Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha STROJNÍ LINKY

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha

STROJNÍ LINKY PRO PLOŠNÝ POSTØIK

Prosinec 2006

Autoøi:

Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc. Ing. Zdenìk Abrham, CSc.

Technická a grafická spolupráce: Vítìzslav Kadlec Ing. Marie Kováøová Vlasta Kocánová Vladimír Scheufler Marcela Vlášková Lektoroval:

prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc.

Výsledky uvedené v publikaci byly získány pøi øešení výzkumného zámìru MZE0002703101 „Výzkum nových poznatkù vìdního oboru zemìdìlské technologie a techniky a aplikace inovací oboru do zemìdìlství Èeské republiky“. Tato publikace byla vydána na základì pokynu MZe è.j.45414/2005-13020 „Odborná podpora poradenství, zamìøená na zákonné požadavky hospodaøení a dobrý zemìdìlský a ekologický stav v oblasti využívání zemìdìlských technologických systémù“. ©

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha 2006 ISBN 80-86884-18-X

OBSAH

1 ÚVOD ............................................................................................................................................. 5 2 OCHRANA ROSTLIN ................................................................................................................... 6 2.1 Perspektivní pracovní postupy .................................................................................................. 7 2.2 Mechanizaèní prostøedky - legislativa........................................................................................ 8 3 POSTØIKOVAÈE ........................................................................................................................... 9 3.1 Konstrukèní øešení postøikovaèù................................................................................................. 9 3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù ................................................................................ 11 3.3 Regulace dávkování .................................................................................................................. 14 3.4 Kapkové spektrum ................................................................................................................... 15 4 KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE .......................................................................................... 16 4.1 Faktory pùsobící na kvalitu práce postøikovaèe .......................................................................... 16 4.2 Úlet vìtrem a možnosti jeho omezení ........................................................................................ 21 5 PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ ............................................................................... 25 5.1 Plán ochrany rostlin .................................................................................................................. 25 5.2 Provozní požadavky na postøikovaèe........................................................................................ 26 5.3 Postup pøi seøizování postøikovaèe............................................................................................ 26 6 TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN ........................................................... 30 6.1 Zásady a postup sestavení strojní linky...................................................................................... 30 6.2 Doporuèené soupravy a strojní linky ......................................................................................... 30 6.3 Využití a ekonomika strojních linek ........................................................................................... 31 6.4 Hodnocení strojních linek ......................................................................................................... 31 7 LITERATURA .............................................................................................................................. 34 PØÍLOHA 1 Pøehled vybraných zákonù a vyhlášek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin ..................................................................................................................................... 35 PØÍLOHA 2 Technické a technologické požadavky na mechanizaèní prostøedky ....................................................... 36 PØÍLOHA 3 Strojní linky pro polní postøik ............................................................................................................... 38

1

ÚVOD

Celosvìtová snaha snižovat v zemìdìlské výrobì náklady a co nejménì zatìžovat životní prostøedí ovlivòuje pøedevším požadavky na pøípravky pro ochranu rostlin a jejich aplikaci. V požadavcích na postøikovaèe i techniku aplikace prostøedkù pro ochranu rostlin se stalo prvoøadým cílem zmírnit nepøíznivý dopad chemických látek na životní prostøedí. Zemìdìlské produkty se na trhu uplatní pouze za podmínky, že nebudou obsahovat nežádoucí látky. Lze pøedpokládat, že v blízké budoucnosti budou k dispozici technické prostøedky a postupy, které umožní rychle a levnì testovat pøítomnost nežádoucích látek jak v  produktech rostlinné výroby, tak i v krmivech nebo potravinách pøi vstupu do tržního obìhu. Minimalizaci dávek chemických prostøedkù se zárukou jejich dostateèné úèinnosti umožní jen stroje se spolehlivým a pøesným plošným dávkováním. Práce tìchto strojù probíhá v pøírodních podmínkách s rozmanitými rušivými faktory. Precizní aplikace je možná jen pøi definovaných provozních podmínkách. Cílem této èásti publikace je struèné seznámení s požadovanými funkcemi plošných postøikovaèù ochrany rostlin, s parametry strojù, s vymezením rozsahu rušivých provozních faktorù pro použití postøikovaèù, s jejich typickým zaøazením do strojních linek a s ekonomickými podmínkami využití.

5

2

OCHRANA ROSTLIN

Základním pøedpokladem vèasného ochranného zásahu proti chorobám, škùdcùm a plevelùm je dùsledný a pravidelný monitoring stavu porostu. Pìstitel musí rozpoznat, zda se jedná o poškození rostlin škùdci èi chorobami, nebo poškození rostlin pøírodními vlivy, nesprávnou výživou apod. (nezøídka se tyto vlivy i kombinují). Musí stanovit míru napadení porostu a rozhodnout se pro ochranné opatøení, které by mìlo být úèinné ale i ekonomicky zdùvodnìné.

Biologická ochrana Biologická ochrana spoèívá ve využití pøirozených nepøátel škodlivých èinitelù rostlin. Výhoda biologického boje spoèívá v nulovém riziku poškození plodiny (zpùsobeným pøípadným nevhodným chemickým zásahem) a nenarušení ekologické rovnováhy, protože i tato poèetná skupina pøirozených nepøátel škùdcù mùže být pøi chemickém zásahu zahubena. Souèástí biologického boje proti konkrétním škùdcùm, nìkterým houbovým chorobám a proti hlodavcùm je i použití nìkterých mikroorganismù (hub, bakterií a též virù).

Mechanická ochrana Mechanická ochrana patøí mezi základní zpùsoby boje proti škodlivým organismùm. Patøí sem pøedevším okopávání a pleèkování porostu, dále pak používání reflexních lepivých pásù, feromonových lapákù apod. Nìkteré další zpùsoby, napø. spalování rostlinných zbytkù, odstraòování nemocných rostlin, ruèní sbìr napadených èástí rostlin pøípadnì ruèní sbìr škùdcù se ve velkovýrobì používají jen okrajovì.

Integrovaná ochrana rostlin Integrovaná ochrana je systém regulace škodlivých èinitelù, který využívá všechny ekonomicky, ekologicky i toxikologicky pøijatelné metody pro udržení škodlivých organismù pod prahem hospodáøské škodlivosti s pøednostním zámìrným využitím pøirozených omezujících faktorù. Zásadou integrované ochrany je co nejvíce zachovat ekologicky vyvážené spoleèenství organismù a zasahovat proti škodlivým organismùm v okamžiku, kdy nièivost škodlivých organismù zaèíná dosahovat ekonomických prahù škodlivosti. K tomu úèelu využívá všechny dostupné poznatky a metody, biologické a agrotechnické zpùsoby ochrany, znalost vztahù mezi rostlinami a škodlivými èiniteli, znalost biologie nejen škodlivých organismù, ale i jejich pøirozených nepøátel. Využívání integrované ochrany rostlin podstatnì snižuje riziko poškození životního prostøedí.

Chemická ochrana Chemická ochrana je v souèasné dobì nejvíce uplatòovaná a nejúèinnìjší. Spoèívá v cíleném uplatòování chemických pøípravkù proti jednotlivým druhùm nebo skupinì škodlivých organismù. Její hlavní výhodou je rychlost zásahu, výbìr vhodného pøípravku a operativní pøizpùsobení dávky a koncentrace. Porosty je nutné pravidelnì kontrolovat a evidovat výskyt konkrétních chorob a škùdcù. K monitoringu se využívají feromonové nebo optické lapáky, signalizaèní zaøízení a využívají se rovnìž teplotní modely vývoje škodlivých organismù. Hlavní zásady: - chemickou ochranu provést neprodlenì, jakmile dojde k pøekroèení prahu hospodáøské nebo ekonomické škodlivosti v porostech, - používat jen povolené chemické pøípravky, pøednostnì používat pøípravky s nízkou toxicitou, šetrné k životnímu prostøedí, selektivní pøípravky, - dávky chemických pøípravkù používat v rozmezí doporuèené koncentrace, s pøihlédnutím k souèasným místním podmínkám, - využívat kvalitní aplikaèní techniku, používat smáèedla, využívat možnosti míchání rùzných druhù chemických pøípravkù, i s nìkterými hnojivy, - chemické pøípravky, je-li to možné, støídat, aby se v co nejvìtší míøe zamezilo pøípadné  rezistenci na jeden druh pøípravku. Hlavní nevýhodou chemické ochrany je její nepøíznivý vliv na pøírodu a životní prostøedí.

Pøípravky na chemickou ochranu rostlin V souèasnosti se vyrábí a dodává celá široká škála pøípravkù na chemickou ochranu rostlin. Nejèastìji používané pøípravky jsou pesticidy, které se podle biologické pùsobnosti dìlí na: - herbicidy (pøípravky proti plevelùm), - insekticidy (pøípravky proti škodlivému hmyzu), - fungicidy (pøípravky proti houbovým chorobám). Herbicidy Herbicidy se z hlediska úèinku rozdìlují na neselektivní (totální) a selektivní (výbìrové). Neselektivní herbicidy nièí témìø všechnu rùstovì aktivní vegetaci, ale zpravidla nezabírají na semena a vegetativní orgány rostlin. Selektivní herbicidy využívají morfologické rozdíly mezi kulturní a plevelnou rostlinou (napø. odlišné postavení a tvar listù, odìní rostliny, zpùsob uložení vegetaèního vrcholu, rozdílná hloubka koøenù, vývojová fáze rostlin apod.) a pùsobí tak, že likvidují plevele a nepoškozují kulturní rostliny.

6

Herbicidy dále dìlíme podle pùsobnosti na herbicidy kontaktní (též dotykové), nièící pouze nadzemní èásti rostlin zasažené postøikem a na herbicidy systémové (též systemické), nièící nadzemní i podzemní èásti rostlin. V tomto pøípadì je pøípravek rostlinou vstøebán a rozveden vodivými pletivy v celé rostlinì. Podle doby aplikace se dìlí na preemergentní (používané po zasetí pøed vzejitím plodiny) a na postemergentní (používané na již vzešlé plodiny). K herbicidùm pøiøazujeme i defolianty (urychlují opad listù) a desikanty (zpùsobují vysušení rostliny). Úèinnost pesticidù je možno zvýšit pomocí nìkterých pomocných látek. Jsou to napø. aditiva (pøípravky pro zlepšení smáèivosti postøikových kapalin), adheziva (zlepšují pokrytí a pøíjem postøikové kapaliny, prodlužují úèinnost pøípravku, pomáhají zabraòovat pøedsklizòovým a sklizòovým ztrátám semene, napøíklad øepky, hrachu, sluneènice, cibule, trav a brukvovitých), adjuvanty (látky zesilující pronikání herbicidu do pletiv plevelù). Nìkteré pesticidy se dají mezi sebou kombinovat. Kombinace jsou ekonomicky výhodné a docílíme širšího úèinku pùsobení na škodlivé organismy. Mohou se však mísit jen pøípravky, které spolu chemicky nereagují a neovlivòují se fyzikálnì. Kombinace dvou nebo více pøípravkù mohou rovnìž pùsobit toxicky na ošetøovanou plodinu. Pro aplikaci pesticidù je nezbytné dbát dùslednì doporuèení a návodù výrobce a používat metodické pøíruèky na ochranu rostlin. Pesticidy se mohou kombinovat i s nìkterými tekutými hnojivy. Známá a èasto používaná je kombinace s tekutým hnojivem DAM 390, které výraznì zvyšuje úèinnost herbicidù.

Úloha Státní rostlinolékaøské správy Odpovìdným úøadem za výkon na úseku rostlinolékaøské péèe s pùsobností na území Èeské republiky je Státní rostlinolékaøská správa (SRS). Podle ustanovení zákona è. 326/2004 Sb. vykonává pùsobnost ve vìcech ochrany rostlin a rostlinných produktù, pøípravkù a dalších prostøedkù na ochranu rostlin, mechanizaèních prostøedkù používaných k ochranì rostlin, rostlinolékaøského dozoru a øízení ve vìcech rostlinolékaøské péèe. Dále - mimo jiné - naøizuje mimoøádná rostlinolékaøská opatøení a v této souvislosti øeší krizové situace, provádí opatøení proti zavlékání a rozšiøování škodlivých organismù, popøípadì invazních škodlivých organismù, zabývá se odbornými rostlinolékaøskými èinnostmi a odborné zpùsobilosti k jejich výkonu. SRS dále sleduje výskyt škodlivých organismù vèetnì invazních škodlivých organismù a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pìstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty, vyhodnocuje informace o nežádoucích úèincích registrovaných pøípravkù a dalších prostøedkù, zabezpeèuje a provádí rostlinolékaøskou diagnostiku. Vydává periodikum Vìstník SRS, v nìmž zveøejòuje informace o dokumentech z oblasti rostlinolékaøské péèe, informace o výskytu škodlivých organismù, pøehledy o registraci pøípravkù a dalších prostøedkù, pøehledy provozovatelù kontrolního testování mechanizaèních prostøedkù a jiné významné informace pro veøejnost (podrobnìjší informace na www.srs.cz). Metodická pøíruèka na ochranu rostlin Praktickou a nepostradatelnou pomùckou pro ochranáøe (ale i pro zahrádkáøe a jiné uživatele) je Metodická pøíruèka pro ochranu rostlin. Pøíruèku vydává Odbor prostøedkù ochrany rostlin SRS. Pro úèelnou ochranu rostlin je dále nezbytný Seznam registrovaných pøípravkù na ochranu rostlin zveøejòovaný ve Vìstníku SRS. Aktualizovaný Seznam registrovaných pøípravkù je vydávaný každý rok. Pro oblast ochrany rostlin platí celá øada zákonù a vyhlášek. Pøehled vybraných zákonù a vyhlášek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin je uveden v pøíloze 1.

Insekticidy Insekticidy s pøímým toxickým úèinkem na hmyz mohou být podle zpùsobu úèinku systemické (pøípravek vnikne do rostliny a uèiní ji pro hmyz jedovatou po dobu až nìkolika týdnù), dále jsou insekticidní pøípravky dotykové, požerové a dýchací. Vìtšina tìchto pøípravkù pùsobí zpravidla kombinovaným zpùsobem. Dodávají se rovnìž nìkteré insekticidy, které nemají pøímý toxický úèinek na hmyz (napø.: repelenty (látky odpuzující hmyz a zvìø), deterenty (látky, které znechucují hmyzu potravu, zabraòují mu v požeru), atraktanty (pùsobí na bázi feromonù, lákají hmyz do jednoduchých likvidaèních pastí) a chemosterilanty, jenž jsou urèené ke sterilizaci hmyzích sameèkù.

2.1

Perspektivní pracovní postupy

Vývoj techniky pro chemickou ochranu rostlin sleduje soubìžnì dva smìry. První smìr využívá souèasných strojù doplnìných zdokonalenými principy jejich ovládání a kontroly èinnosti, aby se na celém pozemku urèeném k ošetøení dosáhlo rovnomìrné aplikace pøípravku v míøe nutné pro jeho dostateènou úèinnost. Druhým, vzdálenìjším cílem je ošetøovat jen ta místa na pozemku, kde se nachází škodlivý èinitel. Na zbývající ploše aplikaci neprovádìt vùbec nebo použít pouze nižší preventivní dávku chemického pøípravku.

Fungicidy Fungicidy rozdìlujeme podle úèinnosti do dvou skupin: dotykové (kontaktní) a systemické (mohou pùsobit až nìkolik týdnù). Nìkteré fungicidy mají rovnìž rùstovì regulaèní efekt.

7

Lokálnì diferencované ošetøování v rámci pozemku Pøi používání herbicidù v boji proti plevelùm se zaèínají vyvíjet postøikovaèe se systémem „on line“, u nichž se pøímo bìhem práce na poli snímá barevný obraz ošetøované plochy. Obraz se pøenáší do palubního poèítaèe, který jej analyzuje a podle barvy, obrysù, tvaru a textury listù odliší kulturní plodinu od plevele. Postøik se provádí jen na té èásti postøikového zábìru a po dobu, aby zasáhl plochu, na které systém plevel registruje. Podobná metoda se používá pøi pøihnojování kapalnými dusíkatými hnojivy, kdy èidla reagují na zastoupení zelenì na hodnocené ploše (množství chlorofylu). Další progresívní systém vychází z pøedpokladu, že škodlivý èinitel se v kulturách nevyskytuje ojedinìle, ale v tìch lokalitách pozemku, kde jsou pro nìho nejvhodnìjší podmínky. Dnes jsou již ovìøeny metody multispektrální analýzy svìtla odraženého porostem (napø. pøi leteckém snímání). Metody jsou schopny rozlišit plodinu, rozlišit barvou a vzrùstem se odlišující lokality s plevelem nebo jiné anomálie ve zdravém porostu. Zpracují je do digitální i grafické mapové informace, kterou mùžeme uchovávat a využívat pro øízení následné èinnosti strojù. Podle vytištìných map musí potom specialista pozemnì dohledat vyznaèená místa, identifikovat pøesnou pøíèinu a pøiøadit potøebná nápravná opatøení. Dùvodem proè tyto informace nezískávat pozemním pozorováním, je jeho èasová nároènost. Výkonnost specializovaného odborníka pøi pochùzce po pozemcích je pøi informativní prohlídce 10 ha.h-1, pøi mapování lokalit 1 ha.h-1. Pøitom získání informace se musí uskuteènit v dobì rychlého vegetaèního vývoje rostlin a její aktuálnost je u nìkterých typù zásahù jen 2 až 4 dny. I když finanèní pøínos dosažený úsporou chemického pøípravku nahradí náklady na pozemní mapování, nelze je provádìt celoplošnì z èasových dùvodù. Systém pozemního prùzkumu lze použít pouze za pøedpokladu, že prùzkumník pøi pochùzce a následnì i postøikovaè má i informaci o tom, kde se na pozemku nachází. Pro tento úèel našel využití družicový navigaèní systém GPS, jehož polohová pøesnost do ± 10 m i za nepøíznivých podmínek je pro tento úèel dostateèná. Palubní poèítaè si podle okamžité polohy na pozemku nalezne øídící data odpovídající shodným souøadnicím a zvolí postøik s plnou nebo se sníženou preventivní dávkou, popøípadì jej uzavøe. V souèasné dobì se vìtšina zásahù provádí konvenèními plošnými postøikovaèi.

2.2

roèním využitím stává bìžným i doplòkové vybavení. Usnadòuje práci obsluhy, pøispívá k zvýšení kvality zásahu a hygieny práce. Ø Mezi nejbìžnìjší lze poèítat míchací zaøízení chemických prostøedkù. Pøíprava postøikové jíchy bez tohoto zaøízení je pomalá a je pøi ní zvýšené nebezpeèí zasažení obsluhy nebo kontaminace pùdy koncentrovanými chemickými pøípravky. Pro pøípravu premixu (pøedøedìní koncentrátu postøikovým médiem) se zaøízení spouští na paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s pøípravky pod úrovní pasu. Souèástí zaøízení je tryska na vyplachování distribuèních obalù. Ø Dálkové ovládání uzavíracích ventilù postøiku (i pro jednotlivé sekce) a škrticího ventilu pro nastavení pracovního tlaku. Pokud obsluha se strojem pracuje soustavnì po celou sezónu, stává se samozøejmostí. Ø Pøetlaková kabina s filtroventilaèním zaøízením. Ø Monitorovací zaøízení - zpracovává údaje èidel o ujeté dráze a pracovním tlaku nebo prùtoku a zobrazuje na monitoru okamžité hodnoty pracovní rychlosti, hektarové dávky, pracovního tlaku, zpracovanou plochu z náplnì zásobní nádrže i jiné. Kromì toho zaznamenává i denní a celkové údaje o provedené práci. Jsou to -celková doba provozu postøikovaèe, doba aplikace, objem aplikované jíchy, celková ošetøená plocha a další. Pro instalaci zaøízení je podmínkou dálkové ovládání uza vírání postøiku a jednotlivých sekcí. Pro stroje urèené pro práci v oblasti služeb monitorovací zaøízení umožòuje oddìlený záznam dat pro jednotlivé pozemky do pamìti a získaná data pøenést do kartotéky honù v centrálním poèítaèi. Evidence chemických zásahù je povin ná. Ø Øídící poèítaèová jednotka plní výše zmínìné monitorovací funkce a udržuje nastavenou hektarovou dávku na konstantní úrovni nezávisle na pracovní rychlosti. Ø Zaøízení pro oznaèování pracovního zábìru se u postøi kovaèù dodává pouze na pøání. Pro preemergentní zásahy a plodiny bez kolejových meziøádkù je bìžnì využívaný pìnový znamenák. Od roku 2004 bývá zastoupen zaøízením, které využívá prostorovou navigaci pomocí GPS. Ø Podpora postøiku „pøídavným vzduchem“ - zaøízení, které omezuje pùsobení jízdního vìtru a „dodává energii“ kapièkám z trysek ve fázi prùniku do porostu. Umožòuje zvýšení pracovní rychlosti postøikovaèe do 12 km.h-1, pøi ošetøování plodin fundicidy a  insekticidy zvyšuje pokryvnost a úèinnost zásahu. Zemìdìlce by však mìla zajímat i problematika oprav a udržování provozuschopného stavu. Opravy postøikovaèù se bìžnì provádìjí výmìnou kvalitativnì a konstrukènì odpovídajících komponent, i když nejsou od pùvodního výrobce. Tato skuteènost není pøekážkou pro provozování postøikovaèe nebo pøi jeho testování. Po každé zmìnì (kromì výmìny celé sady trysek shodné velikosti a typu) je však nutné zopakovat test stroje.

Mechanizaèní prostøedky - legislativa

Technické požadavky na mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin Základní podmínky pro mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva zemìdìlství è. 334/2004 Sb. ze dne 4. kvìtna 2004 o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin. Pøehled tìchto požadavkù je uveden v pøíloze 2. Kromì tìchto požadavkù se u postøikovaèù s vysokým

8

3

POSTØIKOVAÈE

3.1

Konstrukèní øešení postøikovaèù

Z hlediska agregace postøikovaèe jsou u nás rozšíøeny postøikovaèe nesené na tøíbodovém závìsu traktoru, návìsné a samojízdné. Nesené postøikovaèe U nesené verze musí splòovat všechny funkèní nároky na podvozek traktor. Nesená modifikace (obr. 1) pøevládá u strojù se zásobní nádrží do 1000 l a s pracovním zábìrem pod 15 m. Odpadá zde vlastní podvozek, který zvyšuje cenu návìsného stroje této velikostní øady minimálnì o 70 až 100 %. Další výhodou vedle ceny stroje je vysoká manévrovací schopnost. Traktor však musí mít mìnitelný rozchod kol alespoò na 1500 nebo 1800 mm pro práci v øádkových kulturách a v kolejových meziøádcích obilovin. Vìtší kapacita zásobníku neseného postøikovaèe si vyžaduje agregaci s traktory vyšších výkonových tøíd kvùli zachování podmínky øiditelnosti a únosnosti pneumatik. Negativním dùsledkem vyšší hmotnosti soupravy je nadmìrné utužování pùdy a vyšší mìrná spotøeba nafty.

Obr. 2 Návìsný postøikovaè 3200 l, pracovní zábìr 24 m Moderní verze mají nastavitelný rozchod kol. Poškozování porostu pøi otáèení na souvrati stopou vyboèující ze stopy traktoru lze odstranit umístìním kloubu na pøipojovacím závìsu stroje doprostøed rozvoru mezi zadní nápravou traktoru a nápravou postøikovaèe nebo použitím øízené nápravy postøikovaèe (obr. 3).

Obr. 1 Nesený postøikovaè 1200 l, pracovní zábìr 18 m, vybavení pøídavným vzduchem Hardi Twin Obr. 3 Technické øešení pøipojení návìsného postøikovaèe s omezením poškození porostu pøi otáèení

Návìsné postøikovaèe U návìsného postøikovaèe umožòuje vlastní podvozek zvýšit užiteènou hmotnost nádrže a umístit na stroj pøídavné zaøízení (nádrž na oplachovou vodu, zaøízení pro postøik s podporou vzduchu). Pro práci v kolejových meziøádcích obilnin a v okopaninách mùžeme použít u traktoru kultivaèní kola bez nebezpeèí pøetížení pneumatik, rozložení hmotnosti soupravy na další nápravu zmenšuje hloubku stopy a utužení pùdy. Používají se kola o velkém prùmìru 44" nebo 48", která mají menší valivý odpor a nižší mìrné tlaky na pùdu. Zároveò zvyšují svìtlost podvozku (obr. 2).

S jedineèným øešením systému øízení nápravy postøikovaèe pøišla firma HARDI – patent Pending (obr. 4a). Trapézové zavìšení vleèené nápravy postøikovaèe zmenšuje polomìr otáèení soupravy, zvyšuje její stabilitu pøi otáèení, postøikový rám je ještì v prùbìhu otáèení (obr. 4b) kolmo na øádky, proto se neovlivòuje dávka aplikovaná pod konci ramen.

9

Obr. 4 Trapézové zavìšení vleèené nápravy postøikovaèe - a (fa HARDI, patent Pending) umožòuje kopírování stropy traktoru a zlepšuje kinematiku pohybu postøikového rámu pøi otáèení sou pravy na souvrati - b Nezanedbatelnou výhodou u návìsné modifikace je vyšší provozní pohotovost. Vìtšinou je pøipojení stroje snazší než u neseného stroje. Samojízdné postøikovaèe Tato modifikace shrnuje výhody obou pøedchozích (obr. 5). Navíc speciální konstrukce rámu a náprav umožòuje velkou svìtlost stroje nad 0,9 m, která je nutná napø. pro desikaci plodin pøed sklizní apod. Samojízdné podvozky umožòují výmìnu kol. Pro chemické zásahy v obilovinách na jaøe za ménì pøíznivých podmínek a pro zásahy pøedosevní se montují široké nízkotlaké nebo flotaèní pneumatiky, pro práci v porostech zase kultivaèní kola. Renomované firmy dodávají podvozky se standardním øízením (obr. 6a), s øízením všech kol (obr. 6b), kdy zadní kola kopírují stopu pøedních, nebo i s vyosením zadní nápravy (obr. 6c ) pro práci na svahu po vrstevnici - eliminuje „ujíždìní ze svahu“. Vysoké poøizovací cenì (3 mil. Kè a více) musí odpovídat i roèní využití (nad 6000 ha.rok-1).

Obr. 5 Samojízdný postøikovaè 5000 l, pracovní zábìr 24 m

Obr. 6 Schematické znázornìní standardního systému øízení - a; øízení všech kol - b; posunutí osy jízdy zadní nápravy - c

10

3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù Zásobní nádrž Zásobní nádrže se již vyrábìjí umìlohmotné nebo laminátové. Tvarovány jsou tak, aby v nich nemohly vznikat úsady. Sací potrubí èerpadla je vyvedeno z prohloubení ve spádovaném dnu nádrže, aby v nádrži nezùstával nevyèerpatelný zbytek jíchy ani na svahu. Technologicky nevyprázdnitelný zbytek v nádrži je pøedpisy omezen, v praxi jeho objem nepøevyšuje podle velikosti nádrže 5 až 15 l. Pro informaci obsluhy musí být nádrž vybavena stavoznakem objemu naplnìní se stupnicí. Nádrž je v horní èásti opatøena kontrolním a plnícím otvorem o minimální svìtlosti 300 mm. Musí být opatøen dobøe tìsnícím víkem zajištìným proti náhodnému otevøení a ztrátì. Proti vniknutí vìtších neèistot do nádrže je v plnícím otvoru vloženo síto ve tvaru koše. Postøikovaèe jsou vybaveny pøídavnou nádrží na èistou technologickou vodu o objemu cca 10 % zásobní nádrže. Po ukonèení práce postøikovaèe slouží èistá technologická voda k vypláchnutí zásobní nádrže a rozvodù postøikovaèe, øedìní technologického zbytku jíchy i vnìjší hrubou asanaci (obr. 7). Vše je možné provádìt na poli, kde je nejmenší nebezpeèí úniku kontaminované vody do vodoteèí nebo kanalizace.

Obr. 7 Moderní postøikovaè je vybaven tlakovou støíkací pistolí k  provedení hrubé vnìjší asanace stroje pøímo na poli Míchání Míchání obsahu nádrže je nutné pøi pøípravì postøikové jíchy a po krátkodobém pøerušení postøiku, u nerozpustných pøípravkù vytváøejících emulze a suspenze i v prùbìhu aplikace. U postøikovaèù pøevládá hydraulický zpùsob míchání jíchy v nádrži. Používá se míchacích trysek s ejektorovou hubicí nebo rozvodné trubky s tryskami umístìné nade dnem nádrže. Pro zvýšení míchání pøi pøípravì jíchy je èasto vøazen dru-

hý míchací rozvod s velkými a úèinnými tryskami, èasto oznaèovaný jako tlakové míchání. Ten je napájen samostatným pøívodem pouze pøi uzavøeném postøiku celého postøikového rámu. Èasto je využíván i pro výplach zásobní nádrže èistou vodou po ukonèení postøiku. Filtrace Velká pozornost je vìnována èistotì postøikové jíchy. Neèistoty v jíše nebo špatnì rozmíchané práškové pøípravky ucpávají trysky. Tím se zhoršuje, èasto až nepøípustnì, kvalita zásahu. Èištìní trysek zpùsobuje prostoje postøikovaèe. Jícha pøed pøíchodem do trysek prochází až 5 filtry (obr. 8). Košem v plnícím otvoru se sítem o svìtlosti 1 mm, sacím filtrem 0,4 mm pøed èerpadlem, tlakovým ve výtlaku èerpadla a sítkem v tìlese trysky. Poslední dva stupnì filtrace mají výmìnné vložky, svìtlost jejich sít se øídí podle parametrù použitých trysek.

Obr. 8 Pìtinásobný filtraèní systému postøikovaèù firmy RAU 1a,b - hrubá filtrace v plnícím nebo sacím koši; 1c - síto v nádrži mísicího zaøízení; 2, 3 - sací filtr s hrubým sítem; 4 - tlakový filtr se zpìtným proplachováním a vymìnitelnými síty; 5 - filtr v držáku trysek Všechny filtry na postøikovaèi (vèetnì sacího) musí umožnit èistìní i v pøípadì zcela naplnìné zásobní nádrže, aniž by uniklo více jíchy, než je ve vlastním tìlese. Tlakový filtr je samoèistící. Jeho konstrukce umožòuje prùtok èásti jíchy z primární strany síta zpìt do nádrže. Tím se odnášejí hrubší èástice, èasto špatnì rozpuštìného práškového pøípravku, a nehrozí zanesení filtru.

11

Èerpadlo Èerpadlo dopravuje pøi postøiku jíchu pod potøebným tlakem do trysek. Kromì toho je využito i pro plnìní zásobní nádrže vodou, pøi rozpouštìní pøípravkù a pøípravì postøikové jíchy, pro hydraulickou homogenizaci obsahu zásobní nádrže a u strojù s pøídavnou nádrží na oplachovou vodu i pro asanaci nádrže a rozvodù jíchy po ukonèení aplikace. U postøikovaèù se používají èerpadla hydrodynamická (vìtšinou jednostupòová radiální odstøedivá) a hydrostatická (nejrozšíøenìjší jsou membránová a pístová). Odstøedivé èerpadlo Odstøedivá èerpadla jsou lacinìjší, pracují s maximálním tlakem do 500 kPa. Charakteristika prùtoku v závislosti na otáèkách má kvadratickou závislost, proto synchronizace dávky v závislosti na pracovní rychlosti lze docílit jen ve spojení s øídícím poèítaèem. Dosahují vysokých prùtokù, což je výhoda pøi plnìní postøikovaèe. Pracují s dostateènou úèinností pouze pøi vyšších otáèkách (nad 1500 min-1), proto jsou pohánìna hydromotorem nebo vývodovou høídelí traktoru pøes pøevod dorychla. Hydrostatické èerpadlo Hydrostatická èerpadla se èasto oznaèují jako objemová. Patøí mezi nì pístová, plunžrová, membránová a zubová èerpadla. Jejich prùtok má témìø pøímo úmìrnou závislost na otáèkách. Této výhody se užívá pøi pohonu od kola postøikovaèe, kdy je zmìnou otáèek èerpadla øízen prùtok dodávaný èerpadlem, a tím i hektarová dávka automaticky regulována (synchronizována) s pracovní rychlostí. U postøikovaèù s pohonem èerpadla od kola musí být pro vedlejší operace postøikovaèe - plnìní nádrže atd., vøazeno ještì pomocné èerpadlo. Pøi pohonu objemového èerpadla konstantními otáèkami (v závislosti na otáèkách motoru) mùže být dodávaný objem øízen regulací zdvihu pístu. Bez této regulace je hektarová dávka synchronizována s pracovní rychlostí jen v rámci zaøazeného rychlostního stupnì traktoru. Nespornou výhodou membránových èerpadel je oddìlení pohyblivých mechanických èástí membránou od jíchy, která má èasto korozívní a abrazívní úèinek. Jejich spolehlivost a životnost je vysoká. Konstruují se s 2 až 6 hvìzdicovitì uloženými membránovými hlavami. Dosahují pracovního tlaku od 1,0 do 2,0 MPa pøi objemové výkonnosti do 320 l.min-1. Postøikovací rám Na rámu postøikovaèe je umístìný rozvod postøikové jíchy s tryskami. Jeho šíøka odpovídá násobku modulu pracovních zábìrù strojù pro setí a ošetøování plodin (3 m). U nás se nejbìžnìji používá 12, 18 a 24 m. Má splòovat tyto funkce: skládání z pracovní do pøepravní polohy a zpìt výškové nastavení trysek do pracovní polohy u pracovních zábìrù nad 6 m jištìní proti poškození

pøi nárazu na pøekážku, která se nachází ve vzdálenosti do 10 % pracovního zábìru od konce ramene (po minutí pøekážky se automaticky vrátí do pùvodní polohy) u vìtších zábìrù nad 12 m je stabilizován rovnobìžnì s povrchem pozemku, dnes nejèastìji výkyvným dvojitým lichobìžníkovým zavìšením. Postøikový rám patøí mezi nejnamáhanìjší èásti stroje. Používají se lehké pøíhradové konstrukce z uzavøených tenkostìnných ocelových profilù. Výška postøikového rámu nad ošetøovanou plochou a jeho pohyb ve vertikální i horizontální rovinì výraznì ovlivòují místní hektarovou dávku. Optimální výška u štìrbinových trysek s úhlem rozptylu 110° je 0,5 m, s úhlem 80° 0,7 m. Pøi menší výšce se rozptylové obrazce jednotlivých trysek nedostateènì pøekrývají, zhoršuje se pøíèná nerovnomìrnost rozptylu. Naopak zvìtšením výšky je zvýšené nebezpeèí úletu. Rychlý pohyb trysky ve svislé rovinì smìrem dolù zpùsobuje místní pøedávkování a naopak. Proto se u postøikovaèù používá výkyvné zavìšení postøikových ramen. Pøi pøejezdu nerovností se rám stabilizuje svou setrvaènou hmotností. Dvojnásobné výkyvné zavìšení pøi stranovém zajištìní v rovinì tìžištì ramen (svahová poloha) pùsobí shodnì i na svažitých pozemcích. U aktivnì stabilizovaných postøikových rámù mìøí na ramenech umístìná èidla vzdálenost od ošetøovaného povrchu. Podle jejich údajù jsou hydraulicky nastavována do vodorovné polohy s aplikaèní plochou. Rozvod postøikové jíchy Rozvod postøikové jíchy je složen ze spojovacích hadic, potrubí, armatur, držákù trysek, bezpeènostního pøetlakového ventilu a ovládacích ventilù. Propojuje jednotlivé funkèní èásti postøikovaèe a umožòuje obsluze pomocí ovládacích ventilù spouštìt jednotlivé funkèní okruhy postøikovaèe - plnìní nádrže vodou, pøípravu postøikové jíchy (tzn. pøimísení chemických pøípravkù a jejich homogenizaci v nádrži), postøik, popøípadì i vyplachování potrubí a nádrže pøed ukonèením práce nebo pøi zmìnì pøípravku. Napájení trysek u plošných postøikovaèù je èlenìno minimálnì na dvì èásti - sekce o shodné šíøce. Trysky jsou umístìny v držáku trysek. Na jedné sekci jsou bìžnì napájeny spoleèným prùchozím potrubím s dostateènou svìtlostí, aby i nejvìtší používané trysky pracovaly se stejným tlakem. Souèástí držáku trysek je poslední stupeò filtrace. Hustota síta se urèí podle požadavku výrobce použitých trysek. Druhým prvkem integrovaným do držáku je ventil proti odkapávání jíchy. U pružinových ventilù se postøik pøi snížení tlaku pod 70 až 80 kPa pùsobením tlaku pružiny automaticky uzavøe. U pneumaticky uzavíraných ventilù se trysky ovládají tlakovým vzduchem. Elektropneumatické ovládací ventily pro jednotlivé sekce jsou umístìny pøímo na postøikovém rámu (obr. 9).

12

Obr. 9 Schéma rozvodù postøikovaèe od firmy Dammann s cirkulací postøikové jíchy a pneumatickým zavíráním trysek v jednotlivých sekcích Pneumatické zavírání postøiku trysek lze považovat za bezúkapové, kromì toho umožní rozvodový systém se stálou cirkulací postøikové jíchy, pøi kterém je na každé trysce po celou dobu postøiku konstantní pracovní tlak. Tryska se na držák pøipevòuje pøevleènou maticí s bajonetovým uchycením, které zajišuje stabilní polohu štìrbinových trysek k postøikovému rámu. Trysky Trysky používané na plošných postøikovaèích podle energetického zpùsobu rozptylu se dìlí na hydraulické, mechanické (rotaèní) a pneumatické. Mezi trysky využívající hydrostatické energie kapaliny pøed tryskou patøí kuželové, víøivé, štìrbinové, nárazové a víceotvorové. Trysky rotaèní a pneumatické se používají pro speciální aplikace, nejsou pøíliš rozšíøeny. Rotaèní tryska U rotaèních trysek se rozmetá kapalina rotujícím kotouèem s frekvencí otáèení 1500 až 4500 min-1. K jejich rozšíøení u nás zatím nedošlo pravdìpodobnì pro jejich vysokou cenu. Ve specifických pøípadech aplikace mohou být výhodné, nebo s nimi lze docílit dávek 20 až 50 l.ha-1 pøi støedním objemovém prùmìru kapkového spektra 400 až 600 µm s podílem kapek pod 100 µm do 15 %. Pneumatická tryska U pneumatické trysky disperguje rychle proudící vzduch kapalinu pøivádìnou do dýzy (obr. 10). Vzniká jemné kapkové spektrum, které je na hranici mezi rosièi a postøikovaèi. Hydraulická tryska Tryska u plošných postøikovaèù patøí mezi klíèové prvky, které podmiòují kvalitu práce stroje, proto si její výbìr zaslouží náležitou pozornost. Z materiálù jsou pro výrobu trysek používány nerezocel, tvrzená nerezocel, otìruvzdorné umìlé hmoty POM, KETAMAL, SYNTAL a oxid hliníku - keramická hmota vysoce odolná otìru. Výroba trysek z mosazi ponìkud ustupuje, používá se u speciálních typù

Obr. 10 Schéma rozptylu postøikové jíchy pneumatickou tryskou vyrábìných v menších sériích. Z kovových materiálù i keramiky se již vìtšinou vyrábí jen funkèní vložka, která je zapuštìná do umìlohmotného tìlesa, barevnì rozlišeného podle velikosti prùtoku. Na plošných postøikovaèích jsou v bìžném provozu nejrozšíøenìjší trysky - štìrbinové, nárazové, víceotvorové a víøivé. Štìrbinová tryska Štìrbinové trysky jsou nejrozšíøenìjším typem používaným pøi aplikaci plošnými postøikovaèi. Pracují pøi tlacích 100 až 500 kPa. V standardním provedení rozptylují kapalinu do plochého vìjíøe s úhlem rozptylu 80° nebo 110°. Trysky s menším úhlem rozptylu jsou urèeny pro pásový postøik. Pùdorysný rozptylový obrazec má tvar úzké elipsy. Objemový rozptylový obrazec má trojúhelníkový tvar. Úhel rozptylu je úmìrný pracovnímu tlaku na trysce. Jmenovité hodnoty u bìžných trysek se dosahuje pøi tlaku 300 kPa a vyšším. Kromì toho se dodávají specializované øady trysek, které pracují v specifických režimech. Z tìchto se nejèastìji setkáváme s tryskami XR, LP a AD. Štìrbinové trysky XR (širokorozsahové) jsou trysky urèené pro postøikovaèe s automatickou regulací dávkování DPA. Úhel rozptylu 110° dosahují v celém doporuèeném rozsahu pracovního tlaku 100 až 400 kPa. Øada LP je urèena pro práci pøi nízkých tlacích od 100 do 250 kPa, pøi kterých je menší podíl kapek pod 100 µm. V takovémto pracovním režimu lze pracovat i s nízkými hektarovými dávkami se sníženým nebezpeèím úletu.

13

U protidriftových trysek (oznaèovaných AD - antidrift nebo DG) je na vtoku vøazena kruhová dávkovací clona, za kterou je prakticky štìrbinová tryska s vìtším prùtokem. Jelikož se za clonou snižuje tlak pod 100 kPa, vytváøejí se velké kapky. Dostateèný tlakový spád na dávkovací clonì zaruèuje dodržení dávky pøi kolísání pracovního tlaku postøikovaèe a není ohrožena spolehlivost ventilu proti úkapu trysek.

Obr. 11

Dvouštìrbinové trysky (obr. 11) jsou urèeny pro aplikaci fungicidù a kontaktních insekticidù v obilovinách. Tryska vytváøí dva ploché obrazce se vzájemným úhlem 75°. Pøi jízdì postøikovaèe jeden smìøuje dopøedu, druhý vzad, tím je na rostliny postøiková jícha nanášena z obou stran a dociluje se vysoké pokryvnosti.

Pøíklad provedení a schéma èinnosti dvouštìrbinové trysky

Tvar rozptylového obrazce a požadavek na minimálnì dvojnásobné pøekrytí vyžaduje, aby rovina rozptylu trysky byla natoèena k postøikovému rámu o 5° až 10°. Pøi tomto uspoøádání nedochází k vzájemnému narušování rozptylu dvou sousedních trysek. Z tohoto dùvodu je na špièce tìlesa u štìrbinových trysek pøedepsáno osazení umožòující natoèení trysky a její pøidržení pøi dotahování pøevleèné matice. Jelikož se rozšíøilo používání tzv. „bajonetových“ matic, které nastavení trysek vzhledem k postøikovému rámu zabezpeèují, jsou rozmìry trysky i této matice doporuèeny mezinárodní normou ISO 10626. Tato norma však není všemi výrobci respektována a trysky nejsou obecnì zamìnitelné. Napø. trysky fy HARDI, v poslední dobì u nás èasto užívané, mají specifické rozmìry. Nárazové trysky jsou urèeny pro aplikaci herbicidù (zejména systémových) a kapalných hnojiv. Plocha deflektoru ve tvaru paraboloidu vytváøí plochý paprsek s úhlem rozptylu až 140°. Rozptylový obrazec má lichobìžníkový tvar. Doporuèený pracovní tlak je 100 až 200 kPa, pøi vìtších tlacích je v kapkovém spektru trysky vysoký podíl kapek pod 100 µm. Víceotvorová tryska Víceotvorové trysky pro aplikaci kapalných hnojiv mají za dávkovací clonou komùrku, v které se tlak snižuje a ošetøovaná plocha se „kropí“ kapièkami o prùmìru 1,5 až 3 mm. Vyrábìjí se s 3 až 8 otvory. Pøi aplikaci na list je popálení rostlin nìkolikanásobnì nižší, než po ošetøení štìrbinovými tryskami. Trysky víøivé a s plným kuželovým rozptylem se používají k aplikaci fungicidù a insekticidù pro celoplošný postøik (obilní klasy, brambory). Pøi pracovním tlaku 300400 kPa dosahují jemného rozptylu a vysoké pokryvnosti.

3.3

Regulace dávkování

Dávkovací zaøízení používané u postøikovaèù lze rozdìlit do 5 základních skupin, specifikovaných v tabulce 1. U systému závislého dávkování - bez synchronizace s pracovní rychlostí, se nejèastìji používá odstøedivé èerpadlo a seøizování pracovního tlaku ve zpìtné vìtvi postøikové. Je rozšíøen jen u nízkotlakých postøikovaèù (do 500 kPa) s malým pracovním zábìrem. U tohoto zpùsobu musí obsluha po nastavení hektarové dávky dodržovat konstantní pracovní rychlost i pracovní tlak, tzn. pro celý pozemek zvolit pøevodový stupeò a otáèky motoru podle terénu a svažitosti tak, aby tyto podmínky dodržela. Dávkování s nejrozšíøenìjšími membránovými objemovými èerpadly a seøizováním pracovního tlaku je nezávislé na pracovní rychlosti v rozsahu pracovních otáèek motoru traktoru, tedy jen pro zaøazený rychlostní pøevodový stupeò. Pøi pøeøazení na jiný pøevodový stupeò musí být znovu nastaven pracovní tlak pro postøik. Toto dávkování má vìtšina levných variant traktorových postøikovaèù. Systém nezávislého dávkování se synchronizací hektarové dávky postøikové jíchy s pracovní rychlostí - oznaèovaný DPA, mají zaøízení, která regulují hektarovou dávku postøikové jíchy nezávisle na pracovní rychlosti i zaøazeném pøevodovém stupni. Mají odeèítání ujeté vzdálenosti odvozené od poètu otáèek volného kola postøikovaèe nebo sledované radarem. Vìtšina využívá dnes již levných mikropoèítaèových øídících jednotek pro automatické seøízení hektarové dávky regulaèním ventilem. Tyto systémy dávkování vyžadují dálkové ovládání uzavíracích armatur, tlakomìr s elektrickým výstupem pro odeèítání okamžitého tlaku nebo prùtokomìr postøikové jíchy. Užití mikropoèíta-

14

Tab. 1

Systémy dávkování u postøikovaèù Èerpadlo

Systém dávkování

Postøikové jíchy

Pøípravku injekèní

typ

zpùsob pohonu

Indikace prùtoku jíchy do trysek

závislý

odstøedivé

od motoru

pracovním tlakem

-

èásteènì nezávislý (DPM)

objemové

od motoru

pracovním tlakem

-

nezávislý (DPA)

odstøedivé nebo objemové

od motoru

nezávislý (DPA)

objemové

nezávislý (DPA)

objemové

od volného kola postøikovaèe øízené podle pracovní rychlosti

pracovním tlakem nebo prùtokomìrem pracovním tlakem nebo prùtokomìrem

èe je však bìžnì využito pro monitorování hodnot pracovního tlaku, okamžité hektarové dávky, doby postøikování, jakou vzdálenost postøikovaè ujede do konce aplikace zbytku jíchy v nádrži apod. Tyto okamžité informace jsou výhodou, nebo umožòují obsluze vèas zasáhnout v pøípadì zjištìných nedostatkù. Prùtokomìr pro øízení hektarové dávky je oproti tlakomìru výhodnìjší, nebo registruje skuteèný prùtok tryskami a vyluèuje odchylku v dávkování pøi opotøebení trysek. Systém nezávislého dávkování s øízením koncentrace jíchy v závislosti na pracovní rychlosti má vžité oznaèení injekèní dávkování. Umožòuje souèasnì aplikaci až 4 druhù kapalných chemikálií do smìšovaèe zaøazeném v rozvodu k tryskám. Udržuje pøedem nastavenou hektarovou dávku pøípravku pøi zmìnì pracovní rychlosti zvyšováním èi snižováním koncentrace postøikové jíchy. Pracovní tlak nosné kapaliny je udržován na konstantní hodnotì. To umožòuje dodržet stálou velikost kapièek. Koncentrovaný pøípravek je odebírán pøímo z vratného obalu. Po ukonèení práce uživateli odpadá starost o likvidaci obalu a zbytku postøikové jíchy i asanaci zásobní nádrže. Tento zpùsob dávkování

Tab. 2

pracovní rychlosti

Øízení prùtoku postøikové jíchy pracovním tlakem pracovním tlakem

radarem nebo škrcením ve od kola vratné nebo postøikovaèe pøímé vìtvi otáèkami dávkovacího èerpadla radarem nebo od kola postøikovaèe

Stupeò synchronizace s pracovní rychlostí bez synchronizace synchronizace pro zaøazený rychlostní stupeò úplná synchronizace úplná synchronizace úplná synchronizace

není dosud v praxi rozšíøen. Je vhodný jen pro kapalné pøípravky. Mnohé pøípravky se však dodávají jen v práškové formì, v roztoku by byla snížena jejich skladovatelnost a stabilita.

3.4

Kapkové spektrum

Kapkové spektrum je dáno velikostí trysky a pracovním tlakem. Platí pravidlo - èím vìtší tryska a menší pracovní tlak, tím jsou vìtší kapky. Pøi výtoku ze štìrbinové trysky se tvoøí plochá proudnice s rychlostí výtoku kolem 3 m.s-1. Ta se tøíští na kapky až pøi prùletu vzduchem. Velikost kapek je závislá na tloušce proudnice (je daná konstrukcí a velikostí trysky) a na vzájemné rychlosti kapaliny a vzduchu. Standardní tryska XR má ve všech èástech kapkového spektra menší støední prùmìry kapek i nižší výtokovou rychlost ve srovnání s antidriftovými tryskami (DG/AD1104) nebo s tryskami, které mají pasivní pøisávání vzduchu (TD02). Porovnání parametrù uvedených druhù trysek je uvedeno v tabulce 2.

Srovnání parametrù trysek TeeJet pøi 8 km.h-1 a hektarové dávce 200 l.ha-1

Typ trysek Tlak Prùtok tryskou VD10 MVD VD90 Støední rychlost kapek Maximální rychlost kapek

Jednotka kPa l.min-1 mm mm mm m.s-1 m.s-1

XR12004 210 1,32 145 292 465 2,5 10

DG/AD1104 210 1,33 219 420 617 2,8 11

TD02 830 1,33 233 452 691 3,5 12

Poznámka: VD10 je kvartil, kdy je 10 % objemu kapek menších a 90 % objemu kapek vìtších, VD90 je kvartil, kdy je 90 % objemu kapek menších a 10 % objemu jsou vìtší kapky, MVD je støední prùmìr kapek

15

U štìrbinových trysek je velikost rozptylovaných kapek v rozmezí 20 až 700 µm. Zásadní význam pøi výbìru trysky má vedle VMD podíl kapek menších než 100 µm, nebo tyto vlivem proudìní vzduchu, nebo z dùvodu odpaøení, èasto nedolétnou na ošetøovanou plochu. Velikost kapek má zejména velký význam, když úèinnost použitého chemického prostøedku je na ní závislá. Pokud fungicidy a insekticidy pùsobí kontaktnì, musí pokrýt cílovou plochu s dostateènou hustotou. Potom platí, èím menší kapky, tím se dosáhne lepší plošné pokryvnosti. Kromì poètu kapek má na pokryvnost vliv smáèivost povrchu rostliny. Na smáèivém povrchu se stejným objemem kapky pokryje vìtší plocha. Dùležitým faktorem pro pokryvnost je i energie kapky. Pokud kapky dopadají na cílovou plochu s vysokou ener-

Tab. 3

Doporuèení pro volbu rozptylu pøi ošetøování polních plodin Druh zásahu

Doporuèený rozptyl

Typ trysky

bìhem vegetace

jemný

štìrbinová

pøed a po vzejití

støední

Kapalná hnojiva pùdní herbicidy

pøed setím

hrubý

Kapalná hnojiva

bìhem vegetace

hrubý až velmi hrubý

štìrbinová štìrbinová nárazová víceotvorová nárazová víceotvorová

Aplikaèní látka Fungicidy a insekticidy Herbicidy

4

gií (ta je pøímo úmìrná rychlosti dopadu), tøíští se, vytvoøí i sekundární kapky, pokryvnost se zvyšuje. Podle pravidla Stokese je prùmìrná pádová rychlost pøímo úmìrná gravitaèní síle, mìrné hmotnosti kapaliny, druhé mocninì prùmìru kapky a nepøímo úmìrná dynamické viskozitì. Prùmìr kapky je v tomto vztahu nejvýznamnìjším faktorem. Velikost kapky a výtoková rychlost z trysky jsou dominantními faktory pro výbìr trysky jak z hlediska úèinnosti postøiku, tak i pro snížení úletu. Pro hrubou orientaci se používá termínù - jemné kapky pro spodní, støední kapky pro støední a hrubé kapky pro horní èást uvedeného spektra - viz tabulka 3. Pro kapalná hnojiva se doporuèují velmi hrubé kapky - jejich VMD pøesahuje horní hranici 700 µm.

KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE

Na kvalitì práce provádìného chemického zásahu se nejvyšší mírou podílí odbornost a dodržení technologické káznì obsluhy, technické vybavení postøikovaèe se øadí na druhé místo. Úrovni technického vybavení postøikovaèe je podøízen pracovní režim stroje, proto jeho dodržování má prioritní charakter. U lépe vybaveného postøikovaèe (napø. monitorovacím zaøízením) je obsluha rychle informována o okamžitých hodnotách dosahovaných faktorù a mùže je okamžitì korigovat. U postøikovaèù s øídícím poèítaèem probíhá tato korekce automaticky a prùbìžnì. To je pøedpoklad k dosažení optimální dávky na celé ošetøované ploše. Odpovìdná obsluha a dostateèné znalosti však mohou pøevážit vliv technického vybavení, proto se i s lacinìjším strojem mùže v provozu dosáhnout lepších výsledkù.

4.1

Faktory pùsobící na kvalitu práce postøikovaèe

S kvalitativními faktory a se zpùsoben, jak ovlivòují kvalitu práce postøikovaèe, by se mìli seznámit všichni, kdo postøikovaèe provozují nebo si tyto práce nechávají provést službou. Vliv pracovní rychlosti Postøikovaèe vybavené synchronizací dávkování (s objemovým èerpadlem nebo øídícím poèítaèem) dodržují hektarovou dávku pøi zmìnì pracovní rychlosti automaticky, ale pouze v rozsahu daným výrobcem zaøízení (u vìtšiny ± 30 %).

16

U postøikovaèù, které jsou vybaveny pouze rovnotlakým ventilem (starší systémy s odstøedivými èerpadly), je tøeba bezpodmíneènì dodržovat stálou pracovní rychlost bìhem ošetøování celého pozemku. Nastavený pracovní tlak je konstantní, každá zmìna pracovní rychlosti vyvolá nepøímo úmìrnou zmìnu dávky. Z hlediska možných škod je vìtší riziko spojeno s poklesem pracovní rychlosti. Pokles pracovní rychlosti o 30 % zpùsobí vzrùst dávky na 165 %, oproti tomu zvýšením rychlosti o 30 % poklesne dávka na 77 %, tj. o jednu ètvrtinu. Z tohoto hlediska je proto výhodnìjší agregovat postøikovaè s energetickým zdrojem s dostateènou zálohou výkonu. Doporuèená rychlost pøi postøiku štìrbinovými tryskami se støední disperzí je 8 km.h-1. Pøi vyšší rychlosti je zvýšené nebezpeèí únosu vlivem „jízdního vìtru“ (viz „Jízdní vítr a jeho negativní úèinek“). U postøikovaèù pracujících s pøídavným vzduchem je možná aplikace do rychlosti 12 km.h-1. Prùtok kapaliny tryskou Prùtok je charakteristickou vlastností trysky, nejdùležitìjší pro dávkování chemického prostøedku. Bìhem práce postøikovaèe je závislý na pracovním tlaku. Pokud zajistíme, aby se tlak pøed tryskou nemìnil, má prùtok tryskou konstantní hodnotu. Každé zachycení neèistot v trysce snižuje její prùtok. Pøi práci obsluha není schopna drobné nedostatky v èinnosti trysek rychle poznat. Tìmto technologickým nedostatkùm se pøedchází vybavením postøikovaèe úèinnou filtrací v nìkolika stupních - pøi plnìní postøikovaèe, v sacím potrubí pøed èerpadlem, samoèistícím filtrem ve výtlaèné vìtvi za èerpadlem, tlakovým èistièem pro jednotlivé postøikové sekce a sítkem v držáku trysky. Pravidelná kontrola stavu filtrù je potom vìtšinou dostateènou prevencí. Opotøebení trysek I trysky podléhají opotøebení. Prùtok se u nich používáním zvyšuje. Rychlost opotøebení závisí na pracovním tlaku, materiálu trysek, chemických a fyzikálních vlastnostech postøikové jíchy. Nejrychleji se opotøebovávají trysky z mosazi, následují z nerezoceli, tvrzené oceli, speciálních houževnatých umìlých hmot (Syntal, Ketamal, POM), nejlépe odolávají keramické. Na celém postøikovém rámu musí být trysky se stejným stupnìm opotøebení. Rozdíl v prùtoku mezi tryskami jedné sady by se nemìl lišit o více než ± 5 % od prùmìru. Pøi poškození jedné trysky v sadì je vhodnìjší ji vymìnit za používanou s pøibližnì shodným prùtokem než za novou. Pro používané trysky, které již mají prùtok vyšší než o 10 %, je nutné pøepoèítat dávkovací tabulku. Výhodu mají postøikovaèe s prùtokomìrem pro øízení dávky (ve srovnání s øízením dávky podle pracovního tlaku), ty pracují se skuteènými prùtoky. Životnost trysky konèí pøi 20% zmìnì prùtoku, kdy se již mìní úhel rozptylu i kapkové spektrum.

Pracovní tlak Vliv pracovního tlaku postøikové kapaliny na prùtok není tak výrazný, nebo prùtok je pøímo úmìrný druhé odmocninì z pracovního tlaku. Pro zvýšení prùtoku na dvojnásobek je proto zapotøebí ètyønásobného pracovního tlaku. Pro kapkové spektrum trysek platí obecná zásada - èím vyšší tlak, tím menší støední prùmìr kapek, vìtší podíl malých kapek pod 100 µm a zároveò vìtší nebezpeèí úletu. Stabilizace a tuhost postøikového rámu Výkyvy postøikového rámu ovlivòují i okamžitou dávku. Dávka se pøi pohybu ramene dozadu a dolù zvyšuje, pøi opaèném pohybu se snižuje. Zmìna dávky je pøímo úmìrná rychlosti pohybu. Proto je dùležité, aby všechny postøikovaèe s pracovním zábìrem nad 12 m mìly výkyvné zavìšení ramen (pasivní stabilizace). Úèinné tlumièe pùsobící ve svislé a horizontální rovinì tlumí pøenášení rázù z podvozku do ramen, zvyšují jejich životnost i plošné dodržení dávky. Stálá koncentrace postøikové jíchy Vìtšina postøikovaèù je dnes vybavena alespoò dvoustupòovým úèinným hydraulickým míchacím zaøízením. Kontrola jeho èinnosti bez speciálního vybavení není možná, v praxi spoèívá jen ve vizuální kontrole pohybu kapaliny v èásteènì naplnìné zásobní nádrži. Dodržování pracovního zábìru Na dodržení rovnomìrnosti plošné dávky se kromì dávkovacího zaøízení podílí pøesnost navazování pracovních jízd postøikovaèe. Pøi vìtších pracovních zábìrech je i pro zkušenou a peèlivou obsluhu obtížné dodržet rozteè pracovních jízd. Aby nevznikaly viditelné chyby, je tendence k pøekrývání zábìrù. To platí pøi práci s pìnovými znamenáky i pøi vytváøení kolejových meziøádkù pøi setí. Obì jmenované techniky jsou ve srovnání s navazováním jízd odhadem obsluhy pøínosem. Po roce 2002 se i u nás nabízí další technický pomocník pro dodržování zábìrù - zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd s využitím diferenciální družicové navigace Diferential Global Positioning System (DGPS), èasto oznaèované jako „navigátor“. V nabídce se vyskytují 2 typy pøístrojù. První typ signalizuje odchylku od ideální dráhy a øidiè ji manuálnì vyrovnává (obr. 12). Druhý typ je rozšíøením prvního, má pøiøazen silový výstup na øízení traktoru (obr. 13), pomocí kterého se automaticky odchylka od ideální dráhy vyrovnává. Rozšíøení o automatické øízení je možné provést dodateènì.

17

Obr. 12

Pøíklad svìtelné lišty a ovladaèe zaøízení pro manuální navazování pracovních jízd, která se umisuje v zorném poli øidièe (fy LH Agro). Souèástí zaøízení je anténa DGPS (umístìná na støechu kabiny) a mikropoèítaè s DGPS.

Obr. 13

Elektrický servomotor používaný k automatickému vyrovnávání smìru jízdy soupravy (vhodný pouze pro traktory s posilovaèem øízení)

Obsluha navigátoru je jednoduchá. Pomocí ovladaèe obsluha zvolí zpùsob jízdy po poli (obr. 14). Èinnost zaøízení pro paralelní jízdy zaèíná digitálním záznamem první jízdy stroje po pozemku. V dalším kroku poèítaè od této linie na mapì vytýèí požadované linie dalších jízd s rozteèí shodnou s pracovním zábìrem (s pøesností pod 0,02 m). Pøi práci

potom porovnává okamžitou pozici stroje s touto požadovanou linií, odchylku od ní signalizuje obsluze nebo pøi automatickém øízení dává signál ovladaèi. Automatický režim zapíná po otoèení na souvrati øidiè tlaèítkem, pøi manuálním zásahu do øízení se režim automaticky vypíná.

18

A

B

C Obr. 14

Základní nabídka standardních režimù v menu zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd k volbì zpùsobu jízd po poli A - pro pøímou jízdu zadanou dvìma body B - zadáním vodící nepøímé linie ohranièené dvìma body C - kombinace pøedchozích, zaèíná zpracováním souvratí, v jejichž hranicích se pracuje po pøímkách Poznámka: V bodech OK oznaèuje obsluha zaèátek a konec zvoleného režimu.

19

Zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd ponejvíce využívají dvoufrekvenèní pøijímaèe DGPS, jejichž pøesnost je závislá zejména na použité korekci. Komerènì šíøené korekèní signály jsou distribuovány ve dvou úrovních pøesnosti. Pøi použití „hrubé korekce“ se dosahuje pøesnosti ± 0,5 až 1,0 m. Pro automatické øízení se využívá pøesné korekce (dnes šíøené z družic nebo z pozemních základových referenèních stanic). Potom tato zaøízení pracují s pøesností do ± 0,1 m. K hlavní výhodì tìchto zaøízení je možnost práce pøi zhoršené viditelnosti (i v noci), snižuje se míra pøekrytí dvou zábìrù nebo vynechání aplikace. Dalším a ménì publikovaným kladem zaøízení je možnost záznamu mapy provedeného záznamu dávky a pracovní rychlosti na jednotlivých pozemcích. K tomu je nutné systém doplnit pamìtí a modulem pro pøenos dat do PC. Pøi použití doplòkového programu je možné zpracovat data do formy požadované pro evidenci operací ochrany rostlin. Vypínání postøiku pøi otáèení na souvratích V praxi se èasto setkáváme, že obsluha na souvrati nevypíná postøik. Tato závažná nekázeò zpùsobí pøi otáèení postøikovaèe nedostateènou dávku pod vnìjším ramenem a mnohonásobné pøekroèení dávky na konci vnitøního ramene.

Jízdní vítr a jeho negativní úèinek Nejdostupnìjší zpùsob precizace ochrany rostlin s využitím standardních postøikovaèù - postøik v pravý èas - je nejbezpeènìjší a nejefektivnìjší cestou redukce dávek chemikálií. A už se jedná o plevel, plísnì nebo hmyz, je dùležité zasáhnout je v jejich nejzranitelnìjších stádiích a s potøebnou pokryvností cílové plochy. Vèasnost je klíèem k dosažení maximální biologické úèinnosti zásahu. Tím má ale termín pro postøik k dispozici jen krátký èasový úsek. Z tohoto hlediska vyplývá potøeba vysoké výkonnosti postøikovaèe. Jak jsme se již zmínili, má pracovní rychlost omezení, která jsou závislá jak na vybavení postøikovaèe tak i na provozních podmínkách. Za postøikovým rámem pøi jízdì postøikovaèe vzniká podtlak. Je nízký, ale jeho úèinek postaèí ovlivòovat malé kapky s malou pohybovou energií. Za postøikový rám se právì malé kapky „nasávají“ a vytváøejí „závoj“. V praxi se tomuto nežádoucímu jevu øíká „jízdní vítr“ (obr. 15). Jestliže tomu chceme zabránit, musíme jezdit pomalu, nesmíme používat trysky s „jemným rozptylem“ nebo vyšší postøikový tlak, kdy je v kapkovém spektru zvýšený podíl kapek pod 100 ìm. V tab.4 je pøíklad doporuèení maximálního postøikového tlaku pro štìrbinové trysky TeeJet v závislosti na síle vìtru.

A

B

Obr. 15 Za postøikovým rámem vzniká „jízdní vítr“ (A), který je pùvodcem vznášejícího se mlžného závoje za postøikovaèem (B)

20

Tab. 4 Doporuèený maximální pracovní tlak pro štìrbinové trysky TeeJet podle síly vìtru Tryska XR110015 XR11002 XR11003 XR11004 XR11005 XR11006 XR11008

4.2

Maximální pracovní tlak (kPa) pøi rychlosti vì tru (m.s-1) do 1 2 3 4 5 150 250 130 380 200 150 400 300 250 130 400 400 300 150 400 400 400 250 400 400 400 350 100

Úlet vìtrem a možnosti jeho omezení

Existuje øada opatøení, kterými lze pøispìt ke snížení úletu: - K  úèinnému opatøení náleží clona, která prostor pod postøikovým rámem a pod tryskami chrání pøed pùsobením vìtru. Mechanické zakrytí trysek fy Holder (obr. 16) z 80. let minulého století zabraòovalo pùsobení vzniku „jízdního vìtru“ i èelního vìtru, v praxi se pøíliš nerozšíøilo z  dùvodu vysoké pøídavné hmotnosti postøikového rámu a jeho komplikovaného skládání do pøepravní polohy.

-

V následujícím období se v nabídce výrobcù postøikovaèù objevil princip se vzduchovou clonou za tryskami (napø. Kyndestofte), který mìl podobnou úèin nost. Použití rozvodu vzduchu rukávcem z vrstvených tkanin snížilo nároènost na konstrukci rámu. Systém Kyndestoft má pevnì nastavené trysky na postøikovém rámu do svislé polohy a vzduch z rukávce proudí kruhovými otvory s rozteèí 105 mm a jeho smìr lze regulovat pouze ve smìru dozadu od svislé polohy. Souvislá vzduchová clona vzniká pøibližnì 15 cm pod postøikovým rámem.

-

Opatøení, které umožní zvýšit pracovní rychlost postøikovaèe a sníží náchylnost kapek k úletu, je využití co nejvìtších trysek nebo typù trysek, které tvoøí malý podíl kapièek pod 100 µm. Mezi nì náleží: širokorozsaho vé XR - mají snížený podíl drobných kapièek pøi vyšších pracovních tlacích; jsou urèeny pro postøikovaèe s regulací dávky synchronizovanou s pracovní rychlosti, antidriftové AD (DG) - štìrbinová trysky s pøedsazenou kalibrovací clonou. Tato clona udržuje pracovní tlak nad 200 kPa. Za ní prakticky následuje štìrbinová tryska, která pøi clonou daném prùtoku pracuje pøi nižším tlaku.injektorové s pøisáváním vzduchu (obr. 17) do trysky se za dávkovací clonou pøisává vzduch, vzniklé postøikové médium nabývá na celkovém objemu, k rozptylu lze použít vìtší trysku než u pøedcházejícího antidriftového provedení. Zhruba 15 % objemu kapky vyplòují vzduchové bubliny, které po dopadu na ošetøovanou plochu praskají, vytváøejí sekundární kapky, pokrývá se vìtší plocha a zvyšuje se pokryvnost. Mezi nejúèinnìjší protiúletové opatøení náleží systémy postøiku s podporou „pøídavného vzduchu“ - TWIN Systém (Hardi), TWIN Stream (Hardi), Degania Sprayers (Rau).

-

Obr.16 Mechanická clona na postøikovém rámu firmy Holder

21

Biologický úèinek

Štì rbinová Nízkoúletová INJET

Úlet

Obr. 19 Obr. 17

Schematický øez tryskou s pøisáváním vzduchu konstruovanou pro držák

trysky s pøevleènou maticí

1 – adaptér se závitem 2 – pøevleèná matice 3 – dávkovací clona 4 – pøisávání vzduchu 5 – smìšovací komora 6 – uklidòovací komora 7 – vzdušník 8 – tryska Popis nejrozšíøenìjších protiúletových opatøení Volba nízkoúletových trysek odolnìjších jízdnímu vìtru za postøikovým rámem umožní zvýšit pracovní rychlost z 6 až 8 km.h-1 na 10 km.h-1 (pøi bezvìtøí na 12 km.h-1). Jejich použití však má i svoje zápory. Velké kapky u nízkoúletových trysek mohou být dùvodem nižšího biologického úèinku zásahu. Vysvìtlení najdeme na obr. 18. Z objemu jedné kapky dostaneme vždy poèet n=23 kapek s polovièním prùmìrem a shodným celkovým objemem. S malými kapkami dosáhneme lepší pokryvnosti cílové plochy. Z toho vyplývá, že pøi práci s nízkoúletovými tryskami dosáhneme vìtší výkonnosti, ale nemùžeme si dovolit aplikaèní dávku snížit, naopak pro dosažení shodného biologického úèinku bychom ji mìli zvýšit (obr. 19).

Schematické znázornìní závislosti biolo gické úèinnosti a úletu u trysek štìrbino vých standardních, štìrbinových nízkoúletových a štìrbinových s pøisáváním vzduchu (INJET) pøi shodné aplikaèní dávce

U Twin Systému (obr. 20) a nové øady Twin Stream je pevná vazba mezi smìrem proudu vzduchu a výtryskem postøikové jíchy z trysky. Oba proudy se setkávají cca 30 cm pod postøikovým rámem a lze je natáèet souèasnì pomocí hydrauliky. Vzduch proudí u Twin Systému z prùbìžné štìrbiny - vytváøí souvislou vzduchovou clonu, u Twin Streamu z kruhových otvorù s rozteèí 60 mm - souvislá vzduchová clona je prakticky od 7 cm pod postøikovým rámem.

Obr. 20

Obr. 18 Schematické znázornìní poètu kapek a pokryvnosti kapkami se shodným celkovým objemem, ale snižujícím se prùmìrem

22

Schematické znázornìní smìru proudìní pøídavného vzduchu z  rozvodného rukávce a smìru výtrysku postøikové jíchy z trysek. Vzájemný úhel 30° je konstantní, podle provozních podmínek je lze spoleènì natáèet a mìnit intenzitu proudìní pøídavného vzduchu

Degania Sprayers (obr. 21) má nastaveny trysky šikmo do svislého proudu vzduchu vytékajícího z kruhových otvorù v rukávci. Rozptýlená kapalina je vzduchem strhávána a hnána do porostu. Rozevøením porostu a vznikající turbulencí se podporuje ošetøení rostlin ze všech stran. Systém musí pracovat vždy s vyšším pøebytkem vzduchu (ve srovnání s Twin Systémem), na plochách s nezapojených porostem pøi vysokém tlaku vzduchu je pak nebezpeèí úletu zpùsobeného odrazem od povrchu pùdy.

a

b

Obr. 21

Schéma proudìní vzduchu a postøikové jíchy u systému Degania

Principy podpory pøídavného vzduchu pøi postøiku jsou energeticky nároèné (pøíkon na 20 m pracovního zábìru 30 kW), vyplatí se jen na stroji s odpovídajícím roèním vytížením. Umožòují postøikovat ve srovnání se standardními postøikovaèi s dostateènou kvalitou a bez nebezpeèí zvýšeného úletu pøi bezvìtøí nebo pøí mírném vìtru s vyšší pracovní rychlostí postøikovaèe 12 km.h-1, v kombinaci s protiúletovýmí tryskami až pracovní rychlostí 15 km.h-1. Vzduchový proud pøedává kapkám pod tryskami energii a usmìròuje je do cílového prostoru. Pøi dopadu na list má kapka dostateènou energii, pøilne na list vìtší styènou plochou. Snížení úletu a zvýšení kontaktní plochy dávají záruku vyšší biologické úèinnosti, zejména u kontaktních a fungicidních pøípravkù, umožní snížit hektarovou dávku nosné kapaliny – vody nebo i úèinné látky ke spodní hranici doporuèeného rozsahu. Zajímavé omezení úletu na špièkové úrovni pøedkládá firma Dammann. Postøikový rám, s dvìma uzavøenými nosníky s proporcionálním prùøezem (obr. 22a), slouží pro rozvod vzduchu od centrálního ventilátoru. Vzduch z nich proudí svisle dolù, z kruhových otvorù v øadì pøed a za tryskami (obr. 22b). Vznikající vzduchové clony zabraòují pùsobení vìtru.

Obr. 22 Rozvod vzduchu pro tvorbu vzduchové clony pøed a za tryskami v nabídce firmy Dammann a - uspoøádání rozvodu vzduchu od ventilátoru; b - pohled zdola na výtokové otvory vzduchu Dalším špièkovým a dosud jedineèným øešením je dávkování pomocí vícenásobného držáku trysek. Pro postøik se využívá sad trysek s odstupòovanì se zvyšujícím prùtokem. Poèítaè volí podle okamžité pracovní rychlosti vždy nejvhodnìjší trysku popøípadì kombinaci více trysek (obr. 23), aby se nemusel pøi vzrùstající rychlosti zvyšovat postøikový tlak nad hodnoty, kdy je v kapkovém spektru nebezpeèný podíl kapek v daných podmínkách náchylných k úletu. Na kabinì øidièe umístìná meteorologická stanice, která signalizuje øidièi dosažení definovaných prahových povìtrnostních hodnot - síla relativního vìtru, teplota a vlhkost vzduchu. Pøi použití dvou paralelních sad trysek, jedna se standardními tryskami a druhá s protiúletovými tryskami, mùže pøi pøekroèení síly vìtru systém automaticky pøepínat na protiúletové trysky.

23

Obr. 23 Vícenásobný držák se sadami trysek s odstupòovaným prùtokem

Vícenásobný držák se sadami trysek s odstupòovaným prùtokem umožní regulaci dávky øídícím poèítaèem v rozsahu postøikového tlaku vhodného pro požadované kapkové spektrum, které je optimální pro úèinnost postøiku a pro které je minimální pøedpoklad úletu. Pro hodnocení provozních podmínek (teplotu a vlhkost vzduchu, relativní rychlost vìtru) mùže palubní poèítaè využít údaje z meteorologické stanice umístìné na kabinì øidièe (obr. 24). Úlet a neproduktivní spad postøikù mimo cílovou plochu je v zemích EU pøedmìtem intenzivního mìøení ve vìtrných tunelech i v provozních podmínkách. Ze získaných údajù se pro jednotlivé trysky stanovují ochranné zóny (Buffer Zone). Ochranná zóna na okraji pole potom není závislá jen na nebezpeènosti prostøedku pro sousední plochy jako v minulosti, ale i na aplikaèní technice a typu použitých trysek.

Obr. 24 Kombinace palubního poèítaèe, vícenásobného držáku trysek s pneumatickým ovládáním a meteorologická stanice na kabinì øidièe umožní pro okamžité provozní podmínky automaticky volit trysku s optimálním kapkovým spektrem Po analýze vlastností postøikovaèù a trysek se nelze divit, že uživatelé v provozu volí nejjednodušší metodu, jak pracovat s nejvyšší rychlostí a v co nejvìtší míøe omezit úlet pøi postøiku – použití injekèních trysek s pøisáváním vzduchu. Aby dosáhli dostateèné úèinnosti, musí se však èasto uchýlit i ke zvýšení dávky, to znamená i ke zvýšení nákladù. Je nutné pøehodnotit priority. Cílem výroby vždy zùstane dostateèná úèinnost a minimální náklady. Výhodnost rozšíøení možnosti výbìru trysek pro postøik o další sadu a používání energeticky nároèného pøídavného vzduchu na postøikovaèi nebo zaøízení pro navádìní paralelních jízd zùstává závislá pøedevším na sezónním využití stroje a ekonomice zásahu. Do hodnocení však pøistoupí další faktor – prodejnost vypìstovaného produktu v pøípadì, že laboratoøe budou schopny posuzovat rezidua operativnì pøi jejich pøíjmu do obchodní sítì.

24

5

PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ

5.1

Plán ochrany rostlin

tak i v užití správných technologií zpracování pùdy a zakládání porostù atd. Nejvhodnìjší pro odhad aplikaèních ploch je statistické zpracování vlastních dat o ochranì rostlin za období 5 až 10 rokù. Lze použít i pøehled spotøeby pøípravkù a ošetøených ploch zveøejòované státní rostlinolékaøskou správou. Na internetových stránkách Státní rostlinolékaøské zprávy (www.srs.cz) nalezneme tyto údaje v èlenìní podle skupin plodin, krajù a pro celou republiku. Jejich zpracování do koeficientu aplikaèních ploch (pomìr ošetøené plochy k oseté / resp.orné) je v grafech (obr. 25 a obr. 26).

Stanovení požadavkù na ochranu rostlin musí vycházet z osevního sledu plodin a jejich ploch v ošetøovaném rajónu. Potøebu typù zásahu lze pouze pøedvídat na základì historického sledování výskytu škodlivého èinitele. Je závislá na poèasí, místních klimatických podmínkách, pomìru ploch pìstovaných plodin a jejich rozmístìní v katastru, dodržování agrotechnických zásad jak ve støídání plodin, 0

1

2

3

4

5

6

2,2

O BILO VINY

1,4

KUKUØICE

1,6

BO B

2,1

HRÁCH

1,6

FAZO LE výmì ra

6,5

CUKRO VKA a KR.výmì ra

1,0

È EKANKA

5,5

BRAMBO RY

4,7

ØEPKA

1,7

HO ØÈ ICE

2,7

MÁK

3,0

SLUNEÈ NICE

2,4

SO JA

1,8

LEN VO JTÌ ŠKA

0,3

JETEL èe rv.- výmì ra

0,3

Obr. 25

Koeficient aplikaèní plochy

3,5

7

Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR v roce 2003 pro vybrané plodiny 3,3

3,2 2,8

3

3,0

2,5 2

2,0

2,0

1999

2000

1,5 1 0,5 0 1998

Obr. 26

2001

2002

2003

Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR

25

K ošetøované ploše postøikovaèi pøi ochranì rostlin je nutné v podnicích, kde se používají kapalná minerální hnojiva, pøipoèítat i jimi hnojené plochy. Podle Kovaøíèka (2005) je v øepaøské a obilnáøské výrobní oblasti hnojení pøed setím a pøihnojování kapalnými hnojivy na ploše, která odpovídá 60 až 100 % obhospodaøované orné pùdy. Zhruba jejich polovina se hnojí v kombinaci s postøiky – s herbicidy a regulátory rùstu. Pøi plánování využití postøikovaèe u tìchto subjektù je potøeba navýšit koeficient aplikaèní plochy na orné pùdì o 0,5.

5.2

Provozní požadavky na postøikovaèe

Agrotechnické požadavky na postøikovaè vyplývají z osevního postupu plodin a provozních podmínek. Svìtlá výška, rozchod kol, požadavky na jeho seøizování, šíøka pneumatik, pracovní zábìr postøikovaèe, rozsah seøizování výšky postøikového rámu jsou vždy specifikovány vlastnostmi porostù ošetøovaných plodin. Svými hodnotami musí navazovat i na ostatní stroje v technologiích rostlinné výroby používané v zemìdìlském podniku. Neménì dùležitá v ochranì rostlin je vèasnost zásahu. Z krátké èasové diference mezi požadavkem na zásah a termínem jeho provedení vyplývají nároky na vysokou výkonnost postøikovaèù. Provedení zásahu „v pravý èas“ je jednou z klíèových podmínek úèinnosti a ekonomiky zásahu. Zatímco pro aplikaci herbicidù se lhùta na aplikaci pohybuje v rozmezí 4 až 7 dnù (podle klimatických podmínek), u škùdcù a chorob se zkracuje na 1 až 2 dny. Pro každého, kdo poøizuje nový postøikovaè, je urèení nutné výkonnosti jednou z pøedních kritérií. V posledních 3 letech se výraznì zvyšuje nabídka postøikovaèù s velkým objemem zásobníku. Velká zásoba postøikové jíchy zjednodušuje organizaci práce. Návìsné a samojízdné postøikovaèe s nádrží 4000 až 6000 l jsou v nabídce všech významných výrobcù. V poøadí vlivu technických parametrù stroje na výkonnost ve smìnovém èase je velikost zásobníku u pøímého pracovního postupu až na 3. místì. V dìleném pracovním postupu, v kterém se postøikovaè vodou zásobuje jiným pøepravním prostøedkem s výkonným pøeèerpáváním, význam objemu zásobníku klesá. Pøi jeho zvìtšení z 2000 l na 4000 l vzroste výkonnost maximálnì o 5 %. Vìnujme pozornost struèné analýze tomu, který parametr má jaký vliv na výkonnost soupravy. Dìlený pracovní postup Zaèneme jednodušším – dìleným pracovním postupem. V nìm postøikovaè pracuje na poli a vodou je zásobován pøepravní cisternou, která jej na poli i s vysokou výkonností i plní. V postøikovaèi se v prùbìhu plnìní vodou a po naplnìní pøipravuje postøiková jícha. V tomto pracovním postupu jsou pomocné cyklicky opakované dávkové èasy vztažené k naplnìní postøikovaè – pøíprava postøikové jíchy, plnìní, zajíždìní k plnìní a seøi-

zování, i èasy vztažené k dobì jedné smìny (pøejezd na pole a mezi pozemky, opravy a údržbu atd.) minimální. Výkonnost postøiku v èase hlavním je daná vztahem W = 0,1 . Bp . Vp kde:

W = výkonnost (ha.h-1), Bp = pracovní zábìr (m), Vp = pracovní rychlost (km.h-1).

Oba parametry – pracovní rychlost a pracovní zábìr, pùsobí na výkonnost pøibližnì shodnou vahou. Když se zvýší na dvojnásobek, zvýší se výkonnost v èase hlavním o 60 až 70 % (tab. 5). Ve vztahu k hektarové dávce je výkonnost nepøímo úmìrná. U výkonnìjších strojù (s vìtší pracovní rychlostí a zábìrem) je vlivem snížení hektarové dávky na polovinu vyšší nárùst výkonnosti ve smìnovém èase. Energeticky nároèné opatøení pro zvyšování úèinnosti postøiku pomocí pøídavného vzduchu bude ekonomiètìjší u výkonných souprav. Ètvrtý parametr – objem zásobní nádrže má u souprav používaných v dìleném pracovním postupu jen malý vliv na výkonnost. Velký zásobník pøináší i nebezpeèí zvýšeného nežádoucího zhutòování pùdy ve stopách stroje, zvyšuje hmotnost soupravy a tím i spotøebu nafty. Pøímý pracovní postup Postøikovaè se plní na farmì vodou, tu dopraví na pozemek, kde se pøipraví postøiková jícha a provede aplikace. Již døíve jsme zdùraznili, že pro dopravu vody na pole jsou vhodné pouze návìsné modifikace postøikovaèù. Vlivy jednotlivých parametrù si mùžeme pøipomenout na prùbìhu grafù v obrázku 27. Z nich vyplývají tendence: - èím vìtší pøepravní vzdálenost, tím menší výkonnost, - pracovní zábìr a objem zásobní nádrže ovlivòují výkonnost pøibližnì stejnou mìrou – jejich zdvojnásobení zvýší výkonnost cca o 15 %, - èím je vyšší výkonnost stroje, tím má objem zásobní nádrže i pøepravní vzdálenosti výraznìjší vliv.

5.3

Postup pøi seøizování postøikovaèe

Seøizováním postøikovaèe sledujeme nastavení takových parametrù stroje, které zabezpeèí co nejvyšší úèinnost zásahu a neohrozí nebo nezpùsobí zhoršení životního prostøedí. Proto nemùžeme seøízení omezovat pouze na nastavení dávky. Úèinnost zásahu je podmínìná kvalitou práce postøikovaèe. Postup seøizování postøikovaèù je obecnì platný. Lze podle nìho postupovat, jak u postøikovaèù s nesynchronizovaným dávkováním, tak i s dávkováním synchronizovaným. Rozdíl je pouze v tom, že u synchronizovaného dávkování nìkteré kroky v doporuèeném postupu zabezpeèuje palubní poèítaè.

26

Tab. 5 Porovnání výkonnosti postøikovaèe v dìleném pracovním postupu pøi zmìnì vybraných parametrù Hodnocený parametr Pracovní zábì r Pracovní rychlost Dávka

Zásobník

Pracovní rychlost (km.h-1) 8 8 8  12 8  16 8 8 12 12 8 8 12 12

Úroveò parametru postøikovaèe Pracovní Objem zásobní Dávka zábìr nádrže (m) (l) (l.ha -1) 200 3000 12  24 200 3000 18  36 18 200 3000 18 200 3000 18 3000 200  100 24 3000 200  100 18 3000 200  100 24 3000 200  100 18 200 2000  4000 18 200 3000  6000 18 200 2000  4000 18 100 3000  6000

Zmì na výkonnosti ve smì novém èase (%) + 69 + 59 + 37 + 69 + 11 + 39 + 58 + 96 +5 +3 +7 +3

10 9

-1

Výkonnost Ws (ha.h )

8 7 6 5 4 3 2 1 0 1000 2000 3000 4000 5000 12

1000 2000 3000 4000 5000 18

1000 2000 3000 4000 5000 24

Objem zásobníku (l)/pracovní zábì r (m) ld=2 km

Obr. 27

ld=5 km

ld=8 km

Výkonnost postøikovaèe v pøímém pracovním postupu pøi konstantní pracovní rychlosti 8 km.h-1 a pøi vzrùstajícím objemu zásobníku, pracovním zábìru a pøepravní vzdálenosti od zdroje vody na pole (ld)

27

Základní osnova postupu seøizování postøikovaèe 1

Zjisti podmínky použití pøípravku Pro seøízení postøikovaèe je nezbytná dokonalá znalost podmínek použití pøípravku. Z nich vyplývají základní údaje pro seøízení dávkování a volbu rozptylu. 2

Zvol druh rozptylu trysky O volbì rozptylu je tøeba rozhodnout hned zpoèátku, protože ovlivòuje nejen výbìr trysek, ale již i volbu dávky. Pøi spoleèné aplikaci více úèinných látek se dává pøednost støednímu rozptylu. Pøi volbì rozptylu je nutné zohlednit i povìtrnostní situaci a pøedpokládanou pracovní rychlost postøikovaèe.

Tab. 6

3

Stanov hektarovou dávku V návodu k použití pøípravku se pøedepisuje dávka pøípravku a koncentrace postøikové jíchy nebo pro daný pøípad použití se doporuèuje pøímo rozsah plošné dávky postøikové jíchy. Pøi aplikaci kapalných prùmyslových hnojiv se jejich dávka urèí ze stanovené potøeby živin a koncentrace hnojiva. U nich musíme zohlednit, že se jejich mìrná hmotnost a viskozita liší od vody, pro kterou jsou stanoveny prùtoky tryskami. Pro t잚í hnojivo musíme vybrat trysku s vyšším prùtokem, abychom dosáhli stejné objemové dávky na hektar jako s vodou. Pøepoèítací koeficient se pøibližnì rovná druhé odmocninì mìrné hmotnosti hnojiva (tab. 6). Starší typy øídících jednotek dávkování ještì nemusí s tímto algoritmem poèítat a mohou vyžadovat zadání navýšeného pracovního tlaku nebo prùtoku tryskou.

Pøepoèítávací koeficient pro urèení prùtoku pro výbìr trysky u postøikové jíchy s mìrnou hmotností odlišnou od vody Mì rná hmotnost jíchy (kg.dm-3 ) 0.8 0.9 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

4

Urèi pracovní rychlost V dalším kroku zadáváme nejvyšší pracovní rychlost. U nesynchronizovaného dávkování volíme pracovní rychlost tak, aby jí bylo spolehlivì dosaženo na celém ošetøovaném pozemku, nebo øazení rychlostních stupòù je zde nepøípustné. U dávkování synchronizovaného zvolíme nejvyšší pøípustnou rychlost s ohledem na nerovnosti povrchu pozemku a jimi vyvolané kmitání postøikovacího rámu. Pøihlížíme i k povìtrnostní situaci, zejména k rychlosti a smìru vìtru. S rostoucí rychlostí vìtru snižujeme rychlost pracovní jízdy. Použití antidriftových trysek, injektorových s pasivním pøisáváním vzduchu, protiúletové clony nebo zaøízení pøídavného vzduchu umožní zvýšit rychlost. 5

Stanov prùtok tryskou Na základì údajù o požadované dávce a zvolené pracovní rychlosti se pro danou rozteè trysek na postøikovacím rámu stanoví potøebný prùtok aplikované jíchy jednotlivou tryskou.

Pøepoèítací koeficient pro prùtok tryskou 0.89 0.95 1.00 1.05 1.10 1.14 1.18 1.22 Pro stanovení prùtoku se používají rùzné pomùcky s nomogramy, které dodávají výrobci trysek. 6

Vyber trysku s požadovaným prùtokem a rozptylem Ze sady vymìnitelných trysek vybereme podle prùtokové charakteristiky tu, která dosáhne požadovaného prùtoku pøi doporuèeném pracovním tlaku a požadované kapkové disperze. 7

Namontuj trysky Trysky se na postøikový rám montují vždy v ucelených sadách. Poškozené trysky je vhodné vymìnit za jiné, shodného typu a se stejným opotøebením jako v použité sadì, ne za nové. Pokud se nevyužívá držák trysek s bajonetovým závitem na pøevleèné matici, je u štìrbinových i víceotvorových trysek tøeba dbát na vzájemné nastavení rozptylových pùdorysných obrazcù (obr. 28).

28

10 Seøiï pracovní výšku postøikového rámu Pracovní výšku postøikového rámu nad cílovou plochou seøídíme podle rozteèe trysek, úhlu rozptylu trysek a doporuèení jejich výrobce. Pro štìrbinové trysky se standardním úhlem rozptylu 110 až 120° je pøi rozteèi trysek doporuèená výška 0,5 m.

Obr. 28 U štìrbinových i víceotvorových trysek musí být výstøikové plochy vzájemnì natoèeny o cca 5° až 10°, aby se pøi pøekrytí sousedních trysek co nejménì ovlivòovaly 8

Proveï zkoušku bezzávadné funkce trysek vodou Zkoušku provedeme po èásteèném naplnìní nádrže èistou vodou. Proudnice trysek musí být hladké a pravidelné, pøi pøerušení postøiku nesmí odkapávat. 9

Seøiï pracovní tlak Regulaèním prvkem seøídíme za provozu pracovní tlak tak, aby odpovídal požadovanému prùtoku tryskou podle návodu výrobce postøikovaèe. Pokud jsme použili pro výbìr trysek údajù výrobce trysek, musíme pøi nastavování pracovního tlaku zohlednit tlakový rozdíl mezi tlakomìrem a tryskami. Pøi vyšším opotøebení trysek se doporuèuje pøi postøiku na místì zkontrolovat jejich prùtok pomocí odmìrné nádoby a stopek. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro dodržování dávky je pro kontrolní mìøení prùtoku program, pøi kterém se pracovní rychlost simuluje, prùtok tryskami lze mìøit namístì.

11 Pøiprav postøikovou jíchu v postøikovaèi Mísící zaøízení chemických prostøedkù se u souèasných postøikovaèù stalo standardní výbavou. Pro pøípravu premixu (pøedøedìní koncentrátu vodou) se zaøízení spouští na paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s pøípravky pod úrovní pasu. Snižuje se nebezpeèí zasažení a kontaminace obsluhy koncentrovanými chemickými pøípravky. Podle velikosti objemu nádrže postøikovaèe pøíprava postøikové jíchy vèetnì promísení v nádrži nepøevyšuje 20 minut. Tato operativnost umožòuje pøipravovat postøikovou jíchu oddìlenì pro samostatné pozemky nebo souvislé aplikaèní plochy. Odstraní se nežádoucí pøevoz velkých objemù jíchy po komunikacích, jejichž pøípadná havárie a únik do prostøedí se obtížnì asanují. Snižuje se i objem zbytkù nespotøebované jíchy z dùvodù náhlé zmìny poèasí nebo poruchy postøikovaèe. 12

Zahaj postøik

13 Proveï kontrolu dodržení dávkování Po každém nastavení dávky obsluha zkontroluje dodržení nastavené dávky podle na stavoznaku nádrže zøetelnì vymezeného objemu spotøebované jíchy a ošetøené plochy. U postøikovaèù bez poèítaèe je odkázána na kontrolu dodržení nastaveného pracovního tlaku a pracovní rychlosti. Pro stanovení pracovní rychlosti se vesmìs vystaèí s údajem rychlomìru vozidla. Není-li k dispozici nebo dochází-li k zvýšenému prokluzu, pak musí být pracovní rychlost stanovena mìøením. Rychlost zjistíme na základì mìøení èasu potøebného k pøekonání známé vzdálenosti pøi pøímé pracovní jízdì. Údaje rychlomìru je zapotøebí obèas pøekontrolovat. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro dávkování postaèí signalizované informace.

29

6

TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN

6.1

Zásady a postup sestavení strojní linky

Postup pro výbìr poøizovaného nového postøikovaèe nebo pro sestavování (projektování) strojních linek pro postøik má pevný sled. Ø Prvním krokem je definice agrotechnických podmínek pro postøik plodin, které má postøikovaè zabezpeèit. Zde se musí vycházet z dokonalé znalosti výrobních podmínek v podniku - struktura plodin, dostupnost a odbornost pracovníkù, pøepravní vzdálenosti, velikost pozemkù, pøírodní a pùdní podmínky, ale i dosavadní ekonomika výroby, dostupnosti servisu na opravy nebo provedení práce ve službì atd. Ø Stanovení nutné denní výkonnosti a pøedbìžný výbìr vhodných postøikovaèù a souprav pro zásobování na pole. V tomto kroku se vychází z denních požadavkù na objem práce v prùbìhu sezóny. Pokud se objevuje krátkodobý požadavek, nìkolikanásobnì pøevyšující prùmìrnou hodnotu, je nutné rozhodnout, zda má vèasnost provedení operace prioritu pøed rentabilitou stroje. Ztráta zpùsobená prodloužením ATL o nìkolik dnù mùže pøevýšit domnìlý efekt dosažený rentabilnìjším využitím strojù. Požadavkem zemìdìlce je co nejnižší vlastní náklad na jednotku výrobku. Ø Kritériem pro pøedbìžný výbìr vhodných strojù v jednotlivých operacích jsou jejich exploataèní a ekonomické ukazatele. Nesmíme ale zapomenout ani na kvalitativní požadavky v jednotlivých operacích a možnosti jejich splnìní. Vìtšina zásahù ochrany rostlin se provádí za vegetace. Proto hned po dodržení dávkování a vyrovnané plošné rovnomìrnosti postøiku má prioritu volba podvozkù v strojní soupravì. Nesmí poškozovat porost ani v pozdních vývojových stádiích plodin – napø. ošetøení øepky pøed sklizní, ztìžovat sklizeò vytváøením hlubokých kolejí (cukrovka). Ø Urèení klíèového èlánku strojní linky a výpoèet výkonnosti. U návìsných postøikovaèù mùžeme v sezónní špièce zvýšit výkonnost zásobováním vodou na pole v  dìleném pracovním postupu. Mimo špièku mohou pracovat v pøímém pracovním postupu s nižší výkonností. U nesených postøikovaèù z bezpeènostních a u samojízdných z konstrukèních dùvodù není vhodné pøepravovat plnou nádrž po veøejných a zpevnìných komunikacích. Výjimkou jsou postøikovaèe nesené na systémových podvozcích. Ø Dimenzování èlánkù linky. Klíèovým èlánkem linky je postøikovaè, jeho zásobování a plnìní mu je podøízeno. Výkonnost plnìní vodou má odpovídat svìtlosti plnícího potrubí postøikovaèe. Objem zásobovací cisterny by mìl být násobkem objemu zásobníku postøikovaèe.

Ø Analýza možných variant strojní linky, výbìr nejvhodnìjšího øešení. Pokud pøedchozí postup ještì neumožnil rozhodnout, která z možných strojních linek bude nejvýhodnìjší, porovnáváme nejen jejich hlavní exploataèní ukazatele, ale i možnosti podniku - poèet pracovníkù, výše požadovaných investic na nové stroje, srovnání pøímých provozních nákladù na mìrnou jednotku a další odvozené ukazatele. Èasto musíme ustoupit i ke kompromisu, volit linku, která nesplní požadavek na pokrytí špièkové sezónní výkonnosti, a øešit disproporci zadáním u podnikù, které mají volnou kapacitu na práce v problémovém období. Ø Stanovení celkové výkonnosti a roèního využití strojní linky. Kontrola dostaèující výkonnosti v prùbìhu roku a stanovení roèního nasazení stroje jsou nutné pro koneèný výpoèet celkových provozních nákladù.

6.2

Doporuèené soupravy a strojní linky

Pro porovnání exploataèních ukazatelù jsme volili typické zástupce strojních linek, jaké se u nás používají. Lze je rozdìlit do tøí skupin: -

Postøikovaè v pøímém pracovním postupu (pøíloha 3, linky 1.1 až 1.3). Ve strojních linkách v pøímém pracovním postupu pracují traktorové soupravy s návìsným postøikovaèem. Zvolené varianty se odlišují velikostí zásobníku. Vyšší pracovní rychlost u souprav, které jsou vybaveny pøídavným vzduchem, zvyšuje i smìnovou výkonnost postøikovaèe. Linka s postøikovaèem na systémovém podvozku je zaøazena pro svou vysokou operativnost. - Postøikovaè v  dìleném pracovním postupu v  lince s  cisternou pro zásobování vodou na pole; postøikovaè je plnìný vodou (kapalným hnojivem) a postøiková jícha se pøipravuje v zásobní nádrži postøikovaèe (pøíloha 3, linky 2.1 až 2.6). V této skupinì se porovnávají linky s nesenými, návìsnými a samojízdnými postøikovaèi. Kromì nesených typù jsou duplicitnì øešeny i varianty s vybavením pro užití pøídavného vzduchu. Pro nesený postøikovaè je navržena atypická linka, v které je postøikovaè nesený na tøíbodovém závìsu traktoru vybaven pro pøipojení malé cisterny o obsahu 2 m3, souprava si vodu na pole dováží sama. - Postøikovaè v dìleném pracovním postupu, ve strojní lince je zaøazena cisterna pro zásobování; souèástí linky je mísiè postøikové jíchy, zásobní nádrž postøikovaèe se plní postøikovou jíchou (pøíloha 3, linky 3.1 a 3.2). Tyto varianty se v zemìdìlské praxi vyskytují ojedinìle. Pøesunutí pøípravy postøikové jíchy z postøikovaèe na zásobující cisterny snižuje prostoj postøikovaèe.

30

6.3

Využití a ekonomika strojních linek

Pro strojní linky na plošnou ochranu rostlin, které jsou v zemìdìlském provozu nejrozšíøenìjší, jsou normativy využití a ekonomiky strojních linek uvedeny pøehlednì v tabulkové formì (viz pøíloha 3). Tabulky obsahují tyto informace: - schéma strojní linky - popis podmínek a práce strojní linky - doporuèené stroje, jejich poøizovací cena a doporuèené roèní nasazení - výkonnost a spotøeba paliva - variabilní a celkové náklady soupravy a strojní linky. Náklady na provoz strojù a linek byly vypoèteny pro následující podmínky: a) Poøizovací cena stroje – uvedena prùmìrná orientaènícena v roce 2006 (bez DPH) pøi poøízení stroje za hotové. b) Roèní nasazení – uvádí doporuèené roèní nasazení stroje, pro které jsou normativy nákladù vypoèteny. c) Normativy technických a ekonomických údajù jsou stanoveny pro nasazení stroje (soupravy) v dané strojní lince: - výkonnost stroje resp. potøeba èasu: · udává se prùmìrná výkonnost stroje (soupravy) za 1 hodinu smìnového èasu resp. potøebu smìnového èasu na 1 ha operace · u dopravních a manipulaèních operací se uvádí jen potøeba èasu na 1 ha operace - variabilní náklady obsahují tyto položky: · práce – osobní náklady na obsluhu stroje (soupravy) ve výši 100 Kè.h-1, zahrnuje mzdu i náklady na pojištìní · souprava – zahrnuje: ° náklady na palivo – vychází z ceny 22,20 Kè za 1 litr nafty (prùmìrná cena bez DPH platná ve 4. ètvrtletí 2006 pøi velkoodbìru cisternou) ° náklady na oleje a maziva (10 % z ceny paliva) ° náklady na opravy a udržování (vypoèteny dle normativù VÚZT Praha) · celkem – souèet nákladù na práci a variabilních nákladù stroje (soupravy). d) Celkové náklady – souèet variabilních nákladù a fixních nákladù. - fixní náklady zahrnují: · náklady na odpisy – vypoèteny jako prùmìrná roèní hodnota daòového odpisu, pro srovnatelnost s obdobnými normativy publikovanými v pøedchozích letech byla ponechána doba odpisu 6 let (stroje na chemickou ochranu a hnojení 4 roky)

·

·

náklady na garážování (uskladnìní) stroje vychází z roèní sazby 100 Kè za 1 m2 plochy potøebné pro uskladnìní stroje silnièní daò – je stanovena podle platného zákona.

Normativy provozních nákladù byly vypoèteny s využitím modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT Praha). Informace je možné využít pøedevším pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potøebì, využití a obnovì strojù.

6.4

Hodnocení strojních linek

U první skupiny postøikovaèù v pøímém pracovním postupu jsou na grafu v obr. 29 zøetelné trendy výkonnosti dané konstrukèními prvky stroje. Zvìtšením kapacity zásobní nádrže na dvojnásobek se zvyšuje výkonnost ve smìnovém èase o 20 až 30 %. U návìsného postøikovaèe s využitím pøídavného vzduchu je výkonnost o 20 % vyšší ve srovnání se shodným strojem bez pøídavného vzduchu. U postøikovaèù s vyšší výkonností je vliv velikosti zásobníku na exploataèní ukazatele zøetelnìjší. Vysoká operativnost soupravy se pøíznivì na výkonnosti projeví i u linky s postøikovaèem na systémovém nosièi náøadí. Prùmìrná pøepravní vzdálenost 5 km je shodná pro všechny linky a u postøikovaèù bez pøídavného vzduchu je prùmìrná hektarová dávka 200 l.ha-1, u postøikovaèù s pøídavným vzduchem se poèítá se sníženou hektarovou dávkou na 150  l.ha-1. Jednotkové náklady jsou podle oèekávání nejvyšší, na úrovní 200 Kè.ha-1 u postøikovaèe s nejmenším zásobníkem 2000 l. S rostoucí výkonností v navrhovaných linkách se významnì snižují na hladinu 150 až 160 Kè.ha-1. V celkovém posouzení nákladovosti s dìleným pracovním postupem vychází tento postup velmi pøíznivì. Spotøeba nafty se pøi shodné prùmìrné pøepravní vzdálenosti 5 km z farmy na pole pohybuje jednotnì v rozmezí 1,2 až 1,4 l.ha-1. U druhé skupiny postøikovaèù využívaných v dìleném pracovním postupu, v kterém si pøipravují postøikovou jíchu v postøikovaèi na ošetøovaném pozemku, se ve srovnání s pøímým pracovním postupem všechny exploataèní ukazatele významnì zvyšují (obr. 30). Výjimkou je jen nesený postøikovaè s nádrží 1000 l, který se sám zásobuje malou návìsnou cisternou o objemu 2000 l. Zvýšené náklady a spotøeba nafty je nutná pro dosažení vyšší výkonnosti. Zásobováním návìsného postøikovaèe 2000 l vodou se ve srovnání s pøímým pracovním postupem zvýší výkonnost o 20 %. Zvìtšení zásobníku postøikovaè v dìleném pracovním postupu má na výkonnost menší vliv, projeví se jen pøírùstkem 10 %. Další významný vztah je mezi jednotkovými náklady a výkonností – èím nižší výkonnost strojní linky, tím vyšší náklady.

31

Nesený 1200 l

0 2,5 1,4 2,1

Výkonnost (ha.h-1) 2,0 1,8

32 9,0 181 237

6,2

1,8

Spotøeba PH (l.ha-1) 7,5 211

1,6 1,5

150

4,0 100

1,4

209 7,5

50

300

9,0 193

1,6 1,6 250

200

150

100

50

0

)

6,0

Jednotkové náklady (Kè.h

146

-1

pøíd.vzduch

4000 l +

Systém. nosiè

200

Jednotkové náklady (Kè.ha

Spotøeba PH (l.ha-1)

4000 l

Systém. nosiè

pøíd. vzduch

-1

7,8

+ fekál. cisterna 10 t

1,6 7,5

1,2

Samojízdný 4000 l + pøíd. vzduch

5,0 6,2

1,3

+ fekál. cisterna 10 t

4 179

162

Samojízdný 2000 l + pøíd. vzduch

4,5 5,0

+ fekál. cisterna 10 t

8 228

7,0 145

Samojízdný 4000 l

199 1,2

+ fekál. cisterna 10 t

Výkonnost (ha.h-1) Návì sný 4000 l +

1

Samojízdný 2000 l

258

168

+ fekál. cisterna 10 t

215 1,6

Návì sný 4000 l + pøíd. vzduch

5,4

pøíd. vzduch

1,3

Návì sný 2000 l +

6

+ fekál. cisterna 10 t

12 188

Návì sný 2000 l + pøíd. vzduch

3 2

Návì sný 4000 l

8 7

+ fekál. cisterna 10 t

2 )

200

Návì sný 3000 l

0 Návì sný 2000 l

4

Návì sný 2000 l

6 5

+ fekál. cisterna 10 t

10

Nesený 1000 l

Výkonnost (ha.h -1 ) Spotøeba PH (l.ha -1 ) 9

+ cistern. návì s 2 t

Obr. 29

+ fekál. cisterna 10 t

Výkonnost (ha.h -1 ) Spotøeba PH (l.ha -1 )

10 250

0

Ce lkové náklady (Kè.ha-1)

Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v pøímém pracovním postupu

Ce lkové náklady (Kè.ha-1)

Obr. 30 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupu s pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi

Ve tøetí skupinì strojních linek pro ochranu rostlin jsme poèítali jen se stroji s vysokou technickou úrovní, která je vhodná pro zemìdìlské podniky s vysokým roèním využitím postøikovaèe (2500 ha orné pùdy a více). Všechny postøikovaèe jsou vybaveny pøídavným vzduchem. Pøedpokládáme plnìní postøikovaèù na poli vodou za souèasného pøisávání premixu postøikového pøípravku. Pøi tomto postupu probíhá jen krátkodobá homogenizace jíchy v nádrži

postøikovaèe. Prostoj na plnìní postøikovaèe se zkrátí na polovinu. Výkonnost linky se ve srovnání s pøípravou jíchy v postøikovaèi navýší o cca 10 % (obr. 31), o pøibližnì shodnou úroveò nám klesají jednotkové náklady. Spotøeba nafty je na úrovni s linkami v pøedcházejících postupech. Podrobné údaje o podmínkách využití strojních linek jsou v tabulkách pøílohy 3.

12

300

11,0 10,2

-1

-1

Spotøeba PH (l.ha )

-1

8,5 Výkonnost (ha.h )

250

9,0 184

8 162

200

168

156

6

150

4

100

2

50

0

Jednotkové náklady (Kè.ha )

10

1,6 Návì sný 2000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem

1,6 Návì sný 4000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem

Výkonnost (ha.h-1)

1,6

1,5

Samojízdný 2000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem

Spotøeba PH (l.ha-1)

Samojízdný 4000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem

Celkové náklady (Kè.ha-1)

Obr. 31 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupu s pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi

33

0

7

LITERATURA

ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M., DUDA J., KOCÁNOVÁ, V.: Využití a obnova zemìdìlské techniky. Praha, 2002, VÚZT: 78 s. ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M.: Zemìdìlská technika – souèasnost a perspektiva [Farm machinery – prezent state and future]. In: Aktuální problémy využívání zemìdìlské techniky, Sborník pøednášek z mezinárodní vìdecké konference, Èeský Krumlov, JZU Èeské Budìjovice, 2006, s. ISBN: 80-7040-861-8 DOSTÁL J., HABERLE J., KLÍR J., KOZLOVSKÁ L., KVÍTEK T., RَEK, P.: Zásady správné zemìdìlské praxe zamìøené na ochranu vod pøed zneèištìním dusiènany ze zemìdìlských zdrojù, MZe ÈR, 2. vydání, aktualizované podle stavu legislativy k 1.3.2004, Praha, 2004, ÚZPI: 44 + pøílohy. HÙLA J., JANEÈEK M., KOVAØÍÈEK P., BOHUSLÁVEK J.: Agrotechnická protierozní opatøení. Metodika. Praha, 2003, VÚMOP: 48 s. KAVKA M. a kol.,: Normativy pro zemìdìlskou a potravináøskou výrobu. Praha, 2006, ÚZPI: 395 s. KOVAØÍÈEK P.: Požadavky na kvalitu práce postøikovaèù. Agro - Ochrana a výživa rostlin, 1997, 3: 65-70. KOVAØÍÈEK P.: Možnosti uplatnìní pøesného hospodaøení. Rostlinolékaø, 1999, 2: 18-20. KOVAØÍÈEK P., HÙLA J., VLÁŠKOVÁ M., LOCH T.: Pøesnost navazování pracovních zábìrù pøi hnojení a ochranì rostlin. LCaØ, 2005, 121, 4: 121-126. KOVAØÍÈEK P., VLÁŠKOVÁ M.: Pracovní postupy hnojení. Mechanizace zemìdìlství, 2004, 9: 39-44.

KOVAØÍÈEK P.: Kontrolní testování postøikovaèù. Agro, 2000, 9: 40-44. KOVAØÍÈEK P., VLÁŠKOVÁ M.: Vliv provozních faktorù na kvalitu postøiku. Jeèmenáøská roèenka, Praha, 2004, SPSJ: 149-155. KOVAØÍÈEK P.: Plošné postøikovaèe pro ochranu rostlin a hnojení kapalnými hnojivy. IVV MZe ÈR, 1997, 38 s. Mechanizaèní prostøedky a vybavení v zemìdìlství. Publikace 1224-99, Praha, ÈSÚ, 1999: 21 s. MIKEŠ K. a kol.: Projektování výrobních linek v moderní zemìdìlské velkovýrobì – 3. Hnojení. Praha, Institut pro vzdìlávání pracovníkù v zemìdìlství a výživì, 1970, 208 s. NEUBERG J., JEDLIÈKA J., ÈERVENÁ J.: Výživa a hnojení plodin. Praha, 1995, ÚZPI: 64 s. SAIDL M.: Opatøení ke zvýšení kvality pozemní a letecké aplikace prùmyslových hnojiv. Ministerstvo zemìdìlství a výživy ÈSR ve Výstavnictví zemìdìlství a výživy v Èeských Budìjovicích, 1988, 138 s. ŠPELINA M. a kol.: Strojní linky v zemìdìlství a jejich ekonomika. Praha, 1983, Státní zemìdìlské nakladatelství: 288 s. VELEBIL M. a kol.: Zemìdìlské technologické systémy. Teoretické základy. Praha, 1984, Státní zemìdìlské nakladatelství: 508 s. http://www.UKZUZ.cz/vestniky/apvr_04_05.pdf http://www.srs.cz http://www.vuzt.cz

34

PØÍLOHA 1

Pøehled vybraných zákonù a vyhlášek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin Zákon è. 356/2003 Sb., Zákon o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù Vyhláška è. 42/2001 Sb., o registraci pøípravkù na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, v platném znìní. Vyhláška è. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpeènostního listu k nebezpeèné chemické látce a chemickému pøípravku, v platném znìní. Vyhláška è. 232/2004 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù, týkající se klasifikace, balení a oznaèování nebezpeèných chemických látek a chemických pøípravkù, v platném znìní. Zákon è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném znìní. Zákon è. 254/2001 Sb. o vodách a o zmìnì nìkterých zákonù (vodní zákon), v platném znìní. Vyhláška è. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, zpùsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodòování a odstraòování jejich škodlivých následkù Zákon è. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù, v platném znìní. Zákon è. 326/2004 Sb. o rostlinolékaøské péèi a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném znìní. Vyhláška è. 327/2004 Sb., o ochranì vèel, zvìøe, vodních organismù a dalších necílových organismù pøi použití pøípravkù na ochranu rostlin Vyhláška è. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismù ve skladech rostlinných produktù a o zpùsobech zjišování a regulace jejich výskytu v zemìdìlských veøejných skladech a skladech Státního zemìdìlského intervenèního fondu. Vyhláška è. 329/2004 Sb., o pøípravcích a dalších prostøedcích na ochranu rostlin, v platném znìní. Vyhláška è. 330/2004 Sb., o opatøeních proti zavlékání a rozšiøování škodlivých organismù rostlin a rostlinných produktù, v platném znìní. Vyhláška è. 331/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a šíøení pùvodce bakteriální kroužkovitosti bramboru a pùvodce bakteriální hnìdé hniloby. Vyhláška è. 332/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a šíøení pùvodce rakoviny bramboru, háïátka bramborového a háïátka nažloutlého. Vyhláška è. 333/2004 Sb., o odborné zpùsobilosti na úseku rostlinolékaøské péèe. Vyhláška è. 334/2004 Sb., o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin. Vyhláška è. 175/2005 Sb., o náhradách nákladù za odborné úkony provedené Státní rostlinolékaøskou správou. Zákon è. 86/2002 Sb. o ochranì ovzduší a o zmìnì nìkterých dalších zákonù (zákon o ochranì ovzduší)

35

PØÍLOHA 2 Technické a technologické požadavky na mechanizaèní prostøedky Mechanizaèní prostøedek musí: 1. být spolehlivì funkèní 2. umožòovat správné a náležité odborné použití 3. zajišovat dostateènì pøesné dávkování a rozptylování aplikovaného pøípravku 4. pøi správném a odborném použití zajišovat dostateèný nános pøípravku na cílovou plochu jeho aplikace 5. umožòovat spolehlivé plnìní zásobních nádrží 6. být vybaven zaøízením, které umožòuje snadno a zøetelnì sledovat množství kapaliny v nádrži a prùbìh plnìní 7. být zajištìn proti nepozorovatelnému úniku pøípravku nebo aplikaèní kapaliny 8. umožòovat snadné a dostateènì pøesné opakované nastavení provozních parametrù 9. být vybaven náležitými a dostateènì pøesnými provozními mìøidly 10. být vybaven tak, aby bylo možné je z místa obsluhy snadno kontrolovat, seøizovat a podle potøeby jeho èinnost ihned zastavit 11. umožòovat spolehlivé, snadné a úplné vyprázdnìní 12. umožòovat snadnou a dùkladnou oèistu 13. umožòovat pøipojení kontrolních a mìøících zaøízení 14. být na pøístupném místì opatøen v trvalé formì oznaèením s tìmito údaji: a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlo b) typ mechanizaèního prostøedku a série c) výrobní èíslo a rok výroby d) celková hmotnost 15. být vybaven èerpadlem, u kterého musí být uvedeny tyto údaje (pokud èerpadlo s ohledem na druh a typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu): a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlo b) typ èerpadla c) výrobní èíslo a rok výroby d) maximální výkon e) maximální tlak f) maximální otáèky 16. být vybaven tryskami nebo rozptylovaèi, které musí být zøetelnì oznaèeny tìmito údaji (pokud trysky nebo rozptylovaèe s ohledem na druh a typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu): a) druh b) velikost c) další dùležité provozní údaje, 17. vyhovovat všem požadavkùm, které jsou pøedmìtem kontrolního testování 18. odpovídat platným státním normám a pøíslušným evropským normám, k jejichž dodržování je Èeská republika zavázána 19. odpovídat dalším souvisejícím technickým normám

36

Evropské normy vydané Evropským normalizaèním výborem (CEN), jehož èlenem je také Èeská republika a související normalizaèní doporuèení EN 907: Bezpeènostní požadavky na stroje na ochranu rostlin EN 12761-1: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostøedí - èást 1: Obecnì EN 12761-2: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostøedí - èást 2: Polní postøikovaèe EN 12761-3: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostøedí - èást 3: Rosièe k aplikaci pøípravkù v prostorových plodinách DIN 11210: DIN 11215: DIN 11218: DIN 11219: ISO 4102: ISO 5681: ISO 5682; èást 1: ISO 5682; èást 2: ISO 5682; èást 3: ISO 6686: ISO 8169: ISO 9357: ISO 10625: ISO 10626: ISO/DIS 13440: ISO/DIS 13441-1: ISO/DIS 13441-2:

Stroje pro pásový postøik; držáky trysek Stroje na ochranu rostlin - postøikovaèe a rosièe; trysky Èistící zaøízení - Pøípravky na ochranu rostlin - obaly Zásobní nádrže pro postøikovaèe a poprašovaèe Pøípojné závity Pojmy pro stroje na ochranu rostlin Zkušební metody pro trysky Zkušební metody pro stroje Zkušební metody pro seøizovací zaøízení Zaøízení proti vzniku kapek Pøipojení trysek a manometrù Zásobní nádrž; plnící hrdlo Barevné znaèení trysek Bajonetové pøipojení trysek Stanovení technického zbytku Popis pro rosièe - typ Layont Popis pro rosièe - stavební díly

37

PØÍLOHA 3

Strojní linky pro polní postøik TAB. 1.1 TAB. 1.2 TAB. 1.3 TAB. 2.1 TAB. 2.2 TAB. 2.3 TAB. 2.4 TAB. 2.5 TAB. 2.6 TAB. 3.1 TAB. 3.2

Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèem Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s využitím pøídavného vzduchu Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozku Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchem

38

TAB. 1.1 Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèem Pøímý pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 2000 až 6000 l.h-1

39

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 5 km

Pøíprava postøikové jíchy Premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe na poli, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až 10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikovaè 2 až4 t, pracov pracovní rychlost 8 km.h-1, max. mì rný tlak na p pesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a 150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 užiteèného zatí rozchod kol; minimální požadavek na ošetøování 70 ha ploch prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dá

Ekonomika strojní linky Varianta Postøik 1 Postøik 2

Specifikace technického zajištì ní

Poøizovací cena tis.Kè

Traktor 4x2, 50 kW Postøikovaè návìsný 2000 l Traktor 4x4, 100 kW

1050 690 1900

Postøikovaè návìsný 4000 l

990

Normativy soupravy Roèní nasazení Výkonnost Spotøeba PH Variabilní náklady Kè. -1 -1 h.r-1 ha.h l.ha Práce Souprava C 1200 4,0 1,3 25 69 600 1600 5,4 1,6 19 75 600

TAB. 1.2 Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s využitím pøídavného vzduchu Pøímý pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení KMH i jejich kombinaci s ochrannými prostøedky

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 6000 l.h-1

40

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 5 km

Pøíprava postøikové jíchy Premix se pøipravuje v mísícím zaøízení, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèka poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 5 až10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikovaè 2 až6 t, pracovní pracovní rychlost 12 km.h-1, max. mì rný tlak na pù pesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a pø 150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 užiteèného zatížen rozchod kol; minimální požadavek na ošetøování 70 ha plochy z prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka

Ekonomika strojní linky Normativy soupravy Poøizovací Roèní nasazení Výkonnost Spotøeba PH Varianta cena Variabilní náklady Kè.ha -1 -1 h.r-1 tis.Kè ha.h l.ha Práce Souprava Celk Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1 5,0 1,2 20 63 83 Postøikovaè návìsný 2000 l 890 600 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Postøik 2 7,0 1,3 14 58 72 Postøikovaè návìsný 4000 l 1290 1000 Specifikace technického zajištì ní

TAB. 1.3 Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozku Pøímý pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 15 m3.h-1

41

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 30 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 10 km

Pøíprava postøikové jíchy Premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe na poli, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 5 až10 minut

Postøik Postøikovaè 3 až4 t, nesený na systémovém podvoz pøíkonem 35 až45 kW.t-1 užiteèného zatížení, prac max. mì rný tlak na pùdu pøi postøiku pesticidy, pøi s pøihnojováním a pøedosevním hnojení 150 kPa, minimální požadavek na ošetøování 100 ha plochy prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka

Ekonomika strojní linky Varianta Postøik 1 bez pøídavného vzduchu Postøik 2 s pøídavným vzduchem

Specifikace technického zajištì ní

Normativy soupravy Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.h -1 -1 -1 tis.Kè h.r ha.h l.ha Práce Souprava Celk

Systémový traktor 130 kW

3500

2000

Postøikovaè nástavba 4000 l

860

900

Systémový traktor 130 kW

3500

2000

Postøikovaè nástavba 4000 l

860

900

6,0

1,2

17

57

7

7,8

1,4

13

66

7

TAB. 2.1 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování a pøedosevní hnojení KMH i jejich kombinaci s ochrannými prostøedky

Plnì ní

Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava hnojiva na pole Traktorová fekální cisterna 10 t + traktor 4x4, 150 kW, prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi

42

pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km

Plnì ní postøikovaèe a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe na poli 15 m3.h-1, premix se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení zásobníku, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 až5 minut

Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik Celkem

Specifikace technického zajištì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Traktor 4x2, 50 kW Rozmetadlo nesené 1,2 t

Poøizovací Roèní nasazení Výkonnost cena h.r-1 tis.Kè ha.h-1 1900 1600 460 800 1050 1200 4,5 280 600 4,5

Postøik KMH Nesený postøikovaè 1,2 t , pracov traktor 4x2, pøíkon 50 kW, nastav pro preemergentní postøik herbic hnojení doporuèena dvojitá mont dávka 200 l.ha-1, minimální požad za smì nu 70 ha, maximální délka

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.ha Spotøeba PH l.ha-1 Práce Souprava Celke 0,7

22

15

37

0,9

22

27

50

1,6

44

42

87

TAB. 2.2 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro pøihnojování KMH i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do cisternového návì su 6000 l.h-1

43

Doprava na pole Cisternovým návì sem 2000 l s pøeèerpávacím agregátem, prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 15 km.h-1 pøepravní vzdálenost do 5 km

Plnì ní postøikovaè a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe postøikovaèe 6000 l.h-1, premix postøikového pøípravku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 až5 minut

Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik Celkem

Specifikace technického zajištì ní Traktor 4x2, 50 kW Cisternový návìs 2000 l Traktor 4x2, 50 kW Rozmetadlo nesené 1000 l

Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 1050 1200 80 800 1050 1200 2,5 280 600 2,5

Postøik Traktorový nesený postøikovaè 8 pracovní zábì r 18 m, pracovní ry traktor 4x2, 25 kW.t-1 užiteèného nastavitelný rozchod kol; minimální požadavek na ošetøov smì nu, prùmì rná velikost pozem prùmì rná dávka 200 l.ha-1

Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.h -1 l.ha Práce Souprava Cel 4 1,4

40

45

1,4

40

49

TAB. 2.3 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km

Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až10 minut

44 Ekonomika strojní linky Poøizovací Roèní Varianta cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800 Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1 5,0 Postøikovaè návìsný 2000 l 840 600 Celkem 5,0 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800 Traktor 4x2, 70 kW 1300 1400 Postøik 2 6,2 Postøikovaè návìsný 3000 l 1120 800 Celkem 6,2 Specifikace technického zajištì ní

Postøik Traktorový návì sný postøikova zábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi p jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatížení, nastavitelný rozchod minimální požadavek na ošetø smì nu, prùmì rná velikost poze prùmì rná dávka KMH 200 l.h

Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè l.ha-1 Práce Souprava C 0,7

20

30

1,4

20

35

2,1

40

65

0,6

16

27

1,4

16

33

2,0

32

60

TAB. 2.4 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km

Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až10 minut

Postøik Traktorový návì sný postøikova zábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi p jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatížení, nastavitelný rozchod minimální požadavek na ošetø smì nu, prùmì rná velikost poze prùmì rná dávka KMH 200 l.h

45 Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem

Poøizovací cena tis.Kè Traktor 4x4, 100 kW 1900 Fekální cisterna 10 t 460 Traktor 4x2, 50 kW 1050 Postøikovaè návìsný 2000 l 800 Specifikace technického zajištì ní

Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Traktor 4x2, 100 kW Rozmetadlo návìsné 4000 l

1900 460 1900 1250

Roèní nasazení Výkonnost h.r-1 ha.h-1 1600 800 1200 7.5 600 7.5 1600 800 1600 9,0 800 9,0

Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè -1 l.ha Práce Souprava Ce 0,7

14

27

1,1

14

29

1,8

28

56

0,7

11

27

1,1

12

28

1,8

23

55

TAB. 2.5 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km.

Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až10 minut

46

Postøik Samojízdný postøikovaè 1,5 až 18 nebo 24 m, pracovní rychlos mì rný tlak na pùdu pøi postøiku kombinaci s pøihnojováním a p 150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t zatížení, nastavitelný rozchod k minimální požadavek na ošetøo smì nu, prùmì rná velikost pozem prùmì rná dávka KMH 200 l.ha

Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem

Specifikace technického zajištì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 2500 l Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 4000 l

Poøizovací Roèní cena nasazení tis.Kè h.r-1 1900 1600 460 800 2500

1000

1900 460

1600 800

3200

1000

Výkonnost ha.h-1

Normativy soupravy Variabilní náklady Kè. Spotøeba PH l.ha-1 Práce Souprava Celk

-

0,6

16

24

4

6,2

1,0

16

25

4

6,2

1,6

32

49

8

-

0,5

13

22

3

7,5

1,0

13

24

3

7,5

1,5

26

46

7

TAB. 2.6 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnìní Výkonnost plnìní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole Prùmìrná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km.

Plnìní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnìní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až 10 minut

47 Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem

Specifikace technického zajištìní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 2500 l Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 4000 l

Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 1900 1600 460 800 2750

1000

1900 460

1600 800

3100

1000

Postøik Traktorový návìsný postøikova zábìr 18 nebo 24 m, pracovní max. mìrný tlak na pùdu pøi p jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatížení, nastavitelný rozchod minimální požadavek na ošetø smìnu, prùmìrná velikost poz prùmìrná dávka KMH 200 l.h

Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè -1 l.ha Práce Souprava Cel 0,5

13

23

3

7,5

1,1

13

25

3

7,5

1,6

26

48

7

-

0,5

11

23

3

9,0

1.1

11

25

3

9,0

1,6

22

48

7

TAB. 3.1 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km

Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní postøikovaèe jíchou Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi plnì ní nádrže postøikovaèe postøikovou jíchou

48

Postøik Traktorový návì sný postøikova zábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi po jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatížení, nastavitelný rozchod minimální požadavek na ošetøo za smì nu, prùmì rná velikost p prùmì rná dávka KMH 200 l.ha

Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem

Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Fekální cisterna 10 t 500 800 Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 8,5 Postøikovaè návìsný 2000 l 800 800 8,5 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Fekální cisterna 10 t 500 800 Traktor 4x2, 100kW 1900 1600 10,2 Postøikovaè návìsný 4000 l 1250 1000 10,2 Specifikace technického zajištì ní

Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè. l.ha-1 Práce Souprava Cel 0,6

12

25

3

1,0

12

27

3

1,6

24

52

7

0,6

10

24

3

1,0

10

27

3

1,6

20

51

7

TAB. 3.2 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci

Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1

Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km.

Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní postøikovaèe jíchou Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi plnì ní nádrže postøikovaèe postøikovou jíchou

49 Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem

Specifikace technického zajištì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 2500 l Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 4000 l

Poøizovací Roèní nasazení Výkonnost cena h.r-1 tis.Kè ha.h-1 1900 1600 500 800 2750

1000

1900 500

1600 800

3100

1000

Postøik Samojízdný postøikovaè 1,5 až4 24 m, pracovní rychlost 12 km.h-1 na pùdu pøi postøiku pesticidy, pø s pøihnojováním a pøedosevním h pøíkon ,motoru 35 kW.t-1 užiteèné nastavitelný rozchod kol; minimální požadavek na ošetøová za smì nu, prùmì rná velikost poze prùmì rná dávka KMH 200 l.ha-1

Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.ha l.ha-1 Práce Souprava Celke 0,6

11

23

34

9,0

1,0

11

24

35

9,0

1,6

22

47

69

-

0,5

9

23

32

11,0

1,0

9

24

33

11,0

1,5

18

47

65

Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc., Ing.Zdenìk Abrham, CSc. a kol.

STROJNÍ LINKY PRO PLOŠNÝ POSTØIK Stran 80 - 31 obrázkù - 6 tabulek - 3 pøílohy 2006, Praha Výzkumný ústav zemìdìlské techniky ISBN 80-86884-18-X Ochrana rostlin; postøikovaèe; pracovní postupy; strojní linky; provozní náklady Výbìr vhodné zemìdìlské techniky, zpùsob jejího poøízení a využívání je znaènì nároèný na objektivní podklady k rozhodování. Cílem publikace je popsat zjednodušený postup pøi navrhování strojních linek na ochranu rostlin, shrnout nejdùležitìjší kriteria pro rozhodování pøi volbì strojù a strojních souprav pro plošný postøik prostøedky ochrany rostlin a jejich kombinace s hnojením minerálními hnojivy. Pro typické nejrozšíøenìjší strojní linky v zemìdìlském provoze jsme zpracovali normativy provozních nákladù spolu se struèným popisem pøedpokládaných technologických a provozních parametrù. Celkové provozní náklady jsou rozèlenìny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha. Informace je možné využít pøedevším pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potøebì, využití a obnovì strojù.

Pavel Kovaøíèek, MA;Ph.D., Zdenìk Abrham, MA,PhD. et al.

MACHINE LINES FOR SURFACE SPRAYING Pages 50 - 31 figures - 6 tables - 3 appendix 2006, Prague Research Institute of Agricultural Engineering ISBN 80-86884-18-X Crop protection, sprayers, working procedures, machine lines, operational costs Choice of suitable agricultural engineering, method of its purchase and utilization demands objective basis for decision. Aim of the publication is to describe simplified procedure of machine lines suggestion for crop protection, to summarize most important criteria for choice of machines and machine sets for surface spraying by agents for crop protection and their combination with fertilization by liquid mineral fertilizers. We have made for most common machine lines in agricul tural practice the norms of operational costs together with a brief description of anticipated technological and operati onal parameters. Total operational costs are divided into fixed and variable costs related to 1 ha. Information can be used mainly for planning and evaluation of economy of individual operations and support of decision on need, utilization and innovation of machines

50