BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ

BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ J. Potomková Knihovna LF UP v Olomouci [email protected] Programové vybavení ordinace zubního lékaře

Definice bibliometrie • Bibliometrie je vědní disciplína, založená na kvantitativní analýze a měření dokumentů určených na zaznamenání a komunikaci vědeckých poznatků. • Bibliometrické metody vycházejí z předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí.

BIBLIOMETRIE a příbuzné vědní obory • Infometrie – kvantitativní a kvalitativní hodnoty informací získané z různých komunikačních médií

• Scientometrie – zákonitosti vědecké produktivity a její výsledná prospěšnost

• Kybermetrie – funkce a efektivita počítačových systémů a internetového prostoru.

Historie bibliometrie • 1917 - F.J.Cole a N.B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie “Statistická analýza literatury”. Snažili se dokázat vývoj zájmu o tento obor v jednotlivých zemích pomocí metod statistického rozložení. • 1923 - Knihovník britského patentového úřadu E. W. Hume vytvořil statistickou analýzu vývoje vědy. Vycházel z bibliografických záznamů v časopisech ze 17 sekcí Mezinárodního katalogu vědecké literatury. • 1927 - Vznikla první analýza citací. Její autoři P.L.K.Gross a E.M.Gross spočítali a analyzovali citace článků v chemických časopisech. Poté nastal prudký nárůst aplikování citační analýzy.

Bibliometrické zákony

Bibliometrické zákony Zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. • Bradfordův - rozptyl informací • Lotkův - měření autorské produktivity • Zipfův – lingvistická frekvenční analýza, indexace a vyhledávání v Internetu

Bradfordův zákon ZÁKON ROZPTYLU INFORMACÍ S. C. Bradford - americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie  zkoumal rozptyl relevantních článků v časopisech vůči konkrétnímu oboru  maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.  vědecké časopisy je možno rozdělit podle klesající produktivity článků o daném tématu takto:

jádro – články výhradně o příslušném tématu zóny, které mají stejný počet článků jako jádro

Počet časopisů v jádru a sestupných zónách je v poměru 1:n:n2 Zákon byl formulován 1934 při řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky.

Bradfordův zákon Algoritmus • Všechny články lze rozdělit na jádro a 2 zóny – jádro i každá zóna obsahují přibližně 1/3 všech článků. – články z jádra jsou publikovány v časopisech, specializovaných na danou tématiku

• články 1. zóny jsou publikovány v n-krát větším počtu průřezových časopisů a časopisů hraničních oborů. • články z 2. zóny jsou rozptýleny v přibližně n2 časopisech.

Bradfordův zákon Jak to zjistil? • Bibliografie z oboru geofyziky – 326 časopisů • 9 časopisů = 429 článků • 59 časopisů = 499 článků • 258 časopisů = 404 článků

• Použití v knihovnách při tvorbě časopiseckých fondů

Bradfordův zákon – příklad: Celkový počet článků = 690 Počet titulů časopisů = 26 Jádro = 2 (23O) Zóna1 = 6 (230) Zóna2 = 18 (230) Algoritmus: 1:n:n2 1:3:9 n=3 (číslo získáme vydělením počtu titulů v 1. zóně počtem titulů obsažených v jádru)

Lotkův zákon MĚŘENÍ VĚDECKÉ PRODUKTIVITY A. Lotka (1880 – 1949), americký matematik, fyzikální chemik a statistik  oblast fyziky a chemie

   

  

produktivita autorů - rozložení autorů podle produkce 1926 - srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků.

an = a1 / n2

podle Lotky můžeme předem stanovit, kolik autorů publikuje více článků v případě, že známe počet autorů, kteří publikovali 1 článek v dané tématické oblasti. počet autorů s n tituly (např. knihami, články) činí cca 1/n2 z počtu těch, kteří jsou autory pouze 1 titulu. podíl autorů pouze 1 titulu je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů exponenciálně klesá. na každých 100 autorů/1 článek připadá  25 autorů/2 články  11 autorů/3 články  6 autorů/4 články

Aplikace Lotkova zákona Objektivní kritéria hodnocení pracovníků a pracovišť akademických institucí. • Publikace Masarykovy univerzity 1994 – 2004 – 4179 autorů – 70 936 publikací

• Jaký počet autorů napsalo kolik publikací

Zipfův zákon FREKVENČNÍ ANALÝZA, LINGVISTICKÁ STATISTIKA    

G.K. Zipf (1902-1950) americký filolog a statistik, profesor lingvistiky na Harvardské univerzitě Slova uspořádal podle frekvence ( f ) výskytu a slovo s hodnotou nejvyššího výskytu dostalo „rank 1 ( r =1), další slovo „rank 2“ atd. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky (slovní zásoby) vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov Jsou-li slova delšího textu seřazena podle pořadí klesající četnosti výskytu, potom součin pořadí ( r ) a četnosti ( f ) pro každé slovo v textu bude přibližně = konstanta ( C ), která závisí na délce textu. rxf=c

 

Na základě Zipfova zákona se konstruovaly slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, které jsou základem pro automatické vyhledávání a uspořádání výsledků podle relevance. Využití při koncipování základních funkcí Internetu včetně rozvoje vyhledávacích služeb.

Povrchový a hluboký web Povrchový web  volně přístupný pro vyhledávací stroje  obsahuje cca 1 miliardu webových stránek

Hluboký web      

nepřístupný pro vyhledávací stroje dokumenty profesionálních databází 500x obsáhlejší než povrchový 550 miliard dokumentů 7 500 terabytů informací 100 000 webových sídel (www.completeplanet.com)  60 největších sídel obsahuje cca 750 terabytů informací

 nejrychleji rostoucí webová kategorie s novými informacemi  kvalita obsahu (pode jeho autorů) 1000- až 2000-x vyšší.

Kybermetrie hlubokého webu 1 Scirus http://www.scirus.com  2001 firma Elsevier Science  Vyčlenění informací relevantních pro vědu, výzkum a vzdělávání  Ocenění WebAward 2004  Pokrytí cca 167 milionů webových stránek univerzit, vědeckých, výzkumných a vládních organizací, odborných společností, konferencí aj.  Používá pokročilé vyhledávání a operátory  Uveřejňuje své zdroje  Možnost porovnání výsledků s Googlem

Kybermetrie hlubokého webu 2 Google Scholar http://www.scholar.google.com  Vyhledávání vědeckých textů  Citační ohlasy („Cited by“)  Indexace  dokumenty ze všech významných databázových center kromě Elsevier Science  volně přístupné archivy s garantovaným obsahem,

 „Pagerank“ – vyhodnocení relevance vyhledaných dokumentů  Vydavatelé, agregátoři, profesních organizace, repozitáře preprintů  Prolinkování vvyhledaných výsledků s plnými texty v databázích (např. EBSCO, Proquest, JSTOR) podle institucionálních licencí.

Institute for Scientific Information • Philadelphia, Penn. • 1960, E. Garfield – chemik, lingvista, informatik – Science Citation Index – Impact Factor

Citační rejstříky Web of Knowledge http://isiknowledge.com • Science Citation Index • Social Sciences Citation Index • Art & Humanities Citation Index

Citační analýza 1 • Metoda hodnocení kvality a významu vědeckých publikací – sledování četnosti citování

• Optimalizace informačních toků • Profilování knihovních fondů • Citační mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.

Citační analýza 2 • Které prameny jsou v dokumentu citovány • Ve kterých dokumentech je pramen citován • Které dokumenty jsou citovány hodně / málo /vůbec • Které citace se objevují často spolu • Kteří autoři se objevují často spolu / se navzájem citují • Které prameny jsou klíčové pro určitý obor / téma

Impakt faktor časopisů • Faktor dopadu publikovaných výsledků na jejich praktické využití a rozvoj oboru • Stupeň vědeckého uznání autora • Ohlas publikací u odborné veřejnosti • Stav a vývoj různých vědních disciplín – ve světě – v jednotlivých zemích – na pracovištích.

Oblasti aplikace bibliometrického výzkumu 1 • Zkoumání citačních vazeb dokumentů • Citační analýza vědeckých časopisů • Analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků • Zkoumání mezinárodních publikačních trendů • Počítačová analýza publikací tvůrčích pracovníků • Rozložení tvůrčí výkonnosti

Oblasti aplikace bibliometrického výzkumu 2 • Zkoumání informačních potřeb • Zjišťování tématického rozptylu literatury v časopisech • Vyhledávání informací včetně hodnocení kvality • Hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí

Problémy bibliometrie •

Nekompletnost údajů ISI – citovanost i z jiných zdrojů (Scholar Google, Scopus)

•

Autocitace – rozumná míra, cykličnost vědy

•

Vícenásobné autorství – hodnocení pracoviště

•

Kolísání v čase – vědecké projekty (začátek – průběh – konec)

•

Zvláštnosti vědních disciplín – Různé možnosti publikovat

• • • •

Jazykové bariéry Chyby v citování Nadřazenost multidisciplinárních časopisů Impakt faktor časopisů – monopol ISI, časová náročnost

Autorství Podíl vědců na • Výzkumných projektech • Vedení výzkumných skupin • nemělo by se zapomínat na ty členy týmu, kteří sice nepřispívají aktivně k výzkumu, ale jsou důležití pro zajišťování prostředků na výzkum – většinou jsou málo citovaní

• Účelové vzájemné citování • Citování negativních výsledků.

Cíle informačních analýz • • •

Sledování úrovně a trendů rozvoje • oborů, států, regionů … Hodnocení výsledků a přínosu vědy • obory, týmy… Profilování a optimalizace informačních fondů • vytipování nejvhodnějších zdrojů informací • inovace fondu vzhledem k rozvoji oboru • vytipování a odstranění zbytečných zdrojů informací • rozbory spokojenosti uživatelů.

Závěr • Citační analýza a její prostředky jsou doposud nejspolehlivějším nástrojem hodnocení vědeckého výzkumu, publikací, vědců a vědeckých institucí. • Je nepostradatelná v modelování rozvoje výzkumu, vědy a technologie • Je jedním z hodnotících kritérií vědeckého výkonu.

Literatura • Na požádání u autorky přednášky [email protected]