Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006
Význam vzdělávání v dějinách sociální práce • Předávání zkušeností novým pracovníkům, sdílení hodnot, poselství, praxe (Mary Richmondová aj.) • Propojování teorie a praxe – porozumění problémům, nové dovednosti a způsoby intervence • Osobní růst, sebevzdělávání, sebe-rozvoj – sociální práce jako umění • Metodika praxí – rozvoj dovedností jako součást výukových programů škol (podle Munsona, 1993)
Význam vzdělávání v dějinách sociální práce • • • •
Pomoc sociálním pracovníkům – supervize Prohlubování specializace, výcviky Oborová a specializační osvědčení Řízení sociálních organizací, plánování a koordinace sociálních služeb, řízení jakosti (podle Munsona 1993)
Hodnota vzdělávání při naplňování standard kvality sociálních služeb v ČR • nejméně naplňované standardy kvality se týkaly personálu a jeho přístupu k uživatelům služeb • profesní rozvoj pracovníků a pracovních týmů je třetím nejméně naplňovaným standardem (č. 11). (Johnová, Smékalová, 2003)
Standard 11. - nejčastější problémy • vzdělávání není plánováno s ohledem na aktuální potřeby cílové skupiny uživatelů • neexistuje jasná koncepce dalšího vzdělávání pracovníků (nahodilý výběr seminářů) (Johnová, Smékalová 2003)
Standard 11. - nejčastější problémy • provozní důvody brání uvolňování pracovníků na vzdělávací akce (není, kdo by je zastoupil) • existují rozdíly v naplňování personálních standardů v závislosti na cílové skupině a typu poskytovaných služeb (služby pro lidi závislé na drogách x rezidenční služby pro (Johnová, Smékalová 2003) seniory)
Kvalita sociálních služeb • Kvalitní sociální služba přispívá kontinuálně v každém okamžiku ke zlepšování nebo alespoň k udržení kvality života uživatelů služeb • Je prostorem pro zvětšování a zkvalitňování individuálního prostoru klienta, pro citlivější vnímání jeho potřeb
Kvalita sociálních služeb Kvalita života uživatele Kvalita sociální práce Kvalita prostředí pro zaměstnance Kvalita řízení
Systém zajišťování kvality služeb • Strukturu (podmínky, v nichž se sociální práce odehrává, vč. personálního zajištění) • Procesy (užívané pracovní postupy, existující metodiky) • Výsledky sociální práce (spokojenost uživatelů služeb, naplnění osobních cílů, sociální začlenění, vzdělání, zdraví a celková kvalita života uživatelů)
Systém zajišťování kvality služeb
• Hodnocení kvality, identifikace stávajících problémů a chyb • Způsoby, jak kvalitu zlepšovat • Prevence nesprávných postupů • Náprava zjištěných nedostatků a chyb
Učící se organizace (learning organization)
• organizace otevřená změně • ochota všech učit se z chyb, permanentní úsilí o lepší kvalitu • kvalita služby je přímo závislá na kvalitě personálu, na jeho kvalifikaci, praktických zkušenostech a postojích • motivace ke vzdělávání prostupuje celou organizaci, příležitosti učit se • vzdělávání je součástí profesionálního růstu každého pracovníka a celých týmů, celé organizace
Standardy kvality sociálních služeb • Nástroj, který umožňuje ověřovat, zda jsme schopni zajišťovat kvalitu • Standardy kvality motivují ke vzdělávání. • Vzdělání umožňuje porozumět standardům kvality a naplňovat je.
9. standard požaduje, aby kvalitní službu zabezpečovali pracovníci, jejichž vzdělání a dovednosti odpovídají potřebám uživatelů služeb. 11. standard - motivuje organizaci k pravidelnému hodnocení pracovníků, k oceňování jejich práce a k jejich profesnímu rozvoji. Organizace by měla mít svůj program dalšího vzdělávání pracovníků.
Proces sebehodnocení a následných konzultací ke standardům kvality • rozvíjení schopnosti reflektovat a popsat to, co dělám, • přirozeným vzdělávacím procesem, učením se ze zpětné vazby a z hodnocení vlastní práce • zpřesňování vlastního sebeuvědomování • učím se rozpoznávat a zlepšovat kvalitu své práce (reflective practice)
Doporučení z konzultací • Přesně vymezit cílovou skupinu • Přeformulovat poslání služby • Individuální plány uživatelů služeb systematicky začlenit do celého procesu poskytování dané služby • Popsat konkrétně situace možného porušování práv uživatelů • Upravit dohodu s uživatelem služby, zahrnout jeho osobní cíle.
Nejčastější vzdělávací potřeby pracovních týmů vyplývající z konzultací ke standardům kvality: • • • • • • • •
Formulování osobních cílů u zájemců o službu, vytváření systému individuálního plánování služeb, individuální práce s klientem Jak vymezit oblasti, kde by mohlo dojít ke střetu zájmů organizace a uživatelů služeb, jak jim předcházet a jak je řešit Jak pracovat s kritikou ze strany uživatelů služeb, se stížnostmi a podněty jako nástrojem zlepšení kvality služeb Téma ochrany práv uživatelů služeb, právo na přiměřené riziko, náležitý dohled Dohody s uživateli, kteří obtížně vyjadřují svůj souhlas, uzavírání dohody o službě s lidmi, kteří nejsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům, přesto nejsou s to, posoudit důsledky svého jednání Problematika ochrany osobních dat Manipulace s imobilním uživatelem, vlastní rehabilitace pracovníků Zvládání agresivního klienta a zajištění vlastního bezpečí
Potřeby lidí, kteří pracují v sociálních službách • Být kompetentní, mít pocit, že svoji práci dělají dobře, že ji umějí, že zvládají své úkoly • Rozumět svému místu v organizaci, své roli, a zodpovědnosti • Mít příležitost rozvíjet své znalosti a dovednosti, své kompetence • Vědět, jestli svou práci dělají dobře • Vědět, že je organizace potřebuje, že jsou pro ni cenní • Být schopni řešit stresy, které vznikají při jejich práci (Politika supervize,PSS Liverpool)
• Vzdělání je cestou k uplatnění nových poznatků, jejich posunu od teorie k praxi, zdrojem inovací • Vzdělání napomáhá překonávání nerovností mezi lidmi a obory. • Vzdělání personálu je důležitým zdrojem, lidským kapitálem – osobním i firemním
K propojení vzdělávání pracovníků s rozvojem kvality služeb je třeba splnit několik předpokladů: •
• • • •
Organizace musí mít vizi – kterým směrem se chce rozvíjet, co chce měnit, co chce zlepšovat (znát potřeby klientů, znát moderní trendy v oblasti poskytované služby) – tedy jakýsi rozvojový plán, plán rozvoje kvality poskytovaných služeb Musí monitorovat vzdělávací potřeby pracovníků, jejich ambice, profesionální orientace, přání, cíle – zpracovávat individuální plány rozvoje pracovníků Musí mít vytvořený systém interních i externích supervizí a z nich čerpat náměty na zaměření vzdělávání pracovníků Musí umět využívat výstupů z konzultací ke standardům kvality (doporučení pro oblast vzdělávání) Musí dát pracovníkům příležitost učit se a učit druhé (vnitřní semináře, workshopy)
Kvalitní službu poznáme podle dobrých výsledků • Kvalita výsledků sociální práce je těžko měřitelná, velmi subjektivní, individuálně odlišná • Jde o dosažení určitého posunu k lepšímu • Dobrým výsledkem může být za určitých okolností i udržení daného stavu nebo dokonce minimalizace poškození
Nejvyšší kvality sociálních služeb může být dosaženo jen tehdy, když na všech úrovních spolupracují dobře vyškolení, kompetentní lidé, kteří dokáží reflektovat svoji praxi (PSS Liverpool)
