EKONOMIKA PRO TECHNIKY

Číslo/Název globálního grantu Číslo a název oblasti podpory Zprostředkující subjekt (ZS) Předkladatel GP Název GP Registrační číslo GP

CZ.1.07/1.1.36 – Zvyšování kvality ve vzdělávání v kraji Vysočina II 1. 1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Kraj Vysočina Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628 Inovace a popularizace technického a přírodovědného vzdělávání na SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě CZ.1.07/1.1.36/01.0026

EKONOMIKA PRO TECHNIKY Jana Wasserbauerová

Havlíčkův Brod 2013

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Autor:

Ing. Jana Wasserbauerová

Jazyková korektura:

Mgr. Jana Fialová

Tisková příprava:

Lukáš Bičík

Obsah

3

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................................................... 5 1

Podstata fungování tržní ekonomiky .................................................................................................... 6 1.1 Co je ekonomie? ................................................................................................................................. 6 1.2 Potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň ................................................................. 7 1.3 Hospodářský proces ......................................................................................................................... 8 1.4 Životní úroveň .................................................................................................................................... 9 1.5 Cena ...................................................................................................................................................... 10 1.6 Nabídka ............................................................................................................................................... 10 1.7 Poptávka ............................................................................................................................................. 12 1.8 Cenová pružnost .............................................................................................................................. 13 1.9 Tržní rovnováha .............................................................................................................................. 14 1.10 Trh ......................................................................................................................................................... 16 1.11 Subjekty trhu..................................................................................................................................... 17

2

Podnikání ....................................................................................................................................................... 20 2.1 Podnikání............................................................................................................................................ 20 2.2 Právní formy podnikání ................................................................................................................ 21 2.3 Založení fiktivní firmy ................................................................................................................... 29 2.4 Podnikatelský záměr...................................................................................................................... 30

3

Podnik, podnikové činnosti, finanční plánování............................................................................ 36 3.1 Struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek ............................................ 36 3.2 Náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku............................................................... 46 3.3 Účetní evidence podniku .............................................................................................................. 47 3.4 Marketing ........................................................................................................................................... 49

4

Mzdy a zákonné odvody ........................................................................................................................... 58 4.1 Mzdová soustava, složky mzdy, Mzdové předpisy ............................................................. 58 4.2 Zákonné odvody............................................................................................................................... 62 4.3 Výpočet čisté mzdy ......................................................................................................................... 63

5

Pracovněprávní vztahy............................................................................................................................. 65 5.1 Zaměstnání, ÚŘAD PRÁCE ........................................................................................................... 65 5.2 Vznik pracovněprávního poměru ............................................................................................. 66 5.3 Ukončení pracovního poměru .................................................................................................... 68

6

Daňová soustava ......................................................................................................................................... 71 6.1 Přímé a nepřímé daně ................................................................................................................... 71

4

Obsah 6.2 6.3 6.4 6.5

Daň z příjmů ...................................................................................................................................... 73 Daň z nemovitostí ........................................................................................................................... 75 Daň silniční ........................................................................................................................................ 77 Daň z přidané hodnoty.................................................................................................................. 77

7

Národní hospodářství a EU..................................................................................................................... 80 7.1 struktura národního hospodářství........................................................................................... 80 7.2 Činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství ........................................................ 81 7.3 Hrubý domácí produkt.................................................................................................................. 82 7.4 Inflace .................................................................................................................................................. 83 7.5 Zahraniční obchod .......................................................................................................................... 84

8

Finanční trh a finanční plánování ........................................................................................................ 86 8.1 Měna ..................................................................................................................................................... 86 8.2 Finanční trh ....................................................................................................................................... 87 8.3 Bankovní účty, platební karty .................................................................................................... 88 8.4 Budoucí hodnota ............................................................................................................................. 89

9

Veřejné zakázky .......................................................................................................................................... 91 9.1 Zadávací řízení, nabídka a soutěž ............................................................................................. 91 9.2 Veřejná zakázka na stavební práce .......................................................................................... 93

Úvod

5

ÚVOD Učebnice si klade za cíl stát se vyhledávanou pomůckou studentů středních odborných škol při studiu ekonomie, pro práci ve fiktivní firmě. Vychází z rámcově vzdělávacích programů pro střední školy (dále jen RVP), plní standard finanční gramotnosti. Její jednotlivé kapitoly kopírují názvy oblastí RVP pro úroveň M. V úvodní části je vysvětlena podstata fungování tržní ekonomiky, princip a legislativní úprava podnikání jak České republice, tak v rámci Evropské unie. Další kapitoly jsou zaměřeny na vlastní podnikatelskou činnost – dokladovou a účetní evidenci podnikatele, rozdělení majetku firmy, zjišťování hospodářského výsledku firmy a s ním souvisejících nákladů, výnosů, příjmů a výdajů, marketing a management podnikatelského subjektu. Další část učebnice je zaměřena na pracovněprávní vztahy, odměny za práci a s nimi související zákonné odvody. V závěrečné části pak je popsána struktura národního hospodářství, činitelé, které ho ovlivňují, a vysvětleny pojmy hrubý domácí produkt, inflace, nezaměstnanost, platební bilance, státní rozpočet, Evropská unie. Každá tematická část nabídne studentům řadu možností, jak využít získané znalosti při následné práci ve fiktivní firmě, a to moderní formou výuky, která více přibližuje teorii praxi. Praktické úkoly jsou podrobněji zpracovány v pracovních listech. Ty již nejsou součástí učebnice a jsou orientovány na potřeby výuky na Střední průmyslové škole stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod. Praktické úkoly jsou zaměřeny na stavební průmysl, neboť učebnice je určena především středním odborným školám a technickým lyceím zaměřeným na stavebnictví. Učebnice může posloužit také široké laické veřejnosti. Ekonomie je sice samostatnou vědní disciplínou, ale její znalost patří k všeobecnému vzdělání. Zabývá se studiem, jak společnost hospodaří se vzácnými zdroji, ekonomikou domácností, tedy každého jednotlivce. Všichni se několikrát denně musí rozhodovat a řešit odpovědi na otázky, za co např. utratit své peníze, kdy nastoupit do práce bez jakékoliv závislosti na někom jiném, jestli půjčka vyřeší momentální problém a zároveň nenastanou potíže při jejím pozdějším splácení, jak se chovat při založení a vedení vlastní firmy, kdy nastává nejvhodnější doba pro odchod do starobního důchodu, zdali má připojištění smysl apod. Teoretické ekonomické znalosti problémy nevyřeší, ale poskytují nástroje, jak rozhodování usnadnit, stejně jako napomáhají lepšímu porozumění mnohým hospodářsko-politickým rozhodnutím. Ve výsledku tak studium ekonomie umožňuje každému jedinci vést kvalifikovanou diskusi o daných problémech, zodpovědně se rozhodovat o sobě samém a v neposlední řadě zvýšit i vlastní životní úroveň.

6

Podstata fungování tržní ekonomiky

1

PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY

1.1 CO JE EKONOMIE? Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost hospodaří se vzácnými zdroji. Je to tedy společenská věda, která vysvětluje mnohá politická rozhodnutí, chování společnosti, zároveň je to věda objektivní stejně jako vědy přírodní. Podstatou je nezaujaté pozorování a prověřování teorií o tom, jak funguje svět. Nevýhodou je však nestejnorodost pokusů. Nikdy nenastane úplně stejná situace, jako je tomu třeba u chemika v laboratoři, který si může podmínky pokusu víceméně určit. V ekonomii se zkoumá skutečná realita, ve které nelze některým vlivům zabránit, či je dokonce odstranit. Z těchto důvodů je nutná znalost historie, aby bylo možné dokázat platnost teorie na co největším počtu praktických ukázek. Ekonomie vznikla před několika tisíci lety. Slovo ekonomie pochází ze starořečtiny. Právě řecký filozof Xenofon (431–355 př. n. l.) je autorem díla Oikonomikos (O hospodaření). „Oik“ znamená „statek“, čímž se rozumělo vše, co pod statek patří (zboží, pozemky, stavení, nářadí), „nomos“ pak ve volném překladu znamená „pravidlo hospodaření“. Památky ze starověkého Egypta či Sumerské říše však dokládají, že tento vědní obor spadá mnohem hlouběji než do období starověkého Řecka (viz [1], str. 10). Vzhledem k tomu, že ekonomie je stará téměř jako lidstvo samo, je rozdělena na řadu oborů, disciplín, odvětví. Primárně se dělí na makroekonomii a mikroekonomii. Makroekonomie se zabývá ekonomikou státu jako celku nebo ekonomikou seskupení států, jakým je třeba Evropská unie. Základními nástroji jsou inflace, zaměstnanost, hrubý domácí produkt, zahraniční obchod, daně. Makroekonomie umožňuje srovnání zemí navzájem. Mikroekonomie se zabývá ekonomickým chováním základních subjektů trhu, tj. ekonomikou domácnosti a firmy. Studuje, co si lidé koupí, jak se při nákupu rozhodují, kolik prostředků ušetří, kolik jich věnují na úspory, jaké jsou náklady na výrobu určitého statku, jak dlouho trvá jeho výroba atd. Mikroekonomie a makroekonomie jsou navzájem propojeny. Makroekonomické rozhodnutí má určitý vliv na chování domácnosti či firmy, tedy na mikroekonomiku (viz [2], str. 368).

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4.

5.

Co je makroekonomie? Co je mikroekonomie? Co je ekonomie? Čím se zabývá? Která část ekonomie (mikroekonomie/makroekonomie) se zabývá ekonomikou stavebního podniku, Evropské unie, Evropy, České republiky, lomu stavebního kamene? Vysvětlete, jak makroekonomický faktor zvýšení daní ovlivní domácnost, tedy mikroekonomickou část.


7

1.2 POTŘEBY, STATKY, SLUŽBY, SPOTŘEBA, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ Základním hnacím motorem ekonomiky jsou lidské potřeby. Každý člověk potřebuje jíst, spát, vzdělávat se, obléct se, někde bydlet, jít do kina, zahrát si na počítači, mít mobil. Ekonomická teorie vychází z předpokladu, že lidské potřeby jsou neomezené, neustále rostou a mění se. Malé děvčátko chce nejprve panenku, později ji vymění za pěkné šaty, parfém či drahý šperk. Lidské potřeby se mohou týkat jednotlivce, jde o individuální potřeby, nebo skupiny lidí, v tom případě se jedná o potřeby kolektivní. Podle toho, čeho se potřeby týkají, se dělí na fyzické, ty jsou dány biologickou podstatou člověka a jsou prvotní a duševní, kam spadají kulturní či emoční prožitky, které jsou druhotné. Potřeby jsou uspokojovány získáním požadovaného předmětu či služby. V ekonomice říkáme výrobkům statky. Statky mohou být hmotné (svetr, dort, klobása) a nehmotné (duševní výtvory). Služby se váží k určité věci (oprava mobilu, střechy), potom se hovoří o službách věcných, nebo k určité osobě (kadeřnická péče, masáže, výuka jazyků), kdy jde o služby osobní. Nový statek uspokojující potřeby vzniká výrobou, při které jsou využívány výrobní faktory: 1. 2. 3.

Práce – cílevědomá činnost, která vede ke vzniku statků a služeb Přírodní zdroje – půda, nerostné suroviny, dřevo, voda Kapitálové statky – produkty, které slouží k použití při další výrobě (stroje, budovy, ocel, vápno aj.)

Výrobní faktory jsou omezené, vzácné. Některé materiály používané při výrobě byly již zcela vyčerpány či spotřebovány, a proto se neustále hledají alternativy, které by je nahradily či zastoupily, tak aby lidské potřeby mohly být i nadále uspokojovány. Právě snaha po uspokojení lidských potřeb tak vede k výrobě. Výroba je záměrná lidská činnost, která uspokojuje potřeby člověka a při níž dochází přeměnou výrobních zdrojů (lidské práce, přírodních zdrojů, kapitálových statků) ke vzniku ekonomických statků a služeb. Nejrozšířenějším stavebním materiálem jsou pálené cihly. Lidé si je oblíbili nejen pro jejich vlastnosti, kterými jsou pevnost, malá hmotnost, dobrá schopnost akumulace tepla, požární odolnost, zvuková izolace, ale i proto, že se vyrábějí z čistě přírodních materiálů, a nejsou tedy tolik závadné pro životní prostředí. na jejich výrobu se používá cihlářská hlína, která se těží pomocí rypadel. Po vytěžení je dopravena pomocí aut, přepravníků do cihelny, kde je na výrobní lince smíchána s dalšími materiály, které upravují vlastnosti finálního produktu. Poté se směs vlhčí. Následuje pasírování, při kterém se rozdrtí větší kamínky, poté se směs přesouvá do šnekového lisu, z něhož vychází souvislý pás, který se řeže na jednotlivé cihly. Ty se potom zhruba týden suší, než dosáhnou 2% vlhkosti. Usušené cihly se pak vypalují v peci při teplotě 900 °C a poté ukládají na palety, balí a expedují zákazníkovi. Výrobními faktory použitými při produkci cihel byly: 1.

Práce – řidičů, skladníků, jeřábníků, dělníků obsluhujících pec, údržbářů strojů, obsluha rypadel, výrobní linky, kontrola v sušárně

8


2. 3.

Přírodní zdroje – cihlářská dílna, voda, příměsi do hlíny, elektrická energie Kapitálové statky – rypadla, výrobní linka, auta, jeřáby, dopravní pásy, palety Některé statky se spotřebovávají postupně. Většinou se jedná o zařízení, jakými jsou pračka v domácnosti, míchačka nebo svářečka na stavbě. Jiné výrobky se spotřebují jednorázově, jako se např. výše uvedené cihly zpracují do budované zdi.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Potřeby člověka roztřídil a popsal psycholog A. H. Maslow. Pomocí internetu vyhledejte jeho pyramidu lidských potřeb a vysvětlete, co znamená. Podle rozdělení potřeb v textu zařaďte následující potřeby: bydlení, ubytování skupiny turistů, oprava střechy, znalost jazyků. Pomocí internetu zjistěte, jakých výrobních faktorů je třeba pro: výrobu cementu, vybudování zdi, opravu krovu a střechy. Využijte znalostí z exkurzí a popište výrobu některého stavebního produktu. Jaké služby můžete poskytovat ve stavebnictví? Uveďte alespoň pět příkladů. Jaké stavební produkty se mohou vyrábět? Uveďte alespoň deset příkladů. Z předchozího příkladu rozhodněte, které statky se spotřebovávají postupně a které jednorázově.

1.3 HOSPODÁŘSKÝ PROCES Hospodářský proces tvoří čtyři fáze: 1. 2. 3. 4.

Výroba Rozdělování a přerozdělování Směna Spotřeba

Při výrobě dochází za pomoci lidské práce, výrobního kapitálu k přeměně přírodních zdrojů a tvorbě statku, který má uspokojit potřeby člověka. Z předcházejících kapitol je zřejmé, že výrobní prostředky jsou omezené, proto by se s nimi mělo zacházet šetrně a hospodárně. Na výrobě se podílí pracovní síla, která požaduje svou odměnu – mzdu. Tak se přesouvají finanční prostředky od podnikatele k dělníkovi. Podnikatel zaměstnanci za jeho práci zaplatí mzdu, odvede pojištění, daně, ze kterých je zaplacena třeba žena na mateřské či rodičovské dovolené, nezaměstnaný nebo penzista. Došlo tedy k přerozdělení peněz. Podnikatel vyráběl proto, aby svůj výrobek prodal, mohl zaplatit náklady spojené s výrobou a měl zisk. Výrobek koupí člověk, který jeho pořízením uspokojí svou potřebu. za výrobek podnikateli zaplatí. Dojde tedy k výměně výrobku za peníze, směně. V předchozí kapitole byla popsána výroba pálených cihel, na které se podílela celá řada zaměstnanců. Každý z nich očekává, že dostane za svou práci zaplaceno. Zaměstnavatel jim v určený den vyplatí mzdu, odvede sociální a zdravotní pojištění a zaplatí


9

finančnímu úřadu zálohu na dani z příjmů ze závislé činnosti. Část sociálního pojištění se použije na výplatu starobních penzí, invalidních důchodů, úhradu nemocenských dávek, na politiku zaměstnanosti, ze zdravotního pojištění jsou pak hrazeny úkony lékařů a léky, daně jsou odvedeny do státního rozpočtu a jsou z nich propláceny třeba platy učitelů. Došlo tedy k přerozdělení finančních prostředků. A třeba právě učitel si za svůj plat bude chtít postavit rodinný domek, na jehož stavbu potřebuje pálené cihly. Ty zakoupí u výrobce a smění peníze za výrobek. Z nakoupených cihel postaví hrubou stavbu a tím částečně uspokojí svou potřebu, postavit rodinný dům.

Otázky a úkoly: 1.

Na příkladu výstavby rodinného domu na klíč popište hospodářský proces.

1.4 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ Míru uspokojení potřeb daného člověka je možné označit za životní úroveň. Jak se měří? Potřeby člověk uspokojí koupí statku či služby. Mírou životní úrovně je odpověď na otázku: Kolik statků či služeb si mohu ze své mzdy koupit? Některé statky dostává občan od státu zdarma, jsou to tzv. veřejné statky (vzdělání, veřejné osvětlení, silnice, zdravotní péče). To, o jaké statky se jedná a kolik jich je, vypovídá o životní úrovni dané země. Někdy člověka uspokojuje samotné životní prostředí (volný čas, kvalita ovzduší, vody, délka dovolené, věk odchodu do starobního důchodu). Dalším kritériem míry životní úrovně je pak úroveň životních podmínek. Z hlediska mezinárodního srovnání se využívají následující ukazatele: 1. 2. 3.

Reálná mzda, tj. kolik si člověk může za danou mzdu koupit výrobků a služeb. Jaká je délka pracovní doby. Srovnání, co si může jedinec koupit po přepočtu na danou měnu v jiném státě.

Obráceně lze tedy říci, že životní úroveň konkrétní země závisí na schopnosti produkovat statky a služby, a na tom, jak tato výroba ovlivní životní prostředí daného státu.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5.

Jaké veřejné statky jsou poskytovány občanům ČR? Uveďte alespoň pět příkladů. Popište, jak můžete zlepšit svým chováním životní prostředí. Zjistěte pomocí internetu, jaká byla v ČR průměrná mzda v loňském roce, jaká v Kraji Vysočina a jaká ve stavebním průmyslu. Vyhledejte pomocí internetu délku pracovní doby a zákonné dovolené v ČR. Jaká je míra inflace za loňský rok v ČR, Rakousku, Německu a Polsku? Pro řešení úkolu využijte internet.

10


1.5 CENA Výrobek má uspokojit potřebu člověka. Aby toho bylo dosaženo, je nutné statek vlastnit. Z výše uvedeného vyplývá, že k tomu slouží směna. Nejdříve si lidé vyměňovali jeden statek za druhý (deset vajec za čtvrt kila másla), šlo o naturální směnu. V dnešní době je takový obchod nazýván barterovým a využívá se v zahraničním obchodě s ekonomicky méně vyspělými zeměmi. Později přišli lidé s všeobecným ekvivalentem, za který by mohli potřebný statek koupit. Někde to byly kamínky, jinde lněné šátečky, později zlato, až se přešlo k papírovým penězům. za jakou částku byl výrobek směněn na trhu, vyjadřuje jeho směnná hodnota. Ta udává, za kolik byl ochoten prodávající výrobek či službu nabídnout a za jakou cenu si ho kupující pořídil. V současné době se směnná hodnota vyjadřuje většinou v penězích. Pro někoho však třeba ztráta hrnečku od blízké osoby představuje daleko vyšší cenu, než za jakou je daný výrobek prodáván na trhu. Jde totiž o tzv. osobní (užitnou) hodnotu, která se liší v závislosti na oblíbenosti předmětu, jejím původu, citové vazbě, národnosti.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3.

Zjistěte, jaká je směnná hodnota tepelné izolace pro fasádu Polystyren EPS 70 F fasádní (formát: 1000 × 500 mm). Využijte internet. Využili jste někdy naturální směnu? Popište ji. Vyberte svůj oblíbený výrobek a pokuste se definovat jeho hodnotu penězi. Potom zjistěte jeho směnnou hodnotu.

1.6 NABÍDKA Všechny statky a služby, které firmy na území určitého státu vytvoří, a rády by je prodaly za určitou cenu, představují celkovou (agregátní) nabídku. Každý výrobce chce, aby cena, za kterou prodává, pokryla jeho náklady spojené s výrobou a zároveň mu přinesla určitý zisk. Z těchto důvodů je cena rozhodujícím faktorem nabídky. V okamžiku, kdy výrobce bude nucen prodávat zboží za cenu nižší, než jsou jeho náklady, přestane vyrábět. Grafické vyjádření nabídky vyjadřuje nabídková křivka – viz obr. 1.. Z nabídkové křivky je patrné, že výrobce bude při vyšších cenách nabízet více zboží. Bude chtít více vyrábět, protože za vyšší cenu bude mít vyšší zisk. Má však omezenou kapacitu, proto výrobu může zvyšovat jen do určitého okamžiku, potom nabízené množství nebude odpovídat rostoucí ceně, nabídka bude téměř stagnovat, přestože cena poroste. Naopak při nízkých cenách nebude mít zájem vyrábět, neboť prodejem zboží nepokryje náklady, které musel vynaložit na výrobu.


11


4.

Vyberte si pět libovolných výrobků stavebního průmyslu a zjistěte, jaké jsou jejich ceny. Náklady na výrobu pálené cihly jsou 4,30 Kč. Vyplatí se výrobci prodávat cihlu za 6 Kč? Jak tomu bude u ceny 3 Kč? Investiční náklady na pec a výrobnu cihel jsou 2 000 000 Kč. Počítá se s dobou odpisů na investici 30 let. Materiálové a mzdové náklady na jednu cihlu činí 2 Kč. Zjistěte, kolik by musel výrobce vyrobit cihel za jeden měsíc, aby vyráběl cihly se ziskem 1 Kč za kus a za cenu na trhu obvyklou. (Obvyklou cenu pálené klasické cihly zjistěte na Internetu.) Sestavte pro jednu menší cihelnu graf nabídky plných pálených cihel podle následující tabulky: Nabízené množství (ks)

Cena za ks (Kč)

11 360

6,6

10 640

6

8 600

5,6

8 560

5,2

8 442

4,6

8 210

4,32

Obr. 1: Nabídková křivka.

12


1.7 POPTÁVKA Množství statků a služeb, které chtějí spotřebitelé koupit za určitou cenu, představuje celkovou (agregátní) poptávku. Poptávka je ovlivněna jednak cenou statku a služeb, jednak výší příjmů, v ekonomice obecně označovaných jako důchody. Grafickým zobrazením poptávky je poptávková křivka. Roste-li cena nabízeného zboží, zájemci budou kupovat daného zboží méně nebo je nahradí za jiný druh zboží – substitut. Naopak snížení ceny vyvolá vyšší zájem o nabízené zboží, lidé budou nakupovat více. Typickým příkladem ve stavebnictví z poslední doby byl zvýšený zájem o zateplení domů, vyvolaný zdražením cen energií. Tento zájem byl navíc posílen dotační politikou, díky které přispíval stát občanům na zateplení domu. Ve výsledku tak byla levnější jak práce, tak materiál, který se pro zateplení domů používá.

Obr. 2: Poptávková křivka.

Této znalosti využívají prodejci u sezónního zboží, aby zajistili plynulost prodeje v době, kdy o zboží není zájem, snižují ceny nebo nabízejí k výrobkům další služby, jako je servis, proškolení, doprava zdarma atd. Václav Jurečka popisuje poptávku jako vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí koupit a jsou schopni při těchto cenách koupit v daném čase (viz [3], str. 52).


2.

3.

V nabídce realitních kanceláří si vyberte jeden rodinný dům v Kraji Vysočina. Sledujte, jak se bude měnit cena, za jakou je nabízený. Veďte si záznamy do doby, než bude prodán. Udělejte ve třídě průzkum trhu párku v rohlíku s kečupem. Vytvořte si tabulku, ve které do prvního sloupce zapíšete cenu za jeden kus a do druhého sloupce, kolik párků v rohlíku si za danou cenu spolužáci koupí. Z výše uvedeného úkolu sestavte poptávkovou křivku.


13

1.8 CENOVÁ PRUŽNOST V následující tabulce jsou uvedeny ceny střešní krytiny Alpské tašky Classic standard a jejich poptávané množství. Poř. číslo

Cena za ks (Kč)

Poptávka v ks

1.

33

41 050

2.

30

42 210

3.

28

42 800

4.

26

43 000

5.

23

53 200

6.

21,6

56 800

Obr. 3: Poptávková křivka střešní krytiny.

Podle toho, jak je poptávka (nabídka) citlivá na změnu ceny, hovoříme o elasticitě poptávky (nabídky), někdy také označované jako cenová pružnost. Cenová pružnost vyjadřuje vztah mezi procentní změnou ceny a procentní změnou množství. Pružnost poptávky se v ekonomii měří koeficientem cenové elasticity poptávky EDP (viz [4], str. 32): EDP = procentní změna množství : procentní změna ceny =

14


Cenová elasticita uvádí, o kolik procent se zvýší prodej, jestliže se cena sníží o dané procento. U různých druhů zboží je cenová elasticita rozdílná a měla by se podle ní provádět úprava ceny. Je-li koeficient vyšší než jedna, pak bude cena významným marketingovým nástrojem, neboť již nepatrná změna ceny vyvolá výraznou změnu poptávky. Pokud je koeficient cenové elasticity nulový, poptávka nereaguje na změnu ceny a ta nebude u těchto výrobků vhodným marketingovým nástrojem. Porostou-li ceny energetických zdrojů (uhlí, ropy, plynu, el. energie, dřeva), lidé se budou snažit chovat hospodárně a budou minimalizovat náklady na tyto zdroje, ale protože si zvykli na určitý životní standard, budou chtít mít doma teplo, a tak poroste poptávka po zateplení domu či alternativních zdrojích vytápění. Zvýšená poptávka po tepelných izolacích povede k zvýšení cen těchto materiálů. Nejen cena samotného výrobku tak může ovlivnit poptávku po daném statku.


Co nám říká cenová elasticita? Napište vzorec cenové elasticity. Z výše uvedené tabulky určete cenovou elasticitu Alpské tašky Classic standard. Srovnání jednotlivých cen spočítejte k nejnižší ceně. Vypočtené hodnoty popište. Co může být substitutem pro Alpskou tašku Classic standard?

1.9 TRŽNÍ ROVNOVÁHA Na trhu nenabízí statky či služby jeden výrobce a nekupuje si je jeden zájemce. Výrobci si navzájem konkurují, snaží se získat kupující, snižují cenu. Nabídka a poptávka se neustále mění. V okamžiku, kdy je při určité ceně nabídka rovna poptávce, hovoříme o rovnováze na trhu. Jde tedy o cenu, za kterou bude výrobce ochoten produkty prodat a kupující za ně zaplatit. Je-li rovnováha na trhu, tak se cena, za kterou se výrobek prodává, nazývá rovnovážnou cenou a nabízené a poptávané množství rovnovážným množstvím. Nabídka a poptávka určují, jaké množství produktů se vyrobí a za jakou cenu se budou prodávat. Najít rovnovážnou cenu a množství je v praxi problém zejména u nově zaváděných výrobků. V těchto případech se cena většinou odvozuje od vynaložených nákladů, přičemž se přihlíží k cenám podobných produktů. Je-li cena vyšší, než je cena rovnovážná, dojde k přebytku nabízených statků a služeb na trhu. Naopak bude-li nižší, produktů bude nedostatek.


15

Obr. 4: ???

Otázky a úkoly: 1. 2.

3. 4. 5.

Jak se říká ceně, při které se sobě poptávka a nabídka rovnají? Z následující tabulky určete, kdy nastane rovnováha na trhu. Jaká bude rovnovážná cena a jaké rovnovážné množství? Cena za ks (Kč)

Nabízené množství (ks)

Poptávané množství (ks)

4,32

8 210

15 000

4,6

8 442

13 000

5,2

8 560

11 000

5,6

8 600

8 600

6

10 640

7 000

6,6

11 360

5 500

Údaje z tabulky zakreslete do grafu a vyznačte v něm rovnovážný bod. Jaká situace na trhu nastane, budou-li se Alpské tašky Classic standard nabízet za cenu 4,60 Kč za kus? Bude při ceně 6 Kč za kus Alpských tašek Classic standard nadbytek nebo nedostatek?

16


1.10 TRH Pod pojmem trh se většině lidí vybaví místo, kde se kupující setkává s prodávajícím. Dříve tomu tak skutečně bylo, ale jak je tomu dnes, kdy se většina směny odehrává pomocí internetu? Trh je v současném pojetí ekonomický prvek, jehož prostřednictvím dochází ke směně, kde se nabídka setkává s poptávkou. Lze ho členit z různých hledisek.

Obr. 5: Veletrh jako marketingový nástroj.

Z hlediska předmětu směny rozlišujeme:  Trh výrobků a služeb  Trh výrobních faktorů o Půdy o Práce o Kapitálu  Trh finanční Z hlediska teritoriálního:  Trh regionální  Trh národní  Trh světový V předcházejících kapitolách byl uveden pojem agregátní trh, který zahrnuje veškeré statky a služby daného státu. Trh, který se zabývá pouze směnou například pálených cihel určité cihelny a jejích zákazníků, se označuje jako dílčí. Z předcházejících kapitol je zřejmé, že rovnováha na trhu nastane, když je nabídka rovna poptávce. na trhu se však nabízené a poptávané množství mění. Objeví-li se na trhu nová firma s určitým výrobkem, nabízeného zboží bude v tu chvíli vyšší množství a prodávající budou muset cenu výrobků snížit, budou-li je chtít prodat. Některým výrobcům se to


17

samozřejmě nevyplatí a přestanou zboží vyrábět. To způsobí snížení nabídky, protože zboží bude nedostatek, a kupující bude ochoten zaplatit za ně vyšší cenu. Tento proces se neustále opakuje. Cena osciluje okolo rovnovážného bodu. Toto všechno platí pro dokonalé tržní hospodářství. Může se ovšem stát, že se na trhu objeví produkt pouze jediného výrobce. Bude to tak on, kdo určí, za jakou cenu se výrobek prodá, a kupující, pokud chce uspokojit své potřeby, musí cenu respektovat. Taková firma je označována jako monopol. Ten vede k netržnímu hospodářství, protože v něm neexistuje konkurence, která by ovlivnila jak cenu, tak kvalitu nabízených produktů. V současné době se také často setkáváme s tzv. „monopolním jednáním“, kdy je na trhu sice několik výrobců, ti se ale dohodnou na určité ceně a zákazníkovi za nižší cenu produkt neprodají. V takovém případě jde o protizákonné jednání. V situaci, kdy neexistuje dokonalá konkurence, musí zasahovat stát, který například nařídí maximální ceny, jejichž výše nesmí být překročena, či stanoví daňové sazby. Proto, aby nedocházelo k monopolnímu jednání, byl v ČR vytvořen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, lidově také označovaný jako antimonopolní úřad, který se rovněž zaměřuje na podezřelé cenové nabídky, dává podněty k trestnému stíhání. V poslední době se zabýval především cenami elektrické energie či výběrovými řízeními státních zakázek. Bude-li existovat dokonalá konkurence, musí si výrobce vždy odpovědět na tři základní otázky: Co budu vyrábět? Jak to budu vyrábět? Pro koho budu vyrábět?


2. 3. 4. 5.

Na trhu výrobků a služeb je rozhodujícím faktorem cena. Pokuste se odvodit na základě získaných znalostí, co bude rozhodujícím faktorem na trhu práce a co na trhu půdy. Myslíte si, že je v ČR dokonalá konkurence? Své tvrzení zdůvodněte. Pomocí médií seznamte třídu s posledními kauzami, které řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Proč je důležitá konkurence na trhu? Vyberte si jeden stavební výrobek a vyjmenujte alespoň dvě firmy, které ho vyrábí. Zjistěte zároveň, za jaké ceny své výrobky na trhu nabízí.

1.11 SUBJEKTY TRHU Trh lze rozdělit podle různých hledisek. Jedním, dosud neuvedeným kritériem je podle subjektů trhu, tj. stran, které se na trhu setkávají: 1. 2. 3.

Trh domácností Trh firem Trh státu

Tři hlavní subjekty trhu tedy jsou: domácnosti, firmy, stát. Mezi nimi dochází k neustálému přerozdělování statků a služeb, k toku důchodů, tj. příjmů. Domácnosti

18


nabízejí firmám a státu svoji pracovní sílu, za kterou chtějí odměnu ve formě mzdy nebo platu. Vedle pracovní síly jsou vlastníky půdy, kterou nabízejí k pronájmu za rentu. Mohou také firmám nabízet i své úspory k dalšímu investování. Firmy vyrábějí výrobky a služby, které nabízejí za určitou cenu domácnostem a státu. Stát vybírá od firem a domácností daně a za to jim poskytuje veřejné statky. V tomto koloběhu ekonomického života jde o dva významné toky: 1. 2.

Tok důchodů (mzda, výplata, renta, platba za výrobky a služby) Tok statků a služeb, výrobních faktorů (výrobky, služby, práce, půda, kapitál)

Následující obrázek zjednodušeně znázorňuje jednotlivé toky. Tok důchodů je zobrazen červeně, tok statků a služeb modře.

Obr. 6: Toky trhu.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Vyjmenujte tři základní subjekty trhu. Vysvětlete pojem veřejný statek. Uveďte alespoň pět příkladů veřejných statků, které vám poskytl stát. Co nabízí vaše domácnost? Popište výše uvedený obrázek. Jaké statky může kupovat od firmy stát? Uveďte příklady ze stavebního průmyslu. Jaké daně platí vaše domácnost? Jaké statky a služby nakupuje vaše domácnost?


19

Použitá literatura: [1] [2] [3]

ZLÁMAL, Jaroslav, MENDL, Zdeněk. Ekonomie nejen k maturitě. Vyd. 2. Kralice na Hané: Computer Media, 2008, 128 s. ISBN 978-80-86686-98-1. JUREČKA, Václav, MENDL, Zdeněk. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, 342 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4386-8. JUREČKA, Václav, MENDL, Zdeněk. Mikroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, 366 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4385-1.

20

Podnikání

2

PODNIKÁNÍ

2.1 PODNIKÁNÍ Podnikání v České republice upravuje obchodní zákoník, který ho definuje jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatelem podle výše uvedeného zákona je: 1.

2.

3.

4.

Osoba zapsaná v obchodním rejstříku (Obchodním rejstříkem se rozumí veřejná listina, seznam, do kterého se musí zapisovat všechny právnické osoby, jako jsou akciové společnosti, družstva, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti, některé fyzické osoby. Tento seznam vede rejstříkový soud při krajském soudu. Zapisují se do něho základní informace o podniku, tj. název, sídlo podnikání, základní vklad, datum vzniku, právní forma podnikání, jména společníků a jejich obchodní podíly atd.) Osoba podnikající podle živnostenského zákona (Živnostníci jsou evidováni v živnostenském rejstříku, který vede živnostenský úřad. Jsou zde záznamy o názvu firmy, předmětu podnikání, sídle podobně jako u obchodního rejstříku. Mezi živnostenské podnikání patří zednictví, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, pokrývačství, tesařství, projektová činnost ve výstavbě.) Osoba podnikající podle zvláštních předpisů (Tyto osoby jsou zapsány na seznamech příslušných podnikatelských komor. Z oboru stavebního jsou to komory ČKAIT, ČKA. Z jiných oborů jsou to například lékárníci nebo notáři.) Osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů.

Podnikat podle výše uvedeného mohou tedy: 1. Fyzické osoby (Osoba, která se narodila a žije, občan.) 2. Právnické osoby (Instituce vytvořená lidmi nebo státem, která je považována za samostatný subjekt, mající svá práva a povinnosti.) Pro obě skupiny platí, že musí získat živnostenské oprávnění, které vydává místně příslušný živnostenský úřad. Podnikem se rozumí soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, tedy věci, práva, které podnikateli slouží k provozování podniku. Firmou se rozumí název, pod kterým je podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku. Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení, může obsahovat dodatek, například Jan Marek – zednictví. U obchodních společností a družstev je součástí jména i dodatek, který označuje jejich právní formu: Zednictví, s. r. o. Podnikem je tedy instituce, firmou se ale rozumí název podniku. Podnikání a vztahy související s podnikáním upravuje obchodní zákoník. Podle něj jsou živnostníci, osoby podnikající podle zvláštních předpisů, osoby provozující zeměděl-

Podnikání

21

skou výrobu považovány za fyzické osoby, obchodní společnosti a podniky zapsané v obchodním rejstříku za právnické osoby. Pozor, podle občanského zákoníku je podnikatel, tedy i živnostník, považován za právnickou osobu. Občanský zákon reguluje podnikatelskou činnost například v tom, že upravuje podmínky prodeje, záruční dobu či odpovědnost za vady. Podle JUDr. Ševčíka jedině subjekty právních vztahů mohou nabývat práv a povinností svým jménem nárokovat jejich vynucení státní mocí. Od 1. 1. 2014 se mění podstatným způsobem občanský zákoník, zejména ve vlastnických vztazích. Už nebude možno zřizovat stavbu na cizím pozemku.


6.

Jaký zákon upravuje základní podmínky podnikání? Definujte podnikání. Kdo je podnikatelem podle obchodního zákoníku? Kde jsou zapsáni podnikatelé? Vyjmenujte alespoň dva seznamy. Napište alespoň deset firem podnikatelských subjektů, které působí v okolí školy a rozdělte je podle toho, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu podle obchodního zákoníku. Jak ovlivňuje podnikání občanský zákoník?

2.2 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ 2.2.1 ŽIVNOSTI Živnostenské podnikání upravuje živnostenský zákon. Podle něho mohou provozovat živnostenskou činnost fyzické i právnické osoby, musí však mít živnostenské oprávnění. Pro jeho získání musí žadatel splňovat všeobecné podmínky podnikání. Všeobecné podmínky živnostenského podnikání jsou: 1. 2.

3.

Dosažení 18 let (prokazuje se občanským průkazem) Právní způsobilost (Schopnost brát na sebe práva a povinnosti a být zodpovědný za své činy. U nás ji získávají fyzické osoby dosažením 18 let. na živnostenském úřadě se prokazují občanským průkazem.) Bezúhonnost (Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, jestliže byl spáchán v souvislosti s podnikáním, o které osoba žádá. Prokazuje se výpisem z rejstříků trestů, do kterého má živnostenský úřad elektronický přístup.)

Zvláštní podmínky provozování živnosti: 1. Odborná způsobilost (Vzdělání v oboru, které může být nahrazeno praxí.) 2. Jiná způsobilost (Vykonání speciální zkoušky, souhlas územně správních orgánů, ministerstev.)

22

Podnikání

Živnostenské podnikání vzniká dnem zápisu do živnostenského rejstříku příslušného živnostenského úřadu. Ne u všech živností zaregistruje živnostenský úřad zájemce v den podání žádosti o živnostenské oprávnění, i když prokáže platnost všech podmínek uvedených pro danou živnost. Živnosti dělíme na dvě základní skupiny: ohlašovací a koncesované. Ohlašovací jsou takové živnosti, u kterých po prokázání, doložení podmínek pro danou živnost vzniká registrace do živnostenského rejstříku. V den žádosti o živnostenské oprávnění tedy může začít zájemce podnikat. Tyto živnosti se dále člení na: volné, řemeslné a vázané. Volné živnosti jsou ty, u kterých není podmínkou pro provozování odborná či jiná způsobilost. Jejich přehled je uveden v příloze živnostenského zákona. Z hlediska získání živnostenského oprávnění jsou tyto živnosti nejsnáze dostupné. Pro studenta střední odborné školy se zaměřením na stavebnictví bude zajímavý následující přehled živností:       

21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků 45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti 58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí 59. Pronájem a půjčování věcí movitých (půjčovna stavebních strojů a zařízení) 61. Projektování pozemkových úprav 67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling 63. Projektování elektronických zařízení

U řemeslných živností se vyžaduje odborná způsobilost, která se prokazuje výučním listem, dokladem o vykonání maturitní zkoušky, vysokoškolským diplomem (vždy v příslušném oboru vzdělání), ale také řádným ukončením rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost nebo vykonáním šestileté praxe v oboru. Jednotlivé řemeslné živnosti a požadavky na odbornou způsobilost jednotlivých živností jsou opět uvedeny v příloze živnostenského zákona. Z oboru stavebního patří do řemeslných živností zednictví, pokrývačství, tesařství, izolatérství, klempířství, kamnářství, kominictví. Pro provozování živností vázaných je nutné doložit nejen doklad o odborné způsobbilosti, ale i o praxi. Patří sem projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, oceňování majetku aj. Zvláštním druhem živností jsou živnosti koncesované. Pro jejich provozování je nutné přidělení koncese. Žadatel musí prokázat nejen odborné podmínky, ale i souhlas některého orgánu státní správy. Tento souhlas vyřizuje živnostenský úřad. Zápis do živnostenského rejstříku je proveden do pěti dnů po nabytí právní moci o rozhodnutí o udělení koncese. Zápisem do živnostenského rejstříku je osoba oprávněna provozovat živnost. Nesmí ovšem zapomenout na další povinnosti platné pro podnikatele. Hned na začátku podnikání je nutné ohlásit své podnikání a registrovat se k platbě daní u příslušného finančního úřadu, platbě sociálního pojištění u okresní správy sociálního zabezpečení, platbě záloh na zdravotní pojištění u příslušné zdravotní pojišťovny. Registraci lze provést hromadně

Podnikání

23

(centrálně) na živnostenském úřadě. Při provozování živnosti je třeba si uvědomit, že živnostník ručí za své závazky celým svým majetkem, tedy neomezeně. Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, což je fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenských předpisů, a je s podnikatelem ve smluvním vztahu, což znamená, že s ním má uzavřenou smlouvu. Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který nesplňuje zvláštní podmínky pro provozování živnosti. Živnostenské oprávnění zaniká smrtí podnikatele, nepokračují-li v podnikání dědicové, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, rozhodnutím živnostenského úřadu, u právnických osob pak zánikem právnické osoby, stanoví-li to zvláštní předpis. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění v případě, že podnikatel nesplňuje podmínky pro provozování živnosti, nastanou-li překážky jako konkurz, insolvenční řízení, odsouzení za úmyslný trestní čin, požádá-li podnikatel o zrušení nebo v případě, že byl zápis proveden v rozporu se zákonem.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Jaký předpis upravuje živnostenské podnikání? Jak rozdělujeme živnosti? Vyhledejte pomocí internetu alespoň tři příklady pro všechny druhy živností. Vysvětlete, co znamená ručení neomezené. Kdo je odpovědný zástupce? U jakých institucí je nutné se zaregistrovat po zápisu do živnostenského rejstříku? Jaké jsou podmínky pro provozování koncesované živnosti? Jak se prokazuje odborná způsobilost? U jaké živnosti stačí splnit všeobecné podmínky podnikání? Jaké jsou všeobecné podmínky pro podnikání a jak se prokazují? Jaké jsou zvláštní podmínky pro provozování živnosti? Jak zaniká živnostenské oprávnění? Který úřad dohlíží na správné provozování živnosti?

2.2.2 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Obchodní společností je podle obchodního zákoníku právnická osoba, která byla založena za účelem podnikání. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení. Zakladateli společnosti mohou být právnické i fyzické osoby. Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. V případě jediného zakladatele je společnost založena zakladatelskou listinou. Společníci na začátku podnikání vkládají do společnosti prostředky (finanční i hmotné), které souhrnně označujeme jako základní kapitál. U některých společností je stano-

24

Podnikání

vena minimální výše základního kapitálu. Obdobně to platí i pro vklady jednotlivých společníků. U hmotných vkladů je nutné ověřit jejich cenu odborným znalcem. Účast společníka ve společnosti a z ní vyplývající práva a povinnosti představuje podíl. V některých společnostech společníci ručí neomezeně, tedy celým svým majetkem, v jiných omezeně, tedy do výše nesplacených vkladů. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Každá obchodní společnost má ze zákona nebo podle společenské smlouvy stanovenou osobu, která za společnost rozhoduje a vystupuje na veřejnosti. Tato osoba se nazývá statutární orgán. Od 1. 1. 2014 se bude činnost obchodních společností řídit novým zákonem o obchodních společnostech a družstvech nazývaný také jako zákon o obchodních korporacích, který se odlišuje od obchodního zákoníku tím, že se nevěnuje závazkovému právu, ale zejména vztahů mezi členy orgánů obchodní korporace. Výrazným způsobem upravuje výši základního kapitálu, organizační strukturu u akciových společností, vydávání různých druhů podílů u společností s ručením omezeným ([3], str. 6–7). Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být fyzická i právnická osoba. Název obchodní společnosti je tvořen vlastním názvem a označením „veřejná obchodní společnost“, zkratkou „v. o. s.“ nebo „veř. obch. spol.“ Obsahuje-li firma jméno jednoho ze společníků, stačí dodatek „a spol.“ Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou, která může stanovit počty hlasů jednotlivých společníků, jinak se má za to, že každý ze společníků má jeden hlas. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, stejně tak ztráta. Společnost je založena společenskou smlouvou a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Zaniká pak výmazem z obchodního rejstříku. Společnost nemá povinnost vytvářet základní jmění. Komanditní společnost Komanditní společnost je tvořena dvěma typy společníků – komanditisty a komplementáři. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a komplementáři celým svým majetkem. Komanditisté vkládají základní jmění. Jejich vklad musí být minimálně 5 000 Kč. Firma musí obsahovat kromě vlastního názvu dodatek „komanditní společnost“, „k. s.“ či „kom. spol.“ Obsahuje-li firma jméno komanditisty, je to on, kdo ručí jako komplementář. Společnost se zakládá společenskou smlouvou a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Komanditista má právo nahlížet do účetních knih, kontrolovat je, ale právo rozhodovat mají komplementáři, jedině oni mohou být statutárním orgánem. Zisk se rozděluje

Podnikání

25

mezi komplementáře a komanditisty rovným dílem. (Příklad: Komanditní společnost, která má tři komplementáře a dva komanditisty, dosáhla zisku 60 000 Kč. Zisk se rozdělí tak, že 30 000 Kč dostanou komplementáři, kteří jej dále rozdělí rovným dílem, tj. každý dostane 10 000 Kč, a druhou polovinu, zbylých 30 000 Kč, dostanou komanditisté, kteří si peníze rozdělí podle splacených vkladů. Jestliže vložili stejný podíl, pak každý dostane po 15 000 Kč.) Komanditní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

Stav-

s. r . o .

Obr. 7: Ukázka loga fiktivní firmy s právní formou podnikání.

Společnost s ručením omezeným Je to jediná obchodní společnost, která může být založena jednou fyzickou osobou. V tomto případě je založena zakladatelskou listinou, jinak společenskou smlouvou. Obě smlouvy musí mít formu notářského zápisu. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplaceného vkladu. Firma musí obsahovat kromě vlastního názvu dodatek „společnost s ručením omezeným“, zkratku „s. r. o.“ či „spol. s r. o.“ Společnost musí mít základní kapitál v minimální výši 200 000 Kč. Výše vkladu společníka musí činit minimálně 20 000 Kč. Společníci si rozdělují zisk nebo ztrátu podle výše splaceného vkladu. Společnost vede a rozhoduje za ni jednatel, který je zároveň statutárním orgánem. Obchodní podíl určuje účast společníka na společnosti, z čehož následně plynou práva a povinnosti. Z výše uvedeného vyplývá, nestanoví-li společenská smlouva jinak, že společníci si rozdělují zisk nebo ztrátu podle výše splaceného vkladu. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která rozhoduje o změnách společenské smlouvy, odvolává a jmenuje jednatele společnosti, schvaluje účetní uzávěrky, rozhoduje o základním kapitálu apod. Valná hromada je unášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina hlasů. Jeden hlas je na 1 000 Kč vkladu. Statutárním orgánem je jednatel, který je volen valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. V některých případek je zvolena i dozorčí rada jako kontrolní orgán. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti, neboť náplní práce rady je dohlížení na činnost jednatelů, kontrola účetnictví, podávání zpráv valné hromadě. Musí mít alespoň tři členy.

26

Podnikání

Obr. 8: Ukázka výpisu z obchodního rejstříku (jde o fiktivní firmu).

Akciová společnost Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě. Akcie je cenný papír, který umožňuje vlastníkovi akcie, společníkovi akciové společnosti podílet se na vedení společnosti, mít právo na zisk. Akcionář může akcii prodat. Cena, za kterou se akcie prodává, se označuje jako tržní hodnota. V praxi existuje mnoho druhů akcií, to ale není předmětem této kapitoly. Firma akciové společnosti musí kromě vlastního názvu obsahovat označení „akciová společnost“, „a. s.“ či zkratku „akc. spol.“ Firma může být založena jednou právnickou nebo

Podnikání

27

dvěma fyzickými osobami. Zakládá se na základě zakladatelské listiny či smlouvy. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Akciová společnost musí vytvářet základní jmění. Jeho výše závisí na tom, jak společnost vzniká, jde-li o veřejné nebo neveřejné upisování akcií. Při veřejném upisování akcií vytvářejí společníci základní kapitál v hodnotě 20 000 000 Kč. U neveřejného upisování akcií je minimální výše základního kapitálu 2 000 000 Kč. Akcionáři mají právo na zisk podle počtu akcií, který rozhoduje o účasti na společnosti. Akcionáři za závazky společnosti ručí do výše nesplaceného vkladu. Nevyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Akcionáři se účastní valné hromady osobně nebo v zastoupení. Valná hromada se svolává minimálně jednou do roka. Je usnášení schopná, pokud akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti. Na valné hromadě je voleno představenstvo, které je statutárním orgánem společnosti. Představenstvo si ze svých řad volí předsedu. Představenstvo má vždy lichý počet členů, minimálně tři osoby. Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která kontroluje představenstvo. Tvoří ji minimálně tři členové. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada, třetinu zaměstnanci společnosti.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Vyjmenujte obchodní společnosti. Uveďte, kolik společníků minimálně musí mít jednotlivé obchodní společnosti. Jakým způsobem ručí společníci v jednotlivých obchodních společnostech? Jak se liší komplementář a komanditista? Které obchodní společnosti musí vytvářet minimální základní jmění a v jaké výši? Jak vznikají obchodní společnosti? Co musí obsahovat firma veřejné obchodní společnosti? Kdo je statutárním orgánem u jednotlivých obchodních společností? Co musí obsahovat firma komanditní společnosti? Jaká je náplň dozorčí rady u společnosti s ručením omezeným? Co obsahuje firma společnosti s ručením omezeným? Jaké orgány najdete v akciové společnosti a jaké je jejich postavení? Co obsahuje firma akciové společnosti? Co je akcie? Jaký je rozdíl mezi jmenovitou a tržní hodnotou akcie? Pomocí internetu vyhledejte pro každý typ obchodní společnosti obchodní společnost se sídlem v Havlíčkově Brodě a napište, kdo je statutárním orgánem dané společnosti.

2.2.3 EVROPSKÁ SPOLEČNOST, EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ Účelem vzniku těchto společností bylo zjednodušení nebo dokonce umožnění podnikání se zahraničními partnery. Podnikání těchto společností je upraveno evropským právem, ale

28

Podnikání

podléhá úpravě národní. Hlavním cílem je usnadnění podnikání v rámci Evropské unie, odbourání legislativních bariér, kterými se jednotlivé státy EU liší. Evropská společnost (ES) je kapitálovou společností, kterou může založit podnikatel s působností po celé Evropské unii. Legislativně je upravena v nařízení Rady ES. Evropská společnost může přesouvat své sídlo z jedné země Evropské unie do jiné, bez nutné likvidace. Evropská společnost může mít, obdobně jako je tomu u akciové společnosti, představenstvo a dozorčí radu, popř. funkce obou orgánů vykonává jeden orgán, kterým je správní rada. Statutárním orgánem je předseda správní rady, který je zároveň generálním ředitelem evropské společnosti. Evropská společnost vzniká z již vytvořených společností, pro které je typický nadnárodní prvek: například dvě společnosti z různých států Evropské unie se spojí nebo vytvoří dceřinou společnost – evropskou společnost. Firma evropského společenství musí obsahovat před nebo za vlastním jménem zkratku ES. Evropská společnost má povinnost vytvořit základní kapitál v minimální výši 120 000 eur. Tento kapitál je následně rozdělen do akcií. Společníci ručí celým svým majetkem. Vrcholným orgánem je valná hromada. Evropské hospodářské zájmové sdružení má za cíl podporovat a rozvíjet hospodářskou činnost v rámci Evropské unie. Jeho cílem není vytvářet zisk. Sdružení nesmí zaměstnávat více než 500 osob. Mohou ho založit právnické i fyzické osoby vykonávající v rámci Evropské unie podnikatelskou činnost. Každé evropské hospodářské zájmové sdružení musí mít členy a jednatele. Jednatelé jsou statutárním orgánem.


Vysvětlete význam existence evropské společnosti a evropského hospodářského zájmového sdružení. Jaká je výše základního kapitálu evropské společnosti? Kdo je statutárním orgánem u jednotlivých typů společností?

2.2.4 DRUŽSTVO Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, což znamená, že členové do družstva mohou volně vstupovat i z něj vystupovat. Družstvo nemusí být vytvořeno jen za účelem podnikání, ale může pomáhat svým členům při zajišťování jejich hospodářských, sociálních či jiných potřeb. Většině se vybaví zemědělská družstva, jejichž hlavní náplní je vytváření zisku, ale málokdo už ví, že vlastníci bytů vytvářejí bytová družstva, která zajišťují opravy domu. Firma musí obsahovat označení „družstvo“. Družstvo je právnickou osobou, jejíž členové ručí za závazky družstva do výše nesplaceného vkladu. Členy mohou být právnické i fyzické osoby. Družstvo musí vytvářet základní kapitál v minimální výši 50 000 Kč. Kolik zaplatí jednotliví členové při vstupu do družstva, je dáno stanovami. Pro založení družstva je nutná

Podnikání

29

ustanovující členská schůze, na které se určí základní kapitál družstva, schválí stanovy, zvolí představenstvo a revizní komise. Průběh této schůze se osvědčuje notářským zápisem. Družstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Statutárním orgánem družstva je představenstvo, které volí svého předsedu. Kontrolním orgánem je revizní komise. V malých družstvech, do 50 členů, může funkci revizní komise vykonávat členská schůze. Členská schůze je vrcholným orgánem, a koná se minimálně jednou do roka.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Řekněte alespoň názvy dvou družstev, která znáte. Jaká je minimální výše základního kapitálu v družstvu? Jaké jsou orgány družstva? Kdo může být členem družstva? Kdo je statutárním orgánem družstva? Vzniká družstvo vždy za účelem dosažení zisku? Vysvětlete.

2.3 ZALOŽENÍ FIKTIVNÍ FIRMY Fiktivní firma je cvičná firma, kterou si zakládají žáci, aby si vyzkoušeli podnikání v oboru. Obchodují s dalšími fiktivními firmami z jiných škol či zemí. Firma simuluje reálné výrobky, služby, procesy. Žáci si trénují své obchodní dovednosti, seznamují se s doklady, které se běžně v reálné firmě vyplňují. Naučí se podrobně znát produkty a služby, s nimiž obchodují. Musí dodržovat legislativu platnou pro danou zemi. Fiktivní firma, stejně jako ta reálná, musí být založena podle zákona. Centrum fiktivních firem (dále jen CEFIF) je centrálním orgánem, který dohlíží na fungování jednotlivých fiktivních firem. na CEFIF působí tyto úřady: rejstříkový soud, živnostenský úřad, finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, ZDRAFIK – fiktivní zdravotní pojišťovna, Pojišťovna CEFIF, centrální dodavatel, FIBA banka, CEFIFBANKA a informační centrum. Při založení fiktivní firmy žáci musí vědět, v jakém oboru budou chtít podnikat a jaká bude náplň jejich podnikání. Rozhodnou se pro právní formu podnikání. Registraci fiktivní firmy provádí ředitelka fiktivní firmy. Založení fiktivní firmy je oproti reálné firmě zjednodušené, neboť CEFIF nevyžaduje souhlas místních orgánů s umístěním provozovny ani výpis z rejstříku trestů. na druhou stranu se musí firma po registraci na živnostenském úřadě či u rejstříkového soudu sama přihlásit k platbě daní u finančního úřadu, na České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně ZDRAFIK. V praxi může podnikatel využít formuláře na živnostenském úřadě a přihlásit se hromadně.

30

Podnikání

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Navrhněte, v jakém oboru, s jakým výrobkem či službou budete podnikat. Rozhodněte, o jakou živnost se jedná. Navrhněte právní formu podnikání. Vypište, jaké jsou podmínky pro provozování v daném oboru podnikání. Jaké budete potřebovat základní jmění? Rozhodněte, kolik společníků bude firma mít. Jak se bude firma jmenovat? Kdo bude statutárním orgánem firmy? Zjistěte, jaké reálné firmy se stejným předmětem podnikání existují. Pokuste se tyto firmy oslovit a nabídnout jim partnerství.

2.4 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Dřív než začnete podnikat, měli byste si vždy umět odpovědět na otázku Proč. Proč chcete podnikat právě v tomto oboru, proč jste si zvolili právě tento výrobek či službu? Většina podnikatelů nosí své podnikatelské nápady v hlavě. Úspěšní podnikatelé si, dříve než své nápady zrealizují, sestaví podnikatelský plán. Již před třiceti lety Andrew Carnegie říkal, že veškeré bohatství se rodí z nápadu. Po studiu jeho knih je zřejmé, že tyto nápady, aby mohly být úspěšně realizovány, mají být sepsány a konkrétní cíle jasně definovány. Podnikatelský plán by měli sestavovat všichni podnikatelé. Tím si totiž své myšlenky, nápady a cíle ujasní a setřídí a zároveň sestaví postup, jak svůj podnikatelský nápad zrealizují. Ujasní si také, jaké jsou jejich silné a slabé stránky, jaká je jejich konkurence a jak se od ní liší. Získají přehled o počtech potřebných zaměstnanců, velikosti prostor pro podnikání. Zároveň stanoví, jakým způsobem budou svůj nový výrobek nabízet zákazníkům, jak jim o něm dají vědět, či jaké doplňkové služby budou spolu s výrobkem ještě nabízet. Zjistí, kolik budou pro realizaci svého nápadu potřebovat finančních prostředků, kolik cizích zdrojů, a na závěr také to, zda se jim podnikání v dané oblasti, aniž by se předem zadlužili, vůbec vyplatí. Podnikatelský plán je písemný dokument, ve kterém podnikatel definuje svoje cíle, stanoví postup, jak jich dosáhne, zhodnotí rizika, která se mohou při dosažení vytyčených cílů objevit, určí výši finančních prostředků potřebných pro realizaci nápadu, možnou výši výnosů a přidá závěr o reálnosti uskutečnění podnikatelského nápadu. Podnikatelský plán nemá závazně stanovený obsah, před zahájením své činnosti si ho podnikatel sestavuje podle svých potřeb. V praxi se sestavuje podnikatelský plán z důvodů potřeby získání chybějících peněžních prostředků, o které podnikatel nejčastěji žádá banku formou poskytnutí úvěru. Někdy chce podnikatel informovat o svém nápadu své zaměstnance. V současné době jsou populární také žádosti o finanční prostředky na podporu podnikání z grantů Evropské unie. V takových případech si každý subjekt poskytující finanční prostředky stanoví podle svých potřeb obsah a strukturu podnikatelského plánu a subjektivně nastaví jeho hodnocení.

Podnikání

31

Při hodnocení se vždy posuzuje jasnost definice cíle podnikatelského plánu (Za dva roky dosáhnu 2 000 000 Kč výnosů.), srozumitelnost dosažení cíle, návratnost vložených finančních prostředků (doba a výše), reálnost uskutečnění, rizikovost, historie firmy. Obecně by měl podnikatelský plán obsahovat níže uvedené základní body: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Titulní list Obsah Úvod, účel a pozice dokumentu Shrnutí Popis podnikatelské příležitosti Cíle firmy a vlastníků Potenciální trhy Analýza konkurence Marketingová a obchodní strategie Realizační projektový plán Finanční plán Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu Přílohy

2.4.1 TITULNÍ LIST V této části podnikatel uvede název svého podnikatelského záměru, který by měl být stručný a výstižný. Dále nesmí chybět jméno autora podnikatelského záměru, a pokud již firma existuje, tak i její název a sídlo a statutární a zodpovědné osoby za podnikatelský záměr. Důležité je rovněž uvedení data zpracování podnikatelského záměru. 2.4.2 OBSAH U záměru, který je rozsáhlý, překračuje např. několik desítek stran, je vhodné vytvořit obsah. Díky němu je orientace v textu rychlá a autorovi záměru slouží rovněž jako osnova. 2.4.3 ÚVOD, ÚČEL A POZICE DOKUMENTU V této části je uvedeno, za jakým účelem se podnikatelský plán sestavuje, komu je určen. U stručnějších podnikatelských plánů je možné uvést tyto údaje v titulním listu. 2.4.4 SHRNUTÍ Jde v podstatě o celkový stručný a jasný souhrn všech následujících částí podnikatelského záměru, který nerozebírá detaily. Zpracovává se jako poslední část podnikatelského plánu s cílem vzbudit zájem o prostudování dalších kapitol podnikatelského plánu. 2.4.5 POPIS PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI Tato část se zabývá detailním popisem nového výrobku či služby, zdůvodněním potřebnosti výrobku na trhu a jeho porovnáním s podobnými produkty konkurence – výhod i nevýhod. Nový výrobek či službu musí zákazník potřebovat, je tedy třeba zamyslet se nad

32

Podnikání

důvody, proč bude náš výrobek pro zákazníka potřebný, jaký užitek mu přinese, protože jinak by se stal zbytečným ležákem na skladě. Pokud již daný výrobek na trhu figuruje, musíme tomu svému dát přidanou hodnotu, třeba v podobě servisní služby, zaškolení s jeho užíváním apod., abychom byli lepší než konkurence. Očekává se, že najdeme více výhod oproti konkurenci, v opačném případě by o náš výrobek byl malý zájem. 2.4.6 CÍLE FIRMY A VLASTNÍKŮ V této části stručně popíšeme historii firmy, pokud již existuje. Poté by měla následovat vize, tj. kam firma bude v budoucnu směřovat, dále pak určení a podrobné popsání cílů podnikatelského plánu. Je nutné zdůraznit, jak tyto cíle souvisejí s plány firmy, jak je podporují. Stanovené cíle firmy by měly být SMART. Tento výraz je zkratka sestavená z prvních písmen pěti anglických slov: Specific Measurable Achievable Realistic Timed

– přesně popsané – měřitelné – atraktivní, akceptovatelné – reálné – termínované

Formulace cílů by měly být krátké, reklamní, výstižné, měřitelné. Obvykle se stanovují přibližně na pět let. Součástí je i představení lidí zodpovědných za realizaci, popis organizační struktury firmy, pracovních míst, uvedení počtu zaměstnanců potřebných pro realizaci plánu (viz [10], str. 18).

2.4.7 POTENCIÁLNÍ TRHY Výrobek či službu budeme nabízet určité skupině lidí (segmentu trhu). V této části popíšeme celkový trh. Zaměříme se na věkovou strukturu obyvatel, zaměstnanost, kupní sílu, národnosti, které se na trhu vyskytují, či zvyklosti, souvisí-li nějak s nabízeným produktem. Potom určíme, jaké skupině zákazníků je náš výrobek určen a proč. Chybět nebude popis cílového segmentu trhu, včetně vyjmenování možností rozšíření trhu či zvýšení počtu nových zákazníků. Tyto údaje by měly být podloženy na základě statistických údajů, dotazníků. 2.4.8 ANALÝZA KONKURENCE V tomto bodě stanovíme, které firmy jsou našimi konkurenty. Konkurence nemusí nabízet přímo stejné zboží, ale podobné nebo zaměnitelné za náš produkt. Když poznáme všechny konkurenční firmy, zjistíme jejich podíl na trhu. Následně se zaměříme na největší protivníky a zjistíme, co nabízejí, za jakou cenu, jaké služby či dárky poskytují navíc, v jaké lokalitě mají prodejnu, jak je vybavená, jak kvalitní je odbornost personálu. Závěrem provedeme srovnání jednotlivých konkurenčních firem a stanovíme, v čem je každá firma výjimečná proti těm ostatním.

Podnikání

33

2.4.9 MARKETINGOVÁ A OBCHODNÍ STRATEGIE Marketing se zabývá zjišťováním a uspokojováním potřeb zákazníků. Využívá k tomu marketingového mixu, což je označení pro výrobek, cenu, distribuci a propagaci. Někdy se označuje marketingový mix jako 4P, což je opět odvozeno od prvních písmen anglických názvů výše uvedených nástrojů. V této části podrobně popíšeme, jaký výrobek budeme nabízet, jaké jsou jeho vlastnosti, splňuje-li všechny normy potřebné k tomu, aby mohl být uveden na trh, v jakých obalech a prodejních sítích ho budeme nabízet, jakým způsobem ho představíme na trhu, jak se o něm dozvědí zákazníci, jak budeme podporovat jeho prodejnost a jak ho budeme distribuovat k zákazníkovi. 2.4.10 FINANČNÍ PLÁN Finanční plán je nejdůležitější částí podnikatelského plánu, neboť z něj vyplyne finanční atraktivita a reálnost podnikatelského plánu. V této fázi se podnikatel rozhodne, bude-li svůj podnikatelský plán realizovat. na základě předcházejících kapitol si ujasní, jaký majetek a jak velké zásoby materiálu bude pro realizaci svého podnikatelského plánu potřebovat. Majetek rozdělí na investiční a oběžný a stanoví, jak dlouho právě investiční majetek ve firmě vydrží. Určí, jaké náklady bude mít na začátku podnikání a jaké v dalších letech. Následně rozdělí náklady na variabilní (zvyšují se s výrobou) a fixní (jsou stále, nezávislé na množství produkce) a na základě toho si stanoví, při jakém objemu produkce dosáhne plánované ceny. Druhým bodem finančního plánu je stanovení výnosů. Ty se určují na základě stanovené ceny a počtu zákazníků. Výnosy je nutné porovnat s náklady. na základě zjištěného hospodářského výsledku se pak podnikatel rozhodne, bude-li svůj podnikatelský plán realizovat. V této části také zjistí, za jak dlouho se mu vložené peníze vrátí. Nezbytnou součástí je i Cash flow, což v překladu znamená finanční tok. Jde o výkaz, ve kterém podnikatel sleduje po určitých obdobích příjmy a výdaje. Jsou-li výdaje vyšší než příjmy, musí vyřešit otázku, z jakých zdrojů pokryje převyšující výdaje, aby mu nehrozila platební neschopnost. I to může být důvod pro odstoupení od podnikatelského plánu. 2.4.11 HLAVNÍ PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNOSTI PROJEKTU, RIZIKA PROJEKTU V předcházejících kapitolách se autor podnikatelského plánu částečně zabýval svými výhodami oproti konkurenci. Výhody představují silné stránky podnikatele. Například filozofie firmy GOLDBECK PREFABETON s. r. o., která odlišuje firmu od konkurence, je: „Nechceme se zabývat pouze výrobou a prodejem železobetonových prvků. Naším cílem je splnit přání širokého okruhu zákazníků – mít rychle, kvalitně a úsporně vyřešenou celou stavbu. Zákazník vždy dostává komplexní řešení od jednoho partnera – od projekce přes výrobu až po dopravu a montáž.“ (viz [12]) Podnikatel už také zjistil, že konkurence je v něčem lepší, odhalil tedy své slabé stránky. Silné a slabé stránky jsou v této části podnikatelského plánu přehledně popsány.

34

Podnikání

Na úspěšnost podnikání nemá vliv jen to, že bude podnikatel lepší než konkurence, ale také trh, na kterém své výrobky nabízí. V této kapitole by měly být shrnuty všechny příležitosti (možnost růstu trhu, snížení nákladů v budoucnu) a hrozby (snížený zájem o výrobek, stárnutí obyvatel, zvýšení cen surovin). Zároveň by zde, je-li to možné, mělo být popsáno řešení, jak hrozby odstranit nebo alespoň zmírnit. Této části se také říká SWOT analýza. Název je opět odvozen z prvních písmen anglických slov: strengths, weaknesses, opportunities, threats.


2. 3.

4. 5. 6. 7.

8. 9.

Budete chtít založit stavebniny, za tímto účelem vypracováváte podnikatelský plán. Navrhněte název podnikatelského záměru, firmy, její právní formu podnikání a logo firmy. Rozhodněte, o jakou živnost se jedná. Stručně zdůvodněte účel vypracování podnikatelského záměru. Popište podnikatelské příležitosti stavebnin z předešlého úkolu. Definujte jasné a měřitelné cíle, kterých budete chtít během školního roku dosáhnout ve firmě z úkolu číslo 1. Uveďte stručnou charakteristiku lidí, kteří budou za dosažení cíle zodpovědní. Zmapujte trh, na kterém budete zboží nabízet. Popište segment trhu. Vyhledejte všechny konkurenční firmy a určete jejich konkurenční výhody. Popište, jaké zboží budete nabízet, jaké služby, jak oslovíte zákazníky, jakou formu distribuce zvolíte. V čem bude vaše výhoda oproti konkurenci? Vypište veškerý majetek, který budete k podnikání potřebovat, včetně zaměstnanců. Oceňte jednotlivé náklady a zjistěte ty, které budete mít na začátku podnikání. Určete, kolik budete potřebovat finančních prostředků na začátku podnikání. Kolik z toho budou tvořit cizí zdroje? Zjistěte, jaké budou výnosy firmy a jak se budou měnit v průběhu roku. Určete hospodářský výsledek. Proveďte SWOT analýzu.

Použitá literatura: [1] [2] [3]

[4]

ŠEVČÍK, Ludvík. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 216 s. ISBN 978-80-265-0071-1. SVATOŠ, Marek. Nový občanský zákoník: rejstřík : redakční uzávěrka 26. 3. 2012. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 320 s. ÚZ, 900. ISBN 978-80-7208-920-8. HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9. VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 264 s. ÚZ, 900. ISBN 978-80-7357-467-3.

Podnikání [5]

[6] [7] [8] [9]

[10] [11]

[12]

35

VOJÍK, Vladimír. Specifika podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ÚZ, 900. ISBN 978-80-7357-534-2. SINEK, Simon. Začněte s proč: jak vůdčí osobnosti inspirují k činům. Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil, 2013, 255 s. Žádná velká věda, 900. ISBN 978-80-87270-55-4. GUILLEBEAU, Chris. StartUp za pakatel. 1. vyd. Praha: Jan Melvin publishing, 2013, 255 s. ISBN 978-80-87270-59-2. Time management: mějte svůj čas pod kontrolou. 1. české vyd. Praha: Grada, 2012, 206 s. ISBN 978-80-247-4431-5. COVEY, Stephen R. 7 návyků skutečně efektivních lidí: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. Vyd. 2. Překlad Aleš Lisa. Praha: Management Press, 2011, 342 s. ISBN 978-807261-241-3. SRPOVÁ, Jitka. Podnikatelský plán a strategie: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. 1. vyd. Překlad Aleš Lisa. Praha: Grada, 2011, 194 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4103-1. RYNEŠ, Petr. Cash flow v účetní závěrce: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. 3. aktualiz. vyd. Překlad Aleš Lisa. Olomouc: ANAG, c2009, 191 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-7263-490-3. GOLDBECK Prefabeton s.r.o.: Filozofie. [online]. 2012 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://www.prefabeton.cz/o-firme/filozofie.html

36

Podnik, podnikové činnosti, finanční plánování

3

PODNIK, PODNIKOVÉ ČINNOSTI, FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

3.1 STRUKTURA MAJETKU, DLOUHODOBÝ MAJETEK, OBĚŽNÝ MAJETEK 3.1.1 STRUKTURA MAJETKU Při sestavování podnikatelského plánu podnikatel obvykle zjistí, že k realizaci svého plánu potřebuje materiál, stroje, výrobní a prodejní prostory a vybavení těchto míst. Majetek podniku můžeme rozdělit na dvě skupiny [1]:  oběžný majetek, což je majetek krátkodobého charakteru, který se jednorázově spotřebuje, výrobou změní svoji podobu. Spotřebován je do jednoho roku. Největší objem tohoto majetku představuje materiál. Například pro betonárku to bude především cement, kamenivo a voda.  dlouhodobý majetek, který se postupně opotřebovává, ve firmě vydrží i několik let. Jde především o stroje, výrobní linky, budovy, nábytek, dopravní prostředky. Dlouhodobý majetek se označuje také jako investiční majetek. Ten se dále člení na hmotný, nehmotný a finanční.

MAJETEK PODNIKU

Dlouhodobý majetek

Krátkodobý majetek Zásoby

Hmotný

Nehmotný

Finanční

Pohledávky Ceniny Peníze

Obr. 9: Dělení majetku.


37


Rozdělte majetek z vašeho podnikatelského plánu na oběžný a dlouhodobý. Který oběžný majetek z předešlého úkolu je materiál/zboží ?

3.1.2 OBĚŽNÝ MAJETEK Oběžný majetek získal svůj název podle neustálé obměny své podoby v průběhu určitého koloběhu. Z materiálu se vyrobí produkt, ten se následně stane zbožím, jež si převezme odběratel spolu s fakturou, a tím vznikne pohledávka. Ta zavazuje odběratele zaplatit za výrobek dodavateli, kterému zatím vzniká prodleva mezi poskytnutým výkonem a jeho úhradou. Po uhrazení pohledávky získá podnikatel peníze, za které uhradí svůj závazek, který mu vznikl koupí dalšího materiálu. Závazky představují vztah podnikatele k dodavatelům. Evidence pohledávek se vede v knize pohledávek a závazků na základě přijatých či vydaných faktur. Proces nákupu materiálu, výroby a prodeje se opakuje od začátku. Množství peněz na konci koloběhu by mělo být vyšší než množství peněz do procesu vstupující.

Dodavatel materiál dodací list

faktura přijatá závazek příjemka

faktura vydaná pohledávka

Výrobní firma

sklad materiálu

Odběratel výrobek dodací list

výdejka sklad výrobků

výroba skladová karta

skladová karta výdejka

příjemka

Obr. 10: Koloběh dokladů.

Při koloběhu je důležitá doba obratu, tedy čas, za který se z peněz stanou opět peníze. U oběžných prostředků sledujeme také obrátkovost, což je počet cyklů za určité období. V betonárce vyrobí z cementu, kameniva, plastifikátoru a vody beton. Ten odveze auto s betonovým mixem na stavbu. Stavebníkovi vystaví betonárka fakturu, stavebník jí

38


uhradí peníze a betonárka za ně nakoupí další materiál v podobě cementu, písku, … Koloběh oběžného majetku v obchodním podniku, jako jsou třeba stavebniny, vykazuje odlišnosti od výrobního podniku v tom, že místo nákupu materiálu a prodeje výrobků jde o nákup a prodej zboží. Firma, která bude nabízet služby, tak nebude mít k dispozici výrobky či zboží, ale právě služby. Největší skupinou oběžného majetku jsou zásoby, které podle výše uvedeného nejčastěji představují materiál, zboží nebo výrobky. Oběžný majetek dále tvoří pohledávky a krátkodobý finanční majetek, kam patří ceniny (známky, kolky), krátkodobé cenné papíry, peníze (hotovost i na bankovním účtu). Přehled o množství oběžného majetku má zajistit evidence zásob. V praxi se nejčastěji používají skladové karty. Záznamy na skladové karty se provádějí na základě příjemky, která je vypsána vystavením dodacího listu. na skladových kartách evidujeme v jednotkách množství a cenách za jednotku množství. Ze skladové karty je zásoba odepsána vystavením výdejky a poté dodacího listu. Pokud je materiál určen pro určitou zakázku, zaznamenává se na zakázkovém listě. Řízení množství zásob na skladě je pro výrobní podnik velmi důležité. V zásobách má totiž firma uloženy peněžní prostředky, které by mohla využít pro jiné podnikatelské aktivity. na druhé straně je třeba mít na skladě dostatek materiálu, aby byla zajištěna plynulost výroby. Někdy může dojít k zvýšenému zájmu o produkt, proto se bude více vyrábět, bude potřeba více materiálu. Jindy zase může dojít k problémům u dodavatele materiálu, který nemusí být do firmy doručen včas (celozávodní dovolená). na základě tohoto vzniká ve velkých firmách oddělení nazývané zásobovací logistika, v menších firmách jen zásobování. Náplní oddělení je výběr optimálního dodavatele zásob, uzavírání dodavatelských smluv, optimální zajištění zásob (množství a obrátkovost), příjem zásob, kontrola, skladování a výdej zásob. Cíl zásobování je ten, aby náklady spojené s pořízením zásob byly co nejnižší a kvalita zásob co nejvyšší. Zásobování zároveň řeší dva protichůdné cíle. na jedné straně se snaží snižovat množství peněz do skladovaných zásob, na straně druhé však musí mít dostatečné zásoby z důvodu plynulosti výroby a zajištění odchylek poptávky. Mezi oběma cíli musí zásobovací logistika najít kompromis. Zásoba na skladě by měla být optimální, měla by vázat přijatelné množství finančních prostředků a přitom vyvolat co nejmenší náklady na pořízení a skladování, zároveň je nutné zabezpečit plynulost výroby a prodeje. Regulace zásob je závislá na počtu objednávek a jejich velikosti. Každý den se do výroby dodá určité množství materiálu. Zásoba, která slouží pro každodenní potřebu výroby, se nazývá běžná zásoba. Někdy dochází k nepředvídatelným okolnostem (zpoždění dodávky, větší poptávka), proto je potřeba mít na skladě o něco více než jen běžnou zásobu – tzv. pojistnou zásobu. Dojde-li k příjmu zásob na sklad, máme v něm maximální zásobu, která je tak velká, aby zajistila plynulost výroby mezi dvěma dodávkami, obsahovala i pojistnou zásobu a přitom neblokovala velké množství finančních prostředků v zásobách. Minimální zásoba je ta, která zajišťuje plynulost výroby od doby objednání jedné zásoby do doby dodání zásob nových.


39

Zásoby se oceňují pořizovacími cenami, tj. součtem všech nákladů, které byly vynaloženy s pořízením zásob (náklad za materiál, náklad za dopravu a skládání materiálu). Výrobky, které skladujeme, se oceňují vlastními náklady (náklady za materiál, mzdy zaměstnanců, opotřebení strojů, spotřeba energie).


5.

6.

Jaké zásoby bude mít projekční firma? Jaké zásoby budou mít stavebniny? Jaké zásoby bude mít panelárna, která montuje z vyrobených panelů domy na klíč? Jaká bude minimální zásoba cementu panelárny, jestliže dodávku je možné zajistit do tří dnů, jeden den se ponechává pojistná zásoba a denně se spotřebuje 50 tun cementu? Zvolte si pět druhů stavebních výrobků, které budete chtít prodávat ve stavebninách. Potom nalezněte a vyberte optimálního výrobce – vašeho dodavatele. Své rozhodnutí zdůvodněte. Pomocí internetu zjistěte, jaké údaje má obsahovat faktura, dodací list, výdejka, příjemka, skladová karta.

3.1.3 DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý je ten majetek, který podniku slouží déle než jeden rok. Nespotřebovává se najednou, ale postupně. Z toho důvodu ho nelze při pořízení odepsat najednou, ale odepisuje se podle zákonem stanovených pravidel, aby nedocházelo ke zkreslení hospodářského výsledku. Dlouhodobý majetek se člení na tři základní skupiny:  Dlouhodobý hmotný majetek  Dlouhodobý nehmotný majetek  Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý hmotný majetek Za dlouhodobý hmotný investiční majetek se považují: a) Pozemky, stavby včetně budov, byty a nebytové prostory, kulturní památky, umělecká díla bez ohledu na jejich pořizovací cenu b) Samostatné movité věci, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok a pořizovací cena vyšší než 40 000 Kč c) Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky d) Základní stádo a tažná zvířata e) Otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (patenty, licence), software, ocenitelná práva (autorská práva) s dobou použitelnosti delší než 1 rok a oceněním za jednotku vyšším než 60 000 Kč.

40


Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek se neodepisuje, ani netvoří náklady. Jde o majetek, například cenné papíry, které jsou ve firmě déle než 1 rok. Majetek, který má ocenění nižší, než je uvedeno výše, a ve firmě se používá déle než 1 rok, může podnikatel podle svého uvážení zařadit do oběžného nebo do dlouhodobého majetku. Dlouhodobý majetek se ohodnocuje vstupní cenou, což může být cena pořizovací (cena, za kterou byl majetek nakoupen včetně nákladů na dopravu, clo) vlastní náklady, reprodukční pořizovací cena aj. Dlouhodobý majetek se zaznamenává na evidenční karty, které by měly obsahovat minimálně tyto údaje:          

Název firmy Název nebo popis dlouhodobého majetku (číselné označení) Ocenění Datum pořízení (= datum nákupu) a datum uvedení do užívání Zvolený způsob daňových odpisů (vysvětleno v další části skript) Odpisovou skupinu Roční odpisovou sazbu Částky daňových odpisů za zdaňovací období (vysvětleno v další části skript) Zřízené zástavní právo, případně věcné břemeno Datum a způsob vyřazení (vysvětleno v další části skript)

Dlouhodobý majetek nemůže podnikatel při pořízení jednorázově zařadit do nákladů, neboť se opotřebovává postupně. Míru opotřebení vyjadřují odpisy. Odpisováním dlouhodobého majetku se rozumí postupné zahrnování vstupní ceny majetku do daňových výdajů. Výpočet daňových odpisů se řídí zákonem o daních z příjmů. Ten umožňuje dva způsoby odpisování: rovnoměrně a zrychleně. Podnikatel se rozhodne, jaký způsob odpisovaní si pro konkrétní majetek zvolí, ten pak musí po celou dobu odpisování majetku uplatňovat. Například stavební firma, která si pořídila v jednom roce lešení a nákladní auto, může u lešení uplatnit rovnoměrné a u nákladního auta zrychlené odpisy. Dlouhodobý majetek je rozdělen v příloze výše uvedeného zákona do odpisových skupin. Zákon jich rozlišuje šest. Pro každou odpisovou skupinu platí, že majetek v ní zařazený se odpisuje určitý počet let, jak je patrné z níže uvedené tabulky. Majetek zařazený v první odpisové skupině, jako je například počítač (jehož pořizovací cena byla vyšší než 40 000 Kč), bude odepisován tři roky. Budova hotelu zařazená do šesté odpisové skupiny bude odepisována padesát let.


41

Odpisová skupina

Doba odpisování

1.

3 roky

2.

5 let

3.

10 let

4.

20 let

5.

30 let

6.

50 let

Obr. 11: Příklad dlouhodobého investičního majetku.

Majetek se zatřídí do příslušné skupiny na základě SKP (Standardní klasifikace produkce), kterou majetku přiřazuje Český statistický úřad. Daňový subjekt nejprve zjistí SKP a poté toto číslo vyhledá v příloze zákona o daních z příjmů, do které odpisové skupiny majetek patří. Rovnoměrné odpisy hmotného dlouhodobého majetku Odpisy vyjadřující penězi opotřebení majetku jsou u rovnoměrného odpisování ve všech letech stejné, pouze první rok jsou nižší. Vypočítají se pomocí odpisové sazby, která vyjadřuje procento, které se odepisuje ze vstupní ceny majetku. Rovnoměrný odpis = vstupní cena * odpisová sazba / 100

42


Přehled odpisových sazeb pro jednotlivé odpisové skupiny je uveden níže v tabulce [4]: Roční odpisová sazba

Odpisová skupina

v 1. roce odpisování

v dalších letech odpisování

1.

20

40

2.

11

22,25

3.

5,5

10,5

4.

2,15

5,15

5.

1,4

3,4

6.

1,02

2,02

Součet všech provedených odpisů se nazývá oprávky. Rozdíl pořizovací (vstupní) ceny hmotného dlouhodobého majetku a oprávek se nazývá zůstatková cena. Příklad: Firma zakoupila v roce 2012 osobní počítač, jehož pořizovací cena byla 80 000 Kč. Zjistěte, jaké budou rovnoměrné odpisy v jednotlivých letech. Jde o dlouhodobý hmotný majetek, neboť cena pořízení je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok. Počítač patří podle přílohy zákona o daních z příjmu do první odpisové skupiny. Bude se tedy odpisovat tři roky. Odpisy v 1. roce: 80 000 Kč * 20 / 100 = 16 000 Kč Odpisy v 2. roce: 80 000 Kč * 40 / 100 = 32 000 Kč Odpisy v 3. roce: 80 000 Kč * 40 / 100 = 32 000 Kč Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2012

16 000 Kč

16 000 Kč

64 000 Kč

2013

32 000 Kč

48 000 Kč

32 000 Kč

2014

32 000 Kč

80 000 Kč

0 Kč


43

Zrychlené odpisy hmotného dlouhodobého majetku Při zrychleném odpisování jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty pro zrychlené odpisování. Odpisová skupina

Koeficient v 1. roce odpisování

Koeficient v dalších letech odpisování

1.

3

4

2.

5

6

3.

10

11

4.

20

21

5.

30

31

6.

50

51

Výpočet odpisů je následující: V 1. roce odpisování se vychází z pořizovací (vstupní) ceny hmotného dlouhodobého majetku, která se podělí koeficientem pro příslušnou odpisovou skupinu. Zrychlený odpis = vstupní cena / koeficient V dalších letech odpisování se vychází ze zůstatkové ceny, která se vynásobí dvěma. Tento součin se podělí rozdílem koeficientu a počtu odepsaných let. Zrychlený odpis = zůstatková cena * 2 / koeficient - počet odepsaných let Příklad: Firma zakoupila v roce 2012 osobní počítač, jehož pořizovací cena byla 80 000 Kč. Zjistěte, jaké budou zrychlené odpisy v jednotlivých letech. Jde o dlouhodobý hmotný majetek, neboť cena pořízení je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok. Počítač patří podle přílohy zákona o daních z příjmu do první odpisové skupiny. Bude se tedy odpisovat tři roky. Odpisy v 1. roce: 80 000 Kč / 3 = 26 667 Kč Zůstatková cena: 80 000 Kč – 26 667 Kč = 53 333 Kč Odpisy v 2. roce: 53 333 Kč * 2 / 4 – 1 = 35 556 Kč Zůstatková cena: 80 000 Kč – 26 667 Kč – 35 556 Kč = 17 777 Kč Odpisy v 3. roce: 17 777 Kč * 2 / 4 – 2 = 17 777 Kč Zůstatková cena: 80 000 Kč – 26 667 Kč – 35 556 Kč - 17 777 Kč = 0 Kč

44


Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2012

26 667 Kč

26 667 Kč

53 333 Kč

2013

35 556Kč

62 223 Kč

17 777 Kč

2014

17 777 Kč

80 000 Kč

0 Kč

Pro začínající firmu, která nemá zpočátku tak vysoké výnosy a má vyšší výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, bude vhodné použít rovnoměrné odpisování, neboť nedojde k výraznému zkreslení hospodářského výsledku, jako by tomu bylo v případě zrychlených odpisů. Vyřazení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se vyřazuje z těchto důvodů:     

Uplyne doba životnosti majetku a je nutná jeho likvidace. Dojde k prodeji dlouhodobého majetku. Podnikatel přeřadí majetek do osobního užívání. Dojde k darování majetku jinému subjektu. Vzniknou manka a škody.

Při likvidaci majetku z důvodu opotřebení ať již morálního nebo fyzického je třeba sepsat likvidační protokol, na kterém musí být uveden nejen důvod likvidace majetku, ale i informace o zbytkovém materiálu, který zůstává firmě po likvidaci majetku. Likviduje-li firma budovu, může být zbytkovým materiálem např. dřevo z krovů, cihly ze zdí, stavební suť. Získá-li firma příjmy z tohoto zbytkového materiálu, je povinna zahrnout je do svých příjmů. Někdy firma likviduje majetek ještě neodepsaný. V takovém případě v daném roce likvidace zahrne do odpisů pouze polovinu daného majetku. Při prodeji dlouhodobého majetku lze v daném roce uplatnit pouze polovinu ročního odpisu. Jakou částku zahrne do příjmů z prodeje, závisí na odepsání majetku, zůstatkové ceně majetku a dalších faktorech. Při prodeji se vystavuje kupní smlouva, kde je uvedena cena, za kterou se majetek prodal. Finanční úřad bude také zajímat odhadní cena majetku, kterou stanoví ke dni prodeje znalec. Podobná situace nastává i při vyřazení majetku darováním. V tomto případě je vystavena obvykle darovací smlouva. Přechází-li majetek do osobního užívání podnikatele, je nutné věnovat pozornost druhu majetku a době jeho užívání ve firmě, protože v některých případech musí být příjmy z prodeje zahrnuty do daňových příjmů. V případě vyřazení majetku z důvodu manka či škody lze uplatnit pouze poloviční odpis v roce, kdy k události došlo. Zůstatková cena vyřazovaného majetku není daňovým výdajem. To ovšem neplatí, je-li firmě předepsána náhrada, například od pojišťovny. Potom lze uplatnit v daňových výdajích zůstatkovou cenu do výše plnění. Dojde-li ke zcizení majetku, vystavuje se potvrzení od policie.


45

Pronajatý majetek Někdy firma používá při podnikání majetek, který není v jejím vlastnictví, ale má ho pronajatý. Firma může pronajímat majetek formou:  operativního leasingu  finančního leasingu U operativního leasingu pronajatý majetek po ukončení pronájmu zůstává pronajímateli, tedy původnímu vlastníkovi. Nejčastěji se sjednává smlouvou o pronájmu. Nájemné je v tomto případě daňově uznatelným výdajem nájemce a příjmem pronajímatele. Většina fiktivních firem v České republice uzavírá se školou, ve které působí, smlouvu o pronájmu. V případě finančního leasingu dochází k převodu pronajímaného majetku na nájemce. Splátky může nájemce zahrnout do daňových nákladů, když dodrží následující podmínky: 1. 2. 3. 4.

Doba pronájmu musí být shodná s dobou odpisování majetku podle odpisových skupin a daňového zákona. Po ukončení doby nájmu musí následovat převod vlastnického práva na nájemce. Kupní cena musí být stejná nebo nižší než zůstatková cena. Odkoupený majetek musí být zahrnut do obchodního majetku nájemce.

Majetek najatý finančním leasingem se ve firmě eviduje na zvláštní inventární kartě, která musí obsahovat popis majetku, identifikační údaje o pronajímateli, bližší určení smlouvy o pronájmu včetně doby nájmu, částky nájemného a datum převzetí předmětu do užívání.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Jaká je charakteristika dlouhodobého hmotného majetku? Vyjmenujte alespoň tři příklady finančního majetku firmy. Definujte dlouhodobý nehmotný majetek. Jaké údaje musí obsahovat inventární karta dlouhodobého majetku firmy? Jaké údaje musí obsahovat inventární karta najatého majetku s následnou koupí? Jaké způsoby odpisování v ČR znáte? Kolik odpisových skupin rozeznává zákon o dani z příjmů? Jaký je rozdíl mezi finančním a operativním leasingem? Z následujících tří obrázků určete, jaký druh majetku firma vlastní, u dlouhodobého majetku zařaďte majetek do odpisové skupiny.

46


Obr. 12: Dlouhodobý investiční majetek firmy.

3.2 NÁKLADY, VÝNOSY, VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PODNIKU Většina lidí zaměňuje pojmy náklady × výdaje, výnosy × příjmy. V některých situacích se tyto dvojice shodují, někdy jde o zcela odlišné pojmy. Žák např. rozbije okno a musí uhradit škodu. V okamžiku, kdy zjistí, že má za rozbité okno zaplatit, vzniká žákovi náklad. Po měsíci škodu vyrovná a v tom okamžiku mu vzniká výdaj. Mezi firmami je to stejné. Firma A dodá firmě B zboží a předá jí fakturu za zboží. V tom okamžiku firmě B vznikl náklad. za 14 dnů, což je obvyklá doba splatnosti faktur (splatnost faktury je den, kdy má firma zaplatit), firma B firmě A odešle ze svého účtu peníze na úhradu za dodané zboží, čímž firmě B vniká výdaj. Firma A obdrží prostřednictvím bankovního účtu peníze za dodané zboží, v tom okamžiku jí vzniká příjem. Příjmu ale předcházel výnos, když firma A vystavila firmě B fakturu, kterou firma B akceptovala. Přechod zboží od firmy A k firmě B a předání faktur vyvolalo další ekonomický stav. Firma B dluží firmě A, má zaplatit do 14 dnů za zboží. V ekonomické teorii říkáme, že firma B má vůči firmě A závazek, a naopak firma A má za firmou B pohledávku. V reálném životě se zajímáme, jak firma hospodaří, jaký má hospodářský výsledek. A tady je třeba si uvědomit, že záleží na tom, o jakou firmu se jedná. Je-li firmou právnická osoba (a. s., s. r. o.), vypočítá se hospodářský výsledek jako rozdíl výnosů a nákladů.


47

Pozor! Firma nemusí peníze mít, nebo naopak může mít více peněz, protože třeba v nákladech uplatnila odpisy, a výdaj za stroj měla v minulých letech. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, zjišťuje se její hospodářský výsledek jako rozdíl příjmů a výdajů. Výkaz zisků a ztrát sleduje příjmy a výdaje firmy. Někdy se v praxi stane, že firma A chce zaplatit za výrobky při předání zboží. Znamená to, že firmě B vzniká ve stejný okamžik náklad a výdaj. Firmě A vzniká zároveň příjem a výnos. Kdyby všechny transakce probíhaly tak, že výnos by byl ve stejném okamžiku jako příjem, stejně jako náklad a výdej, zabránilo by se v praxi mnoha krachům firem, zejména v České republice, z důvodů platební neschopnosti. Některé firmy nakupují zboží na fakturu, ve skutečnosti nemají peníze na zaplacení, ale předpokládají, že během 14 dnů (doby splatnosti) určitě nějaké peníze vydělají, aby mohly za dodané zboží zaplatit. V den splatnosti faktury ale nemají na zaplacení. Firma A počítala s tím, že jí firma B uhradí fakturu. Peníze nutně potřebuje pro úhradu, třeba stroje na leasing. Když firma A nezaplatí leasingové společnosti, společnost odveze stroj, který vyráběl produkty, a firma A bude nucena ukončit svoji činnost, protože nebude mít na čem vyrábět. Přitom ale příčinou problému byla firma B, která nezaplatila. Z výše uvedených důvodů je nutné sledovat toky peněz (na účtu a pokladně), výdaje a příjmy, abychom se nedostali do platební neschopnosti. Sledování peněžních toků v určitém čase se nazývá v ekonomii cash flow [6].

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaký je rozdíl mezi výnosem a příjmem? Na základě jakých účetních dokladů zjistíte, že má firma příjem? Jaké příjmy měla vaše fiktivní firma za poslední měsíc? Jaké účetní doklady informují o vzniku pohledávky? Jaké výdaje měla vaše fiktivní firma za poslední měsíc? Co je to cash flow?

3.3 ÚČETNÍ EVIDENCE PODNIKU Každý podnik potřebuje pro řízení a rozhodování informace. K jejich zajištění slouží účetní evidence podniku. Účetnictví zachycuje skutečný stav majetku podniku, stav závazků a pohledávek. Evidence se vede z časového hlediska, tzn. chronologicky, správně, stále a podle zákonem stanovených pravidel. Zákon o účetnictví se vztahuje na všechny účetní jednotky, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné, právnické osoby, organizační složky státu, zahraniční osoby, které podnikají na území ČR (viz [7], str. 2). Podle toho, jaké informace účetnictví zpracovává, rozlišujeme účetnictví finanční a manažerské. Finanční účetnictví zpracovává především účetní doklady od dodavatelů, odběratelů, bankovních institucí a jiných subjektů. Řídí se zákony ČR, především zákonem o účetnictví, zákonem o dani z příjmu, zákonem o DPH. Z tohoto účetnictví zjistíme výši nákladů a výnosů firmy, hospodářský výsledek.

48


Vedení firmy pro svá rozhodnutí potřebuje mnohdy podrobnější informace, které získává z podrobnějších dokladů, vlastních statistik firmy. Například rozdělení výnosů podle odběratelů. Jde o manažerské účetnictví, které je zpravidla sestaveno podle potřeb firmy v souladu s platnými právními předpisy. Informace, které se týkají účetnictví, se označují jako účetní záznam. za účetní záznamy jsou považovány:          

účetní doklady (pokladní doklady, výpisy z bankovních účtů, přijaté a vydané faktury) účetní zápisy účetní knihy (deník, hlavní kniha, pokladní kniha, kniha závazků a pohledávek) odpisový plán inventurní soupisy účtový rozvrh účetní závěrka výroční zpráva mzdové listy daňové doklady

Všechny výše uvedené záznamy musí být ve vzájemném souladu, i když mohou mít různou formu zápisu (papírovou, elektronickou) (viz [7], str. 34–35). Zákon o účetnictví předepisuje náležitosti účetních dokladů, kterými jsou:    

označení účetního dokladu (faktura, příjmový pokladní doklad) obsah účetního případu (nákup 25 ks pálených cihel) účastníci účetního případu (název a sídlo odběratele a dodavatele, IČ, DIČ) peněžní částka nebo částka za jednotku množství a počet jednotek (1 ks cihly za 25 Kč, 20 ks cihel)  datum uskutečnění účetního případu  datum vystavení účetního dokladu (nemá předcházet datu uskutečnění)  podpisy osob zodpovědných za účetní případ) (viz [7], str. 36). Finanční účetnictví firmy kopíruje u většiny firem daňové účetnictví. Pro fyzické osoby legislativa umožnila vedení daňové evidence, která nahradila jednoduché účetnictví, zrušené k 1. 1. 2004. Výhodou daňové evidence je nižší administrativní náročnost i menší požadavky na technické zabezpečení. Předmětem daňové evidence jsou záznamy o příjmech a evidence pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou činností, evidence hmotného majetku, evidence o tvorbě rezerv na opravy hmotného majetku, jestliže je firma vytváří, evidence o pohledávkách a závazcích, mzdové listy [8]. Základem daňové evidence podnikatele je Deník příjmů a výdajů, který musí obsahovat minimálně následující údaje:  datum uskutečnění účetního případu  číslo dokladu

Podnik, podnikové činnosti, finanční plánování      

49

stručný popis účetního případu přehled o celkových příjmech přehled o celkových výdajích přehled o příjmech, které jsou předmětem zdanění přehled o výdajích, které ovlivňují daňový základ přehled o přijatém a vydaném DPH

Evidence pohledávek se realizuje v knize pohledávek. Účetní záznamy v knize pohledávek musí obsahovat označení dokladu, označení dlužníka, pohledávky, částky, datum vystavení dokladu, datum splatnosti, datum úhrady a označení dokladu úhrady. Obdobně se evidují i závazky, a to v knize závazků. Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci, v některých případech musí být plátci daně z přidané hodnoty (pokud v nejbližších 12 předcházejících kalendářních měsících přesáhl obrat podnikatele 1 mil. Kč). 3.4 MARKETING V současné době neustále roste význam informačních a komunikačních technologií, které jsou nepostradatelné v komunikaci mezi podniky a jejich zákazníky, i mezi podniky navzájem. Marketing lze do určité míry chápat jako komunikaci podniku a jeho zákazníků, ale zahrnuje i sledování konkurence a její reakci na naše produkty a služby. Jde ale pouze o zúžený pohled (viz [9]).

Obr. 13: Mezinárodní veletrh fiktivních firem.

50


Cílem marketingu je zjistit potřeby zákazníka, na základě toho vyrábět produkty, které mají pro zákazníka hodnotu i díky tomu, že výrobce uzpůsobí cenu, distribuci, servis, design a další složky. Součástí marketingu je i propagace, která napomáhá prodejnosti výrobku. Většina firem využívá tematicky zaměřených veletrhů, na kterých se setká nejen se zákazníky, ale i s konkurencí. Součástí každodenních aktivit podniku by měla být komunikace se svým okolím, zjišťování momentální situace na trhu, zajištění nejvhodnějšího způsobu oslovení zákazníků a obchodních partnerů, nejlepšího způsobu dodání produktu. Soubor opatření, která zajišťují tuto komunikaci, se označuje jako podnikatelská koncepce. Rozlišuje se pět podnikatelských koncepcí:     

Výrobková Výrobní Prodejní Marketingová Sociální

Výrobková (produktová) koncepce přichází na trh s jedinečnými produkty. Ty jsou něčím zcela výjimečné (kvalitou, designem, popř. se jedná o úplně nový výrobek). za mimořádné výrobky jsou zákazníci ochotni platit i mimořádnou cenu. Firemní strategie se snaží udržet místo v jedinečnosti výrobku. Koncepci uplatňují především střední a malé podniky. Výrobní koncepce je zaměřena na zlevňování výroby, aby dosáhla nízké ceny produktu. Využívají se k tomu nejmodernější výrobní technologie. Výrobní koncepce je obvyklá především u velkých, kapitálově silných, zpravidla nadnárodních organizací. Prodejní koncepce klade velký význam na informovanost zákazníka o produktu, proto se zaměřuje především na distribuci a komunikaci se zákazníkem. Vytváří vlastní síť prodejen, školí si vlastní prodejce nebo také provozuje katalogový či internetový prodej. Marketingová koncepce se přizpůsobuje potřebám zákazníka. Výroba se tedy podřizuje diktátu trhu. Sociální koncepce se také snaží o uspokojování potřeb zákazníků, ale zároveň sleduje vliv výroby na životní prostředí, lidské zdraví, fungování lidské společnosti apod. Příkladem je švédská firma Ikea, která se snaží při výrobě nábytku uplatňovat technologie šetrné k životnímu prostředí. Firma Henkel zase začala v roce 1966 hledat náhražku fosfátů v pracích prášcích. V praxi většina firem kombinuje několik marketingových koncepcí. Z hlediska dlouhodobého je velice perspektivní sociální koncepce. Při sestavování podnikatelského plánu jste si stanovili poslání firmy, které vyjadřuje její podstatu – co a jak chcete dělat, zároveň jste si vytyčili cíle, kterých chcete v podnikání dosáhnout, kam chcete dospět. Jde o vize firmy, o dlouhodobý výhled její podnikatelské činnosti. Poslání je u většiny významných firem vyjádřeno v podobě sloganu (viz [10], str. 7–22).


51

Podle Lionela Salema je reklamní slogan krátké slovní spojení, které zdůrazňuje základní vlastnosti produktů, značek, služeb. Jsou navrženy, tak aby byly zapamatovatelné, lidé si je spojili s příslušnou firmou, produktem. Měly by trvale zasáhnout mysl spotřebitele (viz [11], str. 9–10). Stavební firma Cemex používala reklamní slogan „Building a better world“ (Budujeme lepší svět), společnost Conforth přišla se sloganem „Considerate constructions“ (Šetrné stavby) (viz [11], str. 126). Poslání, vize, cíle definuje vedení podniku a na základě nich stanovuje marketingovou strategii a od ní odvozuje marketingový plán. Strategie se často zaměňuje s pojmem taktika. Strategie nám ukazuje, jakým způsobem, postupem chceme cíle dosáhnout. Taktika stanoví konkrétní kroky, jak budeme cíle dosahovat. Miroslav Foret ve své knize rozlišuje tři základní typy marketingových strategií:  Strategie minimálních nákladů  Strategie diferenciace produktu  Strategie tržní orientace (zaměřuje se na neobsazené segmenty trhu) Výše uvedené marketingové strategie souvisí s podnikatelskou koncepcí firmy (viz [10], str. 7–22). Základním nástrojem marketingového řízení je marketingový plán. Jeho hlavní funkcí je stanovit, kde se firma nachází, kam směřuje a co je třeba učinit. Neměl by být chápán jako dogma, ale měl by být průběžně kontrolován a aktualizován. V úvodu by měl marketingový plán shrnout hlavní cíle, kterých chce firma dosáhnout. Následovat by měl aktuální popis marketingové situace, tj. základní informace o zákaznících, konkurenci, dodavatelských organizacích, analýza demografického, politického, ekonomického, sociálního, kulturního, přírodního a technického prostředí, kvantifikovatelné informace o trhu. Dále se správný marketingový plán zabývá detailně zákazníky a konkurencí, porovnává postavení firmy na trhu ve srovnání s konkurencí v oblasti cenové, tržního podílu, poskytovaných služeb, produktu, distribuce atd. V závěru se marketingový plán věnuje jednotlivým cílům stanoveným v úvodu. Základem marketingového plánu je rozbor prostředí. V marketingu rozlišujeme mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředím v marketingu rozumíme vlastní firmu s jejími zaměstnanci, zákazníky, dodavatele, veřejnost a konkurenty. Veřejností se rozumí hromadné sdělovací prostředky, zájmové a nátlakové skupiny, místní obyvatelé. Konkurenti jsou všichni, kdo nabízejí na trhu stejné nebo podobné produkty či substituty. na základě rozboru mikroprostředí získáme silné a slabé stránky firmy. Makroprostředí zahrnuje takové faktory, které firma nemůže ovlivnit. Měla by však o nich vědět, aby se na ně mohla co nejlépe připravit, reagovat. Mezi tyto nekontrolovatelné faktory patří demografické prostředí (porodnost, úmrtnost, stáří obyvatel, zaměstnanost, migrace), ekonomické prostředí (míra inflace, import, export, zaměstnanost, výše příjmů), přírodní prostředí (surovinové bohatství, ekologické problémy), technologické prostředí (životnost produktů, technologická úroveň výroby, dopravní podmínky, komunikace),

52


politické prostředí (ochrana investora, ochrana spotřebitele, legislativa), kulturní prostředí (tradice, náboženské zvyky, jazyk). Analýzou faktorů makroprostředí zjistíme příležitosti a hrozby trhu. Shrnutí silných a slabých stánek firmy, příležitostí a hrozeb se nazývá SWOT analýzou, která je velmi důležitá pro zjištění dosažení reálnosti vytyčených cílů (viz [11], str. 45–51).

Obr. 14: Sleva jako prostředek pro získání pozornosti potenciálního zákazníka.

Většinu údajů pro marketingový plán získává stávající firma ze svého marketingového informačního systému, což je podle Miroslava Foreta soubor aktivit podniku, které slouží ke sběru, třídění, analýze, vyhodnocování dat pro marketingové rozhodování. Každá (i začínající) firma by měla sledovat údaje o zákaznících, konkurenci, trhu. Firma by vždy měla sledovat, kteří zákazníci kupují její produkt, co od něj očekávají, co preferují, jaké vlastnosti výrobku jsou pro ně důležité a jaké naopak nepodstatné, stejně tak je dobré vědět, kde zákazníci získali informace o produktu firmy, v čem spatřují jeho nedostatky, co kladně hodnotí u konkurence. na základě správných informací z marketingového informačního systému firmy může vedení podniku zjistit, kteří zákazníci kupují její výrobek nejčastěji, jaké vlastnosti mají společné, a tím tak získat segment trhu (část, skupinu zákazníků trhu). V praxi je toto zjištění velmi důležité, protože ne všichni zákazníci budou kupovat firemní výrobek, jen určitá skupina. Firma se proto zaměří v propagaci právě na tuto skupinu zákazníků a nebude plýtvat prostředky jinde. Vybere správný sdělovací prostředek, který většinou tato skupina zákazníků využívá. Stavební materiály nebude firma nabízet mladým lidem (15–20 let), protože ti nestaví a finanční prostředky


53

využijí jiným způsobem. Naopak tato skupina zákazníků bude zajímavá pro firmu nabízející např. adrenalinové zážitky. Zákazníky lze členit podle pohlaví, vzdělání, věku, životního stylu. Na základě segmentace trhu potom management firmy pracuje s marketingovými nástroji. Někdy se jim říká 4P podle anglického překladu, protože jimi jsou výrobek (product), cena (price), místo (place), propagace (promotion). Všechny tyto nástroje jsou vzájemně propojené a závislé na segmentu trhu. Nejvýznamnější z nástrojů je výrobek. Marketing rozlišuje tři úrovně produktu: jádro, vlastní produkt, rozšířený produkt. Produktem se rozumí v tomto případě vše, co je určeno ke směně, tedy i služby. Jádro produktu je vlastnost, užitek, pro který lidé produkt kupují. Cihly zákazník koupí, protože bude chtít vyzdít zeď. Vlastní produkt jsou ostatní vlastnosti výrobku. Rozumí se tím kvalita, použitý materiál, výrobní technologie, životnost, design. Většina zákazníků si již nekoupí ve stavebninách vepřovice, protože ví, že se rozpadají ve vlhku, neboť se nejedná o pálenou cihlu, ale zvolí například cihly Heluz. Tato firma má tradici, nabízí praxí odzkoušené výrobky, používá osvědčené výrobní technologie i kvalitní materiály. Vlastní produkt tvoří i obal, který plní funkci ochrannou, informační, rozlišovací a propagační [12]. V souvislosti s obalem bych se chtěla zmínit o firemní identitě, která v sobě zahrnuje i vizuální styl obsahující logo firmy, motto firmy, jejich použití na dokumentech firmy, vizitkách, propagačních materiálech, ale i na obalech výrobků, aby spotřebitel hned na první pohled věděl, že právě fasádní barva, kterou rozdělává je od firma AA, aniž by musel hledat v textu výrobce [13]. Rozšířený produkt podle Foreta zahrnuje služby spojené se zakoupením produktu, jako jsou doprava k zákazníkovi, instalace a uvedení do provozu, poradenství, aktualizace, opravy a údržba. Tato oblast je klíčová v konkurenčním prostředí a zákazník se podle ní rozhodne při výběru produktu, neboť jádro a vlastní produkt bývají mezi firmami vyrovnané (viz [10], str. 101–103). Každý produkt má svůj životní cyklus se svými vývojovými stádii. Když nový výrobek firma zavede na trh, zákazníci o něm nevědí, neznají ho. Zpočátku tak výrobek koupí jen malá skupina lidí, která má ráda nové věci. na propagaci výrobku musí firma vynakládat velké prostředky, ve fázi zavedení se zisk firmy z výrobku pohybuje okolo nuly. Později lidé získají zkušenosti s výrobkem, sdělí si je mezi sebou, informovanost díky této propagaci o výrobku vzroste a začne ho kupovat stále více lidí. Tržby firmy se zvyšují. V této fázi růstu se začnou objevovat první konkurenti, firma dosahuje stále vyšších zisků. Ve fázi zralosti firma dosáhne maxima zisků a tržeb, ale konkurence je již tak vysoká, že je firma nucena snížit cenu výrobků, aby se staly dostupnými i pro jiné segmenty trhu. Když začne prodej produktu klesat, hovoříme o fázi úpadku. na trhu se začnou objevovat nové a lepší výrobky. Firma tak může vyrábět produkty pro malý okruh věrných zákazníků, přemístit se na jiné trhy, nebo výrobu produktu prodat či ukončit.

54


Životní cyklus výrobků není pro všechny produkty shodný. U módních výstřelků může trvat několik týdnů, u jiných produktů (cihly) může trvat desetiletí. Dalším významným prvkem marketingového mixu je cena. Cena je jediným nástrojem, který ovlivňuje příjmy firmy, ostatní nástroje mají vliv na náklady. Cena je peněžní vyjádření hodnoty produktu z hlediska směny. Firma může cenu stanovit několika způsoby. Nejjednodušší a nejlevnější, u nově vzniklých firem také nejběžnější, je stanovení ceny podle konkurence. Neexistuje-li na trhu stejný výrobek, stanoví se cena podle substitučního výrobku konkurence. To však není příliš běžné, protože se většinou jedná o zcela mimořádný produkt. U takového se cena stanoví podle vynaložených nákladů na výrobu produktu. Podkladem pro jejich zjištění je účetní evidence firmy. Někdy cena stanovená podle výše uvedených metod není vhodná, protože se lidem může zdát vysoká, a raději si koupí substituční zboží. Potom je firma nucena stanovit cenu podle poptávky. V jiném případě chce firma zvýšit podíl na trhu, sníží cenu produktu a ten se stane dostupným i pro další skupiny zákazníků. Typickým příkladem jsou zahraniční pivovary, které při vstupu na domácí trh zavedly dampingové ceny, kterým české pivovary nebyly schopné konkurovat, a nemohly tak vyrábět. Při stanovení ceny produktu je vždy třeba zvážit, jaký produkt prodáváme. Výše ceny by měla odpovídat kvalitě produktu. Třetím nástrojem marketingového mixu je distribuce, která je chápaná jako cesta produktu od výrobce ke spotřebiteli, včetně směny produktu a služeb se směnou spojených. Distribuce může být přímá i nepřímá. Přímá distribuce je přechod produktu od výrobce ke spotřebiteli bez jakýchkoliv mezičlánků. U této formy distribuce je výhodou přímý kontakt se zákazníkem a možnost rychlého ovlivnění produktu. Přímá distribuce se uplatňuje u menších zemědělských firem při prodeji zemědělských produktů. Uplatňoval ji také Tomáš Baťa prostřednictvím sítě vlastních prodejen. U nepřímé distribuce existuje nějaký mezičlánek nebo několik mezičlánků mezi výrobcem a zákazníkem. Mezičlánkem jsou většinou velkoobchody, maloobchody. Výhodou je pokrytí větší šíře trhu. Nevýhodou je zhoršená nebo nulová možnost kontaktu se zákazníkem a neschopnost rychle reagovat na vlastnosti produktu podle přání zákazníka. Specifickým způsobem distribuce je franšíza, která se velmi rychle rozšiřuje i na našem trhu. Začala u rychlého občerstvení McDonald’s. Jde o partnerství dvou právně i finančně nezávislých podnikatelských subjektů – franšízátora a franšízanta. Při franšíze se jedná o předání práv využívat dovednosti, uspořádání a image určité zavedené firmy pod její ochrannou známkou, servisní značkou. za právo využívat firemní know-how podle Foreta se platí vstupní poplatek, který se hradí při uzavření smlouvy, během provozování franšízy se hradí provozní poplatky, většinou stanovené procentem z obratu. Společnost McDonald’s u nás v závislosti na velikosti restaurace požaduje vstupní poplatek 12 mil. Kč a provozní poplatky od 1 do 16 % měsíčního obratu (viz [10], str. 125).


55

Posledním nástrojem marketingového mixu je propagace. Pomocí té informujeme zákazníka o produktu. Propagace je často zaměňována s reklamou, ale nejde o rovnocenné pojmy. Reklama je součástí propagace, nejstarším a nejznámějším nástrojem, který firma využívá a platí za účelem zvýšení prodejnosti produktu. Může mít podobu tištěnou, hlasovou, kombinovat zvuk, video atd. Podle toho rozlišujeme reklamu rozhlasovou, televizní, tiskovou. V současné době roste neustále význam internetu. Dalším typem zvýšení prodejnosti výrobků je podpora prodeje. Například při koupi dvou balíčků kávy Jihlavanka získá zákazník pravou nerezovou lžičku s logem Jihlavanky. Jde o účinné zvýšení prodejnosti výrobku, ale nákladné, proto se uplatňuje krátkodobě, například při zavádění nového výrobku. U určitých typů produktu se uplatňuje přímý prodej jako další typ propagace. Jedná se o prezentaci určitého produktu přímo zákazníkovi. Velkou roli zde hraje osobnost prodávajícího. Výhodou je možnost přímého kontaktu se zákazníkem, nevýhoda je oslovení malé části trhu a poměrně nákladný způsob. U nás se takto nejčastěji prodává kosmetika a potravinové doplňky. V současné době se v oblasti propagace uplatňuje budování dlouhodobého dobrého jména firmy. Podniky se snaží o loajálnost zaměstnanců k firmě pořádáním nejrůznějších besídek, kulturních programů pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky a zároveň vytvoření dobrého postavení v očích veřejnosti pořádáním dobročinných akcí, kulturních a společenských programů, podporou sportovních aktivit, poskytováním darů výchovným institucím atd. Tato forma propagace se nazývá Public relations. I když jde o nový pojem, znal ho již Tomáš Baťa. U marketingového mixu je třeba mít vždy na zřeteli, i když se jedná o samostatné nástroje, že chceme-li, aby byl marketing účinný, musí fungovat jako celek. Drahý výrobek, který je kvalitní, nebudeme prodávat na ulici ve stánku a naopak. O H. Fordovi se říká, že i kdyby měl v kapse 5 dolarů, 3 dá do reklamy. V současné době, kdy je daleko vyšší konkurence, význam marketingu roste. Rozšířením internetu a jeho dostupností, roste jeho využití v marketingu. Podle Martina Mikuláka Internet vládně světu, neboť zde najdeme nejen informace o výrobcích, ale můžeme si i výrobky prostřednictvím internetu koupit [14]. Většina informací je na internetu umístěna do webové stránky. Asi před deseti lety na internetu vzniklo velké množství webových stránek, které obsahovaly spoustu obrázků. V kombinaci obrázků s textem vznikl hrůzostrašný design. Přecházelo se od starých stránek k novým a staré se ponechávaly osudu. Čas ukázal, že je třeba vytvořit nový nástroj, který umožní obměnit staré stránky a vylepšit je bez velké námahy. Tím nástrojem se stalo značkování HTML5 a CSS3, které je určeno pro webové designéry. Nástroje jsou vhodné i pro rozrůstající se mobilní trh, který se zvyšuje v násobcích. Pro snadné vyhledání ve stránkách vznikly specializované služby, které pracují s internetovými odkazy a vznikají Internetové katalogy (Centrum.cz, Yahoo!) nebo dochází k vyhledávání podle zadaných slov (Google, Jyxo).

56


Světově nejpoužívanějším vyhledavačem je Google, v ČR je to Seznam. Při tvorbě internetové reklamy, prostřednictvím systému Google – Adwords je vždy nutné si předem stanovit cíl, který od reklamy očekávám. Cílem může být zvýšení návštěvnost webových stránek, zvýšení objednávek produktu. V poslední době velmi rychle roste význam reklamy na sociálních sítích jako je Facebook a Twitter. Sociální sítě se strukturou svých uživatelů výrazně liší od skupiny starších typů komunikačních serverů. Facebook v ČR využívají převážně lidé ve věku mezi 18–34 roky. Twitter v české republice není tak oblíbený jako Facebook. Tyto sociální sítě umožňují komunikaci ve skupině a to je nový prvek v marketingu, podobný přímému prodeji skupině zákazníků.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Vyjmenujte a charakterizujte jednotlivé podnikatelské koncepce. Co je to marketing? Jaké nástroje marketing používá? Vyjmenujte, jaké marketingové nástroje využívá vaše fiktivní firma, a uveďte konkrétní příklady. Jak by mohla vaše fiktivní stavební firma uplatnit Public relations? Jaký význam má pro firmu účast na veletrhu jako vystavovatel? Jaký je rozdíl, když firma na veletrhu vystavuje, nebo ho pouze navštíví?

Obr. 15: Veletrh fiktivních firem.

Použitá literatura: [1] [2]

SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2012. Praha: Grada, 2012, 128 s. ISBN 978-80-247-4174-1. LOUŠA, František. Zásoby: komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012, 180 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-4115-4.

Podnik, podnikové činnosti, finanční plánování [3] [4] [5]

[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]

[14]

[15] [16]

[17]

[18] [19] [20]

57

ARNOLD, Frank. Management: učíme se od těch nejlepších. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xiv, 385 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-7357-732-2. VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy. 3. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4114-7. JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. 3. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4710-1. RYNEŠ, Petr. Cash flow v účetní závěrce. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, c2009, 191 s. ISBN 978-80-7263-490-3. MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2013: učebnice pro SŠ a VOŠ. 1. vyd. Brno: Edika, 2013, ix, 291 s. Daně a účetnictví (Edika). ISBN 978-80-266-0176-0. KADLEC, Jiří, PROCHÁZKOVÁ, Dagmar. Abeceda účetnictví pro podnikatele. Olomouc: ANAG, 2013, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-771-3. PELECH, Petr. Daně z příjmů: s komentářem k ... Olomouc: ANAG, 2013, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-784-3. FOX, Vanessa. Marketing ve věku společnosti Google: využijte ve svém byznysu plný potenciál on-line vyhledávání. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 245 s. ISBN 978-80-251-3357-6. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky: využijte ve svém byznysu plný potenciál on-line vyhledávání. 1. vyd. Brno: Edika, 2012, 184 s. ISBN 978-80-266-0006-0. SALEM, Lionel. Reklamní slogany: nejlepší světové slogany a příběhy stojící za jejich vznikem. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 216 s. ISBN 978-80-265-0064-3. TRUČKA, Jaroslav, LAZARIS, Louis, WEYL, Estelle. Marketing jako šachová hra: vítězné strategie pro získání a udržení zákazníků. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 212 s. Encyklopedie webdesignera. ISBN 978-80-265-0054-4. VYSEKALOVÁ, Jitka, LAZARIS, Louis, WEYL, Estelle. Image a firemní identita: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 190 s. Encyklopedie webdesignera. ISBN 978-80-247-2790-5. MIKUĽÁK, Martin. Programování WWW stránek pro úplné začátečníky. Dotisk. 1. vydání Brno: Computer Press, 2013, 264 s. ISBN 978-80-251-3252-4. JANOUCH, Viktor. 333 tipů a triků pro internetový marketing: sbírka nejužitečnějších informací, postupů a technik. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 278 s. Naučte se za víkend (Computer Press). ISBN 978-80-251-3402-3. GOLDSTEIN, Alexis, LAZARIS, Louis, WEYL, Estelle. HTML5 a CSS3 pro webové designéry: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2011, 286 s. Encyklopedie webdesignera. ISBN 978-80-7413-166-0. LALÍK, Michal. WWW pro každého: nejlepší světové slogany a příběhy stojící za jejich vznikem. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 166 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4528-2. DOMES, Martin. Google Adwords: jednoduše. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 144 s. Naučte se za víkend (Computer Press). ISBN 978-80-251-3757-4. BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 197 s. Naučte se za víkend (Computer Press). ISBN 978-80251-3320-0.

58

Mzdy a zákonné odvody

4

MZDY A ZÁKONNÉ ODVODY

4.1 MZDOVÁ SOUSTAVA, SLOŽKY MZDY, MZDOVÉ PŘEDPISY Největším bohatstvím firmy je dobrý zaměstnanec. Největší ztráty podniku může naopak způsobit špatný zaměstnanec. Firmy proto hledají pracovníky, kteří jsou kvalifikovaní a zároveň podávají dostatečné výkony. Ne všechny firmy si mohou dovolit zaměstnat nejlepší odborníky, protože je nemohou zaplatit. Cenou práce zaměstnance je mzda. Stejně, jako existuje trh výrobků a služeb, existuje pracovní trh, na kterém firmy představují poptávku, a pracovníci nabízející svoji pracovní sílu reprezentují nabídku. Pracovní trh je však ovlivněn řadou právních norem, z nichž nejvýznamnější je zákoník práce, zákon o minimální mzdě, zákon o mzdě a platu, zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o sociálním a zdravotním pojištění aj. Pracovník hledá pracovní místo prostřednictvím inzerce v novinách, na internetu, prostřednictvím úřadu práce, zprostředkovatelů práce, známých nebo přímo jedná s vybranou firmou. Mladí lidé nejčastěji hledají místo na základě doporučení od známých lidí nebo internetu. na internetu existuje celá řada portálů, na kterých zaměstnavatelé nabízejí volná pracovní místa. Mezi známé weby patří: www.prace.cz, www.job.cz, www.jobpilot.cz, www.pilnavcela.cz. Je možné zde najít volná místa nejen v rámci ČR, ale i v zahraničí. na některých portálech může zájemce zadat svůj životopis a požadavek na pracovní místo. Obdobně je tomu i u pracovních agentur. Stále více se u životopisu uplatňuje europass, což je jednotný přehled o osobnosti, vzdělání, jazykových znalostech, odbornosti a praxi žadatele o práci v rámci EU. Europass je tvořen pěti díly:     

Životopisem – základní dokument. Jde o strukturovaný životopis Jazykovým pasem – poskytuje přehled o znalostech a zkušenostech v cizích jazycích Mobilitou – přehled o uskutečněných evropských stážích od roku 2005 Dodatkem k osvědčení – doklad připojený k osvědčení o odborném vzdělání Dodatkem k diplomu – doklad připojený k vysokoškolskému diplomu

Poslední dva doklady usnadňují pochopení obsahu dosaženého vzdělání a jejich uznání v zahraničí. V současné době je zcela běžné, že lidé mění zaměstnání, stěhují se za prací, doplňují si vzdělání, aby si zvýšili kvalifikaci, a dosáhli tak vyšší mzdy nebo získali práci. Vzdělávání je celoživotní proces. Podle statistik pracovních úřadů má vyšší šanci na zaměstnání člověk s vyšší kvalifikací než nekvalifikovaný zaměstnanec. V současné době však roste počet nezaměstnaných i z řad vysokoškolsky vzdělaných lidí, jedná se zejména o humanitní obory. Naopak je nedostatek kvalifikovaných technických odborníků. Lidé budou muset být více flexibilní a přizpůsobovat se potřebám trhu práce, budou-li chtít uspět. Přímo prostřednictvím úřadů práce se mohou nezaměstnaní rekvalifikovat podle potřeb trhu


59

práce. Dobrá firma, která nechce přijít o dobré zaměstnance, která chce být konkurence schopná, vzdělává své zaměstnance podle požadavků podniku, a to buď přímo na pracovišti, nebo prostřednictvím externí firmy. V rámci firmy jde většinou o získávání a osvojování si nových postupů pod vedením zkušeného pracovníka, který buď předvede daný postup zaměstnanci, nebo kontroluje a vede pracovníka, aby dosáhl vyšších výkonů (koučování), či měně zkušený pomáhá zkušenému při plnění úkolů a tím od něho přebírá jeho zkušenosti (asistování). V některých firmách získává nový zaměstnanec zkušenosti tak, že nastupuje na nejnižší pracovní pozici, a postupně přechází na pozice vyšší, čímž získává přehled o práci ve firmě. Někdy jde o rotaci horizontální, v rámci které prochází zaměstnanec jednotlivými místy, a získá přehled o postupu výroby. S profesním vzděláváním zaměstnanců roste jejich výkonnost, a tedy i výkon podniku. na druhé straně s rostoucí kvalifikací zaměstnance by měla růst jeho odměna za práci. Výše mzdy se odvíjí od situace na trhu práce. V mnohých firmách mzdové náklady představují největší položku nákladů. Podnik proto musí velmi pečlivě vytvořit mzdovou soustavu, která rozdělí pracovní činnosti konané v podniku podle náročnosti na odbornost zaměstnance, praxi, zručnost, tělesnou a duševní náročnost pracovního postupu, odpovědnosti a poptávky po dané profesi na pracovním trhu. Jednotlivé pracovní profese jsou zařazeny do tzv. tarifních stupňů. ke každému stupni je stanoveno rozpětí mzdy za pracovní činnosti zařazené do tarifního stupně. Ve veřejném sektoru nařizuje vláda katalog prací pro dané sektory (například zdravotnictví, školství), ve kterém je pro každou práci stanovena náročnost, kvalifikační předpoklady, odpovědnost, a potom následuje tabulka platových tarifů. Zaměstnavatel se při tvorbě mezd musí řídit celou řadou právních předpisů, z nichž nejdůležitější jsou:     

Zákoník práce Zákon o mzdě Zákon o platu Zákon o minimální mzdě Nařízení vlády o stanovení minimálních mzdových tarifů

Odměnou za práci je pro zaměstnance v pracovním poměru vždy mzda nebo plat. Mzda je vyplácena v soukromém sektoru, plat ve státních podnicích, v jednotkách územní samosprávy, rozpočtových či příspěvkových organizacích. Odměna může mít formu peněžní či nepeněžní – naturální. S naturální mzdou musí zaměstnanec souhlasit, neboť se v minulosti stávalo, že firmy, které nemohly své výrobky prodat a neměly na peněžní výplaty, poskytovaly zaměstnancům za vykonanou práci své ležáky. Lidé potom neměli peněžní prostředky na základní potraviny, elektřinu či nájem. I když zaměstnanec s naturální formou mzdy souhlasí, musí mu být vždy poskytnuta peněžní forma mzdy ve výši minimální mzdy. Minimální mzda je nejnižší zákonem stanovená mzda, kterou je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit bez ohledu na náročnost či odbornost práce. Minimální mzda je

60


stanovena jako měsíční při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době nebo jako minimální hodinová mzda. Její výše by měla zaměstnance motivovat, aby chtěl pracovat, nedal přednost sociálním dávkám. na druhé straně vysoká minimální mzda může vést ze strany zaměstnavatele k vyšším nákladům, proto bude chtít snížit mzdové náklady, propustí zaměstnance a jejich pracovní úkoly přenese na stávající zaměstnance. Za stejnou práci nebo stejné pracovní hodnoty náleží všem zaměstnancům u stejného zaměstnavatele stejná mzda. Mzda (po odečtení přesčasů) nemůže být nižší, než je minimální mzda. Pokud by tomu tak mělo být, je zaměstnavatel povinen mzdu do výše minimální mzdy dorovnat. Výše mzdy je stanovena buď v pracovní smlouvě, vnitřním mzdovým předpisem nebo mzdovým výměrem. Zaměstnanec musí v den nástupu do práce vědět, jaká výše mzdy mu náleží, kdy je termín výplaty mezd (následující kalendářní měsíc po výkonu práce). Termín výplaty mezd je pravidelný. Výplata mzdy se uskutečňuje na pracovišti v termínu výplaty, nebo je zaměstnanci na základě písemného souhlasu zasílána na jeho bankovní účet. Jiné osobě je možné vyplatit mzdu jen na základě plné moci. Peněžní odměna za práci (dále jen mzda) je tvořena základní mzdou a pohyblivými složkami, náhradou mzdy a nemocenskými dávkami a srážkami. Mezi pohyblivé složky, které jsou většinou nenárokové, patří: osobní ohodnocení, prémie a odměny. do pohyblivé složky patří však i nárokové složky, jako jsou příplatky za práci přesčas, v sobotu, neděli a ve svátek, noční příplatky, příplatky za směnnost, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí. Přehled a výše příplatků za práci druh

mzdy

plat

přesčas

25 %

25–50 %

noc

10 %

20 %

svátek

100 %

sobota, neděle

10 %

25 %

ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí

10 %

10 %

Ze mzdy může provést zaměstnavatel srážky bez souhlasu zaměstnance pouze v rozsahu vymezeném zákoníkem práce. Jde o srážku zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, sociální pojištění, zdravotní pojištění, zálohu na mzdu, náhrady, na které zaměstnanec neměl nárok. Způsobí-li zaměstnanec škodu, může mu být srážka na úhradu škody provedena jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. V podnikatelské praxi se uplatňují různé formy základní mzdy. Je to především mzda:

Mzdy a zákonné odvody     

61

časová úkolová podílová provizní osobní

Tam, kde nelze přesně měřit výsledky práce, se používá nejčastěji časová mzda. Základem pro výpočet takové mzdy je odpracovaný čas. Pro motivaci zaměstnance k vyššímu výkonu se uplatňuje mzda úkolová. V podniku musí být při její aplikaci vypracované objektivní výkonové normy a evidence rozsahu a kvality díla. V prodeji se uplatňuje často podílová nebo provizní mzda. Podílová mzda se určí jako podíl v procentech z jednotky vyjádřené v Kč (tržby, obratu). Provizní mzda se stanoví jako podíl v procentech z realizovaných obchodů. Manažeři, vedoucí zaměstnanci jsou odměňováni osobní mzdou ([1], str. 87–88). V praxi se vyskytuje individuální odměňování zaměstnanců, které by mělo pracovníka motivovat k pracovnímu výkonu. Podle M. Armstronga je na základě odpovědí 100 respondentů ve Velké Británii v 65 % případů uplatňována odměna podle výkonu, v 33 % podle přínosu, v 15 % podle délky zaměstnání a v 8 % podle schopností. Respondenti mohli vyjádřit více možností, proto souhrn není 100%. Odměňování podle výkonu je výhodné z hlediska motivace zaměstnance, neboť každý výkon je odměněn. Není však vhodné pro týmovou práci, hodí se jen tam, kde je možné výkon objektivně změřit. Odměňování podle schopností se zaměřuje na potřebu dosáhnout vyšších úrovní schopností (například když zaměstnance z manuální práce převádíme na automatickou linku, kde je třeba vyšší kvalifikace). Při odměňování podle přínosu zaměstnavatel posuzuje práci nejen podle toho, co zaměstnanec dělá, ale i jak svou práci vykonává. Velmi podobné je odměňování podle dovedností, kdy zaměstnanec získá odměnu po každém osvojení si další dovednosti. Poslední jmenované individuální odměňování podle délky zaměstnání podporuje loajalitu zaměstnance k firmě, má zabránit fluktuaci zaměstnanců. Je nespravedlivé v tom, že mladý zaměstnanec může přinést firmě víc než starší kolega, a přitom nebude odměněn ([2], str. 286–305, [3]).

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Kdo na trhu práce představuje nabídku? Co je cenou práce? Jaký význam má europass? Popište jednotlivé části europassu. Jak by mohla vaše fiktivní stavební firma uplatnit Public relations? Co má zajistit minimální mzda? Jaké je nebezpečí vysoké minimální mzdy z makroekonomického hlediska?

Komentář [RF1]: Součet není 100 %, ale to bude asi tím, že respondenti mohli zahnout asi víc možností, že.

62


4.2 ZÁKONNÉ ODVODY Součtem základní mzdy a všech příplatků, odměn získáme hrubou mzdu. Hrubá mzda se obvykle uvádí jako výše odměny v pracovní smlouvě či v platovém výměru. HRUBÁ MZDA = ZÁKLADNÍ MZDA + PŘÍPLATKY + ODMĚNY + OSOBNÍ OHODNOCENÍ Hrubá mzda nepředstavuje částku, kterou reálně zaměstnanec obdrží na svůj bankovní účet, nepředstavuje ani plnou výši mzdového nákladu zaměstnavatele, ale jen část. Zaměstnanec ze své hrubé mzdy musí odvést část (6,5 %) na ČSSZ jako sociální pojištění. Rovněž zaměstnavatel odvádí sociální pojištění vypočítané z hrubé mzdy (celkem 28 %). Sociální pojištění zaměstnanců zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z nemocenského pojištění se platí následující sociální dávky: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství. Nemocenské dávky náleží zaměstnanci, který je uznán ošetřujícím lékařem za pracovně neschopného, od 22. dne pracovní neschopnosti, do tohoto dne pobírá zaměstnanec náhradu mzdy, kterou mu vyplácí zaměstnavatel. Maximální délka dočasné pracovní neschopnosti je 380 dnů. Při ukončení pracovního poměru je zaměstnanec v tzv. ochranné lhůtě, která je sedm kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru. Největší část důchodového pojištění slouží k výplatě starobních důchodů, plných a částečných invalidních důchodů. Další položka, která se odvádí z hrubé mzdy, je zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je příjmem zdravotní pojišťovny zaměstnance. Slouží k úhradě léků, lékařských zákroků apod. Zaměstnanci je snížena hrubá mzda o 4,5 %, zaměstnavatel odvádí 9 %. MZDOVÝ NÁKLAD = HRUBÁ MZDA + SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNAVATELE Mzdový náklad je označován jako super hrubá mzda. Z té je zaměstnanci srážena záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15 % a zaměstnavatelem odváděna finančnímu úřadu. Jde-li však o osoby, které mají nadlimitní příjmy (48násobek průměrné mzdy), odvádí tito zaměstnanci ze super hrubé mzdy 22 %. Záloha na daň je snížena o slevu na poplatníka, která je pro rok 2013 2070 Kč, na studenta (do 26 let věku) 335 Kč. Předpokladem je podepsané Prohlášení poplatníka daně. Důchodci si nemohou uplatnit slevu na poplatníka.


K čemu slouží sociální pojištění? Z jakých částí se skládá sociální pojištění? Proč se platí zdravotní pojištění? Kam odvádí zaměstnavatel zdravotní pojištění? Které instituci odvádí zaměstnavatel zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti?


63

4.3 VÝPOČET ČISTÉ MZDY Čistá mzda zaměstnance se vypočítá jako rozdíl hrubé mzdy zaměstnance a sociálního, zdravotního pojištění zaměstnance, zálohy na daň ze závislé činnosti upravené o slevy na poplatníka. ČISTÁ MZDA = HRUBÁ MZDA – SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCE – ZÁLOHA na DAŇ Z PŘÍJMU Příklad: Pomocný dělník na stavbě má podle pracovní smlouvy sjednanou odměnu za práci 10 000 Kč měsíčně. Ve sledovaném měsíci neměl dovolenou, nebyl nemocný, neměl žádné odměny. U zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka daně, ve kterém uplatnil slevy na poplatníka. Zjistěte, jaká je čistá mzda zaměstnance. Výpočet sociálního pojištění zaměstnance: 10 000 Kč * 6,5% = 650 Kč Výpočet zdravotního pojištění zaměstnance: 10 000 Kč * 4,5 % = 450 Kč Výpočet zálohy na daň z příjmu zaměstnance: 10 000 Kč * 34 % (sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele) = 3 400 Kč Výpočet super hrubé mzdy: 10 000 Kč + 3 400 Kč = 13 400 Kč Záloha na daň z příjmu se vypočítá: 13 400 Kč * 15 % = 2 010 Kč Poté se záloha upraví o slevy: 2 010 Kč – 2 070 Kč = -60 Kč (Záporná částka neznamená, že poplatníkovi finanční úřad zaplatí 60 Kč. Záporná částka znamená nulovou zálohu na daň.) Čistá mzda pomocného stavebního dělníka bude 8 900 Kč (10 000 Kč – 450 Kč – 350 Kč – 0 Kč). Minimální hrubá mzda pro rok 2013 je 8 000 Kč. Přitom průměrná hrubá mzda za druhé čtvrtletí roku 2013 byla 24 953 Kč. Ve stavebnictví byla průměrná mzda ve stejném období 22 183 Kč. Nejlépe se dařilo lidem pracujícím v pojišťovnictví a bankovnictví, kde průměrná mzda dosahovala 47 831 Kč (viz [4]). Všechny tyto údaje se objeví ve mzdovém listu zaměstnance, jehož ukázku si můžete prohlédnout níže.

64


Obr. 16: Mzdové listy [1, str. 414].


Jak vypočítáte čistou mzdu? Jaká je nyní minimální mzda? Zjistěte pomocí internetu, jak se vyvíjely mzdy ve stavebnictví od roku 2000 doposud.

Použitá literatura: [1] [2] [3] [4]

VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012, praktický průvodce. 15 vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 448 s. ISBN 978-80-247-4101-7. ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 442 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2890-2. SCHMIED, Zdeněk, JAKUBKA, Jaroslav. Zákoník práce 2012 – s výkladem. 13. vydání. Praha : Grada Publishing, 2012. 104 s. ISBN 978-80-247-4031-7. Průměrné mzdy – 2. Čtvrtletí 2013. [online]. 2013 [10. 9. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz090613.doc

Pracovněprávní vztahy

5

65

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

5.1 ZAMĚSTNÁNÍ, ÚŘAD PRÁCE Práce je jeden z výrobních faktorů, jde o cílevědomou lidskou činnost, která vede k vytváření statků a služeb uspokojující lidské potřeby. na pracovním trhu se setkává nabídka práce s poptávkou po práci. Každý člověk má právo nabídnout určité množství práce a chtít za ni mzdu. na druhé straně se lidé mohou rozhodnout nepracovat a využívat volného času. na trhu práce se setkáme i s poptávkou, kterou prezentují firmy nabízející volná pracovní místa. Vyrovnanost mezi nabídkou a poptávkou ovlivňuje zaměstnanost. Nezaměstnanost je jeden z rozhodujících ukazatelů fungování ekonomiky státu, v ekonomické literatuře definovaná jako množství osob, které chtějí pracovat a aktivně hledají práci, ale nemohou ji nalézt. Podle úřadu práce rozlišujeme dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost. Při dobrovolné nezaměstnanosti člověk nechce nastoupit na volné pracovní místo třeba z důvodu nízké mzdy. Tito lidé jsou trvale nebo opětovně vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Úřad práce je v ČR největším a nejznámějším zprostředkovatelem práce. Jsou zde registrováni i lidé, kteří jsou zaměstnáni, ale chtěli by práci změnit. Hlavním úkolem úřadu práce je zprostředkování zaměstnání. Od 1. 1. 2012 nemají zaměstnavatelé povinnost hlásit úřadu práce volná pracovní místa, ale většina zaměstnavatelů přesto kontaktuje úřad práce. Úřad práce umožňuje uchazečům o zaměstnání rekvalifikovat se pro povolání, ve kterých je větší pravděpodobnost zaměstnání. Pracovníci úřadu práce se zaměřují na rizikové skupiny obyvatel (z hlediska zaměstnavatelnosti), kterými jsou ženy s dětmi do 15 let věku, osoby do 20 a nad 50 let věku, osoby zdravotně postižené. Poskytují zaměstnavatelům dotace na zřízení pracovního místa, zřízení chráněné pracovní dílny, poskytovali dotace na veřejně prospěšné práce. Snahou každého státu je snížení nezaměstnanosti, protože nezaměstnanost s sebou přináší řadu patologických jevů. Lidé, kteří jsou nezaměstnaní, nemají finanční prostředky, aby mohli uspokojovat své životní potřeby. Situaci řeší krádežemi, vandalismem. Člověk, který je nezaměstnaný, a chce pracovat, často také trpí psychickými problémy, které řeší alkoholismem, drogami, sebevraždou. To už jsou jevy, které negativně ovlivňují společnost (život, bezpečnost, výchovu), proto je nutné, aby se vláda státu nezaměstnaností zabývala a nedopustila vzniku sociálněpatologickým jevům. Míra nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze, se nazývá přirozená míra nezaměstnanosti, což znamená, že počet lidí opouštějících práci se rovná počtu lidí nalézajících práci ([1], str. 124).


Kdo představuje rizikové skupiny z hlediska zaměstnanosti? Jaké jsou úkoly pracovního úřadu?

66


5.2 VZNIK PRACOVNĚPRÁVNÍHO POMĚRU Pracovněprávní vztah v ČR nejčastěji vzniká uzavřením pracovní smlouvy zaměstnance se zaměstnavatelem. Zaměstnání může být také realizováno uzavřením dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, jmenováním nebo volbou. Jde o dvoustranný akt, při kterém oba účastníci (zaměstnanec i zaměstnavatel) jsou si rovny. Zaměstnancem je fyzická osoba, která je odpovědná (u nezletilých zákonný zástupce) z pracovněprávních vztahů. Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba, která dovršila věku 15 let a ukončila povinnou školní docházku. do 18 let je považován takový zaměstnanec za mladistvého, platí pro něho zvláštní pracovní podmínky a s pracovněprávním vztahem musí souhlasit i zákonný zástupce. Zaměstnavatelem je fyzická nebo právnická osoba, stát, obec, ale může to být i občan (práce v domácnosti). V rámci pracovněprávních vztahů musí být zajištěno rovné zacházení se všemi zaměstnanci, je zakázána jakákoliv diskriminace, sexuální obtěžování, pronásledování ([2], str. 20–24). Před uzavřením pracovněprávního vztahu má zaměstnavatel zaměstnance seznámit s právy a povinnostmi, které plynou z pracovněprávního vztahu, s pracovním místem a podmínkami odměňování. Před uzavřením pracovní smlouvy může zaměstnavatel požadovat lékařské vyšetření. Pro některá povolání je třeba speciálních lékařských vyšetření. Ve stavebnictví to může být např. vyšetření sluchu pro práci ve výrobních linkách, plic v prašných prostředích apod. V případě vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy musí být pracovní smlouva písemná. Od pracovní smlouvy lze odstoupit, dokud zaměstnanec nenastoupil na pracovní místo. V pracovní smlouvě, aby byla platná, musí být uvedeno, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, jaký druh práce bude vykonávat, a místo výkonu práce. Datum nástupu do práce je důležité z hlediska výpočtu odpracovaného času pro účely mateřské dovolené, nemocenské, starobního důchodu, dovolené, nároku na podporu v nezaměstnanosti v případě ukončení pracovního poměru, zápočtu zkušební doby atd. Druh výkonu uvádí, pro jaké práce je zaměstnanec přijat a jaké práce bude vykonávat. Slouží i pro výpočet praxe. Většina žáků střední průmyslové školy stavební se v budoucnu přihlásí k autorizačním zkouškám na stavebního technika, protože to bude vyžadovat zaměstnavatel, nebo sami budou chtít v oboru podnikat. U každé obdobné zkoušky je nutné doložit praxi v oboru. Těžko se komisi vysvětluje, že jedinec pracoval ve stavebním provozu, když má v pracovní smlouvě uvedený jako druh práce asistent ředitele. Když je uveden druh práce příliš obecně, může zaměstnavatel převádět zaměstnance na různé druhy práce. Místo výkonu je důležité z hlediska cestovních výdajů. Často je v inzerátech jako místo výkonu uvedeno území ČR. Jestliže je takto definováno místo výkonu práce v pracovní smlouvě, nemá zaměstnanec nárok na úhradu jízdného, pokud bydlí v Havlíčkově Brodě a zaměstnavatel ho vyšle na stavbu do Ostravy a další týden do Českých Budějovic.


67

Vedle těchto tří údajů, bez kterých je smlouva neplatná, je dobré ve smlouvě uvést další náležitosti, jako je typ pracovního poměru. Zákoník práce rozlišuje pracovní poměr na dobu určitou a dobu neurčitou. Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou je platný do určitého, pevně stanoveného dne. Jestliže zaměstnavatel zaměstnanci smlouvu neprodlou-ží, končí pracovní poměr k tomuto dni, bez náhrad. Pracovní poměr na dobu určitou se sjednává obvykle pro vykonání nějaké práce, při zástupu za mateřskou dovolenou, dlouhodobou neschopnost. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nejvýše na tři roky a smlouva s tímto pracovním poměrem se může prodloužit (opakovat) maximálně dvakrát u stejného zaměstnavatele. Ukončí-li zaměstnavatel pracovní poměr k určitému datu u smlouvy na dobu neurčitou, je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné a navíc musí být důvod k ukončení pracovního poměru, který je dán zákoníkem práce. Ještě před vlastním ukončením běží výpovědní doba, která je minimálně dvouměsíční. Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s mladistvými a absolventy, jestliže o to písemně nepožádají. Ve většině pracovních smluv se uzavírá pracovní poměr se zkušební dobou, která je maximálně tři měsíce, výjimkou jsou pouze vedoucí zaměstnanci. Zkušební doba začíná dnem nástupu do práce. do zkušební doby se nezapočítávají dny překážek v práci. V této době zaměstnanec, ale i zaměstnavatel mohou ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu. Pouze druhé straně oznámí ukončení od následujícího dne pracovního poměru. Neníli zkušební doba uvedena ve smlouvě, má se za to, že nebyla sjednána, a jde o pracovní poměr bez zkušební doby. V pracovní smlouvě by měla být uvedena výše mzdy nebo způsob výpočtu nebo odkaz na interní mzdový předpis, podle kterého zaměstnanci bude jasný způsob odměňování. Je-li uvedena přesná částka v pracovní smlouvě a zaměstnavatel by chtěl zaměstnanci mzdu změnit, musí s tím zaměstnanec souhlasit. Dalším důležitým údajem v pracovní smlouvě je rozvržení pracovní doby, která může být fixní nebo pružná. U fixní pracovní doby zaměstnanec pracuje v zaměstnavatelem určeném časovém intervalu po celý týden. U pružné pracovní doby zaměstnavatel zaměstnanci oznámí určitý časový interval, kdy musí být na pracovišti, a zbývající hodiny pracovní směny si zaměstnanec odpracuje podle sebe (dopoledne či odpoledne), nebo jeden den může být v práci krátce a druhý den o to déle. Někdy může zaměstnavatel zaměstnanci přidělit práci domů. To lze však sjednávat u prací, které lze dobře kvantifikovat. Od zaměstnance práce doma vyžaduje sebekázeň, ale může si ji rozvrhnout podle sebe. Délka týdenní pracovní doby činní obvykle nejvýše 40 hodin týdně. Zkracuje se na 37,5 hodiny v náročných pracovních režimech, jako je geologický průzkum, těžba uhlí atd. U dvousměnného pracovního provozu je pracovní doba zkrácena na 38,75 hodiny a u třísměnného pracovního provozu na 37,5 hodiny. Mladiství zaměstnanci nesmí pracovat déle než 30 hodin týdně a maximálně 6 hodin denně. Doba, která je vykonávána nad rámec týdenní pracovní doby, je označována jako práce přesčas. Práci přesčas může

68


zaměstnavatel nařídit ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody. Maximálně může nařídit 150 přesčasových hodin za rok. V pracovní smlouvě by měla být uvedena i práce v noci, což je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou, a zaměstnanec pracuje v tomto rozmezí nejméně tři hodiny své pracovní doby během 24 hodin. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci stanovit po 6 hodinách přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut (mladistvým po 4,5 hodinách). Tato přestávka se nezapočítává do fondu pracovní doby a není placená. Nedílnou součástí smlouvy by měla být délka dovolené na zotavenou, u náročných prací i nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou. Podle zákoníku práce má zaměstnanec nárok na čtyřtýdenní dovolenou za kalendářní rok. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, může nařídit hromadné čerpání dovolené, maximálně však ve výši dvou týdnů. Některé firmy svým zaměstnancům zvyšují délku dovolené na pět až šest týdnů. Po dobu dovolené zaměstnanci náleží průměrná mzda.


Jak vzniká pracovní poměr? Jaké náležitosti by měla mít pracovní smlouva?

5.3 UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Pracovní poměr může být ukončen následujícím způsobem:         

Dohodou Výpovědí ze strany zaměstnance Výpovědí ze strany zaměstnavatele Okamžitým zrušením ze strany zaměstnance Okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele Zrušením ve zkušební době ze strany zaměstnance Zrušením ve zkušební době ze strany zaměstnavatele Uplynutím sjednané doby Vykonáním sjednané práce, pracovního úkolu

Pracovní poměr je také ukončen smrtí zaměstnance nebo zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu. Pro cizince končí pracovní poměr skončením pobytu cizince, či jeho vyhoštěním z republiky. Ukončení pracovního poměru u osob zdravotně postižených musí být vždy písemné a zaměstnavatel oznamuje ukončení příslušnému pracovnímu úřadu. Ukončení pracovního poměru dohodou nastává v okamžiku, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na ukončení pracovního poměru k určitému datu, dohoda je písemná a zaměstnanec nemusí uvádět důvod rozvázání, ale zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec požaduje zapsání důvodu, ho uvést musí.


69

Ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance musí mít opět písemnou podobu. Zaměstnanec nemusí ve výpovědi udávat důvod. I když podá zaměstnanec výpověď, platí zde výpovědní lhůty, jestliže na nich zaměstnavatel trvá. Většinou se jedná o případy, kdy zaměstnavatel nemá za zaměstnance náhradu, a pracovní úkol musí být splněn. Výpovědní doba se začíná počítat od prvého dne následujícího měsíce od podání výpovědi a končí posledním dnem posledního měsíce ve výpovědním období, které trvá nejméně dva měsíce. Výpověď ze strany zaměstnavatele musí být písemná a musí být uveden důvod výpovědi, který nesmí být v rozporu se zákoníkem práce. Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr výpovědí se zaměstnancem v případě, že se ruší či přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, nesplňuje-li předpoklady dané právními předpisy, pozbyl-li zdravotní schopnosti vykonávat zaměstnání, nebo jsou-li důvody pro okamžité ukončení pracovního poměru. Zaměstnanci náleží odstupné ve výši jednoho průměrného platu, trval-li pracovní poměr méně než jeden rok, ve výši dvojnásobku průměrného platu, trval-li déle než jeden rok, ale méně než dva roky, a při delším pracovním poměru než dva roky ve výši trojnásobku průměrného platu. Skončení pracovního poměru okamžitým zrušením může být jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance a musí být vždy uvedený důvod. Okamžité ukončení pracovního poměru je popsáno v zákoníku práce a jde o výjimečné případy. Ze strany zaměstnavatele jsou tři důvody rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením: 1. 2. 3.

Zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok. Zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů na dobu delší než šest měsíců. Zaměstnanec porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.

Zaměstnanec může ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením ve dvou případech: 1. 2.

Jestliže podle lékařského posudku ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat danou práci a zaměstnavatel mu do 15 dnů neumožní výkon jiné, pro něho vhodné práce. Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí splatnosti výplaty mzdy.

Ukončení pracovního poměru ve zkušební lhůtě se provádí písemně bez uvedení důvodu a začíná dnem doručení oznámení o ukončení. Někdy může v určitých lokalitách, profesích docházet k hromadnému propouštění zaměstnanců, kdy během 30 dnů je propuštěno z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele 10 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele se 101 až 300 zaměstnanci a 30 zaměstnanců u zaměstnavatele s vyšším počtem zaměstnanců než 300. Při hromadném propouštění zaměstnavatel musí včas uvědomit odborovou organizaci a jednat s ní.

70


Po skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat zápočtový list, který je důkazem skončení pracovního poměru. Obsahuje odpracovanou dobu, druhy vykonávané práce, dosaženou kvalifikaci, údaje o výši průměrného výdělku. na požádání zaměstnance je povinen vystavit zaměstnavatel pracovní posudek.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaké jsou způsoby rozvázání pracovního poměru? Musí být uveden důvod při rozvázání pracovního poměru dohodou? V jakých případech může být rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele? V jakých případech může být rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením ze strany zaměstnance? Co je to výpovědní doba? Jaká je minimální délka výpovědní doby?

Použitá literatura: [1]

[2]

MÁČE, Miroslav, ROUSEK, Pavel. Makroekonomie pro technické školy: co vás ve školách nikdy nenaučí : síla finančního vzdělání. 1. vyd. Překlad Hana Hlušičková, Jana Novotná. Praha: Grada, 2013, 216 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4575-6. VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012, praktický průvodce. 15 vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 448 s. ISBN 978-80-247-4101-7.

Daňová soustava

6

71

DAŇOVÁ SOUSTAVA

6.1 PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ DANĚ Daňová soustava je v širším pojetí souhrn všech daňových předpisů státu a subjektů, které daně vybírají a kontrolují. V užším slova smyslu jde o souhrn daní v daném státě. Je nezbytnou součástí ekonomiky každého státu, protože jejím hlavním cílem je zajistit příjmy státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí. Stát prostřednictvím daní zabezpečuje funkčnost státní správy, ovlivňuje fungování celého národního hospodářství. Díky nim jsou poskytovány veřejné statky a služby. Mají také funkci sociální, neboť se zaměřují na pomoc sociálně slabým skupinám (nezaměstnaným, invalidům, starým lidem). Daň je nevratná, zákonem určená platba, která se zpravidla opakuje. Je vymahatelná a vynutitelná prostřednictvím státního aparátu. V ČR se hradí pouze peněžně. Slouží k regulaci ekonomiky v daném státě. Výše daně ovlivňuje chování subjektu, který daň platí (Vyplatí se ještě podnikat nebo výše daně odradí podnikatele od další podnikatelské činnosti?). Výše daní reguluje negativní činnosti, jako je pití alkoholu či spotřeba tabákových výrobků. Ekologické daně vedou člověka k šetrnějšímu chování k přírodě, uvědomění si omezenosti nerostných zdrojů. Minimalizací daní zase naopak dochází k podpoře podnikání v určitých odvětvích. Daně jsou tedy nástrojem hospodářské politiky státu. Na začátku 18. století platil daně průměrný Čech okolo 5 % svých příjmů, dnes zaplatí, započítáme-li všechny daně, okolo 40 % příjmů. Tento trend není typický pouze pro Českou republiku, ale i pro USA nebo státy Evropské unie. V České republice byla vytvořena nová daňová soustava, která je platná od 1. ledna 1993. Je vymezena následujícími právními předpisy:  Zákonem o soustavě daní a poplatků  Zákonem o správě daní a poplatků  Zákony, které upravují konkrétní daně, např. zákon o dani z příjmů, zákon o silniční dani, zákon o dani z nemovitostí, zákon o dani z přidané hodnoty, … Jednotlivé daně lze rozdělit do dvou základních skupin:  Daně přímé, které se váží na konkrétní fyzickou či právnickou osobu, a zdaňují její příjmy nebo majetek. Vlastníme-li rodinný domek, byt či zahradu, musíme každý rok zaplatit daň z nemovitostí. Každá fyzická osoba, která má určité příjmy (mzdu, plat, zisk), z nich musí odvádět daně.  Daně nepřímé, které jsou placeny z určitých výrobků nebo služeb, neváží se na konkrétní osobu. Každý člověk, který nakoupí v obchodě (potraviny, oblečení), zaplatí majiteli obchodu za zboží. Majitel obchodu má povinnost odvést část z této tržby do státního rozpočtu ve formě daně z přidané hodnoty či spotřební daň. Právnické osoby, firmy, mají povinnost při svém vzniku zaregistrovat se jako plátci daní u finančního úřadu. Rovněž fiktivní firmy se registrují u fiktivního finančního úřadu

72

Daňová soustava

při CEFIF. na základě registrace vydá finanční úřad osvědčení o registraci a přidělí firmě daňové identifikační číslo (dále jen DIČ). Při registraci firma nahlásí finančnímu úřadu, které daně je povinna platit. Rozsah může během podnikání snižovat nebo rozšiřovat podle skutečnosti. Stavební firmy se většinou registrují k placení daně z přidané hodnoty, protože mají velký objem materiálu, k daním z příjmů, silniční dani, vlastní-li nemovitosti, k dani z nemovitostí. Z následujícího obrázku je patrné rozdělení nejvýznamnějších daní v ČR:

Daňová soustava ČR

Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmů FO a PO

Spotřební daně

Z lihu

Majetkové daně

Daň silniční

Z tabáku

Daň z převodu majetku

Z paliv a maziv

Daň darovací Daň dědická

Daň z přidané hodnoty

Daň z převodu nemovitostí

Daň z nemovitostí Obr. 17: Daňová soustava ČR.

Dříve než se začneme jednotlivými daněmi zabývat, je nutné si vysvětlit některé základní pojmy z daňové legislativy. Poplatník daně je osoba, která má povinnost odvést daň ze svého majetku či příjmů.

Daňová soustava

73

Plátce daně je osoba, která je odpovědná za odvod daně finančnímu úřadu. Někdy je plátce stejná osoba jako poplatník, jindy jde o dvě různé osoby. Jako příklad uvedu pana Marečka, který je zaměstnancem firmy ABC, s. r. o. Pan Mareček je povinen odvést daň z příjmu ze své mzdy, je tedy poplatníkem daně, ale za odvod daně je odpovědný zaměstnavatel, tedy firma ABC, která panu Marečkovi strhne daň ze mzdy a odvede na účet finančního úřadu, a je v tomto případě plátcem daně. Daňové přiznání je formulář, který je povinen daňový subjekt vyplnit a předat ve stanoveném termínu finančnímu úřadu. Pro každý typ daně je jiný daňový formulář – daňové přiznání. V současné době je možné podávat přiznání k dani i elektronickou cestou, ale osoba podávající daňové přiznání musí mít elektronický podpis. Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo se opozdí, může mu být uložena pokuta. Termín pro podání daňového přiznání je zpravidla odlišný od placení zálohy nebo vlastní daně. Zdaňovací období je ta část roku, za kterou je poplatník daně povinen zaplatit daň. Obvykle je to kalendářní rok, měsíc nebo čtvrtletí. Předmět daně je majetek nebo příjem, ze kterého se daň odvádí. Základ daně je předmět daně vyjádřený v peněžních nebo naturálních jednotkách (m2). Sazba daně je většinou dána procentem ze základu daně, někdy paušální částka. Sleva na dani je vyjádřena procentem nebo konkrétní částkou, která snižuje daňový základ nebo samotnou daň. Snížení daňové povinnosti se uplatňuje velmi často. Jde o využití mezer v daňovém zákonu a legální odvedení menší částky na daních. Zkrácení daně je také snížení platby daní, ale nelegálně. Je trestné. Také hovoříme o daňovém úniku.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jakou povinnost má podnikatel, když založí firmu, vůči správci daně? Na jaké dvě základní skupiny rozdělujeme daně v ČR? Jaký je mezi nimi rozdíl? Jaký je rozdíl mezi daňovým únikem a slevou na dani? Kdo je plátce daně a kdo poplatník? Kdy vznikla nová daňová soustava ČR? Kdo a na základě čeho přiděluje firmě DIČ?

6.2 DAŇ Z PŘÍJMŮ Daň z příjmů je jednou z nejdůležitějších daní, tvoří asi 25 % příjmů státního rozpočtu ČR. Současná legislativa daně z příjmů je velmi složitá, proto si většina firem nechává daňové přiznání zpracovat daňovým poradcem nebo auditorem. Zákon o dani z příjmu se skládá ze tří částí. První část se věnuje dani z příjmu fyzických osob, druhá dani z příjmu právnických osob a třetí část je společná pro fyzické i právnické osoby.

74

Daňová soustava

Poplatníkem daně z příjmů jsou právnické i fyzické osoby, které mají příjmy na území ČR nebo příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti (mzdy, platy, odměny plynoucí z pracovního poměru, odměny statutárních orgánů), příjmy z podnikání (OSVČ, společníků v. o. s.), příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (např. náhodné příjmy z prodeje kulatiny, přebytků ze zahrad). Všichni zaměstnanci nepodávají daňové přiznání. Zaměstnanec, který má pouze jednoho zaměstnavatele, nemá jiné příjmy a zároveň podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů u svého zaměstnavatele, není povinen podávat přiznání k dani z příjmů. Vyúčtování daně z příjmu za něho provede zaměstnavatel. Prohlášení poplatníka daně z příjmů umožňuje zaměstnanci uplatnit odpočitatelné položky daně, slevy na dani a tím snížit svoji daňovou povinnost. Zároveň může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně z příjmů. Příjmy z podnikání jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (v oboru stavebním to může být činnost autorizovaných inženýrů, architektů či techniků, znalecká činnost při oceňování nemovitostí či posuzování staveb), příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Základem daně je rozdíl příjmů a výdajů. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje procentem z příjmů. Pro rok 2012 to bylo 80 % u živností řemeslných, 60 % u ostatních živností, 40 % u podnikání podle zvláštních předpisů a 30 % u ostatních. Často se tyto paušální daňové výdaje zaměňují s paušální daní. Paušální daň je stanovení daně před zdaňovacím obdobím. Poplatník musí správce daně požádat o placení daně paušálem. Nemusí vést žádnou složitou daňovou evidenci, ani sledovat daňové výdaje. Příjmy z kapitálového majetku jsou například dividendy (podíly na zisku) z majetkového podílu, podíly na zisku tichého společníka, úroky, výhry, plnění ze soukromého životního pojištění, příjmy z prodeje cenných papírů. Tyto příjmy nelze snížit o výdaje procentuální paušální částkou. Příjmy z pronájmu jsou příjmy z pronájmu movitých i nemovitých věcí. Poplatník může uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %. Ostatními příjmy mohou být příjmy z příležitostného pronájmu majetku, příjmy z převodu nemovitosti, příjmy z veřejných soutěží, sportovních soutěží, příjmy z jednorázového odškodnění a jiné příležitostné příjmy. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Sazba daně je 15 % ze základu daně zaokrouhleného na celá sta dolů. Základ daně poplatník vypočítá jako rozdíl příjmů a výdajů. Od základu daně lze odečíst tzv. nezdanitelné části základu daně, jako jsou například dary obcím, krajům a jiným organizačním složkám státu, úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, nejvýše však ve výši 12 000 Kč, zaplacené členské odborové příspěvky, maximálně do výše 3 000 Kč.

Daňová soustava

75

Z upraveného základu daně o nezdanitelné části základu daně se po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů vypočítá daň z příjmů fyzických osob vynásobením upraveného základu a sazby daně a jedné setiny. Vypočtená daň se dále snižuje o částku na poplatníka (pro rok 2012 jde o 24 840 Kč), o částku na manželku žijící s poplatníkem, která nemá vlastní příjmy, pobírá-li poplatník invalidní důchod, může rovněž uplatnit snížení daně z důvodu invalidity nebo je-li poplatník držitelem průkazu ZTP. Daň může být snížena také z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání do věku 26 let, nebo do 28 let v případě doktorského studijního programu. Rovněž jeden z rodičů si může snížit daňovou povinnost na dítě, které poplatník vyživuje, a dítě mladší 26 let s ním žije v domácnosti. Výše uvedeným způsobem vypočtená daň se sníží o zaplacené zálohy na daň z příjmů. Je-li rozdíl záporná částka, vznikl poplatníkovi přeplatek daně, o který může v rámci daňového přiznání zažádat, a správce daně, finanční úřad, přeplacenou částku na dani poplatníkovi vrátí. V případě kladného rozdílu jde o nedoplatek na dani a poplatník má povinnost v daném termínu daň z příjmů zaplatit. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen poplatník podat nejpozději k 31. březnu následujícího roku. Vypracuje-li daňové přiznání daňový poradce, termín podání daňového přiznání se posune na 30. června. Poplatníkem daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva), organizační složky státu, podílové fondy, fondy obhospodařující penzijní společnosti a transformovaný fond. Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok, ale může to být i hospodářský rok. Předmětem daně jsou výnosy, příjmy, které se při výpočtu základu daně sníží o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Sazba daně činí 19 % z daňového základu ([1], [2]).


3. 4. 5.

Kdo je poplatníkem daně z příjmu? V nižších ročnících jste se učili, kdo je fyzická osoba a kdo je právnická osoba podle občanského zákoníku a podle obchodního zákoníku. Kdo bude plátcem daně z příjmu fyzických osob? Jaká je sazba daně z příjmů fyzických osob? Kdo bude platit daň z příjmů právnických osob? Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob?

6.3 DAŇ Z NEMOVITOSTÍ Poplatníkem daně z nemovitostí může být jak fyzická, tak právnická osoba, která vlastní pozemek nebo stavbu. Zákon o dani z nemovitostí rozlišuje daň z pozemků a daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky, nespadají sem však pozemky zastavěny stavbami, pozemky určené pro obranu státu nebo vodní plochy. Pro účely zjištění daně se vypočítá samostatný základ daně pro pozemky orné půdy, chmelnice, vinice, zahrad, ovocných

76

Daňová soustava

sadů, trvalých travních porostů. Základem daně těchto pozemků je součin výměry pozemků v m2 a ceny za m2 podle vyhlášky. Další samostatný daňový základ tvoří pozemky hospodářských lesů a vodní plochy s intenzivním chovem ryb, který se určí vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 a 3,8 Kč. Zbývající pozemky patří do ostatní plochy a daňový základ u těchto pozemků je dán jejich výměrou v m2. Sazba daně u první skupiny pozemků, kromě trvalých travních porostů, je 0,75 %. U pozemků trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním chovem ryb 0,25 %. U ostatních pozemků se sazba liší podle druhu pozemku. U zpevněných ploch užívaných pro zemědělskou prvovýrobu, lesnictví a vodní hospodářství je to 1 Kč za m2, v případě ostatních podnikatelských činností 5 Kč za m2. Je-li ostatním pozemkem stavební pozemek, pak je sazba daně 2 Kč za m2. Stavebním pozemkem se rozumí nezastavěný pozemek, určený k zastavění na základě stavebního povolení, veřejnoprávní vyhlášky či ohlášení. Sazba daně se upraví násobením sazby koeficientem, který je přiřazen obcím podle počtu obyvatel. V obcích do 1 000 obyvatel je koeficient 1, v Praze 4, 5. Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy mají sazbu 0,2 Kč za m2. Předmětem daně ze staveb jsou stavby, na které byl vydán kolaudační souhlas, stavby, které jsou způsobilé k užívání na základě ohlášení stavebnímu úřadu, byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník stavby. Základem daně je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu, u bytu je to výměra podlahové plochy vynásobená koeficientem 1,2. Sazba daně u obytných domů je 2 Kč za m2, u staveb pro individuální rekreaci 6 Kč za m2, u garáží 8 Kč za m2, u staveb pro podnikání 10 Kč za m2. Základní sazba se upravuje o podlaží nebo násobí koeficientem podle počtu obyvatel obce, ve které se stavba nachází. Přiznání k dani z nemovitostí, ve kterém poplatník přiznává daň k pozemkům i stavbám, se podává do konce ledna zdaňovacího období. Jestliže poplatník podal daňové přiznání v některém předchozím zdaňovacím období a v průběhu nedošlo ke změně výměry, účelu užití atd., přiznání k dani z nemovitostí nepodává. Daň je splatná ve většině případů do 31. května [3].

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Kdo je poplatníkem daně z nemovitostí? Co je předmětem daně z nemovitostí? Jak se dělí pozemky podle daně z nemovitostí? Co je předmětem daně ze staveb? Rozlišuje daň z nemovitostí umístění pozemku či stavby v rámci ČR? Jak? Musí poplatník daně z nemovitostí každý rok podávat přiznání k dani z nemovitostí?

Daňová soustava

77

6.4 DAŇ SILNIČNÍ Každý podnikatel, který používá silniční motorové vozidlo a jejich přípojná vozidla k podnikání, je povinen podávat přiznání k silniční dani a platit silniční daň. Zákon nerozlišuje, jde-li o právnickou či fyzickou osobu podnikatele. Předmětem daně jsou jak osobní automobily, tak autobusy, nákladní automobily, přívěsy a návěsy. Základem daně je u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm3. Zákon příslušnému zdvihovému objemu přiřazuje roční sazbu daně. Základem daně u návěsů je počet náprav a poté nejvyšší povolená hmotnost na nápravy. U ostatních vozidel je základem daně nejvyšší povolená hmotnost v tunách. Podle základu daně přiřazuje zákon o dani silniční sazbu daně. Poplatník je povinen během zdaňovacího období platit čtvrtletně zálohy na daň. Po uplynutí zdaňovacího období (kalendářního roku) musí podat do 31. ledna přiznání k dani silniční. V některých případech je podnikatel od daně silniční osvobozen (vozidla pro dopravu osob, která mají elektrický pohon, jako palivo používají LPG, linkové autobusy).


Kdo je plátcem silniční daně? Co je základem silniční daně? Podává každý rok podnikatel přiznání k dani silniční?

6.5 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty je jednou z nejvýznamnějších daní a nejvýznamnějších příjmů státního rozpočtu. Platíme ji všichni. Maminka, která koupí malému dítěti hračku, zaplatí v ceně daň z přidané hodnoty (dále jen DPH). Prodavač odvede zaplacenou DPH finančnímu úřadu. DPH se uplatňuje nejen u zboží, nemovitostí, ale i u služeb. Ve stavebním průmyslu je většina firem plátcem daně z přidané hodnoty. Plátcem daně z přidané hodnoty je každý podnikatel, bez rozdílu, jedná-li se o fyzickou nebo právnickou osobu. Zákon však některé plátce osvobozuje. Jde o osoby, jejichž obrat nepřesáhl částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 měsíců po sobě jdoucích. Den, ve kterém dojde k zdanitelnému plnění, tj. poskytnutí služby, převodu práv vlastníka zboží, nemovitosti, den zaplacení za poskytnuté služby, zboží, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění [4]. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění. Daň se vypočítá ze základu daně jako součin základu daně a sazby daně. U zdanitelného plnění se uplatňuje pro rok 2012 základní sazba daně ve výši 20 % nebo snížená sazba daně ve výši 14 %. Od roku 2013 by měla platit jednotná sazba 17,5 %. Některá plnění jsou od daně osvobozená. Jedná se například o poštovní služby, televizní a rozhlasové vysílání, finanční a pojišťovací činnosti, výchovu a vzdělávání, sociální pomoc. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc nebo čtvrtletí [5]. Dříve měla DPH stimulovat ekonomiku, neboť většina služeb podléhala snížené 5% sazbě DPH, a na materiál, zboží poskytované se službou (instalace kuchyňské linky, pračky)

78

Daňová soustava

se uplatňovala také snížená sazba. Podnikatelé neměli snahu zastírat své příjmy (dělat něco na černo), neboť po přiznání k dani z přidané hodnoty jim vyšla vratka daně, materiál totiž pořídili se zvýšenou 22% sazbou DPH. Ve státě se nerozmáhala černá ekonomika. Jako příklad si uveďme zedníka, osobu samostatně výdělečně činnou, který staví zeď rodinného domu. za tímto účelem nakoupil stavební materiál v hodnotě 100 000 Kč bez DPH. Jeho práce trvala 50 hodin. Zedník si fakturuje za hodinu práce 200 Kč bez DPH, v našem případě 10 000 Kč. Při větším rozdílu sazby z přidané hodnoty se investorovi vyplatilo najmout zedníka, neboť získal materiál i s prací za nižší cenu než při koupi samotného materiálu. Rovněž zedník mohl žádat vratku DPH ve výši 16 500 Kč (22 000 – – 5 500). Vstup

stavební materiál

celkem

Výstup

cena bez DPH

DPH 22 %

cena s DPH

100 000,-

22 000,-

122 000,-

100 000,-

22 000,-

122 000,-

cena bez DPH

DPH 5%

cena s DPH

zabudovaný materiál

100 000,-

5 000,-

105 000,-

služby

10 000,-

500,-

10 500,-

celkem

110 000,-

5 500,-

115 500,-

V současné době zaplatí investor za vystavení zdi o 5 400 Kč více, než když si pořídí materiál a zeď si postaví svépomocí. Zedníkovi po vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty vznikne vratka, ale ve výši 4 600 Kč. V případě jednotné sazby bude DPH pouhým příjmem do státního rozpočtu, nebude stimulovat ani podnikatele ani investory. Vstup

stavební materiál

celkem

Výstup

cena bez DPH

DPH 20 %

cena s DPH

100 000,-

20 000,-

120 000,-

100 000,-

20 000,-

120 000,-

cena bez DPH

DPH 14 %

cena s DPH

zabudovaný materiál

100 000,-

14 000,-

114 000,-

služby

10 000,-

1 400,-

11 400,-

celkem

110 000,-

15 400,-

125 400,-

Ve stavebním průmyslu je daň z přidané hodnoty nejvýznamnějším odvodem do státního rozpočtu. Ve většině případů, zejména pak u hrubých staveb, materiál tvoří více jak 50 % obratu firmy. Stavební práce se pohybují okolo 20 %.

Daňová soustava

79

Od 1. 1. 2013 vešla v platnost novela zákona o DPH, která změnila sazby DPH. Základní sazba je ve výši 21 % a snížená ve výši 15 %. Snížená sazba daně se uplatňuje u staveb pro sociální bydlení, při poskytování stavebních a montážních prací spojených s výstavbou sociálního bydlení včetně příslušenství. Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt jehož podlahová plocha nepřesáhne 120 m2 , domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům s podlahovou plochou menší než 350 m2.


Kdo je plátcem DPH? Jaké jsou sazby DPH? Vysvětlete pojem stavba pro sociální bydlení?


[3] [4] [5] [6] [7]

[8]

[9]

KŘEMEN, Bedřich. Daňové zákony: daňový rádce pro všechny daňové poplatníky. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, sv. Daně a účetnictví (Edika). ISBN 978-80-260-0294-9. HNÁTEK, Miloslav, ZÁMEK, David. Daňové a nedaňové náklady …: daňový rádce pro všechny daňové poplatníky. 2., rozš. vyd. Praha: ESAP, 2012, sv. Daně a účetnictví (Edika). ISBN 978-80-260-0618-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: úplná znění platná k … 1. vyd. Praha: Grada, 1913-, sv. Daně a účetnictví (Edika). ISBN 978-80-247-4254-0. MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2013: učebnice pro SŠ a VOŠ. 1. vyd. Brno: Edika, 2013, ix, 291 s. Daně a účetnictví (Edika). ISBN 978-80-266-0176-0. GALOČÍK, Svatopluk, PAIKERT, Oto. DPH výklad s příklady. Praha: Grada Publishing, 2005-, sv. ISBN 978-80-247-4046-1. DUŠEK, Jiří. DPH 2013: zákon s přehledy : [právní stav k 1. 1. 2013]. Praha: Grada, 2013, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4625-8. RYNEŠ, Petr, ROUSEK, Pavel. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k … 1. vyd. Překlad Hana Hlušičková, Jana Novotná. Olomouc: ANAG, 199-, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-793-5. PITNER, Ladislav, ROUSEK, Pavel. Daň z přidané hodnoty s komentářem: podle právního stavu k ... 8. vyd. Překlad Hana Hlušičková, Jana Novotná. Olomouc: ANAG, 2003-, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-812-3. LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech: praktické příklady včetně zaúčtování : výklad zákona o DPH v oblastech služeb a zboží : komplexní výklad oblasti služeb po novele : informace MF k novele zákona č. 362/2009 Sb. - sazby daně : informace MF k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech. Olomouc: Anag, 2013, sv. ISBN 978-80-7263-813-0.

80

Národní hospodářství a EU

7

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A EU

7.1 STRUKTURA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Národní hospodářství představuje všechny ekonomické subjekty (stát, firmy a domácnosti), včetně vazeb mezi nimi, zahrnuje tedy i vztahy mezi těmito subjekty. Národní hospodářství lze chápat jako hospodářství všech firem, domácností a státu. Národní hospodářství lze členit podle několika hledisek. Nejčastěji se dělí na sektory, podle blízkosti k přírodním zdrojům, jejich zpracování a využívání. Rozlišujeme sektory primární, sekundární, terciální a kvartální. Primární sektor se zabývá těžbou surovin, získáváním materiálů z přírody či využitím přírodních zdrojů k získání energií. do primárního sektoru lze zařadit těžební průmysl (lomy kamene, uhelné doly, vápenky, těžbu písku), zemědělství, lesní hospodářství, rybářství. Sekundární sektor zpracovává výstupy z primárního sektoru. Jde především o zpracovatelský průmysl (cementárny, obalovny, betonárky, cihelny), výrobu a rozvody elektrické energie, plynu, vody. Největší množství stavebních firem patří do tohoto sektoru. Terciální sektor zahrnuje služby. Jeho úkolem je uspokojovat potřeby na vyšším stupni Maslowovy pyramidy. Vedle pojišťovnictví, bankovnictví sem patří kosmetické a kadeřnické služby, ale i z oboru stavebního projektování domů, rozpočty staveb, investiční a autorské dozory. Kvartální sektor představuje věda, výzkum. Národní hospodářství lze také členit podle způsobu vytváření zisku a nakládání s ním na tržní (ziskové) národní hospodářství a neziskové národní hospodářství. Ziskové národní hospodářství rozděluje zisk podle vyrobeného množství, kvality, množství vykonané práce. Neziskové národní hospodářství rozděluje hospodářský výsledek podle potřebnosti, je financované především z veřejného rozpočtu. Neziskové národní hospodářství se zaměřuje především na činnosti, jako je charitativní činnost, ochrana lidských práv, ochrana přírody, kulturního dědictví apod. Organizace dělíme na státní a nestátní. Státní neziskové organizace se člení na rozpočtové a příspěvkové. Rozpočtové neziskové organizace mají příjmy pouze z veřejného rozpočtu, příspěvkové mohou vytvářet i příjmy vlastní nebo získávat finance od jiných organizací. Nestátní neziskové organizace jsou prezentovány nejrůznějšími nadacemi, církevními organizacemi, obecně prospěšnými společnosti či občanskými sdruženími. Cílem těchto organizací není vytvářet zisk, ale vykonávat činnosti humanitárního charakteru. Tržní sektor se dále člení podle způsobu vlastnictví na veřejný a neveřejný. Veřejný sektor je propojen se státním rozpočtem (veřejnými financemi), jeho cílem je vytvářet zisk. Jestliže zahrnuje subjekty ve vlastnictví státu, hovoříme o státním sektoru, jestliže je vlastníkem kraj, obec, hovoříme o samosprávném sektoru. Neveřejný sektor je prezentován především soukromými firmami.


81


Vysvětlete pojem národní hospodářství. Podle jakých kritérií a jak členíme národní hospodářství?

7.2 ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Hlavním cílem národního hospodářství je uspokojování lidských potřeb, tedy uspokojování potřeb svých občanů prostřednictvím produkce statků a služeb. na produkci se podílí jednotlivé subjekty trhu – domácnosti, podniky, stát. Každý podnik má určité postavení v systému národního hospodářství. Stavební podniky jsou nedílnou součástí národního hospodářství. Říká se, že když ekonomika státu slábne, projeví se to nejprve ve stavebním odvětví, a obráceně, když roste stavební ekonomika, lze očekávat oživení ekonomiky celého státu. Podniky zaměstnávají občany státu (domácnosti), kteří tak získají peníze ve formě mzdy na úhradu statků a služeb, které uspokojují jejich potřeby. Podniky vyrábějí své výrobky, poskytují služby. Prodávají statky na tuzemském trhu, ale i do zahraničí. Z hospodářských výsledků odvádějí daně do pokladny státu. Stát z těchto daní, které se stávají veřejnými financemi, poskytuje domácnostem, ale i firmám veřejné statky, sociální podporu sociálně slabším vrstvám obyvatelstva, podporuje podnikatele atd. do jaké míry budou uspokojeny potřeby obyvatel, závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je přírodní bohatství. Lidé ze zemí, kde jsou naleziště nerostných surovin, mohou jejich vývozem do zahraničí zvyšovat svou životní úroveň. Rovněž v zemích, ve kterých jsou dobré klimatické podmínky, by mohli mít tamní obyvatelé vyšší životní úroveň, ale není to pravidlo. Porovnáme-li životní úroveň třeba v Norsku a Řecku, zjistíme, že tomu tak není. Důležitou roli hraje vzdělání, kulturní úroveň, věková struktura, počet obyvatel, politický a ekonomický systém a z minulosti vytvořené a dochované národní bohatství. Výše uvedení činitelé ovlivňují míru uspokojení potřeb obyvatel daného státu, tedy životní úroveň obyvatel dané země. Člověk má často snahu srovnávat. Obvykle nás zajímá, jaké je národní hospodářství sousedních zemí, jak je na tom stát, do kterého letíme na dovolenou, apod. K srovnání národního hospodářství jednotlivých států slouží makroekonomičtí ukazatelé, kterými jsou hrubý domácí produkt, inflace, nezaměstnanost, mezinárodní obchod, neboť právě oni určují míru uspokojení potřeb obyvatel daného státu.


Vyjmenujte činitele ovlivňující úroveň národního hospodářství. Vysvětlete, proč má Uzbekistán, země s velkým nerostným bohatstvím, nižší životní úroveň než ČR? Vyjmenujte makroekonomické ukazatele úrovně národního hospodářství.

82


7.3 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Hrubý domácí produkt (HDP) je součet všech tržních hodnot všech statků a služeb vyrobených na území určitého státu za určitý časový úsek, zpravidla kalendářní rok. HDP můžeme měřit i jako součet důchodů, které lidé zaplatí za produkty v určitém státu za určitou časovou jednotku. Podle výše uvedeného lze hrubý domácí produkt vypočítat jako součet spotřeby domácností, vládních výdajů, investic a čistého vývozu. Jiný způsob výpočtu je součtem vyplacených důchodů. Součtem tržních cen produktů a služeb, které vytvořili příslušníci určité národnosti, dostaneme hrubý národní produkt (HNP). V praxi rozlišujeme reálný a nominální hrubý domácí produkt. Reálný HDP slouží k porovnání produkce předchozích let, aniž by srovnání bylo ovlivněno změnou cenové hladiny. Pomocí reálného HDP zjistíme, zda bylo vyrobeno více cihel v roce 2012 nebo 2013. Nominální HDP nám říká, jaká byla produkce v cenové hladině daného roku. Může se stát, že při zvýšení ceny bude nominální HDP růst a reálný klesat. Příklad: Pro lepší pochopení si ukážeme výpočet reálného a nominálního hrubého domácího produktu zjednodušeně na jednom typu výrobku, třeba pálených cihlách. V roce 2011 bylo vyrobeno a prodáno stejné množství cihel jako v roce 2012. Vyrobeno Cena v jednotkovém za jednotku množství množství

Rok

Tržní cena produkce v peněžních jednotkách příslušného roku

Tržní cena produkce v peněžních jednotkách roku 2011

2011

1 000

29

29 000

29 000

2012

1 000

35

35 000

29 000

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že nominální hrubý domácí produkt v roce 2012 vzrostl o 20,69 %, ale ve skutečnosti byl reálný hrubý domácí produkt v roce 2012 stejný jako v roce 2011 [1].


Co je to hrubý domácí produkt? Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi reálným a nominálním HDP na příkladu výroby cihel. Diskutujte o výsledcích národního hospodářství podle ČSÚ: a) Došlo ke zvýšení hrubého domácího produktu ve srovnání s loňským rokem? b) Která odvětví národního hospodářství se podílela na růstu HDP a která naopak na snížení, zjistěte na stránkách www.czso.cz. c) Došlo k oživení stavební výroby nebo naopak k poklesu?


83

d) Zvyšovaly se ceny ve stavebnictví?

Obr. 18: Makroekonomické údaje ČR, 2. čtvrtletí 2013 [2].

7.4 INFLACE Náklady na pořízení určitých statků a služeb (spotřebitelský koš) a jejich porovnání s náklady na pořízení stejných statků a služeb v cenové hladině základního období vyjadřuje index spotřebitelských cen, který měří míru inflace. Index spotřebitelských cen obsahuje pevně daný koš zboží a služeb, který označujeme jako spotřebitelský koš. Inflace snižuje kupní sílu měny. Je-li inflace vysoká, tak si již spotřebitel nemůže koupit tolik zboží, jako si mohl pořídit za stejné peníze před rokem. V roce 2000 stála nafta 25 USD za barel, za 10 let, v roce 2010, už stál barel nafty 91 USD. Podobně na tom bylo i zlato, za které se platilo za unci v roce 2000 282 USD, a o 10 let později 1405 USD. Inflace přitom nedosahovala takové míry (viz [3], str. 12–13). Opačný efekt v ekonomice se nazývá deflace, při které klesají ceny stejného zboží, spotřebitel si může za stejné množství peněz nakoupit více produktů a služeb. na první pohled by se mohlo zdát, že je deflace pro spotřebitele výhodná, ale z hlediska dlouhodobého je velmi nebezpečná, protože nutí výrobce jít s cenou produktu pod výrobní náklady, výrobci se nevyplatí vyrábět, ukončí výrobu a ekonomika začne stagnovat, protože na trhu nebudou produkty, které by uspokojily potřeby spotřebitele.

84



Vysvětlete pojmy inflace a deflace. Proč je vysoká inflace nebezpečná? Vysvětlete, proč není výhodná deflace.

7.5 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Česká republika není uzavřenou zemí, čile obchoduje se zeměmi na celém světě. K přesunu zboží z jedné země do druhé docházelo i v minulosti. na našem území se nacházejí obchodní stezky, po kterých se přepravovalo zboží z Orientu na sever či západ před několika sty lety. Už kdysi naši předkové pochopili, že v některých zemích roste to, co se u nás neurodí (koření, hedvábí), a v jiných zemích nemají výrobky, které byly pro nás běžné, jako je len, sklo apod. Ve středověku se čile obchodovalo, až jednou si vládce uvědomil, že by také mohl z obchodu něco mít, a nařídil obchodníkům odvádět za dovezené zboží poplatek, který se označil jako clo. Cla se dochovala dodnes. Jejich hlavní funkcí je regulace zahraničního obchodu, druhotnou pak příjem do státního rozpočtu. Clo jako regulátor může působit při dovozu do země jako obranná zeď. Jestliže vláda nechce, aby se určitý druh zboží dovážel do státu, třeba proto, že ceny domácích produktů jsou vyšší než dovážených, uvalí na dovážené zboží clo – poplatek za dovoz. Naopak clo může bránit vývozu ze země, když vláda nebude chtít, aby se především nerostné suroviny vyvážely bez přidané hodnoty. Rozlišujeme tedy cla dovozní a vývozní. Přes některé země se zboží pouze přepravuje a ty pak mohou požadovat clo přepravní (tranzitní) za poškození silnic, znečištění životního prostředí, snížení bezpečnosti atd. Vedle cla existují další prostředky, které ovlivňují zahraniční obchod. Patří mezi ně embargo, které brání dovozu zboží do určité země, která se (především politicky) provinila vůči ostatním zemím. Některé země místo dovozních cel uplatňují kvóty, které dovolují dovézt do země přesně stanové množství zboží. Důvody pro zahraniční obchodování mohou být různé. Jeden důvod byl uveden výše – klimatické rozdíly neumožňují efektivní výrobu na území určitého státu, je vhodnější zboží dovézt. Z důvodu efektivity výroby se přesouvají zahraniční investoři na východ za levnou pracovní silou, další důvod je specifičnost produktu určité země, existence nerostných surovin v dané lokalitě. Zahraniční obchod má také své nevýhody, ke kterým rozhodně patří jazyková bariéra, neznalost právních předpisů cizí země, zvyklostí a obchodních pravidel, cena za dopravu, nízká záruční doba (kazivost potravin, uvadnutí květin, …), dovozem zboží lidé ztrácejí práci, ekonomika se stává méně konkurenceschopnou. Dovoz se označuje jako import a vývoz jako export. Pro ekonomiku je výhodné, když rozdíl mezi exportem a importem (zahraniční platební bilance) je vyšší než 0, neboť stát bohatne o přidanou hodnotu a zisk, o který navýší cenu za zboží. Toto však není vhodné u nerostných surovin, kterých je málo, jsou vzácné, navíc zejména rozvojové země nepřidávají žádnou hodnotu vyváženému materiálu, ba dokonce ho prodávají za nízké ceny ([4], [5]).


85


Vysvětlete pojmy import a export. Jakou úlohu plní cla? V čem je výhoda dovozu? Proč má být export vyšší než import?

Použitá literatura: [1] [2] [3] [4]

[5]

MÁČE, Miroslav, ROUSEK, Pavel. Makroekonomie pro technické školy: co vás ve školách nikdy nenaučí : síla finančního vzdělání. 1. vyd. Překlad Hana Hlušičková, Jana Novotná. Praha: Grada, 2013, 216 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4575-6. Nejnovější ekonomické údaje. [online]. 2013 [20. 9. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace KIYOSAKI, Robert T. Nefér výhoda: co vás ve školách nikdy nenaučí : síla finančního vzdělání. 5., aktualiz. vyd. Překlad Hana Hlušičková, Jana Novotná. Praha: Pragma, c2011, 286 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-7349-263-2. GULLOVÁ, Soňa, ŠIRŮČEK, Martin, PTÁČEK, Roman. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 253 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3777-5. MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace. 5., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3237-4.

86

Finanční trh a finanční plánování

8

FINANČNÍ TRH A FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

8.1 MĚNA Na území určitého státu se setkáváme s určitým druhem peněz, který upravují právní předpisy daného státu. Tento druh peněz označujeme jako měnu. Měnou České republiky je česká koruna, měnou Slovensky či Německa je euro. na území určitého státu je zpravidla používána jedna měna (viz česká koruna), ale několik států může také používat jednu měnu (Evropská unie - euro) nebo se v jednom státě může vyskytovat více měn. ke každé měně existuje právní norma, která řeší, na jakém území může být měna používána, jak je možné s ní platit, do jaké výše, kdo ji může emitovat (vydávat). Měna musí obsahovat státní symbol, aby byla nezaměnitelná a bylo zřejmé, na jakém území s ní lze platit, a hodnotu. Peníze vznikly, aby usnadnily směnu. Při obchodování s cizí zemí však vzniká měnový problém. K čemu bude Polákovi česká koruna, když on nakupuje v Polsku? Pro usnadnění mezinárodního obchodu vznikl měnový kurz, který říká, za kolik korun českých dostanu např. 1 dolar, a naopak. V průběhu vývoje, se vznikem bezhotovostního platebního styku, vznikly dva kurzy:  Devizový kurz, který stanovuje cenu zahraničních měn v bezhotovostním styku.  Valutový kurz, který udává cenu zahraničních měn v hotovosti. Oficiální kurz (devizový i valutový) české koruny vůči ostatním měnám vyhlašuje každý den ČNB, která je i emitentem české koruny. Hodnoty směnných kurzů valut a deviz jsou zveřejňovány formou kurzovního lístku. Pokud budeme nakupovat zahraniční měnu, zaplatíme za ni víc, než kolik dostaneme, když ji budeme prodávat. Peněžní platby mohou být uskutečňovány hotovostně, poštovní poukázkou, bezhotovostně. Peníze jsou prostředkem směny, i když v současné době je stále více obchodů realizováno bezhotovostně, prostřednictvím bankovních karet. Peníze jsou účetní jednotkou, uchovatelem hodnoty, i když v současné době tato funkce klesá (viz [1]).

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Co je to měna? Jaký je rozdíl mezi devizovým a valutovým kurzem? Která instituce vyhlašuje v ČR oficiální kurz směnitelnosti měn? Jaké jsou funkce peněz? Kdo je emitentem české koruny? Jaké jsou druhy plateb?


87

8.2 FINANČNÍ TRH Finanční trh je soustava institucí, mezi kterými dochází na základě nabídky a poptávky k pohybu peněz a kapitálu. na jedné straně jsou na finančním trhu subjekty (podniky, domácnosti, státní instituce), které mají dostatek finančních prostředků (peněz, kapitálu). Bankovní soustava je tvořena centrální bankou a komerčními bankami. Centrální banka je státní bankou a má sloužit veřejným zájmům. V České republice je centrální bankou Česká národní banka (ČNB). Základním cílem centrální banky je zajištění hospodářské stability země. Centrální banka má dohled nad ostatními komerčními bankami (Českou spořitelnou, a. s., Komerční bankou, a. s., Genereli atd.). Centrální banka reguluje vstup dalších bank do bankovního systému, neboť uděluje licence. Provádí pravidelnou kontrolu ostatních bank nad dodržováním pravidel, zda jsou vklady klientů bank pojištěny, stanovuje minimální výši rezerv, úroků. Komerční nebo také obchodní banky jsou soukromé podnikatelské subjekty, které přijímají od jiných subjektů vklady a jiným subjektům poskytují půjčky. Většina komerčních bank má vytvořeny sítě po celém území ČR. Některé banky se specializují na určité činnosti. Například stavební spořitelny přijímají účelové vklady a za předem stanovených podmínek poskytují úvěry na výstavbu. Hypoteční banky zase poskytují úvěry, které jsou zajištěny nemovitostí. Vedle klasických bank existuje v České republice nebankovní sektor, jehož cíle jsou podobné jako u klasických bank. Tyto nebankovní instituce nemají licenci jako banky, proto nepodléhají podmínkám centrální banky, a vklady klientů nemusí být pojištěny. Banky získávají příjmy z poskytnutých úvěrů. Úvěry mohou být z hlediska období, na které banka peníze klientům půjčí:  krátkodobé - s termínem splatnosti do jednoho roku  střednědobé – s termínem splatnosti do pěti let  dlouhodobé s termínem splatnosti nad pět let Banky poskytují úvěry za úrok, který vyjadřuje cenu peněz, je to cena, kterou klient musí věřiteli za půjčení peněz zaplatit. Výše se vyjadřuje úrokovou sazbou. Úroková sazba (míra) je procentní vyjádření úroku k zapůjčené částce, může být denní, měsíční, roční, což vyjadřuje zkratka uvedená za číselnou hodnotou úrokové sazby: p. a. p. s. p. q. p. m. p. d.

– úrokové období je jeden rok, – úrokové období je půl roku, – úrokové období je čtvrtletí, – úrokové období je měsíc, – úrokové období je den.

V praxi se navíc uplatňují dva způsoby úročení. Prvním je jednoduché úročení úvěrů, při kterém se úroky vypočítávají vždy ze základní částky. Druhý způsob je složené úročení, kdy se platí i úroky z úroků z předcházejícího období.

88


V praxi se také setkáváme se zkratkou RPSN (roční procentní sazba nákladů), podle kterého může klient porovnat výhodnost poskytovaného úvěru vůči jiným bankám. Úročení běžných účtů využívá jednoduchého polhůtního úročení, protože na běžném bankovním účtu dochází k průběžným vkladům a výběrům, tak se výše úroků připisuje na konci úrokového období. Úroky se za dané období sčítají podle výše vkladu na bankovním účtu a období.


Které instituce tvoří bankovní sektor? Jak se liší obchodní banka od nebankovní instituce poskytující stejné služby klientům? Vysvětlete na základě znalostí z matematiky, jaký je rozdíl mezi složeným a jednoduchým úročením. Podle čeho můžete porovnat podmínky poskytovaných úvěrů od různých bank? Jaká je role centrální banky?

8.3 BANKOVNÍ ÚČTY, PLATEBNÍ KARTY Nejrozšířenějším bankovním účtem je v České republice běžný bankovní účet. Je určený občanům i firmám. Většina obyvatel si nechává zasílat mzdu, starobní či invalidní důchody na tento typ bankovního účtu, který s rozvojem internetu umožnil snadné platby pomocí jednorázových příkazů. Běžný bankovní účet umožňuje zřídit i trvalé platby nebo inkaso (SIPO), při kterém majitel účtu musí dát souhlas s prováděním plateb, a příjemce platby si je zúčtuje sám. Nevýhodou těchto účtů je nízké úročení, placení poplatků za provedené operace a vedení účtu. na druhé straně umožňuje snadný přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů či sítě bank. Dalším typem bankovních účtů jsou spořicí účty, vkladní knížky. Tyto typy účtů slouží k ukládání nadbytečné hotovosti. Jsou obvykle vázány na výpovědní dobu. Výpovědní doba je období, po které věřitel nemůže vybírat peníze z vkladového účtu, aby nepřišel o úroky z vkladu, nebo nemusel platit vysoký poplatek za výběr. V praxi to většinou znamená, že věřitel bance oznámí svůj úmysl vybrat peníze, a od toho okamžiku se začne počítat výpovědní doba. U spořicích účtů to bývá obvykle jeden rok. Výhoda spořicích účtů spočívá ve vyšším úroku, než je na běžných bankovních účtech. Než spořicí účty jsou v České republice populárnější stavební spoření, neboť nabízejí vyšší zúročení peněz a možnost získání úvěru. Tyto finance jsou však určeny na výstavbu, přestavbu či rekonstrukci bydlení. Nevýhoda je, že peníze jsou zde vázány dlouhé období a také jejich získání je zdlouhavé. S běžným bankovním účtem souvisí i možnost výběru a platby prostřednictvím bankovních karet. V praxi rozlišujeme následující typy bankovních karet:  debetní bankovní karty,  kreditní bankovní karty,  bankovní karta s kontokorentem.


89

Debetní bankovní karty jsou v České republice nejrozšířenější, využívají se i mezi studenty. Jsou vydávány k určitému běžnému účtu. Prostřednictvím nich lze platit v obchodech, vybírat hotovost v bankomatech, ale jen do výše limitu, který je sjednán. Není-li dostatek peněz na běžném účtu, není možné platit na dluh. Většinou karet je možné platit i v zahraničí. Mezi známé bankovní karty patří VISA, Maestro. Kreditní bankovní karty umožňují platit, i když na účtu nemá klient dostatek peněz. V takovém případě jde o půjčku, která je úročena. V současné době dochází k úročení až po určité době, obvykle po uplynutí 30 dnů. Když do 30 dnů dlužník nezaplatí, začne se půjčka úročit. Úrok je poměrně vysoký, obvykle okolo 15 % a vyšší. Kreditní karty nemusí být vázány na bankovní účet. Bankovní karta s kontokorentem je vázána na bankovní účet. Když klient vyčerpá své peníze na bankovním účtu a potřebuje ještě něco zaplatit, čerpá kontokorent, půjčku. Kontokorent se sjednává k účtu do určité výše. Od okamžiku čerpání kontokorentu se platí úroky z úvěru, které jsou obvykle okolo 15 % za rok. Kontokorent musí být splacen do jednoho roku.


Jaký typ bankovního účtu je nejrozšířenější v ČR? Zjistěte, jaké spořící produkty nabízí Česká spořitelna v Havlíčkově Brodě. Jak se liší kontokorent a kreditní bankovní karta? Jaké typy bankovních karet znáte?

8.4 BUDOUCÍ HODNOTA Lidé si pravidelně spoří, ať již jde o stavební spoření nebo ukládání určitých pravidelných částek na vkladní knížku, do podílových fondů. Platba, která se pravidelně opakuje, se nazývá anuita (a). Z předcházejícího textu je zřejmé, že v budoucnosti, si koupím za danou částku méně než bych si koupila dnes. Jedním z příčin je inflace. Při spoření mě tedy bude zajímat, jaká bude budoucí hodnota (FV) ukládaných částek a jak je úrok z vkladu ochrání před inflací. K výpočtu budoucí hodnoty, výpočtu splátky úvěru, doby spoření, výše úročení nám může pomoci aplikace Excel, která v sobě zahrnuje řadu finančních funkcí. Níže si ukážeme, jak vypočítáme budoucí hodnotu pravidelných splátek (1 000 Kč) ve třech po sobě jdoucích letech, při stejné roční úrokové sazbě (r). FV = a * (1 + r)t = 1000 * (1 + 0,1)3 + 1000 * (1 + 0,1)2 + 1000 * (1 + 0,1)1 = 3641 Kč Vhodnější pro výpočet je využití počítače. Pozor na některé kalkulačky, které jsou k dispozici na Internetu, neboť všechny nevrací správné hodnoty (viz [2], str. 65).

90



Zjistěte, zda vám rodiče platí životní pojištění se spořením a zkuste vypočítat budoucí hodnotu ze spořící částky pojištění. Mnohdy budete zklamáni výsledkem. V čem by se dal využít rozdíl budoucí hodnoty a současné hodnoty ve stavební praxi?

Použitá literatura [1] [2]

BERÁNEK, Petr. Cizí měny a kursové rozdíly v podvojném účetnictví: výklad a řešené příklady. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-681-5. ŠOBA, Oldřich, ŠIRŮČEK, Martin, PTÁČEK, Roman. Finanční matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 300 s. Partners. ISBN 978-80-247-4636-4.

Veřejné zakázky

9

91

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

9.1 ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ, NABÍDKA A SOUTĚŽ V současné době jsou veřejné zakázky upraveny zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v pozdějších zněních a doplněních způsobených zákonem č. 167/2012 Sb. Podle tohoto zákona je veřejnou zakázkou zakázka uskutečněná vždy na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním nebo více dodavateli. Předmětem smlouvy je poskytnutí služeb, dodávek nebo stavebních prací. Zadavatel veřejné zakázky je: a) b)

c)

veřejný (Česká republika, státní příspěvková organizace, jednotka územní samosprávy) dotovaný (právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z veřejných zdrojů, nebo pokud tyto prostředky přesáhnou 200 000 000 Kč) sektorový (subjekt, který například vykonává některou relevantní činnost z oblasti plynárenství, energetiky, vodárenství, …)

Veřejné zakázky dále dělíme podle výše jejich předpokládané hodnoty na: 1.

2.

nadlimitní veřejné zakázky – výše předpokládané hodnoty je ovlivněna předmětem veřejné zakázky: a) předmětem je dodávka subjektem zadavatele je ČR a státní příspěvkové organizace – předpokládaná hodnota veřejné zakázky minimálně 3 236 000Kč, jednotky územní samosprávy – předpokládaná hodnota veřejné zakázky minimálně 4 997 000 Kč, sektorový zadavatel – předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 10 020 000 Kč b) předmětem je služba subjektem zadavatele je ČR a státní příspěvkové organizace – předpokládaná hodnota veřejné zakázky minimálně 3 236 000Kč, jednotky územní samosprávy – předpokládaná hodnota veřejné zakázky minimálně 4 997 000 Kč, sektorový zadavatel – předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 10 020 000 Kč c) předmětem jsou stavební práce zde nezáleží na subjektu, předpokládaná hodnota veřejné zakázky je minimálně 125 451 000 Kč. V příloze zákona o veřejných zakázkách je seznam stavebních činností, které definují veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku na stavební práce. Projektová a inženýrská činnost, která souvisí se stavebními činnostmi z přílohy, je považována za součást veřejné zakázky na stavební práce, pokud by projekční a inženýrská činnost se stavebními pracemi nesouvisela, jednalo by se o veřejnou zakázku na služby. podlimitní veřejné zakázky – předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby a dodávky je minimálně 1 000 000 Kč a u stavebních prací 3 000 000 Kč, ale nepřesáhne hranici nadlimitní veřejné zakázky

92

Veřejné zakázky

3.

veřejné zakázky malého rozsahu předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby a dodávky nepřesáhne 1 000 000 Kč a u stavebních prací 3 000 000 Kč

Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky určí zadavatel podle předpisů a nesmí snížit hodnotu veřejné zakázky, aby se vyhnul výběrovému řízení. Vedle výše uvedeného existují ještě významné veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota činí 300 000 000 Kč. Postup zadavatele, kterým je vybrán dodavatel veřejné zakázky, se nazývá nabídkové řízení, dříve výběrové řízení. I tento postup má svoje přísná pravidla stanovená výše uvedeným zákonem. Cílem nabídkového řízení je výběr soutěží nejvhodnější nabídky. Současné právní normy mají jediné kritérium posouzení nabídek, a tím je cena nabídky nebo ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel pošle do 5 pracovních dnů po rozhodnutí všem dotčeným uchazečům. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky činí zadavatel na základě hodnotící komise. Po oznámení dotčeným uchazečům následuje lhůta (15 dnů) pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud nebyly podány žádné námitky, uzavře zadavatel s nejvhodnějším uchazečem smlouvu, která je v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost pro uzavření smlouvy. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se ve výběru umístil jako druhý v pořadí. Smlouvu na plnění zakázky lze uzavřít pouze s uchazeči, kteří se umístili na prvním, druhém nebo třetím místě. Jestliže zadavatel neuzavře smlouvu ani se třetím uchazečem v pořadí, je povinen zadávací řízení zrušit. Smlouvu je povinen zadavatel uzavřít s uchazečem, pokud nebyly podány žádné námitky, do 15 dnů. Zadávacích řízení máme několik druhů. Podle zadavatele, předmětu veřejné zakázky a její předpokládané ceny rozlišujeme otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog, zjednodušené podlimitní řízení. V otevřeném řízení vyzve zadavatel neomezený počet uchazečů o veřejnou zakázku, aby podali svoje nabídky. Nevýhodou je, že se může přihlásit i neseriózní firma, která splňuje všechna kritéria výběrového řízení, ale v průběhu realizace nastanou problémy. Výhodou je možnost vybrat si z většího počtu nabídek. Zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, která musí obsahovat identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě, zvolený druh zadávacího řízení, identifikační údaje vybraného uchazeče, odůvodnění výběru a jaká část veřejné zakázky bude realizována subdodavateli, identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkové ceny, identifikační údaje vyloučených uchazečů a odůvodnění vyloučení. Písemnou zprávu odesílá zadavatel na požádání Evropské komisi nebo příslušnému úřadu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

Veřejné zakázky

93

9.2 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA STAVEBNÍ PRÁCE Od klasických veřejných zakázek se odlišují veřejné zakázky na stavební práce, které jsou velmi specifické, přitom jde o zakázky, které se většinou pohybují v desítkách miliónů korun. Například náklady na stavbu tunelového komplexu Blanka v Praze se odhadují na 35 miliard korun. Jeho výstavba je předmětem veřejné zakázky.

Obr. 19: Tunel Blanka [3].

Bližší požadavky na veřejnou zakázku na stavební práce stanoví vyhláška č. 231/2012 Sb. Podle této vyhlášky obchodní podmínky vymezují: a) b) c) d) e)

dobu předání a převzetí stanoviště dobu zahájení stavebních prací lhůtu pro dokončení stavebních prací lhůtu pro předání a převzetí díla počátek běhu záruční lhůty

Další vyhláška, která vymezuje předmět veřejné zakázky na stavební práce, rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, je vyhláška č. 230/2012. Podle této vyhlášky platí, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. To platí i pro veřejné zakázky na takové stavební práce, které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení. Soupis prací musí obsahovat podrobný popis všech dodávek a služeb nezbytných k úplné realizaci předmětu veřejné zakázky. Pro sestavení soupisu prací je možné použít odkaz na cenovou soustavu, která obsahuje veškeré nezbytné údaje pro soupis prací. Soupis prací je zpracován v členění na stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory v souladu s příslušnou dokumentací. Každý stavební objekt, inženýrský objekt, provozní soubor má svůj vlastní soupis prací. Položka soupisu prací obsahuje: pořadové číslo položky, číselné zatřídění

94

Veřejné zakázky

položky, popis položky, měrnou jednotku, množství v měrné jednotce, výkaz výměr k uvedenému množství. Vedlejšími náklady jsou takové náklady, které nejsou zahrnuty v položkách soupisu prací, ale se zhotovením stavby souvisí a pro realizaci jsou nezbytné. Vedlejší a ostatní náklady jsou popsány v samostatném soupisu prací jako samostatné položky.

Otázky a úkoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Na základě čeho může být uskutečněna veřejná zakázka? Kdo je zadavatelem veřejné zakázky? Co je hlavním kritériem veřejné soutěže? Dokdy musí veřejný zadavatel uvědomit uchazeče o výsledku nabídkového řízení? Co je podkladem pro uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vítězným uchazečem nabídkového řízení? Jak členíme veřejné zakázky podle předmětu? Kdy hovoříme o veřejné zakázce na stavební práce? Co musí obsahovat soupis prací? Je nutné, aby byla součástí veřejné zakázky na stavební práce projektová dokumentace? Vysvětlete, co jsou vedlejší náklady u veřejné zakázky na stavební dílo.


[3]

KRUTÁK, Tomáš. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady: k 1. 4. 2013. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, 639 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-778-2. Veřejné zakázky: text zákona po velké novele účinné od 15.9.2010 : věcný rejstřík ; Koncesní předpisy : redakční uzávěrka 21.6.2010. Ostrava: Sagit, 2010, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-937-6. Kriminalisté vyšetřují financování tunelu Blanka. [online]. 2013 [20. 9. 2013]. Dostupné z: http://www.vz24.cz/clanky/kriminaliste-vysetruji-financovani-tunelu-blanka/

Jana Wasserbauerová

EKONOMIKA PRO TECHNIKY 1. vydání Havlíčkův Brod 2013

EKONOMIKA PRO TECHNIKY

Recommend Documents