Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha STROJNÍ LINKY PRO HNOJENÍ

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha

STROJNÍ LINKY PRO HNOJENÍ

Prosinec 2005

Autoři:

Ing. Pavel Kovaříček, CSc. Ing. Zdeněk Abrham, CSc. doc. Ing. Josef Hůla, CSc. Marcela Vlášková

Technická a grafická spolupráce: Vítězslav Kadlec Ing. Marie Kovářová Vlasta Kocánová Milan Herout Vladimír Scheufler Lektoroval:

prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc.

Výsledky uvedené v publikaci byly získány při řešení výzkumného záměru MZE0002703101 „Výzkum nových poznatků vědního oboru zemědělské technologie a techniky a aplikace inovací oboru do zemědělství České republiky“. Tato publikace byla vydána na základě pokynu MZe ČR č.j.: 48671/04-13020 „Specializovaná odborná podpora poradenství, zaměřená na oblast zemědělských technologických systémů“.

©

Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 2005 ISBN 80-86884-10-4

OBSAH

1. ÚVOD ....................................................................................................................................... 6 2. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO HNOJENÍ .......................................................................... 7 3. SYSTÉM HNOJENÍ ................................................................................................................ 11 3.1 Stanovení požadavků na hnojení v průběhu roku ............................................................... 12 3.2 Hnojivé látky ..................................................................................................................... 18 3.3 Vlastnosti statkových a minerálních hnojiv ........................................................................ 18 3.3.1 Hnůj ....................................................................................................................... 18 3.3.2 Kejda, močůvka ...................................................................................................... 18 3.3.3 Tuhá minerální hnojiva ........................................................................................... 18 3.3.4 Kapalná minerální hnojiva ...................................................................................... 19 3.3.5 Vápenatá hnojiva .................................................................................................... 19 4. ORGANIZACE MATERIÁLOVÉHO TOKU HNOJIV............................................................ 19 5. TECHNIKA HNOJENÍ MINERÁLNÍMI HNOJIVY................................................................ 20 5.1 Základní hnojení ................................................................................................................ 20 5.2 Předseťové hnojení ............................................................................................................ 20 5.3 Přihnojování ...................................................................................................................... 20 6. HNOJENÍ STATKOVÝMI HNOJIVY ..................................................................................... 21 6.1 Hnojení hnojem ................................................................................................................. 21 6.2 Rozmetadla hnoje .............................................................................................................. 21 6.3 Hnojení kejdou a močůvkou .............................................................................................. 24 6.4 Stroje na aplikaci kejdy a močůvky .................................................................................... 25 7. HNOJENÍ TUHÝMI MINERÁLNÍMI HNOJIVY .................................................................... 26 7.1 Stroje pro hnojení tuhými minerálními hnojivy ................................................................ 27 7.1.1 Nesená rozmetadla.................................................................................................. 27 7.1.2 Návěsná rozmetadla ................................................................................................ 27 7.1.3 Samojízdná rozmetadla ........................................................................................... 27 7.2 Vliv exploatačních parametrů na výkonnost rozmetadla TMH.......................................... 28 7.2.1 Vliv velikosti zásobníku a pracovního záběru na výkonnost rozmetadla TMH ........ 28 7.2.2 Zvýšení pracovní rychlosti ...................................................................................... 31 7.3 Přesnost navazování pracovních záběrů při hnojení.......................................................... 31 7.3.1 Systém kolejových meziřádků vytvářených při setí plodiny..................................... 31 7.3.2 Pěnové značkovací zařízení .................................................................................... 31 7.3.3 Zařízení pro řízení paralelních pracovních jízd s využitím družicové navigace GPS .......................................................................................................... 32 7.4 Spotřeba energie při rozmetání tuhých minerálních hnojiv ............................................... 33

8. HNOJENÍ KAPALNÝMI MINERÁLNÍMI HNOJIVY ............................................................ 37 8.1 Postřikovače pro hnojení kapalnými minerálními hnojivy .................................................. 37 8.1.1 Nesené postřikovače ............................................................................................... 37 8.1.2 Návěsné postřikovače ............................................................................................. 37 8.1.3 Samojízdné postřikovače ........................................................................................ 38 9. HNOJENÍ VÁPENATO-HOŘEČNATÝMI HNOJIVY ............................................................ 38 9.1 Rozmetadla pro hnojení vápenato-hořečnatými hnojivy ..................................................... 38 10. ZÁSADY A POSTUP PRO SESTAVENÍ STROJNÍ LINKY .................................................. 40 11. HODNOCENÍ STROJNÍCH LINEK ...................................................................................... 40 11.1 Hodnocení strojních linek na hnojení hnojem .................................................................. 42 11.2 Hodnocení strojních linek na hnojení kejdou.................................................................... 42 11.3 Hodnocení strojních linek na hnojení tuhými minerálními hnojivy ................................... 42 11.4 Hodnocení strojních linek na hnojení kapalnými minerálními hnojivy.............................. 43 11.5 Hodnocení strojních linek na vápnění .............................................................................. 44 12. LITERATURA ....................................................................................................................... 45 Příloha 1 – Hnůj............................................................................................................................ 46 Příloha 2 – Kejda .......................................................................................................................... 54 Příloha 3 – TMH ........................................................................................................................... 63 Příloha 4 – KMH .......................................................................................................................... 73 Příloha 5 – Vápno ......................................................................................................................... 78 Příloha 6 – Přehled hlavních druhů hnojiv od českých a slovenských výrobců ............................... 82

1.

ÚVOD

Cílem publikace je popsat zjednodušený postup při navrhování strojních linek na hnojení, shrnout nejdůležitější kriteria pro rozhodování při volbě strojů a strojních souprav a sestavování strojních linek. Orientujeme se na podklady pro nejrozšířenější výrobní oblasti v ČR - řepařskou a obilnářskou. Při výběru strojů jsme se snažili volit jejich zastoupení vhodné pro zemědělské podniky. V tomto přístupu má pro splnění požadovaných operací prioritu včasné provedení práce a dodržení agrotechnických lhůt pro hnojení plodin. Předpokládáme provedení hnojařských zásahů vlastními silami zemědělského podniku, skladování hnojiv probíhá ve skladech obchodních organizací a podniků služeb, v zemědělském podniku se hnojiva jen krátkodobě meziskladují. Ve vývoji intenzity hnojení počítáme s mírným nárůstem, který je v rostlinné výrobě zemědělských podniků jednou z podmínek pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a prosperity.

6

2.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO HNOJENÍ Čl. 1 Účel zásad správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Zkrácený výběr klíčových zásad důležitých pro aplikaci hnojivých látek z „Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“ (DOSTÁL A KOL. 2004) Reforma společné zemědělské politiky, odsouhlasená v červnu 2003 summitem Evropské unie, stanovila nová pravidla z oblasti ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin a pohody hospodářských zvířat. Podle nařízení Rady 1782/2003 bude podmínkou pro vyplácení přímých plateb dodržování vybraných zákonných předpisů (článek 4 a příloha III.) a pravidel „správné zemědělské praxe“ (článek 5 a příloha IV.). Dodržování stanovených standardů bude po roce 2006 podmínkou pro vyplácení přímých plateb i v České republice. Základní požadavky jsou uvedeny ve „Směrnici Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. „nitrátová směrnice“) a v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech). Implementace nitrátové směrnice v podmínkách České republiky byla prakticky dokončena k 1. lednu 2004. Od té doby jsou všichni zemědělci hospodařící ve zranitelných oblastech povinni dodržovat opatření uvedená v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Novela vodního zákona (zákon č. 20/2004 Sb., ze dne 23. ledna 2004) definuje opatření nitrátové směrnice jako „akční program“ a současně stanovuje požadavek sledování jeho účinnosti za účelem případné revize. Požadavky, které vyplývají ze zmíněných zákonných předpisů, shrnují Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen zásady). Ve stručnosti upozorníme na nejdůležitější zásady, které se dotýkají hnojivých látek a jejich aplikace.

Vypracování zásad je přímým požadavkem směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátové směrnice). Uplatnění a plnění zásad je založeno na principu dobrovolnosti. Snahou je snížit znečištění povrchových a podzemních vod dusičnany z půdy, hnojiv a statkových hnojiv. K tomuto účelu jsou rovněž vytvořeny školicí, informační a propagační programy. Bližší informace je možné nalézt na internetové adrese „http://www.agronavigator.cz/nitrat“.

Čl. 2 Působnost zásad Opatření uvedená v zásadách je vhodné používat na celém území ČR. Povinná část nitrátové směrnice, tedy akční program, však platí pouze ve vymezených zranitelných oblastech. Vzhledem k členitosti území ČR je nutné, aby byla opatření v akčním programu diferencována podle různých půdně-klimatických podmínek jednotlivých zranitelných oblastí. Některá doporučení, uvedená v zásadách, mohou tedy být v akčním programu odlišná (např. prodloužení období bez hnojení ve výše položených oblastech).

Čl. 3 Období nevhodná ke hnojení Organicky vázaný dusík obsažený v organických a organominerálních hnojivech, statkových hnojivech a upravených kalech se v půdě přeměňuje (mineralizuje) a přechází do forem využitelných rostlinami, ale také podléhajícím ztrátám. Hnojiva a statková hnojiva (Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů) mohou být používána na zemědělské půdě jen tehdy, když nehrozí přímé vyplavení nebo povrchový smyv dusíku do vod. Účinnost

Období nevhodná k používání hnojiv a statkových hnojiv Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu Jednoleté plodiny na orné půdě Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, louky a pastviny

Období bez hnojení kejda, močůvka, minerální dusíkatá hnojůvka hnůj, kompost hnojiva (tekutá statková hnojiva) 1. 6.-31. 7.*) 15. 11.-31. 1. 1. 11.-31. 1. aplikace není 15. 11.-31. 1. 1. 10.-28. 2. časově omezena

Poznámka: *) hnojení hnojem nebo kompostem na orné půdě je v měsících červnu a červenci možné jen v případě následného pěstování ozimých plodin nebo meziplodin

7

dodaných živin, jejich využití rostlinami a případné ztráty závisejí na půdně-klimatických podmínkách, pěstovaných plodinách, typu hnojiv a statkových hnojiv, jakož i termínu jejich aplikace.

Čl. 7 Skladování statkových hnojiv a objemných krmiv Při projektování skladů statkových hnojiv, zejména tekutých, je třeba počítat s určitou rezervou pro případ nepříznivého vývoje počasí. V praxi běžné uložení hnoje před rozmetáním na okraji pozemku je možné při splnění základních požadavků: uložení nejdéle po dobu 9 měsíců; uložení na stejném místě nejdříve po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku; nezakládat polní hnojiště na svažitých pozemcích, propustném podloží ani v blízkosti vodních zdrojů a vodních toků; hnojiště oborat; případně učinit další opatření k zamezení úniku z ávadných látek do povrchových nebo podzemních vod.

Čl. 4 Používání hnojiv a statkových hnojiv na svažitých pozemcích Zemědělské hospodaření by mělo být přizpůsobeno místním podmínkám. K tomu je třeba využít všech dostupných informací o půdě, klimatu, vhodných plodinách a doporučených technologiích. Např. z údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) je možné zjistit zařazení pozemku do klimatického regionu (1. číslice pětimístného kódu BPEJ), hlavní půdní jednotku (2. a 3. číslice), sklonitost s expozicí (4. číslice) a skeletovitost s hloubkou půdy (5. číslice). Mírný svah (sklonitost 3°-7°) je označen na čtvrté pozici kódu BPEJ hodnotami 1 až 3, střední svah (7°-12°) hodnotami 4 a 5, výrazný svah (12°17°) hodnotami 6 a 7, příkrý svah (17°-25°) a sráz (nad 25°) hodnotami 8 a 9. V případě, že se na jednom pozemku (půdním bloku nebo jeho dílu) vyskytuje více skupin BPEJ, vezmou se v úvahu ty, které mají největší plošnou výměru. Pokud je výměra jednotlivých skupin BPEJ na jednom pozemku přibližně stejná, je nutno zohlednit tu skupinu BPEJ, která je rizikovější z hlediska ztrát dusičnanů do vod. Podle této skupiny jsou pak stanovena přísnější opatření.

Čl. 8 Používání hnojiv a statkových hnojiv Dusičnany jsou hlavními zdroji plošného znečištění vod ze zemědělství. Do vod vyplavené dusičnany nemusí pocházet přímo z minerálních hnojiv, ale často vznikají v půdě postupnou přeměnou dusíkatých organických látek. Zdrojem tvorby dusičnanů v půdě mohou být zvláště v podzimním období posklizňové zbytky a statková hnojiva. Rozklad organické hmoty je po hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo např. kejdou urychlen, proto by mělo být podzimní hnojení zcela výjimečné a používáno jen ve zdůvodněných případech. Pro používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem (C:N pod 10) v letním a podzimním období platí stejná pravidla jako pro hnojení tekutými statkovými hnojivy. Vhodným nástrojem pro zjišťování potřeby hnojení jsou diagnostické metody, zjišťující obsah rostlinám přístupného dusíku v půdě (metoda Nmin) nebo obsahy živin v rostlině. Důležité je i stanovení dávek hnojiv a statkových hnojiv s ohledem na omezení přívodu dusíku do půdy. Z celkového dusíku v kejdě je 45 až 60 % ve čpavkové formě, která může být využita rostlinami nebo v krátkém období přeměněna na dusičnany. U tekutých statkových hnojiv se osvědčil přenosný rychlotester, s jehož pomocí je možné stanovit obsah sušiny, čpavkového dusíku a celkového fosforu.

Čl. 5 Používání hnojiv a statkových hnojiv na podmáčených, zaplavených, zamrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích Pokud je půda promrzlá pouze na povrchu a přes den rozmrzá, je možné hnojit při dodržení takových opatření, aby nedošlo ke smyvu hnojiva nebo statkového hnojiva. Tento způsob hnojení je obvyklý zejména v předjaří, např. při regeneračním hnojení ozimé řepky, náročné na přísun dusíku po obnovení vegetace.

Čl. 6 Podmínky pro používání hnojiv a statkových hnojiv v blízkosti povrchových vod Do vody se nesmí nekontrolovaně dostat minerální hnojiva, ale ani organické látky, obsažené např. v kejdě, močůvce, hnojůvce a silážních šťávách. Při jejich rozkladu je totiž z vody odnímán kyslík, který pak chybí vodním živočichům. Nebezpečí však hrozí i od škodlivých mikroorganismů a parazitů z výkalů hospodářských zvířat. Přímo také škodí čpavkový dusík i některé další látky obsažené ve statkových hnojivech.

8

Harmonogram aplikace hnojiv a statkových hnojiv dle jednotlivých zásad Pozemek Jednoleté plodiny na orné půdě Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, louky a pastviny Vysvětlivky:

Hnojivo/měsíc hnůj, kompost kejda, močůvka, hnojůvka minerální N hnojiva hnůj, kompost kejda, močůvka, hnojůvka

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

minerální N hnojiva

– aplikace je možná při zohlednění obecných zásad a platných předpisů – nedoporučuje se hnojit (Čl. 3) – hnojit je možné jen za vhodných půdních a povětrnostních podmínek (Čl. 5) – hnojit hnojem a kompostem je možné jen v případě následného pěstování plodin – hnojit tekutými statkovými hnojivy a minerálními dusíkatými hnojivy je možné jen k ozimým plodinám *, k meziplodinám nebo a ke slámě** (Čl. 8) – podzimní hnojení kejdou bez přítomnosti meziplodiny nebo slámy k následným jarním plodinám od 15.10. do začátku období nevhodného ke hnojení je možné pouze v dávce do 80 kg N.ha–1, s výjimkou půd s promyvným vodním režimem a deficitních pd (Čl. 8) Poznámky:

*) s výjimkou půd s promyvným vodním režimem a deficitních půd **) na půdách s promyvným vodním režimem a deficitních půdách je možné použít tekutá statková hnojiva, minerální dusíkatá hnojiva aplikovat nelze

Program používání statkových hnojiv

Základní náležitosti programu používání statkových hnojiv: - údaje o počtu hospodářských zvířat a jejich umístění, včetně využívání pastvy, - stanovení produkce statkových hnojiv, - umístění a kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva, - údaje o případném nákupu a prodeji statkových hnojiv nebo o jiných formách jejich uvedení do oběhu, - využití doplňkových zdrojů organických látek (zaorávka slámy, zelené hnojení apod.) a používání uprave-

Program používání statkových hnojiv je důležitým podkladem, který dokazuje, že statková hnojiva jsou plně využita jako hnojivé látky a nejsou tedy materiálem pro odložení jako odpad podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Základem programu je stanovení produkce statkových hnojiv v zemědělském podniku. Pro každé statkové hnojivo by měl být připraven harmonogram jeho produkce, spotřeby a zásoby. Spotřeba statkových hnojiv je rozvržena na jednotlivé pozemky.

9

Ø Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Ø Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech). Ø Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Ø Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ø Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Ø Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Ø Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Ø Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Ø Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Ø Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Ø Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Ø ČSN 75 5490 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový vodovod (Český normalizační institut, 2001). Ø ČSN 75 6790 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový odkliz – Vnitřní stájová kanalizace (Český normalizační institut, 2001). Ø ČSN 75 6190 Stavby pro hospodářská zvířata – Faremní stokové sítě a kanalizační přípojky – Skladování statkových hnojiv a odpadních vod (Český normalizační institut, 2001). Ø Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně - ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů. Ø Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/ 1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb. Ø Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ø Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

ných kalů a organických, příp. organominerálních hnojiv, - rozdělení pozemků podle jejich vhodnosti pro používání jednotlivých druhů statkových hnojiv, - rozvržení dávek statkových hnojiv na jednotlivé pozemky a předpokládaný termín jejich použití, - havarijní plán. Program používání statkových hnojiv se zpracovává zpravidla na období jedné poloviny rotace osevního postupu nebo na období 3 až 5 let. Po uplynutí této doby se aktualizuje. Předmětem aktualizace jsou výpočty produkce statkových hnojiv podle aktuálních stavů hospodářských zvířat a harmonogram používání statkových hnojiv podle aktuálních osevů pozemků. Při náhlých změnách v průběhu období, pro které byl původní program zpracován, je nutná jeho dřívější aktualizace, např. formou dodatku. Pozemky jsou rozděleny podle vhodnosti aplikace různých druhů statkových hnojiv. Uvedenou klasifikaci pozemků je nejvhodnější uvést v mapě, výjimečně postačí samotná tabulka. Mapová příloha programu používání statkových hnojiv s klasifikací pozemků pro aplikaci statkových hnojiv v podniku se doporučuje zpracovat v měřítku 1:25 000 nebo podrobnějším a měla by obsahovat následující údaje: -

situační plán jednotlivých pozemků s označením a výměrou, umístění objektů chovu hospodářských zvířat, skladů statkových hnojiv a míst uložení hnoje na zemědělské půdě před jeho aplikací, směr a stupně svažitosti pozemků (v členění do 3°, 3° až 7°, 7° až 12°, nad 12°), ochranná pásma vodních zdrojů, vodní zdroje, vodoteče, vodní nádrže, směrné odstupy, inundovaná území, meliorované (odvodněné) pozemky, sídliště a jiné objekty a zařízení, které vyžadují hygienickou ochranu, se zakreslením směrných odstupů, cestní síť.

Legislativní předpisy a technické normy Ø Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před zne čištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Ø Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

10

3.

SYSTÉM HNOJENÍ

Technologické postupy hnojení zahrnují systémy hnojení, pracovní postupy a stroje k realizaci těchto systémů. Pokud chceme rozhodovat o tom, jaký stroj na aplikaci hnojiv použijeme, nemůžeme tak učinit bez znalosti obou předcházejících článků řetězce. Systém hnojení je komplex opatření pro zajištění výživy rostlin v plánovaném období. V každém podniku se zpracuje v rámci osevního postupu požadavek jednotlivých plodin na přísun živin na základě jejich spotřeby pro požadovanou ekologicko-výrobní hladinu. Pro volbu systému hnojení a intenzitu hnojení jsou vedle požadavků plodin v osevním postupu a jejich dosahované produkce důležité další faktory: -

půdní a klimatické podmínky, úroveň agrotechniky, dostupnost a sortiment hnojiv, vybavení stroji pro manipulaci, dopravu a aplikaci hnojiv. Výběru technologického postupu při hnojení musí předcházet analýza struktury výroby a sestavení plánu hnojení. Teprve znalost objemu hnojiva, doby za kterou je musíme aplikovat, místa skladování, přepravní vzdálenosti ze skladu na pole, charakteristických půdních podmínek při rozmetání hnojiv, velikosti hektarové dávky i dispozice pracovní silou (zahrnuje i odbornost) nám umožní definovat požadavky na strojní linky. Prvotními požadavky při hodnocení strojní linky a pro rozhodnutí, zda je vhodná, by měly především být: -

záruka kvality a včasnosti hnojení, ekonomická rentabilita.

Technologický systém hnojení je třeba hodnotit v průběhu celého toku v oblasti spotřeby - od okamžiku nákupu hnojiva, tj. od vyskladnění ze skladu distributora až po aplikaci. Současné poznatky o sorbci a pohybu živin ukazují , že u fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a mikroelementů je po dosažení jejich optimální hladiny možná úhrada v dvouletých až tříletých cyklech v osevním postupu. U dusíku je však nutné vycházet z každoročního bilancování dávek k jednotlivým plodinám. V systému hnojení má nezastupitelnou úlohu hnojení statkovými hnojivy a bilancování s rostlinnými zbytky. Při nevyváženosti vyprodukovaných organických hnojiv a jejich potřeby je nutná změna zastoupení plodin nebo krytí nákupem statkových hnojiv, zapravením slámy, zařazením zeleného hnojení. Teprve potom by se měl požadavek živin vyrovnávat dodávkou v minerálních hnojivech. V požadavcích na hnojení minerálními hnojivy vycházíme ze současné situace zemědělské praxe. Podle metodiky ”Výživa a hnojení plodin” (NEUBERG, JEDLIČKA, ČERVENÁ 1995) předpokládáme 3 úrovně intenzity hnojení (tab. 1). V oblasti s intenzívním hnojením se předpokládá potřebné hnojení v celém rozsahu, v úsporném s hnojením P a K jen na půdách s malou a velmi malou zásobou a se snížením dávek N o 25 % - nutno počítat s postupným snížením výnosů o 10 %, při minimálním s hnojením P a K jen na půdách s malou a velmi malou zásobou každým druhým rokem (tedy polovičním) a se snížením dávek N o 50 % nutno počítat s značným snížením výnosů.

Tab. 1 Přibližná úroveň spotřeby živin (v celorepublikovém průměru) Varianta hnojení intenzívní úsporné minimální

Potřeba živiny [kg.ha-1 z.p.] P2 O5 K 2O N 80 50 50 60 35 40 40 18 20

Ekologicko-výrobní hladina [t.ha-1] 7,0-6,0 6,0-5,0 5,0-3,5

11

3.1

Stanovení požadavků na hnojení v průběhu roku

Požadavek na minimální denní výkonnost rozmetadel průmyslových hnojiv (obr. 1, 2) pro jednotlivé techniky hnojení a plodiny (tab. 2) je dán poměrem aplikační plochy a trvání agrotechnické lhůty. Součtem všech denních požadavků v dekádě dostaneme minimální plochu, kterou musíme každý den pohnojit, abychom dodrželi agrotechnickou lhůtu. Z průběhu minimálního denního požadavku na hnojení plochy orné půdy 100 ha (obr. 3) vidíme, že špičková potřeba hnojení je na jaře v průběhu 10 až 12 disponibilních (tj. k práci vhodných) dnů. Toto špičková potřeba hnojení je určující pro minimální směnové výkonnosti stroje pro podniky, které si hnojení chtějí provádět výhradně vlastními silami. Agrotechnické lhůty pro hnojení plodin (skupin plodin) se překrývají. V řepařské výrobní oblasti i v obilnářské (kukuřičná a lepší bramborářská) je nejvýše 125 disponibilních dnů vhodných pro hnojení. Disponibilní dny určíme z počtu kalendářních dnů v hodnoceném období, který snížíme o počet nepracovních dní (neděle) a o podíl nevhodných dnů z důvodu nevyhovujících povětrnostních a půdních podmínek. Pro uvažované výrobní oblasti je takzvaný koeficient počasí roven 0,7 (poměr skutečně pracovních disponibilních dní a kalendářních dní v hodnoceném období). Při projektování strojních linek na hnojení považujeme za dostatečně přesné členění po deká-

dách v měsíci, při odhadu dosahované výkonnosti a doby nasazení aplikačních strojů lze počítat s průměrnými dávkami a plošnými rozsahy hnojení hnojem, vápencem a minerálními hnojivy. Tyto průměrné hodnoty pro modelový osevní postupy v řepařské a obilnářské výrobní oblasti a intenzívní úroveň hnojení jsou shrnuty v tabulkách 3 a 4. Uvádějí příklady průměrných dávek a aplikačních ploch v základním členění podle druhů hnojiv a ošetřované výměry. Protože pojem minerálních hnojiv je příliš široký, jsou v tab. 5a až 5h pro řepařskou a obilnářskou výrobní oblast vyčísleny plošná zastoupení a průměrné dávky pro jednotlivé techniky hnojení na 100 ha ošetřované půdy, a to pro varianty intenzity hnojení „úsporné“ a „intenzívní“ a pro systém hnojení pouze s tuhými minerálními hnojivy a systém hnojení s kombinací tuhých a kapalných minerálních hnojiv. Osevní postupy jsou v časové řadě proměnlivé, technika hnojení je pro koncepční výběr a posouzení vhodnosti rozmetadla a celé linky pro hnojení minerálními hnojivy dostatečnou charakteristikou a vodítkem (viz kapitola Technika hnojení minerálními hnojivy).

Tab. 2 Podíl zastoupení sklizňové plochy plodin na orné půdě v roce 2002 Plodina Obiloviny ozimé Obiloviny jarní Kukuřice Luskoviny Okopaniny Technické plodiny Víceleté pícniny na o.p. Ostatní na orné půdě Orná půda

Podíl na orné půdě [%] 32 15 10 1 3 14 8 17 100

12

6

Výkonnost [ha.den -1]

5 4 3 2 1 0 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad dekáda/měsíc řepařská

obilnářská

Obr. 3 Minimální požadovaná denní výkonnost při hnojení tuhými minerálními hnojivy na 100 ha orné půdy v řepařské a obilnářské výrobní oblasti Tab. 3 Každoročně hnojená aplikační plocha [ha] v obilnářské výrobní oblasti intenzita hnojení 186 kg č.ž. ha-1 o.p. Druh hnojiva Hnůj Vápenatá hnojiva Minerální hnojiva TMH minimální denní výkonnost [ha.den-1] v jarní špičce

Průměrná hektarová dávka kg.ha-1 30000 1500 237

Hnojená plocha [ha] pro výměru orné půdy 500 ha 1000 ha 1500 ha 125 250 375 75 150 225 993 1980 2971 30

60

90

Tab. 4 Každoročně hnojená aplikační plocha [ha] v řepařské výrobní oblasti intenzita hnojení 173 kg č.ž. ha-1 o.p. Druh hnojiva Hnůj Vápenatá hnojiva Minerální hnojiva TMH minimální denní výkonnost [ha.den-1] v jarní špičce

Průměrná hektarová dávka kg.ha-1 30000 1500 237

Hnojená plocha [ha] pro výměru orné půdy 500 ha 1000 ha 1500 ha 125 250 375 75 150 225 1020 2040 3060 25

15

50

75

Tab. 5a až 5h Poměrné zastoupení technik hnojení minerálními hnojivy a dosažené průměrné dávky v modelu osevního postupu (pro zastoupení plodin pro 100 ha o.p. viz tab. 3 a 4) Tab. 5a Řepařská výrobní oblast, úsporné hnojení, jen TMH

Technika hnojení Základní Předseťové podzim jaro Přihnojení regenerační produkční Celkem

Zastoupení % 62,5

Tab. 5b Řepařská výrobní oblast, intenzívní hnojení, jen TMH

Průměrná hektarová dávka kg.ha-1 220

12,5 33,5

143 182

41,5 41,5 191,5

176 142 -


Tab. 5c Řepařská výrobní oblast, úsporné hnojení, systém s KMH Technika hnojení

Zastoupení % 50

Základní Předseťové TMH podzim jaro 21 Přihnojení TMH regenerační 16,5 produkční 12,5 Předseťové KMH podzim 12,5 jaro 25 Přihnojení KMH regenerační 25 produkční 29 Celkem 191,5

Zastoupení % 75


12,5 46

151 189

41,5 29 204

205 177 -

Tab. 5d Řepařská výrobní oblast, intenzívní hnojení, systém s KMH


Technika hnojení

Zastoupení % 75

Základní Předseťové TMH podzim jaro 21 Přihnojení TMH regenerační 16,5 produkční 12,5 Předseťové KMH podzim 12,5 jaro 25 Přihnojení KMH regenerační 25 produkční 16,5 Celkem 204

202 143 167 100 160 178 118 -

16

Průměrná hektarová dávka kg.ha-1 249 216 188 167 105 116 195 166 -

Tab. 5e Obilnářská výrobní oblast, úsporné hnojení, jen TMH


Zastoupení % 50

Tab. 5f Obilnářská výrobní oblast, intenzívní hnojení, jen TMH


22 48,5

143 236

50 40 210,5

165 149 -


Tab. 5g Obilnářská výrobní oblast, úsporné hnojení, systém s KMH

Technika hnojení

Zastoupení % 50

Základní Předseťové TMH podzim jaro 25 Přihnojení TMH regenerační 25 produkční 6 Předseťové KMH podzim 22 jaro 23,5 Přihnojení KMH regenerační 34 produkční 29 Celkem 210,5

Zastoupení % 37,5 25 48,5 50 37 198

Průměrná hektarová dávka kg.ha-1 278 231 298 202 174 -

Tab. 5h Obilnářská výrobní oblast, intenzívní hnojení, systém s KMH


Technika hnojení

Zastoupení % 37,5

Základní Předseťové TMH podzim 12,5 jaro 27 Přihnojení TMH regenerační 25 produkční 6 Předseťové KMH podzim 12,5 jaro 21,5 Přihnojení KMH regenerační 25 produkční 31 Celkem 198

313 148 143 100 107 135 118 -

17

Průměrná hektarová dávka kg.ha-1 278 273 378 195 174 133 138 189 156 -

3.2

Hnojivé látky

Podle terminologie v zákonu o hnojivech. 156/1998 Sb. je členění: Hnojivé látky - Hnojiva • Minerální • Organická • Organominerální - Statková hnojiva - Upravené kaly - Hnojivé odpady V této příručce se budeme zabývat jen vybranými zástupci hnojivých látek, které budeme členit podle technologických požadavků na manipulaci s materiálem na: - statková hnojiva • hnůj • kejda a močůvka - minerální hnojiva (MH) • tuhá minerální hnojiva (TMH) • kapalná minerální hnojiva (KMH) • vápenatá hnojiva: ° vápenatá hnojiva hrubozrnná a vlhčená ° vápenatá hnojiva jemně mletá U tuhých minerálních hnojiv však přistupuje i odlišení podle adjustace používané v distribuci: - volně ložená hnojiva - balená hnojiva • pytlovaná po 50 kg • ve vacích do 1200 kg

3.3

Vlastnosti statkových a minerálních hnojiv

3.3.1 Hnůj Hnůj je uzrálá chlévská mrva, tj. směs tuhých a kapalných výkalů a steliva. Zrání probíhá na statkovém nebo polním hnojišti. Hnůj obsahuje průměrně 75 % vody. Jeho objemová hmotnost se pohybuje mezi 700 až 900 kg.m-3. Obsahuje patogenní zárodky, má silný korozívní účinek na běžné konstrukční oceli. 3.3.2 Kejda, močůvka Kejda je směs tuhých a kapalných výkalů skotu, drůbeže a prasat s různým podílem technologické vody. Obsah vody v kejdě se pohybuje od 82 do 98 %. V sušině kejdy skotu činí podíl hmotnosti částic pod 3 mm 50 % a částic nad 5 mm 21 %. V sušině kejdy prasat činí podíl částic pod 3 mm 69 %, částic nad 5 mm 11 %. Objemová hmotnost

kejdy je 985-1035 kg.m-3. Hodnota pH se pohybuje mezi 7-8,1. Tuhý podíl hovězí kejdy sedimentuje rychle, u prasečí kejdy se sušinou nad 6 % již pomaleji - řádově v rozmezí 5 až 10 h. Kejda je materiál biologicky činný, obsahující i patogenní zárodky. Silně zapáchá. Je korozívní vůči běžné konstrukční oceli. Hnojůvka, močůvka a oddělený kapalný podíl kejdy prasat po separaci obsahuje 2-4 % sušiny. Kejda o sušině nad 12 % (drůbeží) je obtížně čerpatelná, rozmetá se rozmetadly hnoje, která však musí být pro dopravu vybavena uzavíratelným čelem. Změnou technologie krmení prasat, systému jejich napájení a snížením objemu technologické vody pod 25 % se za posledních 5 let zvýšil obsah sušiny z průměrné hodnoty 3,5 až 4,5 % na 6 až 8 %, to je na běžně dosahovanou hodnotu u hovězí kejdy. Hustší kejda však špatně vsakuje do půdy, zůstává na povrchu, proto se zvyšují emise NH3 a šíření zápachu. V kejdě od dojnic může být zvýšený výskyt cizorodých předmětů, které jsou příčinou technologických poruch, vakuokompresorové systémy v dopravě i při aplikaci jsou v tomto případě vhodnější, systémy s čerpadly vyžadují vložení odlučovače cizích předmětů. 3.3.3 Tuhá minerální hnojiva TMH jsou dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva jednosložková i kombinovaná vícesložková. Kromě hlavních živin N, P, K mohou obsahovat i Ca, Mg a stopové prvky. Obvyklé členění základních typů hnojiv a jejich zastoupení ve spotřebě udává tabulka 6. Na současný trh se dodávají jako granulovaná a krystalická. Prášková hnojiva a jemně krystalické draselné soli se již prakticky nevyskytují. V podnicích služeb převládá zastoupení TMH ve volně ložené formě. Manipulace s pytlovanými hnojivy vyžaduje vysoký podíl ruční práce, počítá se s nimi pouze u drobných spotřebitelů zásobovaných přes maloobchodní síť a u menších zemědělských podniků. Cena pytlovaných hnojiv je o 350 až 400 Kč.t-1 vyšší oproti volně ložené formě. Průměrný obsah živin v současném dodávaném sortimentu se snížil z 38 % na 35 až 36 %. Je to způsobeno vyšším podílem dusíkatých hnojiv, která mají ve srovnání s fosforečnými a draselnými hnojivy obsah živin nižší. Většina granulovaných hnojiv má z 90 % podíl částic 35 mm. Zrnitost u močoviny se pohybuje v širším rozsahu a to od 0,5 do 6,5 mm v závislosti na technologii granulace. Síran amonný je prakticky jediným krystalickým hnojivem se zrnitostí 0,5-2,5 mm (zastoupený v dusíkatých hnojivech 7 %). Jeho sypkost je zaručena při nižší vlhkosti než 5 %. I po krátkodobém meziskladování v zásobníku rozmetadla je ztížené gravitační vyprázdnění. Současná hnojiva skladovaná v dobrých podmínkách jsou již odolná spékání. Sypná hmotnost minerálních hnojiv se pohybuje od 800 do 1100 kg.m-3. Průměrně činí 1000 kg.m-3. Dynamický sypný úhel se pohybuje mezi 30 až 40°, u síranu amonného

18

3.3.4 Kapalná minerální hnojiva

při vlhkosti pod 5 % od 40 do 55°. Směsi hnojiv s rozdílnou zrnitostí nelze rozmetat odstředivým ústrojím. Při letu zrna s odlišnou hmotností segregují, nemají shodnou šířku rozmetání, proto nelze dodržet příčnou rovnoměrnost dávky živin.

Jediným kapalným minerálním hnojivem s významným zastoupením v sortimentu je DAM 390. Jeho měrná hmotnost je 1300 kg.m-3. Teplota vysolování je -8 až -10° C. Má silné korozívní účinky na barevné kovy s výjimkou hliníku.

Tab. 6 Spotřeba hnojiv v ČR v období 1995-2002 [kt hmoty] Ledky (LA,LAV,LAD,LV) Močovina Síran amonný DAM P hnojiva (mleté fosfority) KCl (40 % K2O) KCl (60 % K2O) AMOFOS NPK NP PK GSH Městec Králové (výroba)

1995 358,3 51,6 130,2 190,0 24,9 21,9 34,1 60,6 133,4 3,9 1,0 16,0

1996 351,0 82,8 80,8 204,9 13,1 11,9 25,1 63,1 104,5 0 1,0 10,0

1997 1998 1999 361,9 364,7 335,6 82,9 67,2 77,5 100,4 95,3 68,9 215,4 214,2 253,5 2,9 24,7 14,1 9,7 8,4 15,8 31,2 25,7 28,5 51,4 57,4 44,1 91,7 77,5 18,8 18,2 5,7 15,5 0,5 1,6 0,2 20,0 22,0 x

2000 355,8 65,5 114,7 282,7 11,7 9,5 30,2 65,0 42,7 13,0 0,4 x

2001 2002 431,4 402,3 106,7 88,4 106,2 90,9 334,0 281,9 16,8 7,2 10,1 9,0 31,4 32,5 74,6 68,7 69,9 58,9 14,3 13,3 0,7 5,0 x x

Poznámka: x – objem nespecifikován Zpracoval: Ing. Vladimír Domský, Ing. Zdeněk Forst, Ústí nad Labem 6.8.2003

3.3.5 Vápenatá hnojiva Mezi ně řadíme volně sypaná jemně prášková hnojiva vápenatá a hořečnatá. Měrná hmotnost mletého páleného vápna činí 500-900 kg.m-3 a jemně mletých vápenců 1100 až 1600 kg.m-3. Vápenatá hnojiva se značně slehávají a mají tendenci k tvorbě vzpěrných kleneb. Vápenatá hnojiva

4.

a jejich směsi obsahující pálené vápno stykem s vodou a vzdušnou vlhkostí hydratují za vývinu tepla a zvětšování objemu, které vede ke zhoršení sypkosti. Tato hnojiva rovněž korodují běžné kovové materiály. Zbytek na sítu s čtvercovými oky o hraně 0,2 mm nepřevyšuje 25 %. Rozměry žádné částice nepřevyšují 1 mm.

ORGANIZACE MATERIÁLOVÉHO TOKU HNOJIV

Materiálový tok hnojiv na úseku ze skladu na pole můžeme charakterizovat dvěma základními postupy – přímým a děleným pracovním postupem. V přímém pracovním postupu se hnojivo nakládá v místě skladování na rozmetadlo, tím je dopraveno na hnojený pozemek, kde se podle agrotechnických požadavků aplikuje. S růstem hektarové dávky hnojiva a vzdáleností hnojeného pozemku od skladu hnojiv a v závislosti na kapacitě zásobníku rozmetadla nastává případ, kdy kombinace dopravy hnojiva na pole a rozmetání jedním prostředkem (přímý pracovní postup), ztrácí své organizační a ekonomické

přednosti. Potom přistupujeme k řešení aplikace děleným pracovním postupem, který zahrnuje 4 základní operace: dopravu hnojiva ze skladu do blízkosti hnojeného pozemku samostatným dopravním prostředkem, krátkodobé meziskladování v dopravním prostředku, mechanické plnění rozmetadla a aplikaci hnojiva rozmetadlem. Dělený pracovní postup se používá i v případě, kdy rozmetadlo zásadně svou koncepcí nemůže sloužit pro dopravu hnojiva (nesené traktorové rozmetadlo nebo samojízdné rozmetadlo) nebo je jeho plnění nutné pro zvýšení jeho výkonnosti. Tento druhý požadavek se vyskytuje i u linek

19

s návěsným traktorovým rozmetadlem, a to v období sezónní špičky, kdy plošný požadavek na denní výkonnost stroje až třikrát převyšuje průběžný požadavek v roce. Jinak je pro nasazení návěsných rozmetadel charakteristický přímý pracovní postup. Specifickým případem je zásobování balenými hnojivy. Pytlovaná hnojiva umožňují meziskladování v běžně dostupných prostorách hospodářských budov. Vzhledem k zvýšení jejich ceny za balení a vysokému podílu ruční práce při jejich manipulaci mají své opodstatnění pouze u malých spotřebitelů, zejména u těch, kteří mají při hnojení nižší denní požadavek na dovoz hnojiva, než je dostatečné vytížení dopravního prostředku. V těchto případech se hnojivo dopravuje z místa meziskladování v zemědělském podniku na pole na traktorovém přívěsu, kde se ručně plní do rozmetadla. Ve větších hospodářstvích s dostatečnou velikostí pozemků se již granulovaná hnojiva dodávají balená v závěsných vacích o hmotnosti do 1,2 t. S výhodou lze pro manipulaci s vaky i dopravu přívěsu s vaky na pole využít čelní traktorový nakladač se závěsným hákem.

5.

Při výběru zásobujícího prostředku v děleném postupu je důležité, aby jeho zásobník byl vždy celočíselným násobkem kapacity zásobníku aplikačního stroje. V období sezónní pracovní špičky je většinou dominantním požadavek, aby prostoje aplikačního stroje byly minimální. Návěsná a samojízdná rozmetadla, která mají kapacitu zásobníku nad 2,5 t a při současných nízkých dávkách hnojiv, stačí do vzdálenosti 15 km zásobovat jeden dopravní prostředek, aniž by způsoboval nadměrný prostoj aplikačního stroje. Splnění tohoto požadavku je však obtížné u linek s neseným rozmetadlem minerálních hnojiv, který má zásobník do 1 t a čas na rozmetání jednoho zásobníku je krátký - do 15 min. Při dopravě hnojiva k neseným rozmetadlům na větší vzdálenost je nejvýhodnější volit dopravní prostředek s užitečnou hmotností, která zajistí práci rozmetadla po dobu celé směny. To je možné jen při přihnojování, kdy se rozmetají hektarové dávky hnojiva do 150 kg.ha-1.

TECHNIKA HNOJENÍ MINERÁLNÍMI HNOJIVY

Technika hnojení je způsob aplikace hnojiva charakteristický pro časové období a povrch pozemku nebo vývojové stadium plodin. Podle těchto hledisek rozlišujeme základní hnojení, předseťové hnojení a přihnojování. Technika hnojení charakterizuje podmínky, ve kterých stroj bude pracovat, včetně rozpětí aplikovaných dávek. Tím ovlivňuje i volbu vhodnosti stroje.

nin a řepky. Jarním předseťovým hnojením se zajišťuje výživa jařin a okopanin. Jeho provedení je časově vázáno před přípravu půdy a setí. Předseťové hnojení má proto prioritu před přihnojováním, s kterým se termínově překrývá, aby byla dodržena plynulost práce linek pro setí.

5.1

5.3

Základní hnojení

Přihnojování se týká téměř výhradně aplikace dusíkatých hnojiv během vegetace. Podle vývojového stadia hnojených plodin se dále rozlišuje: - první jarní hnojení - regenerační přihnojování, - druhé jarní hnojení - produkční přihnojování, - pozdní hnojení - kvalitativní přihnojování.

Jedná se především o hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy po sklizni předplodiny, před podzimním základním zpracováním půdy. Pokud se provádí do zásoby na 2 až 3 roky, označuje se též jako zásobní. To je při současné nízké intenzitě hnojení použitelné ve všech výrobních oblastech na půdách s dostatečnou půdní sorpcí a půdách s pH nad 5,5. S výhodou lze použít aplikace fosforečných a draselných hnojiv ve směsi jednou operací. Mísením hnojiv dosáhneme jak ekonomické a tak i časové úspory jezdíme po pozemku jen jednou.

5.2

Přihnojování

Přihnojování kapalným hnojivem DAM 390 umožňuje spojení s aplikací prostředků ochrany rostlin. V tomto případě lze ve vhodných případech produkční přihnojení u ozimé pšenice rozdělit do dvou zásahů.

Předseťové hnojení

Podzimní předseťové hnojení se týká prakticky aplikace dusíku před zapravením rozdrcené slámy po sklizni obil-

20

6.

HNOJENÍ STATKOVÝMI HNOJIVY

6.1

Hnojení hnojem

Snížení stavu hospodářských zvířat má za následek pokles produkce hnoje. V roce 1995 se snížila ve srovnání s rokem 1988 téměř na jednu polovinu - necelých 16 milionů t. Část produkce se skladuje v místě stájí na statkových hnojištích, více než polovina však na polních hnojištích a dočasných polních složištích. Na polní hnojiště se chlévská mrva dopravuje traktorovými přívěsy nebo traktorovými a automobilními kontejnery (sklápěči). Využití měrné spotřeby lidské práce a spotřeby nafty je v této operaci nízké. Negativně se projevuje o 20 až 30 % menší využití ložného prostoru dopravních prostředků (na výstupu z vyklízecí linky stáje není mrva na ložnou plochu dobře rozložena) a následně i ztráta hmoty při zrání hnoje na polním hnojišti o 30 až 40 %. Na polních hnojištích je nutné vrstvit hnůj pomocí čelních traktorových nebo samojízdných nakladačů. Frekvence vrstvení je závislá na objemech navážené chlévské mrvy. Aby byly nežádoucí ztráty živin co nejnižší, mělo by se opakovat nejméně jednou za týden. Při větší vzdálenosti ze statkového hnojiště na pole se zřizují polní složiště. Velkokapacitními dopravními prostředky se naveze požadovaný objem hnoje na vybraný okraj pozemku a urovná do figury. Doba předzásobení by neměla přesáhnout 3 měsíce. Významným požadavkem pro použití polního složiště může být i přesun dopravy hnoje po veřejných komunikacích do klimaticky vhodnějšího období, kdy nehrozí enormní znečištění komunikace nebo potřeba uvolnění statkového hnojiště. V lince pro rozmetání hnoje uloženého v bezprostřední blízkosti pozemku dosáhnou skupinově nasazená rozmetadla (3 až 5 s kapacitou zásobníku nad 5 t) výkonnosti, která umožní ekonomický provoz výkonného čelního samojízdného nakladače (200 až 300 t.h-1). Taková strojní linka pro rozmetání hnoje potom za směnu pohnojí plochu, pro kterou se vyplatí přesun strojní soupravy pro zapravení hnoje do půdy. To by se mělo uskutečnit bezprostředně po rozmetení hnoje, nejpozději však do 48 h. U menších producentů hnoje musíme počítat s dopravou na pole a rozmetáním pomocí traktorových rozmetadel o užitečné nosnosti 3 a 5 t přímo ze stájových hnojišť. V tomto případě se rozmetadla plní traktorovými závěsnými nakladači a čelními nakladači - adaptéry na traktor (výkonové řady 50 až 150 t.h-1). Větší objemy hnoje ze stájových hnojišť se rozmetají rozmetadly se zásobníky nad 10 t. V lince se samojízdným čelním nakladačem (200-300 t.h-1) pracují 3 a více rozmetadel. Tak vysokými počty strojů disponují zemědělské podniky jen ojediněle, nemají pro ně dostatečné využití. Hnůj se aplikuje jen v období od 3. dekády srpna do konce

října a omezeně na lehkých půdách na jaře. Využití rozmetadel v sezóně se pohybuje od 15 do 20 dnů. Navýšení ročního využití takové linky umožní její použití formou služby pro více podniků.

6.2

Rozmetadla hnoje

Tradiční výrobce rozmetadel hnoje Agrostroj Pelhřimov nabízí na náš trh stroje s užitečnou hmotností od 5 do 14 t. Jejich koncepce - traktorový, jedno až dvounápravový návěs odpovídá i předpokládanému ústupu od automobilních strojů. Rozmetadlo RUR o nosnosti 5,5 t je vhodné pro menší farmy. Jeho rozšíření podporují i vyměnitelná velkoobjemová nástavba a sklápěcí korba určené pro univerzální podvozek rozmetadla. Pro rozmetání na větších pozemcích jsou vhodná rozmetadla výrobní řady RA s užitečnou hmotností 8, 10 a 14 t. Mohou pracovat s pracovním záběrem 10 a 16 m. Ke zvýšení šířky rozmetání přispělo čtyřlopatkové rozmetací ústrojí umístěné na stole ve tvaru V. Třístupňová převodovka pro pohon podlahového dopravníku u této řady umožňuje nastavit dávkování od 9 do 145 t.ha-1. Rozmetadla se zadním, hydraulicky uzavíratelným čelem mohou rozmetat i drůbeží kejdu se sušinou nad 12 %. Ze zemí EU se dovážejí převážně rozmetadla s užitečnou hmotností 14 až 24 t s talířovým rozmetacím ústrojím. Jejich pracovní záběr je 12 až 20 m. Převažuje u nich kotoučové rozmetací ústrojí, které umožňuje i rozmetání vápna a drůbežího trusu. Uplatnění nacházejí jak traktorové tak i samojízdné modifikace. Při používaných hektarových dávkách od 15 do 40 t.ha-1 je určujícím parametrem pro dosahovanou výkonnost stroje užitečná hmotnost v zásobníku rozmetadla. Optimální by bylo, aby pro požadovanou dávku zajistila aplikaci minimálně pro jízdu tam a zpět v celé délce pozemku (tab. 7). Pro rozmetadlo s užitečnou hmotností 10 t, pracovním záběru 10 m a při dávce 20 t.ha-1 je tato podmínka splněna při délce pozemku 250 m. Na větších pozemcích neproduktivní jízdy podstatně snižují výkonnost. Z grafů na obr. 4a, 4b můžeme odvodit, že ujetá dráha při práci je pouze funkcí pracovního záběru. Jízda naprázdno k plnění a zpět závisí jen na velikosti zásobníku a hektarové dávce. Pro jakýkoliv pracovní záběr, jak pro 10 m, tak i pro 16 m, je shodná. Délka neproduktivní jízdy se s rostoucí výměrou zvyšuje, proto u vyšších hektarových dávek musíme při zvětšování pozemku počítat se snižováním výkonnosti rozmetadla.

21

Tab. 7 Dosažitelná hektarová dávka [kg.ha-1] pro pracovní záběr [m], velikost zásobníku [t] a délku pozemku [m] při splnění podmínky pro jízdu tam a zpět Pracovní Velikost záběr zásobníku [m] 10 hnůj, kejda, vápenec 12 vápenec, kejda, SA 16 hnůj

18 minerální hnojiva

36 minerální hnojiva

[t] 10 14 18 22 3 5 8 12 10 14 18 22 1 3 5 7 10 1 3 5 7 10

Dosažitelná hektarová dávka [kg.ha-1] při splnění podmínky pro jízdu tam a zpět Délka pozemku [m] 200 300 600 800 1000 1200 25000 16667 8333 6250 5000 4167 35000 23333 11667 8750 7000 5833 45000 30000 15000 11250 9000 7500 55000 36667 18333 13750 11000 9167 6250 4167 2083 1563 1250 1042 10417 6944 3472 2604 2083 1736 16667 11111 5556 4167 3333 2778 25000 16667 8333 6250 5000 4167 15625 10417 5208 3906 3125 2604 21875 14583 7292 5469 4375 3646 28125 18750 9375 7031 5625 4688 34375 22917 11458 8594 6875 5729 1389 926 463 347 278 231 4167 2778 1389 1042 833 694 6944 4630 2315 1736 1389 1157 9722 6481 3241 2431 1944 1620 13889 9259 4630 3472 2778 2315 694 463 231 174 139 116 2083 1389 694 521 417 347 3472 2315 1157 868 694 579 4861 3241 1620 1215 972 810 6944 4630 2315 1736 1389 1157

22

450 400

Dráha [km]

350 300 250 200 150 100 50 0 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Plocha pole [ha] Naprázdno (km) zásobník 10 t

Obr.4a

Naprázdno (km) zásobník 20 t

Dráha celkem (km) zásobník 10 t


Dráha pracovní (km) záběr 10 m

Závislost ujeté dráhy [km] na velikosti pozemku (záběr 10 m) Rozmetadlo hnoje - zásobník 10 t, 20 t; záběr 10 m; dávka 30 t.ha-1; k plnění jede po vyprázdnění zásobníku po sousední dosud nepohnojené následné líše, tou samou dráhou se vrací k pokračování aplikace, obdélníkový tvar pozemku v poměru 3:2

450 400

Dráha [km]

350 300 250 200 150 100 50 0 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Plocha pole [ha] Naprázdno (km) zásobník 10 t

Obr. 4b

Naprázdno (km) zásobník 20 t



Dráha pracovní (km) záběr 16 m

Závislost ujeté dráhy [km] na velikosti pozemku (záběr 16 m) Rozmetadlo hnoje - zásobník 10 t, 20 t; záběr 16 m; dávka 30 t.ha-1; k plnění jede po vyprázdnění zásobníku po sousední dosud nepohnojené následné líše, tou samou dráhou se vrací k pokračování aplikace, obdélníkový tvar pozemku v poměru 3:2

23

6.3

Hnojení kejdou a močůvkou

vá vlečenými hadicemi na povrch půdy bez porostu, povrchový rozstřik „naširoko“. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími nežádoucí emise jsou teplota půdy a vzduchu, síla větru, velikost povrchu rostlin a půdy znečištěného kejdou, stupeň vsáknutí do půdy (vysoká sušina – více zbytků na povrchu – vyšší ztráty). V podzimním chladném počasí již není nutností okamžité zapravení kejdy při aplikaci na strniště. V těchto podmínkách vyhovuje i následné zapravení do 2 až 4 hodin po povrchové aplikaci. Při teplotách do 10°C není podstatný rozdíl mezi ztrátami čpavku emisí po aplikaci kejdy naširoko a po povrchové řádkové aplikaci hadicovým rámem. Hadicovým rámem lze přihnojovat i obilniny. Kejda se přivede přímo na povrch půdy, nepotřísní se jí porost. Plošné rozdělení hadicovým rámem vyhovuje oproti rozstřiku fekálními cisternami požadavku na rozmetání dusíkatých hnojiv (± 15 %). Zapojený porost snižuje cirkulaci vzduchu a ztráty čpavkového dusíku emisí se snižují oproti aplikaci naširoko na polovinu. Hadicový aplikátor umožňuje přihnojování i neseparovanou kejdou, kterou za vegetace plošně rozstřikem naširoko nelze provádět. Kejdou se hnojí vysokými dávkami. Ztrátové časy způsobené neproduktivními přejezdy na poli jsou závislé podobně jako u rozmetadel hnoje na kapacitě zásobníku (tab. 7). Při kejdování je celkově větší zastoupení děleného pracovního postupu než při rozmetání hnoje, i když jejich dávkování je na shodné úrovni. Aby kejda v zásobníku vystačila na celý přejezd dlouhého pozemku, zásobuje se kejdovač na obou souvratích. Pokud to příjezdové podmínky nedovolují, doporučuje se založit dočasnou zásobovací cestu napříč pozemku ve středu pracovních jízd. Aplikátor se na souvratích otáčí a pracovní délka je rovna jednomu průjezdu pozemku. Příklad, jak se snižuje výkonnost soupravy neproduktivními jízdami po pozemku a nedostatečným zásobováním, lze vysvětlit na grafu (obr. 5). Hodnoty výkonnosti a prostojů zde jsou vypočítány pro práci v kolejových meziřádcích na pozemku o délce 500 m a pro hektarovou dávku kejdy 20 t.ha-1. Aplikační souprava je plněna na jedné souvrati. Hodnoceny jsou linky, v kterých je kejdovač zásobován 1 až 3 automobilními cisternami CAS 11 na vzdálenost 10 km. Využití objemu cisteren je 90 %. Linka s jednou cisternou CAS 11 (obr. 5 – modrá barva) má nízkou výkonnost způsobenou hlavně prostojem kejdovače z důvodu čekání v rozsahu 0,7 h.ha-1 na zásobující cisternu. Při délce pozemku 500 m se výkonnost skokem zvýší o 20 %. To je případ, kdy se zásobník vyprázdní zároveň s dokončením přejezdu pozemku a souprava má kratší neproduktivní jízdy. Tato výhoda se zvětšením délky pozemku ztrácí, výkonnost linky klesá. Zařazením druhé cisterny CAS 11 (zelená barva) se výkonnost zvýší, a to u pozemků s délkou nad 500 m dokonce o více než 50 %. Prostoje kejdovače do délky pozemku 500 m a u větších i prostoje cisteren jsou v únosné míře. Další posílení zásobování kejdou o 3. cisternu CAS 11 však podstatně ne-

Sklady kejdy a močůvky jsou umístěny v blízkostí stájí. Jejich kapacita musí umožnit skladování produkce kejdy ustájenými zvířaty minimálně po dobu 6 až 7 měsíců. Kapacita skladů je však i funkcí plánu aplikace. Nedostatek aplikační plochy přes prodloužené zimní období v podhorských oblastech může vyvolat požadavek na kapacitu skladu i na 10 nebo 11měsíční produkci kejdy. Podle usazení v terénu máme sklady zapuštěné, polozapuštěné i nadzemní. Jako konstrukční materiál jsou používány beton, ocel nebo dřevo. Umisťují se do havarijních jímek, které mají vždy větší objem než největší skladovací nádrž. V průběhu skladování dochází v nádržích k oddělování pevné a tekuté složky. Před manipulací je třeba kejdu homogenizovat míchadly. Pro expedici kejdy do přepravních cisteren se sklady vybavují výkonnými čerpacími agregáty. Dávkování je závislé na obsahu živin. Pro středně hustou kejdu skotu (sušina 6 až 8 %) je průměrný obsah živin N:P2O5:K2O roven 2,3:1,3:5,6 kg.m-3, pro středně hustou prasečí kejdu 4,3:2,6:2,8 kg.m-3. Kejda se sušinou nad 5 % není při teplotách nad 20°C vhodná pro aplikaci naširoko na povrch půdy. Ztráty NH3 způsobené emisí do ovzduší mohou za 4 hodiny překročit i 50 %. Volba stroje a sestavení celé linky je závislé na ročním objemu kejdy, který je k dispozici. Zužováním osevních postupů na tři až čtyři tržní plodiny zkracuje disponibilní dobu na hnojení a způsobuje požadavek na vysokou výkonnost kejdovačů. Podmínkou pro dosažení požadované výkonnosti jsou výkonné vakuokompresory (500 m3.h-1 vzduchu a více) nebo čerpadla (3 m3.h-1 kejdy a více). Při povrchové aplikaci kejdy je nutné počítat s požadavkem na její následné zapravení do půdy. V teplých letních měsících by operace zpracování půdy měla následovat prakticky ihned po aplikaci (50 % ztrát nastane do 4 hodin), nejpozději do 24 hodin. Přímá podpovrchová aplikace kejdy je potom výhodnější. Největší objem kejdy se aplikuje v posklizňovém období obilnin (červenec až září) na strniště, často spolu i na rozdrcenou slámu. Jde o období s pravidelnou vysokou denní teplotou. Pokud se aplikace provede současně s podmítkou strniště pro aplikaci kejdy upravenými radličkovými nebo talířovými kypřiči, je tento postup i jediným případem, kdy meteorologické podmínky způsobují takovou ztrátu čpavku emisí do vzduchu, že se vícenáklady na zvýšenou spotřebu nafty při podpovrchovém zapravení zhruba rovnají hodnotě této živiny v minerálním hnojivu. I z hlediska požadavků na snížení emisí skleníkových plynů je nejvhodnější přímá podpovrchová aplikace. Při ní je únik emisí do ovzduší nejmenší, cca do 5 % obsahu čpavkového dusíku. Podle výše emisí od nejmenší do největší lze pro typy aplikačního zařízení seřadit: podpovrchová aplikace, řádková aplikačními botkami, řádková povrchová vlečenými hadicemi v zapojeném porostu, řádko-

24

1,4

30

0,7

25

0

20

-0,7

15

-1,4

10

-2,1

5

-1

35

při záporné hodnotě prostoj CAS 11

U hektarových dávek řádově shodných s užitečnou velikostí zásobníku: - klesá výkonnost s velikostí hnojeného pozemku, - dochází k výraznému zvýšení výkonnosti při shodě užitečné hmotnosti v zásobníku a požadované hmotnosti hnojiva na celý průjezd přes pozemek, - je vhodné upravit aplikovanou dávku nebo pracovní záběr tak, aby materiál v zásobníku vystačil na celý počet jízd přes pozemek.

Prostoj stroje [h.ha ]

-1

Směnová výkonnost stroje [t.h ]

zvýší výkonnost linky, prostoje dopravních cisteren jsou neúměrné nárůstu výkonnosti. Výkonnost aplikačního stroje je pro každou hektarovou dávku a pracovní záběr limitována velikostí zásobníku a délkou pozemku (viz tab. 7). Tyto parametry je nutné kontrolovat hlavně u aplikací s vysokými hektarovými dávkami (kejda, hnůj, vápenec) a u strojů s konstrukčně malými zásobníky (nesená rozmetadla minerálních hnojiv).

-2,8 200

300

400

500

600

700

800

900

1000

1100

Délka pozemku [m]

Obr. 5

6.4

Wsm -1 CAS

Wsm - 2 CAS

Wsm - 3 CAS

Prostoj - 1 CAS

Prostoj - 2 CAS

Prostoj - 3 CAS

Výkonnost a prostoj linky s kejdovačem Vysvětlivky: Prostoj u kejdovače (kladné hodnoty) vzniká nedostatečnou výkonností dopravy kejdy. Pokud má prostoj zápornou hodnotu, mají prostoj přepravníky CAS 11 pro zásobování kejdovače a jeho plnění kejdou. Provozní parametry linky – hektarová dávka = 20 t.ha-1, pracovní záběr = 9 m, pracovní rychlost = 6 km.h-1, přepravní vzdálenost pro zásobování = 10 km

Stroje na aplikaci kejdy a močůvky

V současné době jsou rozšířeny tři charakteristické typy strojních souprav na zapravení kejdy: 1. V provozu počtem nejčetnější je vakuokompresorová fekální cisterna v agregaci s traktorem, která se sama plní, dopravuje kejdu na pole a tam ji rozstřikuje pomocí centrální nárazové hlavy. Takové vybavení je vhodné pro menší roční objemy kejdy a přepravní vzdálenost pod 3 km. Cisterna vyhovuje i pro zásobování vodou v ochraně rostlin, což umožňuje rozšířit využití stroje cca o 250 h za rok. Agrotechnické požadavky na dodržení dávky a rovnoměrnost aplikace lze dodržet jen v optimálních podmínkách při přísném dodržování

pracovního záběru a rychlosti. 2. Traktorové rozmetadlo kejdy s hadicovým aplikačním rámem považujeme pro nejbližší období za převládají cí stroj pro hnojení kejdou. Umožňuje i přihnojování za vegetace, má ve srovnání s rozstřikem centrální hlavou zaručenou příčnou rovnoměrnost. Pro dosažení dostatečné výkonnosti se zařazuje do linky s fekálními cisternami, které zajišťují dopravu kejdy na pole a plnění aplikátoru. U nás rozšířené automobilní cisterny mají výhodu oproti traktorovým ve vyšší manévrovatelnosti v terénu. Jejich objem nádrže 8 až 11 m3 je při hektarových dávkách 10 až 40 t.ha-1 malý. Traktorové fekální cisterny s objemem nad 15 m3 a povolenou přepravní rychlostí do 40 km.h-1 se do vzdálenosti 15 km automobilním výkonnostně vyrovnají. Rozdělení apli-

25

kuje ve službě společnou linkou. V této lince již počítáme u aplikátoru se dvěma zaměnitelnými nástavbami - s hadicovým aplikačním rámem pro přihnojování a zapravovacím kypřičem pro předseťové hnojení na jaře nebo po sklizni při podmítce. Pro výkonnost linky je nutná plynulost zásobování. Při větších dopravních vzdálenostech nebo u linek se zásobujícími cisternami o větším objemu než je zásobník aplikátoru se doporučuje přerušit pevnou vazbu mezi dopravním prostředkem a aplikátorem převozným vyrovnávacím mezizásobníkem (3 až 4 násobek zásobníku aplikačního stroje). Umožní snížit prostoje způsobené vzájemným čekáním. U samojízdného stroje patří drtič příměsí v kejdě mezi standardní vybavení.

kace a dopravy přináší výhody. Široké pneumatiky u aplikačního stroje zaručují nízký měrný tlak na půdu, nevýhoda zvýšení šířky stroje se omezuje jen na přejezdy. Je sníženo vynášení nečistot na komunikace, silniční prostředky mají při dopravě vyšší přepravní rychlost. Časovou ztrátu na propojení dopravního s aplikačním prostředkem a plnění kejdou snižuje využívání nízkých čerpacích ramen s trychtýřovou spojkou a hydraulických ovládáním. Dosahovaná sezónní výkonnost linky je od 15 do 25 tisíc t za rok. 3. Samojízdné stroje dosáhnou ekonomické rentability při aplikaci nad 30 tisíc t kejdy za rok. V současné době tomu odpovídá produkce největších výkrmen prasat v republice. Mezi drobnějšími producenty lze takového objemu dosáhnout ve sdružení, v kterém se kejda apli-

7.

HNOJENÍ TUHÝMI MINERÁLNÍMI HNOJIVY

V ČR byla v minulosti vybudována poměrně rozsáhlá technická základna pro skladování hnojiv, která nyní tvoří páteř distribuce a je většinou přímo propojena s odbytovými organizacemi. Vytváří vynikající předpoklady pro rozšíření služeb pro aplikaci minerálních hnojiv. Uplatňují se v nich vysoce výkonné linky na distribuci i aplikaci hnojiv, které často pracují i při ztížených podmínkách – velká přepravní vzdálenost, nedostatečná koncentrace pozemků v pracovní směně apod. Případné ztráty za službu rozmetání hnojiv jsou eliminovány ziskem za zvýšený objem prodaného zboží. V oblastech s intenzitou hnojení nad 150 kg.ha-1 č.ž. můžeme předpokládat rozvoj služeb pro hnojení, včetně poradenství v oblasti plánu hnojení a uplatňování postupů „precizního hnojení“, tj. mísení hnojiv podle konkrétních požadavků na výživu plodiny pro každý pozemek nebo podle požadavků stanoviště uvnitř hnojeného pozemku a proměnlivého dávkování řízeného v návaznosti na aplikační mapu. Tyto progresivní metody jsou účinné jen se stroji s přesným dávkováním a vysokou příčnou rovnoměrností v pracovním záběru rozmetadla. Odstředivá rozmetadla tuhých minerálních hnojiv nesplňují kvalitativní požadavky na příčnou rovnoměrnost při rozmetání mísených jednosložkových hnojiv s odlišnou zrnitostí (segregace složek). Pro rozmetání směsných hnojiv jsou vhodnější pneumatická rozmetadla, u kterých se ale hranice pro ekonomické využití pohybuje okolo 8000 aplikačních ha ročně. I v zemědělském podniku s dostatečnou výměrou, ale v jednotných půdně klimatických podmínkách, se při současných zúžených osevních postupech takové sezónní výkonnosti nedosáhne. Důvodem jsou krátké a termínově se překrývající agrotechnické lhůty operací hnojení pro jednotlivé plodiny. Ve vlastnictví zemědělských podniků převažují nesená

rozmetadla, kterými zemědělci řeší výhradně přihnojování. Při přihnojování se používají malé dávky a při „relativně“ nízké pořizovací ceně nesených rozmetadel se dosahuje příznivých nákladů na rozmetání i při menším ročním využití strojů. Plnicí výška nesených rozmetadel umožňuje bez nákladných opatření jejich plnění na okraji hnojených pozemků ze sklápěcích návěsů. Pro základní a předseťové hnojení jsou vhodnější rozmetadla s vyšší nosností a širokými pneumatikami. Jak návěsná tak i samojízdná rozmetadla se na poli plní z dopravních prostředků pomocí šikmých šnekových a pásových dopravníků. V linkách se samojízdnými rozmetadly se pro zásobování používají samovyprazdňovací nástavby na nákladních automobilech a přívěsech se sklopným šikmým plnícím dopravníkem. Jak se zpřísňují nároky na ochranu životního prostředí, snižuje se podíl hnojiv skladovaný v zemědělských podnicích. Klesá podíl přímého pracovního postupu s návěsnými traktorovým i rozmetadly tuhých minerálních hnojiv, v kterém se hnojivo dopravuje ze skladů na pole. Pokud se u nás finančně zvýhodní tzv. „vrstevnicové obdělávání půdy“ (protierozní opatření na svažitých pozemcích) jako tomu bude v EU, lze u rozmetadel minerálních hnojiv očekávat nárůst zastoupení pneumatického rozmetacího ústrojí. U odstředivého rozmetacího ústrojí se při práci po vrstevnici snižuje příčná rovnoměrnost rozmetání. U traktorových prostředků pro zásobování rozmetadel na poli je požadavek na zvýšení přepravní rychlosti minimálně na 40 km.h-1. Je to nejen průměrnou přepravní vzdáleností 7 až 12 km, ale i požadavkem na operativnost. Vysoce výkonné linky se v průběhu směny přemisťují 2 až 3x na nové pracoviště, a to i v rámci podniku do vzdálenosti až 30 km. Zvýšení silniční daně a pojištění způsobily v zemědělských podnicích postupnou náhradu automobil-

26

ní technologické dopravy traktorovou. Doprava automobilními přepravníky setrvává prakticky jen ve sféře služeb. Nosnost dopravních prostředků se zvyšuje, jejich průjezdnost v terénu zhoršuje, proto se překládání do aplikačních prostředků přesunuje z pozemků do jejich blízkosti na zpevněné plochy.

7.1

Stroje pro hnojení tuhými minerálními hnojivy

rozmetadel závislé i na zrnitosti hnojiva, neboť při rozmetání dochází k separaci podle hmotnosti částic. Při vyrovnané zrnitosti 4 až 5 mm se dosahuje pracovního záběru až 36 m s příčnou nerovnoměrností pod 15 %. To vyhovuje i pro hnojení dusíkatými hnojivy. Pracovního záběru 36 m však není možné využívat na velkých pozemcích u vyšších hektarových dávek, jestliže kapacita zásobníku nestačí na jízdu tam a zpět přes celou délku pole (viz tab. 7). Nedodržení této podmínky podstatně snižuje výkonnost rozmetadla.

7.1.1 Nesená rozmetadla

7.1.2 Návěsná rozmetadla

Nesená rozmetadla jsou oblíbená pro svou jednoduchost a hlavně nízkou pořizovací cenu. Mezi největší nedostatky nesených rozmetadel lze řadit samotížné dávkování hnojiva ze zásobníku. Hnojivo na rozmetací kotouče vypadává otvory ve dně zásobníku, jejichž velikost se volí podle dávky. Průtok hnojiva je konstantní, proto se při hnojení musí zachovávat na celém hnojeném pozemku konstantní pracovní rychlost. Někteří výrobci (Sulky, Bredal) odstraňují tento problém využitím nuceného dávkování, podobně jako u návěsných rozmetadel, krátkým dopravníkem poháněným třecím pohonem od kol traktoru nebo samostatným hnacím kolem od půdy. Dávka se nastaví velikostí výpadového otvoru, je ale řízena proporcionálně s pracovní rychlostí rozmetadla proměnlivou rychlostí posuvu dopravníku. Velikost zásobníku (praktická hranice 1400 l) je omezená zvedací silou hydrauliky traktoru, nosností pneumatik a požadavkem řiditelnosti traktoru (minimální zatížení řídicí nápravy). To je dalším závažným omezením nesených rozmetadel. Aby se rozšířilo jejich využití na předseťové hnojení kombinovanými a mísenými hnojivy (při kterém se používají vyšší hektarové dávky), zvětšuje se objem zásobníku pomocí nástavců až na dvojnásobek. V tomto případě výrobci dodávají pro nesená rozmetadla opěrná kola nebo i návěsné podvozky, na které se nesené rozmetadlo montuje. Poslední řešení však téměř dosahuje cenové úrovně návěsných rozmetadel. Bez zvýšení kapacity zásobníku a podvozku nebo bez zásobování a plnění rozmetadla z dopravních prostředků na poli nemůžeme nesené rozmetadlo ekonomicky využívat na vzdálenějších pozemcích od skladu hnojiva. U nesených rozmetadel se převážně používá odstředivé kotoučové rozmetací ústrojí. I firma Vicon, známá rozmetadly s tradičním kývavým rozmetacím ústrojím zařadila do výrobního programu i kotoučová rozmetadla. Změna pracovního záběru se dosahuje výměnou rozmetacích kotoučů (Amazone, Kuxmann, Rotina), přestavěním polohy výpadu hnojiva na kotouče (Accord-Sulky), záměnou odhozových lopatek (Bogballe) nebo změnou frekvence otáčení rozmetacích kotoučů (Rauch, Lely). Proto lze u většiny rozmetadel jednoduchou a rychlou úpravou dosahovat odstupňovaných pracovních záběrů od 15 do 36 m. Dosažení pracovních záběrů nad 18 m je u odstředivých

Návěsná rozmetadla mají univerzálnější využití než nesená. Mohou sloužit i pro dopravu hnojiva na pole. Kromě toho lze s nimi počítat jak pro přihnojování a základní hnojení, ale i pro aplikaci práškových vápenatých hnojiv. Vyhovující kvalita rozmetání při velké variabilitě vlastností a dávkování hnojiv se dá splnit pouze zásahem do rozmetacího ústrojí. Pro typy minerálních hnojiv s odlišnými fyzikálními vlastnostmi a hrubě zrněné nebo vlhčené vápence se vyměňují rozmetací kotouče. Pro jemně prášková hnojiva se používá výměnné šnekové rozmetací ústrojí. Návěsná rozmetadla se dodávají o nosnosti 2 až 12 t. Pro práci v kolejových meziřádcích při přihnojování obilnin je nezbytný měnitelný rozchod kol. Za dostatečné se považuje alespoň možnost nastavení 2 základních rozchodů - 1500 a 1800 mm. Na podvozku návěsného rozmetadla jsou důležité pneumatiky. Protože se jedná o mnohostranný stroj, je účelné, aby byla možná jejich výměna. Pro předseťové a jarní regenerační hnojení by návěsné rozmetadlo mělo být opatřeno širokými nízkotlakými pneumatikami. Tím není využití stroje nadměrně omezováno nepříznivými půdními podmínkami. Při předseťovém hnojení jařin se nevytvářejí koleje a snižuje se proto i náročnost přípravy pozemku pro setí. I to hraje důležitou roli v období špičky jarních prací. Použití kultivačních pneumatik při přihnojování umožní rozmetadlu pracovat v kolejových meziřádcích u obilnin. Řiditelná náprava, jaká je u návěsných postřikovačů běžně vyžadovaná pro vstupy do porostů, se u rozmetadel dosud běžně nedodává. Při výběru návěsného rozmetadla je důležité, aby bylo vybaveno brzdovým systémem, který vyhovuje platné vyhlášce o provozu na veřejných komunikacích. V nabídkách rozmetadel je často vybavení provozní brzdou jako přídavné zařízení. 7.1.3 Samojízdná rozmetadla Samojízdná rozmetadla jsou až desetkrát dražší než návěsná. Aby dosáhla co nejnižších provozních nákladů a byla i konkurenceschopná, musí dosahovat vysokého využití v průběhu roku. To znamená, že stroj musí být použitelný již pro regenerační přihnojování na jaře, předseťové a základní hnojení i pro kvalitativní přihnojování obilnin. Tyto

27

zásahy nesmí způsobovat nadměrné zhutnění půdy, ani poškozovat porosty. Stroje musí mít i dostatečnou rychlost při přejezdech, aby neměly nadměrné časové ztráty při změně pracoviště. Samozřejmostí je zaručená kvalita práce za všech provozních podmínek. Požadavek na flexibilitu stroje pro rozmetání všech hnojiv nejlépe splňuje pneumatické rozmetací ústrojí. Lze jím za vysoké rovnoměrnosti rozmetání aplikovat i směsná hnojiva s rozdílnou zrnitostí. Pracovní záběr je konstantní, daný délkou výložníku. Konstrukce umožňuje i používání pěnového značkovacího zařízení k značení okraje pracovního záběru. Dávka hnojiva se nastavuje hradítkem, synchronizace dávkování s pracovní rychlostí je většinou zajištěna řízením rychlosti dávkovacího dopravníku palubním počítačem. Modely s odstředivým rozmetacím ústrojím dosahují při rozmetání granulovaných hnojiv pracovního záběru až 36 m. Dosažení takového záběru umožňuje vysoká kvalita granulovaných hnojiv – pevnost granulí a jednotná zrnitost od 4 do 5 mm. Naopak při rozmetání krystalického síranu amonného je nutné pracovní záběr zúžit na 12 až 15 m. Může však rozmetat toto hnojivo i s nadstandardní vlhkostí nad 5 %. To je výhodou modelů s odstředivým rozmetacím ústrojím ve srovnání s pneumatickým. U odstředivého rozmetání se nedosahuje dostatečné kvality u jemně práškových vápenatých hnojiv. Konstrukce odstředivých rozmetadel však většinou umožňuje rychlou výměnu rozmetacích kotoučů za šnekový rozmetací adaptér s pracovním záběrem 9 až 12 m.

Samojízdnými rozmetadly není vhodné dopravovat hnojivo na pole. Pro jejich zásobování se používají dopravní prostředky vybavené šnekovými překládacími dopravníky nebo universálními sklápěcími přívěsy a návěsy s upraveným čelem (nebo bočnicí) pro dávkové vyprazdňování do násypky překládacího adaptéru samotného rozmetadla.

7.2

Vliv exploatačních parametrů na výkonnost rozmetadla TMH

7.2.1 Vliv velikosti zásobníku a pracovního záběru na výkonnost rozmetadla TMH Užitečná hmotnost rozmetadla má nepochybně i prioritní vliv jako exploatační parametr. Jak jsme už zmiňovali, zásoba hnojiva v rozmetadle by měla být dostačující pro aplikaci při jízdě tam a zpět přes celý pozemek. Při nesplnění této podmínky se prudce zvyšuje podíl neproduktivních přejezdů k plnění a neúnosně klesá směnová výkonnost stroje. U traktorového rozmetadla (tab. 8) se při hektarových dávkách do 400 kg.h-1 zvyšování užitečné hmotnosti nad 4 t již podstatně na dosahované směnové výkonnosti neprojeví. Větší zásobník má při současné úrovni hnojení smysl jen u návěsných rozmetadel plněných ve skladu a používaných i pro dopravu hnojiva na pole. Stojí za povšimnutí, že při malé dávce a na pozemku o ploše 10 ha nemá v uvedeném rozsahu užitečná hmotnost na výkonnost linky vliv.

Tab. 8 Směnová výkonnost [ha.h-1] rozmetadla TMH, dělený postup Traktorové rozmetadlo plněno na okraji hnojeného pozemku šnekovým překládacím dopravníkem, výkonnost plnění 15 t.h-1, doprava VL granulovaného hnojiva ze skladu obchodní organizace nákladním automobilem 8 t, požadavek na časově kontinuální hnojení 50 ha plochy v jednom podniku Přepravní vzdálenost [km] Hektarová Užitečná dávka hmotnost [t.ha-1] [t] 0,1 0,2 0,3 0,4 0,1 0,2 0,3 0,4 0,1 0,2 0,3 0,4

1

2

4

10 10 8,33 6,25 5,26 4,35 8,33 7,14 5,88 5,26 8,33 7,69 7,14 5,88

20

Velikost pole [ha] 20 30 10 20 -1 Směnová výkonnost [ha.h ] 8,33 6,67 8,33 8,33 5,26 3,85 5,56 4,76 4,00 2,70 5,00 3,70 3,03 3,85 2,78 11,11 8,33 8,33 11,11 7,69 6,25 6,67 6,67 5,88 4,17 5,56 5,26 4,55 3,45 4,55 4,00 11,11 12,50 8,33 11,11 10,00 8,33 7,14 9,09 7,14 5,88 6,25 6,67 6,25 5,26 5,00 5,26

28

30 6,67 3,57 2,63 8,33 5,56 4,00 3,13 8,33 7,69 5,56 4,55

V tabulce 9 je výkonnost modelu linky se samojízdným rozmetadlem s užitečnou hmotností 5 t a odstředivým rozmetacím ústrojím. Zde již neuvádíme užitečnou hmotnost jako proměnlivý parametr, u modelů linek se zásobníkem od 4 do 10 t se výkonnost prakticky neliší. Zvětšení pracovního záběru rozmetadla na dvojnásobek z 18 na 36 m zvýší výkonnost linky na hnojení o 10 až 20 %. Bez problémů je lze využívat při přihnojování nízkými dávkami granulovaných hnojiv. Potíže mohou nastat s kvalitou rozmetání při síle větru nad 5 m.s-1. Vítr ve směru pracovní jízdy oboustranně zužuje pracovní záběr, silný boční pro-

měnlivý vítr způsobí nerovnoměrné překrývání rozmetacích obrazců navazujících jízd a nepřípustnou plošnou nerovnoměrnost rozmetání. Na koláčovém grafu struktury směnového času rozmetadla TMH (obr. 6) je porovnání, jaký vliv má užitečná hmotnost zásobníku na jednotlivé složky činnosti. Doba rozmetání v čase hlavním T1 u většího rozmetadla roste na úkor doby plnění a prostoje. Větší rozmetadlo má však vyšší výkonnost, má častější přejezdy a proto i mírné navýšení podílu času na přejezdy.

Tab. 9 Směnová výkonnost [ha.h-1] samojízdného rozmetadla TMH Zásobování nákladním automobilem ze skladu obchodní organizace, počet zásobujících prostředků určen tak, aby nevznikaly prostoje rozmetadla; plnění rozmetadla šikmým šnekovým dopravníkem neseným na rozmetadle, výkonnost plnění 30 t.h-1, požadavek na časově kontinuální hnojení 100 ha plochy v jednom podniku Hektarová dávka [t.ha-1] Pracovní záběr 12 m (SA) 0,1 0,2 0,4 0,6 Pracovní záběr 18 m 0,1 0,2 0,4 0,6 Pracovní záběr 36 m 0,1 0,2 0,4 0,6

10

Velikost pole [ha] 20 Směnová výkonnost [ha.h-1 ]

30

10,00 9,09 8,33 7,69

12,50 12,50 10,00 9,09

14,29 12,50 11,11 10,00

12,50 12,50 11,11 9,09

16,67 16,67 12,50 11,11

20,00 16,67 14,29 12,50

16,67 14,29 12,50 11,11

25,00 20,00 16,67 14,29

25,00 25,00 20,00 14,29

Dodržení pracovního záběru a možnosti jeho změny vysvětlíme na grafech (obr. 7a, 7b) z testu rozmetání rozmetadla D 045 v akreditované zkušebně. V případě rozmetacího obrazce pro močovinu je šířka rozmetání cca 50 m. Rozmetací obrazec, naměřený se sběrači po 0,5 m, má standardní lichoběžníkový tvar s minimem v ose jízdy. Pro postupné překrývání má variační koeficient (obr. 7b) většinou několik minim. Grafické znázornění pro šířku rozmetání 24 m je znázorněno tmavými body na horním obrázku 7a. Pro každý typ hnojiva a rozsah hektarových dávek je rozmetací obrazec speci-

fický. Bez výrobcem doporučeného seřízení otáček rozmetacích kotoučů, nastavení lopatek na kotoučích a místa výpadu nelze měnit ani dávku, ani šířku rozmetání. Příklad rozmetací zkoušky je z laboratorních podmínek. V provozních podmínkách je nutné počítat s dvojnásobnou hodnotou nerovnoměrnosti rozmetání. Aby uživatel znal příčnou kvalitu rozmetání i u nestandardních hnojivých látek, dodávají výrobci rozmetadel (např. Amazone) sady sběračů, pomocí kterých si ji uživatelé mohou pro zvolený typ hnojiva ověřit rozmetací zkouškou.

29

Zásobník 1 t

přejezdy (h) 20% prostoj (h) 8%

plnění (h) 35%

Zásobník 4 t

přejezdy (h) 25%

čas hlavní T1 (h) 34%

prostoj (h) 4%

otáčení (h) 3%

plnění (h) 25%

čas hlavní T1 (h) 42%

otáčení (h) 4%

Obr. 6 Vliv velikosti zásobníku na strukturu směnového času u traktorového rozmetadla zásobovaného na pole (výsledek provozního monitorování strojů, VÚZT, 2003)

Obr. 7a Test rozmetání močoviny návěsným dvoukotoučovým odstředivým rozmetadlem D 045 (Dánsko, Research Centre Bygholm, neoficiální test) Rozmetací obrazec hnojiva s překrytím levé a pravé jízdy pro pracovní záběr.

Obr. 7b Test rozmetání močoviny návěsným dvoukotoučovým odstředivým rozmetadlem D 045 (Dánsko, Research Centre Bygholm, neoficiální test) Zvyšováním překrytí se pracovní záběr zužuje a snižuje variační koeficient nerovnoměrnosti rozmetání. Tvar rozmetacího obrazce hnojiva může způsobit, že průběh variačního koeficientu má více minim pro pracovní záběr, v kterém rozmetadlo dosahuje pro dané hnojivo nejvyšší kvality rozmetání.

30

7.2.2 Zvýšení pracovní rychlosti

U rozmetadel minerálních hnojiv s pneumatickým rozmetacím ústrojím (mají aplikační rám) jsou problémy s dodržením pracovního záběru shodného charakteru jako u postřikovačů. U strojů s odstředivým rozmetacím ústrojím při záběrech nad 12 m jsou podmínky pro odhad vzdálenosti obsluhou ztížené, zde dochází nejčastěji k hrubým nedostatkům, průměrná chyba činí 15 % předepsané rozteče (SAIDL 1985). Kvalita hnojení je v tomto případě závislá na využití vhodné pomůcky, která řidiči usnadní pracovní záběr dodržet. V současné době se v zemědělském provozu v oboru ochrany rostlin a hnojení pro přesnější navazování pracovních jízd uplatňují: - Systém kolejových meziřádků vytvářených při setí plodiny. - U strojů s aplikačním rámem pěnové značkovací zařízení. - Zařízení pro monitorování nebo řízení paralelních pracovních jízd s využitím družicové navigace GPS.

Zvýšení pracovní rychlosti bývá spojeno se zhoršením kvality rozmetání. Důvodem je požadavek na současné zvýšení průtoku hnojiva. U odstředivého rozmetání se však zároveň nemění poloha vstupu hnojiva na kotouče. Rozmetací obrazec je na bocích strmější (obr. 7a) a tento jev vyžaduje vyšší překrytí, tzn. zmenšení záběru. Kromě toho u konstrukcí s hydraulickým pohonem může zvýšený průtok hmoty snížit i otáčky rozmetacích kotoučů a tím se také snižuje šířka rozmetání. Ale pracovní záběr musí být jednotný pro celý pozemek, proto se ve většině případů při zvýšení pracovní rychlosti zhoršuje příčná rovnoměrnost rozmetání. Rozmezí pracovní rychlosti 15 až 18 km.h1 se u odstředivého rozmetání považuje za horní hranici u většiny granulovaných hnojiv. U lehkých hnojiv nebo jemně zrněných (močovina, síran amonný) je tato hranice nižší. Výše uvedené omezení pracovní rychlosti neplatí u pneumatického rozmetání. Rozmetané částice z hubic na rozmetacím rámu mají kratší letovou dráhu a větrem nebo rychlostí jízdy jsou méně ovlivňovány. U těchto strojů je pracovní rychlost limitována vlastnostmi podvozku a nerovnostmi povrchu jízdní dráhy. Samojízdná rozmetadla na flotačních pneumatikách mohou ve směru hrubé brázdy pracovat i při rychlosti více než 30 km.h-1.

7.3

7.3.1 Systém kolejových meziřádků vytvářených při setí plodiny Kolejové meziřádky jsou neoseté, popřípadě mechanicky nebo chemicky v porostu „vyslepené“ pruhy ve vzešlé plodině. Jejich šířka musí umožnit průjezd pneumatiky ošetřujícího stoje bez poškození porostu. Jsou uspořádané ve dvojicích s roztečí, která odpovídá rozchodu kol. Dvojice kolejových meziřádků jsou ve vzdálenostech odpovídajících pracovním záběrům strojů pro ošetřování během vegetace. Nejčastěji se vytvářejí kolejové meziřádky přímo při setí. Zavedením kolejových meziřádků se dosáhne při práci v obilninách řádového snížení variability pracovního záběru postřikovačů a rozmetadel z 15 na 1,5 % (tab. 10)

Přesnost navazování pracovních záběrů při hnojení

Dodržení předepsané vzdálenosti mezi navazujícími pracovními jízdami má u postřikovačů a rozmetadel významný vliv na rovnoměrnost plošné dávky. Zvětšení pracovního záběru znamená snížení dávky v pruzích mezi záběry. Opak, zmenšení pracovního záběru, způsobuje místní předávkování, zvětšení nákladů a zbytečné zatížení životního prostředí nebo i pěstovaných produktů nežádoucími látkami.

Tab. 10 Naměřená přesnost roztečí kolejových meziřádků vytvořených při setí secím strojem o záběru 6 m (Saidl, 1985) Traktorista 1 2 3 4

Požadovaná rozteč [m] 18 18 18 18

Počet hodnot

7.3.2 Pěnové značkovací zařízení Je běžným vybavením u strojů s aplikačním rámem. Zařízení vytváří hustou, přilnavou pěnu s životností cca 15 minut (i na slunci a větru), která je v chuchvalcích v pravidelných intervalech vyvrhována z hubice umístěné

36 36 36 36

Dosažená rozteč [m] 18,43 17,52 17,23 18,41

Směrodatná odchylka [m] 0,12 0,16 0,43 0,41

na konci aplikačního rámu na půdu nebo porost. Cílem je označit okraj ošetřeného pásu. To, že šířka aplikačního rámu a pracovní záběr se od sebe liší o rozteč trysek, je jedním ze zdrojů chyb. Další z příčin je únos pěny větrem. Za bezvětří zařízení obsluze umožňuje pracovat s průměrnou chybou menší než je rozteč trysek. Průměrná

31

odchylka od předepsaného pracovního záběru je u tohoto zařízení ±0,3 až 0,5 m. Na velkých pozemcích s viditelnými přímými řádky plodiny se zařízení často využívá jen při otáčení na souvratích, mezi otáčkami je obsluha vedena řádky. Takového zjednodušení, které spoří pěnotvorný roztok, se využívá i u širokořádkových plodin.

určení prostorové polohy při požadované přesnosti. V nabídce zařízení pro paralelní jízdy (často označované termínem „navigátory“) se na trhu uplatňují jednofrekvenční a dvoufrekvenční přijímače DGPS. Podle použitého typu korekčního signálu dosahují submetrové nebo subcentimetrové přesnosti. Obě verze lze použít jak pro manuální navádění stroje obsluhou, tak i pro automatické řízení stroje (kromě pohybu při otáčení na souvratích). Princip činnost zařízení pro paralelní jízdy začíná digitálním záznamem první jízdy stroje po pozemku (obr. 8). V dalším kroku počítač od této linie na mapě vytýčí požadované linie dalších jízd s roztečí shodnou s pracovním záběrem. Při práci potom srovnává okamžitou pozici stroje s touto požadovanou linií, odchylku od ní signalizuje obsluze nebo ovladači automatického řízení.

7.3.3 Zařízení pro řízení paralelních pracovních jízd s využitím družicové navigace GPS Toto zařízení využívá technologie družicového určování polohy Global Positioning System (GPS). Jde o funkci navigace. Ta je v hierarchii využívaných funkcí GPS na nejvyšším stupni, je nejnáročnější na rychlost a spolehlivost

Obr. 8

AB Line A+ Adaptive curve Identical curve

Možnosti využívaných způsobů vedení pracovních jízd u zařízení fy Trimble. (automatické navádění je dosud provozováno jen při vedení přímých jízd, převzato z firemní literatury) Headland

přímková jízda zadaná 2 body přímková jízda zadaná bodem a směrem jízdy kopíruje předcházející linii kopíruje projetou linii mezi zadanými body

Center pivot

32

volitelná kombinace předchozích způsobů použití kopírování předcházející linie při zpracování ploch s kruhovými mostovými zavlažovači

K signalizaci při manuálním navádění se používá přijímač DGPS s anténou a mikropočítačem, který ovládá světelnou lištu s textovým displejem. Odchylku jízdy od požadované linie signalizují světelné barevné diody, od středu lišty v pořadí zelené, žlutá a následují červené. Jedna pozice znamená odchylku od 0,1 do 0,9 m (citlivost je nastavitelná). Řidič opravuje směr jízd tak, aby svítila střední zelená dioda. Na textovém displeji jsou doplňující údaje – pořadí jízdy, okamžitá rychlost nebo i varování o vjezdu na již zpracovanou plochu. Některá zařízení mají kromě antény DGPS všechny části integrovány do jednoho celku. Mohou být doplněna i monitorem, který zobrazuje mapu pozemku, plánované osy jízd, pozici stroje i ošetřenou plochu. Zařízení pro automatické navádění se skládá ze shodných prvků, jsou navíc doplněna snímači polohy řízení (kol i volantu) a servopohonem řízení. Přijímač DGPS dodává přesnou polohu, počítač ji porovná s plánovanou na digi-

tální mapě. Je-li odchylka, vydá příkaz servořízení. Tento cyklus se opakuje 5 až 20krát za sekundu. Proces automatického navádění zahajuje obsluha spínačem, ukončí opět spínačem nebo pootočením volantu. Pro ovládání řízení se využívá elektrohydraulických ovladačů nebo elektropohonu krokovým motorem pro přímé otáčení volantem. Při práci po vrstevnici na svahu se anténa DGPS umístěná na střeše kabiny stroje vychyluje. Při výšce h = 4 m nad rovinou terénu tato odchylka dosahuje 0,34 m již na svahu 5°. Navigátory se subcentrimetrovou přesností určení polohy musí být vybaveny zařízením pro kompenzaci svahu TCM (Terezin Compensation Module). Elektronická vodováha umístěná kolmo na směr jízdy stroje nebo gyroskop jsou schopny o náklonu stroje dávat digitální zprávu počítači. Ten opraví okamžitou polohu stroje na hodnotu, jaká by byla při výšce antény DGPS rovné nule, tzn. na povrchu pole.

Zařízení

Korekce

Požadovaný záběr [m]

Počet hodnot

Průměrný záběr [m]

Směrodatná odchylka [m]

Minimum [m]

Maximum [m]

Tab. 11 Porovnání technik navazování paralelních pracovních jízd (Kovaříček, Hůla 2005)

Autopilot DGPS Manual + světelná lišta Odhad obsluhy Pěnový znamenák

Omnistar HP, kompenzace svahu

12

72

12,04

0,062

11,9

12,22

Omnistar VBS

21,4

78

21,28

0,380

20,75

22,55

Není

18

72

17,58

0,803

16,0

19,1

Není

18

72

17,76

0,581

16,7

19,3

Při hnojení se na kvalitě práce podílí přesnost navázání pracovních jízd (vynechání nebo dvojí aplikace). Náhrada odhadu obsluhy nebo pěnového znamenáku systémy s využitím DGPS prokázala zvýšení kvality práce strojů (tab. 11). Odchylka u pracovních záběrů cca 20 m se při použití „světelné lišty“ snižuje na třetinu, u automatického řízení strojní soupravy na desetinu ve srovnání s odchylkou dosahovanou zkušenou obsluhou při odhadu vzdálenosti nebo při práci s pěnovým značkovacím zařízením.

7.4

Spotřeba energie při rozmetání tuhých minerálních hnojiv

U rozmetadel je spotřeba energie rozdělena mezi rozmetací ústrojí, dávkovací dopravník a odpor pojezdového ústrojí při jízdě. Na základě energetických měření má pneumatické rozmetací ústrojí potřebu příkonu na úrovni 30 až 50 kW - 4 až 5krát vyšší oproti odstředivým a šneko-

vým, dávkovací dopravník od 5 do 10 kW. Zbývající, a to podstatná část spotřeby příkonu připadá na pojezd rozmetadla po poli. Zajímá nás, které základní technické parametry strojů pro hnojení mají dominantní vliv na proměnlivou spotřebu energie, tzn. na pojezd, a jakou mírou. Pokud se rozhodujeme kupovat rozmetadlo, měli bychom provést i hodnocení tohoto faktoru. V souvislosti s jízdním odporem musíme zvažovat celkovou hmotnost soupravy. Zde se u nesených rozmetadel nepříznivě projeví nutnost použít kvůli nosnosti pneumatik a zadní nápravy traktor vyšší výkonové třídy, než je z energetického hlediska potřeba. U souprav s neseným rozmetadlem je podíl užitečné hmotnosti na celkové hmotnosti 15 až 22 %, s návěsným rozmetadlem 20 až 30 %. U specializovaného stroje - samojízdného rozmetadla je tento podíl nejvýhodnější 40 až 45 %. Z tohoto pohledu u samojízdného rozmetadla vozíme po poli nejméně “jalové” hmotnosti, která zbytečně zvyšuje spotřebu pohonných hmot.

33

-1

Jednotková spotřeba nafty [l.ha ]

5,0

návěsné 2-3 t práškové, 9 m

4,5 4,0 3,5

návěsné 2-3 t granulované, 18 m

3,0 2,5 2,0

návěsné 5-6 t práškové, 9 m

1,5 1,0 0,5 0,0 100

200

400

800


-1

Hektarová dávka [kg.ha ]

Obr. 9

Doprava na pole a aplikace minerálních hnojiv, přímý pracovní postup, strniště

-1

Jednotková spotřeba nafty [l.ha]

5.0

návěs né 2-3 t práš kové, 9 m

4.5 4.0 3.5

návěs né 2-3 t granulované, 18 m

3.0 2.5 2.0

návěs né 5-6 t práš kové, 9 m

1.5 1.0 0.5


0.0 100

200

400

800 -1

H e ktarov á dáv ka [kg.ha ]

2.5

-1

Jedn otková spotřeba nafty [l.ha ]

Obr. 10 Doprava na pole a aplikace minerálních hnojiv, přímý pracovní postup, předseťová příprava návěsné 2-3 t granulované, 18 m

2.0

1.5


1.0

0.5

0.0 100

200

400

800 -1

Hektarová dávka [kg.ha ]

Obr. 11 Aplikace minerálních hnojiv, dělený pracovní postup, strniště

34

sam ojízdné (flot) granulované, 18 m

-1

Jednotk ová spotře ba nafty [l.ha ]

2.5

návěs né 2-3 t granulované, 18 m 2.0

1.5


1.0

0.5

s am ojíz dné (flot) granulované, 18 m

0.0 100

200

400

-1

800

H ektarová dávk a [kg .ha ]

Obr. 12 Aplikace tuhých minerálních hnojiv, dělený pracovní postup, před setím V grafech na obrázcích 9 až 12 jsou měrné spotřeby nafty naměřené v minulosti ve VÚZT u rozmetadel minerálních hnojiv. U všech strojů se projevuje dvojnásobné zvětšení pracovního záběru u granulovaných hnojiv průkazným snížením spotřeby nafty. U přímého pracovního postupu (obr. 9, 10) jsou při dávce 100 kg.ha-1 rozdíly ve spotřebě minimální. Průběhy v závislosti na hektarové dávce svědčí o tom, že v tomto postupu se projevuje vyšší užitečná hmotnost jako výrazná přednost dopravního rozmetadla. V děleném pracovním postupu (obr. 11, 12) se mírně projevuje vliv vyšší celkové hmotnosti jen v nejtěžších provozních podmínkách – při předseťovém hnojení a u hektarové dávky 100 kg.ha-1. U návěsného rozmetadla 2 až 3 t je nižší jednotková spotřeba než u rozmetadla s dvojnásobnou užitečnou hmotností, svou výhodnost ztrácí v oblasti hektarové dávky 400 kg.ha-1. V minulosti se největší objem hnojiv aplikoval po sklizni na strniště, z hlediska valivého odporu tedy za poměrně výhodných podmínek. Současné výživářské, ekonomické i ekologické požadavky přenášejí potřebu hnojení do jarního období. Přihnojování a hlavně předseťové hnojení na hrubou nebo pouze strženou brázdu, vyžaduje použití pneumatik s malým měrným tlakem – flotačních (obr. 11, 12). U nich je v těchto případech více než 5krát nižší valivý odpor a o polovinu nižší spotřeba energie než u rozmetadel s traktorovými pneumatikami. Kromě toho bychom měli pamatovat i na skryté energetické výdaje na urovnání kolejí vznikajících v tomto období u strojů s klasickými pneumatikami. Teoretická energetická náročnost (pro čas hlavní, tj. při rozmetání) dvou fiktivních rozmetadel s užitečnou hmotností 5 a 10 t je zachycena na obr. 13 při aplikaci na strništi a na obr. 14 na oranici. Pro porovnávání spotřeby energie u strojů s proměnlivou pracovní rychlostí pro užitečnou hmotnost 5 a 10 t je použita jednotková práce - Am (kWh.ha1 ). Jaké trendy si můžeme z těchto průběhů odvodit:

-

U stroje s dvojnásobnou užitečnou hmotností (plná čára) vzroste v průměru i jednotková spotřeba energie v oranici na dvojnásobek. - Použitím flotačních pneumatik na oranici se při rychlosti 10 km.h-1 sníží vynaložená jednotková práce o 30 %, při rychlostech nad 20 km.h-1 o 50 %. - U standardních pneumatik se při zdvojnásobení pracovní rychlosti jednotková práce snižuje cca o 20 %, u flotačních však již o 30 %. Výkon při zvyšování pracovní rychlosti je v grafu uveden pro představu nutného růstu investice na odpovídající energetický zdroj. Z technicko-exploatačních vlastností rozmetadel se na úspoře energie uplatňuje: - použití flotačních pneumatik - menší valivý odpor a možnost zvýšení pracovní rychlosti i ve ztížených půd ních podmínkách (včetně jízdy po hrubé brázdě ve směru orby), snížení energie až o 30 %, - zdvojnásobení pracovního záběru - snížení spotřeby cca o 20 %, - použití rozmetadel s technologicky potřebnou užitečnou hmotností a ne vyšší (zdvojnásobení užitečné hmotnosti stroje - vyšší spotřeba při malých hektarových dávkách o 15 %), - mísení hnojiv - při dvojnásobné hektarové dávce se zvýší spotřeba pouze o 15 až 20 %, místo dvou zásahů se provádí jeden, - zvyšování pracovní rychlosti na trojnásobek sníží jednotkovou spotřebu nafty o 25 %. Všechna tuhá hnojiva již jsou, s výjimkou síranu amonného, granulovaná a se zaručenou sypkostí a vysokou koncentrací živin. Uplatnění co největšího pracovního záběru u granulovaných hnojiv při dávkách do 200 kg ha-1 je efektivním opatřením pro úsporu spotřeby nafty. Síran amonný se řadí nutností snížení pracovního záběru mezi energeticky nevýhodná hnojiva. Energetická úspora u progresivních systémů hnojení vy-

35

6

180

5

150

4

120

3

90

2

60

1

30

0

Potřeba příkonu [kW]

210

-1

[kWh.ha ]

Jednotková práce Am

7

0 5

10

15

20

25

30

5

10

standardní

15

20

25

30

flotační -1

Pracovní rychlost [km.h ]/typ pneumatik jednotková práce Am, rozmetadlo 5 t

jednotková práce Am, rozmetadlo 5 t



rozmetadlo 5 t, potřeba příkonu Pc




210

6

180

5

150

4

120

3

90

2

60

1

30

0

Potřeba příkonu [kW]

[kWh.ha ]

7

-1

Jednotková práce Am

Obr. 13 Srovnání energetické náročnosti rozmetadel TMH, při pracovním záběru 18 m, strniště

0 5

10

15

20

25

30

5

standardní

10

15

20

25

30

flotační -1

Pracovní rychlost [km.h ]/typ pneumatik jednotková práce Am, rozmetadlo 5 t








Obr. 14 Srovnání energetické náročnosti rozmetadel TMH, při pracovním záběru 18 m, oranice plývá i z vyloučení letecké aplikace, která je v porovnání s pozemní několikanásobně energeticky náročnější (5 až 6 l.ha-1). Z dalších úsporných opatření nelze opominout kombinovanou aplikaci KMH s prostředky ochrany rostlin při pozdním regeneračním a prvním produkčním při-

hnojení a u tuhých minerálních hnojiv při základním a předseťovém hnojení aplikací P a K směsí, popřípadě N, P a K směsí.

36

8.

HNOJENÍ KAPALNÝMI MINERÁLNÍMI HNOJIVY

Pro aplikaci kapalných minerálních hnojiv se využívá návěsných traktorových a samojízdných postřikovačů na ochranu rostlin. Používání nesených postřikovačů je omezeno zvýšenou měrnou hmotností kapalných minerálních hnojiv (cca 1,3 t.m-3). Návěsné postřikovače mohou pracovat v přímém pracovním postupu. Při větší vzdálenosti se stejně jako ostatní postřikovače zásobují fekálními cisternami, jak automobilními tak i traktorovými.

8.1

Postřikovače pro hnojení kapalnými minerálními hnojivy

Návěsný traktorový postřikovač s objemem zásobní nádrže 2000 l je i nadále nejrozšířenějším strojem pro plošný postřik. Je to tím, že návěsná modifikace nejlépe splňuje předpoklad ekonomického využití při minimálních organizačních požadavcích i za zpřísňujících se nároků na ochranu životního prostředí. Návěsný postřikovač můžeme ve srovnání s neseným strojem agregovat s traktorem minimálně o jednu výkonovou třídu nižším (to vyplývá z požadavků na zvedací sílu hydraulických ramen, nosnosti pneumatik a podmínek řiditelnosti). Celková vlastní hmotnost soupravy je u návěsných strojů nižší, to se odráží na nižší spotřebě nafty, menším utužování půdy. Nezanedbatelné jsou další provozní výhody návěsných postřikovačů oproti neseným, například: - vyšší provozní pohotovost daná rychlejším připojením k traktoru, - možnost i dopravy vody na blízké nebo menší pozemky, - výměna kultivačních pneumatik pro přihnojování, - nejsou problémy s umístěním dostatečně velké nádrže na oplachovou vodu a přídavného zařízení s vyšší hmotností (např. pro postřik s podporou vzduchu). Moderní postřikovač musí za všech podmínek pracovat se zaručenou kvalitou práce a vysokou účinností zásahů. Jaké další vlastnosti musí mít, aby splnil tuto podmínku při současné vysoké výkonnosti? Vedle zásobníku o dostatečném objemu jde o výkonné čerpadlo a pracovní záběr. U čerpadla se předpokládá měrný průtok 15 l.min-1 na 1 m pracovního záběru, ten je dostatečný i pro účinné hydraulické míchání obsahu zásobní nádrže. Vzhledem k návaznosti na pracovní záběr secích strojů pro pěstování obilnin je v našich podmínkách nejběžnější pracovní záběr 18 m. Velmi důležitá je pro plošné dodržení aplikační dávky synchronizace s pracovní rychlostí. V současné době je široká nabídka zařízení, která tuto podmínku splňují. U levnějších strojů tomu vyhovuje objemové membránové čerpadlo (při změnách rychlosti ± 40 %, u výkonnějších strojů dávku řídí palubní počítač podle okamžité pracovní rych-

losti měřené čidlem na volném kole soupravy nebo radarem. Kvalitu rozptylu jsme zvyklí spojovat s vlastnostmi trysek. Stejně důležitá jako kvalitní tryska je i optimální výška nad ošetřovanou plochou (pro většinu trysek 0,5 až 0,7 m). Kvalitu rozptylu nepříznivě ovlivňují vertikální i horizontální výkyvy postřikového rámu. Kyvadlové zavěšení postřikového rámu a účinné tlumiče rázů ve vodorovné i svislé rovině dnes patří ke standardnímu vybavení postřikovače s pracovním záběrem nad 12 m. Dosud jsme se nezmínili o světlosti postřikovače. Při použití kultivačních kol pro pozdní ošetřování obilnin je dosahovaná světlost 0,6 m dostatečná. Traktor použitý v soupravě této světlosti však nedosahuje. Tento nedostatek je řešen jen u samojízdných postřikovačů, které však z ekonomických důvodů musí mít vyšší roční využití, než u traktorových verzí. Běžným vybavením postřikovače se stalo i dálkové ovládání postřiku, a to jak celého rámu, tak i jednotlivých sekcí. Snadnost ovládání zvyšuje záruku, že obsluha postupným vypínáním sekcí zamezí předávkování při překrývání pracovních záběrů a při otáčení na souvratích. Standardní postřikovač je dnes technologicky vybaven k postupnému plnění jednotlivých částí operace: 1. plnění zásobní nádrže vodou nebo kapalným hnojivem z přepravní cisterny, 2. přípravu postřikové jíchy, 3. postřik ochrany rostlin nebo hnojení KPH, 4. hrubou očistu stroje na ošetřovaném pozemku. 8.1.1 Nesené postřikovače U nesené verze postřikovačů musí traktor splňovat všechny funkční nároky na podvozek. Nesená modifikace převládá u strojů se zásobní nádrží do 1000 l a s pracovním záběrem pod 15 m. Odpadá zde vlastní podvozek, který zvyšuje cenu návěsného stroje této velikostní řady minimálně o 100 %. Další výhodou vedle ceny stroje je vysoká manévrovací schopnost. Traktor však musí mít měnitelný rozchod kol alespoň na 1500 nebo 1800 m pro práci v řádkových plodinách a v kolejových meziřádcích obilovin. Větší kapacita zásobníku neseného postřikovače vyžaduje agregaci s traktory vyšších výkonových tříd kvůli zachování podmínky řiditelnosti a únosnosti pneumatik. Negativním důsledkem vyšší hmotnosti soupravy je nadměrné utužování půdy a vyšší měrná spotřeba nafty. 8.1.2 Návěsné postřikovače U návěsného postřikovače umožňuje vlastní náprava zvýšit jeho hmotnost, tzn. zvětšit objem nádrže až na 4 m3

37

a umístit na stroj přídavné zařízení (nádrž na oplachovou vodu, zařízení pro postřik s podporou vzduchu). Pro práci v kolejových meziřádcích obilnin a v okopaninách můžeme použít u traktoru kultivační kola bez nebezpečí přetížení pneumatik, rozložení hmotnosti soupravy na další nápravu omezuje hloubku stopy a utužení půdy. Používají se kola o velkém průměru 44" nebo 48", která mají menší valivý odpor a nižší měrné tlaky na půdu. Zároveň zvyšují světlost podvozku. Moderní verze mají nastavitelný rozchod kol. Poškozování porostu při otáčení na souvrati stopou vybočující ze stopy traktoru lze odstranit umístěním kloubu na připojovacím závěsu stroje doprostřed rozvoru mezi zadní nápravou traktoru a nápravou postřikovače nebo použitím řízené nápravy postřikovače. Poslední varianta umožňuje dálkové ovládání řidičem ke korigování ujíždění postřikovače při jízdě po vrstevnici na svahu. Nezanedbatelnou výhodou u návěsné modifikace je vyš-

9.

ší provozní pohotovost, připojení stroje je snazší než u neseného postřikovače. 8.1.3 Samojízdné postřikovače Tato modifikace shrnuje výhody obou předchozích. Navíc speciální konstrukce rámu a náprav umožňuje vyšší světlost stroje, i nad 0,9 m. U samojízdných postřikovačů, vyráběných s využitím podvozků systémových nebo i běžných traktorů však většinou tato výhoda odpadá. Vysoké pořizovací ceně samojízdného postřikovače (3 mil. Kč a více) musí odpovídat i roční využití (nad 6000 ha.rok-1). Aby bylo nasazení postřikovače co nejméně omezováno stavem půdy na pozemcích, mají možnost výměny kol. Pro zásahy v obilninách na jaře za méně příznivých podmínek a pro předseťové zásahy se montují široké nízkotlaké nebo flotační pneumatiky, pro práci v porostech kultivační kola.

HNOJENÍ VÁPENATO-HOŘEČNATÝMI HNOJIVY

U vápenatých hnojiv došlo v uplynulých deseti letech k nejvýraznějšímu snížení spotřeby. Oproti úrovni ve výši přes 3 mil. t v 1. polovině 80. let se po roce 1996 aplikuje jen 250 až 300 tis. t vápenatých hnojiv. Pro jemně prášková hnojiva lze počítat i nadále se systémem pneumatické manipulace. Jejich granulace se z ekonomických důvodů neuplatňuje (přestože by umožnila využití technologií pro tuhá minerální hnojiva). Pneumatická manipulace v operacích dopravy a skladování splňuje zvyšující se hygienické požadavky. Proto bude i nadále převažovat. U aplikačních strojů musíme počítat se změnou. Zákon 156/1998 Sb. o hnojivech nepřipouštěl používání dosavadní cisterny na pneumatické rozmetání jemně mletých vápenatých hnojiv typu NACA z důvodu vysoké prašnosti. V roce 2003 se tento zákaz zrušil. Předpokládáme, že důvodem byl hlas z praxe, že není dostatek strojů na aplikaci. Je to podle nás neúčinné řešení, protože u nás rozšířené aplikační automobilní cisterny jsou české výroby a 15 let se již nevyrábějí. Náhradní díly jsou prakticky jen z vrakovišť. Zastáváme názor, že při pořizování nového stroje si každý vybere rozmetadlo na vyšší kvalitativní úrovni. Pneumatický princip rozmetání bude postupně nahrazen traktorovými a samojízdnými rozmetadly se šnekovým rozmetacím ústrojím (pracovní záběr do 12 m). Ta jsou plněna z velkokapacitních silničních přepravníků pneumaticky v blízkosti ošetřovaného pozemku. Za těchto podmínek, s přihlédnutím k více než tříleté periodě vápnění, je takový systém (včetně aplikace) předurčen pro oblast služeb. Jen v ní se najde dostatečné roční využití pro investičně nákladnou a úzce specializovanou techniku. Kromě jemně mletých vápenců jsou v nabídce na trhu v

menších objemech hrubozrnná a granulovaná vápenatá hnojiva, která lze rozmetat odstředivými rozmetadly. Zemědělci mohou pro tato hnojiva využít shodné stroje jako pro základní a předseťové hnojení. Výrobci hnojiv vědí o nedostatečném rozšíření šnekových rozmetadel v praxi, o negativně se projevující vysoké prašnosti jemně mletých vápenců v průběhu horkého letního počasí a zvýšených nákladech na provoz tlakových cisteren na skladování a přepravu. Snaží se technologické vlastnosti vápenatých hmot upravit pro odstředivé rozmetání i tím pro běžné prostředky na manipulaci se sypkými materiály. V nabídce již je vlhčený jemně mletý vápenec. Z agrochemického hlediska je vhodnější než u nás používané hrubozrnné vápence. Tento materiál umožňuje zemědělcům jeho aplikaci i vlastními velkokapacitními odstředivými návěsnými rozmetadly.

9.1

Rozmetadla pro hnojení vápenatohořečnatými hnojivy

Na úseku od výrobců do skladů obchodních organizací počítáme s železniční dopravou jemně mletých vápenců ve vagónech pro pneumatickou manipulaci. U organizací, které se budou specializovat na službu „vápnění“, předpokládáme postupný nárůst užitečné hmotnosti u silničních přepravníků nad 20 t. Zásoby vápenců v síti skladů bývalých agrochemických podniků s průměrnou vzdáleností od místa spotřeby 15 až 20 km vystačí v letní sezóně na 3 až 4 týdny, potom nastupuje distribuce od výrobců po silnici na vzdálenost 50 a více km. U jemně mletých vlhčených vápenců přepokládáme před-

38

budeme počítat s využitím strojů jen na vlastní výměře půdy. Při této podmínce může mít již dostatečné využití strojní souprava, která splní požadavky jak na vápnění tak i na základní a předseťové hnojení minerálními hnojivy. U návěsného rozmetadla s odstředivým rozmetacím ústrojím se zásobníkem 7 až 10 t a pracujícím v přímém pracovním postupu (obr. 15) je výkonnost ve směnovém čase pro minerální hnojiva (dávka 250 kg.ha-1) dostatečná na výměře 1000 ha o.p. Mimo jarní špičku hnojení splní v prodloužené směně požadavky i při dojíždění pro hnojivo do skladu obchodníka na vzdálenost 20 km. Při dávce vápence 1,5 t.ha-1 a výkonnosti 1,3 ha.h-1 povápní potřebnou plochu v podniku s 1000 ha orné půdy jak při plnění na poli (v obr. 15 přepravní vzdálenost 1 km) tak i při plnění ve skladu podniku vzdáleném 7 km. Tato kombinace je vhodná pro vlhčené vápence. Pro vápnění jemně mletými vápenci dosáhne dostatečného využití i rozmetadlo s výměnným odstředivým a šnekovým rozmetacím ústrojím. V této lince musíme počítat při vápnění se zásobováním prostředky služeb, ale v sezóně nebude pravděpodobné, že by nám tuto službu poskytly podniky, které vlastní i rozmetadla vápna. Přesto se i s touto alternativou budeme zabývat.

Výkonnost Wsm [ha.h-1]

zásobení skladů pro volně ložená hnojiva u zemědělských podniků. Vlhčené vápence se mohou dopravovat automobilními soupravami o užitečné hmotnosti 15 až 20 t. Lze je krátkodobě skladovat i na vybraných nekrytých složištích v blízkosti hnojených pozemků. Pro plnění do rozmetadel v rámci zemědělských podniků počítáme s univerzálními nakladači s výkonností 40 až 70 t.h-1. Zásobování výkonných rozmetadel se šnekovým rozmetacím rámem jemně mletými vápenci ze skladů distribučních organizací bude nadále cisternovými přepravníky s pneumatickým plněním rozmetadel v blízkosti hnojených polí. I v oblastech intenzívní zemědělské výroby je spotřeba vápenatých hnojiv nízká (tab. 3, 4). V posledním řádku tabulek 3 a 4 je uvedena minimální denní výkonnost. Je to plocha, kterou aplikační linka musí ošetřit, aby splnila agrotechnické lhůty v jarní pracovní špičce (většinou v průběhu 14 dnů v březnu). Při šestiletém cyklu vápnění a dávce 2 t.ha-1 se v podniku s 1000 ha orné půdy spotřebuje 225 t. Zemědělci jsou při tak nízké spotřebě odkázáni na vápnění zajišťovaném službami. Za jakých podmínek a kterými stroji mohou vápnit vlastními prostředky, pokud

12

11,1

10 8 6

4,2

4

2,8 1,7

2

2,2 0,9

1,3

1,3

20

1

7

0,6

0,8

0,9

0,4

20

1

7

20

0 7

20 250

50

1

7 1000

1500

2000

Přepravní vzdálenost [km] Hektarová dávka [kg.ha-1] Obr. 15 Výkonnost traktorového odstředivého rozmetadla Zásobník 10 t, pracovní záběr při rozmetání vlhčených nebo hrubozrnných vápenců 10 až 12 m, u granulovaných minerálních hnojiv 18 m. První 3 sloupce platí pro hektarovou dávku 250 kg.ha-1 při zásobním a předseťovém hnojení minerálními hnojivy, pro dávky 1000 až 2000 kg.ha-1 při vápnění. Rozmetadlo je plněno ve skladech obchodní organizace nebo zemědělského podniku výkonností 70 t.h-1, při přepravní vzdálenosti 1 km počítáme se samonakládkou na složišti vápenatých hmot v blízkosti pozemku s výkonností 30 až 40 t.h-1.

39

10.

ZÁSADY A POSTUP PRO SESTAVENÍ STROJNÍ LINKY

Ø

Postup při sestavování (projektování) strojních linek má pevný sled. Potom, co je zadán úkol - tzn. je zpracovaný plán hnojení pro obsluhovanou výměru zemědělského podniku, postupujeme v následujících krocích: Výběr vhodného pracovního postupu a určení ope rací, které má v jeho rámci strojní linka zabezpečit. Zde se musí vycházet z dokonalé znalosti výrobních podmínek v podniku - struktura výroby, dostupnost a odbornost pracovníků, přepravní vzdálenosti, velikost pozemků, přírodní a půdní podmínky, ale i dosavadní ekonomika výroby, dostupnost servisu na opravy nebo provedení práce ve službě atd. Stanovení nutné denní výkonnosti a předběžný vý běr vhodných strojů a strojních souprav. V tomto kroku se vychází z denních požadavků na objem práce v průběhu sezóny. Pokud se objevuje krátkodobý požadavek, několikanásobně převyšující průměrnou hodnotu, je nutné rozhodnout, zda má včas nost provedení operace prioritu před rentabilitou stroje. Ztráta způsobená prodloužením ATL o několik dnů může převýšit domnělý efekt dosažený rentabilnějším využitím strojů. Požadavkem zemědělce je co nejnižší vlastní náklad na jednotku výrobku (naproti tomu subjekt provádějící službu se snaží provést strojem co nejvyšší objem prací). Kritériem pro předběžný výběr vhodných strojů v jednotlivých operacích jsou jejich exploatační a ekonomické ukazatele, nesmíme ale zapomenout ani na kvalitativní požadavky v jednotlivých operacích a možnosti jejich splnění (tab. 12). Určení klíčového článku strojní linky a výpočet jeho výkonnosti. Klíčovým článkem nemusí být aplikační stroj. Např. v lince pro rozmetání hnoje to může být nakladač, při velké přepravní vzdálenosti u vápnění dopravní prostředek. Klíčovou úlohu v lince nemusí v průběhu roku zaujímat jeden článek. Při hnojení TMH může být v období jarní špičky klíčovým článkem aplikační stroj,po zbytek roku dopravní prostředek. Dimenzování článků linky, tj. kontrola jejich výkonnosti a návaznost operací. Stanovení proporcí mezi články jedné linky se liší podle druhu vazby mezi nimi a vychází z poznatku, že výkonnost strojů použitých k zabezpečení jednotlivých operací za čas hlavní se od sebe většinou liší, zatímco jejich výkonnost za celkový čas nasazení strojní linky za den musí být stejná.

Ø

Ø

Ø

Ø

Ø

Ø

Ø

Ø

Ø

40

U linek s těsnou vazbou mezi články (např. v lince nakladač - 3 rozmetadla hnoje) se požaduje, aby hodinová výkonnost (součet výkonnosti při větším počtu strojů) neklíčového článku byla vyšší nebo rovná výkonnosti klíčového článku. U linek s volnou vazbou, v které každý stroj disponuje zásobníkem, je postup složitější. Např. v děleném pracovním postupu hnojení TMH, kde pracuje v lince nesené traktorové rozmetadlo a traktorový sklápěcí návěs, porovnáváme dobu cyklu dopravního prostředku (trvání jízdy do skladu a zpět a plnění ve skladu) s dobou vyprázdnění zásobníku rozmetadla. V tomto případě, kdy cyklus aplikace u neseného rozmetadla se zásobníkem na 1 t hnojiva trvá 15 minut, je evidentní, že se dopravní prostředek nestačí vrátit i na krátkou vzdálenost. Při požadavku na práci rozmetadla s minimálním prostojem musíme volit k zásobování buď dopravní prostředek se zásobou hnojiva na celý den nebo více dopravních prostředků. Analýza možných variant strojní linky, výběr nejhodnějšího řešení. Pokud předchozí postup ještě neumožnil rozhodnout, která z možných strojních linek bude nejvýhodnější, porovnáváme nejen jejich hlavní exploatační ukazatele, ale i možnosti podniku - počet pracovníků, výše požadovaných investic na nové stroje, srovnání přímých provozních nákladů na měrnou jednotku a další odvozené uka zatele. Často musíme ustoupit i ke kompromisu, volit linku, která nesplní požadavek na pokrytí špičkové sezónní výkonnosti, a řešit disproporci zadáním u podniků, které mají volnou kapacitu na práce v problémovém období. Stanovení celkové výkonnosti a ročního využití strojní linky. Kontrola dostačující výkonnosti v průběhu roku a stanovení ročního nasazení stroje jsou nutné pro konečný výpočet celkových provozních nákladů.

Tab. 12 Kvalitativní požadavky na práci rozmetadel Typ hnojiva TMH N hnojivo PK hnojivo KMH Hnůj Kejda Vápenaté hnojivo

rozsah kg.ha-1 50 - 300 301 - 1000 50 - 300 301 - 1000 1001 - 4000 50 - 300 301 - 1000 10 000 - 50 000 10 000 - 50 000 1 000 - 4 000

Dávkování Odstupňované nastavení dávky po kg.ha-1 25 50 25 50 250 25 50 500 500 250

Dodržení dávky % 10 10 10 10 10 10 10 15 15 15

Požadovaná nerovnoměrnost rozmetání *) % 15 15 20 20 20 15 15 30 30 30

*) vyjádřená variačním koeficientem

11.

HODNOCENÍ STROJNÍCH LINEK

Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízení a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodování. Současná nabídka strojů na trhu je velmi široká. Stroje se liší konstrukcí, technickou úrovní, spolehlivostí, výkonností, komfortem pro obsluhu a samozřejmě i pořizovací cenou a provozními náklady. Pro strojní linky, které jsou v zemědělském provoze nejrozšířenější, jsme v tabulkách přílohy zpracovali normativy provozních nákladů spolu se stručným popisem předpokládaných t echnologických a provozních parametrů. Celkové provozní náklady jsou rozčleněny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potřebě, využití a obnově strojů. Náklady na provoz strojů byly vypočteny pro následující podmínky: 1. Pořizovací cena stroje – uvedena průměrná orientační cena v roce 2005 (bez DPH) při pořízení stroje za hotové. 2. Roční nasazení – uvádí doporučené roční nasazení stroje, pro které jsou normativy nákladů vypočteny. 3. Normativy technických a ekonomických údajů jsou stanoveny pro nasazení stroje (soupravy) v dané strojní lince: - výkonnost stroje resp. potřeba času: • výkonnost udává se průměrnou výkonnost stroje (soupravy) za 1 hodinu směnového času resp. potřebu směnového času na 1 ha operace

•

u dopravních a manipulačních operací se uvádí jen potřeba času na 1 ha operace - variabilní náklady obsahují tyto položky: • práce – osobní náklady na obsluhu stroje soupravy) ve výši 100 Kč.h-1, zahrnuje mzdu i náklady na pojištění • souprava – zahrnuje: ° náklady na palivo – vychází z ceny 23,- Kč za 1 litr nafty (cena bez DPH platná na konci 3. čtvrtletí 2005 při odběru cisternou) ° náklady na oleje a maziva (10 % z ceny paliva) ° náklady na opravy a udržování (vypočteny podle normativů VÚZT Praha) • celkem – součet nákladů na práci a variabilních nákladů stroje (soupravy). 4. Celkové náklady – součet variabilních nákladů a fixních nákladů. - fixní náklady zahrnují: • náklady na odpisy – vypočteny jako průměrná roční hodnota daňového odpisu, pro srovnatelnost s obdobnými normativy publikovanými v předchozích letech byla ponechána doba odpisu 6 let (stroje na chemickou ochranu a hnojení 4 roky) • náklady na garážování (uskladnění) stroje vychází z roční sazby 100 Kč za 1 m2 plochy potřebné pro uskladnění stroje

41

•

silniční daň – je stanovena podle platného zákona povinné ručení.

11.2 Hodnocení strojních linek na hnojení kejdou

Normativy provozních nákladů byly vypočteny s využitím modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT Praha).

U kejdy jsou ve srovnání s hnojem mírně nižší dávky, v průměru se pohybují mezi 15 až 25 t.ha-1. Manipulační a aplikační mechanizační prostředky pro kejdu jsou úzce specializované a nemohou mít obecné využití. Výjimku tvoří jen vakuokompresorové fekální cisterny (obr. 16). Nákladově na shodné úrovni s fekálními cisternami je i traktorový kejdovač s hadicovým aplikačním rámem a užitečnou hmotností 10 t v přímém pracovním postupu. Oba tyto typy strojních linek mají nízkou výkonnost od 0,5 do 0,8 ha.h-1. Organizačně můžeme výkonnost strojní linky zvýšit zásobováním aplikačního stroje na pole. V tomto postupu mají výhodu specializované stroje – samojízdné (linka 7), které dosáhnou až dvojnásobné výkonnosti. Srovnáme-li linky 7 s linkou 10 (obě se shodným samojízdným kejdovačem), které se liší jen použitím mezizásobníku umístěném na hnojeném pozemku, vidíme vliv odstranění pevné vazby mezi kejdovačem a dopravními prostředky. Použitím mezizásobníku se sníží prostoje, výkonnost linky se zvýší o 50 %, ale náklady vzrostou o 18 %. Na grafu v obrázku 16 jsou celkové ukazatele včetně zapravení kejdy po povrchové aplikaci, oba typy strojních linek mají porovnatelné výsledky.

•

11.1 Hodnocení strojních linek na hnojení hnojem Z hlediska přímé spotřeby energie i pracnosti je nejnáročnějším hnojařským zásahem hnojení hnojem. Při výrobě hnoje na polním hnojišti se za něj vynakládá od 24,3 do 46,8 l.ha -1 motorové nafty a spotřebuje od 2,42 do 6,55 h.ha-1 lidské práce. Přitom nelze předpokládat, že by v budoucnu mohlo dojít k výraznějším energetickým úsporám, neboť spotřeba energie na hnojení hnojem je určena především vysokou energetickou náročností vlastního rozmetání, které je již dnes vyřešeno na vysoké technické úrovni. Je možné počítat s mírným poklesem pracnosti v důsledku omezení ztrát na maximálně 30 % při výrobě hnoje na všech hnojištích a racionalizací dopravy chlévské mrvy na polní hnojiště. Všechny varianty linek na aplikaci hnoje jsou hodnoceny pro průměrnou hektarovou dávku 25 t.ha-1. Pokud kombinujeme varianty rozmetání hnoje (Příloha Hnůj 6 a Hnůj 7) s variantou výroby hnoje na polním hnojišti, znevýhodňují parametry dosahované v těchto technologiích jak snížené využití ložného prostoru dopravních prostředků pro odvoz chlévské mrvy na polní hnojiště cca o 20 %, tak i minimálně 30% ztráta hmoty v průběhu zrání na polním hnojišti. Musíme upozornit na to, že tyto hodnoty zvolené pro výpočty jsou ve skutečnosti vyšší, protože v praxi dosahované ztráty jsou až dvojnásobné. Tento nedostatek je odstraněn při volbě kombinací rozmetání hnoje s jeho krátkodobým meziskladováním na polním složišti (Příloha Hnůj 5). Nejvýhodnější jak z hlediska celkové produktivity práce i nákladů je přímý pracovní postup rozmetání hnoje ze statkových hnojišť. V této publikaci však nebyl prostor na zpracování nákladů na výrobu hnoje na statkových typech hnojišť (včetně ošetřování a stavebních odpisů). Bez nich nejsou takto připravené normativní náklady mezi přímými a dělenými pracovními postupy rozmetání hnoje srovnatelné. U strojních linek se skupinovým nasazením rozmetadel hnoje, v kterých se dosáhne i plného využití nakladačů s vysokou výkonností, je pro zemědělské podniky s výměrou orné půdy 1000 až 1500 ha roční využití cca 15 dnů při organizaci rozmetání z polních hnojišť a složišť nebo 20 dnů při rozmetání hnoje ze statkových hnojišť (KOVAŘÍČEK A KOL. 1998). Jejich optimální roční využití by mělo být větší. Toho lze dosahovat jen ve sdružení více zemědělských podniků (pro více než 3000 ha orné půdy) nebo ve službách.

Výsledky ekonomického hodnocení strojních linek s kejdovači jsou v tabulkách přílohy KEJDA 1 až 8.

11.3 Hodnocení strojních linek na hnojení tuhými minerálními hnojivy U strojních linek pro hnojení volně loženými TMH počítáme se zásobováním přímo od distributora. Uvedené exploatační a nákladové položky tabulek (Příloha TMH 1 a 2) pro linky, které pracují v přímém pracovním postupu, jsou vypočítány pro přepravní vzdálenost 5 km. Pro stejnou vzdáleností 5 km se počítá i u linek s balenými granulovanými TMH do vaků (Příloha TMH 8 a 9). V děleném pracovním postupu jsou rozmetadla zásobována speciálními dopravními prostředky na vzdálenost 20 km (Přílohy TMH 3 až 7). Hodnotíme-li jednotkové náklady na rozmetání TMH v přímých pracovních postupech, mají jednoznačný trend – čím vyšší výkonnost, tím nižší náklady. U traktorových rozmetadel v děleném pracovním postupu se tomuto trendu vymykají linky s nesenými rozmetadly. Důvodem je jejich použití pouze pro přihnojování, soupravy pracují při snížené hektarové dávce hnojiv s vyšší výkonností a tím dosahují i velmi příznivých nákladů (Příloha TMH 3 a 8). Pro podmínky zemědělských podniků s výměrou o.p. od 1000 do 3000 ha jsme navrhli a hodnotili v praxi nejrozšířenější pracovní postupy s rozmetadly TMH. Pro zásobování rozmetadel na poli v děleném pracovním postupu je

42

4500

8 7

2750

4000 3000 2500

0,6

3,3 2,1

2,4 1,2

2,8

2,9 1,0

1,4

1,9

2,8 1,6 0,4

1

0,5

2

0,8

3

2,3

4

3485

3500

3,7

1890

3365

2120

0,7

1990

2165

2,3

5

2240

0,5

6

2965

3265

2000 1500 1000

-1

9

Celkové náklady [Kč.ha ]

5000

500

0 6. Trakt. kejdovač 10 t

přímý rozstřik

přímý rozstřik

dělený hadice

10. Sam. kejdovač 10 t

5. Trakt. fekál 15 t

přímý rozstřik

9. Trakt. kejdovač 15 t

4. Trakt. fekál 10 t

přímý hadice


3. Trakt. fekál 5t

přímý rozstřik

7. Sam. kejdovač 10 t


0 1. Aut. fekál 11 t

-1

Výkonnost [ha.h ], potřeba času [h]

10

dělený dělený dělený dělený hadice podpovrch podpovrch hadice mezisklad

Strojní souprava/operace Výkonnost [ha.h-1]

Potřeba času [h]

Celkové náklady [Kč.ha-1]

Obr. 16 Porovnání základních ukazatelů u vybraných strojních linek pro aplikaci kejdy (včetně následného zapravení u povrchové aplikace) využito traktorových sklápěcích návěsů a vysokokapacitních automobilních souprav. Při plnění rozmetadel neumožňuje plnící výška přímé sklápění do rozmetadla, proto se k návěsu připojuje plnící adaptér - šikmý šnekový dopravník s hydropohonem. Zásobování traktorového návěsného rozmetadla s užitečnou hmotností 5 t hnojivem baleným ve vacích na pětitunovém traktorovém přívěsu (Přílohy TMH 9) o 15 % zvýší výkonnost, ale ve srovnání s přímým pracovním postupem (Přílohy TMH 3) se téměř o 10 % zvýší i náklady. Tento trend naznačuje, že zásobovat rozmetadlo s kapacitně shodným dopravním prostředkem není vhodné. Návěsná traktorová rozmetadla se mohou využívat v děleném nebo přímém pracovním postupu. V přímém pracovním postupu ale nedosahují dostatečné výkonnosti požadované v průběhu jarní pracovní špičky. Počítáme proto i s variantami, které značíme jako kombinovaný postup. V době deseti pracovních směn jarní špičky je rozmetadlo zásobováno na pole (až třikrát vyšší směnová výkonnost), ve zbývající části sezóny pracuje v přímém pracovním postupu. Tato varianta má vždy ve srovnání s děleným pracovním postupem používaném v průběhu celého roku vyšší jednotkový náklad (obr. 17), přináší však organizační výhody.

V tabulkách přílohy TMH 6 a 7 jsou uvedeny i linky se samojízdnými rozmetadly. Celkové náklady 256 a 300 Kč.ha-1 jsou důkazem, že vysoká pořizovací cena na vysoce výkonný stroj nemá negativní vliv na rentabilitu provozu. Přitom předpokládané využití linky s odstředivým rozmetadlem je pro hnojení TMH a vápnění v zemědělském podniku s výměrou orné půdy nad 2000 ha, a linka s pneumatickým rozmetadlem s výměrou nad 3000 ha orné půdy. Podmínkou je ovšem dobrá organizace práce a dosažení vysoké výkonnosti samojízdných rozmetadel.

11.4 Hodnocení strojních linek na hnojení kapalnými minerálními hnojivy Pro hnojení KMH se využívají postřikovače pro ochranu rostlin. Návěsný traktorový postřikovač v přímém pracovním postupu (Příloha KMH 1) má nejmenší výkonnost i nejnižší náklady 140 Kč.ha-1. Pro postřikovače v děleném pracovním postupu (Příloha KMH 2 až 4) se rentabilita hnojení zvyšuje s větší užitečnou hmotností aplikačního stroje, vyšší dosahovanou výkonností ve směnovém čase a vyšším sezónním využití. Jednotkové náklady se snižují z 315 Kč.ha-1 pro linku s neseným postřikovačem na cca 210 Kč.ha-1 u linky se samojízdným postřikovačem.

43

3

-1

Náklady na aplikační plochu [Kč.ha ]

400 350 4 300 6

2 250

5

200

1

150 100 100 198

500 993

1000 1980

1500 2971

Obhospodařovaná plocha o.p. [ha]/ aplikační plocha [ha] 1 - nesené Bp=18 m

2 - nesené Bp=18/36 m

3 - návěsné 2,5 t dělený

4 - návěsné 2,5 t komb.

5 - návěsné 5 t dělený

6 - návěsné 5 t komb.

hnojení službou max., min.

Obr. 17 Hodnocené strojní linky v děleném a kombinovaném pracovním postupu hnojení volně loženými, granulovanými průmyslovými hnojivy 1 - nesené rozmetadlo 1 t, pracovní záběr = 18 m, pořizovací cena = 55 tis. Kč + traktor 4x4, 60 kW + traktorový návěs 7 t + traktor 4x4, 60 kW 2 - nesené rozmetadlo 1 t, pracovní záběr = 18/36 m, pořizovací cena = 160 tis. Kč + traktor 4x4, 60 kW + traktorový návěs 7 t + traktor 4x4, 60 kW 3 - návěsné rozmetadlo 2,5 t, pracovní záběr = 18 m, pořizovací cena = 360 tis. Kč + traktor 4x4, 50 kW + traktorový návěs 7 t + traktor 4x4, 60 kW, jen dělený pracovní postup 4 - návěsné rozmetadlo 2,5 t, pracovní záběr = 18 m, pořizovací cena = 360 tis. Kč + traktor 4x4, 50 kW + traktorový návěs 7 t + traktor 4x4, 60 kW, kombinovaný pracovní postup 5 - návěsné rozmetadlo 5 t, pracovní záběr = 18 m, pořizovací cena = 525 tis. Kč + traktor 4x4, 60 kW + traktorový návěs 7 t + traktor 4x4, 60 kW, jen dělený pracovní postup 6 - návěsné rozmetadlo 5 t, pracovní záběr = 18 m, pořizovací cena = 525 tis. Kč + traktor 4x4, 60 kW + traktorový návěs 7 t + traktor 4x4, 60 kW, kombinovaný pracovní postup

11.5 Hodnocení strojních linek na vápnění

jednotkových nákladů ve srovnání s rozmetáním TMH. Náklady na vápnění v těchto postupech se svou úrovní prakticky neliší od nákladů specializovaných linek s rozmetadly jemně mletých vápenců opatřených šnekovým rozmetacím ústrojím (Příloha Vápno 1 až 3). Nižší jednotkové náklady se dosáhnou jen s automobilní pneumatickou cisternou, která pracuje v přímém pracovním postupu. Pro její vysoké nápravové zatížení a měrný tlak na půdu však může pracovat jen na strništi.

Do hodnocení pracovních postupů vápnění jsme zahrnuli i strojní linky s rozmetadly na TMH s odstředivým rozmetacím ústrojím, které v přímém pracovním postupu rozmetají hrubě zrněné vápence nebo vlhčené vápence (Příloha TMH 1 a 3). V důsledku vysoké hektarové dávky (1,5 až 2,0 t.ha-1) se při vápnění oproti hnojení TMH se u těchto linek snižuje výkonnost. To je i příčinou vysokých

44

12.

LITERATURA

ABRHAM, Z. – KOVÁŘOVÁ, M. – DUDA, J. – KOCÁNOVÁ, V., 2002: Využití a obnova zemědělské techniky. Praha, VÚZT: 78 s.

KOVAŘÍČEK, P. - ZELENÁ, L. - VLÁŠKOVÁ, M., 1999: Perspektivní technologické postupy a stroje pro hnojení. Praha, IVV MZe ČR: 58 s.

ABRHAM, Z., 2001: Využití a obnova techniky v ČR, Referát z mezinárodní konference, Nitra 18. říjen 2001, VŠP: 5-11.

KOVAŘÍČEK, P., 1997: Plošné postřikovače pro ochranu rostlin a hnojení kapalnými hnojivy. IVV MZe ČR, 38 s.

DOSTÁL, J. – HABERLE, J. – KLÍR, J. – KOZLOVSKÁ, L. – KVÍTEK, T. – RŮŽEK, P., 2004: Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, MZe ČR, 2. vydání, aktualizované podle stavu legislativy k 1.3.2004, Praha, ÚZPI: 44 s. + přílohy. http://www.UKZUZ.cz/vestniky/apvr_04_05.pdf

KOVAŘÍČEK. P., 2000: Pracovní postupy aplikace kejdy. Agro, 5: 37-38.

HŮLA, J. – JANEČEK, M. – KOVAŘÍČEK, P. – BOHUSLÁVEK, J., 2003: Agrotechnická protierozní opatření. Metodika. Praha, VÚMOP: 48 s.

KROUPA, P. – HŮLA, J. – KOVAŘÍČEK, P., 2003: Stroje pro pěstování a sklizeň zrnin. Praha, ÚZPI: 65 s.

KAVKA, M. A KOL., 2003: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu. Praha, ÚZPI: 44 s. KOVAŘÍČEK, P. – ABRHAM, Z. – DUDA, J. – VLÁŠKOVÁ, M., 2001: Pracovní postupy hnojení. Mechanizace zemědělství, 10: 6-14. KOVAŘÍČEK, P. – DUDA, J., 2004: Aplikace vápenatých hnojiv. Farmář, 1: 47-50. KOVAŘÍČEK, P. – HŮLA, J. – VLÁŠKOVÁ, M. – LOCH, T., 2005: Přesnost navazování pracovních záběrů při hnojení a ochraně rostlin. LCaŘ, 121, 4: 121-126. KOVAŘÍČEK, P. – VLÁŠKOVÁ, M., 2003: Využití rozmetadel minerálních hnojiv. Farmář, 9, 3: 51-53. KOVAŘÍČEK, P. – VLÁŠKOVÁ, M., 2004: Pracovní postupy hnojení. Mechanizace zemědělství, 9: 39-44. KOVAŘÍČEK, P. – VLÁŠKOVÁ, M., 2004: Vliv provozních faktorů na kvalitu postřiku. Ječmenářská ročenka, Praha, SPSJ: 149-155. KOVAŘÍČEK, P. – VLÁŠKOVÁ, M., 2005: Dodržování pracovního záběru u rozmetadel. Mechanizace zemědělství, 9: 44-49.

KOVAŘÍČEK. P., 2000: Rozmetadla průmyslových hnojiv a jejich nároky na energii. Zemědělec, 11: 9-10. KOVAŘÍČEK. P., 2000: Snížení emisí amoniaku při aplikaci kejdy. Agro, 7: 27-28.

Mechanizační prostředky a vybavení v zemědělství. Publikace 1224-99, Praha, ČSÚ, 1999: 21 s. MIKEŠ, K. A KOL.1970: Projektování výrobních linek v moderní zemědělské velkovýrobě – 3. Hnojení. Praha, Institut pro vzdělávání pracovníků v zemědělství a výživě, 208 s. NEUBERG, J – JEDLIČKA, J. – ČERVENÁ, J., 1995: Výživa a hnojení plodin. Praha, ÚZPI: 64 s. SAIDL, M., 1988: Opatření ke zvýšení kvality pozemní a letecké aplikace průmyslových hnojiv. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR ve Výstavnictví zemědělství a výživy v Českých Budějovicích: 138 s. ŠPELINA, M. A KOL., 1983: Strojní linky v zemědělství a jejich ekonomika. Praha, Státní zemědělské nakladatelství: 288 s. VELEBIL, M. A KOL., 1984: Zemědělské technologické systémy. teoretické základy. Praha, Státní zemědělské nakladatelství: 508 s.

45

Příloha 1 – Hnůj Seznam tabulek: Hnůj 1 Hnůj 2 Hnůj 3 Hnůj 4 Hnůj 5 Hnůj 6 Hnůj 7

Odvoz chlévské mrvy od stáje na polní hnojiště Odvoz chlévské mrvy od stáje na polní hnojiště Doprava a rozmetání hnoje s traktorovým návěsným rozmetadlem Doprava a rozmetání hnoje s automobilním rozmetadlem Doprava automobilními soupravami na polní složiště hnoje Doprava a rozmetání hnoje s automobilním rozmetadlem Doprava a rozmetání hnoje s traktorovým návěsným rozmetadlem

46

Příloha 2 – Kejda Seznam tabulek: Kejda 1 Kejda 2 Kejda 3 Kejda 4 Kejda 5 Kejda 6 Kejda 7 Kejda 8

Doprava a rozmetání kejdy automobilním kejdovačem a její následné mělké zapravení Doprava a rozmetání kejdy s traktorovým návěsným kejdovačem Doprava a rozmetání kejdy s traktorovým návěsným kejdovačem Doprava a rozmetání kejdy s traktorovým návěsným kejdovačem a následné mělké zapravení kultivátorem Doprava a rozmetání kejdy se samojízdným kejdovačem a následné mělké zapravení kultivátorem Doprava a podpovrchové zapravení kejdy návěsným kejdovačem Doprava a podpovrchové zapravení kejdy samojízdným kejdovačem Doprava a rozmetání kejdy s mezizásobníkem a samojízdným kejdovačem a následné mělké zapravení kultivátorem

54

Příloha 3 – TMH Seznam tabulek: TMH 1 TMH 2 TMH 3 THM 4 THM 5 THM 6 THM 7 TMH 8 THM 9

Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s traktorovým návěsným rozmetadlem Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s automobilním rozmetadlem Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s traktorovým návěsným rozmetadlem Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s traktorovým návěsným rozmetadlem Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s traktorovým návěsným rozmetadlem Doprava a rozmetání minerálních hnojiv se samojízdným rozmetadlem, odstředivé rozmetací ústrojí Doprava a rozmetání minerálních hnojiv se samojízdným rozmetadlem, pneumatické rozmetací ústrojí Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s traktorovým neseným rozmetadlem Doprava a rozmetání minerálních hnojiv s traktorovým návěsným rozmetadlem

63

Příloha 4 – KMH Seznam tabulek: KMH 1 KMH 2 KMH 3 KMH 4

Doprava a hnojení kapalnými minerálními hnojivy linkou s traktorovým návěsným postřikovačem Doprava a hnojení kapalnými minerálními hnojivy linkou s traktorovým návěsným postřikovačem Doprava a hnojení kapalnými minerálními hnojivy linkou s neseným postřikovačem Doprava a hnojení kapalnými minerálními hnojivy linkou se samojízdným rozmetadlem

73

Příloha 5 – Vápno Seznam tabulek: Vápno 1 Vápno 2 Vápno 3

Doprava a rozmetání jemně mletých vápenatých hnojiv automobilní pneumatickou cisternou Doprava a rozmetání jemně mletých vápenatých hnojiv návěsným traktorovým rozmetadlem Doprava a rozmetání jemně mletých vápenatých hnojiv samojízdným rozmetadlem

78

Příloha 6 – Přehled hlavních druhů hnojiv od českých a slovenských výrobců Název výrobku Ledek amonný s vápencem Ledek amonný s vápencem 27 % N Ledek amonný s vápencem LAV 27 Ledek amonný s dolomitem Ledek amonný s dolomitem LA fungi LOVOFERT LAS 24+6 S Lovofert LAS 24 + 2 MgO + 3 S Ledek vápenatý Ledek vápenatý 15% DAM 390 DAM 390 Dusičnan amonný s močovinou LOVOSAN 24+3S LOVODASA 26+13 S LOVODAS 25+9 S LOVODASA 25+10S NPK 15-10-10 NPK 13-13-13 NPK 6-24-24 NPK 10-20-20 NPK 10-20-10 NPK 11-7-7 Lovofert NPK 17-13-13 Lovofert NPK 15-15-15 + 4 S Lovofert NPK 17-13-13 + 5 S Lovofert NPK 15-15-15 Lovofert NPK 25-8-8 Lovofert NPK 13,5-18-18 Lovofert NPK 15-15-15 Lovofert NPK fungi 15-15-15 Lovoflor NPK 4-2,5-3 Lovosol NPK 12-8-10 Duslofert NPK 20-20-0 Duslofert NPK 13-13-21 Duslofert NPK 10-20-10 Duslofert NPK 14-10-20 Duslofert NPK 10-15-15 Duslofert NPK 15-15-15 Duslofert NPK 15-10-10 Agrokompakt NPK 15-10-10

Výrobce Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Hnojivá a.s., Strážske, Slovensko Chemko a.s., Strážske, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Hnojivá a.s., Strážske, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Lovochemie a.s., Vinická 775, Městec Králové Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia, Pardubice-Semtín Hnojivá a.s., Strážske, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie, a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie, a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie, a.s., Terezínská 57, Lovosice Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 147, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Výzkumný ústav anorganické chemie a.s., Revoluční 84, Ústí nad Labem Výzkumný ústav anorganické chemie a.s., Revoluční 84, Ústí nad Labem Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko

82

Název výrobku Směsné hnojivo NPK 15,6-15,6-15,6 Směsné hnojivo NPK 12,5-12,5-20 Směsné hnojivo NPK 10-19-26 Směsné hnojivo NPK 8-27-25 Směsné hnojivo NPK 13-27-13 Směsné hnojivo NPK 20-10-10 Směsné hnojivo NP 21-21 Směsné hnojivo PK 22-11 Směsné hnojivo PK 15-25 Směsné hnojivo NPK 15-15-15 Směsné hnojivo NPK 12-19-19 NPK 12-12-12 NP 18-10 Lovofert NP 20-20 Lovofert NP 25-13 Synsol NP 8-15 NP 8-24 NP 8-24 suspenzní NP 18-10 NP 20-20 Synsol 2 NP 8-15 Směsné hnojivo NP 21-21 Směsné hnojivo PK 22-11 Směsné hnojivo PK 15-25 Agrokompakt NPK 15-10-10 Cererit GSH NPK 8-13-11 GSH NPK 11-7-7 + 15S GSH NP 15-5 + 20S GSH NPK 9-14-14 + 10S GSH – E NPK 7-7-12 GSH NPK 5-20-10 + 8S GSH PK 16-10 + 3 Mg + 7 S GSH NPK 5-11-12 + 11 S GSH NPK 10-10-10 + 13 S GSH NPK 11-7-7+15S GSH NPK 6-10-16 + 10 S GSH PK 10-20 + 3 MgO + 5 S Fosmag MK PK-sol PK 20-24 SILVAFERT PK 6,5-5 + 71%MgO

Výrobce ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V MJM group, a.s., Cholinská 19, Litovel MJM group, a.s., Cholinská 19, Litovel Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Agro Radomyšl a.s., Radomyšl Výzkumný ústav anorganické chemie a.s., Revoluční 84, Ústí nad Labem Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Hydro Czech Republic, s.r.o., Dušní 10, 11121 Praha 1 Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V ZZN Polabí, a.s., K Vinici 1304, Kolín V Agroracio Senica s.r.o., Senica – Čáčov, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Výzkumný ústav anorganické chemie a.s., Revoluční 84, Ústí nad Labem AGRA GROUP a.s., Tovární 9, 38715 Střelské Hoštice

83

Název výrobku DUMAG 10 % N + 8 % MgO Močovina

Výrobce Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Chemopetrol a.s., Litvínov – Záluží č. 1, Litvínov Chemopetrol a.s., Litvínov – Záluží č. 1, Litvínov Močovina granulovaná Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Močovina granulovaná 46% N Duslo a.s., Šaľa, Slovensko Synferta N17 NPK 17-13-13 Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Synferta N 14 NPK 14-10-10 Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Synferta N 24 Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Synferta P 22 NPK 22-8-8 + 9S Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Synferta N 16 NPK 16-12-12 Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice – Semtín Nová Huť a.s., Ostrava-Kunčice Spolana a.s., Práce 657, Neratovice Síran amonný Třinecké železárny a.s., Třinec OKD, OKK, a.s., Koksární 1112, 70224 Ostrava - Přívoz OKD, OKK, a.s., Koksární 1112, 70224 Ostrava - Přívoz Síran amonný – roztok Lučební závody Draslovka a.s. Kolín Síran amonný 21% N OKD, OKK, a.s., Koksární 1112, 70224 Ostrava - Přívoz Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Síran amonný granulovaný provozovna Městec Králové Síran draselný granulovaný Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice Korn Kali Agropodnik, a.s. Velké Meziříčí Vápenec mletý, druh B, vápenaté hnojivo AGIR spol. s r.o. Lom Skoupý, Skoupý, 26255 Petrovice Vápenec mletý V/7, druh B Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem Vápenka Prachovice, spol. s r.o., CEVA Prachovice Vápenka Vápenec jemně mletý, druh B Vápenka Vitošov s.r.o., Hrabová – Vitošov 54, Leština Vápenec mletý IV/7, druh B Vápenka Čertovy schody, akciová společnost, Tmaň Mletý vápenec, druh B, vápenaté hnojivo Lovochemie a.s., Terezínská 147, Lovosice Agrocarb 0,2-0,5 VA, drcený a tříděný OMYA a.s.,Vápenná, závod II Pomezí vápenec, vápenaté hnojivo Agrocarb 0-0,2 VA, drcený a tříděný OMYA a.s.,Vápenná, závod II Pomezí vápenec, vápenaté hnojivo Dolomitický vápenec mletý, druh B, Hasit, Šumavské vápenice a omítkárny, a.s., Velké Hydčice vápenatohořečnaté hnojivo Vápenec jemně mletý, druh B, Vápenka Vitoul s.r.o., Mladeč 132, 783 21 Chudobín vápenaté hnojivo KOTOUČ Štramberk, spol. s r.o., Štramberk 500, Ženklava Vápno vzdušné bílé jemně mleté, druh B, KOTOUČ Štramberk, spol. s r.o., Štramberk 500, Ženklava vápenaté hnojivo Zblovický vápenec, druh B, vápenaté Agrostav Znojmo, a.s., 671 82 Dobšice 326 hnojivo Vápenec mletý, druh B, vápenaté hnojivo LB Cemix. S.r.o., Čebín 47 Dolomitický vápenec mletý, druh B, Hasit, Šumavské vápenice a omítkárny, a.s., Velké Hydčice vápenatohořečnaté hnojivo AGROCARB BH, mletý vápenec, Baumit, spol. s r.o., Zrínského 15, Bratislava, Slovensko druh B, vápenaté hnojivo Vápenec mletý 7/IV, druh B, CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o., Mokrá 359 vápenaté hnojivo Vápnitý dolomit, druh B Krkonošské vápenky Kunčice a.s., Kunčice nad Labem AGRAKARBON, vápnitý dolomit, Krkonošské vápenky Kunčice a.s., Kunčice nad Labem druh B Vápnitý dolomit, druh B Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem Mletý vápnitý dolomit, druh B, Lovochemie a.s., Terezínská 147, Lovosice hořečnatovápenaté hnojivo Vápnitý dolomit hrubě mletý, Krkonošské vápenky Kunčice a.s., Kunčice nad Labem hořečnatovápenaté hnojivo

84

Název výrobku Vápnitý dolomit drcený, hořečnatovápenaté hnojivo

Krkonošské vápenky Kunčice a.s., Kunčice nad Labem Kameňolomy a šterkopieskovne, akciová spoločnosť, Bernolákova 61, Zlaté Moravce, Slovensko

Dolomit na hnojení Dolomit, druh B – hořečnatovápenaté hnojivo Agrodol BC, vápnitý dolomit mletý, druh B, hořečnatovápenaté hnojivo Varínský dolomit, druh B, hořečnatovápenaté hnojivo Varínský dolomit, frakce 0-1 mm, hořečnatovápenaté hnojivo Vápnitý dolomit granulovaný, hořečnatovápenaté hnojivo AGRODOL LD, dolomit mletý, druh B, hořečnatovápenaté hnojivo Zdroj informací:

Výrobce

Lhodol s.r.o., Dolkam Šuja, Rajec, Slovensko Baumit spol. s r.o., Zrínského 15, Bratislava výrobní závod Lietavská Lúčka, Slovensko Dolvap s.r.o., Varín, Slovensko Dolvap s.r.o., Varín, Slovensko Lovochemie a.s., Terezínská 57, Lovosice provozovna Městec Králové Lhodol s r.o., Dolkam Šuja, Rajec, Slovensko

VĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO Ročník IV. Řada: Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Číslo: 3 Vydáno: červenec 2005 Úplný rejstřík hnojiv na internetové adrese: www.//UKZUZ.cz/vestniky/apvr_04_05.pdf

85

Ing. Pavel Kovaříček, CSc. a kol.

STROJNÍ LINKY PRO HNOJENÍ Stran 86 - 19 obrázků - 44 tabulek 2005, Praha Výzkumný ústav zemědělské techniky ISBN 80-86884-10-4 Hnojení; pracovní postupy; strojní linky; provozní náklady Výběr vhodné zemědělské techniky, způsob jejího pořízení a využívání je značně náročný na objektivní podklady k rozhodování. Cílem publikace je popsat zjednodušený postup při navrhování strojních linek na hnojení, shrnout nejdůležitější kriteria pro rozhodování při volbě strojů a strojních souprav pro hnojení hnojem, kejdou, tuhými a kapalnými minerálními hnojivy i pro vápnění. Pro typické nejrozšířenější strojní linky v zemědělském provoze jsme zpracovali normativy provozních nákladů spolu se stručným popisem předpokládaných technologických a provozních parametrů. Celkové provozní náklady jsou rozčleněny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít především pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potřebě, využití a obnově strojů.

Pavel Kovaříček, MA;Ph.D. et al.

MACHINE LINES FOR FERTILIZATION

Pages 86 - 19 figures - 44 tables 2005, Prague Research Institute of Agricultural Engineering ISBN 80-86884-10-4 Fertilization; working processes; machine lines; operational costs A choice of suitable agricultural mechanization, a way of its purchase and utilisation needs many objective basis of decision. The aim of the publication is to describe simplified approach of machine lines design for fertilization, to summarize the most important criteria for decision about the machines and machine sets option for fertilization with manure, slurry, solid and liquid mineral fertilizers and liming. For the most common and widespread machine lines in agricultural practice we have worked-up the norms of operation costs together with a brief description of anticipated technological and operational parameters. Total operational costs are distinguished into fixed and variable costs and are related to 1 ha. Information can be used particularly for planning and evaluating of individual operations economy and for support of decision on a need, utilization and innovation of machines.

86

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha STROJNÍ LINKY PRO HNOJENÍ

Recommend Documents