QALLL Doporučení
Doporučení pro zajišťování kvality v celoživotním vzdělávání (Quality Assurance in Lifelong Learning – QALLL) doplňují dva další významné produkty tematické sítě QALLL: · Kvalitativní zpráva a · Kompendium projektů QALLL
Vydala: Evropská tematická síť QALLL www.qalll.eu
Konsorcium projektu QALLL tvoří: 15 národních agentur z evropských zemí · OeAD-GmbH National Agency for Lifelong Learning, Rakousko (koordinátor) · Agency for European Education Programmes VoG, Belgie · DZS, Centre for International Services, Česká republika · National Agency - Education for Europe at BIBB, Německo · CIMO, Centre for International Mobility, Finsko · Léargas, The Exchange Bureau, Irsko · Research Liaison Office, University of Iceland, Island · ISFOL, National Agency for LLP - Leonardo da Vinci Sectoral Programme, Itálie · ANEFORE a.s.b.l., National Agency for the Lifelong Learning Programme, Lucembursko · CINOP, National Agency for Lifelong Learning, Nizozemí · SIU, Norwegian Centre for International Cooperation in Higher Education, Norsko · Internationella Programkontoret, International Programme Office for Education and Training, Švédsko · CMEPIUS, Center of the Republic of Slovenia for Mobility and European Educational and Training Programmes – CMEPIUS, Slovinsko · SAAIC - Slovak Academic Association for International Cooperation, Slovensko · The Centre for European Union Education and Youth Programmes, Turecko a dva tiší partneři: · frse – The Foundation for the Development of the Education System, Polsko · The Education, Audiovisual and Culture Executive Agency (EACEA), Brusel
QALLL Doporučení pro zajišťování kvality v celoživotním vzdělávání
10 doporučení
Úvod
3
2
Společné přístupy ve VD a v OVP 1 Vzájemně přínosné posilování výměnných aktivit a spolupráce mezi sektorem vzdělávání dospělých a odborným vzděláváním a přípravou.
Kultura kvality 2 Rozvíjení a pěstování kultury kvality.
Cyklus kvality EQAVET 3 Uplatňování celého cyklu kvality pro zajištění stálého rozvoje.
Modely a ukazatele řízení kvality 4 Přijetí snadno použitelných a flexibilních modelů řízení kvality a vytvoření/výběr smysluplných ukazatelů.
Metodika 5 Využití bohaté nabídky za účelem výběru metodiky, která vyhovuje konkrétním požadavkům.
6 Učení založené na práci Vytvoření systému ZK pro učení založené na práci se zapojením podniků.
7 Poradenství Rozvoj na základě stávajících modelů ZK v oblasti poradenství.
8 Profesionalizace a rozvoj pracovníků Systém ZK jako nedílná součást procesu profesionalizace a rozvoje pracovníků.
9 Diseminace a valorizace Zajištění diseminace a valorizace ke zvýšení dopadu.
10 Inovace v oblasti ZK Podpora dalších inovací v zajišťování kvality ve VD a v OVP.
Tato publikace předkládá soubor doporučení, která se týkají procesu zajišťování kvality (ZK) v odborném vzdělávání a přípravě (OVP) a ve vzdělávání dospělých (VD). Jde o výstup evropské tematické sítě, v jejímž rámci 15 národních agentur pro celoživotní vzdělávání realizovalo projekt Zajišťování kvality v celoživotním vzdělávání (Quality Assurance in LifeLong Learning – QALLL). Doporučení byla zpracována na základě: • 39 projektů – příkladů dobré praxe, které byly předmětem srovnávací analýzy. Ta podrobným způsobem rozvádí, jak tyto projekty přispívají k řešení klíčových otázek v oblasti evropské politiky zajišťování kvality; • výstupů dvou konferencí QALLL a jedenácti národních diskuzních panelů
QALLL, které se konaly v partnerských zemích; a • studie o udržitelnosti výstupů projektů, která byla provedena u všech
zmíněných 39 projektů. Uplatňování systému zajišťování kvality představuje smysluplný a účinný způsob, jak dále podpořit rozvoj OVP a VD. Prostřednictvím ZK lze budovat a posilovat vzájemnou důvěru, která je základním předpokladem mezinárodní spolupráce a funkčnosti evropských nástrojů transparentnosti, jakým je například Evropský kvalifikační rámec.
Doporučení vycházejí z rozsáhlého souboru dat a cílem projektu QALLL je oslovit široké publikum. Projektových konferencí a dalších akcí na evropské i národní úrovni se zúčastnila řada aktérů. Mezi nimi byli tvůrci vzdělávací politiky, zástupci sociálních partnerů, předkladatelé projektů a jejich partneři, představitelé národních orgánů, národních agentur i zástupci Evropské komise, kteří se zabývají problematickou OVP a VD. Projekty (39), které byly v rámci programů Leonardo da Vinci a Grundtvig vybrány jako příklady dobré praxe QALLL, jsou povětšinou zaměřeny na poskytovatele vzdělávání. Řada z nich však představila zajímavé přístupy, které mají potenciál podnítit a podpořit různé aktivity na vyšší než institucionální úrovni, některé dokonce i na úrovni systémové. Doporučení se týkají: • úrovně implementace, tj. institucí a pracovníků, kteří poskytují OVP a VD a připravují a realizují projekty, i národních agentur – označuje je žlutá šipka > a • úrovně politiky, tj. evropských, národních a regionálních orgánů, které
se angažují v OVP a VD, sociálních partnerů a tvůrců vzdělávací politiky – označuje je modrá šipka > Doporučení, která se týkají obou úrovní, jsou označena šedou šipkou
O významu ZK v oblasti OVP a VD svědčí rostoucí pozornost, která je této problematice věnována na úrovni politiky i implementace. Příkladem konkrétních výstupů může být založení evropské sítě národních referenčních bodů pro EQAVET nebo evropské pracovní skupiny pro oblast ZK ve VD v rámci tematických sítí. Výsledky projektu QALLL ukazují, že v oblasti zajišťování kvality převažují v OVP a ve VD společné charakteristiky. Proto se doporučení, která zpracovali realizátoři projektu QALLL, týkají obou sektorů. V několika případech bylo třeba rozlišovat a v textu je proto výslovně uvedeno, kterého sektoru se dané doporučení týká.
>
V Kompendiu projektů QALLL lze najít příklady dobré praxe, které tvoří základ uvedených doporučení a obsahují praktická řešení. Tabulka „Přehled projektů“ (Kompendium, strany 6 a 7) nabízí možnost vyhledat projekty, které řeší problematiku zmiňovanou v jednotlivých doporučeních. S deseti doporučeními, která jsou výstupem projektu QALLL, je třeba pracovat jako se vzájemně propojenými prvky uceleného rámce, nikoliv samostatně. Měla by totiž sloužit jako určitý soubor vodítek v různorodém prostředí OVP a VD, nikoliv jako standardizovaný bodový seznam.
1 Společné přístupy ve VD a v OVP
Vzájemně přínosné posilování výměnných aktivit a spolupráce mezi sektorem VD a OVP
5
4
Poznatky získané při realizaci projektu QALLL svědčí o tom, že přístupy k zajišťování kvality v oblasti OVP a VD jsou i přes některé odlišnosti v institucionálním uspořádání, cílových skupinách a vzdělávacích cílech dosti podobné: • Hlavní zásady, kterými se řídí vytváření a fungování systému zajišťování kvality, platí pro OVP i DV. To znamená, že modely
a metodiky ZK zpracované v rámci projektů Leonardo da Vinci a Gruntvig lze s drobnými úpravami použít v obou sektorech. • Cyklus kvality EQAVET lze použít při řízení procesu zajišťování kvality ve vzdělávání dospělých za předpokladu, že specifika
tohoto sektoru budou zohledněna prostřednictvím odpovídajícího souboru kritérií a ukazatelů kvality.
1
Na základě zkušeností z projektu QALLL očekáváme, že spolupráce a výměna zkušeností v oblasti ZK mezi OVP a VD bude velmi přínosná. Vzhledem ke společným výzvám je třeba posílit společné aktivity v těchto dvou sektorech:
Společné přístupy ve VD a v OVP
>
zvyšovat informovanost o zajišťování kvality v obou sektorech a na všech úrovních. Je třeba dále pracovat na tom, aby se vytvořilo společné povědomí o pojmech, standardech, metodikách a nástrojích zajišťování kvality a možnostech jejich uplatňování ve vzdělávání dospělých a v odborném vzdělávání a přípravě v celé Evropě.
>
podpora systematických výměnných aktivit na všech úrovních s cílem vzájemně se seznamovat s postupy v oblasti ZK.
>
položit základ udržitelné spolupráci mezi aktivitami EQAVET, tematickou pracovní skupinou Evropské komise pro vzdělávání dospělých a dalšími evropskými iniciativami s cílem rozvíjet proces zajišťování kvality v OVP a VD tak, aby došlo k pevnému propojení těchto dvou sektorů na evropské úrovni. Sektoru VD se důrazně doporučuje přijmout rámec EQAVET. V opačném případě bude třeba systém „znovu vymyslet“, což bude vyžadovat další čas a energii.
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
2 Kultura kvality Rozvíjení a pěstování kultury kvality
7
6
Těžištěm koncepcí zajišťování kvality je budování „kultury kvality“, což je pojem, který může vyznívat poměrně neurčitě, a proto je třeba jej vyjasnit. V rámci tematické sítě QALLL se kulturou kvality rozumí celková kultura organizace, která vybízí k podpoře zajišťování a zlepšování kvality na všech úrovních. Budování kultury kvality vyžaduje čas, úsilí a zdroje. Kultura kvality jde za rámec formálních či administrativních struktur a postupů a ovlivňuje každodenní život vzdělávací instituce. Pěstování kultury kvality pomáhá k uzavření cyklu kvality na institucionální úrovni. Zdola iniciované přístupy ke zvyšování kvality umožňují důkladně prozkoumat vzdělávací proces a doplnit běžné kvantitativní měření. Řada existujících modelů zajišťování kvality se zaměřuje na manažerský úhel pohledu, přičemž odborné a kulturní aspekty zůstávají v pozadí. Velkou výzvou do budoucna je tedy vytvořit takové systémy kvality, které vedou k přijímání odpovědnosti a současně podporují kulturu kvality, čímž spojují přístup řízení shora se zapojením všech zainteresovaných zdola. Ve vzorku QALLL najdeme projekty, které podněcují kulturu kvality prostřednictvím individuálního i kolektivního sebehodnocení, týmové práce, zapojení všech aktérů, kolegiálního hodnocení apod. Tyto příklady dobré praxe by mohly být východiskem pro další rozvoj v této oblasti.
2
Kultura kvality >
ustavit kulturu kvality jako středobod činností souvisejících se ZK; průběžně zkoumat, co kultura kvality obnáší a jakým způsobem přispívá k zajišťování a zlepšování kvality.
>
>
oceňovat silné stránky a podporovat snahy o zlepšování; vysvětlovat a probírat přínosy ZK.
>
vyvažovat důvěrnost a transparentnost, budovat důvěru.
>
>
usilovat od samého začátku o to, aby se všichni zainteresovaní aktéři s procesem ZK ztotožnili. Do procesu je třeba začlenit pracovníky na všech úrovních instituce – vedení, učitele/školitele a další zaměstnance.
začlenit ZK a hodnocení do každodenní praxe pracovníků v OVP a VD; podporovat spolupráci a reflektivní praxi.
>
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
zajistit, aby vedení instituce nastoupilo cestu budování kultury spolupráce, která podporuje konstruktivní hodnocení a zpětnou vazbu. ytvořit rovnováhu mezi standardizací a tvořivostí/inovativností.
prosazovat participativní přístup. Je třeba posilovat aktivní zapojení pracovníků do ZK a dát jim prostor, aby se mohli v rámci možností samostatně rozhodovat a řídit své jednání.
podporovat výměnu zkušeností a týmovou práci učitelů/školitelů – v rámci instituce a mezi institucemi.
>
zajistit interní a externí zpětnou vazbu, která se přímo týká výuky a učení.
>
zkvalitňovat reflektivní praxi prostřednictvím rozvoje kultury (sebe)hodnocení a kolegiálního hodnocení.
>
>
nabízet příležitosti k profesnímu rozvoji se zaměřením na ZK a hodnocení.
>
poskytnout pracovníkům vhodné, jednoduché a transparentní nástroje ZK.
>
průběžně diskutovat o systému ZK, dále jej rozvíjet a revidovat.
3 Cyklus kvality EQAVET Uplatňování celého cyklu kvality pro zajištění stálého rozvoje quality cycle. Iniciativa EQAVET staví na cyklu zajišťování a zlepšování kvality. Jejím cílem je budovat systematický přístup k zajišťování kvality v systémech odborného vzdělávání a přípravy na národní a evropské úrovni. Uplatňování cyklu kvality je přínosné pro OVP i VD. V jednotlivých fázích cyklu se objevují konkrétní výzvy. V rámci QALLL se klade zvláštní důraz na celý cyklus kvality – zejména na fázi „přezkoumání“, která byla opakovaně označena za jednu ze slabin procesu ZK. Následující doporučení se zabývají nejprve každou ze čtyř fází cyklu samostatně, pak je zohledněn cyklus jako celek.
8
Plánování
Přezkoumání
Cyklus kvality jako celek
>
>
mít na paměti, že fáze přezkoumání je „lakmusovým testem“ celého systému zajišťování kvality.
>
vytvoření systému zajišťování kvality, který zahrnuje všechny fáze cyklu kvality.
>
>
uzavřít cyklus a zajistit, aby fáze přezkoumání skutečně proběhla: reflexe a využití výsledků hodnocení.
podporovat pozitivní postoj k ZK: > v rámci systémů OVP a VD > v rámci organizace
>
>
uznat a ocenit pozitivní výstupy, vycházet z nich při dalších krocích a vytvářet kulturu „učení se z chyb“, tj. v dané organizaci je možné dělat chyby, protože chyby vedou ke zlepšování.
ZK prostupuje všemi sektory. Je třeba, aby bylo součástí organizační/vzdělávací strategie.
>
budovat kulturu kvality a podněcovat snahy o zlepšování v organizaci/ve vzdělávacím systému.
plánovat fázi přezkoumání předem a vyčlenit na ni příslušný čas a zdroje.
>
zacílit činnost na vzdělávané a na výstupy vzdělávání.
>
využívat rámce kvalifikací/dovedností jako základ pro fungování cyklu kvality (počínaje plánováním přes hodnocení až k přezkoumání).
>
začlenit vzdělávání v oblasti ZK do profesního rozvoje vedoucích pracovníků a do systému rozvoje lidských zdrojů.
>
nazírat na ZK ve VD a v OVP jako na flexibilní a dynamický nástroj, který je třeba neustále přizpůsobovat potřebám organizace/vzdělávacího systému.
od počátku umožnit vývoj „zdola“. zapojit pracovníky do vytváření systému řízení kvality; ZK je postaveno na týmové práci a vedení, výsledkem by měl být podrobný a srozumitelný akční plán.
>
3
zapojit poskytovatele OVP do vytváření systému řízení kvality.
>
Cyklus kvality EQAVET
>
stanovit realistické cíle.
>
shodnout se na jednotné terminologii.
>
prostřednictvím dialogu mezi poskytovateli OVP, podniky a vzdělávanými reagovat na vzdělávací potřeby a předjímat je.
>
věnovat pozornost tomu, jak přezkoumání zapadá do (ročního) plánu činnosti vaší organizace
>
Implementace >
upravit vzdělávací programy, aby byly v souladu se vzdělávacími potřebami.
>
provést hodnocení kompetencí vzdělávaných na začátku a v průběhu vzdělávacího procesu s cílem podpořit individuální pokrok v učení.
>
poskytnout pedagogickým pracovníkům možnost profesního rozvoje.
Hodnocení >
rozvíjet a pěstovat kulturu sebehodnocení/ hodnocení a využívat kolegiální hodnocení.
>
měřit výstupy vzdělávání.
>
zavést systém „včasného varování“ za účelem snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání.
Doporučení se týkají
>
shromažďovat komplexní zpětnou vazbu.
>
úrovně implementace
>
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
při hodnocení se soustředit na konkrétní možnosti zlepšování vzhledem k předchozím výkonům.
>
prosazovat participativní přístup: dát pracovníkům k dispozici výsledky hodnocení, podněcovat diskuzi a podporovat zlepšování a změnu.
>
diskutovat o zpětné vazbě se zainteresovanými aktéry – tj. vzdělávanými a dalšími externími subjekty, např. podniky (podle potřeby).
>
rychle jednat tam, kde je to nezbytné – např. snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání, změna vzdělávacích potřeb, apod.
>
udržet dynamiku systému kvality: využít fázi přezkoumání k revizi a dalšímu rozvoji systému. Je třeba pravidelně přezkoumávat ukazatele z hlediska smysluplnosti a naplňování strategických cílů.
9
4 Modely a ukazatele řízení kvality
Přijetí snadno použitelných a flexibilních modelů řízení kvality a vytvoření/výběr smysluplných ukazatelů
11
10
Potřeby, očekávání a požadavky společnosti se vyvíjejí a rychle mění. Proto je nutné na základě konkrétních dat pravidelně hodnotit, sledovat a zkvalitňovat efektivitu a účinnost systémů vzdělávání. Jednou z cest, které vedou k tomuto cíli, je zavedení systému řízení kvality. Řízení kvality je třeba vnímat jako nástroj průběžného zlepšování vzdělávací nabídky ve VD a v OVP, které je založeno na cyklu kvality. Ten zajišťuje odpovídající propojení mezi plánováním, implementací, hodnocením a přezkumem vzdělávání v těchto dvou sektorech. Systémů řízení kvality ušitých na míru OVP a VD je celá řada. Místo vyvíjení nových modelů je proto vhodnější využít, upravit a dopracovat ty, které již existují. To platí především pro dobré systémy řízení kvality na straně poskytovatelů, které jsou si v jádru dosti podobné (s určitými odlišnostmi). Pro oblast vzdělávání a odborné přípravy na institucionální úrovni byly zpracovány nejrůznější soubory standardů, kritérií a ukazatelů, které dávají dobrý základ pro další rozvoj. Ten může jít cestou výměny zkušeností, porovnávání, sbližování a tříbení.
4
Modely a ukazatele řízení kvality
Systémy řízení kvality
Ukazatele
>
>
vybrat transparentní, snadno použitelný a nepříliš administrativně náročný systém řízení kvality a přizpůsobit ho vlastním potřebám a účelům.
odpovídají konkrétnímu zájmu, cíli či potřebě, jsou praktické v tom smyslu, že umožňují rychlý sběr relevantních, aktuálních a spolehlivých dat, > citlivě dokáží zohlednit změnu proměnné, která je předmětem měření, a které > lze srozumitelně interpretovat a snadno používat. > >
zajistit, aby systém zohledňoval pracovní procesy a cíle organizace.
>
>
vytvořit vhodnou rovnováhu mezi přístupem „shora“ a přístupem „zdola“. vycházet z angažovanosti a odhodlání vedení a zajistit zapojení pracovníků v průběhu celého procesu. Všem zainteresovaným, zejména zaměstnancům, musí být jasné, jaké lze očekávat přínosy.
>
>
posilovat orientaci na vzdělávané a na výsledky vzdělávání.
>
zdokumentovat uplatňovaný systém řízení kvality (co možno nejúsporněji vystihnout jeho nejdůležitější prvky). Dokumentaci lze použít k reflexi.
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
udržovat dynamiku systému ZK, v případě potřeby jej revidovat a přizpůsobovat.
vytvořit soubor smysluplných ukazatelů (méně je více), které:
>
v případě kvalitativních dat se pokusit zvolit účinné ukazatele, pomocí nichž lze posuzovat „nehmatatelné“ faktory, které souvisejí s výkonností VD a OVP.
>
umožnit vývoj a využívání místních/národních deskriptorů a ukazatelů.
>
v rámci sítí rozvíjet spolupráci na přípravě ukazatelů, které umožňují srovnávání zeměpisných oblastí a porovnávání v čase.
>
Rozbor ukazatelů představuje stav v dané chvíli. Závěry je možno formulovat na základě průběžného měření. Na druhé straně je třeba v odpovídajících intervalech revidovat ukazatele, aby odpovídaly vývoji.
5 Metodika
Využití bohaté nabídky za účelem výběru metodiky, která vyhovuje konkrétním požadavkům
13
12
Projekty QALLL se zabývají metodikou hodnocení (tj. sebehodnocení a externího hodnocení) i akreditací. Jde o problematiku, které věnují pozornost i tvůrci politiky v oblasti zajišťování kvality na národní i evropské úrovni. Přestože lze různé metodické postupy používat (a analyzovat) jednotlivě, v praxi vykazují vysokou míru vzájemného propojení. Sebehodnocení obvykle bývá východiskem pro jakékoliv následné externí hodnocení a akreditaci. Kolegiální hodnocení je několikafázový proces, který probíhá na základě kombinace interního a externího hodnocení. O metody hodnocení a související akreditaci se zajímají poskytovatelé vzdělávání všeho druhu. V případě QALLL jde tedy konkrétně o odborné vzdělávání a vzdělávání dospělých. Projekty Leonardo da Vinci a Grundtvig vedly k vytvoření řady transparentních, snadno použitelných a moderních postupů v rámci sebehodnocení, externího hodnocení i akreditace. Tyto dostupné nástroje jsou uplatnitelné v OVP i VD a lze dále využít nebo přenést do ostatních sektorů či zemí.
5
Metodika
>
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
seznámit se s různými dostupnými metodikami ZK a účely, ke kterým jsou určeny; konečná volba by měla odpovídat aktuálním potřebám vaší organizace/vzdělávacího systému. uplatnit sebehodnocení „zdola“ coby významný prvek kultury kvality; zvyšovat informovanost o jeho přínosnosti a nedegradovat je pouze na byrokratický proces s cílem vyhovět formálním požadavkům.
>
provádět sběr kvalitativních dat a zavést ukazatele kvality.
>
zajistit rovnováhu mezi interním a externím hodnocením. Běžné je častější interní sebehodnocení, méně často pak navazuje externí hodnocení.
>
zvážit realizaci externího hodnocení jako samostatného prvku: externí hodnocení může sloužit jako podpora interního procesu zlepšování nebo jako prostředek externí kontroly.
>
uplatňovat kolegiální hodnocení jako variantu externího hodnocení, které podněcuje profesionalizaci, výměnu zkušeností a vzájemné učení.
>
využít existující nadnárodní systémy akreditace OVP a VD, které zahrnují i neformální a informální učení, a vyhledat moderní akreditační nástroje v projektech presentujících příklady dobré praxe v oblasti QALLL.
6 Učení založené na práci
Vytvoření systému ZK pro učení založené na práci se zapojením podniků
15
14
Učení založené na práci má dlouhou tradici a je jednou z významných součástí celoživotního učení, především v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Některé z prvků učení tohoto typu jsou začleněny do většiny nabízených odborných programů. Učení prostřednictvím práce velmi úzce souvisí se zaměstnatelností a strategiemi pro uplatnění na pracovním trhu. Podle poznatků získaných v rámci činnosti tematické sítě QALLL je zajišťování kvality učení založeného na práci stále velkou výzvou. U projektů, které byly analyzovány, chyběly v této oblasti odpovídající systémy, postupy, standardy a ukazatele. To by mohlo znamenat, že vznikne poptávka po nových metodách a dobrých postupech. Ovšem některé sektory a některé evropské země již řadu právních předpisů a funkčních nástrojů v této oblasti mají. Proto by bylo vhodné tyto dostupné modely využít a upravit je podle národních požadavků.
6
Učení založené na práci
>
využít stávající nástroje zajišťování kvality a mechanismy mezinárodních stáží a projektů jako určitý vzor/východisko.
>
posilovat spolupráci mezi vzdělávacím institucemi a podniky s cílem vytvořit společné přístupy k ZK.
>
identifikovat příklady dobré praxe v zemích, které ZK v učení založeném na práci již provádějí, jako možnou inspiraci.
>
zajistit, aby hodnocení zahrnovalo i zkušenost a praxi získanou prostřednictvím učení založeného na práci.
zapojit podniky (zejména malé a střední) do vývoje modelů ZK v učení na pracovišti.
>
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
podpořit profesionalizaci podnikových školitelů prostřednictvím rozvíjení jejich pedagogických kompetencí.
>
pěstovat spolupráci mezi podnikovými školiteli, učiteli a vzdělávanými. Budovat profesní vazby – např. v rámci pravidelných návštěv podnikových školitelů ve školách a učitelů v podnicích.
>
umožnit učitelům získávat pracovní zkušenost v podnicích.
vytvořit webové portály ke sdílení dobrých postupů, nástrojů a zkušeností a zvážit možnost ustavení on-line společenství, které by se zabývalo praktickými aspekty ZK v učení prostřednictvím práce.
>
7 Poradenství
Rozvoj na základě stávajících modelů ZK v oblasti poradenství
17
16
Jedním z důležitých předpokladů úspěšnosti celoživotního vzdělávání je dostupné, relevantní a kvalitní poradenství, které je zároveň jedním z hlavních prvků strategií zaměřených na vzdělávání a zaměstnatelnost. Projekty QALLL ukázaly, že oblast zajišťování kvality v poradenství doznala značného vývoje. Vytvořené modely a nástroje odpovídají referenčním kritériím a vybraným ukazatelům Evropské sítě celoživotního poradenství (ELGPN 2010) a lze je využít jako základ pro další iniciativy na tomto poli. Většina modelů poradenství také splňuje kritéria kvality referenčního rámce EQAVET. Celoživotní poradenství jde napříč všemi sektory vzdělávání a odborné přípravy a zahrnuje širokou paletu nejrůznějších aktivit, cílových skupin, institucí, apod. Tato nesmírná pestrost a zároveň určitá rozdrobenost představuje pro další rozvoj poradenských služeb značnou výzvu. Zajišťování kvality v celoživotním poradenství je svým záběrem velmi komplexní problematikou, a tudíž se týká jak vzdělávání dospělých, tak odborného vzdělávání a přípravy. Vezmeme-li v úvahu obrovské množství různých poradenských iniciativ a institucí, zdá se, že na počátku jakýchkoliv snah o formální spolupráci a koordinaci mezi různými poskytovateli poradenských služeb (na regionální, národní a evropské úrovni) musí být výměna zkušeností a příslušné zasíťování. Další aktivity na evropské úrovni by mohly vycházet ze stávajících sítí a stavět na systémech ZK, které zpracovala evropská partnerství různých organizací.
7
Poradenství >
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
využívat a dále rozvíjet různé model zajišťování kvality v poradenství, které vznikly v rámci projektů QALLL– včetně systémů a sítí ZK.
>
navazovat projekty na Evropskou síť celoživotního poradenství (ELGPN 2010).
>
doplnit sebehodnocení/hodnocení v rámci zajišťování kvality v poradenství o prvek externího hodnocení.
>
posilovat spolupráci a konsistentní přístup různých organizací a zemí.
>
zajistit spolupráci s tvůrci politiky ZK v OVP a VD.
>
zpracovat profily kompetencí a dovedností pro poradce.
>
hodnotit účinnost poradenských aktivit.
>
nastavit standardy kvality pro poradenské služby.
8 Profesionalizace a rozvoj pracovníků
Systém ZK jako nedílná součást procesu profesionalizace a rozvoje pracovníků
19
18
Interní zajišťování a hodnocení kvality vyžaduje nové dovednosti a kompetence. Na jedné straně hovoříme o potřebě odborné kvalifikace klíčových jedinců, jako jsou manažeři kvality, a o angažovanosti vedení organizací, která musí být podepřena skutečnou fundovaností a způsobilostí v této oblasti. Na druhé straně jsou tu pedagogičtí pracovníci coby hlavní aktéři ve zlepšování kvality vzdělávacích procesů, kteří jsou při zajišťování kvality a budování hodnotících kapacit nepostradatelní. Získávání odpovídajících kompetencí je předpokladem každodenní „kvalitní práce“ učitelů a školitelů. Jinak zůstane zajišťování kvality a hodnocení povrchním a papírovým procesem a jeho dopad na vzdělávání a odbornou přípravu bude minimální. Celkové povědomí o tom, že profesní profil učitele či školitele v OVP a VZ by měl obsahovat základní kompetence k zajišťování kvality a hodnocení, je však stále nedostatečné. Cílené vzdělávání pro tuto skupinu tudíž povětšinou chybí. Pokud jde o externí hodnocení a akreditaci, jednotlivé postupy a kritéria běžně najdeme podrobně rozepsané v různých příručkách, pokynech a formulářích. Požadavky na kompetence hodnotitelů, tedy klíčových osob, však často definovány nejsou. O odborném školení těchto jedinců se obvykle neuvažuje a důkladnou přípravu nahrazuje krátká instruktáž.
8
Profesionalizace a rozvoj pracovníků
>
zvyšovat povědomí o nezbytnosti odborných kompetencí k zajišťování kvality a hodnocení v rámci profesního profilu učitelů a školitelů ve VD a OVP.
>
vytvořit potřebnou infrastrukturu – například síť školicích středisek pro rozvoj kompetencí v oblasti ZK.
>
zavést povinné vzdělávání učitelů, školitelů a poradců v ZK.
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
ustavit informační a poradenskou síť pro problematiku ZK v rámci rozvoje programů Leonardo da Vinci a Gruntvig. Podle situace lze tuto iniciativu podporovat i z referenčních bodů EQAVET.
>
poskytovat podporu při zavádění, implementaci a dalším rozvoji ZK a hodnocení v institucích OVP a VD.
>
zahrnout do vzdělávání pracovníků prvky kooperace s cílem podpořit týmovou práci při zajišťování kvality a hodnocení.
>
zakomponovat spoluúčast na ZK do požadavků na nové pracovníky. Závazek zapojit se do ZK by měl být jednou z hlavních podmínek pro přijetí do pracovního poměru.
>
využívat sebehodnocení a kolegiální hodnocení ke zvýšení odborné úrovně a posílení kolegiality.
>
vypracovat profily kompetencí a vzdělávací programy pro externí hodnotitele.
>
sdílet osvědčené postupy v rámci institucí, vzdělávacích sektorů a zemí.
>
vytvořit profily kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti ZK a (sebe)hodnocení a umožnit jim rozvíjet tyto příslušné kompetence, aby mohli přispívat ke zkvalitňování vzdělávacího procesu ve své organizaci a k jejímu dalšímu rozvoji. Znalosti a kompetence k zajišťování kvality a hodnocení musí být součástí počáteční odborné přípravy i dalšího vzdělávání.
9 Diseminace a valorizace
Zajištění diseminace a valorizace ke zvýšení dopadu projektů
21
20
Šíření a využívání výsledků projektů je přikládán stále větší význam, což svědčí o tom, že si tvůrci politiky uvědomují, jak je potřebné zajistit co největší dopad projektů financovaných z Programu celoživotního učení. Realizátoři projektů i správa programu proto musí usilovat o to, aby se výstupy projektů předávaly dál a byly udržitelné. Výzkum provedený v rámci projektu QALLL ukázal, že je téměř nemožné v rámci běžné životnosti evropského projektu vytvořit určitý produkt, hned jej otestovat a zajistit jeho využívání v praxi. Představa, že se produkt ihned mezi uživateli ujme, není reálná. Diseminace a valorizace je obvykle úspěšná až po „sérii projektů“. Takže je třeba prodloužit dobu realizace projektů a zapojit další organizace, případně zpracovat navazující projekt.
>
9
Diseminace a valorizace
>
velký počet projektů a produktů: nezpracovávat další projekty – šířit, upravovat a využívat produkty, které již byly vytvořeny. podporovat navazující projekty, diseminaci a valorizaci: >
>
>
>
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
na úrovni EU klást důraz na projekty přenosu inovací v OVP i VD a valorizovat aktivity typu tematických sítí v dalším programu. na národní úrovni poskytovat cílenou podporu předkladatelům projektů. národní agentury by měly zprostředkovávat vazbu mezi předkladateli projektů a tvůrci vzdělávací politiky rozvíjet spolupráci s národními referenčními body pro ZK v OVP
zajistit, aby se produkty daly přizpůsobovat různým podmínkám a aby byly volně dostupné z otevřených zdrojů.
>
zviditelňovat přínosy evropských projektů, používat běžné postupy či systémy udělování licencí, aby byl zřejmý „původ“ projektů (jinak jsou dobré projekty, které jsou často volně a bezplatně dostupné veřejnosti, kopírovány bez odpovídajícího odkazu).
>
sledovat, analyzovat a zpřístupňovat osvědčené postupy v rámci určitého tématu – např. prostřednictvím tematických sítí.
>
klást důraz na výběr partnerů: věnovat pozornost aspektům jako jsou společné zájmy, přesvědčení o kvalitě produktů, důvěra, rozsah působnosti sítí apod.
>
při diseminaci se soustředit na atraktivní, vysoce kvalitní výstupy, nikoliv na projekt jako celek. Potenciální uživatele zajímají konkrétní produkty.
>
zajistit, aby se produkty daly přizpůsobovat různým podmínkám a aby byly volně dostupné z otevřených zdrojů.
>
nabídnout nejdůležitější výstupy v několika jazykových verzích.
>
přímo zapojit profesní sítě, významné aktéry a konečné uživatele – např. do vytváření diseminační strategie či zajišťování zpětné vazby k produktům.
>
soustředit se na diseminaci: definovat cílové skupiny, poskytovat konkrétní informace a využívat nejrůznější vhodné metody k dosažení dané cílové skupiny při zohlednění národních specifik. Aktivity, které přicházejí v úvahu: > workshopy expertních skupin – na národní úrovni (menší skupiny, mateřský jazyk); na nadnárodní úrovni (vysoká angažovanost a zájem), > osobní schůzky, navazování komunikace a budování vztahu s cílovými skupinami, > kombinace různých metod: např. písemný materiál a osobní kontakt nebo tištěné a on-line publikace,
>
>
dobře připravené komunikační kampaně a internetové zdroje, zapojení národních agentur do procesu diseminace.
>
zvážit možnost začlenit tvůrce politiky coby důležitou cílovou skupinu pro účinnou diseminaci.
>
věnovat pozornost správnému načasování: v předstihu vzbudit zájem, průběžně presentovat výstupy, účastnit se důležitých akcí a seminářů a pokračovat v diseminaci až do konce projektu (případně i dále).
>
Diseminace je časově náročná: od začátku vyčlenit odpovídající finanční a další zdroje; šíření výstupů je třeba věnovat pozornost průběžně a odpovědnost za diseminaci by měli nést všichni partneři.
>
zvážit možnost komerčního šíření výstupů projektů, vytvořit například síť na podporu šíření produktů mezi potenciálními uživateli; naplánovat, jak bude po skončení projektu probíhat diseminace a marketing výstupů. Lze zapojit i zavedená nakladatelství nebo veřejnou správu. K dalšímu šíření může přispět studijní návštěva nebo nový projekt.
>
hodnotit dopad diseminačních aktivit.
10 Inovace v ZK
Podpora dalších inovací v zajišťování kvality ve VD a OVP
23
22
V rámci činnosti sítě QALLL byla vedle posílení diseminace a dalšího využívání osvědčených postupů z projektů Leonardo da Vinci a Gruntvig definována i řada oblastí, kde se na evropské úrovni nabízí možnost inovace. Níže uvedený seznam priorit, které vyplývají z předchozích doporučení a mohly by být v rámci projektů řešeny, zahrnuje vzdělávání dospělých i odborné vzdělávání a přípravu a není vyčerpávající. V souladu se získanými poznatky a zkušenostmi je třeba dále inovovat v těchto oblastech:
10
Inovace v ZK
>
Doporučení se týkají >
úrovně implementace
>
úrovně politiky
>
obou úrovní
rozvíjení a pěstování kultury kvality v institucích OVP a VD. > nahrazení systémů řízení kvality působících „shora dolů“ kulturou kvality, kterou společně budují a sdílejí všichni pracovníci. > zajišťování kvality jako součást profesního profilu a úkolů pracovníků v oblasti OVP a VD. > spolupráce týmů a odborníků a odborná zpětná vazba při zajišťování kvality. > podpora profesního rozvoje pracovníků v oblasti hodnocení a zajišťování kvality (viz níže).
>
orientace na vzdělávaného ve všech aspektech ZK.
>
zaměření na výsledky vzdělávání a tvorba strategií a modelů pro práci s těmito výsledky v rámci ZK (včetně neformálního a informálního vzdělávání).
>
prosazování myšlenky, že rozvoj kvality je stejně důležitý nástroj jako kontrola kvality.
>
efektivita a účinnost zajišťování kvality.
>
větší zapojení zainteresovaných aktérů do ZK a vyvíjení modelů udržitelné spolupráce.
>
zapojení důležitých externích aktérů.
>
důraz na speciální oblasti a témata: > zajišťování kvality učení založeného na práci včetně zapojení podniků (zejména malých a středních). > budování infrastruktury vzdělávacích institucí a tvorba vzdělávacích a školících programů v oboru zajišťování kvality pro odborné pracovníky v OVP a VD. > podpora spolupráce a externího hodnocení/akreditace poradenských služeb v OVP a VD. > vytváření profilů kompetencí a nabídky odpovídajícího vzdělávání pro (externí) hodnotitele (externí hodnocení, akreditace) v oblasti OVP a VD.
>
zkoumání možností, jak motivovat instituce, které se zajišťováním kvality ještě nezabývají.
>
analýza a diskuze na evropské úrovni na téma: > uplatňování různých metodik hodnocení v souladu s tím, za jakým účelem je hodnocení prováděno a jaké má mít funkce – konkrétně jde o sebehodnocení, externí hodnocení a akreditaci. > Problematika účinnosti (různých modelů) ZK z hlediska udržování a zlepšování kvality poskytovaného vzdělávání.
Editor: OeAD-GmbH National Agency for Lifelong Learning Ebendorferstraße 7, 1010 Vienna T: +43 / 1 / 534 08-0 F: +43 / 1 / 534 08-699 E:
[email protected] www.lebenslanges-lernen.at
Grafický návrh, layout a sazba: Alexandra Reidinger, www.elysa.at Tisk: AF BKK, s.r.o. Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise. Tato publikace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za jakékoliv případné využití informací zde obsažených.
Praha, prosinec 2012
www.qalll.eu
