Vývoj turismu v Egyptě za období

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vývoj turismu v Egyptě za období 2006–2010 Bakalářská práce

Autorka: Michaela Šarmírová Vedoucí práce: Ing. Samuel Antwi Darkwah, Ph.D. Brno 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Vývoj turismu v Egyptě za období 2006– 2010“ jsem vypracovala samostatně pod vedením Ing. Samuela Antwi Darkwaha, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu všechny dostupné a pouţité zdroje. V Brně dne 21. května 2012

..…....................................................... Michaela Šarmírová

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Samuelovi Antwi Darkwahovi, Ph.D, za cenné rady a připomínky poskytnuté během bakalářské práce. Zároveň děkuji všem, kteří mi poskytli důleţité informace týkající se turismu v Egyptě. Touto cestou bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům za trpělivost a psychickou podporu při psaní této práce.

Abstrakt Šarmírová, M. Vývoj turismu v Egyptě za období 2006–2010. Bakalářská práce. Brno, 2012. Cílem této bakalářské práce je podchytit, prezentovat a analyzovat vývoj cestovního ruchu v Egyptě za roky 2006 aţ 2010. Analýza se zaměří na význam turismu pro ekonomický rozvoj Egypta, jeho podíl na hrubém domácím produktu a jeho vliv na ţivotní úroveň obyvatelstva tohoto státu za posledních pět let. První částí práce je literární rešerše, která zahrnuje vymezení a definice základních pojmů v oblasti cestovního ruchu. Druhá část, vlastní práce, jiţ hodnotí konkrétní situaci turismu v Egyptě. V závěru práce budou následně zhodnoceny a stručně popsány celkové výsledky provedené analýzy. Klíčová slova: Egypt, cestovní ruch, vývoj turismu, ekonomický růst

Abstract Šarmírová, M. The development of tourism in Egypt for the years 2006–2010. Bachelor Thesis. Brno, 2012. The target of this bachelor thesis is to register, present and analyse the development of tourism in Egypt in the period of years 2006 to 2010. The analysis concentrates on the importance of tourism for the economic growth of Egypt, its contribution to the gross domestic product and its impact on the standards of living of the population of this country in the past five years. The first part, literature search, focuses on identifiying and the defining of the basic concepts in the field of tourism. The second part, my own work, evaluates the specific situation of tourism in Egypt. The results of the analysis will be subsequently reviewed and briefly described in the conclusion. Key words: Egypt, tourism, development of tourism, economic growth

Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................... 8

2.

Literární rešerše ........................................................................................ 9 2.1 Vymezení turismu ................................................................................................9 2.2 Typologie turismu .............................................................................................. 11 2.2.1 Formy turismu ............................................................................................. 11 Rekreační cestovní ruch ............................................................................... 12 Kulturně poznávací turismus ....................................................................... 12 Sportovně turistický cestovní ruch ............................................................... 12 Léčebný a lázeňský turismus ....................................................................... 12 Přírodní turismus ......................................................................................... 12 Venkovský cestovní ruch ............................................................................. 13 Vzdělávací cestovní ruch ............................................................................. 13 Kongresový turismus ................................................................................... 13 Cestovní ruch se společenskými motivy ...................................................... 13 Specifický turismus ..................................................................................... 14 2.2.2 Druhy turismu ............................................................................................. 14 Cestovní ruch dle místa realizace ................................................................. 14 Typy turismu dle vztahu k platební bilanci státu .......................................... 15 Typy turismu dle délky pobytu .................................................................... 16 Typy turismu podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu ............................. 16 Typy cestovního ruchu dle počtu účastníků ................................................. 16 Cestovní ruch dle způsobu financování ........................................................ 16 Typy turismu dle věku účastníků ................................................................. 17 Typy turismu podle dopadu na ţivotní prostředí .......................................... 18 Cestovní ruch dle ročního období ................................................................ 18 2.3 Klasifikace účastníků cestovního ruchu .............................................................. 18

5

2.4 Historie a vývoj turismu ..................................................................................... 20 2.4.1 Prvopočátky turismu .................................................................................... 20 2.4.2 Začátky moderního turismu ......................................................................... 21 2.4.3 Novodobý cestovní ruch .............................................................................. 22 2.4.4 Turismus v 21. století .................................................................................. 23 2.4.5 Charakteristické znaky současného cestovního ruchu ...................................23 2.5 Materiálně technická základna turismu a sluţby s ní spojené .............................. 24 2.5.1 Dopravní sluţby a jejich členění ..................................................................24 2.5.2 Ubytovací sluţby ......................................................................................... 27 2.5.3 Stravovací sluţby......................................................................................... 29 2.6 Význam a dopady turismu .................................................................................. 30 2.6.1 Vliv turismu na HDP ................................................................................... 32 3.

Cíl práce a metodika ................................................................................ 35

4.

Egypt ........................................................................................................ 36 4.1 Dějiny Egypta .................................................................................................... 36 4.2 Egypt dnes ......................................................................................................... 37 4.3 Historie turismu v Egyptě................................................................................... 38 4.4 Turisty nejvyhledávanější místa a památky ........................................................ 39 4.5 Současné trendy v cestovním ruchu .................................................................... 41 4.5.1 Typologie turismu v Egyptě ......................................................................... 41 4.5.2 Organizace cestovního ruchu v Egyptě ........................................................ 42 4.5.3 Vývoj turismu v Egyptě za období 2006–2010............................................. 43 4.6 Egyptské sluţby spojené s turismem ..................................................................49 4.6.1 Dopravní sluţby .......................................................................................... 49 4.6.2 Ubytovací sluţby ......................................................................................... 52 4.6.3 Stravovací sluţby......................................................................................... 56 4.7 Ekonomický rozměr turismu v Egyptě ............................................................... 56 4.8 Cestovní ruch ve vztahu k ţivotnímu prostředí ................................................... 60

6

4.9 Předpokládaný budoucí vývoj turismu v Egyptě ................................................. 61 5.

Závěr ......................................................................................................... 63

6.

Seznam použitých informačních zdrojů ................................................ 65 6.1 Literatura ........................................................................................................... 65 6.2 Internetové zdroje .............................................................................................. 66

7.

Seznam zkratek ....................................................................................... 68

8.

Seznam příloh.......................................................................................... 69

7

1. Úvod V dnešní době se cestovní ruch neboli turismus jeví jako nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví národního hospodářství a má nezpochybnitelný význam i přínos pro mnoho národních ekonomik. Profitovat z turismu mohou nejen státy, v nichţ se značný potenciál cestovního ruchu nachází, ale i státy a oblasti v jeho blízkém okolí. Cestovní ruch nejenţe přináší potřebné finanční prostředky do státního rozpočtu, ale zaměstnává a zajišťuje obţivu tisícům lidí. I přes své mnohé kladné stránky, má také svá negativa v podobě degradace ţivotního prostředí. Nejinak je tomu i v Egyptě. První část práce tvoří teoretický rámec, který objasní situaci spjatou s cestovním ruchem a vývojem turismu v Egyptě. Zde podám obecnou informaci o cestovním ruchu a o dalších navazujících komponentech a pojmech. Druhá část je zaměřena na cíl práce a metodiku. V třetí části nastíním současnou situaci i pozici Egypta jak ve světě, tak i v oblasti pro moji práci charakteristickou, tedy v cestovním ruchu. Dále se zaměřím jiţ na několik vybraných statistických ukazatelů, srovnám je ve sledovaném časovém období a všechna data zpracuji do přehledných tabulek a grafů. Následně se pokusím svoje postoje a stanoviska odůvodnit a v závěru práce shrnu všechny mnou dosaţené výsledky. Pevně věřím, ţe tato práce pomůţe představit i laikům Egypt jako takový, základní způsoby a motivy cestování do země a ţe z ní vyplynou přínosné a přehledné informace na poli cestovního ruchu v Egyptě a jeho vývoji v delší časové posloupnosti.

8

2. Literární rešerše Prvořadým úkolem této kapitoly je objasnění základních teoretických východisek, na která bude následně navazovat praktická část bakalářské práce. Z tohoto hlediska je důleţitá samotná definice turismu podle více autorů, aby bylo moţné jejich srovnání a vyvození hlavních trendů ve formulaci turismu. Následně pak cestovní ruch nabude zcela reálných a konkrétních podob díky jeho typologii. A to zásluhou členění na formy a druhy turismu. Dále objasním pojmy z oblasti klasifikace účastníků cestovního ruchu. Stručný pohled do minulosti napoví o provázanosti cestovního ruchu s vývojem společnosti a myšlením lidí. V této části práce se zaměřím taktéţ na materiálnětechnickou základnu, se kterou jsou spjaty sluţby dopravní, ubytovací a stravovací. Turismus má taktéţ nezpochybnitelný význam v oblasti ochrany ţivotního prostředí a sféře sociálně-kulturní a ekonomické. Ve své práci vyzdvihnu přínosy turismu, zmíním se také o negativních dopadech tohoto mnohostranného a sloţitého jevu a nastíním vliv turismu na HDP.

2.1 Vymezení turismu Pojem turismus pochází z anglického slova tourism a znamená cestovní ruch či odvětví související s cestováním. [10] „Cestovní ruch se stal jiţ neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti.“ Hlavním motivem pohybu lidí, opouštějících dočasně místo svého stálého bydliště, je záměrná změna prostředí, jeţ umoţňuje uspokojit některé lidské potřeby, jako jsou potřeby odpočinku, klidu, pohybu, rekreace, touha po poznání či seberealizace. [4] Definice turismu Turismus je relativně mladý vědní obor, který je charakterizován spoluprací více vědních oborů při realizaci jeho činnosti. Tento jev vede k tomu, ţe se na něj dá nahlíţet z několika úhlů pohledu. [8]

9

Na cestovní ruch neboli turismus, který patří mezi významné ekonomické a sociální jevy současnosti, bychom mohli nahlíţet jako na systém, který skrývá řadu podsystémů, a který je zároveň propojen s dalšími systémy, především pak s lidskou společností, do které významným způsobem zasahuje. [8] Jde o průřezový, mnohostranný a sloţitý jev. Z tohoto hlediska je přesné vymezení a definice turismu velmi obtíţná. [4] Nastíním zde alespoň některé definice [4]: F. W. Ogilvie a J. A. Norval chápou cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Borman definuje cestovní ruch jako „cesty, jeţ se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin (za zvláštními událostmi), při nichţ dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíţdění za prací“. Podle R. Gluckmanna představuje cestovní ruch „sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa“. E. Fedor chápe cestovní ruch jako „periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu“. H. Poser rozumí pod pojmem cestovní ruch „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na straně jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé“. Švýcarští profesoři W. Hunziker a K. Krapf, kteří poloţili základ ucelené teorie cestovního ruchu, ho vnímají jako „souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena ţádná výdělečná činnost“. [4] Výše zmíněné definice (podobně jako mnoho dalších, které by bylo moţno ještě uvést) jsou svědectvím toho, jak obtíţné je vyčerpávajícím způsobem definovat toto odvětví národního hospodářství. [4]

10

V současnosti existuje snaha vytvořit základ pro kvantifikaci turismu a vytvořit tak rámec pro statistické sledování tohoto jevu jak v rámci národním, tak i mezinárodním. Tomu také odpovídá úsilí řady mezinárodních organizací sjednotit definici cestovního ruchu a vytvořit základ pro jeho statistické sledování a srovnání. [4] „Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze povaţovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádanou v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu (WTO) v kanadské Ottavě.“ Zde byla provedena unifikace, spojená s přesnou klasifikací a vymezením, základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem a cestováním na národní i mezinárodní úrovni. [4] Výsledná definice turismu (dle WTO) zní takto: „Činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, neţ je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ [1]

2.2 Typologie turismu Turismus je souhrnem vztahů a jevů, které nabývají různého obsahu. Turismus, případně cestovní ruch, je moţné členit na základě toho, v jaké konkrétní podobě se projevuje, ať jiţ z pohledu poptávky nebo nabídky. [8] V praxi se však tyto pohledy často prolínají a neexistuje jednotnost ve výkladu, co je forma a co je druh turismu. [1] Pro následující vymezení jednotlivých typů cestovního ruchu budu vycházet ze členění turismu na druhy a formy, kde jako rozhodující kritérium bude dominovat motivace prostředí [8]. 2.2.1 Formy turismu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace návštěvníků, turistů nebo výletníků. V tomto případě zkoumáme pohnutky účasti lidí na cestovním ruchu. [1] Motivace v cestovním ruchu představuje souhrn vnitřních i vnějších podnětů vedoucích k účasti na turismu. [1]

11

Z tohoto hlediska rozlišujeme: Rekreační cestovní ruch Jedná se o odpočinkovou formu turismu, kde je hlavním motivem regenerace fyzických a psychických sil člověka. „Rekreace neznamená pouze pasivní odpočinek, ale můţe být spojena i s aktivním pobytem v přírodě, se sportovními aktivitami apod.“ [1] Kulturně-poznávací turismus „Je cílený na poznávání historie, kultury, tradic, zvyků aj.“ [7] Jde především o návštěvu hradů, zámků, muzeí, galerií, kulturních akcí, jako jsou divadelní představení a festivaly, ale také je zde zahrnuta návštěva parků a zahrad [1]. Sportovně-turistický cestovní ruch Zahrnuje z časového hlediska různorodé pobyty se sportovní náplní s cílem udrţet a posílit kondici člověka. [1] Člení se na: pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku, horskou turistiku. [1] „Vyuţívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech.“ Obsahem sportovně-turistického turismu můţe být i organizování pasivní účasti na nejrůznějších sportovních akcích. [7] Léčebný a lázeňský turismus Vyuţívá přírodní léčivé zdroje a je zacílen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce za pomoci léčebných procedur – koupelí, masáţí, léčivých pramenů apod. [7] Přírodní turismus Důvodem účasti na této formě turismu je pobyt v přírodě a její poznávání, zejména pak návštěva nenarušených, nedotčených, výjimečných a atraktivních přírodních míst, scenérií a krajiny. Jsou zde zahrnuty návštěvy přírodních rezervací, chráněných oblastí,

12

národních parků a míst vzdálených od civilizace – pralesů, pouští, arktických oblastí. Zvláštním typem této formy je ekoturismus, který nenarušuje přirozené přírodní prostředí a snaţí se chránit přírodní hodnoty. [1] Venkovský cestovní ruch Jde o vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkově, jako jsou pěší turistika, pozorování přírody, vyjíţďky na kole nebo na koni. „Ubytování je zpravidla zajištěno v soukromí nebo v menších ubytovacích zařízeních.“ [1] Venkovský cestovní ruch můţe mít různé další formy, jako je například agroturismus, při kterém aktéři pobývají na venkově na rodinných farmách a poznávají tamní způsob ţivota v kontaktu s přírodou. Náplní pobytu bývá také aktivní účast na zemědělských činnostech. [1] Jednou z dalších forem můţe být i ekoagroturismus. Ten je typický pobyty na menších rodinných farmách s alternativním zemědělstvím a zároveň i konzumací jídel ze zdrojů vypěstovaných a připravovaných přímo na zemědělské usedlosti. [1] Specifickým podtypem této formy v prostředí České republiky je chataření a chalupaření. [1] Vzdělávací cestovní ruch Jeho účastníci chtějí získat cenné znalosti a dovednosti. Program pobytu můţe být přizpůsoben pro výuku jazyků, pro zvládnutí různých sportovních disciplín, pro získání podrobných informací o historických, přírodních či kulturních místech. [1] Kongresový turismus Motivem účasti na této formě turismu je zájem odborníků z konkrétního oboru setkat se se svými kolegy, získávat nové informace a vyměňovat si zkušenosti na kongresech, konferencích, přednáškách a dalších podobných příleţitostech. [1] Cestovní ruch se společenskými motivy „Je orientovaný na společenské styky a komunikaci mezi lidmi. Zahrnuje návštěvy přátel, příbuzných a známých, návštěvy nejrůznějších společenských akcí a událostí. Do

13

tohoto typu cestovního ruchu bývá často zařazována i klubová turistika, představující účast na cestovním ruchu cíleně utvořených skupin lidí, které spojují společné zájmy a záliby, případně obdobný styl trávení volného času. Pobyty v rámci klubové turistiky jsou charakteristické bohatou programovou náplní a celkově druţným společenským ţivotem.“ [4] Specifický turismus Je moţné do něj zařadit takové formy cestovního ruchu, jako je religiózní (náboţenský) cestovní ruch, profesní, etnický, dobrodruţný, kosmický, záţitkový, nákupní, gastronomický, mládeţnický, cestovní ruch seniorů, rodinný, městský, karavanový a mnoho dalších. [7] V praxi se jednotlivé typy cestovního ruchu nevyskytují vţdy pouze v čisté podobě, ale dochází k jejich vzájemnému prolínání a propojování. [4] 2.2.2 Druhy turismu „Druhy zohledňují převáţně jevový průběh cestovního ruchu (dále také CR) a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky.“ [4] Cestovní ruch dle místa realizace Jde o členění z hlediska území, na kterém cestovní ruch probíhá. [4] Dle tohoto kritéria je cestovní ruch členěn takto: Domácí cestovní ruch zahrnuje účastníky nepřekračující státní hranice své země. Je to cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich vlastního státu. [4] Při zahraničním cestovním ruchu vţdy dochází k překračování státních hranic. Jde o výjezdový cestovní ruch (také někdy pasivní cestovní ruch, outgoing), kdy občané dané země vyjíţdí do zahraničí, nebo příjezdový cestovní ruch (aktivní cestovní ruch, incoming), kam spadají příjezdy zahraničních návštěvníků, turistů do konkrétní země. Specifickou součástí příjezdového cestovního ruchu je tranzitní cestovní ruch, který je představován průjezdem zahraničních účastníků

14

cestovního ruchu přes území určitého státu. Podmínkou je, ţe vlastní cíl účasti na cestovním ruchu je realizován na území dalšího státu. [4] Mezinárodní cestovní ruch je pojem územně nejširší. Zahrnuje pohyby účastníků CR mezi státy. K tomuto druhu turismu se vztahuje cestovní ruch světový, jenţ zahrnuje veškerý cestovní ruch na světě, při kterém dochází k překračování hranic (je souhrnem příjezdového a výjezdového CR) a cestovní ruch světa, jenţ zahrnuje veškerý turismus, který je na světě realizován. Představuje souhrn domácího i zahraničního CR všech států světa. [4] Světová organizace cestovního ruchu v rámci snahy o sjednocení pojmů v této oblasti uvádí ještě dva základní typy cestovního ruchu a to: Cestovní ruch vnitrostátní, jenţ představuje veškerý cestovní ruch na území určitého státu, tedy jak cestovní ruch domácí, tak i cestovní ruch příjezdový. Cestovní ruch národní, který obsahuje všechen cestovní ruch obyvatelstva určitého státu. Řadí se sem jak cestovní ruch domácí, tak i cestovní ruch výjezdový. [4] Typy turismu dle vztahu k platební bilanci státu Zde je zohledněno zejména kritérium účinku turismu na národní ekonomiku ve vztahu k zahraničí, konkrétně jeho vliv na platební bilanci státu. Vztahuje se pouze k zahraničnímu cestovnímu ruchu. [4] Můţeme sledovat: Aktivní cestovní ruch spojený s příjezdy cizinců do určité země. Jejich pobyt je spjat se spotřebou zboţí a sluţeb, která znamená příliv devizových prostředků návštěvníků do státního rozpočtu a tedy kladný vliv na něj. Tento typ cestovního ruchu má obdobný vliv na platební bilanci státu jako export zboţí a proto bývá často také nazýván neviditelným exportem. [4] Pasivní cestovní ruch sestávající z výjezdů obyvatel daného státu do zahraničí. Dochází k odčerpávání devizových prostředků za pobyt a spotřebu mimo hranice státu, coţ v konečném efektu má pasivní a nepříznivý vliv na platební bilanci státu. Tento typ cestovního ruchu je také někdy nazýván neviditelným importem. [4]

15

Typy turismu dle délky pobytu Rozlišujeme: Krátkodobý cestovní ruch, který je charakteristický dobou pobytu zpravidla do tří přenocování. Dlouhodobý cestovní ruch s pobytem, jenţ přesahuje 3 přenocování, ne však více neţ 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a více neţ 1 rok v cestovním ruchu zahraničním. [4] Typy turismu podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu Toto kritérium zohledňuje skutečnost, kdo zajišťuje cestu a pobyt účastníků cestovního ruchu. [4] V rámci organizovaného cestovního ruchu cestu i pobyt zajišťují cestovní kanceláře či jiné podnikatelské subjekty poskytující zprostředkovatelské sluţby a účastník si kupuje ucelený produkt (zájezd) s nejméně dvěma základními sluţbami tj. dopravou a ubytováním. V případě neorganizovaného cestovního ruchu si veškeré sluţby a program zajišťuje účastník sám. [4] Typy cestovního ruchu dle počtu účastníků Zde cestovní ruch bývá obvykle členěn na: Individuální, kdy účastník cestuje sám nebo nejvýše se členy své rodiny. Skupinový, kdy cesta a pobyt je zajišťována hromadně pro zájmové či jinak vytvořené kolektivy. Lidé se tedy v rámci skupinového cestovního ruchu znají. V rámci tohoto kritéria bývá někdy ještě vyčleňována tzv. klubová turistika. [4] Masový, který je charakteristický hromadnou účastí turistů. Je protipólem individuálního cestovního ruchu a přináší s sebou negativní dopady na prostředí. [8] Cestovní ruch dle způsobu financování Dalo by se říci také podle způsobu úhrady nákladů spojených s účastí na cestovním ruchu. Z tohoto hlediska bývá cestovní ruch členěn na:

16

Komerční, dříve označováný také jako volný cestovní ruch, ve kterém si celkové náklady účastník plně hradí sám. [4] Sociální neboli vázaný cestovní ruch je takový typ cestovního ruchu, na kterém je účast „vázána“ na splnění určité podmínky (např. členství v organizaci). Jedná se o kombinaci úhrady sluţeb ze společenských fondů. Takový charakter má například podniková rekreace ve vlastních podnikových zařízeních, lázeňská péče, dětské tábory a řada dalších. [7] Typy turismu dle věku účastníků Toto hledisko bývá uplatňováno zvláště ve vztahu k některým věkovým skupinám, které se svým spotřebním chováním a nároky na rozsah a strukturu sluţeb v rámci účasti na cestovním ruchu výrazně odlišují od ostatní populace. [4] Hovoříme o cestovním ruchu dětí, pokud se jedná o organizované pobyty či cesty dětí do 15 let věku bez rodičů. Příkladem mohou být různé pobytové, sportovní nebo jinak zaměřené dětské tábory, školní výlety, školy v přírodě, případně výlety organizované zájmovými organizacemi a jiné. Cestovní ruch mládeže je popsán jako cestovní ruch mladých lidí přibliţně ve věku 15–24 let, kteří jiţ nejezdí na prázdniny či dovolenou se svými rodiči, ale ještě ne se svými rodinami. Cestovní ruch seniorů, důchodců, či obyvatel tzv. třetího věku, je představován cestovním ruchem obyvatelstva postproduktivního věku. Bývá sem zařazován rovněţ cestovní ruch rodin s dětmi. V současné době lze hovořit o další samostatné věkové skupině, a to lidí mezi 40.–50. rokem, resp. nad 40 let, lidí, kteří mají jiţ odrostlé děti, dostatek volného času, jsou v ekonomicky činném věku, dobrém ekonomickém postavení a mají dobrou fyzickou kondici. Toto vše jim umoţňuje intenzivní cestování. Zmíněná skupina lidí nazývaná „babyboomers“ se stává samostatným a významným segmentem trhu cestovního ruchu. [4]

17

Typy turismu podle dopadu na ţivotní prostředí Toto kritérium rozlišuje: Tvrdý turismus, který nebere ohled na svůj vliv na environmentální, sociální a kulturní vnější prostředí. Jedná se především o masový turismus ve všech jeho podobách. Měkký turismus se snaţí uvědoměle a šetrně chovat k prostředí, v němţ se realizuje, a chce přispívat k trvale udrţitelnému rozvoji turismu. [7] Cestovní ruch dle ročního období O cestovním ruchu je známo, ţe má sezónní charakter, a proto je moţné rozlišit následující kategorie: letní cestovní ruch, zimní cestovní ruch, cestovní ruch v hlavní sezóně, kdy hlavní sezóna je období, ve kterém cestuje největší mnoţství návštěvníků do dané destinace. Dále hovoříme o mimosezónním cestovním ruchu v období s niţší návštěvností turistické destinace, někdy téţ doprovázeném sníţenou nabídkou sluţeb. [7] Výše uvedený výčet není zdaleka kompletní. Mezi další hlediska členění cestovního ruchu patří také převaţující prostředí či místo pobytu, způsob ubytování, pouţitý dopravní prostředek. Moţné jsou také kombinace uvedených kritérií. [4]

2.3 Klasifikace účastníků cestovního ruchu Návštěvník (visitor) Z mezinárodního hlediska je návštěvník „osoba, která cestuje do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi“. [4] Na poli domácího CR se jeví návštěvník jako osoba, která cestuje v rámci země, kde má své stálé bydliště, a to na dobu kratší neţ šest měsíců, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. [4]

18

Turista (tourist) V mezinárodním pojetí je za turistu povaţována osoba, která cestuje do země, ve které nemá své obvyklé bydliště, na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, avšak ne delší jednoho roku, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. [4] V domácím cestovním ruchu platí, ţe „turista je osoba trvale usídlená v zemi, která cestuje do jiného místa, odlišného od jejího běţného ţivotního prostředí v téţe zemi, na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemţ hlavní účel její cesty musí být jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. [4] V závislosti na délce pobytu se rozlišují: Turista na dovolené (holidaymaker) je „turista, který setrvává na daném místě více neţ určitý počet nocí nebo dnů“. Krátkodobě pobývající turista (short-term tourist), který cestuje na dobu nepřekračující daný limit, ale trvající déle neţ 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s jedním přenocováním. [4] Výletník neboli jednodenní návštěvník (excursionist) Člověk, který cestuje do země, ve které nemá své trvalé bydliště a běţné ţivotní prostředí (pro mezinárodní cestovní ruch) nebo který je v dané zemi trvale usídlen a cestuje do místa odlišného od místa svého trvalého bydliště a běţného ţivotního prostředí (pro domácí cestovní ruch) na dobu kratší neţ 24 hodin, aniţ by v navštívené zemi přenocoval. Hlavní účel cesty musí být opět jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. [4] Pro základní atributy definice turismu a následné vymezení pojmů návštěvník, turista a výletník je rozhodující: změna místa běţného ţivotního prostředí (trvalého bydliště), dočasnost cesty a pobytu, nevýdělečný charakter cesty. [4]

19

S výše zmíněnými unifikovanými základními pojmy se postupně ztotoţňují všechny státy světa a stávají se základem pro národní statistické srovnání v oblasti turismu v mezinárodních dimenzích. [4]

2.4 Historie a vývoj turismu Myšlenka cestování je stará jak lidstvo samo. Jak se člověk vyvíjel a měnily se jeho potřeby, docházelo současně i ke změnám ve vývoji motivů cestování. Historie dokazuje, ţe cestování nebylo vţdy příjemnou záleţitostí spojenou s odpočinkem a znovuobnovením sil, jak je tomu v současnosti. [8] V současné době představuje turismus důleţitou oblast národního hospodářství a je významnou součástí spotřeby obyvatelstva. Rozvoj cestovního ruchu je podněcován řadou faktorů, které souvisejí s růstem počtu obyvatel naší planety, zlepšováním jejich zdravotního stavu a zvyšováním vzdělanosti, která postupně překonává jazykové bariéry a vede k touze po poznání nových míst, kultur a proţití nevšedních záţitků. „V hierarchii potřeb člověka se turismus postupně přesunuje z potřeb luxusních a zbytných do potřeb běţných, které jsou nedílnou součástí jeho spokojeného ţivota“. [7] Za přímé příčiny vzniku cestovního ruchu můţeme pokládat: potřebu obnovit spojení s přírodou, růst vzdělání jako realizace potřeby poznání, obnovování a navazování styku s lidmi. [7] 2.4.1 Prvopočátky turismu Prvopočátky cestovního ruchu datujeme do období mezi rokem 480 př. n. l. aţ do 16. století. Za nejstarší cestovatele jsou povaţování Řekové, Římané a Egypťané. [7] „V Egyptě bylo cestování spojeno především s pracovními povinnostmi, kdy vládní úředníci jezdili po území země a vybírali daně od občanů.“ Zdokonalila se nejen dopravní infrastruktura včetně dopravních prostředků, ale také pohostinská a ubytovací zařízení, která byla budována při hlavních cestách. [8]

20

Svůj podíl na vývoji cestování má také Řecko. Důvodů bylo hned několik. Předně to byl vznik peněţní měny, která nahradila potřebu cestovat do vzdálenějších destinací kvůli barterovému obchodu. Dále to byl řecký jazyk, který se rozšířil v oblasti Středozemního moře a umoţňoval tak snadnou komunikaci. Protoţe většina řeckých měst je situována u moře, zvýšila se poptávka po cestování po moři. Z této doby, tj. kolem roku 480–425 př. n. l., pochází také první doloţené popisy cest. V Řecku taktéţ docházelo k migraci kvůli účasti na sportovních akcích (Olympijské hry). [8] Římané se vzhledem ke svým dobyvatelským ambicím a neustále se rozrůstající říši stali staviteli kontinentální cestovní sítě. Přelidněnost v Římě a v jiných městech měla za následek změnu místa bydliště zejména v létě, kdy se obyvatelé těchto měst stěhovali do odlehlejších a pro odpočinek příjemnějších míst. Známá je taktéţ záliba Římanů v lázeňských termálních pramenech, která byla podnětem rozvoje lázeňského CR. [8] Ve středověku je cestovní ruch spojován převáţně s bohatými mladými šlechtici, syny kupců a měšťanů. Třinácté století lze označit za období počátku obchodních, objevitelských a kolonizačních cest do zámoří (Indie, Čína, Indonésie). Tyto cesty měly společný cíl, a to zvyšování bohatství. V 15. století došlo k rozmachu zámořských objevů, z nichţ nejvýznamnější byly portugalské a španělské námořní plavby. [7] 2.4.2 Začátky moderního turismu Počátky současného turismu je třeba hledat v 17. a 18. století, kdy existovalo právo volného pohybu po cizích územích pro šlechtice a kupce. Cestování bylo představováno především cestami aristokratů a tovaryšů za získáváním zkušeností. [7] Cestování na konci 17. století je značně ovlivněno průmyslovou revolucí. V roce 1827 byl vydán Němcem Karlem Baedeckerem první kniţní průvodce s cílem usnadnit a zpřístupnit cestováním i širším středním vrstvám obyvatelstva. [7] Organizovaný cestovní ruch je nejčastěji spojován se jménem Angličana Thomase Cooka, který v roce 1841 zaloţil první cestovní kancelář a uspořádal první hromadný organizovaný výlet vlakem po anglickém venkově a první zahraniční zájezd na Světovou výstavu do Paříţe. [7]

21

Cestovního ruchu se v této etapě mohli účastnit převáţně nejmovitější členové společnosti. Rozvíjelo se lázeňství a cesty za poznáním. V druhé polovině 19. století se začíná rozvíjet i horská a pěší turistika. [7] Hlavní hnací silou rozvoje byla ţelezniční doprava. Vedle rozvíjející se parní ţelezniční dopravy byly poloţeny základy silniční dopravy motorové a letecké. Devatenácté století můţe být označované jako přechod od cestování k cestovnímu ruchu. [7] 2.4.3 Novodobý cestovní ruch „Dvacáté století je ve znamení hromadného rozvoje turismu.“ [8] Vývoj cestovního ruchu lze samostatně sledovat jiţ mezi dvěma světovými válkami a v období po druhé světové válce. [7] Jistá stagnace tohoto fenoménu byla zapříčiněna značnou politickou a ekonomickou nestabilitou v období hospodářské krize a světových válek. [8] V tomto období podstatně roste fond volného času, coţ je způsobeno světovou hospodářskou krizí ve třicátých letech. Mohutný rozvoj zaznamenává doprava, zvláště silniční autobusová a letecká osobní. Velký rozkvět zaznamenávají letecké společnosti. V této souvislosti se pro turismus začíná vyuţívat moře a venkovský prostor. [7] V době před první světovou válkou mohli lidé cestovat svobodně, bez váţnějších omezení ze strany státu. Uplatňoval se liberalismus. Pro období mezi dvěma světovými válkami je typické, ţe řada států přistoupila k ochranářským opatřením. Cestovní ruch zasahuje do všech sfér společnosti a začíná se statisticky sledovat. V období po druhé světové válce k výraznému rozmachu turismu přispěl rozvoj civilního letectví a výstavba dálničních sítí. [7] Po celé minulé století bylo typické nerovnoměrné rozloţení cestovního ruchu. Nejnavštěvovanějšími regiony byla Evropa (Francie, Velká Británie, Itálie), Amerika, Východní Asie, Pacifik a Latinská Amerika. Cestovní ruch se stal jedním ze tří nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky v poválečném období. [7]

22

2.4.4 Turismus v 21. století Současné století probíhá ve znamení vědy a techniky. Technické vymoţenosti slouţí k uspokojování mnohých potřeb členů společnosti, potřeby CR nevyjímaje. Moderní informační technologie umoţňují nejen rychlé a poměrně levné získání kvalitních a přesných údajů, ale především dokáţou zájemci o cestování zprostředkovat samotnou sluţbu, např. rezervaci zájezdu, koupi jízdenky, zajištění ubytovacího zařízení apod. [8] 2.4.5 Charakteristické znaky současného cestovního ruchu Turismus se stal neodmyslitelnou součástí ţivotního stylu a potřeb jednotlivců i celé společnosti. K typickým znakům cestovního ruchu ve světě patří [7]: Zvyšování úlohy cestovního ruchu v rámci jednotlivých národních ekonomik. Cestování má vliv na ţivotní prostředí, kulturní ţivot, zvyšování ţivotního standardu, v souvislosti s ním také vznikají pracovní příleţitosti, probíhá výstavba infrastruktury, obnovují se atraktivity pro turisty apod. Změna ţivotního stylu vyvolávající rostoucí výdaje na turismus. Občané Evropské unie vydávají na cestovní ruch 13–15 % ze svých rodinných příjmů. Mění se věková struktura obyvatelstva, zejména ve vyspělých zemích dochází ke stárnutí populace a vytváří se atraktivní skupina seniorů v relativně dobré fyzické kondici. Roste zájem o udrţování a zlepšování tělesné kondice za pomoci nízkokalorické stravy, fitness center, rehabilitačních a léčebných pobytů. Vzrůstá role ţen, které jsou emancipované a často úspěšné v budování své kariéry a vzrůstá jejich potřeba krátkodobých či víkendových cest. Rostoucí zájem o sebevzdělávání v různých typech zájezdových kurzů např. jazykové kurzy v cizí zemi, kurzy sportů a volnočasových aktivit, jejichţ příkladem můţe být potápění. [7]

23

Nejnavštěvovanějším kontinentem je stále Evropa, i kdyţ se prosazuje výrazná mnohotvárnost turistických destinací, především silně se prosadily nové destinace v Asii, Severní Africe, Latinské Americe a Karibské oblasti. [7] Neustále se zvyšující konkurence vyvolává stále větší tlaky na kvalitu poskytovaných sluţeb, dostupnost kvalitních informací a rozvoj informačních technologií. Nové změny v turistické poptávce se soustřeďují na zvýšený zájem o ekologické aspekty a ţivotní prostředí konkrétních turistických lokalit. Nastává rozvoj nových forem a produktů cestovního ruchu. Příkladem můţe být ekoturismus, agroturismus, případně jejich kombinace – ekoagroturismus. Expanze turismu je brzděna teroristickými útoky, válečnými konflikty v muslimských zemích, přírodními vlivy a katastrofami či krizí světové burzy. Cestovní ruch je ovlivňován ekonomickou situací a nestálostí burzovního trhu, vlivem vzrůstajících úrokových sazeb a nestálostí směnných kurzů. [7]

2.5 Materiálně technická základna turismu a služby s ní spojené Pod pojmem materiálně technická základna CR a rekreace se rozumí všechna zařízení, která umoţňují nebo podporují jejich rozvoj. Tato základna je vymezena jako soubor zařízení, která bezprostředně slouţí turistům a rekreantům. [8] Jsou to tato zařízení: dopravní zařízení s rekreační funkcí, ubytovací zařízení, stravovací zařízení, sportovně rekreační a zábavní zařízení. [8] 2.5.1 Dopravní služby a jejich členění Dopravní síť a dopravní prostředky jsou nezbytnou podmínkou pro uskutečnění a rozvoj cestovního ruchu. Dopravní infrastruktura má pro rozvoj turismu zásadní význam. Doprava překonává časové i prostorové rozdíly mezi bydlištěm a místem realizace

24

turismu. Dopravní sluţby jsou pak sluţby spojené s přemístěním účastníků cestovního ruchu. Na jejich kvalitě do značné míry závisí spokojenost účastníka a splnění jeho představ, přání a vlastních cílů. [4] Požadavky účastníků cestovního ruchu Jsou jimi zvláště bezpečnost a pohodlí, rychlost, schopnost dosáhnout místa realizace turismu, dostatečná kapacita dopravních prostředků, jejich dostatečná frekvence a cena odpovídající kvalitě sluţby. [4] Dělení dopravy Podle typu dopravního prostředku, případně místa realizace existuje: letecká doprava, silniční doprava, vodní doprava, ţelezniční doprava, zvláštní druhy dopravy vyuţívané především turisty a rekreanty. [4] Podle teritoriálního hlediska rozlišujeme vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Z hlediska periodicity známe sluţby v pravidelné dopravě a v nepravidelné dopravě. [1] Letecká doprava Letecká doprava je nejmladším a také nejrychlejším způsobem přepravy. V současné době představuje neodmyslitelnou součást dopravních sluţeb spojených především s mezinárodním cestovním ruchem. Její hlavní předností je jiţ zmíněná rychlost a schopnost dosáhnout rychlého dosaţení velmi vzdálených míst oproti ostatním dopravním prostředkům. Mohutný rozvoj letecké dopravy podstatně zvýšil její bezpečnost a pohodlí pasaţérů. Postupně se zvyšovala kapacita a frekvence letů se přizpůsobila poptávce. Vysoké dopravní náklady se pochopitelně odráţejí v ceně letenek. Další nevýhodou je negativní dopad této dopravy na ţivotní prostředí. [4] K materiálně-technické základně letecké dopravy patří letadla, letiště a letové cesty. [1]

25

Silniční doprava Představuje v současné době nejrozšířenější druh dopravy. Její předností je schopnost přepravit účastníky cestovního ruchu do míst, která nejsou dosaţitelná jinými druhy dopravy. Často je kombinovaná s leteckou, ţelezniční či vodní dopravou. Vědeckotechnický pokrok umoţnil přizpůsobit autobusy potřebám cestující veřejnosti a tím zvýšil nejen jejich pohodlí, ale i bezpečnost a rychlost přepravy, na kterou má podstatný vliv i vybudování rozsáhlé dálniční sítě. Nezávislost na ostatních účastnících provozu je také výhodou. Avšak i tento typ dopravy způsobuje ekologickou zátěţ krajiny. Nevýhodou je taktéţ malá kapacita prostředků např. v porovnání s leteckou či ţelezniční dopravou. [4] Mezi materiálně-technické podmínky provozování silniční dopravy patří pozemní komunikace a dopravní prostředky. Pozemní komunikace zahrnují dálnice, silnice pro motorová vozidla a místní účelové komunikace. Dopravními prostředky se myslí autobusový park, osobní automobily, obytné přívěsy, zvláště upravené obytné automobily a motorky. [1] Vodní doprava Pro vodní dopravu je nezbytná existence vhodných vodních toků a ploch (řek, jezer, moří). Člení se na námořní a vnitrozemskou. Nejvíce je vodní doprava rozšířená v přímořských státech, v České republice má pouze okrajový význam. Velice oblíbené jsou námořní plavby luxusními zaoceánskými parníky, které zajišťují svým klientům pohodlí a veškeré sluţby přímo na palubě lodi. V poslední době se rozvíjí sjíţdění divokých řek na gumových člunech, vorech a dalších plavidlech. Ani jachting nezůstává pozadu. [1] Materiálně technickou základnu vodní dopravy tvoří vodní cesty, přístavy a plavidla, která jsou dále rozlišována podle velikosti. Patří sem také trajektové lodě slouţící pro přepravu cestujících a jejich vozidel, případně celých ţelezničních soustav, a hausbóty, tedy lodě s ubytováním a moţností vaření, umístěné na vnitrozemských vodních cestách. [1]

26

Ţelezniční doprava Tato doprava patří k nejstarším druhům dopravy. Vznik první lokomotivy je spjat s vynálezem parního stroje a datuje se do počátku 19. století. Předností ţelezniční dopravy je schopnost přepravit velké mnoţství lidí, zajistit dostatečné pohodlí, bezpečnost, plynulost a rychlost. Pozitivem je samozřejmě i přiměřená cena. Mezinárodní vlakové soupravy jsou pro větší komfort cestujících vybaveny lůţkovými, lehátkovými a restauračními vozy. [4] Mezi materiálně-technické podmínky ţelezniční dopravy patří síť ţelezničních tratí, prostředky oznamovací a zabezpečovací techniky a především vozový park, který se skládá z ţelezničních osobních vozů a lokomotiv. [1] Ostatní druhy dopravy Mezi druhy dopravy slouţící především jako sportovně-rekreační zařízení patří lanovky, ozubené dráhy neboli zubačky a lyţařské vleky. Vyuţívají se pro přepravu osob v horském terénu a jejich cílem je zpřístupnit tyto obtíţně přístupné terény, podporovat lyţování, urychlit záchranné akce horské sluţby apod. Pouţívají se i při zásobování vysokohorských chat a poskytují estetické záţitky pohledem na okolní krajinu. [1] Specifickým druhem dopravy je i městská hromadná doprava, kterou zabezpečují tramvaje, autobusy, trolejbusy a metro. [1] Všechny druhy dopravy mohou být i vlastním cílem turismu. Jde např. o vyhlídkové lety balonem či vrtulníkem, projíţďky po moři spojené s pozorováním vodních ţivočichů, jízdy historickým vláčkem apod. [4] 2.5.2 Ubytovací služby Ubytovací sluţby a hotelnictví představují v současnosti východisko pro rozvoj turismu a jsou jeho nedílnou součástí. Ubytovací sluţby by se daly charakterizovat jako umoţnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště. [4] „S rozvojem cestovního ruchu dochází postupně k diferenciaci ubytovacích zařízení.“ [4] Tato zařízení můţeme členit podle mnoha kritérií:

27

Podle velikosti na malá (od 5 do 100 pokojů), střední (101 aţ 250 pokojů) a velká (nad 251 pokojů). Dle charakteru jsou zařízení pevná (hotely, motely, penziony, ubytovny, chatové osady, kempy, ubytování v soukromí) a pohyblivá (lodě, lůţkové vozy, lehátkové vozy, botely a obytné přívěsy). Z hlediska časového vyuţití existují ubytovací zařízení celoroční, dvousezónní, která jsou v provozu v létě a v zimě, a jednosezónní, která fungují pouze v létě nebo v zimě. Podle druhu zařízení a jeho funkce při uspokojování potřeb cestující veřejnosti jsou zařízení hromadná a individuální – ubytování v soukromí. [7] Taktéţ můţeme tato zařízení členit dle převaţující klientely apod. [4] „Všechna tato hlediska mají značný vliv na vybavenost ubytovacích zařízení a úroveň poskytovaných sluţeb.“ [4] Charakteristika hromadných ubytovacích zařízení dle metodiky platné v České republice je následující: Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tím spojených, především stravovacích. Člení se do pěti tříd (od jedné do pěti hvězdiček). Hotel garni je zvláštním druhem hotelu s omezeným rozsahem stravování. Můţe být hodnocen maximálně čtyřmi hvězdičkami. [7] Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a sluţby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. Návštěvníkům je umoţněno parkování v blízkosti motelu. [7] Penzion je ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb, avšak s ubytovacími sluţbami srovnatelnými s hotelem. Člení se do čtyř tříd. [7]

28

Botel je hotel na trvale zakotvené osobní lodi. [7] Kemp umoţňuje ubytování ve vlastních ubytovacích zařízeních (stan, obytný přívěs) nebo pronajatých chatkách, srubech, bungalovech a můţe se členit do 4 tříd. [7] Chatová osada se člení pouze do tří tříd. [7] Turistická ubytovna je ubytovací zařízení vykazující se menším komfortem a větším počtem lůţek v místnosti. Má pouze 2 třídy. [7] Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce. Organizačně souvisí s hlavním ubytovacím zařízením, které pro ni zajišťuje plný rozsah sluţeb odpovídajících příslušné kategorii a třídě. Tato budova není vzdálena více neţ 500 m od hlavní budovy. [7] V současné době neexistuje jednotné a společné členění ubytovacích zařízení platné ve všech zemích světa. Většina států si vytváří vlastní klasifikaci i jednotlivé kategorie, které se odvíjejí od běţných standardů země. Princip klasifikace hotelů v ČR se příliš neliší od hodnocení v dalších zemích. [4] 2.5.3 Stravovací služby Potřebu uspokojení hladu a ţízně lze vedle nákupu a přípravy pokrmů v domácnostech zajistit také soustavou společného stravování. Společné stravování, činnost spojená s hromadnou výrobou, prodejem a spotřebou jídel a nápojů pro velké skupiny lidí, je realizováno jako [7]: Účelové neboli uzavřené stravování, tedy takové stravování, které má specificky vymezené skupiny osob, stálý okruh zákazníků. Spotřebitel hradí pouze část ceny jídel. Řadí se sem stravování v nemocnicích, závodní a školní jídelny, kantýny apod. Tento typ stravování nemá velký vztah k turismu. Veřejné, případně restaurační stravování zprostředkované pomocí restauračních sluţeb, které plní současně i funkci společenského styku a zábavy hostů. Jedná se o historicky nejstarší formu stravování spojenou s rozvojem obchodu a cestovního ruchu. [7]

29

Dle převaţujícího druhu a rozsahu poskytovaných sluţeb jsou rozlišovány dvě základní kategorie veřejných restauračních provozoven [7]: Restaurace, jejichţ hlavní funkcí je podávání hlavních jídel v průběhu dne. Do této skupiny spadají rovněţ jídelny, fast foody, bufety, kiosky, bistra, motoresty, ţelezniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu osob, která poskytují stravování. Bary uspokojují společensko-zábavní potřeby, občerstvení je doplňkem rozptýlení. Sem řadíme denní bary jako pizzerie a gril bar, noční bary, kluby, pivnice, vinárny, kavárny a další. [7] V posledních letech dochází k rozvoji tzv. gastronomické turistiky. Gastronomie jako nauka o labuţnictví a kuchařském umění je svébytnou součástí světové kultury. Hosté drahých podniků neočekávají nic jiného neţ gastronomické záţitky. [7]

2.6 Význam a dopady turismu Intenzivní cestovní ruch, často označovaný jako „průmysl cestovního ruchu“, výrazně mění mnohé destinace k obrazu předpokládaných potřeb návštěvníků. V případě neřízení rozvoje turismu mohou negativní vlivy převládnout a ohrozit tak další rozvoj tohoto aktuálního fenoménu. [7] Cestovní ruch způsobuje problémy v těchto oblastech: Obr 1: Negativní dopady rozvoje turismu

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů K. Ryglové, 2009

30

Rozvoj turismu má nesporně také celou řadu pozitivních dopadů. Cestovní ruch zastává významnou úlohu v řadě národních ekonomik – je významným odvětvím národního hospodářství. V důsledku svého vlivu na tvorbu hrubého domácího produktu, devizové a daňové přínosy, tvorbu pracovních příleţitostí je jeho další rozvoj v zájmu kaţdého státu. [4] Turismus můţe být přínosem pro stát i region zejména v oblasti ochrany ţivotního prostředí, sociálně-kulturní a ekonomické oblasti. [7] Jeho pozitivní působení je nejvíce patrné v těchto dílčích případech: Obr 2: Přínosy cestovního ruchu

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů K. Ryglové, 2009

Ekonomický význam cestovního ruchu je dán rovněţ tím, ţe se jedná o mnohooborový jev, a proto druhotně pozitivně ovlivňuje řadu dalších odvětví a sektorů jako jsou doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura a sport. Uvedené

31

vlivy má zdokumentovat satelitní účet cestovního ruchu, jehoţ primárním úkolem je zachytit poptávku a nabídku CR a zhodnotit jeho celkový přínos pro ekonomiku dané země. [4] 2.6.1 Vliv turismu na HDP Z hlediska dalšího výkladu, je nutné si nejdříve vymezit, co to vlastně HDP neboli hrubý domácí produkt, je. Je to potřebné z toho důvodu, abychom mohli zjistit, jakou roli hraje HDP ve světové ekonomice. „Hrubý domácí produkt je trţní hodnota všech finálních statků vyrobených v ekonomice za dané časové období.“ [5] Z definice HDP vyplývá, ţe tento ekonomický ukazatel zahrnuje všechny poloţky, které produkuje daná ekonomika a které se legálně prodávají na trzích v trţní ceně, coţ je taková cena, kterou jsou lidé ochotni za daný výrobek nebo sluţbu zaplatit a jejímţ prostřednictvím tedy trh ohodnocuje tyto statky. HDP měří hodnotu produkce v rámci geograficky vymezené země a za určitě časové období, kterým bývá převáţně jeden rok, případně čtvrtletí. [5] Přínos cestování a cestovního ruchu ke zvýšení HDP můţeme rozlišit dvojí – přímý a celkový. Přímý vliv CR odráţí vládní výdaje, které jsou přímo spojené s turismem, a vnitřní výdaje, které vynakládají obyvatelé i cizinci na obchodní účely a volnočasové aktivity. Vládní výdaje jsou například výdaje spojené s kulturou nebo výdaje na rekreační účely. Přímý přínos cestovního ruchu spočívá ve fungování hotelů, stravovacích zařízení, leteckých společností, letišť, turistických informačních center a cestovních kanceláří, které přichází do přímého styku s turisty a návštěvníky. [17] Celkový příspěvek turismu současně postihuje i širší souvislosti a dopady na ekonomiku dané země. Zahrnuje takové okolnosti a aktivity v cestovním ruchu, které nepřímo přispívají k tvorbě HDP. Jedná se například o tvorbu pracovních míst vzniklých v důsledku investičních výdajů do CR. Příkladem můţe být nákup nových letadel nebo výstavba nových hotelů. Obsahuje kolektivní vládní výdaje spojené s turismem – výdaje

32

na marketing a propagaci cestovního ruchu, výdaje spojené s letectvím, správou, bezpečnostní sluţbou atd. Celkový přínos cestovního ruchu k HDP v neposlední řadě zohledňuje i nákup zboţí a sluţeb v odvětvích, které jsou úzce propojené s turismem. Jde např. o vyuţití úklidové sluţby v hotelech, palivové a stravovací sluţby ze strany leteckých společností, IT sluţby poskytované cestovními kancelářemi apod. [17] Obr 3: Vliv turismu

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů WTTC

Tab 1: Přímý a celkový vliv cestovního ruchu na HDP Svět

2004

2005 2006 2007 2008 Přímý vliv turismu na HDP

USD (v mld.) Změna v % Podíl na celk. HDP v %

1 313,1 4,5

1 403,4 1,9

1 518,6 3,7

1 696,5 2,8

1 792,6 -2,5

3,1

3

3

3

2,9

USD (v mld.) Změna v % Podíl na celk. HDP v %

4 077,6 5,3

4 403,7 3

4 775,5 3,9

5 380,8 3,7

9,6

9,6

9,6

9,6

2009

2010

2011

1 674 -3,6

1 795,6 3

1 972,8 2,9

2,8

2,8

2,8

5 842,6 0,1

5 409,8 -4,5

5 775,6 2,5

6 346,1 2,6

9,5

9,3

9,1

9,1

Celkový vliv turismu na HDP

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů WTTC, 2012

33

Celosvětový vliv cestovního ruchu naznačuje tabulka 1, v níţ jsou zaneseny údaje od roku 2004 aţ do roku 2011. Je zřejmé, ţe podíl turismu na HDP v čase postupně pozvolna klesá, přesto však podíl celkového vlivu turismu na HDP je jen o něco menší neţ 10 %. Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) patří mezi turisty nejvíce navštěvované destinace Francie, Španělsko, Spojené státy americké, Čína a Itálie. [5] V příloze č. 1 je nastíněn procentní podíl i peněţní ekvivalent vlivu cestovního ruchu na HDP u těchto lokalit. Největší přínos pro tamní ekonomiku, dle grafu 1, má cestovní ruch ve Španělsku. Mezi roky 2004 a 2011 tento podíl v průměru činil 15,6 % z HDP. Hranici 10 % překračují uţ jen dva státy – Čína a Francie. Česká republika se nachází těsně pod 10% hranicí a vyrovnává se tak světovému průměru vlivu CR na českou ekonomiku. Má sice jeden z nejmenších podílů turismu na HDP z uvedených zemí, ale uvedla jsem ji záměrně také proto, aby bylo moţné její srovnání s ostatními státy. Státy s nejmenším podílem vlivu na národní ekonomiky jsou Itálie s 8,9 % a USA s 8,6 %. Graf 1: Průměrný procentní podíl vlivu turismu na HDP vybraných zemí

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů WTTC, 2012

34

3. Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je na podkladě dostupných údajů analyzovat a vyhodnotit přínos turismu pro ekonomický růst ve zkoumané lokalitě, jeho sociálně hospodářský dopad na HDP a zaměstnanost obyvatel v oblastech, které cestovní ruch přímo či nepřímo ovlivňují. Analýza se současně zaměří i na zhodnocení vývoje cestovního ruchu v Egyptě a příčiny, které za poklesem nebo naopak nárůstem návštěvnosti dané země stály. Práce se skládá z dvou hlavních částí. První část je určena k výkladu teoretických znalostí a seznámení se základními pojmy v oblasti cestovního ruchu. Druhá, praktická část je zaměřena jiţ přímo na Egypt a mohla by být rozdělena do dvou pododdílů. První z nich podává všeobecný přehled o Egyptě, o jeho minulosti, obecných charakteristikách a přírodních poměrech. Druhý úsek je věnován uţ konkrétně egyptskému turismu. V závěru této kapitoly je téţ provedena predikce vývoje cestovního ruchu do budoucna, kdy byl za pomoci průměrného tempa růstu předpovězen počet budoucích návštěvníků Egypta v delším časovém období. Všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala poznatky do své práce, mají sekundární charakter. Teoretické údaje jsem čerpala převáţně z tištěných zdrojů, z knih, učebnic a dalších publikací. K získání dat a statistických údajů z praktické části mi poslouţily organizace jako World Travel and Tourism Council (WTTC), Central Agency for Public Mobilization and Statistics (CAPMAS) a Světová banka. Získání některých dat bylo značně obtíţné, neboť organizace neposkytovaly komplexní škálu poţadovaných informací a některé údaje nebyly dostupné. Zdrojem mi byly také oficiální stránky Ministerstva cestovního ruchu Egypta či webové stránky Egyptského úřadu pro cestovní ruch, odkud jsem získala mnoho cenných informací o Egyptské arabské republice, aby bylo moţné doplnění výkladu.

35

4. Egypt V kapitole pod názvem Egypt se skrývá souhrnná charakteristika této tajemné a hrdé země, jejíţ obyvatelé osidlovali naši planetu před více neţ pěti tisíci lety. V této kapitole budu ve stručnosti hovořit o Egyptě od minulosti aţ do současných dnů, zmíním přírodní podmínky a základní atributy státu. Zaměřím se také jiţ konkrétně na prvopočátky cestovního ruchu v Egyptě a přiblíţím i neoblíbenější turistické cíle a atraktivity. Budou zde uvedeny i důvody, které motivují účastníky cestovního ruchu k příjezdu do Egypta. Klíčovým úkolem však bude zhodnotit současné trendy turismu v Egyptě a to v letech 2006 aţ 2010. Hodnotit situaci v oblasti egyptského turismu budu jak z pohledu takových ukazatelů, jako je příjezd zahraničních turistů do země, počet přenocování nebo mnoţství finančních prostředků z mezinárodního CR, tak i ze strany vlivu egyptského turismu na HDP a zaměstnanost, tedy se pokusím o klasifikaci socioekonomických dopadů na CR. Tato část práce se nevyhne ani problematice dopravních, ubytovacích a stravovacích sluţeb v dané lokalitě a zhodnotím i vývoj turismu s hlediska ţivotního prostředí, na které má turismus nezpochybnitelný dopad stejně jako většina odvětví národního hospodářství. A nakonec se pokusím o predikci budoucího vývoje, co se týče počtu turistů přijíţdějících kaţdoročně do Egypta.

4.1 Dějiny Egypta Podle historiků musel být Egypt osídlen jiţ dávno před paleolitickým obdobím, tedy přibliţně 25 000 let př. n. l. Tomu nasvědčuje i skutečnost, ţe v roce 1930 byly nalezeny hrubě načmárané obrazy postav na stěně jeskyně v rozlehlém masivu Západní pouště v blízkosti libyjských hranic. [3] Historie Egypta je nerozlučně spjata s Nilem. Stále úrodné břehy této řeky daly vzniknout prvnímu národnímu státu na světě. Nil inspiroval a ovládal náboţenský, hospodářský i politický ţivot egyptských obyvatel. Pravidelný rytmus ţivota řeky umoţnil také to, ţe Egypt se stal místem, kde vzniklo písmo, kde byly postaveny první kamenné stavby a kde se zrodila celá kultura, která po tisíce let fascinuje turisty ze všech koutů světa. [2]

36

Jedním z prvních faraonů, o kterém je známo, ţe kolem roku 3 100 př. n. l. sjednotil Horní a Dolní Egypt, byl Narmer (známý téţ jako Meni). Svým počinem vytvořil jeviště pro největší éru starověké egyptské civilizace. V průběhu dynastické či faraonské doby, která trvala přibliţně 3 000 let, tu panovalo na 30 královských dynastií. [2] Za faraonské éry nastalo několik období neklidu, během nichţ se země nakrátko rozpadla na severní část (Dolní Egypt) a jiţní část (Horní Egypt). Po rozpadu Nové říše, vládla Egyptu řada cizích uchvatitelů, kteří sem přišli z Libye, Núbie, Persie, Makedonie a Říma. Egypt musel postupně čelit i arabské, osmansko-turecké a britské nadvládě. Cizí panování skončilo aţ revolucí v roce 1952, kdy po létech demonstrací, stávek a výtrţnosti proti cizí nadvládě zaţehly na „černou sobotu“, dne 26. ledna 1952, Britové jiskru, která způsobila poţár egyptského hlavního města a přiměla tak rebelující Egypťany k ústupu. [2]

4.2 Egypt dnes Egypt, oficiálním názvem Egyptská arabská republika, je přímořský stát leţící mezi Rudým a Středozemním mořem v severovýchodním cípu Afriky. Ze severu je země omývána vodami Středozemního moře, na jihu hraničí se Súdánem, na východě s Izraelem a na západě s Lybií. Země se rozkládá na více neţ 1 000 000 km2. [14] Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí „černého kontinentu“. Většina z jeho 82 079 636 obyvatel (údaje z roku 2011) ţije v úrodné oblasti nilského údolí a nilské delty, neboť převáţnou část celkové plochy státu tvoří pouště (Arabská, Libyjská a Núbijská). [12] Pouze necelých 10 % této pouštní země lze obdělávat, ale protoţe se Egypt musí uţivit, patří mezi země s nejintenzivnějším zemědělstvím na světě. Rolníci sklízejí úrodu třikrát ročně. Klima je příznivé pro pěstování bavlny, kukuřice, rýţe a pšenice, ale také pro mnoho odrůd ovoce a zeleniny jako jsou hrozny, jahody, hrášek nebo datlové palmy. Nejlepší zemědělské plodiny jsou z Egypta exportovány do zahraničí. Kromě vývozu zemědělských plodin jsou hlavním zdrojem příjmů země v současné době turistický průmysl a příjmy z lodní přepravy přes Suezský průplav. [3]

37

Co se týče národnostního sloţení, dominantní skupinu tvoří Arabové, jejichţ jazyk, arabština, je jazykem úředním. Minoritní skupinu pak představují Berbeři, Beduíni, Bedţůnové, Nubijci. Je zde i nepatrné mnoţství Evropanů – Angličané, Francouzi, Italové, Arméni a Řekové. Za hlavní náboţenství je povaţován islám, ale menšinově je vyznáváno i koptské (křesťanské) náboţenství. Jako peněţní jednotka je v Egyptě vyuţívána egyptská libra, zkratka LE nebo LEG (případně EGP). [13] Egypt patří mezi „rozvojové země“ a tudíţ poněkud zaostává ve svém pokroku. Není se však čemu divit, neboť s pádem poslední egyptské faraonské dynastie trpěla země neustále pod cizí nadvládou a byla okrádána o své bohatství. Tato situace byla ukončena teprve revolucí v roce 1952. Pod vedením charismatického prezidenta Gamala Abdel Násira se země stala diplomatickým centrem arabského světa. Tato pozice jí zůstala dodnes. Aby si Egypťané zachovali soběstačnost, tak se v průběhu dalších více neţ 50 let museli potýkat se značnými domácími problémy. [3]

4.3 Historie turismu v Egyptě Podle antických nápisů na kamenech v archeologickém areálu nedaleko Káhiry je Egypt první turistickou destinací světa. Návštěvníci sem jezdí obdivovat zázraky země jiţ více neţ tři tisíce let. Jeden z prvních příkladů cestovatelských záznamů pochází z pera řeckého zeměpisce Hérodota, 450 let před narozením Krista. Jeho výrok, jenţ si zachoval svou pravdivost aţ do současnosti, zní: „Nikde na celém světě není tolik úţasných věcí, nikde jinde neuvidíte tolik nepopsatelné nádhery.“ [3] Do počátku 19. století navštěvovali západní cestovatelé Egypt pouze výjimečně. V roce 1798 se konala nezdařená vojenská expedice do Egypta vedená francouzským generálem Napoleonem, která vzbudila široký zájem veřejnosti. Otevřela dveře do Egypta a egyptománie zachvátila Evropu i Ameriku. Poté, co Francie udělala první kroky v rozluštění hieroglyfů, začala být velmi aktivní i vláda nového nezávislého státu Spojených států amerických a snaţila se včlenit symboliku Egypta do své občanské identity. Dnes je nedokončená pyramida nejen na rubu velké státní pečeti USA, ale i na zadní straně kaţdé jednodolarové bankovky. V prvním návalu nadšení nad objevením antické země bylo zaloţeno i několik amerických měst. Velký rozruch vzbudilo

38

objevení Tutanchamonovy hrobky v roce 1922 britským archeologem Howardem Carterem a jeho expedicí, která byla financována lordem Carnarvonem. Tento objev je povaţován za nejvýznamnější archeologickou událost všech dob. [3] Početní cestovatelé té doby si přiváţeli domů z cest obrázky, časopisy a různé artefakty, jejichţ kouzlo se promítlo do mnoha aspektů západního světa. Skarabeové a sfingy oţivovali budovy v Paříţi, Londýně a New Yorku. Faraonskými motivy se zdobil porcelán i nábytek. Verdi napsal operu Aida s motivem ze starověkého Egypta. Spisovatelé Edgar Allan Poe a Artur Conan Doyle psali ve svých románech o prvních obětech kletby faraonů. [3] Podle ní se traduje, ţe „ti, kdoţ vkročí do posvátné Tutanchamonovy hrobky a naruší tak klid faraonův, budou ubiti perutěmi smrti“. [9] V současné době však naneštěstí začíná zájem vyspělého světa o Egypt slábnout. [3] Je to škoda, protoţe dle mého názoru nám toho má Egypt ještě hodně co nabídnout a není zcela jasné, zda všechny záhady a poklady hrdého Egypta byly jiţ objeveny.

4.4 Turisty nejvyhledávanější místa a památky Překrásných míst a skvostných pamětihodností v Egyptě je tolik, ţe na podrobné seznámení s nimi by byla zapotřebí celá kniha. Pokusím se tedy alespoň symbolicky přiblíţit turisticky nejoblíbenější lokality a památky. Pyramidy v Gíze Spolu s Diovou sochou v Olympii, Rhodským kolosem, Artemidiným chrámem v Efesu, Mauzoleem v Halikarnasu, Majákem na ostrově Faru v Alexandrii a Visutými zahradami Semiradinými v Babylonu patřily Egyptské pyramidy k sedmi divům antického světa. Přestoţe dnes z těchto okázalých staveb zůstaly pouze pyramidy a chybí jejich vzájemné srovnání, shledávají je návštěvníci stejně tajemnými a úchvatnými jako ve starověku. [3] Komplex náhorní plošiny v Gíze zahrnuje okázalou Velkou Cheopsovu pyramidu, Rachefovu pyramidu (známá téţ jako Chefrenova), která je nepatrně menší neţ pyramida jeho otce (Cheopsova), trojici uzavírá Menkaurova pyramida (téţ Mycerinova), která je z této skupiny nejmenší. Vedle těchto kolosů jsou tři malé

39

pyramidy královen, dvě z nich zůstaly nedokončené. Celý tento pozoruhodný komplex střeţí Sfinga – záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří. [3] Sakkára Sakkára je jedno z nejbohatších archeologických nalezišť v Egyptě nalézající se necelých 24 km jihovýchodně od centra Káhiry. Jedná se o pouštní nekropoli určenou pro faraony a šlechtické rody Staré říše. K jejím dominantám patří vůbec první postavená pyramida, nádherné malby v hrobkách a rovněţ strašidelné pohřebiště mumifikovaných posvátných býků – Serapeum. Stupňovitou pyramidu faraona Dţosera postavil velekněz a první věhlasný architekt světa, Imhotep. [3] Abú Simbel Núbijský chrám, který v minulosti označoval hranice egyptského impéria a který nechal postavit jeden z nejmocnějších faraonů své doby Ramesse II. je hned po pyramidách a sfinze nejslavnějším egyptským monumentem. Tento chrám byl postaven na západním břehu Nilu, kde byl vytesán v horském úbočí a můţe se pyšnit čtyřmi dvacetimetrovými sochami, které představují samotného Ramesse II. a které uchvátí návštěvníky hned na první pohled. [15] Karnak a památky na západním břehu v Luxoru Město Luxor, v minulosti téţ Théby nebo Veset, se můţe pochlubit největší koncentrací faraonských památek z celého Egypta. O tomto městě se mluví jako o největším muzeu pod širým nebem. Na východním břehu Nilu, v Karnaku, se nachází rozsáhlý chrámový komplex s nespočetným mnoţstvím památek, na západním pak slavný Dér el-Bahrí (Hatšepsutin chrám), Memnónovy kolosy a Údolí králů, kde spočinulo mnoho velkých faraonů ve svém posledním odpočinku. Za zhlédnutí stojí i muzeum v Luxoru a muzeum mumifikace. [15] Egyptské muzeum v Káhiře Rozsáhlostí a bohatstvím vystavených exponátů toto muzeum předčí jakékoliv i mnohem větší muzeum západního světa. Muzeum se zaměřuje pouze na dědictví

40

faraonů a obsahuje více neţ 120 000 starověkých exponátů, od jemných filigránových šperků aţ po obrovské ţulové sochy panovníků. [3] Dahab a Rudé moře Velkou pýchou egyptské přírody jsou korálové útesy Rudého moře, které je tvořeno trhlinou v zemské kůře mezi Arabským poloostrovem a egyptskou pevninou. Rudé moře tak v podstatě od sebe odděluje africký a asijský kontinent. Na straně Asie moře omývá břehy Saudské Arábie, na straně africké pak břehy Egypta. Díky průzračně čisté vodě, mořským korálovým útesům a bohatému podmořskému ţivotu se Egypt stal jedním z nejoblíbenějších cílů evropských profesionálních i amatérských potápěčů. K nejlepším místům pro „šnorchlování“ patří pobřeţní útesy a ostrovy a mezi taková místa se řadí i okolí města Dahab. [15]

4.5 Současné trendy v cestovním ruchu 4.5.1 Typologie turismu v Egyptě Egypt navštíví miliony lidí ročně, přičemţ existuje nespočetně mnoho důvodů příjezdu zahraničních turistů [16]: Kulturní cestovní ruch láká turisty, cestovatele, archeology i vědce z celého světa k poznávání unikátního kulturního bohatství Egypta. Tento druh CR je v lokalitě, která je protkaná starodávnými památkami, samozřejmostí. Egypt také kaţdoročně přiláká návštěvníky svými přírodními minerálními vodami a sirnými prameny, které pomáhají léčit choroby kostí, kůţe, ledvin a také ţaludeční choroby. V tomto případě se jedná o zdravotnickou turistiku. Pro turisty má své kouzlo i sportovní cestovní ruch, který zahrnuje mnoho aktivit, počínaje golfem, přes jezdectví, rybaření a veslování aţ po potápění v Rudém moři. Safari turistika je typická pozorováním různých zvířat a stěhovavých ptáků. Tento druh CR se uskutečňuje v tak krásných lokalitách, jako je oblast Sv. Kateřiny, oázy Al Dakhlah a Al Kharga nebo Sharm el-Sheikh, kam jsou

41

organizovány výlety s průvodci, kteří poskytují stany a další vybavení potřebné k prostému ţivotu v poušti. [16] Pro rekreační cestovní ruch má Egypt příznivé podmínky především kvůli své jedinečné geografické poloze. Je obklopen Rudým mořem z východu a oblastí Středozemního moře ze severu. Rudé moře má křišťálově čisté vody, vzácné druhy ryb a je lemováno dominantním pohořím. Středozemní moře se zase můţe pochlubit svými bílými písečnými pláţemi. Podél pobřeţí jsou i turistické vesnice a kempy. Egypt je jedinečný mezi zeměmi Blízkého východu svým konferenčním CR. Konference se staly také významným zdrojem místních příjmů. Zaloţeno bylo dokonce i Mezinárodní konferenční centrum v Káhiře (CICC), které je vybaveno nejmodernějšími audio-vizuálními a simultánními tlumočícími zařízeními. Náboženská turistika – stoupenci křesťanství, ţidovství nebo islámu si přijdou na své, neboť Egypt je protkaný různými chrámy, kostely a mešitami. Historická turistika je ovlivněna nejen stavbami váţených a mocných faraonů, ale své stopy zde zanechali i Řekové, Římané, Peršané, Turci, Arabové, Francouzi či Britové. Egypt se nepyšní pouze svými starobylými památkami, ale je zde oblíbený i moderní cestovní ruch, který láká návštěvníky takovými zajímavostmi, jako jsou například vysoká přehrada v Asuánu, Káhirská věţ, zvuková a světelná show na pyramidách, sfinze a v Luxoru, operní dům v Káhiře, podzemní dráha spojující Káhiru a její předměstí nebo model faraonské vesnice se všemi aspekty a činnostmi dávného egyptského ţivota. [16] 4.5.2 Organizace cestovního ruchu v Egyptě Ministerstvo cestovního ruchu Egyptské arabské republiky je nejvyšší státní orgán zodpovědný za politiku v oblasti CR a za vytvoření jednotného právního a regulačního rámce pro strategie udrţitelného rozvoje turismu. Pod jurisdikci tohoto ministerstva spadá Úřad pro rozvoj cestovního ruchu (TDA) a Egyptský úřad pro cestovní ruch

42

(ETA) současně s pěti ředitelstvími, která spolupracují s ministerstvem a která vykonávají řadu dílčích činností. [6] Soukromý sektor je zde zastoupen Federací egyptského cestovního ruchu (ETF). Federace je svazem pěti komor působících v oblasti CR a zodpovídá za vytvoření vhodného prostředí pro udrţitelný růst odvětví cestovního ruchu v Egyptě. ETF také úzce spolupracuje s Ministerstvem CR v oblastech souvisejících s plánováním a legistativními opatřeními. Úspěšná spolupráce mezi Ministerstvem cestovního ruchu a ETF představuje dobrý model partnerství veřejného a soukromého sektoru. [6] Obr 4: Schéma organizace cestovního ruchu v Egyptě

Zdroj: OECD, 2010

4.5.3 Vývoj turismu v Egyptě za období 2006–2010 Téměř ve všech letech sledovaného období můţeme pozorovat prakticky konstantní růst počtu návštěvníků přijíţdějících do země ať uţ kvůli nezapomenutelným kontrastům vyprahlé pouště a podvodního světa s neposkvrněným ekosystémem Rudého moře, ţivotodárného údolí Nilu nebo kvůli památkám na dávnou civilizaci, nádherným pláţím, příjemné teplotě či kvůli sportovnímu vyţití. Tento meziroční nárůst se pohybuje okolo 15 aţ 22 %. Výjimkou je rok 2009, kdy došlo k mírnému poklesu (o 2,3 %) mnoţství turistů. Jelikoţ Egypt je zemí, která sousedí se Súdánem, Lybií, Izraelem i Pásmem Gazy, v jehoţ bezprostřední blízkosti se Egypt nachází a které je typické častými nepokoji,

43

vyznačuje se taktéţ Egypt občasnými demonstracemi, konflikty, nepokoji, únosy a teroristickými útoky extrémistů. Pásmo Gazy je součástí Palestinského území, kde operuje radikální militantní teroristická organizace Hamas. Kvůli náboţenské roztříštěnosti, zaostalosti některých zemí a častým teroristickým útokům a hrozbám patří Afrika mezi nejrizikovější kontinenty. Všechny zmíněné faktory mají značně negativní dopad na cestovní ruch v této zemi. Graf 2, který byl vypracován na podkladě údajů z tabulky 6 v přílohách, a který zaznamenává příjezdy zahraničních turistů do Egypta, vykazuje rostoucí trend v oblasti CR. Jediným odlišujícím se rokem je jiţ dříve zmíněný rok 2009, kdy došlo ke stagnaci a mírnému poklesu počtu turistů, kteří republiku navštívili. Moţným důvodem je několik globálních krizí, kterým Egypt čelil a dlouhodobě nestabilní politická situace. Egypt byl v roce 2009 svědkem finanční krize i místem epidemie ptačí chřipky H5N1, která se v zemi objevila jiţ o dva roky dříve. Respirační onemocnění způsobené virem chřipky zachvátilo do 20. prosince sledovaného roku 7 300 osob, z toho jich 89 podlehlo nákaze. [25] Během února 2009, přesněji 22. a 28. února, propukla v Egyptě všeobecná panika kvůli sérii bombových útoků a násilností. Bombový útok v oblíbené turistické oblasti Káhiry byl osudný pro 17letou francouzskou studentku. Dalších 24 lidí bylo zraněno. Úřady, jejichţ příslušníci zatkli tři podezřelé, prohlásily, ţe za útokem stojí malá islamistická buňka. Druhou mimořádnou událostí se stal útok na amerického učitele, který obdrţel od neznámého útočníka několik bodných ran do obličeje. Po zadrţení pachatele se zatčený přiznal, ţe motivem jeho útoku byla nenávist k cizincům. K dalšímu útoku došlo ještě téhoţ dne v severovýchodní Káhiře, kdy byla z mostu vyhozena výbušnina na projíţdějící vlakovou soupravu. Naštěstí nikdo nebyl zraněn, protoţe zápalné zařízení se nepodařilo odpálit. Tyto události se staly odrazem izraelského konfliktu v Gaze, kdy zvýšené napětí dospělo aţ k vlně násilností a útoků. [24] Další střety toho roku probíhaly taktéţ mezi příslušníky různých náboţenských frakcí. Vlny násilí nejsou v Egyptě ţádnou novinkou, docházelo k nim jiţ v minulosti. Mohla bych zmínit například teroristický útok v Tabě v říjnu roku 2004, při kterém zemřelo 34 lidí, nepokoje v Sharm el-Sheikh v červenci 2005 se 70 zemřelými nebo útoky

44

na turistické letovisko Dahab u Rudého moře v dubnu 2006, kdy o ţivot přišlo 20 osob. [26] Graf 2: Příjezdy zahraničních turistů do Egypta podle skupin zemí původu (v tis.)

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2012

Jednou z dalších okolností, která egyptskému turismu v ţádném případě neprospívá, jsou v posledních letech časté výskyty ţraločích útoků na člověka. Nejinak tomu bylo i koncem roku 2010, kdy během jediného týdne došlo k pěti útokům v oblasti nazývané Middle Garden. [15] Mořští predátoři začali útočit v prosinci 2010 přímo v metropoli egyptské turistiky, v egyptském letovisku Sharm el-Sheikh na pobřeţí Rudého moře. Útoky ţraloků vyvolaly mezi turisty oprávněné obavy. Jak mezi těmi, kteří jiţ v zemi byli, tak i u těch, kteří se do Egypta teprve chystali. Klientům cestovních kanceláří při zrušení zájezdu z důvodu výskytu ţraloků však nevzniká nárok na vyplacení peněz a cestovní kanceláře mohou pouze nabídnout náhradní zájezd směřující do jiné destinace. Z tohoto důvodu zájem o dovolenou v tomto egyptském regionu do jisté míry poklesl. [15]

45

Graf 3: Výkyvy počtu přijíţdějících turistů do Egypta během roku 2010

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2010

Je tu ještě jeden důvod, proč by určití účastníci cestovního ruchu mohli mít výhrady k Egyptu jako k místu pro rekreaci, a tou je postavení egyptských ţen. Egypt je velmi sloţitá země s mnoha rozličnými kulturami a náboţenstvím. Většina lidí ze Západu se domnívá, ţe egyptské ţeny chodí neustále zahalené, zdrţují se většinou v domácnosti a nemohou se podívat na ţádného jiného muţe neţ na vlastního manţela. Realita je ovšem daleko mnohotvárnější. Role kaţdé ţeny v jakékoliv společnosti je vymezena jasně. Ţena je matkou, manţelkou a dcerou. A i kdyţ mají Egypťanky jiné postavení, neţ na jaké jsme zvyklí, zakořeněnost tohoto zvyku a náboţenství je tak veliká, ţe většina Egypťanek je se svým postavením spokojená. Jak je vidět z grafů 4 a 5, dominantní skupinu rekreantů, která Egypt navštěvuje, tvoří Evropané. Obyvatelé evropského kontinentu se podílejí na cestovním ruchu v Egyptě necelými 70 % v roce 2006 a více neţ třemi čtvrtinami v roce 2010. Příčin tohoto růstu v posledních letech můţe být hned několik. Moţná nejvýraznějším rysem a hlavním hnacím motorem růstu příjezdů evropských turistů do Egypta je nárůst obliby této exotické země. Egypt, populární destinace v jiţním Středomoří, je počítán do blízkých lokalit. Příznivé finanční podmínky pobytu v Egyptě a přijatelné náklady na dopravu, především cena letenek, také udělaly své. Náklonnost Evropanů k Egyptu z pohledu návštěvnického vyplývá jiţ z toho, ţe čtyři z pěti států, jejichţ občané podle OECD

46

jezdí do země nejčastěji, leţí na evropském kontinentu. Těmito státy jsou Velká Británie, Itálie, Francie a Německo. Pátým státem z těchto lokalit je Rusko, které je euro-asijským státem, a tudíţ leţí v Evropě pouze částečně. [6] V pořadí druhá nejvyšší oblíbenost Egyptské arabské republiky se projevuje u Arabů pocházejících převáţně z oblasti Perského zálivu. I kdyţ od počátku období tato popularita poklesla o 7 %, stále jsou Arabové druhou nejpočetnější skupinou, co se týče příjezdů do Egypta. Příčinou poklesu je patrně rozdílné náboţenské zaměření nebo politické střety a nepokoje mezi africkými a asijskými státy, pro něţ je typická výrazná nestabilní situace. Třetí národnostní skupinou často vyhledávající pobyt v Egyptě jsou Američané. Obyvatelé zbytku světa tvoří pouhých 6 %. Graf 4 a 5: Struktura zahraničních turistů dle země původu v roce 2006 a 2010

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2010

Pokud se jedná o počet nocí, které cizinci v Egyptě stráví, opět se zde projevuje v čase rostoucí tendence. V roce 2006 činil počet přenocování 89,3 mil., kdeţto o pět let později, na konci roku 2010, se počet nocí ustálil na úrovni 147,4 mil., coţ představuje více neţ 65% nárůst během zkoumaného časového úseku. Tento jev vykazuje graf 6 vycházející z tabulky 8, umístěné v přílohách. Největší podíl v počtu přenocování, podobně jako je tomu u počtu turistů kaţdoročně navštěvujících Egypt, zaujímají Evropané, kteří jsou následováni Araby, Američany a následně i ostatními národnostními skupinami. V přepočtu na jednoho turistu je obvyklé strávit v Egyptě 10 nocí.

47

Graf 6: Počet přenocování v závislosti na skupinách zemí původu (v tis.)

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2012

Mezi hlavní příjmy do státního rozpočtu Egypta se řadí jak lodní přeprava, tak i cestovní ruch. Turismus je jedním ze základních zdrojů obţivy pro velkou část Egypta a není proto divu, ţe finanční příjmy z turismu dosahují pozoruhodných částek. V roce 2006 tyto příjmy čítaly 7,2 mld. amerických dolarů, kdeţto na konci sledovaného období, v roce 2010, to bylo jiţ téměř 10,5 mld. USD. Pokles příjmů ze zahraničního cestovního ruchu byl zaznamenán v roce 2009, kdy oproti předchozímu roku poklesly příjmy o 230 mil. dolarů, coţ odpovídá skoro 3% příjmů. Země současně prošla mezinárodní finanční krizí, přičemţ její dopady na egyptskou ekonomiku byly nejváţnější v první polovině fiskálního roku 2008–2009. Příznaky krize začal stát pociťovat jiţ v prosinci 2008, ale jistý pokles se projevil i v následujících letech. Vzhledem k tomu, ţe krize vypukla krátce před započetím turistické sezóny, byl sektor cestovního ruchu v Egyptě silně ovlivněn tímto nepříznivým vývojem. [23] V roce 2010 se příjmy z turismu sníţily o dalších 353 mil. dolarů. Celkově však příjmy z turismu vzrostly téměř o 45 % od počátku do konce zkoumaného časového horizontu. (viz graf 7 navazující na tabulku č. 10 v přílohách)

48

Graf 7: Vývoj příjmů do státního rozpočtu z cestovního ruchu v Egyptě

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2012

4.6 Egyptské služby spojené s turismem 4.6.1 Dopravní služby Egypt má velice rozsáhlý státní i soukromý dopravní systém zahrnující téměř všechny druhy dopravy [2]. Egyptský dopravní systém je efektivní a doprava téměř bezproblémová. Nejsnadnější způsob pro dopravu po městech, pokud se nerozhodneme řídit vlastní nebo vypůjčené vozidlo, je taxi. Při cestování mezi městy je moţnost výběru mezi autobusy, vlaky a vnitrostátními leteckými linkami, které jsou provozovány národními aerolinkami EgyptAir. [19] Letecká doprava Turisticky nejoblíbenější a také nejjednodušší cesta do Egypta je let letadlem. Létá se sem ze všech koutů světa – z Evropy, Severní Ameriky, Asie, Oceánie nebo Blízkého východu. [19] Letecké spojení je sem i z České republiky. České aerolinie v současnosti létají na přímé lince mezi Prahou a Káhirou. Káhira je důleţitým terminálem Blízkého východu a většina leteckých společností zde má svá zastoupení. [20] Země se můţe pochlubit deseti mezinárodními letišti, která kaţdoročně přivítají miliony turistů a návštěvníků. Jsou zde pevninská letiště v Káhiře, Hurghadě, Luxoru, Alexandrii, v Marsa Alamu, Asuánu, Tabě a v Abú Simbelu a letiště Sharm el-Sheikhu na Sinajském poloostrově. [19] Podrobnosti o mezinárodních letištích a o cestujících,

49

které je kaţdoročně vyuţijí, jsem uvedla na konci této práce do přílohy 3. Egypt má celkem 86 letišť, coţ ho ve světovém ţebříčku řadí na 66. příčku. Podobně je na tom například Dánsko se svými 94 letišti nebo Madagaskar s 84 letišti. [21] Co se týče vnitrostátní letecké dopravy, v zemi, která se rozkládá na více neţ milionu čtverečních kilometrů, šetří vnitrostátní lety čas a někdy dokonce i peníze. [19] Egypt má vlastní národní aerolinky EgyptAir, které provozují veškeré vnitrostátní lety v Egyptě, obsluhují všechna hlavní letiště a rovněţ zajišťují přepravu z hlavních měst Evropy, Severní Ameriky, Blízkého východu, Afriky a Asie. [20] Silniční doprava Celková silniční síť zahrnuje 44 tis. km, z toho však pouze 17 tis. km meziměstských silnic je relativně v dobrém stavu. Silniční doprava zajišťuje 90% domácí přepravy. Egypt však patří mezi země s největším poměrem nehod se smrtelným zraněním na počet ujetých kilometrů. Hlavním důvodem je špatný technický stav vozidel a nedodrţování pravidel silničního provozu. [20] Mezi velkými městy v Egyptě funguje široká síť místních linek autobusů. Autobusové spojení má snad kaţdé velkoměsto, město i vesnice v Egyptě. Autobusové společnosti, jejichţ příkladem je Superjet, Delta nebo Upper Egypt obvykle provozují klimatizované autobusy s občerstvením, toaletami a přehráváním filmů při delších jízdách. Autobusy jsou současně i nejvhodnějším dopravním prostředkem pro jednodenní výlety. Jsou cenově dostupné, ale na rozdíl od letecké dopravy často zastavují, proto se cesta značně prodlouţí. [19] Nejsnadněji dostupným dopravním prostředkem ve velkých egyptských městech jsou všudypřítomná veřejná taxi. Kaţdé velké město má pro veřejná taxi vlastní barvy: například Alexandrie ţlutou a černou, káhirské taxíky jsou černobílé. V Egyptě dobře fungují i půjčovny aut. Na egyptských letištích a ve městech tu mají své pobočky všechny mezinárodní půjčovny. Egypťané řídí vpravo a oficiální povolená rychlost mimo město je 90 km/h. Ve velkých městech, obzvláště v Káhiře, je doprava velmi hustá, jízda mimo silnici v pouštích se bez průvodce nedoporučuje. [19]

50

Lodní doprava Říční doprava v celkové délce přibliţně 3 500 km zahrnuje „matku všech řek“ Nil a síť kanálů v deltě. Představuje 4 % domácí přepravy. Ze 14 námořních přístavů je nejdůleţitější Alexandrie, Port Said, Suez, přístav na Sochně a nově dobudovaný kontejnerový přístav Dakahleia. Přes tyto přístavy prochází aţ 90 % egyptského zahraničního obchodu. [20] Spíše záţitkovou záleţitostí je turisticky velmi atraktivní plavba po Nilu, podél břehů nilského údolí s bujnou vegetací, obklopeného písečnými dunami, a s prohlídkou památníků starověké egyptské civilizace. Delší výlety představuje pětidenní plavba po Násirově jezeře. Toto jezero je největším umělým jezerem světa a jeho klidné vody a čisté břehy skrývají mnoţství divů přírody a starověkých památek. Výletní lodě při delších cestách jsou luxusně, pohodlně a moderně vybaveny, většina z nich disponuje bazénem, tělocvičnou, tureckými lázněmi nebo vířivkou a plavba na těchto obrech můţe patřit k nejsilnějším záţitkům návštěvy Egypta. Kratší, ale velmi inspirující plavbu představuje plavba na felukách v Asuánu, Luxoru nebo v Káhiře. Majitelé feluk nabízejí současně také převoz na druhou stranu řeky bez delších či kratších výletů. [19] Feluky jsou menší stabilní lodě se šikmou plachtou tyčící se nad palubou, které brázdily vody Nilu jiţ v dobách faraonů. Ţelezniční doprava Tato doprava patří k nejstarším na kontinentě s celkovou délkou ţelezničních tratí necelých 10 000 km. Spojuje téměř 75 % všech měst a vesnic napříč zemí. Denně je přepravováno po ţeleznici 1,4 mil. lidí a zaměstnáno je v tomto oboru na 30 000 pracovníků. Obnova zastaralé a nevyhovující sítě se stala zvláště od roku 2006 aktuálním politickým problémem vlády. Díky státním subvencím zůstává ţelezniční doprava stále velmi levnou, dokonce patří k těm nejlevnějším způsobům dopravy v Egyptě. Ale vzhledem ke skutečnosti, ţe je tato doprava dotována a dotační prostředky vlády jsou značně omezené, nedostává se egyptské ţeleznici přece jen takové péče, jakou by zasluhovala. Řada zařízení a vybavení zejména v oblasti přepravy osob zůstává za poţadovaným standardem a nedostatky se projevují i v zajištění

51

bezpečnosti osobní přepravy. Vozový park zahrnuje zhruba 700 lokomotiv, z čehoţ je 208 provozuschopných a zbytek čeká na generálku nebo na náhradní díly. [20] Metro a tramvajová doprava Káhira je jediné město v Egyptě a vlastně i v celé Africe, kde je v provozu metro. [2] Celý systém metra v Káhiře, který zahrnuje dvě linky, přepraví kolem 2 mil. cestujících denně. [20] Alexandrie vlastní tramvajový dopravní systém. Soupravy jezdí kaţdých pár minut od časného rána aţ do půlnoci. Oba tyto způsoby dopravy jsou velmi levné. Cena jízdného se obvykle pohybuje kolem 1 egyptské libry do nejzazšího místa určení, coţ představuje 3,5 aţ 4 Kč. [22] Graf 8: Rozdělení turistů dle způsobu dopravy do Egypta

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2012

Graf 8 vycházející z podkladů uvedených v tab. 13 v příloze 3, naznačuje, ţe dlouhodobý průměr cestujících, kteří chtějí navštívit Egypt letecky, se pohybuje kolem 85 % a tento způsob dopravy je tedy pro účastníky turismu nejtypičtější. Příjezdy do země po souši a po moři mají velmi podobné procentní zastoupení. Liší se pouze 1 %, kdy oblíbenost silničních dopravních prostředků převaţuje nad lodní dopravou. 4.6.2 Ubytovací služby Stejně jako ostatní sluţby, Egypt nabízí i širokou paletu ubytovacích zařízení, která jsou rozmístěna po celém státě. Jedním z hlavních rysů cestovního ruchu je také zajištění

52

dobrého ubytovacího zázemí pro turisty, coţ Egypt jakoţto turistická země splňuje bez výhrad. Hotely v Egyptě se nachází v blízkosti turistických atraktivit a destinací. Mají prostorné pokoje a jsou přizpůsobené i na další volnočasové aktivity. Egypt můţe nabídnout ubytovací zařízení od těch luxusních aţ po ty velmi skromné. [18] Pětihvězdičkové hotely nabízí nadstandardní vybavení, jako jsou například obchody, banky, bazény a restaurace spolu s klubem či barem. [18] Některé mají fitcentra, jiné golfové hřiště nebo potápěčské školy [3]. Ve srovnání s ostatními kategoriemi jsou tyto hotely draţší a tudíţ cenově méně dostupné pro širší společenské vrstvy. Některé z těchto hotelů jsou situovány v Luxoru, nicméně nejvíce se jich nachází v hlavním egyptském městě, v Káhiře. Statisticky nejoblíbenější je hotel Marriott. [18] Egyptské hotely se čtyřmi hvězdičkami mají podobné vybavení jako pětihvězdičkové, ale vyznačují se příznivějšími cenami. Tyto hotely jsou charakteristické pro pobřeţí Rudého moře a pro oblast jiţního Egypta. Favority v této třídě jsou hotely Victoria v Káhiře a Basma v Asuánu. [18] Hotely oceněné třemi hvězdičkami se mohou pyšnit nejlepším hodnocením sluţeb pro turisty. Skvělým příkladem jsou hotely Longchamps a St. Joseph v Káhiře. Tyto hotely jsou velmi oblíbené turisty, zvláště kvůli jejich pohodlí. [18] Stejně jako v jiných zemích, tak i v Egyptě se ceny hotelů a dalších zařízení mohou lišit dle regionu. Oblast od oblasti se také hotely liší svou kvalitou, ale většina egyptských hotelů má, v poměru ke své třídě, velmi pěkné zázemí pro návštěvníky. [18] Bohuţel to se nedá říci o hotelových sluţbách, které jsou často u velkých hotelů neuspokojivé. O něco lepší je to u menších hotelů, vzhledem k jejich personálnímu obsazení [3]. O počtu hotelů v Egyptě vypovídá graf 9. Je logické, ţe současně s rostoucí turistickou oblíbeností Egypta v podobě zvyšujícího se počtu návštěvníků, kteří tuto zemi kaţdoročně navštěvují, stoupá i počet hotelů a ubytovacích kapacit, aby z cestovního ruchu bylo moţné vytěţit co nejvíce, aby turismus přinášel větší uţitek a aby nabídka zcela uspokojila poptávku po sluţbách spojených s „turistickým průmyslem“.

53

Celkový počet byl v roce 2006 na úrovni 1 422 hotelů umístěných v Egyptě, z toho 1 273 pevninských a 149 oblíbených plovoucích hotelů, které byly vybudovány v Káhiře, Gíze a Luxoru. Během pětiletého období došlo k poklesu mnoţství ubytovacích zařízení dvakrát. Poprvé v roce 2008, a to o více neţ 40 hotelů oproti roku 2006. Podruhé v roce 2010, kdy se celkový stav hotelů sníţil o více neţ 30 zařízení oproti roku 2006 a o 44 hotelových ubytovnách oproti předcházejícímu roku, tedy oproti roku 2009. Sníţení počtu hotelů je moţnou reakcí na situaci v roce 2009, která v Egyptě nastala a která se projevila výrazným poklesem počtu zahraničních turistů přijíţdějících do země. Graf 9: Počet hotelů v Egyptě

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2012

Celkový počet osob zaměstnaných v hotelnictví, jak je názorně zpracováno v grafu 10, činil v roce 2006 129 879, dále pak postupně 126 730, 128 253, 137 928 a 131 457 osob v roce 2010. Jak je z následujícího grafu zřejmé, sniţování početních stavů personálu nastalo v roce 2007 a následně v roce 2010, kdy se v důsledku nástupu krize cestovního ruchu v předchozích letech a s tím spojeným úbytkem hostů museli hoteliéři vypořádat s nadbytečným počtem zaměstnanců.

54

Graf 10: Mnoţství zaměstnaných osob v hotelnictví

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS, 2012

Za sniţováním počtu zaměstnanců i přes znatelný nárůst poptávky po ubytování v hotelích tedy stojí dvě moţné příčiny. Buď majitelé hotelů opoţděně reagují na situaci v cestovním ruchu v minulých letech, přesněji v letech 2006 a 2009, kdy bylo výrazně omezeno také mnoţství zahraničních turistů navštěvujících Egypt, anebo tento pokles je způsobený cenovou válkou mezi hoteliéry, neboť někteří majitelé hotelů nemají dostatek finančních prostředků na udrţování hotelu, z jejich pohledu dochází k přezaměstnanosti, a proto sniţují počty zaměstnanců. S tímto fenoménem však přichází i pokles úrovně ubytovacích zařízení a klesá zároveň i kvalita personálu, na coţ doplatí především zahraniční zákazníci, kteří tyto hotely v hojné míře vyuţívají. Pouze pro porovnání, graf 11 vytvořený na podkladě tabulek 14 a 15 situovaných v přílohách na konci práce, vyjadřuje poměr mnoţství zaměstnanců pracujících v hotelnictví k počtu pracovních sil zaměstnaných i v jiných oblastech zainteresovaných do cestovního ruchu, které se vyznačují jak přímým, tak i nepřímým vlivem na CR.

55

Graf 11: Porovnání počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu (CR)

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů z CAPMAS a WTTC, 2012

4.6.3 Stravovací služby Egypt jako jedinečná a turisticky ţádaná destinace nabízí svým návštěvníkům široké spektrum prodejen s jídlem a restaurací, ale pouze Káhira má nevyčerpávající nabídku restauračních moţností. Je zde příleţitost se najíst ve vegetariánských restauracích, italských pizzeriích, v restauracích rychlého občerstvení západního typu, jako jsou například Mc Donald´s nebo KFC, japonských sushi barech a v mnohých etnických zahraničních restauracích, které připravují nejrůznější světové pokrmy. Alexandrie má také velmi dobrý potenciál co se týče restauračních zařízení, ale mimo tato velká města většinu stravovacích zařízení, jako jsou kavárny, bary, pohostinství a restaurace, lze nalézt pouze v zázemích hotelů. [3] Tradiční egyptské restaurace nejsou příliš početné, je zde převaha spíše jiných národních kuchyní. Většina místních restaurací zavírá aţ v časných ranních hodinách a některé restaurace v hlavním městě mají otevřeno aţ do svítání, neboť je egyptským zvykem večeřet velmi pozdě. [3]

4.7 Ekonomický rozměr turismu v Egyptě Egyptská ekonomika je silně závislá na vnějších vlivech. Hlavním zdrojem příjmů země je vývoz fosilních paliv, jako je ropa a zemní plyn, cestovní ruch a výnosy ze Suezského

56

průplavu [28]. Turismus je jedním z pilířů ekonomiky Egyptské arabské republiky a příjmy z tohoto jevu není moţné nijak nahradit. Jak je patrné z grafu 12, největší podíl na tvorbě HDP má sektor sluţeb, který zaujímá i hlavní pozici v cestovním ruchu co se týče ubytování, provozování restaurací, dopravních sluţeb aţ například po provozování cestovních kanceláří. Nejvíce zastoupené sluţby následuje průmysl, který se podílí na formování HDP 38 %. Egypt je dnes nejvíce industrializovaná země v Africe. Prioritními odvětvími ekonomiky jsou textilní průmysl, automobilový průmysl, zdravotnictví a námořnictví [28]. Nejmenší podíl na HDP má zemědělství. Graf 12: Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2008

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů Světové banky, 2008

Graf 13: Podíl pracujících osob v jednotlivých sektorech v roce 2008

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů Světové banky, 2008

57

Jak je moţné vyčíst z dvou předcházejících grafů, v sektoru zemědělství, který se podílí 13 % na tvorbě HDP je zaměstnáno 32 % osob z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Stav v zemědělství je z pohledu efektivnosti pracovní síly nejméně příznivý a má spíše negativní charakter, neboť musí být vynaloţeno velké mnoţství pracovní síly, která neodpovídá ekonomickému přínosu pro stát. V průmyslu, který se podílí 38 % na egyptské ekonomice, pracuje 23 % osob z celkového mnoţství zaměstnaných. A konečně ve sluţbách, které mají celkově 49% vliv na egyptské HDP, a které jsou pro cestovní ruch nejtypičtější, pracuje 45 % osob z celkového počtu zaměstnaných. Z toho pouze ve sféře cestovního ruchu, který zaujímal v roce 2008 19% vliv na tvorbu HDP Egypta, pracuje třetina zaměstnanců pracujících ve sluţbách. To jen dokazuje, jak velký vliv má turismus na terciární odvětví i egyptskou ekonomiku jako takovou. V porovnání celkového globálního přínosu cestovního ruchu na HDP (který se pohybuje průměrně okolo 9,5 %) se stejnými údaji v Egyptě, je zřejmé, ţe sledovaný stát převyšuje světový průměr, a to v rozpětí od 8 aţ po více neţ 10 %. Z těchto hodnot se dá usoudit, ţe Egyptská arabská republika patří mezi přední turistické destinace a rovněţ mezi návštěvníky oblíbené „exotické“ země. Jak je zřejmé z dat v tabulce 15, která je součástí přílohy 4 a jejíţ údaje zobrazuje tabulka 14, přímý vliv CR na HDP Egypta je dán spotřebou vnitřního CR a výdaji provozovatelů turismu na nákup zboţí a sluţeb, které jsou ve všech letech vytyčeného období záporné, jejichţ deficit se neustále prohlubuje a na konci období činí 6,897 mld. USD. Spotřeba vnitřního CR zahrnuje výdaje nerezidentů na cestovní ruch a vývoz jimi nakoupených produktů ze země, které podlehly „turistické krizi“ v roce 2009, a domácí výdaje, neboli výdaje egyptských rezidentů na CR, které jako jedna z mála poloţek působících na HDP v oblasti turismu v roce 2009 nezaznamenaly pokles, ale naopak zaregistrovaly mírný nárůst oproti předcházejícím letem.

58

Graf 14: Skladba přímého vlivu cestovního ruchu (CR) na tvorbě HDP

Zdroj: vlastní práce na podkladě WTTC, 2012

Celkový vliv turismu na HDP, který odráţí graf 15, byl mimo přímého vlivu turismu, nejvíce ovlivněn vyvolanými efekty a efekty dodavatelského řetězce. Minoritní skupiny pak tvoří kapitálové investice a vládní kolektivní výdaje. Celkový příspěvek egyptského turismu ke státnímu HDP v průběhu období neustále rostl, a to od 20,5 mld. USD na počátku časového úseku aţ po 37,5 mld. USD v roce 2010. Graf 15: Skladba celkového vlivu cestovního ruchu (CR) na tvorbě HDP

Zdroj: vlastní práce na podkladě WTTC, 2012

Mezi pozitivní efekty cestovního ruchu patří také vytváření nových pracovních a podnikatelských příleţitostí. V tomto případě jde o příliv jak zahraničních, tak i domácích investorů, přičemţ současně dochází k velmi ţádoucímu sniţování nezaměstnanosti. Počet osob zaměstnaných v průmyslu cestovního ruchu kolísal mezi roky

59

2006 aţ 2010 kolem 3,5 mil., coţ představuje zhruba 15 % ze všech pracovních míst v zemi.

4.8 Cestovní ruch ve vztahu k životnímu prostředí Turismus je pro Egypt ţivotně důleţitý a země by bez něj měla existenční potíţe, ale zároveň miliony turistů, kteří sem kaţdoročně přijíţdějí, přispívají k zatěţování ţivotního prostředí. Problémy spojené s organizovanou masovou turistikou v podstatě spočívají v tom, ţe ohroţuje zničením samotné památky, které si návštěvníci přišli prohlédnout. Na takových místech, jako je Údolí králů, procházejí stísněnými hroby, určenými pro archeology, jejichţ volání po omezení počtů návštěvníků nikdo neslyší. Trpí dokonce i pyramidy, které aţ dosud přeţily 4 500 let. V jejich vnitřních komorách se začaly objevovat pukliny. Úřady musely příliv návštěvníků omezit a velké stavby pravidelně uzavírat, aby mohly být zrestaurovány a následně znovu otevřeny. Je jen otázkou času, kdy budou muset být podobná opatření pouţita i jinde. [2] Jednou z největších hrozeb egyptskému ţivotnímu prostředí zůstává špatně naplánovaný rozvoj turistiky, zvláště na pobřeţí Rudého moře a Sinaje. V Egyptě existuje jen pár míst, která by mohla dostat cenu za čistotu. Nesprávné nakládání s odpady a nedostatek zájmu o problémy ţivotního prostředí jsou důvodem, proč vznikla některá opravdu nepěkná místa. [2] Obrovským problémem je také likvidace pevných odpadů, na nichţ se podílí samozřejmě i turisté. Jenom Káhira vyprodukuje denně více neţ 12 500 tun odpadu a jeho likvidace na otevřeném ohni ještě zhoršuje strašlivě znečištěné ovzduší města. [2] Káhira se řadí mezi jedno z nejhustěji obydlených měst na světě. Vzhledem k tomu, ţe téměř jedna čtvrtina obyvatelstva Egypta ţije právě v hlavním městě, tak je značně ohroţeno zdraví i psychický stav tamějších obyvatel. [3] Naštěstí probíhá i určitý vývoj pozitivním směrem. V Hurgádě byl otevřen Úřad pro národní parky. Pod vedením egyptské iniciativy za udrţitelnou turistiku u Rudého moře (RSSTI) se pro jiţ fungující hotely zavádějí nové „zelené“ směrnice, které by měly pomáhat zabránit kvantitě znečištění. Doporučení se zaměřují na vyuţívání energie,

60

ochranu vody, na manipulaci s odpady a jejich likvidaci. V Egyptě taktéţ stoupá počet ekologických ubytoven, které mohou být zvěstovateli nového, odpovědnějšího a přijatelnějšího trendu v egyptské turistice. [2]

4.9 Předpokládaný budoucí vývoj turismu v Egyptě Dosavadní vývoj v počtu turistů přijíţdějících do Egypta je shrnut do následující tabulky, v níţ jsou zachyceny počty účastníků cestovního ruchu od roku 2002 do roku 2011. Tab 2: Příjezdy zahraničních turistů do Egypta za posledních 10 let (v tis.)

Celkem Meziroční změna v %

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5 192

6 045

8 104

8 608

9 083

11 091

12 835

12 536

14 731

9 846

11,71

16,43

34,06

6,22

5,52

22,11

15,72

-2,33

17,51

-33,2

Zdroj: CAPMAS, 2012

Za předpokladu rovnoměrného růstu a za nezměněných legislativních, ekonomických a sociálních podmínek v Egyptě lze říci, ţe konstantní průměrný meziroční nárůst turistů bude přibliţně 9,4 %. To by znamenalo, ţe tímto tempem se bude kaţdoročně zvyšovat počet návštěvníků, kteří Egypt přijedou navštívit ze všech koutů světa. Tab 3: Předpověď příjezdu zahraničních turistů do Egypta do roku 2018 (v tis.)

Celkem Meziroční růst v %

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

10 769 9,375

11 779 9,375

12 883 9,375

14 091 9,375

15 412 9,375

16 857 9,375

18 437 9,375

Zdroj: vlastní výpočty

Tab 4: Předpověď příjezdu zahraničních turistů do Egypta do roku 2025 (v tis.)

Celkem Meziroční růst v %

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

20 165 9,375

22 055 9,375

24 123 9,375

26 385 9,375

28 859 9,375

31 565 9,375

34 524 9,375

Zdroj: vlastní výpočty

Dle vlastních výpočtů predikce mnoţství účastníků cestovního ruchu (uvedených v tabulkách 3 a 4) lze soudit, ţe počet výletníků bude narůstat diametrální řadou.

61

Hranici 20 mil. turistů by Egypt mohl dosáhnout v roce 2019, jiţ o čtyři roky později, v roce 2023 by měl být počet turistů dokonce vyšší neţ 30 mil za rok. S takovým mnoţstvím osob v turismu se očekává nejen příliv zahraničních prostředků do státních i místních rozpočtů, ale předpokládá se také výstavba nových modernějších a luxusnějších hotelů a restauračních zařízení, aby byla zcela uspokojena veškerá poptávka. V současné době se pohybuje obsazenost hotelů kolem 50–60 %, to ale neznamená, ţe v delším časovém horizontu za těchto podmínek růstu turismu, bude nabídka dostačující. Touto aktivitou sice vzniknou nové pracovní příleţitosti a pozice, ale bohuţel zároveň také v důsledku rostoucímu počtu turistů v zemi dojde k většímu narušování a znehodnocování ţivotního prostředí. Graf 16: Predikce mnoţství příjezdů zahraničních turistů do Egypta (v tis.)

Zdroj: vlastní práce

62

5. Závěr Podle provedené analýzy význam cestovního ruchu v Egyptě v posledních letech prudce narůstá. Roste nejen význam turismu jako takového, ale i počet zahraničních turistů, kteří zemi kaţdoročně navštěvují a počet nocí strávených v Egyptě. S touto skutečností úzce souvisí růst soukromých i veřejných devizových prostředků, které této zemi a jejím obyvatelům právem připadnou. Z tohoto důvodu egyptský cestovní ruch patří mezi hlavní zdroje příjmů Egyptské arabské republiky. Při posouzení podílu cestovního ruchu na hospodářské činnosti státu v rámci stávajících výstupů dat je zapotřebí komplexního pohledu a především je nutné si uvědomit, ţe cestovní ruch je multioborový jev, který k sobě váţe nejen činnost hotelů a restaurací, ale i další činnosti národního hospodářství. Celkový podíl turismu na egyptské ekonomice se v pozorovaném období pohybuje v průměru kolem 18 %, tedy téměř jednu pětinu HDP Egypta tvoří cestovní ruch. Toto odvětví zaměstnává více neţ 3,5 mil. Egypťanů, kterým zajišťuje obţivu. I kdyţ má cestovní ruch pro zemi celou řadu nezpochybnitelných přínosů a kladných efektů, jeho rychlý a nepřiměřený rozvoj má také své stinné stránky. Díky turismu dochází k ekologickým zátěţím krajiny a zásahům do přirozeného ţivotního prostředí. Kvůli velkému mnoţství návštěvníků křehké, několik milionů let staré památky trpí a postupně se rozpadají. Turisté svým neuváţeným a nedbalým jednáním přispívají ke znečišťování přírody odpadky. Nejinak je na tom flóra a fauna, která je taktéţ poškozována a ničena. Dalšími příklady zatěţování ţivotního prostředí můţe být spotřeba paliva a energie při cestě do cílové destinace, znečišťování ovzduší nebo hlukové vibrace způsobené dopravními prostředky, zábor půdy na stavbu rekreačních zařízení, která by mohla být vyuţita daleko efektivněji a podobné aktivity, jejichţ příčinou je právě cestovní ruch. Aby se situace na poli cestovního ruchu stala více udrţitelnou, egyptská vláda by měla začít vydávat větší mnoţství finančních prostředků ze státního rozpočtu na zefektivnění ekologických tendencí, které vykazují jisté známky pokroku, ale především na prevenci vzniku znečišťování mezi turisty, neboť pokud se do tohoto procesu nezapojí samotní návštěvníci, situace v Egyptě v turismu nebude nikdy příliš příznivá.

63

Kromě vytyčených pozitivních a negativních efektů turismu, má cestovní ruch v Egyptě současně i vliv na ekonomiky okolních států na severu Afriky. I další státy v této oblasti by se mohly, stejně jako Egypt, začít profilovat na oblast turismu. Rozvoj cestovního ruchu v těchto lokalitách však zpomaluje řada skutečností jako je nedostatečná dopravní infrastruktura, vnitropolitický a náboţenský neklid nebo nízká hospodářská úroveň.

64

6. Seznam použitých informačních zdrojů 6.1 Literatura [1]

DROBNÁ, D. -- MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7.

[2]

FITZPATRICK, M. -- MAXWELL, V. -- JENKINS, S. -- SATTIN, A. Lonely planet Egypt. Praha: Svojtka and Co., 2007. 548 s. ISBN 80-7352-471-6.

[3]

HUMPHREYS, A. Velký průvodce National Geographic: Egypt. Brno: Computer Press, 2008. 399 s. ISBN 978-80-251-2070-5.

[4]

INDROVÁ, J. Cestovní ruch. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5.

[5]

MANKIW, G. N. Zásady ekonomie. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 763s. ISBN 80-7169-891-1.

[6]

Organisation for Economic Co-operation and Development. OECD Tourism Trends and Policies 2010. Paris: OECD publishing, 2010. 344 s. ISBN 978-9264-07741-6.

[7]

RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6.

[8]

ŠAUER, M. -- VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2.

[9]

VANDENBERG, P. Kletba faraonů: Moderní věda luští dávný mýtus. Praha: Kniţní klub, 2010. 237 s. ISBN 978-80-242-2616-3.

65

6.2 Internetové zdroje [10]

Slovník cizích slov. Význam slova turismus [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: .

[11]

World tourism organization [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: .

[12]

U.S. Department of State. Background Note: Egypt [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: .

[13]

Ministerstvo zahraničních věcí. Egypt: Základní informace o teritoriu [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: .

[14]

BAČÍKOVÁ, P. Geografie Egypta [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: .

[15]

Svetadily.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW:


svetadily.cz/>. [16]

ZOHERY, A. Tourism in Egypt and its Impacts on the National Economy [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: .

[17]

World Travel and Tourism Council. Travel & Tourism Economic Impact 2012: Egypt [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: .

[18]

AsiaRooms.com [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: .

[19]

Egyptský úřad pro cestovní ruch. O Egyptě [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: .

66

[20]

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Ekonomická charakteristika země [online]. [cit.

2012-04-15].

Dostupné

z

WWW:


encyklopedie_statu/afrika/egypt/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.h tml>. [21]

Central Intelligence Agency. The Word Factbook: Egypt [online]. [cit. 2012-0419]. Dostupné z WWW: .

[22]

Ministerstvo cestovního ruchu Egypta [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: .

[23]

KHALIL, A. H. The global financial crisis: effects on the Egyptian economy. [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: .

[24]

Wikipedia. February 2009 – Cairo terrorist attacks [online]. [cit. 2012-04-23].

Dostupné

z

WWW:


terrorist_attacks>. [25]

Encyclopædia Britannica. Egypt: Year In Review 2009 [online]. [cit. 2012-0423]. Dostupné z WWW: .

[26]

BBC News: Africa. Egypt profile [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: .

[27]

The World Bank Group. Economic Policy and External Debt [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: .

[28]

Review of Egypt Economy [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: .

[29]

Egypt: country factfile [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: .

67

7. Seznam zkratek CAPMAS

Central Agency for Public Mobilization and Statistics

CBE

Central Bank of Egypt

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ETA

Egyptský úřad pro cestovní ruch (Egyptian Tourism Authority)

ETF

Federace egyptského cestovního ruchu (Egyptian Tourism Federation)

HDP

Hrubý domácí produkt

IT

Informační technologie

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development)

TDA

Úřad pro rozvoj cestovního ruchu (Tourism Development Authority)

WTO

Světová obchodní organizace (World Trade Organization)

WTTC

Světová rada cestování a cestovního ruchu (World Travel and Tourism Council)

ŢP

Ţivotní prostředí

68

8. Seznam příloh Příloha 1: Celkový vliv cestovního ruchu na HDP v turisticky nejnavštěvovanějších zemích a v České republice Příloha 2: Tabulky zaznamenávající vývoj turismu v Egyptě Příloha 3: Údaje o egyptských mezinárodních letištích a umístění Egypta na světovém ţebříčku v počtu letišť Příloha 4: Vliv turismu na egyptské HDP a zaměstnanost Příloha 5: Obecné ukazatele vývoje egyptského HDP a celkového počtu zaměstnaných Příloha 6: Výřez z mapy Egypta s vyznačením častých turistických cílů Příloha 7: Obrázky turisticky nejvyhledávanějších míst a památek

69

Příloha 1 Tab 5: Celkový vliv CR na HDP v turisticky nejnavštěvovanějších zemích a v ČR Česká republika

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkový přínos turismu k HDP USD (v mld.) Skutečný růst v% Podíl v % Čína USD (v mld.) Skutečný růst v% Podíl v % Francie USD (v mld.) Skutečný růst v% Podíl v % Itálie USD (v mld.) Skutečný růst v% Podíl v % USA USD (v mld.) Skutečný růst v% Podíl v % Španělsko USD (v mld.) Skutečný růst v% Podíl v %

11,163

12,8

14,715

16,545

20,179

18,333

18,088

18,297

2,3

7,2

7,8

-2,2

0,6

-0,4

0,5

-6

9,8

9,8

9,9

9,1

8,9

9,3

9,1

8,4

224,255

268,022

328,19

409,464

489,023

521,48

547,875

643,407

14,6

13,8

14,9

10,8

0,9

5,6

-2,2

7,2

11,6

11,8

12

11,7

10,8

10,4

9,2

9,1

239,813

235,503

244,068

269,287

283,782

258,714

242,781

256,85

5,1

-3,7

0,5

-1,4

-4,2

-4,2

-2,1

-0,7

11,6

11

10,7

10,4

9,9

9,8

9,4

9,2

164,924

164,28

175,896

199,382

202,772

176,775

175,961

189,506

0,6

-2,2

4,3

1,4

-7,5

-9,8

4,2

1,3

9,4

9,1

9,3

9,3

8,7

8,3

8,5

8,6

1018,3

1083,44

1160,86

1241,32

1279,12

1160,61

1243,39

1315,6

7,7

2,9

3,7

3,9

0,7

-10,2

5,9

3,5

8,5

8,5

8,6

8,8

8,9

8,3

8,5

8,7

173,111

190,234

195,23

224,641

248,674

223,339

204,917

222,607

6,1

5,2

-2,3

2,1

0,7

-5,2

-3,9

2

16,5

16,8

15,7

15,5

15,5

15,2

14,6

14,8

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů WTTC, 2012

Příloha 2 Tab 6: Příjezdy zahraničních turistů do Egypta podle skupin zemí původu (v tis.) 2006 Celkem Meziroční změna v % Evropané % Arabové % Američané % Ostatní %

9 083 5,52 6 260 68,9 1 922 21,2 340 3,7 561 6,2

2007

2008

2009

2010

11 091 22,11 7 939 71,6 1 960 17,7 430 3,9 762 6,9

12 835 15,72 9 622 75,0 1 955 15,3 486 3,8 772 6,0

12 536 -2,33 8 416 67,1 1 879 15,0 489 3,9 1 752 14,0

14 731 17,51 11 177 75,8 2 092 14,2 563 3,8 899 6,2

Zdroj: CAPMAS, 2012

Tab 7: Podrobnější přehled o příjezdech a počtu přenocování turistů v roce 2010 2010 Příjezdy turistů Celkem Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Zdroj: CAPMAS, 2012

14 730 813 1 054 400 1 069 934 1 338 991 1 244 101 1 198 014 1 029 282 1 303 209 1 142 680 1 185 466 1 485 887 1 403 827 1 275 022

Počet přenocování 147 385 089 10 486 453 9 703 529 11 766 645 12 089 665 11 135 008 10 523 060 12 782 883 16 010 026 14 185 891 13 211 361 13 747 214 11 743 354

Průměrný počet přenocování na 1 turistu 10,0 9,9 9,1 8,8 9,7 9,3 10,2 9,8 14,0 12,0 8,9 9,8 9,2

Tab 8: Počet přenocování podle skupin zemí původu (v tis.) 2006 Celkem Meziroční změna v % Evropané % Arabové % Američané % Ostatní %

89 304 . 55 716 62,4 24 895 27,9 4 325 4,8 4 368 4,9

2007

2008

2009

2010

111 466 24,82 73 373 65,8 26 142 23,5 5 510 4,9 6 441 5,8

129 234 15,94 90 871 70,3 25 401 19,7 5 988 4,6 6 974 5,4

126 533 - 2,09 89 331 70,6 25 046 19,8 5 814 4,6 6 342 5,0

147 385 16,48 104 258 70,7 29 123 19,8 6 621 4,5 7 383 5,0

Zdroj: CAPMAS, 2012

Tab 9: Delší cesty českých rezidentů do Egypta v porovnání s celou Afrikou (v tis.) Afrika

Egypt

Rok

Počet cest

Počet přenocování

Počet cest

Počet přenocování

Průměrný počet přenocování na 1 cestu

Průměrné výdaje na 1 cestu (v Kč)

2006 2007 2008 2009 2010

502 433 388 287 400

4 883 4 087 4 030 2 891 3 905

229 185 242 177 308

2 025 1 846 2 505 1 670 3 130

8,9 10,0 10,4 9,4 10,2

19 662 23 979 . . .

Zdroj: ČSÚ, 2012

Tab 10: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (USD mld.) 2006 Příjmy z turismu

2007

7,195

Zdroj: OECD, 2010, Euromonitor, 2011

8,103

2008

2009

2010

10,985

10,755

10,402

Příloha 3 Tab. 11: Mezinárodní letiště v Egyptě Název

Káhirské letiště

Počet cestujících za rok 14 382 042

Letiště v Sharm elSheikhu

7 430 940

Letiště v Hurghadě

6 730 087

Letiště v Luxoru

1 872 070

Letiště Burj el Arab v Alexandrii

371 605

Letiště Al-Nozha v Alexandrii

–

Letiště v Marsa Alamu

938 858

Mezinárodní letiště v Asuánu

864 223

Mezinárodní letiště v Tabě

340 225

Letiště v Abú Simbelu

449 157

Poloha a charakteristika leţí pouhých 15 kilometrů od obchodního centra Káhiry, nedávno otevřelo nový terminál, nyní je schopno odbavit více neţ 22 milionů cestujících za rok. leţí 20 minut od města Sharm, druhé nejrušnější letiště v Egyptě. nachází se pouhých 5 km od centra Hurghady, v současné době se zde provádí celá řada vylepšení a rekonstrukcí. je situováno 6 km od Luxoru, nejsnazší cesta k tomuto letišti je opět letecky, je 4. největším egyptským letištěm. nalézá se 40 km od Alexandrie, v současné době se renovuje a rozšiřuje, malé, velmi dobře fungující letiště. nachází 6 kilometrů na jih od Alexandrie, obsluhuje středně velká a soukromá letadla, v současné době v rekonstrukci. někdy se o něm hovoří jako o „bráně k Rudému moři“, je vysoce oceňováno za efektivitu, výbornou organizaci a vybavení. je vybudováno 25 kilometrů od Asuánu, má příhodnou polohu, velmi snadná dostupnost k veškerým významným památkám v této části země. malé, ale funkční letiště, nachází se 37 km od Taby. letiště je situováno pouhé 3 km od města, převáţně vnitrostátní, ale přistávají zde i mezinárodní lety.

Zdroj: Egyptský úřad pro cestovní ruch, 2011

Tab. 12: Světový ţebříček počtu letišť (údaje z roku 2010) Pořadí 1 2 3 …

Země USA Brazílie Mexiko

Počet letišť 15 079 4 072 1 819

Zdroj: Central Intelligence Agency, 2010

Pořadí 64 65 66 67

Země Zambie Dánsko Egypt Madagaskar

Počet letišť 94 92 86 84

Tab 13: Rozdělení turistů dle způsobu dopravy do země (v tis.) Způsob příjezdu Celkem Letadlem % Po moři % Po souši % Zdroj: CAPMAS, 2012

2006 9 083 7 611 83,8 660 7,3 812 8,9

2007

2008

2009

2010

11 091 9 436 85,1 749 6,8 906 8,2

12 835 10 960 85,4 854 6,7 1 021 8,0

12 536 10 774 85,9 801 6,4 961 7,7

14 731 12 616 85,6 957 6,5 1 158 7,9

Tab 14: Počet hotelů v jednotlivých sektorech, ubytovací kapacity a další ukazatelé 2006

2007

2008

2009

2010

1 211 126 846 234 931 13 403 426 47 508 108 801 4 740 426

1 267 144 490 271 494 14 058 755 51 615 118 130 5 108 364

1 224 137 359 253 675 14 802 864 50 594 113 179 6 214 095

19 4 630 7 900 669 536 1 277 5 932 299 808

16 3 966 6 800 552 443 1 051 5 543 183 272

15 3 827 6 338 562 717 1 238 5 335 192 894

212 12 064 23 296 1 035 033 5 273 13 058 799 090

190 11 182 21 881 940 613 4 424 13 791 816 335

189 11 376 21 721 1 350 909 4 491 12 374 753 968

4 392 610 29 444 54 462 12 988 56

4 404 640 29 515 54 464 12 957 52

5 519 838 32 612 80 569 22 739

Hotely Soukromý sektor Počet hotelů Mnoţství pokojů Počet lůţek Počet ubytovaných hostů Počet přenocování (v tis.) Mnoţství zaměstnanců Příjmy (USD tis.)

1 253 121 610 229 595 10 669 817 42 114 113 673 3 332 348

1 258 128 078 240 044 13 241 788 51 051 109 668 5 061 041

Veřejný sektor Počet hotelů Mnoţství pokojů Počet lůţek Počet ubytovaných hostů Počet přenocování (v tis.) Mnoţství zaměstnanců Příjmy (USD tis.)

20 4 811 8 173 581 350 1 294 6 323 154 166

22 5 546 9 370 764 191 3 169 7 418 472 699

Plovoucí hotely Soukromý sektor Počet hotelů Mnoţství pokojů Počet lůţek Počet ubytovaných hostů Počet přenocování (v tis.) Mnoţství zaměstnanců Příjmy (USD tis.)

147 8 617 17 005 651 535 2 606 9 473 289 076

147 8 909 17 050 595 901 2 593 9 262 394 038

Veřejný sektor Počet hotelů Mnoţství pokojů Počet lůţek Počet ubytovaných hostů Počet přenocování (v tis.) Mnoţství zaměstnanců Příjmy (USD tis.) Průměrná obsazenost (%)

2 278 402 23 516 51 410 7 001 60

2 278 514 18 594 38 382 10 272 63

.

Pozn.: údaje o příjmech přepočteny podle Central Bank of Egypt (CBE) US$/EGP, směnné kurzy: 2006: 5,74, 2007: 5,64, 2008: 5,40, 2009: 5,75, 2010: 5,80. Zdroj: CAPMAS, 2012

Příloha 4 Tab 15: Vliv turismu na egyptské HDP a zaměstnanost Egypt (USD mld.)

2006

2007

2008

2009

2010

Ekonomický přínos cestovního ruchu Výdaje nerezidentů na CR (vývoz) 7,997 10,16 12,0 11,165 13,017 Meziroční změna v % 4,3 10,9 0,7 -10,8 6,8 Domácí výdaje 5,47 6,649 8,37 9,617 10,707 Meziroční změna v % 6,0 6,0 7,4 10,1 1,9 Spotřeba vnitřního CR 13,589 16,95 20,519 20,974 23,914 Meziroční změna v % 5,0 8,9 3,3 -2,2 4,5 Nákupy provozovatelů turismu - 3,92 - 4,894 - 5,926 - 5,930 - 6,897 včetně dováţeného zboţí 5,3 9,0 3,5 -3,1 5,3 Meziroční změna v % 9,681 12,062 14,515 15,597 17,569 Přímý vliv CR na HDP 4,6 8,7 3,3 -1,3 3,7 Změna v % 8,9 9,1 8,8 8,2 8,1 Podíl na celkovém HDP (v %) Ostatní dopady turismu 3,502 4,362 5,296 5,461 6,172 Domácí dodavatelský řetězec 4,6 8,8 3,4 -1,3 3,7 Meziroční změna v % 2,753 3,865 4,944 4,452 5,0 Kapitálové investice 19,7 22,1 9,3 -13,6 2,6 Meziroční změna v % 0,767 0,869 1,056 1,2 1,362 Vládní kolektivní výdaje 3,4 -0,9 3,3 9,5 3,8 Meziroční změna v % - 0,157 -0,213 - 0,315 - 0,191 - 0,603 Dovoz zboţí (nepřímé výdaje) 4,9 7,5 4,5 -1,8 10,1 Meziroční změna v % 3,972 4,911 6,0 6,661 7,466 Vyvolané efekty 6,1 8,1 4,1 6,3 2,8 Meziroční změna v % 20,531 25,87 31,384 33,814 37,567 Celkový vliv CR na HDP 6,5 9,9 4,2 -1,0 2,2 Změna v % 19 19,5 19 17,9 17,5 Podíl na celkovém HDP (v %) Dopady turismu na zaměstnanost (v tis.) 1 570,3 1 699 1 702,5 1 641,5 1 677,6 Přímý dopad CR na zaměstnanost 3,7 8,2 0,2 -3,6 2,2 Meziroční změna v % 3 418,7 3 735,8 3 770,5 3 654,3 3 683 Celkový vliv CR na zaměstnanost 5,5 9,3 0,9 -3,1 0,8 Meziroční změna v % Další ukazatelé 2,125 2,819 3,37 2,8 2,569 Výdaje na pořádání zahraničních cest 2,6 16,0 2,1 -20,7 -15,7 Meziroční změna v % Pozn.: přepočteno podle Central Bank of Egypt (CBE) US$/EGP, směnné kurzy: 2006: 5,74, 2007: 5,64, 2008: 5,40, 2009: 5,75, 2010: 5,80. Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů WTTC, 2012

Příloha 5 Tab 16: Vývoj HDP Egypta Egypt

2006

2007

Nominální HDP v mil. 107 484,0 USD Reálný růst v % 6,8 HDP na obyvatele 1 422 v běţných cenách (v USD)

2008

2009

2010

130 477,8 162 818,2 188 984,1 218 894,3 7,1

7,2

4,7

5,1

1 696

2 079

2 371

2 698

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů Světové banky, 2012

Tab 17: Pracovní síla v jednotlivých letech Egypt

2006

Počet zaměstnaných 23 970 005

2007

2008

2009

2010

25 099 055

25 761 985

26 427 507

27 103 631

Zdroj: vlastní práce na podkladě údajů Světové banky, 2012

Příloha 6 Obr 5: Výřez z mapy Egypta s jeho památkami

Zdroj: http://www.starovekyegypt.net/faraoni/stararise/img/mapa.gif

Příloha 7 Obr 6: Pyramidy v Gíze, Egypt

Zdroj: http://www.egypt-uncovered.com/egypt.php

Obr 7: Sfinga v Gíze, Egypt

Zdroj: http://www.egypt-uncovered.com/egypt.php

Obr 8: První pyramida na světě, Sakkára, Egypt

Zdroj: http://www.touregypt.net/photos/egypt-photos/egypt-photo_6-2891.htm

Obr 9: Skalní chrám v Abú Simbel, jehoţ vchod stráţí několik gigantických soch

Zdroj: http://faraon.wz.cz/cesta/abu.htm

Obr 10: Velbloudi – turisty velmi oblíbený dopravní prostředek

Zdroj: http://egyptafrika.cz/turisticke-cile/egyptske-pyramidy/

Obr 11: Egyptské muzeum v Káhiře (vpravo nahoře) s některými svými exponáty – detail Tutanchamonovy posmrtné masky, alabastrové kanopy a socha Achnatona

Zdroj: vlastní práce z obrázků: http://faraon.wz.cz/cesta/abu.htm, http://www.oocities. org/ westhollywood /heights/6620/egyptske_muzeum.htm

Obr 12: Potápění v Rudém moři, Dahab

Zdroj: http://egyptafrika.cz/turisticke-cile/egyptske-pyramidy/

Obr 13: Údolí králů s vyznačenými nálezy hrobek faraonů a významných osob

Zdroj: vlastní práce z obrázků na: http://www.crystalinks.com/valleykings.html

Obr 14: Dér el Bahrí – Hatšepsutin chrám

Zdroj: http://alesmaternaphoto.rajce.idnes.cz/MEDITERRANEAN_1998-2005/

Obr 15: Chrámový komplex v Karnaku

Zdroj: vlastní práce z obrázků na: http://www.egypt-web.cz/clanky/karnak-chram-boha-amona3-cast, http://www.levanta.cz/egypt/f_karnak.htm, http://highskyblue.web.fc2.com /tuthmosis .htm