VÝVOJ SOKOLA PO ROCE 1989 Diplomová práce v oboru FSpS MAN Mananagement sportu

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPORTOVNÍCH VĚD VE SPORTU

VÝVOJ SOKOLA PO ROCE 1989 Diplomová práce v oboru FSpS MAN Mananagement sportu

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Milena Strachová, Ph.D.

Autor: Bc. Jan Florus

Brno, 2013

1

OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................................ 3 2 Teoretická část ......................................................................................................................... 5 2.1 Založení Sokola ................................................................................................................ 5 2.2 Od minulosti k současnosti ............................................................................................... 6 2.2.1 Sokol v období Rakouska-Uherska (1862–1918) .................................................................... 6 2.2.2 Sokol v období první republiky (1918–1938) ......................................................................... 7 2.2.3 Sokol v období protektorátu (1939–1945) ............................................................................. 8 2.2.4 Sokol v poválečném období (1945–1956) .............................................................................. 9 2.2.5 Sokol v období socialismu (1956–1989) ............................................................................... 10 2.2.6 Sokol v zahraničí ................................................................................................................... 11 2.2.7 Význam Sokola a jeho historie ............................................................................................. 13

2.3 Sokol po roce 1989 ......................................................................................................... 14 2.3.1 Podmínky pro obnovu Sokola .............................................................................................. 14 2.3.2 Obnova Sokola...................................................................................................................... 16 2.3.3 Rozdělení Československa .................................................................................................... 18 2.3.4 Sazka ..................................................................................................................................... 19 2.3.5 Program Sokola pro léta 2007-2012 .................................................................................... 20 2.3.6 Všesokolské slety.................................................................................................................. 27 2.3.7 Struktura a organizace Sokola .............................................................................................. 33 2.3.8 Sokol dnes ............................................................................................................................ 37

3 Empirická část ....................................................................................................................... 40 3.1 Průzkum dotazováním .................................................................................................... 41 3.1.1 Zadání dotazníku pro veřejnost............................................................................................ 41 3.1.2 Vyhodnocení dotazníku pro veřejnost ................................................................................. 45 3.2.1 Zadání dotazníku pro představitele Sokola .......................................................................... 60 3.2.2 Vyhodnocení dotazníku pro představitele Sokola ............................................................... 60

4 Výsledky šetření .................................................................................................................... 74 5 Diskuze .................................................................................................................................. 78 6 Soupis literatury a pramenů ................................................................................................... 80 7 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 82 8 Seznam obrázků..................................................................................................................... 83 9 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 85 10 Seznam příloh ...................................................................................................................... 86

2

1 Úvod Česká obec sokolská je jedním z největších občanských sdružení, jehož základním úkolem je organizovat tělesnou výchovu a sport. V současné době sdružuje na území České republiky více než 180 000 členů v 1125 sokolských tělocvičných jednotách a 42 župách. Sokolská idea vychází z antické kalokagathie, tedy nejenom čistoty fyzické, ale i duševní. Do povědomí české i světové sportovní veřejnosti se Sokol dostal v průběhu mnoha desetiletí své činnosti především pořádáním všesokolských sletů, které byly přehlídkami výsledků činností a síly sokolské organizace. Ze sportů byl v počátcích činnosti v Sokole provozován především nářaďový tělocvik, atletické (olympijské) disciplíny, šerm a cvičení prostná a pořadová, postupně s příchodem propagace sportů pronikala do jeho činnosti další sportovní odvětví. Po faktickém zrušení fašisty v roce 1941 Sokol obnovil svou činnost v roce1946. Na XI. sletu v roce 1948 demonstroval odhodlání bránit demokracii před nástupem komunistické totality a v důsledku toho byl postupně totalitním režimem rozvrácen, reorganizován a později i zrušen. Po pádu komunistického režimu na konci roku 1989 obnovila v roce 1990 Česká obec sokolská svoji činnost. Během následujících let se ve zcela nových vnějších i vnitřních (politických, společenských i ekonomických) podmínkách činnost celé sokolské organizace konsolidovala. V roce 1994 se konal XII., v roce 2000 XIII. a v roce 2006 XIV slet. V roce 2012 proběhl zatím poslední XV. všesokolský slet. Současná činnost sokolských tělocvičných jednot se od jiných tělovýchovných organizací, sportovních klubů a dalších sportovních středisek v mnohém liší. Proti dávnější minulosti má Sokol ve svém programu ve větší míře různé formy rekreačního, výkonnostního (i vrcholového) sportu včetně soutěží. Zásadní odlišností je zdůrazňování nejen sportovní stránky činnosti, ale též poskytování možností a podmínek pro činnost kulturní a společenskou. Vytváří se tak dobré společenské vazby i mezilidské vztahy jak mezi vrstevníky, tak mezi generacemi a spoluobčany. Přes velkou řadu problémů, se kterými se Sokol potýká, úspěšně obhajuje své (do jisté míry výjimečné) postavení v naší občanské společnosti. Svědčí o tom program, průběh i ohlasy na právě proběhnuvší XV. všesokolský slet, který se uskutečnil v roce 2012 v Praze. Prací si kladu za cíl podat historický pohled na vývoj Sokola po roce 1989. Dále ukázat, jak vidí Sokol dnešní společnost a jak se na něj dívají samotní činovníci Sokola. Pro dosažení cíle jsem naplánoval následující úkoly práce. Stručně popsat historii Sokola, popsat

3

vývoj Sokola po roce 1989, vytvořit dotazník pro veřejnost, vytvořit dotazník pro představitele Sokola, provést dotazníkové šetření, vyhodnotit dotazníky a odpovědět na výzkumné otázky, které jsem si formuloval. Jaké je povědomí o Sokole v dnešní společnosti? Má Sokol své místo a uplatnění i do budoucna? Jak je hodnocena obnova Sokola po roce 1989 nejen veřejností, ale i samotnými představiteli Sokola? Hlavní obtíží, kterou jsem musel při vypracování práce překonat, byl nedostatek literárních pramenů, zejména pak ze současnosti Sokola. Zde jsem byl odkázán více či méně na kontaktování a rozhovory s členy ČOS a i zde byl problém, protože v počátečním obnovovacím nadšení nedocházelo prakticky k žádné archivační činnosti. Byl jsem nucen cestovat do Tyršova domu v Praze, kde jsem si informace vyhledával sám v místních archivech. K ojedinělým pracím, které se zabývají současností Sokola, mohu zařadit jen publikace Jiřího Žižky: Dějiny a současnost Sokola (2005), Ireny Slepičkové: Sportovní organizace (2007), Bohuslava Hodaně: Sokol a současnost (2003) a sborník Sokolství – občanská společnost – sjednocující se Evropa (2004). Ostatními zdroji informací byly různé sokolské almanachy, zápisky ze zasedání a informace získané rozhovory s činovníky Sokola. Naproti tomu historie Sokola je zpracovaná velmi podrobně. V archivech ČOS se nacházela spousta materiálů, které se daly použít, i publikací je na toto téma nesrovnatelně větší množství. V mé práci jsem čerpal mimo jiné i z těchto knih: Jiří Kössl: Dějiny tělesné výchovy II (1986), L. Reitmayer: Přehled vývoje tělesné výchovy ve světě (1977) a Ján Grexa: Přehled světových dějin sportu (2009). Předložená práce je zaměřená na období vývoje Sokola po roce 1989. Je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Pokládal jsem za nutné zmínit se v teoretické části i o dávnější historii Sokola, protože bez správného pochopení historického vývoje nemůžeme správně chápat ani současnost Sokola. V empirické části jsem se pokusil metodou dotazníkového šetření zjistit, jaká je znalost a povědomí široké veřejnosti o historii a současnosti Sokola a jak vidí obnovu Sokola po roce 1989 a jeho současnost samotní představitelé.

4

2 Teoretická část Pokud budeme chtít správně pochopit hlavní poslání, myšlenky a význam Sokola pro současnou společnost, měli bychom se seznámit s obdobím, ve kterém vznikal a zároveň jaké okolnosti a vlivy na něj působily a formovaly jeho vývoj. Musíme se tedy vrátit do období konce 18. a začátku 19. století.

2.1 Založení Sokola V roce 1859 došlo k pádu Bachova absolutismu1 a tím byl položen základ k formování české národní kultury.

Osobnosti jako Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček

Borovský, nebo spisovatelé Jan Neruda a Karolína Světlá svými díly probouzeli český národ. I když docházelo k obrodě duševní, bylo zapotřebí i obrody fyzické. Sice už existovaly některé soukromé tělocvičné ústavy, např. J. Malypetr, J. Hirsch, ale ty nepokládaly tělesnou výchovu za prostředek národního probuzení. Dále sílila potřeba české buržoazie získat převahu nad buržoazií německou a snažila se toho docílit mimo jiné i zakládáním různých spolků (pěvecké, divadelní atd.). Pro českou tělesnou kulturu byl důležitý rok 1861, kdy vznikla myšlenka založit česko-německý tělocvičný spolek. Jednalo se hlavně o finančním zajištění. Němečtí představitelé slíbili dar spolku 900 zlatých, ale pod podmínkou, že spolek bude čistě německý. Na tuto skutečnost velmi obratně zareagoval dr. Miroslav Tyrš (obr. 1), který všechny přípravy tělocvičného spolku pečlivě sledoval a na postup německé buržoazie reagoval výzvou k založení čistě českého tělocvičného spolku. Tato snaha se setkala s velkým ohlasem ze strany české buržoazie a 16. února 1982 se konala ustavující schůze nového českého tělocvičného spolku, který nesl název Tělocvičná jednota Pražská2 (Kössl, 1986). Prvním starostou byl zvolen Jindřich Fügner (obr. 2) a jeho náměstkem Miroslav Tyrš. Jméno Sokol bylo přijato za oficiální název organizace teprve na valné hromadě 13. listopadu 1864. Název Sokol a sokolové se však začal užívat až v roce 1870. Od jara 1862, kdy se konalo první sokolské setkání na Střeleckém ostrově, Jindřich Fügner prohlásil, že v Sokole musí být odstraněno jakékoliv kastovnictví. Navrhl, aby si všichni tykali

1

Forma vlády v Rakouském císařství v letech 1851-1859. Název nese podle rakouského ministra zahraničí Alexandra Bacha. Toto období se vyznačovalo zejména vyloučením společnosti na chodu císařství (národní a politický útlak). 2 Prapor vytvořený Josefem Mánesem pro Tělocvičnou jednotu Pražskou je součástí přílohy č. 1 a 2 mé práce.

5

a oslovovali se „bratře“. Na návrh Tyrše bylo ustanoveno ústřední heslo Sokola “Tužme se“ a na návrh Josefa Baráka se sokolové zdravili pozdravem “ Nazdar“ (Žižka, 2005). „Ideovou a politickou orientaci Sokola vysvětlil Tyrš roku 1871 v stati Náš úkol, směr a cíl, uveřejněné v 1. čísle I. ročníku časopisu Sokol. Charakterizoval tam Sokol jako neprůlomnou hráz proti všem nepřátelům národa. Dále zdůraznil, že základem práce Sokola musí být především tyto prvky: práce pro národ, pokrok, slovanská vzájemnost a demokratismus.“ (Kössl, 2006, s. 108) Obr. 1 Dr. M. Tyrš

Obr. 2 J. Fügner

Zdroj: Žižka, 2005, s. 9

Zdroj: Žižka, 2005, s. 9

2.2 Od minulosti k současnosti V této kapitole je rozdělen vývoj Sokola do šesti etap. Období od roku 1945 do roku 1990 se dělí dále na dvě části. První začíná rokem 1945 a končí rokem 1957, druhá se věnuje období od roku 1957 do roku 1990. Myslím si, že období od roku 1957 si zaslouží vlastní kapitolu, protože mělo zásadní a bezprostřední vliv na současný stav Sokola. Zároveň tato kapitola obsahuje podkapitolu o zahraničním Sokolu, jelikož je součástí celé historie Sokola a zároveň měl velký význam pro obnovu Sokola v roce 1989. 2.2.1 Sokol v období Rakouska-Uherska (1862–1918) Po vzoru Sokola Pražského začíná vznikat velké množství nových tělocvičných jednot, dokonce vznikají i první samostatné ženské tělocvičné spolky. V tomto období dochází k velkým politickým bojům. Tyrš měl velké obavy, aby tyto boje nezasáhly do chodu Sokola, a proto usiloval o sjednocení tělocvičných jednot a vytvoření ústředí. K tomu 6

dopomohl i zdárně uspořádaný I. všesokolský slet, který se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově k příležitosti 20. výročí založení Sokola. Ten byl nejenom ukázkou tělovýchovného programu Sokola a prezentací zdatnosti cvičenců, ale dal i základ k vytvoření ústředí České obce sokolské. V roce 1884 má Sokol ustanoveno 113 jednot. Celkový počet členů činil 15 572. Na těchto číslech je patrné, že se sokolská myšlenka velmi rychle rozšiřovala v celé společnosti. Do roku 1918 se podařilo uspořádat šest všesokolských sletů, které směřovaly více či méně k samostatnosti národa. Sokol se v tomto období neprojevoval jen jako organizace sportovní nebo tělovýchovná, ale angažoval se i v otázkách kulturních a společenských. Veškeré napětí v rakouské společnosti vyvrcholilo sarajevským atentátem, jemuž podlehl následník trůnu s manželkou. Tím nastala doba velkých zkoušek nejen pro Sokol. 28. 6. 1914 začala I. světová válka. Na bojiště musela odejít polovina mužů Sokola. Sice byl znám odpor sokolů k Rakousko-uherské monarchii, ale v celé své historii prokazovali sokolové, že se zaměřují na vlastenecky politické cíle k boji za národní svobodu. Když vypukla I. světová válka, věřilo se, že se v ní bude řešit i otázka svobody českého národa. Rakouská politika a perzekuce však směřovaly jiným směrem. Sokolské ústředí bylo 24. 11. 1915 rozpuštěno. Existence žup a jednot však přetrvala a činnost v podstatě pokračovala a nadále posilovala ducha odboje v českých zemích a podněcovala i muže ke vstupu do československých legií (Žižka, 2005). 2.2.2 Sokol v období první republiky (1918–1938) Ihned po vzniku ČSR3 28. října 1918 došlo i k obnově Sokola. To bylo možné jen díky velké kázni a organizovanosti sokolských členů v období války. I díky tomu a postojům, které Sokol zastával před a zejména v průběhu a po skončení války, vzrostl počet členů z 128 017 v letech 1917 na 562 651 v roce 1920. Sokol se tedy jako největší tělovýchovná organizace aktivně podílel na budování nového a samostatného státu. Byl pověřen zajišťováním a upevňováním mocenské základny ve výru revoluční vřavy. Byly ustanoveny národní stráže, kde drtivou většinu členů tvořili právě sokolové (Kössl, 1986). Po dosažení státní samostatnosti pokračoval Sokol v tradicích a myšlenkách nastolených M. Tyršem před první světovou válkou. Sokol měl v Československu velmi silné postavení nejen po stránce tělovýchovné, ale i politické. Svými činy a myšlenkami ovlivňoval 3

Po porážce vojsk Ústředních mocností (Německo, Rakousko–Uhersko, Osmanská říše a Bulharsko) v I. světové válce došlo k rozpadu Rakouska–Uherska. To byla možnost k vyhlášení československé samostatnosti a vzniku Československé republiky.

7

velkou část společnosti. Proto také došlo k tak razantnímu nárůstu členů v roce 1920 na 562 681 a v roce 1937 až na 818 188. V celém období Československé republiky měl Sokol výborné podmínky ke své činnosti. Plně souhlasil s názory tehdejších vedoucích představitelů4. Tím se dostávalo Sokolu významného postavení, i když vznikala spousta nových organizací jako DTJ (dělnické tělocvičné jednoty), katolický Orel, Junák a obnovuje svoji činnost i Československý olympijský výbor. Bohužel se v roce 1932 chopila moci v Německu NSDAP5 a vzhledem k tomu, jak se projevovala, bylo jen otázkou času, kdy bude znovu ohrožena samostatnost naší republiky. Tak, jak rostl vliv fašismu v celé společnosti, rostl jeho vliv i v Sokole. Proto měl velmi důležitou úlohu VIII. všesokolský slet, na kterém řadové členstvo fašismus jasně odmítlo. „Klement Gottwald ukázal, že toto vítězství demokratických sil v Sokole se stalo důležitým mezníkem ve vývoji sokolského hnutí, že zde byly vytvořeny příznivé podmínky pro jeho další protifašistický a demokratický vývoj. O tento vývoj bude nezbytné bojovat s nejrůznějšími reakčními silami.“ (Kössl, 1986, s. 134) Protifašistické zaměření Sokola bylo dokumentováno X. všesokolským sletem v roce 1938. Slet se konal v období značné německé protičeskoslovenské kampaně a ukázal na sílu a odhodlání lidu bránit demokracii a samostatnost. S počtem 818 188 členů se stal Sokol významnou protifašistickou základnou. I přes veškerou snahu se nepodařilo Československý stát zachránit. Tlak Německa byl tak silný, že zástupci západních mocností schválili postoupení československého tzv. sudetoněmeckého území Německu a 16. března 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava. 2.2.3 Sokol v období protektorátu (1939–1945) Se vznikem protektorátu Čechy a Morava přišlo i masové vyhánění Čechů z pohraničí. Je logické, že většina lidí s touto okupací nesouhlasila a nejinak tomu bylo i v Sokole. Sokol ale nezůstával jen u slov a začal vyvíjet soustavnou odbojovou činnost. Ta samozřejmě nezůstala bez odezvy Němců, kteří Sokol 8. 10. 1941 ze strachu před jeho rostoucím vlivem rozpustili a veškerý majetek zabavili. Sokol i přesto dál pokračoval v odbojové činnosti a mimo jiné se velmi významně podílel i na přípravě atentátu na říšského protektora R. Heydricha. „V letech 1939–1945 bylo vězněno 11 611členů Sokola, z nich bylo popraveno 1 212 a jinak zemřelo 2 176. Je to mnohem více, než kolik obětí si vyžádala účast sokolstva 4 5

Zejména to byl prezident republiky T.G. Masaryk a později i E. Beneš. Národně socialistická německá dělnická strana

8

v protirakouském odboji za první světové války. Při květnovém povstání v Praze v roce 1945 padlo na barikádách 654 sokolů a 164 jich bylo těžce zraněno. Sokolové bojovali proti nacistické totalitě od zřízení tzv. Protektorátu do jeho konce. Sokol si tak ve druhé světové válce zachoval vysoký morální kredit, potvrzený bojem svých členů proti nacistické okupaci. Mezi občany se potvrdila pověst Sokola jako hluboce morální a vlastenecké organizace.“ (Žižka, 2005, s. 14) 2.2.4 Sokol v poválečném období (1945–1956) „Toto období ve vývoji československé tělesné kultury je charakterizováno především hledáním a častým měněním organizačních struktur, prosazováním často odlišných názorů a postojů jednotlivých tělovýchovných a sportovních organizací, politickými střety a následným podřízením československé tělesné kultury politice a ideologii KSČ a v globálu politice SSSR.“ (Kössl, 2006, s. 140) Druhá světová válka se blíží ke svému konci. 4. dubna 1945 byla prezidentem E. Benešem jmenována první poválečná československá vláda na osvobozeném území. Na svém prvním zasedání vyhlásila tzv. Košický vládní program, který mimo jiné navrhoval vytvořit „Jednotnou tělovýchovnou organizaci“ ve smyslu myšlenky M. Tyrše, která by nesla název Tělovýchovný svaz Sokol. Tento návrh podpořili a zároveň i podepsali všichni zástupci tělovýchovných a sportovních organizací. Bohužel se postupem času ukázalo, že tento systém, který prosazovala komunistická strana (v té době nejsilnější vládní strana) by pro organizaci znamenal de facto podřídit se totalitnímu režimu, odmítli jej podporovat a zahájili vlastní činnost. To bylo poprvé, co se ukázala snaha využít jméno M. Tyrše a Sokola ve prospěch komunistické ideologie. Bylo tedy zřejmé, že komunisté měli velký zájem ovládnout Sokol, který byl v té době nejpočetnější tělovýchovnou organizací. Dobře znali jeho historii, činnost a sílu za první republiky a náklonnost k odkazu T. G. Masaryka a E. Beneše. Věděli o odbojové činnosti za nacistické okupace a o uznání občanů za oběti, které sokolové přinesli (Žižka, 2005). 25. února 1948 se do čela řízení ČSR mocenským střetem - silou dostala komunistická strana. Všem bylo tedy jasné, že vývoj naší země nebude mít demokratický charakter. To, co se nepodařilo se Sokolem komunistům dříve, o to se mohli nerušeně pokusit teď. Do všech organizačních úrovní Sokola byly násilně ustanoveny tzv. „akční výbory“. Jejich hlavním úkolem bylo odstranit všechny členy reakčního smýšlení, kteří se stavěli proti komunistickému režimu. Do roku 1948 bylo odstraněno na 11 000 členů.

9

I v takto těžkém období dokázal Sokol zorganizovat XI. všesokolský slet, na kterém cvičilo neuvěřitelných 585 000 cvičenců před 2 miliony diváků. Celý slet se nesl v protikomunistickém duchu. Zejména pochod Prahou, kdy se před samovládci v čele s K. Gottwaldem volalo: „Ať žije prezident Beneš“, a setkání na Staroměstském náměstí, při kterém se hlavy pochodujících Sokolů odvracely od tribuny s vládními představiteli, jsou ukázkou, jak Sokol bojoval za demokratické ideály. Reakce vládnoucí KSČ byla blesková. Už při samotném sletu bylo zatčeno a vyslýcháno několik desítek organizátorů, dále docházelo k pronásledování v jednotách až do 12. prosince 1952, kdy byl Sokol definitivně zrušen. „Na zasedání vlády (10. 11. a 2. 12. 1952) bylo rozhodnuto o „nové organizační struktuře pro provádění tělesné výchovy a sportu podle pracovních úseků“ pod státním vedením. Byl to největší zásah v historii čs. tělesné výchovy a sportu na území naší republiky, který neodpovídal tradicím a životním podmínkám našich občanů. Proto také jeho působení netrvalo dlouho (do roku 1957), ale zanechalo neblahé následky. Činnost Sokola, která byla od roku 1945 stále narušována, nyní zcela skončila na dlouhou dobu 40 let.“ (Žižka, 2005, s. 18) Sokol měl v této době na 857 678 příslušníků v 52 župách a 6 958 jednotách. Došlo k přejmenování jednot ve městech a převodu veškerého majetku do správy Revoluční odborové hnutí (dále jen ROH). Vznikl Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS), který měl určovat ideové, metodické a zdravotní zásady pro veškerou tělesnou výchovu a sport. V roce 1955 byla zorganizována I. celostátní spartakiáda, která měla světu ukázat, že se udržuje tradice společných vystoupení na Strahově. 2.2.5 Sokol v období socialismu (1956–1989) Sovětský vzor se neosvědčil, a tak musela vláda iniciovat třetí zákon za tři roky, a to Zákon č. 68 Sb. ze dne 20. prosince 1956 O organizaci tělesné výchovy. Principy, které byly stanoveny tímto zákonem, platily s menšími obměnami až do roku 1989. Činnost SVTVS byla ukončena a nahradila ji nová organizace s názvem Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV), ve kterém byl mimo jiné ustaven i odbor Základní tělesné výchovy (ZTV), později přejmenovaný na odbor Základní a rekreační tělesné výchovy (ZRTV). Tento odbor byl důležitý zejména tím, že v něm přežívaly sokolské myšlenky i nadále. „Činnost sokolských cvičitelů se rozptýlila podle možností a zájmů do různých sportovních svazů, kde byl politický nátlak mírnější. Většina však vstoupila do nově ustaveného odboru ZRTV. Mnozí cvičitelé pro naprostý nesouhlas s vývojem v tělovýchově 10

odešli do ústraní, mnozí skončili v žalářích, jiní emigrovali do zahraničí. Jedno bylo jisté. Všichni bývalí sokolští cvičitelé, vzdělavatelé, činovníci a řadoví členové Sokola věřili, že Sokol bude, jako již mnohokrát ve své historii, znovu obnoven.“ (Žižka, 2005, s. 19) Na první příležitost k obnově museli sokolové čekat až do roku 1968, tedy poměrně dlouho. V tomto období dochází k hluboké krizi komunistického režimu. Novým generálním tajemníkem byl zvolen Alexander Dubček, který vyhlásil ideologii „socialismu s lidskou tváří“. Dochází ke zmírnění státních represí a celkovému uvolnění. Sokol velmi obratně ustanovil Přípravný výbor Sokola, který měl jednat se zástupci ČSTV a státní mocí o znovuobnovení činnosti. Vedení ČSTV však velmi rychle zahájilo tažení proti Sokolu a odmítlo jeho osamostatnění. Sokol se snažil proti těmto útokům bránit, ale vše bylo zbytečné, protože snaha o demokratizaci státu v čele s Dubčekem byla poražena. Po zásahu vojsk Varšavské smlouvy6 stát obnovil svou původní činnost a byla vyhlášena tzv. „normalizace“. To znamenalo návrat k perzekucím, odposlechům, vyslýchání a cenzuře tisku i rozhlasu. Je tedy pochopitelné, že snaha Sokola o obnovu byla tvrdě potrestána. Mnoho činovníků bylo vyslýcháno a zatýkáno. Ostatní se přesunuli do ústraní a jiní emigrovali do zahraničí. 2.2.6 Sokol v zahraničí Sokol je v povědomí široké veřejnosti viděn jen jako český fenomén, ale není tomu tak. Během svého vývoje značně ovlivňoval i jiné části světa. První zahraniční sokolská jednota vznikla již 3. března 1867 ve Vídni a další velmi rychle následovaly. V reakci na rostoucí počet žup v zahraničí bylo roku 1920 u příležitosti VII. všesokolského sletu v Praze rozhodnuto o založení Sokolské župy Zahraniční se sídlem v Praze. Tato župa se zároveň stala župou Československé obce sokolské. Sokolské jednoty v zahraničí měly velký vliv mimo pěstování tělesné zdatnosti i na udržování národních tradic a povzbuzování národní hrdosti. Byly také místem, kde se mohli sdružovat čeští a slovenští občané a tím docházelo k zachování české a slovenské řeči. Tento význam Sokola se plně projevil v období první světové války, kdy Masaryk a Beneš mohli využít styky zahraničních jednot k jednání o osvobození a osamostatnění národa. Masaryk k tomu řekl následující: „Podceňoval jsem zahraniční činnost sokolstva, ale za pobytu v cizině v době války jsem poznal, že mnohdy jediné, co se o nás vědělo, bylo, že jest u nás sokolstvo, jež pořádá slety.“ (Waldauf, 2007, s. 141) V roce 1938 bylo v župě Zahraniční 32 jednot a 4 pobočky s 3400 členy. 6

Vpádu do Československa se účastnila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Německé demokratické republiky jen částečně.

11

Bohužel došlo v roce 1940 k obsazení českých zemí německými vojsky a tím i k zániku sídla Zahraniční župy v Praze. Podařilo se ji však na období války obnovit v Paříži. Ihned po obnovení Sokola v Československu však došlo k znovuobnovení župy opět v Praze. Zahraniční jednoty se tedy zase sdružovaly ve dvou župách ČOS, a to župě Rakouské s 12 jednotami a župě Zahraniční s 14 jednotami. Tento stav bohužel netrval dlouho, protože s nastolením komunistického režimu v roce 1948 došlo i k postupnému zrušení Sokola v Československu. Velká část představitelů, která nesouhlasila s nedemokratickým systémem vlády, emigrovala nebo utekla do zahraničí. Většina těchto uprchlíků směřovala do uprchlických táborů. A právě v těchto táborech docházelo k dalšímu rozvoji sokolské myšlenky. Sokolové zde pořádali přednášky, schůze a výlety do přírody. K soustavnému zorganizování sokolské činnosti v exilu došlo po příchodu komunisty „vyakčněného“ starosty ČOS dr. Antonína Hřebíka, který ihned zahájil rozhovory s uprchlíky o možnosti zorganizování sokolské činnosti v exilu. Přes veškerá složitá jednání se podařilo dr. Hřebíkovi 22. září 1948 v Bagnolii v Itálii založit první exilovou jednotu. Postupně bylo založeno 26 exilových jednot (Waldauf, 2007, s. 279). „Činnost sokolských jednot ve velmi obtížných poměrech uprchlických táborů byla obdivuhodně bohatá. Kromě pravidelné tělocvičné, vzdělávací a sociální činnosti pořádaly jednoty různé veřejné podniky, tělocvičné a sportovní závody a soutěže, veřejná vystoupení, výlety a vycházky a rozmanitou činnost kulturní a společenskou: oslavy čs. státních svátků, přednášky, recitační besídky, šibřinky, divadelní a loutková představení. Veškerá tato činnost byla obtížná, tělocvičné nářadí a náčiní nebylo žádné; někde se je podařilo svépomocí improvizačně zhotovit, v jednom případě půjčil starší bradla místní spolek německých turnerů. Cvičební úbory byly ušité z vyprázdněných pytlů mouky a jiného zboží dodávaného do táborových kuchyní. Mnohde narazila sokolská činnost také na neporozumění nebo nepřízeň správy tábora nebo jeho osazenstva.“ (Waldauf, 2007, s. 280) Tento stav se podařilo trochu zlepšit zásluhou dr. Hřebíka a Marie Provazníkové, kteří informovali sokolské jednoty v Americe o tomto neutěšeném stavu. Na základě těchto informací američtí sokolové posílali svým bratrům v táborech jak potraviny, tak i oblečení a další potřebné věci. V roce 1994 byl zřízen podle českého právního řádu Světový svaz sokolstva se sídlem v Tyršově domě, který je mezinárodní nevládní organizací s účelem spolupracovat

12

a podporovat

všechna

sdružení

sokolských

organizací.

V současné

době

sdružuje

12 sokolských organizací a působí v 15 zemích.7 2.2.7 Význam Sokola a jeho historie Jaký

měl

tedy

Sokol

význam

v našich

dějinách?

Pokusím

se

spolu

s PaedDr. Jaroslavem Nešporem sepsat alespoň ty nejzákladnější:

-

Sokol byl první český tělocvičný spolek, který se vyznačoval úsilím o povznesení českého národa a šířením národního vědomí,

-

Sokol vychovával členstvo ke kázni a brannosti,

-

Sokol vypracoval a zdokonaloval tělocvičné názvosloví,

-

Sokol formuloval a šířil sokolské a vlastenecké myšlenky, založil tradici veřejných vystoupení. Podle českého vzoru vznikly sokolské jednoty v zahraničí,

-

Sokol vybudoval několik tisíc sokoloven, které byly nejen tělocvičnami, ale i kulturními a společenskými středisky měst a obcí. Budoval sportoviště, hřiště a plovárny a vytvořil tak materiální základnu pro tělocvičnou a sportovní činnost,

-

podíl sokolstva na činnosti legií v době 1. světové války (1914–1918) při budování státu i na obraně vlasti v době 2. světové války (1938–1945) je všeobecně uznávaný,

-

činnost sokolů v období boje za demokracii a násilné likvidace sokolské organizace v letech 1948–1989 se projevovala jednak snahou o uchování sokolských ideálů, jednak snahou o udržení alespoň některých sokolských tradic, o udržení naděje v demokratický vývoj společnosti,

-

Sokol se zaměřil na pěstování tělocviku a mnoha sportovních odvětví mezi dospělými, ale zejména mezi mládeží,

-

sokolské jednoty a organizace v zahraničí se zasloužily o uchování Tyršových ideálů po dlouhá léta totalitního režimu,

-

Sokol organizoval sportovní soutěže. Připravoval reprezentaci českých sportovců,

-

Sokol připravil a uskutečnil třináct všesokolských sletů, které ukázaly sílu sokolské organizace a jejichž součástí se stala nejen hromadná vystoupení, ale i sportovní soutěže a kulturní akce,

-

sokolské jednoty se podílejí nejen na tělovýchovném a sportovním, ale i kulturním a společenském životě.

7

http://www.world-sokol.eu/cesky/uvod (vid. 15. dubna 2013)

13

2.3 Sokol po roce 1989 17. listopad 1989 začal jako běžný den. Nic nenasvědčovalo tomu, že tento den bude natolik vybočovat ze zaběhnutých kolejí a stane se pro naši republiku tak významným. Až ve večerních zprávách se lidé dozvěděli, že na Národní třídě v Praze musela policie rozehnat jednu z „dalších“ demonstrací. Jak už bylo zvykem, prošla i tato zpráva značnou komunistickou cenzurou a ve zprávách zaznělo jen to, co se režimu hodilo. Lidé, kteří však poslouchali západní stanice, tušili, že tato demonstrace byla něčím jiná. Nebylo to jen obyčejné a klasické rozhánění a zatýkání demonstrantů, zde už došlo k použití hrubé síly proti mladým lidem. Demonstranti byli biti obušky a bylo úplně jedno, jestli jsou to muži, ženy nebo děti. To, co začalo poklidnou demonstrací, vybudilo celý národ k mobilizaci a k projevům nesouhlasu s tehdejším režimem. Byla to pomyslná kapka, která z poháru trpělivosti přetekla. K odporu se přidaly všechny společenské vrstvy a tím byl započat proces nazývaný jako „Sametová revoluce“. Tento proces měl zcela zásadní význam na všechny sféry života v republice. S celkovou demokratizací státu mohla započít i demokratizace československé tělesné výchovy a sportu. V této části práce blíže popíši vlastní proces obnovy České obce sokolské (ČOS) a její následný vývoj. Jako vodítko a zároveň i pro lepší názornost jsem si zvolil následující milníky vývoje, které se mi zdají jako nejvýznamnější a zároveň pro Sokol nejzásadnější: -

vlastní obnova Sokola,

-

rozdělení Československa,

-

Sazka,

-

všesokolské slety,

-

Sokol dnes.

2.3.1 Podmínky pro obnovu Sokola Již před rokem 1989 docházelo k postupnému uvolňování politického a veřejného života, ale až po roce 1989 bylo možné zcela demokratizovat veškeré sféry života, tedy i československou tělesnou výchovu a sport. Musíme si však přiznat, že totalitní režim a tehdejší direktivní a centrální řízení sportu mělo i své kladné stránky. Byla podporována tělesná výchova na školách, bylo postaveno značné množství nových sportovišť a došlo i k vymyšlení tzv. sportu pro všechny. Tím se však nedá úplně ospravedlnit obrovský zásah do činností spolků a organizací a zejména jejich rušení. 14

Podmínky pro obnovu Sokola byly značně komplikované. Sokol sice v průběhu své historie prošel různými pokusy o obnovu, které byly více čí méně úspěšné, ale nedají se srovnat, ba ani nemohly posloužit jako návod k obnově po roce 1989, protože v takovéto situaci se Sokol nikdy neocitl. Více než čtyřicetiletý zákaz činnosti znamenal pro Sokol a jeho obnovu novou a značně obtížnou zkoušku. Jaké byly tedy podmínky pro obnovu Sokola? Nešpora (2004) je shrnul následovně: a) obnovy Sokola se v počátcích ujali především bývalí sokolští činovníci, kteří měli sice „starou dobrou výchovu“, ale mnozí nebyli členy žádné tělovýchovné organizace a přišli „zachraňovat Sokol“ po mnohaleté přestávce. Jejich vstup do tehdejších tělovýchovných jednot byl od počátku doprovázen spory s mladší generací, b) představa této starší a nejstarší generace sokolů, že obnovená činnost ČOS bezprostředně naváže na sokolskou činnost ukončenou v roce 1948, byla značně naivní a sentimentální. Projevoval se nedostatek vůdčích a uznávaných sokolských osobností, protože velká část jich byla v minulosti zlikvidována fašisty a později komunistickým režimem. Mnoho schopných lidí emigrovalo a jiní se od sjednocené tělesné výchovy distancovali. Do složitých situací se dostali zkušení tělocviční pracovníci, kteří byli na „sokolské straně“, ale v minulém režimu se podíleli na činnosti SZRTV8 v rámci ČSTV9, kteří se podíleli na tvorbě a realizaci Československých spartakiád, c) střední a mladší generace aktivních cvičitelů, trenérů a funkcionářů již neprožila mládí v sokolském prostředí. Nemohla mít tedy vstřícný vztah k Sokolu, ale prožila své mládí v totalitním státě se všemi důsledky, které to s sebou neslo. Učitelé tělesné výchovy dostávali značně zkreslené informace o Sokole. Podle nich to byla buď protidělnická organizace, nebo jen organizace starého turnérského pojetí. Většinou se však o Sokole mlčelo, d) vážné překážky obnově Sokola kladli i tehdejší funkcionáři ČSTV, kteří zastávali (až na výjimky) negativní postoj k „rozbíjení jednotné tělovýchovy“, e) začátkem devadesátých let byl veřejnosti představován Sokol jako organizace patřící minulosti, jejíž program je dávno překonaný a v současné době nemoderní, f) materiální základnu tělocvičných jednot, které se přihlásily k ČOS, tvořily sokolovny a tělovýchovná zařízení, postavená z většiny do konce roku 1938. Spory o navrácení sokolského majetku a o jeho užívání byly na počátku obnovy Sokola velmi závažnou 8 9

Svaz základní a rekreační tělesné výchovy Český svaz tělesné výchovy

15

brzdou možného rozvoje sokolské činnosti. Prolínání „sokolského“ majetku s nesokolským, budovaným později, komplikovalo celou situaci. 2.3.2 Obnova Sokola I přes takto komplikovanou situaci byla touha po obnově velmi silná. Již před samotným rokem 1989 se v uvolňující atmosféře plně projevoval význam zahraničního Sokola, který udržoval sokolské tradice a ideály po celou dobu komunismu. Nejvíce se v této oblasti angažovala slavná náčelnice ČOS Marie Provazníková, která udržovala kontakty se zahraničními sokoly a pozvala si k sobě jako opatrovnici i Dagmar Evaldovou, která se obklopila přáteli, a spolu se pokusili o obnovení Sokola ještě v totalitním režimu. Než se vše uskutečnilo a podařilo zorganizovat, tak přišel 17. listopad, po kterém už vše nabralo rychlý průběh a mohlo probíhat legálně. Po mnoha jednáních a výzvách se konečně podařilo přípravnému výboru svolat na 7. ledna sjezd, kterého se zúčastnili i zahraniční sokolové. Tento sjezd byl významný hned z několika důvodů. Bylo zde zvoleno ústředí ČOS na jeden rok a zároveň byly představeny stanovy, které byly nezbytné k podání žádosti o obnovu u patřičných úřadů. Takto ustanovené vedení se velmi intenzivně pustilo do práce. Bylo požádáno o navrácení Tyršova domu a 6. 2. 1990 podává starosta Petrák žádost o schválení Stanov s tím, že „pokračujeme v činnosti Československé obce sokolské, jak tomu bylo před počátkem sjednocené tělovýchovy v ČSFR“. Tato žádost byla FMV10 21. 2. 1990 schválena a tím byl oficiálně uveden Sokol v život (Jandásek, 2003). Ihned po obnovení se Sokol snažil o osamostatnění a získání financí (státní dotace a výnosy ze Sazky), ale na jednání byl návrh Sokola přehlasován činovníky ČSTV a z původních 10 mil. byly odsouhlaseny jen 2 mil. Nový předseda ČSTV však obeslal všechny jednoty a oznámil jim, že chtějí-li zůstat v ČSTV, musí se k tomu znovu právně přihlásit. Ostatní jednoty mají možnost se osamostatnit s tím, že mají nárok na svůj majetek, ale musí o něj ČSTV požádat. Na to Sokol reaguje výzvou a oznámením, že obnovil svoji činnost a zároveň garantuje plnou možnost existence všem jednotám, které odmítají zůstat v ČSTV a zároveň zaručuje, že obdrží dotace, které jim byly schváleny ČSTV (Jandásek, 2003). „V květnu konečně přichází schválený zákon č.173/90 Sb. ze dne 9. 5. 1990, který ruší zák. č.68/56 Sb. a navrací se majetková práva organizacím, kterým byla odňata zákony č.187/49 a 71/52 Sb. dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské

10

Federální ministerstvo vnitra

16

i ostatním tělovýchovným organizacím. Tím byly vytvořeny podmínky pro právní návrat sokolského majetku.“ (Jandásek, 2003, s. 15) Tento zákon dal podnět sokolským jednotám přejít od ČSTV do Sokola. K 30. 6. 1990 jich bylo registrováno 164 a stále se hlásily další. V tomto období byla veškerá jednání na bedrech hrstky dobrovolníků a značně přetížených činovnicích. Bylo tedy nutné svolat v zájmu zvýšení výkonnosti vedení Sokola sjezd na 15. 9. 1990, na kterém došlo k rozšíření předsednictva na 17 členů a ústředí na 28 členů a 18 náhradníků. Tímto rozšířením došlo i k rehabilitování členů Sokola, kteří byli za komunismu vyloučeni z jeho řad i ze ZRTV11. Velmi úspěšné bylo jednání Sokola se zástupci Českého svazu ZRTV. Bylo konstatováno, že ZRTV vědomě v období komunismu navazovala na zásady Sokola a je tedy v zájmu obou organizací, aby na všech úrovních spolupracovaly. První řádný sjezd Československé obce sokolské se konal v Praze 26. a 27. ledna 1991. Sjezdu se zúčastnilo 514 sokolů, z toho 485 s hlasem rozhodujícím a 11 sokolů za zahraničí. Na tomto sjezdu byl zvolen starostou ČOS Petrák a místostarosty Kusý, Zahradníček, Opršal a Vološčák. Byly přijaty také nové stanovy (Jandásek, 2003). „Na 12. zasedání Předsednictva ČOS začátkem února přednesl br. Opršal skutečný výsledek hospodaření ČOS za rok 1991, kdy na činnost a obnovu zařízení jednot bylo vyplaceno přes 64 mil. Kč, příjmy z nájemného Tyršova domu činily 8 mil. Kč a veškerá vydání Ústředí ČOS a župních kanceláří necelých 7 mil. Kč. Z toho je patrné, že proti roku 1990 došlo ke čtyřnásobnému nárůstu finančních prostředků a ekonomie ČOS se postavila na reálné možnosti. Z nájemného Tyršova domu byly prováděny i jeho opravy.“ (Jandásek, 2003, s. 27) V květnu 1992 je v ČOS registrováno 762 jednot, z toho 425 jednot s majetkem převzatým od ČSTV a dále se uplatňuje ještě 1031 případů. Zde došlo i k zcela absurdní situaci tzv. „dvojí registraci“, to znamená, že ještě před obnovou ČOS si jednoty udělaly vlastní stanovy a nechaly si je zaregistrovat na Ministerstvu vnitra. Po zaregistrování stanov ČOS došlo tedy k situaci, kdy jednoty, které se přidaly pod ČOS, měly dvoje stanovy. Stanovy vlastní a stanovy ČOS. Ministerstvo vnitra tuto situaci rázně ukončilo a nařídilo, že musí být stanovy pouze jedny. To vyvolalo velkou přesvědčovací akci, kde jednoty, které chtějí být pod ČOS, musí přijmout její stanovy na úkor těch vlastních. Ne všechny jednoty s tímto souhlasily. Některé měly strach, že mohou přijít o svůj majetek. Ale pokud byl majetek v jejich vlastnictví, tak na něj ČOS neměla žádný nárok. Existuje sice ve stanovách 11

Zdravotní a rekreační tělesná výchova

17

ČOS odstavec, který říká, že při prodeji nebo pronájmu majetku musí jednota požádat o souhlas předsednictva ČOS, ale tento odstavec je jen obranou proti vytunelování nebo rozkradení majetku. I přes toto ujištění ze strany ČOS zůstaly jednoty, které si ponechaly stanovy vlastní a vystoupily z ČOS. Pro odlišení jednot, které jsou pod ČOS, se začal používat název Tělocvičná jednota Sokol a případný název města nebo ve zkratce T. J. Sokol, ostatní jednoty mimo ČOS tento název nemohou používat. Zůstalo jim však právo používat název Sokol, který není nikterak chráněn. Můžeme tedy rozlišovat tři druhy jednot s názvem Sokol. Jednoty organizované pod ČOS, jednoty, které zůstaly pod ČSTV a jednoty, které jsou samostatné. 2.3.3 Rozdělení Československa 1. ledna 1993 dochází k zániku Československa a vzniku samostatných republik, tedy České republiky a Slovenské republiky. Toto rozdělení se dotklo všech sfér života. Tělesná výchova a sport nebyly výjimkou. Došlo k rozdělení všech sportovních organizací a vznikly samostatné české a slovenské organizace. K rozdělení Sokola na Českou obec sokolskou a Sokol na Slovensku došlo na 2. sjezdu 29. a 30. ledna 1993. Oproti předchozímu období začalo větší úlohu hrát MŠMT, jemuž byly tzv. kompetenčním zákonem ČR svěřeny do péče mimo školství i sport a mládež. Vznikly tedy dva nové odbory – odbor sportu a odbor mládeže. Odbor sportu měl ve své gesci vrcholový sport a reprezentaci, sport pro všechny, mezinárodní vztahy, vědu a výzkum ve sportu. Činnost však byla spíše jen koordinační a sloužila převážně k přerozdělování financí ze státních zdrojů. V této době došlo více méně ke stabilizaci struktury sportu na straně dobrovolného sektoru. Jednotlivé organizace už mají stanovený pevný systém pravidel a stabilní územní strukturu, ale při jednáních se státem se stále projevovala jejich nejednotnost a roztříštěnost, proto došlo ke vzniku Všesportovního kolegia, které bylo volným uskupením 9 zastřešujících organizací (ČSTV, ČOV12, Orel, ČOS, ATJSK13, ČSS14, Autoklub ČR, ČASPV, STSČ15). Kolegium si stanovilo za cíl postupovat koordinovaně vůči státu hlavně v otázkách legislativy dotýkající se prostředí sportu. Kolegium tak svedlo do jednoho „centra“ zastřešující dobrovolné organizace působící ve sportu. Pracuje na principu rovnosti, kolektivního rozhodování a odbornosti (Slepičková, 2007). 12

Český olympijský výbor Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů 14 Český střelecký svaz 15 Sdružení technických sportů a činností 13

18

2.3.4 Sazka K zajištění vznikající činnosti sokolské organizace bylo pochopitelně třeba i finančních prostředků. Do vydání zákona č.173/90Sb. byl Sokol financován z MŠMT16, ČSTV, svazů a darů majetnějších členů Sokola. Po přijetí zákona byla situace o poznání příznivější. Sokol se stává jedním ze zakladatelů Sazky a dále jsou Sokolu přiznány prostředky z České národní rady, resp. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V prvním řádném rozpočtu bylo určeno na činnost jednot 25 mil. a na obnovu tělovýchovných zařízení 35 mil. Kč. Naproti tomu podíl na „federálních zdrojích“, které byly zvláště přidělovány z čistého zisku sazky, činily (ze stanoveného podílu 9 %) měsíčně 500 tis. Kč (Jandásek, 2003). Po rozdělení Československa dochází i k zásadní změně uvnitř Sazky, která byla převedena na akciovou společnost a jejími podílníky byla dobrovolná sportovní sdružení. Rozdělování zisků probíhalo na půdě Rady pro TV a sport při MŠMT na základě kolektivního rozhodování. Největší díl vlastnilo ČSTV (cca. 69 %), dále ČOS (14,5 %), ČASPV17 (5,5 %) a další organizace jako Autoklub ČR, Orel apod. Teprve v roce 2000 získávají plnou kontrolu nad rozdělováním zisků Sazky její akcionáři a MŠMT bylo z tohoto procesu úplně eliminováno (Slepičková, 2007). Po několika procesech rozdělování akcií došlo v roce 1997 k ustálení na hodnotách, které vidíme v tabulce č. 1., a toto rozdělení vydrželo až do samotné krize Sazky. Tab. č. 1 Struktura akcionářů Sazky (v tis. Kč)

Akcionář

Počet kusů akcií k 31. 12. 2009

Zdroj: výroční zpráva Sazky

Podíl v %

ČSTV

951 480

67,983

ČOS

189 540

13,542

ČASPV

77 860

5,563

Autoklub ČR

55 980

4,000

SSSČR18

49 870

3,563

ČOV

27 990

2,000

ČSS

20 230

1,445

ATJSK ČR

14 310

1,022

Orel

12 340

0,882

1 399 600

100,000

Celkem 16

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Česká asociace sport pro všechny 18 Sdružení sportovních svazů České republiky 17

19

Ze stanov19 Sazky jasně vyplývá, že podle zákona č.202/1990 Sb. o loterijních a jiných hrách je Sazka povinna rozdělit minimálně 20 procent výtěžků na veřejně prospěšné účely (sociální, zdravotní, sportovní, kulturní a jiné obecně prospěšné účely). Výtěžky představují částku, o kterou výnos ze sázkových a loterijních her převyšuje částku tvořící vyplacené výhry, administrativní a místní poplatky a náklady na státní dozor. Pojem „výtěžek“ není totožný s pojmem „čistý zisk“ a dosahuje tedy jiného objemu než zisk vykazovaný ve výkazu zisků a ztrát. Z tabulky je zřejmé, že výsadní postavení jako akcionář mělo ČSTV a až za ní je s poměrně značným odstupem ČOS. I tak byla Sazka pro ČOS vždy vítaným a důležitým zdrojem financí. Pokud se podíváme na výroční zprávy Sazky, které jsou součástí přílohy mé práce, tak zjistíme, že finance, které ČOS získávala od Sazky, nebyly vůbec zanedbatelné a Sokol z nich mohl zdárně pokrývat svoji činnost, protože tyto peníze nebyly nikterak vázané. Jak jsem již předeslal, tato situace byla jen do doby, než došlo k finanční krizi uvnitř Sazky. Vzhledem ke špatnému hospodaření Sazky a nadměrnému finančnímu zatížení, které s sebou nesla výstavba pražské Sazka arény, došlo nejprve k omezení přísunu financí akcionářům a posléze i k jejich úplnému ukončení. Společnost Sazka se dostala do konkurzu a po složitých jednáních ji odkoupil nový majitel. Ten nabídl sportovnímu prostředí, že po dobu 15 let bude akcionářům rozdělovat ročně rovným dílem cca. 300 mil. Kč. Tím by mohlo připadnout ČOS ročně cca. 25 mil. Kč. Bohužel představitelé akcionářů tuto nabídku nepřijali a doufali, že se vše vyřeší jiným pro ně výhodnějším způsobem. Nestalo se tak a přísun financí ze Sazky byl sportovnímu prostředí zcela uzavřen. ČOS nezbylo nic jiného, než prodat veškeré své akcie a získat tím alespoň část finančních prostředků zpět. K dnešnímu dni začala probíhat jednání o spolupráci nového vedení Sazky a ČOV, snad se tím podaří otevřít cestu i pro ostatní sportovní organizace. 2.3.5 Program Sokola pro léta 2007-2012 Ve zpracování této kapitoly mi velmi pomohly připomínky PeadDr. Jaroslava Nešpora, který se na vypracování tohoto programu v době jeho vzniku významně podílel. Tento program byl přijat na XIV. všesokolském sletu, jenž se uskutečnil v roce 2006. Ukazuje cesty a metody, jimiž se mají všechny složky řídit, aby bylo dosaženo zlepšení a zefektivnění 19

Dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a267533&klic=s6q8lc

20

sokolské činnosti. Dále aby Sokol držel krok se současným společenským vývojem, aby co největší měrou přispíval k pohybovému vyžití, ke zdravému životnímu stylu i rekreaci všech věkových kategorií od předškolních dětí až po seniory a pozitivně ovlivňoval výchovu dětí. Samotný program je rozčleněn do několika částí: I. Zaměření činnosti ČOS jako celku. II. Činnost na úseku (odboru) všestrannosti. III. Činnost na úseku (odboru) sport. IV. Činnost na úseku vzdělavatelském - společenském a kulturním. V. Činnost Ústřední školy ČOS. VI. Činnost na mezinárodní úrovni, zapojení do mezinárodních programů.

V dalších řádcích se podrobněji zmíním pouze o I., II. a IV. části programu, jelikož se mi ke zbývajícím nepodařilo sehnat dostatečné množství podkladů. I. Zaměření činnosti ČOS jako celku Jednotlivé roky budou motivovány velkými společnými akcemi organizovanými náčelnictvy odboru všestrannosti, odborem sportu, vzdělavatelským sborem a velkými akcemi žup. V celém období 2007-2012 bude celá ČOS věnovat zvýšenou pozornost těmto tématům: -

Práce s mládeží a pro mládež, vyhledávání a výchova nových cvičitelů a trenérů.

-

Posilování činnosti v rodinách, rozšíření nabídky činností pro různé věkové kategorie.

-

Práce se seniory a pro seniory.

-

Prevence pronikání negativních společenských jevů do sokolského prostředí (doping, drogy, obtěžování apod.).

-

Modernizace a lepší využívání komunikačních médií (internet, intranet, e-mail, tisk, video, foto aj.).

-

Zlepšení propagace sokolské činnosti mezi širší (nesokolskou) veřejnost.

-

Pořádání

tělovýchovných,

sportovních,

společenských

a

kulturních

pro příchozí. -

Pořádání „velkých“ sokolských akcí typu SokolGym, akademií a vystoupení k významným sokolským výročím.

-

Účast na akcích zahraničního sokolstva a jiných mezinárodních tělovýchovných a sportovních akcích (Gymnaestrády). 21

akcí

II. Činnost na úseku (odboru) všestrannosti V letech 2007-2012 budou náčelnictva sledovat tyto hlavní úkoly: -

práci s cvičiteli,

-

práci s mládeží,

-

práci se seniory,

-

posilování funkce rodiny - příprava společných akcí pro celou rodinu.

Systematická práce s cvičiteli: -

srazy a semináře (pravidelné ústřední srazy vedoucích cvičitelů jednotlivých složek, pravidelné oblastní srazy jednotlivých složek, odborné semináře s různou tématikou, cvičitelsko-vzdělavatelské semináře, setkání sokolských žen, setkání cvičitelů sokolského žactva, setkání Věrné gardy, turistická setkání, výlety a akce pobytu v přírodě),

-

školení cvičitelů (III.třída – župy, II. třída - ÚŠ ČOS, I. třída - FTVSUK, specializace),

-

stáže na akcích ISCA a festivalech, školení jiných organizací včetně FTVS UK atd.,

-

příprava odborných metodických materiálů (časopis Sokol - metodická část, metodické dopisy - samostatně vydávané, odborné publikace všeho druhu, cizojazyčná odborná literatura – překlady, videozáznamy, hudební nahrávky, přednášky a jejich záznamy),

-

podpora župních akcí všeho druhu (školení III. třídy - programy, metodické materiály, dále zajištění lektorů na vyžádání, místní veřejná cvičení, župní cvičení a slety, oblastní slety, pomoc při propagaci těchto akcí v ostatních župách a v časopise).

Systematická práce s mládeží a) Podpora všech aktivit týkajících se mládeže: a. závody, soutěže, přebory, b. pravidelná činnost pobytu v přírodě (vycházky, výlety, výběhy do přírody), c. malé i velké hry v přírodě a ve městě, srazy v přírodě, Závod zálesácké zdatnosti (ZZZ) a ochrana přírody, tábory, putovní tábory, využití různých přesunových prostředků (kolo, lyže, lodě apod.), 22

d. kulturní a společenské akce zaměřené na mládež (přednášky, návštěvy divadel a jiných kulturních akcí, dětské šibřinky atd.), e. setkávání sokolského žactva (v rámci župy i větších územních celků, celostátní setkávání ČOS, např. „Sokolský parník na Vltavě“, f. organizování a příprava velkých celostátních her s tématikou tělocvičnou, sportovní a vzdělavatelskou (plnění úkolů a norem na dálku - pro nezkušené je taková hra velkou pomocí, ovlivňuje totiž program žákovských cvičení), g. tábory ČOS (s různým zaměřením - výcvikové, sportovní, pobyt v přírodě, putovní tábory doma i v cizině pro vybrané mladé lidi z jednot a žup.

b) Ve výchovné práci: -

využívat zkušeností starších cvičitelů a cvičenců,

-

využívat metodických materiálů, časopisu Sokol a dalších sokolských publikací,

-

získávat zájemce o cvičitelskou práci již mezi cvičenci žákovského

-

a dorosteneckého věku,

-

soustředit se na jejich první školení (cvičitel-pomahatel IV. tř.) a zapojovat je do práce jako pomocné cvičitele,

-

těmto začínajícím cvičitelům zadávat samostatné úkoly a podporovat jejich iniciativu,

-

dbát na hygienu, vhodné oblečení a na slušné chování a vystupování na veřejnosti, všímat si jejich školního prospěchu,

-

výborným cvičencům, kteří mají předpoklady u cvičitelské práce zůstat, poskytnout i možnost účasti na mezinárodních akcích, letních i tréninkových táborech, sletech a gymnaestrádách v zahraničí apod.,

-

pro tyto věkové kategorie cvičenců získat nejlepší cvičitele a pravidelně je vzdělávat tak, aby jejich působení na mládež bylo co nejefektivnější.

Práce se seniory Těmto často osamělým lidem pobyt v sokolském kolektivu nahrazuje rodinu, poskytuje jim náplň života a udržuje je co nejdéle v aktivitě. Proto práci se seniory považujeme za velmi důležitou, a to jak po stránce zdravotní, tak po stránce společenského vyžití. Důležité je podporovat aktivitu těchto cvičenců a ukazovat jim, čeho všeho jsou

23

ještě schopni. Je žádoucí dodržovat několik doporučení: - soustředit se na dobrou organizaci a vhodný program cvičebních hodin, - v tělocvičné praxi se orientovat na zdravotní a vyrovnávací cvičení, - organizovat turistické vycházky, výlety, zájezdy, případně společné rekreační

pobyty v turistických zařízeních, spojených s méně nebo více náročnou turistikou, - vytvářet podmínky pro neformální i necvičební schůzky seniorů -Věrné gardy

(společenská setkání, přednášky na různá témata, společná návštěva divadel, výstav apod.), - zapojit seniory do organizačních a jiných potřebných prací v jednotách.

Posilování funkce rodiny a péče o ni: -

společné cvičební hodiny (závisí na materiálních podmínkách jednot - potřeba značného prostoru a dostatečného počtu cvičitelů),

-

vycházky a výlety, zájezdy, tábory a putovní tábory, společné zájezdy do ciziny, společné návštěvy kulturních akcí,

-

získávání rodičů ke společné přípravě akcí pro děti, získat děti k přípravě akcí.

IV. Činnost na úseku vzdělavatelském

Hlavní ideovou zásadou vzdělavatelské činnosti je obsahové naplnění sokolské výchovy, směřující ke zdůvodnění duchovní a fyzické všestrannosti, spojené s péčí o udržení oživení základních morálních hodnot. Ty jsou ve shodě s kodexem sportovní etiky a principů fair-play. Sokolu byla a je vlastní rovnoprávnost členů, tolerance, láska k druhým a k vlasti. Cílem sokolské výchovy je vzdělaný příslušník občanské společnosti, který ctí humanitní demokracii a odpovědně pracuje pro svůj stát. Společenská a kulturní činnost hraje v sokolských jednotách nezastupitelnou roli. Napomáhá vytvářet příjemné prostředí a jejím prostřednictvím je navazována spolupráce s jinými občanskými sdruženími v obcích a regionech. Za organizování, zajišťování, koordinaci a metodické řízení výchovné, kulturní, společenské a propagační činnosti jsou odpovědni vzdělavatelé tělocvičných jednot, vzdělavatelé a vzdělavatelské sbory žup a členové vzdělavatelského sboru COS.

24

Vzdělavatelská činnost zahrnuje několik víceméně samostatných oblastí činnosti: -

oblast společenskou,

-

oblast kulturní,

-

oblast výchovné práce a propagace,

-

oblast dokumentační a historickou.

Pro metodické řízení jednotlivých oblastí pracují na úrovni ČOS příslušné komise. Jejich koordinaci provádí Předsednictvo vzdělavatelského sboru ČOS v čele se vzdělavatelem ČOS. V letech 2007-2012 budeme věnovat ve vzdělavatelské činnosti zvýšenou pozornost aktuálním otázkám, a to zejména: -

systematickému vzdělávání činovníků Sokola, především školení a doškolování) nových činovníků na všech úrovních organizace),

-

soustavné spolupráci s tiskovým oddělením ČOS a redakcí časopisu Sokol,

-

prezentaci sokolské činnosti široké veřejnosti - všemi dostupnými prostředky,

-

metodickému řízení činnosti v oblasti boje proti drogám a jiným negativním jevům v naší společnosti (ve spolupráci se zdravotní komisí ČOS),

-

využití technických zařízení pro propagaci Sokola (internet, webové stránky),

-

činnosti seniorů a rozvíjení společenské činnosti v T. J,

-

organizaci společné a společenské činnosti sokolských rodin,

-

spolupráci s oběma náčelnictvy a s odbory sportu na úrovni žup i ČOS,

-

spolupráci s Ústřední školou ČOS a s příslušnými odbornými pracovníky a s pracovišti vysokých škol.

Společenská oblast sokolské činnosti: -

vypracování kalendáře pietních, vzpomínkových a společenských akcí, zajišťování účasti sokolských delegací na významných akcích,

- působení na župy, aby se účastnily společenských akcí v okruhu své působnosti, - vypracování metodického pokynu pro nošení sokolských krojů, používání

25

sokolských praporů a státních vlajek, -

reprezentace Sokola při veřejných shromážděních, významných akcích a slavnostech,

-

vyjasnění otázky reprezentačního oblečení sokolské mládeže pro slavnostní příležitosti.

Činnost sokolských kulturních těles a souborů: -

pořádání přehlídek divadelních souborů,

-

pořádání přehlídek sokolských loutkových divadel,

-

pořádání přehlídek sokolských pěveckých souborů,

-

pořádání přehlídek sokolských folklorních souborů,

-

vyhlášení Roku sokolské kultury,

-

účast sokolských hudebních těles v Roku české hudby,

Oblast výchovné práce a propagace: -

vzdělávání a výchova v sokolských župách a jednotách,

-

práce se seniory a pro seniory, příspěvek k naplňování jejich společenských potřeb,

-

působení na mládež včetně protidrogové problematiky,

-

publikační činnost,

-

využití technických zařízení při výchovné a propagační práci v Sokole (webové stránky, video a audionahrávky),

-

působení na širokou veřejnost - propagace sokolství, sokolských myšlenek a idejí,

-

spolupráce s náčelnictvy a odbory sportu, s ÚŠ ČOS i s odbornými pracovišti a pracovníky VŠ. 26

Oblast dokumentační a historická: -

příprava výstav věnovaných významným sokolským osobnostem a významným výročím (např. sokolský odboj za I. a II. světové války apod.),

-

pravidelné doplňování webových stránek ČOS,

- sokolské osobnosti, - důležitá a zajímavá výročí sokolských dějin, - historická výročí z českých a světových dějin. Závěr Příští šestileté období se bude nepochybně vyznačovat i nástupem nových mladších sokolských činovníků, cvičitelů a trenérů. Tato obměna je zákonitá a pro život každé organizace naprosto nevyhnutelná. Současným velkým úkolem starších bratří a sester je výchova této nové střední generace v takovém duchu, aby bylo dosaženo žádoucího pokroku ve všech oblastech sokolské činnosti při zachování sokolských tradic v duchu idejí zakladatelů Sokola i všech, kteří v celé jeho již 145leté činnosti i v nejtěžších dobách našeho národa přispěli k jeho rozkvětu. Je třeba, abychom projevovali úctu k sokolské historii a jejím tvůrcům a abychom v co největší míře přispěli k pokroku a rozvoji v současnosti i pro budoucnost 2.3.6 Všesokolské slety Významnou formou programu Sokola jsou tělovýchovná vystoupení, která mají u nás a zejména v Sokole dlouholetou tradici. Přispěly k tomu především úspěchy sletů a československých spartakiád. Obě tato vystoupení byla oceněna vysokým vyznamenáním – olympijským pohárem. Slety nemají jen ukazovat rozmanitost obsahu a úrovně vyspělosti cvičenců. Zdůrazňují přiměřenost a přístupnost obsahu řadovým členům, kteří svým vystupováním demonstrují svojí příslušnost k tělocvičné jednotě. Nemůžeme ani opomenout, že slety plní i úlohu propagační, proto programy sletů musí být promyšlené a dostatečně atraktivní pro širokou veřejnost tak, aby přilákaly nové členy do svých řad (Žižka, 2005). Do dnešního dne se konalo patnáct všesokolských sletů a šest spartakiád. Každý slet se konal k významné příležitosti a zároveň se každý slet stal něčím výjimečný. Bohužel mi

27

zaměření a rozsah práce více přiblížit všechna vystoupení nedovoluje, proto u sletů, které se konaly před rokem 1989, uvedu jen základní informace dle Žižky (2005) a více přiblížím až slety po roce 1989.

I. všesokolský slet (18. červen 1882) Slet se konal u příležitosti dvacátého výročí trvání první sokolské organizace Sokola Pražského na Střeleckém ostrově a cvičilo kolem 720 cvičenců.

II. všesokolský slet (28. - 29. června 1891) Konal se v prostoru nynější Stromovky. Jednalo se o první slet s hudebním doprovodem. Cvičilo na 2000 cvičenců.

III. všesokolský slet (28. červen – 1. červenec 1895) Konal se při příležitosti významné národní akce, tzv. Národopisné výstavy. Byl to první slet na Letenské pláni a tím započala tradice až do roku 1926. Cvičilo na 5000 cvičenců.

IV. všesokolský slet (29. červen – 1. červenec 1901) Slet se konal opět na Letné. Cvičilo 6705 mužů, 1988 dorostenců a 867 žen. Bylo to největší vystoupení ženských tělocvikářek v dějinách moderní evropské výchovy.

V. všesokolský slet (16. - 23. červenec 1907) Na sletu cvičilo 7600 mužů, 2500 žen, 500 žákyň, 1800 žáků, 500 dorostenců a několik desítek zahraničních cvičenců. Tento slet zavedl tradici předletových dnů.

VI. všesokolský slet (9. červen – 1. červenec 1912) Byl největší akcí, která se kdy na Letné konala. V hlavní dny se cvičení účastnilo 18 000 mužů a 5600 žen. V roce 1910 ocenil olympijský výbor pořadatele sletu Olympijským pohárem, největším vyznamenáním tělovýchovných a sportovních organizací na světě.

VII. všesokolský slet (6. červen - 30. červen 1920) Poslední slet na Letné. Byl prvním poválečným sletem. V hlavní dny cvičilo na 27 000 mužů a 23 000 žen. Jednou z největších novinek bylo i cvičení čs. armády, kterou Sokol zastoupil v říjnu 1918.

28

VIII. všesokolský slet (5. červen – 29. červen 1926) Poprvé se slet konal na Strahově. Sice vybudování tohoto stánku bylo velmi nákladné, ale počítalo se s tím, že Strahov bude sloužit i jiným účelům, než jsou slety. Hlavních dnů se zúčastnilo 30 000 mužů a 24 800 žen, 4800 seniorů a před hlavními dny více jak 28 000 dětí.

IX. všesokolský slet (1932) Slet se uskutečnil v jubilejním roce 100. výročí narození Dr. Miroslava Tyrše. Na tomto sletu celkově cvičilo 190 000 cvičenců všech věkových kategorií.

X. všesokolský slet (1938) Manifestační slet, který vyjadřoval odhodlání bránit demokracii v naší zemi. Nebezpečí války symbolizovala i nejpopulárnější sletová skladba „Přísaha republice“. Sletový program trval několik týdnů a celkově cvičilo 348 086 cvičenců. Většina organizátorů sletu skončilo na popravištích a v koncentračních táborech.

XI. všesokolský slet (1948) Na dlouhá léta poslední slet ČOS. Slet se stal politickou manifestací proti komunistickému režimu. Celkově cvičilo na 585 000 cvičenců všech věkových kategorií. Byla to nejvýznamnější tělovýchovná akce celé historie tehdejší tělesné výchovy.

XII. všesokolský slet (1994) Tento slet byl prvním po dlouhých 46 letech. Volba místa padla na velký Strahovský stadion, na kterém probíhaly spartakiády. V záplavě euforie si činovníci Sokola asi neuvědomili, že Strahov byl ve značně zchátralém stavu. Chtěl-li zde Sokol tedy slet uskutečnit, musel poměrně značně investovat do rekonstrukce. Celkové náklady na opravy se vyšplhaly k 45 mil, což byla polovina celkového rozpočtu na slet. Část financí se pokusil Sokol získat loterií (Růže pro slet), ale tato snaha skončila neúspěchem, protože stírací losy se tiskly v Kanadě a dovážely se odtud až k nám. Zde se však musely prodávat za vysokou cenu a tím se značně snížila poptávka. Na konci sletu se celkový dluh vyšplhal na 82 mil. Sice to byla poměrně tvrdá rána pro sokolský rozpočet, ale vše se podařilo do roku 2000 zdárně splatit a rozpočet konsolidovat.

29

I přes značnou finanční náročnost slavil slet obrovský úspěch. Cvičení vysílala Česká televize, byly vydány speciální série známek (obr. 3), byly vytisknuty krásné propagační materiály (obr. 4) a samotnému cvičení s tribuny přihlížel i prezident Václav Havel. Prahou před samotným vystoupením prošel obrovský průvod. Celkově na sletu cvičilo 25 000 cvičenců., mezi nimi i 1800 zahraničních sokolů. Tento slet úspěšně oživil tradici sletů a zároveň veřejnosti ukázal, že Sokol je zpět a v plné síle. Obr. č. 3 Známka

Obr. č. 4 Plakát

Zdroj: http://sokol.wz.cz

Zdroj: http://sokol.wz.cz

XIII. všesokolský slet (2000) Slet byl nazván "Sletem dobré vůle a naděje". Konal se i přes předchozí neblahé finanční problémy znovu na Strahově, ale už jen na malém stadionu Evžena Rošického v rámci "Národních dnů sportu a kultury 2000". Slet byl zahájen prezidentem ČR Václavem Havlem. Na sletu vystoupilo 21 540 cvičenců (obr. 5), mezi kterými byli, jako již tradičně, i cvičenci ze zahraničí. Celý sletový týden, ve kterém proběhla spoustu vystoupení, výstav, řada kulturních a společenských akcí, byl zakončen dvěma odpoledními vystoupeními. Národním sletovým večerem a sletovým průvodem.

30

Obr. č. 5 Vystoupení žen na XIII. všesokolském sletu

Zdroj: Žižka, 2005

XIV. všesokolský slet (1. – 6. červen 2006) Slavnostní zahájení proběhlo v rámci programu Sokol Gala. Následoval již tradiční průvod Prahou, kterého se účastnilo na 20 000 lidí. Byl otevřen Tyršův dům, kde probíhal kulturní i sportovní program. Na prvním programu hromadných skladeb na stadionu Evžena Rošického vystoupilo 9 107 cvičenců. Velkou pozornost sklidili hendikepovaní sportovci. Přítomen druhému programu byl i prezident ČR Václav Klaus, který zároveň poděkoval za vřelé přijetí a ocenil vysokou úroveň všech vystoupení. Celkově vystoupilo v rámci obou dnů na 21 281 cvičenců. Tento slet vyšel Sokol poměrně draho. Důvodem bylo, že na slet byla slíbena dotace ve výši 65 mil. Kč od Vlády ČR. Jelikož se o této informaci všeobecně vědělo, došlo k tomu, že jen pronájem a opravy malého Strahovského stadionu byly značně předražené a v dalších oblastech tomu nebylo jinak. Celkově stál slet cca. 90 mil. Oficiální logo sletu můžeme vidět na obrázku č. 6.

31

Obr. č. 6 Oficiální logo XIV. všesokolského sletu

Zdroj: Žižka, 2005

XV. všesokolský slet (1. - 6. červenec 2012) Zatím poslední slet se konal při příležitosti 150. výročí založení Sokola. Hlavní týden oslav začal, jako již tradičně, slavnostním průvodem Prahou. Následovala mše (celebruje kardinál Dominik Duka) v chrámu sv. Víta. Ke slavnostnímu zahájení došlo v divadle ABC. Proběhl i tzv. Sokol Gala, který se při minulém sletu těšil velkému ohlasu a zdá se, že se zrodila nová sletová tradice. Hromadné skladby proběhly ve dvou programech a dnech z finančních důvodů v Synot Tip Aréně ve Vršovicích. Záštitu nad oslavami 150. výročí založení Sokola převzal prezident ČR Václav Klaus a samotný slet zaštítil primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda. Sletu se zúčastnilo 10 500 cvičenců20. Tento slet stál 36 mil. Veškeré náklady byly pokryty prodejem výročních známek, pohlednic (obr. 7) a medailí, na kterých se vydělaly 2 mil., účastnickým poplatkem pro cvičící, vstupným, které utržilo 2 mil., dotací od MŠMT ve výši 10 mil. a dalšími dotacemi a příspěvky od různých subjektů. Dá se tedy říci, že tento slet byl poměrně úsporný.

20

http://www.vsesokolskyslet2012.eu/program-oslav-150-let (vyd. 23.březen 2003)

32

Obr. č. 7 Pohlednice k XV. všesokolskému sletu

Zdroj:Sokol.eu

XVI. všesokolský slet se plánuje na rok 2018 a měl by být oslavou 100. výročí samostatnosti, vzniku Československé republiky. 2.3.7 Struktura a organizace Sokola ČOS je dobrovolný a nezávislý demokratický spolek. Jeho organizace vychází z vyššího územního samosprávného uspořádání, což jsou kraje. Na území České republiky se vytvořilo 14 krajů. V každém kraji je podle podmínek určitý počet sokolských žup. V současné době je v ČR 42 sokolských žup. Tělocvičné jednoty (dále jen T. J.) Sokol mohou být sdruženy pouze v župě, která leží na území shodného kraje. Členství v ČOS je individuální a vzniká přijetím do jedné z T. J. Sokol. ČOS má tři organizační stupně: Tělocvičné jednoty Sokol, sokolské župy a ústřední orgány ČOS. Tělocvičná jednota je základním organizačním článkem ČOS. V ní se uskutečňuje tělovýchovný, sportovní, kulturní a společenský program Sokola. Jednota jako právní subjekt vzniká dnem rozhodnutí předsednictva výboru ČOS o přijetí a její registrací. Má vlastní majetek. Činnost se organizuje v odborech všestrannosti, odborech sportu, vzdělavatelském sboru a dalších útvarech podle podmínek jednoty. Jednota má své řídící orgány. Nejvyšší

33

orgán T. J. je valná hromada, která rozhoduje o zásadních otázkách činnosti a zásadních otázkách hospodaření (Žižka, 2005). Sokolská župa je sdružení jednot podle krajů, jejich založení může iniciovat T. J. nebo předsednictvo ČOS, které následně i župu registruje. Vlastní činnost župy je organizována v odborech, sborech a komisích. Má stejné řídící orgány jako tělocvičná jednota, tedy Výbor jako statutární orgán, dále Předsednictvo, které vykonává operativní řízení a Kontrolní komise, které slouží ke kontrole a řešení sporů. Je spojovacím, koordinačním i řídícím článkem mezi ústředními orgány ČOS a jednotami. Župa zanikne, usnesou-li se na tom nejméně dvě třetiny jednot sdružených v župě. Všechna majetková práva připadnou ČOS. Ústřední orgány ČOS jsou souborem útvarů, které zajišťují činnost ČOS jako celku. Ústředními orgány ČOS jsou: Sjezd ČOS jako nejvyšší orgán ČOS. Usnesení sjezdů jsou závazná pro všechny členy a orgány na všech organizačních stupních ČOS. -

Výbor ČOS rozhoduje v období mezi sjezdy o všech věcech, které nejsou vyhrazeny sjezdu. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro všechny organizační jednotky ČOS i pro předsednictvo ČOS. Výbor ČOS usměrňuje činnost žup, rozhoduje o územním uspořádání žup, svolává sjezd ČOS a další.

-

Předsednictvo výboru ČOS (PV ČOS) je statutárním orgánem ČOS. Je odpovědné výboru ČOS a řídí činnost ČOS v období mezi sjezdy a rozhoduje o všech věcech, které nejsou podle stanov ČOS vyhrazeny jinému orgánu.

-

Kontrolní komise ČOS je nezávislý orgán a její členové jsou voleni sjezdem a odpovídají sjezdu.

-

Smírčí komise ČOS je orgán pro řešení sporů spolkového života mezi orgány ČOS a jejich členy a mezi župami. ČOS zanikne, usnesou-li se na tom na sjezdu k tomu účelu svolaném nejméně dvě třetiny vyslanců a delegátů na sjezdu přítomných.

Činnost organizačních jednotek a ústředních orgánů ČOS může být zajišťována dobrovolnými i placenými pracovníky. Základním dokumentem, z něhož musí vycházet všechny řády, spolkové normy, předpisy a rozhodnutí, jsou stanovy ČOS. Podle nich musí ve svých oddílech, odborech, sborech a dalších útvarech pracovat všichni cvičitelé, trenéři, vzdělavatelé a činovnicí (Žižka, 2005).

34

Ústředí ČOS se dále dělí na programové útvary, kterými jsou: Odbor všestrannosti, Odbor sportu a Vzdělavatelský odbor. V příloze č. 8 vidíme schéma struktury ústředních orgánů ČOS.

Odbor všestrannost

V tomto odboru (příloha č. 9) jsou registrovány zhruba 2/3 všech členů, takže co do počtu je největším odborem ČOS. Jeho náplní je především cvičení po vzoru M. Tyrše, což znamená cvičení pro běžné lidi, kteří dělají sport pro zábavu a vlastní fyzické a duševní obohacení. Nemají tedy ambici stát se vrcholovým sportovcem. Dochází zde mimo jiné k rozvoji koordinačních schopností a kompenzaci jednostranného zatížení. Cílem je zdravý, zdatný a morálně silný člověk. Řízení metodické činnosti v odborech všestrannosti: -

sbor náčelníků ČOS – sbor náčelnic ČOS,

-

náčelnictvo (mužů, žen),

-

cvičitelské sbory,

-

komise náčelnictva.

Řízení metodické činnosti v župě: -

sbor náčelníků župy - sbor náčelnic župy,

-

náčelnictvo (mužů, žen),

-

cvičitelské sbory,

-

komise náčelnictev.

Pro řízení metodické činnosti v župách (příloha č. 10) se vytvářejí stejné útvary jako v ústředí. Musí se ovšem přihlédnout k místním podmínkám, kterými jsou především počty jednot s odbory všestrannosti v dané župě. Z řídících útvarů musí být ustanoveno náčelnictvo jako nejdůležitější článek přenosu informací z ústředí do odborů všestrannosti T. J. a zpět. Podle podmínek mohou pracovat obě náčelnictva společně. Řízení metodické činnosti v jednotě: -

náčelnictvo odboru všestrannosti v T. J. (náčelnictvo mužů, náčelnictvo žen ve velkých T. J.), cvičitelské sbory náčelnictva,

-

komise náčelnictva.

Činnost v T. J. (příloha č. 11) řídí náčelník a náčelnice. Náčelník, náčelnice a vedoucí cvičitelé jednotlivých oddílů tvoří náčelnictvo, které podle místních podmínek, především 35

podle počtu oddílů a cvičenců, ustanovuje další činovníky nutné pro plynulou a systematickou práci odboru. Velká sokolská jednota organizuje a řídí metodickou činnost podobně jako župa (Žižka, 2005). Odbor sportu ČOS Postupem času i v Sokole sílila poptávka zejména mladších cvičenců po sportech. Přes odmítavý postoj některých dřívějších představitelů Sokola, kteří tvrdili, že v Sokole by se mělo cvičit pro radost a ne pro nějaký vrcholový výkon, se podařilo sportům do Sokola proniknout. V posledních letech byla sportovní základna tak velká, že vyvstala potřeba sport v Sokole nějak organizovat a vznikl Odbor sportu (příloha č. 12), který dal této činnosti pevný řád a začlenil sporty do jednot a žup. K dnešnímu dni je v odboru sportu registrována cca 1/3 všech cvičenců. Co do množství členů je druhý největší. Schéma organizační struktury Odboru sportu je součástí přílohy. Sporty v ČOS můžeme dle Žižky (2005) rozdělit následovně: -

Činnost sportovních oddílů registrovaných v ČOS a v příslušném sportovním svazu – s účastí ve svazových sportovních soutěžích.

-

Činnost sportovních oddílů registrovaných pouze v ČOS. Tyto oddíly nemají potřebnou výkonnostní úroveň pro účast ve svazových soutěžích. V ČOS se postupně vytvářejí podmínky pro zvyšování výkonnosti pro lepší umístění v soutěžích.

-

Sportovní činnost v rámci oddílů všestrannosti. Tato sportovní činnost je vedena cvičitelskými sbory tělovýchovných jednot v rámci odborů všestrannosti.

-

Péče o sportovně talentovanou mládež a vrcholové sportovce.

Vzdělavatelský sbor ČOS „Základním posláním vzdělavatelů (vzdělavatelských sborů) je výchova a vzdělávání členstva v duchu sokolských idejí, podpora a realizace usnesení a závěrů sjezdů, výborů a předsednictev, organizace kulturní a společenské činnosti, budování knihoven, archivů a péče o historické tradice Sokola na všech organizačních stupních ČOS.“ (Žižka, 2005, s. 56) 36

Vzdělavatelský sbor ČOS (příloha č. 13) je nejmenším programovým útvarem v ČOS. Do vzdělavatelského sboru patří i spousta velmi kvalitních divadelních, loutkových, folklorních, hudebních a mnoho dalších skupin, které obohacují duševní stránku člověka. A to je právě jedna z největších předností, které Sokol má. Nabízí vyžití jak duševní, tak i tělesné všem věkovým kategoriím. 2.3.8 Sokol dnes Sokol je celostátní, dobrovolná, tělocvičná, sportovní a společenská organizace, jejímž posláním je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. Cílem činnosti ČOS je přispívat ke zvyšování duchovní, kulturní fyzické úrovně naší demokratické společnosti prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, výchovy k mravnosti, společenské a kulturní činnosti.21 „Sokol je demokratickou organizací založenou na dobrovolné kázni, přátelství, spolupráci a toleranci k demokratickým názorům druhých. Ve své praktické činnosti se opírá zejména o cvičitele, trenéry, vzdělavatele, členy výborů tělocvičných jednot, sokolských žup v krajích a ústředních orgánů ČOS. Jejími důležitými oporami jsou Ústřední škola ČOS a časopis Sokol. Sokolská organizace plní důležitou roli i na úseku mezinárodní spolupráce podobných a příbuzných organizací v Evropě i v zámoří. Česká obec sokolská je tedy významnou demokratickou silou v České republice i ve sjednocující se Evropě.“ (Hodaň, 2004, s. 76) Jak můžeme vidět z tabulky v příloze č. 14, má Sokol v současné době 183 330 členů v 42 župách a 1125 jednotách a je čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením v České republice. Odbor sportu nabízí na 80 sportů v 1619 oddílech s 54 970 cvičenci. Samotné členění podle žup i jednotlivých sportů je součástí přílohy č. 15 a 16. Pokud se podíváme na strukturu členské základny (obr. 8), zjistíme, že názor na Sokol jako organizaci plnou „starých“ lidí není opodstatněný, protože 51 % členské základny tvoří členové mladší 26 let.

21

www.sokol.eu [cit. 23.března 2013]

37

Obr. č. 8 Struktura členské základny |ČOS

Zdroj: propagační materiál ČOS

Odbor všestrannosti je co do počtu největším programovým útvarem. Spadají pod něj 2/3 všech členů Sokola. Sdružuje z valné části členy, kteří nechtějí sportovat vrcholově. Zdravé uplatnění v nich najdou i méně nadaní cvičenci včetně tělesně nebo duševně handicapovaných. Cvičenci jsou rozděleni do oddílů podle věku: nejmladší děti s rodiči, předškoláci, mladší a starší žactvo, dorost a dospělé členstvo. Starají se o ně dobrovolní cvičitelé, což je v Sokole tradicí. Odbor vzdělavatelský je nejmenším programovým útvarem. Zabývá se zejména činností společensko–kulturní a vzdělavatelskou. Je to zároveň odbor, který Sokol velmi významně odlišuje od ostatních tělovýchovných organizací. Zahrnuje různé divadelní a folklorní soubory, loutková divadla, pěvecké sbory, ale i Ústřední školu, která zajišťuje kurzy, školení a semináře nejen pro členy ČOS. Tímto odborem je vydáván i časopis Sokolský vzdělavatel. V roce 2004 se dostalo Sokolu velmi významného ocenění. Na mezinárodní konferenci ministrů a vyšších úředníků pro sport převzal tehdejší starosta ČOS Jaroslav Bernard Mezinárodní cenu Pierra de Coubertina22 (obr. 9), kterou ČOS udělil Mezinárodní výbor pro fair-play při UNESCO. Sokol tím ukázal mimo jiné i to, že není archaickou organizací, která se do dnešní sjednocené Evropy nehodí. Potvrzuje to i analýza materiálů

22

Nejvíce známý jako zakladatel moderních olympijských her.

38

Rady Evropy23, kterou provedl Hodaň (2004). Z analýzy je zřejmé, že mnohé z toho, co bylo Radou Evropy „objevováno“ až v posledních letech, bylo Sokolu vlastní již o sto let dříve. Ve všech vyjádřených bodech analýzy také dochází k souladu se základní sokolskou linií. Z analýzy také vyplývá, že tento zásadní soulad by neměl být argumentem pro to, aby se Sokol stal organizací neměnnou, ale právě naopak. Vznikl jako organizace moderní ve svém vývoji reagující na vývoj kulturně-společenský i politický. A právě tato schopnost reflexe byla vždy znakem jeho modernosti. Na mezinárodním poli je Sokol členem ISCA a v rámci této spolupráce dochází k čilým mezinárodním stykům, např. stážím mladých cvičitelů v zahraničí, k účasti na mezinárodních odborných konferencích, festivalech apod. Dále je členem Světového svazu sokolstva.

Obr. č. 9 Mezinárodní cena Pierra de Coubertina

Zdroj: sokol.eu

23

Je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Vatikánu a 6 sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany.

39

3 Empirická část Pokud se podíváme na názory, jaké panovaly o Sokole před deseti lety, zjistíme, zvláště díky výzkumu Hodaně (2003), že minulost Sokola je vnímána velmi pozitivně, ale současnost a budoucnost je hodnocena velmi kriticky. Tato kritika však není negativistická. Naopak poukazuje na chyby, které by mohly být překážkou dalšího rozvoje. „Souhrnně lze konstatovat, že Sokol a jeho „ideologie" jsou posuzovány, bez ohledu na věk a jakoukoliv jinou podmíněnost, velmi pozitivně. Zejména jeho podstata, důvody vzniku a jeho prezentace jsou vyjadřovány kladnými pojmy. Záporné názory jsou velmi výjimečné. Přitom je Sokol velkou většinou respondentů chápán jako organizace velmi specifická, odlišná od všech ostatních organizací zabývajících se tělesnými cvičeními, plnící významné celospolečenské funkce, jejichž šíře je značná.“ (Hodaň, 2003, s. 70) Naproti tomu je složitější hodnotit současnost a budoucnost Sokola. „Sokol je i nyní vnímán jako organizace, která je pro svoji specifičnost v současné době velmi potřebná. Přitom je však také velmi zřetelně poukazováno na nedostatky a chyby, kterých se Sokol po svém obnovení dopustil. Je vyjadřována i řada podmínek, které je podle respondentů z hlediska rozvoje Sokola třeba splnit. Je zajímavé a pro Sokol významné vyjadřování skutečnosti, že „sokolství" dokázalo i v dobách totality udržovat určitou úroveň některých částí společnosti.“ (Hodaň, 2003, s.70) Z této analýzy vyplynula další řada podnětných odpovědí. Například, že názor na dobrovolnost, která je dnes v rozporu s konzumní společností, se značně různí. Jedni vidí dobrovolnost Sokola jako velkou výhodu, ale jiní zase vidí kvalitu jen v produktech a činnostech, které jsou prodávány za peníze. Dalším problémem je pojetí dnešní tělesné kultury. Většina lidí vnímá tělesnou kulturu už jen jako vrcholový sport. Sport, který jim přináší finanční zajištění, prestiž. Proč tedy mají chodit dobrovolně po večerech někde cvičit, když z toho nebudou nic mít? Z dobrovolného cvičení se pomalu stává „nutné zlo“, které kupříkladu děti musí nějak přetrpět ve školách. Hodaň (2003) ve své analýze zjistil, že jako velmi citlivé je vnímáno historické období Sokola od roku 1948 do roku 1989. Měli sokolští cvičitelé pracovat v ČSTV, nebo ne? To jsou jen některé otázky a odpovědi, které mě přivedly na myšlenku zjistit, jak se tato situace změnila za posledních deset let. K tomuto účelu jsem využil metodu dotazování.

40

3.1 Průzkum dotazováním Záměrem mého šetření je zjistit názory současné populace na sokolství a smysluplnost Sokola v dnešní době. Dále jaký je vztah mezi jednotlivými body anamnézy (pohlaví, vzdělání, věk) a získanými odpověďmi. Zároveň poodhalit, jak vidí Sokol v dnešní době samotní představitelé Sokola, jak se staví k obnově Sokola po roce 1989, k dobrovolnosti uvnitř Sokola, zavádění nových sportů a co soudí o současné propagaci Sokola. Jelikož jsem se rozhodl zkoumat postoj k Sokolu veřejnosti a představitelů Sokola, musel jsem sestavit dva odlišné dotazníky. Postup práce byl následující: příprava dotazníku, organizace dotazování, zpracování dotazníků, vyhodnocení a formulace závěrů.

3.1.1 Zadání dotazníku pro veřejnost Pro získání informací od veřejnosti jsem použil elektronické dotazování. V dotazníku jsem využil jak otevřených, tak uzavřených otázek (výběrové otázky, otázky s vyznačením pořadí důležitosti a otázky polouzavřené). Nejdříve jsem provedl předvýzkum, ten měl formu kontrolního dotazníku, který jsem rozeslal známým a požádal je o zpětnou vazbu. Na jejich upozornění jsem některé otázky přepracoval a připravil finální dotazník. Finální dotazník (příloha č. 17) se skládal ze tří částí: průvodního textu s prosbou o vyplnění, úvodní anamnézy a samotných otázek. Celý dotazník byl vytvořen pomocí internetových stránek www.survio.com. Takto vytvořený dotazník, který byl v elektronické podobě, jsem umístil na mé facebookové stránky, kde jsem požádal přátele, aby ho vyplnili a sdíleli dál. Dále jsem s jejich svolením umístil odkaz na jejich stránky. Protože jsem si byl vědom, že okruh mých přátel tvoří převážně mladší generace, musel jsem několik dotazníků vytisknout a obejít s nimi spoluobčany města Brtnice a Jihlava. Záměrně jsem rozdával dotazníky lidem tak, aby výsledné věkové rozložení respondentů bylo co nejvyrovnanější. Na obrázku č. 10 vidíme, jaký způsob vyplňování dotazníku byl nejpoužívanější.

41

Obr. č. 10 Způsob vyplňování

Papírové dotazníky

Přímý odkaz

Facebook 0 Počet vyplnění

50

100

Facebook 296

150

200

Přímý odkaz 117

250

300

350

Papírové dotazníky 73 Zdroj: vlastní

Vzhledem k formě dotazníku je zcela logické, že nejvíce odpovědí bylo získáno právě na Facebooku a formou přímých odkazů. Papírové dotazníky byly využity jen pro doplnění chybějících věkových skupin. Při sestavování dotazníku jsem si byl dobře vědom (díky cvičnému dotazníku), jak je dnešní doba uspěchaná, a počítal jsem s tím, že bude ze strany respondentů velká neochota vyplňovat dotazníky, které budou zbytečně zdlouhavé a jejich vyplnění bude zabírat více času. Proto jsem se snažil dotazník sestavit tak, aby ho bylo možné vyplnit do deseti minut. Na obrázku č. 11 vidíme, do jaké míry se mi podařilo svůj cíl splnit. Obr. č. 11 Čas potřebný k vyplnění dotazníku

21% 2 - 5 min. 52%

5 - 10 min. 10 - 30 min.

27%

Zdroj: vlastní

42

Jak je z grafu patrné, 79 % respondentů respondent bylo s vyplňováním ňováním dotazníků dotazník hotovo do deseti minut. Jsem rád, že se mi podařilo poda sestavit dotazník azník tak, aby byl zodpovězený zodpov v poměrně krátkém čase a zbytečně zbyte respondenty neobtěžoval.

Velmi zajímavou zpětnou zpětnou vazbou mi byla informace o poměru pom dokončených a nedokončených ených dotazníků. dotazníků Do této tabulky jsou zařazeny i tištěné ěné dotazníky, které jsem předával osobně. V tabulce č. č 2 vidíme, jaké procento dotazníkůů bylo zodpovězeno. zodpov Tab. č. 2 Procento dokončených čených dotazník dotazníků

Arch

Zobrazeno

Zodpovězeno

Zodpov odpovězeno v %

Celý dotazník

542

486

89,67% Zdroj: vlastní

Myslím, že téměř ěř 90 % zodpovězených dotazníků je velmi dobrý výsledek, výsledek který vypovídá o tom, že název a průvodní text byl dobřee formulován, protože dobře dob motivoval respondenty k vyplnění. Charakteristika souboru Celkový počet čet správně zodpovězených dotazníků činí 486. Jak můžeme mů vidět na obrázku č. 12, je tvořen řen z 63 % muži a z 37 % ženami. Obr. č. 12 Pohlaví respondentů respondent

Žena 37%

Muž 63%

Zdroj: vlastní

43

Věk respondentů (obr. 13) hraje ve výsledcích tohoto výzkumu poměrně pom důležitou roli, proto jsem věnoval ěnoval velkou pozornost tomu, aby byly dostatečně dostatečně zastoupeny všechny věkové kategorie. Obr. č. 13 Věk respondentů 71 a více let 56 - 70 let 46 - 55 let 31 - 45 let 19 - 30 let do 18 let 0

50

do 18 let Počet odpovědí

62

100

19 - 30 let 181

31 - 45 let 91

150

46 - 55 let 79

200

56 - 70 71 a více let let 52 21 Zdroj: vlastní

Obrázek č.. 13 jen potvrzuje skutečnost, skute kterou jsem už předesílal ředesílal v úvodu kapitoly. Drtivá většina odpovědí ědí byla z internetu, kde odpovídaly převážněě mladší věkové v skupiny. Naproti tomu starší věkové ěkové kové skupiny jsem získal pomocí papírových dotazníků. dotazník Z výsledků je však patrné, že i přes řes mou snahu zůstaly z starší věkové kové skupiny zastoupeny poměrně pom málo. Na obrázku č. 14 vidíme vidí rozdělení z hlediska vzdělání. lání. Nejvíce zastoupenou skupinou byli respondenti s vysokoškolským vzděláním. vzd Tato skutečnost čnost je dle mého názoru zapříčiněna na vyšším zájmem této skupiny o danou problematiku a jistě jist také tím, že se v mém okolí, tudíž i přátelích, h, nachází velké množství vysokoškolsky vzdělaných vzdělaných lidí. Obr. č. 14 Vzdělání ělání respondentů respondent Vysokoškolské Středoškolské s… Vyučen Základní 0

Počet odpovědí

50

100

Základní

Vyučen

89

118

150

200

Středoškols Vysokoškol ké s ské maturitou 132 147 Zdroj: vlastní

44

3.1.2 Vyhodnocení dotazníku pro veřejnost V této části budu prezentovat získaná data. Nejprve ukážu celkové odpovědi respondentů na jednotlivé otázky a následně odpovědi na otázky ve vztahu k jednotlivým bodům anamnézy.

Na obrázku č. 15 vidíme, jak velký význam přikládají respondenti současným mnou vybraným sportovním organizacím. Zde museli respondenti, kteří vyplňovali dotazník na internetu, přesunout jednotlivé organizace kurzorem myši, a respondenti, kteří vyplňovali papírové dotazníky, hodnotili významnost číselně (jako ve škole, kde jednička znamenala největší význam a pětka nejmenší). Čím je hodnota ve sloupci vyšší, tím je vyšší i význam organizace. Obr. č. 15 Význam jednotlivých organizací 3,50 3,00 3,00

2,50 2,00

2,84

2,17

1,50 1,00

1,19

1,00

0,50 0,00 Orel

Sokol

Český olympijský výbor

Český svaz tělesné výchovy a sportu

ASC Dukla

Zdroj: vlastní

Výsledné odpovědi na tuto otázku mě nijak nepřekvapily. Myslím, že vítězství ČOV je zapříčiněno zejména dvěma faktory. Nedošlo k jeho zrušení v dobách komunismu a tím zůstal v povědomí většiny věkových skupin respondentů. Dalším faktorem je jistě to, že je každé dva roky spojován s velmi populárními Olympijskými hrami. Druhé místo ČSTV pro mě také není překvapením, a to hlavně z důvodu dominantního postavení v dobách komunismu a posléze i v dobách dnešních. Třetí místo pro Sokol není vůbec špatný výsledek vzhledem k více než čtyřicetiletému zákazu v období komunismu.

45

Otázka č. 5: V jakém roce vznikl Sokol? Tuto otázku (obr. 16) jsem zařadil za proto, abych zjistil, jaké mají respondenti povědomí pov o základním letopočtu čtu sokolské historie. Záměrně Zám jsem zde zařadil řadil i možnost „nevím“, abych respondentům m nenutil pouze konkrétní odpovědi. odpov Obr. č. 16 V jakém roce vznikl Sokol?

1873 19%

Nevím 7%

1848 13%

1862 61%

Zdroj: vlastní

Výsledkem kem jsem byl poměrně pom potěšen, šen, protože správnou odpověď odpov zvolilo 61 % respondentů.. Myslím, že to jen potvrzuje, že historie Sokola je i v dnešní době dob ve společnosti docela známá.

Otázka č.. 5: Kolikrát byl Sokol ve své historii zrušen nebo zakázán? Následující otázka (obr. 17) měla, stejně jako předchozí, za cíl zjistit úroveň znalostí sokolské historie. Myslím, že odpověď odpov nepatří mezi úplně známé a její znalost vyžaduje hlubší povědomí domí o sokolské historie nebo vysokou úroveň úrove všeobecných znalostí. Obr. č. 17 Kolikrát olikrát byl Sokol ve své historii zrušen nebo zakázán? 5 krát 2%

Nevím 7%

4 krát 35%

3 krát 56%

Zdroj: vlastní

46

Zde jsem byl opravdu potěšen, pot že správnou odpověď ěď zvolila více jak polovina respondentů (56 %).

Otázka č.. 6: Kdo byl prvním starostou Sokola? Poslední otázka (obr. 18), jež se věnuje v nuje znalostem historie Sokola, je z mého pohledu poměrně záludná. Schválně jsem jí zařadil jako poslední z historicky zaměřených zaměř otázek. Obr. č. 18 Kdo byl prvním starostou Sokola? Antoním Benjamin Svojsík 11%

Nevím 6%

Jindřich Fügner 26%

Miroslav Tyrš 57%

Zdroj: vlastní

Myslím, že takový výsledek se dal očekávat, o ekávat, protože M. Tyrš je všeobecně všeobecn pokládán za hlavního zakladatele a představitele př Sokola a zároveň je to možná jediná osobnost, kterou si většina tšina populace ve spojení se Sokolem vybaví. Tím pádem se se odpověď M. Tyrš jako první starosta vysloveněě nabízí. Informace, že prvním starostou Sokola byl J. Fügner, je dosti neznámá a málo prezentovaná. Z těchto tří říí historických otázek mohu vyvodit následující závěry. záv Je logické a pochopitelné, že s rostoucí obtížností obtížností otázek klesala i procentuální správnost odpovědí. odpov Zároveň mě překvapila ekvapila úroveň úrove znalostí historie Sokola. Vzhledem k tomu, že byl prakticky čtyřicet icet let mimo veškeré společenské spole dění a ve škole se o něm m žáci dozvídali dosti zkreslené informace, je pro měě výsledek těchto t tří grafů příjemným překvapením. ekvapením. Otázka č.. 7: Kdo je starostou Sokola dnes? V této části ásti dotazníku jsem se zaměřil zam na současnost asnost Sokola. První otázku ze současnosti asnosti (obr. 19) jsem pokládal za poměrně pom lehkou, protože je to více než aktuální informace.

47

Obr. č. 19 Kdo je starostou Sokola dnes? Nevím 13%

Miroslav Jansta 31%

Hana Moučková 17%

Stanislav Juránek 39%

Zdroj: vlastní

Upřímně řřečeno čeno jsem tento výsledek nečekal. ne ekal. Je pravdou, že jsem do možností zařadil za relativně známé osobnosti S. Juránka (starosta (starosta Orla a senátor) a M. Janstu (předseda (p ČSTV), ale že první starostka Sokola H. Moučková Mou bude mít nejméněě hlasů, ů, mě velmi překvapilo. Hned na první otázce zjišťuji, že úroveň úrove znalostí historie Sokola je paradoxně paradoxn mnohem větší než znalost současnosti.

Otázka č.. 8: Myslíte si, že obnova Sokola po roce 1989 proběhla proběhla úspěšně? úspě Následující otázka (obr. 20) má přiblížit p názor respondentůů na obnovu Sokola po roce 1989. Obr. č. 20 Myslíte si, že obnova Sokola po roce 1989 proběhla probě úspěšně ěšně?

Ano 31%

Nevím 39%

Ne 30%

Zdroj: vlastní

48

Zde připouštím, ipouštím, že tato otázka nebyla úplně úpln vhodně formulovaná vzhledem k souboru respondentů,, který na ni měl mě odpovídat. Otázka předpokládá, edpokládá, že respondent bude vědět, v že byl Sokol v době komunismu zrušen. I přesto p vidíme, íme, že 2/3 respondentů si myslí, že obnova neproběhla úspěšně, ě,, nebo neví a jen 1/3 si myslí, že obnova Sokola byla úspěšná. úsp Tento výsledek si mohu odůvodnit ůvodnit tím, že dnešní společnost spole nost porovnává dnešní Sokol se Sokolem v dobách své největší ětší slávy, ale už si neuvědomuje, domuje, že doba se razantně změnila a zároveň podmínky pro obnovu byly oproti minulým letům let značně rozdílné.

Otázka č. 9: Víte, že v roce 2012 proběhl prob v Praze XV. všesokolský slet? Otázku (obr. 20) vztahující se k právě práv proběhnuvšímu hnuvšímu XV. všesokolskému všesokols sletu jsem volil z toho důvodu, vodu, že slety jsou vždy celospolečenskou celospole enskou událostí a velkou přehlídkou p jak fyzických, tak organizačních čních schopností nejen Sokola. Chtěl Cht l jsem tedy zjistit, jak velký zájem u respondentů vzbuzují. Obr. č. 21 Víte, že v roce 2012 proběhl v Praze XV. všesokolský slet? Nevím a ani mě to nezajímá. 8%

Ano vím a sledoval jsem. 9% Nevím. 22%

Vím, ale nesledoval jsem. 61%

Zdroj: vlastní

Zde jsem byl značně čně v rozpacích. 70 % respondentů ví, že se slet konal. konal Domnívám se, že velkou zásluhu na tak vysoké informovanosti respondentů respondentů má opravdu dobře dob zvládnutá propagace tohoto sletu. Proběhlo Probě velké množství spotů a pořadů v televizi, byla vyrobena spousta reklamních předmětů ř ětů atd. Na druhou stranu se musíme zamyslet nad tím, proč pro jen 9 % respondentů projevilo zájem slet sledovat a to i přes p to, že byl vysílán lán živě živ v televizi. Tím se nabízí otázka, jak moc je slet přitažlivý p pro širokou veřejnost. ejnost. Osobně si myslím, že slet je příliš íliš dlouhý na to, aby ho sledovala široká veřejnost. ve V dnešní uspěchané ěchané době dob je pro většinu lidí nemyslitelné sledovat dvě dv hodiny průvod nebo jinou podobněě dlouhou sletovou část.

49

Cestu vidím v programech jako je Sokol Gala. To je směr, kterým by měl podle mého názoru moderní Sokol jít. Přesvědčit vrcholové sportovce, kteří jsou členy Sokola, aby také vystupovali a tím přitáhli zájem veřejnosti. Jistě je ještě spousta dalších možností, jak vzbudit o slety větší zájem.

V další části dotazníku jsem volil otevřené otázky. Vybral jsem jen nejzajímavější a nejpodnětnější odpovědi.

Otázka č. 11: Jaké jsou podle Vás hlavní přednosti/výhody Sokola? -

„Sokola beru jako zájmovou organizaci. Propojuje sport, tělovýchovu a kulturu. Vše, čemu se dnešní mládež vyhýbá a co jí neuškodí. Budovatelské ideje už jsou pryč, tak by dnešní lidí neměli brát organizaci jako přežitek komunismu :) neplést si tělovýchovné výbory a spartakiády se Sokolem.“

-

„Vytváření programu pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených.“

-

„Nevím, spousta sportovních klubů mají v názvu Sokol, ale k čemu to slouží nevím pořádně.“

-

„Všestrannost, pospolitost, pravidelné přehlídky, tradice, skromnost, poctivost, kamarádství a přátelství sportovců.“

-

„Zázemí pro sportovce, tradice, jeho rozšířenost a orientace na různé druhy sportu.“

-

„Velká členská základna, transparentnost, soustředění mládeže v TJ, je dostupný pro všechny, podporuje mládež a sport.“

-

„Podchycení zájmu o sport mladé generace, disciplína, smysl pro hodnoty, sportovní aktivity pro mladé jedince, dobrovolnost, historie, zásadovost, slušnost“

-

61x žádné, 82x nevím a velká část respondentů neodpověděla vůbec.

Z odpovědí se dá vyvodit pár stěžejních bodů, které respondenti hodnotí veskrze kladně. Zejména rozmanitost sokolské základny. Respondenti ocenili nejen sportování, ale i kulturní činnost, která je nedílnou součástí Sokola. Dále jsou to hodnoty jako poctivost, disciplína, smysl pro hodnoty, v neposlední řadě pak zájem o mládež.

50

Otázka číslo 12: Jaké jsou v dnešní době podle Vás hlavní negativa/nevýhody Sokola? -

„Lidé ho stále vnímají negativně a mnozí si myslí, že jde o přežitek totality!“

-

„Není slyšet o jeho aktivitách. Málo lidí vůbec ví, že ještě existuje.“

-

„Asi nedokáže být dost atraktivní pro mladou generaci.“

-

„Organizace a myšlenky jsou zastaralé, zpátečnictví, ultranacionalismu.“

-

„Zastaralé tělocvičny, malá propagace, nedostatek financí.“

-

„Malá informovanost mezi lidmi.“

-

„Komunistická historie, neatraktivní, staré struktury, starší základna.“

-

26x nevím

Pokud budu hodnotit odpovědi na tuto otázku, tak musím jednoznačně říct, že největší slabinou dnešního Sokola je podle respondentů malá nebo neúčinná propagace. Jinak musím konstatovat, že negativních názorů bylo v dotazníku mnohem méně než těch pozitivních. Dalším pozitivním zjištěním pro Sokol je, že se objevilo jen málo názorů, že je Sokol zastaralý a sdružuje jen důchodce.

Další z otevřených otázek je zaměřena na nové sporty a jejich zařazování do Sokola. Zároveň byli respondenti tázáni, jak by sami přilákali nové cvičence.

Otázka číslo 13: Jaký máte názor na rozšiřování Sokola o nové a populární sporty? Není to jen „podbízení se“ cvičencům na úkor odklonu od základní myšlenky M. Tyrše? Jak byste případně přilákal/a nové cvičence Vy? -

„Bylo by sice krásné dodržovat všechny tradice, ale doba jde kupředu a s ní musí jít i nabídky sportovních organizací, pokud nebudou chtít ztratit na atraktivnosti. A přeci jenom je důležitější udržet se "na scéně" a být k prospěchu mládeži, než upadnout kvůli tvrdohlavému lpění si na základních myšlenkách. Otázka přilákání nových cvičenců je velmi obtížná. Možná bych si více zakládala na propagaci Sokola a angažovala se na různých akcích - aby byla práce Sokola "více na očích".“

-

„Myslím, že kdyby Sokol zůstal úplně stejný, jako byl v 19. století, tak mládež 21. století nepřiláká. S vývojem doby je třeba se vždy přizpůsobit. Takhle se může zapojit více lidí, mají větší výběr. Podle mě už je Sokol tak rozšířen v různých sportech a dalších kulturních aktivitách, že už mě nenapadá nic dalšího.“

51

-

„Určitě je to super. Většina dětí v dnešní době bohužel neví, co je pohyb. Některým dětem to přijde zajímavé, ale některým ne. Je to otázka názoru. Za mě určitě rozšířit o co nejvíce sportů.“

-

„Určitě to není "podbízení". Tyrš žil v jiné době, ale šlo mu o pohyb a sportovního ducha. O to by mělo jít i dneska a formy můžou být úplně jiné (vlastně musí).“

-

„Je nezbytné zařazovat populární sporty, nelze zůstat u Tyršových prostných, jinak budou v Sokole jen senioři a mladí ve fitku.“

-

„Určitě novými sporty, případně přehlídkami ve městech jako jsou průvody, více se prezentovat na veřejných akcích, lákat děti už od školkového věku“

-

„Souhlas s populárními sporty, členskou základnu rozšiřovat od malých dětí (konání akcí pro rodiče s dětmi).“

-

„Je to nutné provozování nových sportů na veřejnosti, protlačit do medií spojitost Sokola s novými sporty.“

-

„Více péče věnovat mládeži ve školách a obcích, propagace sportu, besedy, knihy, najít si vzor sportovce.“

-

„S rozšiřováním souhlasím. Myslím, že je třeba aktuálně reagovat na požadavky společnosti.“

-

„Jedině v nalákání sponzorů jde získat peníze. Bez nich to nejde.“

-

„Jde se s dobou, tak proč by se nemohl i Sokol trochu přizpůsobit době.“

-

„Členství zdarma. Vše, co je zdarma, mají Češi rádi.“

-

„Všechno bych dělat bez nátlaku a hravou formou!“

-

„Rozšiřování Sokola nevím a populární sporty klidně.“

-

„Snažit se neustále vylepšovat zázemí Sokola.“

-

„Přes sociální sítě, Více turnajů/soutěží.“

Odpovědi se dají shrnout do tvrzení, že nové sporty do Sokola jednoznačně patří. Jsou součástí přirozeného vývoje společnosti a na tento vývoj musí Sokol reagovat přijímáním nových sportů.

52

Otázka č.. 14: Zdá se Vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá? Obr. č. 22 Zdá se vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá? Jiná 9%

Ano 9%

Nevím 34% Ne 48%

Zdroj: vlastní

Jiné odpovědi: -

„Málo se o něm ěm mluví. Brala bych větší v zveřejňování různých ůzných soutěží sout a úspěchů cvičenců.“

-

„V V menších vesnicích je nedostatečná.“ nedostate

-

„O O žádné propagaci nevím.“ nevím.

-

„Větší aktivita.“

Tento výsledek není žádným překvapením p a pro Sokol je poměrně ěrně velkou výstrahou, protože i v otázce č. 12 zcela jasně jasn viděli respondenti slabinu právě vě v propagaci Sokola. Spíše mě překvapilo, ekvapilo, že se objevil názor, že „v menších vesnicích je nedostatečná.“ nedostate Osobně jsem si myslel, že právěě menší vesnice mají ke svým cvičencům cvi ům mnohem blíž než velká města. Také z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že prakticky prakticky nikde se nedá najít seznam význačných ných reprezentantů Sokola. Přitom P itom si myslím, že zrovna známé osobnosti v dnešní době mají tu sílu přitáhnout řitáhnout nové cvičence. cvi

Otázka číslo 15: Proveďte ďte prosím stručnou stru nou SWOT analýzu Sokola (vypište silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti). říležitosti). -

„Za Za silnou stránku bych považovala členskou základnu dnu na vesnicích. Vychází asi z tradice minulých let, ale i z nedostatku jiných fungujících fungujících organizací na venkově. venkov Za slabou stránku (i na venkově) venkov ) považuji málo nadšenou a poměrně pom nespolehlivou 53

cvičitelskou základnu, často s mizivou odborností. Jako největší hrozbu (především ve městech) vidím obrovské množství různých možností k modernímu sportování. Sokol má ale výhodu poměrně snadné finanční dostupnosti pro všechny. Měl by ale nabízet širší možnosti a hlavně kvalifikované a nadšené cvičitele. Pak má, především na vesnicích, šanci na přežití.“ -

„Historická tradice, pomoc při obraně republiky, výchova k vlastenectví po 1989 majetkové spory s ČSTV, malá členská základna - tradice byla přerušena v min. režimu, všeobecně lidé ztrácí zájem o pohybovou aktivitu (lenost?).“

-

„V dnešní době už snad nehrozí události, kterými jsme si prošli v historii. Činnost spolku by neměla být politikou ohrožena. i když s komunisty zvolenými ve všech krajích se můžeme modlit za naše duše!“

-

„Uvolnit prostředky pro podporu z vlády ČR. Věnovat ze svých platů částku pro podporu sportu a tělovýchovy. Naši zákonodárci jsou zatím nejbohatší v ČR, čímž by mohli více uvolnit ze svých platů.“

-

„Sílu vidím v jeho rozšířenosti, tradici a ve vytvořeném zázemí pro sportovce. Navštěvování jiných organizací může být způsobeno atraktivní nabídkou "nových" sportů.“

-

„S - historie, jméno, rozšíření W - neznalost u mladších generací, O - rozvoj nových klubů a sportů T - konkurence moderních klubů.“

-

„S - početná členská základna W - zastaralost myšlenky O - modernizace T - nezájem mladé generace.“

-

„SWOT nevím co je a o Sokol se nezajímám a nic o něm nevím.“

-

36x nevím, 93 neodpovědělo

Ve výsledcích této SWOT analýzy se jasně odráží odpovědi s předešlých otázek. Velkou přednost Sokola vidí respondenti v jeho historii, finanční nenáročnosti cvičení a poměrně široké základně, kterou představují lokální jednoty. Mezi slabé stránky řadí malou a neúčinnou propagaci a zastaralé zázemí. Hrozbou jsou nově vznikající moderní sporty, celkové upadání zájmu populace o tělesnou kulturu a sport. Příležitosti vidí v lepší propagaci, v přijímání nových sportů.

54

V další části se podíváme, jaký je vztah mezi jednotlivými body anamnézy (pohlaví, vzdělání, věk) a získanými odpověďmi. Grafy na obrázku č. 23 nám ukáží, jak odpovídali na jednotlivé otázky muži a ženy. Obr. č. 23 Přehled odpovědí na otázky z hlediska pohlaví V jakém roce vznikl Sokol? 1848 1862 1873 Nevím Kolikrát byl Sokol ve své historii zrušen, nebo zakázán? 3 krát 4 krát 5 krát Nevím Kdo byl prvním starostou Sokola? Miroslav Tyrš Jindřich Fügner Antoním Benjamin Svojsík Nevím Kdo je starostou Sokola dnes? Miroslav Jansta Stanislav Juránek Hana Moučková Nevím Myslíte si, že obnova Sokola po roce 1989 proběhla úspěšně? Ano Ne Nevím Víte, že v roce 2012 proběhl v Praze XV. všesokolský slet? Ano vím a sledoval jsem. Vím, ale nesledoval jsem. Nevím. Nevím a ani mě to nezajímá. Zdá se vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá? Ano Ne Nevím Jiná 0 Ženy

50

100

150

200

250

Muži

Zdroj: vlastní

Z těchto grafů se sice špatně odečítá přesný počet odpovědí, ale pro orientaci v tom, jak ženy či muži odpovídali, nám postačí. Pokud shrneme informace z těchto grafů, můžeme

55

konstatovat následující. Na otázky historického charakteru odpovídali lépe muži, až na otázku „Kdo byl prvním starostou“, zde volili M. Tyrše. Naopak ženy zde sice těsně, ale odpověděly správně J. Fügnera. V hodnocení obnovy Sokola po roce 1989 byla u obou skupin nejčastější odpovědí možnost „nevím“, ale muži na druhém místě odpověděli, že obnova byla úspěšná, kdežto ženy ji vidí spíše jako neúspěšnou. O tom, že proběhl XV. všesokolský slet, vědí obě stupiny v podobném rozsahu, ale ani jedna nejeví větší zájem se zúčastnit. Celorepubliková propagace Sokola se nezdá dobrá ani jedné skupině. Ve výsledku tedy pohlaví ve správnosti odpovědí nehraje až tak významnou roly. Dá se jen konstatovat, že muži vidí obnovu Sokola nepatrně optimističtěji než ženy.

Následující grafy (obr. č. 24) nám ukáží, jak odpovídaly jednotlivé věkové skupiny. Z důvodu přehlednosti jednotlivých grafů jsem věkové skupiny sloučil do tří.

56

Obr. č. 24 Přehled odpovědí ědí na otázky z hlediska věku v

V jakém roce vznikl Sokol? Nevím 1873 1862 1848 Kolikrát byl Sokol zrušen? Nevím 5 krát 4 krát 3 krát Kdo byl prvním starostou Sokola? Nevím Antoním Benjamin Svojsík Jindřich Fügner Miroslav Tyrš Kdo je starostou Sokola dnes? Nevím Hana Moučková Stanislav Juránek Miroslav Jansta Myslíte si, že obnova Sokola po roce 1989 proběhla úspěšně? Nevím Ne Ano Víte, že v roce 2012 proběhl v Praze XV. všesokolský slet? Nevím a ani mě to nezajímá. Nevím. Vím, ale nesledoval jsem. Ano vím a sledoval jsem. Zdá se vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá? Jiná Nevím Ne Ano

0 od 18 -30 let

20

40

31 - 55 let

60

80

100

120

140

160

56 - a více Zdroj: vlastní

57

V historických otázkách paradoxně nejlépe odpovídala věková skupina do 30 let, na druhé místo se zařadila věková skupina 31-55 let. Obnovu Sokola nejpozitivněji vidí věková skupina nad 56 let a skupina do 30 let spíše neví, ale nestaví se k ní přímo kriticky. O XV. všesokolském sletu věděla valná většina všech věkových kategorií, ale že se bude účastnit, se dá říci spíše o skupině nad 56 let. Nejvíc kriticky hodnotí propagaci Sokola věková skupina do 30 let.

Poslední grafy (obr. 25) se zaměřují na odpovědi z hlediska vzdělání respondentů. Pokusíme se zjistit, jestli vyšší vzdělání bude znamenat i lepší odpovědi.

58

Obr. č. 25 Přehled odpovědí na otázky z hlediska vzdělání V jakém roce vznikl Sokol? 1848 1862 1873 Nevím Kolikrát byl Sokol ve své historii zrušen, nebo zakázán? 3 krát 4 krát 5 krát Nevím Kdo byl prvním starostou Sokola? Miroslav Tyrš Jindřich Fügner Antoním Benjamin Svojsík Nevím Kdo je starostou Sokola dnes? Miroslav Jansta Stanislav Juránek Hana Moučková Nevím Myslíte si, že obnova Sokola po roce 1989 proběhla úspěšně? Ano Ne Nevím Víte, že v roce 2012 proběhl v Praze XV. všesokolský slet? Ano vím a sledoval jsem. Vím, ale nesledoval jsem. Nevím. Nevím a ani mě to nezajímá. Zdá se vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá? Ano Ne Nevím

0 Vysokoškolské

20

Středoškolské

40 Vyučen

60

80

100

120

Základní Zdroj: vlastní

59

Na otázku ohledně vzniku Sokola odpověděly kromě skupiny základního vzdělání všechny skupiny z větší části správně. Nejlépe odpověděla skupina vysokoškoláků. Na otázku kolikrát byl Sokol zrušen, odpověděly všechny skupiny z větší části správně. Kdo byl první starosta Sokola? Tak na tuto otázku neodpověděl nikdo z větší části správně, ale nejblíže byla skupina vyučených. Kladný názor na obnovu Sokola po roce 1989 měla částečně jen skupina vysokoškoláků, která měla stejný počet záporných odpovědí a stejně je na tom i skupina vyučených. Již tradičně o XV. všesokolském sletu věděly všechny skupiny, ale skupina základního vzdělání měla úplně na stejné úrovni i odpověď, že ho budou sledovat.

3.2.1 Zadání dotazníku pro představitele Sokola Pro získání informací od představitelů Sokola jsem použil dotazníkovou metodu, kde jsem využil výhradně otevřené otázky. Dotazník se skládal z úvodní (motivační) části, instrukce ke způsobu vyplňování, vlastního souboru otázek, poděkování a kontaktu na tazatele. Metodika práce byla následující: Jako první jsem si promyslel, jaké mám vlastně cíle a co chci tímto výzkumem zjistit. Následně jsem se pokusil sestavit okruhy otázek, z kterých jsem potom vybral finální otázky. Promyslel jsem vzhled dotazníku a sepsal průvodní dopis. Takto sestavený dotazník jsem se rozhodl posílat jednotlivým sokolským jednotám a župám formou emailu. Podle seznamu na internetových stránkách ČOS (www.sokol.eu). Bohužel stránky nejsou moc aktuální, takže velká část kontaktních údajů na T. J. a župy chyběla nebo byla už neplatná. Nakonec se mi podařilo poslat 275 emailových dotazníků i s průvodním dopisem. Z těchto 275 odeslaných emailů se mi vrátilo celkem 56 vyplněných dotazníků, což činí 20% návratnost. A pokud si vezmu, že ČOS má 1125 jednot a 42 žup, tak 56 zodpovězených dotazníků je opravdu málo. Na druhou stranu musím říct, že dotazníky, které se mi vrátily, byly v drtivé většině poctivě vyplňované a přinesly spoustu zajímavých informací. 3.2.2 Vyhodnocení dotazníku pro představitele Sokola Pokud se podíváme na jednotlivé odpovědi na následujídí otázky, získáme následující víčet odpovědí:

60

Jste spokojen/a s vývojem Sokola po roce 1989? Získáme následující víčet odpovědí: „Ano, jen ta kauza Sazka-ale to jsou finance a politika. Naše akcie ze Sazky jako druhému nejsilnějšímu akcionáři se jaksi kamsi vytratily a tím jsme velmi poškozeni skoro likvidačně pro malé župy či jednoty kde není možnost pronájmů, zisků a podobně.“ „Snažíme se pokračovat v práci našich předchůdců, ale dlouhá doba přerušení činnosti je znát. Dnes mnoho lidí už nechce, či neumí pracovat zdarma. Zatím se nám to daří.“

„Směřování činnosti, které vychází z tradice a používá moderní sportovní trendy včetně organizování kulturního a společenského dění je určitě dobré a tím, že práci v Sokole děláme, vyjadřujeme i spokojenost s tím, že jsme součástí tohoto hnutí.“

„Nejsem úplně spokojený s vývojem Sokola po roce 1989, který podle mého názoru nenavázal na modernější dobu a stále se opíral o staré tradice, které byly a v některých případech ještě jsou příkladné, ale výraznější podporu sokolskému dění nezajišťují.“

„Do Sokola jsem vstoupila spíše shodou okolností až po roce 1995, takže nebylo mým záměrem řešit jeho obnovu, ale byla jsem ráda, že mám možnost v Sokole vést vlastní cvičební hodiny.“

„Naše sportovní úspěchy a neúspěchy se nikdy neodvíjely podle politické situace, ale vždy podle chuti a nadšení dané generace pro sport a kolektivní trávení volného času.“

„Neustálý nedostatek financí na opravy starých zanedbaných sokolských majetků.“

„Ne docela. Po roce 1989 došlo k velké roztříštěnosti cvičenců a obyvatel zabývajících se sportem.“

Ano 10x, Ne 10x

61

Kde vidíte hlavní příčiny ne zcela zdařilé obnovy Sokola po roce 1989 a jak byste postupoval/a Vy?

„Při obnově Sokola došlo v roce 1990 ke zbytečné „ideologizaci“ a díky některým starším sokolům, kteří nechtěli spolupracovat s těmi, kteří se za socialismu angažovali v socialistické sjednocené tělovýchově. Dali tak mimoděk vzniknout ČASPV. Nebýt toho, mohl být dnes Sokol mnohem silnější a dominantnější organizací především sportu pro všechny.“

„Obnovu Sokola po roce 1989 nevidím jako nezdařilou. Proč si to myslíte?? Kdyby byla ne zcela zdařilá, Sokol by zanikl. Bylo to velmi těžké. Postupovalo se tak, jak byli lidé ochotní vkládat svůj čas,profesionalitu a ochotu do obnovy něčeho,kde nikdy nezbohatnou. Prosili jsme,žádali,soudně vymáhali majetek,který sokolům kdysi patřil.přesvědčovali lidi aby se začali starat o majetek,který je ve špatném stavu ku prospěchu věci,Sokola,přesvědčovali jsme cvičitele,aby pracovali bez nároku na jakýkoliv honorář.Snažili jsme se dostat do médií,která, a to trvá do dnes vyjma letošního roku,která nemají absolutně zájem, abychom vysvětlili myšlenku Sokola.Dalo se postupovat lépe?“

„ Vzhledem k dlouhé době zákazu činnosti je vůbec div, že se činnost Sokola obnovila.“ „Do Sokola jsem vstoupila spíše shodou okolností až po roce 1995, takže nebylo mým záměrem řešit jeho obnovu, ale byla jsem ráda, že mám možnost v Sokole vést vlastní cvičební hodiny.“

„Vedoucí se bohužel brzo „zaháčkovali“ v Sazce a sokolové přišli o milióny korun, velkou měrou dáno nezkušeností a naivitou, velkou měrou i lidským selháním. Podle mého názoru se některé megalomanské slety konat neměly, když na ně nebyly finance, slet nemusí být přece pravidelně po x letech.“

„Zpočátku obnovovali Sokol lidé, kteří jej pamatovali před r. 1948, a ti podcenili propagaci a nové moderní přístupy a metody, mysleli, že Sokol automaticky naváže na pozici, kterou měl za 1. republiky, jenže doba se změnila a nyní se to těžko napravuje.“

„Propagace- propagace !!! celkem dost politická. Finance- finance!!! Ty tedy nejsou a nebudou. Postupů by mohlo být mnoho. Tam nahoře rozhodnou bez ohledu na ty,co jsou pod

62

nimi.Větší pravomoci a samostatnosti,možnost si vybrat z více návrhů,mít možnost ovlivnit rohodování.V tomto dnešním státě to nejde- vybočíš z řady a jsi v likvidaci.“

„U nás přešel celý odbor ZRTV do ČOS již 1.1.1991. Naprosto bez problémů. Protože odbor ZRTV dokázal vyplnit téměř celý časový prostor v sokolovně, nebyl problém ani s převodem majetku. Díky aktivitě členů i získání finanční podpory od města, od sponzorů či ze župy/ČOS jsme dokázali naši sokolovnu i docela dobře opravit. Nyní pramen peněz vyschl, takže se ji snažíme udržovat a opravovat drobné závady.“

„Nevím, jestli byla obnova zdařilá nebo ne, ale já vidím moc špatné to, že řadové jednoty nemají dost finančních prostředků na opravy svého majetku – chátrajících sokoloven = v tomto vidím největší problém téměř všech sokolských jednot. Příčina je špatné hospodaření s majetkem ČOS, nečestné jednání lidí v ústředním orgánu = ČOS (osobní obohacování na úkor většiny – rozkradení SAZKY – starosta o problému věděl dávno dopředu, ale protože z toho měl osobní prospěch, tak nic neřekl!!) a také nedostatečnou kontrolu.“

„Těžko říci jak to udělat, když v každé obci či městě byly zcela jiné podmínky. U nás například celou dobu pracovali fotbalisti, kteří ve skutečnosti byli členy SOKOLA až od roku l948 ( před tím FC).- nyní pod ČSTV. Nepracovali špatně, ale pod ČOS po roce 1989 odmítli vrátit, názvu Sokol se nechtěli vzdát – většina jejich funkcionářů byla levicového smýšlení a cítili se ublížení, dále sokolovna byla před demolicí a tak v tom sehrála úlohu politika i obavy o finanční více- náklady! Pro ostudu jsme tedy v obci 2 sokolské organizace, protože název SOKOL neměl tak zvanou ochrannou známku a oni se odmítli názvu vzdát a ČOS jim podle jejich výroku nic neříkala.“

„Vzájemně si nepřekážíme v době 1989 -1991 se skutečně nedalo mluvit o dohodě, protože na každé straně byla skupina ublížených – na naší straně byli ti, které vyloučili z řad Sokola tak zvané „akční výbory“ – po roce l948 a na straně druhé, zase ti, kteří přišli o své posty z dob komunismu. I když trvám na tom, že politika do sportu nepatří a lidé dobré vůle by se při něm měli scházet – nedá se nic dělat. Doufám, že další generace situaci zvládne a ke sloučení – tedy užívání jména SOKOL se vrátí jen pod ČOS, tam kam jedině patří!!!!!! o tom nepřemýšlím, ale zřejmě hlavní vinu nese vedení státu, že sleduje povrchní existence, stejně se to nese školstvím, umění říkám, že kdyby nebylo lidí, kteří dělají něco navíc, náš stát by

63

neexistoval (je hodně lidí v nejrůznějších odvětvích, kteří pracují nad rámec hmotné odměny)“

Myslíte si, že má i v dnešní době Sokol ve společnosti uplatnění? „Určitě má. Vzhledem k tomu, že Sokol nabízí vyžití jak v oblasti sportu pro všechny, tak ve výkonnostním a vrcholovém sportu, tak i v oblasti společenské, kulturní a umělecké a spojuje tradici s moderními trendy.“

„Určitě. Hlavně na vesnicích zajišťuje ve svých sokolovnách mnohdy veškeré sportovní i kulturní vyžití. A když nabízí sport či kulturní vyžití, o který je zrovna, v té které době populární, je o členství velký zájem.“

„Sokol má své nezastupitelné místo mezi českými občanskými sdruženími. Je to jediná organizace s tak širokou základnou a programem, který je zaměřený na propagaci zdravého životního stylu, rozvoj duševní i fyzické pohody a udržení zdravotně orientované zdatnosti do vysokého věku. Navíc je díky svým dobrovolným cvičitelům i relativně finančně dostupná pro střední i nižší příjmové skupiny obyvatel.“

„Má. 180 000 sportovců není málo. Jedná se o asi největší organizaci v ČR (ČSTV je sdružení právnických osob, nikoliv fyzických). Sokol nabízí sport, zábavu, pohyb jen pro radost, uplatnění volného času a nabízí kvalitní lidské osobnosti. Je příjemné pracovat ve spolku kde většina lidí je slušných, morálně vyspělých (jsou i vyjímky).“

„Naše jednota se snaží spojit pojem „sokol“ se sportovně-výchovnou službou, kterou obyvatelům nabízíme. Tedy tělocvičné organizace rozhodně uplatnění mají a zájem o naše služby je málem větší, než dokážeme uspokojit. Nicméně nelze tvrdit, že k nám lidé chodí proto, že jsme Sokol. Rozhodně je to úroveň služeb, které lákají, ale pokud se budeme náležitě snažit, dokážeme nabídnout přidanou hodnotu v podobě „sokolství“. Zájem o letošní oslavy 150ti let i finanční podpora obyvatel ukázala, že nejsou vůči pojmu „sokol“ bez zájmu. Nicméně musí se na tom s rozumem pracovat. Máme co nabídnout. Lidé (diváci) mají tradice, kroje a prapory rádi.“

64

„Ano. Pro základní TV dětí a jako místo setkávání. Vrcholový sport je příjemná nadstavba.“

Má v dnešní době v Sokole dobrovolnost ještě perspektivu? Nesnižuje se tím kvalifikovanost jejich pracovníků? „Pravděpodobně velmi malou. Ten, kdo nedostane zaplaceno, nemusí vykonávat svou činnost odpovědně a profesionálně. Je to opět pouze o morálce lidí, kteří chtějí tuto činnost dělat.“

„Jsem přesvědčen, že ano, což dokázal i XV. Slet, ale je třeba stále hledat nové a moderní formy činnosti a své úspěchy v činnosti více popularizovat a propagovat“

„Dobrovolnost tak, jak je vnímána u nás v ČR nemá. Záleží na zájmu cvičitele a na jeho profesionální přístup.který by jednota měla vyžadovat – kvalifikovanost.“

„Práce v Sokole byla od samého počátku z největší části postavena na dobrovolnosti. Přesto již první náčelník Sokola Dr. Miroslav Tyrš byl za svou práci placen – peníze dostával od prvního starosty Sokola – Jindřicha Fugnera. Zvyšování kvalifikace je otázkou cti každého cvičitele – jako při každé jiné činnosti je i zde závislé na osobě / osobnosti cvičitele.“

„Činnost Sokola vždy byla a je založena především na práci dobrovolníků. Jejich úroveň je sice velmi rozdílná, ale současný systém školení na ústřední i župní úrovni by měl zajišťovat potřebné vědomosti a celkovou úroveň.“

„Odpovím slovy textu jedné písničky, tuším, že ji zpívá Landa……ty nejlepší věci jsou zadarmo. Sokol byl postaven na dobrovolnosti, ale jeho cvičitelé museli být a jsou profesně – cvičitelsky vzdělaní!“

„Do vedení by se měli volit odborníci z různých oblastí, aby byli schopni rozhodovat např. o ekonomice, stavebnictví apod.“

„Stále je mnoho cvičitelů a trenérů, které naplňuje práce pro kolektivy dětí i dospěláky, organizování sportovních a společenských akcí na vysoké úrovni. Dlouhodobě ale myslím, že nějaký systém odměn bude potřebný.“ 65

„Bez dobrovolnosti to zatím nelze, protože finanční prostředky nejsou dostatečné. Tímto nechci plakat nad naším osudem. Naše jednota je dobře zajištěná a zajišťuje si finance i pro rozvoj. Dokážeme poskytovat trenérům určité finance, ale rozhodně nejsou prostředky na práci činovníků, jako jsem já a ostatní členové výboru. Také trenérům by bylo vhodné platit více, nicméně by pak někdy nezbylo na rozvoj výbavy oddílů. V každém případě se v tomto ohledu snažíme posouvat dál a nabízet postupně lepší podmínky. Někdy výbavou, někdy službami (sauna a solárko v sokolovně pro trenéry zdarma), někdy finančními odměnami. Tedy má dobrovolnost perspektivu? Jen pokud za ní nabídneme jinou hodnotu, o kterou bude zájem: trenéři jsou oceňováni a chváleni rodiči svěřenců, já jsem svým postavením dosáhl určité společenské prestiže ve městě. Je třeba ale pracovat, aby tyto hodnoty rostly a stály za tu dobrovolnost.“

„Ano, je to problém. osobně jsem pro profesionalizaci cvičitelského sboru. Profesionalizace má několik stupňů, nejedná se hned o platbu za „odcvičenou“hodinu. Hlavním výsledkem profesionalizace mám být vysoká kvalita sportovního a tělocvičného procesu – čili potřebuje nalákat lidi, co sport a pohyb vystudovali, mají v něm široký přehled, neustále přinášejí nové podněty do cvičení, sportu, tréninku. Nejde tedy o „chamtivost“, ale o kvalitu. Profesionalizací můžeme zvýšit kvalitu cvičitelského trenérského sboru.“

„Nevím jak je to v jiných župách, ale u nás se dělají kurzy pro cvičitele a každé setkání je i poučením a získáním nových zkušeností a také navázáním dobrých vztahů mezi jednotami.“

Jaký máte názor na rozšiřování Sokola o nové a populární sporty? Není to jen „podbízení se“ cvičencům na úkor odklonu od základní myšlenky M. Tyrše? Jak byste případně přilákal/a nové cvičence Vy? „A jaká je vlastně základní myšlenka M. Tyrše? Já například zastávám názor, že Sokol vybudoval jako organizaci k výcviku obyvatel pro obranu vlasti - abychom se dokázali bránit a dosáhli svých národnostních cílů (ať už v rámci R-U), aby nás znovu nezadupal do země nějaký Windiškréc, jako už to Tyrš sám zažil. A rozšiřování o nové sporty: Mám za to, že sokol vždy šel s dobou a nové sporty lidem přinášel. V tom vidím leda následování tradice. Sport je 66

sport a sokol realizuje své myšlenky prostřednictvím sportu. Odklonem bych viděl, kdybychom na našem sportovišti vybudovali parkoviště, které by nám zajistilo finance, ale ukončilo některé typy cvičení.“

„Není. Naopak tak jako Tyrš přišel s novou myšlenkou na sport, tak i dnešní Sokol by měl být otevřený novým pohybovým aktivitám.“

„Pokud bychom chtěli dělat Sokol jen podle toho co dělal Tyrš, myslím, že by to bylo znesvěcení jeho odkazu.“

„Základním problémem je v tomto ohledu chybějící VIZE kam by měla Česká obec sokolská směřovat. Osobně nevidím problém v zařazování nových a populárních sportů, které mohou přilákat další zájemce do našich řad. I v začátcích Sokola se vedli bouřlivé diskuse o zařazování různých spotů či programů (viz Junák), ale právě díky rozšiřováním o novinky v oblasti Sokol ovlivňoval v té době velkou část české tělovýchovy (např. A. Očenášek a jeho přínos pro rytmickou výchovu v ČSR atd.“

„Základem je atraktivní podání programu, kvalifikovaná práce cvičitelů a trenérů. Jedna z Tyršových základních myšlenek byla, sledovat nové trendy ve světě a přenášet je do sokola, v žádném případě novátorství není odklon od Tyrše, právě naopak! Tyrš by nové trendy v Sokole ocenil.“

„Je pravda, že moderní styly přitáhne víc cvičenců,ale odklon je to velký. Na různorodost náplně hodin.“

„Nejde o podbízení, ale nutné přizpůsobení se moderním trendům. „Upažování na značkách“ (ačkoli sám se mu také věnuji) pubertální mládež moc nepřitáhne. Proto vítám, že spousta sokolských T. J. svůj program modernizuje a zakládá oddíly s novými sporty a činnostmi. Tradici by to nijak ublížit nemělo, nikdo násilně tradiční činnosti neruší, pokud je o ně zájem.“

„Je to dobře, že se činnost sokola rozšiřuje o nové sporty, tím se snáze dostane do podvědomí dětí a mládeže. U nás nové cvičence vždy získáme založením nového oddílu, tím posledním

67

jsou roztleskávačky, což je úplně nový sport a díky němu jsme získali 35 nových členek a členů z řad dětí.“

„Vývoji nelze zabránit. V ČR úpadek sportovní gymnastiky, atletiky, snižuje se pohybová zdatnost populace a to se odráží samozřejmě i v Sokole. Aby se zvýšila pohybová aktivnost, je třeba volit nové formy tělesné výchovy a sportu. Proč podbízení a odklon od Tyršovy myšlenky? Prostudujte si Tyrše a pochopíte. Hlavně neustrnout.“

„Základní myšlenky vznikly v době dávné, kdy komunikace mezi lidmi byla výrazně pomalejší, ale také poněkud odpovědnější…Nové sporty ano – vše ovšem v kontextu možností…dtto populární sporty.“

Je ve Vaší Župě/TJ dostatečný počet členů, kteří se podílí na jejím chodu, propagaci atd.? Případně jak hledáte nové? „Na chodu se podílí docela slušný počet lidí, ale jako všude je náš kádr spíše staršího ročníku, proto je hlavně potřeba obměna. Nové členy si takříkajíc „vychováváme“, čehož jsem já příkladem. Nicméně je to obtížné, protože je potřebujeme udržet i přes dobu, kdy si zařizují bydlení, budují rodiny a přitom jim můžeme nabídnout více práce, než odměn. A pokud je práce zavede mimo město, je ještě těžší je udržet.“

„Činovníků je vždy málo.“

„Jednoty a župy se potýkají s malým počtem činovníků ve všech oblastech – cvičitelský a trenérský sbor, organizační sbor, propagační a vzdělavatelský, technické sbory - tam všude nejsou lidi.“

68

„V rámci jednoty: jsme celkem věkově mladý kolektiv a máme relativně dostatečný počet aktivních členů i když samozřejmě by situace mohla být lepší. Nové hledáme většinou z řad dorostenců, rodičů našich cvičenců a důchodců. V rámci župy: máme citelný nedostatek aktivních členů, kteří by byli ochotni pro župu pracovat. Hledání je opět kombinací výše zmíněných způsobů + inzerátů v rámci intranetu a osobních doporučení.“

„V naší TJ je nedostatek dobrovolných pracovníků o čemž svědčí i výbor, který je čtyřčlenný a jeho průměr je 78 let a to rozhodně není dobrá vizitka pro jednotu. Nové hledáme jen velmi těžko a když někoho získáme, tak jen pro cvičitelský sbor. Ostatně velmi těžko hledáme nové tváře i pro další aktivní kategorie a celkovou členskou základnu, která se nám spíše snižuje Lidí ochotných plnit nezištně úkoly plynoucí se zajištěním chodu spolků je vždy málo, nových zapálených pro věc v jakémkoli spolku je poskrovnu. Najdou se opět pouze zajímavým programem a náplní činnosti, která je zaujme tak, že začnou pracovat. Po zapojení se časem dobrovolnost stává povinností, tím mám na mysli cvičitele a trenéry, kteří partu dětí nemohou zklamat a na hodinu prostě jít musí.“

„V každé župě i jednotě to dělá velmi malá skupina lidí.Nové lidi hledáme ve svých řadách tak,že se je snažíme zapojit do dění jednoty i župy a pokud chtějí a jsou schopni tu práci zvládnout,nabídneme jim funkci.Ale je to jako se vším- člověk musí chtít sám.Pokud chci jen konzumovat (cvičit) a jakékoliv jiné aktivity jsou mi cizí,jsem pouhý člen,nejen Sokol a těžko budu dělat víc, i kdybych měl vystudovanou fakultu TV.“

„Činovníci T. J. se rekrutují ze starších členů, kteří dobrovolně berou na sebe dané odpovědnosti a mladších členů oddílů z nutnosti zajistit chod. Vždy se někdo najde.“

„U nás zatím ještě máme členy, kteří jsou ochotni pracovat pro druhé a podílet se na chodu naší jednoty. Získávání nových je ale i v naší jednotě těžké.“ 69

„Všude chybí vzdělavatel,tzn,že propagace často stagnuje.“

„Ve výboru je nás 7, z toho jsme bohužel jen tři aktivní členky, z toho vyplývá, že se na chodu naší jednoty moc lidí nepodílí a do výboru nikdo ze členů nechce.“

„Dost členů není, hledáme, ale členská základna stárne.“

„Pro chod a obnovení je nutné mít alespoň 3 členou základnu lidiček , které administrativa na ministerstvech ,finančních úřadech,bankovních domech

apod. neodradí při registracích,

povoleních, poplatcích. Členů je vždy tolik, kolik poskytne populace. Jsou ročníky populačně silné a slabé ,lidé se rodí i umírají.Členové se přihlašují a vystupují z různých důvodů. Příliv členů je opravdu na propagaci a programu šitým na míru v dané lokalitě.“

Jak funguje propagace Vaší Župy/TJ? Jaké využíváte metody? „Pokulhává – nemáme na to síly.“

„Propagujeme se ve školách přes naše trenéry-učitele, ústně a plakátově vyvěšenými nábory, společenskými akcemi, jichž se účastníme (oslavy státních svátků – přítomnost v kroji s praporem, zábavné akce – sportovní vystoupení). Také se prezentujeme na internetu: www.sokolpodebrady.cz, www.gymnastika-podebrady.cz, www.hexaclub.cz , na nástěnkách a v místních novinách. V loňském roce jsme měli v každém vydání čtrnáctideníku Poděbradské noviny článek, před sletem i několik článků, celé strany a podobně. Dále jsme byli v Nymburském deníku a dokonce v české televizi.“

„Hlavní propagaci si dělají jednoty. Jako župa se snažíme jednota na vyšší politické úrovni (starostové městských částí, zastupitelé pro sport a volný čas, atd.). Nástěnky, články na obvodních časopisů / noviny, web.“ 70

„Máme svou vývěsní skříňku, v sokolovně nástěnku, kde informujeme o jednotlivých akcích. Velmi nám pomáhá i Obecní úřad bez jehož pomoci bychom finančně nedokázali zajistit provoz sokolovny a ochotně nám i o činnosti vydává informace v „Obecním zpravodaji“ – který vychází každý měsíc. Je to pro nás veliká pomoc.“

„Svoji činnost propagujeme hlavně činností, reprezentací našich cvičenců a kolektivů, pořadatelstvím společenského života. S tím souvisí prezentace v tisku místním i regionálním tisku. Velkou propagací byly letošní sokolské slety.“

„Regionální tisk,internet,výstavy,veřejná cvičení.“

„V místním tisku se pravidelně objevují články o úspěších členů jednoty – sportovních i jiných. Členové jednoty pořádají každoročně tělocvičnou akademii, při níž se představí více než tři stovky cvičenců se svými cvičiteli a v hledišti se při třech představeních vystřídá na třináct stovek diváků. Záběry z významných sokolských akcí se dostávají do vysílání místní televize.“

„Výborně. Vzdělavatel i jednatelka píšou články do regionálního tisku, župního zpravodaje, obecního zpravodaje, na vývěsky v obci. Jednatelka každodenně doplňuje údaje na webu jednoty. Pravidelně jsou informace vkládány na infokanál obecní kabelové televize. Pozvánky a články o proběhlých akcích jsou e-mailem rozesílány členstvu i okolním jednotám, na informační regionální portály TIC i krajský turistický portál.“

„Webové stránky města, zpravodaj města, městský rozhlas.“

„Nefunguje. Pokud naše jednota pořádá nějakou akci, posíláme informace mailem.“

„Nemáme co propagovat, ale sokolovnu máme plnou aktivit.“

„V místním tisku se pravidelně objevují články o úspěších členů jednoty – sportovních i jiných. Členové jednoty pořádají každoročně tělocvičnou akademii, při níž se představí více než tři stovky cvičenců se svými cvičiteli a v hledišti se při třech představeních vystřídá na

71

třináct stovek diváků. Záběry z významných sokolských akcí se dostávají do vysílání místní televize.“

Zdá se vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá?

„Před letošním sletem se ve veřejných sdělovacích prostředcích objevily některé informace o Sokole – díky agentuře Leman. V běžných letech se však o Sokole příliš nemluví a tudíž ani neví.“

„Nezdá. Výjimkou byl letošní rok 150. výročí založení Sokola a XV. všesokolského sletu. Jinak bulvarizace sportovních medií neumožňuje dávat dostatečný prostor nejen Sokolu, ale obecně sportu pro všechny a zdravého životního stylu.“

„Vůbec není uspokojivá. Když jsem v roce 2008, hledala informaci o Sokolském sletu pod Ještědem v Liberci – téměř celorepubliková akce (kde se koná, v kolik hodin, kolik tam bude skladeb apod) nebylo na webu ČOS uvedeno nic podrobného – jenom to, že se koná a kontakt na župu. Župa Ještědská pak neměla stránky myslím vůbec a na stránkách města Liberce nebyla o sletu ve městě ani zmínka.“

„Nejsem přesvědčen, že celorepubliková propagace Sokola je na té nejvyšší úrovni. Je jasné, že ostatní sporty a tělovýchovná uskupení jsou na tom lépe. I když před zmiňovaným XV. Sletem bylo té propagace přece jenom o trochu více. Chci věřit, že nové vedení Sokola se tímto stavem zabývá a že by mohlo i v po sletové době dojít k určitému zlepšení.“

„Teď před sletem 2012 díky spolupráci s ČT se velmi zlepšila. Jinak chybí jakákoliv cílená, dlouhodobější propagace řízená z centrální úrovně.“

„NE – málo se o práci v naší organizaci mluví. Je to veliká škoda, že nás i média opomíjejí.“

„Ano i ne. Sokol potřebuje změnit své PR, musí změnit svou image – z historiky vnímaného spolku na moderní sportovní. O změnu tohot vnímání by se mělo snažit ústředí ČOS.“

72

„Nejsem si jist, jak toto posoudit. Patřím k těm, kteří informace z ústředí dostávají, či je vidí tam, kde jsou. O tomto je třeba zeptat se nezávislé lidi a tuším, že uspokojivé to nebude. Z hlediska prezence celého Sokola ve smyslu jak se každá jednota prezentuje – jsem si jist, že na mnoha místech je toho mnoho ke zlepšení. Ani u nás bychom neměli polevit.“

„V letošním sletovém roce rozhodně ano.“

„Ano, hlavně letos musel o sokole slyšet zmínku každý, propagace byla velká a kdo měl zájem se mohl mnoho nového dozvědět.“

„Není. Více propagace má třeba NHL, sporty. Všichni (sporty) volají po potřebě všestrannosti, ale nic proto nedělají.“

73

4 Výsledky šetření Dotazník pro veřejnost Záměrem tohoto šetření bylo zjistit názory současné populace na sokolství a smysluplnost Sokola v dnešní době. Dále jaký je vztah mezi jednotlivými body anamnézy (pohlaví, vzdělání, věk) a získanými odpověďmi. Sokol byl ve významnosti pro respondenty zařazen na třetí místo za ČSTV a ČOV. Myslím, že vítězství ČOV je zapříčiněno zejména dvěma faktory. Nedošlo k jeho zrušení v dobách komunismu, a tím zůstal v povědomí většiny věkových skupin respondentů. Dalším faktorem je jistě to, že je každé dva roky spojován s velmi populárními Olympijskými hrami. Druhé místo ČSTV pro mě také není překvapením, a to hlavně z důvodu dominantního postavení v dobách komunismu a posléze i v dobách dnešních. Třetí místo pro Sokol není vůbec špatný výsledek vzhledem k více než čtyřicetiletému zákazu v období komunismu. Pokud se podíváme na znalost historie u veřejnosti, zjistíme, že její znalost je poměrně vysoká vzhledem k tomu, že byl prakticky čtyřicet let mimo veškeré společenské dění a ve škole se o něm žáci dozvídali dosti zkreslené informace, je pro mě toto zjištění určitým překvapením. Otázka na dnešního starostu ČOS mě velmi udivila. Je pravdou, že jsem do možností zařadil relativně známé osobnosti S. Juránka (starosta Orla a senátor) a M. Janstu (předseda ČSTV), ale že první starostka Sokola H. Moučková bude mít nejméně hlasů, to bych opravdu nečekal. Hned na první otázce bylo zřejmé, že úroveň znalostí historie Sokola je paradoxně mnohem větší než znalost současnosti. Pohled na obnovu Sokola po roce 1989 u veřejnosti je takový, že 2/3 respondentů si myslí, že obnova neproběhla úspěšně, nebo neví a jen 1/3 si myslí, že obnova Sokola byla úspěšná. Tento výsledek si mohu odůvodnit tím, že dnešní společnost porovnává dnešní Sokol se Sokolem v dobách své největší slávy, ale už si neuvědomuje, že doba se razantně změnila a zároveň podmínky pro obnovu byly oproti minulým letům značně rozdílné. 70 % respondentů vědělo, že XV. všesokolský slet se konal. Domnívám se, že velkou zásluhu na tak vysoké informovanosti respondentů má opravdu dobře zvládnutá propagace tohoto sletu. Proběhlo velké množství spotů a pořadů v televizi, byla vyrobena spousta reklamních předmětů atd. Na druhou stranu se musíme zamyslet nad tím, proč jen 9 % respondentů projevilo zájem slet sledovat, a to i přes to, že byl vysílán živě v televizi. Tím se nabízí otázka, jak moc je slet přitažlivý pro širokou veřejnost. Osobně si myslím, že slet je 74

příliš dlouhý na to, aby ho sledovala široká veřejnost. V dnešní uspěchané době je pro většinu lidí nemyslitelné sledovat dvě hodiny průvod nebo jinou podobně dlouhou sletovou část. Respondenti hodnotili jako největší klad Sokola jeho rozmanitou základnu, dále kulturní činnost, která je nedílnou součástí Sokola, a hodnoty, které zastává (např. poctivost a disciplínu). V neposlední řadě byl vyzdvihován zájem Sokola o mládež. Jako největší negativum vidí respondenti malou propagaci. Potěšující je, že názory na Sokol jako zastaralou organizaci, se objevovaly jen výjimečně. Zároveň si respondenti jednoznačně myslí, že by se do Sokola měly zavádět nové sporty a vidí v tom přirozený vývoj a nutnost, pokud chce Sokol konkurovat ostatním organizacím. V propagaci vidí respondenti asi největší slabinu Sokola. Docela mě překvapilo, že tuto slabinu vidí zejména na vesnicích, protože osobně jsem si myslel, že právě menší vesnice mají ke svým cvičencům mnohem blíž než velká města. Také z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že prakticky nikde se nedá najít seznam význačných reprezentantů Sokola. Přitom si myslím, že zrovna známé osobnosti v dnešní době mají tu sílu přitáhnout nové cvičence. Pokud se podíváme na vztah mezi jednotlivými body anamnézy a získanými odpověďmi, mohu konstatovat, že věk, pohlaví ani vzdělání neměli na odpovědi významnější vliv.

Dotazník pro představitele Sokola

Pokud se podívám, jak jsou respondenti spokojeni s vývojem Sokola po roce 1989, vidíme, že převládá spokojenost, ale najdou se i záporné názory „Nejsem úplně spokojený s vývojem Sokola po roce 1989, který podle mého názoru nenavázal na modernější dobu a stále se opíral o staré tradice, které byly a v některých případech ještě jsou příkladné, ale výraznější podporu sokolskému dění nezajišťují.“ Jak vnímají respondenti samotnou obnovu Sokola? Myslím, že ji vnímají ne sice úplně pozitivně, ale výsledek, že Sokol stále existuje, je nejdůležitější. Mezi hlavní problémy obnovy řadí respondenti starší členstvo, které se obnovy ujalo, a s tím související i už dávno překonané názory, neshody s ČSTV o rozdělení majetku a neshody mezi sokoly, kteří se za socialismu angažovali v tělovýchově, a těmi, co se angažovat odmítli. Jednoznačně pozitivně se staví respondenti k uplatnění Sokola ve společnosti. Uvedu jeden příklad za všechny „Určitě. Hlavně na vesnicích zajišťuje ve svých sokolovnách mnohdy veškeré sportovní i kulturní vyžití. A když nabízí sport či kulturní vyžití, o který je zrovna, v té které době populární, je o členství velký zájem.“

75

Trošku rozdílné názory panují na dobrovolnost v Sokole. Jedna skupina tvrdí, že dobrovolnost v Sokole má budoucnost: „Jsem přesvědčen, že ano, což dokázal i XV. slet, ale je třeba stále hledat nové a moderní formy činnosti a své úspěchy v činnosti více popularizovat a propagovat“. Druhá skupina se k dobrovolnosti v Sokole staví spíše skepticky: „Pravděpodobně velmi malou. Ten, kdo nedostane zaplaceno, nemusí vykonávat svou činnost odpovědně a profesionálně. Je to opět pouze o morálce lidí, kteří chtějí tuto činnost dělat.“ Zařazování nových sportů do Sokola je bráno jako samozřejmost: „Vývoji nelze zabránit. V ČR úpadek sportovní gymnastiky, atletiky, snižuje se pohybová zdatnost populace a to se odráží samozřejmě i v Sokole. Aby se zvýšila pohybová aktivnost, je třeba volit nové formy tělesné výchovy a sportu. Proč podbízení a odklon od Tyršovy myšlenky? Prostudujte si Tyrše a pochopíte. Hlavně neustrnout.“ Je dostatečný počet členů v župách a T.J.? Výsledek je vcelku jednoznačný a charakterizuje ho tato odpověď: „Činovníků je vždy málo.“. Zjišťuji, že základna činovníků je staršího ročníku a mladší je těžké přilákat: „Na chodu se podílí docela slušný počet lidí, ale jako všude je náš kádr spíše staršího ročníku, proto je hlavně potřeba obměna. Nové členy si takříkajíc „vychováváme“, čehož jsem já příkladem. Nicméně je to obtížné, protože je potřebujeme udržet i přes dobu, kdy si zařizují bydlení, budují rodiny a přitom jim můžeme nabídnout více práce, než odměn. A pokud je práce zavede mimo město, je ještě těžší je udržet.“ Pokud se podíváme na samotnou propagaci jednot a žup, zjistíme, že respondenti ji nevidí tak špatně jako propagaci Sokola celostátně. Nejčastěji jednoty využívají k propagaci tisk a zviditelnění se na soutěžích a závodech. „Regionální tisk, internet, výstavy, veřejná cvičení.“ Jak jsem již zmínil, tak celostátní podpora je hodnocena velmi negativně. Sice je dotazník ovlivněn konáním XV. všesokolského sletu a tedy i hodnocení propagace může vyznívat optimisticky, ale toto období se velmi rychle přežene: „Před letošním sletem se ve veřejných sdělovacích prostředcích objevily některé informace o Sokole – díky agentuře Leman. V běžných letech se však o Sokole příliš nemluví a tudíž ani neví.“ Samotnou kapitolou je kritika na internetovou prezentaci Sokola: „Vůbec není uspokojivá. Když jsem v roce 2008, hledala informaci o Sokolském sletu pod Ještědem v Liberci – téměř celorepubliková akce (kde se koná, v kolik hodin, kolik tam bude skladeb apod.) nebylo na webu ČOS uvedeno nic podrobného – jenom to, že se koná a kontakt na župu. Župa Ještědská

76

pak neměla stránky myslím vůbec a na stránkách města Liberce nebyla o sletu ve městě ani zmínka.“

77

5 Diskuze V této části se pokusím odpovědět na mnou formulované vědecké otázky. Jaké je povědomí o Sokole v dnešní společnosti? Má Sokol své místo a uplatnění i do budoucna? Jak je hodnocena obnova Sokola po roce 1989 nejen veřejností, ale i samotnými představiteli Sokola? 1. Jak je hodnocena obnova Sokola po roce 1989 nejen veřejností, ale i samotnými představiteli Sokola? Při hledání odpovědi na tuto otázku jsem došel k závěru, že veřejnost není s touto problematikou natolik obeznámená, aby ji mohla zasvěceně hodnotit. Z výsledků vyplynulo že 1/3 hodnotí obnovu jako povedenou, další 1/3 jako nepovedenou a zbylá 1/3 neví. Kdežto činovníci vidí obnovu Sokola veskrze pozitivně. Samozřejmě, že mohou uvést celou řadu věcí, které se mohly udělat jinak a lépe, ale ve výsledku je nejdůležitější, že obnova proběhla a že Sokol i dnes hraje důležitou úlohu v tělovýchově a sportu.

2. Jaké je povědomí o Sokole v dnešní společnosti? Nejvíce mě zaujala skutečnost, že historie Sokola je veřejnosti známější než jeho současnost. Vysvětlení této skutečnosti vidím v malé a neefektivní propagaci Sokola na celostátní úrovni. To se mi potvrdilo i při vyhodnocování dotazníků od činovníků Sokola. Zde jsem zjistil, že propagace na úrovni jednot a žup více či méně probíhá, ale na celostátní úrovni se koná propagace jen v období všesokolských sletů, které stejně podle výsledků veřejnost nikterak nemotivují se více o Sokol zajímat. Pokud se podíváme na pozitiva, která respondenti na Sokole spatřují, tak můžeme uvést zejména rozmanitost sokolské základny, finanční nenáročnost cvičení, ocenili i možnost sportování a kulturní činnosti, která je nedílnou součástí Sokola. Dále jsou to hodnoty jako poctivost, disciplína, smysl pro hodnoty a v neposlední řadě pak zájem o mládež. Největší slabinu společnost spatřuje v malé nebo nedostatečné propagaci. Jinak mohu konstatovat, že negativních názorů bylo v dotazníku mnohem méně než těch pozitivních. Dalším pozitivním zjištěním pro Sokol je, že se objevilo jen málo názorů, že je Sokol zastaralý a sdružuje jen důchodce.

78

3. Má Sokol své místo a uplatnění i do budoucna? Zde se dá jednoznačně odpovědět, že ano. Sokol patří svojí základnou, kterou tvoří 180 000 členů, k největším organizacím v ČR. Dále svojí různorodostí nabízených aktivit nemá v ČR konkurenci. Veřejnost ho vnímá jako nositele morálních hodnot. A dokládají to i tyto odpovědi činovníků Sokola. „Určitě. Hlavně na vesnicích zajišťuje ve svých sokolovnách mnohdy veškeré sportovní i kulturní vyžití. A když nabízí sport či kulturní vyžití, o který je zrovna, v té které době populární, je o členství velký zájem.“ „Sokol má své nezastupitelné místo mezi českými občanskými sdruženími. Je to jediná organizace s tak širokou základnou a programem, který je zaměřený na propagaci zdravého životního stylu, rozvoj duševní i fyzické pohody a udržení zdravotně orientované zdatnosti do vysokého věku. Navíc je díky svým dobrovolným cvičitelům i relativně finančně dostupná pro střední i nižší příjmové skupiny obyvatel.“

79

6 Soupis literatury a pramenů Publikace: GREXA, Ján a Milena STRACHOVÁ. Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 235 s. ISBN 978-8021054-585. HODAŇ, Bohuslav. Sokolství - občanská společnost - sjednocující se Evropa. Olomouc: Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého, 2004. ISBN 80-857883-54-1. HODAŇ, Bohuslav. Sokolství a současnost. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 195 s. ISBN 80-244-0716-7. KÖSSL, Jiří, František KRÁTKÝ a Jaroslav MAREK. Dějiny tělesné výchovy II.: Od roku 1848 do současnosti. Praha: OLYMPIA, 1986. ISBN 505-21-857. KÖSSL, Jiří, Jan ŠTUMBAUER a Marek WAIC. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 2. vyd. Praha:Karolinum, 2004, 159 s. Učební texty (Univerzita Karlova). ISBN 80-246-0802-2. REITMAYER, Ladislav. Přehled vývoje tělesné výchovy na území ČSSR. Praha: Státní pedagogické nakladatelství v Praze, 1978. ISBN 14-549-78. SLEPIČKOVÁ, Irena. Sportovní organizace: teoretická východiska a situace v ČR po roce 1990. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2007, 116 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN978-802-4614-052. WALDAUF, Jan. Sokol: malé dějiny velké myšlenky. 1. vyd. Luhačovice: Atelier IM, 2010, 788 s. ISBN 978-808-5948-738. WALDAUF, Jan. Sokol: malé dějiny velké myšlenky. 1. vyd. Luhačovice: Atelier IM, 2010, 653 s. ISBN 978-808-5948-721. ŽIŽKA, Jiří:Dějiny a současnost Sokola. Pelhřimov:Nová tiskárna, 2005, 58 s. ISBN 8086402-14-2 Osoby: doc. PhDr. K. Volková, CSc – odbornice ČOS na danou tématiku Ing. Miroslav Vrána – náčelník ČOS PaeDr. Jaroslav Nešpor – vzdělavatel ČOS Jaroslava Zelená – odbornice na danou tématiku z Brtnice Internet: http://sokol.wz.cz http://www.sazka.cz/ http://www.sokol.cz 80

http://www.sokol.eu http://www.vsesokolskyslet2012.eu/ https://or.justice.cz/

Další zdroje: Materiály z archivu ČOS Materiály z osobního archivu PaeDr. Jaroslava Nešpora

81

7 Seznam zkratek ATJSK

Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů

ČASPV

Česká asociace sport pro všechny

ČOS

Česká obec sokolská

ČOV

Český olympijský výbor

ČSFR

Československá federativní republika

ČSR

Československá republika

ČSS

Český střelecký svaz

ČSTV

Český svaz tělesné výchovy

FMV

Federální ministerstvo vnitra

ISCA

International Sport and Culture Association

KSČ

Komunistická strana Československa

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

OSN

Organizace spojených národů

ROH

Revoluční odborové hnutí

SSSČR

Sdružení sportovních svazů České republiky

STSČ

Sdružení technický sportů a činností

SVTVS

Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

ZRTV

Základní a rekreační tělesná výchova

ZTV

odbor Základní tělesné výchovy

82

8 Seznam obrázků Obrázek 1

Dr. Miroslav Tyrš ……………………………………………………………...6

Obrázek 2

Jindřich Fügner ………………………………………………………………...6

Obrázek 3

Známka …………………………………………………………………….…30

Obrázek 4

Plakát …………………………………………………………………………30

Obrázek 5

Vystoupení žen na XIII. všesokolském sletu ………………………………...31

Obrázek 6

Oficiální logo XIV. všesokolského sletu ……………………………………..32

Obrázek 7

Pohlednice k XV. všesokolskému sletu ………………………………………33

Obrázek 8

Struktura členské základny ČOS ……………………………………………..38

Obrázek 9

Mezinárodní cenu Pierra de Coubertina ……………………………………...39

Obrázek 10

Způsob vyplňování ………………………..………………………………….42

Obrázek 11

Čas potřebný k vyplnění dotazníku …………………………………………..42

Obrázek 12

Pohlaví respondentů ………………………………………………………….43

Obrázek 13

Věk respondentů ……………………………………………………………...44

Obrázek 14

Vzdělání respondentů ………………………………………………………...44

Obrázek 15

Význam jednotlivých organizací ……………………………………………..45

Obrázek 16

V jakém roce vznikl Sokol? ………………………………………………….46

Obrázek 17

Kolikrát byl Sokol ve své historii zrušen nebo zakázán? …………………….46

Obrázek 18

Kdo byl prvním starostou Sokola? …………………………………………...47

Obrázek 19

Kdo je starostou/starostkou Sokola dnes? ……………………………………48

Obrázek 20

Myslíte si, že obnova Sokola po roce 1989 proběhla úspěšně? ……………...48

Obrázek 21

Víte, že v roce 2012 proběhl v Praze XV. všesokolský slet? ………………...49

83

Obrázek 22

Zdá se vám celorepubliková propagace Sokola uspokojivá? ………………...53

Obrázek 23

Přehled odpovědí na otázky z hlediska pohlaví ……………………………...55

Obrázek 24

Přehled odpovědí na otázky z hlediska věku. ………………………………...57

Obrázek 25

Přehled odpovědí na otázky z hlediska vzdělání ……………………………..59

84

9 Seznam tabulek Tabulka 1

Struktura akcionářů Sazky ……………………………………………………19

Tabulka 2

Procento dokončených dotazníků …………………………………………….43

85

10 Seznam příloh Příloha 1.

Prapor Pražského Sokola od Josefa Mánesa, 1862 – líc ……………………..87

Příloha 2.

Prapor Pražského Sokola od Josefa Mánesa, 1862 – rub …………………….87

Příloha 3.

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2006 ………………………………………..88

Příloha 4.

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2007 ………………………………………..88

Příloha 5.

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2008 ………………………………………..89

Příloha 6.

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2009 ………………………………………..89

Příloha 7.

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2010 ………………………………………..90

Příloha 8.

Schéma struktury ústředních orgánů ČOS …………………………………...90

Příloha 9

Odbor všestrannosti ČOS …………………………………………………….91

Příloha 10

Schéma programového řízení odboru všestrannosti v sokolské župě ………..92

Příloha 11

Schéma programového řízení odboru všestrannosti v sokolské T. J. …….......92

Příloha 12

Odbor sportu ČOS ……………………………………………………………93

Příloha 13

Vzdělavatelský sbor ČOS …………………………………………………….94

Příloha 14

Vývoj členské základny Sokola …………………………………………..…..94

Příloha 15

Souhrn všech sportovních oddílů po župách pro rok 2012 …………………..95

Příloha 16

Souhrn sportovních oddílů po sportech pro rok 2012 ……………..…………97

Příloha 17

Dotazník pro veřejnost ……………………………………………………....99

Příloha 18

Dotazník pro činovníky Sokola …………………………………………..…102

86

Přílohy Příloha 1

Prapor Pražského Sokola od Josefa Mánesa, 1862 – líc

Zdroj: Žižka, 2005

Příloha 2

Prapor Pražského Sokola od Josefa Mánesa, 1862 – rub

Zdroj: Žižka, 2005

87

Příloha 3

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2006

Zdroj: výroční zpráva Sazky za rok 2006

Příloha 4

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2007

Zdroj: výroční zpráva Sazky za rok 2007

88

Příloha 5

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2008

Zdroj: výroční zpráva Sazky za rok 2008

Příloha 6

Rozdělení výtěžků Sazky za rok 2009

Zdroj: výroční zpráva Sazky za rok 2009

89

Příloha 7

Rozdělení ělení výtěžků výt Sazky za rok 2010

Zdroj: výroční ční zpráva Sazky za rok 2010

Příloha 8

Schéma struktury ústředních orgánů ČOS

Zdroj: Žižka, 2005

90

Příloha 9

Odbor všestrannosti

Zdroj: Žižka, 2005

91

Příloha 10

Schéma programového řízení odboru všestrannosti v sokolské župě

Zdroj: Žižka, 2005

Příloha 11

Schéma programového řízení odboru všestrannosti v T. J.

Zdroj: Žižka, 2005

92

Příloha 12

Odbor sportu ČOS

Zdroj: Žižka, 2005

93

Příloha 13

Vzdělavatelský sbor ČOS

Zdroj: Žižka, 2005

Příloha 14

Vývoj členské základny Sokola

Počet členů

Počet T.J.

1871

11 000

120

1882

15 572

113

1884

17 400

137

1889

21 740

185

1896

41 300

435

1904

50 935

645

Rok

Počet Žup

1862

94

11 37

1913 1915

178 067

562 681

1921

710 000

1932

789 000

1937

818 188

1944

40

V důsledku I. světové války byla zastavena činnost Sokola.

1920

1941

1182

3000

53

V důsledku II. světové války byla zastavena činnost Sokola.

1945

578 019

1947

1 004 987

1952

Sokol byl zakázán komunistickým režimem.

1989

dochází k obnově Sokola

3686

2002

186 896

2003

187 896

2004

184 860

1119

45

2005

186 126

1132

45

2006

182 966

1136

42

2007

177 824

1139

42

2008

180 817

1145

42

2009

183 182

1146

42

2010

177 407

1145

42

2011 2012

1109

45 45

Data se nepodařilo dohledat. 183 330

1125

42 Zdroj: vlastní

Příloha 15

Souhrn všech sportovních oddílů po župách pro rok 2012

Název župy

Dospělí Děti Celkem

Celkem župa Jan Podlipného Celkem župa Barákova Celkem župa Podbělohorská Celkem župa Jungmanova Celkem župa Pražská-Scheinerova Celkem župa Blanická Celkem župa Jihočeská Celkem župa Šumavská

1377 995 940 1458 1694 375 1416 378 95

1304 536 479 543 1012 140 1886 240

2681 1531 1419 2001 2706 515 3302 618

Celkem župa Plzeňská Celkem župa Rokycanova Celkem župa Budečská Celkem župa Sladkovského Celkem župa Krušnohorská-Kukaňova Celkem župa Podřípská Celkem župa Fügnerova Celkem župa Ještědská Celkem župa Jizerská Celkem župa Krkonošská-Pecháčkova Celkem župa Jičínská Celkem župa Podkrkonošská-Jiráskova Celkem župa Orlická Celkem župa Východočeská-Pippichova Celkem župa Tyršova Celkem župa Havlíčkova Celkem župa Plukovníka Švece Celkem župa Pernštejnská Celkem župa Krále Jiřího Celkem župa Dr.Bukovského Celkem župa Dr.Jindry Vaníčka Celkem župa Jana Máchala Celkem župa Slovácká Celkem župa Komenského Celkem župa Valašská-Fr.Palackého Celkem župa Hanácká Celkem župa Středomoravská Celkem župa Prostějovská Celkem župa Olomoucká-Smrčkova Celkem župa Severomoravská Celkem župa Moravskoslezská Celkem župa Beskydská-J.Čapka Celkem župa Karlovarská Celkem župa Severočeská-Novákova

Celkem ČOS

1710 703 406 350 109 479 376 132 251 307 225 713 1257 1570 778 932 1318 442 412 394 1801 1582 850 598 108 549 411 935 840 669 1646 583 41 336

1129 243 389 46 57 228 444 17 199 178 88 954 968 1394 899 426 1079 301 123 163 998 1058 421 457 312 213 86 385 279 287 1777 661 26 99

2839 946 795 396 166 707 820 149 450 485 313 1667 2225 2964 1677 1358 2397 743 535 557 2799 2640 1271 1055 420 762 497 1320 1119 956 3423 1244 67 435

32446 22524

54970

Zdroj: vypracováno ze stránek sokol.eu

96

Příloha 16

Souhrn sportovních oddílů po sportech pro rok 2012

Název sportu

Počet oddílů

Dospělí Děti Celkem

aerobik

12 oddílů

133

272

405

aikido

7 oddílů

134

64

198

armsport

2 oddíly

15

9

24

atletika

28 oddílů

976

1936

2912

badminton baseball

41 oddílů 3 oddíly

673 43

496 86

1169 129

basketbal

57 oddílů

1490

1462

2952

billiard

7 oddílů

121

4

125

bojové tech.

11 oddílů

130

123

253

bowling

1 oddíl

8

0

8

box

8 oddílů

115

74

189

capoiera

3 oddíly

11

14

25

cyklistika

16 oddílů

194

92

286

cyklotrial

1 oddíl

4

2

6

estetická gymnastika

1 oddíl

4

29

33

florbal

94 oddílů

1469

2293

3762

footbag

2 oddíly

9

0

9

3656

2144

5800

fotbal

116 oddílů

fresbee

1 oddíl

21

16

37

futsal

14 oddílů

216

45

261

házená

32 oddílů

1164

1400

2564

hokejbal

3 oddíly

69

31

100

horolezectví

8 oddílů

199

101

300

in l. hokej

2 oddíly

24

6

30

jachting

1 oddíl

32

3

35

jezdectví

5 oddílů

28

26

54

judo

19 oddílů

394

915

1309

kanoistika

10 oddílů

265

91

356

karate

23 oddílů

313

538

851

karetní hry

1 oddíl

6

0

6

kendo

3 oddíly

23

10

33

kick-box

3 oddíly

20

6

26

kolová

1 oddíl

16

11

27

korfbal

1 oddíl

28

39

67

koulená

5 oddílů

54

1

55

krasobruslení

1 oddíl

2

2

4

krasojízda

4 oddíly

23

25

48

kulturistika

28 oddílů

857

41

898

kuželky

23 oddílů

658

93

751

97

lakros

4 oddíly

113

143

256

lední hokej

20 oddílů

365

9

374

lukostřelba

3 oddíly

65

27

92

lyžování

22 oddílů

617

237

854

malá kopaná

40 oddílů

712

56

768

mažoretky

7 oddílů

51

385

436

metaná

1 oddíl

14

0

14

18 oddílů

148

597

745

motorismus

1 oddíl

12

1

13

nár. házená

11 oddílů

545

393

938

nohejbal

88 oddílů

1160

138

1298

orient. běh

10 oddílů

159

100

259

plavání

4 oddíly

35

69

104

potápění

1 oddíl

10

2

12

poz. hokej

1 oddíl

43

66

109

psí spř.

1 oddíl

63

12

75

rnr

5 oddílů

59

117

176

rugby

1 oddíl

64

84

148

sál.kopaná

20 oddílů

214

28

242

sebeobrana

2 oddíly

12

63

75

sil. trojboj

11 oddílů

187

11

198

moderní gym.

skiboby

1 oddíl

5

1

6

softball

3 oddíly

59

54

113

softtenis

2 oddíly

11

0

11

sportovní g.

41 oddílů

612

2048

2660

stolní hokej

3 oddíly

14

5

19

stolní tenis

242 oddílů

3633

1056

4689

1

2

3

sumó

1 oddíl

šachy

46 oddílů

663

247

910

šerm

11 odílů

139

149

288

šipky

7 oddílů

56

10

66

taekwon-do

8 oddílů

61

198

259

tanec

21 oddílů

273

793

1066

tenis

96 oddílů

2997

882

3879

thajský box trampolíny

4 oddíly 4 oddíly

80 34

21 115

101 149

triatlon volejbal

5 oddílů 237 oddílů

27 5078

3 1528

30 6606

vzpírání zápas

9 oddílů 14 oddílů

139 319

71 303

210 622

32446 22524

54970

ČOS celkem

1 619 oddílů

Zdroj: vypracováno ze stránek sokol.eu

98

Příloha 17

Dotazník pro veřejnost

99

100

101

Příloha 18

Dotazník pro činovníky Sokola

Zdroj: vlastní 102