AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II
str. 301 – 305
Srní 4. – 7. října 2004
Výzkum integrovaného turismu na Šumavě v evropském kontextu Integrated tourism in the Bohemian Forest and its investigation in the European context Michael Bartoš*, Drahomíra Kušová & Jan Těšitel Ústav ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7,CZ- 37005 České Budějovice, Česká republika *
[email protected] Abstract International project titled “Supporting and promoting integrated tourism in Europe’s lagging regions (SPRITE)” is aimed at comparing conditions to conduct such a type of tourism within six selected European countries – Czech Republic, Greece, France, Ireland, Spain and United Kingdom. Bohemian Forest (=Šumava Mts.) region was selected as one of model areas. By this project, tourism is analysed as a multifaceted phenomenon, which can be described as interplay among six principal actors involved – tourists themselves, host community, businesses, resource controllers, institutions and gatekeepers. Presentation of selected results and their comparison in the international scale is a main subject of discussion in this article.
ÚVOD V letech 2000 až 2004 probíhal na území Šumavy mezinárodní výzkumný projekt SPRITE („Supporting and Promoting Integrated Tourism in Europe’s Lagging Rural Regions“). Název projektu lze volně přeložit do češtiny jako „Integrovaný turismus – rozvojový faktor podporující zaostávající venkovské oblasti v Evropě”. Koordinátorem celého projektu je Institute of Rural Studies z University of Wales (Velká Británie) a v jeho rámci je porovnáváno dvanáct území ležících v šesti evropských zemí – Francii, Irsku, Řecku, Španělsku, Velké Británii a v České republice. Integrovaný turismus je chápán jako cestovní ruch, který se přímo váže na ekonomický, sociální, kulturní a přírodní potenciál území, v němž se odehrává. Problematika rozvoje integrovaného turismu je zkoumána z hlediska jednotlivých aktérů podílejících se na tomto jevu – z hlediska podnikatelů v cestovním ruchu, návštěvníků území, jednotlivých institucí důležitých pro rozvoj turismu a hostitelské komunity. Stručně řečeno – cílem projektu je porovnat podmínky rozvoje integrovaného turismu ve výše uvedených šesti vybraných evropských zemích. Evropská unie podporuje projekty tohoto typu finančně i metodicky, neboť jí není z pochopitelných důvodů lhostejná budoucnost rurálních oblastí, v nichž vlivem poklesu zemědělské výroby a snížením počtu pracovních příležitostí dochází k postupnému vysidlování a stěhování obyvatel do beztak přelidněných měst. Vylidňování venkova sebou přináší řadu problémů, mimo jiné i ten, že po staletí obhospodařovaná evropská krajina přichází o své hospodáře. Změnou využívání, či spíše nevyužívání území a jeho vylidňováním se často nastartuje celá řada sociálně ekonomických i ekologických problémů. Jedním z celé řady možných či dílčích způsobů jak tomuto vylidňování venkova zabránit či alespoň jej zbrzdit
301
je rozvoj tzv. integrovaného turismu. Jedná se o rozvoj turismu či cestovního ruchu, který využívá výhradně místní zdroje (přírodní zajímavosti, kulturně technické a historické památky, místní zvyky a tradice, lokální výrobky a dovednosti a pod.) a současně místní obyvatelstvo je do této lokální ekonomiky co nejvíce vtaženo. Jinými slovy řečeno, jedná se vlastně o rozvoj určitých forem turismu, který je v souladu s místní kulturou a stylem života a je zároveň šetrný k přírodě, na rozdíl od masového turismu spojeného s mezinárodními hotelovými a zábavnými řetězci, kdy území je exploatováno bez ohledu na vůli a potřeby místního obyvatelstva. Výsledkem projektu by mělo být nalezení určitých pravidel a klíče k podpoře této formy cestovního ruchu v rurálních neboli venkovských oblastech (CUDLÍNOVÁ et al. 2003).
METODA Šumava byla do projektu SPRITE zahrnuta jako jedno z celkem dvanácti modelových území. V jednotlivých zemích byla vybrána vždy dvě území z důvodu možnosti jejich porovná-
Obr. 1. Vybraná modelová území v jednotlivých zemích. Fig. 1. SPRITE study regions.
302
ní na národní úrovni. V České republice kromě Šumavy [prostorově byla vymezena podle VÚC Šumava (VEPŘEK 1994)] bylo vybráno ještě území známé pod názvem Česká Kanada. Po metodické stránce je řešení celého projektu ve všech zúčastněných zemích shodné. Formou řízených rozhovorů, celé řady dotazníkových šetření a studiem lokálních zdrojů informací se provedl systematický průzkum nejdůležitějších „hráčů“ – „aktérů“ v území. Těmi jsou jak místní obyvatelé a zástupci samospráv, tak i samotní návštěvníci území, dále místní podnikatelé v cestovním ruchu, vlastníci nejdůležitějších místních zdrojů, instituce s lokálním případně s regionálním působením a konečně tzv. gatekeepers, neboli „dveřníci“, tj. osoby či organizace, které zprostředkovávají kontakt a předávání informací o území návštěvníkům (KUŠOVÁ et al. 2003). U jednotlivých „hráčů“ se zjišťovala jejich role v rozvoji integrovaného turismu z mnoha hledisek. Například jak těsně jsou s územím spjati, jaké jsou jejich pravomoce a územní dosah jejich činností, nakolik podporují myšlenkou integrovaného turismu, v čem spatřují výhody území pro rozvoj tohoto typu turismu a v čem spatřují potenciální problémy a nedostatky území. Na základě takto získaných dat bylo možné porovnávat chování „hráčů“ jednotlivých území a vytipovat možná řešení potenciálních i stávajících problémů.
VÝSLEDKY Turismus je v současnosti vnímán ve všech zemích, které se zúčastnily projektu, jako klíčová aktivita národního hospodářství a pro jednotlivá území jako zdroj sociálně ekonomického rozvoje. Příroda v obecném slova smyslu je nejdůležitějším turistickým atraktorem ve všech územích. Geomorfologie terénu pak podmiňuje rozvoj outdoorových aktivit návštěvníků. Území oplývající vodními plochami jako je North Midland Counties (Irsko), Cumbria (Velká Británie), Katalonské Pyreneje (Španělsko), Šumava a Česká Kanada (Česká republika), Auvergne (Francie) a Evrytania (Řecko) lákají návštěvníky možností provozování vodních sportů (kajak, kanoe, plachetnice, raft, windsurfing). Horská území pak umožňují rozvoj lyžařských aktivit, a to zejména v Pyrenejích (Španělsko), na Šumavě a v Evrytanii Tabulka 1. Postoj hostitelské komunity k myšlence integrovaného turismu (%). Table 1. The attitude of host community to the idea of integrated tourism (%).
Modelové území England Wales border region Cumbria North Midland Counties West Region Šumava Česká Kanada North Catalania Valencia comunidad Basse Normandie Auvergne Evrytania Achaia
Stát
Velká Británie Irská republika Česká republika Španělsko Francie Řecko
Podporují myšlenku integrovaného turismu 60 72 70 70 75 27 – 28 48 62 28 86
Odmítají myšlenku integrovaného turismu 3 18 21 8 6 32 – 12 0 12 2 0
Jiná odpověď 37 10 9 22 19 41 – 60 52 26 70 14
303
i Achaii (Řecko). V některých modelových území je rozvoj turismu umožněn pouze díky nedotčenému prostředí a přírodních krás. To platí zejména pro West Region (Irsko), a území England Wales Border (Velká Británie). Z vlastního průzkumu rovněž vyplývá, že více než 60 % návštěvníků uvádí nedotčenou přírodu jako hlavní důvod návštěvy Šumavy (TĚŠITEL et al. 2003). Modelová území Valencia (Španělsko), Auvergne a Basse-Normandie (Francie) jsou příkladem, kdy rozvoj turismu je postaven zejména na socio-kulturním dědictví, jako jsou architektonické památky, udržení tradic a lokálních řemesel. Zajímavé je porovnání území Šumavy s ostatními zkoumanými územími z pohledu rozvoje integrovaného turismu. Jedním z důležitých hledisek pro rozvoj integrovaného turismu je přijetí myšlenky rozvoje turismu místními lidmi, tzv. hostitelskou komunitou a faktická podpora rozvoje turismu státními institucemi i místními samosprávami. Z provedených výzkumů vyplývá, že myšlenku rozvoje turismu jako jednu z hlavních ekonomických aktivit daného území nejvíce podporuje hostitelská komunita v oblasti Achaia (Řecko) a na Šumavě (75 % dotázaných považuje turismus za nejdůležitější ekonomickou aktivitu v území). Značnou důležitost rozvoji turismu přikládá také hostitelská komunita území Cumbria (Velká Británie) a rovněž tak území West Region a North Midland Counties (Irsko). Na opačném konci pomyslné škály se umístilo území České Kanady, kde třetina dotázaných místních obyvatel nepovažuje myšlenku rozvoje turismu v území za důležitou, naopak celých 32 % je proti rozvoji této ekonomické aktivity (Tab. 1). Přední místo obyvatel Šumavy v ochotě zapojit se do cestovního ruchu lze do jisté míry vysvětlit velmi dlouhou tradicí turistiky a cestovního ruchu na Šumavě, přestože byl její rozvoj během posledních sta let několikrát násilně přerušen (1914–1918, 1938–1945, 1948– 1989). Existence Národního parku a CHKO Šumava spolu s přijatým a místními samosprávami podporovaným „Rozvojovým konceptem cestovního ruchu na Šumavě“ dává předpoklad k podpoře a rozvoji takových forem turismu, které jsou označovány za „měkký turismus“ a v mnohém splňují kritéria integrovaného turismu. Poměrně značná část modelového území Šumavy je pod státní kontrolou ochrany přírody (viz. Tab. 2), což do jisté míry zaručuje, že se budou nadále rozvíjet formy turistického využívání území, které jsou v souladu s Plánem péče NPŠ a který je v souladu s idejemi integrovaného turismu. Tabulka 2. Podíl chráněných území (bez rozlišení stupně ochrany) v modelových území (%). Table 2. Total area under protection (%) in particular model areas (regardless of level of protection). Modelové území England Wales border region Cumbria North Midland Counties West Region Šumava Česká Kanada North Catalania Valencia comunidad Basse Normandie Auvergne Evrytania Achaia
304
Stát Velká Británie Irská republika Česká republika Španělsko Francie Řecko
Podíl chráněných území (%) 45 70 13 2 31 (Národní park, CHKO) 30 (přírodní park) 15 26 29 25 16 17
Co se týče hostitelské komunity, Šumava se ještě v jednom ukazateli odlišuje od ostatních modelových území. Je to jediné území, kde úbytek obyvatelstva se zastavil, ba naopak v některých šumavských obcích vykazují statistiky v posledních deseti letech slabý přírůstek obyvatel. Přetrvávající odchod obyvatelstva z území, který ve velkém měřítku započal v 60. letech je nejvýraznější v oblastech Kalavryta a Achaia (Řecko), současná hustota obyvatel je v těchto oblastech asi 10 obyvatel na 1 km2 (na Šumavě asi 40). Ještě v mnohém se odlišuje území Šumavy od ostatních modelových území. Za zmínku stojí například fakt, že ze všech modelových území pouze na Šumavě existuje v takové míře fenomén, jakým je bezesporu „sexuální turistika“ a „street prostitution“. Další zvláštností Šumavy (v menší míře i České Kanady) je existence přeshraniční „nákupní turistiky“ (daily trippers), která je podmíněna blízkostí hranice se zeměmi s odlišnou kupní silou obyvatel. Tuto nákupní turistiku doprovází další zvláštnost, jakou jsou tržiště provozovaná vietnamským etnikem, zčásti již na Šumavě naturalizovaným (Železná Ruda a pod.). Co však na Šumavě doposud schází, je mnohagenerační tradice v poskytování turistických služeb, která byla díky historicko-politickému vývoji přerušena.
ZÁVĚR Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto sdělení bylo možné uvést pouze malou část výsledků, kterých bylo dosaženo v rámci mezinárodního projektu SPRITE. Přesto lze prohlásit, že území Šumavy má mnoho předpokladů stát se jedním z evropských, turisticky atraktivních území, ve kterém převáží rozvoj turistických aktivit, které budou citlivé k prostředí a ve kterých bude zapojeno převážně místní obyvatelstvo; bude se rozvíjet tzv. integrovaný turismus.
LITERATURA CUDLÍNOVÁ J., BARTOŠ M., KUŠOVÁ D. & TĚŠITEL J., 2003: Supporting regional development – scale dimension of sustainability (a case study from CR). In: Linking Development with Environment: Perspectives from the EU and accession countries, ŠKOBLA D. (ed.) Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe, REC Slovakia, Bratislava, pp. 31–42. KUŠOVÁ D., T ĚŠITEL J. & BARTOŠ M., 2003: Gatekeepers’ role in the development of tourism (Bohemian forest case). Silva Gabreta, 9: 217–224. TĚŠITEL J., KUŠOVÁ D. & BARTOŠ M., 2003: Tourist’s reasons for visiting mountain areas: a case study of the Šumava Mountains. Landscape Research, 28(3): 317–322. VEPŘEK (ed.), 1994: Územní plán pravého břehu Lipna. Komentáře. TERPLAN Urbanistické Studio, Praha, 98 pp.
posl
305
