Vývoj trhu s elektřinou ČR na pozadí legislativních změn EU a připravované jednotné energetické koncepce pro Evropu

www.egubrno.cz

EGÚ Brno, a. s., pořádá v tradičním podzimním termínu ve dnech 26. a 27. září 2007 v kongresové hale hotelu Voroněž seminář, zaměřený na fungování trhu s elektřinou v ČR a jeho vývoj v nejbližší budoucnosti, s názvem

Vývoj trhu s elektřinou ČR na pozadí legislativních změn EU a připravované jednotné energetické koncepce pro Evropu Seminář se bude zabývat zejména těmito tématy:

Seminář

► Vývoj tržního prostředí a střednědobé cíle českých energetických institucí na pozadí evropských legislativních a koncepčních změn. ►

Analýzy a hodnocení trhu s elektřinou.

►

Trh s elektřinou ve světle bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti zásobování.

►

Strategie a cíle velkých hráčů na evropském trhu s elektřinou v měnících se podmínkách.

►

Technický a ekonomický rámec vnitřního trhu s elektřinou ve střednědobém horizontu.

►

Odběratelé, obchodníci a nezávislí výrobci na trhu s elektřinou.

►

Ceny, podmínky a změny ve fungování trhu s elektřinou v roce 2008 a dalších letech.

Seminář si klade za cíl prezentovat co nejvíce aktuálních poznatků z těchto oblastí, a to jako vždy prostřednictvím názorů vrcholových zástupců státní správy České republiky, špičkových manažerů významných energetických subjektů, představitelů energetických tržních institucí a zástupců oprávněných zákazníků. Podrobné informace o programu a organizaci semináře, jakož i oficiální přihlášku budeme rozesílat v dostatečném předstihu.

EGÚ Brno,a. s., Hudcova 487/76a, 612 48 Brno - Medlánky, Česká republika Telefon: +420 541 511 616, fax: +420 541 511 602, e-mail: [email protected]

BRNO

M A G A Z Í N

referenčných cien štandardných produktov, priestor pre adresné zverejňovanie tendrov na dlhodobé obchody a kampane.  Jak velké obchody jsou v současné době přes SPX realizovány a jaký rozsah očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy do budoucna? V roku 2006 boli zverejnené ponuky na nákup v objeme cca 537 GWh elektriny a predaj cca 87 GWh elektriny.

Obrázok 1: Zobrazenie zapísaných ponúk diagramov v 3. verzii portálu SPX

 Jakou vnímáte konkurenci ohledně burzovních obchodů? Konkurencia už existuje aj u nás, v stredoeurópskom ponímaní. Je len na SPX, ako si konkurenciu pripustí k telu a či sa podarí blízkej budúcnosti spolupracovať aktívnejšie s tzv. market makermi, ktorí by podstatne zvýšili likviditu trhu a napomohli by k cenotvorbe. Na druhej strane, vnímame existujúcu aj potenciálnu konkurenciu pozitívne, nakoľko z pohľadu našej spoločnosti je to stimulus, ktorý nás motivuje a do istej miery aj inšpiruje pri vývoji portálu. Veríme, že s postupne rozširujúcou sa klientelou našej spoločnosti bude SPX naďalej posilňovať svoju trhovú pozíciu a zároveň sa stane atraktívnym portálom aj pre účastníkov predovšetkým v stredoeurópskom regióne.  Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům? Nakoľko predpokladám, že čitatelia magazínu sú aktívne činní na elektroenergetickom trhu, dodám len stručne – pokiaľ je záujem, aby sa na Slovensku formoval likvidný trh, je potrebné, aby priložili všetci ruky k dielu – bez aktívnej účasti nás všetkých v energetickom reťazci to ani nie je možné...

Obrázok 2: Zobrazenie zapísaných ponúk pri krátkodobom obchodovaní v 3. verzii portálu SPX

odberatelia z prenosovej sústavy SR a tiež aj obchodníci s elektrinou. Zmluva medzi účastníkom portálu a SPX je štandardného charakteru rámcovej zmluvy.  Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech? V novej verzii si okrem nového dizajnu nájdu užívatelia všetky produkty, dostupné aj na iných platformách (akými sú napríklad baseload, peakload a i.), avšak výhodou SPX oproti konkurencii sú hlavne hodinové diagramy, t. j. možnosť obchodovať aj individuálne hodiny. V novom formáte SPX „el-info“ je možné krátkodobé obchodovanie, dlhodobé obchodovanie, elektronická konfirmácia, priamo obchodovateľné ponuky, potvrdenie zobchodovaných produktov obom stranám. Produkty sú šité na mieru na základe dopytu účastníkov trhu (napr. produkt „Sunshine“,

ktorý ponúka 6.-8. obchodnú hodinu, produkt „Sunset“ ponúka 20.-22. obchodnú hodinu a ďalšie).  Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou přes Vaši burzu? Máme záujem rozvíjať portál aj naďalej, byť zároveň zdrojom tzv. strategických informácií, ďalších komplexných informácií o aktuálnych a historických cenách elektriny na trhu v SR. V pláne je okrem už v súčasnosti existujúcej evidencie identifikačných dát a vzájomných kontraktov aj evidovanie tzv. spiacich ponúk, t.j. obchodník si môže priamo na portáli pripraviť ponuku, ktorú však z rôznych dôvodov ešte nechce zverejniť, avšak bude ju už mať „uloženú“. Samozrejmosťou by mali byť tiež menová kalkulačka a štatistiky, generovanie a zobrazovanie referenčných hodinových cien, generovanie a zobrazovanie

 Děkuji za rozhovor. Rozhovor připravil Ing. Martin Havel, šéfredaktor

O DOTAZOVANÉM Ing. MICHAL HARACH absolvoval Strojnícku fakultu TU v Košiciach, odbor Tepelná energetika a technika prostredia v roku 1997. Po anabáze v Slovenskej energetickej agentúre (19972003), kde sa špecializoval predovšetkým na hospodárnosť energetických zariadení. Momentálne zastáva funkciu špecialistu pre manažment bilančných kruhov v spoločnosti Východoslovenská energetika a.s., kde pracuje od roku 2003. Konateľom spoločnosti SPX, s.r.o. je od jej vzniku. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

17

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Organizace polského trhu s elektřinou Ing. Jan Rakowski Spolupráce Ing. Aneta Magda, WINUEL SA

Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou. Tento článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského elektroenergetického trhu.

VÝROBA ELEKTŘINY V Polsku se elektřina vyrábí ve významné většině (nad 90 %) z černého a hnědého uhlí, zbylá výroba pochází ze zdrojů na bázi zemního plynu a obnovitelných zdrojů (viz obrázek č. 2). Výroba elektřiny je z velké části (cca 75 % domácí spotřeby) koncentrována do několika tzv. systémových elektráren. Největší z nich Bełchatów, Opole, a Turów tvoří tzv. Skupinu BOT. Specifické postavení má výroba elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) a z obnovitelných zdrojů elektřiny. Elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla (tzv. „červená“ elektřina) vyrábí více než 50 tepláren, které se nacházejí u větších městských aglomerací. V Polsku se dále nachází přibližně 160 průmyslových areálů, které mají vlastní teplárnu (závodní energetiku).

Závodní elektrárny 7,3%

Vodní 6,3%

Plynové 2,2%

Z obnovitelných zdroj 0,4%

Hndouhelné 25,2%

ernouhelné 58,6%

Obrázek 1: Rozložení instalovaného výkonu elektráren v Polsku

Vodní 1,8% Závodní elektrárny 5,1%

Plynové Z obnovitelných zdroj 2,5% 0,0%

Hndouhelné 33,3%

ernouhelné 57,3%

Obrázek 2: Rozložení výroby elektřiny v Polsku

Část tepláren byla privatizována do rukou zahraničního kapitálu (Rybnik, Połaniec, Varšavské teplárny, Kogeneracja, Teplárna Będzin). Po období prudké privatizace výrobních zdrojů se v současné době privatizace zastavila. Energie pocházející z obnovitelných zdrojů (tzv. „zelená” elektřina) představuje zlomek z celkové výroby. Tato energie pochází hlavně z vodních elektráren (na obr. č. 2 není energie vodních elektráren započítána do obnovitelných zdrojů) a zdrojů, ve kterých se elektřina získává spalováním biomasy, dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických rostlin. Některé menší zdroje „zelené” elektřiny využívají spalování bioplynu. Polsko podepsalo v rámci přistoupení k EU závazek přizpůsobeni se unijním požadavkům týkajících se norem emisí. Realizace těchto závazků vyžaduje buď značné investiční náklady nebo náklady na čisté palivo. Například teplárna Będzin provedla simulaci obou možných způsobů a v jejím případě

18

byl výhodnější nákup nízkosirného uhlí, nežli náklady na ekologizaci zdroje. V každém případě všechny změny tohoto druhu vedou ke zvýšení nákladů na nákup elektrické energie dodavateli elektřiny, které se projeví v nárůstu cen elektřiny pro konečné odběratele. To zase může být pro odběratele podnětem ke změně dodavatele elektřiny a hledání levnějších možnosti nákupu elektřiny. Specifikem polského trhu s elektřinou jsou dlouhodobé kontrakty (KDT) uzavírané mezi státními elektrárnami a polskou přenosovou soustavou (Polskie Sieci Elektroenergetyczne – PSE). KDT byly uzavírané v 90. letech a byly zajištěním úvěrů, které elektrárny obdržely na modernizace. KDT způsobují, že 30 % elektřiny vyráběné v Polsku nemůže být předmětem volného trhu. V následujících letech bude množství elektřiny zahrnuté v KDT postupně klesat. Poslední KDT skončí k 31. prosinci 2027.

M A G A Z Í N

Obrázek 3: Mapa významných elektráren a soustavy VVN a VN Zdroj: PSE SA

PŘENOS A VYBALANCOVÁNÍ SOUSTAVY Mechanismem zajištujícím rovnováhu mezi okamžitou výrobou a spotřebou elektřiny je bilanční trh, který spravuje operátor (provozovatel) soustavy (TSO). Tuto úlohu plnily Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A. Od 1. července 2004 to má na starosti odlišný subjekt PSE – Operator S.A., který je 100% vlastněný státem. TSO spojuje funkce provozovatele přenosové soustavy a operátora trhu. Na pořadu dne jsou úvahy, zda řízeni přenosové soustavy vyčlenit do jiné části organizace nebo dokonce do jiné společnosti. Za získáváni, zpracování a zpřístupňování

19

E

L

E

K

T

R

O

měřených údajů pro potřeby vyúčtování trhu zodpovídají operátoři soustavy:  pro potřeby vyúčtování na úrovni přenosové soustavy je to TSO a  pro potřeby vyúčtování odběratelů elektřiny připojených do distribuční soustavy provozovatel distribuční soustavy (DSO).

DISTRIBUCE ELEKTŘINY Před liberalizací trhu, která započala roku 1999, působilo v Polsku 33 distribučních společností. V současné době je realizován státní program pro elektroenergetiku, který usiluje o silnou koncentraci polské energetiky. V novém uspořádání trhu má fungovat TSO a čtyři velké subjekty. Budou to vertikálně integrované podniky s různým podílem výroby, distribuce a dodávky. Do některých z nich budou dále začleněny černouhelné a hnědouhelné doly. Např. u sestavované Polské energetické skupiny je plánováno velké soustředěni systémových elektráren (spolu s dvěma hnědouhelnými doly), doplněné společnostmi obchodujícími s elektřinou a provozovateli distribučních soustav. O konečné podobě konsolidace však panují diskuse, takže není zcela jisté, jak bude vypadat její výsledná podoba. V perspektivě unbundlingu (oddělení ob-

20

E

N

E

R

G

E

T

chodu a distribuce na energetickém trhu), který je plánován na 1. července 2007, by v současnosti již měla být uzavírána rozhodnutí o problematice komplexních řešení. Děje se tak ale pomalu. Procesy související s konsolidací energetických společností by měly působit na integraci informačních systémů ve slučovaných společnostech, bohužel ani zde proces neprobíhá dostatečně dynamicky. Mnoho společností stále ještě nevyřešilo otázku integrace dosavadních billingových a finančních systémů. Procesy integrace – fyzické i logické – či výměna za systémy nové u slučovaných společností, majících mnoho různých billingových systémů, pak probíhá rovněž zbytečně pomalu. A právě otázka unbundlingu tento stav ještě umocňuje.

OBCHOD S ELEKTŘINOU Obchodem s elektřinou zabývají se rovněž obchodní společnosti. Doposud bylo vydáno kolem 200 povoleni na obchodování s elektřinou, ale současně aktivně obchoduje kolem 20 obchodníků. Každý dodavatel koncovým odběratelům má povinnost prodat zákazníkovi elektřinu, která obsahuje příslušné množství zelené energie (tj. z obnovitelných zdrojů) a červené (tj. vyrobené v kogeneraci). V Polsku má zelená elektřina přednostní

I

K

A

přístup do soustavy. Nastavený model v oblasti povinnosti nakupování elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie určitým způsobem omezuje trh a zvedá cenu elektřiny, poněvadž je nutné nakupovat elektřinu jen proto, že pochází z určitého typu zdroje a ne proto, že je nejlevnější. Existují dva možné přístupy k nákupu zelené a červené elektřiny:  Certifikáty – tento model v Polsku funguje nyní. Energie pocházející z obnovitelných zdrojů a z kogenerační výroby (od 1.7.2007) obdrží certifikát původu. Nebezpečí tohoto přístupu tkví v tom, že certifikát je samostatným cenným papírem, který je obchodovatelný na energetické burze nezávisle na energii. V konečném vyúčtování není nutné kupovat energii ale prokázat vlastnictví certifikátu.  Model vytváření fondu. Stanoví se jednotka, za kterou jsou subjekty, které nekoupily dostačující množství „zelené” nebo „červené” energie, povinny zaplatit pokuty či doplatky rozdílu, pokud energii nakoupily levněji. Tyto finanční prostředky pak rozděluje vedení fondu podle stanovených pravidel, např. nejefektivnějším zdrojům. Myšlenky o zavedení tohoto modelu se

M A G A Z Í N

– přenos elektřiny, – distribuce elektřiny, – ceny dodávky pro zákazníky bez možnosti volby dodavatele.

ZÁVĚR

v Polsku již určitou dobu objevují, avšak jsou napadány řadou podnikových energetiků.

PRODEJ A DISTRIBUCE Energetický zákon neobsahuje ustanovení, která by zamezovala některý ze způsobů obchodování s elektřinou. Dnes se polský trh s elektřinou člení na tři způsoby obchodování:  trh bilaterálních kontraktů,  trh burzovní (v Polsku funguje Komoditní burza s elektřinou – TGE, na které se realizují převážně „Day Ahead“ obchody,  trh bilanční. Kromě toho na polském trhu elektřinu lze nakupovat elektřinu prostřednictvím internetových platforem (např. Kantor Energie, Platforma Obrotu Energią Elektryczną POEE), které v sobě spojuji vlastnosti trhu bilaterálního a burzovního. V současnosti se v Polsku zabývá se obchodem a distribucí elektrické energie čtrnáct distributorů elektřiny:  Vattenfall Distribution Poland (dříve GZE),  STOEN patřící německé firmě RWE,  EnergiaPro Koncern Energeticky,  Enea,  Energa,  Enion,  ZE Warszawa-Teren,  Łódzki ZE,  ZE Łódź Teren,  Lubzel,  Energeticky Podenik Oblasti RadomskoKielce,  Korporace Energetická Zamość,  ZE Rzeszów,  ZE Białystok. Distributoři elektřiny současně s elektřinou obchodují a distribuují na napěťových hladinách od 230 V do 110 kV. S výjimkou dvou zprivatizovaných společnosti jsou ostatní státní. Státní distribuční společnosti budou v budoucnu privatizovány prodejem na burze.

NÁKUP ELEKTŘINY KONCOVÝMI ODBĚRATELI Trh s elektřinou se soustřeďuje hlavně na systémovou úroveň (velkoobchodní trh). U distribučních společností je koncentro-

ván maloobchodní trh, protože konečný odběratel neměl možnost výběru dodavatele. Od 1. července 2007 bude trh s elektřinou otevřen pro všechny zákazníky vč. domácností. Významní obchodníci vedou proto velké mediální kampaně (hlavně v odborném tisku), aby se zákazník orientoval v možnostech, jaké bude mít od poloviny roku. Ale i nejvíce uvědomělý odběratel nemusí nutně chtít využít možnosti změny dodavatele. Doposud jen velmi malý počet oprávněných zákazníků (cca 20) změnilo svého dodavatele. Základním spouštěcím mechanismem pro změnu dodavatele může být cena elektřiny, která byla doposud diktována distribučními společnostmi, často s využitím mechanismu křížových dotací mezi cenami distribuce a dodávky elektřiny. Až dosud jsou ceny elektřiny v Polsku nižší než v Evropě (v absolutní hodnotě nikoliv v porovnání s paritou kupní síly), ale po unbundlingu může nastat situace, že udrženi této nízké cenové úrovně nebude možné. Rostoucí trend cen v delší perspektivě naznačuje, že koneční odběratelé budou hledat dodavatele, kteří jim nabídnou cenu s nejmenším cenovým nárůstem. Na druhé straně mobilní má být právě trh dodavatelů a ne zákazník. To znamená podpořit rozhodování odběratelů předkládáním atraktivních nabídek. V tomto směru se však na polském trhu prakticky nic neděje. Na obou stranách – dodavatelů i spotřebitelů – je vidět nízký zájem o liberalizaci. Raději čekají na to, jak to dopadne. Liberalizace polského trhu s elektřinou nepřinesla nijak závratné výsledky, jsou vidět pouze drobné změny přístupu dodavatelů a odběratelů.

REGULACE Na poli regulace odvětví elektroenergetiky vystupuje Úřad regulace energetiky (URE), který patří do ústředních orgánů státní správy a v jehož čele stojí předseda. Hlavními rolemi URE je:  vydávání oprávnění k podnikání v energetice,  regulace cen v oblasti přirozených monopolů, zejména

Trh s elektřinou v Polsku je v současné době v očekávání nadcházejících událostí a čas ukáže, jak se přicházející změny tržního prostředí odrazí v chování jednotlivých skupin účastníků trhu.

O AUTOROVI Ing. Jan Rakowski působil v letech 1981 – 1990 na Státním energetickém dispečingu. Do roku 1997 řídil státní elektroenergetický system v Polskich Sieciach Elektroenergetycznych SA (PSE SA). Účastnil se přípravy a uvedení do provozu systémového trhu s elektrickou energií a bilančního trhu, tyto řídil v PSE SA přes 4 roky. V letech 2002 – 2004 byl poradcem představenstva PSE SA a zároveň ředitelem prodeje a marketingu. Jako poradce vedl práce na studii programu vytvoření a vyčlenění Operátora přenosové soustavy z PSE SA. Plnil funkce v dozorčích radách firem spojených s trhem s energií např. Giełdy Energii SA, WINUEL SA, PSE-Info Sp. z o. o. V současné době působí jako nezávislý expert s více než 25-letými zkušenostmi v energetice. Zabývá se teorií a praxí fungování elektroenergetických systémů a trhu s elektrickou energií. Poskytuje odborné a konzultační služby v oblasti trhu s energií, řízením a přetvářením energetiky, jakož i informatickou podporou v této oblasti. Kontakt na autora: [email protected]

21

E

L

E

K

T

R

O

Postavenie oprávneného odberateľa na slovenskom liberalizovanom trhu s elektrinou Ing. Marián Pípa, ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava

PREDSTAVENIE ZÁVODU, JEHO HISTÓRIA A VÝROBNÝ PROGRAM Nosným výrobným programom je výroba nekonečných sklovlákien (sklo typu E) vyrábaných ťahaním, ktoré slúžia ako kompozitné materiály, výstužové materiály a pre výrobu strešných krytín. Medzi naše nosné produkty patria :  Priamy roving (Direct Roving),  Družený roving (Assembled Roving),  Sekané vlákno (Chopped Strand),  Textúrovaný hodváb (Texturized Yarn),  Rohože (Chopped Strand Mat). S nami vyrábanými vláknami sa stretnete ani netušíte ako veľmi často, napr. vo výrobkoch :  automobilového priemyslu (plastové súčasti konštrukcií automobilov, napr. nárazníky, časti karosérií, výstuž vnútorných interiérov automobilov; tiež na tlmenie hluku automobilov a motocyklov - vnútorná vrstva tlmičov). Výhodou konštrukčných častí automobilu vyrobených zo sklených vlákien je nízka hmotnosť, tepelná odolnosť, chemická odolnosť, vysoké mechanické a fyzikálne vlastnosti a predovšetkým úspora výrobných nákladov,  ako výstuže lopatiek veterných elektrární, brúsnych kotúčov, lyží alebo snowboardov,  stavebného priemyslu (mriežky používané v stavebnom priemysle pri zatepľovaní budov), stenové tapety, okenné rámy, strešné konštrukcie – svetlíky, rohože pre strešné krytiny,  v poľnohospodárstve pre skleníky,  pri výrobe klasických laminátov, lodí, rúr, trubiek a nádrží, ktoré slúžia na prepravu rôznych chemikálií, či na prepravu plynu. Pri výrobe bazénov, vaň, sedadiel na športové areály a kiná,  elektrotechnického priemyslu (napr. kryty elektrokáblov, ochrana optických káblov), skrine elektrorozvádzačov, kryty svietidiel. Náš podnik je od roku 2001 súčasťou medzinárodného koncernu Johns Manville s centrálou v Denveri, USA. Súčasťou kon-

22

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s. vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od r. 1969 sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Tento článok popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku. cernu Johns Manville sú závody okrem v USA tiež v Nemecku, Švédsku, Anglicku, Poľsku, Slovensku a tiež v Číne. Koncern Johns Manville je súčasťou skupiny Berkshire Hathaway, ktorú vedie p. Warren Buffet. Našimi hlavnými heslami sú „Stronger every day“, „We change challenge to chance“ a „Safety first“. Týmito sa snažíme riadiť aj na Energetike.

PREDSTAVENIE ZÁVODU AKO ODBERATEĽA ELEKTRINY Ako odberateľ elektriny sme pripojený na distribučnú sústavu Západoslovenskej energetiky, ktorá je členom skupiny E.ON (ďalej len DS ZSE). A to na napäťovej úrovni VN – 22 kV. Vzhľadom na náročnosť výroby skleného vlákna, prísne požiadavky na neprerušovanie dodávky elektriny z titulu vzniku veľkých strát vo výrobe sme pripojení na dve rôzne rozvodne 110/22 kV DS ZSE, cez dve naše vstupné distribučné rozvodne 22 kV, pričom k nám vedie celkovo päť káblových prívodov. Vlastný zdroj na výrobu elektriny pre bežné stavy nemáme inštalovaný, všetku elektrinu odoberáme z DS. Nakoľko mnohé naše spotrebiče vyžadujú z dôvodov predchádzania havárii ohrozujúcich bezpečnosť zamestnancov s obrovskými materiálovými škodami napájanie v 1. stupni zabezpečenia, máme inštalované celkovo tri havarijné dieselagregáty s celkovým inštalovaným príkonom do 3 MW. V oblasti elektroenergetiky pôsobíme ale nielen ako odberateľ, ale súčasne podľa platnej legislatívy podnikáme na našom území aj ako dodávateľ elektriny a aj ako prevádzkovateľ DS – tzv. lokálnej DS (pre firmy, ktoré pô-

sobia na našom území). Takže máme určité skúsenosti z každej strany pôsobenia na trhu s elektrinou. Údaje o našom odbere elektriny za posledné roky vidíme v tabuľke č. 1. Z tabuľky č. 1 je zrejmý neustály nárast našej spotreby vyvolaný budovaním nových výrobných kapacít. Tiež vidno, že náš odber je značne rovnomerný počas celého roka, o čom hovorí údaj o využití max. odberu (v roku 2004 je tento údaj ovplyvnený uvedením do prevádzky novej sklárskej vane, keď prudko vzrástla max. hodnota ¼ hod. výkonu za rok, ale nakoľko to bolo až v 4. štvrťroku, spotreba elektriny v roku vzrástla len mierne).

AKO SA ZMENIL PRÍSTUP DODÁVATEĽOV K ZÁKAZNÍKOVI PO OTVORENÍ TRHU Popíšem našu cestu ako odberateľa elektriny od začiatku liberalizácie trhu s elektrinou na Slovensku. V roku 2002 bola vydaná vyhláška Ministerstva hospodárstva SR č. 546/2002 Z.z., ktorá definovala, v akých termínoch jednotliví odberatelia elektriny podľa svojho ročného odberu sa môžu stať „oprávneným odberateľom“. Teda bola odberateľom daná možnosť, nie povinnosť stať sa oprávneným odberateľom. My sme sa mohli stať oprávneným odberateľom od 1.1.2003 (odber medzi 40-100 GWh/rok). Toto právo sme hneď využili v očakávaní lepších podmienok pre odberateľa a lepších cien (tak nás to „učili“ tvorcovia liberalizácie trhu, regulačný úrad). Pre rok 2003 sme začali hľadať možných dodávateľov elektriny. Ponuku sme však dostali len od pôvodného dodávateľa – príslušný rozvodný podnik (ZSE).

Rok

Odber (MWh)

Najvyšší 1/4 hod. odber

Využitie maxima

Priemerná cena (Sk/ kWh)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

80 661 86 178 90 662 90 180 98 492 132 369 135 847

10 400 11 620 12 420 11 712 16 862 17 268 18 485

89% 85% 83% 88% 67% 88% 84%

1,52 1,75 1,76 2,31 2,55 2,32 dôverné

Tabuľka 1: Základné technické dáta odberu elektriny

M A G A Z Í N

Obrázok 1: Letecká snímka závodu

Dodávateľ nám ponúkol dve varianty :  individuálnu zmluvu na báze dohodnutej ceny – s cenou za komoditu viac ako 1 200,-Sk/ MWh – s očakávanou celkovou priemernou cenou 2 635,-Sk/MWh  individuálnu zmluvu na báze regulovaných cien – s očakávanou celkovou priemernou cenou 2 313,-Sk/MWh – s cenou za komoditu (cena len odvodená) 918,-Sk/MWh Samozrejme, že sme prijali variant vychádzajúci z cien zhodných s regulovanými cenami. To bola prvá rana, ktorú sme dostali od „trhu s elektrinou“ (za možnosť zvoliť si dodávateľa); ešte nás však nebolela. Ako oprávnený odberateľ sme síce nezískali žiadne výhody, ale ani sme neutrpeli straty. Pre rok 2004 sa situácia zopakovala, znova sme neboli schopní zohnať ponuku od iného dodávateľa. Ostatné rozvodné podniky na Slovensku (SSE a VSE) a ani dominantný výrobca elektriny Slovenské elektrárne (SE) nám ani na výzvu nedali ponuku. Dodávateľ ZSE nám však ponúkol už len jednu variantu - individuálnu zmluvu na báze dohodnutej ceny s cenou za komoditu viac ako 1 200,-Sk/MWh (bez odchýlok), s ktorou sme dosiahli celkovú priemernú cenu 2 550,Sk/MWh.

Ak by sme ostali chránený odberateľ na báze regulovaných cien, dosiahli by sme celkovú priemernú cenu 2 390,-Sk/MWh (z toho odvodená cena za komoditu 1 070,-Sk/MWh), teda nižšiu o +6,7 % ako oprávnený odberateľ. Pri našom značne rovnomernom odbere sme doplácali na zníženie podielu platieb za „výkon“ (rok 2002 = 32 %, rok 2003 = 12 %, rok 2004 = 3 %). To bola druhá rana od trhu s elektrinou, ktorá však už bolela. Ako oprávnený odberateľ sme nezískali žiadne zásadné výhody, ale naopak sme utrpeli straty – vzrástli naše náklady, namiesto deklarovanej možnosti dosiahnuť na liberalizovanom trhu nižšie ceny. V priebehu roku 2004 nadobudla účinnosť nová legislatíva pre energetiku. Bol prijatý Zákon č. 656/2004 Z.z. – zákon o energetike a Zákon č. 658/2004 Z.z. – zmena zákona o regulácii v sieťových odvetviach. Čo sa zmenilo s novou legislatívou?  Všetci odberatelia sa povinne stali oprávnenými odberateľmi od 1.1.2005 (okrem domácností, pre ne platí termín 1.7.2007).  Cena elektriny ako komodity už nie je regulovaná. Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2005 sme zaregistrovali zásadné zmeny voči predchádzajúcim rokom:  Na náš dopyt nám zaslali ponuky už všetky tri rozvodné podniky na Slovensku - ZSE,

SSE a VSE.  SE nám znova ani na výzvu nedali ponuku.  Teda rozvodné podniky už prejavujú aký taký záujem o dodávky mimo svoje vyhradené územie.  Prvý krát sme pocítili záujem dodávateľa – záujem získať nového zákazníka, resp. strach o stratu zákazníka Od 1.7.2005 nadobudlo účinnosť nové nariadenie vlády SR č. 124/2005 Z.z., ktorým sa ustanovujú pravidlá pre fungovanie trhu s elektrinou. Stále ale ešte chýbajú Prevádzkové poriadky pre prevádzkovateľa prenosovej sústavy (PPS) a troch rozvodných podnikov - regionálnych prevádzkovateľov distribučných sústav (PDS). Ich schválenie regulačným úradom sa značne odďaľovalo, meškanie bolo cca jeden rok. Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2006 sme nezaregistrovali zásadnú zmeny voči predchádzajúcemu roku. Znova sme mali vo výbere ponuky len od troch PDS. Na trh v SR síce prichádzajú nový relevantní dodávatelia – obchodníci s elektrinou, ktorí vyčkávali na vydanie pravidiel – legislatívy. Títo však zatiaľ neprejavujú výrazný záujem o koncových priemyselných odberateľov. Ako hlavné dôvody takéhoto ich chovania považujem zatiaľ nezadefinované chovanie PPS a PDS (chýbajú ich prevádzkové poriadky). A vzhľadom na minimálne portfólio

23

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

odberateľov obchodníci nemajú záujem o odberateľov s režimom prenesenej zodpovednosti za odchýlku. A o takýto režim naopak majú záujem temer všetci odberatelia. Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2007 sme zaregistrovali ďalšie zásadné zmeny v prístupe k odberateľom voči predchádzajúcemu roku. Postupne na trh prichádzali noví hráči – obchodníci s elektrinou. Tí samozrejme potrebovali získať svojich zákazníkov. Pretože nových odberateľov je veľmi málo, preto musia získavať svojich zákazníkov z radov zákazníkov starých dodávateľov – PDS (ZSE, SSE a VSE). Začína sa boj o zákazníka, mení sa pozitívne prístup dodávateľa k odberateľovi – zákazníkovi. My sme o ponuku podľa zadania oslovili až 10 dodávateľov – obchodníkov a cítili sme eminentný záujem dodávateľov o možnosť dodávať nám elektrinu. Prvý krát sme sa naozaj cítili ako zákazník. Viac o tom v ďalších častiach

na spotrebe majú naše klimatizácie – výroba chladu. Preto pravidelne sledujeme predpovede počasia a máme spracovanú predikciu spotreby podľa vonkajšej teploty. Na obr. č. 2 až 4 môžete vidieť výsledky, ako sa my snažíme spolupôsobiť s dodávateľom, tým znižovať jeho náklady a tým zvyšovať našu atraktivitu, pokiaľ ide o čo najpresnejšie plánovanie nášho odberu – nákupu elektriny, minimalizovanie hodinových odchýlok, náš profil záťaže (porovnanie plánovaných a skutočných odberov podľa týždenných – denných OD, v jednotlivých hodinách počas vybraného letného mesiaca minulého roka, v jednotlivých dňoch od začiatku tohto roka, dosahované odchýlky – v kWh a %). Nechám na čitateľovi, ako posúdi kvalitu nášho plánovacieho procesu. Len pre informáciu uvádzam, že k tomu nemáme žiadne SW (okrem Excel) a ani vyčleneného zamestnanca.

NASTAVENÉ KONKURENČNÉ PROSTREDIE PRE TRH S ELEKTRINOU

PREFEROVANÉ POŽIADAVKY ODBERATEĽA NA DODÁVATEĽA ELEKTRINY

Základné legislatívne predpisy pre liberalizovaný trh s elektrinou na Slovensku sú :  Zákon č. 656/2004 Z.z. – tzv. zákon o energetike (nahradil Zákon č. 70/1998 Z.z.),  Zákon č. 276/2001 Z.z.– zákon o regulácii v sieťových odvetviach vč. neskorších zmien (najmä 658/2004 a 107/2007),  Nariadenie vlády SR č. 124/2005 Z.z., ktorým sa ustanovujú pravidlá pre fungovanie trhu s elektrinou,  Prevádzkové poriadky PPS a regionálnych PDS,  Výnosy ÚRSO o rozsahu a spôsobe cenovej regulácie v elektroenergetike.

Podľa mňa existujú niektoré základné otázky, na ktoré si musí odberateľ zodpovedať na úvod, pred spracovaním zadania na výber dodávateľa elektriny. Tie sú najmä :  Aké máme technicko–personálne zabezpečenie pre jednotlivé činnosti na trhu s elektrinou (na nákup elektriny)?  Chceme nakupovať elektrinu aj v zahraničí a zúčastňovať sa aukcií prenosovej kapacity cezhraničných vedení?  Aký režim zodpovednosti za odchýlky si chceme zvoliť?  Máme záujem a ozajstnú vôľu zmeniť dodávateľa?  Chceme nakupovať od jedného alebo aj od viacerých dodávateľov?

Čo najviac zaujíma dodávateľov? Podľa môjho názoru to sú:  seriózny partnerský vzťah,  objem spotreby, ale najmä profil zaťaženia,  dobrá platobná disciplína,  ako odberateľ ovplyvňuje náklady dodávateľa,  riadenie spotreby, schopnosť minimalizovať odchýlky,  včasné a čo najpresnejšie podklady pre nákup elektriny. My nášmu dodávateľa priebežne počas celého roka upresňujeme naše predpokladané spotreby s tým, že úplne záväzné údaje, pokiaľ ide o hodinový odberový diagram (OD), zasielame na nasledujúci týždeň vždy v stredu (D-3) a v prípade potreby tento ešte upresňujeme po dňoch v termíne D-2. Náš odber je najviac ovplyvňovaný v letných mesiacoch vonkajšou teplotou, nakoľko značný podiel

24

Podľa mojich skúseností odpovede u väčšiny odberateľov na takéto otázky sú :  Máme minimálne technicko–personálne zabezpečenie pre jednotlivé činnosti na trhu s elektrinou (na nákup elektriny).  Preto nechceme nakupovať elektrinu aj v zahraničí a nebudeme sa zúčastňovať aukcií prenosovej kapacity cezhraničných vedení.  Preto si zvolíme režim prenesenej zodpovednosti za odchýlky.  Máme záujem a ozajstnú vôľu zmeniť dodávateľa. Ale len, ak tým získame zaujímavé výhody (obvykle cena) bez veľkých rizík (istota dodávok).  Chceme nakupovať len od jedného dodávateľa. Ako viete zistiť relevantných – možných dodávateľov elektriny vyhovujúcich týmto kritériám?

I

K

A

Na web stránkach www.sepsas.sk nájdete aktuálne platný zoznam subjektov zúčtovania. Vynecháte tých, ktorí sú sami odberatelia (obvykle nemajú záujem dodávať elektrinu mimo svoju lokálnu distribučnú sústavu - LDS). Požiadate vyselektovaných dodávateľov – obchodníkov s elektrinou o spracovanie ponuky. K spracovaniu ponuky pripraviť dotazník, preferované požiadavky a podklady (priebeh odberu v predchádzajúcom období – napr. 1 rok, plánovaný odber na zmluvné obdobie – množstvo a profil – hodinový OD). Ak chcete stanoviť svoje preferované požiadavky na dodávateľa elektriny, musíte si znova položiť niektoré otázky a odpovedať si na ne :  Na čom Vám najviac záleží? (cena, platby)  Aké sú Vaše najväčšie riziká v podnikaní, ktoré vyvolávajú riziká do nákupu elektriny?  S akou istotou a presnosťou viete odhadnúť svoju spotrebu elektriny? (M, Q, R)  S akou istotou a presnosťou a v akom predstihu viete definovať svoj hodinový odberový diagram?  O aký typ zmluvy máte záujem? Príklad preferovaných požiadaviek a otázok na dodávateľa elektriny vychádzajúcich z nášho postupu:  režim prenesenej zodpovednosti za odchýlky,  možnosti úprav OD (týždenný D-3, denný D-2),  obdobie pre vyhodnotenie odberu min. štvrťrok,  platba len za skutočne odobraté množstvo (tolerancia ±10%),  možnosť zmeniť zmluvné množstvá (kWh) pred nasledujúcim obdobím (Q, R),  možnosť bilaterálnych obojsmerných krátkodobých obchodov s elektrinou,  bonusy pri dosiahnutí malej hodinovej odchýlky,  zasielanie aktualizovaných požiadaviek na dodávku elektriny cez web portál, resp. emailami,  zálohové platby max. do výšky 50 %,  splatnosť vyúčtovacej faktúry 45 dní,  ročná pevná cena,  preferujeme viacročný kontrakt (3 až 10 rokov),  cena na ďalšie roky: pevná cena alebo stanoviť vzorec pre výpočet,  preferujeme tzv. združenú zmluvu (dodávka, odchýlky, distribúcia),  k dispozícii funkčný zákaznícky web portál (namerané údaje o odbere, faktúry, aktualizácia OD, ...),  zabezpečiť proces zmeny dodávateľa a subjektu zúčtovania,  pridelenie osobného Key Account Managera (KAM). Taktiež pre overenie dodávateľa sme požado-

M A G A Z Í N

(MWh/de)

370

360

350

340

330

P. . da 320 1

16

31

46

61

76

91

Plánovaný odber elektriny poda OD (MWh)

106

121

Skutoný odber elektriny (MWh)

Obrázok 2: Porovnanie plánovaných a skutočných denných odberov elektriny v MWh v roku 2007

5% 4%

vali od dodávateľov niektoré ďalšie informácie:  uveďte profil Vašej spoločnosti a vlastnícke vzťahy,  v ktorých štátoch podnikáte v oblasti dodávok elektriny,  objemy dodanej elektriny za posledných 5 rokov,  dostupnosť KAM - čas od výzvy po termín stretnutia,  Vaše majetkové ručenie, poistenie,  max. výška garancie náhrady škody pri nedodaní elektriny,  podiel vlastnej výroby elektriny na predaji,  kto sú Vaši hlavný dodávatelia a ich podiel,  referencie – spoľahlivosť dodávok elektriny,  podpora pri identifikácii racionalizačných opatrení v spotrebe,  kapitálové spolufinancovanie pre realizáciu opatrení,  účasť na e-aukcii na predmetnú dodávku elektriny.

ZMLUVNÉ VZŤAHY

3% 2% 1% 0% 1

16

31

46

61

76

91

106

121

-1% -2% -3% -4% -5%

P. . da Odchýlka(%)

Obrázok 3: Porovnanie plánovaných a skutočných denných odberov elektriny - odchýlka v %

100%

1000

800

711

736

743

80%

643 60%

0%

200

99%

20%

36%

271

40%

67%

400

96%

86%

502

100%

600

1 0%

0 Nad ± 6%

Do ± 1%

Do ± 2% Podiel odchýlok (%)

Do ± 3%

Do ± 4% Poet odchýlok

Obrázok 4: Štatistický prehľad dosiahnutých odchýlok za letný mesiac

Do ± 5%

Do ± 6%

Aké zmluvy musí mať oprávnený odberateľ elektriny uzatvorené, aby mohol odoberať elektrinu? V každom prípade musí mať každý oprávnený odberateľ elektriny vopred uzatvorenú zmluvu o pripojení do sústavy. Tú uzatvárate vždy s prevádzkovateľom sústavy, na ktorú bude napojené Vaše odberné miesto. Túto zmluvu dnes u jestvujúcich odberov máte. V prípade zmeny napojenia (napr. zvyšujete odber) musíte uzatvoriť novú zmluvu o pripojení. Čo má táto obsahovať si môžete pozrieť v Pravidlách trhu s elektrinou. Táto zmluva rieši len otázky, ako (spôsob pripojenia) a koľko elektriny (výkon) budete môcť odoberať, nerieši žiadne otázky o dodávke elektriny (množstvá, čas, ...). Potom pre riešenie zmluvného vzťahu na odber elektriny sú v princípe dve varianty riešenia :  buď si uzatvoríte Zmluvu o dodávke elektriny a s tým súvisiacich služieb (t.j. vč. distribúcie) s jedným partnerom – dodávateľom elektriny (niekedy sa používa aj názov združená zmluva). A ten potom uzatvorí s PDS (ak je to iný subjekt) tzv. rámcovú distribučnú zmluvu (spoločnú pre všetkých svojich odberateľov v danej DS,  alebo si uzatvoríte osobitné zmluvy a to : – Zmluvu o distribúcii elektriny (s príslušným prevádzkovateľom DS) a – Zmluvu o dodávke elektriny (s dodávateľom resp. obchodníkom) a – Zmluva o zúčtovaní odchýlok (so zúčtovateľom odchýlok = SEPS) alebo – Zmluvu o prevzatí zodpovednosti za odchýlku (s dodávateľom – obchodníkom),

25

E

L

E

K

T

R

O

pričom túto môžete spojiť do jednej zmluvy so zmluvou o dodávke elektriny. Ktorý variant si má odberateľ zvoliť? Podľa môjho názoru pri rozhodovaní treba zvažovať nasledovné aspekty:  Je pre náš odber dôležitý osobný kontakt s PDS? Teda má kvalita distribúcie zásadný dopad na naše odberné miesto? Ak áno, doporučujem mať osobitnú zmluva na distribúciu priamo s PDS, v ktorej si môžem priamo riešiť nadštandardné potreby. Taktiež v prípade potreby určitých informácií o DS môžete priamo komunikovať ako zmluvný partner s PDS. Vychádzam pri tom z osobných skúseností, že omnoho jednoduchšie je dohodnúť zmluvné podmienky na dodávku elektriny ako podmienky na distribúciu, najmä v prípade nadštandardných potrieb. Teda zmluvu na distribúciu bez problémov uzatvoríte na dobu neurčitú, to pre Vás nie je žiadny finančný záväzok. Dodatkami si len upresňujete hodnotu rezervovanej kapacity.  Ste väčší odberateľ? A pritom nemáte úplne jasno, ako sa budete správať na trhu? Chcete často pokúšať šťastie a hľadať iného dodávateľa? V takom prípade tiež doporučujem mať osobitnú zmluvu na distribúciu.  Ak ste menší odberateľ a postačujú Vám štandardné podmienky v distribúcii (pozri si prevádzkový poriadok DS), potom určite doporučujem mať s dodávateľom len jednu jedinú zmluvu. Tým máte jednoduchší kontakt len s jedným partnerom, jeden platobný styk a pod. Potom časť zmluvy riešiaca distribúciu bude v podstate obsahovať len odvolávky na zákony, vyhlášky, Pravidlá trhu s elektrinou a prevádzkové predpisy.

OČAKÁVANIA VKLADANÉ DO OTVÁRANIA TRHU S ELEKTRINOU, ICH NAPLNENIE Po prečítaní predchádzajúcich riadkov ste určite sami došli k názoru, že naše očakávania vkladané do otvárania trhu s elektrinou boli veľké. V minulosti som osobne navštívil viacero európskych štátov (Fínsko, Taliansko, Poľsko, ale aj ČR) a diskutoval s relevantnými partnermi (odberatelia, regulačné úrady, výrobcovia) o ich skúsenostiach s otváraním trhu u nich. Obvyklé reakcie hlavne odberateľov boli pozitívne. Temer všetkým odberateľom klesli ceny za elektrinu, a o to hlavne určite ide každému. Preto okamžite, ako sa nám naskytla možnosť, tak sme žiadali prideliť štatút oprávneného odberateľa. Ale ako to dopadlo, to ste si už prečítali. Teda naše skúsenosti z počiatkov otvárania trhu sú jednoznačne negatívne. Ako hlavné príčiny tohto sklamania dnes vidím v dvoch aspektoch :

26

E

N

E

R

G

E

T

 Pred otváraním trhu nakupovali elektrinu všetci odberatelia za regulované ceny a v týchto cenách nebola započítaná skutočná trhová cena elektriny ako komodity. Preto, keď sme prišli na trh ako nechránený odberateľ, nevedeli sme nakúpiť elektrinu v cene, ako boli regulované ceny.  Po splnení podmienky – veľkosti ročnej spotreby elektriny – stať sa oprávneným odberateľom, voľba režimu chránený alebo oprávnený odberateľ bola na odberateľovi a väčšina odberateľov z pohodlnosti využila možnosť ostať chráneným odberateľom a tým využila deformované regulované ceny. Až nová legislatíva platná od roku 2005 zaviedla „povinný“ štatút oprávneného odberateľa a pre všetkých týchto odberateľov cena elektriny – komodity už nebola regulovaná. Pravdepodobne v tomto okamihu sa začali kompenzovať naše predchádzajúce finančné straty s našimi skúsenosťami s „trhom“ s elektrinou. Za predchádzajúce dva roky (20032004) sme získali skúsenosti s plánovaním hodinových odberov, s predikciou spotreby, čo verím, sa premietlo v ďalšom období do našej lepšej vyjednávacej pozície s dodávateľmi a dosiahli sme lepšie ceny ako iní odberatelia. Následne na to bola vydaná aj sekundárna legislatíva a boli vydané prevádzkové poriadky prevádzkovateľov sústav (PS a DS). V podstate až po tomto by som trh s elektrinou začal považovať za otvorený „De facto“ a nielen „De jure“ ako dovtedy. Verím, že ak sa podarí v pripravovaných novelách primárnej aj sekundárnej legislatívy zohľadniť aj požiadavky odberateľov, má v SR trh s elektrinou šancu byť naozaj liberalizovaný. Obávam sa však, že veľa z našich očakávaní zostane nenaplnených. Veľkým nebezpečenstvom pre fungujúci trh bude asi dočasný stav deficitu elektriny v SR a taktiež v ďalších štátoch smeroch na juhovýchod. Lebo tam, kde nie je dostatok tovaru, asi nie je možné hovoriť o fungujúcom trhu. A namiesto znižovania cien elektriny musíme očakávať zbližovanie cien elektriny na Slovensku s cenami napr. v Nemecku.

I

K

A

VÝHĽADY DO BUDÚCNA Na to, aby človek mohol byť úspešný v prvom rade potrebuje pozitívne myslieť. Preto verím, že čoskoro príde ten deň, keď bude na trhu s elektrinou dostatok tovaru, bude existovať energetická burza, nebudú existovať aukcie dominantných výrobcov na nedostatkový tovar, nebude problémom realizovať aj pre bežných odberateľov krátkodobé obchody. Verím, že sa presadí výrazné skrátenie termínov na zmenu dodávateľa (dnes sú to dva mesiace) a že sa maximálne zjednoduší celý proces zmeny. V tomto smere čaká nás odberateľov, ale aj novo prichádzajúcich obchodníkov na slovenský trh s elektrinou tvrdý zápas s tradičnými dodávateľmi, ktorí sa určite snažia a budú snažiť o také podmienky, aby ich dominantná pozícia na trhu bola čo najmenej ohrozovaná. V tomto smere by odberatelia mali spolupracovať s novými obchodníkmi. A my odberatelia si musíme uvedomiť, že dobrý trh (z nášho pohľadu) nevznikne tak, že budeme stále len hovoriť, aké je to všetko zlé, ale musíme sa jednotlivo a spoločne zapojiť do vybojovania lepších podmienok na trhu pre nás. Nespoliehajme sa, že to za nás spravia iní.

O AUTOROVI Ing. MARIÁN PÍPA absolvoval v r. 1980 Slovenskú vysokú školu technickú v Bratislave, Elektrofakultu, odbor Elektrické stroje a prístroje. Do r. 1984 pracoval ako elektroprojektant. Odvtedy až dodnes pracuje v Johns Manville Slovakia v Trnave (predtým názov Skloplast) na rôznych pozíciách. Začal na investičnej výstavbe v oblasti technickej prípravy energetických častí stavieb. Neskôr prešiel na útvar Energetiky. Tu zastával viaceré pozície. Dnes pôsobí ako vedúci útvaru Energetika. Kontakt na autora: [email protected]

P L Y N Á R E N S T V Í M A G A Z Í N

Pokuta pro RWE Transgas činí 240 milionů, jde o nejvyšší sankci jedné firmě

Zahraničí Nákup a přeprava do České republiky Moravské naftové doly (cca 0,5 %)

Výběr z tiskových zpráv

TISKOVÁ ZPRÁVA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZE DNE 13. BŘEZNA 2007 Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku. Uvedená společnost v období od 5. 11. 2004 do 10. 8. 2006 neumožnila provozovatelům konkurenčních regionálních distribučních soustav uzavřít smlouvy o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu, které by těmto firmám reálně umožnily účinně konkurovat provozovatelům regionálních distribučních soustav náležejících do holdingu RWE. Společnosti Jihočeská plynárenská a Pražská plynárenská tak byly znevýhodněny v soutěži o tzv. oprávněné zákazníky. RWE také odmítala dodávat zemní plyn jinam než do tzv. bilančních zón jednotlivých regionálních distributorů a tím blokovala a omezovala vznik konkurenčního prostředí. Za situace, kdy regionální distributoři nakupují zemní plyn na vstupu do své bilanční zóny, musí v podstatě akceptovat podmínky jednostranně diktované účastníkem řízení. Například Jihočeská plynárenská měla o dodávky mimo svou bilanční zónu zájem, RWE Transgas to však opakovaně odmítl. Dominant tak vytvářel umělé bariéry vstupu nových soutěžitelů na trh, resp. bariéry expanze stávajících konkurentů svých regionálních distributorů. Jednání účastníka řízení je třeba hodnotit jako o to závažnější, že se jej dopustil na samotném počátku liberalizace plynárenství v České republice. To se tedy negativně projevilo na trhu, který se postupně otevírá hospodářské soutěži a na kterém jakékoli vylučovací jednání dominantního soutěžitele může zpomalit či jinak ohrozit nastoupení pozitiv, spojených s liberalizací a větší konkurencí pro konečné spotřebitele. Dotčen byl zároveň sektor, který hraje klíčovou roli při zajišťování energetických potřeb konečných spotřebitelů i ekonomiky jako celku, v rámci něhož má jakékoliv protisoutěžní jednání ty-

Velkoobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků Velkoobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii chráněných zákazníků (regulace ERÚ)

RWE Transgas

S

JMP

SMP

K L

VČP

Přeprava plynu po území České republiky – přepravní soustava (provozovatelem RWE Transgas Net, s.r.o. – od 1. 1. 2006)

A D O V Á N Í

ZČP

SeČP

StřČP

PP

JČP

Wingas 1.1.2006

BILANČNÍ ZÓNY Přeprava plynu po bilančních zónách – distribuční soustavy Maloobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků

Kategorie oprávněných zákazníků

Maloobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii chráněných zákazníků

1.1.2005 liberalizace trhu, možnost změny dodavatele

pově rozsáhlé negativní důsledky. Takové jednání se totiž může přímo nebo nepřímo negativně projevit ve sféře v podstatě každého podniku či spotřebitele. Co se týče výše konečné sankce, ta byla oproti prvostupňovému rozhodnutí snížena o 130 milionů korun. K tomuto postupu vedlo předsedu ÚOHS několik důvodů. Za porušení zákona totiž nelze považovat rozhodnutí RWE, že jeho sesterské společnosti (regionální distributoři) nebudou podnikat mimo svou bilanční zónu. Dále bylo zastaveno řízení týkající se možného porušení zákona, které ÚOHS spatřoval v tom, že RWE stanovilo v roce 2005 cenu za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků ve stejné výši, jako byla stanovena cena za uskladnění plynu pro kategorii chráněných zákazníků. Toto možné porušení zákona nebylo dostatečně prokázáno. Při snížení pokuty byl zohledněn zejména fakt, že účastník řízení po změně části vedení společnosti, začal s ÚOHS prakticky ihned po uložení prvostupňové sankce spolupracovat. Po projednání jak s naším úřadem, tak i s Energetickým regulačním úřadem, společnost předložila a později uzavřela se svými zákazníky smlouvy, které již jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Konstatujeme, že k dnešnímu dni je protisoutěžní stav, kvůli kterému bylo správní řízení zahájeno a kvůli němuž byla uložena tato mimořádně vysoká pokuta, již odstraněn a trh s plynem se může otevírat. Výslednou sankci lze tedy hodnotit za přiměřenou, není však diskriminační nebo lik-

Kategorie chráněných zákazníků

Regulace ERÚ Dodavatel dle bilanční zóny, ERÚ stanovená cena za komoditu i uskladnění

vidační. V konečném součtu jde stále o nejvyšší pokutu pravomocně uloženou jedné společnosti v jednom správním řízení. odbor vnějších vztahů ÚOHS

TISKOVÁ INFORMACE RWE TRANSGAS ZE DNE 13.3.2007 REAKCE RWE TRANSGAS NA ROZHODNUTÍ ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Společnost RWE Transgas vnímá pozitivně, že antimonopolní úřad zohlednil některé z řady našich argumentů, které jsme uplatňovali v průběhu správního řízení, a pokutu výrazně snížil. Jsme však nadále přesvědčeni, že náš postup nezpůsobil v roce 2005 na trhu žádné škody. V průběhu prvoinstančního i druhoinstančního řízení jsme aplikovali na základě doporučení ÚOHS řadu změn. Předložili jsme jednotné návrhy smluv mezi RWE Transgas a jednotlivými distribučními plynárenskými společnostmi, které jim usnadňují prodej zemního plynu ve všech distribučních regionech v ČR. Rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže nyní budou analyzovat naši experti a právníci a teprve poté zvolíme další postup. Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE Transgas, a.s. Kontakt na autora tiskové zprávy: [email protected]

27

P L Y N Á R E N S T V Í

Ceny zemního plynu – co nového v roce 2007 Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o.

VÝVOJ IMPORTNÍCH CEN ZEMNÍHO PLYNU

V

zhledem k závislosti ČR na dovozu zemního plynu (97 – 98 % z celkové spotřeby) je vývoj importních cen nejdůležitějším indikátorem pro výši konečné ceny plynu pro spotřebitele. Importní ceny plynu pro ČR i pro další evropské země jsou svázány cenovým vzorcem s vývojem cen ropných produktů, konkrétně těžkého a lehkého topného oleje, malou měrou také s vývojem světových cen černého energetického uhlí. Ropné produkty zase reagují na vývoj cen ropy. Ceny plynu tak zprostředkovaně a s rozložením do delšího časového období reagují na vývoj cen ropy. Ropný trh se přes svou celkovou těkavost přece jen v posledním roce poněkud uklidnil na cenách kolem 65 USD/b a nenaplnily se pesimistické prognózy, které posílaly ceny ropy stále výše až ke 100 USD/b Přejdeme rovnou k důsledkům pro plyn. Vývoj importní ceny plynu od r. 2000 do dubna 2007 je uveden v grafu č. 1. Z něho je patrné, že od druhého pololetí 2006, kdy importní cena plynu dosáhla svého maxima až nad 260 USD/1000 m3, dochází k mírnému poklesu. Stále se ale jedná o vysoké ceny. Pokles importních cen zemního plynu byl dále ještě zesílen vývojem směnného kursu CZK, viz grafy č. 2 a 3. Od roku 2000 koruna stabilně posiluje k USD (relevantní pro rus-

V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních problémů s cenami plynu na počátku r. 2006 navrhoval i některé změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé „kroky správným směrem“ již byly provedeny. s cenovým skokem po první etapě liberalizace trhu s plynem a riziko zneužití silně dominantního postavení RWE na českém trhu s plynem bylo i důvodem, proč Energetický regulační úřad (ERÚ) až do 1.4.2007 reguloval cenu komodity pro oprávněné zákazníky maximálními cenami. Obávaný další nárůst cen po skončení této regulace naštěstí nenastal, ve velké míře i díky výše zmíněnému příznivému vývoji importních cen.

ký plyn) i k EUR (relevantní pro norský plyn) a tento trend se dá s velkou jistotou předpokládat i v delší perspektivě.

VÝVOJ CEN ZEMNÍHO PLYNU V ČR PRO KONEČNÉ ODBĚRATELE Importní cena plynu se v současnosti podílí na konečné ceně pro domácnosti přibližně dvěmi třetinami. U průmyslových odběratelů pak podíl platby za komoditu může v závislosti na charakteru odběru přesáhnout 80 %. Příznivý vývoj dovozních cen proto umožnil snížení cen pro všechny konečné odběratele již od 1.10.2006, další snížení nastalo od 1.1.2007. Poslední úprava od 1.4.2007 pak nepřinesla významnější změny a cenovou stagnaci můžeme očekávat i pro 3.čtvrtletí 2007. Dlouhodobý vývoj cen pro několik vybraných kategorií odběru (všechny ceny jsou bez DPH) zachycuje graf č. 4. Koneční zákazníci tedy přechod od regulovaného k plně liberalizovanému trhu s plynem tentokrát téměř nepocítili na změně ceny. Od 1.1.2007 jsou totiž všichni odběratelé zemního plynu oprávněnými s právem volby dodavatele. Situace se tak formálně srovnala s elektroenergetikou. Fakticky ale panují mezi plynárenstvím a elektroenergetikou zásadní rozdíly, reálná konkurence je v plynárenství podstatně nižší. Omezená konkurence, špatné zkušenosti

KONKURENČNÍ SITUACE NA ČESKÉM TRHU S PLYNEM Již v r. 2006, ale ve větší míře až letos, se přece jen objevily pro české odběratele plynu konkurenční nabídky, tzn. jiné než od zavedených dodavatelů ze skupiny RWE, EON a Pražské plynárenské. Jde především o nástup dceřiné společnosti Gazprom firmy Vemex. Vemex má v současnosti podepsány kontrakty s přibližně 10 významnými průmyslovými odběrateli, včetně kontraktu s Pražskou plynárenskou. Celkově jde o dodávky v objemu cca 300 mil. m3/rok, to je cca 3 % současného trhu. Ambice firmy Vemex jsou ale vyšší, cca 7 % trhu. Vemex se zatím zaměřil na velké zákazníky s odběrem nad 5 mil. m3/rok, nejlépe s technologickým, rovnoměrným charakterem odběru. Snižuje si tak riziko odchylek a požadavky na podzemní zásobníky. Další z potenciálních konkurentů, němecVývoj smnného kursu CZK/USD

280

43

260

41 prmrný kurs v msíci (CZK/USD)

240

import price (USD/1000m3)

220

200

180

160

140

39 37 35 33 31 29 27 25 23 21

120

80 1

Graf č. 2: Vývoj směnného kurzu Kč vůči americkému dolaru v období 1/2000 – 4/2007

01/2007

01/2006

01/2005

01/2004

01/2003

01/2002

-0 1 I-0 1 X01 I-0 2 IV -0 2 VI I-0 2 X02 I-0 3 IV -0 3 VI I-0 3 X03 I-0 4 IV -0 4 VI I-0 4 X04 I-0 5 IV -0 5 VI I-0 5 X05 I-0 6 IV -0 6 VI I-0 6 X06 I-0 7 IV -0 7 VI

00

I-0

IV

0 I-0 0

X-

VI

-0

I-0

IV

0

msíc/rok

Graf 1: Vývoj importní ceny zemního plynu v období 1/2000 až 4/2007

28

01/2001

01/2000

19 100

M A G A Z Í N

Říjen 2006

1 mil.m3 (1)

10 mil.m3 (2)

100 mil.m3 (3)

rozdíl (1) – (2)

rozdíl (2) – (3)

rozdíl (1) – (3)

Německo

4,11

3,02

2,11

1,09

0,91

2,00

Rakousko

2,61

2,53

2,36

0,08

0,17

0,25

Itálie

2,94

2,56

2,43

0,38

0,13

0,51

UK

2,86

2,72

2,63

0,14

0,09

0,23

Francie

2,94

2,57

2,42

0,37

0,15

0,52

ČR

2,60

2,50

2,46

0,10

0,04

0,14

Tabulka 1: Srovnání cen plynu pro velkoodběratele ve vybraných státech EU; vše bez DPH, v cent EUR/kWh.

1,0

Vývoj smnného kurzu CZK vi EURO 37

0,9

36 0,8

34

cena za plyn (K/kWh)

prmrný kurz (CZK/EUR)

35

33 32 31 30

0,7

0,6

0,5

0,4

29 0,3

 možnost fixace ceny plynu na stanovené období (tento produkt zatím Vemex nenabízí),  možnost platit v EUR či USD (jde však o pouhý přepočet z CZK; zde Vemex nabízí komplexnější službu s cenou přímo v USD, umožňující profitovat ze zpevňování kurzu USD/CZK),  individuální ceny na základě cenového vzorce (totéž Vemex). Celkově ale platí, že nabídky smluv pro velké zákazníky je nutno vždy posuzovat individuálně a nelze paušalizovat. ENA v tomto směru již delší dobu spolupracuje s velkými odběrateli plynu a z vlastních zkušeností víme, že kvalifikované vyhodnocení nabídek může přinést značné úspory.

6

I.0 7

VI I.0

5

I.0 6

4

I.0 5

VI I.0

VI I.0

3

I.0 4

I.0 3

2

stední odbratel

VI I.0

VI I.0

1

I.0 2

0

I.0 1

VI I.0

VI I.0

9

I.0 0

9

domácnost-vytápní

Graf 3: Vývoj směnného kurzu Kč vůči EUR v období 1/2000 – 4/2007

ký Wingas (vlastněný ruským Gazpromem a německým Wintershallem), zatím nezískal v r. 2007 českého odběratele. Tuzemská těžební společnost Moravské naftové doly Hodonín prodává vlastní plyn majetkově spřízněným podnikům. Byť i takto omezená konkurence, přece jen zřejmě přispěla i ke zlepšení nabídky dominantního prodejce RWE. Skupina RWE zavedla řadu nových produktů pro své velké zákazníky s odběrem nad 5 mil. m3/rok, jako je:

I.9

8

msíc/rok

VI I.9

7

I.9 8

VI I.9

6

5

I.9 7

VI I.9

VI I.9

I.9 6

0,2 VI I.9

1/07

1/06

1/05

1/04

1/03

1/02

1/01

1/00

27

I.9 5

28

velkoodbratel

Graf 4: Vývoj průměrné ceny zemního plynu pro vybrané skupiny odběratelů v letech 1995-2007

SROVNÁNÍ CEN PLYNU SE ZAHRANIČÍM Pro domácnosti a maloodběr jsou tuzemské ceny stále nižší než v západoevropských zemích, v případě cen zemního plynu pro velkoodběratele se však cenová hladina již srovnala. Tento jev je tím výraznější, čím vyšší odběry sledujeme, viz srovnání v tabulce č. 1. Zajímavé je zejména srovnání s Německem. Nevyhnutelností srovnat naše ceny energií s Německem jako se sousedním státem a významným obchodním partnerem se totiž občas argumentuje, zejména pokud se hovoří o zvyšování cen pro domácnosti. Současně se ale zapomíná na fakt, že Německo je i v rámci starých států EU extrémní svou velkou cenovou diferenciací v závislosti na charakteru odběru. Je to cenová politika podporující průmysl. Podle našeho názoru je opravdu nutné více zvýhodnit velké odběratele s pravidelným odběrem a poslední cenové úpravy v ČR k 1.1.2007 a k 1.4.2007 skutečně šly tímto správným směrem. Nicméně, pokud bychom chtěli kopírovat situaci v Německu, dostali bychom se z jednoho extrému do druhého. Postupné posilování koruny navíc pomůže přiblížit naši v průměru stále o něco nižší cenovou úroveň k EU.

NOVÁ PRAVIDLA TRHU S PLYNEM Od 1.1.2007 platí nová Pravidla trhu s plynem daná vyhláškou ERÚ 524/2006 Sb. Základní změnou je ustavení virtuálního prodejního bodu, na kterém jsou registrovány veškeré transakce na úrovni velkoobchodu. V oblasti rezervace kapacit přepravy je to pak přechod na systém entry/exit. V praxi to znamená změnu spíše pro dovozce plynu, případně tuzemské producenty plynu. Koneční odběratelé nadále platí ve výsledné ceně teritoriálně nediferencovanou platbu za přepravu a diferencované platby za distribuci, podle místa určení dodávky. Za pozornost stojí, že cena za rezervovanou kapacitu při posledních úpravách výrazně stoupla, což zatím odběratele příliš nebolelo vzhledem k poklesu cen za komoditu. Pokud by ale tento trend stále pokračoval, dotklo by se to odběratelů dvojím způsobem: jednak zvýšením jejich konečných cen a jednak zhoršením pozice případných konkurenčních dodavatelů. Vysoké platby za použití sítí a jejich komplikovaná struktura totiž jak v plynárenství, tak i v elektroenergetice představují překážku pro průnik konkurence na místní trh. Před rokem, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem vyjádřil konkrétní připomínky k těmto problémům trápícím účastníky trhu s plynem:

29

P L Y N Á R E N S T V Í

NOVELIZACE ENERGETICKÉHO ZÁKONA Na některá další možná vylepšení Pravidel trhu s plynem musel ERÚ rezignovat z důvodu konfliktu se současným zněním energetického zákona. Doufejme, že se tato sporná místa podaří odstranit v rámci v současnosti probíhajícího procesu novelizace energetického zákona. Velká diskuse se očekává k případné změně v současnosti platného smluvního přístupu k podzemním zásobníků plynu na regulovaný přístup tak, jak to požadují mnozí velcí odběratelé a obchodníci s plynem. Očekávám, že nakonec se prosadí kompromisní varianta spočívající v zachování smluvního přístupu, ale se zvýšenými kompetencemi ERÚ, v lepší možnosti ovlivňovat provozní řády provozovatelů zásobníků plynu.

ZÁVĚR

 vysoké penalizace za překročení odchylek a kapacity, malé tolerance,  8 bilančních zón představuje další komplikaci a vzhledem k postupné integraci skupiny RWE to ztrácí smysl (v SR je jen 1 zóna),  požadavek na minimální těžební výkon, který si zákazník objednával u provozovatele podzemních zásobníků plynu, byl kritizován jako jednoznačně diskriminační a odporující dikci energetického zákona,  provozní řády by měly zahrnovat pouze oprávněné provozní požadavky, nikoliv zbytečné obstrukce,  pravidla trhu a ceny jsou nastaveny tak, že nedostatečně stimulují přerušitelné odběry. Přitom dvojpalivové systémy a přerušitelné smlouvy jsou významným nástrojem ke zvýšení spolehlivosti zásobování a jsou velmi rozšířené v západoevropských zemích. Na řešení těchto problémů se ENA podílela a ve spolupráci s velkými odběrateli plynu se podařilo prosadit některá zlepšení. V Pravidlech trhu s plynem platných od 1.1.2007 jde konkrétně o tyto změny:  Jednodušší definice odchylky, bližší systému používanému v elektroenergetice. Platí se pouze za odchylky, které přispívají k celkové odchylce soustavy, tzv. systémové odchylce. Naopak subjekty, které působily proti směru systémové odchylky a soustavě tím vlastně pomáhaly, nejsou nijak penalizovány a to i v případě, že překročí toleranční pásmo

30

pro odchylku. Samozřejmě nadále nesmí překročit smluvní přepravní kapacitu nad rámec tolerance, která se ale zvýšila z 2 % platných v r. 2006 na současných 3,8 %.  Obchodníkům je umožněno, aby si vzájemně po skončení měsíce prodávali případné nevyužité tolerance a vyhnuli se tak postihům ze strany provozovatele přepravní soustavy.  Nová Pravidla umožňují dodávku od více dodavatelů do jednoho odběrného místa tak, jak jsou na to odběratelé již dávno zvyklí v elektřině.  Provozovatel přepravní soustavy, což je RWE Transgas Net, má nově povinnost zveřejňovat nejen informace o volných kapacitách přepravy pro budoucí období, ale i klíčové údaje o provozu přepravní soustavy v minulosti.  Již mimo rámec Pravidel trhu s plynem byly o něco zlepšeny podmínky pro přístup k podzemním zásobníkům plynu a s platností již od 1.10.2006 byla snížena i cena za uskladňování. RWE vydělilo obchodování s kapacitou svých zásobníků plynu do samostatné společnosti RWE Gas Storage s.r.o.  Pravidla trhu také nově zavádí možnost nákupu denních kapacit přepravy a to s dvoudenním předstihem na bázi pevné kapacity a jednodenním předstihem pro přerušitelnou kapacitu. Podmínkou je uzavření rámcové smlouvy na tyto služby s provozovatelem přepravní soustavy.

A na závěr jedna perlička: v minulém čísle PRO-ENERGY magazínu (1/2007) byl zveřejněn zajímavý článek Bc. Miloše Mojžiše „Quo vadis, OTE?“ upozorňující na problematický význam Operátora trhu s elektřinou (OTE) pro reálné fungování trhu s elektřinou i na fakt, že instituce typu OTE jsou v EU raritou. Takže je příznačné, že jednou z navrhovaných změn pro novelu energetického zákona je rozšířit působnost OTE i na plynárenství.

O AUTOROVI Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. ukončil s vyznamenáním studium na Českém vysokém učení technickém, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (1978), od roku 1983 je kandidát fyzikálně technických věd. V letech 1985 až 1988 pracoval jako poradce náměstka ministra pro plynárenství, v letech 19891992 jako výzkumný pracovník VUPEK Praha a od roku 1992 jako spoluzakladatel a řídící pracovník ENA. Je specialistou na vývoj a relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energií. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých energetických technologií a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí energetické audity velkých průmyslových podniků. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních konferencích. Působí i jako expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti plynárenství. Kontakt na autora: [email protected]

T

E

P

L

O

T

E

P

L

Á

R

E

N

S

T

V

Í

Rekonštrukcia zdroja tepla vo Zvolenskej teplárenskej, a.s. s využitím spoluspaľovania biomasy a hnedého uhlia – ukončenie I. etapy Ing. Július Jankovský, generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s.

Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov. STRUČNÉ PREDSTAVENIE ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ

Obrázok 2: Principiálna schéma, rez granulačným kotlom so zariadením na spaľovanie drevnej štiepky

Spoločnosť vlastní a prevádzkuje dva zdroje – Tepláreň A pôvodný zdroj budovaný v 50tych rokoch, ako palivo používa zemný plyn. Nový zdroj, Tepláreň B, bol uvedený do prevádzky začiatkom 90-tych rokov s inštalovaným tepelným výkonom 216 MW v dvoch kotloch 2x108 MW a elektrickým výkonom 25 MW inštalovanom v protitlakom turbogenerátore. Palivová báza zdroja je hnedé uhlie,

Pred rekonštrukciou

Po rekonštrukcii

Produkcia emisií

M.j.

TZL

t/rok

32

30

SO2

t/rok

3 000

1 150

NOX

t/rok

540

415

CO

t/rok

38

30

CO2

t/rok

219 000

170 000

Tabuľka 1: Ročná produkcia znečisťujúcich látok pred a po rekonštrukcii

Schéma zapojenia teplárne v roku 2006 RS 13,5 MPa 540 oC 216

4,0 MPa 400 oC 77 MW 38,5 MW

38,5 MW

K4

K5

108,0

RS

4,0 MW

T4

5,8 MW

G4

T2

G2

T5

G5

G01

T01 K01

0,24 MPa 160 oC o

0,8 MPa 260 C

VS-SCZT

108,0

25 MW

K6 20,0 MW

Tepláre "A"

9,1 MW

K02

-0,05 MPa 65 oC 0,8 MPa 260 oC

Tepláre "B"

Obrázok 1: Principiálna schéma zapojenia technologického zariadenia teplárne

31

T

E

P

L

O

T

E

P

L

Á

R

E

N

S

T

V

Í

Obrázok 3: Tepláreň B, pohľad na lokalitu zdroja, v pozadí odkalisko popola

problémom prevádzky zdroja je, že neplní predpísané limity pre znečisťujúce látky, hlavne prekračovanie koncentrácie oxidov síry.

EKOLOGIZÁCIA ZDROJA Pri hľadaní optimálneho riešenia ekologického problému bol kladený dôraz tak na technickú ako aj ekonomickú stránku projektu, aby aj po realizácii rekonštrukcie zostala zachovaná konkurencieschopnosť produktov zdroja, ktorými sú dodávkové teplo a elektrina. Spoločnosť v roku 2005 podala žiadosť a získala nenávratný finančný príspevok (NFP) na financovanie projektu. Výška NFP je 12,7 mil. €, čo predstavuje cca 90 % investičných nákladov projektu. Cieľom projektu bola rekonštrukcia kotlov K-01 a K-02, po ktorej sa znížia emisie znečisťujúcich látok, najmä oxidov síry, na úroveň vyhovujúcu legislatívnym požiadavkám SR a EÚ. Ako najefektívnejšia alternatíva ekologizácie zdroja bol štúdiou, ktorú vypracovala odborná firma, odporučený variant spoluspaľovania nízkosírneho hnedého uhlia a biomasy. Realizáciou projektu sa dosiahne zníženie emisií SO2, z doterajšej úrovne v rozmed-

32

Bilančné hodnoty

M.j.

Pred rekonštrukciou

Po rekonštrukcii

Spotreba uhlia

t/rok

200 000

125 000

Spotreba drevnej štiepky

t/rok

0

22 000

Spotreba zemného plynu

m3/rok

1 600 000

650 000

Produkcia popola

t/rok

25 000

17 000

Tabuľka 2: Bilančné hodnoty spotreby palív a produkcie popola

zí 3 000 až 4 000 mg SO2/mn3 pod dnes platnú požadovanú limitnú hodnotu podľa legislatívy SR 1700 mg SO2/mn3, resp. limitu EÚ 1635 mg SO2/mn3 platného od 1.1.2008 pre inštalovaný príkon po rekonštrukcii zdroja (Σ 191 MW). Emisie oxidov dusíka (NOx) v dôsledku realizácie projektu ekologizácie tepelného zdroja poklesnú pod hodnotu emisného limitu 600 mg NOx/ mn3 (od 1.1.2008). Emisie tuhých znečisťujúcich látok (TZL) po realizácii projektu budú spĺňať novú hodnotu emisného limitu 50 mg.mn-3.

Súčasťou projektu je aj inštalácia automatizovaného meracieho systému kontinuálneho merania množstva emisií a zisťovania údajov o dodržaní určených emisných limitov. Okrem hlavného environmentálneho prínosu projektu, ktorým je zníženie celkových emisií z dôvodu spaľovania nízkoemisných palív, je dôležitým momentom aj zvýšenie účinnosti zariadenia a tým efektívnejšieho využitia paliva, čo tiež prispieva k celkovému zníženiu produkcie emisií. Projekt zároveň náhradou časti hnedého uhlia biomasou

O

B

S

A

H

ELEKTROENERGETIK A

6

 JAK BUDE ČEZ PRODÁVAT ELEKTŘINU NA PŘÍŠTÍ ROK?

Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA, obchodním ředitelem ČEZ, a.s.

Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část obchodu s elektřinou na českém území. Politici, představitelé burzy i sami obchodníci si od nové burzy slibují vyšší transparentnost. Jaké jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody.

8

 OBCHODOVÁNÍ NA KRÁTKODOBÉM TRHU S ELEKTŘINOU ORGANIZOVANÉM OPERÁTOREM TRHU S ELEKTŘINOU

Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou, manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik, OTE

Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná Operátorem trhu s elektřinou, a.s. je ustanovená zákonem č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Organizované krátkodobé obchodování (OKO) soupeří s několika dalšími středoevropskými burzovními platformami o přízeň účastníků trhu. Na zaměření, smysl fungování a orientaci OKO a výhled do budoucna jsem se zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu s elektřinou.

12

 PRAHA BUDE MÍT NOVOU BURZU S ELEKTŘINOU

Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou, MBA, generálním sekretářem Energetické burzy Praha

Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká v době, kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu několik významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl fungování, orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy s elektřinou jsem se zeptal pana Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha.

14

 ENERGETICKÁ BURZA ČMKBK LADÍ SYSTÉM PODLE POTŘEB TRHU

Rozhovor s Ing. Rostislavem Dubským, generálním sekretářem Českomoravské komoditní burzy Kladno

Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizovány a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl

fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem se zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK.

16

 SPX – BUDÚCNOSŤ OBCHODOVANIA S ELEKTRINOU NA SLOVENSKU?

Rozhovor s Ing. Michalom Harachom, konateľom spoločnosti SPX, s.r.o.

Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange) vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření, smysl fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem se zeptal Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s.

18

 ORGANIZACE POLSKÉHO TRHU S ELEKTŘINOU

Ing. Jan Rakowski Spolupráce: Ing Aneta Magda, WINUEL SA

Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou. Článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského elektroenergetického trhu.

22

 POSTAVENIE OPRÁVNENÉHO ODBERATEĽA NA SLOVENSKOM LIBERALIZOVANOM TRHU S ELEKTRINOU

T E P LO TEPLÁRENSTVÍ

Ing. Marián Pípa, ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava

Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s. vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od r. 1969 sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Článok popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku.

P LYN Á R E N S T V Í

27

 POKUTA PRO RWE TRANSGAS ČINÍ 240 MILIONŮ, JDE O NEJVYŠŠÍ SANKCI JEDNÉ FIRMĚ

Tisková zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 13. března 2007

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku.

28

 CENY ZEMNÍHO PLYNU – CO NOVÉHO V ROCE 2007

Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o.

V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních problémů s cenami plynu na počátku r. 2006 navrhoval i některé změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé „kroky správným směrem“ již byly provedeny.

31

 REKONŠTRUKCIA ZDROJA TEPLA VO ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ, A.S. S VYUŽITÍM SPOLUSPAĽOVANIA BIOMASY A HNEDÉHO UHLIA – UKONČENIE I. ETAPY

Ing. Július Jankovský, generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s.

Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov.

34

 VYUŽITÍ KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK V DOMÁCNOSTECH

Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc., Doc. Ing. Pavla Hejtmánková, Ph.D., Katedra elektroenergetiky a ekologie, Západočeská univerzita v Plzni

Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je jednou z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou vyššího uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími jejich nasazení a možnostmi jejich překonání.

2

M A G A Z Í N

40

 PROJEKT ROKU 2006 V SYSTÉMECH

60

Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky

Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás.

E KO LO G I E HOSPODÁRNOST

44

 VYUŽITIE NETRADIČNÝCH SUROVÍN NA VÝROBY UŠĽACHTILÝCH BIOPALÍV

Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., vedúci katedry, Katedra výrobnej techniky, Strojnícka fakulta STU v Bratislave

Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na stav technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov. V závere článku som sa pokúsil špecifikovať základné problémy spojené s nárastom výroby nových energonosičov.

50

 PRODUKCIA A ENERGETICKÝ POTENCIÁL POĽNOHOSPODÁRSKEJ BIOMASY V SR

Ing. František Zacharda, CSc, Ing. Štefan Pepich, Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky Rovinka

 EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE: NOVINKY Z PROJEDNÁVÁNÍ NÁRODNÍHO ALOKAČNÍHO PLÁNU II ANEB CO S POVOLENKOU

DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu, oddělení obchodování s emisemi, Ministerstvo životního prostředí ČR

Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán pro druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává na přední stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla do roku 2020 zredukovat emise skleníkových plynů o 20-30 %, o tom, jak si dala Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a další a další.

68

 ZÁSOBOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY ROPOU

Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina. Tvoří ji směs plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 % uhlíku, 10 až 15 % vodíku, až 4 % síry a něco málo dusíku. V současné době představuje jednou z nejvýznamnějších energetických komodit a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou ekonomiku, ale i politiku.

72

 TVORBA STRATEGICKÁ MAPY „KROK ZA KROKEM“

Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM

Z A J Í M AV O S T I

66

 DVA POHLEDY NA BUDOUCNOST ČESKÉ ENERGETIKY: PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍ VLÁDY A STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE

Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong, oddělení energetické politiky MPO

Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať už se jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské, a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok.

Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na téma Balanced Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie, kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY magazínu v čísle 1/2007 [1]. Strategická mapa je buď předstupněm tvorby BSC nebo se formulují společně. V článku, který je doplněn ukázkou strategické mapy španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace strategie.

78

 OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Ing. Norbert Tůša, B.I.D. services s.r.o.

7. odborná konference s názvem „Obchodování s emisemi skleníkových plynů - Emission Trading 2007“ pořádaná společností B.I.D. services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu Novotel.

Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie (uhlie, zemný plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého, ktoré majú za následok negatívne vplyvy na našu planétu, známe pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie (OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu, geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy.

53

 ZELENÁ ENERGIE PRO PODPORU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Ing. Josef Sedlák, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez značného úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti. Projekt Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat a přesvědčit spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti.

56

 VPLYV VODNÉHO DIELA GABČÍKOVO NA ŽIVOTNÉ PROSTREDIE

Ing. Vladimír Holčík, Vodohospodárska výstavba, š.p., Bratislava

Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo – maďarskej Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od uvedenia VD Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť dôvodom na bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných konštrukcií na životné prostredie.

3

E D I T O R I A L

Vážení čtenáři, právě jste otevřeli druhé letošní číslo našeho magazínu. V magazínu se snažíme dávat prostor pro aktuální nosná témata, která se odehrávala a odehrávají v energetických odvětvích. Pokusím se udělat krátký přehled nejdůležitějších témat, která toto číslo přináší. Plně liberalizovaný český trh s elektřinou v napětí očekává, co mu přinese nadcházející vývoj v oblasti dodávek elektřiny jednak na poli cenového vývoje a jednak na poli způsobu obstarávání elektřiny. V několika minulých letech si zákazníci, ale také obchodníci s elektřinou, zvykli na kampaň Duhové elektřiny ČEZ a aukci virtuální elektrárny, které předznamenaly cenovou hladinu na českém trhu s elektřinou pro nadcházející rok. Pro příští rok ale pravděpodobně nastane změna, takže jsem požádal A. Svobodu z ČEZ o rozhovor na téma, co ČEZ chystá na příští rok. V této souvislosti celý trh s napětím očekává, jak dopadne vznik Energetické burzy při Burze cenných papírů Praha. Představitelům vznikající Energetické burzy a dalších třech burzovních platforem (Denní trh pořádaný Operátorem trhu s elektřinou, Energetická burza při Českomoravské komoditní burze Kladno a slovenské SPX) jsem položil přibližně stejné otázky tak, abyste si mohli udělat vlastní obrázek o možnostech, které jednotlivé platformy nabízejí. Trh s elektřinou na Slovensku bude plně otevřen od 1.7.2007. V článku M. Pípy z Johns Manville je poutavou formou shrnuta zkušenost oprávněného zákazníka s postupným otevíráním trhu na Slovensku. V plynárenství v ČR byla k 31.3. 2007 ukončena regulace cenového stropu, takže je určitě zajímavé podívat se, do jaké míry se cena zemního změnila. Článek J. Gavora (ENA) pojednává o vývoji ceny této komodity ve vazbě na faktory, které cenu zemního plynu ovlivňují. V oblasti teplárenství stojí beze sporu za přečtení článek H. Ľuptovské z Teplárenského sdružení ČR týkající se zajímavých projektů na poli dálkového vytápění. Naopak článek P. Hejtmánkové a E. Dvorského ze Západočeské univerzity v Plzni vyzdvihuje přednosti decentrálního zásobování teplem formou malých kogeneračních jednotek (v tomto čísle uvádíme 1. část). Celoevropsky se do popředí zájmu dostávají z pochopitelných důvodů obnovitelné zdroje. Těm jsou věnovány tři články, první z nich popisuje první etapu projektu ekologizace zdroje ve Zvolenské teplárenské, další dva mapují potenciál biomasy, zejména cíleně pěstovaných zemědělských plodin a dřevní hmoty. Do popředí zájmu české energetiky a prakticky i celého průmyslu se dostává Evropskou komisí redukovaný český Národní alokační plán II. Právě tomuto tématu se věnuje článek J. Suchého z Ministerstva životního prostředí ČR a krátké ohlédnutí za konferencí věnované obchodování s emisními povolenkami. V lednu tohoto roku jsme všichni s napětím sledovali spor Ruska a Běloruska, který vyústil v několikadenní uzavření ropovodu Družba. S odstupem několika měsíců vypadá situace jinak, nicméně ropa je zcela nepochybně strategickou surovinou. Pojednání o ropě, přepravních cestách ropy do ČR a ropných zásobách je věnován článek J. Zaplatílka z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Za zmínku dále stojí úvaha J. Mohelníka a D. Šelonga (MPO) týkající se rozporných bodů schválené Státní energetické koncepce z roku 2004 a programového prohlášení současné vlády a z nich plynoucích dopadů na energetiku. V neposlední řadě Vám doporučuji i článek týkající se ve své době velmi diskutovaného projektu výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo – Nagymaros. Od podpisu Československo – maďarské smlouvy uplynulo již 30 let, proto pojednání V. Holčíka z Vodohospodářské výstavy Bratislava hodnotí dnes fungující vodní dílo Gabčíkovo z pohledu jeho dopadů na okolí. Pevně věřím, že svým výčtem jsem Vás neodradil od přečtení i ostatních článků. Přeji Vám příjemné letní čtení.

Ing. Martin Havel, Ph.D. Šéfredaktor

4

M A G A Z Í N

Í N Z G A A M

Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77 120 00 Praha 2

Výtisk

Šéfredaktor Ing. Martin Havel [email protected]

1/ 2007 2/ 2007 3/ 2007 4/ 2007

Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas [email protected]

Inzerce Aleš Čermák [email protected]

příjem inzerce a předplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz [email protected]

Vychází

Termín pro odevzdání článků

Termín konce přijímání inzerce

15. 3. 2007 15. 6. 2007 15. 9. 2007 15. 12. 2007

5. 2. 2007 5. 5. 2007 5. 8. 2007 5. 11. 2007

20. 2. 2007 20. 5. 2007 20. 8. 2007 20. 11. 2007



ANO, OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ MAGAZÍNU PRO-ENERGY Roční předplatné  390 Kč Počet čísel za rok: 4 (jaro, léto, podzim, zima) Platba složenkou  Platba fakturou  PRO-ENERGY 2/2007  (99 Kč) PRO-ENERGY 3/2007  (99 Kč) PRO-ENERGY 4/2007  (99 Kč) PRO-ENERGY 1/2008  (99 Kč)

O

B

S

A

H M A G A Z Í N

ELEKTROENERGETIK A

ny a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem se zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK.

6

16

 JAK BUDE ČEZ PRODÁVAT ELEKTŘINU NA PŘÍŠTÍ ROK?

Rozhovor s Ing. Michalem Harach, jednatelem společnosti SPX, s.r.o.

Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange) vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření, smysl fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem se zeptal Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s.].

8

 OBCHODOVÁNÍ NA KRÁTKODOBÉM TRHU S ELEKTŘINOU ORGANIZOVANÉM OPERÁTOREM TRHU S ELEKTŘINOU

Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou, manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik, OTE

12

 PRAHA BUDE MÍT NOVOU BURZU S ELEKTŘINOU

Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou, MBA, generálním sekretářem Energetické burzy Praha

Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká v době, kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu několik významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl fungování, orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy s elektřinou jsem se zeptal pana Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha.

14

 ENERGETICKÁ BURZA ČMKBK LADÍ SYSTÉM PODLE POTŘEB TRHU

Rozhovor s Ing.Rostislavem Dubským, generálním sekretářem Českomoravské komoditní burzy Kladno

Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizová-

18

 PROJEKT ROKU 2006 V SYSTÉMECH

60

E KO LO G I E HOSPODÁRNOST

 ORGANIZACE POLSKÉHO TRHU

REPUBLICE: NOVINKY Z PROJEDNÁVÁNÍ NÁRODNÍHO ALOKAČNÍHO PLÁNU II ANEB CO S POVOLENKOU

S ELEKTŘINOU

Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu, oddělení obchodování s emisemi, Ministerstvo životního prostředí ČR

Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán pro druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává na přední stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla do roku 2020 zredukovat emise skleníkových plynů o 20-30 %, o tom, jak si dala Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a další a další.

44

22

Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na stav technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov. V závere článku som sa pokúsil špecifikovať základné problémy spojené s nárastom výroby nových energonosičov.

NA VÝROBY UŠĽACHTILÝCH BIOPALÍV

 POSTAVENIE OPRÁVNENÉHO ODBERATEĽA NA SLOVENSKOM LIBERALIZOVANOM TRHU S ELEKTRINOU

27

 POKUTA PRO RWE TRANSGAS ČINÍ 240 MILIONŮ, JDE O NEJVYŠŠÍ SANKCI JEDNÉ FIRMĚ

Tisková zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 13. března 2007

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku.

66

T E P LO TEPLÁRENSTVÍ

28

 CENY ZEMNÍHO PLYNU

50

V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních problémů s cenami plynu na počátku r. 2006 navrhoval i některé změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé „kroky správným směrem“ již byly provedeny.

31

 REKONŠTRUKCIA ZDROJA TEPLA VO ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ, A.S. S VYUŽITÍM SPOLUSPAĽOVANIA BIOMASY A HNEDÉHO UHLIA – UKONČENIE I. ETAPY

Ing. Július Jankovský, generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s.

Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov.

34

 VYUŽITÍ KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK V DOMÁCNOSTECH

 PRODUKCIA A ENERGETICKÝ POTENCIÁL POĽNOHOSPODÁRSKEJ BIOMASY V SR

– CO NOVÉHO V ROCE 2007 Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o.

Ing. František Zacharda, CSc, Ing. Štefan Pepich, Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky Rovinka

 DVA POHLEDY NA BUDOUCNOST ČESKÉ ENERGETIKY: PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍ VLÁDY A STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE

Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., vedúci katedry, Katedra výrobnej techniky, Strojnícka fakulta STU v Bratislave,

Ing. Marián Pípa, ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava

P LYN Á R E N S T V Í

 VYUŽITIE NETRADIČNÝCH SUROVÍN

68

 ZÁSOBOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY ROPOU

Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina o hustotě 0,73 i přes 1,00 kg/m3. Tvoří ji směs plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 % uhlíku, 10 až 15 % vodíku, 4 až 7 % síry a něco málo dusíku. V současné době představuje jednou z nejvýznamnějších energetických komodit a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou ekonomiku, ale i politiku.

72

 TVORBA STRATEGICKÁ MAPY „KROK ZA KROKEM“

Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM

Z A J Í M AV O S T I

Ing. Jan Rakowski

Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou. Tento článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského elektroenergetického trhu.

Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s. vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od r. 1969 sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Tento článok popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku.

 EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ V ČESKÉ

DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

S ELEKTRINOU NA SLOVENSKU?

Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA, obchodním ředitelem ČEZ, a.s.

Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část obchodu s elektřinou na českém území. Politici, představitelé burzy i sami obchodníci si od nové burzy slibují vyšší transparentnost. Jaké jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody.

Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná Operátorem trhu s elektřinou, a.s. je ustanovená zákonem č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Organizované krátkodobé obchodování (OKO) soupeří s několika dalšími středoevropskými burzovními platformami o přízeň účastníků trhu. Na zaměření, smysl fungování a orientaci OKO a výhled do budoucna jsem se zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu s elektřinou.

40

Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky

Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás.

 SPX – BUDÚCNOSŤ OBCHODOVANIA

Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong, oddělení energetické politiky MPO

Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať už se jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské, a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok.

Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na téma Balanced Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie, kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY magazínu v čísle 1/2007 [1]. Strategická mapa je buď předstupněm tvorby BSC nebo se formulují společně. V článku, který je doplněn ukázkou strategické mapy španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace strategie.

78

 OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Ing. Norbert Tůša, B.I.D. Services

7. odborná konference s názvem „Obchodování s emisemi skleníkových plynů - Emission Trading 2007“ pořádaná B.I.D. Services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu Novotel.

Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie (uhlie, zemný plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého, ktoré majú za následok negatívne vplyvy na našu planétu, známe pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie (OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu, geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy.

53

 ZELENÁ ENERGIE PRO PODPORU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Ing. Josef Sedlák, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez značného úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti. Projekt Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat a přesvědčit spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti.

56

 VPLYV VODNÉHO DIELA GABČÍKOVO NA ŽIVOTNÉ PROSTREDIE

Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc., Doc. Ing. Pavla Hejtmánková, Ph.D., Katedra elektroenergetiky a ekologie, Západočeská univerzita v Plzni

Ing. Vladimír Holčík, Vodohospodárska výstavba, š.p., Bratislava

Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je jednou z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou vyššího uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími jejich nasazení a možnostmi jejich překonání.

Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo – maďarskej Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od uvedenia VD Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť dôvodom na bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných konštrukcií na životné prostredie.

2

3

Jméno ......................................................................................................................... Příjmení .....................................................................................................................

evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599

Společnost ..................................................................................................................

Fotografie na titulní straně: Letecký snímek elektrárny Tušimice 2 Autor fotografie: Ondřej Jungmann“

PSČ .............................................................................................................................

Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu.

E-mail .............................................................................................................

Adresa .........................................................................................................................

Telefon/fax .................................................................................................................

IČO/DIČ .................................................................................................................. Datum ......................................................................................................................... Podpis ......................................................................................................................... Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, [email protected]

5

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Jak bude ČEZ prodávat elektřinu na příští rok?

Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA, obchodním ředitelem ČEZ, a.s.

Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část obchodu s elektřinou na českém území. Politici, představitelé burzy i sami obchodníci si od nové burzy slibují vyšší transparentnost. Jaké jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody.  V jakých termínech bude tato elektřina prodávána?

Kvartál, Měsíc v rozlišení na dodávku pásmovou a ve špičce.

Jak český, tak celý středoevropský trh se mění a přechází od kampaňového ke kontinuálnímu obchodování. Elektřinu tedy bude možné nakupovat a prodávat každý den. Právě způsob kontraktace na rok 2008 prostřednictvím burzy přinese na český trh zcela novou možnost kdykoliv nakoupit nebo prodat elektřinu pro všechny účastníky trhu a mnohem vyšší míru transparentnosti vývoje cen. Naše společnost se zavázala k plnění funkce tvůrce trhu tak, aby byla zajištěna maximální likvidita na burze.

 Bude ČEZ prodávat elektřinu i na jiných obchodních platformách (EEX, OKO, ČMKBK...) nebo na základě bilaterálních kontraktů?

 Bude možné nakupovat roční kontrakty typu Duhová elektřina nebo se bude jednat pouze o standardní produkty typu base, peak, off-peak apod.? Celý evropský trh s elektřinou směřuje ke standardizaci produktů, a proto i pražská burza zvolila obchodované produkty – Rok,  Jaký rozsah netto výroby elektřiny ČEZ bude obchodován na burze? Budeme usilovat o prodej co největšího objemu vlastní vyrobené elektřiny prostřednictvím Pražské energetické burzy. Jedná se minimálně o cca 20 TWh, kterou ČEZ dosud prodával v rámci prodejních kampaní Duhové energie a aukce tzv. virtuální elektrárny. Stranou zůstane pouze elektřina pro naše koncové zákazníky, kapacita pro poskytování podpůrných služeb a rezervní výkon pro provoz našich zdrojů. Obchodovaný objem na burze očekáváme navíc mnohem vyšší, než bude výroba ze zdrojů v Čechách, neboť ČR je otevřena importům ze všech okolních zemí, ale také protože obchodní objem na zahraničních burzách dokládá, že skutečně zobchodované elektřiny je mnohem více, než činí objem fyzických dodávek. Kromě ČEZ bude na burze působit řada dalších etablovaných obchodníků. Dosud projevený zájem je veliký.

6

Nepředpokládáme přímé roční dodávky na zahraniční trhy, chceme maximálně soustředit elektřinu vlastní výroby na Energetickou burzu Praha. Mimo pražskou burzu budeme obchodovat jen tak jako ostatní obchodníci bez vlastní výroby.  Jakým způsobem bude nakupovat ČEZ Prodej? Skupina ČEZ dodává elektřinu svým zákazníkům výhradně prostřednictvím společnosti ČEZ Prodej. Tato společnost není vybavena pro pořizování elektřiny na trhu. Soustředí se na prodej a služby koncovým zákazníkům. ČEZ Prodej by ani teoreticky na

M A G A Z Í N

trhu nemohla nakupovat, protože by se dostala do konfliktu zájmů s ČEZ, a. s., tedy výrobcem elektřiny, který na trh dodává významný objem vlastní elektřiny. Obchody v rámci Skupiny ČEZ, pokud by byly prostřednictvím burzy, by mohly cenu na trh významně ovlivnit. Taková situace by nevedla k transparentní a nezávislé cenotvorbě. Proto elektřina dodaná vlastním zákazníkům bude zobchodována ve vazbě na Energetickou burzu Praha nepřímo, tj. nevstoupí do burzovních objemů, ale předací cena bude plně určena výslednou cenou burzy tak, aby ČEZ Prodej měl naprosto stejné podmínky jako ostatní prodejci elektřiny na trhu koncových zákazníků.  Co se stane, pokud se burzu s elektřinou při BCPP nepodaří včas rozeběhnout? Máme připravenu záložní variantu, kterou bychom uplatnili v případě zpoždění nebo nízké počáteční likvidity na pražské burze. V takových případech bychom toto období překlenuli sérii velkoobchodních aukcí na standardizované produkty.  Co se stane, pokud na burze nebude dostatek poptávky po elektřině - může ta-

kový stav nastat? Pražská energetická burza je nový projekt, který se rozjíždí, a proto je nutné počítat i s riziky. K rozjezdu této platformy však přispěje i vzrůstající poptávka po elektřině v celém regionu všeobecně. Navíc komfort obchodování na burze bude výrazně vyšší než mimo burzu, takže není důvod, proč by výrobci i obchodníci měli se vstupem na burzu otálet.  Očekává ČEZ, že budou na energetické burze při BCPP i jiní market makeři nebo bude tvořit cenu pouze ČEZ? Jsem přesvědčen, že tvůrců trhu bude více. Svůj zájem a připravenost stát se tvůrcem trhu, deklarovali podle mých informací organizátorům burzy i další významní obchodníci v regionu. Krom toho, funkce tvůrce trhu nespočívá v tvorbě ceny, ale v závazku v každý okamžik vyrovnávat nabídku a poptávku. Cenu v každém případě tvoří trh na základě externích faktorů, jako je cena paliv, stav výrobních zdrojů nebo úroveň spotřeby např. podle počasí.  Děkuji za rozhovor. Rozhovor připravil Ing. Martin Havel, šéfredaktor

O DOTAZOVANÉM Ing. ALAN SVOBODA je ředitelem divize obchod a je zodpovědný za oblast obchodu a rozvoje v rámci Skupiny ČEZ. Zároveň působí v dozorčích radách ČEZ Prodej, ČEZ Zákaznické služby a ČEZ Data. Do 2004 byl partnerem McKinsey&Company, mezinárodní poradenské firmy pro vrcholový management, kde se zaměřoval především na oblast energetiky, plynárenství, výroby a petrochemie. Pracoval v kancelářích v Praze, Londýně, Amsterodamu, Düsseldorfu, Lisabonu a Madridu, V letech 1998-99 byl finančním ředitelem a místopředsedou představenstva v Západočeské energetice, a.s. Dříve pracoval pro Merrill Lynch v USA. Je členem předsednictva evropských sdružení Eurelectric a Foratum a je místopředsedou národního komitétu WEC. Vystudoval MBA a ekonomii v USA, inženýrský obor na Univerzitě v Plzni a je Chartered Financial Analyst (CFA). Kontakt na dotazovaného: [email protected]

7

E

L

E

K

T

R

O

Obchodování na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném Operátorem trhu s elektřinou Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou, manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik, OTE  Pane Maxo, řekněte mi na úvod, kdy OKO vzniklo a co bylo hlavní příčinou jeho vzniku? OKO započalo svoji činnost tak jako celý Operátor trhu s elektřinou (OTE) dne 1.1. 2002. V době svého vzniku se tato zkratka pro Organizované krátkodobé obchodování vžila i jako název pro tento nově vzniklý trh. Dnes bychom spíše hovořili o Denním trhu, který je jednou z částí Organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou (po legislativním přejmenování) a jehož druhou část tvoří od 1. 1. 2004 Vnitrodenní trh. Hlavním důvodem vzniku a existence Denního trhu byla snaha nabídnout mladému a liberalizujícímu se trhu novou jednotnou obchodní platformu umožňující anonymně obchodovat s elektřinou na denní bázi a zároveň tak i umožnit snížení velikosti své odchylky subjektům zúčtování – účastníkům tohoto trhu. Zároveň je nutné si uvědomit, že organizace krátkodobého trhu s elektřinou je jednou z mnoha činností, kterou OTE vykonává a mezi něž patří například zúčtování odchylek elektřiny v ČR nebo provozování národního rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

E

N

E

R

G

E

T

8

K

A

Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná Operátorem trhu s elektřinou, a.s. je ustanovena zákonem č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Organizované krátkodobé obchodování (OKO) soupeří s několika dalšími středoevropskými burzovními platformami o přízeň účastníků trhu. Na zaměření, smysl fungování a orientaci OKO a výhled do budoucna jsem se zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu s elektřinou.

Obrázek 1: Křivka nabídky a poptávky v obecné podobě

získání statutu subjektu zúčtování, tj. převzetí odpovědnosti za odchylku z obchodu s elektřinou, zaregistrování společnosti a osob s přístupem k Informačnímu systému OTE, uzavření smlouvy s OTE, splnění podmínek finančního zajištění obchodů a zapojení se

 Jaká je vlastnická struktura Operátora trhu s elektřinou? Naše akciová společnost má v současné době jediného akcionáře, kterým je stát - Česká republika. Práva akcionáře ve společnosti vykonává jménem státu věcně příslušný státní orgán, kterým je v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu.  Kdo může být účastníkem Denního trhu? Existují nějaké speciální podmínky vstupu? Kdo může na Denním trhu obchodovat? Účastníkem Denního trhu se může stát každá společnost disponující licencí na obchod s elektřinou od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a splňující podmínky pro

I

Obrázek 2: Křivka sesouhlasení nabídky a poptávky

do způsobu finančního vypořádání. Jedná se o standardní postup registrace nového účastníka, tak jako tomu je běžné i v ostatních zemích.  Co se dá prostřednictvím Denního

M A G A Z Í N

Vývoj cen EEX a DT (OKO) v období 1.1.- 31.3. 2007 zdroj dat: www.eex.de, www.ote-cr.cz 9000

8000

7000

6000

5000

CENA OKO CENA EEX

4000

3000

2000

1000

Obrázek 3: Vývoj cen EEX a DT (OKO) v období 1. 1.- 31. 3. 2007

trhu nakupovat a v jakých časových horizontech? Denní trh je koncipován klasickým způsobem Day Ahead Marketu s každodenním provozem (7 dní v týdnu), kdy je možné obchodovat elektřinu na 24 hodin následujícího dne. Obchodní pokyny – nabídky i poptávky elektrické energie – je možné zadávat nejpozději do 11:30 dne předcházejícího dni dodávky (den D-1). Jednotlivé obchodní pokyny je navíc možné ještě modifikovat například ve smyslu dělitelnosti poptávané/nabízené elektřiny nebo postupné změny množství poptávané/nabízené elektřiny v závislosti na změně ceny. Výsledky obchodů jsou pak známy a oznámeny účastníkům o několik minut později tak, aby na jejich základě měli ještě možnost účasti na denním trhu na lipské EEX před uzavřením obchodování. Jinak s výsledky obchodování (včetně křivek nabídky a poptávky; příklad viz obrázek č. 1 a 2) se může seznámit každý prostřednictvím webové stránky OTE (www.ote-cr.cz). Možnosti Denního trhu pak ještě dále rozšiřuje Vnitrodenní trh, který umožňuje účastníkům obchodovat dokonce až do doby 2 hodiny před hodinou dodávky a je zahajován každý den v 16:00 hod.  Jakým způsobem se tvoří ceny a cenové indikátory? Ceny na Denním trhu vznikají na základě protnutí křivek podaných nabídek na pro-

dej a poptávek na nákup elektřiny pro každou z 24 hodin obchodního dne. V místě jejich protnutí dojde ke stanovení výsledné ceny a to pro každou hodinu nezávisle. Co se týče dosahovaných cen na Denním trhu, můžeme konstatovat takřka shodnou cenovou úroveň, jaká je dosahována na zřejmě nejvyužívanější burze v regionu – EEX v Lipsku (viz obrázek č. 3). Z uvedeného tak můžeme usuzovat, že úroveň cen dosahovaných na Denním trhu je schopná poskytnout reálnou informaci o ceně elektřiny na tomto trhu, a umožňuje mu tak plnit roli základního kamene pro rozvoj dalších obchodních produktů na trhu s elektřinou.  Jak velké obchody jsou v současné době přes OKO realizovány a jaký rozsah očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy do budoucna? Za rok 2006 bylo na Denním trhu zobchodováno 606 763 MWh elektřiny, což je o polovinu více než v roce 2005 a oproti roku 2004 to znamená nárůst více než dvojnásobný. Jak je patrné, obchodované množství je každým rokem větší, což vnímáme jako signál zájmu a zároveň i praktické potřeby tohoto trhu, která ještě vzrůstá ve chvílích, kdy se skutečnost v oblasti dodávky/odběru elektřiny dostává do rozporu s plánem (např. vlivem výrazné změny počasí) a Denní trh představuje účinnou možnost úprav velikosti vznikající odchylky. Co se týče podílu zobchodovaného množ-

30.03.07

28.03.07

26.03.07

24.03.07

22.03.07

20.03.07

18.03.07

16.03.07

14.03.07

12.03.07

10.03.07

08.03.07

06.03.07

04.03.07

02.03.07

28.02.07

26.02.07

24.02.07

22.02.07

20.02.07

18.02.07

16.02.07

14.02.07

12.02.07

10.02.07

08.02.07

06.02.07

04.02.07

02.02.07

31.01.07

29.01.07

27.01.07

25.01.07

23.01.07

21.01.07

19.01.07

17.01.07

15.01.07

13.01.07

11.01.07

09.01.07

07.01.07

05.01.07

03.01.07

01.01.07

0

Zdroj: www.eex.de, www.ote-cr.cz

ství na Denním trhu na celkovém zobchodovaném množství, které tvoří necelé jedno procento, lze konstatovat, že poměrně věrně odráží způsob obchodování na českém trhu, kdy nejvíce preferované jsou dlouhodobě dvoustranné smlouvy mezi účastníky a operace na Denním trhu jsou spíše výsadou zahraničních obchodníků, nebo společností se zkušenostmi s podobnými obchody ze zahraničí, včetně našeho největšího výrobce.  Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou prostřednictvím Denního trhu? Dalo by se říci, že naším primárním zájmem je zvýšení obchodovaného množství na Denním trhu, ale na druhé straně je nutné si uvědomit, že Denní trh je v České republice naprosto dobrovolným trhem a je tak zcela odkázán na vložené nabídky a poptávky účastníků trhu. Nebylo by těžké si představit povinnost legislativně určenou výrobcům nabízet část, nebo veškerou produkci prostřednictvím Denního trhu tak, jak je v některých zemích známé, nebo osobou společného akcionáře – státu, zajistit dostatečnou likviditu prostřednictvím tuzemského majoritního výrobce například formou Market Makera jako tvůrce trhu. Taková pomoc by byla velmi užitečná a zajistila by zvýšení obchodovaného množství elektřiny, což by umožnilo uspokojení současného převisu poptávky po elektřině nad její nabídkou. Otázkou pak zůstává, nakolik

9

E

L

E

K

T

R

O

by se ještě dalo hovořit o dobrovolném trhu. Představitelná a ve světě využitá je i možnost umísťování aktuálně splatných termínových obchodů (např. forwardy nebo futures s fyzickou dodávkou) na Denní trh s dorovnáním výsledné prodejní/nákupní ceny. Další možností za současného stavu je varianta pracovně nazývaná „Druhá šance“, která by umožnila po řádném sesouhlasení Denního trhu dodatečné zobchodování nabídek/poptávek, které se odlišovaly od dosažené marginální ceny třeba jen o několik Kč a přitom by účastník byl ochotný akceptovat i současně dosaženou marginální cenu. Do budoucna lze jistě i očekávat další vývoj ve smyslu propojování jednotlivých regionálních trhů (tak jako např. Nordpool nebo Belpex), kde se nabízí dobrá možnost propojení se slovenským trhem, který je k českému připojen výborně i technicky. Všechny tyto možnosti ovšem výrazně závisí na zájmu účastníků trhu (podobné rozvojové záměry již byly v minulosti účastníky trhu odmítnuty), rozvojovém zájmu akcionáře a v posledním případě také na aktuálním stavu možností přeshraničního obchodování.  Jste nějakým způsobem napojeni/spolupracujete s jiným burzovním portálem? Pokud ano, tak jak? Z povahy hlavní činnosti OTE, kterou je zúčtování a vypořádání odchylek všech subjektů zúčtování, kteří jsou zároveň účastníky trhu s elektřinou v České republice a všech jejich obchodů, je minimálně povinností všech burz obchodujících s elektřinou, ať již se jedná o Českomoravskou komoditní burzu Kladno (ČMKBK) nebo nově vznikající Energetickou burzu při Burze cenných papírů Praha, předávat výsledky obchodování vstupujících jako fyzická dodávka Operátorovi trhu s elektřinou. Minimem je tedy předávání údajů elektronickou cestou, pro které je podmínkou registrace burzy u OTE a plnění vzájemných povinností pro zajištění bezchybného provozu. Jinak je OTE také členem sdružení evropských burz – EuroPex, kde jsou zastoupeny všechny evropské energetické burzy. Aktuální je v současné době spolupráce s Burzou cenných papíru Praha na projektu vznikající Energetické burzy.  Jakou vnímáte konkurenci ohledně burzovních obchodů? Pokud se budeme dívat na okolní státy, dalo by se říci, že díky nutnosti splnit případné podmínky přeshraničního obchodu jsou energetické burzy (s výjimkou těch, kde došlo k politické dohodě o společném fungování trhů) stále víceméně národní záležitostí, která je závislá na velikosti a struktuře dané-

10

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Obrázek 4: Příklad zadání prodeje elektřiny na Denním trhu v informačním systému OTE

ho trhu. Co se týče našeho národního trhu, tak v současnosti se zatím nedá hovořit o přímé konkurenci, neboť jak ČMKBK, tak nová Energetická burza využívají či plánují využití dlouhodobějších produktů, než nabízí Denní trh. Naopak se zde otvírá např. další možnost umístění produktů zobchodovaných na burze prostřednictvím Denního trhu, nehledě na možnost pro burzu právě zde dokoupit či prodat elektřinu z možného nesplněného závazku účastníka burzy. Zaplňujeme tak prostor trhu s elektřinou standardním způsobem, tj. od Denního trhu (spot) přes rozvíjející se trh derivátů s fyzickou dodávkou a do budoucna směrem k derivátům finančním.  Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům? Denní trh vznikl jako podpůrný nástroj procesu liberalizace trhu s elektřinou s cílem vytvoření nového obchodního místa, nabízejícího možnost anonymního nákupu/prodeje elektřiny, včetně finančního vypořádání nezávislou centrální protistranou – Operátorem trhu s elektřinou. Tuto svoji funkci plní již od roku 2002 a to se vzrůstajícím obchodovaným objemem. Velkým přínosem tohoto trhu je transparentní tvorba cen na tržním principu, tedy sesouhlasením křivek nabídky a poptávky a dále i příslušností k mechanismu zúčtování odchylek, která umožňuje subjektům zúčtování upravit svou obchodní pozici a snížit tak možnost případné odchylky včetně sdílení společných řešení v oblasti komunikace s OTE, řízení rizik i finančního vypořádání. Denní trh je možné vnímat jako regulérní obchodní příležitost pro všechny jeho účast-

níky, v současnosti (hlavně díky trvalému převisu poptávky nad nabídkou) zvláště pro výrobce, kteří dostávají do ruky možnost zrealizování krátkodobého prodeje elektřiny ze svých volných kapacit a to za zahraniční ceny na tuzemském trhu.  Děkuji za rozhovor. Rozhovor připravil Ing. Martin Havel, šéfredaktor

O DOTAZOVANÉM Ing. Pavel Maxa je v současné době manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik ve společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s. (OTE). Ve společnosti pracuje od jejího vzniku v roce 2001, kdy se z pozice specialisty řízení rizik a finančních toků podílel na vytvoření způsobu finančního vypořádání a řízení finančních rizik spojených s vypořádáním odchylek a obchodem s elektřinou organizovaným Operátorem trhu s elektřinou. Pavel Maxa má ukončené bakalářské a inženýrské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, fakultě národohospodářské s hlavní specializací hospodářská politika. Během studia začal s praxí v oblasti obchodu a zakázkové výroby produktů pro elektroenergetiku, kde pokračoval i po ukončení studia až do svého nástupu do společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

2. roãník odborné konference

www.bids.cz

M A G A Z Í N

26. ãervna 2007 (úter˘), hotel Novotel, Katefiinská 38, Praha 2

...komplexní obnova Elektrárny Tu‰imice se naplno rozjede 2. ãervna a potrvá do roku 2010. Celá akce si vyÏádá investici v fiádu 25 miliard korun. Obnova uheln˘ch elektráren Skupiny âEZ si vyÏádá investice pfiesahující 100 miliard korun. (tisková zpráva âEZ, a. s.)..."Já fandím jádru. Domnívám se, Ïe to je jedin˘ energetick˘ zdroj, kter˘ mÛÏe vyfie‰it potfieby souãasného svûta." (M. ¤íman na Rádiu Impuls)...podle MAAE ve svûtû k souãasn˘m 440 jadern˘m reaktorÛm bûhem patnácti let pfiibude skoro 170. Jenom âína jich plánuje 40. (Hospodáfiské noviny) Moderující:

Registrace: 8.30 Jazyk konference: âJ, AJ (simultánnû tlumoãeno)

PROGRAM: 9.00 posílení pfienosov˘ch sítí, dlouhodob˘ investiãní plán âEPS, a. s. Miroslav Vrba, v˘konn˘ fieditel a ãlen pfiedstavenstva, âEPS, a. s. 9.30 dal‰í perspektivy rozvoje v˘roby elektrické energie v âR (potenciálnû i Polsko, Slovensko, Maìarsko) Jifií Feist*, fieditel úseku rozvoj, âEZ, a. s. David Onderek, âEZ, a. s. 10.30 aktuální informace o komplexní obnovû elektrárny Tu‰imice, plus pfiipravované projekty (KO EPR, nov˘ zdroj v Ledvicích a Poãeradech) Václav Matys, âEZ, a. s. 11.00 Slovensko: plány v˘stavby (Mochovce III, IV, roz‰ífiení Jaslovsk˘ch Bohunic, vûtrn˘ park, hydropotenciál) zástupce, Slovenské elektrárne, a. s. (ENEL)* zástupce, Ministerstvo hospodárstva SR* 11.30 investiãní plány nezávisl˘ch v˘robcÛ (Panelová diskuse) Miloslav Decker, fieditel pro techniku, International Power Opatovice, a. s. Petr Jeník, generální fieditel, United Energy, a. s. Petr Karafiát, Atel * v jednání

12.30 Spoleãn˘ obûd 13.30 co umí nabídnout strojírenské firmy (BAT - Best Available Technics, úãinnost kotlÛ, ...) Petr Gregor, generální fieditel, MOSTRO a. s. zástupci strojírensk˘ch firem (·koda Praha, Vítkovice, ZVVZ) 14.30 Clean Coal Technologie MoÏnosti nasazení a uplatnûní pokroãil˘ch technologií energetického vyuÏití uhlí v ãeské energetice  pfiedstavení projektu CCTPROM (Clean Coal Technologies Promotion) a dÛvodÛ pro jeho implementaci v âeské republice Bohuslav Málek, SEVEn  v˘sledky R&D podporovaného Evropskou unií pro zlep‰ení emisních a energetick˘ch charakteristik elektrárensk˘ch zafiízení na spalování uhlí Andrew Minchener, IEA Clean Coal Centre  pfiedstavení jednoho ãi více konkrétních projektÛ elektráren s v˘znamnû lep‰ími energetick˘mi a emisními parametry zástupce, RWE Power (Germany)*  Perspektivy konceptu “Zero Emission Power Plant” Ale‰ Laciok, âEZ, a. s. “Organizováno ve spolupráci se SEVEn, o.p.s., a IEA Clean Coal Centre za podpory Evropské komise v rámci projektu CCTPROM”

17.00 Závûr konference, pozvání na sklenku vína

Organizators: B.I.D. services s.r.o., Milíãova 20, 130 00 Praha 3, âeská republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz

11

E

L

E

K

T

R

O

Praha bude mít novou burzu s elektřinou Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou, MBA, generálním sekretářem Energetické burzy Praha  Pane Kučero, řekněte mi na úvod, kdy burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vznikla a co bylo hlavní příčinou jejího vzniku? Energetická Burza Praha byla založena 8. ledna 2007 a do obchodního rejstříku byla zapsána dne 5. března 2007, čemuž předcházelo získání nezbytné licence od Ministerstva průmyslu a obchodu.  Jaká je vlastnická struktura burzy? Zakladateli jsou Burza cenných papírů Praha, a.s., společnost UNIVYC, a.s. a společnost Centrální depozitář, a.s., každý z nich složil vklad ve výši 20 milionů Kč. Společnost UNIVYC a Centrální depozitář jsou dceřiné společnosti Burzy cenných papírů Praha. UNIVYC bude zajišťovat vypořádání obchodů realizovaných na energetické burze, Centrální depozitář bude plnit funkci centrální protistrany.  Existují nějaké speciální podmínky vstupu? Kdo může na burze obchodovat? Naší snahou je, aby vstup na burzu byl administrativně co nejjednodušší, avšak při zachování zásad minimalizujících rizika spojená s obchodováním s elektřinou. Vzhledem k tomu, že předmětem obchodování budou futures s fyzickým dodáním elektřiny, je základní nezbytnou podmínkou licence od Energetického regulačního úřadu. Další povinností je pak nutnost být subjektem zúčtování u Operátora trhu s elektřinou a samozřejmě podpis příslušné smluvní dokumentace s burzou a bankami zajišťujícími vypořádání.  Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech? Na burze se bude obchodovat pouze se standardizovanými produkty, dodávanými v základním zatížení a ve špičce. Od začátku obchodování, který plánujeme v první polovině července letošního roku, to budou kontrakty s termínem dodání v roce 2008, po 1. lednu 2008 bychom chtěli nabídku rozšířit o produkty s termínem dodání v letech 2009 a 2010. Produkty budou z časového hlediska rozděleny na měsíční, kvartální a roční dodávky, tzn. bude se obchodovat se závazkem dodat či odebrat elektřinu po definovanou část ka-

12

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká v době, kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu několik významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl fungování, orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy s elektřinou jsem se zeptal Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha. lendářního roku. O konečné struktuře produktů rozhodnou sami účastníci trhu prostřednictvím svých zástupců v burzovním výboru pro obchodování. Nechceme vytvářet platformu, kde bude teoreticky možné obchodovat se stovkami produktů, z nichž většina bude nelikvidní. Naše strategie je zaměřena opačným směrem, rádi bychom nejdříve dosáhli dostatečné úrovně obchodování u menšího portfolia produktů, než přistoupíme k jeho rozšíření.  Jakým způsobem se tvoří ceny a cenové indikátory? Cenotvorba bude vycházet ze stávajících zvyklostí na trhu s elektřinou. Nejrozšíře-

nějším způsobem obchodování je prostřednictvím systému zadávání objednávek, tento způsob bude používat Energetická burza Praha. Náš obchodní systém umožňuje také používat aukční mechanismus či obchodování na bázi kotací, avšak použití těchto způsobů obchodování vidím z dnešního hlediska jako nepravděpodobné. Obchodování bude probíhat v kontinuálním režimu. Usilujeme o získání alespoň tří tvůrců trhu, protože jejich přítomnost považujeme za podstatnou pro dosažení rozumné likvidity obchodování. Na základě prvních, byť nezávazných, příslibů se zdá, že tohoto cíle dosáhneme. Tvůrci trhu budou mít nadstan-

M A G A Z Í N

Profil PRO-ENERGY magazínu

dardní cenové i jiné podmínky oproti ostatním účastníkům trhu, avšak také poměrně striktní povinnosti týkající se právě jejich funkce tvůrce trhu.  Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou přes Vaši burzu? Rádi bychom dosáhli situace, kdy Energetická burza Praha bude nejvýznamnější obchodní platformou pro obchody s elektrickou energií v České republice. Naším primárním cílem je vybudovat likvidní platformu pro futures s fyzickým dodáním, poté ve spolupráci s Operátorem trhu s elektřinou (OTE) zlepšit stávající spotový trh a následně doplnit portfolio produktů o produkty s finančním vypořádáním. Chtěli bychom, aby český trh s elektřinou vykazoval podobnou likviditu, jakou dnes vykazuje německý trh, a aby všechny subjekty měly možnost se za rovnocenných a pokud možno co nejsnáze dosažitelných podmínek účastnit obchodování s elektřinou.  Jak velké obchody očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy? ČEZ nedávno učinil prohlášení, že hodlá prostřednictvím Energetické burzy Praha obchodovat veškerou volnou kapacitu. Budeli toto akceptováno také ostatními účastníky obchodování, mohl by objem obchodů činit v letošním roce 15 TWh a v roce 2008 převýšit 20 TWh.  Jste nějakým způsobem napojeni/spolupracujete s jiným burzovním portálem? Pokud ano, tak jak? V současné době nejsme napojeni a ani nespolupracujeme s žádným jiným burzovním portálem.  Jakou vnímáte konkurenci ohledně burzovních obchodů? Systém námi připravovaného obchodování s následným vypořádáním obchodů nemá v ČR obdoby - podporuje zvýšení likvidity, cenotvorby a poskytuje maximální ochranu proti rizikům při vypořádání transakcí.

Alternativu představují klasické bilaterální smlouvy uzavřené přímo či prostřednictvím brokerských platforem. Tyto dva způsoby obchodování budou nadále existovat paralelně, každý má určité výhody a nevýhody.  Co byste chtěl sdělit na závěr našim čtenářům? Zahájením obchodování na Energetické burze Praha dojde k významné změně na trhu s elektřinou. Systém tvorby cen se změní od ročních aukcí k jejich kontinuálnímu vývoji a to ne pouze na jeden rok nýbrž na tři roky dopředu. Toto by mělo přinést určitou cenovou stabilizaci, usnadnit cenová očekávání a eliminovat cenové šoky, kterých jsme byli svědky v minulosti. Dodavatelé elektřiny by měli být schopni poskytnout zákazníkům dlouhodobější kontrakty s pevnou cenou a zákazníci budou mít informace o aktuální situaci na trhu, na základě kterých budou moci činit svá rozhodnutí při výběru dodavatele elektřiny.  Děkuji za rozhovor. Rozhovor připravil Ing. Martin Havel, šéfredaktor

O DOTAZOVANÉM Ing. DAVID KUČERA byl jmenován na post generálního sekretáře Energetické burzy Praha letos na jaře. S obchodováním s elektřinou má dlouholeté zkušenosti, které získal na postu finančního ředitele a člena představenstva švýcarské společnosti Atel Energy AG (původně Entrade AG), kde pracoval od května 2000, tj. prakticky od založení této společnosti. Před nástupem do Entrade/Atel Energy AG pracoval ve společnosti Patria Finance, a.s. v oddělení Corporate Finance. David Kučera je absolventem ČVUT – fakulty elektrotechnické a Clemson University v USA, odkud si odnesl titul MBA. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

ZAMĚŘENÍ PRO-ENERGY magazín je populárně technický čtvrtletník, ve kterém čtenáři mohou získat informace o trendech a perspektivách na českém a slovenském energetickém trhu. Magazín se nespecializuje pouze na jeden obor energetiky, ale přináší informace o dění v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství, hospodaření s energií, ekologii, obnovitelných zdrojích energie, primárních zdrojích energie a palivech a ostatních tématech souvisejících s energetikou. Hlavním posláním magazínu je komentovat (analyzovat) významné události na energetických trzích v České republice a na Slovensku, tedy magazín nebude z důvodu čtvrtletní periodicity přinášet aktuality o dění na trhu, ale v případě důležitosti tématu bude věnován prostor pro komentář takových událostí. Magazín je mediálním partnerem řady významných konferencí v ČR a na Slovensku. Pro čtení článků z výše popisovaných oblastí by neměla být zapotřebí podrobná znalost oboru, o kterém článek pojednává. Články vyjadřují názory autorů a snahou magazínu bude přinášet i navzájem protichůdné názory. KDO JSOU NAŠI ČTENÁŘI Magazín je určen střednímu managementu a technickým pracovníkům • výrobců, přepravců a distributorů všech forem energie, • obchodních společností v energetice, • ve státní správě a územní samosprávě, • ve výrobních podnicích, které jsou významnými odběrateli energie, • dodavatelů technologií a služeb pro energetiku • v poradenských firmách, • významných bank, • vysokých škol a knihoven, • ve společnostech zabývajících se výzkumem a vývojem, • a v dalších společnostech. Magazínu vychází v nákladu 2000 ks. KDE ZÍSKAT DALŠÍ INFORMACE Podrobnosti a další informace lze nalézt na internetové stránce magazínu www.pro-energy.cz.

13

E

L

E

K

T

R

O

E

Energetická burza ČMKBK ladí systém podle potřeb trhu

N

E

R

G

E

T

K

A

Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizovány a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem se zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK.

Rozhovor s Ing. Rostislavem Dubským, generálním sekretářem Českomoravské komoditní burzy Kladno  Pane Dubský, řekněte mi na úvod, za jakých okolností burza s elektřinou při Českomoravské komoditní burze Kladno vznikla a co bylo hlavní příčinou jejího vzniku? V roce 2002 udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) po dvouleté anabázi burze státní povolení pro obchodování s elektřinou a ještě téhož roku jsme spustili burzovní obchodní informační systém (BOIS). V našich pravidlech obchodování byl pro tento trh přijat obchodní název Energetická burza (EB). A proč EB vznikla? Komoditní burza je ze zákona institucí zřizovanou pro organizování trhu s komoditami. Základním atributem burzovního trhu je jeho transparentnost a cenotvornost, což lze označit za hlavní důvod vzniku Energetické burzy jako samostatné sekce ČMKBK.  Jak se dařilo tyto cíle naplňovat? Registrované obchody se silovou elektřinou začaly na tisícovkách megawathodin ročně. V roce 2004 registrovala burza prodej 539 196 MWh za 498 miliónů korun, o rok později 376 680 MWh za 392 miliónů Kč a v loňském roce už 7 550 080 MWh za 9,317 miliardy korun (včetně aukcí ČEZ). Z pohledu ČMKBK je samozřejmě škoda, že obchodování na burze nedostalo již dříve takovou podporu od MPO, zřejmě kvůli obavám z vývozu a nekontrolovatelného růstu cen při umístění elektřiny z produkce ČEZ na otevřený burzovní trh.  Promítlo se nějak obchodování s elektřinou do vlastnické struktury burzy? Jistě. Komoditní burza je ze zákona zřizována na principu členství. V současnosti má ČMKBK 20 členů, z nichž 14 jsou obchodní subjekty a zbývající zastupují stát a státní organizace. Mezi obchodními subjekty a de facto vlastníky figurují mimo jiné ČEZ, a.s., ČEZ Prodej, s.r.o., Dalkia Česká republika, a.s., E.ON Energie, a.s., International Power Opatovice, a.s., MORAVIA ENERGO, a.s. či Pražská energetika, a.s.

Kdo může na burze obchodovat? Na Energetickou burzu mají přístup všichni účastníci trhu s elektřinou, kteří jsou subjektem zúčtování. Pokud jsou tyto subjekty zároveň členy burzy, není s tím problém, obchodují zde přímo, respektive prostřednictvím svých proškolených makléřů. Nečlenům burzy stávající legislativní úprava přímý přístup k obchodování na burze neumožňuje. Ale dnes jsme již vyřešili i problém přístupu obchodníků přímo z počítače nečlenů burzy do obchodního systému. Makléřů máme vyškolených více než 50 a zaškolení dalších není dnes problém. Před čtyřmi roky, kdy liberalizovaný trh s elektřinou vznikal a obchodování na burze bylo pro všechny účastníky zcela nové, bylo školení poměrně náročné, ale dnes by to bylo už zbytečné.

[

 Kdo může být účastníkem burzy? Existují nějaké speciální podmínky vstupu?

14

I

 Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech? ČMKBK vlastní oprávnění k obchodování běžných průmyslových komodit, kam spadají veškeré nerostné suroviny (kovy, uhlí, plyn, ropa atd.), produkty vzniklé jejich zpracováním (feroslitiny, konstrukční a obalové materiály, výrobky chemického průmyslu atd.), dále elektřina, dříví a navazující dřevní komodity (např. štěpka) či produkty živočišné a rostlinné výroby (např. biomasa). U elektřiny se cítíme primárně jako subjekt českého trhu s elektřinou, čemuž je přizpůsobena i skladba energetických produktů. Na Energetické burze lze tradičně obchodovat deriváty s fyzickým vypořádáním, konkrétně produkty typu rok, měsíc a týden, a to jako baseload, peak a offpeak, přičemž lze uzavřít obchod na špičku a mimošpičku nejen v evropském standardu, ale i v českém. V obchodním systému EB lze uzavírat obchody s produkty, jejichž dodávka začíná až dva roky po kontraktaci, takže na EB lze už nyní nakoupit a prodat např. roční kontrakt typu baseload na rok 2008 (označený Y08B7), ale i na rok 2009 (Y09B7).  Jakým způsobem se tvoří ceny a cenové indikátory? Podle burzovních pravidel se obchoduje a cena tvoří buď elektronickou kotací v obchodním systému BOIS, anebo aukčním způsobem, příp. registrováním přímých obchodů uzavřených členy burzy nejčastěji na burzovním parketu.  Jaké máte strategické záměry v ob-

]

Energetická burza, trh organizovaný Českomoravskou komoditní burzou Kladno, má za sebou čerstvou inovaci obchodního systému. Předchozí systém fungoval s malými vylepšeními čtyři roky. Potřeby trhu se ale vyvíjely a vyžádaly si upgrade obchodního systému. Očekávané přínosy inovace shrnuje vedení burzy do tří slov: modernizace – zjednodušení – přístupnost.

M A G A Z Í N

Obrázek 1: Elektronický obchodní systém Energetické burzy ČMKBK – demoverze části systému pro zadávání elektronických aukcí a vystavování závěrkových listů

chodování s elektřinou přes Vaši burzu? V reakci na probíhající diskusi s účastníky trhu ve druhé polovině loňského roku a počátkem roku letošního jsme v květnu provedli zásadní inovaci pravidel a obchodního systému. Těžiště změn spočívá především v následujících oblastech. Pravidla obchodování jsme v jejich struktuře celkově sjednotili a evidence nových účastníků obchodování je nyní velmi jednoduchá. Zrušili jsme systém garančních kaucí, takže účastníci obchodování nejsou zbytečně zatěžováni finančně a nakonec ani administrativně. Obchodování se nyní po uzavření závěrkového listu v burzovním obchodně informačním systému odehrává mezi účastníky na bázi rámcové smlouvy EFET. Rozšířili jsme dobu obchodování, takže nyní je možné obchodovat každý den od pondělí do pátku ve čtyřech kotačních kolech a dále prakticky v neomezeném množství navazujících aukcí. Významně jsme snížili jak administrativní poplatky, tak především poplatky z uzavřených obchodů a jsme připraveni reagovat na další vývoj na relevantním trhu. V průběhu letošního roku hodláme doplnit naši sekci Energetická burza ještě o kontinuální obchodní systém, jak už jsem řekl, doplnění trhu o tento typ obchodní platformy jsme si s účastníky trhu dohodli už na přelomu roku a pokud bude jejich zájem trvat, můžeme ho spustit v krátké době.  Jak velké obchody jsou v současné době přes Vaši burzu s elektřinou realizovány a jaký rozsah očekáváte, že se bude realizovat prostřednictvím vaší burzy do budoucna? Lapidárně řečeno, nyní vyčkáváme na projevení zájmu na straně nabídky. Věříme, že možnosti umístit na EB část své produkce využije i ČEZ. Dominantní producent elektřiny veřejně deklaroval, že je připraven zobchodo-

vat významné objemy produkce přes burzu. Pokud uvedená prohlášení myslí vážně, nebrání nic tomu, aby takové objemy umístil už v červnu na Energetickou burzu ČMKBK. Vzhledem k tomu, že je trh „hladový“, své kupce by jistě našla nabídka elektřiny s dodáním jak v roce 2008, tak v roce 2009. Předpokládáme, že naše nabídka osloví nejen obchodníky, ale např. i nezávislé výrobce, kteří mohou bez problémů realizovat aukční prodej své produkce v transparentním burzovním prostředí.  Jakou vnímáte konkurenci ohledně burzovních obchodů? Situace, kdy vzniká druhá energetická burza s deklarovanou podporou MPO, je pro nás nová. Doporučení ministra obchodovat elektřinu přes komoditní burzu je obecně velmi pozitivní signál trhu. Nevidím přitom ale důvod, proč by MPO mělo vůči nám postupovat jinak a nepodpořit i naši burzu. Tím spíše, že už máme za sebou čtyřleté zkušenosti z obchodování s elektřinou, k dispozici je funkční obchodní systém a některé parametry našeho obchodního schématu považujeme pro účastníky trhu za výhodné. Například nepočítáme při vypořádání obchodů s burzou jako s protistranou, což může být pro řadu účastníků trhu vzhledem k nutnosti zapojení bankovního sektoru omezující, komplikované nebo finančně zatěžující. V zásadě ale zastáváme názor, že budovat a kultivovat energetický trh není otázkou několik týdnů či měsíců. Je to proces na roky.  Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům? Cílem změn v obchodním systému schválených v závěru loňského roku burzovním výborem Energetické burzy bylo zachycení zvyšujícího se zájmu účastníků trhu o burzovní obchodování. Potvrdil se trend započatý při zahájení našeho projektu před čtyřmi roky, kdy byl nastartován postupný přechod od bilaterálních smluv k transparentním formám

(např. aukce ČEZ v roce 2006) s naším očekáváním postupného převedení obchodování elektřiny na burzu. Samozřejmě nás potěšila podpora burzovního obchodování vyslovená v závěru loňského roku ze strany MPO, která se bohužel následně projevila jako jednostranná podpora novému projektu burzy cenných papírů. Oslovili jsme MPO a očekáváme stejnou podporu, jaká byla vytvořena novému projektu burzy cenných papírů. Stejně tak jsme oslovili i ČEZ, který prezentuje úmysl umístit na burze prakticky veškerou elektřinu (kromě dodávky pro ČEZ Prodej). Nevidíme důvod, proč by měl ČEZ čekat na rozjezd nového subjektu, už nyní může svou nabídku umístil do inovovaného obchodního systému Energetické burzy. Možnost zahájit obchodování na EB samozřejmě deklarujeme i při našich probíhajících jednáních se všemi účastníky trhu s elektřinou.  Děkuji za rozhovor. Rozhovor připravil Ing. Martin Havel, šéfredaktor

O DOTAZOVANÉM Ing. ROSTISLAV DUBSKÝ spojil začátek profesní dráhy s kladenskou Poldi SONP, kde v letech 1977 – 1986 působil na různých úrovních řízení. Následně přešel do společnosti Hutnictví železa, a.s., kde se v rámci odborných útvarů spolupodílel na rozvoji českého hutnictví. V roce 1996 se stal ředitelem burzovních obchodů Českomoravské komoditní burzy Kladno, od roku 1998 působí ve funkci generálního sekretáře burzy. Kontakt na dotazovaného [email protected]

15

E

L

E

K

T

R

O

SPX – budúcnosť obchodovania s elektrinou na Slovensku? Rozhovor s Ing. Michalom Harachom, konateľom spoločnosti SPX, s.r.o.

 Pane Harachu, řekněte mi na úvod, kdy burza SPX vznikla a co bylo hlavní příčinou jejího vzniku? Ako iste čitatelia vedia, od 1. 1. 2004 sú jednotliví účastníci trhu na Slovensku zodpovední za nimi spôsobené odchýlky. Za účelom znižovania odchýlok a platieb za spôsobené odchýlky si jednotliví účastníci trhu potrebovali vymieňať informácie o skutočných a očakávaných odchýlkach. Na základe týchto informácií sa jednotliví účastníci trhu snažili vyrovnať nakúpené množstvo elektrickej energie s predpokladanou spotrebou. Tieto obchody sa však zo začiatku diali iba na základe dvojstranných kontaktov jednotlivých účastníkov trhu a obchodníkov s elektrinou. Trh nebol dostatočne transparentný a likvidný a veľmi často nebolo možné dokúpiť potrebnú či odpredať prebytočnú elektrickú energiu. Energetický zákon neukladal žiadnemu subjektu povinnosť založenia spoločnosti, ktorá by organizovala krátkodobý obchod s elektrinou. Založenie takejto spoločnosti bolo teda na účastníkoch trhu, ktorí potrebovali takúto obchodnú bázu a ktorí sú aktívni pri obchodovaní. Záujmom účastníkov trhu, a to predovšetkým 3 distribučných spoločností bolo vytvoriť internetový portál na výmenu informácií, potrebných pre optimalizáciu nákladov na obstaranie elektriny, čo sa v priebehu roku 2004 aj podarilo a mohli sme vyhlásiť, že začiatkom roku 2005 sa na trhu s elektrinou na Slovensku objavila platforma SPX. Tu musím podotknúť skutočnosť, že SPX doposiaľ nebola plne funkčnou burzou – ale slúžila najmä ako internetová „výveska“ ponúk. Obchodná spoločnosť SPX, s.r.o. teda vznikla dňom jej zápisu do Obchodného registra Okresného súdu v Žiline dňom 26.01.2005. Jej sídlo je v Žiline. Hlavným poslaním založenia spoločnosti bola možnosť vytvoriť sekundárny trh s elektrinou, pričom by sa mal eliminovať vplyv zahraničných búrz s elektrinou.  Jaká je vlastnická struktura burzy? V súčasnosti sú spoločníkmi v SPX, s.r.o. všetky tri distribučné spoločnosti na Slovensku, to znamená ZSE, a.s.; SSE, a.s. a VSE a.s. Podstatnou výhodou je skutočnosť, že akcionármi spoločnosti sú spoločnosti zaobe-

16

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange) vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření, smysl fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem se zeptal Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s. rajúce sa dodávkou elektriny s významným postavením na trhu s elektrinou a so skúsenosťami a znalosťami problematiky obchodu s elektrinou. Potreby týchto spoločností môžu byť následne transformované do rozširovania funkcionalít, ktoré môžu následne byť implementované.  Jaká je struktura Vašeho portálu? V roku 2004 fungovali na internetovom portáli SPX 2 aplikácie – „odchýlky“ a „nevybilancovaná energia“. Obe mali svoje opodstatnenie a pomáhali redukovať náklady účastníkov trhu na odchýlky. V module „odchýlky“ si účastníci trhu s elektrinou vymieňali v deň D+1 svoje údaje o odchýlke a pomáhali si tým pri výpočte systémovej odchýlky a z nej vyplývajúcich nákladov na odchýlky (predpokladaných). SPX v module „odchýlky“ vlastne svojim spôsobom slúžil zároveň ako kontrolný nástroj pre porovnanie kumulovaných dát s dátami Zúčtovateľa odchýlok. Pomocou funkcionality „Nevybilancovaná elektrina“ sa vymieňali informácie o nevybilancovanej elektrine medzi účastníkmi trhu a tým sa umožňovalo v roku 2004 rozhodnúť o dokupe/predaji elektriny na trhu, resp. možnosti uskutočniť dokup/predaj elektriny pomocou odchýlky. Keďže pre rok 2005 sa zmenila metodika vyhodnocovania odchýlok, táto funkcia v roku 2005 trochu stratila na svojom význame a v súčasnej verzii už neexistuje. Svojmu účelu však, samozrejme, poslúžila. Trh však aj naďalej nebol dostatočne transparentný a likvidný. Z toho dôvodu sa koncom roka 2004 zaviedla na internetový portál SPX ďalšia aplikácia „el-info“, ktorá slúžila ako vývesná tabuľa pre všetkých účastníkov trhu pre zverejňovanie svojich požiadaviek, resp. ponúk na nákup/predaj elektriny. Na základe zvýšeného záujmu aj ostatných účastníkov trhu, akými sú aj výrobcovia a obchodníci nastal predpoklad, že SPX by v budúcnosti plnilo funkciu sprostredkovateľa obchodov medzi dodávateľmi, obchodníkmi a spotrebiteľmi. Po prvotnom kontakte prostredníctvom portálu sa však obchody riešili aj naďalej na bilaterálnej báze (telefón, fax...). V súčasnosti sa spúšťa nová verzia už aj s možnosťou

priameho obchodovania s automatickou generáciou konfirmačného protokolu o obchode po úspešnom „click-dohodnutí“ obchodu priamo na portáli SPX. Týmto veríme, že sa obchodovanie na Slovensku opäť posunie o niečo vpred a portál SPX začne byť ešte viac konkurencieschopný. Pre zlepšenie cenotvorby a oživenie pohybu cien na slovenskom trhu slúži modul „aukcie“, ktorý „aukčným“ systémom vyvolávacej ceny slúži k optimalizácii obstarávacích nákladov na elektrinu pre všetkých účastníkov trhu v SR, činných na portáli SPX. Portál SPX má ambíciu stať sa referenčným cenovým nástrojom pre potreby obchodovania s elektrickou energiou, predovšetkým na spotovom trhu v SR.  Kdo může být účastníkem burzy? Existují nějaké speciální podmínky vstupu? Kdo může na burze obchodovat? Na začiatku existencie sa na portáli realizovali aktivity predovšetkým distribučných spoločností, ako aj priamych odberateľov Slovenský elektrární (SE) priamo z prenosovej sústavy SR (čo bolo dokopy 7 subjektov s vlastnou zodpovednosťou za odchýlky). V roku 2004 bola metodika vyhodnocovania odchýlok jasná a teda účastníci trhu boli schopní vyhodnotiť riziko vstupu do poľa s odchýlkami, resp. spotového obchodu. Avšak vzhľadom na nedostatok vhodných obchodných partnerov však všetci účastníci trhu na Slovensku mali jasne čitateľnú pozíciu, čo niektorí obchodníci využívali a obchodovali za iba jednostranne výhodných podmienok. Pri vyhodnocovaní odchýlok došlo k 1.1.2005 k niekoľkým závažným zmenám. Prvou z nich bolo začlenenie ďalších účastníkov trhu do režimu vlastnej zodpovednosti za odchýlku. Tak sa skupina doterajších 7 účastníkov rozšírila o výrobcov (SE, teplárne a iní), ako aj o obchodníkov s elektrinou. Z toho dôvodu začala byť prevádzka SPX veľmi zaujímavou aj pre týchto nových účastníkov trhu. Zjednodušene sa dá teda povedať, že v súčasnosti majú so spoločnosťou SPX uzavreté zmluvy všetci významní účastníci trhu s elektrinou na Slovensku, ako aj v okolitých krajinách (a to najmä v ČR). Patria tu teda výrobcovia, distribučné spoločnosti, priami

cibulka_A4.eps

1.2.2007

20:05:37

M A G A Z Í N

65

Z A J Í M A V O S T I

Dva pohledy na budoucnost české energetiky: prohlášení koaliční vlády a Státní energetická koncepce Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong, oddělení energetické politiky MPO

ÚVOD

P

latná koncepce předpokládá, že česká energetika bude nadále rozvíjet energii z jádra a počítá rovněž s těžbou hnědého uhlí za územně ekologickými limity. Především v těchto dvou bodech se otevírá prostor pro srovnání s dalším dokumentem, který má pro českou energetiku zásadní význam – s programovým prohlášením současné vlády. Program vládní koalice ODS, KDU-ČSL a SZ z ledna 2007 je výsledkem dlouhých a složitých jednání, která musela zohlednit postoje, se kterými šla každá z těchto stran v polovině loňského roku do parlamentních voleb. V oblasti energetiky se soustředí především na podporu využití obnovitelných zdrojů energie, do které má směřovat značná část prostředků z operačního programu ministerstva životního prostředí. Kromě malé energetiky se však vládní prohlášení dotýká také dlouhodobě diskutovaných témat velké energetiky – výstavby dalšího zdroje jaderné energie a pokračování těžby hnědého uhlí za tzv. územně ekologickými limity. Zde dala Strakova akademie jasný signál, který znamená přesun důrazu v dosavadní debatě. V tomto volebním období se nebudou stavět ani plánovat nové jaderné bloky. Rovněž těžební limity mají nadále zůstat čárou, za kterou se nesmí zakousnout důlní rypadla. Koaliční vláda však otázku vyváženého zásobování energií nenechala stranou, jak by se mohlo zdát. O způsobu, jak dlouhodobě saturovat energetické potřeby České republiky, má rozhodnout nezávislá odborná komise, jejíhož předsedu prof. Pačese z Akademie věd ČR jmenovala koncem ledna. Během února až dubna byli jednotlivými parlamentními stranami nominováni další experti a koncem dubna komise zasedla k prvnímu jednání.

66

Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať už se jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské, a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok. TWh

Sk2005

sk2006

2010

2015

2020

2025

2030

2040

Hrubá výroba celkem

82,58

84,29

83

76

59

56

43

33

Hrubá spotřeba celkem

69,95

71,66

75

79

83

86

89

90

V tom v hrubé výrobě elektřiny:

Sk2005

sk2006

2010

2015

2020

2025

2030

2040

Hnědé uhlí

43,5

43,7

41

35

22

19

17

5

Černé uhlí – tuzemské

6,4

6,0

5

4

0

0

0

0

Ostatní tuhá paliva

0

0

0

0

0

0

0

0

Plynná paliva

4

4

4

4

4

4

4

4

Kapalná paliva

1

1

0

0

0

0

0

0

24,7

26,1

29

29

29

29

16

16

3

3,5

3

4

4

4

6

8

+12,6

+12,6

+8

-3

-24

-30

-46

-57

Jaderné palivo (odstavení JE Dukovany ve 2025) Obnovitelné zdroje CELKEM chybějící TWh

Tabulka 1: Pravděpodobná výše a struktura výroby elektřiny

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE: ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU Při schvalování státní energetické koncepce v roce 2004 dala vláda Ministerstvu průmyslu a obchodu za úkol pravidelně hodnotit, jak je koncepce realizována, a připravovat její aktualizaci. Signál, který dala vláda svým prohlášením, byl pro ministerstvo podnětem ke zpracování analýzy současného stavu. Bylo vypracováno několik scénářů dalšího možného vývoje energetického hospodářství České republiky. Kromě scénáře platné Státní energetické koncepce do roku 2030 byl vypracován tzv. referenční scénář, který aktualizuje platnou koncepci do roku 2050 s tím, že zohledňuje současné změny v energetickém sektoru, jako je nižší podíl obnovitelných zdrojů energie nebo rostoucí spotřeba elektřiny. Třetí scénář, tzv. krizový, se přibližuje programovému prohlášení vlády v oblasti jaderné energetiky a v neprolomení limitů hnědého uhlí, kde propad ve výrobě elektřiny je nahrazen ekonomicky nejvýhodnějšími masivními dovozy černého uhlí. Ze srovnání těchto scénářů vyplývá, že uplatnění „krizového scénáře“ jako možného pokračování vývoje české energetiky do roku

Poznámky: 1. Tabulka obsahuje propočet nákladů alternativ na zajištění zdrojů na pokrytí spotřeby elektřiny. Náklady jsou propočteny ve stálých cenách roku 2004. 2. Propočet zahrnuje jen navýšené náklady na pořízení energie. 3. U cen černého uhlí v propočtech nejsou zahrnuty náklady na jeho dopravu do České republiky. U zemního plynu nejsou zahrnuty náklady na distribuci a podzemní skladování. Zahrnutí těchto nákladů by dále zvýšilo uhelnou a plynovou alternativu (u plynu o cca 25 %, u uhlí až 100 %). 4. K těmto hodnotám by bylo nutné připočíst standardní náklady na dovoz běžných potřeb ropy, zemního plynu a jaderného paliva v dnes dosahované celkové výši 140 – 145 mld. Kč. Po připočtení těchto nákladů by se obchodní schodek za dovozy energetických komodit mohl v roce 2040 více jak zdvojnásobit. 5. V případě zemního plynu je zvažována výroba elektřiny v paroplynovém cyklu s nižší měrnou spotřebou na vyrobenou elektřinu než spalovací turbíny.

2050, by znamenalo vyšší růst závislosti na dovozech energie a pomalejší snižování emisí CO2. Dalším negativním faktorem by bylo zvýšení cen energií proti platné Státní energetické koncepci, která preferuje přednostní

M A G A Z Í N

šilo až na cca 26 mil. tun v roce 2040. K dalšímu navýšení dovozu by došlo po odstavení Temelína v roce 2042. Není třeba popisovat, jaké dopravní, kapacitní, bezpečnostní, ekonomické, ekologické a další potíže by uskutečnění tohoto záměru způsobilo. Obdobný dopad by mělo nahrazení chybějící elektřiny výrobou ze zemního plynu. Kolem roku 2020 by bylo nutné dovážet o 5 mld. m3 zemního plynu ročně více než dnes. V roce 2040 by se toto množství vyšplhalo až na cca 14 mld. m3, přičemž odstavení Temelína by znamenalo další navýšení. Celoevropské prognózy navíc poukazují na to, že v těchto letech lze očekávat nedostatek disponibilního plynu.

ZÁVĚR

využití domácích energetických zdrojů. Na základě analýzy současného stavu uložilo vedení ministerstva připravit do konce roku 2008 aktualizaci Státní energetické koncepce, která bude rovněž reagovat na výsledky Pačesovy komise. V současné době připravuje odbor surovinové a energetické politiky příslušné podklady a očekává výsledky z Pačesovy komise.

DOPAD KRIZOVÉHO SCÉNÁŘE NA ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVU Analýza energetické koncepce se také snažila odpovědět na otázku, jak se může projevit restrikce domácích zdrojů energie (uhlí a jaderná energetika) v kombinaci s úplným omezením dovážených zdrojů energie na činnosti elektrizační soustavy. Jde sice o hypotetický případ, stojící mimo prezentované a vzájemně propojené energetické bilance propočtené predikčním modelem, který ale jasně ilustruje význam domácích energetických zdrojů a jaderné energetiky na chod elektrizační soustavy. Bilanční propočet je uveden v tabulce č. 1. Pokud nebude možné těžit hnědé uhlí za územními ekologickými limity a v roce 2015 skončí tuzemská těžba černého energetického uhlí (bez náhrady dovozem) a nebude se pokračovat ve výstavbě dalších jaderných bloků, dá se v České republice již od roku 2015 očekávat prohlubující se deficit mezi výrobou

a spotřebou elektrické energie. Po uzavření jaderné elektrárny Temelín v roce 2042, by se tento deficit zvýšil o dalších 16 TWh. Tento deficit elektrické energie by bylo teoreticky možné řešit přímým dovozem elektrické energie, jejímž je Česká republika v současné době vývozcem nebo dovozem černého energetického uhlí, kterého se nyní dováží zhruba 1 milion tun ročně. V úvahu připadá také dovoz zemního plynu, který se však k výrobě elektřiny používá minimálně, anebo drastickými úsporami nebo možnými kombinacemi uvedených alternativ. Po vyčerpání vytěžitelných zásob černého uhlí a hnědého uhlí v rámci územních limitů a po útlumu jaderných elektráren, by jedinými domácími zdroji bylo rychle ubývající hnědé uhlí a obnovitelné zdroje energie s nedostačujícím potenciálem. Při výpadku domácích zdrojů energie a omezení dovážených zdrojů energie by se již krátce po roce 2015 v ČR mohl projevit nedostatek elektrické energie. Po roce 2020 existuje reálné nebezpečí masivních dovozů elektrické energie (pokud bude odkud a budou v Evropě k dispozici výrobní a přenosové kapacity) ve výši od 1/4 až po 3/4 celkové předpokládané spotřeby v České republice. Pokud by padlo rozhodnutí vyrábět chybějící elektrickou energii na bázi černého uhlí, bylo by nutné kolem roku 2020 dovážet proti současnému stavu navíc 8 mil. tun černého uhlí ročně. Toto množství by se masivně zvý-

Údaje v mld. Kč

2015

2020

2025

2030

2040

Dovoz elektřiny

4,9

36,7

53,0

78,8

115,9

Dovoz ČU

2,5

22,23

30,12

44,84

66,58

Dovoz ZP

3,2

25,2

34,4

51,1

75,8

Pokud by se česká energetika vydala cestou útlumu jádra a zastavení těžby hnědého uhlí před ekologickými limity, dojde k rychlé eskalaci nákladů na zajištění chybějící elektřiny až na více jak dvojnásobek dnešních dovozů energetických komodit. Tyto náklady by se samozřejmě promítly do ceny elektrické energie. Nedostatek zejména hnědého uhlí by však neměl dopad pouze na výrobu elektřiny. Do velmi komplikované pozice by se dostala také výroba tepla a domácnosti, které hnědé uhlí využívají k topení. Na tuto skutečnost doposud nebyla veřejnost příliš upozorňována.

O AUTORECH Ing. JIŘÍ MOHELNÍK pracuje od roku 1996 na Ministerstvu průmyslu a obchodu v oblasti energetiky, v současné době působí na pozici vedoucí oddělení energetické politiky. Podílel se na přípravě Státní energetické politiky, schválené vládou v roce 2000 a koordinoval práce na Státní energetické koncepci do roku 2030, která byla vládou schválena v roce 2004. Je absolventem VŠE v Praze a v předchozích zaměstnáních pracoval v oblasti strojírenství, elektrotechniky a investic. Ing. DRAHOMÍR ŠELONG pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu od roku 2004 v oblasti energetiky, v současné době působí jako specialista oddělení energetické politiky. Je absolventem hutnické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě a od nástupu do praxe v roce 1975 pracoval nejprve v OKD v Ostravě a od roku 1984 v Praze na řadě centrálních orgánů a organizací v oblasti energetických koncepcí, ochrany životního prostředí, úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

Tabulka 2: Stručná rekapitulace finanční náročnosti zajištění chybějící elektřiny substitučními zdroji

67

Z A J Í M A V O S T I

Zásobování České republiky ropou

R

O

P

N

Ý

P

R

Ů

M

Y

S

L

Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina. Tvoří ji směs plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 % uhlíku, 10 až 15 % vodíku, až 4 % síry a něco málo dusíku. V současné době představuje jednu z nejvýznamnějších energetických komodit a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou ekonomiku, ale i politiku.

Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

TĚŽBA A PŘEPRAVA ROPY

N

edostatek ropy by se projevil v celé řadě sektorů národního hospodářství, nejvýznamněji v dopravě, energetice a chemickém průmyslu. Proto většina států pozorně sleduje bezpečnost a plynulost zásobování ropou, resp. rafinérskými produkty a pro případ jakéhokoliv jejich přerušení si vytváří strategické zásoby jak ropy, tak i rafinérských produktů. Ložiska ropy (viz schéma rozložení světových zdrojů a míst spotřeby na obrázku č. 1) se obvykle vyskytují v hloubkách několika stovek až tisíců metrů, většinou mezi dvěma nepropustnými vrstvami okolních hornin a velmi často spolu se zemním plynem. Jejich vznik není dosud objasněn tak jednoznačně, jako je tomu u uhelných slojí. Nejrozšířenější hypotéza tvrdí, že ropa vznikla rozkladem obrovského množství odumřelých drobných organismů (živočichů) za příznivých podmínek – pod značným tlakem, za určité teploty a bez přístupu vzduchu. Ropná ložiska se otevírají a těží hlubinnými vrty, z nichž ropa buď sama vyvěrá, někdy dokonce tryská do mnohametrové výše, nebo se čerpá. V případě samovolného výtoku se pochopitelně z ústí vrtu musí jímat a bezpečně odvádět. Při čerpání lze většinou využívat

Obrázek 2: Evropský systém ropovodů

tlaku plynů, shromážděných ve svrchní části ložiska, pod nepropustnou vrstvou hornin. Vrty hloubené pro těžbu ropy procházejí nejrůznějšími horninami o různé tvrdosti a soudržnosti. Aby se jejich stěny nezavalovaly a vrt tak nebyl porušen, zabezpečují se stěny vrtu ocelovými rourami – pažnicemi. Pažnice jsou do vrtu spouštěny již v průběhu vrtání – vrtné nářadí jimi prochází. Po dokončení vrtu se na jejich nejsvrchnější části připojuje jímací zařízení. 184

139 30 90

178

47

212 35

35 35 68

98

29

322

41 72 129

20

Spoteba ropy dle svtadíl mil. tun/rok Evropa

1 006

Severní Amerika

1 112

Asie

1 411

Jižní Amerika Afrika a ostatní CELKEM SVT

124 160 3 813

Obrázek 1: Těžba a přeprava ropy ve světě

68

37

ZÁSOBOVÁNÍ ROPOU PRO ČESKOU REPUBLIKU Česká republika nemá díky své geografické poloze k dispozici nějaká větší ložiska této strategické energetické komodity. Na našem území se sice – zejména v regionu jižní Moravy – nacházejí ložiska vysoce kvalitní ropy, jejich roční těžba však pokrývá pouze 2 – 3 % tuzemské spotřeby. Proto je naše země závislá na dovozu ropy ze zahraničí. V roce 2006 činil dovoz ropy 7,765 mil. tun ropy, což bylo nejvyšší množství od vzniku samostatného státu v roce 1993. V tuzemsku se v uvedeném roce vytěžilo přibližně 187 tisíc tun ropy. Ropa proudí do tuzemských rafinerií společnosti Česká rafinerská v Litvínově a Kralupech nad Vltavou a společnosti PARAMO v Pardubicích. Zde bylo v roce 2006 zpracováno 7, 865 mil. tun ropy, což je v historii České republiky nejvyšší objem zpracované ropy. Část dodávek ropy ovšem není směřována do rafinerií přímo, ale je skladována pro Správu státních hmotných rezerv jako takzvané strategické zásoby pro případ krizových situací. Dovoz ropy do tuzemských rafinerií je realizován dvěma navzájem nezávislými ropovodními systémy, které jsou součástí evropského ropovodního systému (viz obrázek č. 2) a to:

M A G A Z Í N

CEYHAN

Obrázek 3: Exportní trasy ruské ropy směrem do EU

 ropovodem Družba, jímž je dopravována ropa z Ruské federace (viz obrázek č. 3) a rovněž ropa od nejvýznamnějšího tuzemského producenta, společnosti Moravské naftové doly. V roce 2006 bylo tímto ropovodem dovezeno 67,1 % z celkového dovozu ropy do České republiky,  ropovodem IKL, jímž je dovážena ropa především z oblasti Kaspického moře, severní Afriky či Arabského poloostrova. V roce 2006 bylo tímto ropovodem dovezeno 32,9 % z celkového dovozu ropy do České republiky. Oba uvedené ropovody jsou na českém

území provozovány a vlastněny společností MERO ČR, jejímž jediným akcionářem je v současnosti stát. Uvedená společnost rovněž vlastní a provozuje Centrální tankoviště ropy, kde jsou uskladněny strategické zásoby pro Správu státních hmotných rezerv a prostřednictvím své dceřinné společnosti rovněž vlastní a provozuje německou část ropovodu IKL včetně tankoviště ve Vohlburgu an der Donau. Podrobněji je možné seznámit se se schématem tuzemské ropovodní sítě a teritorii, ze kterých je ropa do České republiky dovážena, na obrázcích č. 4 a 5.

ROPOVOD DRUŽBA Jižní větví ropovodu Družba, který vede ze západní Sibiře, přes Bělorusko, kde se větví na severní a jižní část, Ukrajinu a Slovensko je do ČR dopravována od poloviny šedesátých let minulého století středněsirná ropa typu Ruská exportní směs (REB) za podmínek stanovených mezivládní smlouvou - Protokolem podepsaným vládou České republiky a vládou Ruské federace dne 4. prosince 1994. Tato dohoda předpokládá orientační dodávky ropy v objemu 5–7 mil. tun/rok s tím, že každoročně do 30. září bude objem dodávek na

Družba IKL MND – Moravské naftové doly

Litvínov - terminal CTR Nelahozeves Kralupy n. Vltavou - terminal Nové Msto

Benešovice - erpací stanice

- erpací stanice

Ingolstadt

Pardubice - terminal Velká Bíteš - erpací stanice MND

Klobouky - erpací stanice

Vohburg an der Donau

Obrázek 4: Ropovodní systém České republiky Obrázek 5: Celkový dovoz ropy do ČR podle teritorií

69

Z A J Í M A V O S T I

R

O

P

N

Ý

P

R

Ů

M

Y

S

L

Obrázek 6: Centrální tankoviště ropy

příští rok kompetentním orgánem ČR, jímž je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, upřesněn ve členění na jednotlivá čtvrtletí. Vlastní dodávky ropy jsou realizovány na základě obchodních kontraktů příslušných podnikatelských subjektů, případně specializovaných společností. Z pohledu současných i budoucích potřeb rafinérského a petrochemického průmyslu v ČR splňuje výše zmíněný Protokol požadavky zpracovatelských společností i státu jak v oblasti výše a plynulosti dodávek ruské ropy, tak i z hlediska ropné bezpečnosti našeho státu. Kapacita české části ropovodu Družba je v současné době využívána z cca 60 %. Česká část ropovodu Družba je dlouhá 357 km a její část je zdvojená, takže včetně zdvojení a odboček společnost MERO provozuje v rámci ropovodu Družba na tuzemském území 505 km potrubní sítě. Přepravní kapacita ropovodu na českém území je 9 mil. tun ropy ročně.

tivována především dlouhodobým zajištěním bezpečnosti dodávek ropy a odstraněním jednostranné závislosti ČR na dodávkách této strategické suroviny z Ruské federace. Součástí stavby tohoto ropovodu bylo vybudování centrálního tankoviště ropy. Kapacita ropovodu IKL (10 mil. t/r) je v současné době využívána pouze z cca 25 – 30 % pro dopravu nízkosirných rop do rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Celková délka trasy tohoto ropovodu, začínajícího v německém Vohburg an der Donau a končícího v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves je 349 km, délka trasy na území ČR je 169,7 km. Přepravní kapacita činí 10 mil. tun ropy ročně. Německou část ropovodu IKL provozuje společnost MERO Pipeline GmbH, což je dceřiná společnost společnosti MERO ČR, a.s. založená v SRN dle německého práva. Uvedená společnost především zajišťuje:

ROPOVOD IKL

 přepravu ropy pro společnost MERO ČR, a.s., resp. Česká rafinérská, a.s. pro rafinérii v Kralupech n.Vltavou,

Ropovodem IKL, uvedeným do provozu koncem roku 1995, jsou do ČR přepravovány nízkosirné ropy z ropného terminálu v Terstu prostřednictvím ropovodu TAL, kterým jsou současně zásobovány i rafinerie ve Schwechadtu (Raskousko), Vohburgu, Neustadtu a Burghausenu (SRN-Bavorsko) či Karlsruhe (SRN). Výstavba ropovodu IKL byla mo-

70

 skladování ropy na tankovišti ve Vohburgu, které má kapacitu 200 000 m3 a slouží především jako mezisklad,  provozování a údržbu ropovodu IKL a tankoviště ve Vohburgu.

CENTRÁLNÍ TANKOVIŠTĚ ROPY Centrální tankoviště ropy je součástí projektu ropovodu IKL. Slouží k přijímání ropy jak z ropovodu Družba, tak z ropovodu IKL, ke skladování, míchání různých druhů ropy dle přání zákazníků – rafinerií a dále k distribuci ropy k zákazníkovi. Největší část kapacity tankoviště využívá Státní správa hmotných rezerv pro skladování strategických zásob ropy. Celková skladovací kapacita činí v současnosti 1 300 000 m3 a tvoří ji čtyři nádrže o jednotlivém objemu 50 000 m3, šest nádrží o objemu po 100 000 m3 a čtyři nádrže o objemu po 125 000 m3. Tyto ocelové tanky jsou nadzemní, s ocelovou ochrannou jímkou a plovoucí střechou. Areál tankoviště (viz obrázek č. 6) o celkové ploše asi 59 ha se nachází v okresech Mělník a Kladno, na katastrálních územích obcí Nelahozeves, Podhořany, Uhy, Nové Ouholice a Sazená. Největší podíl připadá na k. ú. Nelahozeves.

ROPNÁ BEZPEČNOST Česká republika má tedy k dispozici jak dostatečné cesty pro dopravu ropy, tak i dostatečné kapacity pro uskladnění ropy. V souladu s příslušnou evropskou legislativou má ošetřenu i oblast ropné bezpečnosti. Ta je legislativně ošetřena zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy,

M A G A Z Í N

Obrázek 6: Centrální tankoviště ropy

o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů, a její zabezpečení je plně v kompetenci Správy státních hmotných rezerv (dále jen Správa). V souladu s tímto zákonem za-

jišťuje Správa vytvoření nouzových zásob ropy a vybraných ropných produktů (dále jen nouzové zásoby) ve výši požadované legislativou Evropských společenství, tj. nouzové zásoby minimálně na 90 dní průměrné spotřeby předcházejícího roku, které jsou skladovány a ochraňovány akciovými společnostmi MERO ČR (ropa) a ČEPRO (rafinérské produkty). Zákonem o nouzových zásobách ropy je definován stav vzniku ropné nouze a navržena konkrétní opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů pro tento případ (např. omezení rychlosti jízdy motorových vozidel, zavedení přídělového systému pohonných hmot, atd.). Zákonem je dále stanoveno, že použití nouzových zásob v případě stavu ropné nouze navrhuje vládě ČR předseda Správy prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu. Ze zákona vyplývají další povinnosti pro Správu, mezi nimiž má zásadní význam, kromě jiného, předkládání statistického přehledu o stavu nouzových zásob Evropské komisi (EK) a Mezinárodní energetické agentuře (IEA), neprodlené informování EK a IEA o hrozícím či realizovaném poklesu nouzových zásob a v neposlední řadě vypracování plánu, podle něhož bude ČR postupovat v případě stavu ropné nouze. V tomto směru byl v roce 2003 vypracován Správou ve spolupráci s příslušnými státními orgány a orgány územní správy a stěžejními podnikatelskými subjekty z oblasti ropného hospodářství Typový plán pro krizovou situaci v dodávkách ropy a ropných produktů do ČR. V tomto plánu je řešen postup za stavu ropné nouze a mi-

mo jiné znázorněno i obecné schéma ropné bezpečnosti v ČR. Pro řešení otázek ropné bezpečnosti je nutná součinnost všech zainteresovaných stran, které jsou sdruženy v národní organizaci pro přerozdělování dodávek ropy a ropných produktů NESO (National Emergency Sharing Organisation), jenž je poradním orgánem předsedy Správy. V červnu 2006 byla ze strany IEA provedena kontrola připravenosti ČR na stavy ropné nouze. Závěry z prověrky byly pro ČR mimořádně příznivé, neboť byla konstatována plná připravenost ČR na případný stav ropné nouze a pozitivně ohodnocen přístup Správy k dané problematice.

ZÁVĚR Z výše uvedeného vyplývá, že Česká republika byla dobře připravena i na situaci, která nastala dne 9. ledna 2007, kdy v důsledku sporů mezi Ruskem a Běloruskem došlo k několikadennímu výpadku v dodávkách ropy ropovodem Družba a to nejen do České republiky, ale i do Polska, Spolkové republiky Německo, Ukrajiny, Polska a Maďarska. Přesto byla v uvedených dnech z iniciativy ministra průmyslu a obchodu udělána revize zásob Státních hmotných rezerv a podnikatelských subjektů a bylo zjištěno, že v oblasti ropy a rafinérských produktů měla Správa státních hmotných rezerv strategické rezervy ve výši cca 102 dní průměrné spotřeby předchozího roku a společně s rezervami podnikatelských subjektů činilo toto číslo cca 121 dní. Přes uvedené nebere státní správa situaci, která nastala v lednu 2007, na lehkou váhu a snaží se ještě více eliminovat potencionální rizika při jejím opakování mimo jiné zkoumáním možností, jak v takovýchto situacích ještě více využívat ropovod TAL a následně ropovod IKL a to i pro dopravu ropy z území Ruské federace. Zdroj obrázků a map: MERO ČR

O AUTOROVI Ing. Jan Zaplatílek po absolvování Fakulty stavební, obor ekonomika a řízení stavebnictví na Českém vysokém učení technickém (1986) pracoval v letech 1986 až 1994 v k.p. Tranzitní plynovod (nyní RWE Transgas Net) na pozici investiční technik při přípravě výstavby kompresních stanic. Od roku 1994 pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR nejprve jako pracovník oddělení plynárenství, v letech 1997 – 2001 jako vedoucí oddělení plynárenství a zástupce ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv a od roku 2001 na pozici ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv. Kontakt na autora: [email protected]

71

Z A J Í M A V O S T I

Tvorba strategická mapy „krok za krokem“

Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM

STRATEGICKÁ MAPA Architekti BSC (pánové Kaplan a Norton) použili pojem strategická mapa pro grafický popis vnitřních vztahů mezi strategickými cíli (a návazně i ukazateli) BSC, které jsou vzájemně propojeny tak, aby jednoznačně a srozumitelně „vyprávěly příběh“ strategie organizace [2]. Strategické mapy (stejně jako BSC) nejsou svázány striktně stanovenými šablonami a mohou se proto odchýlit od jejich „klasického“ uspořádání, aby co nejtěsněji vyjadřovaly strategii dané organizace. „Klasický“ formát strategické mapy oslovuje čtyři pohledy na podnikání z pozice: 1. Akcionářů či vlastníků organizace, kteří jsou zainteresování na finančních výstupech jejího podnikání (finanční hledisko). 2. Zákazníků, kterým nabízí a poskytuje produkty (výrobky a/nebo služby), které jsou pro ně hodnotou, jsou ochotni si je od ní koupit a zaplatit za ně (zákaznické hledisko). 3. Způsobu, kterým vytváří produkty, tj. jak v nich zajišťuje hodnotu pro zákazníky a akcionáře (hledisko vnitřních procesů). 4. Klíčových způsobilostí organizace jako celku a jejích zaměstnanců, které jsou nezbytné pro realizaci vnitřních procesů tak, aby vytvářely a poskytovaly hodnotu zákazníkům a akcionářům (hledisko učení a růstu). Poznámka: některé organizace „vystačí“ s menším počtem podnikatelských hledisek a jiné jejich počet naopak zvyšují (viz příklad Endesa na konci tohoto článku). Pro formování strategie, její popis pomocí BSC a grafické znázornění ve strategické mapě je kriticky důležité, aby vazby mezi strategickými cíli pro podnikatelská hlediska měly kauzální charakter, tj. vyjadřovaly vztahy příčina-účinek. Proč? Proces tvorby BSC je založen na předpokladu, že strategie je de facto hypotéza o tom, jak se hodlá organizace přesunout ze stávající pozice, kterou zná, do žádoucí, ale nejisté budoucí pozice; a protože v ní nikdy nebyla, tak cesta (strategie), po které se vydá je určena sérii vzájemně propojených hypotéz. BSC umožňuje popsat strategické hypotézy jako množinu vztahů příčina-účinek, kte-

72

Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na téma Balanced Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie, kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY magazínu v čísle 1/2007 [1]. Strategická mapa je buď předstupněm tvorby BSC nebo se formulují společně. V článku, který je doplněn ukázkou strategické mapy španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace strategie. ré jsou vyjádřeny explicitně. Identifikují aktivity, které jsou nositeli (řídícími indikátory) požadovaných výstupů (zpožděných či výsledkových indikátorů). Klíčem k úspěšné realizaci strategie tudíž je, že každý v organizaci pochopí „podloží“ hypotéz, v souladu s nimi budou alokovány zdroje, v průběhu realizace strategie bude platnost těchto hypotézy prověřována a v případě potřeby budou aktualizovány (toto téma podrobněji oslovíme v následujícím článku). Strategická mapa je v podstatě obdobou pojmu cestovní mapy s tím, že se v tomto případě jedná o grafický popis strategie (vyjádřené pomocí BSC), ve kterém šipky propojující cíle vyjadřují vztahy příčina-účinek mezi nimi. Jinými slovy: když zajistíme dosažení určitého strategického cíle, pak máme šanci zajistit i s ním propojený cíl, resp. cíle (vždy však jde jen o šanci, protože se jedná – jak jsme již uvedli – o hypotézy). Totéž platí i pro strategické ukazatele, kterými měříme míru dosažení příslušného strategického cíle. Obdobně jako BSC se strategická mapa vytváří postupem shora-dolů, tj. od finančního hlediska k zákaznickému, návazně k vnitřním procesům a ke klíčovým způsobilostem.

Obrázek 1: Dvě základní finanční strategie

FINANČNÍ HLEDISKO V podnikatelských organizacích je na „vrcholu“ BSC a strategické mapy finanční hledisko. Z toho vyplývá, že strategická mapa graficky znázorňuje, „jak“ organizace vytváří hodnotu pro akcionáře. Finanční strategie jsou v podstatě jednoduché: „více peněz“ lze získat buď vyšším tržbami nebo snížením výdajů; takže finanční výkonnost lze zvýšit dvěma základními postupy – růstem tržeb a/ nebo růstem produktivity. Ziskový růst tržeb může organizace zajistit dvěma způsoby:  rozšířením a prohloubením obchodních vztahů se stávajícími zákazníky (výsledkem je zpravidla buď vyšší prodej produktů a/nebo zvýšení ziskovosti cenové úrovně);  prodejem zcela nových produktů na stávajících či v nových segmentech trhu a/ nebo vstupem na další trhy. Druhou složkou je zvyšování produktivity, kterou lze opět zajistit dvěma způsoby:  snížením přímých a nepřímých nákladů (při shodném objemu produkce);  efektivnějším využitím fyzických a finančních aktiv nebo jejich snížením (pro ur-

M A G A Z Í N

čitou úroveň podnikání jsou využita nižší stálá aktiva a pracovní kapitál). Akce vedoucí ke zvýšení tržeb potřebují delší dobu na vytvoření hodnoty pro zákazníky (a návazně pro akcionáře). V „každodenním“ tlaku na prokazování zlepšení finančních výsledků však existuje zjevná silná tendence k preferenci rychlejšího způsobu tvorby hodnoty, kterým je růst produktivity (zejména snižováním nákladů). Formování první „vrstvy“ strategické mapy proto vyžaduje rozhodnutí o způsobu vyvážení protichůdných sil, které jsou příčinou pnutí mezi krátko- a dlouhodobě dosažitelnými finančními výsledky. Finančním cílem společnosti by měl být udržitelný růst hodnoty pro akcionáře, a proto musí finanční hledisko obsahovat obě dimenze (růst a produktivitu). Na obrázku č. 1 je vyjádřena výchozí rozhodovací situace. Způsob, kterým jsou vyváženy obě protichůdně působící síly finanční strategie, determinuje základní rámec pro uspořádání zbývající části strategické mapy (její druhé až čtvrté „vrstvy“). Jen málokdy se rozhodování týká přijetí jedné z těchto strategií a zamítnutí druhé; vždy jde o jejich vhodně vyvážený „mix“. Totéž platí pro výběr strategických ukazatelů pro měření dlouhodobé tvorby hodnoty pro akcionáře. V období rychlého růstu jde zpravidla o růst tržeb, který za sebou „táhne“ budoucí tvorbu hodnoty, ve stabilizovaném stádiu lze použít ukazatel typu EVA (Economic Value Added) a ve zralém stádiu např. tvorbu volného toku hotovosti (free cash flow).

HLEDISKO ZÁKAZNÍKŮ Zatímco finanční hledisko je o „materializaci“ hodnoty pro akcionáře, tak hledisko zákazníků je zaměřeno na zajištění udržitelně odlišné nabídky hodnoty pro zákazníky (v porovnání s konkurencí). Rozhodování o výběru strategie vůči zákazníkům (ve druhé vrstvě strategické mapy) je v podstatě „srdcem“ strategie a průzračnost nabídky hodnoty zákazníkům je její nejdůležitější dimenzí. Zajištění růstu tržeb (někdy se jedná i o jejich udržení) vyžaduje, aby organizace předložila cílovým zákazníkům specifickou (odlišenou) nabídku hodnoty, ze které pak vyplývá i udržitelný způsob jejího zabezpečování. Primárním úkolem je tudíž identifikace specifických zákaznických segmentů, ve kterých hodlá organizace soutěžit, a pak se na ně zaměří při zajišťování růstu a ziskovosti. Jakmile „ví, kdo“ jsou její cíloví zákazníci, může stanovit nejvhodnější cíle a ukazatele pro nabídku hodnoty, kterou jim hodlá poskytnout. Na obrázku č. 2 jsou uvedeny podstatné atributy této nabídky (vlastnosti, vztahy a image) a znázorněno propojení hlediska

Obrázek 2: Vytváření udržitelné diferenciace nabídky cílovým zákazníkům

zákazníků s finančním. Nabídka hodnoty definuje strategii organizace pro zákazníky tím, že vymezí jedinečný mix produktů, cen, kvality, sortimentu, funkcionality, služeb, vztahů a image, kterými oslovuje cílové zákazníky. Nabídka „sděluje, co“ bude dělat lépe a jinak než konkurence s vědomím, že nelze zajišťovat „vše pro všechny“; výběr mixu proto není triviální problém - základní typy cílů pro různé zákaznické strategie jsou stručně popsány na obrázku č. 3. V zákaznickém hledisku se používá pro měření úspěšnosti výstupů strategie několik velmi podobných/všeobecných ukazatelů, které se týkají udržení, získání, spokojenosti a ziskovosti zákazníků a podílu na relevantním trhu nebo na jejich celkové spotřebě.

Tyto ukazatele jsou propojeny vztahy příčina-účinek: např. spokojenost vede k udržení stávajících a k získání nových zákazníků; udržení zákazníků by mělo vést ke zvýšení ziskovosti; kombinace udržení a získání zákazníků by se měla projevit růstem tržního podílu, atd. O jejich naplnění však usilují v podstatě všechny společnosti, a proto se nejedná o ukazatele, které popisují „vlastní strategii“ organizace vůči zákazníkům (tj. způsob oslovení cílových zákazníků). Nabídku hodnoty, a tudíž i specifické cíle a ukazatele, je proto nutné „ušít na míru“ konkrétním cílovým zákazníkům a/nebo tržním segmentům tak, aby strategii převedly do konkrétních záměrů, které zaměstnanci pochopí v míře, která

Obrázek 3: Strategické cíle pro různé typy strategie vůči cílovým zákazníkům

73

Z A J Í M A V O S T I

jim umožní aktivně spolupracovat na její realizaci (a mnohdy i na jejím zlepšování).

HLEDISKO VNITŘNÍCH PROCESŮ Po vyjasnění finančních a zákaznických cílů je nutné stanovit cíle, které se uplatní ve třetí vrstvě strategické mapy. Cíle pro hledisko vnitřních procesů popisují, „jak“ bude strategie naplněna jejich řízením tak, aby skutečně došlo k odlišení produktů od konkurence a k tvorbě hodnoty pro akcionáře. Vnitřní procesy zajišťují dvě nezastupitelné složky strategie:  produkují a dodávají hodnotu nabídnutou zákazníkům (zákaznické hledisko);  zlepšují procesy a omezují náklady (složka produktivity ve finančním hledisku). Široký soubor vnitřních procesů lze sdružit do čtyř reprezentativních skupin (viz obrázek č. 4). 1. Řízení provozních procesů (operations management): jedná se o řízení základních „každodenních“ procesů, které vytvářejí stávající produkty a jejich dodávku zákazníkům; lze je dále členit do čtyř kategorií: (i) zásobování, (ii) výroba, (iii) distribuce, (iv) řízení rizik. 2. Řízení zákaznických procesů (customer management): příslušné procesy rozšiřují a prohlubují vztahy s cílovými zákazníky a lze je členit do čtyř kategorií: (i) výběr: určení charakteristik segmentů zákazníků, které jsou pro organizaci atraktivní a identifikace příslušných cílových zákazníků (citlivě reagujících na nabídku hodnoty), (ii) získání: vymezení zákazníků s velkým vlivem na ostatní, komunikace s nimi, výběr zaváděcích produktů, stanovení cen (a dalších parametrů) a uskutečnění prodeje, (iii) udržení: schopnost poskytovat produkty a pružně reagovat na nové potřeby zákazníků, (iv) pěstování/ péče o podnikání: efektivní řízení vztahů, prodejů a povědomí důvěry. 3. Řízení inovačních procesů (innovation management): vytváření nových výrobků, služeb a procesů, které umožní průnik na nové trhy či do segmentů zákazníků; řízení se týká čtyř kategorií procesů: (i) identifikace příležitostí, (ii) řízení portfolia výzkumu a vývoje (R&D), (iii) návrh a vývoj nových produktů, (iv) jejich zavedení na trh. 4. Řízení regulačních a sociálních procesů (regulatory and social management): cílem je trvale obnovovat oprávnění k podniká-

74

Obrázek 4: Vnitřní procesy vytvářejí hodnotu pro zákazníky a akcionáře

ní v dané komunitě (či zemi) a spolupodílet se na jejím rozvoji; základními dimenzemi procesů jsou: (i) životní prostředí, (ii) zdraví a bezpečnost, (iii) vliv na zaměstnanost v místě či regionu, (iv) investice do komunity. V každé organizaci se uskutečňuje velké množství procesů, které „nějak“ vytvářejí nebo ovlivňují tvorbu hodnoty. Umění formulace strategie spočívá ve schopnosti vybrat několik kritických procesů, jejichž vynikající úroveň má rozhodující vliv na její úspěšnost a věnovat jim mimořádnou pozornost; opět je třeba zdůraznit, že reálně nelze a ani není třeba zajistit špičkovou úroveň

všech procesů (musí však mít takovou úroveň, aby se nestaly konkurenční nevýhodou). Výjimečná výkonnost vybraných procesů je de facto „motorem“ realizace strategie (bez nich by strategie byla pouze manažerským cvičením). I při důrazu na jednu ze čtyř skupin vnitřních procesů je nutné zajišťovat vyváženost strategie tím, že se investuje do zlepšování procesů ve všech kategoriích, neboť jejich finanční přínosy se projeví v různých časových obdobích (viz obrázek č. 5):  úspory nákladů ze zlepšování provozních procesů jsou relativně rychlé (6-12 měsíců),  růst tržeb ze zvýšení kvality vztahů se

Obrázek 5: Vnitřní procesy vytvářejí hodnotu v různě vzdálených časových horizontech

M A G A Z Í N

zákazníky se zpravidla projevují ve střednědobě vzdáleném časovém horizontu (12 až 24 měsíců),  inovační procesy se projeví zvýšením tržeb nebo marží ještě později (24 - 48 měsíců),  přínosy regulačních a sociálně orientovaných procesů jsou zpravidla ještě vzdálenější (totéž platí pro růst image, povědomí atraktivního zaměstnavatele a přínos komunitě). Strategie by proto měla v každé kategorii identifikovat (jako kritický) jeden nebo dva procesy tak, aby vyvážila krátkodobý a dlouhodobý pohled na tvorbu hodnoty pro akcionáře a zajistila její setrvalý a udržitelný růst (uvedený jako výsledný efekt na obrázku č. 5). Několik strategických procesů je často seskupeno do tzv. strategických témat (stavebních kamenů strategie), která umožňují nejen zaměřit (a srozumitelně vymezit) kritické akce, ale zajistit i strukturovanou odpovědnost za jejich realizaci. Přílišná složitost či nižší průhlednost strategie se pomocí těchto témat převádí do relativně uzavřených (logicky propojených) souborů aktivit, které souvisejí s určitými parametry hodnoty nabízené zákazníkům a s příslušnými finančními výstupy (viz příklad Endesa na konci článku). Pro zajištění jejich řiditelnosti by neměl být počet strategických témat příliš vysoký (cca pět a maximálně deset), a to i ve vazbě na nehmotná aktiva, která s jejich zajištěním přímo souvisejí.

HLEDISKO UČENÍ A RŮSTU Čtvrté hledisko strategické mapy – učení a růst (resp. klíčové způsobilosti) – popisuje nehmotná aktiva a jejich úlohu ve strategii organizace. Nehmotná aktiva lze členit do různých skupin či kategorií; jednou z možností je vymezení těchto základních složek:  lidský kapitál – dovednosti, schopnosti a know-how, které jsou nutné pro podporu strategie,  informační kapitál – informační systémy, infrastruktury a sítě, které podporují realizaci strategie (včetně rozvoje lidského kapitálu a řízení vnitřních procesů),  organizační kapitál – schopnost organizace mobilizovat/vyvolat a udržet proces změn, který vyžaduje realizace strategie (proces řízení strategie organizace je v podstatě řízením procesu změny). Každá organizace zajišťuje rozvoj lidí, ICT/IS, kultury apod., avšak převážně se jedná o jejich „plošnou“ podporu. Cíle pro tyto složky nehmotných aktiv musí proto být:  uspořádány (v souladu) se strategií tak, aby vytvářely hodnotu – nehmotná aktiva nemají „vlastní“ hodnotu (kromě „po-

řizovací ceny“); jejich hodnototvorná funkce je potenciální - reálnou hodnotu vytvářejí pouze v kontextu se strategií, tj. v závislosti na míře, se kterou podporují naplnění cílů ve vnitřním podnikatelském hledisku,  integrovány nejen s cíli pro ostatní hlediska, ale i mezi sebou – strategickou roli nehmotných aktiv nelze vymezit na autonomní bázi, ale jen v souvislosti s celou strategií organizace (z toho mj. vyplývá potřeba programu pro jejich integraci „napříč“ organizací – bez ohledu na vnitřní „hranice či bariéry“). Klíčem k zajištění uspořádanosti nehmotných aktiv se strategií je schopnost jít za obecné pojmy (např. „zajistit růst kompetencí personálu“) a zaměřit se na specifické vlastnosti a způsobilosti, které jsou nezbytné pro podporu kritických vnitřních procesů. Měření hodnoty nehmotných aktiv není snadné – metriky by se měly zaměřit na jejich připravenost pro podporu strategie; nezřídka se však na ně zapomíná nebo jejich stanovení je delegováno na útvar pro řízení lidských zdrojů; pokud tento útvar se ještě nestal partnerem při podnikání a preferuje běžné agendy, pak zpravidla dojde k selhání celé strategie.

O ČEM JE STRATEGICKÁ MAPA? Na obrázcích č. 1 až 6 byly postupně formulovány a vzájemně propojeny základní složky strategické mapy (jako nástroje pro popis strategie organizací podnikatelského sektoru), který poskytuje názor na to, „jak“ organizace vytváří hodnotu; a tento názor lze prezentovat a efektivně komunikovat na jedné stránce (tzv. one-page strategy). Strategická mapa zprostředkovává pohled na integraci cílů organizace ze čtyř hledisek

BSC. Znázorňuje vztahy příčina-účinek (byť se jedná o hypotézy), které propojují požadované výstupy pro hlediska zákazníků a akcionářů s výjimečnou výkonností kritických vnitřních procesů, které vytvářejí a dodávají hodnotu nabízenou cílovým zákazníkům a současně podporují cíle týkající se produktivity ve finančním hledisku. Kromě toho strategická mapa identifikuje specifické způsobilosti nehmotných aktiv, které jsou nutné pro podporu výjimečné výkonnosti kritických vnitřních procesů. Kombinace cílů pro čtyři podnikatelská hlediska a jejich propojení umožňuje každé organizaci přizpůsobit strategickou mapu specifickým podmínkám, v nichž operuje a jejím záměrům pro dosažení úspěchu, a to pomocí jedinečné strategie (zajišťující odlišení od konkurence). Strategická mapa „nezastupuje“ strategii – poskytuje však užitečné instrumenty pro její jednoznačnou a přehlednou formulaci (včetně prověření její úplnosti a adekvátnosti). V této souvislosti je účelné se zmínit o čtyřech základních principech, které je žádoucí vzít do úvahy při formulaci „zdravé“ podnikatelské strategie (podle Michaela E. Portera [3]):  vybrat správný vrcholový cíl a ukazatele pro měření úspěšnosti podnikání, které skutečně vyjadřují tvorbu hodnoty pro akcionáře (a ne zástupné nebo „módní“ cíle),  vymezit charakteristiky podnikatelské či produktové oblasti, ve které soutěžíme (pokud působíme v různých odvětvích, pak je vhodné mít strategii pro každý business),  vzít na vědomí, že úspěch závisí na dvou odlišných a stejně důležitých příčinách, tj. na „ziskovosti“ příslušného odvětví a na pozici, kterou v něm organizace zaujme,

Obrázek 6: Uspořádání nehmotných aktiv v souladu se strategií

75

Z A J Í M A V O S T I

 všechny aktivity společnosti nevytvářejí konkurenční výhodu, a proto je nezbytné odlišit provozní efektivnost (předpoklad udržení se „ve hře“) a strategii či strategickou pozici (udržitelné odlišení od konkurence zajišťované uspořádáním kritických aktivit).

STRATEGICKÁ MAPA SPOLEČNOSTI ENDESA [4] Ještě před privatizací zahájila španělská společnost Endesa expanzi sérií akvizic, takže je nyní jednou z největších elektroenergetických utilit (má více než 100 podnikatelských jednotek v 15 zemích). Zaujímá vedoucí postavení ve Španělsku, v několika zemích Jižní Ameriky a provádí významné operace v Itálii, Francii, Itálii a Portugalsku. Obsluhuje více než 22 milionů zákazníků v elektroenergetice a plynárenství; celkem pro ni pracuje 27 tisíc zaměstnanců, řídí aktiva ve výši 45,7 bil. € (včetně elektráren, přenosových a distribučních sítí), její tržní kapitalizace byla 18,2 bil. € a v roce 2005 zaznamenala roční tržby 18,2 bil. €. Realizace agresivního růstu se však projevila výraznou zadlužeností. Tato skutečnost – v kombinaci s ekonomickou nestabilitou v Latinské Americe vlivem vysoké inflace a zejména měnových krizí v Mexiku (1998) a Argentině (2000 až 2001) – vedla ke snížení finanční důvěryhodnosti a v průběhu roku 2001 k pádu ceny akcií. Přitom řada zaměstnanců si při privatizačním procesu koupila akcie Endesy a pokles jejich ceny je částečně demoralizoval. Vrcholová exekutiva si uvědomila, že musí definovat neúprosnou strategii, která obrátí pokles a sjednotí „expandující“ podnikání. To vyžadovalo vytvořit spolehlivý systém pro formulaci a realizaci strategie a zavést společný „strategický jazyk, aby si všichni rozuměli“. Pro zajištění soudržnosti sdílených záměrů v různých typech prostorově velmi vzdálených podnikatelských jednotek Endesa použila pro tvorbu strategie a její řízení BSC, který byl formulován nejdříve pro vrcholovou úroveň (tj. Endesa jako celek). Pod vedením ředitelství pro plánování a controlling Endesa dal projektový tým v roce 2001 dohromady informace od vedoucích podnikatelských jednotek a navrhl strategii, která zdůrazňovala provozní výjimečnost/excelenci. Vrcholový management však dospěl k závěru, že pro dosažení „všeobjímajícího“ záměru, tj. maximalizování hodnoty pro akcionáře, musí Endesa trvale zajišťovat tři strategické záměry (tzv. strategická témata): (1) udržet vůdčí pozici ve Španělsku a Portugalsku (ESP & PTG); (2) konsolidovat pozici v Evropě a Latinské Americe;

76

Obrázek č. 7: Strategická mapa korporace Endesa (pro období let 2006 až 2010)

(3) uspokojit zákazníky a regulátory minimalizací provozních nákladů a maximalizací spolehlivosti dodávky elektřiny. Pro usnadnění jednoznačného vnímání záměrů strategie byly v průběhu roku 2002 vytvořeny strategické mapy pro Endesu (jako celek) a pro podnikatelskou jednotku ESP & PTG, které měly v programu BSC charakter pilotních projektů. Na odvětví měla v té době velký vliv komplikovaná regulační opatření, včetně uplatnění závěrů Kjótského protokolu a rozhodnutí o privatizaci plynárenství, která (díky konvergenci mezi elektřinou a plynem) byla pro budoucnost utility podstatná. Modelová strategická mapa Endesa má proto i páté hledisko – „ostatní stakeholders“, a to obsahuje cíl: „Pečovat o vztahy (tj. udržovat zdravé vztahy) s místními autoritami a regulátory“. Tyto subjekty autorizují instalaci a provoz zařízení a stanoví ceny pro chráněné zákazníky. K závěru roku 2002 Endesa zautomatizovala její BSC a následující rok deklarovala, že BSC je jediným manažerským rámcem pro řízení a měření výkonnosti. Také propojila odměny nejvyšších 700 členů exekutivy ke strategické výkonnosti a jednotka pro ESP & PTG začala rozšiřovat (tzv. kaskádovat) strategickou mapu a BSC do jejích podnikatelských linií – řízení výroby, sítí, dodávky a prodeje energie. Tento proces se postupně uplatnil v Latinské Americe, v podnikatelských evropských jednotkách a pro podpůrné jednotky korporace. Na obrázku č. 7 je uvedena strategická mapa Endesy, ve které jsou záměrně odlišena tři strategická témata. Krystalická průhlednost strategie a strategické mapy umožnila soudržně řešit decentralizaci velké korporace,

zachovat jednotné strategické zaměření a koordinovaně zajišťovat strategické cíle. Proces však nebyl snadný, protože přechod ze státního na privátní podnik vyžadoval totálně změnit její kulturu. Endesa nyní musí soutěžit o zákazníky, usilovat o novou efektivitu (včetně alokace finančních zdrojů) a zajišťovat výsledky požadované akcionáři. Mnoho manažerů podnikatelských jednotek, které byly nedlouho před tím získány jako akvizice, však předpokládalo, že BSC je o posílení kontroly a o upevnění moci ústředí. Na předání poselství, že BSC je v Endese proto, aby se zlepšila realizace strategie a ne pro koncentraci moci, měl velký vliv projektový tým, který prospěch z BSC vysvětloval na konferencích a seminá-

M A G A Z Í N

řích jak pro exekutivu, tak pro zaměstnance. Zvýšení strategického uvědomění a pochopení BSC na nižších úrovních organizace je velmi důležité. Proto útvar pro lidské zdroje zahájil certifikační program, který zajišťuje, že každý vedoucí pracovník rozumí strategii Endesa a umí definovat vlastní strategické cíle pro její podporu. Také pořádá řadu kurzů pro střední a nižší úrovně o procesu BSC; pro dělníky, kteří mají nejnižší znalosti o BSC a strategii korporace, se školitelé zaměřují na to, aby ukázali, „jak“ jejich individuální a týmové cíle podporují strategické cíle na vyšší úrovni. Zhruba 30 hodnotících komisí zajišťuje (při analýze a hodnocení přínosu zaměstnanců) objektivní posouzení jejich strategické výkonnosti a identifikuje ty zaměstnance, kteří ji nejvíce ovlivňují a oceňuje je v rámci ročních odměn. Akceptace BSC exekutivou pozitivně ovlivnila zvládnutí reorganizací v letech 2004 a 2005, při které se Endesa nejen decentralizovala, ale novým způsobem propojila nové autonomní podnikatelské jednotky se záměry korporace (pomocí kaskádování strategických map). Decentralizace má velký vliv zejména na rozhodování o investicích. Před decentralizací se přijímala všechna investiční rozhodnutí na úrovni korporace; nyní je přijímají manažeři podnikatelských jednotek, protože mají lepší znalosti o příležitostech a ohroženích rozvoje v jejich konkrétních podmínkách. Také prověřila realizaci strategie v odvětví, které je silně regulované, a proto například tržby, resp. ceny, za distribuci energie jsou stanoveny každý rok (to pomáhá zvýšit flexibilitu, agilitu a efektivnost, měřené interními průzkumy). Endesa propojila metodologii BSC s procesem strategického plánování, který funguje zdola-nahoru. Každé čtvrté čtvrtletí vedení podnikatelských jednotek provádí SWOT

analýzu a formuluje alternativní scénáře, které vycházejí z jejich vnímání změn v odvětví. Koncem října se koná několikadenní workshop, na kterém se hodnotí každý scénář a navrhuje se případná potřeba aktualizace strategie (strategie není strnulý, ale kontinuální proces). Ředitelství pro strategii Endesa provádí revizi stávající strategické mapy korporace z hlediska potřebných změn a projednává je s vedením podnikatelských a podpůrných jednotek. Konečná strategická mapa obsahuje definice (s cca 200 slovy) každého strategického cíle, které schvaluje představenstvo Endesa. Na to navazuje aktualizace strategické mapy pro úroveň korporace a pak se provádí její průmět na nižší úrovně tak, aby se zajistila provázanost jejich BSC s vrcholovou úrovni. Důraz na konsensus o sdílené strategii Endesa a jejím přijetí na úrovni jednotek (prostřednictvím BSC a strategické mapy) pomáhá pochopit strategii vlastním jazykem a způsobem, který má „spíše charakter jasné stopy v základech a ne abstraktních idejí vznášejících se v oblacích“. Endesa využila BSC pro uskutečnění strategické transformace, která se již projevila skvělými výsledky. V průběhu let 2002 až 2004 se cena akcií společnosti zvýšila o 55 %; ke konci roku 2005 se vyšplhala výše o dalších 28,5 % a čistý zisk se zvýšil o 154 %. Ve stejném období se snížil dluh z 22 mil. € na 18,5 mil. € a poměr dluhu a equity na 1:1. V podnikatelských jednotkách ve Španělsku a Portugalsku se zvýšila produktivita o 12 % ve výrobě, o 11 % v distribuci a o 22 % v dodávce energie. Taktéž se zvýšil prodej elektřiny z 86 TWh v roce 2002 na 97 TWh v roce 2004 a další rok došlo ke zvýšení o dalších 32 %. I když v roce 2001 Endesa prakticky prodávala jen ve Španělsku, tak v Evropě v roce 2004 již prodala 43 TWh a mezi ro-

kem 2004 a 2005 se prodeje zvýšily o 41 %. V těchto letech se též zvýšila kvalita služeb – jak vyplývá z 38% snížení doby ekvivalentního přerušení dodávky TEIP (Time of Equivalent Interruption of Power), která je standardním klíčovým ukazatelem výkonnosti odvětví a v závěru roku 2005 se TEIP snížila o dalších 30 %. S výhledem do budoucnosti Endesa plánuje dokončení kaskádování BSC do zbývajících podnikatelských jednotek. Očekává, že bude mít v průběhu několika příštích let 40 až 50 BSC. Přitom exekutiva hodlá „projasnit“ strategické mapy a BSC tím, že zredukuje počet strategických cílů a používaných metrik na nižších organizačních úrovních, využije dynamickou simulaci pro zprůhlednění vztahů příčina-účinek mezi strategickými cíli a pro vytváření předpovědi s podrobnější strukturou informací. Přes úspěšné uplatňování strategickým nástrojů BSC musí Endesa čelit řadě nejistot, z nichž největší je vlastní osud společnosti, který souvisí s aktivitami usilujícími o její nepřátelské převzetí. LITERATURA: [1] Miroslav Vlček: Balanced Scorecard – nástroj pro popis a podporu realizace strategie, PROENERGY 1/2007 (str. 70 – 75). [2] Kaplan, Norton: Strategy Maps. Converting Intangible Assets into Tangible Outcomes, Harvard Business School Press 2004, Boston, MA. [3] Michael E. Porter, What Is Strategy?, Harvard Business Review, November-December 1996. [4] Lauren Keller Johnson, Privatize, Unify, Decentralize: Endesa´s Strategic Path to Global Expansion, BSReport, March-April 2006.

O AUTOROVI Ing. Miroslav Vlček pracoval po ukončení studia (1962) na ČVUT-FEL (ekonomika a řízení energetiky) až do roku 1999 pro ČEZ, nejdříve v oblasti plánování, návazně se zabýval speciálními otázkami provozu, ekonomiky a rozvoje a v 90. letech byl ředitelem úseku pro strategické plánování. Absolvoval pětisemestrový kurs Metody operační analýzy, externí vědeckou aspiranturu a v roce 1999 získal titul Certified Strategic Manager udělovaný AMA a MCE. Od tohoto roku pracoval v různých pozicích pro Appian Group, a.s. Nyní působí jako nezávislý poradce a konzultant pro oblast strategie a energetiky. Kontakt na autora: [email protected]

77

K O N F E R E N C E

Ohlédnutí za konferencí Obchodování s emisemi skleníkových plynů

V E L E T R H Y

7. odborná konference s názvem „Obchodování s emisemi skleníkových plynů - Emission Trading 2007“ pořádaná společností B.I.D. services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu Novotel.

Ing. Norbert Tůša, B.I.D. services s.r.o.

K

onferenci moderovala ve svém osobním volnu (!) zkušená Gabriela Fischerová ze slovenského MŽP. V úvodním vystoupení zhodnotila Eva Šnajdrová (Carbon Capital Markets, Londýn) vývoj ceny povolenky za uplynulé období. Povolenka už ani nemá kam klesat (momentálně je na cca 20 eurocentech...Všichni konzultanti tvrdí, že je to cena v podstatě na úrovni transakčních nákladů... přesto se obchoduje, proč?). Daniel Domanovský (Vertis) si vzal k ruce schválené (seškrtané) NAPy 21 zemí a vypočítal, že celý systém bude mírně nedostatkový. Podle něj to není vůbec žádný problém, protože na trhu bude dostatek CER jednotek z Kjótského systému. Množství CER jednotek, které bude možné použít místo vyřazení EUA jednotek, závisí na příslušné členské zemi. V ČR to bude pravděpodobně ekvivalent rovnající se 10 % přidělených povolenek na instalaci. Ne všechny CER jednotky lze použít v systému EU ETS a ne všechny CER jednotky odpovídají příslušnému standardu. V článku z Financial Times (FT), který neObrázek 1: Albert de Haan srovnává volatilitu trhu s emisními povolenkami s horskou dráhou

78

Obrázek 2: G. Fischerová, J. Drahota, D. Domanovský, A. de Haan, M. Vöröš

PLYN

GWP NEBO CO2 EKVIVALENT

CO2

1

CH4

21

N2O

310

SF6

23 900

HYDROFLUOROCARBONS HFC‘S

140 AŽ 11 700

PERFLUOROCARBON PFC‘S

6 500 AŽ 9 200

Tabulka č. 1: Přehled ekvivalentů hlavních skleníkových plynů, z vystoupení Jana Drahoty, KB

dávno citovala i ČTK, je zmínka o tom, že britské firmy (Shell, Barclays aj.) dají v rámci mechanismu CDM indické firmě SRF (vyrábí chladící plyny) celkem asi 300 milionů liber (12,5 miliardy Kč) na eliminaci emisi HFC-23. Zařízení na odstranění těchto emisí však stálo firmu v roce 2005 pouhých 1,4 miliónu liber. Za to dostanou britské firmy velké množství kreditů (CER) na vypouštění dodatečných emisí CO2, jelikož tuna HFC je ekvivalentem 11 700 tun CO2. SFR přitom získané peníze využívá k rozšíření produkce dalšího chladícího plynu, tentokrát HFC-134a, 1 300krát škodlivějšího než CO2. FT připomíná, že na těchto transakcích není nic nelegálního, jsou však morálně vysoce sporné a ničí jakoukoli věrohodnost celého systému. Jan Drahota (Komerční banka), pozval účastníky na „Free Lunch“. Jeho prezentace se mimo jiné týkala monetizace spících povolenek (povolenek z druhého období, povolenky z prvního období jsou prakticky bezcenné).

M A G A Z Í N

DEFINICE, ZKRATKY Joint Implementation (JI) – projekty realizované rozvinutými zeměmi (nebo subjekty v jejich působnosti) v jiných rozvinutých zemích – jednotky snížení emisí (emissions reduction units nebo ERUs) Clean Development Mechanism (CDM) – projekty realizované rozvinutými zeměmi (nebo subjekty v jejich působnosti) v rozvojových zemích – certifikovaná snížení emisí (certfied emission reductions units nebo CERs) z vystoupení Radky Neničkové, Clifford Chance Obrázek 4: J. Suchý a L. Pazdera za předsednickým stolem

V praxi by monetizace mohla vypadat následovně: Zapůjčíte bance např. v březnu 2008 určité množství povolenek (třeba 1 000 000). Od banky obdržíte 170 000 EUR (berte to, prosím, jako příklad, částka bude ještě podléhat diskusi). Banka vám povolenky v březnu 2009 vrátí a to vše bez jakéhokoliv rizika. To je ten „Free Lunch“ zmíněný na začátku. Skvělé, kdo nevěří, ať se zeptá přímo Jana Drahoty. Albert de Haan z ECX (největší povolenková burza) řekl, že kdyby s povolenkami obchodoval sám, tak by prodělal kalhoty - vývoj ceny povolenky přirovnal k jízdě na horské dráze. Nicméně, burza je velmi likvidní a například futures prosinec 2008 se v době konání konference obchodovaly za 20,05 EUR. Burza je vhodný nástroj pro hedgingové operace. Mario Vöröš (Det Norske Veritas) popsal nejčastější problémy, se kterými se při verifikaci potkal. Dva příklady za všechny: Ne-

kompetentní dozor nad měřícími přístroji. Evidentní chyby ve způsobu zjišťování/popisu zásob paliva ve skladech. Pozor na to! Radka Neničková (Clifford Chance) mluvila o praktických aspektech propojovací směrnice EU. V jejím vystoupení zaznělo, že česká legislativa zatím neumožňuje, aby osoby držely na svých účtech CER/ERU kredity. Je to možná trochu diskriminační, ale komu se to nelíbí, ať si zřídí účet třeba v Portugalsku (tak reagoval Martin Cmíral z ČEZu... a má pravdu). Miroslav Řehoř (Operátor trhu s elektřinou, a. s.) se jako správce rejstříku zabýval statistikou uplynulého období. Pochválil všechny firmy spadající do českého NAPu. Až na drobnosti proběhlo i letošní vyřazení povolenek bez problémů. Jaroslav Suchý (MŽP ČR) měl obsáhlé vystoupení k Bruselem „upravenému“ českému NAPu. Starý model pro rozdělování povolenek nelze použít, protože kolabuje při množství cca

94 mil. povolenek. Bude nutné připravit nový „spravedlivý“ model. Optimisticky podotkl, že žádný model není spravedlivý. Ladislav Pazdera (MPO ČR) se zamyslel nad tím, jestli protestovat nebo mlčet - samozřejmě ve vztahu k rozhodnutí EK o českém NAPu II. Pokud je pravda, že Brusel použil ve vzorci pro výpočet „přídělu“ zastaralá data, plus data z pochybných publikací, pak je na místě protestovat (a to důrazně!). Zpupnost a arogance bruselských úředníků je někdy do nebe volající (pozn. autora). Martin Cmíral a Tomáš Chmelík (oba ČEZ) reagovali v diskusi na dotazy účastníků konference. EU ETS tlačí ČEZ k sofistikovanému nasazovaní zdrojů a k investovaní do nových technologií na bázi Clean Coal. To, že byl ČEZ povolenkově přebytkový v prvním období, nemusí platit pro období druhé. Vystoupení Michaela ten Donkelaara (Enviros) bylo věnováno tématu CCS (Carbon Capture and Storage - zachycování a skladování CO2). Technologie pro zachycování CO2 je velmi nákladná. Odhady nákladů na CCS při současné úrovni technologií dosahují 70 EUR/tCO2 (ve specifických případech i nad 100 EUR/tCO2). Očekává se však výrazný pokles nákladů v příštím desetiletí. CCS se tak může stát zajímavou technologií, když se ceny povolenek ustálí na 25 – 30 EUR/tCO2. Zajímavý komentář k CCS měl Tomáš Chmelík. CO2 se bude ukládat ve vytěžených ložiscích a to může představovat dopravu potrubím na poměrně dlouhé vzdálenosti. Taková doprava samozřejmě potřebuje energii. Uvažuje se o tom, že by to měla být energie z obnovitelných zdrojů. Futuristický obrázek: Trasa potrubí lemovaná větrníky. Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek 3: Účastníci konference

79

Kalendář konferencí a veletrhů s energetickou a elektrotechnickou tématikou do konce roku 2007 Červen

11. – 14.

Veletrh ENERGIA

Poznaň

Červen

19. – 21.

Veletrh AQUA

Trenčín

Červen

20. – 21.

ASENEM: 6. konferencia E.E.E.

Bratislava

Červen

26.

B.I.D. services: Retrofity a výstavba nových zdrojů 2007

Praha

Září

12. – 13.

AEM: 10. podzimní konference Asociace energetických managerů

Praha

Září

19. – 21.

FEI TU KE: Sympózium ELEKTROENERGETIKA 2007

Vysoké Tatry

Září

26. – 27.

EGÚ Brno: Vývoj trhu s elektřinou v ČR

Brno

Business fórum: Slovenergy kongres

Bratislava

Září / Říjen Říjen

3. – 5.

SNUS: Bezpečná dodávka energie SES 2007

Bratislava

Říjen

16. – 19.

Veletrh ELO SYS

Trenčín

Říjen

17. – 21.

Veletrh TZB

Bratislava

Říjen

18. – 21.

Veletrh MSV

Brno

Říjen

18. – 19.

Sféra: Energetické fórum

Piešťany

Říjen

24. – 25.

ASENEM: 31. konferencia priemyselných energetikov

Považská Bystrica

IIR: Plynárenství ČR a SR

Brno

Veletrh AQUATHERM

Praha

IIR: Energetika SR 07

Bratislava

Listopad Listopad Listopad / Prosinec 80

20. – 24.

M A G A Z Í N

ASOCIACE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ Partyzánská 7, 170 00 Praha 7 IČO 48548774 / DIČ CZ48548774 http://www.aem.cz Sekretariát AEM tel.+ fax: 266 753 531 mobil. tel.: 736 622 830 e-mail: [email protected]

si Vás dovoluje pozvat na jubilejní X. podzimní mezinárodní konferenci energetických manažerů

NOVÁ ENERGETICKÁ STRATEGIE EU A ČR pořádanou pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu a čtvrtek,

12. a 13. září 2007 v konferenčním sále Hudební akademie múzických umění Malostranské náměstí 13 (Lichtenštejnský palác), Praha 1 Na konferenci vystoupí čelní představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ČEPS, zástupci evropského sdružení velkých spotřebitelů IFIEC EUROPE, DG Competition a zástupci významných českých účastníků trhu s elektřinou a zemním plynem. 49

E

K

O

L

O

G

I

E

Produkcia a energetický potenciál poľnohospodárskej biomasy v SR Ing. František Zacharda, CSc, Ing. Štefan Pepich, Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky Rovinka

PREDNOSTI BIOMASY Biomasa ako obnoviteľný zdroj energie je v pozornosti dokumentov EÚ, je súčasťou energetickej politiky SR a existujú aj samostatné dokumenty vlády SR o využití biomasy na energetické účely. V porovnaní s ostatnými obnoviteľnými zdrojmi má niekoľko predností:  biomasa je stabilný obnoviteľný zdroj energie, ktorého objem produkcie, energetický potenciál a cenu môžeme s dostatočnou presnosťou určiť na dlhšie plánovacie obdobie,  výroba energie z biomasy nezvyšuje tvorbu skleníkových plynov, nezhoršuje životné prostredie, ale naopak prispieva k ochrane ozónovej vrstvy a k znižovaniu produkcie odpadov,  pestovanie energetických plodín, ale aj klasických poľnohospodárskych plodín na energetické využitie môže mať pozitívny vplyv na biodiverzitu, ochranu pôdy a vodné zdroje  a v neposlednej miere, biomasa ako najvýznamnejší obnoviteľný zdroj energie predstavuje možnosti pre ekonomický rast vidieckych regiónov, vytváranie nových pracovných príležitostí a rozvoj malého a stredného podnikania. Uvedené prednosti biomasy umožňuje najmä samotná existencia poľnohospodárskej, lesníckej výroby a existencie usadlostí, obcí a miest. Vo všetkých týchto spoločenských sférach sa produkuje biomasa či už ako odpadová biologická hmota pri hlavnej výrobnej činnosti alebo účelovo pestovaná hmota rastlín, drevín a produktov z nich. Podnikateľské subjekty, ktoré pôsobia v uvedených sférach, majú rôzne výrobné zameranie, môžu byť zamerané na rastlinnú výrobu a produkujú biomasu rastlinného pôvodu alebo viac sú zamerané na živočíšnu výrobu a potom spotrebujú časť rastlinnej biomasy, ale produkujú exkrementy hospodárskych zvierat, maštaľný hnoj, hnojovicu a ďalšie odpady. Teda spektrum produkovanej biomasy je široké a podľa toho rozdeľujeme aj možnosti jej využitia.

50

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie (uhlie, zemný plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého, ktoré majú za následok negatívne vplyvy na našu planétu, známe pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie (OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu, geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy. Značné množstvo biomasy je každoročne produkované v rezorte poľnohospodárstva. Túto biomasu označujeme pojmom poľnohospodárska biomasa.

ČLENENIE POĽNOHOSPODÁRSKEJ BIOMASY Poľnohospodársku biomasu ako možný zdroj energie možno rozdeliť do troch základných skupín: A. Biomasa vhodná na spaľovanie:  slama – obilná, – repková, – kukuričná, – slnečnicová, – iná,  drevený odpad z: – vinohradov, – sadov, – náletov drevín na trvalých trávnych porastoch. B. Biomasa vhodná na výrobu bioplynu  exkrementy hospodárskych zvierat,  zelené rastliny,  siláž. C. Biomasa vhodná na výrobu tekutých biopalív  plodiny na výrobu metylesterov rastlinných olejov (repka, obilie),  plodiny na výrobu bioalkoholov (kukurica, obilie, cukrová repa).

BIOMASA VHODNÁ NA SPAĽOVANIE Technológia priameho spaľovania biomasy je najbežnejším spôsobom jej energetického využitia. Je to metóda v praxi overená a komerčne dostupná na vysokej úrovni. Spaľovacie zariadenia sa dodávajú v rôznych prevedeniach a výkonoch, pričom sú schopné spaľovať prakticky akékoľvek palivo od dreva cez baly slamy až po slepačí trus alebo komunálny odpad. Ekonomický efekt má predovšetkým spaľovanie odpadového dreva a vedľajšie produkty z poľnohospodárskej výroby, ako je napríklad slama. Vznikajúce teplo sa

môže využíva na vykurovanie, ohrev technologickej a úžitkovej vody alebo na výrobu elektrickej energie. Na základe výmer poľnohospodárskych plodín a ich hektárových úrod bola stanovená ročná produkcia poľnohospodárskej biomasy vhodnej na spaľovanie, ktorej hodnoty sú uvedené v tabuľke č. 1. Časť produkcie slamy z hustosiatych obilnín je pridávaná do kŕmnej dávky hospodárskych zvierat a časť je používaná na podstielku (spolu 978 tis. ton). O túto hodnotu je potrebné produkciu slamy z hustosiatych obilnín znížiť, aby sme dostali produkciu vhodnú na energetické využitie. Tým sa celková ročná produkcia poľnohospodárskej slamnatej biomasy vhodnej na energetické využitie zníži oproti údaju v tabuľke č. 1 na hodnotu 1 841 276 ton ročne. Na Slovensku je teoreticky možné v súčasnosti na energetické účely využívať teda až 1,8 mil. ton slamy z hustosiatych obilnín, kukurice, slnečnice a repky, čo predstavuje z energetického hľadiska celkový energetický ekvivalent 25,5 PJ. Pri stanovení energetického potenciálu slamy sa uvažovalo len s najrozšírenejšími plodinami, ale pri spaľovaní je možno využívať aj slamu z iných plodín, ako sú: sója, hrach, tabakové stonky, ale aj seno z trvalých trávnych porastov, čo energetický potenciál slamy ešte zvyšuje. Energetický ekvivalent slamnatej biomasy je možné zvýšiť aj o hodnotu drevnej biomasy, čo predstavuje 2,7 PJ. Celkový energetický potenciál biomasy vhodnej na spaľovanie je 28,2 PJ (7,83 TWh). Z teoretického množstva energie vyrobenej spaľovaním biomasy 28,2 PJ by bolo možné za priaznivých podporných mechanizmov využiť v rezorte poľnohospodárstva 30 až 50 %. Na trhové účely vo forme paliva (balíkovaná slama, brikety, pelety) alebo energie (teplo, elektrina) by bolo možné využiť 20 až 30 % hlavne predajom paliva, poprípade tepelnej energie pre komunálnu sféru, hlavne obce. Energetický potenciál biomasy vhodnej na spaľovanie je uvedený v tabuľke č. 2.

M A G A Z Í N

Plodina

Výmera v ha

Úroda biomasy v t/ha

Produkcia biomasy v t za rok

hustosiate obilniny spolu

648 568

2,66

1 725 190 667 880

kukurica

113 200

5,9

slnečnica

61 010

3,6

219 636

repka

103 285

2,0

206 570

slamnatá biomasa spolu

926 063

sady

9 425

3,9

2 819 276 36 757

vinohrady

10 898

2,0

21 796

nálet z TTP

74 820

2,0

149 640

Biomasa spolu

1 021 206

3 027 469

Tabuľka 1: Celková ročná produkcia poľnohospodárskej biomasy na spaľovanie

Pri výhrevnosti biomasy vhodnej na spaľovanie okolo 14 až 16 MJ.kg-1 je možné teoreticky nahradiť 1 m3 zemného plynu 2,5 kg biomasy. Ak by sa na Slovensku využilo na energetické účely 2 mil. ton biomasy, dalo by sa ročne nahradiť až 800 mil. m3 dovážaného zemného plynu v odhadovanej cene okolo 8 miliard Sk. Náklady na výrobu 2 mil. ton biomasy predstavujú hodnotu okolo 2 miliardy Sk. Nahradením zemného plynu biomasou by SR ušetrilo ročne okolo 6 miliárd Sk. Treba ešte zdôrazniť, že finančné prostriedky za biomasu, ako paliva, by zostali na Slovensku, čo by prispelo ku zvýšeniu zamestnanosti, ale aj k zvýšeniu energetickej nezávislosti Slovenska. V poľnohospodárskej praxi sa však poľnohospodárska biomasa, vhodná na spaľovanie, na energetické účely využíva minimálne. Slama sa využíva pri vykurovaní poľnohospodárskych objektov len na Poľnohospodárskom družstve Prašice, kde už viac ako 10 rokov spaľujú celé balíky slamy v kotli s inštalovaným výkonom 235 kW, a ročne spotrebujú 78 ton slamy. V komunálnej sfére je využívaná slama na vykurovanie v Turni nad Bodvou s kotlom na drvenú slamu s inštalovaným výkonom 600 kW. V Poľnohospodárskom družstve Liptovský Ondrej spaľujú drevnú štiepku z náletu drevín na trvalých trávnych porastoch v kotli s inštalovaným výkonom 40 kW. V komunálnej sfére je situácia o niečo lepšia, kde je na Slovensku v prevádzke okolo 30 väčších zariadení na spaľovanie drevnej štiepky alebo pilinových peliet, pri inštalovaných výkonoch od 80 kW do 10 MW. Jedná sa však výlučne o biomasu lesnú a odpad z drevovýroby. V posledných rokoch sa budujú aj väčšie

zariadenia na spaľovanie lesnej biomasy hlavne vo forme drevnej štiepky, v teplárenských spoločnostiach a priemyselných prevádzkach (SES Tlmače, Zvolenská teplárenská a.s., Handlovská energetika, Elektráreň Nováky a.p.).

BIOMASA VHODNÁ NA VÝROBU BIOPLYNU Do tejto kategórie biomasy zaraďujeme zelené uhlohydrátové krmoviny a exkrementy hospodárskych zvierat. Pre analýzu potrebnú ku kvantifikácii možnej výroby bioplynu je uvažované s produkciou tekutých exkrementov u hovädzieho dobytka a ošípaných. Podľa stavu hovädzieho dobytka v SR vo všetkých kategóriách a podľa prepočtu na VDJ (veľká dobytčia jednotka), môžeme počítať so 440 600 VDJ, z toho na 1 m3 vyprodukovaných tekutých výkalov denne potrebujeme 20 VDJ. Z jedného m3 tekutých výkalov je možné vyrobiť 30 m3 bioplynu, to znamená, že denne môžeme vyrobiť z tekutých výkalov hovädzieho dobytka až 660 900 m3 bioplynu. To znamená ročnú produkciu bioplynu až 241 miliónov m3. Početné stavy ošípaných v SR prepočítané na VDJ predstavujú 84 350 VDJ ošípaných. Na 1 m3 tekutých výkalov denne počítame 25 VDJ ošípaných. Z 1 m3 tekutých výkalov je možné vyrobiť 30 m3 bioplynu, to znamená že denne môžeme vyrobiť až 101 220 m3 bioplynu z tekutých výkalov ošípaných. To znamená ročnú produkciu bioplynu až 36 miliónov m3. Celková produkcia bioplynu z výkalov hovädzieho dobytka a ošípaných predstavuje energetický potenciál 1,95 TWh alebo 6,9 PJ.

Tu však treba pripomenúť, že na naštartovanie procesu výroby bioplynu je potrebné pridávať zelenú hmotu alebo kukuricu v množstve 1/100 objemu exkrementov. Treba uvažovať aj s využívaním hydinového trusu ako prísady do náplní bioplynových staníc. Jeho celoročná produkcia je odhadovaná na 48 000 ton. Čiže energetický potenciál odpadu zo živočíšnej výroby v podobe exkrementov je značný. Pri výpočte energetického potenciálu sme vzali do úvahy len tekuté exkrementy. Tuhé exkrementy by naďalej slúžili na produkciu maštaľného hnoja. Taktiež treba brať do úvahy možnosť využívania zelenej rezanky alebo kukuričnej siláže na výrobu bioplynu. Tieto plodiny obsahujú totiž až dvojnásobný energetický potenciál voči exkrementom. Na Slovensku sa výrobou bioplynu zo zelenej hmoty zatiaľ zaoberá len jeden poľnohospodársky podnik v Hurbanove. Bioplynové stanice (BPS) využívajúce exkrementy hospodárskych zvierat sú vo viacerých poľnohospodárskych podnikoch. Je to BPS v Koliňanoch, kde je demonštračná bioplynová stanica SPU v Nitre, projektovaná na spracovanie hnojovice od 80 VDJ s nainštalovanou kogeneračnou jednotkou s maximálnym elektrickým výkonom 22 kW a maximálnym tepelným výkonom 45,5 kW. Agros, s.r.o. Bátka prevádzkuje BPS s projektovanou kapacitou spracovania hnojovice od 13 200 ošípaných a hydinového trusu od 220 000 nosníc, PPD Brezov s kapacitou na spracovanie maštaľného hnoja od 300 VDJ, a v PD Kapušany pri Prešove. V komunálnej sfére je situácia o niečo lepšia a hlavne pri čističkách odpadových vôd je v prevádzke 24 bioplynových staníc.

Produkcia v t.rok-1

TWh

PJ

slama obilná

747 190

2,9

10,4

kukurica

667 880

2,6

9,4 2,9

repka

206 570

0,81

slnečnica

219 636

0,77

2,8

drevný odpad

200 000

0,75

2,7

Tabuľka 2: Energetický potenciál poľnohospodárskej biomasy vhodnej na spaľovanie

51

E

K

O

L

O

G

I

E

Analýza zdrojov biomasy vhodných na spaľovanie a na výrobu bioplynu obsahuje len tie druhy biomasy, ktoré vznikajú ako druhotný (odpadový) produkt pri hlavnej poľnohospodárskej výrobe. Produkčný potenciál poľnohospodárskej pôdy v Slovenskej republike predstavuje ešte ďalšie možnosti na účelové pestovanie biomasy vhodnej na energetické využitie.

ÚČELOVO PESTOVANÉ ENERGETICKÉ PLODINY Kým v roku 2000 bola evidovaná poľnohospodárska pôda v celkovej výmere 2,440 mil. ha, v roku 2003 bola evidovaná využívaná poľnohospodárska pôda vo výmere 2,236 mil. ha a v roku 2004 došlo k zmene metodického prístupu štatistického vykazovania výmery využívanej poľnohospodárskej pôdy a to na základe ortofotomáp. Podľa tejto metodiky je výmera využívanej poľnohospodárskej pôdy len 1,934 mil. ha. Rozdiel oproti roku 2000 je viac ako 500 tis. ha poľnohospodárskej pôdy, ktorá v prevažnej miere predstavovala lúky a pasienky v horských a podhorských oblastiach (ale aj nevyužívaná poľná pôda) a postupným vývojom sa zmenila na plochy s náletom rôznych krovín a drevín. Odhaduje sa, že viac ako 250 tis. ha evidovaných trvalých trávnych porastov (TTP) sú zarastené náletom drevín, z ktorých sa môže vyťažiť 15 až 20 t.ha-1 drevnej štiepky, teda produkcia drevnej štiepky môže byť až 5 mil. ton, čo predstavuje energetický potenciál cca 70 PJ. Z produkčne užívaných TTP o výmere asi 500 tis. ha môžeme počítať s produkciou sena

52

H

O

S

P

O

D

Á

R

z druhej kosby v hodnote 2 t.ha-1, to znamená ročne až 1 mil. ton, čo predstavuje energetický potenciál 14 PJ. Znížená spotreba krmovín z TTP je dôsledkom trvalého poklesu stavov hospodárskych zvierat na cca 50 % oproti roku 1990. Pri vyjednávaní v prístupovom procese k EÚ bolo negociovaných cca 1 mil. ha ornej pôdy, avšak v minulosti sme evidovali až 1,450 mil. ha ornej pôdy. Aj túto nevyužívanú ornú pôdu je možné využiť na pestovanie plodín pre energetické účely. Môžu to byť plodiny pre výrobu biopalív (repka, slnečnica, obiloviny, cukrová repa ...) alebo pre výrobu bioplynu (silážna kukurica, zelené krmoviny ...) ale aj pre výrobu tepla a elektriny spaľovaním biomasy (energetické plodiny, rýchlorastúce dreviny a iné ...).

NÁVRH CIEĽOV VYUŽÍVANIA POĽNOHOSPODÁRSKEJ BIOMASY DO ROKU 2013 Časť poľnohospodárskej biomasy bude spotrebovaná v rezorte poľnohospodárstva na výrobu tepla na vykurovanie, ohrev vody a v sušiarenstve, na výrobu bioplynu s následnou kombinovanou výrobou tepla a elektriny, čo prispeje k zníženiu energetickej náročnosti výroby a tým k zníženiu výrobných nákladov na produkciu jednotlivých komodít. Tým sa môže zvýšiť konkurencieschopnosť poľnohospodárstva na trhoch EÚ. Druhá časť biomasy bude ponúknutá na trh vo forme paliva (brikety, pelety, veľkoobjemové balíky, štiepka) alebo vo forme energie (teplo, elektrina, chlad, para). Je potrebné prijať

N

O

S

T

návrh opatrení na podporu využívania pôdohospodárskej biomasy na energetické účely v SR do roku 2013 tak, aby bolo možné:  v poľnohospodárskych podnikoch vybudovať ročne minimálne 30 tepelných zariadení na spaľovanie biomasy s priemerným inštalovaným výkonom 300 kW, čo predstavuje investičné náklady okolo 200 mil. Sk,  v komunálnej sfére vybudovať ročne minimálne 20 tepelných zariadení na spaľovanie biomasy s priemerným inštalovaným výkonom 1,5 MW, čo predstavuje investičné náklady okolo 400 mil. Sk,  prehodnotiť možnosti rekonštrukcie veľkých energetických zariadení s možnosťou využitia poľnohospodárskej biomasy náhradou za časť používaných fosílnych palív. Ročný objem vhodnej biomasy je 1 mil. ton,  ročne vybudovať minimálne 15 bioplynových staníc, pre kombinovanú výrobu tepla a elektriny, s priemerným inštalovaným výkonom 500 kW, čo predstavuje investičné náklady okolo 500 mil. Sk. Ročná výroba by predstavovala 49 GWh elektriny a 176 TJ tepla,  pre výrobu paliva pre maloodberateľov prehodnotiť riešenie výroby tvarovaných palív z poľnohospodárskej biomasy (brikety, pelety). Realizácia navrhovaných cieľov využívania poľnohospodárskej biomasy v rezorte poľnohospodárstva i mimo neho, by mala prispieť k zvýšeniu podielu obnoviteľných zdrojov energie na celkovej spotrebe energií na Slovensku a tým sa podieľať nielen na plnení záväzkov SR vyplývajúcich z ratifikácie Kyótskeho protokolu, ale aj na zvyšovaní energetickej bezpečnosti a nezávislosti SR.

O AUTOROCH Autori v súčasnosti pracujú v Technickom a skúšobnom ústavu pôdohospodárskom v Rovinke, Ing. FRANTIŠEK ZACHARDA, CSc. ako námestník riaditeľa pre výskum a poradenstvo, Ing. Štefan Pepich ako výskumný pracovník. Autori sú spoluriešiteľmi úloh štátneho programu, riešiteľmi úloh v kompetencii Ministerstva pôdohospodárstva SR, spolupracovníkmi na rôznych koncepčných materiáloch v oblasti využitia pôdohospodárskej biomasy na energetické účely. Sú predstaviteľmi Združenia pre poľnohospodársku biomasu AGROBIOENERGIA, ktoré vydáva rovnomenný časopis v náklade 1000 ks, ktorý je určený pre odbornú verejnosť z odvetvia energetiky obnoviteľných zdrojov a osobitne pre využívanie biomasy. Kontakt na autorov: [email protected], [email protected]

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T M A G A Z Í N

Zelená energie pro podporu obnovitelných zdrojů Ing. Josef Sedlák, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.

ZELENÁ ENERGIE

Z

elená energie je speciální produkt, který nabízí Skupina ČEZ ekologicky zodpovědným domácnostem a firmám. V rámci tohoto produktu je nabízena elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů – v podmínkách České republiky především z vody, ale i z biomasy, větru a slunce. Ačkoliv takto vyrobenou elektřinu samozřejmě není možné v elektrizační soustavě fyzicky oddělit od „běžné“, zákazníci odebírající tento produkt mají garanci, že jimi spotřebované množství elektřiny bylo skutečně vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Výroba a prodej Zelené energie jsou samostatně evidovány a vždy se jí vyrobí minimálně tolik, kolik činí spotřeba. Fakticky však výroba spotřebu převyšuje – například za rok 2006 zhruba padesátkrát. Jedním z perspektivních zdrojů pro výrobu Zelené energie je biomasa. Elektrárna Tisová jí letos plánuje spotřebovat 35 000 tun, z nichž vyrobí 27,5 GWh elektřiny.

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez značného úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti. Projekt Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat a přesvědčit spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti. Zelená energie je získávána jednak z vlastních výrobních zdrojů vlastněných Skupinou ČEZ, jednak nákupem od nezávislých výrobců z regionů, kde Skupina působí.

ZELENÉ DESETNÍKY V roce 2006 bylo prodáno celkem 38 GWh Zelené energie a počet jejích odběratelů dosáhl počtu 1291. Důvodem zájmu je mimo jiné fakt, že produkt je nabízen jen se symbolickým příplatkem, který činí 10 haléřů za kilowatthodinu. Spotřebitel, který se odběrem Zelené energie rozhodne vyjádřit svou zodpovědnost k životnímu prostředí, tak není zatěžován zásadní finanční částkou – na druhou stranu ale vidí, že využívání obnovitelných zdrojů s sebou nese určité dodatečné náklady. Shromážděné prostředky jsou určeny na podporu neziskových projektů, které jsou zaměřeny na další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. Za roky 2005 a 2006 bylo tímto způsobem v tzv. Fondu Zelené energie shromážděno více než 4,3 milionu korun,

které byly letos na jaře rozděleny mezi 14 vybraných projektů.

PROJEKTY VYBÍRÁ RADA ZELENÉ ENERGIE Na rozdělování prostředků dohlíží Rada Zelené energie, která je složena z vědců, ekologů a odborníků na obnovitelné zdroje. Zasedá v ní mimo jiné profesor Josef Tlustý z Fakulty elektrotechniky ČVUT, předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek nebo Ladislav Pazdera, ředitel odboru ekologické energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Práce členů Rady není nijak honorována. O podporu z prostředků Zelené energie je jednou ročně vyhlašována soutěž. Do ní mohou svůj projekt přihlásit vědecké instituce, školy, neziskové organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, ústavy sociální péče, domovy důchodců, obce nebo kraje. Prostředky Zelené energie lze využít na podporu konkrétních projektů v následujících oblastech:

53

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

Poet odbratel Zelené energie

Domácnosti Podniky - maloodbratelé Velkoodbratelé

286 182 25 6/2005

0

68

12

12/2005

75

24

6/2006

86

20

12/2006

Graf 1: Počet odběratelů Zelené energie

1) Výzkum – projekty zaměřené na zvýšení potencionálu obnovitelných zdrojů (voda, vítr, biomasa, slunce, geotermální energie a další), uplatnění nových technologií a zlepšování technologických procesů využívajících obnovitelné zdroje energie. Přednost dostávají inovativní projekty, jejichž výsledky budou okamžitě využitelné. 2) Osvěta a vzdělávání – typicky odborné kurzy, semináře, vydávání informačních materiálů, instalace modelů obnovitelných zdrojů energie ve vzdělávacích zařízeních pro studijní účely a budování ekologických informačních center. Posuzuje se míra přispění k ekologické výchově a osvětě, zapojení veřejnosti a konkrétní přínos k využívání obnovitelných zdrojů v regionu. 3) Výstavba nových zdrojů využívajících OZE – výstavba a rekonstrukce zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla a elektřiny. Jde o zařízení, jako jsou solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla, bioplynové stanice, větrné elektrárny apod. Podporu mohou získat i zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné nebo elektrické energie. Projekty musí být společensky a ekonomicky užitečné a pomáhat zlepšovat životní prostředí.

Základní podmínkou pro získání podpory z Fondu Zelené energie je neziskový charakter projektu. Peníze nesmí být použity ke komerčním účelům. Žádosti musí obsahovat podrobný popis nebo stavební projekt společně s harmonogramem realizace. V případě výzkumu a vzdělávání je třeba také popsat přínos pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pozitivní dopady na životní prostředí. Při výběru projektů je posuzována jejich proveditelnost, zajištění potřebnými zdroji, odborná vyspělost žadatele, společenská efektivnost a relativní finanční náročnost. Důraz je kladen na rychlou využitelnost výsledků projektu v praxi. V grantovém řízení vypsaném v druhé polovině roku 2006 proto bylo požadováno, aby vybrané projekty byly kompletně realizovány v průběhu roku 2007.

[ ]

54

T

ZELENÁ ENERGIE SE ZRODILA V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH

1185

809

S

Prostřednictvím Zelené energie se do rozvoje obnovitelných zdrojů může zapojit kdokoliv

Zelenou energii začala jako první v polovině roku 2002 nabízet společnost Západočeská energetika. Produkt si brzy našel své stálé odběratele. V roce 2003 bylo prodáno celkem 9 576 MWh, v roce 2004 již 16 550 MWh Zelené energie, počet jejích zákazníků dosáhl 303. Západočeská energetika se pro zavedení Zelené energie rozhodla proto, aby viditelným způsobem demonstrovala svou podporu využívání obnovitelných zdrojů, které v podobě malých vodních elektráren vždy činily důležitou součást jejích výrobních kapacit. Příplatek za odběr Zelené energie byl stanoven na symbolických deset haléřů za kilowatthodinu a získané prostředky byly rozdělovány především na ekologické a vzdělávací projekty v západních Čechách. Příspěvek tak získala například Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola elektrotechnická v Plzni, kde Zelená energie pomohla vybudovat školní větrnou elektrárnu a solární kolektor pro praktickou výuku studentů elektrotechniky. Ti výstavbu větrné elektrárny o výkonu 600 wattů sami iniciovali a s pomocí odborníků uskutečnili. Po začlenění Západočeské energetiky do Skupiny ČEZ byla Zelená energie dále rozvíjena a od 1. ledna 2006 nabídnuta všem zákazníkům Skupiny v celé republice. Její klíčové parametry – tedy symbolický příplatek za odběr a určení takto získaných prostředků – zůstaly zachovány.

PŘES 4 MILIONY PRO 14 PROJEKTŮ Do grantového řízení se v minulém roce až do uzávěrky, která byla na konci prosince, přihlásilo celkem 102 neziskových projektů. Ze 14 vybraných je osm zaměřeno na osvětu v oblasti obnovitelných zdrojů, pět na vý2005

2006

Růst (%)

Vodní elektrárny

1,542

1,752

13,7

Biomasa

0,115

0,224

94,2

Větrné zdroje (megawatthodiny)

474

176

-62,9

Sluneční zdroje (megawatthodiny)

7

8

14,3

1,657

1,976

19,2

Celkem

Tabulka 1: Energie z obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ (terawatthodiny)

M A G A Z Í N

zkum, jeden na výstavbu. Prostředky Zelené energie tak mimo jiné pomohou vybudovat tepelné čerpadlo a větrnou elektrárnu pro praktickou výuku studentů (Integrovaná střední škola energetická, Chomutov), zřídit celorepublikovou referenční laboratoř bioplynových transformací (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno) nebo provést analýzu a porovnání různých systémů elektrických generátorů pro větrné elektrárny (Ústav termomechaniky AVČR, Praha). Příští grantové řízení, ve kterém budou rozděleny prostředky shromážděné ve Fondu Zelené energie v letošním roce, bude vyhlášeno opět na podzim. Jeho podrobné podmínky, stejně jako formulář žádosti pro přihlášení projektu, budou zveřejněny na internetových stránkách www.zelenaenergie.cz. K výrobě Zelené energie přispívá také fotovoltaická elektrárna umístěná v areálu JE Dukovany

LETOS DVAKRÁT VÍC NA PROSPĚŠNÉ PROJEKTY Vzhledem k tomu, že letos na jaře šlo o vůbec první rozdělování prostředků Zelené energie v rámci Skupiny ČEZ, je celkový počet 102 přihlášených projektů velmi dobrou známkou vysokého zájmu o problematiku obnovitelných zdrojů mezi neziskovými subjekty v České republice. Skupina ČEZ se proto rozhodla, že v roce 2007 prostředky plynoucí do Fondu Zelené energie navýší – ke každému „zelenému desetníku“ od zákazníků přidá stejnou částku z vlastních zdrojů, takže výsledná podpora se zdvojnásobí.

PŘÍLEŽITOST PRO FIRMY Firmám, které se rozhodnou pro její odběr, poskytuje Zelená energie dodatečnou výhodu – mohou ji využít ve všech komunikačních nástrojích, které využívají při svém podnikání. Odběratel Zelené energie má tak možnost dát svým obchodním partnerům

Příspěvky z Fondu Zelené energie v dubnu na pražské Kampě symbolicky předali Alan Svoboda za Skupinu ČEZ (vpravo) a Josef Tlustý, předseda Rady Zelené energie (druhý zprava). Projekt Hospice sv. Štěpána reprezentoval Pavel Česal. (foto Petr Hejna)

jasně najevo svůj postoj k životnímu prostředí a také to, že je tento postoj podložen konkrétní aktivitou. Firemní odběratelé získávají speciální certifikát a rovněž manuál užití značky Zelené energie, který jim pomůže při konkrétních aplikacích loga a nabídne i další inspiraci pro využití Zelené energie v jejich marketingové komunikaci – v reklamě, public relations a dalších formách prezentace. Logo Zelené energie může její odběratel využít také na svých výrobcích, kde je značka doplněna textem „Vyrobeno Zelenou energií“. Pro spotřebitele jde o informaci, že příslušný produkt byl vyroben s ohledem na životní prostředí. A taková informace je pro stále více lidí jedním z faktorů, které zvažují při svém nákupním rozhodování.

O AUTOROVI Ing. JOSEF SEDLÁK absolvoval VŠE v Praze. Od roku 1987 je zaměstnancem koncernu ČEZ (od r. 1992 ČEZ, a. s.). V letech 1993 až 2002 byl ředitelem Jaderné elektrárny Dukovany, od roku 2000 do roku 2004 členem a místopředsedou představenstva ČEZ, a. s. V současnosti je jednatelem a generálním ředitelem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Kontakt na autora: [email protected]

55

E

K

O

L

O

G

I

E

Vplyv Vodného diela Gabčíkovo na životné prostredie Ing. Vladimír Holčík, Vodohospodárska výstavba, š.p., Bratislava

S

om si istý, že verejnosť v ČR, a verejnosť odborná ešte viac, vie z dobovej tlače dosť o problematike SVD G-N. Ale verejnosť tiež „dorastá“, vlastne nastala generačná výmena, a tak nezaškodí pripomenúť niekoľko faktov a technických údajov o tomto našom najväčšom vodnom diele na Dunaji a na Slovensku vôbec. SVD G-N sa podľa pôvodného projektu skladala z dvoch funkčne závislých častí. Stupeň Gabčíkovo so špičkovou elektrárňou s inštalovaným výkonom 720 MW, resp. 2650 GWh/rok, so zdržou tvorenou haťou na maďarskom území na pravom brehu Dunaja v Dunakiliti. Riečny stupeň Nagymaros s priebežnou elektrárňou s inštalovaným výkonom 158 MW, resp. 1025 GWh/rok, ktorý mal byť situovaný o približne 123 km nižšie po toku na maďarskom úseku Dunaja (pozri obr. 6). Na oboch vodných dielach sa projektovali plavebné komory zodpovedajúce požiadavkám Dunajskej komisie. Ich rozmery boli, a v Gabčíkove aj sú, šírka 34 m, dĺžka 275 m. Cieľom projektu bolo energetické využitie toku, zlepšenie protipovodňovej ochrany v priľahlej oblasti, zlepšenie plavebných podmienok, celkový rozvoj územia (turizmus, šport) a riešenie niektorých ekologických problémov. Zmluva o výstavbe a prevádzke SVD G-N bola medzi ČSSR a MĽR uzavretá 23.9.1977

56

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo – maďarskej Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od uvedenia VD Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť dôvodom na bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných konštrukcií na životné prostredie.

a bola ratifikovaná parlamentmi a podpísaná prezidentmi, čím získala v oboch štátoch charakter zákona. Zmluva ´77 určuje deľbu nákladov a prínosov v pomere 50 : 50 % a spoločné vlastníctvo podstatných objektov. Zmluva prikazuje spoločne jednotlivé objek-

ty realizovať a prevádzkovať tak, aby ani len náhodou nedochádzalo k poškodzovaniu záujmov rybárstva, prírody a kvality povrchových a podpovrchových vôd. Je už aj mladej generácii známe, že Maďarsko sa pokúšalo od mája 1989 zabrániť prevádzke VD Gabčíkovo a že práce na VD Nagymaros nie iba že úplne zastavilo, ale už vybudované časti stavieb zlikvidovalo a Dunaj uviedlo do pôvodného stavu. Vzhľadom k uvedenému a tiež vzhľadom k tomu, že sa Maďarsko dokonca pokúsilo o jednostranné ukončenie Zmluvy, Slovensko a Maďarsko sa v apríli 1993 dohodli, že spor budú riešiť s pomocou Medzinárodného súdneho dvora v Den Haagu, ktorý v septembri 1997 vyniesol svoj Rozsudok. Medzičasom však, po zhodnotení možných environmentálnych a ekonomických škôd, ktoré by boli nastali nedokončením ani len VD Gabčíkovo, sa vlády ČSFR a SR zhodli, že VD Gabčíkovo bude uvedené do prevádzky len na území Slovenska a s vylúčením maďarského zmluvného partnera. Znamenalo to však postaviť dodatočne objekty v Čunove (11 km hrádze, hate, elektráreň, plavebnú komoru a športový areál divokej vody), pričom všetky tieto objekty (okrem divokej vody) vlastne už na

Obrázok 1: Schématické znázornenie vodného diela Nagymaros

M A G A Z Í N

maďarskom území boli postavené, dokonca vo veľmi dobrej kvalite. A tak sa z hate v Dunakiliti stal „pomník“ bratskej spolupráce dvoch spriatelených socialistických krajín... Medzinárodný súdny dvor (MSD) nezobral do úvahy preexponované a účelové obavy

Obrázok 2: Schématické znázornenie vodného diela Gabčíkovo

z negatívnych vplyvov SVD G-N, čím bola environmentálna kompatibilita diela potvrdená aj „de jure“, a nie iba dlhodobým podrobným monitorovaním okolia diela zo strany viacerých ústavov SAV, Univerzity Komenského, Výskumným ústavom vodného hospodár-

stva a konečne aj príslušných ústavov z MR. Možno by stáli za pripomienku niektoré dobové úvahy „zelených“ aktivistov z Maďarska ale aj zo Slovenska a Čiech, ktoré sú zachytené v publikácii Gabčíkovo (ne)katastrofa, Leopold Podstupka, Bratislava 1996. Niektoré vybrané citácie sú skutočne úsmevné. Bezpríkladné bolo ťaženie proti SVD G-N, proti jeho tvorcom (a boli to najlepší vodohospodári tých čias z Československa a Maďarska), vymyslelo sa toľko fám, katastrofických vízií, vyrobilo toľko nehoráznych výmyslov a nenávistných útokov, že to široko – ďaleko nemá obdobu. Ani po pätnásťročnej prevádzke Gabčíkova, napriek uznávaným, objektívne zisteným energetickým, plavebným, protipovodňovým a ekologickým prínosom podaktorí odporcovia tohto diela zaryto trvajú na svojich stanoviskách. Akoby naša verejnosť mala žiť v stave ohrozenia, ktoré jej vytvorili z falošných proroctiev. Podľa nich by každú chvíľu, už-už, mala na Dunaji, na Gabčíkove vzniknúť katastrofa. Verejnosť ňou

57

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obrázok 3: Schématické znázornenie plánované sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros Legenda: 1 – zdrž Hrušov 2A – hať Dunakiliti 2B – stupeň Čunovo 3 – VD Gabčíkovo 4 – Mošonské rameno Dunaja 5, 6 – koryto Dunaja tvorí štátnu hranicu SR – HU 7 – plánované VD Nagymaros 8 – oblasť prehĺbenia koryta Dunaja medzi Budapešťou a VD Nagymaros (nerealizované)

58

M A G A Z Í N

VE Gabčíkovo je v Európe najneľudskejšia a najkrutejšia stavba a dôsledky jej existencie budú namierené proti základným ľudským záujmom... Žijeme pod terorom mafie politikov, pohybujúcich sa na pomyselnom zločinnom, začarovanom kruhu a ekonómov, inžinierov a technikov s hanebnou odbornosťou. Duray Miklós, slovenský politik, Új Magyarország, Budapešť, 12.7.1991 Věřím v pokyn shůry. Mohl pocházet z transcendentálna nebo případně i z Moskvy, která ostatně dávno prahla po možnosti připlavat válečnými křížniky až po hranici vojenského bloku. Radek Bajgar, Reflex č. 44/1991 Výsledkem stavby bude ..... velice málo elektřiny, ale zato veliký kopec ekologických a jiných problémů .... Není pochyb o tom, že Gabčíkovo znamená katastrofu. Bedřich Moldan, Hospodářske noviny, 17.11.1992 Doufáme, že vypovězení smlouvy nevylučuje případnou budoucí maďarskou účast na společné likvidaci stavby a jejich následků.... Odvěkým slovenským nacionalistům se obrovitá stavba v území souvisle osídleném Maďary znamenitě hodila... Po listopadu 1989 byla objektivně dána možnost stavbu okamžitě zastavit a jednat o společné likvidaci stavby.... Stalinismem odkojená banda slovenských technokratů a nacionalistů však na tuto možnost nereflektovala. Vyzýváme maďarskou stranu k tvrdému a rozhodnému postupu při dalších jednáních a opatřeních ve věIng. Aleš Šulc, Ing. Pavel Křivka, Ing. Pavel Punčochář, CSc., ci gabčíkovské stavby. ZELENÝ KRUH PRAHA v liste veľvyslancovi MR, Koridor, 7.7.1992 Tvrdením, že vinou výstavby VD Gabčíkova vyschne Neziderské jazero šokoval celé Rakúsko riaditeľ maďarskej časti národného parku pri jazere. „Viedenské more“ je ohrozené, tvrdí maďarský vedec, pretože odvedenie toku Dunaja do umelého kanála zamedzí prúdenie spodnej Neue Kronen Zeitung, Viedeň, 26.10.1992 vody, ktorá jazero zásobuje. V záujmovej oblasti v súčasnej dobe sú ohrozené všetky využívané vodné zdroje: Kalinkovo, Jaromír Šíbl, Práca, 10.3.1990 Hamuliakovo, Šamorín, Gabčíkovo a ďalšie. Kolem Komárna mají lidé stále problémy s vodou, poklesly zejména ty spodní a půda dostáva Agáta Pilátová, Práce, 1.4.1994 pěkně zabrat, je stále slanější. Okolní lužní lesy hynou. ... To neznamená, že by sme energetický potenciál Dunaja museli nechať nevyužitý. Mohli by sme ho však využiť bez drastických zásahov do prostredia Dunaja a s mnohonásobne rýchlejším návratom vložených investícií, napríklad využitím plávajúcich elektrární (výkon až 1 MW). MUDr. Juraj Mesík, Dunajstory, 1990 masírovali slovenskí extrémni environmentalisti spolu s budapeštianskym Dunakörom, istým Američanom Bélom Liptákom z USA, pražským Zeleným kruhom, tzv. nezávislými odborníkmi z WWF a predpojatými novinármi. Nuž tu je niekoľko citátov (pozri vyššie). Mohol by som pokračovať, „perly ducha“ sú spísané na 101 stranách. Zodpovedne však prehlasujem, že nič z katastrofického scenára sa nenaplnilo. Niet pochýb, že VD Gabčíkovo so svojou novou plavebnou dráhou zabralo spolu asi desať tisíc hektárov lesa a ornej pôdy. Dáva však najčistejšiu energiu, bez odpadu a obnoviteľnú (asi 10 % energetickej potreby Slovenska, podľa vodnosti toku), podstatne zlepšilo plavbu po Dunaji v úseku riečnych kilometrov 1810 až 1865, zabránilo sa reálnemu vysychaniu lesov v oblasti vnútrozemskej delty (hladiny Dunaja už dlhé roky zaklesávali, dno sa znižovalo či už umelými zásahmi, či prirodzeným vývojom) a konečne v oblasti VD Gabčíkova už jednoducho nemôže prísť k pretrhnutiu hrádzí počas povodní (t.zv. veľ-

ká povodeň, 100-ročná voda dosahuje v profile Gabčíkova 11 000 m3/s, je rozdelená do dvoch korýt, ako napríklad aj vo Viedni). Výroba energie je v rozmedzí 2200 až 2300 GWh ročne. Cena energie bola samozrejme iná pri spustení prvej turbíny v októbri 1992, ešte za Československa a iná je dnes (aj koruna bola iná), avšak odborníci tvrdia, že VD Gabčíkovo sa dávno splatilo aj za všetkých tých nepriaznivých okolností. Cez plavebné komory sa ročne preplaví asi 19 tisíc plavidiel, pričom prekonávajú výškový rozdiel aj 23 m za 18 až 20 minút a protiprúdne plavidlá tak významne šetria pohonné hmoty. Odborníkom netreba zdôrazňovať, že preplavovanie je bezplatné, čo bolo stanovené dávno pred postavením VD Gabčíkova, ešte v roku 1948 Belehradským dohovorom. Aj keď jednania s maďarskou stranou pokračujú už od vynesenia Rozsudku MSD v septembri 1997, nezdá sa, že maďarská strana jedná v dobrej viere tak, aby sa naplnili ciele Zmluvy ´77, ktorá je platná. Realizá-

cia pôvodného projektu je dnes v nedohľadne, iba ak by pomohol tlak z Európy, či už tlak na splavňovanie Dunaja, alebo na výrobu energie. V tejto súvislosti stojí za povšimnutie, že Únia európskych priemyselných a obchodných komôr (UECC) na svojom zasadaní v Linci v septembri 2005 prijala rezolúciu, v ktorej konštatuje, že slabým miestom pre plavbu je m.i. úsek Dunaja pod Gabčíkovom a v ktorej kritizuje Maďarsko pre zastavenie stavebných prác na VD Nagymaros a upozorňuje MR, že po rozsudku Medzinárodného súdneho dvora je treba Zmluvu ´77 plniť oboma stranami. Citujem: „Napriek tomu v tejto veci nie je pokrok. Realizovanie projektu (Nagymarosu, pozn. Holčík) Maďarskou republikou by malo celý rad výhod: plné využitie Dunaja pre výrobu elektrickej energie práve v dobe, kedy bude závislosť európskeho hospodárstva od klasických zdrojov energie veľmi významná. Vnútrozemská plavba by pri plavebnej hĺbke 3,5 m našla ideálne podmienky pre hospodárnu prevádzku, a tak by nachádzala aj nové dopravné spojenia. Ako ukázal projekt Gabčíkova, boli by s tým zviazané zlepšenia životného prostredia, protipovodňová ochrana a zásobovanie pitnou vodou“. UECC vo svojej rezolúcii vyzvala Európsku úniu, aby sa podieľala na financovaní tých projektov, ktoré sú pre vodnú dopravu významné a ktoré jednotlivé členské štáty nedokážu vlastnou (finančnou) silou realizovať. Veríme, že raz v budúcnosti, možno veľmi krátkej, bude VD Nagymaros realitou.

O AUTOROVI Ing. VLADIMÍR HOLČÍK vyštudoval Stavebnú fakultu (vodné stavby) a Strojnícku fakultu (vodné stroje) na STU v Bratislave. Pracoval ako projektant pre veľké vodné stavby na Hydroconsulte v Bratislave, neskôr na SHMÚ na oddelení hydrológie podzemných vôd. V rokoch 1980-83 a 1986-87 pracoval v Alžírsku ako projektant. Na Povodí Dunaja zastával najrôznejšie funkcie na prevádzke tokov Dunaja a Moravy, ale aj funkciu riaditeľa Povodia Dunaja na závode v Gabčíkove v čase, keď sa VD Gabčíkovo uvádzalo do prevádzky. V rokoch 1991-94 bol riaditeľom Výskumného ústavu vodného hospodárstva v Bratislave. V čase zamestnania na Vodohospodárskej výstavbe (1994 až doteraz) bol uvoľnený na EÚ-projekt Čistenia koryta Dunaja od trosiek zbombardovaných mostov v Novom Sade, kde pôsobil vo funkcii námestníka riaditeľa projektu. Je predsedom Slovenského priehradného výboru. Kontakt na autora: [email protected]

59

E

K

O

L

O

G

I

E

Emisní obchodování v České republice: novinky z projednávání Národního alokačního plánu II aneb co s povolenkou Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu, oddělení obchodování s emisemi, Ministerstvo životního prostředí ČR

ÚVOD

D

iskuse nad klimatem a jeho změnou jsou v současné době stále více diskutovány a dění kolem klimatu ovlivňuje českou společnost a ekonomiku a potažmo zařízení v rámci českého systému obchodování s povolenkami a stávají se, ať chceme nebo nechceme, v poslední době jedním z hlavních témat denního tisku a diskusí v různých časopisech. Česká republika se stala v minulosti jedním ze signatářů Kjótského protokolu a rovněž svým vstupem do EU se zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů. Přestože však nemá problémy s plněním svého závazku z Kjóta snížit své celkové emise o 8 % do roku 2012 (v současné době se s emisemi skleníkových plynů nacházíme cca 25 % pod touto hranicí), poznala nedávno ambice Evropské komise dostát vysokým redukčním závazkům na vlastní kůži prostřednictvím výrazné redukce Národního alokačního plánu pro druhé obchodovací období 2008-2012, kdy namísto do Bruselu odesílaných 101,9 mil. povolenek na rok jí bylo Komisí „přisouzeno“ pouze 86,8 mil. ročně. Příspěvek představuje z části názor Ministerstva životního prostředí, z části rovněž osobní názory nebo poznatky autora a zaměřuje se na Národní alokační plán, jeho dopady a „vyhlídky“ účastníků českého systému obchodování s povolenkami.

TEORIE - EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ – EU ETS – NÁRODNÍ ALOKAČNÍ PLÁN (NAP) V současné době v Evropě je tzv. EU Emission Trading Scheme (EU ETS) - Ev-

60

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán pro druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává na přední stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla do roku 2020 zredukovat emise skleníkových plynů o 20-30 %, o tom, jak si dala Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a další a další. ropský systém obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého nejznámějším prvkem obchodování. Ten je ve svém principu typickým příkladem systému „Cap and Trade“, založený na rozdělení určitého omezeného množství emisních práv (povolenek) mezi znečišťovatele, kteří mohou díky trhu s těmito obchodovatelnými právy zvolit individuální strategii dalšího postupu, tj. snižovat emise a povolenky prodávat, nechat emise na stávající úrovni, nebo dokonce emise zvýšit a toto navýšení kompenzovat nákupem povolenek. Tento model je základním kamenem současné politiky Evropské unie v oblasti boje proti změnám klimatu, který má zajistit ekonomicky efektivní splnění Kjótského závazku států EU (poznámka: v rámci dohody o přerozdělení závazků mezi jednotlivými státy - Burden Sharing Agreement – představuje závazek snížit emise EU-15 v období 2008 – 2012 o 8 % oproti emisím referenčnímu roku 1990). EU ETS vznikl v roce 2005 a představuje v současné době největší trh s emisními právy na světě. Základní funkce systému jsou následující: 1. vymezení regulovaných sektorů a látek, 2. definice redukčních cílů, 3. určení časového rámce – období, 4. alokace emisních povolenek (a) na základě historických emisí (grandfathering), (b) benchmarking, (c) aukce, 5. přidělení povolenek na účty podniků a počátek obchodování, 6. monitoring a reporting emisních dat, 7. verifikace emisí jednotlivých zařízení za kontrolní období, 8. vyřazení příslušného množství povolenek, 9. kontrola ze strany autority (splnění/sankce), 10. vyhodnocení splnění cílů (popřípadě zpět na krok I.). Obchodování v systému probíhá v tzv. obchodovacích obdobích, přičemž pro každé období je před jeho zahájením připraveno rozdělení povolenek v podobě Národních

alokačních plánů (NAP). Každý alokační plán podléhá schválení ze strany Evropské komise a členské státy jsou povinny jej předložit 18 měsíců před zahájením příslušného obchodovacího období. První obchodovací období, které je vnímáno jako zkušební (v tomto obchodovacím období existují určité odlišnosti od fungování systému v „běžných“ obdobích), je tříleté (2005-2007), návazná období jsou pětiletá a kryjí se s kontrolními obdobími Kjótského protokolu (2008-2012 atd.). Evropská směrnice (2003/87/ES) definuje podmínky pro vstup do systému (definuje kategorie zařízení, jichž se systém povinně týká). Povolenky jsou v rámci systému převoditelné na území EU bez omezení a jejich držiteli se mohou stát i fyzické i právnické osoby, které nejsou znečišťovateli (tj. nedostanou je přiděleny alokačním plánem a musí si je nakoupit na sekundárním trhu). Systém obchodování pokrývá v rámci EU-27 přibližně 12 000 zařízení a více jak 50 % emisí skleníkových plynů.

EU ETS V ČESKÉ REPUBLICE Pokud se zaměříme na Českou republiku, tak zde je tato oblast ošetřena zákonem č. 695/2004 Sb. v platném znění. Některá zařízení systém uvítala více, některá zařízení zapojená do systému jej uvítala méně, pro některé se naopak stal významnou přítěží. Každopádně v praxi se ukázalo, že díky implementaci opatření spojených se zavedením emisního obchodování zařízení v rámci EU ETS v České republice ušetřila až 5 mil. tun emisí CO2. Náklady na realizaci těchto opatření jsou však velice těžko vyčíslitelné a nebyla dosud provedena analýza, která by vedla alespoň k přibližné hodnotě. Každopádně lze říci a obecně celý systém ukazuje, že daleko efektivnější možnosti snižování emisí mají velká zařízení ve srovnání s menšími. V českém systému obchodování se v současné době vyskytuje 399 zařízení, přičemž jejichž rozložení je následující:

M A G A Z Í N

Počet zařízení

1 – 15

1 – 30

1 – 45

1 – 100

1 – 200

1 – 300

1 - 399

% emisí

59,20

77,87

85,69

95,21

98,39

99,53

100,00

Tabulka 1: Rozložení emisí dle velikosti zařízení v EU ETS ČR

Dále se ukazuje, že zvláště pro malá zařízení (do 25 000 tun emisí) je systém obchodování spíš zátěží než benefitem, protože podle velice hrubých analýz se ukazuje, že v případě českých zařízení se systém začíná „vyplácet“ až za situace, kdy je zařízení schopné uspořit cca 500 povolenek (při ceně € 20/povolenku). Toto je jeden z důvodů, proč Česká republika podporuje revizi obchodovací směrnice, ke které v současné době dochází na poli Evropské unie. Hlavním z témat této revize je diskuse nad vyloučením těchto malých zařízení, pro které není systém motivační z důvodů příliš vysoké zátěže převažující benefity ze systému.

NÁRODNÍ ALOKAČNÍ PLÁN ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO VÝVOJ V České republice je v současné době ve fázi příprav „revize NAP“ pro druhé obchodovací období 2008-2012 poté, co bylo Evropskou komisí rozhodnuto o snížení celkového stropu z původně do Bruselu odesílaných 101,9 mil. povolenek na „přisouzených“ pouze 86,8 mil. ročně. Hlavním důvodem pro takto razantní snížení ze strany Evropské komise byla skutečnost, kdy v rámci prvního obchodovacího období u většiny členských států vznikaly významné kladné rozdíly mezi naalokovaným množstvím povolenek a jejich skutečně vykázanými emisemi za roky 2005 a rovněž 2006. V České republice tento rozdíl činil v roce 2005 téměř 15 mil. povolenek a v loňském roce téměř 13,5 mil. povolenek. V důsledku tohoto významného rozdílu a v důsledku níže popsaného „kolapsu“ s právy emitovat oxid uhličitý, se Komise za účelem dalšího fungování systému rozhodla provést razantní kroky, kdy mezi nejvýznamnější patří výrazné snížení povolených stropů pro druhé obchodovací období. Co je však diskutabilní, je cesta, jakou se tohoto snižování stropů Komise snaží dosáhnout. Diskutabilním se totiž stal způsob, jakým Komise postupovala ke stanovování stropů jednotlivých členských států, kdy ještě na jaře loňského roku zdůrazňovala, že hodnoty za rok 2005 – tedy hodnoty emisí poté, co vstoupil systém obchodování v platnost, nemohou být použity jako základ výpočtu alokací na druhé obchodovací období. A právě tyto provozovateli zařízení vykázané a na celonárodní úrovni sečtené emise za rok 2005 se poté, co vyšlo najevo, že budou významně nižší, než bylo původně předpovídáno, tvoří

dnes hlavní člen vzorce při stanovování emisí na národních úrovních. Vzorec není zakotven v evropské obchodovací směrnici a je tedy logicky řadou zemí napadán. Na druhou stranu, pokud však chceme být objektivní a podívat se na situaci pohledem úředníka Evropské komise, Evropská komise se při rozkladu systému způsobeným výrazným převisem povolenek ve většině zemí snažila chovat transparentně a její chování je logické. Navíc jí mnoho možností nezbývalo, pokud chtěla být objektivní a měřit všem státům stejným nebo alespoň podobným metrem. Na tomto místě však vyplouvá otázka, zda měla přistupovat ke všem členským zemím tímto stejným metrem. A vyplouvá otázka, proč Brusel takto „škrtí“ země, jako Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko a další nové členské země, které v rámci EU nemají problémy s plněním Kjótského závazku a jejich ekonomiky

na rozdíl od ekonomik vyspělejších v rámci evropské rodiny rostou daleko dynamičtěji. Toto „škrcení“ by mohlo v některých případech přispívat k tlumení hospodářského růstu těchto nových členských zemí. Tabulka č. 2 ukazuje srovnání jednotlivých členských zemí a v pátém sloupci jejich povolené stropy pro druhé obchodovací období (Cap allowed 2008-2012), ve srovnání s emisemi v roce 2005 (2005 verified emissions), které vstupovaly jako jeden z hlavních faktorů do výpočtu alokace. Abychom byli „spravedliví“ a porovnávali stejné hodnoty napříč státy, je nutné od povolených stropů odečíst hodnoty předposledního sloupce dodatečných emisí (Additional emissions in 20082012), kde se jedná o emise, které byly členské státy nutné zahrnout do svých NAPů na základě sjednocení metodiky Národních alokačních plánů. Čísla v předposledním sloup-

st 2005 verified Proposed Cap allowed Member State 1 period cap emissions cap 2008-2012 2008-2012

Additional JI/CDM limit emissions 2008-2012 in % in 2008-2012

Austria

33.00

33.40

32.80

30.70

0.35

10.00

Belgium

62.10

55.58

63.30

58.50

5.00

8.40

Czech Rep.

97.60

82.50

101.90

86.80

n.a

10.00

Estonia

19.00

12.62

24.38

12.72

0.31

0.00

France

156.50

131.30

132.80

132.80

5.10

13.50

Hungary

31.30

26.00

30.70

26.90

1.43

10.00

Germany

499.00

474.00

482.00

453.10

11.00

12.00

Greece

74.40

71.30

75.50

69.10

n.a.

9.00

Ireland

22.30

22.40

22.60

21.15

n.a.

21.91

Italy

223.10

225.50

209.00

195.80

n.a.

14.99

Latvia

4.60

2.90

7.70

3.30

n.a.

5.00

Lithuania

12.30

6.60

16.60

8.80

0.05

8.90

Luxembourg

3.40

2.60

3.95

2.70

n.a.

10.00

Malta

2.90

1.98

2.96

2.10

n.a.

tbd

Netherlands

95.30

80.35

90.40

85.80

4.00

10.00

Poland

239.10

203.10

284.60

208.50

6.30

10.00

Slovakia

30.50

25.20

41.30

30.90

1.70

7.00

Slovenia

8.80

8.70

8.30

8.30

n.a.

15.76

Spain

174.40

182.90

152.70

152.30

6.70

ca. 20

Sweden

22.90

19.30

25.20

22.80

2.00

10.00

UK

245.30

242.40

246.20

246.20

9.50

8.00

SUM

2 057.80

1 910.66

2 054.92

1 859.27

53.44

-

Tabulka 2: Srovnání přidělených emisních povolenek států EU Zdroj: http://ec.europa.eu/environment/climat/2nd_phase_ep.htm

61

E

K

O

L

O

G

I

E

ci totiž zahrnují emise za ta zařízení, která z důvodu odlišného přístupu členských zemí v případě NAP I nebyla součástí alokačních plánů a která se musela stát součástí systému po harmonizaci systému při přípravě druhého obchodovacího období. Přesto je z tabulky patrné, že České republice jako jedné z mála zemí bylo „povoleno“ překročit emise za rok 2005 avšak nikoliv významně. Určitou satisfakcí pro nové země mohla být vyšší procentuální hodnota v rámci posledního sloupce, který vyjadřuje podíl jednotek (ERU, CER – viz níže v části o flexibilních mechanismech), které zařízení v systému mohou využít při vyřazování povolenek namísto povolenek. Komise se v tomto případě drží zásady nepovolovat tento limit vyšší než 10 %. Vyšší limity povoluje jen u těch členských zemí, které mají problémy s plněním svého závazku z Kjóta. Ale právě tyto jednotky, které zařízení mohou využít pro účely vyřazení namísto povolenek, aniž by musely nedostatek povolenek ošetřovat jejich nákupem by mohly být určitou satisfakcí pro provozovatele zařízení. Čím více jednotek by mohla zařízení použít, tím více by měla možností při svém rozhodování, zda nakoupí povolenky, nebo využijí povolenky z projektů (ať již investicemi do projektů nebo přímým nákupem jednotek ERU nebo CER). Každopádně však, jak je z tabulky č. 2 patrné, je systém obchodování, aby fungoval, nastaven Komisí tak, aby zajistil množství povolenek jednotlivým členským zemím „na úrovni jejich potřeb“ nebo dokonce pod touto hranicí. V případě České republiky se jedná o strop 86,8 mil. povolenek na jeden rok včetně předpokládané rezervy pro nové účastníky ve výši cca 1,29 mil. povolenek. Pokud toto číslo porovnáme s vykázanými emisemi účastníků systému v ČR za rok 2006 ve výši 83,7 mil. povolenek, zjišťujeme, že rezerva pro růst je minimální ba dokonce zanedbatelná. Toto byl také hlavní důvod, proč byla ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu, která při tvorbě revidovaného NAPu spolupracují, nucena sáhnout k radikální změně metodiky, jejímž výsledkem byla změna datové základny historických emisí, kdy namísto původních let 1999, 2000, 2001, 2005 používají nově pouze roky 2005 a 2006 jako jediná ověřená data. Mezi další úpravy, ke kterým byla ministerstva nucena sáhnout je zrušení veškerých sektorových projekcí, bonusů a korekcí. Právě tyto poslední zmíněné faktory by totiž v případě jejich aplikace z celkového stropu odčerpávaly jednotky, které by nebylo možné použít pro „základní alokaci“ založenou čistě na emisích za poslední dva roky. Závěrem této části je nutno říci, že je již předem jasné, že žádný model, kterým se rozdělují povolenky, není „spravedlivý pro

62

H

O

S

P

O

D

Á

R

všechny“. Snahou ministerstev je však vytvoření takového modelu, který bude co možná nejpřijatelnější pro co možná nejširší okruh účastníků systému obchodování. Tento model rozdělení povolenek na úroveň zařízení by se měl v nejbližších dnech stát předmětem zákonem stanoveného veřejného projednávání, během kterého se jeho účastníci budou moci vyjádřit a navrhnout ještě před schválením ve vládě a odesláním do Bruselu jeho případné změny. Po odeslání do Bruselu totiž již bude rozdělení povolenek prakticky definitivně dané, protože Bruselem schválený NAP se stane prostřednictvím Nařízení vlády součástí české legislativy a případný nedostatek povolenek pak budou moci provozovatelé zařízení krýt pouze jejich nákupem, využitím možnosti jednotek získaných z projektových mechanismů, nebo hledáním úspor v oblasti nákladů na energii například pomocí využití finančních prostředků z fondů EU, které jsou zvláště pro zařízení v sektoru energetiky velice zajímavou alternativou. V tomto případě totiž zařízení mohou dosáhnout určitého synergického efektu, kdy se jim podaří díky vhodně směřovaným investicím zároveň dosáhnout úspor nákladů na energii a zároveň uspořit povolenky, které mohou následně výhodně prodat, tedy zvláště tato cesta se zdá být pro mnoho zařízení zajímavou cestou.

FLEXIBILNÍ MECHANISMY KJÓTSKÉHO PROTOKOLU Kromě EU ETS se v systému obchodování s emisemi vyskytují další nástroje, které by se mohly stát zajímavými zvláště pro větší zařízení a zvláště v době, kdy v rámci NAP II zařízení všeobecně očekávají nižší příděl povolenek proti NAP I. Jedním z takových nástrojů, které mají zařízení možnost využít a díky „propojovací směrnici“ implementované do české legislativy využít, jsou tzv. flexibilní mechanismy Kjótského protokolu. Cílem využití flexibilních mechanismů je s minimálními náklady dosáhnout maximálního snížení emisí. Flexibilní mechanismy jsou založeny na faktu, že snižování emisí skleníkových plynů představuje globální problém, a tedy nezáleží na tom, kde budou finanční prostředky na snižování vynaloženy. Jinými slovy, jde o to, že je lépe snížit větší množství emisí s nižšími měrnými náklady v méně vyspělých zemích, než za stejný objem investic menší množství v zemích více ekonomicky vyspělých. V Kjótským protokolu jsou definovány následující tři mechanismy:  JI – Joint Implementation (Mechanismus společné realizace): Jde o projektový mechanismus, který lze využít ve všech ekonomicky vyspělých zemích (Annex I), které ratifikovaly a přijaly Kjótský protokol, tedy

N

O

S

T

i v ČR. „Investorská“ země vloží finance v podobě grantu do konkrétního projektu v zemi hostitelské. Za to získá úspory emisí docílené díky tomuto projektu. Jednotka používaná pro 1 t CO2e úspor emisí v rámci JI se nazývá „ERU“ – Emission Reduction Unit. Jednotky ERU vydává stát, pokud přímé člověkem vyvolané lesnické činnosti nebo činnosti měnící způsob využívání půdy vedou k čistému odstranění/propadu skleníkových plynů.  CDM – Clean Development Mechanism (Mechanismus čistého rozvoje): Je projektový mechanismus, který vyspělé země využívají v rozvojových zemích, které nemají žádný závazek vůči Protokolu (non-Annex I). Podobně jako u JI „investorská“ země vloží finance v podobě grantu do konkrétního projektu v zemi hostitelské. Za to získá úspory emisí docílené díky tomuto projektu. Jednotka používaná pro 1 t CO2e úspor emisí v rámci CDM se nazývá „CER“ – Certified Emission Reduction.  IET – International Emission Trading (Mezinárodní obchodování s emisemi): Jde o „Cap and Trade“ mezi ekonomicky vyspělými zeměmi (Annex I), které mají v rámci svého závazku přiděleny místo povolenek jednotky přiděleného množství – AAU (Assigned Amount Units), kterými kryjí své národní emise. Tato aktivita může mít charakter čistě mezivládního obchodu s národními úsporami nebo obchodu podloženého konkrétními projekty (Green Investment Scheme – GIS). Propojovací směrnice – Linking directive (2004/101/EC) přinesla propojení systému EU ETS a projektových mechanismů Protokolu. Přináší větší flexibilitu, která je výhodná pro oba “světy“. Provozovatel zařízení v EU ETS může použít pro pokrytí emisí ze svého zařízení nejen povolenky, ale částečně také levnější jednotky snížení emisí skleníkových plynů, tj. CER a ERU. To na jedné straně umožní rozšířit export investic a environmentálních technologií do států s rozvíjející se ekonomikou. Na straně druhé by měl být vidět také pozitivní vliv na cenu všech druhů obchodovatelných jednotek. Cena povolenek v EU ETS by mohla mírně klesnout, což by jistě uvítal průmysl, naopak cena „kjótských“ jednotek by mohla vzrůst, což by znamenalo vyšší příliv investic do realizovaných projektů. Celý systém však není zcela triviální a vyžaduje v rámci států i nadnárodních systémů implementaci celé řady procedurálních opatření.

SOUČASNÁ SITUACE NA TRHU S EMISNÍMI PRÁVY V současné době se situace pro laika může zdát poněkud nepřehledná, jelikož se obchoduje s různými emisními komoditami - jednotkami, kredity a povolenkami v rámci dvou propojených systémů. Tomu odpovídá šká-

M A G A Z Í N

la nabízených „komodit“ a také různé ceny, které odráží vyváženost nabídky a poptávky na trhu a také rozdílnou míru rizika, kterou jednotlivá práva svému majiteli nabízejí. Jisté je to, že každé z uvedených práv představuje ekvivalent jedné tuny emisí oxidu uhličitého (CO2ekv). Obecně se dá říci, že trh s emisními právy je poměrně mladý a tudíž také značně volatilní. Trh EU ETS se ustavil v období 2004 2005, objem obchodů v roce 2005 činil 362 mil. povolenek. V dalším roce vzrostl zhruba trojnásobně, přičemž došlo k zajímavému cenovému vývoji. Do dubna 2006 ceny rostly z cca 20 €/povolenku až k maximu € 29,75 /povolenku (18. dubna 2006), aby během několika dní došlo k poklesu na10,90 € (2. května 2006) poté, co byly zveřejněny první odhady verifikovaných emisí zařízení v systému EU ETS za rok 2005. V dnešní době se pak cena povolenky pohybuje prakticky téměř nad nulou neboli 0,28 € (18. května 2007) a na této úrovni se již pohybuje několik týdnů a těžko se dá očekávat, že by se cena do konce prvního obchodovacího období měla pohybovat směrem nahoru. Naopak cena povolenky pro druhé obchodovací období se v současné době pohybuje nad úrovní 20 € a dá se i nadále očekávat její růst. Ceny v EU ETS ovlivňují velké elektrárenské společnosti, které generují asi 60 % veškerých emisí. Vývoj cen povolenek proto závisí na cenových rozdílech mezi plynem a uhlím, při vysokých cenách plynu (nižší měrné emise) je výhodnější spalovat v tepelných elektrárnách levnější uhlí, ač je nutno užít větší objem povolenek. Dále závisí ceny povolenek na zimních teplotách, které obvykle také ovlivňují ceny plynu. Emise z výrobních technologií nejsou tak flexibilní a ostatní sekto-

2005

2006

2007

skutečnost

skutečnost

Předpoklad

[Mt]

[miliony €]

[Mt]

[miliony €]

[Mt]

[miliony €]

EU ETS celkem

362

7218

1017

18143

1750

18503

burza

262

5400

817

14575

1550

15903

mimo burzu

100

1818

200

3568

200

2600

Ostatní ETS

7,8

58

31

300

50

500

CDM

397

1995

523

3349

456

3260

CDM 2

4

50

40

571

96

1061

JI

28

96

21

95

45

277

Suma

799

9401

1632

22458

2397

23601

Tabulka 3: Objem a hodnota “uhlíkových“ trhů

ry nemají tolik příležitostí optimalizovat náklady, příp. výnosy související s alokovanými emisními stropy. Současné nízké ceny emisních povolenek pro první obchodovací období, kdy se cena povolenky pohybuje kolem hodnoty 0,28 € (18. května 2007) a které jsou na úrovni transakčních nákladů mají negativní vliv na řadu projektů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a samozřejmě na projekty obnovitelných zdrojů, což jsou potencionální projekty CDM, resp. JI, které jsou iniciovány vysokými cenami emisních jednotek a tedy i potencionálními výnosy. Současný “medvědí“ trend má také vliv na vývoj cen forwardových kontraktů povolenek pro NAP II. Podobně se vyvíjejí i ceny CER, které od září 2006 zaznamenaly zhruba 20% pokles. Na pád cen Evropská komise reagovala tak, že snížila alokovaná množství povolenek jednotlivých států pro druhé obchodovací období (NAP II).

ECX CFI Futures Contracts: Price and Volume 8 000 000

Total Volume Dec07 Sett Dec08 Sett

7 000 000

35,00

30,00

ZÁVĚR

6 000 000

20,00 4 000 000 15,00 3 000 000 10,00 2 000 000

1 000 000

0 06 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 007 007 007 007 007 007 .20 .2 .2 .5.2 .5.2 .6.2 .7.2 .7.2 .8.2 .9.2 .9.2 0.2 .2 1.2 1.2 1.2 2.2 2.2 3.2 2.2 4.2 5.2 6.2 27.2 20.3 10.4 3 6 7 9.1 30.1 21.1 15.0 05.0 26.0 19.0 10.0 01.0 24 15 27 17 28 19.1

Obrázek 1: Vývoj cen povolenek včetně objemu transakci / Zdroj: ECX

5,00

0,00

Price per tonne (EUR)

VOLUME (tonnes CO2)

25,00 5 000 000

Dále se Komise snaží pro druhé období omezit možnost vstupu emisních kreditů z flexibilních mechanismů, což má za cíl udržet stabilitu trhu a zajistit plnění závazků v rámci principu suplementarity. Poznámka: Princip suplementarity říká, že by minimálně polovina všech opatření na snížení emisí měla být iniciována na domácí úrovni. Obecně lze očekávat, že přísněji stanovené emisní limity zvednou cenu povolenek v druhém obchodovacím období (2008-2012) opět na úrovni 20-30 €. Tento nárůst ceny má opět zajistit obnovení motivačního faktoru emisního obchodování a růstu investic do zvyšování účinnosti a snižování emisí. Dá se samozřejmě očekávat i vliv na spotovou cenu elektřiny, kde se cena povolenky odráží v krátkodobých marginálních nákladech, přičemž tvoří 15 – 30 % celkových nákladů a významně ovlivňuje nasazování zdrojů v elektrifikační soustavě. Při růstu ceny povolenky nad 30 € by obecně došlo k překonání tzv. „break pointu“ a do konkurenční výhody by se dostaly oproti uhelným elektrárnám zdroje spalující plyn.

Jak již bylo řečeno v úvodu, současný systém obchodování s emisemi představuje jeden z nejvýznamnějších fenoménů současné globální ekonomiky – hodnota zobchodovaných kontraktů překonala v loňském roce sumu 22 mld. €. Obchodování nabízí jasný ekonomický přínos oproti netržním přístupům k regulaci emisí skleníkových plynů. Systém obchodování ovlivňuje mnoho oblastí ekonomiky a vytváří nové tržní příležitosti. Stejně tak poskytuje další možnosti pro aplikaci a teoretické zkoumání nových ekonomických přístupů a metod. Z pohledu trhu dochází k přímému i nepřímému stimulu projektů zaměřených na využití moderních environmentálních tech-

63

E

K

O

L

O

G

I

E

nologií. K těmto stimulům dochází přímo prostřednictvím flexibilních mechanismů Kjótského protokolu, jež umožňují přímé spolufinancování projektů prostřednictvím obchodovatelných jednotek emisních redukcí. Tím dochází ke zlepšení ekonomické efektivity projektů a větší konkurenceschopnosti na volném trhu. Pokud se podíváme na příklad podpory obnovitelných zdrojů energie a subvence pomocí kreditů emisních redukcí, konečná cena elektřiny může být konkurenceschopná v porovnání s klasickými fosilními zdroji. Druhá možnost uplatnění emisních úspor souvisí se systémem obchodovatelných povolenek (Cap and Trade), jehož nejvýznamnějším příkladem je evropský systém obchodování (EU ETS). Zde stát přenáší povinnost snižovat emise na podniky - nejvýznamnější emitenty oxidu uhličitého. Ti obchodují na jednotném trhu s povolenkami, které představují právo vypustit příslušné množství emisí a jejichž cena ovlivňuje chování jednotlivých hráčů na trhu. Toto chování by mělo opět vést k preferenci investic do úspor, respektive do bezemisních zdrojů, které mohou v některých případech nahradit zdroje fosilní, oproti kterým nemusí svou produkci pokrývat povolenkami, čímž získávají ekonomicky ocenitelnou výhodu.

H

O

S

P

O

D

Á

R

Třetí a neposlední možností, jak můžou zařízení v rámci EU ETS i mimo tento systém financovat úspory energie a zároveň i emisí skleníkových plynů, je zatím nedoceněná možnost využívání finančních prostředků plynoucích z fondů EU. V České republice dle mých informací v této souvislosti začíná několik specializovaných a seriózních firem rozvíjet aktivity, jejímž výsledkem je pomoc společnostem dosáhnout na možnost spolufinancování projektů za účelem úspor energií a snížením emisí skleníkových plynů ze strany EU až do výše 90 % nákladů na realizaci projektu. Právě realizace takovýchto projektů se v blízké době pro společnosti může stát zajímavou alternativou úspor nákladů a finančně jim tak pomoci například v souvislosti s nižším přiděleným množstvím povolenek v rámci druhého obchodovacího období 2008-2012. Literatura [1] Rozhodnutí Evropské komise [2] Point Carbon – Carbon Market Survey 2007, Oslo 2007 [3] Suchý, J: Povolenky bez dezertu: Evropská komise snížila český návrh emisí o 15 procent – časopis EURO, 2007

N

O

S

T

[4] Suchý, J: Interní dokumenty a zprávy Ministerstva životního prostředí [5] Zámyslický, P, Chmelík, T.: Vliv ceny povolenky na cenu elektřiny, ELEN, Praha 2006 [6] Zamyslicky, P.: Obchodování s emisemi skleníkových plynů, ČVUT - FEL, Praha 2004

O AUTOROVI Bc. JAROSLAV SUCHÝ vystudoval Universitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem – Fakultu sociálně – ekonomickou, specializaci Ekonomie a management peněžnictví. V současné době pracuje na Ministerstvu životního prostředí, kde je od roku 2004 členem týmu oddělení obchodování s emisemi a je v České republice jedním z tvůrců evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS). Pomáhal rovněž při vytváření tohoto systému v Rumunsku a v současné době je poradcem při zaváděním tohoto systému i v dalších zemích, které se připravují na vstup do Evropské unie. Kontakt na autora: [email protected]

M A G A Z Í N

prispeje aj k redukcii emisií CO2 . Realizáciou projektu ekologizácie tepelného zdroja sa umožní zachovanie pozitívnych vplyvov, ktoré zariadenie v súčasnosti má:  pozitívny vplyv na zamestnanosť – bezprostredne v regióne, ako aj u dodávateľov paliva, prepravcov paliva (železnica) a dodávateľov ďalších materiálov a služieb,  výroba elektriny v uzle spotreby pokrýva 80 % potreby lokality,  výroba elektriny vzhľadom k tomu, že sa jedná o výrobu v teplárenskom cykle dosahuje vyššiu účinnosť ako v klasických kondenzačných elektrárňach, takže dochádza k efektívnejšiemu využitiu paliva a znižovaniu celkových emisií škodlivín. Prínosom projektu pre región je stabilizácia terajšej úrovne zamestnanosti a pri rozvoji spaľovania biomasy zamestnanosť pozitívne ovplyvní aj u regionálnych dodávateľov paliva. Znížením znečistenia ovzdušia prispeje k zvýšeniu atraktivity mesta tak pre obyvateľov ako aj pre investorov a návštevníkov.

POPIS TECHNICKÉHO RIEŠENIA REKONŠTRUKCIE ZDROJA V rámci I. etapy projektu bol rekonštruovaný granulačný kotol s výkonom 108 MW, ktorý do roku 2005 vyrábal teplo na báze slovenského lignitu (Baňa Záhorie) z vý-

hrevnosťou 10,0 MJ/kg. So zmenou palivovej základne z lignitu na nízkosírne hnedé energetické uhlie s výhrevnosťou 13,5 MJ/ kg súvisí aj výmena varného systému kotla na membránový. Novému palivu bolo prispôsobené aj spaľovacie zariadenie, horáky a mlynské okruhy. Doplnené bolo aj nové spaľovacie zariadenie – pásový rošt na spaľovanie biomasy. Boli zrekonštruované všetky periférie kotla a kotol bol vybavený moderným riadiacim systémom Siemens-Simatic. Emisie spalín budú monitorované automatickým emisným monitorovacím systémom s väzbou na riadiaci systém kotla. Pre potreby spaľovania drevnej štiepky bolo v rámci I. etapy vybudované kompletné zariadenie na príjem, skladovanie, úpravu a vnútorný transport drevnej štiepky do spaľovacieho zariadenia kotlov.

ČASOVÝ HARMONOGRAM REKONŠTRUKCIE Prvá etapa rekonštrukcie sa začala intenzívne realizovať po podpise zmluvy o dielo s generálnym dodávateľom SES, a.s. Tlmače dňa 24.4.2006. Individuálne skúšky zariadení začali od októbra 2006, prvé teplo pre odberateľov bolo dodané v polovici februára, komplexné odskúšanie prebehlo v dňoch 5. až 8. marca 2007, naň nadviazala skúšobná pre-

vádzka zdroja, v rámci ktorej prebieha optimalizácia procesov spoluspaľovania uhlia a biomasy – drevnej štiepky. Bezprostredne po skončení vykurovacej sezóny 2006-2007 bude nasledovať realizácia II. etapy projektu ekologizácie zdroja rekonštrukciou druhého kotla.

O AUTOROVI Ing. Július Jankovský absolvoval Strojnícku fakultu na katedre tepelných a jadrových energetických strojov a zariadení so špecializáciou tepelné turbíny a turbokompresory (1983). V rokoch 1987 – 1989 absolvoval na rovnakej fakulte postgraduálne štúdium so špecializáciou Centrálne zásobovanie tepla. Od roku 1983 pracoval v Stredoslovenských energetických závodoch š.p. Žilina v závode Tepláreň Zvolen na rôznych pozíciách, v rokoch 1995 – 2001 ako zástupca riaditeľa pre ekonomiku. Od roku 2002 pracuje vo Zvolenskej teplárenskej, najskôr na pozícii podpredseda predstavenstva a odborný riaditeľ pre ekonomiku a financovanie a od roku 2004 do súčasnosti na pozícii podpredseda predstavenstva a generálny riaditeľ. Kontakt na autora: [email protected]

Obrázok 4: Tepláreň B, pohľad na výrobný blok zdroja tepla a elektriny

33

T

E

P

L

O

Využití kogeneračních jednotek v domácnostech (1. část) Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc., Doc. Ing. Pavla Hejtmánková, Ph.D., Katedra elektroenergetiky a ekologie, Západočeská univerzita v Plzni

VYMEZENÍ POJMU KVET PRO DOMÁCNOSTI

D

ecentralizované zdroje (DZ) pro KVET v domácnostech jsou představovány kogeneračními jednotkami (KJ) malého výkonu, které jsou klasifikovány jako mikro-kogenerace. V současné době využití těchto jednotek ještě nedosáhlo takové úrovně, aby hrálo nějakou význačnější roli oproti klasickým způsobům pokrytí energetické spotřeby domácností. Varianty energetického zásobování bytových jednotek jsou založeny na dodávce ze dvou nezávislých systémů (dodavatelů). Elektřina, přestože od 1. 1. 2006 jsou všichni odběratelé oprávněnými zákazníky s možností volby dodavatele elektřiny, je zajišťována elektrickými dodavateli, provozovateli distribučních elektrických soustav (DS) nebo dalšími subjekty elektroenergetického trhu využívajících DS (provozovatelé lokálních distribučních soustav, obchodníci). Potřeba tepla je pokrývána dodávkou z centrálních, popřípadě decentralizovaných systémů zásobování teplem, nebo je prováděna výroba (transformace) spotřebiteli ze systému zásobování plynnými, popřípadě tuhými palivy. Struktura obchodních vztahů v těchto systémech je založena přibližně na stejných principech jako u elektřiny (tržní vztahy).

T

E

P

Á

R

E

N

S

T

V

Í

Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je jednou z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou vyššího uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími jejich nasazení a možnostmi jejich překonání. DECENTRALIZOVANÉ KOGENERAČNÍ SYSTÉMY PRO DOMÁCNOSTI Pojem kogenerační systém (KS) lze klasifikovat [1] podle obecné definice systémů jako množinu prvků a vazeb mezi nimi, které slouží pro společné (kombinované) zajištění požadavků na dodávku elektřiny a tepla. Stanovení specifik KS pro pokrývání energetických požadavků domácnosti lze provést podle obr. č. 1. V systému dochází k transformaci vstupní energie obsažené v palivu (palivech) kogenerační jednotkou na požadované energetické formy (elektřinu, teplo). Přes dopravní systémy jsou tyto formy dodávány na místo určení. Při transformaci a dopravě dochází ke ztrátám energetického obsahu paliva. Naopak nákladové toky fungují obráceně, tj. náklady narůstají ve směru dodávky a skládají se z palivových nákladů, investičních nákladů na KJ a dopravní systémy, nákladů na údržbu a obsluhu systému. Spotřeba elektřiny a tepla není mezi sebou bezprostředně svázána a probíhá v čase. Časová závislost požadovaných výkonů je klasifikována diagramy zatížení (DZ). Hlavním problémem KS je současná výroba dvou produktů v jednom zařízení při proměnných požadavcích na elektřinu a teplo v čase, které nejsou stejné. Domácí KS je umístěn v relativně velmi

Obrázek 1: Stanovení parametrů kogeneračních systémů pro domácnosti

34

L

malém prostoru bytové jednotky popřípadě domu. Je tedy nedílnou součástí celkového bytového (domovního) prostoru. Domácnosti jsou situovány buď do bytů blokových a činžovních domů, kde se využívá bytová kogenerační jednotka (BKJ), nebo do individuálních domů – domovní KJ (DKJ). Typické uspořádání domácích v současnosti provozovaných systémů (většinou ovšem zatím realizovaných jen výjimečně) je uvedeno na obr. č. 2.

VÝHODY DECENTRALIZOVANÝCH DOMÁCÍCH KOGENERAČNÍCH SYSTÉMŮ Výhody decentralizovaných systémů vyplývají zejména z následujících skutečností: vyšší využití primárních zdrojů, snadná dostupnost paliva, zmenšení závislosti na zvyšování cen elektřiny, zmenšení ztrát při dopravě, snížení produkce emisí, soustředění jednotlivých prvků KS do jednoho místa, vysoká spolehlivost při zajištění dodávky, snadná regulace, jednoduchý návrh a optimalizace provozu, minimální nároky na údržbu, možnost využití už realizovaných dopravních systémů. Některé z uvedených skutečností nepotřebují další rozbor. Zaměřme se tedy jen na ty nejdůležitější, které mohou být posuzovány z různých hledisek.

− − − − − − − − − − −

Vyšší využití primárních zdrojů Zásobení domácností elektřinou je prováděno prostřednictvím elektroenergetického systému (elektrizační soustavy – ES), kdy výroba probíhá v centrálních výrobnách a elektřina je dopravována přes přenosovou a distribuční soustavu ke spotřebitelům. Účinnost transformace ve výrobnách ηe se pohybuje přibližně kolem 32 %. Většina energetického potenciálu paliva je tedy bez užitku odváděna do okolí. Kogenerační jednotky sice nedosa-

M A G A Z Í N

hují v elektrické účinnosti ani těchto hodnot, ale zbytkové teplo po transformaci je užitečně využíváno pro krytí tepelné spotřeby, a proto je celkové využití paliva vysoké. Jestliže by veškerá spotřeba elektrické energie pro domácnosti v ČR, která je uvažována asi 14 500 GWh (viz graf na obr. č. 3), byla kryta pomocí KJ, pak při částečném zvýšení požadavků na vstupní palivo do domácností tak, aby byl pokryt i požadavek spotřeby tepla, dojde k úspoře asi 100 PJ u primárních zdrojů z celkových 1800 PJ. Podobné úvahy by bylo možno aplikovat i na značnou část spotřeby elektřiny u maloodběru podnikatelského. Tato skutečnost se promítne sekundárně na zmenšení produkce CO2. Dostupnost paliva V ČR je v současné době velice hustá síť distribučních plynovodů, které pokrývají místa s větší koncentrací obyvatel. Je tedy vcelku oprávněné položit si otázku “Proč nepoužívat tento plyn ke kogenerační výrobě?“. Doprava plynných paliv je spolehlivá, přerušení dodávky paliva vlivem havárií vznikajících na dopravních systémech není tak časté jako u elektrické energie a navíc lze tuto energetickou formu celkem efektivně skladovat. Zmenšení závislosti na zvyšování cen elektřiny Přestože tržní systém zavedený v elektroenergetice by měl přinést pozitivní vliv na ceny elektřiny, doposud se tak v ČR neděje v důsledku ne vždy promyšlených rozhodnutí motivovaných jinými zájmy, které nesledují jako cíl optimalizaci provozu a rozvoj systému. Nutnost ochrany životního prostředí ovšem zvyšuje tlak na nasazování obnovitelných zdrojů energie (OZE), jejich podporu

Obrázek 2: Kogenerační systém v domácnostech

a znevýhodňování zdrojů využívající fosilní paliva tak, aby OZE byly na trhu schopné konkurence. To vše se promítá do zvyšování cen elektřiny. Nesporným faktem je, že KS jsou daleko méně citlivé na proměnlivost cen elektřiny, jak bylo prokázáno optimalizačními výpočty [2], [3]. Jinými slovy zvyšující se cena elektřiny přispívá ke zvyšování ekonomické efektivnosti provozu KJ. Vysoká spolehlivost při zajištění dodávky Současné i vyvíjené kogenerační technologie využívané v KJ mají velmi vysoké spolehlivostní ukazatele. Krátký dopravní sysVelkoodbr Maloodbr podnikatelé Maloodbr obyvatelstvo Maloodbr celkem

35 000 30 104 30 000

26 751

25 007

GWh

25 000

23 809 23 234 24 261 24 366 23 532 23 324

20 000 15 000 10 000 5 000

tém umístěný ve vnitřních prostorech rovněž nemá podstatný vliv na spolehlivost. Naopak problémem se stává dodávka elektřiny do místa určení z centralizovaného systému. Objevují se výpadky vlivem povětrnostních vlivů (uragán Kyrill – leden 2007), blackouty vlivem zvýšených přetoků mezi propojenými soustavami a uvolňováním trhů pro zahraniční dodavatele. Proto spolehlivost zajištění dodávky elektřiny je spíše otázkou spolehlivosti provozu ES. Dodávka paliva a její transformace na elektřinu v místě spotřeby se proto jeví méně riziková. Odolnost těchto systémů proti úmyslnému poškození je také značně vyšší.

21 339 16 424 15 670 16 147

17 354

19 188

13 048 10 349 9 622 10 011

23 000 22 330

14 847

16 011 15 503

27 316

21 462 22 081

28 203

29 580

30 896

23 391

22 207 22 453 22 618 21 482 21 462 20 917 21 572 21 573

14 506 14 048 13 822 14 238 14 122 14 508 14 526 14 719

11 107

6 136

6 075

6 247

6 140

6 492

6 989

6 827

6 976

7 414

7 095

7 334

7 451

7 699

7 927

6 048

7 899

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

0

Obrázek 3: Spotřeba elektřiny v ČR [4]

35

T

E

P

L

O

NEVÝHODY DECENTRALIZOVANÝCH KOGENERAČNÍCH SYSTÉMŮ Nevýhody při zavádění domácích KS lze odvodit, stejně tak jako výhody, z obr. č. 1. Tyto nevýhody zásadně vyplývají z finančních toků (nákladů) spojených s pořízením KJ a požadavků na kogenerační technologie v důsledku potřebného výkonového rozmezí a umístění KJ. Jsou to: snížená efektivnost vlivem nesoudobosti DZ elektřiny a tepla, vysoké investiční náklady KJ, malá vyspělost kogeneračních technologií, malý trh s kogeneračními KS technologiemi, nevyřešená legislativa související s provozem.

− − − − −

SNÍŽENÁ EFEKTIVNOST VLIVEM NESOUDOBOSTI DIAGRAMŮ ZATÍŽENÍ ELEKTŘINY A TEPLA Vzájemný poměr okamžitého potřebného výkonu elektřiny Pe a tepla Pq, potažmo jejich celkových dodávek za určitý čas ET a QTuž, představuje vysoký handicap pro KJ oproti samostatným dodávkám ze dvou nezávislých zdrojů. Jednotka při individuálním provozu by musela neustále tento poměr měnit, což není fyzikálně realizovatelné, protože KVET probíhá v sériovém zapojení. Možnosti eliminace tohoto handicapu spočívají v: použití kogenerační technologie, která se bude co nejvíce blížit vzájemnému poměru množství elektřiny a tepla ve spotřebě, využití akumulačních prvků, paralelní kombinaci zdrojů pracujících v KS,

− − −

T

E

P

L

Á

R

E

spotřeby tak, aby využití − přizpůsobení poměru elektřiny a tepla bylo optimální, spolupráce KJ s oddělenými − paralelní variantami umožňující pokrytí spotřeby, kombinace jednotlivých možností. − Pokusme se v krátkosti rozebrat uvedené body. Poměr potřebné elektřiny a tepla Z ekonomického hlediska je důležité, aby KJ byla provozována na své maximální (jmenovité) hodnotě elektrického výkonu. Okamžitá požadovaná hodnota elektrického výkonu u spotřeby pro bytové jednotky může dosahovat hodnot až 3 kWe a pro domy až 6 kWe. S ohledem na efektivnost provozu není vhodné používat KJ, které by byly schopné pokrýt maximální hodnoty DZ, ale jednotky schopné pokrýt pouze střední hodnotu elektrického zatížení, jak bylo prokázáno výpočty v [3]. Optimální hodnota elektrického výkonu pro BKJ je tedy přibližně 1 kWe a pro DKJ jsou to 2 - 3 kWe. Pro stanovení poměru množství vyrobené elektřiny a tepla je vhodné vycházet z ročních poměrů spotřeb elektřiny a tepla. Tento poměr je pro bytovou kogeneraci přibližně 0,4, což je 30/70 při roční spotřebě tepla 14 000 kWhT, a pro domovní kogeneraci 0,25, což je poměr 20/80 při roční spotřebě tepla 25 000 kWhT [5]. Využití akumulačních prvků Vzájemná výkonová nesoudobost DZ elektřiny a tepla se dá částečně eliminovat regulací příkonu na straně paliva a výkonovou i časovou regulací na straně spotřeby – akumulací, popřípadě exportem nebo dodávkou do KS. Z jednotlivých variant u domácích KS připadá do úvahy export nebo dodávka

N

V

Í

Paralelní kombinace zdrojů Paralelní kombinace zdrojů, tj. použití více KJ, popřípadě v kombinaci s jinými zařízeními na výrobu tepla, nám umožňuje zvýšit využití KJ a tím i celou efektivnost KS. U domácích KS nepřipadá toto řešení do úvahy, protože by výrazně zvyšovalo investiční náklady varianty, které jsou už tak vysoké při použití jedné jednotky. Skutečnost, že nelze použít více jednotek, nám rovněž výrazně omezuje možnosti provozních variant KS (sledování jednotlivých výkonů). Přizpůsobení spotřeby Přizpůsobení spotřeby lze realizovat převodem spotřeby mezi elektřinou a teplem. Do úvahy připadá následná transformace elektřiny na teplo. Další možností je zajištění spotřeby tepla v období, kdy není požadována KS. Lze rovněž využívat transformaci KS na trigenerační systém, tj. vytvořit požadavek tepla, pro pokrytí potřeb chlazení a klimatizace. Paralelní spolupráce KJ s oddělenými variantami Tento způsob řešení je fyzikálně shodný s akumulací, kdy elektrizační síť lze považovat za akumulátor, do kterého se dodává, popřípadě odebírá elektřina. Nedostatky použití KJ jsou výrazně spjaty s dobrou znalostí DZ, aby mohla být kvalifikovaně vybrána optimální varianta provozu KS. To je pro BKJ a DKJ problém, protože dopředu přesně neznáme profil DZ. U malých výkonů může pak být chyba vzniklá použitím průměrných hodnot vysoká. Tento nedostatek lze odstranit vhodnou aproximací časového průběhu DZ [3], která poskytuje výsledky s dostatečnou přesností. Z hlediska provozních režimů vhodných pro domovní KJ je možné použití více variant. Lze přepokládat, že varianty budou většinou založeny na: sledování spotřeby teplené energie bez použití akumulačních prvků s možností dohřevu, tj. systém průtokového ohřívače (nízká elektrická účinnost využití paliva), sledování spotřeby tepelné energie s použitím prvků pro akumulaci tepla (vyšší elektrická účinnost využití paliva), provozování KJ (viz obr. č. 4) v oblasti ekonomické výhodnosti (maximální ekonomická výhodnost, větší úspora primárních zdrojů).

− −

36

T

elektřiny a akumulace tepla, popřípadě jejich kombinace. Akumulaci elektřiny, export nebo import tepla nelze uvažovat. Dodávka elektřiny do KS a regulace na straně paliva KJ snižuje nejen elektrickou účinnost KJ, ale i výhody vlivem úspory CO2.

−

Obrázek 4: Provozní režim kogenerační jednotky (maximální efektivnost)

S

M A G A Z Í N

VYSOKÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY KOGENERAČNÍ JEDNOTKY Kogenerační technologie, které lze využít pro domácí KS, mají vysoké investiční náklady. Zvláště pokud provedeme srovnání měrných investičních nákladů (náklady vztažené na jednotku výkonu). Energetická zařízení na výrobu tepla (kotle) jsou řádově desetkrát levnější a jejich účinnost transformace ηq je vyšší než 90 %. Při ekonomickém hodnocení možnosti nasazení varianty KS při použití KJ je tento fakt limitním faktorem, který znemožňuje provozování této varianty. Státní podporou do investičních prostředků, popřípadě cenovou politikou při realizaci výroby elektřiny a tepla pomocí KVET lze napomoci k překonání této bariéry. Problém je, že zemní plyn nelze považovat za obnovitelný energetický zdroj, a proto se na plynové KJ nevztahují daňová zvýhodnění a zvýhodnění vlivem používání obnovitelných zdrojů, např. zelené bonusy. Dá se říci, že bytové KS systémy jsou v současnosti vystaveny plně konkurenčnímu prostředí. Zatímco centralizované systémy prošly dlouhodobým historickým vývojem, decentralizované kombinované zdroje se snaží proniknout na trh poměrně krátkou dobu. Teprve v posledních letech se začínají intenzivně inovovat kogenerační technologie tak, aby byly schopné splnit požadavky kladené na bytovou KVET a byly konkurence schopné. MALÁ VYSPĚLOST KOGENERAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Kogenerační technologie představují způsob, jakým je provedena transformace primárního paliva na elektrickou energii při užitečném využití zbytkového (odváděného) tepla. Některé technologie jsou využívány poměrně dlouho zvláště v oblasti vyšších výkonů u centrálního zásobování teplem (CZT), kdy lze eliminovat vysokou investiční náročnost KJ její velkokapacitní výrobou. Další oblastí, kde našly KJ uplatnění, byly případy potřeby mobilních KS nebo zajištění pokrytí spotřeby odlehlého místa nebo pohybujících se prostorů (lodě apod.), kdy dodávka z centrálních systémů nepřipadá do úvahy. Pro technické umístění KJ do domácích prostorů je především nutné splnit požadavky na malou prostorovou náročnost, nízkou hlučnost, vibrace a schopnost nekomplikovaně provádět transformaci z plynného paliva. To splňují (nebo částečně splňují) jen některé technologie. Podívejme se na současný stav jednotlivých technologií v oblasti mini případně mikro-kogenerace s přihlédnutím k blízké budoucnosti. Jedno ze základních dělení KJ je podle počtu transformačních kroků nutných k výrobě

Obrázek 5: Principielní schéma palivových článků

elektřiny. KJ lze tedy rozdělit na ty, které provádí transformaci: přímou přeměnou - palivové články, nepřímou přeměnou – prováděnou pomocí tepelných oběhů (TO).

− −

−

KOGENERAČNÍ JEDNOTKY S PŘÍMOU PŘEMĚNOU – PALIVOVÉ ČLÁNKY (PC) Přímá přeměna energie obsažené v palivu pomocí palivových článků je v současnosti intenzivně vyvíjena. PC nabízejí velký potenciál, jakožto ekologicky čisté, tiché a vysoce účinné jednotky. Lze předpokládat, že PC se v budoucnosti stanou nejrozšířenějšími typy KJ pro decentralizované KS. Protože náklady na výzkum a ověření provozu PC jsou vysoké, provádějí se pouze v renomovaných velkých světových firmách, které předpokládají jejich brzké široké komerční využití nejen jako stacionární KJ, ale hlavně v dopravě. Nejčastější rozdělení palivových článků je podle typu použitého elektrolytu, iontové vodivosti a pracovní teploty. Protože nízkoteplotní PC (tpr < 200°C) potřebují jako palivo vodík, je nutné provádět reformování plynného paliva (viz obr. č. 5), což je pro přímé využití zemního plynu méně výhodné.

−

VE SVĚTĚ SOUPEŘÍ O UPLATNĚNÍ V DOMOVNÍCH KOGENERAČNÍCH SYSTÉMŮ DVA TYPY PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ PEMFC (Proton Exchange Membrane Fuel Cells) – membránové nízko-teplotní články, které potřebují pro reakci vodíkové palivo a membrány. Výrobci těchto membrán jsou hlavně v Japonsku a USA.

U typu PEM nastává problém s výrobou a udržováním čistoty PC. SOFC (Solid Oxide Fuel Cells) – vysokoteplotní články pracující s elektrolytem tvořeným z oxidů vybraných kovů. Jejich výhodou je, že nepotřebují pro reakci drahé materiály. Mohou používat přímo plyn nebo využívat vnitřního reformingu. Jejich relativní nevýhodou je delší doba náběhu na jmenovité parametry.

Ve vývoji KJ a ve stádiu předkomerčního použití PEM článků jsou nejdále firmy: Ebara Ballard Corporation Vaillant

− −

Ebara Ballard Corporation Tato japonská firma oznámila, že v roce 2008 začne s komerční výrobou KJ využívající PC PEM třetí generace, tzv. články s dlouhou dobou životnosti (Long-Life Fuel Cells) s označením 1030 V3. U těchto článků se jí pomocí nových nanotechnologií podařilo zmenšit rozměry o 26 % a váhu o 40 % oproti předcházející generaci V2 (viz obr. č. 6). U LLFC se požaduje životnost bez opravy 10 let provozu. Vaillant Tato německá firma úzce spolupracuje s americkou firmou Plug Power. V roce 2005 byl ukončen projekt virtuální elektrárny, kdy byl ověřován provoz 56 KJ na bázi PEM článků. Protože jmenovité výkony článků této firmy označené Euro 1 byly 4,6 kWe/ 7 kWt, byly instalovány pouze v komerční sféře. Současné výkonové rozmezí u jednotek Euro 2 je 1,6 - 4,6 kWe. Parametry jsou uvedeny na obr. č. 7.

37

T

E

P

L

O

T

E

P

L

Á

R

E

N

S

T

V

Í

Pe

Pq

Typ PC

ηq

ηq

hluk

servis

rozměry

váha

cena

[kWe]

[kWt]

-

[%]

[%]

[db]

[hod]

[cm]

[kg]

[€]

1

1,5

PEM

35

48

-

40 000

-

-

8 500

O AUTORECH

Obrázek 6: Parametry palivového článku 1030 V3 (rozměrové porovnání s palivovým článkem V1 a V2)

Nejvýznačnějšími výrobci kogeneračních jednotek využívajícími PC SOFC jsou firmy: SULZER HEXIS, Ceramic Fuel Cells Limited.

− −

SULZER HEXIS Tato švýcarská firma uvedla na trh novou řadu KJ Galileo s PC typu SOFC pro rodinné domy. Jejich předpokládaný roční prodej v letošním roce je 1000 – 10 000 ks. Parametry těchto KJ jsou uvedeny na obr. č. 8. Keramický PC je složen z elektrolytu, elektrod a metalické sběrnice elektřiny (MIC = Metallic Interconnect). Palivový modul je složen ze 60 PC. Metalické kroužky propojují články a umožňují přívod paliva (plynu) na elektrody. Článek umožňuje použít přídavné spalování při zvýšeném požadavku na teplo pro KS. Ceramic Fuel Cells Limited Tato australská firma, která má v předkomerčním provozu jednotky SOFC, je ukázkovým příkladem rychlého vývoje palivového článku. V letošním roce zahájí v Německu výstavbu závodu na výrobu PC. Během 4 let se jí podařilo zmenšit rozměry jednotky NetGenTM o elektrickém výkonu modulu 1 kWe na polovinu (viz obr. č. 9).

[2] Dvorský E.: Optimalizace provozu kogeneračních jednotek. Habilitační práce, ZČU v Plzni 2003. [3] Tůma I.: Ekonomické hodnocení decentralizovaných kogeneračních systémů s využitím počítačové simulace. Disertační práce, ZČU v Plzni 2006. [4] MPO ČR: Vyhodnocení statistických údajů z energetiky za rok 2005. [5] Kaufmann P.: Náklady domácností na energii v roce 2002, časopis Energetika 12/2002 [6] MPO ČR: Analýza potenciálu KVET v ČR. Zpráva o výsledcích analýzy vnitrostátního potenciálu kombinované výroby elektřiny a tepla v České republice podle směrnice 2004/8/ES. [7] Firemní materiály výše uvedených společností vyrábějící BKJ a DKJ.

Problematika je řešena v rámci projektu GAČR 102/06/0132. Pokračování v dalším čísle

Doc. Ing. EMIL DVORSKÝ, CSc. po absolvování Elektrotechnické fakulty VŠSE (nyní ZČU) v Plzni (obor Elektroenergetika) v roce 1980 nastoupil na místo provozního inženýra do ZCE Plzeň. Od r. 1982 pracuje na Katedře elektroenergetiky (nyní Katedra elektroenergetiky a ekologie) Fakulty elektrotechnické VŠSE (ZČU) v Plzni nejprve jako interní aspirant, od r. 1986 jako odborný asistent a od r. 2004 jako docent. V oblasti svého odborného zaměření, kterým je elektrárenství, se specializuje na efektivnost výroby energií, přechodné děje v elektrárnách a matematické modelování jak v technických, tak ekonomických problémech provozu elektrárenských bloků. Je spoluautorem jedné monografie a autorem či spoluautorem více než 50 vědeckých a odborných publikací a aktivním účastníkem mezinárodních vědeckých konferencí. Doc. Ing. PAVLA HEJTMÁNKOVÁ, Ph.D. po absolvování Elektrotechnické fakulty VŠSE (nyní ZČU) v Plzni (obor Elektroenergetika) v roce 1987 pracovala tamtéž nejprve jako interní aspirantka, od r. 1995 jako odborný asistent a od r. 2006 zde působí jako docent. V oblasti svého odborného zaměření se specializuje na teoretickou analýzu provozních i mimoprovozních stavů, na konstrukci a projektování zařízení energetiky a na ekonomické a ekologické aspekty energetiky. V poslední době se zabývá rovněž možnostmi začleňováním obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů. Je spoluautorkou jedné monografie a autorkou a spoluautorkou mnoha odborných (i zahraničních) publikací. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

LITERATURA: [1] Dvorský E., Hejtmánková P.: Kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie. BEN Technická literatura, Praha 2005, ISBN 80-7300-118-7.

Pe

Pq

Typ PC

ηe

ηq

hluk

servis

rozměry

váha

cena

[kWe]

[kWt]

-

[%]

[%]

[db]

[hod]

[cm]

[kg]

[€]

1,5-4,6

1,5-7

PEM

35

50

-

8 000

75x50x150

170

-

Obrázek 7: Parametry kogenerační jednotky Vaillant Euro 2

38

M A G A Z Í N

Obrázek 8: Kogenerační jednotka Galileo

Pe

Pq

Typ PC

ηe

ηe

hluk

servis

rozměry

váha

cena

[kWe]

[kWt]

-

[%]

[%]

[db]

[hod]

[cm]

[kg]

[€]

1

2,5

SOFC

25-30

60

-

8 000

55x55x160

170

-

Obrázek 9: Parametry kogenerační jednotky Net Gen

Pe

Pq

Typ PC

ηe

ηe

hluk

servis

rozměry

váha

cena

[kWe]

[kWt]

-

[%]

[%]

[db]

[hod]

[cm]

[kg]

[€]

1

1

SOFC

40

45

-

8 000

70x60x120

170

-

Factoring KB rychlé financování bez úvěru

Factoring KB Vám nabízí:

financování na bázi kontokorentního úvěru až do výše 90% hodnoty pohledávky převzetí rizika z nezaplacení Vašich pohledávek až do výše 100% jejich hodnoty okamžitý transfer peněžních prostředků přes účty Komerční banky zvýšení Vaší konkurenceschopnosti zajištění evidence, inkasa a případného vymáhání postoupených pohledávek získání peněžních prostředků, které nezvýší celkovou zadluženost Vaší společnosti

Můžete se nadechnout INFORMACE www.factoringkb.cz [email protected] 222 325 234

39

T

E

P

L

O

Projekt roku 2006 v systémech dálkového vytápění a chlazení Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky

T

E

P

L

Á

R

E

N

S

T

V

Í

Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás.

OCENĚNÉ PROJEKTY 5. ROČNÍKU SOUTĚŽE

D

o kroniky soutěže se letos již popáté zapsaly projekty, jejichž obecným přínosem je zvýšení účinnosti využití primárních energií, diverzifikace paliv, využití odpadního tepla nebo obnovitelných zdrojů energie. Jinými slovy snižování spotřeby fosilních paliv, závislosti na dovozu paliv využíváním domácích zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů, zejména CO . 2 Sleduje se kvalita zajištění efektivního zásobování energií, tepelné pohody bytových prostorů a energetických potřeb služeb a průmyslu. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo v rámci programu XIII. Teplárenských dnů 2007 na konci letošního dubna v Hradci Králové. Do 5. ročníku soutěže bylo vybráno a přihlášeno následujících šest projektů:  MIX MAX-ENERGETIKA, s.r.o. a město Hulín - Rekonstrukce systémů CZT včetně tepelného zdroje města Hulína,  TENZA, a.s., město Planá - Přestavba výtopny UK IV na biomasu v Plané,  Teplárna České Budějovice, a.s. - České Budějovice: horkovod – levý břeh,  Městské tepelné hospodářství Kolín, s.r.o. - Zengrova Kolín - maximální komfort v dálkovém vytápění – bytové výměníkové stanice,  ITES spol. s r.o.- EPC projekt v areálu Oblastní nemocnice Kladno, a.s. a  Teplárna Strakonice, a.s. - Připojení komplexu hradu ve Strakonicích na tepelné sítě CZT Strakonice. Z přihlášených projektů komise složená ze zástupců Vědeckotechnické rady Teplárenského sdružení České republiky, České energetické agentury, Státního fondu životního prostředí, Cechu topenářů a instalatérů České republiky a nezávislého konzultanta se zkušenostmi s řešením energetických problémů z pohledu měst a obcí, vyhodnotila vítězné projekty. V jubilejním pátém ročníku zvítězil projekt „Rekonstrukce systémů CZT včetně

40

Obrázek 2: Rekonstrukce systému CZT v Hulíně Obrázek 1: Ocenění vítězného projektu na XIII. Teplárenských dnech

tepelného zdroje města Hulína“, přihlášený společností MIX MAX-ENERGETIKA, s.r.o. a městem Hulín. Projekt představuje technickou, technologickou, ekologicky šetrnou a finančně úspornou optimalizaci městských

systémů centralizovaného zásobování teplem v Hulíně. Tři původní oddělené soustavy byly sloučeny do jedné, která dnes zásobuje současně 3 sídlištní celky se zhruba 700 byty. Obnova a optimalizace soustavy centrálního zásobování teplem vyplývala z koncepce podložené technicko-ekonomickými analýzami a nenásledovala tendenční příklady okolních měst, kde došlo k rozpadu již v minulosti vybudovaných soustav na samostatné domovní kotelny. Při projektu byla využita nejlepší dostupná technika a zajištěny minimálně 20% úspory energie v primárním palivu pro splnění kritérií na získání podpory Státního fondu životního prostředí. Celospolečenský význam projektu není jen v roční úspoře zemního plynu nebo ve snížení emisí, ale v ukázce formy, jakou byl projekt zajišťující kvalitní životní prostředí realizován. Po technické stránce je mimo instalaci nejlepších dostupných technik svými vlast-

M A G A Z Í N

jištění zakázek pro místní podnikatelské subjekty a vytváření nových pracovních příležitostí. Finanční prostředky vynakládané na nákup surovin zůstávají v regionu. Cena za vytápění tímto způsobem se nebude zvyšovat skokově jako například u zemního plynu, ale lze předpokládat jen inflační nárůst. Z obnovitelných zdrojů energie byly vybrány v místě nejlépe dostupné – kůra, dřevní štěpka a sláma. V kotelně byly instalovány 2 nové kotle, každý o výkonu 1,7 MW. Jeden pro spalování kůry a štěpky a druhý pro spalování slámy. Projekt byl realizován s dotací od Státního fondu životního prostředí. Jednou z podmínek pro realizátora projektu bylo zachovat stávající cenu, jaká byla při využití uhelného paliva. Komise hodnotila projekt z hlediska možností efektivního využití lokálního potenciálu obnovitelných zdrojů energie pro účely vytápění v lokalitě s 2600 obyvateli. Velmi pozitivně byla hodnocena diverzifikace paliv – dřevní hmoty (štěpky a kůry), slámy a že byl jako zdroj pro období špičkové spotřeby po úpravách zachován stávající plynový kotel. Projekt byl realizován s dotací ve výši 85 % celkových nákladů na přestavbu kotelny (75 % z evropských fondů a 10 % ze SFŽP, z Operačního programu Infrastruktura), 15 % investičních nákladů město zajistilo ze svého rozpočtu.

Obrázek 3: Kotelna na slámu v Plané u Mariánských Lázní

nostmi výjimečný systém řízení výroby a dodávky tepla. Řídicí systém umožňuje optimalizaci startů tepelných zdrojů a výroby tepla při společné součinnosti kondenzačních kotlů, kogenerační jednotky provozované ve špičkovém tarifu a instalované akumulace. Dodávka tepla do systému je pak řízena podle okamžité potřeby tepla s přihlédnutím k historii dodávky, plánovanému nasazení tepelných zdrojů a stupni nabití akumulace. Všichni hodnotitelé se shodli na společném ocenění přístupu města Hulín k řešení zásobování tepelnou energií. Situace, kterou projekt řešil, je typická pro danou velikost měst (Hulín má 7 600 obyvatel) se sídlištní výstavbou ze 60. a 70. let. Projekt příkladně optimálně realizoval technickou a technologickou obnovu zdrojů a distribučního systému, ekologicky šetrnou a finančně úspornou centralizací městských systémů zásobování teplem v Hulíně. K financování obnovy distribuční soustavy tepla byl přijat model spolufinancování města Hulína, Komerční banky, a.s., a Státního fondu životního prostředí

(SFŽP). Uvedený model financování byl pro město nejvýhodnější, ale z pohledu technického řešení nejnáročnější. Technické řešení muselo vyhovět výše uvedeným požadavkům SFŽP. Možnost využití finanční dotace ze SFŽP byla současně podmíněna zpracováním náročnější technické dokumentace v mimořádně krátkém období. Stříbrný stupínek obsadil projekt „Přestavba výtopny UK IV na biomasu v Plané u Mariánských Lázní“, který přihlásily společnost TENZA, a.s., a město Planá. Předmětem jejich projektu byla náhrada zastaralé technologie uhelné kotelny, která přestala splňovat zejména exhalační předpisy. Z uvažovaných variant zvítězilo využití biomasy, vzhledem k tomu, že jde o šetrný způsob vytápění z hlediska životního prostředí. Město ocenilo, že oxid uhličitý, který se vypouští do ovzduší při spalování biomasy, je při jejím růstu na základě fotosyntézy opět spotřebován, takže jde o „bezuhlíkatou“ technologii. Palivo může být získáno přímo v regionu a nemusí být dováženo ze vzdálených lokalit. To znamená za-

Bronzová příčka patří projektu „České Budějovice: Horkovod – levý břeh“, který přihlásila Teplárna České Budějovice, a.s. Tento velmi náročný projekt řeší náhradu parních sítí, typických pro zásobování urbanistických oblastí budovaných v 60. letech. Teplárenská soustava se základním zdrojem (uhelné kotle 2 x 117 MW a plynové kotle 2 x 89 MW, 3 protitlaké turbíny o celkovém výkonu 66,2 MW) a výtopnou (uhelný kotel s výkonem 68,5 MW) vybudováním nových tras a rozšířením sítě zásobuje celkem 27 331 bytů, služby, administrativní budovy, podnikatelské subjekty a průmysl. Roční dodávka tepla představuje kolem 3 000 TJ (2/3 průmyslovým odběratelům, 1/3 do bytové sféry). Akumulační kapacita horkovodní soustavy umožňuje efektivní výrobu elektrické energie kolem 170 MWh ročně. Celospolečenským přínosem je zajištění tepelné energie převážně ze zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla pro 65 % bytového fondu ve městě s téměř 100 000 obyvateli a náročnou infrastrukturou. Novou horkovodní soustavou byla zvýšena účinnost distribuční sítě a tím zajištěna další úspora paliv a snížena produkce emisí. Realizací projektu s jeho přínosy teplárenská společnost přispívá k naplnění záměrů energetické koncepce města. Komise hodnotila zejména ojedinělý rozsah projektu na teplárenské soustavě. Z historic-

41

T

E

P

L

O

T

E

P

L

Á

R

E

N

S

T

V

Í

rametry jsou dálkově monitorovány z dispečinku, kde jsou denně elektronicky ukládána data pro kontrolu a fakturaci. Jednotlivé bytové stanice jsou napojeny na teplovodní rozvod vedený ve společné šachtě s ostatními síťovými rozvody. Teplovodní soustava je napájena z domovní předávací stanice pára - voda umístěné v suterénu domu. Bytové stanice vzhledově připomínají malý závěsný plynový kotel, jsou naprosto bezhlučné, bezpečné a hospodárné při zachování maximálního komfortu. Společnost ITES spol. s r. o. soutěžila s „EPC projektem v areálu Oblastní nemocnice Kladno, a.s.“ Projekt je příkladem přístupu k poskytování komplexní služby, se zajištěním co nejlepších parametrů kvality, komplexnosti služeb a energetických úspor. Smlouva EPC (Energy Performance Contracting) je uzavřena na dobu 8 let, základem je zajištění vytápění a přípravy teplé vody pro Obrázek 4: Výměník tepla v Teplárně České Budějovice

kého vývoje teplárenství u nás je tento projekt typický pro danou velikost města (oblast se 100 tisíci obyvateli a náročnou infrastrukturou) a modernizace dalších podobných systémů lze očekávat. Projekt byl realizován v souladu se záměry města promítnutými do územní energetické koncepce. Na financování akce se společnost několik let připravovala a měla dostatek vlastních zdrojů k financování celé akce. V průběhu realizace v roce 2005, následně i v roce 2006 se také naskytla možnost využití dotačního programu Evropské komise pro financování jednotlivých dílčích „Samostatných funkčních celků - přinášejících úspory tepelné energie a sloužících k zásobování teplem bytových jednotek“, kterou teplárna využila.

OSTATNÍ PŘIHLÁŠENÉ PROJEKTY Stranou zájmu nezůstaly ani tři další zúčastněné projekty, které rovněž krátce představujeme. Městské tepelné hospodářství Kolín, s.r.o. přihlásilo projekt „Zengrova Kolín - maximální komfort v dálkovém vytápění – bytové výměníkové stanice“. Projekt je příkladem zajištění nejnovějších trendů v oblasti bydlení s dodávkou tepla ze soustavy dálkového vytápění. Pro vytápění a přípravu teplé vody je využito bytových předávacích stanic umístěných v sociálním zázemí jednotlivých nájemních bytů. Řešení nabízí hospodárný způsob dodávky energie ze soustavy dálkového vytápění, která je měřena a fakturována přímo uživateli bytu, čímž odpadají možné problémy s rozúčtováním a je na každém uživateli, kolik energie odebere. Spotřeba i pa-

42

Obrázek 5: Bytový dům Zengrova v Kolíně a Obrázek 6: Bytová výměníková stanice

M A G A Z Í N

areál nemocnice dodávkou tepelné energie ze soustavy zásobování teplem města Kladna. Horkovodní soustava v areálu nemocnice nahradí původní obtížně regulovatelnou parní soustavu. Stávající plynová kotelna bude dále v podstatně redukovaném režimu dodávat páru pouze pro sterilizaci a přípravu pokrmů. ITES spol. s r.o. podle principů EPC svému zákazníkovi zaručuje dosažení úspor energie ve spotřebě a výši budoucích nákladů na energii. Přínosy projektu realizovaného na principu zajištění energetických úspor jsou zvýšeny o přínosy k ochraně životního prostředí vyplývající z využití zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla a soustavy zásobování teplem, které je podporováno v záměrech města. Za tento přístup a zlepšení životního prostředí v Kladně bylo město již dvakrát oceněno v soutěži „Město v souladu s požadavky Evropské unie“. Lahůdkou v prezentovaných projektech bylo „Připojení komplexu hradu ve Strakonicích na tepelné sítě CZT Strakonice,“ které realizovala Teplárna Strakonice, a.s. Jde o velmi ojedinělý projekt připojení historic-

kého objektu hradu k soustavě zásobování teplem ze zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla Teplárny Strakonice. Komplex hradu byl vytápěn elektrickými akumulačními topidly, bez regulace a s požadavky na stálou údržbu a opravy používaných elektrických topidel. Finanční nákladnost ztěžovala využití vnitřních prostor hradu pro kulturní akce města, muzea, církve, základní umělecké školy a další aktivity drobných firem. Impulsem ke změně způsobu vytápění, bylo vyřešení majetkových poměrů a sjednocení názoru majitelů jednotlivých objektů na úsporném vytápění vnitřních prostorů hradu. Záměnou topného média z elektrické energie na teplovodní systém došlo k zefektivnění zásobování areálu hradu teplem a úsporám na nákladech za vytápění. Součástí trasy teplovodu je uložení komunikačního kabelu pro přenos dat a řízení vytápění jednotlivých odběrných míst v areálu hradu. Komunikační kabel je napojen na telefonní linku, která končí na dispečinku. Objektové předávací stanice jsou vybaveny aplikačním programem, který zabezpečí plně automatický provoz celé řízené technologie bez nutnosti trvalé obsluhy. Obrázek 8: Připojování Strakonického hradu na systém CZT

ZÁVĚR Pokud dokončujete nebo již máte ve zkušebním provozu projekt, který představuje úspěšně realizovaný investiční projekt v systémech dálkového vytápění a chlazení, který ukazuje na vývoj sektoru, aplikace nových technologií, na přínosy ke zvyšování energetické účinnosti využití paliv i energie v konečném užití, na přínosy k ochraně životního prostředí snižováním produkce emisí, zvyšování kvality energetických služeb pro průmysl, služby i komfortu bydlení, pak můžete vyplnit na webových stránkách Teplárenského sdružení České republiky (www.tscr.cz) přihlášku do soutěže a do konce listopadu ji zaslat organizátorům soutěže. Na internetu najdete i další informace o soutěži a minulých ročnících.

O AUTOROVI Ing. HANA ĽUPTOVSKÁ pracuje od roku 1996 jako specialista pro marketing a mezinárodní spolupráci v Teplárenském sdružení České republiky, dále působí v rámci mezinárodní organizace Euroheat & Power jako členka pracovní skupiny pro marketing, Public Relations a komunikační sítě pracovníků národních teplárenských asociací. Kontakt na autora: [email protected] Obrázek 7: Oblastní nemocnice Kladno

43

K

O

L

O

G

I

E

Využitie netradičných surovín na výrobu ušľachtilých biopalív Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., vedúci katedry, Katedra výrobnej techniky, Strojnícka fakulta STU v Bratislave

ÚVOD

H

O

S

P

O

D

Á

R

O

S

T

Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na stav technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov. V závere článku som sa pokúsil špecifikovať základné problémy spojené s nárastom výroby nových energonosičov.

Obľúbeným biopalivom v susednom Rakúsku v minulosti boli hlavne brikety. Pelety sa objavili na trhu s palivami pred dvanástimi rokmi a viacerí odborníci a inštitúcie im nedávali veľké šance. V roku 2000 sa v Rakúsku vyrobilo asi 60 000 ton, v roku 2004 už 300 000 ton. Prognózy uvádzajú, že v roku 2006 by sa malo v Rakúsku vyrábať až 700 000 ton a podľa predpovede Energieverwertungsagentur [1] sa ich spotreba do roku 2009 zvýši na neuveriteľných 900 000 ton. Vo Švédsku sa v súčasnosti vyrába asi 700 000 ton ročne a v Spojených štátoch až 750 000 ton.

Briketovanie Briketovanie je na Slovensku a vo svete najviac známou technológiou zhutňovania. Na Slovensku je v súčasnosti asi 18 výrobcov brikiet, pozri obrázok č. 2. V roku 2006 sa u nás vyprodukovalo približne 65 tisíc ton brikiet. Medzi najväčších producentov patria firmy Bioterm Liptovská Porúbka, Faba Banská Štiavnica, Norba Nováky, Drevodom Rajec, Colorspol Novoť. Situáciu v počte výrobcov možno považovať za relatívne ustálenú. Podľa nám dostupných informácií šesť firiem skončilo s výrobou brikiet (Defektospol Bratislava, Geo-

200

tech Ružomberok, Brikera Wood Spišská Nová Ves, L&R Pezinok, Drevomax Oravský Podzámok a Excellent Malacky.). Na strane druhej sú na trhu s briketami tri nové firmy (AVS Plus Pezinok, Obecný podnik služieb Lehota pod Vtáčnikom a EKO-SLOS Michalovce). Pre nás je potešujúci fakt, že pre tri posledne menované firmy sme projekty existujúcich liniek realizovali na našom pracovisku. Čo sa týka briketovacích lisov, používajú sa lisy od šiestich výrobcov (RUF Nemecko, BIOMAC Česká republika, BRIKLIS Česká republika, A.COSTA Taliansko, WAMAG Polsko, Konštrukta-Industry Slovensko). V najväčšom počte sú pritom zastúpené briketovacie lisy BZ 55-250 od slovenského producenta strojov Konštrukta-Industry Trenčín. Katedra výrobnej techniky má veľký záujem na vývoji a ďalšom zdokonaľovaní týchto strojov. V snahe dynamizovať vývoj a výrobu uvedených lisov presúvame v týchto dňoch ich výrobu do firmy VURAL Žilina. Peletovanie Technológia peletovania je progresívnym riešením transformácie biomasy na moderné palivo. Pelety sú vysoko komprimované výlisky výhradne valcového tvaru s priemerom maximálne 25 milimetrov. Môžeme konštatovať, že v porovnaní s briketami, kde trh už

tis.ton

TRH S BIOPALIVAMI

Na Slovensku a v Českej republike sú tieto technológie ešte stále málo rozšírené a zďaleka nevyužívajú surovinový potenciál, ktorý im poskytuje pôdohospodárstvo. V obidvoch štátoch ide pritom o veľmi dynamicky sa rozvíjajúce odvetvie podnikania. Dôkazom toho je každoročne sa zvyšujúca produkcia týchto palív a narastajúci záujem podnikateľov o vypracovanie nových projektov v tejto oblasti. Brikety a pelety vyrobené na Slovensku či v Čechách sa na domácom trhu predávajú len v minimálnom objeme a viac ako 90 % vyrobenej produkcie sa exportuje. Faktom je, že záujem o nákup je obrovský. Svedčí o tom aj fakt, že cena ušľachtilých biopalív medziročne vzrástla o 40 percent.

Výroba ušľachtilých tuhých biopalív je vhodnou cestou, ako energeticky efektívne zhodnotiť biomasu a ďalší energetický odpad. Palivo v 21. storočí musí okrem energetických, environmentálnych a ekonomických kritérií spĺňať aj kritérium vysokého komfortu a bezpečnosti pri jeho spaľovaní. Moderný energonosič musí mať rovnomernú veľkosť frakcie, hustotu, vlhkosť a vhodný tvar. Technológiami transformujúcimi biomasu do biopalív s požadovanými vlastnosťami sú technológie zhutňovania, medzi ktoré patrí hlavne briketovanie a peletovanie.

N

1300 1200 1100

skutonos predpoklad

skutonos predpoklad

tis. ton

E

1000 900

150

800 700 600

100

500 400 300

50

200

Obrázok 1: Prehľad výroby brikiet a peliet v Rakúsku a) brikety, b) pelety

44

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

A

1995

0

1994

1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1897 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

100 0

B

M A G A Z Í N

Obrázok 2: Mapa producentov brikiet v SR

kulminuje k vrcholu, je výroba peliet dynamicky sa rozvíjajúcim odvetvím palív. V roku 2006 sa u nás vyrobilo približne 55 tisíc ton peliet. Medzi známych výrobcov peliet so stabilne zavedenou výrobou patria firmy Drevomax v Oravskom Podzámku, PALI-ENERGY v Sládkovičove, Amico Drevo v Oravskom Podzámku, Biomasa v Kysuckom Lieskovci a AVS Plus v Bratislave, pozri obr. č. 3. Je reálny predpoklad, že sa táto situácia výrazne zmení. Výrobná kapacita inštalovaných liniek je podstatne vyššia. Napríklad len linka firmy PALI-ENERGY v Sládkovičove má kapacitu viac ako 20 tisíc ton peliet ročne.

Biomasa v Kysuckom Lieskovci má kapacitu 12 tisíc ton, no v roku 2005 vyrobila 7,5 tisíca ton. Pritom vznikajú ďalšie prevádzky. Medzi firmy, ktoré začali vyrábať pelety v poslednom období, môžeme zaradiť ZSHolz v Nálepkove, JUGI v Poltári a KT Servis v Martine. Najviac používanými peletovacími lismi sú stroje od firmy CPM Europe. Na lisoch od uvedenej firmy vyrábajú pelety firmy PALI-ENERGY Sládkovičovo a Biomasa Kysucký Lieskovec. Amico Drevo Oravský Podzámok produkuje pelety na lise od talianskej firmy Pressa a firma JUGI na linke od českej firmy Stoza.

Z pripravovaných projektov na výrobu ušľachtilých palív je vhodné spomenúť Drevojas Nálepkovo, Slovpellet Banská Bystrica, Bohemica Rustica Nová Baňa, Novod v Ružomberku, Ekodrim Košice, Lasr v Turí, Lesy v Polomke, či Peletáreň v Polomke.

PROBLÉMY Podľa nášho názoru popri bežných prevádzkových problémoch existuje jeden generálny problém, ktorý trápi všetkých producentov ušľachtilých biopalív. Je to: kvalita, množstvo a cena spracovanej drevnej suroviny.

Obrázok 3: Mapa producentov peliet v SR

45

E

K

O

L

O

G

I

E

Kvalita, množstvo a cena spracovanej suroviny Kvalita spracovanej suroviny má významný vplyv na kvalitu konečného biopaliva. Treba si uvedomiť, že existuje veľký rozdiel medzi spracovávanými surovinami. Platí to napríklad aj pri spracovaní samotnej drevnej suroviny. Je rozdiel, či vyrábame výlisky z mäkkého alebo tvrdého dreva. Dokonca sú lisy, ktoré nedokážu surovinu z tvrdého dreva vôbec lisovať. Pri peletovaní sú nároky na spracovávanú surovinu ešte vyššie ako pri briketovaní. Surovina musí byť čistá, bez kôry či cudzích prísad, nesmie byť začernalá, kontaminovaná. Na trhu sú na rozdiel od brikiet, požadované najmä biele pelety. Nedostatok vhodnej drevnej suroviny neúmerne zvyšuje ich cenu. Kvalitné drevné piliny sa dnes predávajú za cenu 240 - 300 korún za kubický meter. V prepočte je cena za tonu suchých pilín 1500 – 2100 korún. Vysoké náklady na drevnú surovinu môžu položiť viacerých producentov peliet či brikiet. Preto sa stále viac treba orientovať aj na nové zdroje suroviny. Rýchlorastúce dreviny sú zatiaľ náročné na vstupné investície spojené so založením plantáže a s nákupom špeciálnej techniky. Na Slovensku a v Čechách zatiaľ ani jeden producent ušľachtilých tuhých biopalív nevyužíva pre ich výrobu surovinu z rýchlorastúcich drevín. Z tohto pohľadu je perspektívna fytomasa. Pri relatívne vysokých hektárových výnosoch nevyžaduje špeciálnu techniku, je spojená s malými nákladmi na sušenie. Optimálnym riešením je, keď lisovaná fytomasa je odpadovým produktom pestovanej kultúry, ako napríklad slama z obilia. Správne navrhnutá technológia V našej spoločnosti existuje pomýlená predstava, že briketovať či peletovať môže každý, že lisovať je možné takmer všetko, a hlavne pri minimálnych požiadavkách na vynaložené investície. Budúci producenti majú často málo informácií či už o technológii alebo o reálnej ekonomike výroby ušľachtilých tuhých biopalív. Potom dochádza k rozčarovaniu, keď linka nie je zisková, či dokonca vykazuje stratu. Pri porovnaní technológií briketovania a peletovania môžeme konštatovať, že peletovanie je podstatne náročnejšie ako briketovanie. Pri peletovaní sú vyššie nároky na vynaložené investície, kvalitu spracovanej suroviny a technologickú disciplínu výroby. Výber vhodného lisu je prakticky najdôležitejším krokom pri návrhu celej linky. Ovplyvňuje kvalitu a množstvo vyrobenej produkcie. Základným kritériom pri výbere lisu je druh spracovaného materiálu. Ak uvažujeme lisovať drevnú hmotu, musíme vyberať z lisov, ktoré sú určené na lisovanie

46

H

O

S

P

O

D

Á

R

dendromasy. Keď plánujeme lisovať trávnatú hmotu, musíme vyberať medzi strojmi, ktoré sú určené na lisovanie fytomasy. Vystríhame lisovať drevnú surovinu na lisoch radu TL či granulátora Gr6, ktoré majú vo svojej ponuke Gama Pardubice a Vzduchotechnika Rokycany. Stroje nie sú konštrukčne zlé, ale boli vyvinuté pre peletovanie trávnatých porastov (lucerna, ďatelina ... ). Nie sú dimenzované na tak veľké zaťaženie a tlak, aké sa vyžaduje pri lisovaní dreva. Často potom dochádza k závažným poruchám a haváriám na týchto strojoch. O problémoch a haváriách pri peletovaní drevnej biomasy na uvedených strojoch sa môžete informovať u firiem HOLZ Produkt v Prešove či v PD Jabloňové. Posledným dôkazom môjho tvrdenia je už spomínaná firma ZS-Holz z Nálepkova, ktorá používa na výrobu peliet z dreva lis TL 700. Preto neodporúčame potenciálnym producentom peliet orientovať sa týmto smerom. Absencia podporných opatrení Jednotlivé štáty EÚ pristupujú k podporným opatreniam využívania OZE diferencovane, ale so spoločným cieľom splniť záväzok EÚ, dosiahnuť 12% podiel OZE na celkovej spotrebe primárnych energetických zdrojov. Za zmienku stoja najmä:  garantované výkupné ceny pri výrobe bioplynu, tepla a elektrickej energie z biomasy, (Česká republika, Rakúsko, Nemecko, Maďarsko, Slovinsko, Holandsko),  bonusy pri energetickom zhodnocovaní odpadov s vysokým podielom biologickej zložky (Rakúsko, Nemecko),  bonusy pre necentralizovanú výrobu tepla a elektrickej energie (Česká republika),  investičná podpora projektov až do výšky 30 % pri nových projektoch (Rakúsko, Nemecko, Fínsko),  vrátenie daní za energiu (Fínsko, Holandsko),

Druh biomasy

N

O

S

T

 odpustená daň z CO2 pri zhodnocovaní biomasy (Slovinsko). Medzi hlavné prekážky rýchlejšieho rozšírenia technológií zhutňovania podľa nášho názoru patria:  Viac deklarovaná ako reálna ochota štátu finančne podporiť formou dotácií, resp. daňových úľav, tak na budovanie nových technológií zhutňovania, ako aj rozšírenie podielu biopalív na celkovej energetickej spotrebe štátu.  Nie sú vypracované, resp. oficiálne prevzaté normy pre zušľachtené palivá. Medzinárodné normy na pelety nepoznajú pojem priemyselné pelety, ktoré by mohli byť vyrobené aj z inej suroviny ako drevný odpad (fytomasa, vhodný organický odpad). Veľa projektov ostáva nedoriešených len preto, že nie sú normy na alternatívne biopalivá.  Neexistuje vnútorný trh so zušľachteným biopalivom. Nie je vybudovaná logistika dopravy, distribúcia a predaj s peletami. Trh s biopalivami je pritom náročnejší ako napr. trh s uhlím alebo plynom, pri ktorom je vybudovaná distribučná sieť.  Technológie sú investične nákladné pri relatívne dlhej dobe návratnosti. Reálna doba návratnosti investícií do technológií zhutňovania vychádza na 4-8 rokov,  Klesajúce množstvo drevnej biomasy neúmerne zvyšuje jeho cenu. Pri materiálovom zhodnotení drevných pilín sa dosahuje vyššia miera zisku ako pri energetickom zhodnotení. Napríklad výrobcovia aglomerovaných dosiek (Kronospan, Swedwood) ponúkajú pri nákupe až o 30 % vyššiu cenu. Tým sa množstvo pilín znižuje a neúmerne rastie ich cena.

ZDROJE SUROVINY V tabuľke č. 1 je uvedená ročná produkcia poľnohospodárskej biomasy vhodnej na spa-

Možná ročná produkcia na energetické účely [t]

Energetický ekvivalent

[TWh]

[PJ]

Slama obilná

729 000

2,8

10,4

Kukurica

668 000

2,61

9,4

Repka

206 000

0,82

2,9

Slnečnica

220 000

0,81

2,8

Drevný odpad

208 000

0,90

3,1

Biomasa na spaľovanie spolu

2 031 000

7,94

28,6

Tabuľka 1: Potenciál poľnohospodárskej biomasy vhodnej na energetické zhodnotenie Zdroj: Materiál schválený vládou SR 15.3.2006 [5]

M A G A Z Í N

Druh paliva

Odhadované množstvo [t]

Obsah vody [%]

Výhrevnosť [MJ/kg]

Obsah popola [%]

Obsah síry [%]

Merná hmotnosť [kg/m3]

Ekover

140-350 tis.

10

15,5

6

0,15

650

Ekover S

4 mil.

10

15,5

6

0,1

680

Ekover T

2 mil.

10

15,5

5

0,07

650

Tabuľka 2: Prehľad vyrábaných palív

ľovanie a jej energetický potenciál v SR. Z teoretického množstva energie vyrobenej spaľovaním biomasy 28,6 PJ by bolo možné za priaznivých podporných mechanizmov využiť v odvetví poľnohospodárstva 10 až 30 % [5]. Na trhové účely vo forme paliva (balíkovaná slama, brikety, pelety) alebo energie (teplo, elektrina) by bolo možné využiť 10 až 20 %, hlavne predajom paliva, poprípade tepelnej energie pre komunálnu sféru (obce). V prípade nahradenia časti fosílnych palív biomasou vo veľkých energetických zdrojoch (teplárne, elektrárne) by podiel biomasy ponúknutej na trh mohol predstavovať 30 – 50 %. Veľmi významnou surovinou vhodnou pre výrobu ušľachtilých biopalív je fytomasa. Na Slovensku sa ročne sejú obiloviny približne na 800 000 hektároch. V priemere môžeme z hektára získať 4 tony obilovín a také isté množstvo slamy. Ročne teda vzniká viac ako tri milióny ton slamy. Z tohto množstva približne 1/4 sa nevyužíva. Ide hlavne o pšeničnú slamu, slamu, ktorú nie je možné využiť na kŕmenie a podstielanie zvierat ani k priamemu zaorávaniu do pôdy. Väčšinou už ide o slamu kontaminovanú a napadnutú plesňou. Stohy takejto starej, zahnívajúcej slamy nájdeme v každom chotári. Okrem znečisťovania životného prostredia sú nebezpečným zdrojom požiarov. Vlhkosť čerstvej slamy sa pohybuje v závislosti od klimatických pomerov v rozpätí 40 až 80 %. Výhodou energetického zhodnotenia slamy je relatívne rýchly úbytok vlhkosti, ako aj existujúce technológie na zber, balíkovanie a stohovanie slamy. Pre energetické využitie je vhodná slama s vlhkosťou do 20 %. Vhodnou odpadovou surovinou pre energetické zhodnotenie je slama z repky olejnej. Pestuje sa asi na 40 000 hektároch a ročne z nej môžeme získať energiu približne 2,9 PJ. Vhodnými odpadmi pre energetické zhodnotenie sú aj odpady z kukurice, ľanu, slnečnice a odpady z čistenia osív. Ďalším zdrojom získania energie môže byť aj vykosená tráva, odpad z parkov, viníc a páleníc. Je reálny predpoklad, že z odpadu z fytomasy je možné celkovo ročne získať približne 25,5 PJ energie, pozri tab. č. 1. Slovenské poľnohospodárstvo môže vyčleniť ďalších 300 tis. hektárov na účelové pestovanie zelenej biomasy na výrobu energie.

Veľmi intenzívne sa lisovaniu fytomasy venujeme aj na našom pracovisku. Tento výskum zahrňuje možnosti lisovania rôznych druhov materiálov, analýzu vlastností vytvorených biopalív a návrh liniek na ich lisovanie. Porovnanie sledovaných hodnôt analyzovaných vzoriek je vidieť na obr. č. 7. Množstvo odpadovej suroviny dosahuje v priemere od 2 do 5 % hmotnosti čistených semien. V Čechách sa zhutňovaniu biologických odpadov venuje firma ŠUBRT alebo firma EKOVER. Pre firmu Šubrt pri Prahe sme v roku 2004 riešili projekt lisovania slamy. Firma v súčasnosti ročne produkuje 14 000 ton peliet zo slamy. Najväčším projektom v Českej republike pri výrobe ušľachtilých palív z rastlinného odpadu je projekt firmy EKOVER. Družstvo Ekover so sídlom v Březoviciach neďaleko Bělej pod Bezdězom sa štvrtý rok venuje vývoju, výrobe a predaju rastlinného paliva z obnoviteľných zdrojov. Pôvodne malý projekt granulácie rastlinného paliva z pliev v jednej výrobni v Březoviciach sa časom rozrástol do celorepublikových rozmerov. V súčasnosti produkujú tri druhy palív, EKOVER, EKOVER – S a EKOVER – T, pozri tab. 2. Pelety alebo brikety pod obchodným názvom EKOVER sú vyrobené z rastlinných materiálov, ako odpad z čistenia semien poľnohospodárskych plodín (plevy, pletivá), EKOVER – S sú energonosiče vyrobené z lúčneho sena, slamy z viacročných krmovín, slamy z obilnín a slamy z olejnín a biopalivá EKOVER – T sa vyrábajú z nadzemných častíc (slamy, klasov vrátane zrna) z cielene pestovaného žitovca (Triticale, kríženec žita a pšenice). V septembri 2006 bolo na území ČR 25 licenčných výrobcov paliva EKOVER, 6 licenčných partnerov pre výrobu paliva EKOVER – S a jeden licenčný výrobca paliva z Triticale (EKOVER – T). Priemerná ročná kapacita jednej výrobne činí 3 000 t paliva. Záujem o licenčnú výrobu už prejavilo viac ako 50 firiem. Na Slovensku sa výrobe brikiet a peliet z biologických odpadov venujú pre komerčné účely hlavne živnostníci, pán Francizcy zo Selčian, pán Molnár zo Šale a pán Benkovič z Topolčian.

REALIZOVANÉ SKÚŠKY Celkovo sme vykonali skúšky v troch skupinách u troch rôznych výrobcoch brikiet alebo peliet. Prvá skupina skúšok, zameraná na peletovanie, sa uskutočnila v Malackách. Cieľom prvej skúšky bolo peletovanie kukurice, repky olejnej a slamy. Skúška mala overiť, či dodaný odpad je vôbec vhodný na lisovanie a pri akých podmienkach sa môže realizovať (teplota, vlhkosť, frakcia odpadu). Veľmi dobrú kvalitu sme dosiahli najmä u peliet vyrobených z kukurice, pozri obrázok č. 4a až 4c.

Obrázok 4a: Pelety vyrobené z odpadu z kukurice

Obrázok 4b: Pelety vyrobené zo slamy

Obrázok 4c: Pelety vyrobené z repky olejky

Cieľom druhej skupiny skúšok bolo dokázať, či sú uvedené suroviny vhodné aj pre technológie briketovania. Skúšky sa uskutočnili v Lehote pod Vtáčnikom. Briketa z kukurice je znázornená na obr. č. 5a. Pri obidvoch základných skúškach sme optimalizovali vhodný pomer konštrukcie lisovacích komôr, veľkosti frakcie, vlhkosti spracovanej suroviny a teploty lisovania. Cieľom tretej skupiny

47

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

skúšok – prevádzkových skúšok – bola verifikácia nastavených parametrov v prevádzke. Prevádzkové skúšky sa uskutočnili v Lučenci, vo firme JUGI, pozri obr. 6. Lučenec – opakovaná prevádzková skúška Z dôvodu vysokého obsahu popola sme požiadali Geoanalytické laboratórium o vykonanie testov na jeho spekanie. Laboratórium vykonalo požadované skúšky a doplnilo pôvodné protokoly aj o tieto údaje. Dodané vzorky boli spopolňované pri teplote 815 °C po dobu 60 minút. Popol pri všetkých vzorkách bol jemný prášok a nedochádzalo k jeho spekaniu.

Obrázok 5a: Brikety vyrobené z odpadu kukurice

Obrázok 6: Pohľad na prevádzku JUGI Lučenec

Z dodaných vzoriek sme opäť nechali urobiť skúšku do akreditovaného Geoanalytického Laboratória ŠGÚDŠ v Spišskej Novej Vsi. Do laboratória sme na analýzu poslali štyri vzorky: obilie, kukuricu, repku a obilnú zmes (prach). Sledované parametre sú graficky znázornené na obrázku č. 7. Zo získaných výsledkov môžeme konštatovať, že dodané vzorky sú vhodné na energetické zhodnocovanie vo forme ušľachtilých palív. Sú charakterizované porovnateľnou výhrevnosťou (14,64 – 19,17 MJ/ kg) ako drevná surovina a vysokým percentom prchavej horľaviny (68,05 – 81,87 %). V porovnaní s drevnou surovinou majú viac popola (1,26 – 8,57 %), síry (0,10 – 0,50 %) a dusíka (1,25 – 2,45 %). Tieto parametre môžu spôsobovať problémy pri odoberaní popola (spekanie) a môžu mať nepriaznivý vplyv na životnosť spaľovacieho zariadenia.

ZÁVER Vykonané skúšky potvrdili, že analyzované suroviny sú vhodné pre výrobu ušľachtilých biopalív. Lisovanie prebieha pri nižších tlakoch ako lisovanie drevného odpadu. Analyzovaná fytomasa sa pri lisovaní musí drviť, kontinuálne vlhčiť a neustále premiešavať. Najlepšie výlisky sme dosiahli práve pri peletovaní kukuričného odpadu.

Obrázok 5b: Brikety vyrobené zo slamy

90 80

Obsah prvkov (%)

70

Spalné teplo Q (MJ/kg) Popol (%)

60

Prchavá horavina V (%)

50

Výhrevnos Q (MJ/kg) 40

Síra S celk. (%) Uhlík C (%)

30

Vodík H (%) 20

Dusík N (%)

10 0 06-007780 Obilná zmes

06-007781 Repka

06-007782 Kukurica

06-007783 Obilie, Repka

4799/05 Drevné štiepky

7465/06 Repkové výlisky

LITERATÚRA [1] World Sustainable Energy Days. [Zborník prednášok] Wels, Horné Rakousko, 8-9. 3. 2005, 572 s. [2] Projekt vedy a výskumu číslo: 2003 SP 26 028 0C 04. Technológia výroby a zariadenie na výrobu modifikovaného energonosiča. Bratislava December 2003, 84 s. Zodpovedný riešiteľ: ŠOOŠ, Ľ. [3] Šooš, Ľ. a kol.: Drevný odpad... čo s ním?. Energetické centrum Bratislava, , EC august 2001, 120 s. [4] ŠOOŠ, Ľ. a kol.: Komplexný projekt briketovacej linky. HZ 9/2003, Bratislava, marec 2003, štyri súčasti, 50/42/45/16 s, a príslušná výkresová dokumentácia

O AUTOROVI Doc. Ing. ĽUBOMÍR ŠOOŠ, PhD. je vysokoškolským učiteľom na Strojníckej fakulte STU v Bratislave od roku 1989 a od roku 2007 dekan fakulty. Vo vedeckovýskumnej oblasti sa orientuje na výskum a inovácie predovšetkým konštrukčných uzlov obrábacích strojov a environmentálnej techniky. Doteraz bol riešiteľom viac ako 55 medzinárodných a národných výskumných projektov, publikoval viac ako 70 vedeckých článkov v časopisoch a zborníkoch, je autorom 9 patentov. Za všetky práce možno spomenúť najmä monografiu „Drevný odpad... čo sním ?“. Bol zodpovedným riešiteľom 5. Rámcového programu Európskej únie s názvom ERA - Bioenergy strategy. Je autorom a spoluautorom viacerých originálnych konštrukcií strojov a zariadení. Medzi najvýznamnejšie diela možno zaradiť vretenník sústruhu SBL 500, DUPLO vretenník, briketovací lis BZ 50-250, dezintegračný stroj DZ 240, alebo peletovací lis PL 100. Pod jeho vedením vzniklo 18 projektov briketovacích a peletovacích liniek.

Druhy vzoriek

Kontakt na autora: [email protected] Obrázok 7: Sledované hodnoty na vybraných vzorkách fytomasy

48