Kč)
Zdroj: vlastní
Doplňkové penzijní spoření snižuje základ daně z příjmu o 1 800 Kč (12 000 x 15 %).
19
Tab. 5 Přehled státního příspěvku 2012 a 2013 ve srovnání s daňovou úsporou Příspěvek účastníka
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1 000
50
90
120
140
150
150
150
150
150
150
150
150
0
0
90
110
130
150
170
190
210
230
230
230
0
0
2 280
2 520
2 760
0
0
0
0
0
1 500 2 000
měsíční příspěvek v Kč Státní příspěvek 2012 (Kč měsíčně) Státní příspěvek po reformě 2013 (Kč měsíčně) Státní příspěvek po reformě 2013 (Kč ročně) Daňová úspora 2013
1 080 1 320 1 560 1 800 2 040
0
0
0
0
0
2 760 2 760
900
1 800
(Kč ročně)
Zdroj: http://www.epojisteni.cz/penzijni-pripojisteni/
Novinkou penzijní reformy jsou již zmíněné účastnické fondy, které mají za úkol změnit důchodové spoření v České republice.
Lidé si mohou spořit pomocí účastnických fondů a transformovaných fondů vzniklých z dřívějších penzijních fondů.
Každá penzijní společnost může nabízet a spravovat několik účastnických fondů, jeden má však vždy povinný, a to konzervativní účastnický fond. Na rozdíl od dřívějších penzijních fondů účastnické fondy nemusí garantovat nenulové zhodnocení každý rok, mohou však zájemcům nabídnout lepší zhodnocení vložených úspor.
Níže uvedená tab. 6 a graf 4 zobrazují zhodnocení účastnických fondů v uplynulém roce 2013.
20
Tab. 6 Zhodnocení účastnických fondů v roce 2013 19 %
Conseq globální akciový Raifeissen růstový
11,70 %
ČP vyvážený
3,40 %
ČP dynamický
3,20 %
ČP spořicí
2,90 %
ČP konzervativní
2,50 %
KB dynamický
2,20 %
Allianz selection
1,80 %
Allianz dynamický
1,80 %
Allianz vyvážený
1,70 %
Zdroj: droj: http://www.swisslifeselect.cz/cs/home/servis/media/v_mediich/penzijni-fondy-vydelaly http://www.swisslifeselect.cz/cs/home/servis/media/v_mediich/penzijni vydelaly-ty-akciove.html akciove.html
1.80%
1.80% 1.70%
2.20% Conseq globální akciový 2.50%
Raifeissen růstový 19%
2.90%
ČP vyvážený ČP dynamický ČP spořicí ČP konzervativní
3.20%
KB dynamický Allianz selection Allianz dynamický
3.40%
Allianz vyvážený
11.70% Zdroj: droj: vlastní
Graf 4 Zhodnocení účastnických fondů v roce 2013
21
1.3 Životní pojištění Do dobrovolného důchodového systému by se mohly zařadit i některé produkty poskytované finančními subjekty. Zejména se jedná o životní pojištění. Jde tu o dobrý způsob, jak doplnit 1. pilíř důchodového systému. Svým významem se životní pojištění řadí hned za doplňkové důchodové spoření.
Životní pojištění je finanční produkt, který chrání člověka a jeho rodinu před nepříznivými životními situacemi. Kryje finanční důsledky těchto nahodilostí. Finanční subjekty přichází na trh s různými varianty životního pojištění. Mezi tyto varianty se řadí:
univerzální životní pojištění,
investiční životní pojištění,
kapitálové životní pojištění,
rizikové životní pojištění,
dětské životní pojištění.
Při rozhodování, který typ životního pojištění zvolit, hrají významnou roli i skutečnosti, jakými jsou daňový aspekt nebo i povinnost sjednat si životní pojištění u hypotečního úvěru.
1.3.1 Základní vymezení pojmů životního pojištění4 S ohledem na problematiku produktu životní pojištění je dobré pochopit základní pojmy v oblasti pojišťovnictví.
Aktuální věk Stáří pojištěného, které se určuje z aktuálního kalendářního roku a roku, kdy se pojištěný narodil. Tyto roky se od sebe jednoduše odečtou.
Běžné pojistné Pojistné placené v pravidelných splátkách za dohodnuté období (např. měsíc, pololetí, rok) a ve výši, která je uvedena v pojistné smlouvě.
4
http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/slovnicek/ 22
Čekací doba Doba od počátku pojištění, po kterou pojišťovna při vzniku pojistné události nevyplácí pojistné plnění. Platí jen pro některá rizika a pouze z důvodu nemoci (např. u pojištění hospitalizace z důvodu nemoci je čekací doba dva měsíce).
Denní odškodné Částka, kterou pojišťovna vyplatí pojištěnému za každý den doby léčení u rizika úrazu, pobytu v nemocnici nebo pracovní neschopnosti. Maximální počet vyplacených dnů u rizika úrazu vychází z oceňovacích tabulek pojišťovny a může se lišit od skutečné doby léčení.
Dožití Okamžik, ve kterém se pojištěný dožije konce doby, na kterou pojištění sjednal. Tímto okamžikem pojištění končí.
Dynamizace Navýšení pojistného na základě zvýšení inflace v předchozím roce, pokud tomu tak bylo ujednáno v pojistné smlouvě.
Fond Určité portfolio finančních instrumentů složené z investic, které vlastní pojistitel. .
Individuální konec pojištění Nastavení konce pojištění jednotlivých rizik před termínem, kterému je sjednán konec pojistné smlouvy. Používá se např. u velmi vážných onemocnění a invalidity a výrazně snižuje cenu pojištění.
Jednorázové pojistné Pojistné stanovené na celou dobu trvání pojištění. Po provedení platby se už žádné další pojistné neplatí.
23
Kapitálová hodnota Hodnota pojistné smlouvy neboli množství finančních prostředků, které jsou aktuálně na smlouvě. Skládá se z části pojistného placeného klientem a z podílů na výnosech a na zisku pojišťovny. Tato částka se obvykle vyplácí klientovi při dožití se konce pojištění, ale u některých typů pojištění lze peníze vybírat i během trvání smlouvy.
Mimořádné pojistné Pojistné vložené do pojištění nad rámec řádného pojistného dohodnutého v pojistné smlouvě. Využívá se například, pokud chce pojištěný zvýšit kapitálovou hodnotu smlouvy nebo maximalizovat daňový odpočet z pojištění (až 12 000 Kč ročního pojistného je osvobozeno od daně z příjmů).
Nákupní cena Finanční hodnota, kterou pojistitel dává za podílové jednotky a činí tak na jméno pojistníka.
Obmyšlená osoba Fyzická nebo právnická osoba uvedená v pojistné smlouvě, které pojišťovna v případě smrti pojištěného vyplatí pojistné plnění bez dědického řízení. Tuto osobu si klient určí sám.
Odbytné/odkupné Částka vyplacená při předčasném ukončení pojistné smlouvy.
Oceňovací tabulky Každá pojišťovna má své vlastní oceňovací tabulky s detailním popisem možných pojistných událostí pro případ úrazu. Tabulky obsahují procentuálně vyjádřené trvalé následky úrazu a limity pro maximální počet dní léčení konkrétních úrazů, které pojišťovna proplácí jako denní odškodné.
Podílová jednotka Hodnota, která vyjadřuje podíl v daném fondu.
24
Pojistitel Pojišťovna, která nabízí klientům pojistnou ochranu za pojistné a která vyplácí pojistné plnění v případě pojistné události.
Pojistná částka Nejvyšší možná částka, kterou pojišťovna při pojistné události vyplatí. Sjednává se pro každé riziko zvlášť podle potřeb pojištěného. Při dožití se konce smlouvy může výplata přesáhnout maximální výši pojistné částky díky podílům na výnosech a na zisku pojišťovny.
Pojistná doba Doba, na kterou se uzavírá pojistná smlouva (např. 20 let). Během této doby platí klient pojistné a pojišťovna má povinnost vyplatit pojistné plnění v případě pojistné události.
Pojistná smlouva Právní dokument v písemné podobě, na jehož základě vzniká pojištění. Dokument vychází z nabídky pojistné smlouvy, kterou pojistník sjednal se zprostředkovatelem.
Pojistná událost Nahodilá skutečnost označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout dohodnuté plnění (např. při úrazu, nemoci, úmrtí).
Pojistné Pojistné je cenou pojištění.
Pojistné krytí Veškerá rizika zahrnutá v pojistné smlouvě, detailně popsaná v pojistných podmínkách. Pojistné podmínky obsahují všechna rizika, při jejichž vzniku má pojišťovna povinnost plnit, a také výluky, kdy pojišťovna plnit nemusí.
Pojistné období Časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné (např. měsíc, čtvrtletí, rok).
25
Pojistné plnění Částka vyplacená pojišťovnou při vzniku pojistné události.
Pojistné plnění s progresí Pojistné plnění u rizika trvalých následků úrazu a denního odškodného. Přesný výpočet každá pojišťovna uvádí v pojistných podmínkách. Příklad: U trvalých následků úrazu do 25 % tělesného poškození vyplatí pojistitel příslušné procento z pojistné částky, do 50 % tělesného poškození vyplatí pojistitel příslušné procento z dvojnásobku pojistné částky.
Pojistné podmínky Soubor práv a povinností účastníků pojištění, který vychází ze zákona o pojišťovnictví a občanského zákoníku. Obsahuje zejména důležité informace o vzniku, trvání a zániku pojištění a o rizicích, které se pojišťovna zavazuje krýt. Pojistné podmínky obsahují také rizika, která jsou z pojištění vyloučena (výluky).
Pojistník Osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu. Pojistník nemusí být současně pojištěný. Například u dětského pojištění je pojistníkem rodič, pojištěným je dítě.
Pojištěný Osoba, na jejíž život a zdraví se pojištění vztahuje.
Předběžné krytí Období po sjednání nabídky pojistné smlouvy, kdy ještě není platná pojistná smlouva, ale pojištěný už je chráněn. Platí od třetího dne po podpisu nabídky pojistné smlouvy, která má sjednaný počátek pojištění od následujícího měsíce.
Realokační program Program, který pojistníkovi automaticky vybírá vhodné fondy dle příslušného investičního rizika, aby investice uchránil před možnými výkyvy na akciových trzích.
26
Riziková skupina Pojištěný je dle svého konání zařazen v rámci pojištění do specifické skupiny. Čím rizikovější činnost vykonává, tím je pojištění vyšší.
Vinkulace Vinkulace je určitým typem zajištění. U pojištění znamená vymezení oprávněné osoby, která má v případě pojistného plnění nárok na výplatu.
Výluky Vymezená rizika, na která se nelze pojistit. Seznam výluk je uveden v pojistných podmínkách každé pojišťovny.
1.3.2 Pojistné a pojistné plnění
Pojistné Pojišťovna
s klientem
sjednává
pojistné,
které
má
buď
běžnou
podobu,
nebo jednorázovou. Běžné pojistné je placeno obvykle pravidelně za určitá pojistná období, a to po celou dobu trvání pojištění. Doba, po kterou je pojistné hrazeno, se uvádí v pojistné smlouvě. Další variantou placení pojistného je jednorázová platba. Jednorázové pojistné se hradí za celou dobu, na kterou bylo pojistnou smlouvou uzavřeno. V pojistné smlouvě je vždy uvedena výše pojistného s tím, že u běžného pojistného se uvádí částka za jedno pojistné období. Splatnosti pojistného jsou uvedeny ve všeobecných pojistných podmínkách daných pojišťoven.
Pokud je tak v pojistné smlouvě dohodnuto, lze vedle pravidelně placeného běžného pojistného zaplatit i mimořádné pojistné. Za mimořádné pojistné si pojišťovny obvykle účtují poplatek, který se pohybuje kolem 0-5 % z pojistného. Přesto je tento způsob vložení finanční prostředků na pojištění stále výhodnější než forma placení klasického běžného pojistného. Hlavním důvodem jsou poplatky, které jsou oproti placení běžného pojistného výrazně nižší.
27
Pojistné plnění Pojistné plnění je částka, kterou v případě pojistné události pojišťovna vyplácí. Oprávněnou osobou bývá obvykle pojištěný, zatímco u životního pojištění to bývá obmyšlená osoba. Pojistné plnění záleží vždy na sjednaných pojistných částkách a v případě investičního životního pojištění se také zohledňuje hodnota účtu pojistníka.
1.3.3 Připojištění k životnímu pojištění Životní pojištění slouží především ke krytí rizik, která ohrožují život člověka. Na našem trhu lze v rámci životního pojištění připojistit především následující rizika.
Pojištění smrti a dožití Jakmile se klient dožije sjednaného konce, je mu vyplacena celá kapitálová hodnota. V opačném případě, smrti, pojišťovna vyplácí obmyšlené osobě kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy či pojistnou částku. Kapitálová hodnota se v tomto případě vyplácí, pokud je vyšší. Plnění ze životního pojištění není vypláceno v rámci dědického řízení.
Pojištění smrti následkem úrazu Pokud dojde k úmrtí klienta na základě úrazu. Pojišťovna je povinna vyplatit předem určené osobě pojistnou částku.
Pojištění trvalých následků úrazu Výhodou u pojištění trvalých následků je plnění od 0,5 % trvalého poškození. Konkrétně do tohoto pojištění spadá například i vypadnutí zubu při úrazu.
Pojištění denního odškodného Pokud se klientovi stane úraz a léčí se alespoň 8 dní, náleží mu od pojišťovny odškodné za každý kalendářní den léčení hned o prvního dne. Důležité je, že klient nemá povinnost být v pracovní neschopnosti. Nabízí se tu i možnost jisté progresivity, kterou poslední dobou pojišťovny propagují. Od jisté pojistné částky je třeba doložit potvrzení o výši příjmu a dle toho pak bude vyměřena výše denního odškodného.
28
Pojištění pracovní neschopnosti z důvodu nemoci Pojišťovna české spořitelny také nabízí pojištění pracovní neschopnosti. Vyplácí sjednanou pojistnou částku za každý den pracovní neschopnosti a klient dostane pojistné plnění zpětně hned od prvního dne pracovní neschopnosti. Samozřejmostí je i možnost připojištění úrazu v pracovní neschopnosti.
Pojištění hospitalizace Výjimkou připojištění není ani pojištění hospitalizace. Toto připojištění také nevyžaduje potvrzení o pracovní neschopnosti.
Pojištění velmi vážných onemocnění U pojištění velmi vážných onemocnění poskytuje každá z pojišťoven specifickou pojistnou částku, pokud se potvrdí jedna z variant diagnóz. U pojištění je možnost sjednání daného rizika v určitém věku.
Pojištění invalidity nebo dlouhodobé péče s jednorázovou výplatou pojistné částky Pojišťovna dává klientovi možnost zajistit se i před invaliditou. V tomto případě jednorázovou výplatou pojistné částky. Pojistná částka je klientovi vyplacena a pojišťění zaniká. Obvykle pojišťovny vychází klientům vstříc s možností sjednání individuálního konce tohoto připojištění a také se sjednáním připojištění nižšího stupně invalidity.
Pojištění invalidity nebo dlouhodobé péče s výplatou doživotní renty Připojištění invalidity je možné i s doživotní výplatou renty. Zde se jedná o připojištění v případě, pokud by byl klient uznán invalidním 3. stupně.
Pojištění doživotní kapitálové renty Zajímavou možností připojištění je i pojištění doživotní kapitálové renty. Pojišťovna České spořitelny od 60 let věku pojištěného vyplácí v určitém období sjednanou pojistnou částku.
29
Pojištění zproštění od placení pojistného Pojišťovna nabízí i možnost pojištění, kdy klient předem určené doby nemusí hradit pojistné, jestliže byl uznán invalidním 3. stupně. Toto pojistné za něj hradí pojišťovna.
Pojištění kapitálové hodnoty U možnosti pojištění kapitálové hodnoty v případě smrti poslední pojištěné osoby, je zásadní vyplacení jak kapitálové hodnoty, tak i pojistné částky na smrt. Částka se vyplácí obmyšlené osobě uvedené ve smlouvě.
Předběžné krytí Předběžné krytí se automaticky sjednává od třetího dne od podpisu do dne, který je považován za počátek pojištění, maximálně tato doba činí 29 dní. Toto pojištění nelze sjednat pro pojistné smlouvy s „odloženým“ pojištěním. Akceptovat lze pouze smlouvy s počátkem pojištění stanoveným na 1. den následujícího měsíce po datu podpisu.
Předběžné krytí dospělých se vztahuje na sjednaná rizika: - základní pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin, vč. doplňkového pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin, - pojištění invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky včetně připojištění, - pojištění pro případ smrti následkem úrazu, - pojištění pro případ smrti následkem úrazu při dopravní nehodě, - pojištění trvalých následků úrazu, - pojištění denního odškodného, - pojištění hospitalizace následkem úrazu, - připojištění úrazu k pracovní neschopnosti.
Připojištění pro děti Na jedné smlouvě může být připojištěno hned několik dětí a lze vybírat například z těchto variant rizik: - pojištění velmi vzácných onemocnění, - pojištění hospitalizace, - připojištění úrazu pro děti.
30
Z následujícího graf 5 je patrné, že největší procento ze životního pojištění zaujímá pojištění s investičním fondem, za ním je hned v zápětí se svými 26,1 % pojištění pro případ případ dožití nebo smrti.. Tyto aktuální výsledky z uplynulého roku 2012 jasně naznačují, že lidé v rámci životního pojištění upřednostňují investiční složku, čímž dávají najevo svůj pozitivní postoj k životnímu pojištění jakožto spořícímu nástroji.
2.5
2
3.6
0.2 26.1
Pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití Pojištění s investičním fondem
12.9
Doplňková pojištění Důchodové pojištění Pojištění svatební, prostředků na výživu dětí Pojištění pro případ smrti Kapitálové činnosti 52.6
Zdroj: droj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Graf 5 Struktura životního pojištění na pojistném trhu v ČR (v %)
Na českém pojistném trhu má v oblasti životního pojištění stále hlavní pozici pozic Česká pojišťovna se svými 23,07 %,, ovšem tato vedoucí pozice pomalu slábne a na tuto pojišťovnu pojišťovnu se pomalu pomalu dotahují ostatní pojišťovny, což dokazuje zdravou konkurenční schopnost českého pojistného trhu. Velmi dobrou pozici zastává Česká spořitelna, ING, Kooperativa, ČSOB, Allianz nebo Axa. Více zobrazuje následující graf raf 6. 6
31
ČESKÁ POJIŠŤOVNA KOOPERATIVA
3.52 2.52 2.16 2.54 2.81 3.53
POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY
23.07
ING ČSOB POJIŠŤOVNA
5.36
AXA
5.6
GENERALI POJIŠŤOVNA ALLIANZ
5.87
13.2
METLIFE AMCICO KOMERČNÍ POJIŠŤOVNA
7.29
ČESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠŤOVNA
12.08
UNIQA
10.46
AEGON OSTATNÍ
Zdroj: droj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Graf 6 Podíly jednotlivých pojišťoven na trhu životního pojištění (v ( %)
1.3.4 Technická úroková míra Technická úroková míra je taková úroková míra, která se používá pro výpočet pojistného v životním
pojištění.
Představuje
jakýsi
základ
pro
kalkulaci kalkulaci
tohoto
produktu.
Díky této úrokové míře má klient smluvní nárok na zhodnocení pojistného životního pojištění. Konkrétně to znamená, že mu pojišťovna zaručuje určitý podíl na výnosu z finančního umístění. Jakým způsobem se technická úroková míra stanoví, určuje vyhláška 303/2004 Sb. k zákonu o pojišťovnictví z 6. května května 2004, § 3 Technická úroková míra. Maximální výše výše technické úrokové míry je regulována Českou národní bankou od roku 2006 2006. Do tohoto roku technickou úrokovou míru stanovovalo Ministerstvo financí. Od tohoto roku docházelo k jistým změnám hodnot sazeb. sazeb V letech etech 2002-2004 2004 byla maximální technická úroková míra na sazbě 4 %. V roce 2004 ČNB stanovila technickou techni úrokovou míru na 2,4 %. Tato míra úrokovou se dlouho neměnila, až v roce 2010 ji ČNB minimálně navýšila, a to na 2,5 % %.
32
1.3.5 Daňové zvýhodnění Produkty životního pojištění jsou konstruovány tak, aby odpovídaly individuálním představám každého klienta.
Tuto formu zabezpečení stát bohužel příspěvky nepodporuje. Avšak jistá podpora ze strany státu tu přeci jen je. Účastník má možnost stejně jako u doplňkového penzijního spoření daňového odpočtu. Životní pojištění je tedy produktem daňově zvýhodněným. Uzavře-li si člověk pojistku na nejméně 5 let a alespoň do 60 let věku, může si každoročně odepsat od daňového základu zaplacené pojistné až do výše 12 000 Kč. Pojištění ovšem musí obsahovat kapitálovou složku a být sjednáno na minimální pojistnou částku 40 000 Kč, respektive 70 000 Kč. Částka 40 000 Kč se týká smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let. Výše 70 000 Kč je pak podmínkou pro smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let dlouhou. Podmínky pro uznání daňových výhod soukromého životního pojištění upravuje zákon č. 586/1192 Sb. o daních z příjmu.
Následující typické příklady v tab. 7 a tab. 8 popisují možnosti využití daňového zvýhodnění v rámci životního pojištění.
Příklad daňového zvýhodnění: Muž: 20 let Děti: 0 Pracovní zařazení: zaměstnanec Hrubý příjem: 20 000 Kč Stav: svobodný Pravidelná měsíční úložka na životním pojištění: 1 000 Kč
33
Tab. 7 Příklad daňového zvýhodnění Částka Úhrn příjmů
240 000 Kč (20 000 Kč x 12 měsíců)
(zaměstnavatel)
81 600 Kč (240 000 Kč x 0,34)
Úhrn povinného pojistného
321 600 Kč (240 000 Kč + 81 600 Kč)
Základ daně
12 000 Kč (životní pojištění)
Položky snižující základ dně
309 600 Kč
Základ daně po úpravě
46 440 Kč (309 600 Kč x 15%)
Daň z příjmu
24 840 Kč (ze zákona)
Sleva na poplatníka Daňová povinnost
21 600 Kč (46 440 Kč - 24 840 Kč)
Zdroj: vlastní
Životní pojištění snižuje základ daně z příjmu o 1 800 Kč (12 000 x 15 %).
Pokud zaměstnavatel zvolí příspěvek na životním pojištění namísto prostého navýšení hrubé mzdy, ušetří ročně 4200 Kč + daňové odpočty.
Tab. 8 Daňové zvýhodnění z pohledu zaměstnavatele
Navýšení hrubé mzdy
Položka
Zvýšení hrubého příjmu zaměstnance Zvýšení čistého příjmu zaměstnance
Příspěvek na životní pojištění
1 000 Kč 665 Kč
1 000 Kč 1 000 Kč
Měsíční náklady vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení příjmu Zdravotní pojištění 90 Kč Sociální pojištění 260 Kč Měsíční náklady na zaměstnance 1 350 Kč
0 Kč 0 Kč 1 000 Kč
Roční náklady vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení příjmu Roční náklady na zaměstnance 16 200 Kč Roční náklady na 50 zaměstnanců 810 000 Kč
12 000 Kč 600 000 Kč
Zdroj: vlastní
34
Zaměstnavatel má možnost přispívat svým zaměstnancům na životní nebo penzijní připojištění, a tím si zahrnout tyto příspěvky do daňově uznatelných nákladů až do výše 30 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel tuto částku může libovolně rozdělit mezi životní či penzijní pojištění. Přitom pojistné nebude ze strany zaměstnance podléhat dani z příjmů.
Během pojistné doby si klient může částečně odčerpávat naspořené prostředky a po skončení pojistné doby pojišťovna vyplácí pojistné plnění v hodnotě podílových jednotek. V případě pojistné události smrti, je během pojistné doby osobám, které jsou uvedené ve smlouvě, vyplacena pojistná částka nebo hodnota fondu.
Pokud by klient předčasně zrušil pojistnou smlouvu v prvních letech, je to značně nevýhodné a finančně zohledněné v neprospěch klienta. Pokud si občané zvolí ve smlouvě životního pojištění obmyšlenou osobu, nespadá tato smlouva do dědického řízení.
1.3.6 Poplatky Bývá pravidlem, že pojišťovna s levnějším připojištěním, vydělává na dražší investiční části. Investiční životní pojištění má povahu dlouhodobého rázu, a tak se i pár korun rychle nasčítá do vyšší částky a znamená velkou nákladovost. Přitom klient o tom ani nemusí vědět. Většinou klienti platí za vedení účtu, investiční poplatek či rozdíl mezi nákupem a prodeji fondů nazývaný spread. Pojišťovny s dobrou pozicí na finančním trhu nic netají a ceník mají běžně k dispozici na svých webových stránkách.
Pokud je finanční produkt levnější, nemusí to být pro klienta vždy výhra. Bývá to tak i u životního pojištění. Náklady na finanční produkt je pouze jedna stránka věci. Důležitou roli hrají pojistné podmínky. Klienti mohou ušetřit pár stokorun, ale pak nastane situace, kdy by si každý člověk raději připlatil. Klientovi se může stát, že nebude mít nárok na vyplacení pojistné částky či bude mít nárok pouze na částečnou výplatu. Nejdůležitější je proto si ještě před podpisem pojistné smlouvy detailně pročíst pojistné podmínky pro daný produkt.
35
První rok jdou finance z investiční částky v 80 % pojišťovně a klientovi zbývá přibližně 20 %. Druhý rok pojišťovna dostává asi 25 % a zbytek připadá klientovi. V dalších letech ve většině případů 99 % financí zůstává klientovi přímo na investice a pouze 1 % obvykle připadne pojišťovně jako poplatek. Velkým problémem je také určitě nákladovost provizí makléřů, které zaplatí kdo jiný než klient.
Průměrná délka investičního životního pojištění bývá kolem 10 let. „Pojišťováci“ bývají často tlačeni k uzavírání nových pojistek. Kapitálové životní pojištění je dobré ve většině případů nechat dojít, maximálně uvést do splaceného stavu. Bohužel je pravidlem, že velké množství případů kapitálového životního pojištění je prodělečné a pod bodem inflace. Rušení u investičního životního pojištění není úplně jednoznačné. Investiční část se zhodnocuje až po třetím roce, první dva roky si pojišťovny strhávají poplatky za zprostředkování. Pokud se stane, že někdo poradí zrušit investiční životní pojištění ve třetím roce, nemá to absolutně smysl. U pojistné smlouvy s délkou například 5–10 let velmi záleží na naspořené částce. Někdy se v tomto případě i vyplatí pojistnou smlouvu převést do splaceného stavu. Klienti by už neměli nic platit a peníze se zhodnocují podle zvoleného investičního fondu. V tomto okamžiku již mohou velmi slušně vydělávat.
Klienti také mají možnost snížit investiční částku na minimální hranici. Každou změnu je třeba velice dobře uvážit, aby místo ke zhodnocení nedošlo ke ztrátě velké části financí.
V níže uvedeném obr. 1 a obr. 2 je typický příklad přehledu poplatků v jedné z pojišťoven (Allianz), která poskytuje životní pojištění.
36
Obr. 1 Příklad poplatků v pojišťovně Allianz5 – část a
5
http://www.allianz.cz/file/20826/Specifikace_podminek_pojisteni_Rytmus___web.pdf 37
Obr. 2 Příklad poplatků v pojišťovně Allianz6 – část b
1.4 Doplňkové možnosti spoření Naše společnost má bohužel velmi nízké povědomí povědomí o možnostech spoření. Zhodnotit Z it své úspory je přitom velice jednoduché a také bezpečné. Jediným a hlavním úkolem je vybrat si to vhodné zhodnocení. zhodnocení Následně člověk už jen sleduje, jak peníze přibývají přibývají.. Důležité je, aby zbytečně neležely jen tak ladem.
Existuje široká škála spoření. spoření. Člověk si může spořit i na na klasickém bankovním účtu, ale vzhledem k poplatkům a hlavně inflaci tato možnost nebývá až tak výhodná. Je tedy dobré mít vedle svého bankovního účtu i nějaký nějaký další, který přináší lepší lepší formu zhodnocení úspor.
Vesměs všechny banky či jiné finanční instituce nabízejí finanční produkty, prostřednictvím kterých mohou zájemci své své peníze lépe zhodnotit. zhodnotit. Patří k nim hlavně spořicí účty a termínované vklady. Tyto produkty dávají občanům velkou jistotu jistotu toho, že budou finance v bezpečí a navíc navíc jim přinesou určitý výnos.
6
http://www.allianz.cz/file/20826/Specifikace_podminek_pojisteni_Rytmus___web.pdf 38
Běžný účet Běžný účet je nejzákladnějším typem bankovních účtů. Obvykle slouží k hotovostnímu a bezhotovostnímu platebnímu styku. Klient si ovšem prostřednictvím tohoto účtu může i spořit své finance. Platební styk probíhá bez jakéhokoliv omezení a dispozice s finančními prostředky není nějak limitována. Zhodnocení financí na běžném účtu bývá ovšem minimální.
Spořicí účet V rámci spořicího účtu je spoření z pohledu laika asi nejjednodušší a nejpohodlnější. Bývá zde i stále sympatické zhodnocení a spoření přináší i spoustu výhod. Od klasického běžného účtu se spořicí účet neliší. Je obvyklé, že je lépe zhodnocen a nevyplývají z něho další poplatky za vedení a správu. Většinou se využívá v kombinaci s běžným účtem, kdy dochází k doplňování těchto dvou forem uložení peněz.
Termínovaný účet Termínovaný účet se zakládá jednorázovým termínovaným bankovním vkladem. K tomuto účtu pak po předem stanovenou dobu majitel nemá přístup. Peníze jsou vyplaceny až po té, kdy termín vyprší. Tímto se i termínovaný účet liší od spořícího, kde jsou finance k dispozici praktici neustále během spoření. Termínované účty se zřizují buď s pevnou úrokovou sazbou anebo proměnlivou, kdy dochází průběžně k obměně úrokové sazby během trvání spoření. Finanční subjekty většinou nastavují základní částku pro zřízení těchto typů účtů a bývá pravidlem, čím vyšší částka je, tím vyšší úrok i bývá.
Stavební spoření Stavební spoření je dalším finančním produktem, který nabízí jistou formu zhodnocení úspor. Jedná se o specifický produkt, který v ČR nabízejí specializované banky, a to stavební spořitelny. Uzavření smlouvy o stavebním spoření je upraveno zákonem o stavebním spoření.
39
Stavební spoření upravuje v České republice zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.
Prvopočátky tohoto produktu jsou již v roce 1963, kdy hlavním účelem byla podpora bydlení občanů. V současné době stavební spoření zažívá opět nárůst nových klientů, jelikož lidé hledají jistotu, a to jim tento finanční produkt svým garantovaným zhodnocením nabízí. Zhodnocení není sice tak vysoké jako v minulých letech, produkt ovšem klienty získává svou každoroční pravidelnou státní podporou.
Uzavřením smlouvy o stavebním spoření si klient volí výši cílové částky. Jedná se o celkovou částku, která je klientovi k dispozici v oblasti řešení bytových potřeb. Pokud je účastníkem spoření fyzická osoba, má nárok na státní podporu. Klient může mít založenou jen jednu smlouvu, která mu vynáší státní podporu. Stavební spoření má dvě fáze. První fází je spoření a druhá fáze je úvěrová (viz obr. 1 Úvěr ze stavebního spoření). . ,,Nárok na přidělení úvěru ze stavebního spoření získá klient pokud:“7
naspoří stanovenou část cílové částky,
bude spořit alespoň 2 roky,
dosáhne cílové úrovně tzv. ohodnocovacího čísla,
poskytne požadované zajištění úvěru.
Úvěr bývá splácen pravidelně v měsíčních splátkách. Velkou výhodou stavebního spoření je, že úroky z úvěru si klient může odečíst až do výše 300 000 Kč z daňového základu (daň z příjmu). Další výhodou řádného úvěru je také možnost kdykoliv tento úvěr bez sankcí splatit. Pokud klient nemá zájem o čerpání úvěru ze stavebního spoření, k druhé fázi vůbec nedochází a stavební spoření se realizuje pouze fází spoření a následně vyplacením naspořené částky. Účastník však musí jistou dobu spořit. Zákon o stavebním spoření ukládá povinnost spořit po dobu šesti let, aby vznikl nárok na státní podporu. Po šesti letech může klient použít celou naspořenou částku k libovolným účelům.
7
PULPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007, 272 s.. ISBN 978-80-245-1180-1.
40
Zdroj: droj: http://www.stavebky.cz/co-je-stavebni-sporeni/ http://www.stavebky.cz/co sporeni/
Obr. 3 Úvěr ze stavebního spoření
Jelikož nárok na úvěr ze stavebního spoření vzniká až po určité době spoření, pro klienty jsou velmi sympatické úvěry překlenovací (viz obr. o 2 Překlenovací úvěr) úvěr).. Úvěry slouží k překlenutí doby, než vznikne klientovi nárok na klasický úvěr ze stavebního spoření.
Překlenovací úvěr může klient získat prakticky hned a tímto se stává velmi atraktivním. Bohužel podmínky jsou ale méně méně výhodné než u klasického klasi kého úvěru ze stavebního spoření. Účastník splácí splácí překlenovací úvěr a zároveň také stále spoří na účet stavebního spoření. Hlavní nevýhodou překlenovacího úvěru je výše úroků. Úroky jsou vyme vymezeny zeny z celé cílové částky a tedy i z klientova naspořených financí. Další překážkou je také neumořování cílové částky. Překlenovací úvěr je tedy pro účastníky podstatně dražší na úkor své relativní dostupnosti.
41
Zdroj: droj: http://www.stavebky.cz/co-je-stavebni-sporeni/ http://www.stavebky.cz/co sporeni/
Obr. 4 Překlenovací úvěr
Vkladní knížka Vkladní knížka je depozitním produktem s obrovskou tradici v České republice. I přesto, že poměr těchto těch o produktů na celkových nabízených finančních produktech retailových ústavů není tak vysoký, představuje vkladní knížka knížka významný finanční produkt na našem trhu. Možnost ožnost spoření má jisté specifické vlastnosti. vl stnosti. Vkladní knížkou není možné realizovat platební styk a využívat elektronické bankovnictví. Pokud by klient chtěl se svým depozitem nakládat, je nutné vkladní knížku předložit. Tento způsob spoření je vyhledáván vyhledáván spíše našimi rodiči a prarodiči, prarodiči, i když i mladší klienti nejsou úplnou výjimkou. výjimkou Dříve nám náš náš trh nabízel nabízel dva typy vkladních knížek, konkrétně vkladní ladní knížku na jméno a vkladní knížku na doručitele. Vkladní knížka na doručitele ze své anonymní povahy však představovala obrovské riziko v oblasti legalizace výnosu z trestné činnosti, proto byla tato o forma spoření EU zakázaná.
42
Hypoteční zástavní listy Hypoteční zástavní listy jsou typem dluhopisů, které jsou plně kryté pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částečně z těchto pohledávek. Investor může z investice do těchto dluhopisů vytěžit hned několik výhod. Jsou méně rizikové než klasické dluhopisy, jelikož jsou zajištěny hned dvakrát, a to ze strany banky a zástavními právy k nemovitosti. Další výhodou hypotečních zástavních listů je osvobození od daně z příjmu a také sekundární obchodování, kterým je zabezpečena jejich likvidita.
Drahé kovy Jako zhodnocení našich financi je možno představit si i investici do drahých kovů. Ceny drahých kovů a i výnosy z těchto aktiv velmi kolísají, z čeho vyplývá velká rizikovost. Mezi drahé kovy se řadí zlato, platina, stříbro či palladium.
Akcie Akcie jsou velmi využívaným finančním instrumentem. V rámci zhodnocení financí na kapitálovém trhu jsou jedny z nejvýznamnějších. Jedná se o dlouhodobý majetkový cenný papír. Pro majitele, akcionáře, z držby akcie vyplývá dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech hned několik práv: podílet se na řízení společnosti, podílet se na zisku společnosti, podíl na likvidačním zůstatku, přednostní právo na upsání nových akcií.
Nemovitosti V současnosti jsou nemovitosti jednou z mála reálných aktiv, prostřednictvím kterých přináší majiteli kapitálový zisk. Nemovitost bývá také zárukou pravidelného příjmu, a to formou nájemného. Do nemovitostí zahrnujeme stavby, pozemky, budovy, veškeré vodní plochy a také porosty. Nejoblíbenější investicí v oblasti nemovitostí jsou byty, které jsou považovány za velice bezpečnou formu zhodnocení našich financí.
43
Umělecká díla a starožitnosti Velkou pozornost občanů poslední dobou mají i starožitnosti a umělecké záležitosti. Je to především z důvodu jejich vzácnosti, kvality a jednoznačně jedinečnosti těchto děl. Bohužel obecná povědomost o těchto obchodech se starožitnostmi a uměleckými díly je velmi malá, chybí souhrnné informace o cenách a přehled o těchto obchodech.
Podílové fondy peněžního trhu Podílové fondy peněžního trhu patří mezi nejméně rizikové. Stabilně se řadí mezi ty nejoblíbenější. Jelikož představují nízké riziko, ani výnos není nejvyšší. Aby se investování do podílových fondů peněžního trhu vyplatilo, doporučuje se investiční horizont 6–12 měsíců.
Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy dluhopisové se svou povahou řadí hned za fondy peněžního trhu. Jsou více rizikové a nabízí nám i prostor pro vyšší výnos. Je zde třeba počítat i s větším investičním horizontem, než tomu je u fondů peněžního trhu, doporučuje se 3–5 let.
Podílové fondy akciové Podílové fondy akciové jsou nejrizikovější. Pro investora ovšem znamenají možnost i velkého zhodnocení. Jsou dlouhodobým finančním instrumentem, jehož investiční horizont se doporučuje 5 a více let.
Cizí měna Investice do cizí měny patří mezi rizikovější, avšak zhodnocení investic v cizí měně může být velmi zajímavé. Obvyklou a nejpřijatelnější variantou je investování do fondů v cizí měně. Další možností, která se naskýtá, je investice přímo do prodeje a nákupu cizí měny. Pokud by došlo k posílení některé měny, představuje tato možnost velkou atraktivitu zhodnocení. Mimo jiné lze také investovat do akcií v cizí měně či si zřídit klasický spořicí účet v cizí měně. V tab. 9 je znázorněn přehled možností spoření při určitém riziku v poměru k výnosu a likviditě dané investice.
44
Obecně se má vzato, že není dobré všechny finance zainvestovat. Aby byla stále k dispozici jistá rezerva, je dobré mít v záloze alespoň trojnásobek měsíčního platu. Tyto finance je možno uložit např. na spořicí účty, kde se zhodnocení pohybuje cca kolem 2,5 %. Sice se jedná o zhodnocení pod inflací, ale finanční prostředky jsou kdykoliv k dispozici ať už nastane jakákoliv finanční tíseň. Pro ostatní finance je dobré zvolit jiný investiční instrument.
Tab. 9 Přehled možností spoření Způsob spoření
Riziko
Výnos
Možnost rychle proměnit v hotovost
stavební spoření
velmi nízké
velmi dobrý
velmi špatná
termínované vklady
nízké
nízký
ano
vkladní knížky
nízké
nízký
ano
běžné účty
nízké
velmi nízký
ano
hypoteční zástavní listy
nízké
střední
velmi špatná
kapitálové životní pojištění
nízké
střední
velmi špatná
nemovitosti
nízké
nízký až střední
velmi špatná
podílový fond peněžního trhu
nízké
nízký až střední
ano
podílový fond dluhopisový
nízké
střední
ano
cizí měna
střední
nízký
ano
investiční životní pojištění
střední
střední
ano
penzijní připojištění
střední
střední
velmi špatná
umělecká díla a starožitnosti
střední
nízký až střední
velmi špatná
podílový fond akciový
vysoké
vysoký
ano
drahé kovy
vysoké
nízký
malá
akcie
velmi vysoké
vysoký
ano
Zdroj: vlastní 45
2 Historie a vývoj životního pojištění Pojišťovnictví má ve světě již dlouhou tradici. Přes určitou kulturní vyspělost a technický pokrok se však ještě nepodařilo objevit způsob, jak spolehlivě předpovídat živelné pohromy a jak jim čelit. Požáry, povodně, zemětřesení a také lidská nedokonalost doprovázená škodami jsou následkem ztráty několika tisíce životů v každém roce a neskutečně vysokých materiálních škod lidstva.
2.1 Historie pojišťovnictví Lidská společnost se postupem času naučila čelit následkům určitých událostí v podobě takových nástrojů jako je prevence, spoření, pojištěním, kolekty, či potlačení škody již vznikající. Ve vývoji lidstva získáváme postupně informace o fungování přírodních jevů a procesů a zjišťujeme tak, co je v našem životě nutné a co nahodilé. Nahodilé skutečnosti se po celá staletí projevují jako nejistota.
Smyslem pojištění je zabezpečit sebe či majetek na určité hrozby. Rizika jsou plošná, což v důsledku znamená, že zemřít může každý a ztroskotat může i dobrá loď. Lidé, kteří jsou těmito riziky ohroženi se proto dobrovolně a solidárně sdružují k obraně proti němu.
Prvopočátky pojišťovnictví Některé znaky pojištění jsou známy již v období 2000 let před naším letopočtem. Pojištění bylo soustředěno v uzavřených skupinách osob z menšinové části společnosti, mělo vzájemnostní charakter a nebyl při něm oddělen pojistitel a pojistník. Často je v tomto období těžké odlišit pojišťovací činnost od činnosti charitativní a podpůrné.
Na území dnešní České republiky je historie pojišťovnictví doložena již koncem 17. století. Bylo tak navázáno na snahy o pojištění z okolního světa. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek originální a dobře promyšlený
návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov
v Čechách. Z příspěvků občanů mělo dojít v každém městě k vytvoření protipožárního fondu, avšak k realizaci nedošlo.
46
V roce 1777 byla založena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nářadí, nábytku a dobytku, která ale neměla dlouhého trvání. Po roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě “zahraniční” pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu, v roce 1832 otevřela svou pobočku v Praze Generali.
Založení První české vzájemné pojišťovny V roce 1827 vznikl český, společný, císařskokrálovský privilegovaný pojišťovací ústav, který sloužil k náhradě škody způsobené ohněm. Od tohoto ústavu se také odvíjí celá tradice českého pojišťovnictví. Název byl ještě téhož roku pozměněn na První česká vzájemná pojišťovna, Praha. Tato pojišťovna provozovala požární pojišťění nemovitostí a od roku 1864 také pojištění movitostí a pojištění krupobití. Od roku 1909 zajišťovala pojištění životní, pojišťování zákonné odpovědnosti a pojišťování proti vloupání. Roku 1881 zaplatila škodu vzniklou požárem Národního divadla. Téměř současně vznikla Moravskoslezská vzájemná pojišťovna v Brně.
Expanze zakládání – 2. polovina 19. století Od počátku 19. stol. se v přístupu pojištění odráží liberální ekonomická teorie. Pojištění se stává předmětem podnikání, liberalismus totiž chápe pojištění jako užitečný druh obchodní činnosti. Pojišťovny se prosazují v podobě akciových společností, i když neustále fungují vzájemné pojišťovny. Pojištění se začíná rozvíjet díky jeho prosazování v širších vrstvách obyvatelstva, než bylo v předchozím období. Vznikají městské, rolnické a vzájemné pojišťovny.
Pojišťovnictví v samostatné republice do roku 1945 Během válečného období 1914–1918 se podařilo uchránit prostředky klientů a po vzniku samostatného Československa tak zahájit novou etapu československého pojišťovnictví. Kromě dalších nově založených českých pojišťoven na trhu aktivně působily i zahraniční pojišťovny. Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2. světové války byla výsledkem předválečného období v roce 1945 existence celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací.
47
Znárodnění zestátněním a monopolizace 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků bylo znárodněno zestátněním Dekretem prezidenta republiky z 24. října 1945. K řízení pojišťovnictví byla ustavena Pojišťovací rada se sídlem v Praze.
Od 1. 1. 1947 bylo v Československu vytvořeno pouze pět pojišťoven, národních podniků. Po únoru 1948 byl zformován pouze jeden ústav Československá pojišťovna, národní podnik. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený tržní vývoj pojišťovnictví.
V souvislosti s novým federativním uspořádáním státu v roce 1968 byly 1. 1. 1969 z jediné Státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Monopolní období českého pojišťovnictví trvalo až do počátku devadesátých let.
48
2.2 Vývoj životního pojištění ,,Životní pojištění bylo prvoplánově zamýšleno především jako zabezpečení určitých finančních zdrojů pro rodiny v případě úmrtí nebo ztráty výdělečné schopnosti živitele. V historických prvopočátcích bylo logicky v popředí zájmu nejzávaznější riziko předčasné smrti, spojené s finančním zabezpečením pohřbu a skromné podpory pro pozůstalé. Původní pojištění rizika smrti mělo, prakticky až do nedávné doby zhruba před sto lety, většinovou podobu tzv. pohřebního pojištění s pojistnou částkou odpovídající zhruba nákladům pohřbu. Soudobé životní pojištění se od tohoto pojetí diametrálně liší, jeho původní význam se výrazně posouvá a rozšiřuje a jako výrazný fenomén naší hektické doby se dále rozvíjí.“8
2.2.1 Světová historie životního pojištění Životní pojištění, jako známe dnes, se zrodilo v 16. století. První zaznamenanou životní pojistkou, byla pojistka uzavřená 18. června roku 1583 jistým panem Richardem Martinem. Tento pán uzavřel smlouvu na život Williama Gybbonse. Smlouva byla uzavřena na dobu 12 měsíců a pojistná částka představovala 382 liber. Dotyčný zemřel ještě před uplynutím 12 měsíců, a to 9. června 1584.
Jednoduchá smluvní forma životního pojištění pokračovala až do 18. století, kdy byly v Anglii zavedeny dva zákony. Tímto krokem došlo k určité systematizaci základů životního pojištění. Do té doby bylo možné uzavírat životní pojistku prakticky na kohokoliv. Pokud například odcházeli vojáci do války, docházelo k uzavírání pojistných smluv s nadějí, že osoba zemře a pojistník pojistky rychle zbohatne. Od roku 1708 došlo k zákazu sázení na válku a již v roce 1774 se zavedl nový pojistný pojem ,,pojistný zájem“. Majitel pojistky, tedy pojistník, byl povinen prokázat, že na smrti pojištěného finančně tratí.
Zásadním krokem k dotvoření systému životního pojištění byly vědecké výpočty pojistného, které byly nesmírně důležité pro tvorbu základny životního pojištění. Známý matematik James Dodson nebyl v roce 1756 ve svých 46 letech pojištěn. Jeho věk byl tehdy považován za velké riziko.
8
DUCHÁČKOVÁ, Eva, DAŇHEL, Jaroslav, a kol. Pojistné trhy, 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012, s. 141. ISBN 978-80-7431-078-2.
49
Tato zkušenost mu zavdala myšlenku pojistného projektu a vytvořil svůj vlastní plán v rámci tehdejšího životního pojištění. Bral v úvahu věk každého člověka při vstupu do pojistného projektu a také dobu, kterou v něm zůstával.
James Dodson se zabýval všemi možnými pojistnými údaji. Řešil průměrnou délku života nebo dokonce i knihy narození. Výsledkem jeho snahy byla tvorba tabulek prémiových sazeb. Podle něho by si každý mohl nechat pojistit svůj život za určitou pojistnou částku a na určitý počet roků. Jediné, co by potenciální zájemce musel udělat, bylo zaplatit určitý roční obnos vypočítaný podle jeho věku a délky pojistného období.
Tento matematik tedy diverzifikoval riziko na celou pojistnou skupinu a riziko klienta na kompletní období smlouvy. Náklady, které byly obrovské u pojištěných vysokého věku, byly vykompenzovány nižšími náklady mladších klientů.
2.2.2 Historie životního pojištění v českých zemích V dobách, kdy byly české země součástí habsburské monarchie, byly největším nebezpečím požáry. Ohrožovaly majetek všech lidí, a to bez rozdílu, zda byli chudí či bohatí. Často přinášely
také
velkou
ztrátu
pracovních
příležitostí.
Nejtypičtější
oblastí,
která vyžadovala ochranu, bylo zemědělství. Toto odvětví zajišťovalo obvykle většinu příjmů.
Marie Terezie podněcovala svými osobními dopisy a patenty zakládání pojišťoven. Pro císařovnu bylo nesmírně důležité pomáhat poškozeným svými dobročinnými akcemi. Nejvýznamnějším blahodárným činem v této oblasti, bylo založení Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí. Hospodářsky sílící česká šlechta pociťovala potřebu
vlastní
pojišťovny,
která
by
se
specializovala
na
životní
pojištění.
Dosud nad touto oblastí držely ochrannou ruku pouze vídeňské a částečně i budapešťské pojišťovny. V roce 1869 vznikly v Praze dvě české pojišťovny, pojišťovna Slavia a pojišťovna Praha.
České pojišťovny Slavia a Praha a také německá Concordia hrály v 19. století na našem pojistném trhu životního pojištění pouze malou roli. Vesměs všechny životní pojistky upisovaly stále jen vídeňské, budapešťské nebo jiné zahraniční pojišťovací ústavy.
50
Na konci 19. století se stalo životní pojištění nejvýznamnějším druhem pojištění v RakouskoUhersku. Dostalo se i před požární pojištění, které se do té doby považovalo za nejdůležitější. Největší roli sehrálo pojištění pro případ úmrtí, menší úlohu pak pojištění na dožití a s ještě větším odstupem následovalo pojištění důchodové. Také se stále více prosazovalo sdružené pojištění pro případ smrti nebo dožití.
Historie nejstarší pojišťovny u nás, dnešní České pojišťovny se začala psát v roce 1827. Stalo se tak v Praze v měsíci říjnu, kdy zahájil činnost Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťovací ústav. Tento ústav byl první naší národní pojišťovnou.
Zpočátku docházelo k provozování pouze požárního pojištění. Až o pár let později se rozšířil provoz pojišťovny například o pojištění proti krupobití. Pojišťovna tehdy fungovala již pod novým názvem, a to jako První česká vzájemná pojišťovna.
V roce 1909 se rozšířila činnost tohoto ústavu o další pojišťovací odvětví. Pojišťovna se především zaměřovala na pojištění životní, úrazové nebo zákonné odpovědnosti.
Ve 2. polovině 19. století měla První česká vzájemná pojišťovna takovou sílu, že jí v podstatě ani neovlivnily obrovské náhrady škod vzniklé při požárech koncem století. Dokonce bravurně ustála jednu z největších škod, která vznikla v 19. století. Tou událostí nebylo nic jiného než požár rozestavěného Národního divadla. Ten se udál 12. srpna 1881 a První česká vzájemná pojišťovna vyplatila téměř 300 tisíc zlatých. Tato úhrada patřila mezi nejvyšší poskytnuté v 19. století, díky níž došlo k umožnění prakticky okamžitému zahájení obnovy divadla. Bylo to tedy přesně to, proč se pojistky uzavírají - aby umožnily okamžitou obnovu.
Úspěšné většinou byly také i další nově vznikající české pojišťovny, zakládané v nových vlnách na přelomu 19. a 20. století v období po první světové válce. Avšak ani pojišťovnictví se neobešlo bez jistých potíží. Stačí připomenout úpadek vídeňské pojišťovny Fénix v roce 1936, způsobený nepřiměřeným riskantním chováním a samozřejmě spekulacemi. Schodek této české filiálky dosáhl 700 miliónů korun. Nicméně většina českých pojišťovacích ústavů se držela až do počátku německé okupace. Zajímavý byl způsob, jak se celá situace kolem pojišťovny Fénix vyřešila.
51
Již počátkem třicátých let prosakovaly v mezinárodním odborném tisku znepokojivé zprávy o podivných praktikách vídeňské pojišťovny Phönix-Leben a jejich poboček v jednotlivých zemích Evropy. Podplacení úředníci a veřejní činitelé velice dlouho zastírali skutečný stav věcí. Lidem ve vedení Fénixu v Praze nebylo líto žádného finančního obnosu, aby na svou stranu získali aktivní politiky i politiky, kteří byli už mimo službu. Oslovovali i různé korporace a nabízeli za protislužbu například bezplatný pronájmem kancelářských místností.
V roce 1936 došlo k zásadní události. Dne 19. února zemřel hlavní organizátor machinací Phönixu Dr. Wilhelm Berliner,. Tento muž do poslední chvíle zamlžoval skutečnou situaci svého pojišťovacího ústavu. Tehdy ještě podplacení novináři stihli vydání oslavných nekrologů. 26. března, propukla katastrofa. Došlo k provalení schodku 250 milionů šilinků, tj. téměř 1,5 miliardy tehdejších Kč. Úřední zpráva, která schodek zveřejnila, vyvolala velké obavy především v Československu, neboť na Československo připadal po Rakousku největší podíl celkového pojistného obchodu Phönix-Leben.
Po řadě jednání se ministerská rada vlády Československé republiky usnesla na jistém opatření. Nařízení jasně ukazovalo, že jde o provizorní opatření, které má za cíl získat čas pro další zkoumání celé záležitosti. Ke konečnému řešení
došlo v roce 1937 vydáním
několika vládních nařízení, na jejichž základě bylo československé jmění pojišťovny Fénix přeměněno na samostatnou právnickou osobu, která byla do obchodního rejstříku zapsána jako Pojišťovna Star. Rozhodlo se také, jak budou získávány sanační prostředky na překonání důsledků krachu Fénixu. Celkově je možno říci, že díky solidárnímu přístupu životních pojišťoven, působících v Československu, pochopení vlády se tehdy našlo schůdné řešení aféry Fénix, která mohla těžce poškodit pojišťovací myšlenku a podrýt důvěru nejširší veřejnosti v životní pojištění.
V České republice byl v roce 1991 přijatý nový zákon č. 185/1991 Sb, O pojišťovnictví. Tímto
zákonem
se
zrušilo
působení
monopolu
ze
strany
České
pojišťovny
a došlo i k vytvoření státního dozoru nad pojišťovnami, který vykonávalo Ministerstvo financí.
V současné době působí v České republice 21 velkých pojišťoven (členů ČAP), které nabízí životní pojištění. Většina z nich nabízí kombinaci produktu s úrazovým pojištěním, pojištěním invalidity nebo kombinaci s jiným připojištěním.
52
V České republice je životní pojištění oblíbené pro přednosti, které spočívají hlavně v zajímavém zhodnocení financí a v úsporách na dani z příjmů fyzických i právnických osob. V roce 1995 byl podíl životního pojištění na trhu 27,5 %, v roce 2004 už se tato hodnota pohybovala kolem 40 %, v roce 2012 dokonce už 48 % u celkového předepsaného pojistného. V roce 2012 působilo na českém trhu 51 pojišťoven (33 tuzemských, což je o jednu méně než v roce 2011), z toho 6 jich poskytovalo pouze životní pojištění a 15 pojišťoven se zabývalo životním i neživotním pojištěním. Následující tabulky tab. 10 a tab. 11 a následně i graf 5 názorně poukazují na vývoj počtu pojišťoven v České republice v letech 1995–2012. Tab. 10 Vývoj počtu pojišťoven v letech 1995–2003 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Počet pojišťoven Životní pojišťovny Univerzální pojišťovny
35
35
40
41
42
41
43
42
42
5
2
4
5
3
3
3
3
3
15
19
18
17
18
18
17
17
16
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Tab. 11 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2004–2012 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Počet pojišťoven Životní pojišťovny Univerzální pojišťovny
2010 2011 2012
40
45
49
52
53
52
52
53
52
3
5
6
6
7
7
7
7
6
16
17
16
17
17
16
15
15
15
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
53
60
50
40
30
20
10
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet pojišťoven
Životní pojišťovny
Pojišťovny se smíšenou činností
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Graf 7 Vývoj počtu pojišťoven v České republice v letech 1995–2012
2.2.3 Vývoj vybraných statistických ukazatelů životního pojištění Úkolem této podkapitoly je obecně vyzdvihnout celkový vývoj propojištěnosti životního pojištění v České republice. Základní statistický ukazatel, na kterém je možno vidět vývoj pojištěnosti v České republice, je předepsané pojistné.
2.2.3.1 Předepsané pojistné Předepsané pojistné zahrnuje pohledávky pojistného vyplývající z pojistné smlouvy. Tato částka se skládá ze všech splatných částek v daném účetním období. Není směrodatné, zda se tyto částky týkají i následujícího účetního období. Přijaté předepsané pojistné funguje jako velmi dobrý statistický ukazatel ve světě nejen životního pojištění.
54
Tab. 12 Předepsané pojistné v letech 1996–2003 (mil. Kč)
Životní pojištění Celkem pojištění
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
10 989
12 690
14 965
19 917
22 770
28 281
34 161
41 123
40 243
47 986
55 088
62795
69 284
79 196
88 473
104 636
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Tab. 13 Předepsané pojistné v letech 2004–2010 (mil. Kč)
Životní pojištění Celkem pojištění
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
44 201
44 954
47 233
54 120
56 888
60 208
71 765
111 586 115 904 119 948 130 352 137 160 141 421 152 877
Přdepsané pojistné [Kč]
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
180,000 160,000 140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Životní pojištění
Celkem pojištění
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Graf 8 Vývoj předepsaného pojistného v České republice v letech 1996–2010 55
2.2.3.2 Podíl pojištění na HDP Podíl životního pojištění na HDP v ČR od roku 2010 víceméně stagnuje. Lidé prozatím ještě nepřišli na to, jak využít životní pojištění jako zabezpečení se na stáří. Bohužel se stále spoléhá na státní systém ČR. Vývoj podílu pojistného na HDP v České republice názorně zobrazuje tab. 14 a graf 6.
Tab. 14 Podíl pojistného na HDP v ČR v letech 1995-2012 (%) Podíl na HDP-pojistné celkem 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Podíl na HDP-životní pojištění
2,3 2,4 2,6 2,8 3 3,2 3,4 3,7 4,1 4 3,9 3,8 3,7 3,8 3,9 4,1 4,1 4
0,6 0,6 0,7 0,8 1 1 1,2 1,4 1,6 1,6 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6 1,9 1,9 1,9
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
56
[%]
4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0
Podíl na HDP-pojistné celkem
Podíl na HDP-životní pojištění
Zdroj: vlastní dle výročních zpráv ČAP
Graf 9 Podíl pojistného na HDP v ČR v letech 1995-2012
57
3 Varianty životního pojištění Náš život přináší spoustu radosti, ale na druhou stranu i ty strasti. Proti těm negativním životním skutečnostem se nabízí ochrana formou některých variant životního pojištění.
3.1 Univerzální životní pojištění Univerzální či také často označované flexibilní životní pojištění představuje modernu vývojové větve životního pojištění. Opět je to klasické pojištění pro případ smrti anebo dožití. Toto pojištění pochází z USA, tam oproti evropskému kontinentu docházelo k rozvoji již od 70. let. Svou povahou a principem fungování je nejblíže k základnímu kapitálovému životnímu pojištění. Univerzální životní pojištění je, ale v porovnání s kapitálovým životním pojištěním více pružnější a přizpůsobivější potřebám potenciálním klientům. Většina z jeho povahy se dá obvykle změnit i v průběhu pojištění. Vše se tak řídí podle aktuální situace klienta.
Když pak klient získá například lépe ohodnocené zaměstnání a bude mít tu možnost si na daný produkt více spořit, jednoduše si pak i pojistnou částku zvýší. Samozřejmě se může stát i opačná situace a klient nebude mít dostatek financí. Pak je příjemné zjištění to, že pojistné lze snížit či využít platebních prázdnin a přestat tak úplně na určitou dobu hradit pojistnou částku. Jak dlouhé platební prázdniny budou, však záleží na kapitálové hodnotě již uhrazeného pojistného. Z této částky dochází během finančních problémů klienta k čerpání platby na již ve smlouvě sjednaná rizika.
Pokud by se porovnávalo klasické univerzální životní pojištění a kapitálové životní pojištění, lze zde najít pár rozdílů.
58
Jako zásadní parametry, ve kterých se tyto dvě varianty liší, jsou:
Garantovaný výnos U univerzálního životního pojištění pojišťovna garantuje minimální zhodnocení, a to ve výší vyhlášené technické úrokové míry, která byla vyhlášená v době uzavření pojistné smlouvy. V porovnání s kapitálovým životním pojištěním, je to velký rozdíl, protože zde pojišťovna garantovala pojistnou částku pro případ smrti či dožití. O výši technické úrokové míry dochází v rámci univerzálního pojištění ke zhodnocování spořící části pojistného. Technická úroková míra je momentálně k dnešním dnům nastavena na 2,4 %. Tuto technickou úrokovou míru nastavuje Ministerstvo financí. Samozřejmě jsou zde jisté výjimky, a to například jednorázově zaplacené smlouvy, které mají dobou splatnosti do 8 let. Tady technická úroková míra není nijak omezena. Technická úroková míra je vždy uvedená v pojistné smlouvě a je platná po celou dobu trvání daného pojištění. Žádná pojišťovna tuto technickou úrokovou míru nemůže snížit či zvýšit. Toto se ovšem netýká mimořádných vkladů, na ty se technická úroková míra nevztahuje a tyto vklady jsou vždy úročené vyhlašovanou úrokovou mírou. Při zhodnocování rezerv pojišťovny vznikají výnosy, které jsou pozitivním bodem pro každého pojistníka. Pokud pojišťovna dosahuje dobrých hospodářských výsledků, můžou být výnosy i vyšší než technická úroková míra, kterou má pojišťovna stanovena a pojistníkovi tak vyplyne nárok i na podílu na zisku. Nikdy však nemůžou být výnosy nižší než technická úroková míra.
Částečný odkup nebo výběr Klient má vždy možnost čerpat část hodnoty z pojištění kdykoliv v průběhu trvání pojištění.
Mimořádné pojistné V rámci univerzálního životního pojištění lze platit tzv. mimořádné pojistné nad rámec smluveného běžného nebo jednorázového pojistného, a to kdokoliv.
Variabilita pojistného krytí Univerzální životní pojištění nabízí možnost volby velmi širokého rozpětí pojistné částky pro případ smrti. Samozřejmě je tak vymezeno vzhledem k placenému pojistnému.
59
Variabilita parametrů pojištění Mezi další výhody tohoto pojištění patří možnost změny rozsahu a výše pojistného krytí v průběhu trvání pojištění, dočasné přerušení placení pojistného, změny výši pojistného.
Transparentnost Klientovi je vždy veden individuální účet se zaznamenáváním plateb pojistného včetně poplatků za rizika a správu. Bohužel toto nemusí být vždy pro všechny pojistné produkty samozřejmostí.
3.2 Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění bylo vždy v České republice velmi oblíbené. Jedná se o produkt, který by měl částečně zajišťovat příjmy občanů, a také připravovat na „bezstarostné“ stáří. Složení tohoto produktu je kombinací pojištění pro případ smrti či dožití a spoření.
Životní pojištění tedy v sobě současně zahrnuje pojištění pro případ smrti a spořící složku. Určitá část z placeného pojistného slouží na pokrytí rizik smrti a další část je připisována ve prospěch klienta, označuje se jako kapitálová hodnota. Tyto zmíněné prostředky se pojišťovna snaží investovat a zhodnocovat je. Samotné zhodnocení je čistě závislé na technické úrokové míře. Tato technická míra je vyhlašována státem. V dnešní době je stanovena na úrovni 2,4 %. Znamená to tedy, že je hluboko pod inflací. Samozřejmostí je i připisování bonusu, který je ovšem závislý na hospodaření pojišťovny v daném roce. Ke schvalování rozdělení části zisků dochází na valné hromadě. Obvykle to vyúsťuje k nulovému navýšení, a to z toho důvodu, že zákon nepředepisuje žádnou minimální výši. Pokud dojde ke smrti pojištěné osoby, je povinností pojišťovny vyplatit jak kapitálovou hodnotu, tak i pojistnou částku pro případ smrti. V případě, že se klient dožije konce sjednané doby pojištění, vyplatí pojišťovna klientovi jen kapitálovou hodnotu.
Hlavní cílem životního pojištění je určitě zabezpečit rodinu pro případ smrti. Stává se také, že je životní pojištění někdy požadováno bankou jako jisté krytí rizik v rámci hypotéky. Je třeba si uvědomit, že životní pojištění není pro každého. Pojišťovny mají oblibu si své klienty vybírat. Pokud člověk například prodělá infarkt nebo další ze závažných onemocnění, pojišťovna má právo potenciálního klienta odmítnout, v lepším případě bude žádat navýšení. Životní pojištění je také limitované věkem.
60
Obvykle je hranice nastavená kolem 55 až 60 lety klienta. Platba za pojistku se může provádět ročně, pololetně, čtvrtletně či měsíčně.
V praxi se celkem často pojistník nezajišťuje jen pouze pro případ smrti, ale také volí tu možnost si připojistit riziko úrazu.
Velmi vyhledávanými možnostmi připojištěni v rámci kapitálového životního pojištění jsou zajisté:
Pojištění proti onemocnění závažnými chorobami
Odškodné za léčení úrazu (propočítáváno na den)
Odškodné při pobytu v nemocnici (propočítáváno na den)
Pojištění pro případ smrti úrazem
Pojištění proti trvalým následkům úrazu
3.3 Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění představuje jakýsi nástup velmi úspěšného kapitálového životního pojištění. Životní pojištění bylo dříve jednoznačně nejoblíbenější formou a to hlavně díky nepřetržitému růstu cen akcií v 90. letech.
Funkce produktu investičního životního pojištění jsou v podstatě identické jako kapitálové životní pojištění. Stalo se, že kapitálové životní pojištění přestalo občanům stačit. Hlavním důvod byl ten, že již nekrylo určitá rizika v jejich životě. Tudíž došlo k jistému zdokonalení tohoto životního pojištění. Investiční životní pojištění téměř vždy vše přizpůsobuje k potřebám klienta. Vysloveně kopíruje jeho potřeby v životě. Je tu i možnost, vybírat si v případě klientovi finanční krize, určitou část vložených prostředků. Je na každé pojišťovně zvlášť, jaké si určí minimum, které musí klient na účtu nechat. Obvykle se má za to, že klient po překonání své slabé životní situace, finanční prostředky na konto vrátí.
61
Nejpatrnější rozdíl mezi kapitálovým životním pojištěním a investičním životním pojištěním je ten, že každý klient si může zvolit investiční potenciál. Velký rozdíl je tedy v tom, že u kapitálového životního pojištění pojišťovna zhodnocovala investiční část sama, zatímco, u investičního životního pojištění si rizika a potažmo s ním spojený výnos určuje klient sám. Realizuje to tím, že si volí investiční program přesně podle svých představ. Nevýhodou může být to, že pojišťovna zde bohužel negarantuje žádný výnos. Vše tak záleží pouze na klientovi samotném.
Velkou pozitivitou investičního životního pojištění je jeho variabilita. Skládá se ze dvou částí. Ta první část je investiční, kde si občan spoří. Část z tohoto spoření je poukazováno na riziko v případě úmrtí. Cílová částka je čistě závislá pouze na klientovi a může si ji nastavit od minima do maxima přesně podle svých potřeb. Pokud by měl klient například rodinu a děti, raději si nastaví cílovou částku pro případ smrti na maximum, aby mu to tak zajistilo bezpečí jeho rodiny. Pak také ovšem odchází větší část investiční částky na pokrytí rizika. Pokud by se stalo, že se klient rozvede, nebo děti vyrostou, může si částku kdykoliv snížit. Obvykle se
investiční životní pojištění nabízí společně i s úrazovým pojištěním nebo s jiným
připojištěním, které pojišťovny právě nabízí. Ty si klient může podle svých potřeb navýšit snížit či úplně zrušit.
Investiční část v životním pojištění představuje totožný princip jako přímé investování do podílových fondů. Mezi spořením v rámci investičního životního pojištění a investicí přímo v podílových fondech jsou výrazné rozdíly. Pro lepší představu jsou rozdíly konkrétně uvedeny v tab. 15. Tab. 15 Rozdíl mezi investičním životním pojištěním a investicí do podílových fondů Investiční životní pojištění
Podílové fondy
Snížení daňového základu
ano
ne
15% daň z příjmu
ano
ano
Sankce za předčasné zrušení
ano
ne
vysoké
nízké
Poplatky Zdroj: vlastní
62
Výnosy z investic jsou závislé na pohybech kapitálového trhu. Předchozí výkonnost fondů nikdy nezaručuje jejich výkonnost i v budoucnosti.
3.3.1 Investiční fondy V rámci investiční části životního pojištění se klientovi nabízí možnost vkládat své finanční prostředky
buď
do
klasických
standardních
fondů
kolektivního
investování,
nebo má příležitost investice do speciálních investičních fondů. Investiční fondy jsou diverzifikovány do různých typů podkladových aktiv a odlišují se od sebe především svou rizikovostí a výnosem.
Standardní investiční fondy Standardní fondy představují otevřené podílové fondy, u kterých jsou finanční prostředky diverzifikovaně investovány do majetku uvedených v zákoně. Tyto investice tedy z tohoto důvodu nejsou tak rizikové. Podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech je možné vkládat majetek do státních dluhopisů, opčních listů, veřejně obchodovatelných akcií či hypotečních zástavních listů.
Speciální investiční fondy Speciální investiční fondy mohou představovat investičním fond, ale také otevřeným či uzavřený podílový fond.
Speciální investiční fondy jsou zaměřeny většinou
na investice do nemovitostí, fondy fondů, finančních derivátů, rizikového kapitálu a cenných papírů. Investor by měl být více opatrný a obezřetný, jelikož se jedná o rizikovější investice.
3.3.2 Investiční strategie Pokud klient není v oblasti investování příliš zkušený, pojišťovny mu nabízí možnost využít doporučených strategií.
63
Konzervativní strategie V rámci této strategie je klient schopen realizace investice do více podkladových fondů. Na základě diverzifikace investice tak dochází k vytvoření komplexní konzervativní investice. Tato investice se obvykle zaměřuje na dluhopisové fondy, kde je předpoklad nízkého rizika. Investiční horizont se doporučuje alespoň 3 roky.
Vyvážená strategie Vyvážená strategie je kombinovanou formou dluhopisů a akcií. Klient má díky této strategii možnost zvolit vyváženého poměru mezi dluhopisy a akciemi tak, aby dosáhl co nejoptimálnějšího zhodnocení své investice. Riziko vyvážené strategie je vyšší než u konzervativní formy, ovšem je tu příslib i vyššího možného výnosu. Zde se doporučuje investiční horizont kolem 5 let.
Progresivní (dynamická) strategie Progresivní strategie se zaměřuje především na akciové trhy a trhy nemovitostí. Jedná se o velmi dynamickou formu investování. Strategie se doporučuje investorům, kteří počítají s dlouhým investičním horizontem, a to více jak 5 let.
3.4 Investiční životní pojištění versus kapitálové životní pojištění Pokud se člověk jen trochu zaměří na oba výše uvedené produkty, položí si jednoduchou otázku. Představuje kapitálové životní pojištění pro občany ČR přežitek? A odpověď je jednoznačná, ano. Nemožnost změn v průběhu pojistné doby, velmi nízká technická úroková míra, absence bonusů v rámci hospodaření pojišťovny jsou pro potenciálního klienta spíše vyhazování peněz z okna.
64
Tab. 16 Srovnání produktů investičního životního pojištění a kapitálového životního pojištění Investiční životní pojištění Úlevy na daních Flexibilita platby pojistného
Kapitálové životní pojištění
ano
ano
ano
většinou ne
v průměru po 3 letech Možnost výběru
–
v 60 letech
doporučuje se po cca 10 letech
Investiční strategie
klient si volí strategii
strategii volí pojišťovna
Zhodnocení prostředků
cca 7% dle strategie
2,4% TÚM + výnos
Příspěvek zaměstnavatele
ano
ano
Zajištění příjmů občana
ano
ano
Zdroj: vlastní
Z výše uvedené tabulky tab. 16 vyplývá, že oba finanční produkty jsou daňové zvýhodňované, zajišťují příjmy klientů a představují možnost příspěvku od zaměstnavatele. Investiční životní pojištění nabízí klientům mnohem lepší zhodnocení úspor, zatím co u kapitálového životního pojištění není možnost výnos ovlivnit, u tohoto životního pojištění si klient volí investiční strategii sám na vlastní riziko. U kapitálového životního pojištění je předpoklad výběru částky až v 60 letech. U investičního životního pojištění se doporučuje vyčkat minimálně 3 roky, aby klient na unáhleném výběru svých finančních prostředků neprodělal. Kapitálové životní pojištění má obvykle předem přesně stanovené platby pojistného bez možnosti flexibility, oproti investičním životnímu pojištění, kde jsou platby pojistného velmi flexibilní.
65
3.5 Rizikové životní pojištění Rizikové životní pojištění je pojištěním pro případ smrti. Je často také označované jako životní pojištění dočasné. V rámci pojistné smlouvy dochází k pojištění smrti, a to z jakékoliv příčiny vzniklé po dobu platnosti této varianty životního pojištění. Po uplynutí pojistné smlouvy, pojištění bez náhrady zaniká. Tento pojistný produkt zcela postrádá spořící složku a pojistné nelze v žádném případě odečíst od daňového základu.
Pojistník si může buď vybrat rizikové pojištění s pevnou pojistnou částkou, nebo s klesající pojistnou částkou. Rizikové životní pojištění s pevnou pojistnou částkou se využívá u potřeby dosažení stále stejně vysoké pojistné ochrany. Pojistné produkty životního pojištění s klesající pojistnou částkou jsou obvykle nazývány úvěrovým životním pojištěním a jsou účelně využívány, jak už z názvu vyplývá, v rámci určitých úvěrů. Pojišťovna v tomto případě při pojistné události obvykle hradí nesplacenou část úvěru konkrétní bance či oprávněné osobě.
Rizikové pojištění pro případ smrti pojišťovny často také rozšiřují o zproštění od placení pojistného. Pokud by došlo k pojistné události, na základě které by byl pojistník v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo by mu byl přiznán plný invalidní důchod, byl by osvobozen od placení pojistného. K této variantě životního pojištění lze samozřejmě připojistit i další rizika, například riziko úrazu, vážného onemocnění či plné invalidity.
,,Cena pojištění pro případ smrti patří k nejnižším mezi tradičními životními pojištěními, neboť zde netto pojistné zohledňuje pouze riziko úmrtí. Pravděpodobnost úmrtí je zejména pro nízké vstupní věky velmi malá, a proto v brutto pojistném hrají velkou roli ostatní faktory. Důležité je, s jakými náklady je schopna pojišťovna dané pojištění získat a provozovat, jak rozvinuté je konkurenční prostředí v odvětví a jaké jsou obecné ekonomické podmínky. Obecným principem pro běžné pojistné je jeho konstantní výše po celou pojistnou dobu. Protože pravděpodobnost úmrtí roste s věkem, je nutné v první části pojistné doby vybírat pojistné vyšší než odpovídá přijatému riziku v daném věku a naopak v druhé části je inkasované netto pojistné nižší než je třeba ke krytí pojistně technického rizika u dané smlouvy v příslušném období.”9 9
DAŇHEL, Jaroslav, a kol. Pojistná teorie, 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, s. 196. ISBN 80-86946-00-2. 66
Tab. 17 Porovnání rizikového životního pojištění s životním pojištěním investičním a kapitálovým Rizikové životní pojištění
Investiční životní pojištění
Kapitálové životní pojištění
Krytí rizika smrti
Ano
Ano
Ano
Kapitálové hodnota
Ne
Ano
Ano
Ovlivňování výnosu
Ne
Ano
Ne
Garantované zhodnocení
Ne
Ne
Ano
Flexibilita
Ano
Ano
Ano
Daňová uznatelnost
Ne
Ano
Ano
Zdroj: vlastní
Z tab. 17 je patrné, že jediným produktem nabízející klientovi samostatné ovlivňování investice, je investiční životní pojištění. Garantovaný výnos slibuje pouze kapitálové životní pojištění, v ostatních variantách jakkákoliv garance chybí. Jak investiční životní pojištění, tak kapitálové životní pojištění obsahuje spořící sloužku, proto je u obou variant možnost daňového odpočtu. Všechny produkty bez vyjímky přichází s možností sjednání rizikové složky s jsou velmi flexibilní, což má i přilákat novou klientelu.
67
3.6 Dětské životní pojištění Dětské životní pojištění je specifickou variantou životního pojištění. Je nesmírně důležité pochopit podstatu tohoto produktu. V první řadě je dobré uvědomit si, co je to přesně dětské životní pojištění. Tímto způsobem nazývané pojistné produkty ke svému označení nepřišly proto, že by pojištěnou osobou bylo dítě. Jedná se o produkt, který je sjednáván ve prospěch dítěte s cílem finančně jej zajistit pro případ negativních událostí a přichystat mu touto možností pojištění finanční rezervu pro start do života. Pojištěným rizikem je primárně smrt, úraz, invalidita či jakékoliv závažné onemocnění nikoliv dítěte, ale dospělé osoby uvedené v pojistné smlouvě, zpravidla se jedná o jednoho či oba rodiče dítěte.
Tento produkt je pojistným kombinovaným produktem obsahující pojištění pro případ smrti anebo dožití. Jde tu tedy o rizikové životní pojištění, které nabízí možnost různého připojištění doplněné o spořící nebo investiční složku. Pojistná ochrana spočívá hlavně v tom, že pojišťovna v případě úmrtí pojištěné osoby převezme placení pojistného až do konce doby pojištění, kdy vyplatí většinou sjednanou částku dítěti, které dosáhne 18. roku věku. Pouze u některých pojistných produktů dojde k vyplacení pojistného plnění hned po pojistné události, respektive k jeho vyplácení ve formě renty.
Dětské pojištění není spoření. Hlavním důvodem, proč uzavírat pojištění, nejen to dětské, je pokrytí rizika vzniklé určitou škodou. Díky výplatě pojistného plnění dochází pak k zajištění minimalizace ekonomických důsledků pro toho, v čí prospěch je pojištění uzavřeno. Historicky dětské pojištění je známé již z předválečné doby jako sdružené rodinné pojištění, na které na přelomu 50. a 60. let navázalo sdružené pojištění mládeže. Toto pojištění se v 70. letech dostalo na první místo v celé struktuře pojistných odvětví tehdejšího soukromého pojištění osob a počty nově sjednaných smluv téměř odpovídaly počtům narozených dětí.
Je-li hlavním cílem omezit ekonomické problémy rodiny v případě smrti jejího živitele, může být adekvátním řešením rizikové životní pojištění. Neobsahuje kapitálovou složku, a je podstatně levnější než to, které ji obsahuje. Peníze ušetřené na pojistném pak lze spořit, nebo investovat s využitím jiných produktů likvidity.
68
4 Analýza vybraných produktů životního pojištění u vybraných pojišťoven Následující část diplomové práce se věnuje analýze produktů životního pojištění u vybraných pojišťoven. Byly zvoleny konkrétně tři pojišťovny, které působí na českém pojistném trhu v oblasti životního pojištění a nabízí srovnatelný pojistný produkt se silným konkurence schopným podílem. Konkrétně se vycházelo ze tří kritérií variant investičního životního pojištění, a to z rozsahu pojištění, z finančního zhodnocení a z výhod, které tyto možnosti životního pojištění nabízí. Dalším krokem bylo vytvoření modelací těchto pojistných produktů a srovnání všech třech nabídek mezi sebou.
4.1 Pojišťovna Allianz, životní pojištění RYTMUS10 Pojišťovna Allianz představuje jednu z největších světových pojišťoven, což ve výsledku znamená i velkou záruku investovaných financí.
4.1.1 Rozsah pojištění Pojišťovna kromě pojištění smrti a dožití nabízí tyto formy připojištění:
Úraz Allianz pojišťuje jak klasické úrazy, tak i ty vážnější s trvalými následky. Pokud se jedná konkrétně o ty vážnější úrazy, klient získává až 5 krát vyšší plnění než u klasického úrazu. Finance jsou vypláceny hned po určení diagnózy, nečeká se až na ukončení léčení, což je velkým přínosem pro klienty.
Závažná nemoc V případě závažného onemocnění pojišťuje Allianz rakovinu, mrtvici, infarkt a dalších 33 diagnóz. Vyplácení financí dochází buď formou důchodu či jednorázově najednou.
10
http://www.allianz.cz/produkty/pojisteni-osob/rytmus.html 69
Hospitalizace V rámci hospitalizace klientovi náleží plnění i v okamžiku doprovodu svého dítěte v nemocnici. Pokud byla hospitalizace následkem úrazu, pojišťovna hradí dvojnásobné plnění.
Pracovní neschopnost U pojištění pracovní neschopnosti si klient volí varianty plnění. Do výše 600 Kč je denní plnění možno bez prokazování příjmu.
Invalidita Allianz vyplácí plnění od 2. stupně invalidity. Pokud klient prokáže 4. stupeň, plní pojišťovna dvojnásobně. Opět je tu možnost výběru z varianty výplaty jednorázově či důchodem a kombinací těchto dvou variant.
Asistence Pojišťovna
prostřednictvím NON-STOP asistenční služby radí klientům v případě
určité komplikace v životě.
4.1.2 Finanční zhodnocení V oblasti zhodnocení finančních prostředků přichází Allianz s výběrem z 11 investičních fondů. Pokud se některý z fondů blíží ke konci splatnosti, tzv. autopilot automaticky převede podílové složky do konzervativních fondů.
Klienti mají možnost vybrat si jednou za rok své prostředky zdarma a samozřejmostí je i ukládání mimořádných vkladů.
70
4.1.3 Výhody V případě úmrtí životní pojištění od Allianz finančně zabezpečí děti, manžela či partnera a splatí také hypotéku včetně půjček a jiných závazků.
Hlavními výhody jsou:
jednorázová výplata,
důchodová výplata,
smrt úrazem při dopravní nehodě ve výši 500 000 Kč v ceně, nejen pro 1. pojištěného a jeho partnera,
možnost určení odlišné obmyšlené osoby pro jednorázovou a důchodovou výplatu.
Allianz při závažné nemoci nebo úrazu pomáhá uhradit kvalitnější léčení a jiné náklady. Pokud dojde k výpadku příjmů, Allianz výpadek dorovnává.
Investiční část životního pojištění pomáhá získat lepší finanční nezávislost. Peníze jsou v případě potřeby k dispozici i v průběhu pojištění.
Allianz odměňuje klienty za jejich zdravý životní styl, cena bývá obvykle výhodnější. Jestliže nenastane pojistná událost, dostává klient část svých zaplacených peněz zpět.
Dochází k poskytování kompletního klientského servisu. Na základě pojistného plánu připravuje Allianz pro každého klienta optimální nabídku nejlépe vyhovující jeho stávající situaci.
71
4.1.4 Modelace životního pojištění RYTMUS V následujícím textu je výpis aplikace, uvádějící modelaci investičního pojištění RYTMUS u pojišťovny Allianz.
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny Allianz
Obr. 5 Modelace investičního životního pojištění RYTMUS – část a 72
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny Allianz
Obr. 6 Modelace investičního životního pojištění RYTMUS – část b
73
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny Allianz
Obr. 7 Modelace investičního životního pojištění RYTMUS – část c
74
4.2 Pojišťovna Kooperativa, životní pojištění PERSPEKTIVA11 Životní pojištění Perspektiva představuje moderní pojištění, který je velmi variabilní. Nabízí klientům výhodnou kombinaci investování a pojistné ochrany pro celou rodinu. Na jedné pojistné smlouvě má klient příležitost pojistit až 5 osob, 2 dospělé osoby a 3 děti.
4.2.1 Rozsah pojištění Tento finanční produkt působí nadstandardním dojmem. Poslouží klientovi jako čisté rizikové pojištění, dětské pojištění, rodinné pojištění či si dokáže poradit pouze s primárním investičním cílem a touto formou zhodnocovat či spořit investované prostředky občanů na důchod.
Životní pojištění Perspektiva nabízí tyto možnosti pojištění:
pojištění pro případ smrti pro hlavního pojištěného,
pojištění pro případ smrti druhého pojištěného,
úrazové pojištění,
úrazové pojištění při dopravní nehodě,
pojištění pro případ vážných onemocnění,
pojištění hospitalizace v nemocnici,
pojištění pro případ pracovní neschopnosti,
pojištění pro případ plné invalidity,
pojištění pro případ plné nebo částečné invalidity,
pojištění důchodu pro pozůstalé,
zproštění od placení v případě plné invalidity,
osvobození od placení pojistného v případě smrti druhého pojištěného,
zdravotní asistenční služba MediKompas,
úrazové pojištění pro děti,
pojištění vážných onemocnění u dětí,
pojištění pro případ péče o zdravotně postižené dítě,
pojištění pro případ ošetřování nemocného dítěte.
11
http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-osob/univerzalni-zivotni-pojisteni-perspektiva 75
4.2.2 Finanční zhodnocení V rámci životního pojištění Perspektiva se nabízí možnost investovat buď do klasických standardních fondů kolektivního investování, nebo má klient příležitost investice do vnitřních fondů pojistitele. Investiční fondy jsou diverzifikovány do různých typů podkladových aktiv a odlišují se od sebe především svou rizikovostí a výnosem. Nabízí se tyto možnosti investování:
Fondy fondů Tyto fondy jsou spravované společnostmi ERSTE SPARINVEST, C-QUADRAT a Conseq Investment Management. Představují velkou výhodu v diverzifikaci rizika v měnové, odvětvové i regionální oblasti.
Garantovaný fond a vkladový fond Jedná se o vnitřní fondy, které podléhají stejnými předpisy, jaké jsou stanoveny pro investování technických rezerv životního pojištění. Fondy jsou tvořeny především dluhopisy emitované Českou republikou.
Komoditní fond Také vnitřní fond, který je tvořen především akciemi a podílovými listy.
4.2.3 Výhody I životní pojištění Perspektiva přináší pro klienty spoustu výhod.
Možnost investovat dětem není třeba nic jiného než napsat částku, kterou bychom rádi svým ratolestem investovali a určit termín výplaty. V okamžiku, kdy má být částka vyplacena si klient sám rozhodne, zda opravdu k tomuto úkonu dojde.
Prémie za bezeškodní průběh Pokud během pojištění nedojde k nějaké pojistné události, je klientovi na konci pojištění vyplacena procentuelně stanovená částka, kterou do té doby uhradil za pojištění rizika.
76
Předběžné pojištění Velkou předností je pojištění klienta a jeho rodiny již od následujícího dne po uzavření smlouvy. Jedná se jak o pojištění smrti a dožití, tak i pojištění úrazové nebo pojištění nemocí.
Variabilita pojištění Životní pojištění Kooperativy je velice variabilní. U rizikového pojištění je možnost stanovit si věk, do kterého chce klient pojistit. V době hypotéky si klient může nastavit i klesající pojistné. V době, kdy pojištění končí, se nabízí i možnost zvolit si způsob plnění buď jednorázovou výplatou, doživotním důchodem nebo vyplacením důchodu v předem stanovenou dobu.
Bonusové pojištění Klient si může na počátku pojištění zvolit jednu z variant připojištění zdarma: -
pojištění pro případ smrti následkem úrazu s pojistnou částkou ve výši dvojnásobku ročního pojistného,
-
pojištění pro případ plné invalidity následkem úrazu s jednorázovým pojistným plněním ve výši čtyřnásobku ročního pojistného,
-
pojištění pro případ plné invalidity následkem úrazu se zproštěním od placení pojistného po dobu čtyř let.
Transparentní poplatková politika Životní pojištění Perspektiva zaručuje absenci počáteční a akumulační jednotky. Klient díky přehledu poplatků a parametrů zvoleného pojištění vždy přesně ví, které poplatky a především jak vysoké, budou z jeho účtu odečítány.
Mimořádné pojistné Klient kdykoli během trvání pojištění má možnost zaplatit mimořádné pojistné a navýšit tak finanční prostředky své investice.
Daňové zvýhodnění Možnost snížení daňového základu až o 12 000 Kč ročně.
77
4.2.4 Modelace životního pojištění PERSPEKTIVA V následujícím textu je výpis aplikace, uvádějící modelaci investičního pojištění PERSPEKTIVA u pojišťovny Kooperativa.
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny Kooperativa
Obr. 8 Modelace investičního životního pojištění PERSPEKTIVA – část a
78
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny Kooperativa
Obr. 9 Modelace investičního životního pojištění PERSPEKTIVA – část b
79
4.3 Pojišťovna ČSOB, životní pojištění FORTE12 Pojišťovna ČSOB nabízí prostřednictvím produktu FORTE komplexní a variabilní životní pojištění.
4.3.1 Rozsah pojištění V rámci pojištění životního pojištění Forte se pojišťují tyto rizika:
smrt, vážné choroby,
připojištění invalidity,
zproštění od placení pojistného,
úraz,
léčení úrazu,
pracovní neschopnost,
hospitalizace,
vážné choroby,
připojištění dětí.
Nová INVALIDITA PLUS V rámci životního pojištění FORTE se rozšiřuje pojištění invalidity o nižší stupně a nezbytnou péči.
Pojištění Invalidita PLUS zahrnuje: - invalidit 1. stupně, - invaliditu 2. stupně, - invaliditu 3. stupně + vyjmenovaná tělesná poškození, - pojištění nezbytné péče (III. a IV. stupeň).
Pojištění o Invaliditu PLUS lze rozšířit stávající smlouvy.
12
http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/zivotni-pojisteni/Stranky/pojisteni-forte.aspx 80
4.3.2 Finanční zhodnocení V investiční složce má klient ke zhodnocování svých financí k dispozici tyto investiční možnosti:
Garantovaný fond
Chráněný fond
Růstový fond
Dynamický fond
Akciový mix
Realitní mix
4.3.3 Výhody Výhodou životního pojištění FORTE je zajištění vesměs všech možných rizik, které mohou zasáhnout život celé rodiny klienta. Mezi další výhody také patří:
výhodné zhodnocení financí pravidelným investováním,
nastavení pojištění dle potřeb klienta,
možnost provedení změn včetně investiční strategie,
transparentnost produktu,
daňové zvýhodnění,
nepřetržitý online přístup k pojištění.
81
4.3.4 Modelace životního pojištění FORTE V následujícím textu je výpis aplikace, uvádějící modelaci investičního pojištění FORTE u pojišťovny ČSOB.
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny ČSOB
Obr. 10 Modelace investičního životního pojištění FORTE – část a
82
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny ČSOB
Obr. 11 Modelace investičního životního pojištění FORTE – část b
Zdroj: Modelace investičního životního pojištění dle pojistného programu pojišťovny ČSOB
Obr. 12 Modelace investičního životního pojištění FORTE – část c
83
4.3.5 Komparace modelací vybraných produktů životního pojištění U uvedených modelací investičního životního pojištění se vycházelo z následujících základních požadavků klienta jakožto budoucího zájemce o investiční životní pojištění. Předpokládalo se, že klient je velmi konzervativní, ve svazku manželském a má již jednoho potomka. Další indicie pro vytvoření modelací jsou v následující tabulce tab. 18.
Tab. 18 Základní informace pro vytvoření modelace životního pojištění 1. osoba
2.osoba
Dítě
32
32
2
Pracovní zařazení
kancelář
rodičovská dovolená
-
Pojistné částky
základní
základní
základní
Pojistná doba
do 65 let
do 65 let
dle nabídky pojišťovny
Úraz
ano
ano
ano
Hospitalizace
ano
ano
ano
180/80
168/58
-
Věk
Výška/váha Investice
garantovaný fond
Zdroj: vlastní
Pojistná částka Vzhledem k následnému porovnávání daných modelací, byly zvoleny základní možné pojistné částky pojišťoven bez ohledů na speciální požadavky nastávajících klienta.
84
Pojistná doba Pojistná doba byla v příkladových modelech určena do věku 65 let. Dříve se životní pojištění klasicky uzavíralo do věku 60 let, ovšem pokud bych vycházela z uvedeného věku fiktivního klienta (32 let), je jednoznačné, že do důchodu se dostane nejdříve v 65 letech. U klienta, který by se pojistil pouze do 60 let, je více, než pravděpodobné, že v období 60–65 let mu žádná pojišťovna pojistný produkt životního pojištění nenabídne. Pokud by přesto životní pojištění v tomto věku uzavřel, bude velice drahé a nevýhodné. Je to nevýhodné z pozice velkého množství výluk, které by se na pojištění vztahovaly. Důvodem je velké riziko, které by si s sebou pojišťovna v případě vyššího věku klienta nesla.
Úrazové připojištění Připojištění formou úrazu jsem volila pro výhodnost (sama bych tuto možnost zvážila). Leckdy vyjde klienta varianta úrazové pojistky v rámci životního pojištění mnohem levněji. Neplatí
tak
zvlášť
administrativní
poplatky
za pojistku
ze
životního
pojištění,
a pak ještě za pojištění úrazu. Výhoda je také, že je vše v jednom „balíčku“ a rodina má tak lepší přehled o svých finančních (pojistných) produktech.
Hospitalizace Hospitalizace byla dříve zpoplatněná, a proto se klientům vyplatilo si i toto připojištění životního pojištění sjednat. V současné době se za hospitalizaci neplatí (poplatky za pobyt v lůžkových zařízeních byly od 1. 1. 2014 zrušeny), a tak záleží pouze na klientech, jak k danému riziku přistoupíme. Sama bych se pro toto připojištění rozhodla, jelikož časy se mění a vzhledem k časté obměně naší vlády, může být hospitalizace opět zpoplatněna. Většina pojišťoven je velmi flexibilních, a tak není problém si jednotlivá připojištění dopojistit. Klient musí ovšem počítat i s finančním navýšením, které pak vyplývá z jeho vyššího věku.
Investice V rámci investiční strategie jsem zvolila často využívanou variantu garantovaného zhodnocení. Garantované zhodnocení však nemusí vždy znamenat návratnost celého vkladu, natož pak nějaké zhodnocení. Háček je totiž ve zpoplatnění vkladů, a to v řádu i několika procent.
85
Garance se proto vztahuje pouze na částku po odečtení těchto poplatků a ve výsledku to znamená, že toto tak klienty preferované investiční zhodnocení není vůbec výhodné. Někdy je dosažené zhodnocení i nižší, než poskytují klasické spořicí účty. Pokud by se počítalo s inflací, většina těchto garantovaných vkladů končí ztrátou. Garantované fondy bývají i často velmi netransparentní a zhodnocení investic je ve výsledku mnohem nižší, než klient očekával.
Rozbor modelací Pro samotné porovnání modelací životního pojištění jednotlivých pojišťoven, nemělo kritérium rozsah pojištění už v podstatě žádný vliv, jelikož se vycházelo ze základních požadavků klienta. Již zmíněné kritérium sloužilo především pro výběr konkurenceschopných pojišťoven, proto uvedený rozsah pojištění jednotlivých produktů životního pojištění nebyl v rámci modelací směrodatný.
Dalším kritériem bylo finanční zhodnocení. Požadavek na investiční variantu byl garantovaný fond. Výše předpokládaného zhodnocení byly podobné. V ČSOB pojišťovně a Kooperativě byla hodnota na úrovni 1,9 %, v pojišťovně Allianz
na 1,7 %. Jak už bylo zmíněno,
garantovaný fond nepředstavuje vždy návratnost všech vložených prostředků. Velmi záleží na struktuře poplatků dané pojišťovny. Neznamená to, že když klient nenajde vstupní poplatek v pojistných podmínkách, má v této oblasti vyhráno. Pojišťovna si obvykle v tomto případě vybírá poplatek výstupní. Klient může počítat s návratností až po odečtení těchto poplatků. Ovšem to vše za jistých podmínek. Bývá pravidlem, že za oponou tohoto produktu stojí dluhopisy s pevným úrokem, které tak mají roli zajišťovatele návratnosti financí. Předpokládá se ovšem, že ten, kdo tyto dluhopisy vystavil, nezkrachuje. Není tu sice velká pravděpodobnost uskutečnění této negativní situace, ale stát se to může. Je dobré mít na paměti, že nebankovní produkty nejsou pojištěné a samotná banka tak logicky nic negarantuje, jelikož investice jsou směřovány někam jinam než do jejích produktů.
Nastávajícího klienta bude určitě zajímat cena životního pojištění. Ta může být v základním schématu (základní životní pojištění na smrt) rozdílná i o Kč 2 000,-. Pojišťovny vychází z tzv. úmrtnostních tabulek, které vydává Český statistický úřad. Na základě údajů v těchto tabulkách vzniká netto pojistné, často nazývané pojistné ryzí. Je to pojistné, které je třeba vybrat na pokrytí následného pojistného plnění.
86
minimální
Výsledné (brutto) pojistné je mnohem vyšší, musí se do něj zahrnout další náklady pojišťovny. Jedná se zejména o náklady na provoz, provize, nebo náklady na tvorbu rezerv. Samozřejmě je potřeba zohlednit i zisk pojišťovny. Samotná základní cena za životní pojištění nebývá mezi pojišťovnami až tak rozdílná. Ovšem přirážky vyplývající právě z jednotlivých nákladů a zisků pojišťoven, jsou velmi odlišné. Proto i výsledná cena za životní pojištění může být u daných pojišťoven naprosto jiná.
Cena pojištění u výše uvedených modelací životního pojištění je velice podobná. U pojišťovny Allianz a pojišťovny Kooperativa se měsíční cena pojištění liší dokonce jen o Kč 25,-. Nejlevnější cenu pojištění nabízí pojišťovna ČSOB, a to asi o cca Kč 150,levnější než u předchozích dvou pojišťoven. I tak je to velmi malý cenový rozdíl, který může být zohledněn v lepší nabídce pojistného krytí jednotlivých připojištění pojišťovny Allianz či pojišťovny Kooperativa. Dokazuje to velmi dobrou konkurenceschopnost vybraných pojišťoven.
Každá z uvedených pojišťoven představuje i jisté výhody, které jsou patrné již při pohledu na vypracované modelace životního pojištění. Pojišťovna Allianz nabízí potenciálnímu klientovi hned dvojnásobný úrazový bonus či 10% bonus na daná připojištění. Zajímavé je i progresivní plnění až do výše 500% u trvalých následků úrazů. Klient má v rámci pojištění zdarma k dispozici asistenční službu v podobě Modré linky, což nabízí i pojišťovna Kooperativa. Pojišťovna ČSOB přichází s pojišťěním pro případ trvalých následků úrazů již od 1 % s progresivním plněním. Není to sice jako v případě nabídky pojišťovny Kooperativa, která toto připojištění nabízí již od 0,1 % se čtyřnásobným plněním, přesto je to stále nabídka, která stojí za popřemýšlení. Pojišťovna Kooperativa nabízí možnost si při uzavření pojistné smlouvy zvolit jedno z bonusových pojištění pro hlavního pojištěného. Klient má na výběr pojištění pro případ smrti hlavního pojištěného následkem úrazu s pojistnou částkou ve výši dvojnásobku ročního pojistného, pojištění pro případ plné invalidity hlavního pojištěného následkem úrazu s jednorázovým pojistným plněním ve výši čtyřnásobku ročního pojistného a pojištění pro případ plné invalidity hlavního pojištěného následkem úrazu se zproštěním od placení běžného pojistného za celou pojistnou smlouvu po dobu čtyř let. Velký rozdíl je v modelovaném plnění při dožití. Zatímco předpokládané plnění (včetně bezeškodného bonusu) u klienta pojišťovny Allianz je Kč 175 211,-, u pojišťoven ČSOB a Kooperativa je předpoklad pro toto pnění mnohem nižší. U pojišťovny ČSOB činí stav účtu Kč 54 168,-, u pojišťovny Kooperativa Kč 47 371,-. 87
Při srovnávání jednotlivých nabídek pojišťoven by si měl zájemce o životní pojištění nastudovat i pojistné podmínky, zaměřit se na výluky a omezení pojistného plnění. Důležité je také mít přehled o struktuře poplatků dané pojišťovny, seznámit se s podmínkami a výhodami, které z nich potenciálnímu klientovi vyplývají. Také je dobré vědět, že cena není vše. Směrodatný je poměr kvality a ceny samotné. I dražší pojistka může být pro klienta svou kvalitou a pojistnými podmínkami výhodnější.
88
Závěr Předložená práce se zabývá především významem životního pojištění pro zabezpečení občanů naší země. Cílem studie bylo poukázat na funkčnost tohoto pojistného produktu jakožto i jisté formy spoření. Zabývala jsem se i analýzou jiných možných variant spoření a s tím i spojeným aktuálním tématem důchodové reformy.
Důchodová reforma s sebou přinesla jasný impuls k tomu, aby se člověk k zachování standardní životní úrovně nespoléhal jen na stát, ale především sám na sebe. Díky měnící se věkové struktuře obyvatelstva se stát není schopen postarat se stále stejnou intenzitou o své občany. Dává jasně najevo, aby se lidé postavili na vlastní nohy a důchodový luxus si zajistili z části sami.
Jednou z forem finančního zajištění je právě i životní pojištění, které bývá často považováno za jakýsi nástroj ke spoření. To je ovšem velmi zavádějící informace, jelikož základní (původní) smysl tohoto pojistného produktu je vlastně úplně jiný. Jeho spořící funkce je podřadná, i když tak často v rámci životního pojištění využívaná. Nejdůležitějším významem je poskytnutí pojistné ochrany, která by měla být v pojistné smlouvě formulovaná přesně podle potřeby samotného klienta. Často se stává, že je životní pojištění sestaveno fixně pro určitý typ klientů a ztrácí tak pro konkrétní osobu na významu. Nejdříve je třeba určit pojistné a pak teprve pojistnou částku, která by se v případě rizika smrti živitele rodiny měla pohybovat kolem dvou ročních platů. Životní pojištění je velmi důležité pro finanční zajištění rodiny do okamžiku, kdy začnou ostatní členové rodiny plnohodnotně pracovat a uživí se. Mýlí se ti, kteří se domnívají, že se toto zajištění týká pouze rodiny. Je určeno naprosto pro každého člověka, se kterým je finančně spjato jeho okolí.
Praktická část této práce vychází z komparace jednotlivých produktů životního pojištění vybraných pojišťoven. Konkrétně se jedná o pojišťovny Allianz, Kooperativa a ČSOB. Všechny tři pojišťovny jsou si svou nabídkou schopny navzájem konkurovat. Každá z nich se může prezentovat svým specifickým rozsahem pojištění, finančním zhodnocením či výhodami plynoucími z podpisu pojistné smlouvy.
89
S uzavřením životního pojištění je dobré neotálet. Čím je člověk starší, bývá pro něj i tento pojistný produkt dražší. Příčinou je zhoršování zdravotního stavu jedince se stoupajícím věkem, čímž se zvyšuje počet výluk v životním pojištění. Pojišťovna může dokonce staršího občana pojistit odmítnout, protože to pro ni představuje obrovské riziko. Proto je dobré pamatovat i na vhodné načasování.
Oblast finančního zabezpečení bude vždy aktuálním tématem. Stále více lidí pociťuje nejistotu s příchodem stáří. Jelikož naše populace neustále stárne a dochází tak k přetváření demografické struktury, lidé nejsou schopni si udržet svoji životní úroveň jen prostřednictví podpory od státu. Proto je nesmírně důležité řešit tuto problémovou oblast a dávat lidem v tomto směru osvětu, aby se zvýšil význam produktů sloužící k finančnímu zajištění občanů na stáří.
90
Seznam použité literatury Bibliografie [1] KELLER, Jan. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme, 1. vyd. Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), 2011. ISBN 978-80-7419-059-9.
[2] PULPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1.
[3] DUCHÁČKOVÁ, Eva, DAŇHEL, Jaroslav, a kol. Pojistné trhy, 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012. ISBN 978-80-7431-078-2.
[4] DAŇHEL, Jaroslav, a kol. Pojistná teorie, 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-00-2.
[5] VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1996. ISBN 80 – 85963-21-3.
[6] VOSTATEK, Jaroslav. Sociální zabezpečení – teorie a politika, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze: Oeconomica, 1995. ISBN 80-7079-725-8.
[7] BÖHM, Arnošt, MUŽÁKOVÁ, Karina. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů, 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5.
[8] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-297-6.
[9] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0.
91
[10] HRADEC, Milan, SCHELE, Karel. Historie pojišťovnictví, 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. ISBN 80-86861-52-X.
Internetové zdroje [11] ALLIANZ. Pojištění osob. Allianz.cz [online]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/produkty/pojisteni-osob/
[12] ALLIANZ. Specifické podmínky. Allianz.cz [online]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/20826/Specifikace_podminek_pojisteni_Rytmus___web.pdf
[13] ČESKÁ SPOŘITELNA. Slovníček. Pojistovnacs.cz [online]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/slovnicek/
[14] KOOPERATIVA. Pojištění osob. Koop.cz [online]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-osob/
[15] ČSOBP. Životní pojištění. Csobpoj.cz [online]. Dostupné z: http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/zivotni-pojisteni/
[16] PARTNERS. Životní pojištění. Partners.cz [online]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/produkty/zivotni-pojisteni/
[17] STAVEBKY. Stavební spoření. Stavebky.cz [online]. Dostupné z: http://www.stavebky.cz/co-je-stavebni-sporeni/ [18] EPOJIŠTĚNÍ. Penzijní připojištění. Epojisteni.cz [online]. Dostupné z: http://www.epojisteni.cz/penzijni-pripojisteni/
[19] ČAP. Výroční zprávy. Cap.cz [online]. Dostupné z: http://www.cap.cz/o-nas/vyrocni-zpravy
92
Zákony [20] ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmů. In: Daňové zákony. 1992. Dostupný také z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/legislativa-ametodika/danove-zakony/zakon-c-586-1992-sb-2108
[21] ČESKO. Zákon č. 277 ze dne 22. 7. 2009 o pojišťovnictví. In: UZ/994 Pojišťovnictví. 2010. Dostupný také z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-pojistovnictvi
[22] ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 25. 1. 1993 o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. In: UZ/974 Bankovnictví, Finanční konglomeráty, Praní špinavých peněz, Stavební spoření. 2013. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-96
[23] ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 30. 6. 1995 o důchodovém pojištění. In: ÚZ 1014/Sociální pojištění. 2014. Dostupný také z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-duchodovem-pojisteni [24] ČESKO. Zákon č. 427 ze dne 6. 11. 20011 o doplňkovém penzijním spoření. In: ÚZ/1023 Důchodové a penzijní spoření. 2014. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-427
93
Seznam použitých obrázků Obr. 1 Příklad poplatků v pojišťovně Allianz – část a ……………………….………..... 37 Obr. 2 Příklad poplatků v pojišťovně Allianz – část b ………………………………...... 37 Obr. 3 Úvěr ze stavebního spoření ………………………………………………………. 40 Obr. 4 Překlenovací úvěr ……………………………………………………………....... 41 Obr. 5 Modelace investičního životního pojištění RYTMUS – část a …………………... 72 Obr. 6 Modelace investičního životního pojištění RYTMUS – část b …………………... 73 Obr. 7 Modelace investičního životního pojištění RYTMUS – část c …………………... 74 Obr. 8 Modelace investičního životního pojištění PERSPEKTIVA – část a …………... 78 Obr. 9 Modelace investičního životního pojištění PERSPEKTIVA – část b …………... 79 Obr. 10 Modelace investičního životního pojištění FORTE – část a …………………... 82 Obr. 11 Modelace investičního životního pojištění FORTE – část b ………..…………. 83 Obr. 12 Modelace investičního životního pojištění FORTE – část c ……….………….. 83
Seznam použitých grafů Graf 1 Grafické znázornění zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %) …………………………………………………………………. 15 Graf 2 Grafické zhodnocení průměrného zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %) …………………………………………………………….….... 16 Graf 3 Grafické porovnání změn státních příspěvků v letech 2012 a 2013 ……….…… 18 Graf 4 Zhodnocení účastnických fondů v roce 2013 …………………………………… 21 Graf 5 Struktura životního pojištění na pojistném trhu v ČR (v %) …………………… 31 Graf 6 Podíly jednotlivých pojišťoven na trhu životního pojištění (v %) ……………… 32 Graf 7 Vývoj počtu pojišťoven v České republice v letech 1995–2012 ………………… 54 Graf 8 Vývoj předepsaného pojistného v České republice v letech 1996–2010 ……....... 55 Graf 9 Podíl pojistného na HDP v ČR v letech 1995-2012 …………………………….. 57
94
Seznam použitých tabulek Tab. 2 Zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %) ………………………. 14 Tab. 2 Průměrná zhodnocení penzijních fondů v letech 2000–2012 (v %) …………… 15 Tab. 3 Porovnání změn státních příspěvků v letech 2012–2013 ………………………. 17 Tab. 4 Příklad daňového zvýhodnění …………………………………………………... 19 Tab. 5 Přehled státního příspěvku 2012 a 2013 ve srovnání s daňovou úsporou …….. 20 Tab. 6 Zhodnocení účastnických fondů v roce 2013 …………………………………... 21 Tab. 7 Příklad daňového zvýhodnění …………………………………………………... 34 Tab. 8 Daňové zvýhodnění z pohledu zaměstnavatele …………………………………. 34 Tab. 9 Přehled možností spoření ……………………………………………………….. 45 Tab. 10 Vývoj počtu pojišťoven v letech 1995–2003 …………………………………… 53 Tab. 11 Vývoj počtu pojišťoven v letech 2004–2012 …………………………………… 53 Tab. 12 Předepsané pojistné v letech 1996–2003 (mil. Kč) …………………………….. 55 Tab. 13 Předepsané pojistné v letech 2004–2010 (mil. Kč) …………………………….. 55 Tab. 14 Podíl pojistného na HDP v ČR v letech 1995-2012 (%) ………………………. 56 Tab. 15 Rozdíl mezi investičním životním pojištěním a investicí do podílových fondů… 62 Tab. 16 Srovnání produktů investičního životního pojištění a kapitálového životního pojištění ………………………………………………………………………… 65 Tab. 17 Porovnání rizikového životního pojištění s životním pojištěním investičním a kapitálovým …………………………………………………………………... 67 Tab. 18 Základní informace pro vytvoření modelace životního pojištění …………….... 84
95
