Politické ideologie a jejich význam

Politické ideologie

Politické ideologie a jejich význam „

„

Systematicky uspořádané soubory, idejí, koncepcí, postojů a názorů Zabývají se základními problémy společnosti a státu, otázkami vnitřní i mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje …

Základní funkce politických ideologií „

„ „

„

vysvětlovací – pomáhají stoupencům vysvětlit politické jevy a události poskytují stoupencům kritéria a žebříčky hodnot funkce identifikační – poskytují stoupencům vědomí identity a sounáležitosti funkce programotvorná – nabízejí základní rysy politického programu

Liberalismus „

„

„

zrodil se z opozice vůči absolutismu 17. a 18. století produkt rozkladu feudalismu a vzniku tržní, kapitalistické společnosti koncept hospodářského liberalismu vycházel z principu volné soutěže – byl vypracován britskými ekonomy 18. století (A. Smith)

Základní atributy klasického liberalismu „ „ „ „ „

obhajoba tržního hospodářského systému bez vměšování státu omezení absolutismu ústavní a později zastupitelskou vládou, omezení šlechtických privilegií zpochybnění autority církve, podpora svobody svědomí a vyznání tvorba zřízení, ve kterém každý jedinec může svobodně a samostatně rozhodovat o svém životě stát garantuje základní občanská a lidská práva a svobody

Výsledky šíření ideologie liberalismu „

„

vládní formou liberalismu se stala parlamentní demokracie významné omezení úlohy státu – především tvorba základního rámce, který umožňuje volnou soutěž

Základní atributy moderního liberalismu „

„ „ „ „ „

stát přebírá větší odpovědnost vůči občanům, především za poskytování sociální, důchodové a zdravotní péče příčinou změny postoje liberálů k úloze státu byly sociální důsledky překotného rozvoje průmyslu a měst klasický liberalismus nedokázal řešit nerovnost ve společnosti pozitivní vymezení svobody – každému jedinci umožňuje rozvinout svou osobnost idea sociálního státu (welfare state) státní zásahy do ekonomiky (protikrizové programy)

Představitelé moderního liberalismu „

„

„ „

J. M. Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz – ekonomická aktivita je dána poptávkou v ekonomice, vláda může ekonomiku řídit prostřednictvím vládních výdajů John Stuart Mill, T. H. Green – zastánci významnější úlohy státu – snaha o zajištění stejných možností a rovných příležitostí pro všechny Asquith, Attlee – rozvoj sociálního státu ve Velké Británii F. D. Roosevelt, J. F. Kenedy, L. B. Johnson – aktivní hospodářská politika státu – v USA (Nový úděl, Nové hranice, Velká společnost)

Základní atributy neoliberalismu „

návrat k některým zásadám klasického liberalismu trh jako regulátor „ zeštíhlení státu „

„

ideje neoliberalismu převzaly strany tzv. Nové pravice – např. Konzervativní strana ve Velké Británii

Představitelé neoliberalismu „ „

„

Friedrich Hayek – Cesta do otroctví Milton Friedman – Kapitalismus a svoboda, Svoboda volby Margaret Thatcherová, Ronald Reagan

Konzervatismus „

„

vznik spadá do sklonku 18. století – reakce na francouzskou revoluci projev nesouhlasu šlechty s šířením liberálních idejí a se snahami liberálů, kteří se domáhali občanských práv a svobod a zavedení parlamentní demokracie

Základní atributy konzervatismu „ „

„ „ „

konzervatismus se vyznačuje nedůvěrou k abstraktním idejím a doktrínám umírněné, opatrné chování, konvenční a konformní způsob života, odmítání změn, případně i strach ze změn oproti novotářským idejí jsou akcentovány tradiční hodnoty a instituce konzervatismus nikdy nepředstavoval jednotnou platformu, v jednotlivých zemích se odlišoval postupné sbližování konzervatismu s liberalismem

Stoupenci konzervatismu „ „ „

Edmund Burke – Úvahy o revoluci ve Francii Kníže Metternich – stál u zrodu Svaté aliance německý kancléř Bismarck – integrace liberálních snah o reformy do konzervativní podoby

Socialismus „

„

„

socialistické prvky lze nalézt již v radikálních požadavcích F. Babeufa za francouzské revoluce – spiknutí rovných R. Owen, Ch. Fourier, H. Sait-Simon – vytvoření harmonické společnosti – zlo má být odstraněno zlepšením pracovních a životních podmínek dělnictva, idea zakládání komunit, ve kterých by zpravidla došlo ke zrušení soukromého vlastnictví a peněz socialismus v utopické fázi nebyl ztotožňován se státem, neměl být nastolen ovládnutím státu revoluční cestou

Vědecký socialismus „ „ „

„

„

Karel Marx, Bedřich Engels základem teorie je třídní boj jako hlavní hybná síla dějin dějiny lidstva jsou sledem třídních sociálněekonomických formací – přechod od jedné k druhé je způsobován třídními rozpory – vyústění do revolučního zvratu v rámci kapitalistického uspořádání společnosti se prohlubuje třídní boj mezi buržoazií a proletariátem odstranění kapitalismu a nastolení beztřídní společnosti je historickou úlohou proletariátu

Revize marxismu E. Bernstein – Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie – změněné podmínky vyžadují revizi dosavadních marxistických názorů „ přelom 19. a 20. století – sociální demokracie prosazovaly v evropských zemích spolu s liberály demokratické reformy X ortodoxní marxismus „ K. Kautský, R. Luxemburgová, V. I. Lenin „

Sociální demokracie ve 20. století „ „ „ „ „ „

„

posilování reformistické orientace v sociálně demokratických stranách zlepšení postavení a sociálních jistot pracujících mas vliv keynesiánství odvrat od revolučního svržení kapitalismu, příklon k humanizaci kapitalismu prostřednictvím reforem myšlenka revoluce nahrazena idejí politické, hospodářské a sociální demokratizace společnosti sociální demokracie přestala preferovat kolektivní vlastnictví, ztotožnila se se smíšenou ekonomikou – sociálně tržní ekonomika W. Brandt, O. Palme, B. Kreisky