Vývoj tuzemské a evropské právní úpravy pojišťovnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Vývoj tuzemské a evropské právní úpravy pojišťovnictví

Bakalářská práce

Autor:

Pavlína Magurová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Bc. Adam Ptašník, Ph.D.

Duben 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, resp. diplomovou práci, zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Karviné dne 26.dubna 2010

Pavlína Magurová

2

Poděkování.

Děkuji panu Mgr. Bc. Adamu Ptasnikovi, Ph.D. za řadu konzultací, podnětŧ, názorŧ a za jeho drahocenný čas a trpělivost.

3

Anotace

Cílem bakalářské práce „Vývoj tuzemské a evropské právní úpravy pojišťovnictví“ je přehled historického vývoje pojišťovnictví, především však právní úpravy, které regulují tento sektor v posledních dvaceti letech. Pojišťovny zaţívají velký rozmach. Na pojišťovací trh přicházejí nová pravidla vztahující se k pojištění a zajištění ochrany klienta. Tyto změny musí mít právní rámec.

Annotation

The objective of this bachelor thesis, which is called „The development of domestic and European law adjustments of system of insurance“ is to afford the summary of historical evolution of insurance system, first of all law adjustments have regulated this sector in last twenty years. The insurance companies feel strong expansion. New rules have come on insurance market relating to insurance and assuring of protection of client. Surely these changes have to have law framework.

4

Obsah: Úvod ……………………………………………………………………………………………………………….……6 1 Vývoj právní úpravy v pojišťovnictví ………………………………………………………...….7 1.1 Historický vývoj pojišťovnictví …………………………………………………………….………….7 1.2 Právní úprava pojišťovnictví v ČR …………………………………………………..……...………10 1.2.1. Hlavní prameny ………………………………………………………………………………...………10 1.2.2. Zákonná pojištění …………………………………………………………………………..………......11 1.2.3. Smluvní pojištění ……………………………………………………………………………..……..…11 1.2.4. Povinná smluvní pojištění ……………………………………………………………………..…...…11 1.2.5. Ostatní právní předpisy …………………………………………………………………..……………13 1.3 Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví …………………………………………..….…………....14 1.3.1 Vývoj zákona po roce 1990 ………………………………………………………..……………….....15 1.3.2 Členění zákona ……………………………………………………………………..…………………...15 1.3.3 Obsah zákona …………………………………………………………………………...…………….....17 1.3.4 Novela zákona ………………………………………………………………………………..………....20

2 Odraz právních úprav v pojišťovnictví na poskytované sluţby ……………….....22 2.1 Zákon č.38/2004 Sb.,o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí ……………………………………………………………………………………..…22 2.1.1 Pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři ……………………………………….….22 2.1.2 Registrace pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ ……………………....26 2.1.3 Odborná zpŧsobilost pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ ………………………………………………………………………..…26 2.1.4 Dohled nad činností pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ …………...28

3 Právní vztahy při uzavíraní pojistných smluv ……………………………………………...31 3.1 Zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ………………………………………………………...31 3.2 Legislativní rámec ………………………………………………………………………………………...31 3.3 Výklad pojmŧ ………………………………………………………………………………………………32 3.4 Pojistná smlouva ………………………………………………………………………………………..…34 3.5 Základní práva a povinnosti účastníkŧ ………………………………………………………….....40

Závěr ………………………………………………………………………………………………………………….48 Seznam literatury …………………………………………………………………………………………...….49

5

Úvod Téma bakalářské práce „Vývoj tuzemské a evropské právní úpravy pojišťovnictví“ jsem si vybrala z toho dŧvodu, ţe pojišťovnictví se věnuji jiţ 10 let. Nejen za těchto 10 let došlo k mnoha významným legislativním změnám v pojišťovnictví, ale tyto změny se dotkly jak zprostředkovatelŧ pojištění tak i klientŧ samotných. Hlavním cílem mé práce proto je, vypozorovat vývoj právních úprav v pojišťovnictví a pojišťovně, jejich dopad a praktický význam pro klienta. Bakalářskou práci jsem rozdělila do tři části. V první části popisuji právní vývoj v pojišťovnictví ve světě a v České republice. Dotknu se historického vývoje pojišťovnictví ve světě od dob starověkého Egypta přes antické Řecko a Londýn. Následně popisuji první kroky pojišťovnictví na území dnešní České republiky z konce 17. století, přes vyspělou právní regulaci po vzniku Československa v roce 1918, znárodnění v roce 1948 a následně vývoj a výčet právních úprav od počátku devadesátých let aţ po současnost. V druhé části bakalářské práce se zaměřuji na zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Popisuji jednotlivé typy zprostředkovatelŧ, včetně jejich odborné zpŧsobilosti, které jsou povinni mít pro výkon své činnosti. Dále práce popisuje dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ a činnosti samostatných likvidátorŧ pojistných události Českou národní bankou a případné sankce za porušení povinností. V poslední části své bakalářské práce se zabývám zákonem o pojistné smlouvě, její legislativním rámcem,

výkladem některých pojmŧ, pojistnou smlouvou a základními

právy a povinnostmi účastníkŧ. Dotknu se vlivu nových zákonŧ na klienta a pojišťovnu. Při psaní práce jsem čerpala z dostupných pramenŧ. Vyuţila jsem odbornou literaturu, občanský zákoník, internetové zdroje a informace z pojišťoven. Také jsem se snaţila čerpat informace z časopisŧ, avšak se mi nepodařilo ţádné vhodné nalézt a pouţít.

6

1 Vývoj právní úpravy v pojišťovnictví V úvodní kapitole se budu věnovat

vývoji

právních zákonŧ v pojišťovnictví od

středověku, kdy se uzavírali vzájemné dohody na základě čestného slova, později to zpečetili písemnou smlouvou aţ po současnost, kdy musí být dána pevná pravidla. pro podnikání.

1.1 Historický vývoj pojišťovnictví Historické počátky pojišťovnictví sahají do dávných dob starověku, kdy na jedné straně byla poptávka po ochraně práv před nahodilým nebezpečím a na straně druhé odměna za málo pravděpodobné nebezpečí. Např. ve starém Egyptě (cca 2500 před Kristem) uzavírali kameníci vzájemné dohody o společném krytí nákladŧ na pohřeb v případě úmrtí svého člena. Tyto náklady byly uhrazovány z pravidelně vybíraných příspěvkŧ. Za vlády babylonského krále Chammurabiho, jeţ vládl v létech 1792-1750 př.n.l. uzavírali majitelé karavan dohody o vzájemném krytí škod, jeţ by mohly vzniknout v souvislosti s přepravou zboţí na plánovaných cestách těchto karavan.1 Nebo v období kolem roku 400 př.n.l.v antickém Řecku (Athény) se objevují první náznaky sociálního pojištění spojené s nejúznávanějším a nejnebezpečnějším řemeslem antického světa – válečnictvím. A to přesněji jako pojištění pro případ zranění v bitvě za válečného stavu. Kolem přelomu letopočtu ve starém Římě pŧsobily čtyři formy statutárních institucí s vlastními stanovami, které si určovaly výši příspěvkŧ, tresty za nedodrţování stanov a jednotlivé druhy poskytnutí pojistné náhrady, a kladly si za cíl zabezpečit dŧstojný pohřeb účastníkŧ pojištění, finanční prostředky pro pozŧstalé po účastnících a věno pro nevěsty. Koncem 10.století s rozvojem obchodu a řemeslné výroby začaly pociťovat profesní skupiny naléhavou potřebu sdruţovat se v zájmu přeţití. Zakládají se sdruţení kupcŧ a řemeslníkŧ, jeţ hájí společné hospodářské a politické zájmy, tzv. bratrstva neboli gildy2. 1

http://cs.wikipedia.org/ Petráčková V., Kraus J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, nakladatelství AV ČR, 1998, s. 264 2

7

Tyto gildy zabezpečovaly výplatu pojistných plnění ze společné pokladny v případě pojistné události. První pojistná smlouva byla podepsána v Pise 13. 4. 1379 a zahájila éru komerčního námořního pojištění. Centrem námořního pojištění se koncem 17. století stala Anglie, kde se v Londýně, v kavárně Edwarda Loyda na Tower Street,3 scházeli makléři, kupci a námořníci, kteří měli za úkol pojistit loď s nákladem ze nejvýhodnějších podmínek. I po jeho smrti bylo toto informační a pojišťovací centrum pouţíváno. V roce 1720 získali noví majitelé kavárny Lloyd a pojistitelé od parlamentu výlučné právo provozovat námořní pojištění, takţe prostory Lloyďs se z kavárny změnily definitivně ve volný spolek samostatných upisovatelŧ. V Londýně se rovněţ roku 1699 zakládá první komerční pojišťovna: Společnost pro pojištění vdov a sirotkŧ.4 Tato pojišťovna byla jiţ částečně zaloţena na vědeckých základech. Provozovala pouze pojištění pro případ smrti, kdy výplata pojistného plnění byla prováděna buď jednorázově nebo formou dŧchodu. Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky je doloţena od konce 17. století, kdy s rozvojem prŧmyslu se naše země potýkala s potřebou pojistného krytí z dŧvodu poţáru na budovách. Originální a dobře promyšlený návrh na zavedení obligatorního poţárního pojištění budov v Čechách podal Jan Kryštof Bořek kolem roku 1699. Tento návrh spočíval v tom, ţe by byl v kaţdém městě vytvořen protipoţární fond, kde by přispívali majitelé domŧ. Tento návrh se neuskutečnil. Roku 1777 byla zaloţena první pojišťovna na našem území: Pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem. První pozitivní právní úprava byla vyřešena patentem císaře Františka I. z roku 1819, kterým se pojišťování stalo předmětem soukromého podnikání. Roku 1827 byla v Praze zaloţena První česká vzájemná pojišťovna Josefem Matyášem hrabětem z Thunu a Hohensteinu a hrabětem Františkem Josefem z Vrtby. Současně vznikl v Brně obdobný ústav, jehoţ pŧvodní název se změnil na Moravskoslezskou vzájemnou pojišťovnu. Obě tyto pojišťovny provozovaly zpočátku jen poţární pojištění nemovitostí. 3 4

http://cs.wikipedia.org/ Kol. autorŧ: Základy pojišťovnictví. Praha: ČAP, 1999.

8

První česká začala např. provozovat pojištění movitostí a krupobitní pojištění aţ v roce 1864 a teprve rozhodnutím učiněným na 81. řádné valné hromadě dne 10. května 1909 rozhodla o rozšíření činnosti na nová pojišťovací odvětví – ţivotní pojišťování, pojišťování proti vloupání a o pojišťování zákonné odpovědnosti a úrazu. Vznikem ČSR se přituhuje státní dozor a začíná éra přímé finanční účasti státu v tomto oboru. Zákon č. 147/1934 Sb., o zabezpečení nárokŧ pojistníkŧ v soukromém pojištění a o státním dozoru nad soukromými pojišťovnami, zrušil část pojišťovacího regulativu a nově upravil otázky tvorby rezervních fondŧ, stejně tak jako vyhlášení konkurzu. Pojišťovnám byla rovněţ stanovena povinnost zřídit a spravovat nové fondy na zabezpečení nárokŧ pojistníkŧ. Mezi léty 1918 – 1939 pŧsobilo na československém pojistném trhu více neţ 500 pojišťoven, pojišťovacích spolkŧ a zahraničních reprezentací. Díky odbornosti představitelŧ pojišťovnictví se podařilo uchránit prostředky klientŧ během válečného období 1914 - 1918 a po vzniku samostatného Československa zahájit novou etapu československého pojišťovnictví. Krizi a pokles českého pojišťovnictví přineslo aţ období druhé světové války. Snad jediným mimořádným právním nástrojem bylo vládní nařízení č. 185/1941 Sb., o povinné organizaci soukromého pojišťovnictví, jímţ byl ustaven Ústřední svaz soukromých pojišťoven.5 Neblahé období v pojišťovnictví předznamenal dekret prezidenta republiky č. 103/1945, jímţ se znárodnil prŧmysl a peněţnictví (banky a spořitelny) a rovněţ veškeré soukromé pojišťovnictví na území Československé republiky. Znárodněno bylo více neţ 733 pojišťoven, z nichţ se vytvořilo pět národních pojišťovacích podnikŧ. Po únoru 1948 byl zformován pouze jeden ústav Československá pojišťovna, národní podnik. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený trţní vývoj pojišťovnictví. V souvislosti s novým federativním uspořádáním státu v roce 1968 byly z jediné Státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovna se sídlem v Bratislavě, a to účinností od 1.1.1969. Monopolní období českého, respektive československého pojišťovnictví, trvalo aţ do počátku devadesátých let, kdy byl vydán zákona o pojišťovnictví č. 185/1991 Sb., jímţ byl zrušen monopol státní pojišťovny a rovněţ novely občanského zákoníku, provedené zákonem č. 509/1991 Sb. 5

Kol. autorŧ: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1.díl. Praha: Novinář, 1989.

9

V roce 1991 byl přijat jiţ zmíněný zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který umoţňoval provozovat pojišťovací činnost na území ČR subjektŧm, jenţ splňují zákonem stanovené podmínky a tím mohou vznikat konkurenční pojišťovny. Od jara roku 1992 dána moţnost i zahraničním subjektŧm. První konkurenční pojišťovnou na území bývalého Československa se v roce 1990 stala Kooperativa, československá druţstevní pojišťovna, a.s.. Co se zahraničních subjektŧ týká je nutno říci, ţe vstupem na náš trh, jak ve spolupráci s pojišťovnami s minoritním či majoritním podílem, tak i jako dceřiné společnosti zahraničních subjektŧ, přinesli nové pojistné produkty a přispěli tak k rozšíření českých pojistných portfolií. V roce 1999, byl přijat zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla, jenţ demonopolizoval postavení České pojišťovny, a.s., jakoţto výhradního pojistitele tzv. povinného ručení. K 1.1.2000 mohla po získání licence uzavírat na našem území pojistné smlouvy povinného ručení kaţdá další pojišťovna.

1.2 Právní úprava pojišťovnictví v ČR 1.2.1 Hlavní prameny: Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o pojišťovnictví) ve znění pozdějších předpisŧ; poslední rozsáhlá novela zákonem č. 39/2004 Sb. Vyhláška č. 303/ 2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí) účinnost zákona od 1.1.2005 . Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí Zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ (zákon o pojistné smlouvě) - účinnost zákona od 1.1.2005

10

1.2.2 Zákonná pojištění vyhl. č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhl. č. 43/1995 Sb. a vyhl. č. 98/1996 Sb. č. 74/2000 Sb., č. 487/2001 Sb. zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ (§ 205d - pojištění pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání)

1.2.3 Smluvní pojištění zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonŧ souvisejících s jejich zavedením - novelizováno předpisy č. 61/1996 Sb., 15/1998 Sb., 170/1999 Sb., č. 353/2001 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 36/2004 Sb., zákon č. 306/1991 Sb. o změnách v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisŧ (§ 160 zákona o sociálním zabezpečení umoţňuje sjednávat zaměstnavatelŧm dŧchodové připojištění pro své zaměstnance)

1.2.4 Povinná smluvní pojištění zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb. vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ ve znění pozdějších předpisŧ vyhl. č. 429/2002 Sb. zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisŧ a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnost. zákon) ve znění pozdějších předpisŧ - ve znění 37/04 zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č.

11

358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisŧ č. 120/2001 Sb., č. 234/2002 Sb. zákon č. 18/1997 Sb., zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujících zářeních (atomový zákon)ve znění pozdějších předpisŧ. zákon č. 85/1996 Sb. o advokacii, novelizován zák. č. 210/1999 sb.(§ 24 - pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou poskytováním právních sluţeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, ţe by jej mohla taková odpovědnost postihnout, vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost) ve znění pozdějších předpisŧ č. 192/2003 Sb. zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě (§19 - pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem), zák. č. 358/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ č. 320/2002 Sb. zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytŧm a nebytovým prostorŧm a doplňují některé zákony (zák. o vlastnictví bytŧ), novelizováno předpisy č. 273/1994 Sb., (§ 26 odst. 2 - druţstvo je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění budovy, odpovídající nepřevedeným jednotkám, pokud se těchto jednotek týká úvěr ponechaný podle odstavce 1), 280/1996 Sb., 97/1999 Sb., 103/2000 Sb., č. 229/2001 Sb. zákon č. 524/1992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky (§ 17 pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem auditorské činnosti), novelizováno předpisem č. 63/1996 Sb., č. 165/1998 Sb. zákon č. 523/1992 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradcŧ České republiky (§ 6 - pojištění odpovědnosti za škodu která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem daňového poradenství) zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ činných ve výstavbě, novelizováno předpisy č.164/1993 Sb. (§ 16 - pojištění odpovědnosti za škody zpŧsobené výkonem této činnosti, to neplatí, vykoná-li autorizovaná osoba tuto činnost v pracovním, sluţebním, členském nebo jiném obdobném poměru) č. 275/1994 Sb., č. 224/2003 Sb. zákon č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, (§ 15, 16 - pojištění odpovědnosti za škodu provozovatele nestátního zdravotnického zařízení zpŧsobenou občanŧm v souvislosti s poskytováním zdravotní péče a pojištění

12

odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnancŧm nestátního zdravotnického zařízení při plnění pracovních úkolŧ nebo v přímé souvislosti s ním), novelizován zák. č. 161/1993 Sb., 258/2000 Sb., č. 285/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání(ţivnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisŧ zákon č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů České republiky (§ 6 odst. 2 písm. d - pojištění odpovědnosti za škodu veterinárních lékařŧ vzniklou v souvislosti s výkonem veterinární činnosti) zákon č. 237/1991 Sb. o patentových zástupcích, ( §19 - pojištění odpovědnosti za škodu. která by mohla vzniknout v souvislosti s činností patentového zástupce při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi). novelizován zák. č. 14/1993 Sb., č. 151/2002 Sb. zákon č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb. (§ 9 odst. 2 písm. e povinné pojištění odpovědnosti) ve znění pozdějších předpisŧ č. 285/2002 Sb. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, novelizováno předpisy 146/1971 Sb., 143/1991 Sb., 270/1992 Sb., 289/1995 Sb., 166/1999 Sb., 238/1999 Sb., 132/2000Sb., č. 449/2001Sb.,ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

1.2.5 Ostatní právní předpisy vztahující se k pojištění Trestní zákon, § 250a (pojistný podvod) ve znění pozdějších předpisŧ zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závaţných havárií zpŧsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č.425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich pŧsobnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisŧ, novelizován č. 258/2000 Sb., 320/2002 Sb. nařízení č. 232/1999 Sb. vlády ČR o poskytnutí finanční pomoci osobám pojištěným u Pojišťovny Morava, a.s., jejichţ majetek byl postiţen povodní v roce 1997 zákon č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a doplnění zákona č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisŧ č. 282/2002 Sb.

13

zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, novelizováno předpisy č. 157/1993 Sb., 323/1993 Sb., 244/1994 Sb., 132/1995 Sb., 211/1997 Sb.,32/1998 Sb., 333/1998 Sb., 363/1999 Sb., č. 483/2003 Sb. zákon č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty (§ 28 - osvobození pojišťovnictví od daňové povinnosti), novelizováno předpisy č. 196/1993 Sb., 321/1993 Sb., 42/1994 Sb., 136/1994 Sb., 258/1994 Sb., 133/1995 Sb., 151/1997 Sb., 208/1997 Sb., 129/1999 Sb., 17/2000 Sb., 22/2000 Sb., 100/2000 Sb., 241/2000 Sb., 256/2000., č.438/2003 Sb. zákon č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních, novelizováno předpisy č. 199/1993 Sb., 325/1993 Sb., 136/1994 Sb., 260/1994 Sb., 148/1995 Sb., 95/1996 Sb., 61/1997 Sb., 303/1997 Sb., 129/1999 Sb., 22/2000 Sb., 241/2000 Sb., č. 255/2002 Sb. zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisŧ(§ 4 písm. d a písm. l, § 8 odst. 1 písm. f, § 24 odst. 2 písm. e), novelizováno předpisy č. 35/1993 Sb., 96/1993 Sb.,157/1993 Sb., 196/1993 Sb., 323/1993 Sb., 42/1994 Sb., 85/1994 Sb., 114/1994 Sb., 259/1994 Sb., 32/1995 Sb., 87/1995 Sb., 118/1995 Sb., 149/1995 Sb., 248/1995 Sb., 316/1996 Sb.,18/1997 Sb.,151/1997 Sb., 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., 227/1997 Sb., 129/1999 Sb., 168/1998 Sb., 149/1998 Sb., 333/1998/Sb., 111/1998 Sb., 144/1999 Sb., 170/1999 Sb., 63/1999 Sb., 129/1999 Sb., 225/1999 Sb. č. 438/2003 Sb., 47/04Sb. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, novelizováno předpisy 35/1993 Sb., 157/1993 Sb., 302/1993 Sb., 315/1993 Sb., 323 /1993 Sb., 85/1994 Sb., 255/1994 Sb., 59/1995.,118/1995 Sb., 323/1996 Sb., 61/1997 Sb., 242/1997 Sb., č. 168/1998Sb., č. 91/1998 Sb., 168/1998 Sb., 29/2000 Sb., 159/2000 Sb., 218/2000 Sb., 227/2000 Sb. č. 440/2003 Sb., vyhláška č. 222/1991 Sb. o zpŧsobu náhrady osobám, kterým byly zkráceny nároky z individuálního dŧchodového připojištění podle vyhlášky č. 117/1955 Ú.I., kterou se vyhlašují některá opatření ministra financí o individuálním dŧchodovém pojištění

1.3 Zákon o pojišťovnictví6 Hlavním cílem tohoto zákona je plně sladit právní úpravu pojišťovacího sektoru s poţadavky evropského práva - především transponovat směrnici o zajištění7 a směrnici o 6

zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ (dále jen "zákon o pojišťovnictví") 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně

14

kvalifikovaných účastech8 a dále modernizovat strukturu právní úpravy tak, aby odpovídala fungování pojišťoven a zajišťoven v prostředí jednotného evropského trhu.

1.3.1 Vývoj zákona po roce 1990 Zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví zrušil státní monopol, stanovil pravidla a podmínky podnikání v pojišťovnictví a vytvořil orgán státního dozoru – Ministerstvo financí ČR. Od 1.ledna 1993 se novelou zákoníku práce zavedlo zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání (podmínky pojištění stanoví zákon č.125/1993 Sb.). Novela č. 320/1993 Sb. dále posiluje bezpečnost podnikání a finanční kontrolu, stanovuje povinnost vykazovat solventnost a vytvářet technické rezervy (tvorbu, pouţití a umístění prostředkŧ technických rezerv upřesnil prováděcí předpis – vyhláška MF č. 52/1994 Sb.). Zákon č. 363/1999 Sb. posiluje dozor nad finančním zdravím pojišťoven (zavádí funkci pojistného matematika), za hlavní cíle povaţuje maximální ochranu spotřebitele. Sleduje harmonizaci národní legislativy s právem Evropské Unie, ale jiţ v době vydání tohoto zákona je zřejmé, ţe k tomu, aby právní úprava pojišťovnictví byla kompatibilní s příslušnými akty EU, bude třeba tento zákon novelizovat. Stalo se tak zákonem č.39/2004 Sb..

1.3.2 Členění zákona Zákon o pojišťovnictví je rozdělen do sedmi částí a přílohy : ČÁST PRVNÍ Činnost v pojišťovnictví, podmínky jejich provozování a výkon pojišťovnictví je následně rozdělen do sedmi hlav a to: HLAVA I

Základní ustanovení, ve které se nachází - Předmět úpravy, Výklad

pojmŧ, Provozování činností v pojišťovnictví, Pojišťovny se sídlem v zahraničí, Státní dozor v pojišťovnictví,9 směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoţ i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.

15

HLAVA II

Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a

zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, ve které se nachází - Povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, Ţádost o udělení povolení, Základní jmění, Změny v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a změny osob v jejích orgánech, Změny v účastech na vlastnických právech, Střet zájmŧ10 HLAVA III

Technické rezervy, solventnost, odpovědný matematik a audit,

technické rezervy pojišťovny a zajišťovny, Tvorba a pouţití rezerv, Skladba finančního umístění, Solventnost pojišťoven a zajišťoven, Odpovědný pojistný matematik, Účetnictví, Provozování zprostředkovatelské činnosti11 HLAVA IV

Kontrolní činnost ministerstva - Opatření k odstranění nedostatkŧ a

odnětí povolení, Sníţení základního jmění, Ozdravný plán, Nucená správa, Pozastavení oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazkŧ, Převod pojistného kmene, Odnětí povolení, Předběţné opatření, Pokuty, Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení, Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny12 HLAVA V Společná ustanovení - Řízení před ministerstvem, Mlčenlivost, Vztah k mezinárodním smlouvám13 HLAVA VI Zmocňovací, přechodná a zrušovací ustanovení 14 ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ

9

§1 aţ §6 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ §7 aţ §12 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ 11 §13 aţ §25 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ 12 §26 aţ §37 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ 13 §38 aţ §40 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ 14 §41 aţ §43 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ 10

16

ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisŧ ČÁST SEDMÁ Účinnost15 Příloha vymezuje odvětví ţivotních pojištění, neţivotních pojištění a určuje skupiny neţivotního pojištění.

1.3.3 Obsah zákona Zákon upravuje činnosti v pojišťovnictví, podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním těchto činností. Tento zákon se nevztahuje na provádění nemocenského pojištění, dŧchodového pojištění a sociálního zabezpečení podle zvláštních právních předpisŧ a na provádění veřejného zdravotního pojištění16. Činnosti v pojišťovnictví pojišťovací

činnost:

uzavírání

pojistných

smluv

podle

zvláštního

předpisu

pojišťovnou17, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv; součástí této činnosti je finanční umístění (nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny), pasivní zajištění (uzavírání smluv se zajišťovnami o zajištění závazkŧ vyplývajících z uzavřený pojistných smluv) a zábranná činnost (činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následkŧ zajišťovací činnost: uzavírání zajišťovacích smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou a mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv; 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1999. 16 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ §1 17 § 788 odst. 1 občanského zákoníku

17

součástí této činnosti je nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností: zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací a zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob, šetření pojistných událostí prováděné samostatnými likvidátory na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti prováděné se souhlasem MF ČR zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví je odborná činnost směřující k uzavírání pojistných a zajistných smluv a činnosti s tím související (přípravné práce, předkládání návrhŧ smluv, uzavírání pojistných a zajistných smluv a pomoc při správě pojištění a vyřizování pojistných nárokŧ), na území ČR lze provozovat pouze pro pojištění provozované pojišťovnou podle tohoto zákona nebo pro zajišťovnu Subjekty pojišťovnictví pojistník – fyzická nebo právnická osoba, která pojištění sjednala ve prospěch svŧj nebo třetí osoby pojištěný – FO na kterou se pojištění vztahuje, popřípadě její majetek, má právo na pojistné plnění a nemusí být totoţný s osobou, která pojištění uzavřela pojistitel – ten, kdo provádí pojišťovací činnost, zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, tj. pojišťovny, zajišťovny Subjekty podnikající v pojišťovnictví tuzemské pojišťovny: právnické osoby se sídlem na území ČR, které byly zaloţeny jako akciová společnost nebo druţstvo (zákon připouští i jinou právnickou osobu, pokud tak stanoví zvláštní předpis), a kterým MF ČR udělilo souhlas k provozování pojišťovací činnosti pojišťovny z jiného členského státu: právnické osoby se sídlem na území členského státu EÚ, popř. Jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP), kterým bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu: právnické osoby se sídlem na území jiného státu neţ EHP, kterým bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti

18

zajišťovny: právnické osoby se sídlem na území ČR, které byly zaloţeny jako akciová společnost, jejichţ činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo zajišťovnou, a kterým MF ČR udělilo souhlas k provozování této činnosti a právnické osoby se sídlem v zahraničí, které tuto činnost provozují v souladu s právní úpravou země svého sídla pojišťovací zprostředkovatelé: se sídlem ne bydlištěm v ČR na základě splnění stanovených zákonných podmínek (odborná zpŧsobilost a dŧvěryhodnost, event. také předepsané pojištění profesní odpovědnosti a předepsaný objem majetku) ve veřejném registru MF ČR registrované právnické nebo fyzické osoby provozující za úplatu zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví:  vázaný pojišťovací zprostředkovatel (pouze pro jednu pojišťovnu nebo pro více, ale nekonkurenční produkty, neinkasuje)  podřízený pojišťovací zprostředkovatel (pracuje výhradně pro jiného zprostředkovatele)  pojišťovací agent (pro jednu nebo více pojišťoven i konkurenční produkty včetně inkasa)  pojišťovací makléř (pro klienta vybírá pojišťovnu, inkaso) pojišťovací zprostředkovatelé s domovským členským státem jiným než Česká republika: na základě a v rozsahu oprávnění pro domovský stát samostatní likvidátoři pojistných událostí: za obdobných podmínek jako registrovaní pojišťovací zprostředkovatelé provádí na základě smlouvy s pojišťovnou šetření nutná ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit Předpoklady podnikání v pojišťovnictví Písemná ţádost o povolení pojišťovací činnosti musí obsahovat:  obchodní firmu  sídlo  stanovy, u a. s. navíc Zakladatelská smlouva  obchodní plán

19

Státní dozor v pojišťovnictví Pojišťovny a zajišťovny jsou soukromými subjekty nakládající s penězi svých klientŧ. Proto by bylo velmi obtíţné nebo zcela nemoţné, aby klientská veřejnost prováděla účinnou kontrolu jejich činnosti a tím ochránila své majetkové zájmy. Z toho dŧvodu k ochraně klientŧ nastupuje stát, jehoţ úkolem je kontrolovat dodrţování zákonŧ a předpisŧ jednotlivých pojišťoven a zajišťoven. Státní dozor v pojišťovnictví se uplatňoval jiţ od první Československé republiky, kdy dozorčí orgány Ministerstva vnitra a vládní komisaři prováděli kontroly dodrţování zákonných a statutárních předpisŧ v pojišťovnictví. V období znárodnění státní dozor zaniká. K obnovení dochází přijetím zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Na základě tohoto zákona dochází k demonopolizaci pojišťovnictví, vzniku soukromého pojištění a zavádí se státní dozor. Orgánem státního dozoru se stává Ministerstvo financí. Od 1.dubna 2006 vykonává státní dozor nad finančním trhem Česká národní banka, a to podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Spadají do něho všechny činnosti pojišťovnictví na celém území ČR. Pod jeho sféru spadají všechny subjekty podnikající v pojišťovnictví. Jeho obsahem je zjišťování jak subjekt dodrţuje ustanovení zákona o pojišťovnictví a jak plní opatření vydaná dozorčím orgánem.

1.3.4. Novela zákona 18 Záměrem této rozsáhlé novely bylo vytvořit podmínky pro fungování českých pojišťoven po vstupu do EU a to jak zajištěním pravidel pro české pojišťovny pŧsobící na evropském trhu, tak pro otevření našeho trhu evropským pojišťovacím subjektŧm. Hlavním cílem bylo tedy zabudovat do českého právního řádu pravidla podnikání v pojišťovnictví obsaţené v tzv. třetí generaci směrnic ES, týkající se ţivotního pojištění, neţivotního pojištění a dozoru nad subjekty podnikajícími v pojišťovnictví. Díky novele zákona platí svoboda poskytování sluţeb a pojišťovny Evropské Unie u nás mohou pŧsobit bez toho, aby si zde otevřely pobočku. To přineslo výhodu zahraničním investorŧm z EU, kteří se mohou pojistit u své domácí pojišťovny. Nevýhodou to je pro tuzemské pojišťovny, neboť to pro ně znamená značný odliv pojistného.

18

zákon č.39/2004 Sb.,

20

Vyhláškou č. 303/2004 Sb.se provádí zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a na základě práva Evropských společenství upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání,

horní mez škodného poměru

a maximální

hranici výše

vyrovnávací rezervy, maximální hranici výše technické úrokové míry a postup, kterým se určí, limity pro jednotlivé poloţky skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny, bliţší podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, zpŧsob výpočtu výše vlastních zdrojŧ pojišťovny nebo zajišťovny, poloţky vlastních zdrojŧ, které tvoří garanční fond, určení hodnoty vlastních zdrojŧ a zpŧsob vykazování solventnosti a zpŧsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti.

V závěru této kapitoly a podkapitol docházím k přesvědčení, ţe vyvíjející se právní úprava pojišťovnictví reagovala na potřeby trhu.

21

2. Odraz právních úprav v pojišťovnictví na poskytované služby V této kapitole a podkapitolách se budu zaměřovat na nová pravidla vztahující se k pojištění, jejíchţ dŧvodem vzniku bylo zabezpečení koordinace a slučitelnosti s pravidly platnými v rámci Evropské unie.

2.1. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí19 Tento zákon přinesl do zprostředkování pojistných produktŧ poměrně zásadní změny a zavedl některé i dnes poměrně progresivní prvky: upravil podmínky pro zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů zajistil povinnost a náleţitosti registrace pojišťovacího zprostředkovatele, vymezil odbornost zprostředkovatelů (základní, střední, vyšší) spolu se systémem jejího ověřování (zkoušky). Zde zákon počítá i s doplňováním odborných znalostí. upravil

výkon

dohledu

nad

činností

pojišťovacích

zprostředkovatelů

a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí a povinnost zprostředkovatelŧ svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele (zejména zákaz uvádět nepravdivé, nedoloţené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných sluţeb)

2.1.1. Pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví mŧţe za podmínek stanovených zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako:

19

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)

22

a) vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5) b) podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6) c) pojišťovací agent (§ 7) d) výhradní pojišťovací agent (§ 6a) e) pojišťovací makléř (§ 8) nebo f) pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ domovským členským státem není Česká republika (§ 9) Pojišťovací zprostředkovatelé vázaní na pojišťovnu Vázaný pojišťovací zprostředkovatel20 Vázaný

pojišťovací

zprostředkovatel

vykonává

zprostředkovatelskou

činnost

v

pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. písemnou

smlouvou

zprostředkovatel

a

pojišťovna,

nabízí,

odpovídá

jejíţ za

pojistný škodu

Je ve své činnosti vázán

produkt

jím

vázaný

zpŧsobenou

pojišťovací při

výkonu

zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru a splňovat podmínky dŧvěryhodnosti. Pro vykonávaní této činností je nutné, aby měl zkoušku, jenţ odpovídá základnímu kvalifikačnímu stupni odborné zpŧsobilosti. Výhradní pojišťovací agent21 Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny a je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny. Bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti.

Je-li

tento

agent

současně

registrován

jako

vázaný

pojišťovací

zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř mŧţe zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy s pojišťovnou pouze jako výhradní

20

upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §5 21 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §6a

23

pojišťovací agent. Pojišťovna, jejímţ jménem a na jejíţ účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody zpŧsobené touto jeho činností. Pojišťovací agent22 Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktŧ více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční. Musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. Po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru. Pojišťovací zprostředkovatel vázaný na klienta Pojišťovací makléř23 Je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění ("klient") a v závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programŧ, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhŧty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. Musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. Je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem

dohodnuto

jinak.

Po

celou

dobu

výkonu

činnosti

pojišťovacího

zprostředkovatele musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru. Pojišťovací zprostředkovatelé vázaní na pojišťovacího agenta nebo makléře Podřízený pojišťovací zprostředkovatel24 Spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích 22

upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §7 23 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §8 24 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §6

24

smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. Pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným než je Česká republika25 Mŧţe na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 aţ 5. Také mŧţe zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví provozovat na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. Samostatný likvidátor pojistných událostí26 Na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, provádí šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Samostatný likvidátor má smluvní vazbu na konkrétní pojišťovnu. Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. Také musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti . Odpovědný zástupce právnické osoby27 Je-li pojišťovací zprostředkovatel, s výjimkou vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele anebo výhradního pojišťovacího agenta, a samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí jmenovat 25

upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §9 26 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §10 27 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §11

25

svého odpovědného zástupce, který je fyzickou osobou. Tento odpovědný zástupce odpovídá za dodrţování právních předpisŧ se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a odborné zpŧsobilosti stanovené tímto zákonem v závislosti na charakteru provozované činnosti. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky.

2.1.2 Registrace28 Kaţdý pojišťovací zprostředkovatel ( fyzická nebo právnická osoba ),

který hodlá

provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví musí písemně zaţádat o zápis do registru Českou národní banku. Ke své ţádosti musí přiloţit např. doklad o absolvování odborného vzdělání, výpis z evidence Rejstříku trestŧ nebo úplný výpis z obchodního rejstříku, pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, aj..

2.1.3 Odborná způsobilost29 Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou zpŧsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jejích činnosti. Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo sloţením odborné zkoušky. Odborné studium - středoškolské nebo vysokoškolské studium, zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních sluţeb a s tím souvisejících oblastí. Odborná praxe - činnost v pojišťovně nebo zajišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti

28

upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §12 29 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §18

26

Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Zprostředkovatelé -

všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima

stanoveného pro základní stupeň odborné zpŧsobilosti, znalosti pojistných produktŧ, jejichţ zprostředkování nabízí, a schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit; Samostatní likvidátoři pojistných událostí -všeobecné znalosti, znalosti postupŧ likvidace pojistných událostí a schopnost určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné zpŧsobilosti, nejméně dvouletá odborná praxe, znalosti nabízených pojistných produktŧ,

schopnost

řádně

tyto

produkty

klientovi

vysvětlit,

provést

analýzu

konkurenčních produktŧ pojišťoven, jejichţ jménem je oprávněn jednat, a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám. Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné zpŧsobilosti, nejméně čtyřletá odborná praxe, znalosti pojistných a zajišťovacích produktŧ nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem činnosti, schopnost provést analýzu konkurenčních produktŧ a nabídnout klientovi pojistný nebo zajišťovací produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám a řádně tento produkt klientovi vysvětlit. Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí30 Při jednání s klientem je zprostředkovatel pojištění povinen vykonávat svoji činnost s odbornou péči , musí chránit zájmy klienta, neuvádí nejasné, neúplné, nepravdivé nebo dvojsmyslné údaje. Před uzavřením pojistné smlouvy

nebo

na poţádání klienta je

zprostředkovatel pojištění povinen předloţit klientovi osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona, sdělit obchodní firmu nebo název zprostředkovatele, u právnické osoby sídlo, u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a místo

30

upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §21

27

podnikání, sdělit zpŧsob svého odměňování, a říci údaje o postupech, podle nichţ klienti mohou podat stíţnost, popřípadě ţalobu. Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat poţadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a dŧvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi. Pokud se doporučení klientovi zakládá na analýze nabídky pojišťoven, pak musí být provedeno na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktŧ nabízených na trhu tak, aby podle odborných kritérií uzavření pojistné smlouvy odpovídalo potřebám a poţadavkŧm klienta. Zvláštní ustanovení Pojistné uhrazené pojistníkem pojišťovně prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele se povaţuje za pojistné uhrazené pojišťovně a pojistné vracené pojistníkovi pojišťovnou se povaţuje za uhrazené okamţikem, kdy je pojistník skutečně obdrţí. Pojistné plnění uhrazené pojišťovnou prostřednictvím zmocněného pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí se povaţuje za uhrazené okamţikem, kdy je oprávněná osoba skutečně obdrţí.

2.1.4. Dohled nad činností31 Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu a nad činností samostatných likvidátorŧ pojistných událostí vykonává Česká národní banka. Při výkonu tohoto dozoru se ministerstvo řídí zákonem o pojišťovnictví, pokud tento zákon nestanoví jinak. Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ s domovským členským státem jiným neţ je Česká republika pŧsobících na území České republiky vykonává příslušný úřad domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele v součinnosti s Českou národní bankou.

31

upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §22

28

Seznam pojišťoven a zajišťoven oprávněných podnikat na území České republiky a seznam nově zaregistrovaných pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí je uveřejněn na webových stránkách ČNB32. Prostřednictvím těchto stránek je moţný i přístup do registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Opatření k nápravě a přerušení činnosti33 Jestliţe ministerstvo při výkonu státního dozoru zjistí, ţe činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty dŧvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloţí svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhŧtě svoji činnost do souladu se zákonem. Moţnost přerušení činnosti na dobu max. 1 roku. Přestupky a správní delikty34 Přestupku se dopustí ten, kdo uvede nesprávné údaje v ţádosti o zápis do registru nebo úmyslně uvede nepravdivé údaje,

v ročním výkazu činnosti uvede nesprávné údaje.

Provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví nebo činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je v rozporu s údaji uvedenými v registru. Od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví se vyţaduje sloţení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost aj. Novela zákona v oblasti zprostředkování má praktický význam pro klienta, neboť ve volně přístupném registru se dozví základní informace o zprostředkovateli, který se mu snaţí nabízet své sluţby. Zjistí stupeň odborné zpŧsobilosti, který napoví, v jakém postavení zprostředkovatel je vŧči pojišťovně či němu samotnému a v jakém rozsahu je kvalifikovaný. Zanikl tak stav, kdy se za pojišťovacího makléře či poradce označovali i prodejci pojistných produktŧ jedné pojišťovny. Právní úprava garantuje ochranu spotřebitele pojišťovacích sluţeb. 32

www.cnb.cz upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §23,24 34 upraven v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí §25,26 33

29

V závěru musím podotknout, ţe nová pravidla přinesla do poskytovaných sluţeb řád, odbornost a ochranu klienta.

30

3 Právní vztahy při uzavírání pojistných smluv S rokem 2005 přišla významná změna v pojišťovnictví, kdy se při uzavíraní pojistných smluv řídíme novým zákonem, ale nesmíme zapomenout, ţe právní vztahy vzniklé z pojistných smluv uzavřených před 1.1.2005 se budou i nadále řídit právními předpisy, tedy jiţ jinak zrušenou úpravou § 788 aţ § 828 občanského zákoníku.

3.1 Zákon o pojistné smlouvě Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, kromě několika ustanovení, které vzhledem k přistoupení České republiky do Evropské unie nabývají účinnosti jiţ 1. května 2004, kdy nabývá platnosti smlouva o přistoupení. Předchozí právní úprava byla jen v občanském zákoníku a odpovídala spíše době monopolního pŧsobení jedné pojišťovny. Bylo proto nezbytné rozšířit tuto regulaci o všechna potřebná pravidla a vysvětlit některé nesrozumitelné termíny. Zároveň bylo třeba zahrnout do této normy některé prvky s ohledem na přistoupení do EU.

3.2 Legislativní rámec Právní vztahy v soukromém pojištění, tedy v pojištění vzniklém na základě pojistné smlouvy, upravuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ (zákon o pojistné smlouvě). Tento zákon byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a s ohledem na potřebu reflektovat nastalé změny v trţních podmínkách v soukromém pojištění (zejména v návaznosti na rozvoj nových druhŧ pojištění, např. pojištění finančních ztrát, pojištění úvěru a záruky,...) a přizpŧsobení se právu Evropských společenství. Některé vztahy účastníkŧ pojištění pak upravují také zvláštní právní předpisy, jako např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Nejsou-li některé vztahy účastníkŧ pojištění upraveny zákonem o pojistné smlouvě nebo speciálními zákony, řídí se práva a povinnosti účastníkŧ soukromého pojištění zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ. Pojistné smlouvy uzavřené 31

před 1. 1. 2005 se řídí pŧvodní úpravou, která byla obsaţena v části osmé hlavě XV. Občanského zákoníku.

3.3 Výklad některých pojmů35 V úvodu je nutné vyloţit některé pojmy pro účely soukromého pojištění . Účastník soukromého pojištění - pojistitel a pojistník, jakoţto smluvní strany, pojištěný a kaţdá další osoba, které ze soukromého pojištění vznikne právo nebo povinnost Pojistitel - právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona (zákon č.363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisŧ) Pojistník - osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu Pojištěný - osoba, na jejíţ ţivot, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje Oprávněná osoba - osoba, které v dŧsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění Obmyšlený - osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného Skupinové pojištění - soukromé pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíţe vymezených v pojistné smlouvě, jejichţ totoţnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa Pojistná událost - nahodilá skutečnost blíţe označená v pojistné smlouvě se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bliţší vymezení pojistné události a pro bliţší vymezení skutečností, za kterých vzniká povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí i zvláštní pojistné podmínky Pojistné - úplata ze soukromého pojištění Pojistná doba - doba, na kterou je soukromé pojištění sjednáno

35

upraven v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ §3 nebo ve Všeobecných pojistných podmínkách

32

Běžné pojistné - pojistné stanovené za pojistné období Jednorázové pojistné - pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno Pojistné období - časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné Škodná událost - skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být dŧvodem vzniku práva na pojistné plnění Pojistné nebezpečí - moţná příčina vzniku pojistné události Pojistné riziko - míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím Pojistný zájem - oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím Pojistná hodnota - nejvyšší moţná majetková újma, která mŧţe v dŧsledku pojistné události nastat Nahodilá skutečnost - skutečnost, která je moţná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vŧbec nastane nebo není známa doba jejího vzniku Odkupné - část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění

36

Pojištění dle druhu, struktura pojištění

36

www.cap.cz

33

3.4 Pojistná smlouva37 Pojistná smlouva je smlouvou o finančních sluţbách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Jedná se tedy o dvoustranný závazek vyznačující se jak vzájemností práv a povinností, tak i vzájemnou podmíněností plnění. Forma pojistné smlouvy Pojistná smlouva a všechny ostatní právní úkony, týkající se pojištění, musí mít písemnou formu, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V případě, ţe pojistná smlouva zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší neţ 1 rok, tedy tzv. krátkodobé pojištění, např. pojištění cestovních výloh, písemná forma není zákonem vyţadována a pojistná smlouva mŧţe být uzavřena např. telefonicky. I v případě uzavření pojistné smlouvy v ústní formě, je pojistitel povinen vydat pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Obecně se pro úkony týkající se soukromého pojištění stanoví písemná forma. Z uvedeného vyplývá, ţe pokud se stanoví povinnost podat vysvětlení, doloţit skutečný stav, dát souhlas apod., rozumí se tím, ţe všechny tyto právní úkony musí být učiněny v písemné formě. Zejména pro urychlení některých úkonŧ se umoţňuje dohodnout v pojistné smlouvě i jinou neţ písemnou formu. Jiným typem pojistné smlouvy je smlouva uzavřená formou obchodu na dálku v souladu s právem Evropských společenství, tj. pojistná smlouva uzavřená s výhradním pouţitím jednoho nebo více prostředkŧ komunikace na dálku, např. telefon, elektronická pošta, faxový přístroj, veřejná komunikační síť (například internet). Sjednání smlouvy po internetu závisí na typu smlouvy. Obecně lze říci, ţe pro vyplnění smlouvy on-line se vyuţívá specializovaný server nebo, ale to někdy jiţ s určitým omezením, přímo stránky konkrétní finanční instituce. Náležitosti pojistné smlouvy Pojistná smlouva obsahuje: identifikace pojistitele 37

upravuje Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ §2,4,

34

identifikace pojistníka / pojistitele určení oprávněné osoby vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běţné nebo jednorázové vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena zpŧsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet (bylo-li to dohodnuto v případě pojištění osob) Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy a identifikační údaje o těchto osobách vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí u: fyzických osob: 

jméno, popř. jména, příjmení, titul



adresa trvalého bydliště / korespondenční adresa



rodné číslo



datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno



obchodní firma a IČ – jedná-li se o osobu samostatně výdělečně činnou



stát

právnických osob: 

obchodní firma nebo název právnické osoby



sídlo



identifikační číslo (u tuzemských právnických osob)

Pojistné podmínky Součástí pojistné smlouvy jsou vţdy pojistné podmínky. Pojistnými podmínkami se dle zákona o pojišťovnictví rozumí podmínky zpracované pojistitelem pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro 35

jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky. Pojistné podmínky vydané pojistitelem obsahují úvodní nebo společná ustanovení - vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, změny účastníkŧ pojištění, forma právních úkonŧ, doručování písemností, pojistné, dŧsledek neplacení prvního pojistného, výluky z pojištění, územní platnost, povinnosti pojistníka a pojištěného, povinnosti pojistitele, dŧsledky porušení povinností, pojistné plnění, omezení pojistného plnění, výpověď nebo změna pojištění. Pojistné podmínky jsou klientovi přikládány k pojistné smlouvě nebo mohou být uvedeny i přímo v textu pojistné smlouvy. Pojistník musí být s pojistnými podmínkami prokazatelně seznámen před uzavřením pojistné smlouvy, s výjimkou uzavření pojistné smlouvy formou obchodu na dálku. Uzavření pojistné smlouvy Pojistná smlouva se uzavírá přijetím návrhu na její uzavření, který mŧţe být podán pojistitelem, pojistníkem nebo osobou zmocněnou, tj. pojišťovacím zprostředkovatelem. K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl pojistitelem přijat ve lhŧtě tří měsícŧ ode dne, kdy zástupce pojistitele obdrţel návrh od navrhovatele / zájemce o pojištění /. Pojistka slouţí jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. V případě přijetí návrhu pojistitelem pojistník obdrţí pojistku do tří měsícŧ od data převzetí návrhu zástupcem pojistitelé. Při nepřijetí návrhu na pojištění pojistitelem pojistná smlouva nevznikla. Pojistiteli nevznikl závazek poskytnout pojistné plnění při vzniku nahodilé pojistné událostí. V případě, kdy se sjednává pojistná smlouva ihned ( bez návrhu ), je tato současně pojistkou, slouţící jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je uzavřena dnem jejího sepsání nebo následující den po sepsání pojistné smlouvy. Pojištěný je kryt v rozsahu uvedeném na pojistce ode dne sjednaného jako počátek pojištění. Pojistka Pojistitel vydává pojistníkovi pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

36

Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat minimálně číslo pojistné smlouvy, podstatné náleţitosti pojistné smlouvy výše uvedené a případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V ostatních případech musí pojistka obsahovat minimálně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a dobu platnosti pojistné smlouvy. Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na ţádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Povinné pojištění Povinné pojištění je zaváděno v případech, kdy existuje zvláštní zájem společnosti na pojistné ochraně proti určitému riziku. Zvláštní právní předpis, jako např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla, zapracovává příslušné předpisy Evropských společentví38 a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“), zřízení České kanceláře pojistitelŧ (dále jen „Kancelář“), její právní postavení, organizaci a předmět činnosti. Pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla, tj. povinné ručení, musí mít dle zákona uzavřen kaţdý majitel motorového vozidla. Povinné ručení slouţí k uhrazení škod vzniklých na zdraví a majetku, které vlastník vozidla zpŧsobí třetí osobě. V případě porušení zákona vzniká vlastníkŧm a provozovatelŧm vozidel evidovaných v registru vozidel, stejně tak i kaţdé jiné osobě, která v registru vozidel zapsaná není, ale

38

Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnic Rady 72/430/EHS a 84/5/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Rady 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Třetí směrnice Rady 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

37

měla by být (např. kupující/nový vlastník či dědic vozidla) povinnost za kaţdý den, kdy jejich vozidlo nebylo pojištěno, uhradit do garančního fondu České kanceláře pojistitelŧ příspěvek. Tuto povinnost nově zavádí § 24c novely zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z garančního fondu České kanceláře pojistitelŧ jsou vypláceny poškozeným v zákoně stanovených případech náhrady škod z dopravních nehod, které byly zpŧsobeny nepojištěnými vozidly. Denní sazba je dána novelou zákona č. 168/1999 Sb., u osobních vozidel činí 50-70 Kč, vyšší je u vozidel nákladních - aţ 300 Kč. Česká kancelář pojistitelŧ, se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako, profesní organizace pojistitelŧ, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla. Kancelář je zapsána v obchodním rejstříku, vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle A, vloţka 49763. Česká kancelář pojistitelŧ spravuje garanční fond, provozuje hraniční pojištění, které se uzavírá při vstupu cizozemského vozidla na území ČR zaplacením pojistného, a to na dobu jeho pobytu na tomto území. Dále Kancelář provozuje informační středisko. Jeho hlavní funkcí je zjišťovat, uchovávat a poskytovat vybrané údaje o pojištění odpovědnosti vozidel registrovaných na území České republiky a uchovávat a poskytovat vybrané údaje o škodních zástupcích, které jmenovaly pojišťovny, jeţ mají oprávnění provozovat povinné ručení v České republice pro území ostatních členských státŧ Evropského hospodářského prostoru. Česká kancelář pojistitelŧ zabezpečuje plnění úkolŧ, které souvisí s jejím členstvím v Radě kanceláří, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelŧ cizích státŧ, informačními středisky a orgány, jeţ jsou v jiných členských státech pověřeny vyřizováním ţádostí o náhradní plnění, a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod. Spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Dále Kancelář předává data o pojištěných vozidlech Centrálnímu registru vozidel za účelem porovnání s daty registrovaných vozidel, a identifikuje tak registrovaná nepojištěná vozidla, jeţ pak oznamuje správním orgánŧm.

38

Povinné pojištění zavádí i zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu nebo zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, pak mŧţe stanovit určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je uloţena i vybraným profesím, např. advokátŧm, daňovým poradcŧm. Jak je uvedeno výše, musí být pojistná událost v pojistné smlouvě přesně vymezena, přičemţ mŧţe být vymezena právě zvláštním právním předpisem, a stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda zpŧsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby. Z takto uzavřené pojistné smlouvy nemŧţe pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění, a to z dŧvodŧ uvedených v zákoně o pojistné smlouvě. Pojištěný je povinen nahradit pojistiteli plnění, jehoţ poskytnutí nemohl pojistitel takto odmítnout, ačkoliv by tak mohl podle tohoto zákona nebo pojistných podmínek učinit. Promlčení Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění, promlčí se právo na plnění z pojištění za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běţet za 1 rok po vzniku pojistné události. Tato promlčecí doba se vztahuje i na případy, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vŧči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný ţádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá. Právní vztahy osob zúčastněných na smlouvě Pokud pojištěný a pojistník, není osoba totoţná, dispoziční práva, vyplývající ze smlouvy, náleţí pojistníkovi. Všechna ustanovení platná pro pojistníka se vztahují i na případné právní nástupce. Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího rizika, vstupuje pojištěný do pojištění namísto pojistníka. Na nového pojistníka přecházejí všechna práva a povinnosti. Pojištění ve prospěch třetí osoby Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Tato třetí osoba je z pojistné smlouvy oprávněna okamţikem, kdy s ní projeví souhlas. Souhlas mŧţe být dán i

39

dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění. Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí pojistná smlouva mezi těmi, kdo ji uzavřeli.

3.5 Základní práva a povinnosti účastníků39 Práva a povinnosti účastníkŧ pojištění jsou stanoveny obecně závaznými předpisy nebo příslušnou smlouvou. Pojistitel má povinnost vydat pojistníkovi pojistku (v případě její ztráty i druhopis pojistky), přijmout pojistné i od osob odlišných od pojistníka, pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistníka i pojištěného týkající se sjednávaného pojištění a v prŧběhu pojistné doby úměrně sníţit pojistné, jestliţe se riziko podstatně sníţí (neplatí ve většině pojištění osob). Po oznámení pojistné události je pojistitel povinen zahájit likvidaci bez zbytečného odkladu a likvidaci ukončit do 3 měsícŧ od nahlášení nebo sdělit dŧvody, pro které nelze likvidaci ukončit, popř. poskytnout přiměřenou zálohu (neplatí v případě zdrţení z viny protistrany). Kdyţ dojde k uzavření likvidace je pojistitel povinen poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, a to do 15 dnŧ po skončení likvidace pojistné události. K povinnostem pojistitele patří také práva, které v zákonem přípustných případech mŧţe vyuţít a to např. upravit výši běţného pojistného na další pojistné období, v prŧběhu pojištění navrhnout změnu pojistné smlouvy jestliţe se riziko podstatně zvýší a právo smlouvu vypovědět, jestliţe s navrhnutou změnou pojistník nesouhlasí (neplatí ve většině pojištění osob) nebo právo započíst dluţné částky pojistného proti pojistnému plnění. Od 1. ledna 2010 je pojistitel povinen informovat pojistníka zpŧsobem umoţňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílŧ, na které je vázáno pojistné plnění a nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly. 40 Pojistník má povinnost platit pojistné, seznámit pojištěného (pokud je odlišný od pojistníka) s obsahem pojistné smlouvy týkající se jeho pojistného rizika, pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. V případě pojistné události je pojistitel povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit

39

www.businessinfo.cz › Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ §66 odst.64uvě a o změně

40

souvisejících zákonů

40

pojistnou událost, podat pravdivé vysvětlení, předloţit k tomu potřebné doklady a postupovat zpŧsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Pokud následkem pojistné události dojde k zániku pojistného rizika je pojistník povinen toto oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli. Poruší-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání soukromého pojištění nebo při změně pojistné smlouvy některou z povinností a bylo-li v dŧsledku toho stanoveno niţší pojistné, mŧţe pojistitel pojistné plnění přiměřeně sníţit. Pokud mělo porušení povinností podstatný vliv na vznik pojistné události, její prŧběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následkŧ anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, mŧţe pojistitel pojistné plnění sníţit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit . Uvede-li oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění z pojištění nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události nebo údaje týkající se této událostí zamlţí je pojistitel oprávněn pojistné plnění odmítnout. Odstoupení od smlouvy 41 Pojistník je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy bez uvedení dŧvodu a bez jakýchkoliv sankcí ve lhŧtě 14 dnŧ ode dne uzavření pojistné smlouvy, resp. od dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho ţádost po uzavření pojistné smlouvy. Právo takového odstoupení

je moţné uplatnit pouze v případě

pojistných smluv sjednaných na dobu delší jak 1 měsíc. Odstoupení od smlouvy se vţdy doručuje na adresu pojistitele. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhŧtě do 30 dnŧ ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit pojistníkovi zaplacené pojistné, od kterého odečte to, co jiţ ze soukromého pojištění plnil a pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě Oprávněná osoba, je ve stejné lhŧtě povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného. Pojistitel je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy v případě, ţe Pojistník při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpověděl písemné dotazy Pojistitele týkající se sjednávaného pojištění a jestliţe by Pojistitel při pravdivém a úplném zodpovězení dotazŧ pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo musí Pojistitel

41

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ §23

41

uplatnit do 2 měsícŧ od okamţiku, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy má za totoţných podmínek i Pojistník, jestliţe mu Pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění. Odstoupením se pojistná smlouva od počátku ruší a Pojistitel je povinen do 30 dnŧ ode dne odstoupení od pojistné smlouvy vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte, co jiţ ze soukromého pojištění plnil. Další zpŧsoby zániku pojistné smlouvy upravuje zákon o pojistné smlouvě42 a pojistné podmínky pojištění. V případě uzavření pojistné smlouvy, uděluje uţivatel poskytovateli na dobu trvání této smlouvy souhlas43 ke shromaţďování, zpracování a uchování svých osobních údajŧ obsaţených v této smlouvě, a to pro účely související s plněním předmětu této smlouvy a pro vzájemnou komunikaci s poskytovatelem o všech jím poskytovaných sluţbách a v souvislosti s nimi. Udělení souhlasu je naprosto dobrovolné a uţivatel mŧţe svŧj souhlas kdykoli odvolat. Uţivatel má právo přístupu ke svým osobním údajŧm, jejich kontroly a také právo na změnu či opravu osobních údajŧ, jakoţ i další práva stanovená v ust. § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajŧ a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ. Správcem osobních údajŧ uţivatele obsaţených v této smlouvě je poskytovatel. Poskytovatel se proto zavazuje nakládat s veškerými osobními údaji uţivatele v souladu s platnými právními předpisy, především podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajŧ a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, s cílem jejich maximálně moţného zabezpečení a ochrany před neoprávněným přístupem, ztrátou nebo jiným zneuţitím. Klienti pojišťoven se při některých úkonech, setkají i se Zákonem č. 253/2008 Sb. a další legislativními opatřeními (např. Vyhláška ČNB č. 281/2008 Sb.). Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu nabyl účinnosti dnem 1. 11. 2008 a stanoví základní pravidla pro provedení identifikace. 42

Zákon č. 37/2004 Sb., v §19-22 souhlas uţivatele podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajŧ a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ 43

42

Kde je moţné poţádat o provedení identifikace44: ověření identifikačních údajŧ s předloţením dokladu totoţnosti (občanský prŧkaz, cestovní pas) je moţné na území České republiky poţádat zástupce pojišťoven. ověření identifikačních údajŧ v souladu se zákonem je moţné poţádat notáře, krajský úřad v přenese pŧsobnosti nebo obecní úřad obce s rozšířenou pŧsobností (doloţení sepsané identifikační listiny, která veřejnou listinou). V případě, ţe budete ţádat o ověření identifikačních údajŧ v zahraničí, je moţné vyuţít příslušný zastupitelský úřad České republiky v dané zemi. V souvislosti s provedením identifikace identifikovaná osoba souhlasí s tím, aby Pojišťovna zpracovávala informace získané ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "zákon"), které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předloţení příslušných dokladŧ. Dále souhlasí s tím, ţe pojistitel mŧţe pro účely provedení identifikace a její kontroly dle zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předloţených dokladŧ. Povinné je také zaznamenat údaje o osobě, která identifikaci provedla (příjmení, jméno a identifikační údaje zástupce pojišťovny). Identifikovanou osobou mŧţe být fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba. u fyzické osoby zaznamenáváme všechna jména a příjmení, rodné číslo (pokud nebylo přiděleno, pak datum narození), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství, dále druh a číslo prŧkazu totoţnosti, stát (popřípadě orgán) který jej vydal, a dobu jeho platnosti. u podnikající fyzické osoby, téţ její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo. u právnické osoby obchodní firmu nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí. U osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, provádíme identifikaci stejných údajŧ jako u fyzických osob.

44

příručka prodejce Pojišťovny České spořitelny

43

A. Identifikace účastníka obchodu Dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu, je povinností provést identifikaci účastníka obchodu (pojistníka) v těchto případech: vţdy u produktŧ, které umoţňují přívklady mimořádného pojistného u ostatních produktŧ podle výše běţného pojistného ( 1 000 EUR ) nebo jednorázového pojistného ( 2 500 EUR ) V případě, ţe je pojistný poradce zároveň pojistník nebo příjemce plnění, nesmí provést identifikaci své vlastní osoby. Identifikace osoby zmocněnce : V případě zastoupení pojistníka ( zmocnitel ) na základě plné moci ( zmocněnec ) se pojišťovně přikládá originál plné moci udělený pojistníkem zmocněnci, s úředně ověřeným podpisem. B. Identifikace příjemce plnění Dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu, je povinností provést identifikaci příjemce plnění. A to tehda, kdy je poţadována výplata na účet klienta nebo na korespondenční adresu. V případě, ţe nebude identifikace provedena nebo nebude úplná a pojistné plnění přesáhne hranici danou zákonem č. 253/2008 Sb., tj. dle současné legislativy 1 000 EUR, bude výplata pojistného plnění přednostně zaslána na účet České spořitelny, a.s., (tzv. sběrný účet) - týká se jen pojištěných osob s kontaktní adresou v ČR. Je-li vinkulačním partnerem banka, identifikace příjemce plnění se neprovádí. V závěru své práce bych se dotkla právní úpravy, aplikované na Pojišťovnu České spořitelny a.s.. Pojišťovna České spořitelny45 byla zaloţena v roce 1992 českým soukromým kapitálem a pod názvem Ţivnostenská pojišťovna zahájila v lednu 1993 svoji pojišťovací činnost na území

České

republiky,

na

základě

Rozhodnutí

Ministerstva

financí

(č.j.

:322/16811/2002), jako orgánu státního dozoru v pojišťovnictví ve smyslu § 42 odst. 5

45

www.pojistovnacs.cz/o-nas/historie/

44

zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o pojišťovnictví). Jejím cílem bylo poskytovat pojišťovací sluţby prostřednictví pojistných poradcŧ, především pro nastupující podnikatelskou sféru. S rozvojem pojišťovací činnosti se začala rozšiřovat také nabídka pojistných programŧ pro občanskou veřejnost. V roce 1995 uvedla na trh jako první pojišťovna v České republice pojištění velmi váţných onemocnění, při kterém dochází k pojistnému plnění jiţ v případě diagnózy choroby. Dŧleţitým mezníkem v historii pojišťovny byl rok 1995, kdy kapitálový vstup České spořitelny přinesl kromě potřebného kapitálu také zázemí nejsilnější finanční skupiny v České republice. V roce 1997, kdy byl celý pojistný trh negativně zasaţen dopady rozsáhlých záplav na Moravě, se prokázala dŧleţitost kvalitní akcionářské struktury. Pojišťovna zakládající si na dobrém jménu, povolala likvidátory pojistných události z Čech na Moravu, aby pomohli bolest klientŧ zasaţených povodní nebo záplavou zmírnit, aspoň pruţnou likvidaci. Vyčíslená škoda na majetku, byla klientŧm vyplácen v co nejkratším termínu. Pojišťovna České spořitelny podstoupila v rámci procesu privatizace České spořitelny dŧkladnou právní a finanční prověrku46, jejímţ výsledkem byl na konci roku 2000 vstup nového akcionáře. Největší rakouská životní pojišťovna Sparkassen Versicherung, člen Finanční skupiny Erste Bank, získala navýšením základního kapitálu o 500 milionŧ Kč 45% podíl ve společnosti. Současná výše základního kapitálu přesahující 1,1 miliardy Kč řadí Pojišťovnu České spořitelny mezi nejlépe kapitálově vybavené pojišťovny na českém trhu a společně se silným akcionářským zázemím je známkou bezpečnosti a dŧvěryhodnosti. Na základě transformace České spořitelny a celé její finanční skupiny v moderní, klientsky orientovanou finanční instituci evropského standardu souhlasili akcionáři pojišťovny s rozhodnutím, vystupovat od 17. září 2001 pod novým názvem Pojišťovna České spořitelny. Změna obchodního názvu souvisí se změnou firemních barev, jmen a log celé Finanční skupiny České spořitelny, které vycházejí z kompozice jejího většinového majitele – Erste Bank. Tyto změny v oblasti poskytování sluţeb klientŧm a kultury řízení společnosti se příznivě odrazily i v rozvoji prodeje pojistných produktŧ nabízených Pojišťovnou České spořitelny 46

zákon 363/1999 Sb.o pojišťovnictví § 22 Solventnost pojišťoven a zajišťoven

45

v síti poboček České spořitelny, v tzv. bankopojištění, které se tak stává charakteristickým znakem Pojišťovny České spořitelny. S ohledem na současný i očekávaný vývoj pojišťovacího trhu v České republice a Evropské unii, a také s ohledem na to, ţe Česká spořitelna a skupina Erste Bank se specializuje na oblast ţivotního pojištění a bankopojištění, se akcionáři Pojišťovny České spořitelny rozhodli koncem roku 2003 prodat, na základě výběrového řízení, neživotní část pojišťovny společnosti Kooperativa. Od roku 2004 se tak Pojišťovna České spořitelny specializuje pouze na prodej ţivotního pojištění prostřednictvím poboček České spořitelny a vybraných externích sítí47. U vybraných externích sítí si pojišťovna zakládá na dodrţování zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.48 Pojišťovna České spořitelny má zajištěna svá rizika u druhé největší zajišťovny v objemu pojistného na světě – Swiss Re49, coţ dává klientŧ pojišťovny pocit jistoty, ţe v případě pojistného plnění si pojišťovna dostojí svých závazkŧ. Rezervy50 Pojišťovna České spořitelny investuje v souladu s platnou vyhláškou, jejíţ dodrţování podléhá kontrole Ministerstva financí ČR. Pojišťovna České spořitelny se stává součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG Vienna Insurance Group Wien vlastní 90 % akcií, Kooperativa pojišťovna 5 % a pŧvodnímu majoritnímu vlastníkovi, České spořitelně, zŧstal rovněţ 5% majetkový podíl. Spolupráce s Českou spořitelnou a celou Erste Group je ošetřena uzavřením dlouhodobé distribuční smlouvy. Podle této smlouvy zŧstává prodej produktŧ Pojišťovny ČS v distribuční síti České spořitelny beze změn, zachováno je také jméno společnosti. V roce 2009 byl změněn název společnosti na Pojišťovna České spořitelny, a. s., Vienna Insurance Group. Jedná se tedy o přidání dodatku k stávající obchodní firmě, který zdŧrazňuje příslušnost k rakouské pojišťovací skupině. Nové obchodní jméno Pojišťovny České spořitelny doprovází také změna loga společnosti. V rámci nového loga pojišťovny 47

zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí 48 zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí 49 www.swissre.com. 50 zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ

46

zmizel grafický prvek odkazující na příslušnost do skupiny Erste, a naopak přibyl dovětek Vienna Insurance Group.

Evropská právní norma dává pojišťovnám za povinnost udrţet si solventnost pro případná pojistná plnění. Tato povinnost dává klientŧm jistotu, ţe se dočkají v případě pojistných událostí finančních náhrad.

47

Závěr Pojišťovnictví v České republice díky právním úpravám posledních dvou desetiletí ušlo velký kus cesty. Stále je na vzestupu a jak jsem poukázala ve své práci, díky vlivu Evropské unie se sjednotila pravidla pro pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele. Pojistný trh byl do značné míry očištěn od „neodborníkŧ“. Současní pojišťovací zprostředkovatelé díky prověřování svých znalostí Českou národní bankou jiţ dovedou odborně klientovi poradit. V práci jsem poukázala na to jak, právní úpravy přinesly vyjasnění podoby pojistných smluv a okolností, za kterých mají být tyto pojistné smlouvy uzavírané. Pro uzavření pojistné smlouvy si klient mŧţe vybrat osobní schŧzku v kanceláři zprostředkovatele nebo pohodlí svého domova. Zákon umoţňuje pojištění i přes internet. Zde vidím na jedné straně výhodu rychlosti a pruţnosti uzavření pojistné smlouvy, ale na straně druhé, mŧţe dojít k špatnému rozhodnutí klienta. Pojistné produkty a pojistné smlouvy jsou mnohdy příliš sloţité pro pochopení laické veřejnosti a bez výkladu pojišťovacího zprostředkovatele mŧţe klient mylně zvolit nepřiměřené či nevhodné pojistné zajištění. Příliš sloţité pojistné smlouvy a malá osvěta pojišťoven o pojistných produktech, mají za následek nízkou pojistnou gramotnost běţných klientŧ.

48

Seznam použité literatury Bibliografie: 1. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, EKOPRESS, Praha 2003 2. HRADEC, M.; KŘIVOHLÁVEK, V.;ZÁRYBNICKÁ, J. Pojištění a pojišťovnictví, VŠFS, EUPRESS, Praha 2005 3. MARVAN, M. a kol.. Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1.;.díl, 4. PETRÁČKOVÁ V., KRAUS J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, nakladatelství AV ČR,

1998, s. 264

5. HRADEC, Milan , SCHELLE, Karel. Historie pojišťovnictví. Vydavatel: Eurolex Bohemia, ISBN: 80-86861-52-X

Metodiky: 6. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s. VIENNA INSURANCE GROUP, Příručka prodejce, platná od 1.1.2010 ; Dostupná v Pojišťovně České spořitelny a.s.. 7. KOOPERATIVA, a.s. VIENNA INSURANCE GROUP, Metodika pojištění, platná od 1.1.2010; Dostupná na ředitelství pojišťovny Kooperativa,a.s.

Zákony 8. ZÁKON č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o pojišťovnictví) ve znění pozdějších předpisŧ; poslední rozsáhlá novela zákonem č. 39/2004 Sb. Vyhláška č. 303/ 2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ. 9. ZÁKON č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí) - účinnost zákona od 1.1.2005 . Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí

49

10. ZÁKON č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ (zákon o pojistné smlouvě) - účinnost zákona od 1.1.2005 11. ZÁKON č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajŧ a o změně některých zákonŧ, ve

znění pozdějších předpisŧ

12. ZÁKON č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu 13. ZÁKON č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb. 14. OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Směrnice 15. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoţ i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES. 16. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru. 17. SMĚRNICE RADY 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnic Rady 72/430/EHS a 84/5/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. 18. SMĚRNICE RADY 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Rady 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. 19. SMĚRNICE RADY 90/232/EHS ze dne 14. května 1990 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES.

50

20. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbliţování právních předpisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES. 21. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, kterou se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

Internetové zdroje: 22. INFORMAČNÍ SERVIS ČESKÉ ASOCIACE POJISTITELŦ. Dostupný z www : http://www.cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fOdborná+zpŧsobilost+a+ vzdělávání 23. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/seznamy/pojistovaci_zprostredkovatele_ likvidatori/index.html 24. POJIŠŤOVNA

ČESKÉ

SPOŘITELNY.

Dostupné

z www:

www.pojistovnacs.cz/o-nas/historie/ 25. ZAJIŠŤOVNA SWESS RE. Dostupné z www: www.swissre.com. 26. ZÁKONY A JEJÍCH ZNĚNÍ. Dostupné z www : http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ 27. OBRÁZKY a texty. Dostupné z www : http://cs.wikipedia.org/ 28. CHAMMURAPIHO ZÁKONÍK. Dostupné z www : http://cs.wikipedia.org/wiki/Chammurapiho_z%C3%A1kon%C3%ADk

51

52

53

54