Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha
EKONOMIKA TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ
VE VINOHRADNICTVÍ
Prosinec 2006
Autoři:
Doc. Ing. Pavel Zemánek, CSc. Ing. Patrik Burg, PhD.
1)
1)
Ing. Zdeněk Abrham, CSc. 2) Ing. Marie Kovářová 1) 2)
2)
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice, Ústav zahradnické techniky Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha
Lektoroval:
Ing. Alois Juřica, CSc. VÚZE Praha
Publikace byla zpracována v rámci projektu NAZV Praha č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“ ã
Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 2006
ISBN 80-86884-17-1
OBSAH
Str.
1.
Úvod
1
2.
Technologické postupy ve vinohradnictví
2
3.
Modelové technologické postupy
8
4.
Hlavní aspekty při výběru stroje
11
5.
Výkonnost mechanizačních prostředků
15
6.
5.1 Struktura času nasazení stroje
16
5.2 Roční nasazení stroje
17
5.3 Výkonnost stroje
18
Náklady na provoz mechanizačního prostředku
23
6.1 Fixní náklady
24
6.2 Variabilní náklady
27
7.
Náklady a cena mechanizované práce
34
8.
Programy pro výpočty nákladů na mechanizované práce
42
9.
Ekonomická efektivita techniky
47
10.
Náklady na materiál
52
11.
Celkové náklady na plodinu
57
Použitá literatura
61
_________________________________
1.
________________________________
ÚVOD V ČR se v současnosti réva vinná pěstuje na ploše asi 19 000 ha. Příčinou
tohoto výrazného nárůstu pěstitelských ploch byla dotační politika státu orientovaná na podporu nových výsadeb před vstupem ČR do EU v roce 2002. Přínosy, které většina pěstitelů révy a výrobců vína očekávala, se však v řadě případů nedostavily. Příčinou je otevření trhu s vínem a četná legislativní opatření, v jejichž důsledku je na tuzemském trhu vysoký přetlak hroznů, který se odráží v nízkých výkupních cenách hroznů a export levného vína ze zahraničí. Pěstitelé révy jsou tak v konkurenčním tržním prostředí nuceni neustále inovovat uplatňované výrobní procesy, modernizovat vinohradnické a vinařské provozy a hledat nové cesty vedoucí k minimalizaci výrobních nákladů. Možné řešení představuje přechod pěstitelů od konvenčního způsobu pěstování k tzv. integrované produkci. Zavádění nových pěstitelských technologií, se neobejde bez nových pracovních operací a používání speciální mechanizace. Celá agrotechnika, musí být řízena důsledně a účelně dle pěstitelských a ekologických podmínek. Hlavním úkolem je zefektivnění všech prací a celkové snížení nákladů. Důležitým momentem pro pěstitele organizované ve Svazu integrované produkce hroznů a vína představuje za předpokladu splnění stanovených podmínek možnost čerpat dotace v rámci dotačních titulů EU. Tyto prostředky napomáhají pěstitelům alespoň z části kompenzovat vynaložené náklady a lépe obstát v konkurenčním prostředí EU.
1
_________________________________
2.
________________________________
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY VE VINOHRADNICTVÍ
Technologické a pracovní postupy Výrobní postup lze charakterizovat jako sled technologických a pracovních operací vedoucích ke konečnému efektu za daných přírodních, agrotechnických a ekonomických podmínek. Technologický postup je v uživatelské podobě chronologickým sledem pracovních operací, které je třeba v daných výrobně-ekonomických podmínkách realizovat k dosažení předpokládaného cíle. Jeho nedílnou součástí jsou technologické parametry, tj. časové a věcné vazby mezi technologickými operacemi, ukazatelé změny kvality a údaje o velikosti a vlastnostech vstupů a výstupů výrobního procesu. Jsou to zejména: -
agrotechnické lhůty operací nebo vývojové fáze rostliny
-
nutné pořadí technologických operací (návaznost na vývojové fáze rostliny)
-
dávka hnojiv, postřiků
-
hloubka kultivačního zásahu
-
vlastnosti sklizeného produktu (např. cukernatost).
Pracovní postup je uspořádaný sled dějů pracovního procesu, který má v písemném záznamu podobu seznamu pracovních operací, kterými se přímo nebo nepřímo realizují jednotlivé technologické operace, vstupy a výstupy výrobního procesu. Sled pracovních operací vždy doplňují parametry pracovního postupu, které určují podmínky, za kterých má práce probíhat: -
přepravní vzdálenost
-
velikost, tvar, svažitost pozemku, půdní podmínky
-
pracovní rychlost
-
vlastnosti manipulovaných materiálů.
Tam kde technologický a pracovní postup probíhají společně, technologické a pracovní operace splývají. Proto je vhodné pracovat s oběma postupy jako s jedním celkem a pojem technologický postup označovat jako pracovní postup. Pracovní operace jako přesně specifikovaná činnost označuje jednotlivé působení na zpracovávaný materiál, kde výsledkem je dílčí změna jeho stavu, vlastnosti nebo místa. Operace může sestávat z několika fází a představuje základní kategorii pro členění každého
2
_________________________________
________________________________
pracovního postupu. Každá operace zpravidla probíhá určitým způsobem nebo je prováděna určitým strojem a její provedení je časově nebo technologicky podmíněno. Jednotlivé operace mohou být prováděny ručně (např. vylamování zálistků, podlom) nebo mechanizovaně (např. plně mechanizovaná sklizeň hroznů). Na mechanizované operaci se zpravidla podílí energetický prostředek (traktor) a vlastní stroj – vzniká tak pracovní souprava. Některé operace jsou zajišťovány samojízdnými stroji. V technologickém postupu potom rozlišujeme: Operace technologické synonymně označované jako pracovní, které se vyznačují působením na kvalitativní změny (např. řez, kultivace, osečkování). Operace netechnologické, které jsou nezbytné z hlediska technologického procesu pro jeho plynulost a realizaci (doprava, manipulace, kontrola). Technologické postupy jsou vypracovávány ve variantní podobě, která je dána zejména: -
výrobními podmínkami
-
povahou pracovních operací
-
vlastním produktem (požadavky na něj)
při snaze o zachycení nejobvyklejších způsobů pěstování v dané oblasti. Členění technologického procesu na operace není statické a mění se především s rozvojem technologie a techniky. Proto je nutné při zavedení nové technologie a nové techniky prověřit oprávněnost operací v technologickém postupu a tyto upřesnit. Rozdělení technologického procesu na operace umožňuje využití vhodné techniky, přípravu vhodné sestavy linky, propočet potřeby materiálů atd.
Technologické postupy ve vinohradnictví Technologické postupy pro plodné vinice vycházejí ze tří rozdílných systémů pěstování révy vinné. Jedná se o : a)
konvenční pěstování
b)
integrované pěstování
c)
organické pěstování
3
_________________________________
________________________________
Konvenční systém pěstování Představuje standardní technologické postupy, které jsou v současnosti uplatňovány u řady pěstitelských podniků na převážné většině vinohradnických ploch. Jejich hlavní nevýhodou je poměrně rozsáhlý objem vstupů. Jedná se zejména o chemizaci (aplikace průmyslových
hnojiv,
neselektivních
herbicidů,
širokospektrálních
insekticidů)
a
nekoordinované využívání mechanizace (podporuje zhutnění podorniční vrstvy půdy vlivem opakovaných přejezdů, narušení půdní struktury opakovanou kultivací meziřadí). V důsledku
těchto
často
paušálních
zásahů
pak
dochází
k deharmonizaci
agroekosystému a k úbytku jeho živých složek. Klesá aktivita půdního života, obsah humusu, ubývá počet i druhové zastoupení mikroorganismů, zhoršují se fyzikální a chemické vlastnosti půd. Vlivem nedostatečného hnojení organickými hnojivy pak poměrně často dochází k poklesu půdní úrodnosti. U tohoto systému pěstování rozlišujeme dále podle způsobu kultivace půdy: Technologický postup tzv. černý úhor – s variantami: ·
černý úhor (standardní celoplošné obdělávání)
·
černý úhor s ozimou směskou pro zelené hnojení
·
černý úhor s jarní směskou pro zelené hnojení Technologický postup tzv. zatravnění vinice s variantami:
·
celoplošné zatravnění
(vhodné zejména pro erozí ohrožené polohy s dostatkem
srážek nebo se závlahou) ·
zatravnění ob jeden řádek, jako velmi používaná varianta, umožňující částečnou kultivaci příkmenných pásů, vjezd souprav i za horších podmínek (po dešti) při současně nižší konkurenci travního pokryvu
·
zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů, jako stále častěji používaná varianta, umožňující odstranit pásový postřik herbicidy v oblasti příkmenných pásů, který je nahrazen mulčováním meziřadí a mechanickou kultivací příkmenných pásů pomocí výkyvných sekcí
·
zatravnění meziřadí s chemickou kultivací příkmenných pásů, jako varianta nacházející stále menší uplatnění z důvodu rostoucí ochrany životního prostředí a vysoké ceny herbicidů
4
_________________________________ ·
________________________________
nastýlání – v našich podmínkách tento způsob pěstování zatím zůstává ve fázi ověřování na malých plochách, zejména z důvodů nedostatku surovin vhodných pro nastýlání (např. slámy)
Integrovaný systém pěstování Integrovaná produkce (dále jen IP) představuje ucelený ekologický systém pěstování révy vinné a její ochrany před škůdci a chorobami s důrazem na využívání přírodních biotechnologií, při minimalizaci vstupních nákladů. Hlavními zásadami IP jsou: ·
vhodná volba polohy vinice
·
vhodný výběr odrůd (odrůdová skladba)
·
zatravnění vinice
·
upřednostnění biologických metod regulace chorob a škůdců
·
omezené používání pesticidů Z hlediska zákonného vymezení představuje IP způsob zemědělského hospodaření,
jehož základním cílem je zajištění trvale udržitelného rozvoje ve smyslu § 6 zákona č.17/1992 Sb., o životním prostředí. Tedy rozvoje, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce agroekosystémů a ostatních ekosystémů, jež jsou zemědělskou produkcí přímo, či nepřímo ovlivňovány. Dalším základním požadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování révy vinné a zpracování produkce při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů. Integrovaný způsob pěstování lze definovat následujícím způsobem: ·
integrovaná produkce usiluje o dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí
·
na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém a je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je udržení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného životního prostředí
·
přednostně se využívají a podporují přirozené regulační mechanismy.
5
_________________________________
________________________________
K ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské požadavky se vyžaduje smysluplný soulad mezi
biologickými,
technickými a chemickými opatřeními. Pěstitelé, kteří preferují IP, jsou sdružováni ve Svazu IP hroznů a vína. Směrnice Svazu IP stanoví limitující a doporučená kritéria pro jednotlivé pěstební technologie. Jsou jimi např.: ·
ošetřování proti houbovým chorobám pouze na základě krátkodobé prognózy a signalizace
·
ošetřování proti živočišným škůdcům pouze na základě vyhodnocení jejich výskytu (včetně využití prahu hospodářské škodlivosti)
·
udržování sežínaného zatravnění nebo řízeného zaplevelení minimálně v každém druhém mezičasí
·
hnojení či vápnění jen na základě půdních rozborů a diagnostiky výživného stavu
·
vyloučení celoplošné aplikace herbicidů a to i ve snížených dávkách. Herbicidy doporučené pro IP lze použít pouze v řádcích atd. Při dodržení těchto a dalších kritérií pak lze finální produkt (stolní hrozen, víno)
deklarovat jako produkt z IP a označit jej ochrannou známkou. IP je ve vybraných zemědělských podnicích v oblastech jižní Moravy s úspěchem zaváděna od roku 1992 a stále více rozšiřována. Pěstitelé zařazeni do systému IP mohou získat v rámci dotačních titulů EU dotaci. Pro rok 2006 byla tato dotace stanovena ve výši 15 120 Kč na 1 ha za rok. U
integrovaného systému pěstování rozlišujeme dále podle způsobu ošetření
meziřadí: Technologický postup zatravnění vinice – s variantami: ·
zatravnění celoplošné
·
zatravnění ob jeden řádek – vhodné zejména při přechodu z konvenčního pěstování na IP
·
zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů
·
zatravnění meziřadí s chemickou kultivací příkmenných pásů (za přísného dodržení limitujících kritérií)
6
_________________________________
________________________________
Technologický postup nastýlání – s variantami: ·
nastýlání celoplošné
·
nastýlání ob jeden řádek
7
_________________________________
3.
________________________________
MODELOVÉ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY Technologické postupy uplatňované v podmínkách pěstitelské praxe lze sestavovat
v různých variantách do modelových postupů, které podrobně zachycují posloupnost jednotlivých pracovních operací prováděných během celého roku ve vinici. Využití těchto modelových technologických postupů je např. při stanovování potřeby mechanizace, ruční práce, materiálu (chemické ochranné prostředky, vázací pásky atd.), spotřeby pohonných hmot. Lze je také využít pro vyčíslení nákladů na jednotlivé operace a technologický postup jako celek. Při zpracování modelových technologických postupů by mělo být zohledněno využívání perspektivních technologických operací s využitím moderních mechanizačních prostředků, snižování podílu ruční práce a snižování zátěže na životní prostředí. Mezi takové operace lze zařadit např. ometání kmínků, mechanickou kultivaci příkmenných pásů, hloubkové kypření, defoliaci a především plně mechanizovanou sklizeň hroznů. Při tvorbě jednotlivých variant technologických postupů je vhodné sestavení základní kostry, která zahrnuje technologické operace jako např. řez révy, opravu drátěnky, postřik vinice, sklizeň a odvoz hroznů, které jsou společné pro všechny varianty technologických postupů. K této základní kostře pak mohou být přiřazovány technologické operace, které jsou specifické pro konkrétní varianty technologických postupů např. kultivace přikmenných pásů (výkyvnou sekcí) u varianty „zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů”. U jednotlivých pracovních operací je rovněž vhodné doplnit orientační údaj o termínu jejich provedení (ATL) a opakovatelnost operace během dané ATL a rovněž druh materiál (týká se operací, kde se předpokládají materiálové vstupy do technologického procesu). Ukázku modelového technologického postupu pro konvenční produkci uvádí Tab.1.
8
_________________________________
________________________________
Tab.1 : Konvenční pěstování - modelový technologický postup „černý úhor” Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
Název pracovní operace
Způsob provedení (ruč./mech.)
37.
Řez révy Ručně Oprava drátěnky Ručně Drcení réví Mechanizovaně Vyvazování vinice jarní Ručně Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Nakládání hnoje Mechanizovaně Rozmetání hnoje ve vinicích Mechanizovaně Odorání vinice Odhrnutí půdy od kmínků Ručně Mechanizovaně Diskování meziřadí Mechanizovaně Ometání kmínků Podlom Ručně Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Plečkování meziřadí Kultivace příkmenných pásů Mechanizovaně vinic Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Zastrkování letor. a vylamování Ručně zálistků Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Osečkování letorostů Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Plečkování meziřadí Kultivace příkmenných pásů Mechanizovaně vinic Odlistění zóny hroznů Ručně Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Osečkování letorostů Mechanizovaně Dovoz vody Mechanizovaně Postřik vinice Mechanizovaně Diskování meziřadí Mechanizovaně Plně mech. sklizeň hroznů
38. 39. 40. 41.
Odvoz hroznů Dosběr hroznů Hloubkové kypření Přiorání vinice
19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.
Mechanizovaně Ručně Mechanizovaně Mechanizovaně
ATL II-III III III III IV IV IV IV V V V V V V V VI VI VI
Materiál
Sloupky + drát Páska k vyvazování tažňů Sulka Chlévský hnůj (50 t.ha-1)
Kum+Polyr Falc+Aliette
VI VI VI
1 Zato+Eup
VI VII VII VII VII VII VII
Opakovatelnost . 1 1 1 1 1 1 0,25* 0,25 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Falc+Aliette
Zato+Aliette
1 1 1 1 1 1
VII
1
VII VIII VIII VIII VIII VIII VIII
1 1 1 1 1 1 1
IX IX IX X XI
Zato+Eup
Mythus Hrozny moštové (8,5t.ha-1) P-K hnojivo (0,4t.ha-1)
1 1 1 0,33 1
Vysvětlivky použitých zkratek: ATL-agrotechnická lhůta, Kum-Kumulus WG, PolyrPolyram WG, Aliette-Aliette Bordeaux, Eup-Euparen Multi, Zato-Zato 50WG, Falc-Falcon 460EC, *údaj O,25 vyjadřuje opakovatelnost operace 1 x za 4 roky
9
_________________________________
________________________________
PŘÍKLAD 1 Navrhněte modelový technologický postup pro plodné vinice formou chronologického sledu pracovních operací a zohledněte následující podmínky: -
varianta TP …………………………………………..
-
výměra pěstitelské plochy ……………………………(ha)
-
spon výsadby a typ vedení ……………………………
-
správně terminologicky označte jednotlivé pracovní operace (např. řez révy, drcení réví, oprava opěrné konstrukce, vyvazovaní tažňů, nakládání hnoje, rozmetání hnoje, odorání vinice, odhrnutí půdy od kmínků, čištění kmínků, ometání kmínků, podlom, vylamování zálistků, mechanická kultivace přikmenného pásu, dovoz vody, chemická ochrana vinice, chemická kultivace příkmenného pásu, odlistění zóny
hroznů,
defoliace,
částečně
mechanizovaná
sklizeň
hroznů,
plně
mechanizovaná sklizeň hroznů, ruční dosběr hroznů) -
s ohledem na velikost pěstitelské plochy navrhněte operace prováděné ručně a mechanizovaně
-
u jednotlivých operací doplňte agrotechnické lhůty a spotřebovaný materiál ( např. drát, hnojiva) a zpracujte model chemické ochrany (počet zásahů, použité přípravky, dávky)
Navržený technologický postup zpracujte formou tabulkového přehledu (viz. ukázka Tab.2). Tab.2: Technologický postup pro plodné vinice Poř. č.
Název operace
1.
Řez vinice
pracovní Způsob provedení (ruč./mech.)
ATL
Materiál
Poznámka
Ručně
I.–III.
-
-
2. . . . .
10
_________________________________
4.
________________________________
HLAVNÍ ASPEKTY PŘI VÝBĚRU STROJE Investice do vinohradnické techniky mají určitá specifika, která je třeba brát v úvahu
jak při rozhodování o pořízení stroje, tak při jeho využívání a ekonomickém hodnocení provozu. Nákup nové techniky je vždy vážným rozhodnutím s dlouhou dobou návratnosti investičních prostředků. Při nákupu nové techniky je obtížné vyhodnotit ekonomický přínos investice, navíc je třeba brát v úvahu faktor času, neboť výdaje na investice a přínosy z investic vznikají v různých časových obdobích. Vinohradnická technika má stanovenu dobu odepisování v převážné většině případů na 5 let. Skutečná doba používání může být podstatně delší. Především v současné době, kdy zemědělské podniky nemají dostatek finančních prostředků, dosahuje např. u traktorů často více než 20 let. Technický rozvoj však postupuje, a zpravidla za vyřazený stroj již není možné, ani účelné pořídit obdobný nový stroj. Obnova strojového parku se proto prolíná se zaváděním nových, modernějších technologických postupů. Nabídka strojů na trhu je velmi široká a tak je třeba vlastnímu výběru věnovat maximální pozornost. Je nutné posoudit celý systém pěstování a určit prioritní oblasti, které vyžadují nejvíce obnovu strojů. Při samotném výběru by neměla být opomíjena otázka jeho možné návaznosti (agregovatelnosti) na stávající stroje a zařízení podniku i na výhledové výrobní a technologické záměry. Tab.3 uvádí přehled faktorů, které v různé míře ovlivňují rozhodování při pořízení nového stroje: -
posouzení technologické opodstatněnosti stroje z hlediska výhledové koncepce rozvoje podniku tzn. zda dojde k rozšíření stávajících pěstitelských ploch, případně zda konkrétní pracovní operace (např. kultivace příkmenného pásu pomocí výkyvné sekce) bude zařazena do technologického postupu
-
posouzení technické vhodnosti nového stroje (zpravidla výkonnost nového stroje významně převyšuje výkonnost nahrazovaného) a navazujících změn ve strojovém parku při možném sestavování strojních linek tj. možnost bezproblémové agregace nářadí s energetickým prostředkem. Tato zásada platí zejména u aktivního (poháněného) nářadí. Požadavek mechanizačního prostředku na instalovaný výkon motoru traktoru zpravidla uvádí samotní výrobci
11
_________________________________ -
________________________________
při výběru je nutné respektovat také pěstitelské podmínky stanoviště např. spon výsadby, výšku révové stěny. Jednotliví výrobci nabízí výrobní řady strojů a nářadí, které se mohou lišit např. šířkou pracovního záběru. Jako příklad lze uvést mulčovače, které jsou využívány při údržbě zatravněného meziřadí vinic (příp. k drcení réví), které jsou na trhu k dispozici s pracovním záběrem od 0,8 – 3,0 m. Chybný výběr mulčovače se širokým pracovním záběrem by tak ve vztahu ke sponu výsadby znemožnil jeho průjezd meziřadím
-
stanovení rozsahu celoročního využívání stroje ve vlastním podniku. S ohledem na tento faktor je pěstitel nucen pečlivě zvážit účelnost vlastnictví nového stroje ve vztahu k místním podmínkám a podmínkám pronájmu stroje nebo zajištění operace dodavatelsky formou služeb
-
stanovení exploatačních ukazatelů (výkonnost, spotřeba PHM, agregovatelnost atd.) a vyhodnocení provozních nákladů
-
stanovení vhodného okamžiku náhrady vyřazovaného stroje (např. prodávající převezme vyřazovaný stroj na protiúčet, bude využito akční slevy, atd.)
-
stanovení vhodného způsobu financování (za hotové, na úvěr, leasing apod.)
-
zajištění a zaškolení obsluhujícího personálu (pro příp. vícesměnný provoz).
Při vlastním rozhodování a výběru výrobce a typu stroje by se dále nemělo zapomínat ani na další faktory, které mohou ve svých důsledcích ovlivňovat jak možnosti jeho využití, tak i ekonomiku provozu a obnovy, jako např. schválení stroje podle zákona o státním zkušebnictví, schválení k provozu na veřejných komunikacích, vybavení stroje veškerou potřebnou dokumentací, testy nezávislých zkušeben. Ve vztahu k samotnému výrobci pak v žádném případě nelze opomíjet jeho postavení a úspěšnost na trhu, zajištění záručního servisu (jeho délku, rozsah, kvalitu, podmínky plnění), cenu a pružnost zajištění pozáručního servisu, nabízené pozáruční služby apod. Při rozhodování o variantě financování nově pořizovaného stroje lze v zásadě využít vlastního kapitálu nebo cizího kapitálu (finanční leasing, bankovní úvěr apod. ). Předností úhrady z vlastních prostředků je, že subjekt není zatížen platbou úroků z půjčených peněz ani marží leasingových společností. Nevýhodu pak představuje jednorázově vynaložený objem prostředků (zatížení podnikatelského subjektu), které musí získat buďto z odpisů, nebo ze zdaněného zisku. Jinou variantu běžnou zejména v zahraničí
12
_________________________________
________________________________
poskytuje řešení, kdy se vzájemně dohodne více pěstitelů a kapitál potřebný na pořízení stroje složí společně. Tab.3: Schéma faktorů ovlivňujících rozhodování o pořízení stroje Koncepce rozvoje podniku (výrobní záměr) Potřeba strojů ve vlastním podniku - v plánovaných technologických postupech
Možnosti dalšího uplatnění Nákup nového stroje
stroje - formou služby pro cizí Celkový rozsah ročního
Rozhodnutí o pořízení stroje
využití stroje Vhodnost stroje pro provedení operace (výkonnost, kvalita práce, vazba na ostatní stroje, servis…) Pořizovací cena stroje Termín nákupu stroje
Smluvní zajištění pracovní
Forma pořízení
operace
Cena služby na trhu
Financování formou leasingu je u nás oblíbené zejména v posledním desetiletí. Představuje pronájem strojů za sjednané nájemné. Pronajímatel (tzn. některá z řady leasingových společností) umožňuje nájemci (tzn.pěstiteli) na základě smlouvy užívání stroje. Velmi často poskytuje i servisní služby spojené s jeho údržbou a opravami. Odpisy stroje provádí leasingová společnost, která jej po celou dobu pronájmu vlastní. Nejčastěji se využívá tzv. finanční leasing, u kterého po skončení leasingové smlouvy přejde stroj bezplatně nebo za zpravidla symbolický poplatek do vlastnictví nájemce. Výhodou leasingu je možnost rychlého
13
_________________________________
________________________________
uplatnění všech nákladů spojených s leasingem ke snížení daňového základu (v průběhu 3 let) a ve srovnání s úvěrem není vyžadována pronajímatelem garance. U bankovních úvěrů musí žadatel prokázat schopnost splácení samotného úvěru, předložit tzv. podnikatelský záměr doložený ekonomickými kalkulacemi (např. rozvahou, výsledovkou, cash flow). O celkových nákladech úvěru rozhoduje vedle výše úrokové sazby také délka splácení. Při pořízení stroje na úvěr je možno využít dotace, které poskytuje Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Dotace PGRLF jsou zaměřeny na úhradu části úroků z úvěru a poskytnutí garance za část jistiny. Nově lze na nákup strojů využít nenávratné dotace na strojní investice od Státního zemědělského intervenčního fondu (Operační program Zemědělství). Tato instituce je akreditovanou platební agenturou a zprostředkovatelem finanční podpory, kterou Evropská unie v rámci opatření Společné zemědělské politiky poskytuje České republice z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Finance jsou určeny především pro podpory investic do zemědělského majetku (nákup techniky) a podpory mladým začínajícím zemědělcům. Dotace není nároková, základní podmínkou pro její poskytnutí je kvalitně zpracovaný projekt. Finanční prostředky na projekt si musí žadatel zajistit v plné výši sám a podporu dostane až po realizaci projektu. Ve vztahu k pořizovací ceně strojů a faktorům, které ji ovlivňují nelze opomíjet statut podnikatelského subjektu z hlediska placení daně z přidané hodnoty (DPH). Není-li kupující plátcem DPH, pak je pořizovací cena stroje o tuto daň vyšší.
PŘÍKLAD 2 Pro modelový postup z příkladu 1 zpracujte návrh mechanizačních prostředků s využitím dostupných podkladů (prospekty, katalogy, internet, uživatelé, vlastní zkušenosti). Návrh zpracujte tak, že do tabulky technologického postupu doplníte stroj nebo soupravu pro každou operaci, s uvedením značky a typu, příp. dalších parametrů (pracovní záběr, předpokládaná výkonnost, agregace, apod.).
14
_________________________________
5.
________________________________
VÝKONNOST MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ Výkonnost mechanizačního prostředku (soupravy) je množství práce předepsané
jakosti vykonané soupravou za časovou jednotku. Vyjadřuje se v jednotkách plochy, (objemu nebo hmotnosti) za zvolenou časovou jednotku (hodina, směna, den, sezona, rok apod.). U mobilních souprav pro polní práce se udává nejčastěji v plošných jednotkách (ha.h-1, ha.sm-1 atd.), u sklizňových souprav se tento údaj doplňuje výkonností vyjádřenou v jednotkách hmotnosti sklizeného nebo zpracovaného materiálu (t.h-1, t.sm-1 atd.). Obecně lze rozeznávat teoretickou, technickou a skutečnou výkonnost. Teoretická výkonnost mobilních souprav je výkonnost při plném využití konstrukčního záběru (Bk), teoretické rychlosti jízdy (vt), tj. výkonnost, kterou nelze prakticky dosáhnout. Technická výkonnost mobilních souprav se dosahuje při technicky možném (optimálním) využití záběru a rychlosti za daný času nasazení. Skutečná výkonnost mobilních souprav je výkonnost dosažená při konkrétním využití záběru, rychlosti za čas nasazení v konkrétních provozních podmínkách. Plošná výkonnost se obecně stanoví ze vztahu: W1 = 0,1. Bp . vp [ha.h-1] kde: W1 – efektivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1 ]
Bp - technicky možný (optimální) pracovní záběr soupravy [m] vp - technicky možná (optimální) pracovní rychlost [km.h-1] Vzhledem k značným obtížím při stanovení technicky možného (optimálního) pracovního záběru a pracovní rychlosti (bylo by nutno vymezit snadno opakovatelné podmínky pro jejich stanovení), počítá se tato výkonnost ze skutečně dosaženého pracovního záběru a pracovní rychlosti dosažené v konkrétních podmínkách. Skutečné výkonnosti se vyjadřují pomocí součinitelů využití pracovního času. Jejich hodnoty lze stanovit ze struktury času nasazení sledovaného stroje (soupravy) v průběhu celé směny (časový snímek).
15
_________________________________
5.1
________________________________
Struktura času nasazení stroje Skutečná doba používání stroje (strojní soupravy) se označuje T09 a skládá se
z těchto částí: T09 = ∑ T07 + ∑ T8 + ∑ T9 kde:
T07 - celkový čas nasazení, tj. čas během kterého je mechanizační prostředek využíván pro provedení operace. Jednotkou bývá podle délky sledování minuta, hodina, den T8 - čas na předepsané údržby vyšších stupňů, čas na sestavování či rozebírání linky T9 - čas, v němž není prostředek nasazen – posezónní opravy, uskladnění Pro potřeby stanovení výkonnosti a provozních nákladů strojních souprav má největší
význam celkový čas nasazení T07. Celkový čas nasazení T07 lze zjednodušeně vymezit dobou mezi odjezdem a příjezdem stroje z místa garážování v rámci jednoho pracovního dne. Celkový čas nasazení T07 se dále dělí na: ·
čas hlavní - čas, kdy mechanizační prostředek aktivně vykonává činnost pro kterou je určen (T1) – např. kypření, postřik
·
čas vedlejší – na pravidelně opakující se pomocnou činnost (T2) - např. otáčení, najíždění do meziřadí, plnění nádrže
·
čas na údržbu, přípravu a seřízení mechanizačního prostředku (T3)
·
čas na odstranění poruch (T4) – např. výměna radlice, čištění
·
čas prostojů způsobený obsluhou (T5)
·
čas pro zahájení a ukončení práce (T6) – např. přejezdy, přestavení z transportní do pracovní polohy
·
čas ostatních prostojů (T7) Takto rozčleněné časové úseky se skládají do podoby složených časů, které zahrnují
příslušné vedlejší nebo ztrátové časy. K nejdůležitějším složeným časům nasazení patří: T02 = operativní čas, charakterizuje využití ideálního mechanizačního prostředku při ideální organizaci práce (T02 = T1 + T2) T04 = produktivní čas, vyjadřuje využití vyráběného mechanizačního prostředku při běžné organizaci práce, ale v objektivních podmínkách (T04 = T02 + T3 + T4)
16
_________________________________
________________________________
T07 = celkový čas nasazení, při snímkování je vyjadřován za směnu, pracovní den, sezónu nebo rok, charakterizuje běžné podmínky (T07 = T04 + T5 + T6 + T7) Z výše uvedených základních a složených časů lze pak definovat součinitele využití pracovního času. Vyjadřují podíl hlavního času (při kterém se provádí vlastní operace) k ostatním (vedlejším a neproduktivním) časům při sledování. Pomocí těchto součinitelů se stanoví příslušná výkonnost. Součinitel využití operativního času: K 02 =
T1 T1 = T02 T1 + T2
Je podílem hlavního času k času operativnímu a z jeho hodnoty lze posoudit potřebu vedlejšího času pro provedení operace. Pro určité operace nabývá typických hodnot (např. u orby K02 = 0,7 – 0,85, při rozmetání hnojiva K02 = 0,3 – 0,45) Součinitel využití produktivního času: K 04 =
T1 T1 = T04 T1 + T2 + T3 + T4
Zahrnuje další neproduktivní časy nutné k činnosti soupravy v podmínkách skutečného provozu Součinitel využití celkového času nasazení
K 07 =
T1 T1 T1 = = T07 T1 + T2 + T3 + T4 + T5 + T6 + T7 T04 + T5 + T6 + T7
Vyjadřuje podíl času hlavního k vedlejším a neproduktivním časům, které jsou zpravidla součástí jedné pracovní směny (cca 8 hod.)
5.2
Roční nasazení stroje Vyjadřuje se v hodinách provozu stroje za rok, nebo v ha ošetřené plochy za rok.
Tento parametr významně ovlivňuje fixní složku jednotkových nákladů. Hodnota ročního nasazení stroje ukazuje na rozsah jeho využití v podmínkách uživatele a je ovlivněna velikostí
17
_________________________________
________________________________
pěstitelské plochy, výkonností stroje (soupravy) a počtem opakování pracovní operace v technologickém postupu a případně i možností uplatnění stroje formou služby pro cizí. Pro jednotlivé stroje se pak stanoví výpočtem z těchto údajů. Pro traktor se stanoví součtem nasazení traktoru ve všech strojních soupravách v podniku v průběhu roku, ke kterému se připočte další využití traktoru při dopravních (manipulačních) operacích v průběhu roku případně využití traktoru při práci formou služeb. Hodnota ročního nasazení stroje se dá zvýšit zvětšením obhospodařované plochy (rozvoj podniku, služby pro cizí), změnou technologického postupu (nahrazení operace, přidání operace). Zvýšení ročního nasazení znamená snížení fixních nákladů stroje na jednotku nasazení, zároveň však může znamenat zvýšení nákladů na opravy (stroj déle pracuje, roste proto pravděpodobnost poruchy a potřeba opravy). U jednotlivých strojů lze pak ze znalosti průběhu těchto složek nákladů stanovit optimální roční nasazení stroje, kdy náklady na jednotku nasazení jsou za dobu používání stroje minimální.
5.3
Výkonnost stroje Pro praktické účely se používá pojmů: výkonnost za čas hlavní (efektivní výkonnost),
operativní, produktivní a provozní výkonnost. Výkonnosti se stanovují s využitím uvedených součinitelů využití pracovního času. Výkonnost za čas hlavní Je výkonnost při technicky možném (optimálním) využití záběru a rychlosti a při plném využití času nasazení tj. neuvažuje časové ztráty a stanoví se: W1 = 0,1 . Bp . vp kde: W1 - výkonnost za čas hlavní mobilní soupravy [ha.h-1] Bp - technicky možný (optimální) pracovní záběr soupravy [m] vp - technicky možná (optimální) pracovní rychlost [km.h-1] Vzhledem k značným obtížím při stanovení technicky možného (optimálního) pracovního záběru a pracovní rychlosti (bylo by nutno vymezit snadno opakovatelné podmínky pro jejich stanovení), počítá se tato výkonnost ze skutečně dosaženého pracovního záběru a pracovní rychlosti v konkrétních podmínkách. Výkonnost za čas hlavní potom
18
_________________________________
________________________________
vyjadřuje maximálně dosažitelnou výkonnost (i když jen po krátkou dobu) v podmínkách sledování výkonnosti. Operativní výkonnost Je výkonnost dosahovaná za čas operativní (čas T02) W02 = 0,1 . Bp . vp . K02 = W1 . K02
kde: W02 - operativní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] K02 - součinitel využití času operativního Produktivní výkonnost Se vypočítává s přihlédnutím k dalším ztrátovým časům, avšak jen takovým, které bezprostředně souvisejí s činností sledovaného mechanizačního prostředku: W04 = 0,1 . Bp . vp . K04 = W1 . K04 kde: W04 - produktivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] K04 - součinitel využití času produktivního Provozní výkonnost Se vypočítává s přihlédnutím ke všem ztrátovým časům, které vznikají při
provozu
soupravy jako celku: W07 = 0,1 . Bp . vp . K07 = W1 . K07 kde: W07 - provozní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] K07 - součinitel využití času nasazení soupravy
PŘÍKLAD 3 Stanovte výkonnost soupravy pro plošné kypření (traktor + kypřič) B = 2,4 m, v = 3,6 km.h-1, je-li dána struktura času: T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
310 min
40
10
20
20
20
22
19
_________________________________
________________________________
Výpočet:
K 02 =
T1 T1 = T02 T1 + T2
K 02 =
310 = 0,88 310 + 40
K 04 =
T1 T1 = T04 T1 + T2 + T3 + T4
K 04 =
310 = 0,81 310 + 40 + 10 + 20
K 07 =
T1 T1 = T07 T1 + T2 + T3 + T4 + T5 + T6 + T7
K 07 =
310 310 = = 0,70 310 + 40 + 10 + 20 + 20 + 20 + 22 442
W1 = 0,1. Bp . vp [ha.h-1] W1 = 0,1 . 2,40 . 3,60 = 0,86 ha.h-1 W02 = 0,1 . Bp . vp . K02 = W1 . K02 [ha.h-1] W02 = 0,86 . 0,88 = 0,76 ha.h-1 W04 = 0,1 . Bp . vp . K04 = W1 . K04 [ha.h-1] W04 = 0,86 . 0,81 = 0,69 ha.h-1 W07 = 0,1 . Bp . vp . K07 = W1 . K07 [ha.h-1]
20
_________________________________
________________________________
W07 = 0,86 . 0,70 = 0,60 ha.h-1 PŘÍKLAD 4 Stanovte výkonnost soupravy při kultivaci meziřadí vinice zatravněné ob jeden řádek, šířka B = 2,20 m, soupravou traktor Z5213 + kultivátor KN 150, Bp = 1,50 m, vp = 4,0 km.h-1. Koeficient využití pracovního času K07 = 0,75. Stanovte výkonnost soupravy (v ha obdělané vinice) a pro srovnání vypočtěte velikost skutečně obdělané plochy (ha.h-1). Výpočet: Skutečná výkonnost soupravy W07 = 0,1 . B . vp . K07 = W1 . K07 [ha.h-1] W07 = (0,1 . 2,2 . 4,0 . 0,75) . 2 = 1,32 ha.h-1 Skutečně obdělaná plocha při hodinovém nasazení S = 0,1 . Bp . vp . K07 S = (0,1 . 1,5 . 4,0 . 0,75) . 1 = 0,45 ha.h-1 PŘÍKLAD 5 Stanovte výkonnost u soupravy pro chemickou ochranu ve vinicích (traktor + nesený rosič s objemem nádrže 400 l). B = 3,0 m; vp = 5,0 km.h-1 ; K02 = 0,6; K04 = 0,5; K07 = 0,35. Pro 2 případy: a) průjezd každým meziřadím (hustá listová stěna, menší výkon ventilátoru) b) průjezd ob jeden řádek (ošetřená listová plocha, výkonný ventilátor) Výpočet: a) W1 = 0,1. Bp . vp [ha.h-1] W1 = 0,1 . 3,0 . 5,0 = 1,5 ha.h-1 W02 = 0,1 . Bp . vp . K02 = W1 . K02 [ha.h-1] W02 = 0,1 . 3,0 . 5,0 . 0,6 = 0,9 ha.h-1
21
_________________________________
________________________________
W04 = W1 . K04 = 1,5 . 0,5 = 0,75 [ha.h-1] W07 = W1 . K07 = 1,5 . 0,35 = 0,52 [ha.h-1] b) W1 = 0,1. Bp . vp .2 [ha.h-1] W1 = 0,1 . 3,0 . 5,0. 2 = 3,0 ha.h-1 W02 = W1 . K02 = 3,0 . 0,6 = 1,8 [ha.h-1] W04 = W1 . K04 = 3,0 . 0,5 = 1,50 [ha.h-1] W07 = W1 . K07 = 3,0 . 0,35 = 1,05 [ha.h-1] Pozn: Součinitel využití pracovního času K02 je nízký z důvodu potřeby času na přejezdy při plnění nádrže. Čas potřebný na tyto přejezdy je ovlivněn stavem cest, stavem opěrné konstrukce, šířkou okrajů vinice a reliéfem terénu. K04 a K07 zahrnují všechny ztrátové časy, zde zejména poruchy, přejezdy mezi pozemky, čištění nádrže apod. Při ošetřené révové stěně (osečkování) a dostačujícím výkonu ventilátoru rosiče se výkonnost soupravy zdvojnásobuje průjezdem ob jeden řádek (b). Při řešení organizačního zajištění této operace s dovozem vody k okraji vinice se zvyšuje výkonnost (bude o něco vyšší než W02), ale vzniká náklad na provoz soupravy (traktor+cisterna) pro dovoz vody.
22
_________________________________
6.
________________________________
NÁKLADY NA PROVOZ MECHANIZAČNÍHO PROSTŘEDKU Náklady na provoz strojů mají dvě základní složky, fixní a variabilní. Při sledování
nákladů fixních se vychází z časového období jednoho roku, při sledování nákladů variabilních je vhodné vyjadřovat náklady na jednotku (hodina, hektar, tuna apod.). Pro co nejpřesnější výpočet je nutné využívat evidence nákladů pro daný stroj. Některé položky ale vyžadují také kvalifikovaný odhad, založený na srovnání s obdobným strojem nebo vycházející z delšího sledování. Celkové roční provozní náklady rNc se stanoví se podle vzorce: rN c = rN f + jNhv .Wr
[Kč.rok-1]
rNc - celkové roční náklady na stroj [Kč.rok-1]
kde:
rNf - roční náklady fixní [Kč.rok-1] jNhv - jednotkové variabilní náklady [Kč.h-1] Wr - roční nasazení stroje [h.rok-1] Z uvedeného vztahu je zřejmé, že praktický výpočet je usnadněn tím, že fixní náklady se stanoví jako roční, variabilní náklady jsou stanoveny na jednotku nasazení. Jednotkové náklady na provoz stroje se stanoví podle vzorce: jNhc =
rN c rN f = + jNhv Wr Wr
kde:
[Kč.h-1]
jNhc - jednotkové provozní náklady vztažené na 1 hodinu provozu stroje [Kč.h-1]
Pro vyjádření nákladů vztažených na jednotku plochy (1,0 ha) vstupuje do výpočtu skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy jN ha = kde:
jNhc W07
[Kč.ha-1]
jNha - jednotkové náklady vztažené na 1 ha ošetřené plochy [Kč.ha-1] W07 - skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy [ha.h-1]
23
_________________________________ 6.1
________________________________
Fixní náklady Celkové fixní náklady sestávají z nákladů na amortizaci, zúročení vlastního kapitálu
v kombinaci s úroky z půjček nebo marží finančního leasingu, nákladů na garážování a nákladů na ostatní poplatky (pojištění, daně apod.). Tyto náklady jsou nezávislé na ročním využití. [Kč.rok-1]
rNf = rNa + rNzu + rNKE + rNg + rNpop kde:
rNa - náklady na amortizaci [Kč.rok-1] rNzu - náklady na zúročení vlastního kapitálu (fiktivní náklad – ušlá příležitost) [Kč.rok-1] rNKE – náklady na externí kapitál (např. bankovní úvěr) [Kč.rok-1] rNg - náklady na garážování stroje [Kč.rok-1] rNpop - náklady na pojištění a další poplatky [Kč.rok-1]
Náklady na amortizaci Roční náklady na amortizaci (v daňové terminologii odpisy hmotného majetku) vyjadřují základní finanční zdroj na obnovu strojů. Ke kalkulacím tohoto finančního zdroje lze použít buď daňových odpisů, nebo odpisů účetních, při kterých je nutno znát úbytek hodnoty stroje v závislosti na čase. Náklady na amortizaci pro oba způsoby odepisování lze vypočítat podle vztahu: rN a = C . kde:
a 100
[Kč.rok-1]
C - pořizovací cena stroje [Kč] a - roční odpisová sazba v procentech za rok [%]
Roční odpisová sazba je pro daňové odpisy uvedena v zákoně (zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších zákonů). Pro účetní odpisy lze použít průměrnou odpisovou sazbu, která je daná převrácenou hodnotou zvolené doby odpisování stroje. Např.: Při 10 -letém odepisování stroje je průměrná roční odpisová sazba a=
100 = 10% 10
24
_________________________________
________________________________
Náklady na zúročení vlastního kapitálu Roční náklady na zúročení vlastního kapitálu jsou fiktivní náklady dané ušlými příležitostmi. Náklady na zúročení vlastního kapitálu patří do skupiny daňově neuznaných nákladů. Představují výnosy ušlých příležitostí v případě, že by byly tyto prostředky investované do jiné oblasti. Použití kategorie zúročení kapitálu se doporučuje při kalkulaci nákladů s cílem stanovit cenu mechanizované práce. V praxi to znamená, že např. při pořízení stroje na úvěr, lze tyto náklady vyčíslit na základě podílu vlastních zdrojů kapitálu (nikoliv úvěru). Náklady na zúročení vlastního kapitálu v roce t se stanoví podle vzorce: rN zu =
C + C z z ta . . 2 100 t s
kde:
C – pořizovací cena stroje [Kč]
[Kč.rok-1]
Cz – zůstatková cena stroje (při využívání daňových odpisů je Cz = 0) [Kč] z – zúročení vlastního kapitálu (úroková sazba dlouhodobých vkladů v bance apod.) [%] ta – doba odepisování [rok] ts – doba využívání stroje [rok]
Náklady spojené s využíváním cizího kapitálu Do této kategorie patří převážně náklady spojené s krytím úroků za bankovní úvěry a leasingové splátky. Roční resp. jednotkové náklady na bankovní úvěr resp. leasingové splátky stroje (nářadí) lze stanovit na základě sjednaných smluv a splátkových kalendářů. Náklady spojené s využíváním externích zdrojů kapitálu se ve většině případů počítají pro plánované období nasazení stroje – minimálně po dobu jeho odepisování. Průměrné roční náklady na využití cizího kapitálu jsou: rN KE = kde:
S BU - K E ts
[Kč.rok-1]
SBU – souhrn všech splátek a poplatků spojených s úvěrem (leasingem) [Kč] KE – cizí (externí) kapitál – výše úvěru bez úroků [Kč] ts – doba využívání stroje [rok]
25
_________________________________
________________________________
Náklady na poplatky Roční náklady na poplatky sestávají z nákladů na povinné zákonné pojištění (traktory, dopravní prostředky), na dobrovolné pojištění a na silniční daň (silniční motorová a přípojná vozidla). rN pop = N zp + N hp + N sd kde:
[Kč.rok-1]
Nzp - náklady na zákonné pojištění [Kč.rok-1] Nhp - náklady na havarijní pojištění [Kč.rok-1] Nsd - náklady na silniční daň [Kč.rok-1]
Náklady na zákonné pojištění a na havarijní pojištění se stanoví podle sazeb pojišťoven. Náklady na silniční daň jsou dány sazbou podle příslušných zákonných předpisů (zákon č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Náklady na garážování a uskladnění stroje Roční náklady na garážování nebo uskladnění stroje vyjadřují alikvotní část nákladů spojených s výstavbou a provozem garáží a prostor pro uskladnění strojů. Stanovují se podle plochy potřebné pro uskladnění stroje (rozměry stroje + nezbytný manipulační prostor) a výše ročních poplatků za jednotku skladovací plochy. rN g = (l s + 1).(bs + 1).S g [Kč.rok-1] kde:
ls délka stroje [m] bs – šířka stroje [m] Sg – roční sazba za 1 m2 garážové plochy, Kč.m-2.rok-1
Pozn: Roční sazba za 1 m2 garážové plochy závisí mj. na jejím charakteru (zpevněná plocha, zastřešená, uzavřená, hlídaná atd.). Významně je ovlivňována rovněž lokálními podmínkami (ceny nemovitostí).
26
_________________________________ 6.2
________________________________
Variabilní náklady Variabilní náklady sestávají z nákladů na pohonné hmoty (energii) a maziva, nákladů
na opravy a nákladů na pomocný materiál. Vyjadřují se zásadně ve formě jednotkových nákladů a vypočítají se podle následujícího vztahu: jN v = jN PHM + jN o + jN pm kde:
[Kč.h-1]
jNPHM - náklady na pohonné hmoty a maziva [Kč.h-1] jNo – náklady na opravy a udržování [Kč.h-1] jNp – náklady na pomocný materiál [Kč.h-1]
Náklady na pohonné hmoty a maziva Základem pro výpočet nákladů na pohonné hmoty a maziva je stanovení spotřeby paliva. Na spotřebu pohonných hmot v provozních podmínkách má vliv celá řada faktorů. Mezi nejdůležitější z nich patří přírodní podmínky (půdní podmínky, svažitost terénu, velikost a tvar pozemku), organizační (druh práce, organizace práce a přejezdů) a technický stav energetického prostředku (opotřebení, seřízení atp.). Spotřebu pohonných hmot je možno vypočítat podle jmenovitého výkonu motoru, průměrného využití instalovaného výkonu motoru a podle měrné spotřeby paliva udané výrobcem. Přímé hodnoty spotřeby paliva v závislosti na otáčkách motoru u traktoru daného typu udává jeho tahová charakteristika. Zde bývá zpravidla vyjádřena tzv. měrná hodinová spotřeba vztažená na 1 kW výkonu motoru za 1 hodinu (g.kW-1.h-1). S ohledem na skutečnost, že pohonné hmoty se nakupují a vykazují v litrech, je třeba provést přepočet pro konkrétní traktor s využitím údaje o objemové hmotnosti paliva (ρv = 830 – 850 kg.m-3 ). Pro potřeby nákladových výpočtů lze využít zjednodušený vypočet hodinové spotřeby paliva ze vztahu: Sh = kde:
Pm .S m .Vm 100.r v
[l.h-1]
Pm - jmenovitý výkon motoru [kW] Sm - měrná spotřeba paliva při jmenovitých otáčkách [g.kW-1.h-1] (z tahové charakteristiky) Vm – procentické využití výkonu motoru [%] 27
_________________________________
________________________________
rv - měrná hmotnost paliva [kg.m-3] Pro stanovení spotřeby pohonných hmot je možné využít i normativních ukazatelů z literatury. Celkové náklady na pohonné hmoty lze vypočítat podle vztahu: [Kč.h-1]
jN PH = S h .C PH kde:
Sh - spotřeba pohonných hmot (nafty) na měrnou jednotku [l.h-1] CPH – aktuální cena pohonných hmot (nafty) [Kč.l-1]
K nákladům na pohonné hmoty se připočítává adekvátní část nákladů na maziva. ABRHAM (1996) uvádí, že náklady na spotřebu maziv se u starších strojů pohybují na úrovni 15 – 20% nákladů na PHM, současná zemědělská technika vykazuje náklady na maziva v rozmezí 5 – 10%. Položka je velmi individuální a závisí především na kvalitě a technickém stavu stroje. Náklady na pohonné hmoty a maziva jsou tedy dány vzorcem: jN PHM = S h .C PH .k M kde:
[Kč.h-1]
kM - koeficient maziv (kM = 1,05 až 1,2)
PŘÍKLAD 6 Traktor o výkonu motoru 40 kW, při otáčkách 1800.min-1 vykazuje podle tahové charakteristiky měrnou spotřebu 215 g.kW-1.h-1 . Jaká je jeho hodinová spotřeba paliva v litrech za hodinu? Výpočet: S h = Pm .S m .10 -3.
1 rv
po dosazení do vztahu: S h = 40.215.10 -3.
1 = 10,1l.h -1 0,85
28
_________________________________
________________________________
Pro potřeby modelových výpočtů nákladovosti se spotřeba zjišťuje v zásadě dvěma způsoby: a) přímým měřením při provádění pracovní operace – využívá se metody dolévání do nádrže pomocí odměrných válců (méně přesná metoda spočívá ve využití tyčkové měrky). U moderních traktorů lze spotřebu za určitý časový úsek odečíst přímo na palubním počítači b) pomocí údaje o procentickém využití výkonu motoru. Při dlouhodobém sledování má uživatel přehled o energetické náročnosti jednotlivých operací ve vztahu k plnému využití výkonu motoru. Pro ilustraci uvádíme, že při hluboké orbě je dosahováno cca 70-75% využití plného výkonu motoru. Hodnoty lze získat rovněž pomocí empirických vztahů: Vm =
100 100 250 (S h . . - 5,055) 23,37 Pm S m
S h = (5,055 + 23,37. kde:
Vm Pm S m ). . 100 100 250
[%]
[l.h-1]
Sh – hodinová spotřeba paliva [l.h-1] Pm – jmenovitý výkon motoru traktoru [kW] Sm – měrná spotřeba paliva [g.kW-1.h-1] Vm – procentické využití výkonu motoru
Program AGROTEKIS umožňuje stanovit nákladovou položku za PH (Kč.h-1) při zadání procentického využití výkonu motoru (Vm) a aktuální ceny nafty. Uživatel si může spotřebu PH nebo využití výkonu motoru stanovit ze svých údajů pomocí uvedených vztahů.
PŘÍKLAD 7 Stanovte využití výkonu motoru u traktoru Z 7211 (Pm = 51 kW; Sm = 240 g.kW-1.h-1) při kultivaci meziřadí vinice, kdy byla naměřena spotřeba Sh = 5,2 l.h-1. Zárověň stanovte spotřebu paliva na 1 ha vinice při výkonnosti soupravy W07 = 0,4 ha.h-1.
29
_________________________________
________________________________
Vm =
100 250 100 (S h . . - 5,055) 23,37 Pm S m
Vm =
100 250 100 . .(5, 2. - 5,055) = 24,6% @ 25% 51 240 23,37
Spotřeba na 1 ha se vypočte ze vztahu: S ha =
Sh 5, 2 = = 13,0l.ha -1 W07 0,4
PŘÍKLAD 8 Při hloubkovém kypření traktorem New Holland TN75F (Pm = 54 kW; Sm = 205 g.kW1
.h-1) je dosahováno využití výkonu motoru Vm = 75%. Jaká spotřeba paliva v l.h-1 odpovídá
tomuto stupni využití a jaká bude spotřeba na 1 ha vinice při výkonnosti soupravy W04 = 0,3 ha.h-1. S h = (5,055 + 23,37.
S h = (5,055 + 23,37.
Vm Pm S m ). . 100 100 250
75 54 205 ). . = 9,99l.h -1 @ 10,0l.h -1 100 100 250
Spotřeba na 1 ha: S ha =
S h 9,99 = = 33,3l.ha -1 W07 0,30
Náklady na opravy a udržování Objektivní stanovení nákladů na opravy a udržování strojů v provozuschopném stavu je zpravidla největším problémem při výpočtu provozních nákladů. Přitom tyto náklady mají značný vliv na celkovou výši provozních nákladů strojů. Výrobce tyto údaje zpravidla nemá k dispozici, nebo je alespoň neposkytuje uživateli. Lze je získat jen podrobnějším sledováním vybraného vzorku v provozu, které se však v současné době neprovádí.
30
_________________________________
________________________________
V současné době bývají podkladem pro stanovení výše nákladů na opravy podrobnější kalkulace provozních nákladů strojů, které se sledují a vyhodnocují v některých evropských zemích (např. SRN: KTBL – Datensammlung Betriebsplanung). Ke zjištění skutečných nákladů na opravy je nutné průběžně sledovat veškeré náklady na opravy a údržby. Ve většině případů však jde o hodnoty, které se z roku na rok neustále mění a vyvíjí. Proto se pro prognózy očekávaného stavu používají především normativní hodnoty. Je pochopitelné, že i tyto normativní hodnoty je nutné konfrontovat s reálnou situací (změny vstupů, strategie využívání techniky apod.). V zásadě se jednotkové náklady na opravy stanoví dvěma odlišnými způsoby: - pro energetické prostředky se náklady na opravy vypočítávají na základě průměrné hodinové spotřeby paliva a normativů nákladů na opravy stanovených na jeden litr spotřebovaného paliva, přičemž se využívá koeficientu oprav:
jN o = S h .N ol .k ol kde:
[Kč.h-1]
Sh - průměrná hodinová spotřeba paliva [l.h-1] Nol - normativ nákladů na opravy [Kč.l-1] kol - koeficient nákladů na opravy respektující skutečné roční využití energetického prostředku
Normativy nákladů na opravy jsou stanoveny pro průměrné roční nasazení typické pro daný druh stroje (např. u traktorů pro nasazení 1000 hodin za rok), v tom případě je koeficient oprav kol =1,0. Pro nižší roční nasazení se koeficient oprav kol pohybuje cca od 0,8 do 1,0 a pro vyšší od 1,0 do 1,3. - pro ostatní stroje se náklady na opravy vypočítávají na základě normativů nákladů na opravy stanovených na jednu hodinu provozu stroje (při ročním nasazení typickém pro daný druh stroje) a pro nižší nebo vyšší roční nasazení se rovněž využívá koeficientu obdobným způsobem jako u energetických prostředků: jN o = N o 2 .k o 2 kde:
[Kč.h-1]
No2 – jsou normativy nákladů na opravy stroje [Kč.h-1] ko2 - koeficient nákladů na opravy
31
_________________________________
________________________________
Koeficient oprav se posuzuje obdobně jako u energetických prostředků, vychází se z průměrného ročního nasazení daného druhu stroje. Při vyšším nasazení se koeficient oprav adekvátně zvyšuje. Průměrné roční nasazení pro některé stroje: mulčovač –
300 h.r-1,
talířový podmítač – 200 h.r-1, rosič nesený - 250 h.r-1, radličkový kypřič – 200 h.r-1, sklízecí vana – 400 h.r-1. Nejpřesnějším způsobem stanovení nákladů na opravy v praxi je jejich zjištění z evidence, případně ze srovnání s podobným strojem sledovaným v předešlých letech. Využívá se zde, ale i kvalifikovaného odhadu apod. Stanovení vlastních normativů nákladů na opravy s využitím výsledků provozní evidence je dáno pro energetické prostředky vzorcem: N o1 =
rN o rS PH
kde:
rNo - průměrné roční náklady na opravy energetického prostředku [Kč.r-1]
[Kč.l-1]
rSPH - průměrná roční spotřeba paliva energetického prostředku [l.r-1] a pro přípojné mechanizační prostředky: N o2 =
rN o Wr
kde:
rNo - průměrné roční náklady na opravy mechanizačního prostředku [Kč.r-1]
[Kč.h-1]
Wr - průměrné roční nasazení mechanizačního prostředku [h.r-1]
Náklady na pomocný materiál Jednotkové náklady na pomocný materiál představují náklady na spotřebu motouzu nebo síťoviny a fólií atp. Tento materiál musí být bezprostředně spojen s principem práce stroje. Kalkulaci jednotkových nákladů na pomocný materiál lze spočítat ze vztahu: jN pm = C pm .Q pm .W07 kde:
[Kč.h-1]
Cpm - cena jednotky pomocného materiálu [Kč.kg-1] Qpm - spotřeba pomocného materiálu na jednotku plochy [kg.ha-1] W07 – skutečná výkonnost při provádění operace [ha.h-1]
32
_________________________________
________________________________
Jak bylo uvedeno výše, celkové provozní náklady rNc jsou součtem jednotlivých položek. Jejich vyjádření v Kč.h-1 je vhodné a využívá se především pro energetické prostředky, které jsou v průběhu roku využívány pro celou řadu odlišných operací (např. traktory). Pro ostatní mechanizační prostředky bývá vhodnější vyjádření provozních nákladů v Kč.ha-1. Do výpočtu zde vstupuje skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy. Provozní náklady na 1 ha se pak stanoví podle vzorce: jN ha = kde:
jNhc W07
[Kč.ha-1]
jNha – jednotkové provozní náklady vztažené na 1 ha ošetřené plochy [Kč.ha-1] jNhc – jednotkové provozní náklady vztažené na 1 hodinu provozu [Kč.h-1] W07 – skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy [ha.h-1]
Uvedený postup přehledně ilustruje výpočet jednotlivých nákladových položek ze zadaných hodnot. Přes relativní složitost je jeho význam spíše metodický. V současnosti se pro modelové výpočty nákladovosti na stroje využívají podpůrné počítačové programy. Zadané hodnoty se do nich vkládají ve formě intervalů. Výsledky výpočtů jsou variantní a uživatel si vybírá nákladovou položku, která nejvíce odpovídá jeho podmínkám. Jednou z těchto možností automatizovaných výpočtů provozních nákladů je využití databázového modelovacího programu AGROTEKIS, který je volně k dispozici uživatelům na internetové stránce VÚZT Praha (www.vuzt.cz) a to v rubrice: EXPERTNÍ SYSTÉMY – Stroje.
33
_________________________________
7.
________________________________
NÁKLADY A CENA MECHANIZOVANÉ PRÁCE
Náklady na mechanizované práce Náklady na mechanizované práce mají svůj význam především pro plánování a kalkulaci nákladů uvnitř zemědělského podniku, při realizaci mechanizovaných prací vlastními mechanizačními prostředky. Náklady na mechanizované práce jsou součtem nákladů na energetický prostředek, mechanizační
prostředek
a
nákladů
na
obsluhu
stroje
(soupravy).
Náklady
na
mechanizovanou práci vztažené na 1 hodinu se stanoví podle vzorce: [Kč.h-1]
jNh pr = jNhEP + jNhMP + jNhOB kde:
jNhEP
- jednotkové náklady na hodinu provozu energetického prostředku
[Kč.h-1] jNhMP - jednotkové náklady na hodinu provozu mechanizačního prostředku [Kč.h-1] jNhOB - osobní náklady na hodinu práce obsluhy [Kč.h-1]
Častěji se vyjadřují náklady na mechanizované práce na jednotku operace: jNha pr =
jNh pr W07
[Kč.ha-1]
Cena mechanizované práce Cena
mechanizovaných
prací
má
svůj
význam
především
při
realizaci
mechanizovaných prací formou služeb pro cizí. Oblast tvorby cen má své zákonitosti, plynoucí ze strategie podnikatelského subjektu. Často se uživatelé dovolávají po vydání ceníku mechanizovaných operací, ze kterých by mohli čerpat při vnitropodnikových kalkulacích. Tam kde chceme poznat pravdu o výši skutečných nákladů je nezbytné zhodnotit skutečné nasazení a náklady techniky a určit ceník prací odpovídající skutečným podmínkám.
34
_________________________________
________________________________
Cena mechanizované práce má v praxi význam převážně v jednotkovém vyjádření (Kč.h-1, Kč.ha-1, Kč.t-1, Kč.km-1 apod.). Nejjednodušší způsob tvorby ceny mechanizované práce je založený na přidání nezbytné režie související s provozem strojů formou služeb (provoz a odpisy budov, náklady pomocných útvarů, cestovné, telefony apod.) a dále marže zisku. Nejčastěji se tyto položky vyjadřují v % z nákladů na mechanizované práce. Cenu mechanizované práce stroje na 1 hodinu lze potom určit jako : jCEh pr = jNh pr .(1 +
R Z + ) [Kč.h-1] 100 100
a cenu mechanizované práce a na 1 ha operace: jCEha pr = jNha pr .(1 + kde:
R Z + ) [Kč.ha-1] 100 100
R - režie [%] Z - zisk [%]
Výše režií může významným způsobem ovlivnit konkurenceschopnost firmy na trhu služeb. Snižování režijních nákladů je významným znakem dobré strategie podniku. Výše zisku zakalkulovaná do ceny je ovlivněna celou řadou skutečností daných tržním prostředím. Nejvýrazněji je ovlivněna konkurencí v oblasti prováděných operací, poptávkou na trhu mechanizovaných prací, ale také kvalitou prováděné operace. S ohledem na snahu provozovatelů techniky zvyšovat rozsah ročního nasazení strojů (forma služeb pro cizí) se i minimální zisk promítá kladně do ekonomiky, neboť zpětně při vyšším ročním využití klesají položky fixních nákladů.
35
_________________________________
________________________________
PŘÍKLAD 9 Stanovte výpočtem náklady na provoz samojízdného sklízeče hroznů a cenu mechanizované práce pro následující podmínky (Tab.4) Tab.4: Údaje potřebné pro výpočet provozních nákladů stroje Sklízeč hroznů samojízdný
SB 56
NEW HOLLAND
Vstupní údaje výpočtu
Jednotka
Pořizovací cena stroje
Kč
C
5 300 000
Z toho vlastní kapitál
Kč
Kv
2 300 000
Z toho cizí (externí) kapitál
Kč
KE
3 000 000
Úhrn splátek a poplatků z úvěru celkem
Kč
SBU
3 510 000
Plánovaná zůstatková cena stroje
Kč
Cz
0
Doba odepisování, roky
R
ta
5
Doba používání stroje
R
ts
6
Úroková sazba dlouhodobých vkladů
%
z
1
h.r-1
Wr
250
ha.h-1
W07
0,5
Výkon motoru
kW
Pm
96
Využití výkonu motoru
%
Vm
65 (35)
Měrná spotřeba paliva
g.kW-1.h-1
Sm
230
Kč.l
CPH
23
-
KM
1,1
Kč.l-1
No1
32
Koeficient oprav
-
k01
1,0
Šířka stroje
M
bs
3,0
Délka stroje
M
ls
5,5
Roční sazba garážové plochy
Kč.m-2
Sg
150
Ostatní poplatky (pojištění)
Kč.r-1
Npop
50000
Osobní náklady obsluhy
Kč.h-1
jNhOB
135
Výrobní a správní režie
%
R
15
Kalkulovaný zisk
%
Z
8
Roční nasazení Hodinová výkonnost skutečná
Cena motorové nafty
-1
Koeficient maziv Normativ nákladů na opravy
36
_________________________________
________________________________
VÝPOČET Fixní náklady Náklady na amortizaci rN a = C .
a 100
rN a = 5300000.
[Kč.rok-1] 20 = 1060000 [Kč.rok-1] 100
Při 5-letém odepisování stroje je roční odpisová sazba a =
100 = 20% 5
Náklady na zúročení kapitálu (vlastní kapitál): rN zu =
K v + Cz z ta × × 2 100 t s
rN zu =
2300000 + 0 1 5 × × = 5750 [Kč.rok-1] 2 100 10
Náklady spojené s využíváním vnějších zdrojů kapitálu (cizí kapitál): rN KE =
SBU - KE ts
rN KE =
3510000 - 3000000 = 51000 [Kč.rok-1] 10
Náklady na garážování a uskladnění stroje rN g = (l s + 1).(bs + 1).S g [Kč.rok-1] rN g = (5,5 + 1).(3,0 + 1).150 = 3900 [Kč.rok-1] Náklady na pojištění rN poj = 50000 [Kč.rok-1]
37
_________________________________
________________________________
Celkové fixní náklady Sestávají z nákladů na amortizaci, zúročení vlastního kapitálu v kombinaci s úroky z půjček nebo marží finančního leasingu, nákladů na garážování, pojištění, daně a ostatní poplatky: rNf = rNa + rNzu + rNKE + rNg + rNpop
[Kč.rok-1]
rN f = 1060000 + 5750 + 51000 + 3900 + 50000 = 1170650 [Kč.rok-1] Jednotkové fixní náklady Pro uplatnění v modelových výpočtech (náklady na danou operaci) je lze vyčíslit v Kč.h-1: jNh f =
rN f Wr
=
1170650 = 4683 [Kč.h-1] 250
Variabilní náklady Náklady na pohonné hmoty a maziva Spotřeba paliva: Sh =
Pm .S m .Vm 100.r v
[l.h-1]
Spotřeba pohonných hmot je dána využitím výkonu motoru Vm. V zadání je hodnota 65 % platná pro vlastní sklizeň, pro přejezdy sklízeče klesá hodnota na 35 %. Pro zjednodušení lze ve výpočtu podíl přejezdů zanedbat (sklízeč pracuje zejména na velkých plochách) a spotřebu určit z vyšší hodnoty. Sh =
96.230.65 = 16,9 [l.h-1] 850.100
Náklady na pohonné hmoty: jN PH = S h .C PH
[Kč.h-1]
38
_________________________________
________________________________
jN PH = 16,9.23 = 389 [Kč.h-1] Náklady na pohonné hmoty a maziva: jN PHM = 16,9.23.1,1 = 428 [Kč.h-1] Náklady na opravy a udržování Pro výpočet nákladů na opravy a udržování využijeme zadaný normativ nákladů a koeficient oprav (hodnoty získány z databáze programu VÚZT - AGROTEKIS) jN o = S h .N ol .k ol [Kč.h-1] jN o = 16,9.32.1,1 = 595
[Kč.h-1]
Celkové variabilní náklady [Kč.h-1]
jN v = N PHM + jN o + jN pm
jN v = 428 + 595 + 0 = 1023 [Kč.h-1] Celkové provozní náklady stroje S ohledem na jejich využití při stanovení nákladů na danou operaci je vhodné vyčíslit celkové náklady v jednotkovém vyjádření Kč.h-1: jNhc = jNh f + jNhv [Kč.h-1] jNhc = 4683 + 1023 = 5706 [Kč.h-1] Pomocí skutečné výkonnosti W07 vypočteme celkové náklady na sklizeň 1 hektaru ze vztahu: jNha =
jNhc [Kč.ha-1] W07
jNha =
5706 = 11412 [Kč.ha-1] 0,5
39
_________________________________
________________________________
Takto vyčíslená nákladová položka představuje přímé náklady na provedení operace na ploše 1 hektaru a je vhodná pro podrobné kalkulace nákladů na plodinu. Jistou nevýhodou popsaného postupu výpočtu je, že výpočet je objektivní pouze pro relativně úzce zadané podmínky (Wr = 250 h.r-1 ,Vm= 65 %, W07 = 0,5 ha.h-1). Jak bude popsáno dále, obecnější výsledky poskytují podpůrné počítačové programy (VÚZT Praha - AGROTEKIS, ČZU Praha - TECHCONSULT), do kterých lze zadávat různé varianty vstupních údajů. Výpočet je rychlý, výsledky jsou zobrazovány v takové formě, že umožní uživateli rychle odečíst položku platnou pro jeho podmínky. Výsledky je možné využít pro kalkulaci nákladů na plodinu, pro porovnání nákladovosti na různé způsoby sklizně, příp. pro stanovení ceny mechanizované práce. Náklady na mechanizované práce Náklady na mechanizované práce na 1 hodinu: [Kč.h-1]
jNh pr = jNhEP + jNhMP + jNhOB
[Kč.h-1]
jNh pr = 5706 + 0 + 135 = 5841 a na 1 hektar: jNha pr =
jNha pr =
jNh pr
[Kč.ha-1]
W07 5841 = 11682 0,5
[Kč.ha-1]
Cena mechanizované práce stroje Cena mechanizované práce na 1 hodinu: jCEh pr = jNh pr .(1 +
jCEh pr = 5841.(1 +
R Z + ) 100 100
15 8 + ) = 7184 100 100
na 1 ha operace:
40
[Kč.h-1]
[Kč.h-1]
_________________________________ jCEha pr = jNha pr .(1 + jCEha pr = 11682.(1 +
________________________________
R Z + ) 100 100
15 8 ) = 14368 + 100 100
[Kč.ha-1] [Kč.ha-1]
Vypočítaná cena mechanizované práce představuje částku, za kterou lze s plánovanou režií 15 % a s předpokládaným 8 % ziskem nabídnout provedení této operace jako službu pro cizí. Zvýšení rozsahu služeb nad rámec předpokládaného ročního využití (Wr) umožní snížit jednotkové fixní náklady stroje, jednotkové variabilní náklady však mohou narůstat (vlivem nárůstu nákladů na opravy).
41
_________________________________
8.
________________________________
PROGRAMY PRO VÝPOČTY NÁKLADŮ NA
MECHANIZOVANÉ PRÁCE
Pro rychlé a co nejpřesnější hodnocení se využívá různých výpočtových programů, jejichž společným znakem je, že uživatel zadává vybrané stroje nebo soupravy (vždy odděleně traktor a stroj) buď z databáze nebo „svoje“ stroje, které právě využívá. Jedním z nich je program „AGROTEKIS“ (VÚZT Praha) pro modelování nákladů na provádění pracovních operací v technologických postupech vinohradnictví. K tomuto účelu disponuje zpracovanou databází mechanizačních prostředků, která je neustále doplňována. Stroje v databázi jsou systematizovány pomocí číselníků operací a číselníků strojů. Každá souprava se zadává číslem operace, číslem energetického prostředku
a číslem
mechanizačního prostředku. Ekonomické hodnocení strojů nebo strojních souprav poskytuje soubor nákladových položek (Kč.h-1, Kč.ha-1) pro provozní podmínky zadané uživatelem. Uživatel z nich pak vybírá vždy takovou položku, která nejlépe respektuje okamžité podmínky nasazení hodnocené soupravy (využití výkonu motoru, roční nasazení strojů, výkonnost soupravy). Postup při zpracování ekonomického hodnocení soupravy ·
Výběr traktoru
Databáze programu obsahuje potřebné údaje (typ, cena, výkon motoru, rozměry…) pro většinu využívaných traktorů. Uživatel vybere z nabídky, má možnost aktualizovat (zpřesnit) zadané údaje, popřípadě zadává „svoje“ údaje. ·
Výběr pracovního stroje
Stroje jsou systematizovány podle operací, uživatel vybírá stroj agregovaný se zadaným traktorem při provádění hodnocené operace. Nejdůležitějším údajem u stroje je jeho pořizovací cena, ostatní doplňující údaje jsou rovněž obsaženy v databázi. ·
Roční nasazení traktoru
Tento údaj se pro traktor zadává 3 hodnotami. Vyjadřuje se pravidla ve stovkách hodin za rok (např. 200 h.r-1 představuje hodnotu u malého vinohradnického podniku, 600 h.r-1 odpovídá střednímu podniku).
42
_________________________________
·
________________________________
Roční nasazení přípojného stroje
Údaj se zadává 2 hodnotami ve stovkách hodin za rok a je ovlivněn zejména výkonností, opakováním operace v technologickém postupu a případným prováděním práce formou služeb pro cizí subjekty. ·
Spotřeba energie
Spotřeba energie se zadává pomocí procenta využití výkonu motoru při dané operaci. Jeho hodnota respektuje energetickou náročnost dané operace, vychází např. z porovnání spotřeby PH zjištěné při měření časových snímků, lze ji přímo vypočítat z výkonu motoru a měrné spotřeby paliva. ·
Výkonnost soupravy
Tato hodnota se zadává 3 hodnotami podle proměnlivosti podmínek uživatele. Střední hodnota intervalu vyjadřuje výkonnosti v běžných podmínkách. Krajní hodnoty vyjadřují vliv provozních podmínek na výkonnost (např. tvar pozemku, reliéf terénu, různá pracovní rychlost, pracovní hloubka, výška pokosu, počet přejezdů atd.). Výstupem modelového výpočtu je tabulka. Její nákladové položky v Kč.ha-1 jsou uspořádány do 3 sloupců (podle výkonnosti). Pro uživatele je platná ta položka, která nejvíce vystihuje roční nasazení traktoru i stroje, procentické využití výkonu motoru (energetickou náročnost operace) a skutečně dosahovanou výkonnost soupravy. PŘÍKLAD 10 Proveďte ekonomické hodnocení zadané soupravy pro mulčování a drcení réví v meziřadí vinice s využitím programu AGROTEKIS. Zadaná souprava je definovaná následujícími parametry s využitím databáze: traktor Z 5213 (č. stroje 122005 ), pořizovací cena 329 800 Kč drtič - mulčovač UNI 160 (č. stroje 218110)pořizovací cena 62 000 Kč operace: 2820 - mulčování meziřadí (a drcení réví) další zadané podmínky : -
spotřeba PHM při mulčování 5,0 l.h-1 odpovídá využití výkonu motoru na 35 %
-
spotřeba PHM při drcení réví 7,3 l.h-1 odpovídá využití výkonu motoru na 60 %
43
_________________________________
________________________________ -1
-1
-1
-
roční využití traktoru - 200 h.rok , 400 h.rok , 600 h.rok
-
-1 -1 roční využití mulčovače - 100 h.rok - malý podnik, 200 h. rok - střední podnik
-
výkonnost soupravy
- 0,4 ha.h-1, 0,6 ha.h -1, 0,8 ha.h
-1
Pokyny pro vypracování Kontrolujte rozsah ročního nasazení traktoru i mulčovače a určete přibližnou velikost pěstitelské plochy pro zadané hodnoty. Kontrolujte údaje o procentickém využití výkonu motoru s použitím vztahů uvedených v kapitole 5. Pozn: výkonnost drtičů - mulčovačů závisí na dosahované pracovní rychlosti. Pracovní rychlosti se pohybují v rozmezí 3,0 - 8,0 km.h-1 podle výšky drceného porostu a množství travní hmoty, réví a reliéfu terénu. Výkonnost soupravy a energetická náročnost operace rozhodujícím způsobem ovlivní výši nákladů. Výsledkem
ekonomického
hodnocení
AGROTEKIS je Tab. 5.
44
provedeného
s využitím
programu
_________________________________
________________________________
Tab.5: Ekonomické hodnocení soupravy Operace:
2820 Mulčování meziřadí
Energetický prostředek :
122005 ZETOR 5213
Pořizovací cena stroje:
329 800 Kč
Kol.traktory 30 - 39kW
Prům. využití výkonu motoru: 35 %, 60 % Způsob pořízení stroje:
za hotové / plátce DPH
Pracovní stroj:
218110 UNI 160
Pořiz. cena stroje:
62 000 Kč
Způsob pořízení stroje:
za hotové / plátce DPH
Energetický prostředek
využití
roční
výkonu
nasa-
motoru
zení
v%
h.rok-1 200
35
400 600
200
60
400 600
Drtiče – mulčovače
Pracovní stroj
Souprava
náklady
náklady
náklady
Kč. h-1
Kč. h-1
Kč. ha-1 pro výkonnost ha.h-1
roční fixní
PHM
ost.
nasa-
var.
zení
fixní
varia- náklady bilní
Kč.h-1
h.rok-1 211
106 70
211
106 70
118
118 118
139
139 139
85
95 105
90
100 110
0,4
0,6
0,8
100
75
18
507
1267
845
633
200
38
24
476
1190
793
595
100
75
18
412
1030
686
515
200
38
24
381
952
635
476
100
75
18
386
965
643
482
200
38
24
355
887
591
443
100
75
18
533
1332
888
666
200
38
24
502
1255
836
627
100
75
18
438
1095
730
547
200
38
24
407
1017
678
508
100
75
18
412
1030
686
515
200
38
24
381
952
635
476
45
_________________________________
________________________________
Z tabulky 5 je možno odečíst, že pro zadanou soupravu, používanou při mulčování travního porostu v meziřadí vinic, využívanou v menším podniku, převážně v rovinných terénech, kde dosahuje výkonnosti alespoň 0,6 ha.h-1, je třeba počítat s náklady 845 Kč.ha-1. Při drcení réví stejnou soupravou tentokrát s výkonností kolem 0,40 ha.h-1 budou pracovní náklady na úrovni 1322 Kč.ha-1. Výhodou tohoto způsobu ekonomického hodnocení je zejména skutečnost, že lze okamžitě odečíst nákladovou položku pro dané podmínky uživatele. Rozbor nákladových položek pro proměnlivé podmínky umožní potom provádět uživateli řadu rozhodnutí např. o pořízení nového stroje, o kalkulaci ceny práce pro cizí nebo o nutnosti hledat další využití pracovního stroje.
PŘÍKLAD 11 Stanovte objektivní výši nákladové položky pro soupravu traktor a mulčovač jejíž ekonomické hodnocení uvádí Tab.5 pro uživatele v těchto provozních podmínkách: -
výměra obhospodařovaných vinic – 5 ha
-
podíl přejezdů 30 % znamená dosažení skutečné výkonnosti 0,4 ha.h-1
-
terénní podmínky – převážně svažité, využití výkonu motoru 60 %
-
rozsah traktorové práce – 120 h.ha-1
-
operace mulčování je prováděna 4 x za rok, kromě vlastních vinic se mulčuje dalších 5 ha formou služby
-
výsledky využijte pro tvorbu ceny za mulčování pro cizí při zisku 10 %
POSTUP 1)
rozsah ročního nasazení mulčovače – 10 ha x 4 opakování x 1/0,4 = 100 h.rok-1
2)
rozsah ročního nasazení traktoru – 5 x 120 hodin = 600 h.rok-1 včetně práce pro cizí
3)
náklady na provoz soupravy : v Tab.5 odečítáme hodnotu pro 600 h.r-1, 100 h.r-1, 60 % a 0,4 ha.h-1. Nákladová položka 1030 Kč.ha-1 odpovídá zadaným podmínkám
4)
cena této operace pro cizí: 1030 x 1,10 = 1133 Kč.ha-1 (bez započítání režií)
46
_________________________________
9.
________________________________
EKONOMICKÁ EFEKTIVITA TECHNIKY Mechanizační prostředky mají v ekonomice vinohradnických podniků významné
postavení. Rozhodování o tom, kolik strojů a kdy má být pořízeno, patří k nejdůležitějším manažerským a strategickým rozhodnutím v každém podniku. Investice může být v podniku zdrojem zisku, ale zároveň též břemenem, které zatěžuje ekonomiku podniku. Při znalosti průběhu provozních nákladů v závislosti na ročním nasazení stroje (soupravy), které lze stanovit např. pomocí programu AGROTEKIS, lze posoudit ekonomickou efektivitu každé soupravy. Srovnávacím údajem je zde cena služby (Kč.ha-1) za operaci prováděnou obdobnou soupravou. Graf 1 ukazuje srovnání průběhu provozních nákladů na osečkování (Traktor Z 5213+osečkovací lišta ERO) a ceny služby na trhu.
Graf 1:Osečkování letorostů (traktor Zetor 5213) 1800
-1
Provozní náklady soupravy (Kč.ha )
1600 1400 1200 Cena
1000 ERO 800 600 400 200
115 h.r
-1
27 ha.r
-1
0 50
100
150
200
250
300
-1
Nasazení osečkovačů (h.r )
Z grafu je vidět, že souprava provozovaná uživatelem vykazuje vyšší náklady pokud je provozována v rozsahu menším než 115 h.rok-1, 115 h.rok-1 je zároveň jejím ekonomicky zdůvodněným minimálním nasazením. Dosahuje-li uživatel vyššího ročního nasazení než 115 h.rok-1 jsou jeho provozní náklady konkurenceschopné nabízené ceně služeb. Pro 47
_________________________________
________________________________
konkrétnější představu je uvedena hodnota minimální ošetřované plochy 27 ha.r-1. Ta je vypočtena z výkonnosti soupravy (0,47 ha.h-1) při dvou zásazích v sezóně. Objektivní údaje o minimální ploše potřebné k efektivnímu využití pořízeného stroje slouží k rozhodování o volbě cenové kategorie strojů, k úvahám o využití stroje ve vlastním podniku, o nabídce služeb pro jiné subjekty či k úvahám o případném sdružování kapitálu pro nákup techniky. Využívá se přitom obdobného postupu: Uživatel zpravidla zná pořizovací ceny nabízených strojů a jejich výkonnosti v běžných podmínkách (předvádění, údaje jiných uživatelů, vlastní zjištění apod.). Měl by mít zároveň alespoň přibližnou představu o spotřebě PHM u hodnocené soupravy. Po výpočtu provozních nákladů na každou soupravu, lze porovnáním s cenou služeb určit efektivní rozsah ročního nasazení každé soupravy (h.rok-1). S využitím údajů o výkonnosti lze stanovit minimální plochu pro nasazení soupravy za rok (ha).
PŘÍKLAD 12 Uživatel se rozhoduje o pořízení drtiče-mulčovače z 5 různých nabídek. Nabídky jsou definovány v Tab.6. Tab.6: Typy a parametry mulčovačů určených pro výběr Výkonnost č.
Traktor
Mulčovač – typ, výrobce
Pořizovací cena
v běžných
[Kč]
podmínkách -1
[ha.h ]
Spotřeba PH [l.ha-1 ]
1
Z 5213
BYSTROŇ 1500
50 000
0,60
7,5
2
Z 5213
PALLADINO TST
72 000
0,65
7,5
3
Z 5213
INO TEZ - Slovinsko
93 000
0,65
7,6
4
Z 5213
KUHN VKD 155
115 000
0,65
8,0
5
Z 5213
AGRIMASTER RMU 160
128 000
0,70
8,3
48
_________________________________
________________________________
Modelové výpočty provozních nákladů byly provedeny u všech 5 strojních souprav pro mulčování. Pro vzájemnou srovnatelnost výsledků byly tyto soupravy sestaveny z jednoho typu energetického prostředku (traktor Z 5213) a příslušného typu mulčovače s odlišnou pořizovací cenou. Pro modelové výpočty byl využit databázový program AGROTEKIS (VÚZT Praha), do kterého byly zadány tyto další hodnoty: -
spotřeba PHM 7,5 - 8,3 l.ha-1 (odpovídá využití výkonu motoru cca 40 % a 55 %)¨
-
roční nasazení traktoru 1000 h.rok-1(využití ve středním až větším vinohradnickém podniku)
-
roční nasazení mulčovačů 100 - 600 h.rok-1(využití ve středním až větším vinohradnickém podniku)
-
cena mulčování na trhu služeb byla zadána na základě průzkumu ve výši 600 Kč.ha-1 (výpočty provozních nákladů modelových souprav jsou bez osobních nákladů obsluhy, tedy i cena služeb je zde uvedena bez nákladů na obsluhu – eliminují se tím rozdílné osobní náklady v podnicích zemědělské prvovýroby a v podnicích služeb).
Výsledkem výpočtů porovnávaných souprav pro mulčování jsou celkové provozní náklady traktoru a celkové provozní náklady jednotlivých typů mulčovačů. Graf 2 znázorňuje průběh provozních nákladů pro 5 hodnocených mulčovačů agregovaných s traktorem Z 5213. Při porovnání průběhu provozních nákladů těchto souprav s cenou služeb lze pak přímo odečíst z grafu minimální roční nasazení. Souhrnný výsledek představuje Tab.7 Tab.7: Minimální roční nasazení jednotlivých typů mulčovačů
(v agregaci s traktorem
Zetor- 5213)
Mulčovač
Pořizovací
Min. roční -1
Minimální výměra vinohradu[ha] (pro výkonnost 0,65 ha.h-1 a pro
cena [Kč]
nasazení [h.r ]
BYSTROŇ 1500
50 000
138
28
PALLADINO TST
72 000
187
41
INO TEZ – Slovinsko
93 000
250
54
KUHN VKD 155
115 000
300
65
AGRIMASTER RMU 160
128 000
347
80
49
3-násobné opakování operace)
_________________________________
________________________________
Graf. 2. Průběh provozních nákladů souprav pro mulčování ( v agregaci s traktorem Z 5213)
900
Provozní náklady soupravy (Kč.ha -1)
800 700 600
AGRIMASTER KUHN INO PALLADINO
Cena služby
BYSTROŇ
500 400 300 200 100 0 100
200
300
400
500
-1
Roční nasazení mulčovače (h.r )
Pozn.: Z rozboru vyplývá, že výslednou ekonomiku provozu strojů ovlivňuje zejména pořizovací cena stroje a jeho roční nasazení. Vyšší pořizovací cena se promítá do provozních nákladů zvýšením fixních nákladů (především odpisy a zúročení), zpravidla se však odráží i ve výši nákladů na udržování a opravy. Uživatel může tyto položky ovlivnit u konkrétního typu stroje jen velmi omezeně (např. výběrem prodejce s nižší cenou, způsobem odepisování, zajištěním kvalifikované a šetrné obsluhy). Roční využití je naopak faktor, který je již do značné míry ovlivnitelný rozhodováním vlastníka (uživatele) stroje. Zvyšování ročního nasazení stroje vede ke snižování fixních nákladů na jednotku nasazení, ale zároveň dochází k mírnému zvyšování variabilních nákladů (vlivem nárůstu jednotkových nákladů na opravy). Pro každý typ stroje lze tedy stanovit určité minimální roční nasazení, při kterém celkové provozní náklady na jednotku nasazení jsou nižší než při využití služeb. Výpočtem stanovené minimální využití mulčovače je dáno právě cenou služeb a závisí na rozsahu využití ve vlastním podniku i při práci pro cizí. U
50
_________________________________
________________________________
mulčovačů ve vinohradnictví využívaných také při drcení réví (výměna nožů za kladívka) je celkové nasazení vyšší. Kromě výše uvedených hlavních faktorů, které se přímo odráží v nákladech na provoz strojů, je třeba při posuzování ekonomiky využití a obnovy stroje brát v úvahu i některé další faktory, které sice nejsou přímou součástí provozních nákladů, ale ve svých důsledcích ovlivňují ekonomiku provozu soupravy. Jedním z nejvýznamnějších je kvalita práce a provozní spolehlivost. To je dáno zejména rozdílným konstrukčním provedením, které ovlivňuje výkonnost, náklady na opravy a spotřebu PH. Rozdíly v kvalitě práce mohou rovněž vyvolat potřebu dalších operací. Tyto úvahy jsou pro uživatele vinohradnické techniky zvlášť významné tam, kde existuje nabídka služeb. Při rozhodování o předpokládaném rozvoji podniku jsou pro uživatele velmi důležité informace o potřebných typech strojů a o jejich ekonomice.
51
_________________________________
10.
________________________________
NÁKLADY NA MATERIÁL Spotřeba materiálu představuje pro pěstitelé révy vinné nemalou nákladovou položku.
V současnosti se výše nákladů pohybuje nejčastěji na úrovni 15 000 – 25 000 Kč.ha-1. Přehled hlavních druhů materiálů využívaných při pěstování révy uvádí Tab.8. Tab.8: Hlavní druhy materiálů při pěstování vinice Označení pracovní operace
Spotřebovaný materiál – označení
Oprava opěrné konstrukce
sloupky, drát, kotva, kovová jehla
Vyvazování tažňů
vázací drátek nebo páska, spona
Chemická
ochrana
rostlin
a
údržba
příkmenných pásů vinice Zelené
práce
–
mechanizované
pesticidní přípravky (fungicidy, akaricidy, herbicidy), feromonové odparníky, lepové desky
zvedání plastová šňůra, páska nebo motouz
letorostů Minerální hnojivo, organické hnojivo, hnojiva pro Hnojení a výživa rostlin listovou výživu
S ohledem na systém pěstování a uplatňovanou variantu technologického postupu lze pro konkrétní podmínky pěstitele sestavit model spotřeby materiálu. Při jeho sestavování a při doplňování jednotlivých položek, příp. jejich množství lze vycházet z normativů, ze spotřeby v minulých letech, nebo z vlastních zkušeností. Tab.9 uvádí spotřebu jednotlivých materiálů pro opěrnou konstrukci na 1 ha vinice ve sponu 2,5 x 0,9 m. Lze ji využít např. pro stanovení nákladů na opravy opěrné konstrukce, známe-li přibližný počet opravovaných sloupků, nebo procentického podílu poškození konstrukce na 1 ha (běžně 1 – 3 % ročně). U stanovení dávek chemických ochranných prostředků, minerálních a listových hnojiv je vhodné vycházet z údajů uváděných výrobci. Jako ukázka jsou v Tab.10 až Tab.12 modelové sestavy pro chemickou ochranu při konvenčním a integrovaném způsobu pěstování. Jedná se o chronologické sledy přípravků v závislosti na fenologickém stádiu révy. Mezi tabulkami jsou patrny rozdíly spojené s volbou ochranných prostředků. V pěstitelském systému integrované produkce je totiž nutné respektovat jeho hlavní zásady, tj. např. upřednostnění biologických metod regulace chorob a 52
_________________________________
________________________________
škůdců. Z tohoto důvodu se ve schématu objevují např. feromonové lapače jako prvky signalizace, nebo biologické přípravky na bázi mikroorganismů např. Biobit XL, účinný organismus Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki, apod.). Je nutné připomenout, že počet ochranářských zásahů uváděný v tabulkách není závazný, ale může se aktuálně měnit v závislosti na klimatických činitelích (teplota, dešťové srážky) a velikosti infekčního tlaku.
Tab.9: Spotřeba materiálu na opěrnou konstrukci vinice Spotřeba na 1 ha Matriál - označení
(spon výsadby 2,5 x 0,9 m)
Cena za
≈ 3857 keřů.ha-1
jednotku
Poznámka
[Kč]
Množství
Jednotka
Řadové sloupky kovové
532
ks
143
1 pole ≈ 7 keřů
Krajové sloupky kovové
38
ks
172
délka řad ≈200 m
Vodící drát Bezinal (Ø 2,2 mm)
225
kg
36
1 kg ≈33 m
Dvojdrátí Bezinal (Ø 1,8 mm)
300
kg
36
1 kg ≈50 m
Kotva zavrtávací (délka 800 mm)
38
ks
65
délka řad ≈200 m
Napínák vodícího drátu (Gripple střední)
38
ks
29
délka řad ≈200 m
Napínák dvojdrátí (Gripple malá)
76
ks
21
Kotevní desky
90
ks
14
Opěrné tyče – kovová jehla (Ø 8 mm)
3 857
ks
5
Fixační spony
3 857
ks
1
570
ks
120
4 560
ks
1
Vodící drát pozink (Ø 3,15 mm)
480
kg
28
1 kg ≈16 m
Dvojdrátí pozink (Ø 2,24 mm)
480
kg
28
1 kg ≈32 m
Napínák vodícího drátu (klasik)
38
ks
12
délka řad ≈200 m
Napínák dvojdrátí (klasik)
76
ks
12
délka řad ≈200 m
Dubové sloupky (2,5 metru) Skobičky
1 pole ≈ 7 keřů
V konkrétních podmínkách tak mohou být v příznivých letech prováděny pouze 4 ochranářské zásahy a naopak při nevhodných podmínkách se jejich počet může zvýšit až na 8. Podle četnosti zásahů se pak odvíjí výše nákladů na chemické ochranné prostředky.
53
_________________________________
________________________________
Tab.10: Náklady na chemické prostředky při ošetřování vinice Model 1. (konvenční pěstování) Spotřeba přípravku na 1 ha vinice P.č.
1
Název přípravku
SULKA
Termín zásahu
IV
Cena za Množství
Jednotka
jednotku
Cena za celkové množství přípravku na 1 ha
[Kč]
[Kč]
50,0
litr
46,0
2300,0
5,0
kg
60,0
300,0
DITHANE M45
4,0
kg
154,0
616,0
FOLPAN 50 WP
1,5
kg
367,0
551,0
5,0
kg
60,0
300,0
0,25
litr
1300,0
325,0
2,5
kg
302,0
755,0
2
kg
586
1172,0
RUBIGAN 12 EC
0,2
litr
2260,0
452,0
EUPAREN MULTI
2,0
kg
637,0
1274,0
5,0
kg
60,0
300,0
5,0
kg
126,0
630,0
1,0
kg
1364,0
1364,0
SULIKOL 2
VI
3
VI SULIKOL TOPAS
4
VII RIDOMIL 48 WP SANDOFAN C
5
VII
6
VII SULIKOL KUPRIKOL 50
7
VIII RONILAN 50 WP
Celková cena za ochranné přípravky na 1 ha za rok
54
10 339,0
_________________________________
________________________________
Tab.11: Náklady na chemické prostředky při ošetřování vinice Model 2. (konvenční pěstování) Spotřeba přípravku na 1 ha vinice P.č.
Název přípravku
množství
Termín zásahu
Cena za celkové
Množství
Jednotka
Cena za jednotku
přípravku
[Kč]
na 1 ha [Kč]
1
SULKA
IV
50,0
litr
46,0
2300,0
3,0
kg
73,0
219,0
POLYRAM WG
2,0
kg
210,0
420,0
FALCON 460 EC
0,4
litr
1445,0
578,0
4,0
kg
246,0
584,0
0,15
kg
6020,0
903,0
EUPAREN MULTI
2,0
kg
637,0
1274,0
FALCON 460 EC
0,4
litr
1445,0
578,0
ALIETE BORDEAUX
4,0
kg
246,0
984,0
ZATO 50 WG
0,15
kg
6020,0
903,0
4,0
kg
246,0
984,0
0,15
kg
6020,0
903,0
2,0
kg
637,0
1274,0
2,0
litr
617,0
1234,0
KUMULUS WG 2
V
3
VI ALIETE BORDEAUX ZATO 50 WG
4
VI
5
VII
6
VII ALIETE BORDEAUX ZATO 50 WG
7
VIII EUPAREN MULTI
8
MYTHOS
VIII
Celková cena za ochranné přípravky na 1 ha za rok
55
13 138,0
_________________________________
________________________________
Tab.12: Náklady na chemické prostředky při ošetřování vinice Model 3. (integrované pěstování) Spotřeba přípravku na 1 ha vinice P.č.
Název přípravku
množství
Termín zásahu
Cena za celkové
Množství
Jednotka
Cena za jednotku
přípravku
[Kč]
na 1 ha [Kč]
1
2
3
SULKA
IV
50,0
litr
46,0
2300,0
IV
1
ks
1080,0
1080,0
V
1,0
litr
419,0
419,0
3,0
kg
154,0
462,0
6,0
kg
71,0
426,0
2,0
kg
367,0
734,0
FALCON 460 EC
0,4
litr
1445,0
578,0
RIDOMIL PLUS 48 WP
2,5
kg
302,0
755,0
DISCUS
0,2
kg
4427,0
886,0
EUPAREN MULTI
1,5
kg
637,0
956,0
6,0
litr
138,0
828,0
0,15
kg
6020,0
903,0
2,0
kg
637,0
1274,0
1,0
kg
1364,0
1364,0
FEROMONOVÉ LAPAČE BIOBIT XL DITHANE M 45
4
VI THIOVIT 80 FOLPAN 50 WP
5
VI
6
VII
7
VII CUPROXAT SC ZATO
8
VIII EUPAREN MULTI
9
RONILAN 50 WP
VIII
Celková cena za ochranné přípravky na 1 ha za rok
56
12 965,0
_________________________________
11.
________________________________
CELKOVÉ NÁKLADY NA PLODINU Konečným cílem úvah a výpočtů popsaných v předchozích kapitolách je stanovení
celkových nákladů vynaložených v průběhu celého roku na pěstování vinice. Toto stanovení se s výhodou provádí na 1 ha, protože umožňuje dobře rozlišit např. různé spony výsadby, odlišný technologický postup, nebo odlišné výkonnosti souprav na různých pěstitelských plochách i v rámci jednoho podniku. Postup
při
stanovení
celkových
nákladů
vychází
ze
zpracovaného
technologického postupu (někdy několik postupů podle technologií uplatňovaných na různých pěstitelských plochách), do kterého jsou doplněny pro každou operaci údaje o jejím provádění. U ručních operací je to normativ spotřeby práce (h.ha-1) a hodinová sazba (Kč.h-1), nebo výkonnost pracovníka (ks.h-1) a sazba za kus (Kč.ks-1). Někdy je nákladová položka za operaci stanovena podle údajů z evidence nákladů (oprava opěrné konstrukce). Tab.13 uvádí vybrané údaje o výkonnostech dosahovaných při provádění ručních operací ve vinicích. Tab.13: Potřeba ruční práce na provedení jednotlivých pracovních operací Název operace
ks.h-1
h.ha-1
ha.h-1
Poznámka
Ruční řez
35 - 55
71 - 95
0,01 – 0,02
tloušťka réví
Vyvazování tažňů
85 - 100
30 - 47
0,02 - 0,03
tloušťka réví
Podlom vinice
75 – 95
25 - 50
0,02 – 0,04
intenzita růstu
Čištění kmínků
150 – 200
11 - 20
0,05 – 0,09
intenzita růstu
Vylamování zálistků
35 – 55
50 - 100
0,01 – 0,02
intenzita růstu
Zastrkování letorostů
90 – 140
14 - 33
0,03 – 0,07
intenzita růstu
Ožínání letorostů
140 – 200
17 - 25
0,04 – 0,06
intenzita růstu
Jednostranné odlistění slabé
150
17
0,06
hustota olistění
Oboustranné odlistění slabé
75
37
0,03
hustota olistění
Jednostranné odlistění silné
60
28
0,04
hustota olistění
Oboustranné odlistění silné
35
65
0,01
hustota olistění
Regulace násady hroznů
35 – 40
100
0,01
výše násady
U mechanizovaných operací se využívá výsledků ekonomického hodnocení strojů a strojních souprav. Výsledky hodnocené soupravy, která je zadávána typem a pořizovací cenou traktoru a typem a pořizovací cenou agregovaného stroje. Z výsledkové tabulky (program 57
_________________________________
________________________________
AGROTEKIS) je uživatelem odečtena nákladová položka (Kč.ha-1), která nejlépe odpovídá jeho podmínkám. Ty jsou definovány čtyřmi parametry: -
roční nasazení traktoru
-
roční nasazení přípojného stroje
-
spotřeba pohonných hmot
-
výkonnost soupravy
Tímto způsobem uživatel objektivizuje nákladovou položku, jako cenu příslušné operace v technologickém postupu. Materiálová položka je součástí příslušné operace a uvede se do příslušného sloupce tabulky technologického postupu. Tab.14 znázorňuje způsob tvorby tabulky pro stanovení celkových nákladů na plodinu.
Tab.14: Celkové náklady na plodinu P.č.
Název operace
Stroj – souprava
1
Ruční řez
Ruční nářadí
2
Oprava opěrné konstrukce Drcení réví Vyvazování letorostů
Traktor+návěs 1,5 t
2 500
Traktor+mulčovač 1,6 m Ručně
850 2 400
Chemická ochrana Mulčování meziřadí
Traktor+rosič 500 l
900
Traktor + mulčovač 1,6 m
620
Sklizeň
Traktor+sklízecí vana 2t
3 4
12 13 20
Provozní náklady [Kč.ha-1] 6 000
58
11 300
Materiálové náklady [Kč.ha-1]
900
Pozn.: 4000 ks x 1,50 Kč.ks-1 2 pracovníci
4000 ks x 0,60 Kč.ks-1
639
Kumulus Polyram
8 pracovníků
_________________________________
________________________________
Výsledné celkové náklady na pěstování vinice (Kč.ha-1) pak umožňují mj. provádět ekonomické rozbory, stanovit cenu produktu, či rozhodnout o rentabilitě pěstování vinice na daném stanovišti. Pro zjednodušení v následujících příkladech uvádíme celkové náklady na plodinu bez zahrnutí nepřímých nákladů (nájemné za půdu, odpis vinice, odpis budov, režie, pojištění apod.).
PŘÍKLAD 13 Celkové náklady na 1 ha vinice dosahují výše Nc = 72 000 Kč.ha-1. Výnos hroznů je Q = 6,0 t.ha-1. Stanovte cenu hroznů C (Kč.kg-1) při kalkulovaném zisku Z = 20%. Výpočet: C=
C=
Nc Z .(1 + ) [Kč.kg-1] 3 100 Q.10
72000 20 ) = 12.1,2 = 14, 40 Kč .kg -1 .(1 + 6.1000 100
PŘÍKLAD 14 Jaký zisk Z má pěstitel, je-li cena hroznů C = 10,50 Kč.kg-1 a náklady na 1 ha vinice Nc = 66 000 Kč. Výnos hroznů Q = 7,0 t.ha-1. Výpočet: Nc Z Q.10 3.C .(1 + )ÞZ =( C= - 1).100 100 Nc Q.10 3
Z =(
7000.10,5 - 1).100 = 0,113.100 = 11,3% 66000
59
_________________________________
________________________________
PŘÍKLAD 15 Jaká je minimální cena hroznů C (při Z = 0) dosahují-li celkové náklady na 1 ha vinice výši Nc = 68 000 Kč.ha-1 a výnos hroznů je Q = 6,5 t.ha-1.
C=
Nc Z .(1 + ) [Kč.kg-1] 3 Q.10 100
C=
0 68000 ) = 10,46 [Kč.kg-1] .(1 + 100 6,5.1000
*** Cesta ke konkurenceschopnému výrobnímu systému vede přes efektivní využívání všech jeho prvků. Postupným růstem podílu mechanizovaných prací i ve vinohradnictví, stále roste význam jejich hospodárného provádění za pomoci speciálních strojů. Nejdůležitější oblasti využití popsaných metod představují kalkulace nákladů na provoz strojů (souprav), stanovení mezních podmínek jejich efektivního využití a podpora rozhodování při pořízení nových strojů. Dále je to stanovení nákladů na plodinu a výsledné ekonomiky plodiny pro podporu rozhodování o výrobním záměru. Postupy uvedené v této publikaci jsou v principu všeobecně platné i pro jiné oblasti zemědělské či zahradnické výroby.
60
_________________________________
________________________________
POUŽITÁ LITERATURA ABRHAM, Z. et al. Využití a obnova zemědělské techniky v systémech hospodaření. Závěrečná výzkumná zpráva Z 2378. 1.vyd. VÚZT Praha 2000. 20 s. 6. příloh. ABRHAM, Z. Stanovení a ekonomické hodnocení nákladů na mechanizované práce v zemědělství. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1995. 36 s. ISSN 0231-9470. ABRHAM, Z., KOVÁŘOVÁ, M. et. al. Náklady na provoz zemědělských strojů-Traktory a samojízdné stroje. 1.vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1996. 42 s. ISBN 80-7105-116-0. ASAE Standards, American Society of Agricultural Engineers. 1993. USA-Mi: St.Joseph, vol. 40. 785 s. ISBN 0-929355-38-5. BURG, P: Efektivnost vinohradnické techniky. Disertační práce. Lednice na Moravě: MZLU v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě, 2003. 123 s. HÄNI,K. et.al. Definice pojmu IP. In PRO-BIO. Svaz ekologických zemědělců ČR. 5.3.2003, http://www.pro-bio.cz/cesky.htm JEHLIČKA, T., KAVKA, M. Experimentální stanovení funkčních závislostí činitelů celkových nákladů na provoz souprav a jejich využití při optimalizaci technických systémů. Disertační práce. Praha: ČZU v Praze, Technická fakulta, 1997. 145 s. KAVKA, M. a kol.: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, ÚZPI Praha, 2006, ISBN 80-7271-163-6 KTBL, Taschenbuch der Landwirtschaft. 1. Auflage. GmbH Münster-Hiltrup. 1998/1999, 285 s. KTBL-Schriften-Vertrieb im Landwirtschaftsverlag. ISBN 3-7843-1809-6. NACHTIGALL, W. Forschung-Technik-Ökonomie. Přel. L. Říha. 1.vyd. Leipzig: Graphisher Grossbetrieb, Leipzig III/18/38-5, 1974 NOZDROVICKÝ, L., RATAJ, V. at. al. Mechanizácia rastlinnej výroby a jej hospodárne využívanie. 1.vyd. Nitra: Slovenská poĺnohospodárska univerzita v Nitre, 1997. 129 s. ISBN 80-7137-439-3. RATAJ, V.: Projektování výrobních systémů. Výpočty a analýzy. 1.vyd. Nitra: SPÚ, 2005. 120 s. ISBN 80-8069-609-8. SEDLO, J. Ekologické vinohradnictví. 1.vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství v Agrospoji Praha, 1994. 185 s. ISBN 80-7084-117-6. ŠPELINA, M. et. al. Strojní linky v zemědělství a jejich ekonomika. 2.vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982. 288 s. ISBN 07-030-83-04/16
61
_________________________________
________________________________
ŠPELINA, M. Zemědělská technika formou služeb. 1.vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1996. 40 s. ISBN 80-7105-122-5. VANEK,G. et. al. Vinič 3 - pestovanie. 1.vyd. Bratislava: Príroda, 1996. 150 s. ISBN 80-0700759-8. VANEK,G. et.al. Vinič 2 - ochrana. 1.vyd. Bratislava: Príroda, 1996. 206 s. ISBN 80-0700758-X. WALG, O. Taschenbuch der Weinbautechnik. 1. Auflage. Kaiserlautern: Rohr-Druck, 2000. 432 s. ISBN 3-921156-45-9 ZEMÁNEK, P. Návrh expertního systému pro využití mechanizačních prostředků ve vinohradnictví. Disertační práce. Lednice na Moravě: MZLU v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě, 1997. 115 s.
62
_________________________________
________________________________
Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ing. Patrik Burg, PH.D., Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. Marie Kovářová EKONOMIKA TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ VE VINOHRADNICTVÍ Stran 63 Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha ISBN 80-86884-17-1 Příručka je určena pro zemědělskou praxi a poradenství. Uvádí postupy a metody pro určení hlavních parametrů nasazení a využití techniky, pro výpočet nákladů na provoz strojů a souprav, stanovení nákladů a ceny mechanizovaných prací, stanovení ekonomické efektivity strojů a pro výsledné náklady na pěstování a sklizeň plodiny. Seznamuje s možností využití modelovacího databázového programu AGROTEKIS pro výpočet těchto parametrů ekonomiky technologických systémů. Klíčová slova : technologické postupy, nasazení a využití techniky, provozní náklady, ekonomická efektivita techniky, náklady na pěstování plodin
Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ing. Patrik Burg, PH.D., Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. Marie Kovářová
ECONOMY OF TECHNOLOGICAL SYSTEMS IN VITICULTURE 63 pp. Research Institute of Agricultural Engineering Prague ISBN 80-86884-17-1 The handbook is written for agricultural practice and consultancy. It presents procedures and methods for specification of main parameters of mechanization introduction and application, costs calculation for machines and sets operation, determination of costs and prices for mechanized work, economical efficiency of machines and resulting costs for crop growing and harvest. Further it presents possibilities of modelling database program AGROTEKIS utilization for these parameters of technological systems economy calculation. Keywords: Technological procedures, mechanization introduction and utilization, operational costs, mechanization economical efficiency, crop growing costs.
63
