Vývoj práce sportovního novináře na webových stránkách České televize

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra žurnalistiky

Vývoj práce sportovního novináře na webových stránkách České televize (Development of Job Content of Czech Television Web Sport Journalists) Bakalářská práce

Pavel Jahoda

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Karel Páral

Olomouc 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou použitou literaturu i jiné zdroje. Práce obsahuje celkem 83 265 znaků.

V Olomouci dne 17. 4. 2015

Pavel Jahoda

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je vývoj práce sportovního novináře na webu České televize. Jejím primárním cílem je zjistit, jak se změnila práce internetového (on-line) novináře na webových stránkách České televize. Zároveň je sledováno, jak se webová stránka vyvinula obsahově a vzhledově, jaké zdroje a jakých materiálů žurnalisté využívali a jak spolupracovali s redakcí sportovního kanálu ČT.

Klíčová slova: internetový novinář, on-line novinář, Česká televize, sport, sportovní žurnalistika, nová média.

Abstract The topic of this bachelor thesis is the development of the job content of journalists working at the Czech Television Web department. Its primary goal is to discover how the job content of the internet (online) journalists for the Czech Television web has changed over time. It is also uncovered how the website itself has developed (content- and appearance-wise), what sources and materials the journalists has been using, and how much cooperation there has been between them and the staff of the Czech Television Sports Channel.

Keywords: internet journalist, online journalist, Czech Television, sport, sport journalism, new media

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucím své bakalářské práce panu Mgr. et Mgr. Karlu Páralovi za jeho pomoc při výběru a specifikaci tématu a za jeho cenné rady a čas při tvorbě práce. Zároveň děkuji Petru Tichému a Stanislavu Heloňovi za cenné rady a v neposlední řadě kolegům z práce, kteří si našli čas, aby mi odpověděli na otázky potřebné k vyhotovení práce.

Obsah Úvod......................................................................................................................................... 7 1.

2.

Nová Média...................................................................................................................... 9 1.1.

Definice nových médií ............................................................................................. 9

1.2.

Charakteristika nových médií .................................................................................. 9

1.3.

Internet ................................................................................................................... 11

Internetová žurnalistika .................................................................................................. 13 2.1.

Vznik a vývoj internetové žurnalistiky ve světě .................................................... 13

2.2.

Vznik a vývoj internetové žurnalistiky v České republice..................................... 14

2.3.

Charakteristika internetové žurnalistiky ................................................................ 15

2.4.

Konvergence .......................................................................................................... 16

2.5. Online novinář ............................................................................................................ 17

3.

2.6.

Zdroje a volba témat v online žurnalistice ............................................................. 18

2.7.

Podoba internetové redakce ................................................................................... 20

Česká televize ................................................................................................................ 22 3.1. ČT 4/sport ................................................................................................................... 22 3.2. Divize Nová média ..................................................................................................... 23

4.

5.

Metodologie ................................................................................................................... 25 4.1.

Kvalitativní výzkum............................................................................................... 25

4.2.

Polostrukturovaný rozhovor ................................................................................... 25

4.3.

Zúčastněné pozorování .......................................................................................... 26

Analytická část ............................................................................................................... 27 5.1.

Definování cílů a vymezení sledovaného období .................................................. 27

5.2.

Začátek sportovních internetových novinářů na webu ČT (2007-2009)................ 28

5.2.1.

Vzhled a obsah ............................................................................................... 28

5.2.2.

Vývoj sportu a práce sportovního redaktora .................................................. 28

5.2.3.

Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT................................................. 31

5.3.

Webové stránky hokejzive.cz, fotbalzive.cz a první speciály ................................ 31

5.3.1.

Vzhled a obsah ............................................................................................... 32

5.3.2.

Vývoj sportu a práce sportovního redaktora .................................................. 33

5.3.3.

Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT................................................. 35

5.4.

Posilování redakce, první kroky k osamostatnění (2010) ...................................... 35

5.4.1.

Vzhled a obsah ............................................................................................... 35

5.4.2.

Vývoj sportu a práce sportovního redaktora .................................................. 36

5.4.3.

Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT................................................. 38

5.5.

Vznik divize Nová média, první čistě sportovní webové stránky (2011) .............. 38

5.5.1.

Vzhled a obsah ............................................................................................... 38

5.5.2.

Vývoj sportu a práce sportovního redaktora .................................................. 40 5

5.5.3. 5.6.

Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT................................................. 41

Vznik prvních speciálů, rozšiřovaní redakce (2012-2015) .................................... 41

5.6.1.

Vzhled a obsah ............................................................................................... 41

5.6.2.

Vývoj sportu a práce sportovního redaktora .................................................. 43

5.6.3.

Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT................................................. 45

Závěr ...................................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 50 Přílohy .................................................................................................................................... 52

6

Úvod Když před devíti lety v roce 2006 Česká televize spustila svůj nový sportovní kanál tehdy pod názvem ČT 4 sport, dostalo se jí za to od sportovních fanoušků vřelých ohlasů. Sport na internetových stránkách ČT byl však v té době upozaděn a byl nevýraznou rubrikou, kterou se nikdo nezabýval. Od té doby ale sportovní web ČT prošel radikální obměnou a čtenáři na něm naleznou podrobné sportovního zpravodajství či videa z jednotlivých sportů. Hlavním cílem této práce je zmapovat vývoj sportovní sekce webu ČT a vývoj práce sportovního novináře při tvorbě obsahu této sekce. Podobné téma je v českém prostředí unikátní, jelikož odborné literatury a textů zabývajících se on-line žurnalistikou, která je nejmladším, ale zároveň jedním z nejvlivnějších odvětví novinářské profese, existuje v českém znění poskrovnu a podrobným vývojem práce sportovního novináře, resp. on-line novináře v určitém médiu se nezabývá žádná. Vzhledem k faktu, že se o webu ČT žádná odborná literatura obsáhleji nezmiňuje, hlavním zdrojem informací této práce budou polostrukturované rozhovory s třemi redaktory, kteří ve sportovní sekci působí nejdéle, a byli tak přítomni u všech klíčových proměn webu, jež bude tato práce podrobně rozebírat. Jmenovitě to jsou Ondřej Nováček, Hynek Roleček a Otakar Duben. Část informací je doplněna také z vlastního zúčastněného pozorování, jelikož v posledních třech letech působím na sportovním webu ČT jako redaktor. Práce je rozdělena na část teoretickou a analytickou. V rámci teoretické části bude nejprve popsán rámec nových médií, do kterého spadá právě internet a internetové weby, a jejich charakteristika. Zásadní pozornost bude věnována také internetové žurnalistice. Bude popsána její charakteristika a vývoj ve světě a v České republice. Rozebrána budou také specifika práce on-line žurnalisty, vývoj zdrojů a skladba internetových webů. Ke správnému popisu vývoje sportovní sekce je také nezbytné uvést historii sportovního kanálu ČT a historii a charakteristiku divize Nové média, pod niž v současné době sportovní web spadá. V poslední pasáži teoretické části bude rozebrána metodologie práce. Analytická část je rozdělena do pěti kapitol. Ty byly definovány na základě klíčových změn, které ve sportovní sekci proběhly. Primárně v nich bude rozebráno, 7

jak se vyvíjela práce sportovního redaktora, co přesně on-line sportovní novináři psali, z čeho čerpali a jaký prostor měli. Bude také zachycen vývoj sportovní sekce jako takové. Důležitým bodem je rovněž sledování vývoje spolupráce mezi redakcí webu a redakcí sportovního kanálu ČT. Popsán bude také vzhled webových stránek během jednotlivých období a obsah. Výsledky práce jsou shrnuty v závěru, kde je popsáno, k jakým změnám ve vybraném období došlo.

8

1. Nová Média 1.1. Definice nových médií Ač se termín nová média v současné době používá velice hojně, skutečnost je taková, že jasná definice, na níž by se shodla většina autorů, neexistuje. Naopak se jednotliví teoretici (Macek 2011; Lievrow a Livingstone 2002) v případě nových médií často názorově rozcházejí a sami tvrdí, že vytvořit jednoznačnou teorii, kterou by bylo možno zobecnit, je značně problematické. Označit nová média jako „nová“ je totiž dosti zavádějící. První digitální počítače se objevily již ve 40. letech 20. století, počítačové sítě či počítačové hry v 60. letech a například e-mail byl poprvé použit již v 70. letech. Správné adjektivum pro tyto technologie je tak „proměnlivé“. Oproti starším mediálním formám se neustále a nestále vyvíjí, a tak se jejich novost odkazuje především

k faktu,

že jsou

stálým

zdrojem technologických i

komunikačních inovací. Dalším problémem je jejich četnost. Pojem nové médium zastřešuje tisíce mediálních technologií, od infrastruktur jako internet, přes materiální artefakty typu osobního počítače, tabletu, až po síťové protokoly (web, ICQ aj.), konkrétní webové služby (Google, Facebook), nebo softwarové aplikace (počítačová hra, mailový klient). (Macek 2011: 13) S teorií, že žádná ustálená formulace neexistuje, souhlasí i Antonín Pavlíček, jenž nová

média

definuje

skrze

jejich

hlavní

rysy:

„jsou

založena

na

elektronické/digitální platformě, využívají výpočetní výkon (procesor), jsou interaktivní přinejmenším

(reagují

na

přímou

podněty

zpětnou

uživatele), vazbu.

podporují

(Pavlíček

komunikaci,

2010:

11)

nebo

V případě

elektronické/digitální platformy se pak shoduje i s ostatními autory, kteří právě digitální

platformu

při

snaze

o

vytvoření

ustálené

teorie

považují

za

klíčovou.(Reifová 2011, Pavlíček 2010, Macek 2011, McQuail 2009) Podle Macka pak jsou nová média synonymem digitálních médií.

1.2. Charakteristika nových médií Nová média neustále prochází vývojem a jejich důležitost napříč společností se dlouhodobě zvyšuje, což je patrné na pokrocích ve výpočetní technice či na 9

zvyšujícím se množství osobních počítačů, chytrých telefonů a tabletů, které jednotlivec vlastní. S tím se stírají lokální a časová omezení, které ze světa vytvářejí McLuhanovu (1962) globální vesnici. (Pavlíček 2010: 16) Podle Štěpána Kotrby (in Pavlíček 2010) mají nová média několik klíčových charakteristik, které sumarizoval na rozdílu mezi internetem a jeho médii, a původními tištěnými médii: a) multimedialita, představující funkční integraci textu, obrazu, zvuku, animací, videa aj. Jedná se o užití různých médií ke zprostředkování informací prostřednictvím počítače. b) asociativnost, víceúrovňovost a vícesměrnost komunikace a distribuce informací, zabezpečovaná hypertextové a hypermediálně. c) kolaborativnost – schopnost spolupráce ve virtuálních týmech (…) Odstraňuje lokální bariéry, přináší možnost porovnání a výběru, a tím i konkurence zdrojů. d) virtualita umožňující vytvářet vlastní či sdílený abstraktní/virtuální prostor, se kterým pak lze manipulovat. (…) Vznik virtuálních společenství bez geografických a časových determinací umožňuje nový rozměr komunikace a i nový rozměr individuality jedince. e) interaktivita, dovolující uživateli zasahovat do procesů nebo reagovat na získávané informace. f) kumunikativost – komunikace nikdy nebyla jednodušší, levnější, pohotovější

a

přístupnější

než

v současnosti

prostřednictvím

elektronických médií. g) globalista, expandující komunikaci došlého světa, umožňující překonat geografické bariéry. h) internacionalizace, distribuovanost, diverzifikace a mobilita umožňující spolu s interaktivitou nový způsob získávání informací bez závislosti na místě, čase a dalších podmínkách. i) informační a komunikační vstřícnost a otevřenost, která převyšuje otevřenost reálné společnosti. K těmto charakteristikám přidává Pavlíček ještě další výhody nových médií. První z nich je nesekvenční přístup (Random Access) k záznamu. Ten umožňuje

10

mnohem jednodušší práci ať s textem, či audiovizuálním záznamem, kdy má uživatel možnost zvolení pasáže, s níž bude pracovat. Další výhodou je prohledávatelnost. Díky výpočetnímu výkonu procesoru mohou uživatelé velice rychle prohledat, třídit a nacházet shody ve výskytu stejných sekvencí. Právě prohledávatelnost je hlavní příčinou změny při práci s dokumenty a ukládání a kategorizaci informací. Pavlíček dále řadí mezi plusy hypertextovost. Termín hypertext označuje skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí linků. (Pavlíček 2010: 20) Čtenář má tak možnost procházet text nelineárně, a to díky faktu, že hypertext nemá konec ani začátek. Dále také otevřenost. Nová média jsou přístupná pro kohokoliv. Uživatel může svévolně produkovat obsahy, hledat přesně to, co ho zajímá aj. Poslední výhodou je pak anonymita. Veřejným názorem je, že internet je čistě anonymní médium, avšak dle Pavlíčka se mnohem častěji setkáváme s pseudoanonymitou, což je jedna z variant částečně omezené anonymity, kde sice jakási zprostředkující identita použita je, ovšem bez vazby na identitu skutečnou. S anonymitou se tak váže spousta výhod i nevýhod.1 (Tamtéž: 21-26)

1.3. Internet Jak již bylo řečeno dříve, mezi nová média patří internet, který je jednoznačně vůbec tím nevýraznějším novým médiem, na němž jsou patrné všechny zmíněné výhody. (Pavlíček 2010: 48) Internet dle Macka již dávno ztratil punc prostředku pro vyvolené a je užíván napříč celou společností. „Přesunuli jsme se ze světa internetových čarodějů do světa obyčejných lidí rutinně užívajících internet. Internet se stal důležitou, ale nikoliv výlučnou věcí. Stal se nástrojem mas a přestal být hračkou počítačových vědců.“ (Macek 2009: 20) Hlavní příčinou rozmachu se stala služba World Wide Web, neboli klasického webu, kterou vynalezl Tim Berners-Lee. Její převratnost spočívala v tom, že byla jako první médium trvalá a aktuální.2 Díky tomu může web přinášet ty nejnovější informace a na jejich vývoj rychle reagovat. (Pavlíček 2010: 48)

1

Mezi hlavní výhody internetové anonymity patří větší soukromí a služba ve věci svobody. Zároveň zvyšuje upřímnost a dává šanci nestrannému hodnocení. Mezi nevýhody lze naopak zařadit nelegální činnost (od pomluvy, podvodu, přes výhružky až po teroristické útoky). Je do jisté míry cestou k anarchii a bezpráví. Její největší nevýhodou, ale i výhodou je pak nemožnost sankcí. 2 Tisk a fotografie měly charakter média trvalého, nikoliv však aktuálního. Rozhlas a televize byly zase aktuální, ne ale trvalé.

11

V posledních letech se dostal internet ještě dále, a to díky revoluci prostřednictvím webu 2.0. Ten mění internet v otevřenou platformu pro aktivní spolupráci mezi miliony uživatelů, kterým umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace pomocí sociálních sítí, wiki systémů či komunikačních nástrojů, a zároveň dává možnost tvořit, měnit a přepisovat obsah webových stránek. (Tamtéž: 83)

12

2. Internetová žurnalistika Velkého rozmachu se ve spojitosti s rozvojem internetu dostalo i internetové, neboli online žurnalistice, která je sice nejmladším oborem žurnalistické práce, ale patří mezi nejvlivnější. (Bednář 2011: 9) „Uplynulé desetiletí bylo pro česká média převratné. Nástup internetu a digitalizace ovlivnily nejen samotný výrobní proces, redakční práci, ale i rozsah a celý charakter médií.“ (Beránek, Hekerlová 2005: 7) Někteří teoretici se dokonce domnívali, že tento vývoj bude znamenat vymizení původních médií, což se však nakonec nestalo a lze se domnívat, že v nejbližších letech ani nestane. (Bednář 2011: 19)

2.1. Vznik a vývoj internetové žurnalistiky ve světě Vznik internetové, neboli online žurnalistiky, bývá spojován s rozmachem webu. Pravdou však zůstává, že první online zpravodajství, které přinášelo zprávy v reálném čase, bylo zprostředkováno pomocí televize, přesněji teletextu, který se poprvé objevil v sedmdesátých letech ve Velké Británii. Za jeho vznikem stojí technici BBC. Teletext se poměrně rychle rozšířil a dodnes ho využívá většina televizních stanic, ovšem pouze okrajově. (Čermák In Osvaldová a kol. 2011: 107) Následoval videotext, který nabídl větší množství obsahu, bylo možné v něm vyhledávat a byl interaktivní. Do kategorie „videotext“ lze zařadit rovněž internet, dnes se však tento termín používá pouze historicky. Od přelomu osmdesátých a devadesátých let začínají uživatelé používat osobní počítače, a tak Apple a Quantum přišel s Applelinkem, který nabízel online obsah pro majitele počítačů Apple. Po vystoupení této firmy dostala služba nový název America Online, k níž měli přístup i vlastníci počítačů jiných značek. Fungovala rovněž služba Prodigy založená firmou IBM, která se během několika let rozšířila po celých USA a měla přes milion účtů. To vzbudilo zájem i mediálních společností a v roce 1992 vznikají první elektronické noviny Chicago Online. (Tamtéž: 107) Zásadní vývojový milník přichází až s nástupem webu a také červnem 1992, kdy americký Kongres zrušil restrikce zakazující komerční využití internetu. V lednu 1994 začaly vycházet první elektronicky publikované noviny na webu. Týdeník Palo

13

Alto Weekly byl aktualizován dvakrát týdně a byl zdarma. Po něm se začaly objevovat další a další. Web však v počátcích mezi novináři velkou vlnu zájmu nevzbudil a byl chápán především jako zdroj informací a doplňkové médium. Webovými žurnalisty se tak většinou stávali z nouze jako v případě prvního významného magazínu Salon, který byl založen v době stávky v roce 1995, jenž je zároveň rokem považovaným za počátek webového publikování. On-line žurnalistika od té získávala na větší pozornosti a do roku 1999 se webové portály natolik rozšířily, že je měla většina amerických a evropských deníků. (Tamtéž: 109-110)

2.2. Vznik a vývoj internetové žurnalistiky v České republice V České republice byly počátky internetu, potažmo internetového zpravodajství pomalejší, než v západních zemích. Důvodem byl hlavně stereotyp rozšířený zejména bulvárními médii, že internet je „semeništěm zla“ a jedinou věcí, kterou na ni lze naleznout jsou pornografické materiály. Užívali ho tak především mladí lidé, kteří ho chtěli kromě škol a jiných institucí mít i doma. (Bednář 2011: 50) První zpravodajské weby, resp. počáteční pokusy, se objevovaly již v počátku devadesátých let, ale průlomový oficiální publicistický server se objevil až v roce 1996. Tehdy novinář a spisovatel Ondřej Neff založil web Neviditelný pes, který vychází dodnes. Neviditelný pes se stal prvním, který vycházel pravidelně a denně. Měl pevně danou a jasnou strukturu a pravidelné rubriky. Stal se pravděpodobně prvním serverem v Česku, jenž překročil 1 000 000 návštěv uživatelů a byl vzorem pro další česká periodika. (Tamtéž: 50) Svého času patřil k nejvýznamnějším také deník Svět namodro, který vydávala společnost Media Internet Agency. Na webových stránkách Světu namodro vycházely tiskové zprávy, komerční obsah a také příspěvky z různých oborů lidské činnosti. Byl zaměřen na typické uživatele internetu na přelomu století, zaměřoval se tedy na témata s technickým zaměřením, které v té době byly velmi čtená. Svět namodro ale v současnosti již neexistuje. (Tamtéž, 51)

14

S koncem devadesátých let se začaly na internetu objevovat i webové servery největších českých deníků. Mladá Fronta Dnes přišla s webem iDNES.cz, Hospodářské noviny spustily Ihned.cz. Největší portál v českém prostředí Seznam.cz na svou homepage umístil deník Novinky.cz, který v té době ještě nespravovalo Právo a šlo o bulvární web. Na internetu se ale objevila i celá řada dalších médií včetně České televize. (Tamtéž, 51) Velký český internetový mediální boom však se začátkem nového tisíciletí skončil. Většina médií si totiž uvědomila, že reklama na internetu jim nepřinese takové finanční prostředky, jaké očekávaly, a došlo ke stagnaci. Poté se však česká internetová mediální sféra opět probudila a začala se objevovat první čistě profesionální média, v České republice tím nejvýznamnějším byl deník Aktuálně.cz. V důsledku toho došlo k profesionalizaci internetových novin. (Tamtéž, 51) S opětovným zintenzivněným zájmem českých médií o internet došlo i k přechodům odborných a specializovaných serverů pod velké vydavatelské domy, populární Mobil.cz se stal součástí skupiny MaFra. Naopak některé servery si svou autonomii udržely či ji naopak získaly. „Prakticky všechna webová média prošla někdy více, jindy méně dramatickými změnami obsahu, vzhledu i nabízených vlastností.“ (Tamtéž, 52)

2.3. Charakteristika internetové žurnalistiky Mezi vědci zabývajícími se online žurnalistikou panují rozpory v tom, zda je, či není odlišná od žurnalistiky tradiční. Například Küngová a Picard (2008) tvrdí, že rozdíly jsou minimální a že v obou druzích médií jsou uplatňovány stejné formáty. Tato práce však bude vycházet z předpokladu, že online žurnalistika je oproti tradiční natolik odlišná, že ji můžeme jasně charakterizovat, s čímž souhlasí ve svých odborných pracích Foust (2005), Craig (2005) a Waschková Císařová in Čuřík a kol. (2011) Podle Mrkvičky lze za internetovou žurnalistiku označit pouze taková novinářská práce, která je alespoň primárně určená pro internetová média. Lze ji rozdělit na profesionální, za kterou je autor odměněn, a amatérskou, která je pro novináře především koníčkem. (Reifová 2011: 323-324) Foust vidí sedm základních 15

charakteristik, které jsou pro online žurnalistiku stěžejní. Jsou to uživatelská kontrola, nelinearita, možnosti skladování a vyhledávání, neomezený prostor, bezprostřednost a blízkost, multimedialita a interaktivita. (Foust 2005: 10) Oproti tradičním médiím došlo v případě online médií k velké změně novinářských rutin. Daleko větší nároky jsou kladeny na aktuálnost a rychlost vydávání článků. Díky internetu se z uzávěrky, která byla v pozdních večerních hodinách, stává uzávěrka okamžitá (rolling deadline). Novináři tak zpracovávají dané téma v co nejkratším čase a snaží se ho okamžitě umístit na web. Zároveň zastávají více funkcí zaráz a jsou označováni jako multi-skilled novináři (viz kapitola 2.5.). S oběma výše zmíněnými faktory však roste riziko zhoršení kvality obsahů, tzv. deskilling. Novináři na základě rychlosti informace často neověřují a důvěřují rutinním zdrojům. (Waschková Císařová in Čuřík a kol. 2011: 11)

2.4. Konvergence V rámci tématu této práce je potřeba zmínit také pojem konvergence, tedy šíření totožného obsahu různými kanály u tradičních a online médií se stejným vlastníkem. Díky ní dochází k větší spolupráci dříve oddělených redakcí, které prochází vývojem. V konvergenci tak lze sledovat: - překlápění obsahu (shovelware) z jednoho média do druhého – přestože tradiční i online médium by mělo mít specifické požadavky na obsah, formu i strukturu sdělení, často se stejný článek či zpráva objevuje v obou typech médií - striktnímu rozdělení typu obsahu pro tradiční a online médium – opačným trendem, který však také souvisí s konvergencí, je promyšlené rozdělení obsahu určeného pro tradiční a online médium jednoho vlastníka s ohledem na charakteristiky těchto médií. V online médiu se tak uplatní aktuální zpravodajství a multimédia, v tradičním pak může být (i stejné) téma zpracováno více do hloubky či v rámci publicistických žánrů. Tato sdělení se však vzájemně doplňují a funguje tu vzájemná propagace. - tlak rostoucí potřeby materiálu pro oba typy médií – novináři musí obsahem často plnit nejen tradiční, ale i online médium, což přináší zvýšení objemu práce. (Tamtéž: 12) 16

2.5. Online novinář Práce online novináře za poslední léta doznala markantních změn. „Být sportovním redaktorem elektronického média bylo před deseti lety (1995) jako být zlatokopem na počátku zlaté horečky: měli jsme spoustu prostoru, jen málo omezení a jen málo lidí, se kterými bychom měli soupeřit,“ řekl o vývoji redaktor amerického sportovního časopisu Sports Illustrated Andrew Lawrence. (REINARDY, WANTA, 2011: 241) Na druhou stranu i internetová žurnalistika se stále drží starých pravidel,

která platí rovněž v tradičních médiích. Novináři by měli být nezaujatí, měli by si ověřovat informace a jejich práce by měla být relevantní a aktuální, na čemž se shodnout jak Craig (2005), tak Foust (2005). Moderní online žurnalista by ovšem měl být především multimediální žurnalista, který je multi-skilled, tedy schopen ovládat hned několik dovedností spojených s novými technologiemi. Kromě toho, že zvládá činnost tradičního novináře (schopnost najít zdroje, získat informace, ověřit si je, kvalitně napsat/nahrát/natočit), tak musí také získat multimediální obsah (video, foto, audio), který je vhodný a následně jej umístit do online média. (Waschková Císařová in Čuřík a kol. 2011: 18) Podle odborníka na masovou komunikaci Christopha Neubergera jsou tři specifické úlohy on-line redaktorů: jako navigátoři vedou uživatele vlastní nabídkou a přinášejí mu tematicky relevantní informace i z jiných zdrojů; jako archiváři spravují zpravodajskou a názorovou nabídku, která se už periodicky nemění, nýbrž je kontinuálně doplňována a rozšiřována; v komunikaci s uživateli a mezi nimi navzájem působí jako moderátoři.“ (Russ-Mohl 2005: 145) Online novináři se v určitých případech stávají i editory, jelikož v některých redakcích je tato pozice potlačena. Novinář tak vyrábí obsah a umísťuje ho na web bez konzultace a kontroly od editora, což má často za následek, že v článcích lze najít faktické i gramatické chyby. Na druhou stranu online žurnalistika dává možnost chyby kdykoliv rychle opravit. (Waschková Císařová in Čuřík a kol. 2011: 18) Kvůli velkému objemu práce multimediálního novináře proto některé redakce tvoří tzv. multimediální tým, ve kterém se na mediálním obsahu podílí podobně jako v tradičních médiích větší počet lidí. Při tvorbě obsahů v takových případech fungují například resouceři, kteří připravují vyjádření ostatních zdrojů a background. Další 17

pozicí mohou zastávat multimediální/online editoři, kteří rozdělují práci, či multimediální/online producent, který rozhoduje o podobě zpráv. (Tamtéž: 19) Podle výzkumu Soškové, která se zaměřila na česká online média, jsou online novináři vystavení neustálému tlaku uzávěrky. Jakoukoliv aktualitu musí totiž vydat v co nejkratším čase, což však na ně působí pozitivně a zlepšuje jejich pracovní výkonnost. Online novináři jsou rovněž vystavení větším nárokům ze strany editorů, kteří kromě rychlosti vyžadují i promyšlené „dávkování“ uživatelům, a ze strany vedení média v oblasti nových technologií, jež od nich očekává lepší schopnost než například u novinářů v tradičních médiích. (Tamtéž: 21)

2.6. Zdroje a volba témat v online žurnalistice Vznik a rozvoj internetu zásadně ovlivnil také zdroje žurnalistů. Díky němu mají novináři možnost mnohem rychlejší komunikace. Elektronická pošta zlepšila propojení mezi žurnalistou a zdrojem, žurnalistou a redakcí či žurnalistou a publikem. „Dnes není problém udělat interview s celebritou žijící za oceánem. Stačí, když má e-mailovou adresu a je ochotna komunikovat.“ (Beránek, Hekerlová 2005: 29) Internet rovněž umožnil okamžitý přesun obrazového, zvukového či textového materiálu. „Ale především: internet zpřístupnil k okamžitému použití online jak nejrůznější profesionálně vedené agenturní archivy a databáze, tak i stále se rozšiřující informační potenciál volně přístupných webových stránek.“ (Šmíd, Trunečková 2009: 21) Z volně přístupných webových stránek jsou novináře velmi užitečné přímé zdroje, tedy informace o jednotlivcích, firmách či státních organizacích, které využívají web jako způsob sebepropagace. Právě přímé zdroje mohou sloužit jako obohacení článku, kdy je autor svůj text propojí hypertextem se stránkami obsahujícími daný dokument. Skvělým zdrojem je i interaktivita s uživateli. Novináři mohou využít informace a názory z diskuzí či různých fór. (Waschková Císařová in Čuřík a kol. 2011: 23)

18

Online zdrojování se rozvinulo do speciální novinářské techniky, které se říká computer assisted reporting, v rámci níž novinář hromadí a analyzuje informace o věcech či konkrétních osobách, které použije v článku. (Tamtéž: 22) Veškeré tyto aktivity na internetu jsou umožněny prostřednictvím webových vyhledávačů, které práci novinářů značně usnadňují. Ty fungují na bázi robotů, kteří prohledávají web a snaží se najít shodu v textovém řetězci. Tím nejznámějším je Google, v českém prostředí se hodně využívá např. Seznam nebo Centrum. Vyhledávače však ne vždy dovedou uživatele ke kýženému obsahu. Výběr a třídění je totiž ovlivněno řadou subjektivních vlivů, což se dá v některých případech nazvat i manipulací. (Šmíd, Trunečková 2009: 35) Dalším faktorem je i existence neviditelných webů, které roboti nedokážou najít. Ty skýtají často značné množství informací, a od novináře se tak čeká jejich kompetence. Mezi ně patří například knihovnické katalogy apod. (Tamtéž: 37) Rozsah a množství zdrojů, které lze na internetu nalézt, však sebou přináší i značná rizika pro práci žurnalistů. Spousta z nich totiž nabízí nepřesné či dokonce fiktivní informace. Od online novináře se tak očekává, že je schopný relevantní informace nalézt a následně určit jejich důvěryhodnost. (Waschková Císařová in Čuřík a kol. 2011: 22) „Na všechny informace, které lze najít na internetu, je třeba se dívat kriticky. Internet není autorita. Právě naopak, jedná se o médium, které se vyznačuje silným sklonem k šíření mystifikací, spekulací, polopravd a nepřesností. Kvalitní a nekvalitní zprávy a se zde šíří stejnou rychlosti.“ (Foust 2005: 85) Specifika online žurnalistiky jde vysledovat i u volby témat článků. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, v oblasti internetového zpravodajství jde především o co největší aktuálnost, což se odráží i na volbě témat. Na druhou stranu rozsah internetu dává novinářům často volnější ruku, při volbě témat, která tak mohou být mnohem specifičtější a mohou být cílena pouze na určitou skupinu lidí. (Waschková Císařová in Čuřík a kol. 2011: 22) Pro redakce je v takovém případě důležité znát svého čtenáře. To je umožněno na základě přesných statistik čtenosti, návštěvnosti a dalších, které vedení mediální organizace dokáže vyčíst. Dalším důležitým ukazatelem je počet reakcí na dílo. Ať už se jedná o příspěvek v diskuzích v článku či na sociálních sítích nebo e-mailů,

19

které autor dostane jako zpětnou vazbu. Čtenáři se tak stávají gatekeepery. (Craig 2005: 67) Sociální sítě se ale kromě zpětné vazby stávají i skvělým místem na sebeprezentaci, kde má médium možnost publikovat svoje produkty. Články, videa či fotky na sítích jako Facebook či Twitter získávají velmi rychle velké množství čtenářů, což je umožněno díky virálnímu efektu. Médium zároveň touto cestou může získat nové čtenáře.

2.7. Podoba internetové redakce Online žurnalistika vnesla nový směr do podoby redakcí. Tradiční média mají vždy většinu svých autorů seskupených na jednom místě, v jednom mediálním domě, což umožňuje při práci snazší komunikaci a kooperaci. To média internetová tuto praxi ve sto procentech nedodržují. Některé z nich začala praktikovat formu virtuální redakce, která umožňuje novinářům pracovat z domova a jejich centrálním bodem není místnost, nýbrž redakční systém, do něhož své články nahrávají a kdokoliv z redaktorů se na nich může dále podílet, upravovat je apod. Většina profesionálních webových médií však stále zůstává u formy fyzické redakce, jelikož se ukázalo, že bez ní nefungují podle očekávání. (Bednář 2011: 70) V případě online médií existují v různé modely složení redakcí. Prvním z nich je redakce složená čistě z internistů, kteří jsou v médiu zaměstnání. Výhodou této formy je organizovanost, rychlost a efektivita práce, rizikem ovšem nízká flexibilita v případě změn v personálním sestavení. Tyto modely jsou využívány na webech, které nabízejí celodenní zpravodajství. Druhým typem je hybridní redakce, jež je typická zejména pro odborné, populárně naučné a část zpravodajských. Takovéto redakce jsou složeny z části ze zaměstnanců a z části z externích pracovníků. Jejich hlavním přínosem je flexibilita, nízká cena a relativně snadná dostupnost. U redakcí s kontinuálním provozem se na ně ale nedá spolehnout, a jsou tak v menšině. Posledním modelem, jenž je využíván mnoha odbornými časopisy a webzíny, je pak externí redakce s pevným bodem. Taková redakce je složena pouze s jednoho či dvou zaměstnanců. Naopak externích přispěvatelů je velké množství. To dává 20

redakcím šanci vybrat toho správného na danou problematiku při nízkých nákladech. Rizikem ovšem je, že autor může pracovat s vícero médii. (Tamtéž: 71)

21

3. Česká televize Vznik České televize (ČT) se datuje k 1. 1. 1992, kdy byla zřízená v rámci federalizace Československé televize (ČST) podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) jako televizní služba veřejnosti České republiky. (Osvaldová a kol. 2011: 191) ČST jako státní instituce zanikla 31. 12. s rozpadem federace, a od 1. 1. tak existuje na českém území pouze ČT. Ta od toho samého data přejmenovala své programy na ČT1, ČT2 a ČT3. (Bednařík, Jirák, Koplová 2011: 377) Právně náležel televizi pouze první program. Druhý jí byl svěřen až v roce 1995 a třetí čekal na vznik soukromé televize, jíž se v roce 1994 stala TV Nova. Česká televize další kanál do svého portfolia přidala v reakci na digitalizaci svého vysílání v roce 2005, kdy spustila zpravodajskou stanici ČT 24, a o rok později založila i čistě sportovní kanál ČT 4 Sport. (Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz)

3.1. ČT 4/sport Sportovní kanál České televize vznikl pod názvem ČT4 Sport a ČT ho poprvé spustila 10. února 2006 při příležitosti Zimních olympijských her v Turíně a padesátiletého výročí pořadu Branky, body, vteřiny. Během prvních měsíců svého fungování kanál vysílal šestnáct hodin denně. Dle tehdejšího šéfa redakce sportu Otakara Černého stanice byla zřízena s cílem přinášet divákům nejenom zavedené a úspěšné pořady typu Ligy mistrů či hokejové extraligy, ale také minoritní sporty jako softball, florbal, golf, šachy a další se zaměřením na české sportovce. (Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/sport/exkluzivne-na-ct-sport/45051-ct4-slavi-patenarozeniny/) Vedle přímých přenosů a záznamů kanál nabízel i celou řadu dokumentů,

magazínů

a

vzpomínkových

pořadů.

(Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/digitalizace/?id=3716&strana6=16&category=6) Po dvou letech vysílání došlo na stanici k několika zásadním změnám. Dne 1. 1. 2008 začal program vysílat čtyřiadvacet hodin denně a zároveň se na něm změnil formát obrazu, ze starého 4:3 se transformoval na širokoúhlé 16:9. V říjnu téhož roku došlo k první změně názvu, který se z původního ČT 4 Sport zkrátil pouze na ČT 4. (Tamtéž)

22

Některé sporty ve vysílání České televize se v té době objevovaly i na kanále ČT2, avšak roku 2011 se drtivá většina přesunula právě na sportovní stanici. (Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/sport/exkluzivne-na-ct-sport/45051-ct4slavi-pate-narozeniny/) Na druhý kanál se sport dostává jen ve výjimečných případech. K další změně a zatím poslední významné došlo v říjnu 2012, kdy v rámci redesignu stanice došlo i k další úpravě názvu, z něhož byla odstraněna číslovka čtyři. Nové jméno stanice je od té doby ČT sport, pod jehož názvem existuje i sportovní web www.ctsport.cz.

3.2. Divize Nová média Sportovní web České televize v současnosti patří do divize Nová média, pod kterou spadají všechny webové stránky ČT, v nichž jsou zahrnuty i webové prezentace všech kanálů, speciálů, pořadů a také správa celého archivu i-vysílání. Kromě toho má útvar na starosti komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, vývoj aplikací a správu teletextu. Z toho vyplývá podíl na vývoji hybridní televize HbbTV a dalších. O vzniku divize Nová média se začalo uvažovat již v roce 2010, kdy tehdejší ředitel ČT Jiří Janeček úkolem zformovat divizi Nová média pověřil Milana Fridricha, který se stal i jejich výkonným ředitelem. Samostatná jednotka pak vznikla na začátku roku 2011, která vyslala signál, že ČT bere oblast nových médií velice vážně. Od října 2011 se novou ředitelkou útvaru stala Pavlína Kvapilová. (Winkler 2013) Klíčovým faktorem pro vznik nové divize byl proces digitalizace3 televizního vysílání v České republice, díky němuž vznikly dva nové kanály, již zmiňovaný ČT sport a ČT 24, jejichž zpravodajské weby divize zahrnuje. (Tamtéž) Zároveň zákon o České televizi č. 483/1991 sb. přímo nařizuje, aby ČT oblast nových technologií a internetu monitorovala, provozovala a spravovala. Tento fakt je 3

V širším slova smyslu je digitalizace převod analogové (spojitého) signálu do signálu diskrétního tvaru (u počítačů zpravidla do binární soustavy). Podle Stanislava Psohlavce (2003) je digitalizace v užším slova smyslu převod vybraných měřitelných fyzikálních veličin digitalizovaného objektu do numerických hodnot, jejich kódování a uložení za účelem pozdějšího vygenerování jiných fyzikálních veličin s cílem umožnit pozdějšímu uživateli fyziologické vjemy nahrazující přímé vnímání originálu.

23

zahrnut v § 3, jenž popisuje pojem veřejné služby v oblasti televizního vysílání, kterou ČT vykonává. Z této definice vyplývá, že ČT musí provozovat analogové a digitální vysílání, musí společně s Českým rozhlasem sestavit datový tok a odpovídat za něj, musí zřídit síť vlastních zpravodajů, musí zajistit regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize, musí vytvářet archivní fondy a podporovat českou filmovou tvorbu, musí vysílat díla domácí a zahraniční tvorby, musí poskytovat na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, musí poskytovat teletextové služby, opatřuje alespoň 70% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky, alespoň 2% vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce a alespoň 10% pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením, musí vyvíjet činnost v oblasti nových vysílacích služeb a služeb, musí poskytovat audiovizuální mediální službu na vyžádání a musí také provozovat veřejné informace a obsah na internetových stránkách a aplikacích ČT. (Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/zakony/pdf/zakon-o-cesketelevizi.pdf?verze=2015-03-17-15:29:40) V prvopočátku byla divize složena z pracovníků různých útvarů České televize, kteří měli na starost věci spadající do oblastní nových médií. Posléze ale vznikl specializovaný tým, jehož cílem byla podpora všech stanic ČT. Největší spolupráce probíhala v počátcích se zpravodajskou ČT24, kde došlo k prvotnímu využití nových komunikačních a jiných technologií ve vysílání. Nové metodické postupy se díky těmto zkušenostem posléze rozšířily i na ostatní programy ČT. Cílem divize Nová média je také správné využití nových technologií při propojení s prostorem médií tradičními. (Winkler 2013) Díky zavedení nových médií, především sociálních síti, se dřívější podoba spíše jednostranného kanálu změnila a Česká televize je tak schopna od diváků přijímat okamžitou zpětnou vazbu. (Tamtéž)

24

4. Metodologie Jak již bylo zmíněno v úvodu, cílem této práce je zmapovat vývoj činnosti sportovního novináře na stránkách České televize, a to jak po stránce změn rutin, tak po stránce zdrojů, rozdělování úkolů apod. Touto problematikou se doposud žádný autor nezabýval a neexistují ani práce podobné, jež by se zabývaly prací novináře v oblasti internetu České televize.

4.1. Kvalitativní výzkum Redaktorů, kteří byli u celého vývoj sportu na stránkách ČT, je velice málo. Na základě toho byl k dosažení potřebných a nosných informací zvolen kvalitativní výzkum, jenž je označován jako výzkum pružný. Provádí se pomocí delšího a intenzivního kontaktu s terénem nebo situací jedince či skupiny jedinců. Tyto situace jsou obvykle banální nebo normální, reflektují každodenní činnost. (Hendl 2012: 5051) „Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality, jejímž cílem je porozumění, vytváření nových hypotéz a případně i nové teorie“. (Disman 2000: 285) „Kvalitativní výzkumník nesestavuje ze získaných dat skládanku, jejíž konečný tvar zná, spíše konstruuje obraz, který získává kontury v průběhu sběru a poznávání jeho částí. Výzkumník ve svém hledání významů a snaze pochopit aktuální dění vytváří podrobný popis toho, co pozoroval a zaznamenal. Snaží se nevynechat nic, co by mohlo pomoci vyjasnit situaci“ (Hendl 2012: 52) Kvalitativní výzkum bývá kritizován kvůli subjektivnosti, téměř nemožné aplikovatelnosti a generalizaci. Na druhou stranu jeho velkou výhodou je hloubkový popis, jenž umožňuje zkoumat jev v přirozeném prostředí, což je nezbytné, pokud má dojít k adekvátním výsledkům. (Tamtéž: 53)

4.2. Polostrukturovaný rozhovor Jelikož o historii webu České televize sport, potažmo činnosti internetového sportovního redaktora ČT v literatuře či odborných pracích jsou zmínky naprosto minimální, spíše však žádné, k získání potřebných a adekvátních informací byla využita jako primární zdroj metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ten je 25

považován za jakousi střední cestu mezi dotazníky s pevně danou strukturou otázek a uzavřenými otázkami a volnými rozhovory, které nemají předem určenou strukturu, a jejich podoba většinou představuje volné vyprávění subjektu. Velkou výhodou polostrukturovaného rozhovoru je jeho velká pružnost při získávání informací, jež je spojená s definovaným účelem a určitou osnovou. (Hendl 2012, 164)

4.3. Zúčastněné pozorování Kromě rozhovorů bude využita metoda zúčastněného pozorování, a to v období od léta 2012 do dubna 20154, která doplní získané informace. Zúčastněné pozorování patří vůbec k vůbec nejdůležitějším metodám kvalitativního výzkumu. Je jím možné popsat, co se děje, kdo nebo co se dění účastní, kdy a kde se věci dějí, jak se objevují a proč.(Hendl 2005, 193) Tento typ pozorování se uplatňuje při výzkumu jevů, které jsou málo prozkoumané a jež jsou nepřístupné pohledu osob mimo skupinu, což v tomto případě platí bezezbytku. (Trampota, Vojtěchovská 2010, 74)

4

V tomto období jsem vykonával a stále vykonávám práci řadového redaktora.

26

5. Analytická část 5.1. Definování cílů a vymezení sledovaného období Jak již bylo zmíněno v úvodu, v praktické části bude primárně rozebrán vývoj činnosti internetového sportovního novináře na webových stránkách České televize. Bude sledováno, jak se práce on-line novináře na webu za danou dobu změnila, kolik práce redaktorovi přibylo či naopak ubylo, kdo na jeho práci měl vliv, kdo určoval, jaká témata budou zpracována. Zároveň bude popsáno, jak se vyvíjela sportovní redakce webu, a to ať už po stránce množství pracovníků, počtu směn či spolupráce s redakcí televizního kanálu ČT. Práce bude také sledovat, jak se vyvinul sport na stránkách České televize obecně. Bude popsáno, jaký prostor sport měl, jak se změnil po stránce obsahové, jaké rubriky byly ve sportu přidány či odebrány a stručně jaké úpravy doznal web vzhledově. Ke zmapování vývoje poslouží rozhovory se třemi dlouhodobými redaktory a vedoucími vydání, Ondřejem Nováčkem, Hynkem Rolečkem a Otakarem Dubnem. Ti byli vybráni z důvodu, že jsou v redakci nejdéle a lze je označit za první sportovní novináře na webu České televize. Ondřej Nováček do ČT přišel již v květnu 2007, kdy se stal směnařem ve zpravodajství. Zde připravoval krátké zprávy, čtené zprávy, stříhal reportáže, připravoval no commenty. Na webové stránky se přesunul až v zimě 2007. Hynek Roleček na web nastoupil v roce 2009 po mistrovství světa v klasickém lyžování. Nikdy před tím v médiích nepracoval. Otakar Duben před příchodem do České televize pracoval pro weby hokejzive.cz a fotbalzive.cz, které spadaly sice pod Českou televizi, ale jejich správu měla na starost externí firma (viz dále). Zároveň bude využito informací z vlastního pozorování, protože v redakci ctsport.cz již několik let působím. Vývoj bude popsán od roku 2007 a bude rozdělen do několika období na základě zásadních změn. Internetové stránky České televize sice existují již od 90. let a už v té době zde fungovala rubrika sport. Na její správě se však podíleli všichni redaktoři a nikdo nebyl pouhým specialistou na sport. To se změnilo až s příchodem Ondřeje Nováčka.

27

5.2. Začátek sportovních internetových novinářů na webu ČT (2007-2009) 5.2.1. Vzhled a obsah Sport v období 2007-2009, ale i v letech dřívějších, které však tato práce nerozebírá (důvody viz úvod analytické části), byl pouze rubrikou na webu ct24.cz. Z toho důvodu měl i identickou grafickou podobu. Jedinou odlišností v původním layoutu v roce 2007 byla změna zbarvení na zeleno při otevření rubriky, tedy na barvu, jež je typická pro sportovní kanál ČT. Od roku 2008, kdy došlo k velké grafické úpravě webových stránek, se však vzhledově a barevně sjednotila s homepage ct24.cz. (archive.org) V roce 2007 mohli čtenáři webu ve sportovní rubrice nalézt pět základních podrubrik, Hokej, Fotbal, Tenis, Motorismus a Hvězdný tým. Při čemž první dvě odkazovaly na webové stránky hokejzive.cz a fotbalzive.cz, které budou rozebrány v následující kapitole. Podrubrika Hvězdný tým zahrnovala anketu, v níž návštěvníci vybírali vždy ten nejlepší ze tří nejvýraznějších sportovních momentů českých sportovců či českých týmů v určitém období. V dalším roce již podrubriky Fotbal a Hokej odkazovaly pouze na materiál na webových stránkách ČT. Zároveň přibyly další tři podrubriky, Zimní a Míčové sporty a Redakce sportu informuje, jež zahrnovala tiskové zprávy o dění na kanále ČT 4. Čtenáři mohli na webu nalézt také program kanálu. (archive.org) Webové stránky ct24.cz/sport však v této době příliš obsáhlé zpravodajství nenabízely. Články nepokrývaly všechny události, které se v daný den konaly. Jejich výběr byl značně individuální. Hlavními vkládanými tématy byl hokej, česká extraliga a NHL, a česká fotbalová liga. U ostatních sportů rozhodoval především faktor české účasti, tedy zda se zmíněná událost týkala českého sportovce či nikoli. Sportovní rubrika rovněž nabízela videa v podobě sportovních reportáží či rozhovorů.

5.2.2. Vývoj sportu a práce sportovního redaktora

28

Sport byl na webových stránkách ČT ve zmíněném období brán jako okrajová záležitost, které se nevěnovala velká pozornost. Prioritou zůstávalo zpravodajství, což nezměnil v prvních měsících ani příchod Nováčka do redakce. „V té době, kdy jsem tam nastoupil, jsem sport úplně nepokrýval. Dělal ho totiž úplně každý, kdo měl čas. V praxi to vypadalo asi tak, že vedoucí vydání řekl: „Hele, ty máš teď volno, tak hoď na stránky atletiku a ty tam zase hoď fotbal.“ Sport byl na webu v podstatě páté kolo u vozu, jemuž se nedávala velká váha.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Tento přístup se v redakci začal měnit až během května 2008, kdy vznikly dvě speciální směny, jedna ranní a druhá odpolední. Redaktoři, kteří na nich sloužili, měli na starost mimo jiné rubriku sport. Jednalo se o pokrok, ale minimální. Vybraní redaktoři totiž nespravovali pouze sportovní část. Zároveň se starali o rubriku Média, Věda a Technika a Relax. „Nebylo to o moc lepší. Člověk měl sice více času se na sport zaměřit, ale musel kolem toho plnit i další rubriky. Já jsem o něco více lpěl na sportu, takže jsem ten zbytek upozaďoval. Avšak když tam byli jiní směnaři, kteří se sportem neměli co dočinění, tak to bylo zase naopak. Sport příliš neřešili a plnili především ostatní rubriky. Stávalo se to tehdy, když jsem měl třeba náhradní volno nebo jsem pomáhal v jiných rubrikách, domácím, zahraničním apod.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) K dalšímu vývoji tak došlo až v roce 2009, kdy přišel do redakce Roleček. Sportovní rubrika se díky tomu začala více profilovat, jelikož dva redaktoři svůj zájem směřovali ke sportu. „V průběhu času jsme se tomu snažili dát alespoň nějaký řád. Začali jsme držet ustálenou podobu článků. Dále jsme do nich začali dávat grafické proužky, které sloužily na oddělení odstavců a odkazovaly na daný sport. To byl pro mě první bod, který začal tu rubriku nějakým způsobem profilovat.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Horší situace byla se sportem o víkendech. Během nich neexistovala žádná směna alespoň s částečným zaměřením na sport. V redakci byli pouze čtyři pracovníci, kteří měli na starost veškerou agendu, což znamenalo, že ve sportovní rubrice se objevovalo pouze agenturní zpravodajství. 29

Jistým pokrokem k větší profilaci sportu bylo mistrovství světa 2009 v klasickém lyžování, které se konalo v Liberci. Redakce nechala u grafičky vytvořit speciální grafiku pro jednotlivé disciplíny. Do mustru s tabulkami pak směnaři pozdě do noci vypisovali do připravených šablon výsledky. Hlavním zdrojem sportovní rubriky byla agentura ČTK, jejíž zpravodajství odebírá většina hlavních zpravodajských portálů v České republice. Redaktoři zprávy přebírali a po drobné úpravě společně s fotkou vkládali na webové stránky. Článek následně zkontrolovala korektorka a případně vedoucí vydání. Pozice editora však neexistovala a tuto pozici tak zastávali redaktoři sami. Tento postup se tak shoduje s teorií Waschkové Císařové, (viz kapitola 2.5.) která zmiňuje, že některé z redakcí tímto způsobem fungují. Činností redaktorů zaměřených na sport bylo také přepisování zajímavých sportovních rozhovorů, jež se objevovaly buď v pořadu Dobré ráno nebo ve zpravodajství na ČT24. V té době se naopak vůbec nečerpalo ze sportovního kanálu tehdy ještě s názvem ČT 4 Sport, jelikož v místnosti, kde web ct24.cz sídlil, nebyla pro jeho nahrávání adekvátní technika. Úplně výjimečně pak vznikaly autorské články, což bylo ovlivněno zejména časovou vytížeností a nedostatečným personálním obsazením. Redaktoři nevyráželi ani do terénu. „Pouze jednou jsem vyjel kvůli chatu s trenérem české hokejové reprezentace Vladimírem Růžičkou na sever Čech k Liberci, kde měl národní tým soustředění.“ (rozhovor s Hynkem Rolečkem) Nováček s Rolečkem se tak snažili alespoň část zpravodajství přebírat z jiných portálů. Redaktoři měli rovněž možnost projevit tvůrčí činnost v rámci blogů fungujících pod hlavičkou webu ct24.cz. Důležitou součástí webu, která měla největší vliv na návštěvnost, byla především videosekce. Ta byla však pouze ve svém počátku vývoje. Webové stránky tak nabízely jen omezené množství videí, jejichž vkládání bylo značně složité. Jejich kvalita byla buď nízká anebo se musely přidávat celé z i-vysílání. V té době ještě neexistovala možnost indexování, tedy vlastnost publikačního systému, v níž si redaktor na základě času zvolí, jakou část videa z i-vysílání chce do článku vložit. Problémem byla také neznalost práv na jednotlivý obrazový materiál. Na webu se tak nemohl objevovat všechen videomateriál, který byl k dispozici. Redaktoři ale přiznávají, že volba probíhala dosti intuitivně. 30

Redakce webu ct24.cz používala ve svém počátku publikační systém Neris, který byl vyvinut agenturou ČTK. Jednalo se o velice jednoduchý publikační systém s minimem funkcí. „Mělo to velice primitivní rozhraní, v němž byly tři okénka. Do jednoho se psal titulek, do druhého perex a do třetího tělo článku. Zároveň jsme si mohli vybrat ještě rubriku, do které bude článek zařazen a to bylo v podstatě všechno. Posléze se do něj přidaly možnosti přidání videa, ale funkcionality jako přidávání záznamu, to zase ne. To přišlo až s českotelevizním pubem, jehož první verze se rozjela během prezidentské volby v roce 2008. K tomu se průběhu času přidávala spousta věcí a funkcí.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) V redakci probíhaly také porady, i když ne na každodenní bázi. Pravidelně ale docházelo ke schůzi celoredakční a schůzi editorů jednotlivých rubrik.

5.2.3. Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT Jak již bylo naznačeno, redaktoři zabývající se sportem neměli přístup k materiálům z kanálu ČT 4 Sport, a velký rozdíl nebyl ani ve spolupráci s jeho redaktory. Jakákoliv komunikace či výměna informaci byla tehdy v úplném počátku. „Objevovaly se určité náznaky spolupráce. Například během mistrovství světa v krasobruslení jsme komunikovali s Miroslavem Langerem. Občas se někdo ozval z vysílání, že něco potřebuje.“ (Rozhovor s Hynkem Rolečkem) Totožná situace byla i v rámci kooperace s weby hokejzive.cz, fotbalzive.cz, které sice spravovala externí společnost, ale fungovaly pod hlavičkou České televize. „Redakce běžely v podstatě nezávisle na sobě. My jsme s nimi vůbec nekomunikovali. Nevěděli jsme, kdo tam dělá. Bylo to mimo nás. Během mistrovství světa a mistrovství Evropy se ale na stránkách ct24.cz objevovaly jejich rubriky.“ (Rozhovor s Hynkem Rolečkem)

5.3. Webové stránky hokejzive.cz, fotbalzive.cz a první speciály V období, kdy došlo k prvnímu rozvoji sportu na webových stránkách ct24.cz, zároveň existoval ještě jeden speciální projekt, který fungoval a byl propagován pod hlavičkou České televize, a to webové portály hokejzive.cz či hokejzive.ct24.cz a

31

fotbalzive.cz či fotbalzive.ct24.cz. ČT však tyto webové stránky nespravovala. O jejich funkčnost se starala externí firma Media One. Tento projekt začal již v roce 2006, takže by tedy bylo možné polemizovat, zda prvním sportovním novinářem na stránkách České televize byl skutečně již zmíněný Ondřej Nováček. Tato práce však vychází z předpokladu, že pracovníci hokejzive.cz a fotbalzive.cz neměli žádnou přímou spojitost s Českou televizí, tudíž je za první sportovní novináře na webu ČT nelze označit. Toto období je však pro vývoj sportu na webu ČT důležité, a to i z hlediska pracovních postupů, takže je potřebné jej mít v práci zahrnuté.

5.3.1. Vzhled a obsah Jak webové stránky hokejzive.cz, tak fotbalzive.cz se vyznačovaly vizuálně identickým vzhledem. Jediné, co je od sebe odlišovalo, byla barva. Zatímco hokejový speciál byl vyveden v modré, ten fotbalový především v zelené. Oba weby za svoji existenci, která skončila v roce 2010, kdy jejich adresy začaly odkazovat na fotbalovou a hokejovou rubriku na stránkách ct24.cz (viz 5.4.), změnily grafický design, ale jejich zbarvení zůstávalo totožné. (archive.org) Naopak rozložení rubrik bylo v případě obou stránek značně odlišné. Fotbalový speciál obsahoval v roce 2007 šest hlavních rubrik: Gambrinus liga, Liga mistrů, Reprezentace, Video, Fotbalový svět a Sázky, po jejichž otevření čtenáři nabídly velké množství podrubrik. To se změnilo s novým designem v roce 2008, kdy se na webu fotbalzive.cz začaly vysílat všechny zápasy české fotbalové ligy v přímém přenosu. V té době existovaly pouze čtyři rubriky, Gambrinus liga, Liga mistrů, Reprezentace a Videoarchiv. Hokejový speciál měl rovněž čtyři, Zpravodajství, Videogalerie, Hokejový svět ČT a Sázky. Každá z nich však pod sebou zahrnovala velké množství podrubrik. (archive.org) Obsah byl na obou webech obdobný. Primární a stěžejním byly přímé přenosy a velké množství videí. Čtenáři rovněž mohli na webových stránkách nalézt fotbalové i hokejové zpravodajství z českých i zahraničních soutěží, rozhovory, ale také blogy hokejových i fotbalových komentátorů České televize i některých aktivních sportovců. Na homepage se nacházel také rozpis vysílání hokeje a fotbalu na kanálech ČT a celá řada soutěží či anket. Důležitou stránkou webu byly i výrazné reklamy, které svědčily o komerčním zaměření celého projektu. Velký prostor

32

dostávalo zejména promo sázkových kanceláří, čehož důkazem byla i existence rubriky Sázky. (archive.org) Novinkou, která se poprvé objevila právě pod správou Media One, byly webové speciály k velkým sportovním událostem. Kromě mistrovství světa a Evropy ve fotbale, mistrovství světa v hokeji a jednou také mistrovství světa ve florbalu to byly zejména speciální webové stránky k zimním a letním olympijským hrám. Jako první vznikl olympijský speciál loh.cz k Hrám v Pekingu v roce 2008, jenž kromě obsahu podobnému fotbalzive.cz a hokejzive.cz, tedy zpravodajství, rozhovorů, videí, blogů apod., nabízel osm exkluzivních on-line streamů ze sportovišť + dva, které běžely na televizních kanálech. Téměř totožně pak fungovaly webové stránky zoh.cz při Hrách ve Vancouveru 2010. Jediný rozdíl byl v počtu exkluzivních streamů, jichž fungovalo pouze šest. (archive.org)

5.3.2. Vývoj sportu a práce sportovního redaktora Projekt Media One a České televize odstartoval již v roce 2006 během mistrovství světa ve fotbale, kdy externí společnost vytvořila speciál, na němž se tehdy podíleli dva pracovníci. Po konci šampionátu v Německu se webové stránky plynule přeměnily do již zmiňované podoby fotbalzive.cz. Obsahem tak bylo zpravodajství, videa z fotbalu a přímé přenosy, na které vlastnila Česká televize práva. „V únoru před play-off hokejové extraligy 2007 pak na popud Roberta Záruby (v současnosti šéfkomentátor Redakce sportu, známý komentátor především hokeje) vznikly také stránky hokejzive.cz, které měly obdobně pokrývat hokej. To už se nedalo dělat ve dvou lidech, a tak jsem se k tomu dostal já.“ (rozhovor s Otakarem Dubnem) Primární činností redaktorů hokejzive.cz a fotbalzive.cz byl střih fotbalových a hokejových videí nahraných z vysílání České televize. K tomu používali program TV Center, jenž umožňoval jednoduchou a především rychlou manipulaci, díky čemuž měli novináři možnost vkládat videomateriál rychle na webové stránky. Spousta práce jim v tomto směru přibyla v roce 2008, kdy stránky začaly vysílat všechny zápasy české fotbalové ligy.

33

„Zápasy se natáčely na jednu kameru, ale všude byli komentátoři. Videa jsme následně zpracovávali a stříhali z materiálu, který jsme nahráli speciálním nahrávačem streamů. Takže ke streamu se na konci přenosu přidávaly veškeré šance a góly v utkání. Také se stříhaly různé momenty, elektronická tužka či minuta v kabině. Na tuto práci nás už v redakci bylo více, na víkend tři lidi, ale stejně se jednalo o velice náročnou práci.“ (rozhovor s Otakarem Dubnem) Redakce spravující oba weby nebyla nikterak velká. Téměř všichni byli externisté až na jednoho zaměstnance. Ten díky tomu chodil pouze fixně na směnu od 9 do 17 hodin a věnoval se především fotbalu a denní agendě. Většina externích zaměstnanců tak měla na starost hokej. „Nejvíce nás bylo v redakci sedm, a to když se konala olympiáda v Pekingu. Dva lidi tehdy dělali hokejzive.cz a fotbalzive.cz a zbytek ve dvou a půl či třísměnovém režimu pracoval na olympijských hrách. Člověk tak měl jeden den noční, druhý odpolední a pak volno. Směny měly délku podle situace, někdy trvaly osm hodin, jindy zase deset.“ (rozhovor s Otakarem Dubnem) Faktor nepočetné redakce se projevovala i na faktu, že u videí nebyla primární aktuálnost. Hlavním úkolem bylo nahrání všech videí na web do osmé hodiny ranní. Důvodem bylo vysílání sestřihů v televizi až v pozdějších večerních hodinách. Novináři tak mnohdy v práci skončili až během noci. Na webech se samozřejmě objevovalo i textové zpravodajství, do něhož byla videa vkládána. Redaktoři psali reporty z každého zápasu, ohlasové články po utkáních, reportáže z jednotlivých kol zahraničních soutěží, evropských fotbalových pohárů, tedy Ligy mistrů a tehdy ještě Poháru UEFA a dalších. Texty však byly přebírány v drtivé většině od ČTK. Novináři kvůli informacím nenavštěvovali ani žádné sportovní akce. „Běžné zpravodajství vypadalo tak, že redaktor vzal zprávu z četky a hodil jí tam. Toto bylo ovlivněno zejména počtem lidí a časem. Vlastní věci jsme skoro nedělali. Tedy až na výjimky a různé dlouhé články před speciály.“ (Rozhovor s Otakarem Dubnem) „Občas jsme měli ale problémy plnit hokejzive.cz, jelikož když se nehrála extraliga, nebylo moc co psát. Zahraniční soutěže v agentuře nevycházely, KHL teprve začínala. Takže když nebylo utkání, redaktor měl problém protočit články na homepage. Tato situace se řešila tak, že se vzal report z NHL a z něho se každý zápas udělal na samostatný článek o dvou třech odstavcích, a ty vycházely během dne. Bylo 34

to náročné na fotky, ale ty jsme také stahovali z ČTK.“ (Rozhovor s Otakarem Dubnem) V redakci se využíval publikační systém Apollo, který byl o něco jednodušší než českotelevizní PUB. Uživatelsky byl velice příjemný, ale neměl moc funkcí.

5.3.3. Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT Na rozdíl od sportovních redaktorů ct24.cz, ti z hokezive.cz a fotbalzive.cz se dostávali do kontaktu z redakcí kanálu ČT 4 Sport o něco intenzivněji, i když hlavním důvodem nebyla obousměrná výměna materiálů či domlouvání se na určitých postupech, nýbrž komunikace ohledně blogů, jež na stránkách vycházely. „Hokejové blogy se dělaly většinou před mistrovství světa. Zkoušel se i projekt, že bude vycházet jeden blog týdně, ale to v hokeji příliš nefungovalo. U fotbalu to bylo mnohem lepší, jelikož fotbaloví komentátoři byli mnohem aktivnější.“ (Rozhovor s Otakarem Dubnem) Ještě menší kontakt měli novináři s redakcí ct24.cz. Navzájem se neznali a žádná spolupráce nefungovala. Jakási interakce probíhala pouze s lidmi, kteří měli na starost správu internetu, a to v případě, když docházelo k nefunkčnosti streamů nebo malé konektivitě. Intenzivní spolupráce mezi redakcí spravující fotbalový a hokejový web skončila v červnu 2010 po skončení mistrovství světa ve fotbale v JAR. Hlavním důvodem byl nesoulad v otázce financování. Firma Media One poté pro ČT vytvořila ještě jeden speciál k mistrovství světa v hokeji 2011. To už však fotbal i hokej byl přesměrován do sportovní rubriky ct24.cz

5.4. Posilování redakce, první kroky k osamostatnění (2010) 5.4.1. Vzhled a obsah Konec webových stránek hokejzive.cz a fotbalzive.cz znamenal pro sportovní sekci v redakci ct24.cz velké změny. Avšak už za jejich existence bylo patrné, že sport se na českotelevizním webu posouvá vývojově dopředu.

35

V první polovině roku 2010 byly stránky ještě graficky uzpůsobeny ct24.cz. Rubrika Sport byla nadále vyvedena v červených barvách pod hlavičkou ČT24. K drobným změnám ale došlo v rámci podrubrik. Oproti roku předešlému byly odebrány podrubriky Hvězdný tým a Redakce sportu informuje, přibyly naopak Atletika a Cyklistika. Mnohem významnější změna přišla v polovině roku 2010, kdy proběhl redesign rubriky Sport. Dosavadní červené zbarvení bylo změněno na zelené, typické pro kanál ČT 4. V hlavičce rubriky se již přestalo vyskytovat logo ČT24, které bylo nahrazeno logem sportovního kanálu ČT4. Velká obměna vzhledu se dotkla i podrubrik, do nichž přibyly další dvě, Golf a Ostatní. Novinkou na webových stránkách bylo i zakomponování postranního pruhu s krátkými zprávami. Do něhož byly zařazovány takové informace ze sportovního zpravodajství, které nebyly natolik důležité a významné, aby kvůli nim vznikl nový článek. Čtenáři na webových stránkách mohli nalézt rovněž videoarchiv pořadů z vysílání ČT4 jako Buly, Golfmagazín, Magazín Ligy mistrů, Turf, Smeč aj. (archive.org) Rok 2010 byl revoluční, i co se obsahu sportovní rubriky týče. „Začali jsme využívat materiály z vysílání ČT4. Indexovali jsme z i-vysílání různé sestřihy z fotbalové ligy a hokejové extraligy, nejlepší momenty apod. To jsme v podstatě přebrali po fotbalzive.cz a hokejzive.cz.“ (rozhovor s Hynkem Rolečkem) Novinkou byly i první články s živými přenosy z hokejů a fotbalů, které zrovna běžely na kanále ČT

4.

Na

webu

se

ovšem

neobjevovaly

všechny.

Docházelo

k selektivnímu výběru. „Nejvíc jsme dávali fotbal. Následně jsme přidávali hokej. (…) Od konce roku 2010 pak jsme pak přidali na webové stránky i exkluzivní přenosy, tedy přímé přenosy ze sportů, které šly pouze na našem webu. Myslím, že to začalo nějakými basketbaly. Ty byly hlavní nejčastěji vysílané a objevovala se ale také například cyklistika i jiné sporty.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem)

5.4.2. Vývoj sportu a práce sportovního redaktora První polovina roku 2010 velké změny do fungování sportovní rubriky nepřinesla. Na její správě se podíleli především Nováček s Rolečkem, a to i přes fakt, že přibyla práce s živými přenosy. Revoluční bylo tak až období spojené s již zmíněným koncem webových stránek hokejzive.cz a fotbalzive.cz. Sportovní rubrika

36

totiž přebrala nové funkce a taky došlo k jejímu prvnímu posílení o Otakara Dubna, jenž přešel do redakce z firmy Media One. „Po jeho příchodu vznikla jedna sportovní směna navíc. Takže on buď chodil vykrývat nás, aby sport nedělal někdo, kdo mu nerozumí, nebo chodil na kratší čtyřhodinové směny. Ty trvaly od devíti od jedné hodiny. Vypadalo to tedy tak, že já se věnoval agenturnímu zpravodajství a ten člověk dělal třeba téma z Dobrého rána.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Nový směnař měl rovněž na starosti správu přímých přenosů, zejména z hokeje a fotbalu, které sportovní rubrika přebrala od zaniklé redakce webu hokejzive.cz a fotbalzive.cz. „Bylo to tehdy hodně složité. Já byl zvyklý na TV Center, přes který se nahrávalo. To ve staré kanceláři ale nešlo. Hlavní prací tak bylo to, že člověk u přenosu seděl, aktualizoval skóre, titulek a perex. Po zápase se přebraly reporty z ČTK a na závěr se z i-vysílání indexovaly jednotlivé sestřihy zápasů. Tehdy se ještě nestříhaly ani góly. To indexování bylo ale dosti složité, jelikož to vytvářelo velké odchylky v čase.“ (rozhovor s Otakarem Dubnem) Vývoj sportu směrem kupředu se projevil také v rámci víkendových směn, v nichž až do roku 2010 nebyla zakomponována směna čistě sportovní. To se ale právě v daném období změnilo. Ke čtyřem redaktorům, kteří pokrývali dění na webu ct24.cz přibyl další, který měl na starost pouze sport. Tento novinář byl v práci od dvou odpoledne do půlnoci. Nebyli to ale vždy pouze Nováček, Roleček či Duben. Sport měli občas na starosti lidé, kteří pracovali ve zpravodajské části webu.(rozhovor s Hynkem Rolečkem) „Obraz práce ale vypadal stále víceméně stejně. Do terénu jsme stále nevyráželi. Avšak díky tomu, že tam byl někdo další, mohli jsme v určitých typech sportů najet na větší pravidelnost. Častěji a obsáhleji jsme tak vydávali fotbaly, hokeje, ale že by té práce extra přibylo, se říci nedá. Stále to totiž nebyla samostatná stránka.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Podle Dubna ale změnu práce způsobila především správa nad exkluzivními přenosy. Enkodéry, přes které se trasy exkluzivního živého vysílání nastavovaly, se totiž nacházely v té době ještě v jiné části budovy. „My byli dole, zatímco enkodér se nacházel o dvě patra výš. Obnášelo to tedy vyběhnutí schodů, nastavení trasy, seběhnutí dolů a tam člověk teprve zjistil, jestli mu to funguje či nikoliv.“

37

V tomto čase se již dá začít mluvit o tom, že Nováček a Roleček se stali čistě sportovními novináři. Jejich popis práce totiž přestal zahrnovat správu rubrik Relax, Média a Věda a Technika. Do ostatních rubrik však stále občas přispívali, což bylo způsobeno také tím, že celá redakce webu ct24.cz byla situovaná v jedné místnosti, a tak v případě, že ve sportu nebylo co na práci, psali i zpravodajství z rubriky Zahraničí či Domácí. K prvnímu kroku v rámci rozvoje a propagace rubriky došlo i na sociálních sítích. Nováček tehdy založil facebookové stránky ČT 4. „Facebook už byl tehdy ve světě dost rozšířený, ale u nás zase tolik ne. Založil jsem to jako prostředek pro to, abych tam mohl dávat odkazy na články, které u nás vychází a které nás svým způsobem budou propagovat. Stránky tehdy zažily velký boom. Během několika dní měly třeba deset tisíc fanoušků. Za další měsíc jich bylo 25 000, a to se tomu nedělala žádná reklama nebo něco takového. Naskákalo to díky tomu, že si to lidé sharovali mezi sebou.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem)

5.4.3. Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT Vývoj rubriky a sportu na webu celkově se projevil i na zlepšení spolupráce s kanálem ČT 4. „Například během mistrovství světa v krasobruslení jsme komunikovali s Miroslavem Langerem. Občas se někdo ozval z vysílání, že něco potřebuje. To bylo také spojeno s tím, že se na webu začaly objevovat exkluzivní přímé přenosy. Tehdy se začalo spolupracovat s produkcí, jež nám posílala objednávky internetového vysílání.(…) Byli jsme také například v kontaktu s Robertem Zárubou, s kterým jsme řešili, co by po nás chtěl a podobně. (rozhovor s Hynkem Rolečkem)

5.5. Vznik divize Nová média, první čistě sportovní webové stránky (2011) 5.5.1. Vzhled a obsah Jestli se v případě roku 2010 dalo mluvit o tom, že sportovní rubrika na českotelevizních webových stránkách prošla markantním vývojem, rok 2011 se pro ni stal naprosto revolučním, a to hned z několika hledisek.

38

Na začátku roku totiž vznikla divize Nová média (viz kapitola 3.2.), pod kterou právě redakce ct24.cz nově spadala, a s ní přišly změny. V první polovině roku se inovace vzhledu sportovní rubriky dotkly pouze v minimální podobě. Do lišty podrubrik byly zařazeny tři nové, Domů, která odkazovala na homepage ct24.cz, OH 2012 a ČT4 uvádí a komentuje, jež navázala na rok 2008, kdy existovala podobná podrubrika. Jejím obsahem byly především tiskové zprávy České televize týkající se sportu. (archive.org) Klíčová změna však přišla 15. 8. 2011, kdy se sport na stránkách České televize zcela osamostatnil. Sport přestal být pouze rubrikou na webu ct24.cz a přesunul se na nově vzniklé webové stránky. „Web byl ze začátku promován pod odkazem sportzive.cz. V té době byl totiž problém, že se kanál jmenoval ČT4. A Česká televize doménu ct4.cz nevlastnila. Naopak doména ctsport.cz jí patřila, a tak když došlo k přejmenování kanálu na ČT sport (2012), začal fungovat i stejnojmenný odkaz.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Webové stránky byly jako již tradičně vyvedeny v zelené barvě a čtenářům přinesly několik novinek. Kromě tradičních rubrik, z nichž naopak zmizely Domů, ČT uvádí a komentuje a OH 2012, nabízel web nově rubriku Exkluzivně na ČT4, v níž se objevovaly exkluzivní články a reportáže psané redaktory. Dále také promobox, který upozorňoval na nejbližší přímé přenosy na kanále ČT4 a také exkluzivní přímé přenosy na sportovním webu. Inovací byl také videopás s nejnovějšími videi, ať už sestřihů zápasů fotbalové či hokejové ligy, nebo reportáží z Branek, bodů, vteřin a podobně. Pro návštěvníky stránek byla připravena také videorubrika Vaše zprávy, která vznikla po vzoru ct24.cz. „Do ní mohli lidé vkládat svoje videa z různých sportovních akcí a sportovních výkonů. Nakonec jsme ji ale zrušili v roce 2012, jelikož ten projekt neměl příliš velký úspěch.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Tou nejzásadnější novinkou byla však rubrika Živé vysílání, která poprvé nabídla návštěvníkům webu šanci sledovat na internetu nonstop živé vysílání kanálu ČT4. Tato možnost již dříve fungovala s kanálem ČT24, ale pro sport to bylo něco úplně nového. Na internetu se však nemohly objevit všechny pořady, což bylo ovlivněno vlastnictvím, či nevlastnictvím internetových práv.

39

5.5.2. Vývoj sportu a práce sportovního redaktora Přechod pod nově vzniklou divizi Nová média v první části roku znamenal i změny v personálním obsazení sportovní rubriky. Již v březnu přibyl nový redaktor. „Díky tomu, že nás bylo o jednoho víc, jsem začal zaskakovat i v zahraničním, ekonomice, domácím, regionech.“ (rozhovor s Otakarem Dubnem) Před vznikem čistě sportovního webu pak do sportovní části redakce přišli další dva noví členové. Při vzniku sportovních webových stránek došlo kromě vzhledu k revolučním změnám i v oblasti práce a pokrytí sportů z ČTK. „Byl to obrovský rozdíl oproti dřívějšku. Začali jsme pokrývat celou agendu. Už jsme se nezaměřovali pouze na nejoblíbenější sporty a sporty s českou účastí, ale dělali jsme úplně všechno. Naprosto jsme se oprostili od relaxu, médií a vědy a techniky. Dělali jsme již pouze a čistě sport. I když tohoto jsme se zbavili víceméně už během roku 2010, ale tím, že jsme v té době byli v malé a spojené redakci, tak když nebylo co na práci ve sportu, tak jsem psal třeba politické věci, psal jsem různé kauzy. To se ale nestávalo extra často. Se vznikem nového webu ale začala nová éra.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) To se projevilo i na dalších novinkách v práci redaktorů. Z fotbalů, hokejů, tenisů a jiných sportů, které se nevysílaly na ČT4, se začaly dělat textové on-line přenosy. „To ale nebylo způsobeno novým layoutem, jakožto spíše tím, že přibylo lidí, a bylo tak mnohem více prostoru. Vzpomínám si na jeden on-line z tenisu, kdy hrál Tomáš Berdych. Tehdy vypadl televizní signál asi na půl hodiny, takže jsem během té doby musel opisovat z jiných webů. To bylo tehdy hodně absurdní.“ (rozhovor s Otakarem Dubnem) On-line přenosy ale nebyly jediným progresem v práci sportovních redaktorů. Ti měli daleko větší prostor na autorskou práci, a tak na stránkách bylo k nalezení mnohem více autorských článků. „Dělali jsme i články z materiálů, které nám posílali lidé z televize, které jsme považovali za zajímavé, a tak jsme je umístili na stránky.“ (rozhovor s Hynkem Rolečkem) Články byly psány také z reportáží z Branek, bodů, vteřin. Ty byly nejprve rozindexovány, videa umístěna na web a poté vkládána do nových či již existujících článků. „Toto vzniklo každopádně dosti

40

spontánně. Web ČT24 totiž indexoval Události, a tak by bylo divný, kdybychom my BBV nedělali.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Navyšování objemu práce a přibírání nových pracovníků se podepsalo i na počtu směn během dne. Oproti předchozím přibližně třem začala redakce fungovat v systému dvou pravidelných ranních a dvou odpoledních, při čemž v případě výjimečných situací, významné sportovní události, přibyla i extra pátá. Vylepšení doznal i publikační systém. Dosavadní PUB byl obohacen o několik nových funkcí a vylepšení a změnil se na PUB 2. V rámci propagace materiálu pak k facebookovému účtu přibyl také účet na další populární sociální síti, twitteru.

5.5.3. Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT Čistě sportovním webovým stránkám se na samém počátku dostalo velké propagace i ve vysílání. Ne však na sportovním kanále, ale na ČT24 v nyní již neexistujícím pořadu Highlight (v současnosti na stejném principu funguje pořad Newsroom). Ten nabízel pohled do zákulisí ČT24, českých i světových médií a během něj docházelo i k rozhovorům se zajímavými hosty. Týden po spuštění webu se právě do tohoto pořadu dostal Nováček, který v rozhovoru informoval, co čtenáři na novém webu najdou. Se sportovní redakcí docházelo k výměně materiálů, které byly například publikovány na stránkách a i nadále se řešily exkluzivní přímé přenosy, které začaly být se vznikem Nových médií být o mnoho pravidelnější a častější.

5.6. Vznik prvních speciálů, rozšiřovaní redakce (20122015) 5.6.1. Vzhled a obsah Po zásadní grafické úpravě a vzniku samostatných sportovních webových stránek v roce 2011 se vzhled a obsah webu v letech následujících z větší míry ustálily. K výraznějším změnám došlo pouze v roce 2012 během přejmenování sportovního kanálu na ČT sport a redesignu log v celé České televizi, což se projevilo taktéž na podobě webových stránek, které přešly nově na adresu ctsport.cz, jež je aktuální dodnes.

41

Jinak na webu sporzive.cz, posléze ctsport.cz probíhaly po vzhledové stránce změny drobného rázu. K aktualizaci hlavních rubrik docházelo zejména v dobách velkých sportovních akcí. Během například mistrovství světa v biatlonu či mistrovství světa ve volejbale vznikly speciální rubriky, pod nimiž čtenář našel veškeré články, videa, rozhovory apod. vztahující se právě k dané akci. V rámci redakce došlo k dalšímu posílení a inovacemi prošly také pracovní technologie (viz dále), což se projevilo na obsahové stránce. Bylo publikováno více článků, a to i autorských, zmnohonásobil se počet videí, které se nacházely na webových stránkách.5 Přibylo chatů se známými osobnostmi, textových on-line přenosů a také exkluzivních přímých přenosů. K důležitému bodu ve vývoji sportu na webu České televize však došlo se vznikem speciálních webových stránek k největším a nejsledovanějším sportovním událostem. Ty se poprvé objevily již v roce 2006 (viz kapitola 5.3.), ale to ještě pod správou externí firmy Media One. Prvním speciálem, na němž se podíleli pouze zaměstnanci ČT, se tak stal až ten k mistrovství světa v hokeji 2012 na adrese mshokej.cz. Web nabízel podrobné zpravodajství ze šampionátu (reportáže, rozhovory, blogy, pohledy do zákulisí, program, tabulky), přímé přenosy ze zápasů a obsáhlou videogalerii. Webový speciál mshokej.cz vznikal od té doby pravidelně a s vývojem docházelo k inovacím i v rámci jeho obsahu včetně exkluzivních přímých přenosů určitých utkání, které diváci mohli najít pouze na webu. Hokejový speciál byl ale pouze prvním z mnoha speciálních sportovních webů ČT. Podobnou formu měl i speciál k mistrovství Evropy (mefotbal.cz) a mistrovství světa ve fotbale (msfotbal.cz). Nejrevolučnějšími a největšími však byly weby k olympijským hrám, nejprve v roce 2012 k letním v Londýně (loh.cz) a v roce 2014 k zimním v Soči (zoh.cz). Ty měly sice podobný obsah jako jiné speciály6, samozřejmě v mnohem větším množství, ovšem jejich unikátností bylo osm, resp. šest exkluzivních on-line streamů, jež nabízely celou řadu sportů, které se nevešly do programu televizního vysílání. Ze všech speciálů se po jejich konci stala rubrika na ctsport.cz. 5

Výjimku tvořily videa z první české fotbalové ligy a Českého poháru ve fotbalu, o jejichž internetová práva Česká televize od léta roku 2014 přišla. 6 Při Hrách v Soči chyběl na speciálu zoh.cz videoobsah k lednímu hokeji, na který Česká televize v rámci internetu nevlastnila práva.

42

5.6.2. Vývoj sportu a práce sportovního redaktora V únoru roku 2012 došlo k rozšíření redakce tehdy ještě webu ČT4, kdy na místo šéfa sportovní sekce byl dosazen Jiří Lípa, dlouholetý komentátor především hokeje. Jeho zástupce byl pak vybrán Ondřej Nováček. Zároveň došlo ke změnám v rámci hierarchie redakcí. Nově vznikly pozice šéfeditorek. Výrazný krok ke zkvalitnění práce proběhl o dva měsíce později přesunutím webových redakcí z budovy zpravodajství do nových prostor na hlavní budově v 9. patře. Nové místo umožnilo sportovním redaktorům poprvé sedět pospolu a oddělilo doposud spojené redakce webů, což zároveň znamenalo naprostou specializaci všech členů sekce sportu jenom na sport. Nové počítače a televizní karty navíc znamenaly velkou změnu v oblasti videí. „Jednou ze zásadních věcí bylo, že jsme začali pracovat s TV centerem. S tím přišel Otakar Duben, který s ním pracoval již dříve. Díky tomuto programu a TV kartám jsme byli schopni nahrávat vysílání na kanálech České televize, mohli jsme si vybrané sekvence vystřihnout podle vlastního uvážení, čímž se velice zvýšila rychlost a množství přidávaných videí na webové stránky. Razantně se ale náš systém práce nezměnil. Fungovali jsme podobně jako na původním místě. Byl na nás ale mnohem větší tlak a požadavky. Bylo nad námi mnohem více nadřízených.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) „Díky TV centeru jsme se více přiklonili ke kanálu ČT sport, jelikož jsme materiály z něj využívali mnohem častěji. Do té doby to bylo poměrně okrajové.“ (rozhovor s Hynkem Rolečkem) V době přesunu sportovní redakce už spolupracovala na vzniku již zmíněného premiérového speciálu k hokejovému mistrovství světa, které započalo v květnu a zároveň, kdy byl spuštěn i web. S ideou na jeho vznik však přišla redakce kanálu ČT4. „Tehdy někdo přišel s tím, že Česká televize má práva na internet. Tak se řeklo, proč toho nevyužít. No a pak už to záviselo na mě, Hynkovi (Rolečkovi) a programátorech. Předem jsme tušili, co nás čeká, co budeme muset dělat a co hlídat. Měli jsme však problémy s šéfeditorkami, kvůli nimž jsme neměli takovou volnou ruku, jelikož na nás měly stále nějaké požadavky.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem)

43

Nováček, Rolečkem a také Dubnem neřešili grafickou stránku speciálů, nýbrž technickou. Přicházeli s různými nápady, co by měly stránky obsahovat či na úpravu redakčního systému PUB 2 s novými věcmi na webu. „Vymysleli jsme například automatické články a videa. Ale to vzniklo tak průběžně, nemohu říci, že autorství je čistě naše. Byl to takový proces pokus, omyl. Z tohoto pohledu jsme se podíleli na každém speciálu. A pravdou je, že každý ten speciál má svoje specifika.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Výraznější posun v práci ale nepřišel s hokejovým speciálem, na kterém se pracovalo i nadále ve čtyřsměnném systému, občas pětisměnném, ale až s olympijskými hrami v Londýně, jež byly pro sportovní redakci velkou zkušeností. „Olympijský speciál pro nás znamenal velké penzum práce, a tak nás v práci bylo třeba v jeden moment deset. Přibyli i technici, kteří nám některá videa stříhali. (…) V těch dalších speciálech jsme právě z Londýna vycházeli. Umožnilo nám to práci zrychlit a zefektivnit.“ (rozhovor s Ondřejem Nováčkem) Olympijský speciál měl následky i pro další fungování sportovní redakce. Několik redaktorů, kteří přišli vypomáhat během Her, svoji spolupráci s webem prodloužili, z čehož vyplynulo i rozšíření víkendových směn. Nejprve přibyl druhá čistě víkendová, díky čemuž byl pokryt z hlediska sportu již celý den. Posléze byla přidána i třetí směna a v případě náročnějších dnů je víkend posílen ještě o čtvrtého sportovního redaktora. Vývoj nárůstu počtu směn a lidí se odrazil i v autorských článcích, které byly publikovány častěji. Jejich kontrolu měl na starosti šéf sportu Jiří Lípa, který tak v některých chvílích zastával do určité míry i roli editora. „Čistě pozice editora tady ale asi nikdy neexistovala. V současnosti díky většímu počtu lidí na směně do určité míry pozici editorů zastávají vedoucí vydání, kteří kontrolují články a následně je upravují. Tuto práci nedělaly svého času ani šéfeditorky, jejichž dozor byl spíše nárazový.“ (rozhovor s Hynkem Rolečkem) Poprvé

v historii

sportovní

sekce

webu

České

televize

docházelo

k pravidelnějšímu vyrážení redaktorů na velké sportovní akce. Již v roce 2012 se někteří členové zúčastnili vybraných zápasů fotbalové reprezentace a české fotbalové ligy, z nichž připravili ohlasové články a reportáže. V roce 2013 pak se jeden 44

redaktor účastnil mistrovství světa v hokeji ve Stockholmu a Roleček byl zase na světovém šampionátu v atletice v Rusku. „V Rusku jsem dělal rozhovory s lidmi z ČT sport, s Michalem Dusíkem, Žanetou Peřinovou a Davidem Lukšů. To byla jedna část, ukázat zákulisí a jak se to vytváří. Druhá část bylo psaní reportáží ze závodů + ohlasy. K tomu jsem dělal ještě fotky. Videa ale ne. Kdybych je totiž dělal, tak mi to zabere většinu času a na ty aktuality by již nebyl prostor. (rozhovor s Hynkem Rolečkem) Dalším milníkem se také stalo mistrovství světa házenkářů v Kataru v roce 2015, kam zase vyrazil Nováček společně s kameramankou a připravoval zde videa, psal články pro web a natáčel reportáže a rozhovory pro zpravodajství kanálu ČT sport. Ještě pod ředitelkou Pavlínou Kvapilovou začaly fungovat každodenní celoredakční porady, které se udržely i po změně vedení, kdy se ředitelem Nových médií stal Pavel Kohout. Práce sportovního redaktora kromě výše uvedených zahrnovala i další činnosti. V případě nepřítomnosti lidí specializujících se na sociální sítě to byla právě správa facebooku, twitteru či Google+. O víkendech v prvních letech na nové budově měli redaktoři ve správě nastavování tras pro exkluzivní přímé přenosy, což se změnilo až v roce 2014, kdy technici začali mít pravidelné víkendové směny.

5.6.3. Spolupráce s redakcí sportovního kanálu ČT Spolupráce sportovního webu a kanálu se posunula kupředu už na počátku roku 2012, a to díky postavě Jiřího Lípy. Redaktoři webu se nově začali účastnit velkých porad jednotlivých sportů. Zároveň lidé z kanálu ČT sport začali psát mnohem častěji blogy. Redaktoři Nových médií se dostávali i na obrazovku. Již olympiády v Londýně se účastnil jeden ze specialistů na sociální sítě, jenž každý večer přinášel divákům zajímavé informace z facebooku či twitteru. K dalšímu pokroku pomohl i vedoucí redakcí webu Filip Černý, který zařídil místo v prostorách Nových médií pro vstupy. Z něj pak redaktoři včetně Nováčka specializující se mimo jiné právě na vstupy do vysílání propagovali články na webu či informace ze sociálních sítí během velkých sportovních událostí. V roce 2014 se pak členové sportovní redakce dostali i přímo do studia mistrovství světa ve fotbale a cyklistického Tour de France. 45

V posledních letech se také výrazně zvedla propagace webu ctsport.cz, jednotlivých speciálů a exkluzivních přenosů na nich ve vysílání. Došlo také ke spolupráci se Studiem fotbal, do něhož jsou pravidelně dodávány ohlasy ze sociálních sítí na probíhající utkání fotbalové ligy a také otázky, díky nimž autor může získat cenu jako reprezentační dres či lístky na zápasy.

46

Závěr Tématem této bakalářské práce byl vývoj práce sportovního internetového (online) novináře na stránkách České televize. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se změnila profese sportovního on-line novináře na webu ČT. Zároveň bylo také sledováno, jak se webová stránka vyvinula obsahově a vzhledově, jaké zdroje a jakých materiálů žurnalisté využívali a jak spolupracovali s redakcí sportovního kanálu ČT. Vývoj byl sledován v období osmi let (2007-2015) a byl rozdělen do pěti kapitol na základě klíčových změn v chodu redakce. Osmileté období bylo zvoleno z důvodu, že v předchozích letech neexistoval žádný redaktor, který by se na sport zaměřoval, a neexistovala směna, jež by ho měla na starost. Práce čerpá z polostrukturovaných rozhovorů se třemi dlouhodobými redaktory a v současnosti vedoucími vydání a ze zúčastněného pozorování. Ze zjištěných informací vyplynulo, že práce internetového sportovního redaktora na webu ČT doznala za posledních osm let radikálních změn. To bylo ovlivněno i vývojem sportu na webových stránkách jako takového. Až do roku 2010 byl sport pouze rubrikou, jež byla ještě upozaďována v konkurenci webů hokejzive.cz a fotbalzive.cz, které fungovaly pod hlavičkou ČT. V roce 2010 byly oba konkurenční odloučené weby zakomponovány do rubriky sport a v roce 2011 vznikl první oficiální sportovní web ČT. O rok později k němu přibyly také webové speciály, které byly připraveny vždy při velkých sportovních akcích typu olympijských her či mistrovství světa ve fotbale nebo hokeji a znamenaly zásadní rozšíření personálního obsazení redakce. S vývojem sportu na webu ČT jako takového doznala zásadních změn i profese sportovního novináře. V úvodu sledovaného období pozice redaktora specializujícího se na sport neexistovala. Na plnění rubriky sport se podíleli všichni členové redakce. Ke změně došlo až v roce 2008, avšak pod správu sportovních novinářů spadaly v té době i rubriky Relax, Média a Věda a Technika. O užší specializaci se dá hovořit až od roku 2010 po konci webů hokejzive.cz a fotbalzive.cz a prvním posílení redakce. Čistě sportovní novinář se ale na webu ČT objevil až v roce 2011 se vznikem sportovních webových stránek a zařazením do divize Nová média.

47

Náplní práce sportovního novináře byla v úvodu sledovaného období zejména úprava agenturního zpravodajství ČTK a přepisování sportovních rozhovorů z vysílání ČT24. Tyto dva body v seznamu činností redaktora zůstávají i nadále. Autorské články začala redakce ve větší pravidelnosti produkovat až s prvním posílením v roce 2010, i když některé se objevovaly již dříve. S personálními změnami došlo i k rozšiřování pracovní činnosti. Redaktoři nejprve začali s indexací videí z vysílání, s technologickým rozvojem v roce 2012 pak i střihem videí. Od té doby se sportovní novináři dostávali také s větší pravidelností na velké sportovní akce, kde kromě psaní článků a rozhovorů i fotili a občas pořizovali videomateriál. Pod jejich správu se dostali nárazově i sociální sítě a nastavování enkodérů na exkluzivní přímé přenosy na webu. Na základě toho se tak potvrdila teorie Waschkové Císařové, která tvrdí, že moderní novinář musí být multi-skilled, neboť redaktoři nejenom psali články, ale i stříhali videa, fotili a pořizovali audio či videomateriál. Vývojové změny v činnosti sportovního on-line novináře měly vliv i na obsahovou a zdrojovou stránku sportu na webu ČT. Zatímco v úvodu se na webových stránkách objevovaly pouze články z vybraných sportů, zejména pak s českou účastí, s rozšiřováním redakce se začalo zpravodajství z agentury ČTK využívat komplexněji. Kompletní zpravodajství ze všech sportů začalo být publikováno se vznikem čistě sportovního webu. S ním se na webových stránkách také poprvé objevilo živé vysílání sportovního kanálu ČT. S rozvojem a změnami v redakci se začaly objevovat na webu exkluzivní přímé přenosy, chaty, blogy a obsáhlý videoarchiv, do něhož byl od roku 2011 kromě materiálu z vysílání ČT24 zařazován materiál ze sportovního kanálu. Ke zlepšení došlo i v rámci spolupráce se sportovním kanálem ČT. V prvopočátcích docházelo ke vzájemné komunikaci naprosto minimálně, což se začalo měnit s exkluzivními přenosy. V současnosti on-line sportovní novináři již chodí na porady, komentátoři kanálu pro ně nepravidelně píší blogy, dochází k propagaci webu ve vysílání a weboví redaktoři se při velkých sportovních akcích dostávají do studií.

48

Vzhled sportovní sekce doznal v úvodu sledovaného období změn zejména, co se zbarvení a rozložení podrubrik týče. Zásadní obměna pak přišla v roce 2011, kdy vznikl čistě sportovní web, který zůstal do současnosti nezměněn. Na základě těchto výsledků je tedy možné tvrdit, že profese sportovního on-line novináře na webových stránkách ČT doznala ve sledovaném období výrazných změn. Tato práce se pokusila co nejkomplexněji popsat vývoj sportovní sekce na webu ČT. Přesto je stále mnoho prostoru pro další výzkum, jelikož tato práce vytváří určitou základní znalost, kterou je možné dále rozšiřovat.

49

Seznam použité literatury BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 210 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3452-1. BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 439 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-802-4730-288. CRAIG, Richard. Online journalism: reporting, writing, and editing for new media. Belmont, Calif.: Thomson/Wadsworth, c2005, xiv, 284 p. ISBN 05-345-3146-6. ČUŘÍK, Jaroslav a Rudolf BURGR. Nové trendy v médiích. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 239 s. ISBN 978-802-1058-392. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 80-246-0139-7. FOUST, James C. Online journalism: principles and practices of news for the Web. Scottsdale, Ariz.: Holcomb Hathaway, c2005. ISBN 18-908-7156-7. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-802-6202-196. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. JIRÁK, Jan. 10 let v českých médiích. Vyd. 1. Praha: Portál pro Newton Information Technology, 2005, 142 s. ISBN 80-717-8925-9. MACEK, Jakub. Úvod do nových médií. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 71 s. ISBN 978-807-4640-254. MACEK, J. (2009): Poznámky k teorii virtuálních komunit. Biograf (50): 60 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5001 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 4., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2009. 639 s. ISBN 978-80-7367-574-5. OSVALDOVÁ, Barbora a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2., dopl. vyd. Praha: Libri, 2002. 240 s., [2] s. obr. příl. ISBN 80-7277-108-6. 50

OSVALDOVÁ, Barbora a kol. Zpravodajství v médiích. 2., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 144 s. ISBN 978-80-246-1899-9. PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. 181 s. ISBN 978-80-245-1742-1. REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 327 s. ISBN 80-7178-926-7. REINARDY, Scott a WANTA. The Essentials of Sports Reporting and Writing. New York: Routledge, 2009, x, 347 p. ISBN 14-106-1876-5. RUß-MOHL, Stephan. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 292 s., [22] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0158-8. ŠMÍD, Milan a Ludmila TRUNEČKOVÁ. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 205 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4616-612. TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807-3676-834. Seznam dalších zdrojů: www.ceskatelevize.cz www.ctsport.cz www.archive.org

51

Přílohy Příloha č. 1 – Rozhovor s vedoucím vydání webu ČT sport Ondřejem Nováčkem Kdy jsi nastoupil do ČT? „Do televize jsem přišel v květnu 2007, kdy jsem nastoupil do zpravodajské směny do zpravodajství. Tam jsem dělal všechno, co dělá běžný směnař, příprava kraťasů, čtených zpráv, stříhání, no commenty, v podstatě úplně všechno. Tam jsem zůstal do prosince 2007, kdy jsem dělal zároveň směnaře a zároveň pracovat na webu ČT24.“ Je možné tě tedy považovat za prvního sportovního novináře na webu ČT? „Ano, byl jsem první. Když jsem přišel, tak už rubrika sport existovala, ale bylo to pod ct24.cz. Nemělo to žádný svůj layout, nemělo to svojí adresu, byla to čistě rubrika. V té době, kdy jsem tam nastoupil, jsem sport úplně nepokrýval. Dělal ho totiž úplně každý, kdo měl čas. V praxi to vypadalo asi tak, že vedoucí vydání řekl: „Hele, ty máš teď volno, tak hoď na stránky atletiku a ty tam zase hoď fotbal.“ Sport byl na webových stránkách v podstatě páté kolo u vozu, jemuž se nedávala velká váha. Tento stav trval přibližně do dubna, května 2008, kdy se s tím začalo něco dělat. Vznikly dvě speciální směny, jež měly na starosti právě rubriku sport. Avšak nejen tu. Zároveň se staraly o rubriku média, věda a technika a relax. Nebylo to o moc lepší. Člověk měl více času se na ten sport zaměřit, ale musel kolem toho plnit další rubriky. Já jsem o něco více lpěl na sportu, takže jsem ty ostatní rubriky trochu upozaďoval. Avšak když tam byli jiní směnaři, kteří se sportem neměli co dočinění, tak to bylo zase naopak. Sport příliš neřešili a plnili především ostatní rubriky. Stávalo se to tehdy, když jsem měl třeba náhradní volno nebo jsem pomáhal v jiných rubrikách, domácím, zahraničním apod.“ Jak tedy sport v té době vypadal? „Používala se četka (agenturní zpravodajství ČTK), která je víceméně totožná jako dnes. Kromě toho jsme se, když byl čas, nějakým způsobem snažili alespoň přebírat a přepisovat věci, které vyšly na jiných webových zpravodajských portálech, samozřejmě se zdvojováním. Chtěli jsme, abychom tam měli těch sportovních zpráv více a nechtěli jsme se pouze zaměřovat na agenturní zpravodajství. Psali se tak i rozhovory z ranních studií, ale na druhou stranu jsme zase nedávali na web úplně 52

všechno zpravodajství. Během roku 2009 se pak sport začal více profilovat. Komplikované ale bylo, že jsme se na směnách s Hynkem (Rolečkem) křížili a v podstatě jsme se neznali. Fungovalo tam jakési pravidelné předání agendy, ale to bylo celé. Že bychom si řekli nějaký směr, jakým by se měla rubrika ubírat, jakou by to mělo mít koncepci, co pravidelně vydávat a co ne. To tam příliš neexistovalo. Co si pomatuji, tak pravidelně se vydávala NHL, ale zahraniční fotbalové ligy byly strašně nárazové. I třeba českou ligu jsme dělali pravidelně, ale nedělali jsme ke každému zápasu článek zvlášť, ale všechny zápasy se lepily v jednom článku. U ostatních soutěží jsme se rozhodovali podle pocitu či podle toho, zda tam nastoupil nějaký český hráč a třeba se mu zadařilo. V té době jsme začali do článků dávat i první videa, ale museli jsme se spolehnout pouze na lowresy a i-vysílání. V té době jsme ještě ani neindexovali. Taky jsme ale na web nedávali úplně všechno, jelikož jsme nevěděli přesně, na co máme a nemáme práva. Dělali jsme to tehdy dost po svém.“ Kdy se tento trend začal měnit? „V průběhu času jsme se tomu snažili dát alespoň nějaký řád. Začali jsme se tedy držet nějakou ustálenou podobu článků. Dále jsme začali dávat do článků proužky, které sloužily na oddělení odstavců a které odkazovaly na ten daný sport. To byl pro mě první bod, jenž začal tu rubriku nějakým způsobem profilovat. Tehdy byla výhoda, že v rubrikách mohlo být více podrubrik. Takže v rubrice fotbal mohla být podrubrika anglická liga a pod ní ještě na výběr první a druhá liga. Další novinku jsme si třeba připravili na mistrovství světa 2009 v klasickém lyžování v Liberci. Nechali jsme si u grafičky připravit grafiku na jednotlivé disciplíny. To bylo docela vtipné, protože ona nám udělala mustr s tabulkami, kam my jsme pozdě večer doplňovali výsledky. To jsme dělali na jejím počítači a jejím tabletu kreslícím. Strávili jsme na tom strašně času, aby to trochu vypadalo.“ Jaká videa jste vlastně na web dávali? „Dělala se videa z Dobrého rána a ze zpráv ve dvanáct. Kanál ČT 4 sport jsme vůbec neřešili.“ Jaký publikační systém jste používali?

53

„V úvodu jsme používali sytém Neris, což je systém od ČTK. Mělo to velice primitivní rozhraní, ve kterém byly tři okénka. Do jednoho se psal titulek, do druhého perex a do třetího tělo článku. Zároveň jsme si mohli vybrat ještě rubriku, do které bude článek zařazen, a to bylo v podstatě všechno. Posléze se do něj přidaly možnosti přidání videa, ale funkcionality jako přidávání záznamu, to zase ne. To přišlo až s českotelevizním PUBem, jehož první verze se rozjela během prezidentské volby v roce 2008. K němu se průběhu času přidávala spousta věcí a funkcí. V současnosti se používá jeho druhá verze, jenž funguje přibližně od roku 2011.“ Dostávali jste se nějakým způsobem do terénu? „Ne, ne, v té době jsme nevyráželi vůbec nikam. Akorát v roce 2009 se domluvil chat s Vladimírem Růžičkou na severu Čech, kde měla česká reprezentace soustředění. Možná poté šel ještě někdo někam, ale jinak jsme seděli v kanceláři. Až v podstatě v roce 2013 poprvé jeden z redaktorů vyrazil na mistrovství světa do Švédska.“ Existovala v té době nějaká spolupráce mezi vámi a redakcí televizní ČT sport? „Že bychom ale nějakým způsobem spolupracovali se sportem v té době, to si vůbec nepomatuji.“ Kdy se na webu začaly objevovat přímé přenosy? „No někdy na začátku roku 2010. Už i v době hokezive.cz a fotbalzive.cz jsme dávali na webové stránky přímé přenosy z hokejů a fotbalů, co běželi na kanále a i dalších sportů. Akorát to nebylo v takové míře jako v současnosti. Nejvíc jsme každopádně dávali fotbal. Následně jsme přidávali hokej. Určitě jsme ale nedávali všechno. Začali jsme totiž přebírat materiál z ČT 4. Dávali jsme na web i všechny sestřihy z české hokejové a fotbalové ligy. Ty fotbalové sestřihy sice na malou chvíli poté získal idnes.cz, ale následně se nám práva na ně opět vrátila. Od konce roku 2010 pak jsme pak přidali na webové stránky i exkluzivní přenosy, tedy přímé přenosy ze sportů, které šly pouze na našem webu. Myslím, že to začalo nějakými basketbaly. Ty byly hlavní nejčastěji vysílané a objevovala se ale také například cyklistika i jiné sporty.“

54

Kdy přišel nějaký další vývojový skok? „To bylo asi v roce 2010, kdy se k nám přidal externě Otakar Duben a kdy na sportu vznikla jedna směna navíc. Takže on tam buď chodil vykrývat nás, aby sport nedělal někdo, kdo mu nerozumí, nebo chodil na kratší, čtyřhodinové směny. Ty trvaly od devíti od jedné hodiny. Vypadalo to tedy tak, že já se věnoval četce a normálnímu zpravodajství a ten člověk dělal nějaké téma z Dobrého rána. Obraz práce ale vypadal stále víceméně stejně. Do terénu jsme stále nevyráželi. Avšak díky tomu, že tam byl někdo další, mohli jsme v určitých typech sportů najet na větší pravidelnost. Častěji a obsáhleji jsme tak vydávali fotbaly, hokeje, ale že by té práce extra přibylo, se říci nedá. Stále to totiž nebyla samostatná stránka.“ Ta vznikla kdy? „No prvně ještě došlo na stránkách ct24.cz ke grafické úpravě. Pokud si člověk v té době klikl na rubriku sport, grafika mu zezelenala. A stránky ctsport.cz vznikly na v polovině roku 2011. V té době už nás tam bylo šest. V této sestavě jsme se pak v dubnu 2012 stěhovali na hlavní budovu.“ Pod jakou adresou webové stránky fungovaly? „Ze začátku byly promovány pod odkazem sportzive.cz. V té době byl totiž problém, že se kanál jmenoval ČT4. A Česká televize doménu ct4.cz nevlastnila. Naopak doména ctsport.cz ji patřila, a tak když došlo k přejmenování kanálu na ČT sport (2012), začal fungovat i stejnojmenný odkaz.“ Ještě bych se chtěl vrátit k jedné věci. Ty rád píšeš blogy? Kdy si s tím začal a byla tato možnost již od začátku? „Blogy jako rubrika již existuje dlouho, od samého počátku ČT24 v roce 2005. Já jsem svůj první napsal někdy na začátku roku 2008. Mně se to líbilo, tak jsem psal blog přibližně jednou za měsíc, nebo dva.“ Web ČT sport má spoustu příznivců na facebooku? Ten vznikl vůbec kdy? „To se psal začátek roku 2010. Já jsem tehdy založil facebookové stránky ČT24 a ČT sport. Facebook už byl tehdy ve světě dost rozšířený, ale u nás zase tolik ne. Založil jsem to jako prostředek pro to, abych tam mohl dávat odkazy na články, které u nás 55

vychází a které nás svým způsobem budou propagovat. Facebookové stránky tehdy zažily velký boom. Během několika dní měly třeba deset tisíc fanoušků. Za další měsíc jich bylo 25 000, a to se tomu nedělala žádná reklama nebo něco takového. Naskákalo to díky tomu, že si to lidé sharovali mezi sebou.“ A twitter? „Na to jsem se nepodílel, ale tuším, že byl založen někdy v červenci 2011.“ Vraťme se ještě ke vzniku ctsport.cz (15.8.2011). Co to do vaší práce přineslo? „Byl to obrovský rozdíl oproti dřívějšku. Začali jsme pokrývat celou agendu. Už jsme se nezaměřovali pouze na nejoblíbenější sporty a sporty s českou účastí, ale dělali jsme úplně všechno. Naprosto jsme se oprostili od relaxu, médií a vědy a techniky. Dělali jsme již pouze a čistě sport. I když tohoto jsme se zbavili víceméně už během roku 2010, ale tím, že jsme v té době byly v malé a spojené redakci, tak když nebylo co na práci ve sportu, tak jsem psal třeba politické věci, psal jsem různé kauzy. To se ale nestávalo extra často. Se vznikem nového webu ale začala nová éra, jelikož jsme se již pouze čistě zaměřovali na sport. Díky tomu mohli lidé na stránkách poprvé najít odkaz na živé vysílání kanálu ČT 4. V té době dávali kolem poledne pořad Highlight, což by předchůdce Newsroomu. V něm se vybíraly zajímavosti z médií po celém světě a byl zde nějaký rozhovor. A já jsem právě den po tom spuštění webu šel do toho pořadu tu stránku představovat. Díky tomu vzniku stránek se rozšířily i směny, dvě byly ráno a dvě večer. Zároveň se začaly kromě různých pořadů stříhat i Branky, body, vteřiny, respektive reportáže, na něž jsme měli práva. Ty se pak přidávaly na stránky. Zároveň se přidávaly do článku nebo se k nim přímo psaly články. Vzniklo to každopádně dosti spontánně. Žádný příkaz z vrchu nebo z televize jsme nedostali. Web ČT24 totiž stříhal Události, a tak by bylo divné, kdybychom my BBV nedělali. Nové stránky rovněž nabídly videorubriku Vaše zprávy. Do ní mohli lidé vládat svoje videa z různých sportovních akcí a sportovních výkonů. Nakonec jsme ji ale v roce 2012 zrušili, jelikož ten projekt neměl příliš velký úspěch.“ Objevovali jste se na obrazovce nějak i nadále? „No znovu se někdo objevil až v dalších letech. Během olympiády v Soči 2014 se dva redaktoři, kteří právě toto dělají, objevovali pravidelně na obrazovce během 56

studií a promovali, co je nového na webu, co se článků týče, nebo přinášeli informace ze sociálních sítí. Já jsem se na obrazovku znovu dostal v roce 2014, když jsem měl několik vstupu k mistrovství světa v hokeji. Potom ještě jeden člověk z redakce měl vstup ve studiu během mistrovstí světa v Brazílii a druhý během Tour de France.“ V té době jste již byli pod divizí Nové média. Co kromě nového webu se ještě změnilo? „No na počátku roku 2012 jsme měli indicie, že tehdy již ředitelka Kvapilová shání šéfa sportu a tím se stal nakonec Jiří Lípa. Vznikla nová hierarchie, vznikly pozice šéfeditorek, na něž byly dosazeny Gabriela Gabrielová a Angelika Bazalová. V dubnu jsme se potom přestěhovali na hlavní budovu. Ještě před tím jsem byl jmenován zástupcem Jiřího Lípy, takže jsem byl často i mimo budovu zpravodajství a byl jsem na budově Rohlík, kde mělo vedení Nových médií tehdy kancelář. Pod vedením Jiřího Lípy jsme se jako redakce dostali do daleko většího kontaktu se sportovním kanálem. Začali jsme chodit na porady. Rovněž vznikalo mnohem víc chatů se známými sportovci či právě redaktory.“ V dubnu jste se poté přesunuli do nové budovy. Co to přineslo? „Jednou ze zásadních věcí bylo, že jsme začali pracovat s TV centerem. S tím přišel Otakar Duben, který ho používal již dříve. Díky tomuto programu a TV kartám jsme byli schopni nahrávat vysílání na kanálech České televize, mohli jsme si vybrané sekvence vystřihnout podle vlastního uvážení, čímž se velice zvýšila rychlost a množství přidávaných videí na webové stránky. Razantně se ale náš systém práce nezměnil. Fungovali jsme podobně jako na původním místě. Byl na nás ale mnohem větší tlak a požadavky. Bylo nad námi mnohem více nadřízených.“ Měli jste nějaké speciální sportovní porady po přechodu na novou budovu? „No určité pravidelné porady jsme měli už od doby, kdy jsem do redakce přišel, ale s přechodem na novou budovu většina přestala. Pravidelné ranní porady pak začaly až se změnou vedení, kdy se do vedoucích pozic dostal Pavel Kohout a Filip Černý. A od té doby se i zvýšilo promo webu na obrazovkách ČT a celkově spolupráce. Díky Filipovi Černému také vzniklo místo na vstupy. Dřív člověk musel sedět u nějakého stolečku. Teďka je v redakci dotyková obrazovka a kamera.“ 57

V roce 2012 byl na webu první speciál. Jak vůbec vznikl nápad speciálů a jak to vypadalo? „Od nás to nepřišlo. To byl nějaký nápad z vrchu. První impuls byl tuším z redakce sportu, protože někdo přišel s tím, že Česká televize má práva na internet. Tak se řeklo, proč toho nevyužít. No a pak už to záviselo na mně, Hynkovi a programátorech.Předem jsme tušili, co nás čeká a co budeme muset dělat a hlídat. Měli jsme však problémy s šéfeditorkami, kvůli nimž jsme neměli takovou volnou ruku, jelikož na nás měly stále nějaké požadavky.“ Jak moc jste se na tom designově podíleli? „Co se grafického designu týče, tak na tom jsme se podíleli opravdu minimálně. Toto měl v gesci hlavní grafik. My jsme spíše řešili technické věci. Takže jsme se na té tvorbě podíleli zejména různými nápady, co by měly stránky obsahovat a rovněž nápady, jak by se měl upravit redakční systém. Vymysleli jsme například automatické články a videa. Ale to vzniklo tak průběžně, nemůžu říct, že autorství je čistě naše. Byl to takový proces pokus, omyl. Z tohoto pohledu jsme se podíleli na každém speciálu. A pravdou je, že každý ten speciál má svoje specifika.“ Co to znamenalo pro vaši práci? „Do té doby než začaly speciály, tak jsme měli čtyři směny denně, dvě dopoledne a dvě odpoledne. Se speciálem k hokeji jsme nějakou přidávali. Již tehdy nám chodili pomáhat lidi z ct24.cz. Ale pořád to bylo v nějakých mantinelech, že to člověku nepřišlo jako něco zvláštního. Pak se to rozjelo až s olympiádou v Londýně, kdy nás tam jednu chvíli bylo třeba deset, jelikož ten speciál znamenal velké penzum práce. Přibyli i technici, kteří nám některá videa stříhali apod. Každopádně jsme to brali v pohodě. V těch dalších speciálech jsme již vycházeli z toho, co jsme poznali během toho Londýna. To jsme potom zúročovali. Díky tomu jsme práci zrychlili, zefektivnili.“ Příloha č. 2 – Rozhovor s vedoucím vydání webu ČT sport Otakarem Dubnem Ty si začínal na webových stránkách fotbalzive.cz a hokejzive.cz. Kdy vlastně byly spuštěny a jak si se k té práci dostal? 58

„Spolupráce s Českou televizí začala už v roce 2006, kdy se udělal první speciál pro mistrovství světa 2006 v Německu. Na tom dělali dva lidi. To se potom přetransformovalo do normálních webových stránek fotbalzive.cz. Na těch se objevovalo zpravodajství z českého, ale i zahraničního fotbalu, rozhovory apod. a především přímé přenosy z fotbalů, na které měla ČT práva. V únoru 2007 před playoff hokejové extraligy pak na popud Roberta Záruby (v současnosti šéfkomentátor Redakce sportu, známý komentátor především hokeje) vznikly také stránky hokejzive.cz, které měly obdobně pokrývat hokej. To už se nedalo dělat ve dvou lidech, a tak jsem se k tomu dostal já. Vydržel jsem tam potom až do července 2010. Poté jsem přešel do České televize, ale ještě v roce 2011 jsem spolupracoval na speciálu k mistrovství světa v hokeji, který byl poslední akcí, jež byla dělaná externě. Firma, pod kterou jsme spadali, se jmenovala Media One, která dělala i spoustu dalších věcí. Důvodem konce webů byl fakt, že Česká televize do toho nechtěla dávat tolik peněž, aby to zalepilo finanční díru, jelikož pouze reklamami se ty stránky nebyly schopné uživit. Projekt byl ztrátový. Televize ale měla stanovisko, že tam byly její obrazový materiál, její komentáři a nechtělo se jí za to dále platit. Pak se to přesunulo kompletně pod ČT a ten problém s penězi tím pádem odpadl.“ Jak práce na zmíněných webech vypadala? „Hlavní věcí, která dělala stránky fotbalzive.cz a hokejzive.cz, byly videa. Takže jsme nahrávali všechno, co se týkalo fotbalu a hokej a běželo na České televizi. K tomu jsme používali program TVCenter, jenž byl pro tyto účely velice dobrý, a především se s ním jednoduše manipulovalo. Kromě toho se v posledních dvou sezonách 2008/09 a 2009/10 u nás na webu vysílaly všechny zápasy. Ty se natáčely na jednu kameru, ale všude byli komentátoři. Videa jsme následně zpracovávali a stříhali z materiálu, který jsme nahrávali speciálním nahrávačem streamů. Takže k tomu streamu se na konci přidávaly veškeré šance a góly v utkání. Také se stříhaly různé momenty, elektronická tužka či minuta v kabině. Na tuto práci nás už v redakci bylo více, na víkend tři lidi, ale stejně se jednalo o velice náročnou práci. Celkově nás tam nikdy příliš nebylo. Nejvíc nás pracovalo v redakci sedm, a to když se konala olympiáda v Pekingu. Dva lidi tehdy dělali na hokejzive.cz a fotbalzive.cz a zbytek ve dvou a půl či třísměnovém režimu pracoval na olympiádě. Člověk tak měl jeden den noční, druhý den odpolední a pak volno. Směny měly délku podle situace, někdy měly osm hodin, někdy zase deset. V redakci jsme byli každopádně skoro 59

všichni externisti až na jednoho, jenž měl pořád směnu od 9 do 17 hodin a ten se věnoval především fotbalu a agendě přes den. My jsme dělali všechno ostatní, takže zejména hokej. Tehdy ale nešlo úplně o aktuálnost, jelikož jsme měli problém s tím, že sestřihy ze zápasů se ve vysílání objevily až někdy v 10, v 11 večer. Úkolem bylo ale, aby na webu byly sestřihy do osmi do rána. Člověk tak mnohdy zůstal v práci až do ranních hodin.“ A jak vypadaly články? Psali jste nějaké autorské? „Co se týče článků, tak jsme dělali reporty z každého zápasu, ohlasové články po zápasech, zahraniční ligy, evropské poháry apod. Našim zdrojem byla jenom četka. Vlastní věci jsme skoro nedělali. Tedy až na výjimky a různé dlouhé články před speciály. My jsme totiž kromě hokejzive.cz a fotbalzive.cz spravovali i speciály k mistrovství světa v hokeji, mistrovství světa ve fotbal, zimním a letním olympijským hrám a jednou také mistrovství světa ve florbalu, které se konalo v České republice. Ale běžné zpravodajství vypadalo tak, že redaktor vzal zprávu z četky a hodil jí tam. Toto bylo ovlivněno zejména počtem lidí a časem. Občas jsme měli ale problémy plnit hokejzive.cz, jelikož když se nehrála extraliga, nebylo moc co psát. Zahraniční soutěže v agentuře nevycházely, KHL teprve začínala. Takže když nebylo utkání, redaktor měl problém protočit pozice na homepage. Tato situace se řešila tak, že se vzal report z NHL a z něho se každý zápas udělal na samostatný článek o dvou třech odstavcích, a ty vycházely během dne. Bylo to náročné na fotky, ale ty jsme také stahovali z ČTK.“ Spolupracovali jste nějak redakci ČT sport či webem České televize? „Měli jsme na webu blogy od hokejových a fotbalových komentátorů. Hokejové blogy vznikaly většinou před mistrovství světa. Zkoušel se i projekt, že bude vycházet jeden blog týdně, ale to v hokeji příliš nefungovalo. U fotbalu to bylo mnohem lepší, jelikož fotbaloví komentátoři psali mnohem aktivněji. Měli jsme tam taky různé soutěže. Co se týče, ale nějakého kontaktu s lidmi z televize, tak to byl vedoucí vydání, který to domlouval. Vlastně jednou jsme byli na tiskové konferenci před OH ve Vancouveru, kde jsme řešili, co od nás chtějí, nechtějí. S českotelevizními webaři jsem se ale do kontaktu nedostali vůbec. Nevěděli jsme, kdo to tam dělá, jakým způsobem to dělají ani nic podobného. S lidmi z internetu

60

jsme maximálně řešili problémy, že nám streamy občas padaly a měly malou konektivitu, to jsme ale neřešili s redaktory.“ Kolik streamů jste vůbec měly? „No byly přibližně čtyři, fungovaly podobně jako na OH ve Vancouveru, v Londýně nebo v Soči. Člověk si najel na stránku, kde byly, a mohl si z nich vybrat, na který se bude koukat.“ Používali jste také českotelevizní PUB (publikační systém)? „Ne, používali jsme publikační systém Apollo, který byl o něco jednodušší než českotelevizní PUB. Uživatelsky byl velice příjemný, ale neměl moc funkcí.“ Kdy si poté přešel na Českou televizi? „U Media One jsem skončil v červnu 2010 po mistrovství světa v JAR, což byla poslední akce ve stálém režimu. Nakonec jsem našel místo v srpnu na webu ct24.cz, kam jsem přišel jako posila na hokeje, který se přesunul na ČT. Měl jsem práci přibližně tři večery v týdnu. Občas jsem se dostával také k náhradním volnům. Poté se přidal další redaktor, díky čemuž se přidala další dlouhá odpolední a ještě vznikla krátká ranní, mezi 9-14 hodinou. To se stalo na jaře 2011. Díky tomu, že přibyl další člověk, tak já jsem začal zaskakovat i v rubrikách zahraniční, ekonomice, domácí, regiony a další.“ Ty si tam tedy přišel speciálně na hokej, jak vypadala práce ve srovnání s HŽ a FŽ? „Bylo to tehdy hodně složité. Já byl zvyklý na TV Center, přes který se nahrávalo. To ve staré kanceláři ale nešlo. Hlavní prací tak bylo to, že člověk u přenosu seděl, aktualizoval skóre, titulek a perex. Po zápase se přebraly reporty z ČTK a potom na závěr se z i-vysílání indexovaly jednotlivé sestřihy zápasů. Tehdy se ani góly nedělaly. To indexování bylo ale dosti složité, jelikož tam byly velké odchylky v čase. TV Center se začal používat až po přesunu do nových prostor v dubnu 2012, což byl tehdy velký skok, jelikož s indexací by to v současnosti nemohlo fungovat v té podobě, jaké to je.“ Byli již tenkrát na stránkách okna se živými přenosy a exkluzivními přenosy? 61

„Konceptuálně se začaly objevovat až po přechodu na čistě sportovní stránky. Pod vedením Milana Fridricha byly dvě kanceláře. My byli dole, zatímco enkodér se nacházel o dvě patra nahoře, takže některé exkluzivní přenosy byly, ale bylo jich málo. Obnášelo to tehdy tedy vyběhnutí dvou pater, nastavení, seběhnutí dolů, aby člověk teprve zjistil, jestli mu to funguje či nikoliv. Tehdy to ale byl maximálně jeden exkluzivní přenos, ne jak nyní, kdy můžou běžet třeba čtyři. S čistě sportovními stránkami přišly i textové přenosy z fotbalu, hokeje, tenisu a dalších sportů. To ale nebylo způsobeno tím, že byl nový layout, jakožto spíše tím, že přibylo lidí, a byl tak na to čas. Vzpomínám si na jeden on-line z tenisu, kdy hrál Tomáš Berdych. Tehdy vypadl televizní signál asi na půl hodiny, takže jsem během té doby musel opisovat z jiných webů. To bylo tehdy hodně absurdní.“ Kdy jste se vlastně stali úplně čistě sportovními redaktory? „Já jsem se stal čistě sportovním redaktorem až přechodem na výškovou budovu. Tam se totiž redakce oddělili prostorově, takže už to nebylo tak, že vedoucí vydání z ct24.cz houkl, abych něco udělal, a já tak dělal například články ze zahraničního nebo domácího.“ Co vůbec dalšího přinesl přechod na výškovou budovu? Tehdy se vašim nadřízeným stal Jiří Lípa. „No kromě již zmíněného TV Centeru, tak jsme se dostali díky němu do většího kontaktu s kanálem ČT sport. Dostávali jsme se také na fotbalové a hokejové porady. Taky začali komentátoři z kanálu psát pro web blogy a začali do redakce chodit známé sportovní osobnosti na chaty.“ Co vůbec přinesly speciály? Ty si s nimi již měl zkušenosti… „Přesně tak. Já jsem zažil již speciály na HŽ a FŽ, takže jsem se dost podílel na prvním hokejovém speciálu a i na olympijském speciálu v rámci toho, jak to mělo fungovat, co by tam mělo, či nemělo být. Pro redakci to tenkrát byla totiž úplně nová věc. Běžný provoz a speciál je obrovský rozdíl. Během něj totiž funguje jeden člověk pouze jako střihač, druhý se věnuje konkrétní události, další mají zase na starost normální stránky apod. Celkově to pro nás byl obrovský skok ve stylu práce. Bylo toho strašně moc, osm exkluzivních streamů + vysílání „dvojky“ a ČT sport.

62

Najednou se ze mě stal vedoucí vydání, s kterým tam na směně byli speciálně tři lidi a dohromady se tam za den protočilo třeba 12-14 lidí.“ Příloha č. 3 – Rozhovor s vedoucím vydání webu ČT sport Hynkem Rolečkem Kdy si začal pro web České televize pracovat? „Nastoupil jsem v březnu 2009 těsně po mistrovství v klasickém lyžování v Liberci.“ Jak tehdy vypadal sport? „Ve sportu jsme byli dva, ale tenkrát tato pozice byla propojená ještě s prací v sekci vědy, techniky, médii a relaxem. Tyto čtyři rubriky měli na starost vždy dva lidi během jednoho dne. První směna začínala v sedm ráno a končila v 15:30, kdy přicházel druhý redaktor, který tam byl do půlnoci. V rámci toho jsme si předali agendu a informace, co je potřeba udělat, co doplnit apod. Jak jsem již ale řekl, nedělali jsme pouze sport, jelikož jsme měli na starost i ty další rubriky. Sport se v té době dělal stylem, že hlavním zdrojem byla četka (agenturní zpravodajství ČTK). Kromě toho se pak z ranního zpravodajství na ČT24 dělaly případné sportovní rozhovory se zajímavým hostem, které se přepsaly do článku. Nic dalšího se příliš nepsalo. V té době se na stránky nedávaly ani okna s přímými přenosy. Ty bylo možné najít maximálně v i-vysílání. Reagovali jsme pouze na aktuální věci a to podle agentury. Co se týče víkendů, kdy je sportu asi nejvíc, tak zde žádná čistě sportovní směna nebyla. V redakci byli čtyři lidi, kteří pokrývali celé dění, takže sport se na stránky dával čistě z agentur, aniž by vznikaly např. autorské články či rozhovory, které se objevily třeba na obrazovce. Na stránky se rovněž nedostávaly ani všechny důležité sporty. Agenda se řešila dosti selektivně a byla zaměřená především na české sportovce a české soutěže. Na webových stránkách se tak většinou neobjevovaly zahraniční ligy. Celkově sportovní zpravodajství nebylo příliš obsáhlé a do sportovní rubriky se přidávalo přibližně 8-10 článků za den. Kromě toho ale fungovaly i stránky hokejzive.cz a fotbalzive.cz, které zahrnovaly obsáhlé sportovní zpravodajství. Během mistrovství svět a mistrovství Evropy se na stránkách ct24.cz objevovaly k nim upoutávky a rubriky.“ Brali jste už tehdy něco z vysílání ČT 4 sport?

63

„Ze sportu se žádné videa nedělala. Jelikož jsme tehdy na to neměli techniku. Dávali jsme na stránky pouze sportovní videa ze ČT24. Takže pokud byl nějaký host v Dobrém ránu, ranních studiích nebo třeba odpoledních zprávách, tak jsme video střihli a umístili na stránky.“ Čerpali jste i z něčeho jiného než ČTK a z vysílání? „Ano, samozřejmě. Když se událo něco zásadního, tak jsme sledovali i jiné zdroje, jiné webové portály, ale bylo to až ex post. Že bychom si ke všemu vyhledávali informace, to zase ne.“ Měli jste tedy možnost psát vlastní autorské články? „Ano, ale pouze občas, jelikož nás bylo na sport málo a nebyl tak příliš čas psát vlastní články a vlastní témata. V té době jsme tak ani nenavštěvovali velké sportovní akce. Všechno se dělalo z Kavčích hor. Pouze jednou jsem vyjel kvůli chatu s trenérem české hokejové reprezentace Vladimírem Růžičkou na sever Čech k Liberci, kde měl národní tým soustředění.“ Jak fungovalo vůbec spojení vás a redakce hokejzive.cz, fotbalzive.cz? „Ty redakce běžely v podstatě nezávisle na sobě. My jsme s nimi vůbec nijak nekomunikovali. Nevěděli jsme, kdo to tam dělá. Bylo to mimo nás, jelikož ty stránky sice spadaly pod Českou televizi, ale na objednávku je spravovala externí firma, která na to měla svoje vlastní lidi. Na rozdíl od České televize šlo o čistě komerční záležitost, takže zde byly reklamy. A to byl vlastně i důvod toho, proč to museli zrušit.“ Jak vypadalo vydávání článků? „Je to dosti podobné jako v současnosti. Člověk článek vydal na stránky a potom ho zkontrolovala korektorka.“ Existovala v té době nějaká spolupráce mezi vámi a redakcí televizní ČT sport? „Objevovaly se určité náznaky spolupráce. Například během mistrovství světa v krasobruslení jsme komunikovali s Miroslavem Langerem. Občas se někdo ozval z vysílání, že něco potřebuje. To bylo také spojeno s tím, že se na webu začaly

64

objevovat exkluzivní přímé přenosy. Tehdy se začalo spolupracovat s produkcí, jež nám posílala objednávky internetového vysílání.“ Tato práce stále probíhala ve dvou? Nebo jste již někoho nabrali? „Tohle jsme dělali všechno ve dvou až do doby, než skončil fotbalzive.cz a hokejzive.cz někdy v roce 2010. Poté se k nám přidal Otakar Duben, jenž přišel jako posila na hokejové směny. Díky tomu se hokej zpracovával daleko podrobněji. K velkému průlomu došlo v rámci využívání materiálu z vysílání ČT sport, jelikož jsme začali indexovat z i-vysílání různé sestřihy z fotbalové ligy a hokejové extraligy, nejlepší momenty apod. To jsme v podstatě přebrali po fotbalzive.cz, hokejzive.cz, kde právě docházelo ke stříhání videí přes televizní kartu. K tomu jsme však neměli v té době techniku, a tak jsme to s nějakým odstupem alespoň indexovali po jejich vzoru.“ V té době tedy sportovní redakce začala posilovat? „Přesně tak, ale bylo to především na zátěžové dny, kdy bylo dopředu jasné, že bude více práce, tedy zejména tehdy, když se hrála hokejová extraliga. Existovaly tak stále dvě základní směny a k tomu byly dvě zkrácené, jedna ranní a jedna odpolední, takže byly v přepočtu tři a kousek směny. Ke změně došlo i co se týče víkendových směn, přibližně v roce 2010. Ke čtyřem směnám, které pokrývaly veškeré dění na webu ct24.cz, přibyla jedna čistě sportovní odpolední. Ten člověk, nebyl to vždy „sporťák“, došel ve dvě odpoledne a až do půlnoci dělal čistě sport. V měsících následujících, přibližně v roce 2011, přišli tři další redaktoři a takto to fungovalo až do roku 2012. Tehdy vznikla vlastně divize Nová média, redakce se tak přesunuly na hlavní budovu do devátého patra. Díky tomu vznikly čtyři směny s občasnou pátou směnou v případě náročnějších dní.“ Jak se vlastně vyvinuly víkendové směny potom? „No další člověk čistě na sport přibyl až po přesunu do hlavní budovy na jaře 2012.“ Kdy se objevil na webu ČT první speciál? „Pokud nepočítáme hokejzive.cz a fotbalzive.cz, tak prvním speciálem na stránkách České televize byl ten k mistrovství světa v hokeji v roce 2012. Pak následoval speciál k EURU a letní olympiádě.“ 65

Jak jste se na tom podíleli? „Ze začátku jsme se na tom podíleli méně než v současnosti, kdy se na tom podílíme z většiny. Samozřejmě ten projekt už je nějak rozjetý, takže se to víceméně kopíruje na rozdíl od toho roku 2012, kdy všechno vznikalo nově a bylo s tím minimum zkušeností. Tehdy bylo hodně linek, po kterých to vznikalo. Nyní to je v podstatě naše zadání.“ Dostali jste prostor k větší autorské činnosti? „Ano, stoprocentně. Byl větší prostor k tomu, jak se realizovat. Novinkou bylo psaní třeba on-line reportáže, což sice není úplně autorský článek, ale nově se to na webu začalo objevovat.“ Jak vypadala práce pod divizí Nová média, potažmo na novém webu? „S přesunem pod divizi Nová média se začala pokrývat veškerá agenda. Přestali se tak vybírat jen nejzajímavější sporty a události, ale dělalo se již vše, co se uznalo za důležité, a taky věci navíc. Dělali jsme i články z materiálů, které nám posílali lidé z televize, které jsme považovali za zajímavé, a tak jsme je umístili na stránky. Jednu dobu se i spekulovalo, že někdo z redaktorů ČT sport vytvoří pro web nějakou koncepci. Tehdy se toho ujal Miroslav Langer a poslal i návrh rozdělení rubrik, ale to se nakonec úplně neujalo. Faktem je, že jsme byli v kontaktu například s Robertem Zárubou, jehož jsme se ptali, co by po nás chtěl a podobně. Na to konto jsme se víc zaměřovali na hokej.“ Začali jste se s rozvojem dostávat i do terénu? „Prvním člověkem, který nějakým způsobem zastupoval naši sportovní redakci, byl Tomáš Hodboď během letní olympiády v Londýně, jenž však nepsal žádné články pro web, nedělal rozhovory, ale zastupoval spíše Nová Média jako celek, jelikož míval večer výstupy, co se týče nových médií, facebooku, twitteru apod., jak na nich lidé reagují, co napsali, koho začali likovat. Prvním členem redakce, který vyjel na některou větší akci, byl Ondřej Erban, jenž se zúčastnil mistrovství světa v hokeji 2013, kde připravoval články vztahující se k hokeji, ale i zajímavosti ze Stockholmu. Rovněž dělal rozhovory. Já jsem poté byl na mistrovství světa v atletice 2013 v Moskvě v Lužnikách.“ 66

Co si přesně na MS dělal? „Zaprvé jsem dělal rozhovory s lidmi z ČT sport, tedy s Michalem Dusíkem, Žanetou Peřinovou a Davidem Lukšů. To byla jedna část, ukázat zákulisí a jak se to vytváří. Druhá část bylo psaní reportáží ze závodů + ohlasy. K tomu jsem dělal ještě fotky. Videa ale ne. Kdybych je totiž dělal, tak mi to zabere většinu času a na ty aktuality by již nebyl prostor.“ Jak vypadala práce po přesunu do nových prostor? „Začali jsme nahrávat na karty a tím více střihat. Díky tomu jsme se více přiklonili ke kanálu ČT sport, jelikož jsme využívali mnohem častěji jejich materiál. Do té doby to bylo poměrně okrajové. Díky TV Centeru to bylo ale mnohem rychlejší a snazší. Rovněž běžná spolupráce v týmu byla jednodušší. Když jsme byli ve starých prostorech, tak jeden seděl na jednom místě, které bylo speciálně pro sport, a druhý občas byl na druhé straně kanceláře, takže ta komunikace tehdy byla poněkud složitější.“ Kde tedy vidíš největší rozdíly mezi začátkem svého působení v ČT a současností? „Největšími rozdíly jsou dozajista v objemu práce, jelikož v současnosti děláme mnohem více práce než na začátku. Není to jenom o článcích, ale také o počtu videí a programových věcí a koncepčních věcí. Změnil se také prostor, ve kterém děláme. Dosti se změnil i charakter práce, kterou děláme. Je tam více autorských věcí, primárním zdrojem již není pouze agentura, ale hledá se i na zahraničních serverech, sleduje se twitter. Díky tomu se zvedla dosti podstatně kvalita. K velkým posunům došlo i v rámci organizace. Dochází k užší spolupráci z redakcí sportu.“ Existoval na webu nějaký editor? „Nikdy nic takového asi neexistovalo. Ani teď, ani na ct24.cz. V současnosti díky většímu počtu lidí na směně do určité míry pozici editorů zastávají vedoucí vydání, kteří kontrolují články a následně je upravují. A vlastně to tak bylo i dříve již kdy jsem začínal. Názorové články a delší autorské články pak kontroluje Jiří Lípa. Tuto práci vlastně nedělaly ani šéfeditorky, které zde byly, jejichž dozor byl spíše nárazový.“ Kdy na webu vznikla práce techniků? 67

„Sami vykonávali práci až do roku 2012, kdy se najali technici, kteří měli správu při nárazech na starost. Redaktoři ale stále v některých dnech, zejména pak o víkendech stále museli zastávat tuto funkci, takže museli nastavovat na enkodérech trasy, které potom umožňovaly divákům sledovat exkluzivní přímé přenosy. To se změnilo až v průběhu roku, kdy přibyli technici i na víkend, díky čemuž ubyla poměrně náročná činnost.“ Měli jste nějaké pravidelné porady? „Již když jsem nastoupil, tak byly porady celoredakční a editorské, ty ale nebyly každodenní. Systém denních porad začal až v roce 2014 před koncem nového vedení.“

68