Vývojové orientace společnosti, hodnoty a ideologie, typy sociálního státu Druhá lekce kursu Veřejná politika
Martin Potůček
O čem bude tato přednáška? • • • • •
Hodnotové ukotvení veřejných politik Politické ideologie Kritérium kvality a udržitelnosti života Formování moderních států a pojetí lidských práv Sociální stát: typologie, její kritika, „krize“
Příklad teorie: Teorie historického institucionalismu Inspirace: Hodnoty udržitelné a neudržitelné
Hodnotová ukotvení veřejných politik Hodnotová ukotvení veřejných politik jsou funkcí obecnější potřeby lidských civilizací koordinovat akce jednotlivců a skupin a předvídat reakce ostatních zúčastněných aktérů (… a tím snižovat transakční náklady těchto akcí). Příklady z historie: Chamurapiho zákoník (1686 př.n.l.), Bible, Korán, Deklarace práv člověka (Francouzská revoluce, 1789), Všeobecná deklarace lidských práv (OSN, 1948), Listina základních lidských práv a svobod (ČR, 1992), Charta základních práv EU (2000, 2009) V demokratických společnostech ovšem existuje přirozená diferenciace představ o tom, o co je žádoucí usilovat, kam by měla společnost směřovat. Tyto rozdíly se promítají do různých hodnotových orientací a nacházejí svůj výraz v soupeřících politických ideologiích.
Politické ideologie: •Liberalismus •Socialismus/ /komunitarismus •Konzervatismus •Environmentalismus •Totalitní politické ideologie • Fašismus a nacismus • Komunismus • Neonacionalismus
Tradiční orientace: Hledání rovnováhy mezi Hospodářským růstem, blahobytem, důrazem na trh a deregulaci, na individuální rozvoj a omezováním role státu a důrazem na sociální spravedlnost, sociální rovnost, politická práva, sociální soudržnost a sociální stát Nové výzvy: kvalita životního prostředí bezpečnost
Kritérium kvality a udržitelnosti života Kvalita a udržitelnost života Hospodářská konkurenceschopnost (Ekonomická dimenze)
Sociální soudržnost (Sociální dimenze)
Životní prostředí (Environmentální dimenze)
Lidská bezpečnost (Bezpečnostní dimenze)
Potůček, Musil, Mašková 2008, Report 2009
Formování moderních států a pojetí lidských práv Marshallova koncepce vývoje lidských práv: „Existuje elementární forma rovnosti, související s plnou účastí jednotlivců na životě společnosti. To není v rozporu s ekonomickou nerovností. Práva občanů tak nabývají tří podob.“ Marshall (1963) Fáze formování národních států
18. století
Obsah lidských * občanská práv práva
19. století
20. století
21. století
+ politická práva
+ sociální práva
+/- ?
Typy sociálního státu Charakteristika → Dekomodifikace Typ ↓
Stratifikace společnosti
Základ/ determinanty
Důsledky
Liberální/ Anglosaský
Omezené dávky, selektivita zajištěná testováním příjmů
Rozštěpení společnosti - Veřejná pomoc potřebným - Soukromá pomoc střední třídy sobě samé
Hegemonie buržoazie, silný liberalismus
Polarizovaný růst zaměstnanosti se slábnoucí střední třídou; redukce genderové a etnické segmentace, posilování třídní diferenciace
Konzervativní/ Kontinentální Evropa
Štědrý, široký přístup,nicméně založený na příspěvcích
Statusově podmíněná fragmentace (statusové bariéry mezi různýmí skupinami pracovníků)
Třídní kompromis bez jasné hegemonie a silný katolicismus
Problémy se zaměstnaností: sociální podpora „bez práce“, segmentace na zajištěné/nezajištěné
Sociálně demokratický/ Scandinávie
Velmi štědrý, univerzální přístup
universalněegalitární (podporující solidaritu)
Dominance odborů Expanze veřejných a hegemonie sociální sociálních služeb; demokracie genderové a sektorové rozštěpení
Kritické ohlasy na klasickou typologii Právem se namítá, že žádná země nezapadá do žádného z modelů sociálního státu. Padly návrhy obohatit výběr o latinský (jižní) model, charakterizovaný absencí jasně formulovaného sociálního minima, značnými nároky na péči zajišťovanou rodinou (především ženami) a roztříštěnou sociální strukturou, který se lépe hodí pro Itálii, Řecko, Portugalsko a Španělsko, a o radikální model se zárukami příjmu prostřednictvím tržní regulace (regulace mezd, zaměstnanecké jistoty), marginálním přístupem k sociální péči a silnou úlohou testování příjmů (Austrálie, Nový Zéland).
„Krize“ sociálního státu Sociální stát, tak jak se vyvinul v Západní Evropě po druhé světové válce, dnes musí čelit mnoha sociálním a politickým tlakům. Někdy je těžkopádný a pozdě reaguje na změny prostředí. Zároveň si však lidé uvědomují jeho výhody a nechtějí, aby se vzdal svých funkcí a poskytování služeb, a vytratil se. Toto pnutí je vytvářeno dvěma hlavními faktory (globalizací trhu a stárnutím populace) a třemi hlavními neuralgickými body (jeho náklady, účinností a legitimitou). Reforma sociálního státu v kterékoliv zemi je jako pohyb v politickém minovém poli, neboť tohoto procesu se účastní složitá uskupení mnoha různorodých skupinových zájmů – a na politické reprezentaci leží břímě sledovat i zájmy budoucích generací…
Teorie historického institucionalismu Historical institutionalism studies: what factors (including institutions in general and political institutions in particular) shape actors´ definitions of their own interests, their political situation, their political goals, and their assessments of the best course of action; how actors interpret the working of institutions and adjust their behaviour according to these interpretations, including acting in ways to change these institutions or establish the new ones; how definitions of preferences, interests and issues change over time or vary across societies. „A specific model or method cannot capture the spirit of the larger enterprise, which is to pay closer attention to ‘historicity’ or ‘temporalities’“ (Immergut 2005) Specifikuje obecnější výkladový rámec path-dependence (závislosti na cestě) Uplatňuje se především při studiu makrospolečenských procesů a metodologicky spoléhá především na případové studie.
Hodnoty udržitelné a neudržitelné Josef Vavroušek
Hodnoty neudržitelnézoje
Hodnoty slučitelné s udržitelným způsobem životata
1. Vztah člověka k přírodě
Kořistnický vztah k přírodě
Vědomí sounáležitosti s přírodou
2. Vztah lidského individua ke společnosti
Jednostranné důrazy buď na individualismus a soutěživost (typické pro "reálný kapitalismus") nebo na kolektivismus (typický pro "reálný socialismus“)
Vyvážený důraz na jednotlivce a kolektiv, doplnění soutěživosti kooperací
3. Vztah k toku času a smyslu dějin
Posedlost ideou kvantitativního růstu
Důraz na kvalitativní rozvoj lidské společnosti
4. Vztah ke smyslu vlastního života
Hédonistická orientace a konzumní způsob života
Důraz na kvalitu života, uvědomělou skromnost a odříkání se věcí zbytných
5. Vztah ke svobodě a k odpovědnosti
Jednostranný důraz na lidská práva a svobody, eroze vědomí spoluzodpovědnosti za běh věcí
Respektování symetrie lidských práv a svobod s odpovědností
Hodnoty udržitelné a neudržitelné Josef Vavroušek noviny, IV, č. 49 (9.12.), s. 1 a 3.
Hodnoty neudržitelnérndům rozvoje
Hodnoty slučitelné s udržitelným způsobem života
6. Vztah k úrovni našeho poznání
"Pýcha rozumu"
Opatrnost při všech zásazích do přírody i do společnosti
7. Vztah k vlastnímu životu
Odcizení člověka jeho vlastnímu životu, oslabení pudu sebezáchovy a zpětných vazeb umožňujících korigovat nesprávné nebo neúspěšné jednání
Obnovení pudu sebezáchovy lidí
8. Vztah k budoucím generacím
Preferování krátkodobých zájmů nad zájmy dlouhodobými a trvalými
Respektování dlouhodobých důsledků lidských činností
9. Vztah k odlišným názorům a jiným civilizacím
Netolerance k názorům jiných
Vzájemná tolerance
10. Vztah k věcem společným
Rezignace na spolurozhodování o společných záležitostech
Rozvoj participativní demokracie
Literatura anglická Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress. 2010.
. Atkinson, A. B., Marlier, E. and Nolan, B. 2004. Indicators and Targets for Social Inclusion in the European Union. Journal of Common Market Studies 42 (1): 47-75. Brown, B. 2003. Ethics and Public Policymaking: An Incomplete Transition in Central and Eastern Europe. Pp. 175-200 in: Potůček, M., LeLoup, L.T., Jenei, G., Varadi, L.: Public Policy in Central and Eastern Europe: Theories, Methods, Practices. Bratislava: NIPAcee. Dahrendorf, Ralf. 1988. The Modern Social Conflict. Berkeley: University of California Press. Etzioni, A.: Moral Dimension of Economics. 1990. Esping-Andersen,G.: The three worlds of welfare capitalism. Marshall, 1963. Human Development Report 2010. The Real Wealth of Nations: Pathways to Human Development. 2010. New York: United Nations Development Program. Immergut, E. M. 2005. “Paradigms of Change in Political Science: Historical-Institutionalism in Political Science and the Problem of Change”. Pp. 237-259 in Wimmer, A. and Kössler, R. (eds.), Understanding Change: Models, Methodologies, and Metaphors. Basingstoke: Palgrave. OECD Better Life Initiative: Your Better Life Index. Country Notes. 2011. Paris: OECD. http://www.oecd.org/dataoecd/28/25/47930053.pdf Potůček, M. 1999. Havel versus Klaus: Public Policy Making in the Czech Republic. Journal of Comparative Policy Analysis: Research and Practice 1 (2): 163-176. Tilly, Ch. 1984. Big Structures, Large Processes, and Huge Comparisons. New York: Russel Sage Foundation Press.
Literatura česká Brown, B.: Etika a tvorba veřejné politiky ve střední a východní Evropě. In: Potůček, M. a kol: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2010, s. 353-383. Etzioni, A.: Morální dimenze ekonomiky. Praha, Victoria Publishing 1995. Chapman, R.A. (ed.): Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha, Sociologické nakladatelství 2003. Paterová, H.: Etické aspekty analýzy a tvorby veřejných politik. In: Veselý, A. – Nekola, M. (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik. Praha, Sociologické nakladatelství 2007, s. 121-137. Potůček, M. – Musil, J. – Mašková, M. (eds.): Strategické volby pro Českou republiku. Teoretická východiska. Praha, Sociologické nakladatelství 2008. Kapitola C. Vývojové orientace, s. 247-342. Potůček, M.: Křižovatky české sociální reformy. Praha, Sociologické nakladatelství 1999. Kapitoly A1 (Lidský potenciál a sociální politika), a A2 (Lidská práva a sociální politika), s. 1444. Potůček, M. – LeLoup, L.: Přístupy k veřejné politice. In: Potůček, M. a kol: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2005, s. 9-31. Sedláček, T. 2009. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole. Vavroušek, J. 1993. Závod s časem. Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života. Literární noviny IV (49) (9. 12.): 1, 3.
