VÝVOJ KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (geografická analýza)

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Filip KOLBÁBEK

VÝVOJ KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (geografická analýza)

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

Olomouc 2007

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci zpracoval samostatně, s použitím uvedených zdrojů a pod odborným dohledem Doc. RNDr. Zdeňka Szczyrby, Ph.D.

Olomouc, 16. července 2007

…………………………...

-2-

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu své diplomové práce Doc. RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, CSc. Jednak za velmi cenné rady a připomínky k danému tématu, ale především za ochotu při řešení problémů. Dále bych chtěl poděkovat Bc. Michalu Novákovi a Mgr. Kamilu Kořínkovi za pomoc při tvorbě mapových výstupů. -3-

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2005/2006

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro

FILIPA KOLBÁBKA obor 1301R005 Geografie

Název diplomové práce:

Vývoj kriminality na území České republiky (geografická analýza). Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je představit vývoj kriminality na území České republiky jako jeden z mnoha geograficky determinovaných společensko-ekonomických jevů. V první části práce se diplomant zaměří na historii kriminality v ČR v kontextu organizace vězeňství, justice a jiných relevantních aspektů tohoto jevu (od roku 1918 do současnosti). Větší důraz bude kladen na vývoj kriminality po roce 1989, a to v kontextu prostorových společenských interakcí administrativního členění ČR (úroveň okres). Pozornost bude zaměřena na geografickou interpretaci vybraných druhů kriminality a analýzu příčin tohoto jevu.

Navržená struktura práce:

1. Úvod. 2. Cíle práce a použitá metodika. 3. Rešerše dostupné literatury k problematice kriminality na území ČR. -4-

4. Kriminalita a vězeňství v ČR a vybraných zemích světa (ilustrace zločinnosti a trestu na pozadí historického vývoje) 4.1. Vývoj kriminality, justice a vězeňství na území ČR do roku 1989 5. Společensko-ekonomická transformace v ČR po roce 1989 a nový rozměr kriminality (otázky kauzality jevu). 5.1. Dynamika společensky patologických jevů po roce 1989. 5.2. Transformace české justice a vězeňství (organizační a prostorová struktura) 6. Geografická analýza vybraných (relevantních) druhů kriminality na území ČR. 6.1. Kriminalita na krajské a okresní úrovni. 6.2. Analýza příčin prostorově diferencované kriminality (korelační analýza ad.) 6. Závěr. 7. Summary.

Diplomová práce (DP) bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: bod 3, 4 zadání:

do 31. 3. 2006

bod 5 zadání:

do 30. 6. 2006

bod 6 zadání:

do 31. 12. 2006

zpracování textu DP:

leden-duben 2007

Rozsah grafických prací: dle potřeb zadání

Rozšiřující přílohy: fotodokumentace, grafy, tabulky. Rozsah průvodní zprávy: 60-70 stran vlastního textu + DP v elektronické podobě

Seznam studijní literatury (výběr):

Bašovský, O., Lauko, V.: Úvod do regionálnej geografie. SPN, Bratislava, 1990. Čech, S., Řezníček, M.: Zločin kolem nás. Melantrich, Praha, 1997. Večerka K. a kol.: Prevence kriminality. Tiskárny MV, Praha, 1997. Čírtková L.: Lidská agrese a její souvislosti. Melantrich, Praha, 1998. Marešová, A.: Kriminalita v roce 1992 – 2004, (sborníky). Cejp,M. a kol.: Pravděpodobný vývoj vybraných druhů kriminality. Gidddens, A.: Sociologie. Argo, Praha, 2001.

časopisy České vězeňství, Sociologický časopis aj.

-5-

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: říjen 2005

Termín odevzdání diplomové práce: duben 2007

vedoucí katedry

vedoucí diplomové práce

-6-

OBSAH 1.

ÚVOD

8

2.

CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE A POUŽITÁ METODIKA

9

2. 1.

Cíle diplomové práce

9

2. 2.

Metodika práce a zdroje dat

10

3.

REŠERŠE DOSTUPNÉ LITERATURY K PROBLEMATICE KRIMINALITY

14

NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 3. 1.

Rešerše literatury k problematice kriminality

14

3. 2.

Rešerše literatury k problematice vězeňství

16

4.

HISTORICKÝ VÝVOJ KRIMINALITY A VĚZEŇSTVÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ

19

REPUBLIKY V KONTEXTU S KRIMINALITOU A VĚZEŇSTVÍM V EVROPĚ 5.

TRANSFORMACE ČESKÉ JUSTICE A VĚZEŇSTVÍ PO ROCE 1989

21

5. 1.

Transformace české justice, české soudnictví, organizační a prostorová struktura

21

Ministerstva spravedlnosti České republiky 5. 1. 1. Transformace české justice, české soudnictví

21

5. 1. 2. Ministerstvo spravedlnosti České republiky

22

5. 2.

Transformace českého vězeňství, základní úkoly českého vězeňství, jeho prostorová a

23

organizační struktura, typy věznic v České republice 5. 2. 1. Transformace českého vězeňství

23

5. 2. 2. Základní úkoly, organizační a prostorová struktura českého vězeňství

24

5. 2. 3. Typy věznic v České republice

26

6.

GEOGRAFICKÁ ANALÝZA RELEVANTNÍCH DRUHŮ KRIMINALITY NA

30

ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 6. 1.

Klasifikace a vývoj kriminality na krajské a okresní úrovni

30

6. 1. 1. Celková trestná činnost

30

6. 1. 2. Hospodářská trestná činnost

35

6. 1. 3. Majetková trestná činnost

40

6. 1. 4. Násilná trestná činnost

45

6. 1. 5. Mravnostní trestná činnost

50

6. 2.

Možné příčiny ovlivňující vývoj a rozložení trestné činnosti

55

6. 3.

Analýza závislostí vybraných druhů trestné činnosti a možných kriminogenních faktorů

57

7.

ZÁVĚR

62

8.

SUMMARY

63

9.

KLÍČOVÁ SLOVA – KEY WORDS

64

10.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ

65

10. 1.

Seznam literatury

65

10. 2.

Seznam internetových zdrojů

70

-7-

1. ÚVOD Organizace života lidí se ve stále větší míře odehrává na celosvětové úrovni. Dochází k propojení ekonomických, politických, vojenských a kulturních aspektů života i příslušných institucí. V celosvětovém měřítku se realizuje volný pohyb kapitálu, zboží, finančních prostředků, informací, lidí. Šíří se globální masová kultura, určitý typ hodnot, morálky a životního stylu. Všechny tyto skutečnosti, negativní i pozitivní, mají výrazný vliv na růst kriminality. Většina záporných stránek globalizace (zejména rozdíly mezi vyspělými zeměmi a chudými regiony) podněcuje růst převážně hospodářské kriminality a organizovaného zločinu. Zločin se podílí na pašování zbraní, vývozu nebezpečných odpadů, potlačování iniciativy na podporu lidských práv apod. Ovšem i některé kladné stránky propojeného světa nabízí řadu aspektů současné i budoucí zločinné činnosti. Například otevření hranic, volný pohyb zboží, kapitálu, finančních prostředků a lidí, znamená i to, že se přes hranice může volně pohybovat i nelegální zboží (např. drogy) či finance, zbraně, zločinci i jejich oběti. Dlouhodobé sledování dat, vypovídající o vývoji kriminality, umožňuje zaznamenávat trendy v kvantitativních i kvalitativních ukazatelích. Existují poznatky o kriminalitě jako celku, můžeme sledovat i problematiku pachatelů a obětí. Na přelomu 20. a 21. století společnost registrovala nejen kvantitativní nárůst většiny forem trestné činnosti, ale i změny kvalitativní. Vznikají nové druhy trestné činnosti (organizovaný zločin, počítačová kriminalita ad.) a velice prudce se mění. Současná situace vyvolává ve společnosti znepokojení. Náhled na problematiku kriminality musí být co nejkomplexnější a nelze zkoumat tento jev bez spojitosti a vývojem celé společnosti.

-8-

2. CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE A POUŽITÁ METODIKA 2. 1. Cíle diplomové práce Cílem diplomové práce je představit vývoj kriminality na území České republiky jako jeden z mnoha geograficky determinovaných společensko-ekonomických jevů.

Hlavní cíle práce: •

Shrnout data o dosavadním vývoji vybraných druhů kriminality na území ČR na krajské a okresní úrovni v rámci geografické analýzy ve sledovaném období 1994 až 2005.

•

Analyzovat pomocí regresní analýzy relevantní, prostorově diferencované, druhy trestné činnosti (ukazatelé kriminality) s možnými vybranými kriminogenními faktory na okresní úrovni.

Dílčí cíle práce: •

Stručně dokumentovat historický vývoj kriminality a vězeňství na území ČR s vlivy různých aspektů (politických, ekonomických, sociálních, kulturních aj.) po roce 1918 do současnosti. Naznačit tento vývoj v kontextu evropské kriminality a vězeňství.

•

Nastínit transformaci české justice a vězeňství po roce 1989 včetně organizační a prostorové struktury příslušných resortů.

•

Vyslovit možné příčiny ovlivňující vývoj a rozložení trestné činnosti po roce 1989.

-9-

2. 2. Metodika práce a zdroje dat „Kriminalita neboli zločinnost označuje trestní chování, vyjádřené souhrnem trestních činností, spáchaných v určité společnosti za určité časové období. Věda, která se zabývá studiem kriminality se nazývá kriminologie. Sleduje její pachatele a oběti a kontroluje ji. Kriminalistika je společenská věda, která slouží k boji proti kriminalitě. Vypracovává nové, dokonalejší metody odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti a napomáhá zavádění těchto metod do vyšetřovací a soudní praxe.“ (Marešová, 2000).

Základem diplomové práce bylo studium a rešerše dostupných materiálů, především knih, článků z populárně-odborných časopisů a dokumentů v elektronické podobě. V samotné výzkumné části práce byla z různých zdrojů použita následující vstupní data: 1) údaje o relevantních druzích kriminality v časovém rozpětí roků 1994 až 2005 K vytvoření vlastní databáze trestných činů byl využit „Evidenčně statistický systém kriminality“ Policejního prezidia České republiky. Systém obsahuje informace o všech trestných činech a jejich pachatelích, ke kterým prováděla policie trestní řízení včetně trestných činů spáchaných příslušníky Policie České republiky. Počty spáchaných kriminálních činů (celkově i relevantních) byly získávány ze statistických výkazů tohoto systému. Dle těchto statistických výkazů Policejního prezidia ČR, kterých využívá i Český statistický úřad (dále jen ČSÚ), klasifikujeme kriminalitu v České republice na obecnou kriminalitu (násilná, mravnostní, majetková a ostatní trestná činnost), zbývající kriminalitu, hospodářskou kriminalitu a nezařazené kriminální činy (vojenské trestné činy a trestné činy proti ústavnímu řízení). Jednotlivé druhy trestné činnosti jsou ve výkazu uvedeny pod číslem tzv. takticko-statistické klasifikace (TSK). Pro lepší ilustraci je v příloze 12. přiložen jeden z mnoha využitých statistických výkazů Evidenčně statistického systému kriminality. Pro analytickou část diplomové práce byly vybrané tyto kriminální činy: Ø hospodářské, Ø majetkové, Ø násilné,

- 10 -

Ø mravnostní, Ø kriminalita celkem. Pozn. Tyto trestné činy tvoří souhrny jednotlivých druhů kriminality (viz. TSK) a proto byly v diplomové práci rovněž označovány jako druhy. 2) údaje o počtech obyvatel k 31. 12. každého analyzovaného roku (1994–2005) Potřebné informace byly získány z databází Českého statistického úřadu, které byly poskytnuty prostřednictvím emailu od pracovníků krajských poboček. Byla využita data o

počtech obyvatel v České republice k poslednímu

dni každého

analyzovaného roku (data ze SLDB 2001 a intercenzálních období). Na základě těchto dat a vytvořené databáze byla stanovena, dle nové metodiky, kategorizace okresů a krajů (včetně ČR) podle spáchaných trestných činů na určitý počet obyvatel. Spáchané trestné činy zastupovaly právě relevantní druhy kriminálních činů (viz. výše). Ke každé jednotce (okres, kraj, ČR) byla přidělena hodnota, představující zprůměrovaný počet příslušných trestných činů na zvolený počet obyvatel za sledované období 1994–2005. Pro každý vybraný druh trestné činnosti byly vymezeny intervaly počtu spáchaných činů (pro celkovou a majetkovou trestnou činnost na 1 000 obyvatel, pro hospodářskou a násilnou trestnou činnost na 10 000 obyvatel) k určování kategorií kriminality okresů, krajů a ČR. Z důvodu menší početnosti případů mravnostní trestné činnosti na 10 000 obyvatel, byly vymezeny jiné intervaly kategorizace kriminality. Tabulka 1. Kategorizace kriminality na území České republiky interval 0 – 10 11 – 20 21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 a více

kategorie velmi nízká kriminalita nízká kriminalita střední kriminalita I. stupně střední kriminality II. stupně vysoká kriminalita velmi vysoká kriminalita

zkratka VNK NK SK I. SK II. VK VVK

Zdroj: vlastní metodika Pozn. Tabulka x. platí pro všechny relevantní druhy kriminality vyjma mravnostní.

- 11 -

Tabulka 2. Kategorizace mravnostní kriminality na území České republiky interval

kategorie

zkratka NK SK VK

0–2 nízká kriminalita 3–4 střední kriminalita 5 a více vysoká kriminalita Zdroj: vlastní metodika

3) údaje vztahující se k tzv. kriminogenním faktorům V podkapitole 6. 3. byla řešena otázka možnosti některých faktorů (tzv. kriminogenní faktory – faktory, jenž mohou za určitých okolností zvyšovat početnost spáchaných trestných činů) ovlivňovat vývoj a rozložení kriminální činnosti na území České republiky. Celkem byly vybrány tři faktory – počet cizinců (resp. podíl cizinců na počtu obyvatel okresu), registrovaná míra nezaměstnanosti a počet rozvodů. Zkoumala se právě závislost těchto faktorů a vybraných druhů trestné činnosti na okresní úrovni (včetně Hl. m. Prahy). Údaje o počtech cizinců (bez azylantů) byly získány z databáze Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR, informace o registrované míře nezaměstnanosti z databáze Ministerstva práce a sociálních věcí a data o počtu rozvodů z databáze ČSÚ. Všechna data byla poskytnuta od pracovníků příslušných odborů prostřednictvím emailů. V podkapitole 6. 3. bylo analyzované období zkráceno, a to na časový interval 1996 až 2005. Hlavním důvodem byl nedostatek dat o počtu cizinců na území ČR před rokem 1996 a jejich špatná dostupnost pro širokou veřejnost. Celkově lze konstatovat, že nedostatek a nedostupnost dat (v desetiletém období) možných a vhodných kriminogenních faktorů (např. podíl městského obyvatelstva) způsobil zúžení výběru těchto faktorů na tři. Důležitou změnu v metodice zaznamenala registrovaná míra nezaměstnanosti. Ještě k poslednímu červnovému dni roku 2004 se registrovaná míra nezaměstnanosti počítala jako podíl počtu uchazečů k pracovní síle. Již 1. července vstoupila v platnost nová metodika výpočtu registrované míry nezaměstnanosti jako podíl počtu dosažitelných uchazečů k pracovní síle. Charakteristika staré i nové metodiky pro výpočet nezaměstnanosti je uvedena v příloze 60. Jelikož změna metodiky postihla celou republiku včetně krajů a okresů, nebylo nutno data přepočítávat na metodiku starou, tudíž mohla být použita i metodika platná od července 2004.

- 12 -

K vlastní prezentaci závislosti kriminogenních faktorů a vybraných druhů trestné činnosti byla zvolena statistická metoda jednoduché regresní analýzy, kdy jako prokazatelný prvek této závislosti vystupoval korelační koeficient. Závislou proměnou představoval druh trestné činnost, nezávislou proměnou pak kriminogenní faktor. Korelační koeficient (r) může dosahovat různých hodnot, ale pouze v intervalu -1 až 1 včetně. Pokud jsou proměnné svázány lineární funkcí s kladnou derivací, tj. čím více x (nezávislá proměnná), tím více y (závislá proměnná) a naopak, bude r = 1. Pokud jsou proměnné svázány zápornou derivací, tj. čím více x, tím méně y a naopak, bude r = -1. Tabulka 3. Stupně závislosti proměnných vyjádřených korelačním koeficientem hodnota 1 až 0,7 0,69 až 0,3 0,29 až 0 0 až -0,29 -0,3 až -0,69 -0,7 až -1

% závislosti 100 - 70 69 - 30 29 - 0 0 - 29 30 - 69 70 - 100

stupně závislosti prokazatelná závislost statisticky neprokazatelné prokazatelná nezávislost prokazatelná nezávislost statisticky neprokazatelné prokazatelná závislost

přímá závislost přímá nezávislost nepřímá nezávislost nepřímá závislost

Zdroj:Statistické metody v geografii. Brno: Masarykova univerzita, 1995.

Veškeré výpočty byly prováděny na úrovních okres, kraj a ČR. K výpočtům korelačních koeficientů byla využita sada Microsoft Office (resp. program Microsoft Excel). V rámci analýzy pro cele sledované období 1994 až 2005 představovaly okresy základní územní jednotku, na níž se vztahovaly vstupní i výstupní data diplomové práce. V letech 1994 až 1995 ještě nebyl vytvořen samostatný okres Jeseník; všechny tehdejší obce budoucího okresu Jeseník (v platnosti od 1. 1. 1996) spadaly do okresu Šumperk. Toto zákonem stanovené územní uspořádání bylo v práci zohledněno. K 1. 1. 2001 vzniklo na území ČR 14 nových krajů, označované jako vyšší územně samosprávné celky. V práci byla tato skutečnost respektována a po celé období 1994 až 2005 bylo toto územní rozdělení bráno za směrodatné. Vedle studia literatury v různých podobách a analytické části, byl rovněž využit program ArcView GIS 3.2 pro tvorbu kartogramů, vztahujících se k počtu trestných činů (resp. vybraných druhů trestných činů) na určitý počet obyvatel na okresní úrovni po sledované období 1994 až 2005. Kartogramy byly použity pro podkapitolu 6. 1. a přílohovou část.

- 13 -

3. REŠERŠE DOSTUPNÉ LITERATURY K PROBLEMATICE KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 3. 1. Rešerše literatury k problematice kriminality Zpracování veškerých informací a dat o kriminalitě, resp. kriminalitě na území České republiky nemá dlouhodobou tradici. První významnější díla se sice objevovala již v 70. letech 20. století, ovšem většina publikací na téma kriminalita nebo kriminalitě příbuzná témata vychází až po roce 1989. Velkou měrou přispěli a nadále přispívají vypracované studie pracovníků Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (dále jen IKSP), jejichž publikační činnost je v současné době nejrozsáhlejší. Od 90. let 20. století přichází na český knižní trh mnoho monografií, statí, příruček, vysokoškolských učebnic a sborníků. Dále je vydávána řada populárně-odborných časopisů s články o kriminalitě či jevech s ní souvisejících – například Kriminalistika (čtvrtletník Ministerstva vnitra ČR), Policista (měsíčník Policejního presidia ČR), Veřejná správa (týdeník Ministerstva vnitra ČR), České vězeňství (vydává šestkrát ročně Vězeňská služba ČR) nebo Sociologický časopis od Akademie věd ČR. Nechybí ani dokumenty a prameny v elektronické podobě, a to především různé koncepce týkající se prevence kriminality, organizovaného zločinu, počítačové kriminality, drogové trestné činnosti či trestněprávní legislativy. Jedním z prvních odborníků a autorů publikací o kriminalitě na území Československa byl A. Jűttner. Jeho rozbor (1968) o kriminologii a kriminalitě se zabývá metodami zločinnosti, kriminální statistikou, objasňuje pojem a příčiny recidivy. Rozebírá rozsah a podobu zločinnosti v tehdejším Československu a zamýšlí se nad příčinami trestných činů. K dalším autorům před rokem 1989 patřil především Z. Karabec, předkládající v roce 1973 studii o vývoji kriminality na území ČSSR na začátku 70. let 20. století. Z. Karabec a J. Čepelák se zabývali také kriminalitou žen, a to v publikaci z roku 1987. Jednu z prvních příruček o prevenci a boji proti hospodářské kriminalitě nabízeli autoři J. Holický – Z. Březovský (1975). V 70. a 80. letech minulého století vycházela řada monografií k trestné činnosti dětí a mládeže; například O. Suchý (1972), F. Brabec (1985), K. Večerka (1985) nebo M. Vlček (1989a). Kriminalitou mládeže a hlavně její prevencí se rovněž zaobíral P. Vantuch (1984). S teoretickými základy v prevenci kriminality nás mohl seznámit i G. Přenosil (1984). Zajímavou vysokoškolskou učebnici o trestné činnosti nezletilých předložil v roce 1979 J. Štípek. Trestněprávní a

- 14 -

kriminologické aspekty, v té době takřka neznámé, počítačové kriminality řešil M. Vlček (1989b). Jedna z prvních porevolučních publikací se zabývala (hlavně do budoucna) velmi důležitou problematikou trestné činnosti; P. Vantuch vydal v roce 1990 učebnici o drogové kriminalitě. Nový fenomén na poli trestné činnosti představuje po roce 1989 hospodářská (ekonomická) kriminalita. Již P. Poncar (1991) předložil čtenářům monografii o nově přicházejícím tržním hospodářství a jeho vztahu ke kriminalitě. Úvodní studii k problematice násilí v naší společnosti v letech 1989–1991 předložil odborník IKSP O. Osmančík (1992). Na scénu se vrátila, a to ve větším měřítku, počítačová kriminalita. K autorům studií patřil hlavně K. Novák (1992), S. Musil (2000), V. Smejkal (2001) či M. Matějka (2002). O ženách jako pachatelkách trestné činnosti informovala J. Válková (1993). V polovině 90. let 20. století se odborníci začali více věnovat velmi nebezpečnému riziku současného světa, organizovanému zločinu. M. Němec (1995) řešil, pro tehdejší dobu, aktuální problémy této zločinnosti a boje proti ní. Z pohledu kriminologie a trestního práva sestavil sborník studií M. Scheinost (1996). Formy organizovaného zločinu a názory posluchačů Policejní akademie ČR prezentoval M. Cejp (1995). V roce 1996 se M. Cejp vrátil s další studií, jenž popisuje organizační uspořádání organizovaného zločinu, podnikatelské podvody, mezinárodní terorismus a specifika této zločinnosti v České republice. Empirickou studii projektu „Výzkum struktury, forem a možností postihu organizovaného zločinu v ČR“ (téma se vztahuje k vraždám, které byly spáchány v souvislosti s organizovaným zločinem na území ČR v období let 1993–1994) nabídla v roce 1995 asi nejvýraznější autorka publikací o kriminalitě po roce 1989, A. Marešová. Fakta a informace na téma prostituce, drogy a hazardní hry zkompletovala I. Trávníčková (1995, 1996). Návykové látky, kriminalita a prevence byly rovněž témata R. Štáblové (1995, 2000, 2005). Již zmíněná A. Marešová (2000, 2002) také informovala o drogové scéně, především předkládala problematiku užívání drog ve věznicích České republiky a některých zahraničních věznicích. Málo zpracovanou a prozkoumanou mravnostní kriminalitu, včetně pornografie, prostituce a sexuálních deviací, představil J. Chmelík a kol. (2003). Ani díla preventivního charakteru nebyla latentní, v letech 1995 a 1997 přišel s publikacemi K. Večerka a v roce 1999 M. Protivinský. Rovněž se K. Večerka zaobíral trestáním mladistvích pachatelů na prahu tisíciletí (2004). Možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže byly v kompetenci O. Matouška – A. Kroftové (1998, 2003); také I. Zoubková (2001, 2002) řešila tuto aktuální a důležitou - 15 -

problematiku. Publikace o asociálním chování dětí a mládeže a kriminalitě mládeže přišli z Policejního presidia, resp. od F. Stejskala (1999). Řada autorů se vrátila k otázkám organizovaného zločinu, pro příklad M. Nožina (2003), J. Chmelík a kol. (2004), A. Marešová (2004) nebo M. Scheinost a kol. (2004). „Ekonomická kriminalita má mimořádný sociální a ekonomický dopad na vnitřní stabilitu státu“ (Scheinost a kol., 2004); na počátku 21. století se věnovalo této zločinnosti mnoho odborníků. Nové studie a učebnice o hospodářské trestné činnosti, finanční a daňové kriminalitě nabízeli I. Brabcová (2001), V. Baloun (2004), J. Chmelík a kol. (2005), D. Prouza (2005) a P. Vantuch (2006). Novinkou mezi posluchači vysokých škol je rovněž rozsáhlá učebnice o základech kriminologie a trestní politiky, kterou sepsali J. Kuchta – L. Válková (2005). Již od roku 1991 vychází pod hlavičkou IKSP sborníky „Kriminalita v roce …“. Publikace se každoročně věnuje hodnocení stavu kriminality na území České republiky. Tabulově a graficky zpracovaná statistická data a přílohy, v nichž je zachycen i kontinuální vývoj po řadu let, doprovází textové komentáře k jednotlivým druhům trestné činnosti a seznamuje čtenáře s problematikou kriminality (popisuje současný stav a srovnává jej s předchozími lety). Skupinu autorů vede A. Marešová, významné příspěvky každoročně poskytuje V. Baloun a D. Kadeřábková (hospodářská kriminalita), M. Cejp (organizovaný zločin) nebo M. Martinková (problematika obětí trestné činnosti).

3. 2. Rešerše literatury k problematice vězeňství Zajímavou a důležitou postavou českého vězenství byl již v polovině 19. století páter František Josef Řezáč. V roce 1995 byl pod hlavičkou Vězeňské služby ČR vydán Řezáčův historický dokument, dokládající úroveň a dlouhou tradici vězeňství v Čechách. Tato nadčasová kniha informuje o stavu českého vězeňství v 19. století. K tomuto reformátorovy vězeňství a školství se v roce 1997 vrátil J. Uhlík. Sestavil biografii, jenž líčí životní osudy F. J. Řezáče. Dalším významným znalcem z oborů kriminalistika, kriminalita a vězeňství byl v 40. letech 20. století J. Lebeda, který v roce 1931 nabídl zájemcům učebnici kriminalistiky. Zde informuje o trestné činnosti, daktyloskopii, soudním lékařství a vězeňství v tehdejším Československu. Učebnice vyšla v dalších třech vydáních, a to roku 1936 a dvakrát v roce 1938.

- 16 -

Po roce 1989 se publikační činnost o stavu českého vězeňství rozšiřuje. K 80. létům 20. století a československému vězeňství se ještě vrátili J. Gruntorád – J. Uhl (1990). Velmi významnou publikací začátku 90. let 20. století byla určitě „Koncepce rozvoje českého vězeňství“ z roku 1991, orientovaná na požadavky Evropských vězeňských pravidel, která představovala teoretický podklad k reformě českého vězeňství po roce 1989. V současnosti se české vězeňství poukazuje na podobnou dokumentaci – „Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015“. V roce 1995 byla vydána učebnice pro vysoké školy o vězeňství a správě vězeňství v ČR, kterou sepsal L. Nedorost. Známým teoretikem i praktikem je rovněž J. Hála, který publikoval učební texty (1996, 1999) k výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. K těmto tématům se vrátil rovněž v letech 2005 a 2006. Do minulého století se v roce 2000 vrátil P. Tomek, kdy předložil dvě studie o československém vězeňství; v první zachytil vývoj systému agenturní činnosti ve vězeňských zařízení komunistického režimu v období 1948–1989, druhá popisuje budování a vývoj věznic StB v letech 1948–1952. Do 40. a 50. let minulého století se také vrátil D. Janák, který v roce 2001 sestavil sborník o vězeňských systémech v ČSSR a střední Evropě poloviny 20. století. D. Janák se o rok později připomněl rozsáhlejší monografií o vězeňství ČSSR z poloviny 20. století, v které prezentuje historické souvislosti, právní základy a politické aspekty této problematiky. V letech 2002 a 2004 se konaly významné konference v Kroměříži. Jejich hlavním tématem byly evropské vězeňské systémy z pohledu minulosti, přítomnosti a budoucnosti a Generální ředitelství Vězeňské služby ČR vydalo k obou ročníkům rozsáhlé sborníky. Na budoucí policisty mysleli V. Černíková – V. Sedláček, kteří v roce 2002 vydali učebnici o základech penologie. Tato věda o trestech, jejich výkonu a jejich účincích, využívá poznatky trestního práva, kriminologie a sociologie a zabývá se trestem odnětí svobody, vězeňstvím a nápravně výchovnou činností. Pěknou monografii pro laickou veřejnost o českém vězeňství předložila D. Malá (2003). Sborník textů z oblasti užívání nelegálních návykových látek ve věznicích zkompletovali M. Miovský – H. Spirig – M. Havlíčková (2003). Terminologický slovník k vězeňství vytvořil V. Mařádek (2005). K nejnovějším publikacím patří studie T. Bursíka (2006), který popsal životy politických vězeňkyň v československých věznicích 50. a 60. let minulého století nebo monografie J. Uhlíka (2006) o osudech význačných vězněných osobností. Další zdrojem informaci o vězeňství je bezesporu časopis České vězeňství. Tento populárně-odborný časopis se věnuje závažným a potřebným otázkám souvisejícím s - 17 -

českým vězeňstvím. Periodikum se zabývá historii vězeňství, jeho tradicemi a současným morálním profilem příslušníků, interpersonálními vztahy, duševní hygienou a uveřejňuje zajímavé odborné články související s vězeňstvím.

- 18 -

4. HISTORICKÝ VÝVOJ KRIMINALITY A VĚZEŇSTVÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU S KRIMINALITOU A VĚZEŇSTVÍM V EVROPĚ Ač se to vzhledem k politickému vývoji v druhé polovině 20. století nezdá, obraz a charakter kriminality na území České republiky (resp. v tehdejším Československu) se více či méně podobal vývoji kriminality v západní Evropě, avšak s určitým časovým posunem. Hlavně v dnešní době se nejvíce přibližuje tuzemská kriminalita evropskému standardu. Vývoj demokratických společenských systémů zemí západní Evropy lze za poslední padesát až šedesát let charakterizovat vcelku stabilní vyspělou ekonomikou, zlepšenou sociální a zdravotní péčí i vzdělaností obyvatelstva. I přes tyto skutečnosti se v poválečných let nedařilo v západní Evropě snižovat kriminalitu, která naopak někdy úměrně rostla se zvyšujícím se hrubým domácím produktem. Došlo především ke kvantitativní i kvalitativní změně kriminality jako takové včetně profilace jejich pachatelů. Zvyšovala se nebezpečnost trestných činů násilných (vzrůstala brutalita a bezohlednost pachatelů) a organizované kriminality (v současnosti zřejmě vrcholí na našem území). Masového charakteru nabyla také kriminalita majetková, rozmanitých forem začala oplývat rovněž hospodářská kriminalita. Ta v současnosti představuje vysoké nebezpečí hlavně v souvislosti právě s organizovaným zločinem, který pomocí korupce proniká do oficiálních struktur a vážně ohrožuje i ústavní zřízení států. A rovněž nechyběly kriminální delikty motivované rasovou, národnostní nebo náboženskou nenávistí, které někdy vyústily až v terorismus. Existuje řada příčin, které vedly k těmto proměnám trestné činnosti v Evropě po první i druhé světové válce. Samotné negativní dopady obou válek i lokálních konfliktů na evropskou společnost; neúměrně zvyšující se počty ekologických i přírodních katastrof, které výrazně poškozovaly jak chudší regiony, tak i moderní společnosti; převratné objevy v oblasti vědy a techniky, které přinesly výrazné společenské změny v globálním měřítku; pozvolný rozpad tradičních sociálních vazeb a zvyšující se individualizace a anonymizace jednotlivců; možná frustrace z nedosažených vysokých cílů v rámci postavení ve společnosti a v souvislosti s hektickým způsobem života, orientovaným na vysokou výkonnost; rozvoj a růst velkoměst, kde rizika pro pachatele jsou relativně malá, ale kriminogenní příležitosti a šance relativně vysoké aj.

- 19 -

„Dějiny české vězeňství jsou staré více než tisíc let jako český stát.“ (Mařádek, 2005). Ze všech dostupných materiálů k dějinám českého vězeňství je nejvýše hodnocena stručná periodizace pocházející z archivu Vězeňské služby České republiky. Období od přelomu 10. a 11. století až po rok 1774 lze popsat velmi jednoduše jako staletí krutého zacházení s vězni a nelítostných trestných činů násilné povahy. Roku 1775 Marie Terezie zakázala mučení vězňů a od poloviny 19. století se začal utvářet novodobý vězeňský systém. Po roce 1918 byly položeny moderní základy českého vězeňství, na které bylo do určité míry navázáno po roce 1989, tedy v transformačním období naší společnosti. Období druhé světové války charakterizovala rasová msta a ani po roce 1945 se situace o mnoho nezlepšila; rasovou mstu vystřídala msta třídní. Šedesátá a sedmdesátá léta 20. století, která přinesla rozvoj odbornosti v otázkách vězeňství a první snahy o reformní kroky, vystřídala osmdesátá léta, označovaná za období úpadku odbornosti. Ke skutečné transformaci českého vězeňství dochází až v devadesátých let minulého století a v současnosti. Vývoj vězeňství ve všech zemích světa včetně České republiky, jeho celková úroveň a materiální podmínky jsou odrazem vývoje, kulturní a ekonomické úrovně celé společnosti. Způsob zacházení s pachateli trestných činů vyjadřuje velmi zřetelně i vztah společnosti k jedinci a postoj k občanským právům a svobodám. Vývoj demokratických společností západní Evropy a vývoj jejich vězeňských systémů lze charakterizovat společně. Po druhé světové válce nastoupilo období liberalismu šedesátých let, které vystřídalo období konzervatismu osmdesátých let a návrat k určité renesanci liberálních myšlenek na přelomu 80. a 90. let minulého století. Tento vývoj společnosti se odrazil také v postojích ke kriminalitě, v koncepcích jejího omezování, v praxi orgánů působících v oblasti trestního práva a v zacházení s pachateli ve vězeňských zařízeních. V trestní politice byl počáteční trend k výrazné dekriminalizaci a depenalizaci vystřídán příklonem k prosazování „práva a pořádku“, ve vězeňství se akcent při řešení základního dilematu „zacházení nebo trest“ přesunul v osmdesátých letech směrem k trestu. V současné moderní společnosti opět dochází k určité renesanci metod a technik s důrazem na individuální přístup, směřující k úspěšné integraci propuštěného do společnosti. „Zatímco v řadě zemí Evropské unie se vězeňství rozvijí spojitě více jak padesát let, v České republice je to pouhé desetiletí a v některých jiných postkomunistických zemí i doba kratší.“ (Meclová, 2002).

- 20 -

5. TRANSFORMACE ČESKÉ JUSTICE A VĚZEŇSTVÍ PO ROCE 1989 „Hluboké ekonomické, politické a sociální změny, ke kterým došlo po pádu totalitního režimu koncem roku 1989, postupně významně ovlivnily všechny oblasti života společnosti.“ (Vůjtěch a kol., 2000). A to včetně české justice a vězeňství. 5. 1. Transformace české justice, české soudnictví, organizační a prostorová struktura Ministerstva spravedlnosti České republiky 5. 1. 1. Transformace české justice, české soudnictví Česká justice po Sametové revoluci prošla významnou řadou proměn. Základ tvořila změna týkající se soustavy soudů včetně personálního obsazení (více jak polovina soudců, kteří v justici působili před rokem 1989, ze soudů odešla) a také změny zákonů, na jejichž základě soudy rozhodují. Za hlavní krok transformace českého soudnictví lze označit přebudování celého právního řádu včetně základních kodexů jednotlivých právních odvětví, které prodělaly desítky novelizací důležitých k oproštění se od právního řádu platného před rokem 1989. I přes řadu doložitelných pozitivních výsledků (dle každoročních statistik) se soudnictví neustále potýká s množstvím nepříjemných skutečností. Mezi veřejně známé problémy náleží zejména zdlouhavost soudních řízení, množství věcí vrácených odvolacím soudem ad. Zajímavým, a určitě do budoucnosti řešitelným problémem, je specializace a vzdělanost soudců (v současnosti, až na některé výjimky, jsou stavy soudců na všech stupních naplněny) aplikovaných na nové druhy trestné činnosti (počítačová kriminalita, organizovaný zločin aj.). Základním zákonem je zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících, státní správě soudů a o změně některých zákonů (zákon o soudech a soudcích). Tento zákon obsahuje právní úpravu hlavních zásad činnosti soudů, soustavy soudů, organizace a činnosti jednotlivých článků soustavy soudů, ustanovování soudců a přísedících, jejich právního postavení, a také státní správy soudů. V přílohách k tomuto zákonu jsou stanoveny názvy, sídla a obvody vrchních, krajských a okresních soudů a jejich poboček.

- 21 -

Ústavou byla zakotvena čtyřstupňová soustava soudů. V zákonech se definovaly soudy okresní, krajské, vrchní a nejvyšší. Okresní soudy (výjimečně i krajské) jsou nalézací, krajské a vrchní soudy fungují jako odvolací a nejvyšší soudy rozhodují o mimořádných opravných prostředcích. 5. 1. 2. Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Jako ústřední orgán státní správy soudů bylo 20. 3. 1848 zřízeno Ministerstvo spravedlnosti. Výrazných kompetenčních změn se ministerstvo dočkalo po pádu komunistického režimu v roce 1989 a vzniku samostatné České republiky 1. 1. 1993. V současné době je Ministerstvo spravedlnosti ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci. Také vyřizuje stížnosti na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod včetně Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. A vystavuje právní posudky k úvěrovým a garančním smlouvám, v nichž je smluvní stranou Česká republika.

Mezi složky resortu patří: •

Soudy

Ø Nejvyšší soud ČR (sídlo v Brně) Ø Nejvyšší správní soud (sídlo v Brně) Ø Vrchní soud v Praze Ø Vrchní soud v Olomouci Ø Okresní a krajské soudy • Státní zastupitelství Ø Nejvyšší státní zastupitelství (sídlo v Brně) Ø Vrchní státní zastupitelství Praha Ø Vrchní státní zastupitelství Olomouc Ø Okresní a krajská zastupitelství • Rejstřík trestů • Justiční akademie • Institut pro kriminologii a sociální prevenci • Probační a mediační služba • Vězeňská služba České republiky

- 22 -

5. 2. Transformace českého vězeňství, základní úkoly českého vězeňství, jeho prostorová a organizační struktura, typy věznic v České republice 5. 2. 1. Transformace českého vězeňství Vězeňství v České republice nastoupilo po roce 1989 cestu radikální transformace. Velmi důležitým předpokladem pro tento složitý proces byla depolitizace vězeňství na našem území, jeho humanizace, decentralizace jeho řízení a v neposlední řadě rovněž demilitarizace. „Depolitizace měla zajistit, že o vězeňství už nebude rozhodovat žádná politická strana ani ideologické důvody či třídní nenávist. Demilitarizace předpokládá, že vězeňský režim není a nebude kopií vojenského režimu a přístupu při zacházení s vězněnými jedinci. Decentralizace si kladla za cíl posílit pravomoci ředitelů jednotlivých vězeňských zařízení.“ (Mařádek, 2005). Humanizaci vězeňství lze vyjádřit dvojím způsobem. V širším slova smyslu představuje soubor činností a opatření vytyčených v minimálně přijatelné podobě Evropskými vězeňskými pravidly. V užším pojetí znamená neponižovaní vězňů, respektování jejich lidské důstojnosti a nenarušování osobnostní integrity a sebeúcty. Transformace českého vězeňského systému se v zásadě opírala o teoretický základ v podobě Koncepce rozvoje českého vězeňství, jenž byla stanovena v roce 1991. Koncepce si kladla za cíl zásadním způsobem změnit výkon vazby a trestu odnětí svobody v duchu požadavků Evropských vězeňských pravidel. Využila možnosti inspirovat se v zahraničí, a to především ve vyspělých evropských zemích, kde se vězeňské systémy vyvíjely kontinuálně po řadu desetiletí. Vycházela z moderního pojetí vězeňského systému, který na jedné straně plní represivní funkci k ochraně společnosti před kriminálním chováním, ale na druhé straně plní funkci rehabilitační, tj. usiluje o společenské začlenění a uplatnění odsouzených po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Pro naplnění cílů transformace byla vytvořena potřebná legislativa, podmínky organizačního charakteru a požadavky materiální. Koncepce byla úspěšná pouze z části. Nepodařilo se plně prosadit záměry týkající se decentralizace řízení a vytvořit ideální materiální podmínky pro řádnou správu vězeňství (zastaralé vybavení včetně bezpečnostního a informačního systému patří k zásadním problémům vězeňství), velkou komplikací je přeplněnost věznic a z toho vyplývajících málo pracovních příležitostí pro

- 23 -

vězně, nedostatek finančních prostředků a pomalé zkvalitňování vězeňského personálu. Naopak byla splněna řada cílů v oblasti zacházení s vězni, tzv. programy zacházení. S postupnou stabilizací společenského a politického života po roce 1989 dochází i ke stabilizaci českého vězeňství. Ovšem stará koncepce nemůže neustále sledovat příliv nových podmínek, souvislostí a vývojové trendy 21. století. K zajištění dalšího kontinuálního rozvoje vězeňství v České republice by měl směřovat nový dokument – Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015, zastupující priority českého vězeňského systému, již dnes, na počátku nového milénia. Současná úroveň českého vězeňského systému vyplývá z každoročně vytvářených materiálů (Zpráva pro vládu České republiky o stavu vězeňství, Výroční zpráva Vězeňské služby ČR), začleněných do nové koncepce. Vyhodnocují se otázky bezpečnosti, výkonu vazby, výkonu trestu a zdravotnictví. Zcela přirozeným důsledkem přijetí této koncepce je zpracování samostatných koncepcí rozvoje jednotlivých organizačních jednotek, její pravidelná aktualizace a další rozpracování. 5. 2. 2. Základní úkoly, organizační a prostorová struktura českého vězeňství K prvnímu dni měsíce ledna roku 1993 byla zřízena zákonem České národní rady ve smyslu § 1 zákona č. 555/1992 Sb. Vězeňská služba České republiky, která zajišťuje zejména výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Základní úkoly Vězeňské služby jsou: • správa a ostraha vazebních věznic a věznic, •

ostraha věznic pro místní výkon,

•

ostraha, převod a ozbrojený doprovod osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

•

vytváření programů zacházení, jejichž hlavním cílem je nekonfliktní začlení osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody do života po propuštění,

•

předcházení a odhalování trestné činnosti osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

- 24 -

•

výzkumné práce v oboru penologie (nauka o trestání, o druzích trestu a jejich účinnosti),

•

vytváření podmínek pro pracovní činnost či zaměstnávání osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

•

zajištění pořádku a bezpečnosti v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti,

•

vedení evidence osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky.

Základní vězeňská zařízení v ČR jsou: • Vazební věznice slouží k zadržení obviněných, kteří byli soudem vzati do vazby. Vězni ve výkonu vazby se nazývají obvinění nebo obžalovaní a hledí se na ně jako na nevinné (presumpce neviny). Vazba představuje opatření v trestním řízení, jejíž účelem je zabránit obviněnému, aby se vyhýbal trestnímu řízení či trestu, popřípadě mařil provádění důkazů nebo páchal trestnou činnost (novou nebo pokračoval ve stávající). Ve vazební věznici lze rovněž vykonávat trest odnětí svobody. •

Věznice je zařízení, ve kterém se vykonává trest odnětí svobody po pravomocném rozhodnutí soudu. Vězni umístění do věznice se nazývají odsouzení.

•

Speciální vězeňská zařízení reprezentují vězeňské nemocnice, věznice pro výkon trestů psychopatů, Institut vzdělávání či soukromá vězeňská zařízení.

•

dle § 59 zákona č. 169/1999 Sb. věznice pro místní výkon trestu. Ty zřizuje ministr spravedlnosti po dohodě s obcí, která se má na zajišťování provozu věznice podílet. Věznice pro místní výkon trestu se zřizují jako věznice pro společný výkon trestu odsouzených, jinak zařazených do věznice s dohledem nebo s dozorem, a výjimečně též jako věznice s ostrahou. Na provoz věznice pro místní výkon trestu stát poskytuje obci dotace v závislosti na kapacitě věznice.

Vězeňská služba České republiky se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu. První dvě jmenované složky mají postavení ozbrojeného sboru, fungování třetí složky zajišťují převážně občanští zaměstnanci a příslušníci. Vězeňská stráž střeží, převádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Jejím dalším úkolem je ostraha vazebních věznic, věznic a věznic pro místní výkon trestu a

- 25 -

zajišťovaní pořádku a kázně na uvedených místech. Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti a v rozsahu stanoveném zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky ve znění pozdějších změn a doplňků zákona č. 169/1999 Sb. Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Její součástí je i zdravotnická služba. Podle zákona č. 555/1992 Sb. a zákona č. 169/1999 Sb. jsou základními články organizace Vězeňské služby generální ředitelství, vazební věznice, věznice a Institut vzdělávání. Jednotlivé věznice a vazební věznice zřizuje a zrušuje ministr. V jejich čele stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel Vězeňské služby. Generální ředitelství Vězeňské služby řídí, organizuje a kontroluje činnost ostatních článků organizace

Vězeňské

služby.

Ministr

spravedlnosti

řídí

Vězeňskou

službu

prostřednictvím generálního ředitele, kterého jmenuje a odvolává. Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi. Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel. Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních článků Vězeňské služby jsou oprávnění jednat a činit právní úkony za Vězeňskou službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich pravomoci. 5. 2. 3. Typy věznic v České republice Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení, zajištění bezpečnosti a vnitřního režimu. Zařazení odsouzeného k výkonu trestu do určitého typu věznice rozhoduje soud. Pokud s ohledem na konkrétní okolnosti (závažnost trestného činu, stupeň a povaha narušení odsuzované osoby) soud dospěje k závěru, že náprava bude lépe zaručena v jiném typu věznice, může se odchýlit od zákonných kritérií pro rozřazování odsouzených. V průběhu výkonu trestu soud rovněž rozhoduje o přeřazení odsouzených z jednoho typu věznice do druhého, a to na návrh odsouzeného, ředitele věznice, státního zástupce nebo i bez návrhu. Věznice se dle již výše zmíněných charakteristik dělí do čtyř základních typů, a to •

s dohledem,

•

s dozorem, - 26 -

•

s ostrahou,

•

se zvýšenou ostrahou.

Ve věznici s dohledem vykonávají trest osoby, které byly odsouzeny za trestný čin spáchaný z nedbalosti. Rovněž si zde odpykávají trest osoby, které dosud nebyly ve výkonu trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin. Ve vězeňském zařízení s dozorem vykonávají trest osoby, které již byly odsouzeny za trestný čin spáchaný z nedbalosti a také osoby, které byly v minulosti ve výkonu trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin. Do věznice tohoto typu jsou zařazovány i osoby, kterým byl za úmyslný trestný čin uložen trest odnětí svobody v míře nepřevyšující dva roky a zároveň nebyly ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. Ve věznici s ostrahou jsou umístěni pachatelé trestné činnosti, kteří jsou odsouzeni pro úmyslný trestný čin a zároveň nejsou splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou. Do věznice se zvýšenou ostrahou jsou zařazovány osoby k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí, zvláště nebezpeční recidivisté, pachatelé odsouzeni za závažný trestný čin ve výměře nejméně osmi let, nebo pachatelé kteří byli odsouzeni za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchli z vazby nebo z výkonu trestu. Vedle základních typů věznic se zřizují zvláštní věznice pro mladistvé, pro ženy a matky s dětmi. V České republice funguje 26 věznic a 10 vazebních věznic. V rámci jednoho vězeňského zařízení lze zřídit i více oddělení různých typů (např. ve věznici s ostrahou může být zřízeno i oddělení s dozorem), pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu.

- 27 -

Tabulka 4. Přehled základních typů věznic a vazebních věznic v České republice Věznice s ostrahou

s dohledem

s dozorem

Břeclav Odolov Opava1), 2) Plzeň Příbram Světlá nad Sázavou2), 3) Všehrdy1)

Bělušice Drahonice Heřmanice Jiřice Karviná Kynšperk nad Ohří Mírov Nové Sedlo Odolov Opava1), 2) Oráčov Ostrov nad Ohří Pardubice Plzeň Příbram Rapotice Rýnovice Stráž pod Ralskem Světlá nad Sázavou2), 3) Vinařice Všehrdy1)

Bělušice Břeclav Heřmanice Horní Slavkov Jiřice Kynšperk nad Ohří Mírov Opava1), 2) Oráčov Pardubice Plzeň Příbram Rýnovice Světlá nad Sázavou2), 3) Valdice Vinařice

se zvýšenou ostrahou Karviná Kuřim Mírov Opava1), 2) Plzeň Valdice

Znojmo s dohledem Hradec Králové Praha-Pankrác

Vazební věznice s dozorem s ostrahou Brno Brno České Budějovice Liberec Liberec Praha-Pankrác Litoměřice Ostrava Olomouc Ostrava Praha-Pankrác Praha-Ruzyně2)

se zvýšenou ostrahou

Teplice Zdroj: Vězeňská služba České republiky Pozn. 1) Věznice pro mladistvé, 2) věznice pro ženy (ve vazební věznici Praha-Ruzyně je oddělení pro výkon trestu odsouzených žen), 3) věznice pro matky s dětmi.

- 28 -

Mapa 1. Lokalizace věznic a vazebních věznic na území České republiky

Zdroj: Vězeňská služba České republiky.

29

6.

GEOGRAFICKÁ

ANALÝZA

RELEVANTNÍCH

DRUHŮ

KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY Následující řádky kapitoly shrnují výzkumnou část této diplomové práce. V první podkapitole bude zhodnocen dvanáctiletý vývoj (období 1994 až 2005) trestné činnosti na území České republiky včetně vybraných druhů kriminality a budou vymezeny (dle nově stanovené metodiky) kategorie okresů a krajů. V druhé podkapitole budou vysloveny možné příčiny ovlivňující trestnou činnost v ČR. A ve třetí podkapitole bude relevantní trestná činnost analyzovaná statistickými metodami – regresní analýzou – s možnými (dle úvahy vybranými) kriminogenními faktory.

6. 1. Klasifikace a vývoj kriminality na krajské a okresní úrovni 6. 1. 1. Celková trestná činnost Českou republiku, z pohledu celkové trestné činnosti v letech 1994 až 2005, charakterizovaly dvě velmi odlišné etapy vývoje. V roce 1994 bylo na našem území spácháno 364 621 trestných činů; od tohoto roku kriminalita značně vzrůstala až do roku 1999, kdy ve sledovaném období počet trestných činů dosahoval maximální hodnoty 426 626. Již v roce 2000 se počet trestných činů radikálně snížil na 391 301 a trend poklesu kriminality pokračoval až do roku 2005 (343 609 trestných činů; minimum sledovaného období). Výjimku představoval rok 2002, ve kterém došlo k menšímu nárůstu kriminální činnosti. Graf 1. Vývoj trestné činnosti v České republice v období 1994–2005 430 000

počet trestných činů

420 000 410 000 400 000 390 000 380 000 370 000 360 000 350 000 340 000

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Trestné činy 364 621 368 624 387 374 397 845 425 930 426 626 391 301 358 362 372 001 357 236 351 090 343 609

rok

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. 30

Z dvanáctiletého zanalyzovaného a zprůměrovaného intervalu hodnot vyšlo zastoupení těchto druhů kriminálních činností v poměru uvedeném v následujícím grafu. Graf 2. Podíl druhů trestné činnosti v České republice, průměrné hodnoty vypočítané z období 1994 až 2005

33 022; 9%

44 657; 12% 22 341; 6% 2 137; 1%

276 543; 72%

Hospodářská trestná činnost

Majetková trestná činnost

Mravnostní trestná činnost

Násilná trestná činnost

Ostatní a zbývající trestná činnost

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Celkovou kriminalitu na území České republiky charakterizují tato fakta: •

do roku 1999 včetně strmě vzrůstala,

•

od roku 2000 včetně značně klesala,

•

na krajské úrovni bylo nejvíce trestných činů spácháno v Hl. m. Praha (27 %) v celém analyzovaném období 1994 až 2005,

•

Ústecký, Středočeský a Liberecký kraj spadaly do kategorií střední kriminalita II. stupně až velmi vysoká kriminalita po celé sledované období,

•

v první fázi vývoje bylo spácháno nejvíce trestných činů v okresech Ostravaměsto (1994–1996), Praha-západ (1997, 1998) a Praha-východ (1999),

•

v letech 1994 až 1999 byla rovněž velmi vysoká kriminalita v okresech Ústí nad Labem, Teplice, Mělník, Mladá Boleslav, Brno-město aj.,

•

v druhé etapě vývoje charakterizovala maxima trestných činů okresy Prahavýchod (2000, 2001, 2002), Brno-město (2003), Plzeň-město (2004) a Teplice (2005),

31

•

v období 2000 až 2005 byla také velmi vysoká kriminalita v okresech Brnoměsto, Ostrava-město, Ústí nad Labem, Mladá Boleslav aj.,

•

v letech 1994 až 2005 bylo nejméně trestných činů spácháno v kraji Vysočina,

•

především Zlínský a Pardubický kraj patřily do kategorie střední kriminalita I. stupně až nízká kriminalita,

•

v první fázi vývoje bylo spácháno nejméně trestných činů v okresech Pelhřimov (1994–1997) a Blansko (1998, 1999),

•

v letech 1994 až 1999 byla rovněž nízká kriminalita typická pro okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Plzeň-jih aj.,

•

v druhé etapě vývoje představovaly minima trestných činů okresy Blansko (1999, 2004), Havlíčkův Brod (2000–2002) a Třebíč (2003, 2005),

•

po roce 2000 zaznamenaly nízkou trestnou činnost také okresy Hodonín, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Uherské Hradiště aj.

32

Tabulka 4. Průměrný počet trestných činů na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 kraj/okres Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa

počet 37 85 39 28 40 36 33 32 43 48 32 51 47 36 34 28 36 29 21 25 23 24 24 29 21 25 42 19 21 22 30 36 35 41 31 40 33 40 38 30 41 50 48 37 44

kategorie SK II. VVK SK II. SK I. SK II. SK II. SK II. SK II. VK VK SK II. VVK VK SK II. SK II. SK I. SK II. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. VK NK SK I. SK I. SK II. SK II. SK II. VK SK II. SK II. SK II. SK II. SK II. SK I. VK VK VK SK II. VK

kraj/okres Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

počet 37 39 26 25 25 25 24 22 27 23 20 31 20 18 17 16 21 16 17 16 31 16 51 23 25 19 17 20 28 26 35 20 29 19 21 20 18 23 21 33 26 23 32 24 23 53

kategorie SK II. SK II. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. NK SK II. NK NK NK NK SK I. NK NK NK SK II. NK VVK SK I. SK I. NK NK NK SK I. SK I. SK II. NK SK I. NK SK I. NK NK SK I. SK I. SK II. SK I. SK I. SK II. SK I. SK I. VVK

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; vlastní metodika

33

Mapa 2. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1994

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Mapa 3. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1999

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.

34

Mapa 4. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 2005

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. 6. 1. 2. Hospodářská trestná činnost Hospodářská trestná činnost na našem území kopírovala v druhé polovině 90. let 20. století takřka totožně vývoj celkové kriminality. V roce 1994 bylo spácháno 17 144 hospodářských trestných činů (nejmenší počet v analyzovaném období), ovšem za pět let se hodnota zastavila na velmi vysokém čísle 42 897 deliktů klasifikovaných jako hospodářské. V prvních letech 21. století ovšem křivka vývoje této trestné činnosti nesouhlasila s trendem výrazného poklesu celkové trestné činnosti. V prvních dvou letech nového milénia sice hospodářská kriminalita klesala (35 173), ovšem již v roce 2002 zaznamenala nárůst a roku 2005 dokonce dosáhla maxima ve sledovaném období (43 665).

35

Graf 3. Vývoj hospodářské trestné činnosti v České republice v období 1994–2005 počet hospodářských tr. činů

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Hospodářské t. č. 17 144 24 248 25 587 29 371 36 033 42 897 37 582 35 173 40 086 31 260 33 213 43 665

rok

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Hospodářskou kriminalitu na území České republiky lze prezentovat takto: •

do roku 1999 značně vzrůstala,

•

v letech 2000 až 2004 oscilovala kolem hranice 35 000 spáchaných činů,

•

roku 2005 dosahuje maxima,

•

na krajské úrovni bylo nejvíce hospodářských trestných činů spácháno v Hl. m. Praha (1998, 2000–2005) a Středočeském kraji (1994–1997, 1999),

•

18 % všech hospodářských činů v letech 1994 až 2005 připadlo na Hl. m. Praha,

•

kategorie střední kriminalita II. stupně až velmi vysoká kriminalita ve sledovaném období reprezentovaly hlavně kraje Ústecký, Královehradecký, Karlovarský, Liberecký a Jihočeský,

•

do roku 1999 bylo nejvíce hospodářských trestných činů spácháno v okresech Rakovník (1994, 1996, 1999), Nymburk (1995), Česká Lípa (1997) a Kolín (1998),

•

v období 1994 až 1999 byla vysoká hospodářská kriminalita zaznamenána i v další okresech – např. Mělník, Beroun nebo Praha-západ,

•

po roce 2000 včetně vykazovaly nejvyšší hodnoty kriminality okresy Beroun (2000, 2001), Brno-město (2002, 2004), Ostrava-město (2003) a Ústí nad Labem (2005),

•

velmi vysoká kriminalita charakterizovala v letech 2000 až 2005 rovněž okresy Teplice, Most, Kolín, Česká Lípa aj.,

36

•

v období 1994 až 2005 bylo spácháno nejméně deliktů v Zlínském kraji (1994– 1996), Olomouckém kraji (1997–1999) a kraji Vysočina (2000–2005),

•

nejméně trestných činů do roku 1999 včetně bylo spácháno v okresech Plzeňsever (1994, 1995), Kroměříž (1996), Přerov (1997), Žďár nad Sázavou (1998) a Šumperk (1999),

•

v letech 1994–1999 rovněž velmi nízkou až nízkou kriminalitu zaznamenaly okresy Blansko, Plzeň-jih, Bruntál, Prostějov, Přerov aj.,

•

minima trestných činů v druhé polovině zkoumaného období vykazovaly okresy Havlíčkův Brod (2000, 2001), Plzeň-jih (2002), Plzeň-sever (2003, 2004) a Blansko (2005),

•

také okresy Praha-západ, Rokycany, Frýdek-Místek nebo Žďár nad Sázavou charakterizovaly nízké hodnoty hospodářských deliktů v intervalu roků 2000– 2005.

37

Tabulka 5. Průměrný počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 kraj/okres Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa

počet

kategorie 32 50 37 34 48 30 49 35 43 33 40 32 38 31 48 32 35 33 27 28 33 36 28 25 24 26 31 19 17 21 33 36 37 34 28 36 32 43 30 25 35 43 42 34 43

SK II. VK SK II. SK II. VK SK I. VK SK II. VK SK II. SK II. SK II. SK II. SK II. VK SK II. SK II. SK II. SK I. SK I. SK II. SK II. SK I. SK I. SK I. SK I. SK II. NK NK SK I. SK II. SK II. SK II. SK II. SK I. SK II. SK II. VK SK I. SK I. SK II. VK VK SK II. VK

kraj/okres Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

počet

kategorie 30 32 29 34 34 28 40 37 32 29 23 37 26 26 21 21 26 22 21 16 28 16 39 19 27 22 22 28 23 24 27 21 24 20 22 21 20 22 26 28 27 18 27 21 21 45

SK I. SK II. SK I. SK II. SK II. SK I. SK II. SK II. SK II. SK I. SK I. SK II. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. NK SK I. NK SK II. NK SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. NK SK I. SK I. NK SK I. SK I. SK I. SK I. NK SK I. SK I. SK I. VK


38

Mapa 5. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel v ČR, rok 1994

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Mapa 6. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel v ČR, rok 1999


39

Mapa 7. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel v ČR, rok 2005

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. 6. 1. 3. Majetková trestná činnost Na rozdíl od hospodářské kriminality se majetková trestná činnost vcelku přibližovala vývoji celkové kriminality v České republice v letech 1994 až 2005. Vývojovou křivku bylo možno opět rozdělit na dvě části. V první fázi (1995–1998) počet majetkových deliktů rostl na maximální hodnotu 314 240, ovšem již v dalších letech prudce klesal až na minimum roku 2005 (229 280). Trendem posledních let je jednoznačný pokles deliktů označované jako majetkové. Z grafu 2. je patrné, že počet majetkových trestných činů přesto zaobírá největší podíl z celkové kriminality v ČR; důvod lze hledat v Evidenčně statistickém systému kriminality, oficiální klasifikaci druhů kriminálních činů (viz. podkapitola 2. 2. a příloha 12.) – vysoký počet zařazených trestných činů do tohoto druhu kriminality.

40

Graf 4. Vývoj majetkové trestné činnosti v České republice v období 1994–2005

počet majetkových tr. činů

320 000 300 000 280 000 260 000 240 000 220 000 200 000 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Majetkové t. č. 295 545 284 216 296 971 298 235 314 240 306 360 284 291 255 890 256 308 253 372 243 808 229 280

rok


Majetkovou kriminalitu na našem území lze charakterizovat takto: •

kromě roku 1995, počet majetkových deliktů mezi roky 1994 až 1998 rostl,

•

v letech 1999 až 2005 výrazně klesala,

•

na krajské úrovni bylo nejvíce majetkových trestných činů spácháno v Hl. m. Praha (30 %) v celém analyzovaném období 1994 až 2005,

•

Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj se vyznačovaly převážně střední kriminalitou II. stupně po celé sledované období,

•

v počáteční etapě vývoje bylo nejvíce majetkových trestných činů spácháno v okresech Teplice (1995, 1996), Praha-západ (1997, 1998) a Ostrava-město (1994),

•

v intervalu roků 1994–1998 byla zaznamenána vysoká majetková kriminalita také v okresech Ústí nad Labem, Brno-město aj.,

•

v období poklesu majetkových deliktů vyčníval okres Praha-východ (1999– 2003, 2005), v roce 2004 rovněž okres Plzeň-město,

•

k dalším okresům s vysokou majetkovou kriminalitou rovněž patřily okresy Mělník, Mladá Boleslav, Brno-město aj.,

•

Vysočina představovala kraj s nejnižší majetkovou kriminalitou po celé analyzované období 1994 až 2005,

•

Zlínský kraj reprezentoval oblast s druhou nejnižší majetkovou trestnou činností v letech 1994 až 2005,

41

•

také kraje Pardubický, Královehradecký a Jihočeský byly regiony ČR s nízkou majetkovou kriminální činností,

•

v období 1994 až 1998 bylo nejméně majetkových deliktů spácháno v okrese Pelhřimov,

•

nízké hodnoty majetkových trestných činů připadly i na okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Třebíč, Vyškov, Blansko, Prostějov aj.,

•

Pelhřimov se vyznačoval nejnižší majetkovou kriminalitou ještě v roce 1999, ovšem v dalších letech se k němu přiřadily i další okresy – Znojmo (2000), Hodonín (2001), Šumperk (2002) a Třebíč (2003–2005),

•

nízké stavy majetkových deliktů po roce 1999 včetně charakterizovaly také okresy Havlíčkův Brod, Uherské Hradiště aj.

42

Tabulka 6. Průměrný počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 kraj/okres Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa

počet 27 71 28 20 29 27 23 21 31 37 22 41 37 25 22 18 26 18 12 16 14 15 15 21 13 17 33 14 15 14 19 24 23 29 19 28 22 27 26 21 28 37 35 26 29

kategorie

kraj/okres

SK I. VVK SK I. NK SK I. SK I. SK I. SK I. SK II. SK II. SK I. VK SK II. SK I. SK I. NK SK I. NK NK NK NK NK NK SK I. NK NK SK II. NK NK NK NK SK I. SK I. SK I. NK SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK I. SK II. SK II. SK I. SK I.

Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

počet 28 27 17 16 16 16 14 13 18 15 13 21 13 11 11 11 14 10 10 11 22 11 40 17 17 11 11 12 19 15 26 13 19 12 14 13 11 16 14 23 16 16 22 16 15 38

kategorie SK I. SK I. NK NK NK NK NK NK NK NK NK SK I. NK NK NK NK NK VNK VNK NK SK I. NK SK II. NK NK NK NK NK NK NK SK I. NK NK NK NK NK NK NK NK SK I. NK NK SK I. NK NK SK II.


43

Mapa 8. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1994

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Mapa 9. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1998


44

Mapa 10. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 2005

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. 6 .1. 4. Násilná trestná činnost Křivka vývoje násilné trestné činnosti v období 1994 až 2005 vykazovala řadu specifik, přesto lze prokázat, že její průběh do jisté míry souhlasil s vývojem hospodářské kriminality. Prvním společným znakem s hospodářskou kriminalitou (resp. celkovou trestnou činností) byl prudký nárůst násilných činů od roku 1994 (19 817; minimum analyzovaného časového intervalu) do roku 1998 (23 464). Vysoké hodnoty násilných deliktů vykazovaly rovněž roky 2002 (23 505) a 2004 (23 576; maximum sledovaného období). Druhým společným znakem s hospodářskou kriminalitou byla oscilace vývoje na počátku 21. století kolem určité hranice. V případě násilné činnosti ji představovala přibližně hodnota 22 500 trestných činů.

45

Graf 5. Vývoj násilné trestné činnosti v České republice v období 1994–2005

počet násilných tr. činů

24 000

23 000

22 000

21 000

20 000

19 000 1994 Násilné t. č.

1995

19 817 21 393

1996

1997

1998

1999

2000

22 449

22 902

23 464

23 228

21 996

2001

2002

2003

2004

2005

21 718 23 505 22 358 23 576 21 684

rok

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Násilnou kriminalitu na území České republiky lze představit těmito skutečnostmi: •

do roku 1998 výrazně vzrůstala,

•

v letech 1999 až 2005 oscilovala kolem hranice 22 500 trestných činů,

•

maxima dosáhl roku 2004,

•

z hlediska krajského bylo nejvíce činů spácháno v Moravskoslezském kraji (1994–1997, 2002), Hl. m. Praha (1999–2001, 2003; 16 % všech činů z celého analyzovaného období), Karlovarským (1998), Ústeckým (2004) a Libereckým kraji (2005),

•

nejvíce násilných trestných činů mezi roky 1994–2003 připadlo na okres Ostrava-město, v letech 2004 a 2005 vykazoval nejhorší hodnoty okres Most,

•

vysoké hodnoty v období 1994 až 2005 charakterizovaly okresy Česká Lípa, Karviná, Jeseník, Karlovy Vary aj.,

•

v dvanáctiletém období výzkumu nejméně násilných deliktů vykazoval kraj Vysočina,

•

z pohledu násilné kriminální činnosti byli na to dobře rovněž Zlínský, Pardubický, Plzeňský, Jihomoravský či Královehradecký kraj,

•

nejméně násilných deliktů do roku 1998 vykazovaly okresy Plzeň-jih (1994– 1996) a Havlíčkův Brod (1997, 1998),

•

v letech 1994 až 1998 byla velmi nízká násilná kriminalita typická také pro okresy Benešov, Brno-venkov, Vyškov, Rokycany, Plzeň-sever aj.,

46

•

po roce 1998 okres Plzeň-jih prezentoval nejlepší statistiky ještě v letech 1999 a 2000, nejméně činů bylo spácháno i v okresech Havlíčkův Brod (2001, 2002), Třebíč (2003), Vyškov (2004) a Plzeň-sever (2005),

•

rovněž okresy Zlín a Pelhřimov charakterizovaly nízké hodnoty násilné kriminality mezi roky 1999 až 2005.

47

Tabulka 7. Průměrný počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 kraj/okres Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa

počet 22 30 19 13 17 23 15 23 23 20 15 21 17 18 15 21 19 24 19 24 19 22 22 16 17 13 23 7 10 13 18 29 25 31 29 27 22 25 32 19 37 31 24 25 31

kategorie

kraj/okres

SK I. SK I. NK NK NK SK I. NK SK I. SK I. NK NK SK I. NK NK NK SK I. NK SK I. NK SK I. NK SK I. SK I. NK NK NK SK I. VNK VNK NK NK SK I. SK I. SK II. SK I. SK I. SK I. SK I. SK II. NK SK II. SK II. SK I. SK I.


počet 30 24 14 17 13 20 16 17 19 15 12 18 15 13 11 8 11 12 10 11 16 12 23 12 13 14 9 13 26 29 26 24 31 31 14 15 13 17 11 30 29 18 34 22 18 46

kategorie SK I. SK I. NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK VNK NK NK VNK NK NK NK SK I. NK NK NK VNK NK SK I. SK I. SK I. SK I. SK II. SK II. NK NK NK NK NK SK I. SK I. NK SK II. SK I. NK VK


48

Mapa 11. Počet násilných trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1994

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Mapa 12. Počet násilných trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1998


49

Mapa 13. Počet násilných trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 2005

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. 6. 1. 5. Mravnostní trestná činnost

I když se z hlediska početnosti případů nemůže rovnat jiným druhům kriminality, přesto vývoj mravnostní trestné činnosti představuje zajímavou kapitolu trestné činnosti na území České republiky. V letech 1994 až 1998 vykazoval tento druh kriminality značně vysoké hodnoty; její stavy nejprve do roku 1996 mírně stoupaly, poté roku 1997 značně klesly, ale o rok později došlo k extrémnímu nárůstu na maximální hodnotu 2 771 trestných činů. Obdobně jako u majetkové nebo násilné kriminality, tak i u tohoto druhu kriminality charakterizovaly další roky vývoje výrazný pokles spáchaných trestných činů označovaných jako mravnostní. Minimální hodnota patřila roku 2005 (1 849).

50

Graf 6. Vývoj mravnostní trestné činnosti v České republice v období 1994–2005

počet mravnostních tr. činů

2 800

2 600 2 400

2 200 2 000

1 800 Mravnostní t. č.

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2 224

2 449

2 476

1 977

2 771

2 239

1 856

1 955

2 046

1 898

1 909

1 849

rok


Mravnostní kriminalitu lze charakterizovat tímto způsobem: •

extrémní hodnoty dosahovala v roce 1998,

•

od roku 1999 počet deliktů klesal až na minimum roku 2005,

•

nejvíce deliktů vykazovaly Karlovarský kraj (1994, 1995, 1997, 1999, 2001, 2005), Ústecký kraj (2000, 2002, 2004), Středočeský kraj (1996), Hl. m. Praha (1998; 15 % všech činů z celého sledovaného období) a Liberecký kraj (2003),

•

nejvíce mravnostních činů bylo spácháno v okresech Cheb (1994, 1997), Nymburk (1995), Mělník (1996), Praha-západ (1998), Mladá Boleslav (1999), Teplice (2000), Jeseník (2001), Tachov (2002), Domažlice (2003), Chomutov (2004) a Český Krumlov (2005),

•

mezi roky 1994 až 2005 k okresům se značnou mravnostní kriminalitou patřily i Beroun, Kladno, Česká Lípa, Liberec, Sokolov aj.,

•

deset let patřila nejlepší statistika v rámci mravnostní kriminality Zlínskému kraji (1994, 1995 1997–2000, 1003–2005), v roce 1996 nejméně mravnostních deliktů vykazoval kraj Vysočina a roku 2001 Pardubický kraj,

•

nejméně mravnostních trestných činů bylo spácháno v okresech Plzeň-sever (1995, 1999), Havlíčkův Brod (1996, 1997), Plzeň-jih (1994), Vyškov (1998), Nymburk (2000), Chrudim (2001), Kroměříž (2002), Kutná Hora (2003), Svitavy (2004) a Uherské Hradiště (2005),

•

nízké hodnoty kriminality reprezentovaly též okresy Kolín, Brno-venkov, Klatovy, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou aj. 51

Tabulka 8. Průměrný počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 kraj/okres Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa

počet 2 3 2 2 3 3 2 2 3 2 2 2 4 2 2 2 2 4 2 1 2 2 2 2 3 2 2 1 1 2 3 3 5 3 3 3 2 3 2 2 3 4 2 3 4

kategorie

kraj/okres

NK SK NK NK SK SK NK NK SK NK NK NK SK NK NK NK NK SK NK NK NK NK NK NK SK NK NK NK NK NK NK SK VK SK SK SK NK SK NK NK SK SK NK SK SK.


počet

kategorie 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 1 1 1 1 2 1 1 2 2 1 2 1 1 1 1 2 2 3 2 1 2 1 1 1 1 1 1 2 3 1 3 2 1 3

NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK SK NK NK NK VNK NK NK NK NK NK NK SK NK SK NK NK SK


52

Mapa 14. Počet mravnostních trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1994

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Mapa 15. Počet mravnostních trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 1998


53

Mapa 16. Počet mravnostních trestných činů na 1 000 obyvatel v ČR, rok 2005


54

6. 2. Možné příčiny ovlivňující vývoj a rozložení trestné činnosti Z předchozího popisu vývoje trestné činnosti na území České republiky lze jednoznačně vyvodit některé skutečnosti. Všechny relevantní druhy kriminality zaznamenaly v druhé polovině 90. let dvacátého století poměrně výrazný nárůst početnosti spáchaných trestných činů. Naopak od přelomu tisíciletí lze s určitostí vysledovat trend poklesu trestné činnosti. Jakou jsou možné příčiny tohoto vývoje? Lze konstatovat, že velký vliv na stav a vývoj kriminality měla samotná počáteční fáze transformace českého hospodářství. Základní přeměna ekonomického systému byla spojena s enormními majetkovými přesuny vyplývajícími z restituce a široké a velmi rychlé privatizace předchozího státního majetku. Došlo k rychlému utváření tržní ekonomiky, redistribuci a nové akumulaci kapitálu bez vytvoření adekvátního právního rámce. Jako jedna z možných hlavních příčin růstu trestné činnosti se nabízí proces restrukturalizace průmyslu v České republice, který vyvolal do určité míry nestabilitu prostředí naší společnosti. Došlo k zásadním změnám zaměstnanosti v průmyslu, kdy velmi oslabila tradiční česká odvětví (např. hutnictví, těžké strojírenství či textilní průmysl);

právě

nezaměstnanosti

v druhé v oblastech

polovině

90. let

s převahou

20.

těchto

století

docházelo

průmyslových

k nárůstu

odvětví

(např.

Moravskoslezský kraj, Kladensko, Podkrušnohoří). Některé regiony trápila dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, jiné zase nesoulad mezi nezaměstnaností a nabídkou volných pracovních míst. V různé míře tento trend charakterizoval takřka všechny okresy České republiky. Jinou, neméně zajímavou, příčinou růstu kriminality mohla být rovněž kupónová privatizace z období 1991–1994. Tento proces bezpochyby přinesl hospodářské trestné činy klasifikované jako korupce či tunelování. Právě hospodářská kriminalita se projevuje v současnosti (v době konečné fáze transformace ekonomiky) jako jediná se stoupající tendencí početnosti případů a nabývá tak na významnosti. Může za to do určité míry vrcholící organizovaná zločinnost a přívětivé prostředí pro korupční jednání a také samotné budování tržního mechanismu včetně přechodu státního majetku do soukromých rukou. Zvýšenou kriminalitu mohou způsobit i jiné faktory – vysoká koncentrace obyvatel na malém území resp. vysoká míra urbanizace (např. Hl. m. Praha a městské okresy), větší podíl cizinců převážně z východní Evropy (např. Karlovarsko), sociální problematika romského obyvatelstva (např. Mostecko, Vsetínsko), prostituce v příhraničních 55

oblastech s Německem (např. Podkrušnohoří), tranzitní poloha ČR pro nelegální převoz zbraní, drog či utečenců, otevření hranic i ekonomiky po roce 1989 (usnadnilo to demokratické přeměny, ale zároveň i pronikání zahraničních kriminálních aktivit a organizací) nebo samotné novely trestního zákona, kdy došlo k vypuštění některých skutkových podstat trestných činů a formování nových skutkových podstat trestných činů. Jen důsledným a dlouhodobým výzkumem lze prokázat, který faktor (politický, ekonomický, sociální, demografický, ekologický či jiný) kriminalitu zvyšuje, který na ní vliv nemá nebo jaký ji naopak snižuje…

56

6. 3.

Analýza

závislostí

vybraných

druhů

trestné

činnosti

a

možných

kriminogenních faktorů Jak již bylo popsáno v metodické části diplomové práce, druhou zkoumanou oblastí z hlediska trestné činnosti byla analýza relevantních druhů kriminality s možnými kriminogenními faktory statistickými metodami, resp. regresní analýzou. Prokazatelný výsledek závislosti těchto jevů reprezentoval korelační koeficient r (více viz. podkapitola 2. 2.). Tento výzkum byl shrnut v následujících řádcích. První dvojici jednoduché regresní analýzy tvořila násilná kriminalita (y) a počet cizinců (x) příslušné analyzované jednotky; všechny vztahy včetně tohoto byly aplikovány na územní jednotky úrovně okresů. Ze 77 možných výsledků (resp. počtu okresů v ČR) byla přímá závislost zjištěna pouze u čtyř okresů (cca 5 %) – Teplice (r = 0,90), Jablonec nad Nisou (r = 0,79), Hodonín (r = 0,73) a Děčín (r = 0,71). Tyto okresy vykazovaly některé společné znaky, které mohly směřovat k podobným hodnotám r. Jednak to byl vysoký podíl rizikových cizinců ze střední či východní Evropy (Ukrajinců, Rusů či Poláků), kteří hledali možnosti rychlého výdělku bez ohledu na způsob jeho dosažení a naopak velmi nízký podíl cizinců ze západních zemí Evropské unie. Možnou příčinou přímé závislosti sledovaných jevů mohl být i samotný stoupající počet cizinců v těchto okresech (ovšem okres Hodonín naopak ve sledovaném období 1996–2005 charakterizoval výrazný pokles počtu cizinců), takže tato skutečnost není dostatečně vysvětlující. Dále se nabízela vysoká nezaměstnanost cizinců v těchto okresech, především z Ukrajiny a Slovenska, která mohla přinést určité trestné chování. Nebo mohla vstoupit do vztahu i jiná trestná činnost jako prostředník závislosti, a to různé druhy hospodářských zločinů (např. padělání, podvod či zpronevěra) s úzkou svázaností z různými druhy násilné kriminality (např. vydírání, loupež). Avšak celkově lze konstatovat, že první dvojice sledovaných jevů nepřinesla žádné významné výsledky; 36 % okresů bylo statisticky neprokazatelných, 22 % jevilo přímou nezávislost, 22 % nepřímou nezávislost a tři okresy (cca 4 %) vykazovaly nepřímou závislost. K první analyzované dvojici lze obecně říci, že jejich (přímá i nepřímá) závislost je nadmíru diskutabilní a asi nepravděpodobná. Ani druhá analyzovaná dvojice (hospodářská kriminalita y a počet cizinců x) nepřinesla žádné nové důvody domnívat se, že zvyšující se počet cizinců přímo úměrně ovlivňuje počet spáchaných deliktů. Přímá závislost byla prokázána jenom v šesti případech (cca 8 %) – okresy Strakonice (r = 0,81), Ústí nad Labem (r = 0,81), Teplice (r = 0,80), 57

Brno-město (r = 0,79), Děčín r = 0,75 a Plzeň-město (r = 0,72) – což sice bylo o dva okresy více než v předchozím případě, ovšem 20 okresů (26 %) vykazovalo přímou nezávislost (o tři více, než v prvním analyzovaném vztahu). Jako jedny z možných společných důvodů vysokých hodnot r u těchto okresů se jevila značná přítomnost vietnamské menšiny v těchto okresech a její problematické obchodní aktivity v oblasti obchodu a služeb, které mohly vyústit v padělání, krácení daně či neoprávněné podnikání. Opět lze závěrem říci, že ani narůstající hospodářská kriminalita přímo úměrně nesouvisí se zvyšujícím se počtem cizinců, právě naopak; statisticky neprokazatelných okresů bylo 49 %, nepřímou nezávislost charakterizovalo 17 % případů a nepřímá závislost nebyla prokázána ani u jednoho okresu. Další zkoumanou dvojici představovala hospodářská kriminalita (y) a nezaměstnanost (x), resp. v procentech uvedená registrovaná míra nezaměstnanosti. Z této interakce vyšly výsledky daleko zajímavější než ve dvou předchozích případech. Celkem 17 okresů (cca 22 %) charakterizovalo přímou závislost těchto jevů – Brno-venkov (r = 0,93), Znojmo (r = 0,86), Vyškov (r = 0,84), Brno-město (r = 0,81), Rokycany (r = 0,81), Hradec Králové (r = 0,78), Jeseník (r = 0,78), Kroměříž (r = 0,78), Ostravaměsto (r = 0,76), Děčín (r = 0,73), Frýdek-Místek (r = 0,73), Prostějov (r = 0,73), Karviná (r = 0,71), Most (r = 0,71), Teplice (r = 0,71), Sokolov (r = 0,70) a Vsetín (r = 0,70). Jak si lze vysvětlit hospodářské delikty nezaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel v těchto okresech? Asi nejpravděpodobnějšími důvody jsou podvodné jednání za účelem získání peněžitých prostředků k obživě nebo neoprávněné držení platební karty, získané krádeží či jinou trestnou činností za účelem nezákonného výběru peněz z bankomatů. Ovšem i v této dvojici jevů lze vysledovat určitá specifika stojící proti přímé závislosti: 49 % okresů charakterizovala statistická neprokazatelnost, 17 % okresů vykazovalo přímou nezávislost, nepřímo nezávislých bylo 12 % okresů a v žádném okresu nebyla nepřímá závislost. V pořadí čtvrtou zkoumanou dvojici tvořila majetková kriminalita (y) a nezaměstnanost (x). Z tohoto vztahu vyplynuly takřka opačné výsledky než v předchozím případě. Celkem 21 okresů (cca 27 %) vykazovalo nepřímou závislost (tzn. se zvyšující se majetkovou kriminalitou klesá nezaměstnanost a opačně) – Trutnov (r = -0,94), Děčín (r = -0,90), Jeseník (r = -0,90), Znojmo (r = -0,89), Hodonín (r = -0,86), Teplice (r = 0,86), Most (r = -0,85), Bruntál (r = -0,84), Jablonec nad Nisou (r = -0,83), Šumperk (r = -0,83), Zlín (r = -0,83), Karviná (r = -0,77), Karlovy Vary (r = -0,76), Svitavy (r = 0,76), Ústí nad Orlicí (r = -0,75), Nový Jičín (r = -0,73), Blansko (r = -0,72), Náchod 58

(r = -0,72), Uherské Hradiště (r = -0,72), Ostrava-město (r = -0,70) a Semily (r = 0,70). Majetkovou kriminalitu představují především krádeže vloupáním a krádeže prosté (viz. TSK v přílohové části). Z výsledku interakce těchto dvou jevů vyplývá, že nezaměstnaní si v řadě okresů asi nepomáhali majetkovou trestnou činností k potřebným či chybějícím financím, spíše lze konstatovat, že mohli získávat peněžité prostředky jinou kriminální činností (viz. závislost hospodářské kriminality a nezaměstnanosti). Ale ještě více pravděpodobným faktem je, že uchazeči evidovaní na úřadu práce nepáchali trestnou činnost více či méně než zaměstnaní obyvatelé. Statisticky neprokázaných výsledků bylo 47 %, 16 % okresů bylo zařazeno do nepřímé nezávislosti, přímo nezávislý vztah vykazovalo 10 % okresů a přímá závislost nebyla prokázána vůbec. V pořadí již pátou analyzovanou dvojicí byla mravnostní kriminalita (y) a počet rozvodů (x). Nejvážnější mravnostní trestné činy zastupují hlavně znásilnění a sexuální zneužívání, a právě tyto kriminální činy mohly korelovat s rostoucím počtem rozvodů v České republice. Uvažovalo se nad skutečností, že právě mravnostní kriminalita může souviset s krizovými situacemi v rodinách a představovat prostředkem podání žádosti o rozvod. Avšak dle výsledků analýzy bylo zjištěno, že v drtivé většině okresů nebyla mravnostní kriminalita hlavním důvodem zvyšující se početnosti rozvodů: 38 % okresů se nedalo statisticky prokázat, 33 % okresů vykazovalo nepřímou nezávislost, 27 % charakterizovalo přímou nezávislost a pouze po jednom okresu připadlo na přímou závislost (Brno-venkov; r = 0,81) a nepřímou závislost (Strakonice; r = -0,71). Z těchto údajů lze jasně vyčíst, že příčiny současného trendu rostoucí početnosti rozvodů musí představovat jiné faktory (alkoholismus, nevěra, domácí násilí, majetkové neshody aj.). Poslední zkoumanou dvojici jednoduché regresní analýzy zastupovaly násilná kriminalita (y) a počet rozvodů (x). Obdobně jako v předchozím případě, ani zde nebyly výsledky z velké většiny prokazatelné (49 %), přímou závislost vykazoval pouze jeden okres – Česká Lípa (r = 0,70). Nepřímá nezávislost byla prokázána u 25 % okresů, pro 22 % byla charakteristická přímá nezávislost a 3 % okresů představovaly závislost nepřímou. Opět lze vidět neprokazatelnost či nezávislost těchto zkoumaných ukazatelů. Závěrem lze říci, že analýza vybraných druhů trestné činnosti s možnými kriminogenními faktory přinesla zajímavé výsledky, avšak v řadě případů se očekávalo vyšší zastoupení přímé závislosti těchto jevů. Některé možné důvody byly vyřčeny a v rámci možností prozkoumány, jiné zase musí podlehnout hlubší či detailnější analýze.

59

Tabulka 9. Závislost vybraných druhů trestné činnosti a kriminogenních faktorů na okresní úrovni v letech 1996 až 2005 vyjádřená korelačními koeficienty KF okres/DTČ Hl. m. Praha

cizinci hospodářská

nezaměstnanost násilná

hospodářská

rozvody

majetková

mravnostní

násilná

0,61

0,12

0,63

–0,22

0,18

–0,57

Benešov

–0,02

–0,18

–0,40

–0,58

–0,01

0,65

Beroun

–0,50

–0,55

–0,18

0,26

0,08

0,35

Kladno

0,63

–0,76

0,25

–0,41

–0,68

0,03

Kolín

–0,20

0,02

0,03

0,17

0,19

–0,65

Kutná Hora

–0,54

–0,64

–0,38

–0,33

0,10

0,10

Mělník

0,44

0,50

–0,12

–0,53

–0,62

0,18

Mladá Boleslav

0,56

0,40

0,40

–0,09

–0,56

–0,39

–0,66

–0,40

–0,30

0,14

0,04

–0,48

Nymburk Praha-východ

0,47

0,11

–0,00

0,35

–0,55

–0,63

Praha-západ

–0,24

–0,01

–0,38

–0,19

–0,28

–0,37

0,05

–0,36

0,06

0,11

–0,12

–0,01

Příbram Rakovník

0,28

0,25

0,06

–0,02

–0,40

–0,61

České Budějovice

–0,36

–0,20

0,46

–0,40

0,23

0,26

Český Krumlov

–0,22

–0,25

–0,04

–0,64

0,08

0,10

Jindřichův Hradec

0,09

–0,58

0,39

–0,69

–0,56

–0,76

Písek

0,39

–0,50

0,65

–0,64

–0,14

–0,55

Prachatice

0,15

–0,55

0,42

0,19

–0,24

–0,52

Strakonice

0,81

0,29

0,42

–0,01

–0,71

–0,49

Tábor

0,03

–0,61

0,44

–0,31

0,21

–0,07

Domažlice

0,20

–0,55

0,46

0,23

–0,23

–0,75

–0,33

–0,28

–0,14

–0,66

–0,10

–0,16

Plzeň-město

0,72

0,49

0,44

0,54

–0,37

0,28

Plzeň-jih

0,42

0,32

0,65

0,39

–0,14

0,08

Plzeň-sever

0,50

–0,45

0,43

–0,37

0,58

–0,07

Klatovy

Rokycany

0,37

0,68

0,81

0,34

–0,24

0,54

–0,17

0,54

0,44

–0,17

–0,25

–0,27

Cheb

0,30

–0,24

0,59

–0,67

–0,25

–0,16

Karlovy Vary

0,50

–0,80

0,54

–0,76

0,59

–0,31

Sokolov

0,53

0,22

0,70

–0,63

0,04

–0,42

Děčín

0,75

0,71

0,73

–0,90

0,08

0,26

Chomutov

0,48

0,47

0,21

–0,66

0,36

0,43

Litoměřice

0,03

0,29

0,47

–0,25

0,38

0,02

Louny

0,46

0,31

0,43

–0,60

–0,21

0,40

Most

–0,60

–0,17

0,71

–0,85

–0,07

0,53

Teplice

0,80

0,90

0,71

–0,86

–0,42

0,51

Ústí nad Labem

0,81

0,62

0,64

–0,66

0,29

–0,13

Česká Lípa

0,36

0,28

0,16

–0,33

0,64

0,70

Tachov

Jablonec nad Nisou

–0,27

0,79

–0,07

–0,83

0,17

0,38

Liberec

0,03

0,53

0,40

–0,46

0,02

0,14

Semily

–0,35

–0,19

–0,49

–0,70

–0,28

0,26

Hradec Králové

0,25

0,11

0,78

–0,32

–0,28

0,15

Jičín

0,02

–0,06

–0,22

–0,66

–0,20

–0,07

Náchod

0,27

0,50

0,16

–0,72

0,01

–0,33

Rychnov nad Kněžnou

–0,40

0,57

0,11

–0,08

–0,02

–0,29

Trutnov

–0,28

–0,41

0,10

–0,94

0,39

–0,02

60

Tabulka 9. Závislost vybraných druhů trestné činnosti a kriminogenních faktorů na okresní úrovni v letech 1996 až 2005 vyjádřená korelačními koeficienty – pokračování Chrudim

–0,19

Pardubice

–0,03

–0,08

–0,68

–0,13

0,61

0,51

–0,67

0,24

0,49

0,00

–0,47

0,20

–0,76

–0,41

–0,26

Ústí nad Orlicí

0,18

–0,01

–0,33

–0,75

–0,39

–0,31

Havlíčkův Brod

–0,14

0,07

–0,28

–0,12

–0,56

–0,18

Jihlava

–0,62

0,10

0,01

–0,42

–0,30

–0,19

Pelhřimov

–0,38

–0,82

0,50

–0,16

0,37

–0,13

0,24

0,44

0,08

–0,64

0,09

–0,49

Svitavy

Třebíč Žďár nad Sázavou

–0,21

–0,43

0,14

0,59

0,26

0,08

–0,06

–0,56

–0,30

–0,63

0,49

–0,72

0,11

–0,47

Brno-město

0,79

0,58

0,81

–0,63

–0,12

0,15

Brno-venkov

0,25

0,11

0,93

–0,34

0,82

0,06

Břeclav

0,37

0,15

0,49

–0,61

–0,33

–0,18

Hodonín

–0,17

0,73

0,57

–0,86

0,04

–0,57

Vyškov

0,46

–0,19

0,84

–0,07

0,62

–0,37

Znojmo

0,43

–0,24

0,86

–0,89

–0,11

0,08

Jeseník

0,23

–0,64

0,78

–0,90

–0,48

–0,52

Olomouc

0,57

–0,41

0,65

–0,55

–0,33

–0,15

Prostějov

0,59

–0,27

0,73

0,16

–0,34

–0,22

Přerov

0,55

0,12

0,68

–0,46

0,21

–0,58

Šumperk

0,13

–0,28

0,59

–0,83

0,53

–0,60

Blansko

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

0,11

–0,21

0,78

–0,58

–0,28

0,01

–0,45

0,16

0,33

–0,72

–0,26

–0,65

0,08

0,62

0,70

–0,65

–0,39

0,13 0,69

0,43

–0,30

0,64

–0,83

0,36

Bruntál

–0,39

0,25

0,54

–0,84

0,26

0,35

Frýdek-Místek

–0,67

0,57

0,73

–0,27

0,28

–0,37

Karviná

–0,64

0,47

0,71

–0,77

–0,10

–0,55

Nový Jičín

–0,05

0,31

0,43

–0,73

–0,02

–0,08

Opava

–0,02

–0,12

0,47

–0,60

0,40

–0,28

Ostrava-město

–0,60

0,22

0,76

–0,70

0,52

0,57

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; databáze Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR; Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, správa služeb zaměstnanosti; tabulky rozvodovosti Českého statistického úřadu;vlastní výpočty Pozn. KF – kriminogenní faktor; DTČ – druh trestné činnosti.

61

7. ZÁVĚR Kriminalita neboli zločinnost je závažný společensko-ekonomický jev, ovlivňující všechny země (společnosti) naší planety nevyjímaje Českou republiku. Proto je velmi důležité seznamovat širokou veřejnost s problematikou trestného chování, a to nejen prostřednictvím médií, ale rovněž seriózními a vědeckými publikacemi. Také tato práce se snažila čtenáři odborně předložit základní pojmy a skutečnosti z historie i současnosti, týkající se trestné činnosti a vězeňství v České republice, i v kontextu se světem, resp. Evropou. Nejdůležitější a nejrozsáhlejší část práce se zabývala především kategorizací vybraných druhů trestné činnosti podle nového metodického zpracování. Výsledky analýzy ukázaly, které oblasti naší země charakterizuje vysoká kriminalita (Hl. m. Praha, Ústecký kraj, Liberecký kraj aj.), a které naopak nemají s trestnou činností závažnější problémy (kraj Vysočina, Zlínský kraj, Pardubický kraj aj.). Tyto výstupy nebyly prezentovány pouze slovně, ale také prostřednictvím značného množství doplňujících grafů, tabulek a mapek, sloužící k lepší představě vývoje kriminální činnosti v druhé polovině 90. let 20. století a na počátku nového milénia. Byly rovněž vysloveny možné příčiny rozložení a trestné činnosti v souvislosti s vývojem naší společnosti po roce 1989. Neméně důležitá část předkládala statistický výzkum relevantních trestních činů s kriminogenními faktory. Výstupy byly v mnohých případech překvapivé, v jiných se čekaly lepší a prokazatelnější výsledky. Ovšem obecně lze konstatovat, že vztahy a závislosti kriminality s různými faktory (demografické, ekonomické, politické, sociální, ekologické aj.) je třeba analyzovat a výsledky předkládat veřejnosti. Pak takto prezentovaná snaha, by mohla posloužit jako varovný signál do budoucnosti.

62

8. SUMMARY The criminality and its impact in the Czech republic (geographical analysis)

The aim of this diploma work was an analysis of criminality impact in the Czech republic from 1994 to 2005. Main territorial entity was a district (77 in the Czech republic). The results apply to 14 regions of the Czech republic too. Another challenge of this work was to introduce selected crimes (economy crime, assessment crime, violent crime and immoral offences) by the regress analysis dependence on variable factors, which can affect criminality (numbers of foreigners, unemployment, numbers of separations). Index of dependence was the correlation coefficient. There was sententious account of variable reason, which increase numbers of crimes. There was also showed the history of criminality and prison service and described transformation process of Czech justice, judicature and prison service after 1989. Element of this diploma work was studying and literature searching. New methodics for categorization of the districts by the numbers of perpetraded crimes was made also. The results was showed by words and with help of graphs, schedules and cartograms. The was used the programme ArcView GIS 3.2 for maps creations.

63

9. KLÍČOVÁ SLOVA – KEY WORDS cizinec – foreigner Česká republika – Czech republic hospodářská trestná činnost – economy crime justice – justice kategorie – category korelační koeficient – correlation coefficient kraj – region kriminalita – criminality, deliquency majetková trestná činnost – assessment crime mravnostní trestná činnost – immoral offences násilná trestná činnost – violent crime nezaměstnanost – unemployment okres – district organizovaný zločin – organized crime pachatel – offender regresní analýza – regression, regress analysis rozvod – separation soud – court of justice soudnictví – judicature transformace – transformation process trestná činnost – criminality, criminal activity, crime vazba – detention vězeňství – prison service věznice – prison

64

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 10. 1. Seznam literatury Baloun, V. Finanční kriminalita v České republice: dílčí studie úkolu „Výzkum ekonomické kriminality“. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 151 s. Brabec, F. Kriminalita mládeže v Praze a její prevence. Praha: Městský výbor Socialistické akademie ČSSR, 1985. 71 s. Brabcová, I. Hospodářská kriminalita z pohledu kriminologie. Praha: Policejní akademie ČR, 2001. 72 s. Brázdil, R. a kol. Statistické metody v geografii. Brno: Masarykova univerzita, 1995. s. 27–32; s. 119–143 Bursík, T. Ztratili jsme mnoho času – Ale ne sebe!: životy politických vězeňkyň v československých věznicích padesátých a šedesátých let 20. století. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie České republiky, 2006. 197 s. Cejp, M. Tři sondy k problematice organizovaného zločinu. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1995. 90 s. Cejp, M. Druhy a formy činností organizovaného zločinu. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1996. 74 s. Cejp, M. a kol. Pravděpodobný vývoj vybraných druhů kriminality. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2001. 141 s. Čepelák, J. – Karabec, Z. K teoriím kriminality žen. Praha: Výzkumný ústav kriminologický, 1987. 156 s. Černíková, V. – Sedláček, V. Základy penologie pro policisty. Praha: Policejní akademie ČR, 2002. 148 s. Evropské vězeňské systémy: minulost – přítomnost – budoucnost z 24.–28. 6. 2002 v Kroměříži. Praha: Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, 2003. 207 s. Evropské vězeňské systémy: sborník z mezinárodní konference z 21.–25. 6. 2004 v Kroměříži. Praha: Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, 2004. 495 s. Gruntorád, J. – Uhl, J. O československém vězeňství: sborník Charty 77. Praha: Orbis, 1990. 197 s. Hála, J. Teorie a praxe vězeňství I.: prevence mimořádných událostí ve výkonu vazby. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1996. 64 s.

65

Hála, J. Teorie a praxe vězeňství II.: optimalizace výkonu trestu odnětí svobody. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. 103 s. Hála, J. Úvod do teorie a praxe vězeňství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2005. 183 s. Heřmanová, E. Vybrané vícerozměrné statistické metody v geografii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. s. 6–13 Holický, J. – Březovský, Z. Hospodářská kriminalita a boj proti ní. Praha: Výstavnictví MZVŽ ČSR, 1975. 85 s. Chmelík, J. a kol. Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita. Praha: Portál, 2003. 201 s. Chmelík, J. a kol. Zločin bez hranic: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu. Praha: Linde, 2004. 185 s. Chmelík, J. a kol. Úvod do hospodářské kriminality. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. 167 s. Janák, D. Vězeňské systémy v Československu a ve střední Evropě 1945–1955: sborník z mezinárodní konference z Prahy. Opava: Slezské muzeum, 2001. 217 s. Janák, D. Kapitoly o československém vězeňství 1945–1955: historické souvislosti, právní základy a politické aspekty. Opava: Slezské zemské muzeum, 2002. 253 s. Jűttner, A. O kriminologii a kriminalitě. Praha: Orbis, 1968. 214 s. Kangaspunta, K. a kol. Vývoj kriminality v Evropě a Severní Americe 1990–1994. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2000. 69 s. Karabec, Z. Vývoj kriminality v ČSSR. Praha: Výzkumný ústav kriminologický při Generální prokuratuře ČSSR, 1973. 279 s. Karabec, Z. – Scheinost, M. Vybrané výsledky výzkumu IKSP v letech 2002–2004. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2005. 128 s. Kuchta, J. – Válková, L. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: C. H. Beck, 2005. 544 s. Lebeda, J. Učebnice kriminalistiky: O zločinu a jeho potírání, daktyloskopii a jiných zjišťovacích metodách, soudním lékařství, všeobecné kriminální ústředně a o vězeňství. Praha: Jan Odvárka, 1931. 273 s. Malá, D. Vězeňství po Česku. Tišnov: Sursum, 2003. 129 s. Marešová, A. Etiologie násilných projevů organizovaného zločinu. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1995. 97 s.

66

Marešová, A. Trendy kriminality v ČR z pohledu roku 2000. in: Sociologický časopis, roč. 37, č. 1. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2001. s. 23–39 Marešová, A. Drogová problematika ve věznicích ČR a některých zahraničních věznicích. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2002. 123 s. Marešová, A. Násilí uplatňované organizovanými skupinami a organizovaným zločinem (analýza vybraných případů vražd a vydírání). Praha: institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 104 s. Marešová, A. a kol. Kriminalita v roce 1999. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2000. 97 s. Marešová, A. a kol. Kriminalita v roce 2000. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2001. 135 s. Marešová, A. a kol. Kriminalita v roce 2001. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2002. 113 s. Marešová, A. a kol. Drogy a česká vězeňská populace v kontextu drogové scény a trestněprávní legislativy. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2002. 123 s. Marešová, A. a kol. Kriminalita v roce 2002. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003. 111 s. Marešová, A. a kol. Kriminalita v roce 2003. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 131 s. Marešová, A. a kol. Kriminalita v roce 2004. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2005. 135 s. Mařádek, V. Vězeňství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2005. 203 s. Matějka, M. Počítačová kriminalita. Praha: Computer Press, 2002. 106 s. Matoušek, O. – Kroftová, A. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Praha: Portál, 2003. 344 s. Musil, S. Počítačová kriminalita: Nástin problematiky. Kompendium názorů specialistů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2002. 107 s. Miovský, M. – Spirig, H. – Havlíčková, M. Vězeňství a nelegální drogy: sborník textů z oblasti užívání nelegálních návykových látek ve věznicích. Praha: Úřad vlády ČR, 2003. 138 s. Nedorost, L. Vězeňství a správa vězeňství v ČR. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 184 s.

67

Němec, M. Organizovaný zločin: Aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní. Praha: Naše vojsko, 1995. 219 s. Novák, K. Počítačová kriminalita: Úvod do problematiky. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1992. 46 s. Nožina, M. Mezinárodní organizovaný zločin v České republice. Praha: Themis, 2003. 407 s. Osmančík, O. Násilná kriminalita: Úvodní studie k problematice násilí a násilné kriminality v naší společnosti. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1992. 98 s. Poncar, P. Kriminalita související se zaváděním tržního hospodářství. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1991. 39 s. Protivinský, M. Prevence kriminality. Praha: Armex, 1999. 86 s. Prouza, D. Daňová kriminalita. Stráž pod Ralskem: Justiční akademie České republiky, 2005. 260 s. Přenosil, G. Teoretické základy prevence kriminality v ČSSR. Praha: Výzkumný ústav kriminologický při Generální prokuratuře ČSSR, 1984. 313 s. Řezáč, F. J. Vězeňství. Praha. Vězeňská služba ČR, 1995. 56 s. Scheinost, M. Organizovaná kriminalita z pohledu kriminologie a trestního práva: sborník studií k problematice organizované kriminality. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1996. 160 s. Scheinost, M. a kol. Výzkum ekonomické kriminality. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 152 s. Smejkal, V. Internet a §§§. Praha: Grada Publishing, 2001. 284 s. Stejskal, F. Sociálně patologické jevy dětí a mládeže v České republice. Praha: Policejní akademie ČR, 1999. 100 s. Suchý, O. Mládež a kriminalita. Praha: Melantrich, 1972. 272 s. Štáblová, R. Návykové látky a kriminalita. Praha: Policejní akademie ČR, 1995. 307 s. Štáblová, R. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR. 2002. 205 s. Štáblová, R. Drogy: vybrané kapitoly. Praha: Vydavatelství Policejní akademie ČR, 2005. 115 s. Tomek, P. Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie České republiky, 2000. 86 s.

68

Trávníčková, I. Prostituce jako jedna z možných aktivit organizovaného zločinu. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1995. 84 s. Trávníčková, I. Hazardní hry a drogy jako potenciální zdroj organizovaného zločinu. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1996. 81 s. Uhlík, J. F. J. Řezáč – reformátor vězeňství a školství 19. století. Praha: Vězeňská služba ČR, 1997. 145 s. Uhlík, J. Historie věznění a vězeňství v Čechách: osudy význačných vězněných osobností, prožité ve významných dobách zemí českých, viděné se zřetelem k vývoji českého vězeňství. Stráž pod Ralskem: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2006. 319 s. Válková, J. Kriminalita žen. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevence, 1993. 76 s. Vantuch, P. Kriminalita mládeže a její prevence. Praha: Horizont, 1984. 139 s. Vantuch, P. Drogy a kriminalita. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1990. 171 s. Vantuch, P. Hospodářská trestná činnost. Brno: Rašínova vysoká škola, 2006. 164 s. Večerka, K. Kriminalita mládeže a volný čas. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 1985. 174 s. Večerka, K. Prevence kriminality v teorii a praxi. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1995. 202 s. Večerka, K. Prevence kriminality v teorii a praxi. Praha: Themis, 1997. 159 s. Večerka, K. Mladiství pachatelé na prahu tisíciletí. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 139 s. Vlček, M. Počítačová kriminalita: Trestněprávní a kriminologické aspekty. Praha: Academia, 1989. 95 s. Vlček, M. Kriminalita mládeže a kriminologické aspekty problematiky využití volného času. Praha: Vysoká škola SNB, 1989. 20 s. Voženílek, V. Aplikovaná kartografie I. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. s. 53–78 Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Praha: Dům OP Diderot, 1997. s. 451 Vůjtěch, J. a kol. Účinky transformace trestního zákonodárství na stavu kriminality a zvyšování efektivnosti justice ve vztahu k bezpečnosti občanů ČR v horizontu roku 2000. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1999. 99 s.

69

Zapletal, J. a kol. Aktualizace statistických údajů o kriminalitě. Praha: Policejní akademie České republiky, 2003. 76 s. Zoubková, I. Kriminalita mládeže. Praha: Policejní akademie ČR, 2001. 89 s. Zoubková, I. Kontrola kriminality mládeže. Dobrá Voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002. 231 s. 10. 2. Seznam internetových zdrojů BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů [online]. c2004, [cit. 2007-0411]. Dostupné z: < http://www.boldis.cz/citace/citace.html>. KLÁŠTERECKÝ, Jan. Odnětí svobody a cena „za vězně“ [online]. c2006, [cit. 200704-11]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/odneti-svobody-a-cena-za-vezne/>. KLÁŠTERECKÝ, Jan. Vazba není trest! [online]. c2006, [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: . Koncepce rozvoje českého vězeňství [online]. c2005, [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: < http://ad.vscr.cz/news_files/Koncepce2015.pdf>. Priority trestní politiky z hlediska reformy vězeňství a koncepce rozvoje vězeňství v České republice [online]. c1999, [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: . Sbírka zákonů české a slovenské federativní republiky [online]. c2005, [cit. 2007-0411]. Dostupné z: . Sbírka zákonů České republiky [online]. c2005, [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: . Vězeňská služba České republiky [online]. c2003, [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: < http://www.vscr.cz/clanky/?cl_id=244>. Vězeňská služba České republiky [online]. c2005, [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: .

70

PŘÍLOHY

Seznam příloh: Příloha 1. Počet obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 2. Absolutní počty celkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 3. Celková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 4. Absolutní počty hospodářské trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 5. Hospodářská trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 6. Absolutní počty majetkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 7. Majetková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 8. Absolutní počty násilné trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 9. Násilná trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 10. Absolutní počty mravnostní trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 11. Mravnostní trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha 12. Statistický výkaz okresu Olomouc za rok 1994 Příloha 13. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1995 Příloha 14. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1996 Příloha 15. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1997 Příloha 16. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1998 Příloha 17. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2000 Příloha 18. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2001 Příloha 19. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2002 Příloha 20. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2003 Příloha 21. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2004 Příloha 22. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1995 Příloha 23. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1996 Příloha 24. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1997 Příloha 25. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1998 Příloha 26. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2000 Příloha 27. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2001 Příloha 28. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2002 Příloha 29. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2003 Příloha 30. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2004

Příloha 31. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1995 Příloha 32. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1996 Příloha 33. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1997 Příloha 34. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1999 Příloha 35. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2000 Příloha 36. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2001 Příloha 37. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2002 Příloha 38. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2003 Příloha 39. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 2004 Příloha 40. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1995 Příloha 41. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1996 Příloha 42. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1997 Příloha 43. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1999 Příloha 44. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2000 Příloha 45. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2001 Příloha 46. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2002 Příloha 47. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2003 Příloha 48. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2004 Příloha 49. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1995 Příloha 50. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1996 Příloha 51. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1997 Příloha 52. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1999 Příloha 53. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2000 Příloha 54. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2001 Příloha 55. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2002 Příloha 56. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2003 Příloha 57. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 2004 Příloha 58. Počet cizinců na území ČR v období 1996–2005 (k 31. 12.) Příloha 59. Registrovaná míra nezaměstnanosti (v %) na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) Příloha

60.

Vysvětlivky

k metodické

změně

v počítání

registrované

nezaměstnanosti Příloha 61. Počet rozvodů na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.)

míry

Příloha 1. Počet obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Česká republika

10 323 954

10 316 703

10 309 137

10 299 125

10 289 621

10 278 098

10 266 546

10 206 436

10 203 269

10 211 455

10 220 577

10 251 079

Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever

1 214 584 1 108 007 87 297 75 348 149 688 90 116 78 458 94 550 112 352 88 083 93 268 76 380 108 112 54 355 627 123 177 193 58 501 93 966 71 019 51 463 71 099 103 882 556 613 58 553 89 293 171 801 67 378 72 422

1 209 855 1 106 738 89 153 75 348 149 944 96 056 78 126 94 678 112 326 81 631 92 167 75 336 107 900 54 073 626 867 177 551 58 618 93 941 70 850 51 524 70 795 103 588 555 410 58 406 89 038 171 249 67 307 72 393

1 204 953 1 105 234 88 884 75 232 149 893 95 616 77 963 94 725 112 065 81 344 92 084 75 637 107 870 53 921 626 533 177 686 58 796 93 931 70 699 51 428 70 646 103 347 554 472 58 400 88 757 170 449 67 298 72 541

1 200 455 1 105 964 88 688 75 301 150 105 95 685 77 860 94 912 112 173 81 415 92 201 76 186 107 603 53 835 626 570 177 878 59 111 93 887 70 681 51 401 70 453 103 159 553 269 58 333 88 597 169 391 67 376 72 632

1 193 270 1 108 465 88 692 75 371 150 361 95 533 77 824 94 932 112 203 81 733 92 784 77 473 107 623 53 936 626 634 178 188 59 269 93 792 70 570 51 416 70 199 103 200 552 553 58 357 88 399 168 422 67 538 72 795

1 186 855 1 111 354 88 656 75 593 150 489 95 592 77 697 95 008 112 215 82 027 93 487 79 108 107 615 53 867 626 112 178 284 59 304 93 635 70 406 51 296 70 013 103 174 551 870 58 371 88 145 167 534 67 670 73 084

1 181 126 1 115 038 88 712 75 704 150 813 95 544 77 408 95 062 112 389 82 356 94 628 81 113 107 504 53 805 625 874 178 531 59 329 93 449 70 274 51 323 69 842 103 126 551 281 58 439 87 929 166 759 67 999 73 197

1 160 118 1 123 931 93 082 75 855 149 988 95 576 73 374 94 722 114 127 84 323 96 752 84 572 107 474 54 086 624 568 178 140 59 500 92 754 70 436 51 380 69 644 102 714 549 600 58 776 87 991 164 336 68 257 73 241

1 161 938 1 128 674 93 220 76 101 150 181 95 523 73 337 94 868 114 042 84 784 98 453 86 777 107 260 54 128 625 097 178 523 59 817 92 846 70 419 51 410 69 496 102 586 549 374 58 895 87 680 163 791 68 495 73 610

1 165 581 1 135 795 93 392 76 773 150 536 95 786 73 452 95 315 114 664 85 408 100 265 88 896 107 037 54 271 625 541 179 043 59 941 92 761 70 347 51 477 69 584 102 388 550 113 58 901 87 573 164 180 68 536 73 774

1 170 571 1 144 071 93 301 77 534 150 209 96 000 73 295 95 470 115 198 86 219 103 397 92 049 107 048 54 351 625 712 179 369 60 144 92 658 70 353 51 528 69 406 102 254 549 618 58 968 87 545 162 627 68 939 74 428

1 181 610 1 158 108 93 516 78 458 150 913 97 133 73 602 95 738 116 574 87 001 107 316 96 304 107 131 54 422 627 766 180 723 60 708 92 752 70 357 51 470 69 539 102 217 551 528 59 076 87 725 162 759 69 327 75 069

Příloha 1. Počet obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina

46 082 51 084 305 164 87 850 122 908 94 406 825 103 133 917 124 860 114 059 86 226 120 170 127 466 118 405 428 739 104 450 88 800 159 555 75 934 554 306 162 448 78 146 112 430 79 181 122 101 510 581 105 833 163 197 102 770 138 781 523 089

45 855 51 162 305 086 87 691 122 731 94 664 825 074 133 802 125 090 113 951 85 976 120 136 127 594 118 525 428 974 104 771 88 758 159 605 75 840 553 827 162 234 78 105 112 475 79 048 121 965 510 072 105 643 162 861 102 635 138 933 522 846

45 714 51 313 304 834 87 419 122 603 94 812 825 534 133 777 125 236 114 006 85 852 119 895 128 118 118 650 429 128 105 058 88 768 159 617 75 685 553 382 161 854 77 917 112 709 78 955 121 947 509 807 105 606 162 580 102 609 139 012 522 862

45 635 51 305 304 919 87 212 122 788 94 919 825 870 133 649 125 399 114 067 85 784 119 754 128 533 118 684 428 937 105 292 88 620 159 460 75 565 552 852 161 551 77 846 112 706 79 044 121 705 509 635 105 612 162 401 102 495 139 127 522 616

45 726 51 316 304 831 86 967 122 869 94 995 826 852 133 800 125 460 114 215 85 955 119 473 129 335 118 614 429 080 105 521 88 506 159 446 75 607 552 481 161 437 77 617 112 775 78 926 121 726 509 353 105 459 162 080 102 490 139 324 522 267

45 640 51 426 304 823 86 837 123 058 94 928 827 151 133 768 125 427 114 181 86 094 119 178 129 909 118 594 429 012 105 807 88 291 159 445 75 469 551 651 161 071 77 286 112 816 78 909 121 569 508 744 105 449 161 618 102 335 139 342 521 472

45 579 51 379 304 400 86 748 122 815 94 837 827 013 133 609 125 517 114 332 86 149 118 810 130 137 118 459 429 121 106 207 88 252 159 344 75 318 550 780 160 709 77 038 112 857 78 886 121 290 508 566 105 356 161 537 102 335 139 338 520 763

45 758 51 241 303 714 88 770 121 847 93 097 819 450 133 703 124 826 114 422 85 844 117 000 126 130 117 525 427 396 105 885 87 934 158 351 75 226 549 329 159 958 77 524 112 480 78 881 120 486 507 176 105 134 160 770 102 380 138 892 518 315

45 574 51 329 304 220 89 107 121 886 93 227 819 712 133 631 124 744 114 497 85 830 116 786 126 635 117 589 427 321 105 981 88 068 158 107 75 165 548 437 159 622 77 368 112 448 79 003 119 996 506 534 104 901 160 564 102 247 138 822 517 630

45 576 51 573 304 249 89 603 121 212 93 434 820 868 133 734 124 856 114 953 85 897 116 731 127 103 117 594 427 722 106 101 88 054 158 526 75 041 547 563 159 284 77 066 112 423 79 010 119 780 505 486 104 707 159 910 102 106 138 763 517 511

45 707 51 404 304 588 89 838 121 430 93 320 822 133 133 778 125 104 115 252 85 958 116 685 127 627 117 729 427 563 106 324 87 934 158 535 74 770 547 296 159 293 77 031 112 219 78 987 119 766 505 285 104 602 159 981 101 940 138 762 517 153

45 823 51 749 304 274 90 117 120 778 93 379 823 173 134 090 125 231 114 848 85 936 116 836 127 599 118 633 429 031 106 396 88 387 159 652 74 596 548 368 159 502 77 306 112 293 79 245 120 022 506 024 104 575 160 931 101 827 138 691 510 767

Příloha 1. Počet obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj

95 955 109 178 73 982 117 932 126 042 1 141 953 107 984 389 965 155 412 125 818 162 187 86 639 113 948 641 857

95 902 109 111 73 964 117 821 126 048 1 141 172 107 971 388 899 156 948 124 550 162 076 86 556 114 172 641 163

95 907 109 164 74 062 117 897 125 832 1 139 795 107 911 387 570 157 042 124 605 161 954 86 513 114 200 644 987

95 806 109 080 74 203 117 717 125 810 1 138 725 107 978 385 866 157 672 124 662 161 700 86 655 114 192 643 946

95 774 109 044 74 051 117 650 125 748 1 138 174 107 981 384 727 158 335 124 788 161 437 86 787 114 119 642 961

95 595 108 895 73 754 117 621 125 607 1 137 289 107 800 383 569 158 974 124 928 161 117 86 721 114 180 642 016

95 380 108 671 73 590 117 532 125 590 1 135 586 107 809 381 862 159 415 124 951 160 747 86 715 114 087 641 072

94 919 108 261 72 684 117 310 125 141 1 124 493 107 612 373 272 160 017 123 825 159 296 86 448 114 023 638 374

94 826 108 231 72 589 117 002 124 982 1 121 792 107 454 370 505 161 269 123 265 158 602 86 636 114 061 636 750

94 906 108 333 72 531 116 855 124 886 1 122 570 107 636 369 559 163 253 123 073 158 084 86 851 114 114 636 313

94 777 108 292 72 277 116 840 124 967 1 123 201 107 592 367 729 165 692 123 132 157 750 87 088 114 218 635 126

94 919 109 004 72 339 116 209 118 296 1 130 358 108 143 366 757 173 579 123 143 157 354 87 120 114 262 639 161

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

– 226 406 111 276 138 623 165 552 601 235 109 074 145 743 148 463 197 955 1 285 600 101 480 229 250 285 882 161 232 182 086

– 226 398 110 934 138 216 165 615 600 617 108 941 145 705 148 464 197 507 1 289 002 106 074 229 110 285 805 161 238 181 962

42 821 226 122 110 643 138 032 127 369 600 203 108 871 145 688 148 545 197 099 1 287 413 106 054 228 848 285 387 161 227 182 027

42 784 225 869 110 446 137 513 127 334 599 431 108 754 145 577 148 377 196 723 1 285 963 106 038 228 725 284 714 161 313 181 969

42 753 225 665 110 191 137 019 127 333 598 789 108 731 145 473 148 207 196 378 1 283 911 105 865 228 660 284 024 161 409 181 842

42 677 225 501 110 116 136 667 127 055 598 339 108 691 145 428 148 227 195 993 1 281 410 105 681 228 291 283 128 161 396 181 651

42 597 225 325 109 969 136 294 126 887 597 890 108 554 145 403 148 133 195 800 1 278 036 105 514 228 116 281 748 161 248 181 369

42 399 224 535 109 773 135 375 126 292 594 060 108 039 144 314 146 687 195 020 1 265 912 104 810 226 612 278 197 159 683 181 168

42 251 224 156 109 524 134 895 125 924 593 130 107 959 144 116 146 474 194 581 1 262 660 104 480 226 592 277 244 159 473 180 769

42 148 224 333 109 439 134 599 125 794 591 866 107 883 144 010 146 127 193 846 1 260 277 104 107 226 863 276 323 159 323 180 573

42 014 224 296 109 367 134 181 125 268 590 706 107 908 143 729 146 001 193 068 1 257 554 103 678 226 998 275 834 159 212 180 430

41 891 228 610 109 429 134 265 124 966 590 142 107 827 143 745 145 814 192 756 1 250 769 98 958 227 264 274 942 159 267 180 260

Příloha 1. Počet obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Ostrava-město

325 670

324 813

323 870

323 177

322 111

321 263

320 041

315 442

314 102

313 088

311 402

310 078

Zdroj: tabulky počtů obyvatel Českého statistického úřadu Pozn: V letech 1994 a 1995 neexistoval okres Jeseník. Obce budoucího okresu Jeseník (od roku 1996) spadaly pod okres Šumperk. Příloha 2. Absolutní počty celkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

364 621 85 427 41 038 2 199 2 880 6 156 2 694 2 398 4 465 4 449 2 422 4 060 3 893 3 575 1 847 15 299 6 132 1 680 1 522 1 494 922 1 249

368 624 85 677 40 624 2 159 2 824 5 244 2 616 2 640 4 289 5 179 2 987 3 810 3 475 3 804 1 597 16 924 6 604 1 845 1 874 1 740 999 1 563

387 374 99 107 43 447 2 674 2 813 5 892 3 040 3 120 4 846 4 987 2 487 4 316 3 529 3 868 1 875 16 992 6 295 1 879 1 913 1 910 1 099 1 542

397 845 104 241 47 162 2 972 3 154 5 749 3 380 2 889 4 804 5 937 2 933 4 847 4 627 4 059 1 811 17 993 6 895 1 868 2 028 1 796 1 106 1 574

425 930 114 070 52 440 2 815 3 545 6 044 3 783 3 426 5 684 5 933 2 846 5 729 5 696 4 402 2 537 19 577 6 801 1 996 2 482 2 058 1 356 2 060

426 626 120 166 52 191 2 877 3 623 6 186 3 588 2 961 5 912 6 688 2 943 5 900 4 686 4 609 2 218 19 560 6 898 1 789 2 334 2 061 1 397 2 168

391 301 106 974 45 463 2 612 3 773 5 541 3 208 2 551 4 233 5 794 2 765 5 188 3 817 4 154 1 827 18 641 6 667 1 537 2 233 1 993 1 411 1 908

358 362 99 966 41 125 2 656 2 947 4 923 2 834 2 267 3 457 5 583 2 514 5 141 3 253 3 678 1 872 16 990 6 160 1 572 1 860 1 846 1 249 1 765

372 001 102 847 42 149 2 636 3 013 4 916 3 612 2 138 3 105 5 547 2 729 5 200 3 667 3 967 1 619 16 266 5 701 1 591 1 934 1 783 1 149 1 544

357 236 99 107 38 567 2 468 2 802 5 034 3 077 1 761 2 839 5 174 2 343 4 886 3 284 3 353 1 546 15 768 5 842 1 570 1 685 1 659 1 161 1 589

351 090 97 302 37 776 2 322 2 902 4 859 2 991 1 951 2 915 4 727 2 544 4 749 3 220 3 139 1 457 16 396 6 245 1 611 1 779 1 631 1 126 1 751

343 609 95 653 37 208 2 207 2 619 5 024 2 948 1 673 2 766 4 616 2 404 4 768 3 105 3 428 1 650 16 752 6 511 1 654 1 684 1 546 1 268 1 770

Příloha 2. Absolutní počty celkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou

2 300 14 176 1 102 1 962 6 358 1 033 1 562 833 1 326 11 254 3 296 5 014 2 944 34 567 4 773 5 168 3 972 2 693 5 059 6 646 6 256 16 323 4 304 3 693 6 467 1 859 14 634 4 833 2 074 2 565 1 486

2 299 13 707 1 089 1 822 6 041 1 029 1 580 818 1 328 11 062 2 879 5 198 2 985 35 114 4 650 5 323 4 147 2 653 4 947 6 949 6 445 15 180 4 340 3 384 5 796 1 660 14 170 4 085 2 080 2 854 1 655

2 354 14 588 1 117 2 218 6 261 1 127 1 525 888 1 452 11 275 3 198 5 273 2 804 34 123 4 859 5 190 4 166 2 822 4 743 6 872 5 471 16 380 4 505 3 620 6 132 2 123 14 187 3 891 2 122 2 618 1 717

2 726 15 554 1 236 2 405 6 608 1 314 1 555 952 1 484 11 327 3 401 5 147 2 779 34 488 4 448 5 076 4 554 2 808 5 323 7 101 5 178 17 004 5 405 3 540 5 905 2 154 14 063 3 928 2 154 2 844 1 750

2 824 16 968 1 341 2 308 7 207 1 419 1 607 1 272 1 814 12 625 3 615 5 685 3 325 36 155 4 605 5 106 5 029 2 988 5 083 7 552 5 792 17 419 5 653 3 471 6 151 2 144 14 687 3 951 2 267 2 952 1 986

2 913 18 446 1 369 2 661 7 747 1 686 1 794 1 342 1 847 11 713 3 428 5 150 3 135 35 078 4 720 4 792 5 083 2 774 5 156 6 861 5 692 16 937 5 100 3 507 6 248 2 082 14 306 4 260 1 992 2 753 2 004

2 892 17 265 1 303 2 472 7 246 1 653 1 663 1 098 1 830 10 675 3 004 4 763 2 908 32 114 4 403 4 358 4 577 2 390 4 553 6 345 5 488 16 033 4 339 3 361 6 546 1 787 13 394 3 849 1 958 2 596 1 784

2 538 15 510 1 313 2 331 6 390 1 291 1 570 1 059 1 556 10 243 2 792 4 502 2 949 29 495 3 934 4 423 4 197 2 288 4 104 5 539 5 010 14 493 4 020 2 827 5 924 1 722 12 978 3 648 1 796 2 819 1 712

2 564 16 006 1 247 2 021 7 308 1 230 1 497 942 1 761 11 135 3 124 4 771 3 240 31 460 3 971 5 181 4 148 2 566 4 437 5 423 5 734 16 415 4 517 2 996 6 896 2 006 13 307 3 857 1 837 2 576 1 741

2 262 16 160 1 255 1 986 7 962 1 302 1 262 925 1 468 10 591 2 953 4 684 2 954 30 903 3 969 5 248 4 307 2 353 4 205 5 344 5 477 15 663 4 649 3 020 6 126 1 868 12 691 4 007 1 654 2 514 1 668

2 253 16 815 1 386 1 957 8 085 1 386 1 463 964 1 574 10 349 2 893 4 592 2 864 32 348 4 172 5 117 3 988 2 590 4 969 5 941 5 571 15 352 4 650 2 974 5 899 1 829 12 572 4 007 1 813 2 454 1 485

2 319 15 138 1 220 1 795 7 436 1 206 1 251 915 1 315 10 081 2 730 4 746 2 605 32 751 4 391 4 637 4 030 2 510 5 316 6 199 5 668 15 037 4 656 3 027 5 470 1 884 11 674 3 431 1 576 2 459 1 458

Příloha 2. Absolutní počty celkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

3 676 12 500 2 030 5 749 2 275 2 446 8 069 1 578 1 678 929 2 128 1 756 32 413 1 767 18 533 3 184 2 485 3 217 1 363 1 864 19 498 – 9 764 1 824 3 723 4 187 12 505 2 011 2 424 3 513 4 557

3 496 12 932 2 166 6 079 2 123 2 564 9 232 1 658 2 212 1 003 2 112 2 247 34 532 1 850 18 721 3 659 2 854 3 729 1 562 2 157 19 350 – 9 672 1 879 4 063 3 736 13 258 2 595 2 719 3 460 4 484

3 839 12 668 2 325 5 410 2 134 2 799 9 482 1 668 2 471 1 181 2 059 2 103 35 480 1 903 18 696 3 894 3 158 3 651 1 460 2 718 20 130 1 358 9 208 2 252 4 505 2 807 13 066 2 305 2 906 3 590 4 265

3 387 12 384 2 292 5 024 2 287 2 781 9 494 1 586 2 388 1 195 2 135 2 190 37 079 1 784 21 430 3 633 3 350 3 165 1 413 2 304 17 662 1 146 8 637 1 950 3 703 2 226 12 749 2 151 2 852 3 561 4 185

3 531 12 348 2 165 4 873 2 386 2 924 10 210 1 872 2 298 1 350 2 285 2 405 37 602 1 771 21 254 3 943 3 433 3 285 1 684 2 232 19 961 1 222 9 191 2 495 4 405 2 648 13 474 2 406 3 207 3 927 3 934

3 297 12 704 2 467 4 842 2 387 3 008 9 952 1 758 2 258 1 376 2 261 2 299 37 056 1 788 20 674 4 072 3 370 3 242 1 624 2 286 19 091 1 075 8 621 2 799 4 239 2 357 13 068 2 477 2 751 3 556 4 284

3 207 11 816 1 966 5 208 2 045 2 597 9 314 1 572 2 123 1 374 2 006 2 239 36 593 1 819 20 234 4 226 3 533 3 033 1 544 2 204 18 322 1 151 7 512 2 770 4 534 2 355 12 905 2 457 2 949 3 578 3 921

3 003 10 609 2 080 4 511 1 698 2 320 8 435 1 366 2 048 1 161 1 855 2 005 31 993 1 639 17 768 3 654 2 933 2 460 1 354 2 185 16 249 1 247 6 489 2 343 4 028 2 142 12 370 2 470 2 635 3 437 3 828

3 296 11 285 2 010 5 116 1 842 2 317 8 971 1 446 2 489 1 163 1 875 1 998 35 427 1 871 19 205 4 027 3 333 3 074 1 619 2 298 16 535 1 124 6 378 2 452 4 349 2 232 12 493 2 120 2 447 3 778 4 148

2 848 10 539 1 769 4 656 1 848 2 266 8 693 1 386 2 440 1 361 1 559 1 947 34 341 1 616 19 821 3 864 3 031 2 343 1 516 2 150 15 822 970 6 751 2 153 3 720 2 228 11 013 1 868 2 111 3 159 3 875

2 813 10 519 1 882 4 584 1 748 2 305 8 526 1 445 2 365 1 275 1 569 1 872 32 008 1 405 18 225 3 418 2 830 2 323 1 535 2 272 15 352 883 6 857 2 069 3 470 2 073 10 619 1 792 2 108 2 764 3 955

2 750 10 288 1 796 4 503 1 764 2 225 7 993 1 455 2 255 1 116 1 494 1 673 30 878 1 492 17 586 3 230 2 847 2 249 1 214 2 260 14 841 788 6 479 2 083 3 215 2 276 10 176 1 649 1 922 2 816 3 789

Příloha 2. Absolutní počty celkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

46 918 3 100 6 199 9 103 4 658 3 944

46 862 3 244 5 623 9 878 4 980 4 355

46 449 3 079 5 887 10 108 4 595 4 433

46 645 2 965 5 979 9 924 4 323 4 626

48 394 2 986 6 115 10 781 4 233 5 088

46 358 2 640 6 069 10 325 3 960 4 611

41 792 2 551 5 128 9 205 4 021 4 568

37 906 2 374 4 513 8 206 3 609 3 823

37 705 2 671 4 609 7 963 3 355 3 629

37 378 2 349 4 830 8 064 3 383 3 923

35 156 2 161 4 578 7 667 2 939 3 719

35 139 2 329 4 211 8 131 3 038 3 536

Ostrava-město

19 914

18 782

18 347

18 828

19 191

18 753

16 319

15 381

15 478

14 829

14 092

13 894

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 3. Celková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov

1994

1995 35 70 37 25 38 41 30 31 47 40 27 44 51 33 34 24 35 29

1996 36 71 37 24 37 35 27 34 45 46 37 41 46 35 30 27 37 31

1997 38 82 39 30 37 39 32 40 51 45 31 47 47 36 35 27 35 32

1998 39 87 43 34 42 38 35 37 51 53 36 53 61 38 34 29 39 32

1999 41 96 47 32 47 40 40 44 60 53 35 62 74 41 47 31 38 34

42 101 47 32 48 41 38 38 62 60 36 63 59 43 41 31 39 30

2000

2001 38 91 41 29 50 37 34 33 45 52 34 55 47 39 34 30 37 26

2002 35 86 37 29 39 33 30 31 36 49 30 53 38 34 35 27 35 26

2003 36 89 37 28 40 33 38 29 33 49 32 53 42 37 30 26 32 27

2004 35 85 34 26 36 33 32 24 30 45 27 49 37 31 28 25 33 26

2005 34 83 33 25 37 32 31 27 31 41 30 46 35 29 27 26 35 27

34 81 32 24 33 33 30 23 29 40 28 44 32 32 30 27 36 27

Příloha 3. Celková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily

16 21 18 18 22 25 19 22 37 15 22 18 26 37 38 41 31 42 36 41 35 31 42 52 53 38 41 42 41 24

20 25 19 22 22 25 19 20 35 15 22 18 26 36 33 42 32 43 35 43 36 31 41 54 54 35 41 38 36 22

20 27 21 22 23 26 19 25 37 17 21 19 28 37 37 43 30 41 36 41 37 33 40 54 46 38 43 41 38 28

22 25 22 22 26 28 21 27 39 20 21 21 29 37 39 42 29 42 33 40 40 33 44 55 44 40 51 40 37 29

26 29 26 29 27 31 23 26 43 21 22 28 35 41 42 46 35 44 34 41 44 35 43 58 49 41 54 39 39 28

25 29 27 31 28 33 23 30 46 25 25 29 36 38 39 42 33 42 35 38 45 32 43 53 48 39 48 40 39 28

24 28 27 27 28 31 22 28 43 24 23 24 36 35 35 39 31 39 33 35 40 28 38 49 46 37 41 38 41 24

20 26 24 25 25 28 22 26 39 19 21 23 30 34 31 37 32 36 29 35 37 27 35 44 43 34 38 32 37 23

21 25 22 22 25 29 21 23 45 18 20 21 34 37 35 39 35 38 30 42 36 30 38 43 49 38 43 34 44 27

18 24 23 23 22 29 21 23 48 19 17 20 28 35 33 39 32 38 30 42 37 27 36 42 47 37 44 34 39 25

19 23 22 25 22 31 24 22 50 20 20 21 31 34 32 38 31 39 31 41 35 30 43 47 47 36 44 34 37 24

18 22 25 25 23 27 21 20 46 17 17 20 25 33 30 39 28 40 33 37 35 29 45 49 48 35 44 34 34 25

Příloha 3. Celková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

26 30 27 23 19 30 24 19 35 22 18 15 16 15 13 18 14 28 16 48 20 20 20 16 16 30 –

26 25 27 25 21 29 25 21 37 21 18 18 17 20 14 18 18 30 17 48 23 23 23 18 19 30 –

43 16 27 25

43 17 29 23

26 24 27 23 22 31 25 22 33 21 20 18 17 23 16 17 17 31 18 48 25 25 23 17 24 31 32 41 20 33 22

25 24 28 25 22 28 24 22 31 22 20 18 17 22 16 18 17 33 17 56 23 27 20 16 20 27 27 38 18 27 17

27 24 29 26 25 29 24 21 30 23 21 20 20 21 18 19 19 33 16 55 25 28 20 19 20 31 29 41 23 32 21

26 26 26 24 25 27 25 23 30 23 22 19 18 21 19 19 18 33 17 54 26 27 20 19 20 30 25 38 25 31 19

24 24 25 23 23 26 23 19 32 20 19 18 16 20 19 17 18 32 17 53 27 28 19 18 19 29 27 33 25 33 19

24 23 23 25 22 25 21 20 28 17 17 16 14 19 16 16 16 28 15 48 23 24 15 16 19 25 29 29 21 30 17

24 24 24 23 22 27 22 19 32 18 17 17 15 23 16 16 16 32 17 52 25 27 19 19 20 26 27 28 22 32 18

23 25 21 22 21 24 21 17 29 18 16 17 15 23 19 13 16 31 15 54 24 25 15 17 19 25 23 30 20 28 18

23 25 24 22 19 23 21 18 29 17 17 16 15 22 18 13 15 28 13 50 21 23 15 18 20 24 21 31 19 26 17

21 22 20 22 18 23 20 17 28 17 16 16 15 21 15 13 14 27 14 48 19 23 14 14 20 23 19 28 19 24 18

Příloha 3. Celková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

21 18 17 24 23 36 31 27 32 29 22

22 24 19 23 23 36 31 25 35 31 24

22 21 20 24 22 36 29 26 35 29 24

21 20 20 24 21 36 28 26 35 27 25

23 22 22 26 20 38 28 27 38 26 28

22 23 19 24 22 36 25 27 36 25 25

22 23 20 24 20 33 24 22 33 25 25

21 23 18 23 20 30 23 20 29 23 21

21 20 17 26 21 30 26 20 29 21 20

19 17 15 22 20 30 23 21 29 21 22

18 17 15 19 20 28 21 20 28 18 21

17 15 13 19 20 28 24 19 30 19 20

Ostrava-město

61

58

57

58

60

58

51

49

49

47

45

45

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; Malý lexikon obcí 1995–2006. Praha: Český statistický úřad.; vlastní výpočty Příloha 4. Absolutní počty hospodářské trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ

1994 17 144 2 053 3 176 207 287 343 235 259 443 230 266 159

1995 24 248 3 857 3 790 199 336 389 386 258 437 273 544 221

1996 25 587 3 387 4 112 279 387 358 438 268 435 244 361 263

1997 29 371 4 763 4 980 532 397 429 655 323 406 320 411 323

1998 36 033 7 269 5 477 407 415 590 794 348 447 386 336 345

1999 42 897 7 119 7 068 442 564 978 783 264 723 667 466 505

2000 37 582 6 188 4 894 338 511 463 606 269 533 422 287 415

2001 35 173 6 990 3 943 306 423 304 434 242 373 481 326 385

2002 40 086 7 522 3 644 201 268 345 465 273 368 328 306 298

2003 31 260 5 661 2 609 201 245 314 246 182 209 334 204 240

2004 33 213 6 286 3 203 303 258 407 265 278 276 345 261 281

2005 43 665 9 737 3 248 255 318 441 282 242 259 396 272 250

Příloha 4. Absolutní počty hospodářské trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

153 308 286 1 137 340 189 131 136 104 121 116 607 70 121 186 60 41 56 73 632 220 278 134 1 600 186 353 180 105 146 307 323

212 453 82 1 451 472 175 230 117 139 150 168 987 111 135 418 66 65 70 122 777 298 302 177 1 955 261 466 197 110 182 246 493

445 309 325 1 652 610 187 150 163 119 185 238 1 010 90 172 405 70 96 62 115 1 936 314 413 148 1 936 316 512 201 134 162 302 309

487 360 337 1 693 489 196 201 156 110 254 287 1 193 152 269 386 102 86 79 119 826 323 352 151 2 309 290 567 264 179 267 428 314

439 577 393 2 126 539 257 293 204 199 303 331 1 459 157 287 457 135 122 88 213 975 337 365 273 2 685 363 428 468 224 315 527 360

639 525 512 3 068 961 271 392 305 226 400 513 2 245 219 352 677 260 309 151 277 1 358 440 508 410 3 824 631 584 665 250 460 664 570

393 304 353 2 431 730 206 360 221 247 271 396 1 650 116 290 498 207 171 136 232 1 039 312 427 300 3 630 540 537 484 299 560 712 498

269 244 156 1 781 594 188 192 209 178 201 219 1 559 160 332 468 141 134 98 226 913 264 399 250 3 063 472 526 367 206 444 528 520

262 322 208 1 952 672 172 278 196 162 187 285 1 470 162 173 623 78 147 78 209 1 348 343 581 424 3 938 518 670 337 292 631 763 727

117 176 141 1 734 580 166 198 214 143 216 217 1 486 136 166 707 137 77 108 155 1 093 380 438 275 2 665 424 475 240 164 343 563 456

117 236 176 2 174 702 167 275 238 171 349 272 1 317 137 197 538 150 80 109 106 1 037 360 410 267 3 411 487 642 277 270 620 633 482

150 216 167 2 634 804 206 274 242 250 389 469 1 776 146 230 812 145 138 103 202 1 219 363 504 352 4 781 709 640 425 302 840 940 925

Příloha 4. Absolutní počty hospodářské trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj

602 125 98 249 130 1 128 335 154 260 140 239 920 173 335 196 216 687 150 157 121 166 93 1 671 95 678 168 175 180 177 198 782

1 002 196 226 381 199 1 612 436 240 427 179 330 1 166 239 416 226 285 1 016 246 270 121 250 129 2 189 105 826 206 318 349 157 228 1 031

1 031 217 199 374 241 1 644 436 257 335 247 369 1 349 310 421 238 380 1 025 270 286 117 204 148 1 850 114 712 208 237 233 93 253 1 051

1 792 778 320 421 273 1 704 488 187 455 268 306 1 598 251 578 236 533 1 257 279 327 170 282 199 2 862 170 1 245 259 383 314 177 314 982

1 758 706 295 452 305 2 301 528 257 571 422 523 1 801 267 676 315 543 1 384 289 428 225 263 179 2 842 212 1 004 309 382 370 220 345 1 297

1 601 436 342 592 231 2 716 856 193 613 525 529 2 059 449 644 401 565 1 506 222 421 235 369 259 2 858 208 964 320 357 382 235 392 1 574

1 709 468 390 634 217 2 197 600 202 483 450 462 1 674 246 753 245 430 1 018 151 266 171 231 199 3 401 177 1 553 339 318 418 228 368 1 831

1 478 455 279 513 231 2 041 476 224 604 404 333 1 330 226 579 245 280 1 077 138 260 158 274 247 3 750 198 1 898 389 337 404 176 348 1 645

1 916 585 251 840 240 1 976 591 233 391 220 541 1 666 189 896 280 301 1 208 166 336 166 264 276 4 846 294 2 387 409 527 617 252 360 2 029

1 331 484 203 468 176 1 686 570 170 362 205 379 1 146 178 522 222 224 877 127 212 139 200 199 3 705 169 1 906 399 348 321 240 322 1 777

1 306 394 255 494 163 1 651 602 241 319 191 298 1 371 221 647 261 242 919 139 215 168 208 189 3 632 149 2 057 304 306 276 185 355 1 802

1 897 630 319 734 214 2 087 690 215 637 226 319 1 651 208 783 347 313 1 167 247 244 153 256 267 3 999 149 2 192 327 323 449 202 357 2 169

Příloha 4. Absolutní počty hospodářské trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

–

–

304 81 185 212 629 90 163 160 216 1 520 170 226 276 112 186

445 152 236 198 785 166 175 190 254 2 630 198 251 447 318 335

72 462 154 166 197 872 95 243 255 279 2 732 196 264 592 306 316

66 428 185 143 160 1 020 181 255 233 351 2 392 196 268 440 249 235

83 464 238 290 222 1 508 252 305 382 569 3 151 162 392 732 358 447

97 597 298 358 224 1 599 337 278 273 711 4 302 258 582 980 359 384

124 841 239 404 223 1 532 238 381 271 642 4 388 234 505 975 469 472

107 729 245 334 230 1 822 277 495 287 763 3 781 284 394 812 368 435

118 748 302 508 353 1 859 319 341 509 690 4 712 532 562 1 053 377 447

146 696 250 373 312 1 506 273 276 422 535 3 984 370 453 818 328 302

115 673 291 411 312 1 258 208 255 362 433 3 846 280 458 711 365 344

90 788 316 503 472 1 567 253 289 490 535 5 733 539 642 1 180 491 685

550

1 081

1 058

1 004

1 060

1 739

1 733

1 488

1 741

1 713

1 688

2 196

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 5. Hospodářská trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora

1994

1995 17 17 29 24 38 23 26 33

1996 24 32 34 22 45 26 40 33

1997 25 28 37 31 51 24 46 34

1998 29 40 45 60 53 29 68 41

1999 35 61 49 46 55 39 83 45

2000 42 60 64 50 75 65 82 34

2001 37 52 44 38 67 31 63 35

2002 34 60 35 33 56 20 45 33

2003 39 65 32 22 35 23 49 37

2004 31 49 23 22 32 21 26 25

2005 32 54 28 32 33 27 28 38

43 82 28 27 41 29 29 33

Příloha 5. Hospodářská trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice

47 20 30 17 20 28 53 18 19 32 14 19 20 17 11 11 12 14 11 9 6 12 14 21 25 23 14 19 14 28 16

46 24 67 24 28 42 15 23 27 30 24 17 27 21 16 18 19 15 24 10 9 15 24 25 34 25 19 24 20 37 17

46 22 44 29 59 29 60 26 34 32 16 23 23 26 23 18 15 19 24 10 13 14 22 64 36 34 16 23 24 41 18

43 29 50 35 64 33 63 27 27 33 21 22 21 36 28 22 26 30 23 15 12 17 23 27 37 29 16 28 22 45 23

47 34 41 37 57 54 73 34 30 43 31 29 39 43 32 26 27 32 27 20 17 19 42 32 39 30 29 32 27 34 41

76 59 57 54 81 49 95 49 54 46 42 43 44 57 50 41 38 40 40 38 42 33 54 45 51 41 43 46 47 47 58

56 38 35 44 48 28 66 39 41 35 39 31 48 39 38 30 20 33 30 30 23 30 45 34 36 35 32 44 40 43 42

39 42 39 40 32 23 29 29 33 32 21 30 35 29 21 28 27 38 28 21 18 21 44 30 30 33 27 37 35 42 32

39 29 36 30 30 30 38 31 38 29 30 28 32 27 28 27 28 20 38 11 20 17 41 44 38 48 45 48 39 54 29

22 29 24 24 13 16 26 28 32 28 21 30 28 31 21 27 23 19 43 20 10 24 30 36 42 36 29 32 32 38 21

29 30 30 27 13 22 32 35 39 28 30 34 33 50 27 24 23 23 33 22 11 24 21 34 40 34 29 41 36 51 24

27 34 31 23 16 20 31 42 44 34 30 34 49 56 46 32 25 26 50 21 18 22 39 40 40 42 38 58 53 51 37

Příloha 5. Hospodářská trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav

12 12 24 27 14 12 11 16 17 20 21 20 23 18 20 18 16 21 19 16 13 16 14 16 14 7 15 9 17 11 14

13 15 19 42 23 19 25 24 26 29 27 31 38 23 27 23 23 26 22 21 19 26 25 16 21 10 19 10 21 13 26

16 14 24 26 24 21 22 23 32 30 27 33 30 31 30 26 29 26 23 27 20 28 26 16 17 12 16 11 18 13 19

21 22 33 26 42 74 36 26 36 31 30 24 40 34 25 31 24 36 23 38 24 29 30 23 24 16 25 16 32 16 31

26 26 41 30 41 67 33 28 40 42 33 33 51 53 43 35 25 42 31 39 26 30 39 30 22 14 25 20 26 20 31

29 39 51 48 37 41 39 37 31 49 53 25 54 67 44 40 43 40 39 41 29 23 39 32 31 21 25 19 25 20 29

35 47 55 42 40 44 44 40 29 40 37 26 43 57 38 33 23 47 24 31 20 16 24 23 20 16 30 16 41 21 25

24 38 42 44 35 43 32 32 31 37 30 29 54 51 28 26 21 36 24 20 21 15 24 22 23 20 33 18 51 24 27

34 54 60 62 45 55 29 53 32 36 37 30 35 28 45 33 18 56 27 22 23 18 31 23 23 22 43 27 64 25 43

19 29 44 39 31 46 23 30 23 31 36 22 32 26 32 23 17 33 22 16 17 13 20 19 17 16 33 16 52 24 28

31 53 50 41 31 37 29 31 22 30 38 31 28 24 25 27 21 40 26 17 18 15 20 23 18 15 32 14 56 18 25

35 72 74 78 44 59 36 46 29 38 43 28 57 29 27 33 20 49 34 23 23 26 22 21 22 23 35 14 60 19 26

Příloha 5. Hospodářská trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

11 20 17 12

22 18 20 16

14 11 22 16

19 20 27 15

23 25 30 20

24 27 34 25

26 26 32 29

25 20 31 26

39 29 32 32

20 28 28 28

17 21 31 28

29 23 31 34

13 7 13 13 10 8 11 11 11 12 17 10 10 7 10

20 14 17 12 13 15 12 13 13 20 19 11 16 20 18

17 20 14 12 15 15 9 17 17 14 21 18 12 21 19 17

15 19 17 10 13 17 17 18 16 18 19 18 12 15 15 13

19 21 22 21 17 25 23 21 26 29 25 15 17 26 22 25

23 26 27 26 18 27 31 19 18 36 34 24 25 35 22 21

29 37 22 30 18 26 22 26 18 33 34 22 22 35 29 26

25 32 22 25 18 31 26 34 20 39 30 27 17 29 23 24

28 33 28 38 28 31 30 24 35 35 37 51 25 38 24 25

35 31 23 28 25 25 25 19 29 28 32 36 20 30 21 17

27 30 27 31 25 21 19 18 25 22 31 27 20 26 23 19

21 34 29 37 38 27 23 20 34 28 46 54 28 43 31 38

17

33

33

31

33

54

54

47

55

55

54

71

–

Ostrava-město

–

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; Malý lexikon obcí 1995–2006. Praha: Český statistický úřad.; vlastní výpočty Příloha 6. Absolutní počty majetkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

295 545 76 271 32 048

284 216 72 876 29 863

296 971 86 209 31 067

298 235 89 203 33 988

314 240 94 761 36 990

306 360 98 420 36 096

284 291 90 058 32 790

255 890 82 610 29 529

256 308 83 430 31 052

253 372 82 548 29 024

243 808 80 257 27 850

229 280 74 768 27 501

Příloha 6. Absolutní počty majetkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary

1 682 2 208 4 775 2 066 1 611 3 617 3 609 1 703 3 399 3 447 2 592 1 339 11 193 4 942 1 136 976 1 057 583 870 1 629 10 995 768 1 463 5 238 829 1 242 519 936 8 823 2 316 4 377

1 502 2 048 3 818 1 830 1 654 3 268 3 971 1 867 3 105 2 911 2 661 1 228 11 956 5 163 1 196 1 173 1 186 595 1 091 1 552 10 253 693 1 291 4 802 801 1 266 501 899 7 913 1 889 3 871

1 911 1 895 4 318 2 054 1 774 3 533 4 031 1 606 3 397 2 703 2 611 1 234 11 590 4 632 1 206 1 264 1 285 667 998 1 538 10 742 710 1 584 4 908 852 1 144 542 1 002 7 866 2 164 3 718

1 936 2 223 4 237 2 286 1 862 3 629 4 504 2 109 3 742 3 545 2 770 1 145 12 413 5 305 1 227 1 297 1 190 665 993 1 736 11 313 748 1 670 5 164 959 1 138 624 1 010 7 899 2 346 3 702

1 979 2 558 4 352 2 411 2 284 4 066 4 385 2 020 4 583 3 907 2 887 1 558 13 067 5 157 1 291 1 434 1 296 814 1 279 1 796 12 224 784 1 555 5 610 1 034 1 170 914 1 157 8 596 2 372 4 090

2 004 2 380 4 109 2 181 2 039 4 161 4 687 1 976 4 764 3 408 3 125 1 262 12 157 4 889 1 050 1 339 1 190 778 1 259 1 652 12 891 821 1 824 5 921 1 185 1 156 853 1 131 7 375 2 122 3 383

1 785 2 507 4 104 2 070 1 677 3 073 4 438 2 062 4 086 2 909 2 961 1 118 11 873 4 695 903 1 308 1 226 828 1 179 1 734 12 503 828 1 754 5 662 1 155 1 169 746 1 189 6 958 1 977 3 228

1 861 1 992 3 689 1 919 1 466 2 387 4 289 1 693 3 946 2 476 2 552 1 259 11 129 4 454 983 1 147 1 095 749 1 128 1 573 10 891 806 1 593 4 838 876 1 091 720 967 6 849 1 811 3 220

1 867 2 233 3 540 2 577 1 334 2 020 4 379 1 928 4 252 2 883 2 933 1 106 10 030 3 809 980 1 050 1 093 638 925 1 535 11 078 728 1 361 5 436 937 983 575 1 058 7 020 1 999 3 231

1 794 2 094 3 773 2 309 1 128 1 855 4 078 1 657 4 079 2 692 2 478 1 087 9 990 4 074 997 962 983 712 931 1 331 11 196 697 1 298 6 056 934 824 566 821 6 657 1 770 3 186

1 520 2 157 3 630 2 207 1 131 1 925 3 751 1 799 3 869 2 639 2 235 987 10 015 4 222 988 973 947 636 953 1 296 11 858 917 1 248 6 210 963 985 611 924 6 422 1 743 3 186

1 436 1 869 3 674 2 132 1 023 1 878 3 558 1 647 3 933 2 526 2 657 1 168 10 021 4 465 1 007 891 856 706 867 1 229 9 979 733 1 138 5 415 750 740 551 652 6 004 1 628 3 166

Příloha 6. Absolutní počty majetkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

2 130 27 899 3 942 4 020 3 093 2 019 4 147 5 428 5 250 13 463 3 397 3 087 5 602 1 377 10 855 3 788 1 403 1 835 1 019 2 810 9 426 1 470 4 517 1 669 1 770 5 662 1 108 1 220 557 1 515 1 262

2 153 27 904 3 719 4 040 3 171 2 043 3 945 5 736 5 250 11 742 3 255 2 622 4 694 1 171 9 567 2 901 1 329 1 795 1 080 2 462 9 130 1 513 4 368 1 533 1 716 6 349 1 092 1 552 588 1 375 1 742

1 984 26 474 3 680 3 788 3 021 2 157 3 703 5 643 4 482 12 557 3 192 2 828 5 015 1 522 9 366 2 582 1 371 1 690 998 2 725 8 507 1 520 3 734 1 479 1 774 6 411 1 109 1 792 730 1 299 1 481

1 851 25 628 3 286 3 586 3 168 2 034 4 064 5 518 3 972 12 180 3 470 2 631 4 545 1 534 8 979 2 443 1 446 1 747 994 2 349 8 046 1 604 3 211 1 587 1 662 6 258 1 027 1 684 703 1 348 1 496

2 134 26 236 3 202 3 675 3 418 2 175 3 593 5 799 4 374 12 451 3 900 2 514 4 636 1 401 8 794 2 375 1 427 1 682 1 065 2 245 7 753 1 402 3 118 1 550 1683 6 288 1 003 1 449 684 1 406 1 746

1 870 23 886 3 043 3 136 3 131 1 950 3 482 5 047 4 097 11 812 3 545 2 493 4 411 1 363 8 227 2 328 1 334 1 496 998 2 071 7 615 1 444 3 167 1 370 1 634 6 233 1 137 1 393 767 1 407 1 529

1 753 21 440 2 828 2 833 3 029 1 590 2 857 4 378 3 925 11 052 2 818 2 302 4 711 1 221 8 114 2 200 1 326 1 551 948 2 089 7 653 1 265 3 527 1 306 1 555 6 153 1 073 1 425 875 1 240 1 540

1 818 19 660 2 379 2 922 2 798 1 538 2 624 3 875 3 524 9 773 2 556 1 892 4 197 1 128 8 075 2 249 1 188 1 700 961 1 977 7 011 1 386 3 026 1 082 1 517 5 433 959 1 361 712 1 118 1 283

1 790 19 623 2 394 3 057 2 643 1 624 2 560 3 483 3 862 10 567 2 815 1 984 4 447 1 321 8 167 2 411 1 088 1 571 1 161 1 936 7 026 1 306 3 159 1 112 1 449 5 607 917 1 647 717 1 075 1 251

1 701 20 235 2 379 3 305 2 952 1 563 2 614 3 579 3 843 10 525 2 903 2 087 4 248 1 287 7 964 2 543 1 104 1 562 1 007 1 748 6 942 1 109 3 178 1 201 1 454 5 603 909 1 681 911 856 1 246

1 493 20 293 2 408 3 010 2 490 1 677 2 905 3 908 3 895 9 781 2 865 1 844 3 854 1 218 7 846 2 524 1 147 1 522 877 1 776 6 672 1 186 2 984 1 045 1 457 5 469 963 1 622 776 870 1 238

1 210 19 950 2 508 2 685 2 512 1 580 3 154 3 951 3 560 8 755 2 591 1 840 3 091 1 233 6 691 1 956 911 1 278 812 1 734 6 380 1 196 2 863 936 1 385 4 732 850 1 533 633 764 952

Příloha 6. Absolutní počty majetkové trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

26 376 1 336 16 138 2 566 1 834 2 287 870 1 345 15 626 – 8 268 1 328 2 863 3 167 9 761 1 535 1 686 2 890 3 650 37 147 2 222 5 080 6 710 3 760 2 986

26 882 1 328 15 614 2 906 2 073 2 445 1 040 1 476 14 773 – 7 842 1 142 3 031 2 758 10 010 1 876 1 942 2 723 3 469 34 998 2 249 4 408 7 095 3 764 3 028

27 703 1 414 15 530 3 035 2 421 2 446 1 011 1 846 14 945 940 7 039 1 531 3 424 2 011 9 426 1 531 2 013 2 713 3 169 34 108 2 100 4 437 7 111 3 297 3 046

28 059 1 231 17 455 2 787 2 274 1 972 906 1 434 12 511 739 6 468 1 226 2 569 1 509 8 815 1 332 1 840 2 663 2 980 32 943 1 971 2 664 7 125 3 080 3 325

28 086 1 185 17 353 2 864 2 294 2 011 1 055 1 324 14 196 802 7 018 1 637 2 940 1 799 9 052 1 464 2 202 2 861 2 525 35 746 2 027 4 589 7 599 2 946 3 534

27 404 1 201 16 723 3 076 2 258 1 860 1 011 1 275 12 914 647 6 323 1 813 2 638 1 493 8 630 1 520 1 747 2 685 2 678 32 700 1 689 4 226 6 983 2 756 3 139

26 932 1 193 16 054 3 165 2 557 1 796 964 1 203 11 925 716 5 196 1 721 2 821 1 471 8 415 1 469 1 861 2 566 2 519 28 425 1 566 3 548 6 002 2 612 3 086

21 737 962 12 847 2 549 1 970 1 356 796 1 257 10 139 709 4 315 1 455 2 437 1 223 7 683 1 489 1 507 2 409 2 278 25 371 1 424 2 947 5 371 2 307 2 507

23 021 1 049 13 535 2 704 1 968 1 539 908 1 318 9 551 624 4 159 1 348 2 301 1 119 7 375 1 234 1 398 2 214 2 529 22 761 1 232 2 684 4 632 1 978 2 169

23 474 1 004 14 405 2 564 2 065 1 303 896 1 237 9 513 450 4 534 1 240 2 117 1 172 6 458 1 031 1 181 1 872 2 374 23 243 1 154 3 129 4 937 2 037 2 535

21 392 838 12 839 2 302 1 851 1 305 972 1 285 8 808 411 4 438 1 113 1 808 1 038 6 254 1 008 1 147 1 612 2 487 20 891 1 015 2 811 4 605 1 607 2 304

20 431 903 12 511 2 029 1 903 1 129 707 1 249 8 302 375 4 095 1 105 1 650 1 077 5 782 863 973 1 592 2 354 19 984 990 2 452 4 689 1 666 1 879

Ostrava-město

16 389

14 454

14 117

14 778

15 051

13 907

11 611

10 815

10 066

9 451

8 549

8 308


Příloha 7. Majetková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih

1994

1995 29 63 29 19 29 32 23 21 38 32 19 36 45 24 25 18 28 19 10 15 11 12 16 20 13 16 30 12

1996 28 60 27 17 27 25 19 21 35 35 23 34 39 25 23 19 29 20 12 17 12 15 15 18 12 14 28 12

1997 29 72 28 21 25 29 21 23 37 36 20 37 36 24 23 18 26 21 13 18 13 14 15 19 12 18 29 13

1998 29 74 31 22 30 28 24 24 38 40 26 41 47 26 21 20 30 21 14 17 13 14 17 20 13 19 30 14

1999 31 79 33 22 34 29 25 29 43 39 25 49 50 27 29 21 29 22 15 18 16 18 17 22 13 18 33 15

2000 30 83 32 23 31 27 23 26 44 42 24 51 43 29 23 19 27 18 14 17 15 18 16 23 14 21 35 18

2001 28 76 29 20 33 27 22 22 32 39 25 43 36 28 21 19 26 15 14 17 16 17 17 23 14 20 34 17

2002 25 71 26 20 26 25 20 20 25 38 20 41 29 24 23 18 25 17 12 16 15 16 15 20 14 18 29 13

2003 25 72 28 20 29 24 27 18 21 38 23 43 33 27 20 16 21 16 11 16 12 13 15 20 12 16 33 14

2004 25 71 26 19 27 25 24 15 19 36 19 41 30 23 20 16 23 17 10 14 14 13 13 20 12 15 37 14

2005 24 69 24 16 28 24 23 15 20 33 21 37 29 21 18 16 24 16 11 13 12 14 13 22 16 14 38 14

22 63 24 15 24 24 22 14 20 31 19 37 26 25 21 16 25 17 10 12 14 12 12 18 12 13 33 11

Příloha 7. Majetková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy

17 11 18 29 26 36 23 34 29 32 27 23 35 43 44 31 33 35 35 18 20 23 18 16 13 23 18 14 28 16

17 11 18 26 22 32 23 34 28 32 28 24 33 45 44 27 31 30 29 15 17 18 17 16 14 20 18 14 27 15

16 12 20 26 25 30 21 32 28 30 26 25 31 44 38 29 30 32 31 20 17 16 18 15 13 22 17 14 23 14

16 14 20 26 27 30 20 31 25 29 28 24 34 43 33 28 33 30 29 20 16 15 19 16 13 19 16 15 20 15

16 20 23 28 27 33 22 32 24 29 30 25 30 45 37 29 37 28 29 19 16 15 18 15 13 18 15 13 19 15

16 19 22 24 24 27 20 29 23 25 27 23 29 39 35 28 34 28 28 18 15 14 17 13 13 17 15 14 20 13

16 16 23 23 23 26 18 26 21 23 26 18 24 34 33 26 27 26 30 16 15 14 17 14 12 17 15 12 22 13

15 16 19 23 20 26 20 24 18 23 24 18 22 31 30 23 24 22 27 15 15 14 15 15 12 16 14 13 19 11

13 13 21 23 22 27 19 24 18 25 23 19 22 28 33 25 27 23 28 18 15 15 14 14 15 16 14 12 20 11

11 12 16 22 20 26 18 25 18 26 26 18 22 28 33 25 27 24 27 17 15 16 14 14 13 15 14 11 20 12

13 13 18 21 19 26 16 25 18 24 22 20 25 31 33 23 27 21 24 16 14 16 15 14 11 15 13 11 19 10

10 12 13 20 18 26 13 24 19 21 22 18 27 31 30 20 24 21 19 17 12 12 12 11 10 14 13 11 18 9

Příloha 7. Majetková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná

13 11 12 11 8 13 10 23 12 41 17 15 14 10 12 24 –

12 12 11 14 8 12 14 24 12 40 19 17 15 12 13 23 –

37 12 21 19 16 14 12 19 18 29 22 22 23

35 10 22 17 17 17 13 18 18 27 21 19 25

13 12 12 16 10 11 12 24 13 40 19 19 15 12 16 23 22 31 14 25 16 16 14 14 18 16 26 20 19 25

12 12 11 15 9 11 12 25 11 45 18 18 12 10 13 19 17 29 11 19 12 15 12 13 18 15 26 19 12 25

12 12 10 13 9 12 14 25 11 45 18 18 12 12 12 22 19 31 15 21 14 15 13 15 19 13 28 19 20 27

12 12 12 13 10 12 12 24 11 44 19 18 12 12 11 20 15 28 16 19 12 14 14 12 18 14 26 16 19 25

11 12 11 13 12 11 12 24 11 42 20 20 11 11 11 19 17 23 16 21 12 14 14 13 17 13 22 15 16 21

11 10 10 13 10 10 10 19 9 34 16 16 9 9 11 16 17 19 13 18 10 13 14 10 16 12 20 14 13 19

10 11 10 15 10 9 10 21 10 37 17 16 10 10 12 15 15 19 12 17 9 12 11 10 15 13 18 12 12 17

10 11 10 16 13 7 10 21 9 39 16 17 8 10 11 15 11 20 11 16 9 11 10 8 13 12 18 11 14 18

10 11 10 15 11 7 10 19 8 35 14 15 8 11 11 14 10 20 10 13 8 11 9 8 11 13 17 10 12 17

10 9 9 14 9 7 8 18 8 34 12 15 7 8 11 13 9 18 10 12 9 10 8 7 11 12 16 10 11 17

Příloha 7. Majetková trestná činnost na 1 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Nový Jičín Opava

23 16

23 17

20 17

19 18

18 19

17 17

16 17

14 14

12 12

13 14

10 13

10 10

Ostrava-město

50

44

44

46

47

43

36

34

32

30

27

27

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; Malý lexikon obcí 1995–2006. Praha: Český statistický úřad.; vlastní výpočty Příloha 8. Absolutní počty násilné trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice

1994 19 817 2 930 1 901 65 119 458 136 191 119 201 132 134 89 205 52 1 062 271 136 169 135 53

1995 21 393 3 346 2 014 132 126 387 121 211 201 185 136 127 117 203 68 1 279 343 191 152 177 92

1996 22 449 3 428 2 286 118 120 428 156 251 278 179 151 194 135 211 65 1 315 347 159 164 183 119

1997 22 902 3 630 2 448 124 181 425 134 196 266 276 111 323 123 202 87 1 304 331 144 188 175 125

1998 23 464 3 734 2 402 94 166 313 151 249 356 207 121 274 202 173 96 1 368 314 125 223 190 130

1999 23 228 3 953 2 468 91 139 306 179 193 388 309 142 189 179 224 129 1 345 315 125 196 181 115

2000 21 996 3 650 1 981 124 163 302 153 125 158 228 100 218 129 211 70 1 426 376 144 194 178 98

2001 21 718 3 373 2 134 119 127 337 141 166 140 223 121 268 152 219 121 1 355 301 132 161 229 96

2002 23 505 3 625 2 072 112 105 335 143 138 175 245 142 217 153 225 82 1 346 317 145 189 165 100

2003 22 358 3 541 1 796 119 107 300 139 107 214 195 102 159 130 154 70 1 298 379 124 167 147 99

2004 23 576 3 594 1 898 141 127 253 136 129 178 208 131 151 157 216 71 1 307 390 129 160 152 90

2005 21 684 3 542 1 659 123 78 317 137 120 128 206 88 127 102 141 92 1 277 378 149 148 147 79

Příloha 8. Absolutní počty násilné trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod

100 198 755 75 111 365 31 64 44 65 850 232 418 200 1 942 253 299 312 174 319 321 264 919 309 208 260 142 930 213 192 156

136 188 713 72 115 316 36 62 37 75 858 228 423 207 1 926 241 317 319 145 368 332 204 870 284 218 264 104 1 071 175 226 237

128 215 830 89 135 365 34 81 34 92 824 214 391 219 2 075 313 322 364 198 368 294 216 924 277 258 274 115 1 080 196 204 206

119 222 846 113 106 344 66 82 47 88 848 204 397 247 2 188 264 278 380 169 443 347 307 933 303 240 288 102 1 047 225 190 225

157 229 879 119 101 412 53 62 41 91 1 026 285 442 299 2 299 325 264 402 152 456 409 291 995 291 248 351 105 1 073 218 219 216

194 219 946 117 138 376 56 77 86 96 937 230 401 306 2 250 277 276 414 137 435 387 324 892 252 248 309 83 920 229 155 163

193 243 851 118 97 392 49 64 53 78 854 199 384 271 2 035 236 244 381 128 379 408 259 918 295 206 315 102 792 201 125 164

191 245 851 112 110 361 43 89 59 77 826 209 323 294 2 040 303 241 360 151 366 394 225 1 035 298 239 393 105 829 237 112 142

174 256 957 101 113 444 44 87 68 100 963 256 334 373 2 272 269 361 348 163 416 376 339 1 277 295 297 550 135 890 232 140 168

154 228 1 009 115 134 420 79 66 85 110 879 221 369 289 2 457 344 381 350 150 486 407 339 1 257 378 302 476 101 746 192 109 168

152 234 982 87 117 451 61 81 71 114 872 214 341 317 2 909 385 388 449 208 651 511 317 1 497 456 370 561 110 849 233 118 175

175 201 823 75 88 390 51 43 81 95 840 189 349 302 2 670 378 339 358 170 580 506 339 1 474 450 336 585 103 812 215 116 184

Příloha 8. Absolutní počty násilné trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj

129 240 780 105 332 152 191 544 90 124 78 129 123 1 421 112 602 136 137 239 84 111 1 282

172 261 837 147 312 167 211 558 100 119 102 125 112 1 585 125 686 164 122 283 80 125 1 516

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště

–

– 512 155 257 358 754 128 201

571 262 307 376 770 182 167

196 278 909 119 402 155 233 556 86 112 108 126 124 1 743 132 777 153 140 265 79 197 1 640

185 222 848 132 346 169 201 601 76 112 103 134 176 1 723 127 814 139 171 245 82 145 1 719

160 260 861 159 302 168 232 586 73 130 88 135 160 1 790 113 850 193 172 233 87 142 1 696

132 241 737 128 273 152 184 590 93 155 83 110 149 1 854 132 853 174 176 295 82 142 1 749

111 191 716 114 244 166 192 551 74 107 90 105 175 1 773 144 807 201 155 225 80 161 1 919

94 244 648 106 275 123 144 491 50 98 89 95 159 1 998 143 1 032 205 173 216 70 159 1 778

84 266 727 115 308 130 174 542 59 145 77 125 136 2 200 192 1 021 278 217 221 106 165 1 767

95 182 692 129 245 151 167 505 79 113 66 94 153 1 898 124 978 250 138 181 71 156 1 632

105 218 686 114 256 157 159 563 94 153 67 114 135 1 904 103 974 203 166 185 74 199 1 763

104 193 592 92 231 123 146 476 74 123 71 104 104 1 684 104 856 157 177 185 64 141 1 645

150 682 232 321 255 755 145 194

152 663 252 402 250 831 156 220

140 655 256 389 256 813 179 189

127 587 295 470 270 815 169 203

124 587 341 562 305 803 186 217

146 571 295 478 288 814 195 182

97 477 314 616 263 856 140 178

92 598 242 400 300 857 174 153

99 645 275 487 257 832 184 139

109 579 270 434 253 794 150 154

Příloha 8. Absolutní počty násilné trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

214 211 3 747 344 334 951 347 272

222 199 4 050 350 378 1 048 381 337

190 226 4 084 359 423 1 008 357 386

233 222 3 936 314 486 944 391 362

262 183 3 942 291 430 1 061 346 364

238 205 3 772 248 506 1 012 317 347

255 145 3 727 274 423 966 365 367

265 172 3 546 256 408 828 356 321

334 204 4 011 324 459 968 411 306

309 221 3 791 273 358 990 379 280

248 261 3 920 285 425 906 322 316

263 227 3 396 262 317 897 252 296

Ostrava-město

1 499

1 556

1 551

1 439

1 450

1 342

1 332

1 377

1 543

1 511

1 666

1 372

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 9. Násilná trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj

1994

1995 19 24 17 7 16 31 15 24 13 18 15 14 12 19 10 17

1996 21 28 18 15 17 26 13 27 21 16 17 14 16 19 13 20

1997 22 28 21 13 16 29 16 32 29 16 19 21 18 20 12 21

1998 22 30 22 14 24 28 14 25 28 25 14 35 16 19 16 21

1999 23 31 22 11 22 21 16 32 38 18 15 30 26 16 18 22

2000 23 33 22 10 18 20 19 25 41 28 17 20 23 21 24 21

2001 21 31 18 14 22 20 16 16 17 20 12 23 16 20 13 23

2002 21 29 19 13 17 22 15 23 15 20 14 28 18 20 22 22

2003 23 31 18 12 14 22 15 19 18 21 17 22 18 21 15 22

2004 22 30 16 13 14 20 15 15 22 17 12 16 15 14 13 21

2005 23 31 17 15 16 17 14 18 19 18 15 15 17 20 13 21

21 30 14 13 10 21 14 16 13 18 10 12 11 13 17 20

Příloha 9. Násilná trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec

15 23 18 19 10 14 19 14 13 12 21 5 9 10 13 28 26 34 21 24 19 24 27 20 27 25 22 21 30 23 16

19 33 16 25 18 19 18 13 12 13 18 5 9 8 15 28 26 34 22 23 18 25 28 17 31 26 17 20 27 25 17

20 27 17 26 23 18 21 15 15 15 21 5 11 7 18 27 24 32 23 25 23 26 32 23 31 23 18 22 26 29 17

19 24 20 25 24 17 22 15 19 12 20 10 11 10 17 28 23 32 26 26 20 22 33 20 37 27 26 22 29 27 18

18 21 24 27 25 22 22 16 20 11 24 8 9 9 18 34 33 36 31 28 24 21 35 18 38 32 25 23 28 28 22

18 21 21 26 22 28 21 17 20 16 22 8 11 19 19 31 26 33 32 27 21 22 36 16 37 30 27 21 24 28 19

21 24 21 25 19 28 24 15 20 11 24 7 9 12 15 28 23 31 29 25 18 19 33 15 32 31 22 21 28 23 20

17 22 17 33 19 27 24 15 19 13 22 6 12 13 15 27 24 27 32 25 23 19 31 18 31 31 19 24 28 27 25

18 24 20 23 19 25 25 17 17 13 27 6 12 15 19 32 29 27 40 28 20 29 30 19 36 30 29 30 28 34 35

21 21 18 21 19 22 22 18 20 15 26 12 9 19 21 29 25 30 31 30 26 31 30 17 42 32 29 29 36 34 30

22 21 17 22 17 22 23 18 15 13 28 9 11 16 22 29 24 28 34 35 29 31 39 24 56 40 27 35 43 42 35

21 25 16 21 15 25 20 15 13 10 24 7 6 18 18 28 21 29 32 32 28 27 31 20 50 40 29 34 42 38 37

Příloha 9. Násilná trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov

19 17 13 25 14 16 20 15 10 20 15 14 10 9 11 11 11 10 12 10 15 9 11 15 10 10 20 – 23 14

14 19 11 29 21 22 21 16 14 19 16 15 11 10 11 14 11 9 14 12 18 10 10 17 9 11 24 – 25 24

15 20 12 26 18 25 23 18 11 25 15 17 11 9 10 15 11 10 15 12 20 10 11 16 9 17 25 35 30 21

13 19 14 24 20 23 18 17 12 21 16 14 11 8 10 14 11 14 15 12 21 9 14 15 9 13 27 36 29 23

14 19 14 28 19 20 21 17 15 19 16 17 11 8 12 12 11 13 16 10 22 12 14 14 10 12 26 33 29 23

11 17 14 20 14 17 20 14 12 17 15 13 11 10 14 11 9 12 16 12 22 11 14 18 9 12 27 30 26 27

14 14 13 16 15 14 16 14 11 15 16 14 11 8 10 12 9 14 16 13 21 13 12 14 9 14 30 29 26 31

14 15 15 14 13 12 20 13 10 17 12 10 9 5 9 12 8 13 18 13 28 13 14 14 8 14 28 34 25 27

18 16 15 18 15 11 22 14 11 19 13 13 10 6 13 11 11 11 20 18 28 17 18 14 12 14 28 23 21 29

13 14 12 14 15 12 15 14 12 15 15 12 10 8 10 9 8 12 17 12 26 15 11 11 8 14 26 22 27 22

15 16 15 15 16 13 18 14 11 16 15 11 11 10 14 9 10 11 17 10 26 12 13 12 8 17 28 24 29 25

14 15 13 15 16 13 16 12 9 14 12 11 9 8 11 10 9 9 15 10 23 9 14 12 7 12 26 26 25 25

Příloha 9. Násilná trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

19 22 13 12 14 14 11 29 34 15 33 22 15

22 23 13 17 11 15 10 31 33 16 37 24 19

23 20 13 13 13 13 11 32 34 18 35 22 21

29 20 14 14 15 16 11 31 30 21 33 24 20

28 20 14 16 13 18 9 31 27 19 37 21 20

34 21 14 16 14 16 10 29 23 22 36 20 19

41 24 13 17 15 17 7 29 26 19 34 23 20

35 23 14 18 13 18 9 28 24 18 30 22 18

46 21 14 13 12 23 10 32 31 20 35 26 17

30 24 14 16 11 21 11 30 26 16 36 24 16

36 21 14 17 10 17 14 31 27 19 33 20 18

32 20 13 14 11 18 12 27 26 14 33 16 16

Ostrava-město

46

48

48

45

45

42

42

44

49

48

53

44

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; Malý lexikon obcí 1995–2006. Praha: Český statistický úřad.; vlastní výpočty Příloha 10. Absolutní počty mravnostní trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav

1994 2 224 265 248 14 10 51 6 33 19 30

1995 2 449 373 392 37 11 97 20 43 27 31

1996 2 476 308 454 12 93 53 24 40 123 23

1997 1 977 261 188 7 14 47 11 7 29 13

1998 2 771 650 402 13 13 24 19 11 15 17

1999 2 239 382 371 9 27 63 15 15 68 82

2000 1 856 173 206 11 24 36 9 19 30 15

2001 1 955 262 219 10 18 50 14 15 17 15

2002 2 046 267 257 26 12 40 13 10 18 43

2003 1 898 268 168 10 5 39 20 3 16 9

2004 1 909 301 161 9 13 21 10 11 13 16

2005 1 849 253 180 11 15 34 17 5 23 13

Příloha 10. Absolutní počty mravnostní trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most

18 10 20 30 7 164 47 20 22 13 24 12 26 104 19 8 39 4 14 4 16 138 64 45 29 242 38 35 17 16 39

59 26 17 13 11 119 31 31 18 6 9 10 14 92 20 14 30 7 4 8 9 129 57 33 39 279 26 68 19 19 44

42 17 12 10 5 145 39 24 33 7 13 17 12 112 24 24 29 3 8 9 15 109 30 47 32 226 24 39 24 16 35

5 14 25 11 5 128 42 23 20 10 6 11 16 113 22 14 33 4 10 8 22 112 49 25 38 213 24 31 26 16 27

8 37 207 25 13 158 27 16 40 15 7 31 22 175 23 42 51 9 4 17 29 97 34 30 33 247 29 40 23 14 38

16 23 26 16 11 161 32 35 18 10 17 36 13 114 13 22 35 16 2 7 19 105 38 25 42 239 35 45 28 17 34

4 14 15 21 8 108 24 18 20 11 9 18 8 125 12 23 40 10 19 5 16 88 36 22 30 241 46 33 27 17 26

8 30 17 15 10 145 57 37 15 10 4 13 9 124 29 11 32 12 8 16 16 99 41 31 27 237 27 41 29 11 34

16 25 20 26 8 152 48 18 19 16 13 16 22 91 9 6 25 5 18 5 23 81 35 18 28 253 41 51 28 16 39

15 12 14 14 11 95 17 9 20 4 9 14 22 101 29 9 21 13 9 11 9 97 36 37 24 200 26 39 17 20 37

19 18 9 13 9 96 30 12 14 7 6 15 12 122 11 25 30 6 15 19 16 76 29 24 23 254 38 55 39 22 36

7 16 12 19 8 125 23 25 24 12 11 14 16 98 12 14 27 12 16 3 14 108 34 38 36 203 26 34 40 14 33

Příloha 10. Absolutní počty mravnostní trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov

69 28 93 34 20 27 12 118 38 23 9 11 37 116 23 32 40 21 76 11 18 5 26 16 189 17 97 17 14 25 7

66 37 110 41 28 27 14 115 29 32 15 9 30 95 6 50 19 20 71 6 19 8 13 25 196 16 111 9 9 19 11

60 28 102 51 10 28 13 120 43 7 26 9 35 121 32 59 6 24 48 4 8 12 13 11 229 14 120 26 10 25 9

55 34 102 39 13 40 10 110 24 18 25 17 26 79 16 47 14 2 75 15 22 11 7 20 160 22 78 13 15 13 5

73 30 113 42 21 32 18 93 24 16 14 13 26 97 18 43 16 20 81 22 21 13 16 9 186 13 106 7 16 21 3

56 24 87 31 9 28 19 81 33 6 16 9 17 89 23 32 14 20 104 13 26 8 7 50 135 9 71 6 14 11 3

60 32 115 26 14 62 13 95 27 16 20 11 21 62 9 22 15 16 88 16 24 11 9 28 167 7 74 22 19 17 5

67 28 103 32 19 39 13 82 23 7 18 16 18 46 4 14 13 15 84 4 39 11 10 20 160 5 88 15 16 12 9

46 32 106 27 29 33 17 106 17 19 25 16 29 76 15 29 12 20 60 11 15 13 12 9 174 16 68 23 17 25 9

42 19 152 50 28 59 15 78 24 8 18 11 17 68 11 34 11 12 71 8 27 13 12 11 172 19 79 22 11 11 9

36 28 131 45 26 42 18 68 25 5 15 7 16 57 17 25 4 11 61 5 18 13 9 16 155 16 69 22 8 18 9

33 23 127 34 33 46 14 89 34 10 14 11 20 70 6 40 16 8 67 7 22 11 10 17 135 13 41 21 7 13 14

Příloha 10. Absolutní počty mravnostní trestné činnost v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

12 114

21 109

25 130

14 127

20 109

21 81

23 104

15 105

16 85

21 111

13 95

26 114

43 20 26 25 69 23 11 13 22 288 25 28 79 22 23

56 8 25 20 67 24 9 15 19 302 27 24 74 32 22

13 45 15 43 14 56 14 13 16 13 316 37 36 95 36 27

12 47 16 30 22 70 17 4 29 20 239 24 19 69 33 17

7 50 10 21 21 69 11 14 30 14 294 23 27 79 36 23

10 44 8 11 8 58 12 11 18 17 232 29 18 71 23 20

8 44 17 25 10 51 13 10 16 12 233 29 24 52 28 22

29 33 9 23 11 70 15 19 16 20 219 21 23 58 16 23

7 35 8 20 15 59 7 12 25 15 279 26 30 79 29 15

7 45 10 30 19 57 10 7 12 28 260 22 30 64 27 28

6 44 14 20 11 58 9 14 16 19 274 34 28 66 30 23

10 36 10 24 34 43 10 1 16 16 237 28 24 62 19 28

111

123

85

77

106

71

78

78

100

89

93

76

–

–

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 11. Mravnostní trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno

1994

1995 2 2 2 2 1 3

1996 2 3 4 4 1 6

1997 2 3 4 1 12 4

1998 2 2 2 1 2 3

1999 3 5 4 1 2 2

2000 2 3 3 1 4 4

2001 2 1 2 1 3 2

2002 2 2 2 1 2 3

2003 2 2 2 3 2 3

2004 2 2 1 1 1 3

2005 2 3 1 1 2 1

2 2 2 1 2 2

Příloha 11. Mravnostní trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj

1 4 2 3 2 1 3 3 1 3 3 3 2 2 5 2 3 2 3 1 2 1 2 1 3 5 7 4 3 3

2 6 3 3 7 3 2 1 2 2 2 5 2 1 2 1 1 2 3 2 2 1 1 2 2 4 7 3 4 3

3 5 13 2 5 2 2 1 1 2 2 4 4 1 3 2 1 2 4 3 2 0 1 2 3 4 3 4 3 3

1 1 3 1 1 2 3 1 1 2 2 4 2 1 1 2 2 2 4 2 2 1 1 2 4 4 6 2 4 3

2 1 2 2 1 4 27 2 2 3 2 3 4 2 1 4 2 3 4 5 3 1 1 4 6 3 4 2 3 3

2 2 7 7 2 2 3 1 2 3 2 6 2 1 3 5 1 2 2 2 2 2 0 2 4 3 4 2 4 3

1 2 3 1 0 1 2 2 1 2 1 3 2 2 2 3 1 2 2 3 2 1 3 1 3 3 4 2 3 3

1 2 2 1 1 3 2 1 2 2 3 6 2 1 1 2 1 2 5 1 2 2 1 3 3 3 5 3 3 3

1 1 2 4 2 3 2 2 1 2 3 3 2 2 3 2 2 2 2 1 2 1 2 1 4 3 4 1 3 3

2 0 2 1 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 5 1 1 2 1 2 2 3 4 3 3 2

1 2 1 1 2 2 1 1 2 2 2 2 2 1 1 2 1 2 2 3 2 1 2 4 3 2 3 2 2 3

2 1 2 1 1 1 1 2 1 2 1 4 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 3 4 4 3 4 2

Příloha 11. Mravnostní trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko

3 3 1 2 3 5 2 2 3 2 2 2 2 2 3 1 1 3 2 2 2 4 2 1 1 2 1 2 1 2 2

2 5 2 2 4 5 3 3 4 3 2 2 2 2 4 1 1 2 2 1 3 2 1 1 1 2 1 1 2 2 1

2 3 2 2 3 5 2 2 5 1 2 2 2 3 1 2 1 3 2 3 4 1 2 1 0 1 2 1 1 2 1

2 2 2 2 2 4 3 2 4 1 3 1 2 1 2 2 2 2 2 2 3 1 0 1 2 2 1 1 2 1 2

2 3 2 2 3 6 3 3 4 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 2 3 2 1 2 2 2 2 1 1 2 1

3 4 2 2 3 4 2 2 3 1 2 3 1 2 1 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 2 1 1 4 1 1

3 3 2 2 2 5 3 3 2 2 4 2 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 1

2 3 3 1 3 5 2 2 3 2 2 2 1 1 1 2 2 1 1 0 1 1 1 2 0 4 2 1 2 1 0

3 4 2 2 3 4 3 2 3 3 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1

2 3 1 2 3 3 2 4 5 3 4 2 1 2 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 2 1 1 2 2

3 4 3 3 3 3 2 3 4 3 3 2 1 2 1 1 1 1 1 2 2 0 1 1 1 2 2 1 1 1 1

2 3 3 2 3 3 2 3 3 4 3 2 2 2 1 1 1 2 1 1 2 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1

Příloha 11. Mravnostní trestná činnost na 10 000 obyvatel v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

2 1 1 2 1 1 2

3 1 1 1 1 2 2

3 2 1 2 1 2 2

2 1 1 1 1 1 2

3 0 1 1 0 2 2

2 0 1 1 0 2 1

2 1 2 1 1 2 2

2 1 1 1 1 1 2

2 1 1 2 1 1 1

2 1 1 1 1 2 2

2 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 2 2 2

2 2 2 2 1 2 1 1 1 2 2 1 3 1 1

2 1 2 1 1 2 1 1 1 2 3 1 3 2 1

3 2 1 3 1 1 1 1 1 1 2 3 2 3 2 1

3 2 1 2 2 1 2 0 2 1 2 2 1 2 2 1

2 2 1 2 2 1 1 1 2 1 2 2 1 3 2 1

2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 1 3 1 1

2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 3 1 2 2 1

7 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 1 1

2 2 1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 1 3 2 1

2 2 1 2 2 1 1 0 1 1 2 2 1 2 2 2

1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 1 2 2 1

2 2 1 2 3 1 1 0 1 1 2 3 1 2 1 2

3

4

3

2

3

2

2

2

3

3

3

2

–

–

Zdroje: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR.; Malý lexikon obcí 1995–2006. Praha: Český statistický úřad.; vlastní výpočty

Příloha 12. Statistický výkaz okresu Olomouc za rok 1994 Zpracováno: 22.12.2005 Policejní prezidium ČR

Statistický výkaz č. 1 - kriminalita za období od

Kraj:

SEVEROMORAVSKÝ

Okres:

OLOMOUC

1.1.1994 do 31.12.1994

Strana č.: 1 Počet listů: 4 Objasněno

Stíháno, vyšetřováno osob

Spácháno Zjištěno

Tj. %

Počet TSK

Dodatečně

Alkohol

Recidivisté

Děti

Mladiství

Celkem

Recidivisté

Děti

Škody v tis. Kč

Mladiství

Název

Celkem

Zajištěno

101

Vraždy loupežné

1

1

100,00

0

0

1

0

0

2

1

0

0

1

0

102

Vraždy sexuální

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

103

Vraždy motiv. osob. vztahy

9

9

100,00

0

6

2

0

0

10

3

0

0

0

0

104

Vraždy na objednávku

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

105

Vraždy novorozence matkou

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

106

Vraždy ostatní

3

2

66,67

0

0

1

0

0

2

1

0

0

0

0

13

12

92,31

0

6

4

0

0

14

5

0

0

1

0

101-106

Vraždy celkem:

111

Usmrcení lidského plodu-§227

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

112

Usmrcení lidského plodu-§228

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

121

Opuštění dítěte

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

122

Únos

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

131

Loupeže

127

37

29,13

3

10

16

8

9

57

13

8

12

4 781

10

132

Loupeže na finančních institut.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

141

Násilí na veř. čin. mimo pol.

14

12

85,71

0

5

5

0

0

13

6

0

0

0

0

Příloha 12. Statistický výkaz okresu Olomouc za rok 1994 – pokračování 143

Násilí na veř. čin. - obec. pol.

151

Úmyslné ublížení na zdraví

161 171

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

227

161

70,93

10

50

45

5

6

186

40

9

7

94

0

Rvačky

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Násilí a vyhrož. proti skup. ob.

4

2

50,00

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

172

Braní rukojmí

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

173

Nebezpečné vyhrožování

25

21

84,00

1

10

7

0

2

22

4

0

2

14

0

181

Vydírání

30

20

66,67

0

1

8

0

2

22

6

0

2

682

0

182

Omez. a zbavení os. svobody

11

4

36,36

0

2

4

0

0

4

4

0

0

0

0

183

30

22

73,33

0

6

6

0

0

23

4

0

0

16

0

184

Porušování domovní svobody Neopr.zás.do práva domu, bytu...

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

185

Týrání svěřené osoby

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

187

Omezování svobody vyznání

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

188

Útisk

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

189

Porušování svob.sdruž. a shrom.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

190

Ostatní násilné trestné činy

2

1

50,00

0

0

1

0

0

2

1

0

0

0

0

512

320

62,50

14

102

106

13

20

379

96

17

25

5 588

10

26

21

80,77

0

8

7

0

0

24

8

0

0

1

0

101-190

Násilné činy celkem:

201

Znásilnění

211

Pohlavní zneužívání v závislosti

2

2

100,00

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

212

6

3

50,00

0

1

1

2

0

3

1

2

0

0

0

213

Pohlavní zneužívání ostatní Komerč.forma sex.zneuž.v závisl.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

214

Komerč.forma sex.zneuž. ostatní

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

231

Ostatní pohlavní úchylky

9

6

66,67

0

2

3

0

1

7

3

0

1

0

0

241

Ohrožování mravnosti

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

251

Ohrožování pohlavní nemocí

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

252

Ublíženi na zdraví pohl. nem.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

253

Ubl. na zdr. pohl. nem. z nedb.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Kuplířství

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

280

Soulož mezi příbuznými

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

281

Obchodování se ženami

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

290

Ostatní mravnostní trestné činy

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

43

32

74,42

0

11

11

2

1

36

12

2

1

1

0

201-290

Mravnostní činy celkem:

311

Krádeže vloupáním do obch.

255

57

22,35

8

6

39

6

19

56

29

1

9

9 413

322

312

Krádeže vloup. do výkl. skříní

56

9

16,07

2

3

5

0

2

8

3

0

1

855

25

321

Kr. vl. do restaurací a hostinců

172

30

17,44

4

4

18

1

13

26

8

0

9

3 157

17

322

Kr. vl. do ubytovacích objektů

22

4

18,18

0

0

4

0

1

4

3

0

3

447

0

323

Krádeže vloupáním do kiosků

93

22

23,66

2

1

15

1

9

25

9

3

4

841

0

324

Kr. vl. do jíd.záv.kuch.strav.zař.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

331

Kr. vl. do obj. st. um. př.-ne 332

12

2

16,67

0

0

0

0

1

1

1

0

0

530

0

332

Kr. vl. do kult. objektů - ne 331

12

2

16,67

0

0

2

0

0

1

1

0

0

622

0

341

Kr. vl. do pokl. a panc. skříní

31

6

19,35

1

0

6

1

1

2

2

0

0

3 179

150

350

Kr. vl. do výpočet. středisek

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

351

Krádeže vloupáním do škol

59

11

18,64

4

0

8

2

3

15

8

3

1

772

1

371

Krádeže vloupáním do bytů

299

73

24,41

8

3

49

4

21

64

34

4

9

10 149

644

372

Kr. vl. do vík. chat soukr. osob

326

81

24,85

5

1

75

4

5

29

16

1

3

3 387

28

373

Kr. vl. do rodinných domků

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

390

Kr. vl. do ostatních objektů

1 517

162

10,68

21

9

98

20

44

145

46

22

27

1 413 873

342

Krádeže vloupáním celkem:

2 854

459

16,08

55

27

319

39

119

376

160

34

66

1 447 225

1 529

253

64

25,30

26

3

81

2

2

19

6

2

2

514

10

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

103

11

10,68

0

2

5

1

1

8

2

1

1

594

10

311-390 411

Krádeže kapesní

412

Krádeže při pohlavním styku

413

Krádeže jiné na osobách

421

Krádeže mezi zaměst. na prac.

6

5

83,33

0

0

1

0

0

5

1

0

0

47

29

431

Krádeže mot. voz. dvoustopých

556

110

19,78

15

23

30

6

44

128

24

2

44

116 940

11 495


Krádeže mot. voz. jednostop.

433

Krádeže věcí z automobilů

434

Krádeže součástek mot. voz.

435

Krádeže jízdních kol

441

Krádeže domácího zvířectva

451

Krádeže v bytech

461 462

105

24

22,86

0

5

9

3

9

21

7

0

9

911

75

1 475

266

18,03

25

6

86

28

168

99

43

14

29

14 994

134

61

6

9,84

1

0

1

1

1

5

1

0

0

356

23

1 318

186

14,11

11

18

113

10

31

124

42

6

26

8 264

299

34

8

23,53

0

3

5

0

1

8

3

0

1

229

31

169

76

44,97

2

8

24

6

10

79

23

6

8

2 302

113

Kr. věcí na nádražích

8

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

30

2

Kr. věcí během jízdy v DP

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

471

Kr. v obj. se starož. a um. před.

7

2

28,57

0

0

2

0

0

2

2

0

0

198

0

480

Krádeže v jiných objektech

659

122

18,51

9

16

73

16

15

131

56

14

14

29 024

393

490

Krádeže ostatní

197

31

15,74

3

3

14

1

2

29

10

0

2

3 066

51

4 951

911

18,40

92

87

444

74

284

658

220

45

136

177 469

12 665

218

157

72,02

7

0

37

1

5

79

15

1

3

50 520

765

1

1

100,00

0

0

1

0

1

2

1

0

1

0

0

411-490

Krádeže prosté celkem:

511

Podvod

513

Provoz nepoc. her a sázek

521

Zpronevěra

27

20

74,07

2

0

5

0

0

13

1

0

0

1 714

374

588

Zatajení věci

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

589

Poškozování cizí věci

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

590

Ostatní majetkové trestné činy

217

49

22,58

2

17

20

4

5

43

10

9

0

1 717

22

8 268

1 597

19,32

158

131

826

118

414

1 171

407

89

206

1 678 645

15 355

24

19

79,17

1

13

9

0

2

29

8

0

2

30

0

311-590

Majetkové činy celkem:

611

Výtržnictví

612

Výtrž. na sport. a veřej. akcích

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

613

Sprejerství

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

630

Podáv. anabol. látek mládeži

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

631

Ohrož. mravní vých. mládeže

5

4

80,00

2

1

0

0

0

6

0

0

0

0

0

632

Podávání alk. nápojů mládeži

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

633

Obchodování s dětmi

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Nedovolené překročení st. hr.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

635

Ned.výr. a d.psych.l. a jedů pro J

5

5

100,00

0

0

1

0

3

9

1

0

3

0

500

636

Šíření toxikománie

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

637

Zneuž. pravomoci veř. činitele

8

7

87,50

0

0

0

0

0

7

0

0

0

1

0

638

Nedov. výr.a drž.rad. Mat.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

639

Neoprávněné nakl. s os. údaji

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

651

Požáry

18

4

22,22

0

0

1

2

1

8

1

4

1

1 031

0

652

Výbuchy

1

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

662

Nedovolené ozbrojování

14

14

100,00

0

3

3

0

0

15

4

0

0

0

0

663

Maření výkonu úředního rozh.

20

16

80,00

0

6

5

0

0

13

5

0

0

5

0

664

Překup. a přechov. - podílnictví

45

44

97,78

0

0

9

3

1

37

7

1

1

0

514

665

Ohrožení živitního prostředí

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

611-665

Ostatní krim. činy celkem:

140

113

80,71

3

23

28

5

7

124

26

5

7

1 067

1 014

1

1

100,00

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

721

Nadržování

731

Dopr. nehody silniční

182

163

89,56

4

28

8

0

4

173

9

0

4

4 917

0

732

Dopr. nehody letecké

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

733

Dopr. nehody vodní

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

741

Železniční nehody

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

742

Nehody kombinované - žel.-sil.

3

3

100,00

0

0

0

0

0

4

0

0

0

132

0

750

Ublíž. na zdr. z nedbal.-prac.úr.

7

6

85,71

0

0

0

0

1

6

0

0

1

0

0

751

Ublíž. na zdr. z nedbal.-ostatní

7

5

71,43

0

1

0

0

0

5

0

0

0

0

0

762

Poškozování věřitele

1

1

100,00

0

0

0

0

0

1

0

0

0

174

0

763

Zvýhodňování věřitele

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

771

Ohrožení pod vl. náv. l., opilství

772

Zanedbání povinné výživy

781

Ohrožení bezp. VDP, civ. pl.

3

3

100,00

0

3

1

0

0

3

1

0

0

32

0

164

129

78,66

0

0

59

0

0

132

58

0

0

0

0

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Sdělení nepravdivé informace

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

783

Zavlečení VDP do ciziny

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

784

Týrání zvířat

785

Šíření poplašné zprávy

786

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zločinné spolčení

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

787

Hanobení nár., přesvědč. a rasy

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

788

Podněcování k nár. a ras. nenáv.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

789

Podpora a propagace hnutí

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

790

Ostatní trestná činnost

47

40

85,11

2

13

14

0

1

37

12

0

1

73

0

425

351

82,59

6

45

82

0

6

362

80

0

6

5 328

0

721-790

Zbývající kriminalita celkem:

801

Tr.č. proti př. o nekalé soutěži

5

5

100,00

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

803

Neoprávněné podnikání

2

2

100,00

0

0

0

0

0

5

0

0

0

1 248

1 000

805

Zatajení věci

1

1

100,00

0

0

0

0

0

1

0

0

0

11

0

806

Poškozování spotřebitele

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

807

Pašování a krácení cla

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

808

Zkresl. údajů o stavu hosp.a jm.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

809

Poruš. závaz. práv. hosp. styku

1

1

100,00

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

811

Poruš. pov. při správě ciz. maj.

1

1

100,00

0

0

0

0

0

1

0

0

0

96

0

812

Krádež

33

30

90,91

0

1

5

0

2

30

3

0

1

477

73

813

Neoprávněné užívání cizí věci

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

814

Pošk. cizí věci

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

815

Podv. proti soc. zab. a nem. p.

1

1

100,00

0

0

0

0

0

1

0

0

0

13

0

816

Ochrana měny

33

6

18,18

0

0

3

0

0

10

2

0

0

3 006

0

817

Padělání známek a kolků

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

818

Ohož. deviz. hospodářství

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

819

Krácení daně

6

5

83,33

0

0

1

0

0

8

1

0

0

7 568

0

820

Zneuž. pravomoci veř. činitele

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Úplatkářství - přijímání úplatku

2

2

100,00

0

0

1

0

0

3

1

0

0

0

0

822

Poškozování věřitele

3

3

100,00

0

0

0

0

0

2

0

0

0

340

0

823

Paděl. a pozměň. veř. listiny

10

8

80,00

0

0

1

0

3

7

1

0

2

1

0

825

Ohrožování zdraví závad. potr.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

826

Vystavení neprav. potvrzení

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

827

Neoprávněné užívání mot. voz.

1

1

100,00

0

1

0

0

0

1

0

0

0

40

0

828

Poruš. tajemství doprav. zpráv

829

Zpronevěra

830

Podvod

831

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

49

45

91,84

0

0

6

0

0

34

4

0

0

23 626

62

125

114

91,20

0

0

19

0

0

40

10

0

0

61 167

0

Plet. při veř. soutěži a dražbě

1

1

100,00

0

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

832

Poruš. př. o nakl. s k. zb. a t.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

833

Zneuž. informací v obch. styku

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

834

Provoz. nepoctivých her a sáz.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

835

Poruš. předp. o nálepkách

1

1

100,00

0

0

0

0

0

1

0

0

0

20

20

836

Neoprávněné nakl. s os. údaji

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

837

Ostatní tr. činy proti měně

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

838

Neoprávněné držení plat. karty

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

839

Por. př. o zahr. ob. s voj. mat.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

840

Rozkr. přepr. zás. - železnič.

1

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

841

Rozkr. přepr. zás. - poštovních

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

842

Rozkr. přepr. zás. - silničních

7

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

198

0

843

Rozkr. přepr. zás. - leteckých

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

844

Rozkr. přepr. zás. - lodních

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

845

Maření úkolu veř.činitele z nedb.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

846

Úplatkářství - podplácení

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

847

Úplatkářství - nepřímé

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Zvýhodňování věřitele

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

849

Pletichy při řízení konk. a vyr.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

850

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

851

Ohrožení život. prostředí - úmysl. Ohrožení život. prostředí nedbal

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

852

Předlužení

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

855

Nedovolená výr.rad.mat.

860

Podílnictví

861

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

13

13

100,00

0

0

1

0

0

13

1

0

0

0

0

Por. práv k ochranné známce

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

862

Por. průmyslových práv

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

863

Por. autorského práva

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

864

Zastření původu věci

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

865

Pošk. a zneuž. záz. na nos. infor.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

866

Provoz. nepoctivých her a sáz.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

870

Havárie a provozní poruchy

8

7

87,50

1

0

3

0

0

11

3

0

0

127

0

880

Pojistný podvod

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

881

Úvěrový podvod

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

885

Nesplnění ozn. povin. v daň. říz.

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

886

Neodved. daně pojist. a přísp. ..

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

890

Ostatní hosp. trestné činy

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

304

247

81,25

1

3

41

0

5

174

27

0

3

97 942

1 155

71

71

100,00

0

4

9

0

0

68

9

0

0

2

0

1

1

100,00

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

801-890 901 902

Hospodářské činy celkem: Vojenské trestné činy Trestné činy proti ústav. zřízení

101-664

Obecná kriminalita celkem:

8 963

2 062

23,01

175

267

971

138

442

1 710

541

113

239

1 685 301

16 379

101-902

CELKOVÁ KRIMINALITA:

9 764

2 732

27,98

182

319

1 104

138

453

2 314

657

113

248

1 788 573

17 534

31

6

19,35

0

0

4

0

1

4

4

0

0

1 350

0

SOUČTOVÉ ŘÁDKY: >>

Kult. objekty - TSK 331,332,471

Příloha 12. Statistický výkaz okresu Olomouc za rok 1994 – pokračování >>

Drogy - TSK 635,641,642

24

9

37,50

0

0

2

2

4

17

2

4

4

1 031

500

>>

Úplatkářství - TSK 821,846,847

0

0

0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

>>

Pošk.věř. HK - TSK 822,848,849

2

2

100,00

0

0

1

0

0

3

1

0

0

0

0

30

22

73,33

0

6

6

0

0

23

4

0

0

16

0

217

49

22,58

2

17

20

4

5

43

10

9

0

1 717

22

183-184

Por.dom.svob. - TSK 183,184

588-590

Ost. maj. TČ - TSK 588,589,590

>>

8

7

87,50

0

0

0

0

0

7

0

0

0

1

0

127

37

29,13

3

10

16

8

9

57

13

8

12

4 781

10

>>

Loupeže - TSK 131 až 132 Kr.vl. do pohost.zař-TSK 321,324

172

30

17,44

4

4

18

1

13

26

8

0

9

3 157

17

>>

Kr.vl. do bytů - TSK 371, 373

299

73

24,41

8

3

49

4

21

64

34

4

9

10 149

644

24

19

79,17

1

13

9

0

2

29

8

0

2

30

0

131-132

611-612

Zneuž.prav.veř.čin.TSK 637,640

Výtržnictví - TSK 611, 612


Příloha 13. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1995

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 14. Počet trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1996












Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 22. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1995


Příloha 23. Počet hospodářských trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1996












Příloha 31. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1995

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 32. Počet majetkových trestných činů na 1 000 obyvatel, rok 1996












Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 40. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1995


Příloha 41. Počet násilných trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1996












Příloha 49. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1995

Zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality. Praha: Policejní prezidium ČR. Příloha 50. Počet mravnostních trestných činů na 10 000 obyvatel, rok 1996













Příloha 58. Počet cizinců na území ČR v období 1996–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

199 151 61 203 22 413 863 851 2 413 982 725 2 399 4 520 1 136 3 496 2 843 1 295 890 9 175 3 741 1 084 712 543 772 1 154 1 169 8 670 745 939 3 631 640

210 111 59 021 26 640 1 125 1 268 2 404 1 053 866 3 856 5 599 1 208 4 097 2 920 1 469 775 9 178 3 530 1 092 765 713 691 1 174 1 213 8 811 898 962 3 523 581

220 187 57 204 31 866 1 319 1 248 3 249 1 640 837 3 956 6 247 1 389 5 876 3 373 1 718 1 014 9 835 3 708 1 393 802 676 718 1 402 1 136 9 005 805 1 071 3 584 801

228 862 65 161 35 656 1 483 1 379 5 232 1 702 1 064 4 795 5 980 1 657 5 546 3 750 1 888 1 180 10 036 3 216 1 477 833 698 774 2 161 877 10 144 828 1 049 3 850 974

200 951 57 583 26 993 1 278 1 048 3 649 1 099 773 3 251 5 648 1 561 3 840 2 531 1 439 876 8 088 2 753 1 475 832 578 663 1 192 595 8 913 748 1 006 3 045 821

210 794 61 477 26 418 1 249 1 163 3 355 1 358 1 026 2 654 5 402 1 648 3 472 2 750 1 563 778 7 920 2 673 1 561 834 556 648 1 041 607 9 785 886 1 111 3 379 871

231 608 70 978 27 038 1 297 1 291 3 415 1 324 1 016 2 761 5 073 1 853 3 433 3 047 1 664 864 8 698 2 954 1 618 919 590 750 1 215 652 10 815 904 1 161 3 900 952

240 421 69 115 29 847 1 359 1 598 3 843 1 599 1 146 3 022 5 594 2 170 3 657 3 251 1 634 974 9 660 3 243 1 717 1 084 631 830 1 450 705 12 687 932 1 258 4 947 1 044

254 294 77 922 31 127 1 420 2 006 4 064 1 615 1 104 3 403 4 580 2 382 4 050 3 599 1 880 1 024 9 954 2 826 1 929 1 212 689 964 1 608 726 12 530 982 1 337 5 062 965

278 312 89 997 35 304 1 324 2 320 4 178 1 933 1 365 4 085 5 736 2 499 4 360 4 357 2 050 1 097 10 595 3 075 2 123 1 261 754 961 1 543 878 13 206 1 054 1 481 5 357 958

Příloha 58. Počet cizinců na území ČR v období 1996–2005 (k 31. 12.) – pokračování Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy

805 414 1 496 7 670 2 846 3 244 1 580 13 985 1 962 2 295 1 944 1 072 2 820 1 860 2 032 8 446 2 019 1 668 3 819 940 8 418 2 529 974 1 991 1 061 1 863 5 335 377 2 438 753

824 643 1 380 8 292 3 324 3 578 1 390 15 013 2 028 2 554 2 067 939 2 874 2 559 1 992 9 860 2 439 1 696 4 643 1 082 9 070 2 378 1 108 2 495 1 147 1 942 6 259 545 2 905 897

891 828 1 025 8 565 3 374 3 594 1 597 17 540 2 522 2 795 2 893 1 093 2 698 3 203 2 336 9 559 1 936 1 781 4 477 1 365 9 208 2 524 1 052 2 411 1 050 2 171 6 536 1 041 2 471 960

1 175 829 1 439 10 486 3 920 4 708 1 858 16 996 2 715 2 723 1 895 1 125 1 913 3 434 3 191 8 925 1 926 1 685 3 979 1 335 8 543 2 522 951 2 226 889 1 955 5 805 1 110 1 939 798

980 595 1 718 10 439 3 871 4 787 1 781 14 427 2 437 2 363 1 230 1 105 1 710 2 827 2 755 8 794 1 754 1 865 3 917 1 258 8 117 2 459 915 1 998 782 1 963 5 648 691 1 734 862

846 783 1 909 11 944 4 319 5 955 1 670 14 830 2 488 2 381 1 357 1 051 1 662 2 951 2 940 8 861 1 588 1 999 3 938 1 336 8 603 2 802 880 2 172 799 1 950 6 375 904 2 637 920

851 763 2 284 13 198 4 855 6 600 1 743 16 180 2 692 2 729 1 341 1 032 1 697 3 229 3 460 9 069 1 648 2 330 3 796 1 295 9 386 3 093 985 2 202 968 2 138 6 623 1 086 2 344 1 085

1 121 759 2 626 13 563 5 376 6 612 1 575 16 883 2 814 2 633 1 899 1 157 1 686 3 271 3 423 9 849 1 717 2 362 4 412 1 358 9 269 3 032 1 011 2 246 859 2 121 5 807 1 204 1 759 967

985 912 2 287 14 729 5 831 7 559 1 339 19 731 3 389 2 967 2 711 1 314 1 712 3 783 3 855 10 672 2 054 2 315 4 903 1 400 9 852 3 195 1 131 2 224 902 2 400 5 863 1 216 1 750 942

1 035 944 2 377 14 437 5 823 7 185 1 429 22 130 3 692 3 334 3 631 1 341 2 109 3 912 4 111 11 675 2 217 2 510 5 518 1 430 11 294 3 700 1 346 2 294 1 155 2 799 6 418 1 109 2 314 1 018

Příloha 58. Počet cizinců na území ČR v období 1996–2005 (k 31. 12.) – pokračování Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín

1 767 3 739 465 818 687 994 775 14 723 1 141 6 967 1 255 1 478 2 427 620 835 6 037 323 2 704 910 1 077 1 023 6 558 730 1 717 1 630 2 481 22 779 710 3 722 8 067 1 233

1 912 4 756 661 800 724 1 652 919 17 287 1 223 8 106 1 591 1 867 2 673 792 1 035 5 806 377 2 416 1 032 1 003 978 6 878 775 1 887 1 627 2 589 23 240 738 3 786 8 467 1 357

2 064 4 863 705 991 704 1 515 948 18 764 1 278 9 189 1 924 2 003 2 524 871 975 6 872 445 2 698 1 144 1 528 1 057 7 128 806 2 060 1 613 2 649 23 242 776 3 819 8 180 1 174

1 958 4 594 584 934 721 1 350 1 005 18 945 1 138 9 149 2 238 2 017 2 368 999 1 036 6 624 443 2 597 998 1 552 1 034 6 504 780 1 587 1 664 2 473 20 443 714 3 376 6 366 1 537

2 361 4 198 520 1 088 674 953 963 16 813 1 055 8 373 1 935 1 671 2 063 742 974 6 197 376 2 639 927 1 222 1 033 7 057 656 1 488 2 256 2 657 17 684 653 2 929 5 594 1 386

1 914 4 748 650 1 324 907 946 921 17 756 1 064 9 127 2 098 1 571 2 026 883 987 6 182 382 2 753 988 1 114 945 7 714 676 1 496 2 686 2 856 18 181 661 2 893 5 861 1 351

2 108 5 246 747 1 472 1 033 1 085 909 20 039 1 151 10 673 2 429 1 666 2 099 973 1 048 6 910 422 3 046 1 116 1 278 1 048 8 262 769 1 485 2 536 3 472 19 166 688 2 916 6 297 1 430

1 877 5 961 876 1 689 1 120 1 251 1 025 22 668 1 404 11 773 3 371 1 763 2 065 1 138 1 154 7 038 447 3 150 1 193 1 276 972 8 115 847 1 722 2 551 2 995 19 959 730 2 974 6 460 1 479

1 955 5 883 1 041 1 445 988 1 453 956 23 913 1 331 12 284 4 803 1 618 1 382 1 306 1 189 7 103 486 3 082 1 178 1 367 990 6 374 840 1 530 1 620 2 384 18 327 682 2 330 6 082 1 207

1 977 6 160 1 256 1 526 1 131 1 413 834 24 234 1 433 12 365 5 284 1 585 1 237 1 004 1 326 7 497 546 3 267 1 193 1 469 1 022 5 926 804 1 708 1 215 2 199 19 337 678 2 275 6 800 1 271

Příloha 58. Počet cizinců na území ČR v období 1996–2005 (k 31. 12.) – pokračování Opava Ostrava-město

884

1 007

993

896

836

840

941

917

944

974

8 163

7 885

8 300

7 554

6 286

6 575

6 894

7 399

7 084

7 339

Zdroj: databáze Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR Příloha 59. Registrovaná míra nezaměstnanosti (v %) na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

1994 3,2 0,3 2,9 1,8 2,1 4,9 4,1 3,2 2,9 1,6 4,3 0,7 0,6 4,1 2,6 2,2 1,5 3,5 1,8 2,8 2,5 3,7 1,7

1995 2,9 0,3 2,6 1,7 2,0 4,6 3,9 3,0 2,3 1,3 3,4 0,6 0,5 3,8 2,8 2,0 1,4 3,1 1,1 2,8 3,1 2,7 1,5

1996 3,5 0,4 3,0 1,9 2,2 5,1 4,4 4,0 2,9 1,4 4,0 0,5 0,6 4,3 3,3 2,5 1,7 3,6 1,5 3,4 4,0 3,6 2,1

1997 5,2 0,9 4,6 2,5 3,4 9,2 6,1 6,6 3,9 2,1 5,8 0,7 1,1 6,1 5,1 4,0 2,8 6,3 2,7 5,2 5,5 5,4 3,2

1998 7,5 2,3 6,1 3,5 4,4 8,7 8,5 9,3 5,9 2,8 8,4 1,6 2,2 8,6 7,5 5,8 4,2 8,5 4,8 7,3 6,9 6,6 5,5

1999 9,4 3,5 7,5 4,1 5,6 10,2 10,9 11,3 8,5 4,5 9,7 2,5 3,1 9,0 8,9 6,7 4,9 9,5 5,9 7,9 7,7 7,7 6,7

2000 8,8 3,4 6,8 3,5 5,0 9,8 9,8 11,3 7,4 3,2 8,9 3,0 2,8 8,3 8,6 5,8 4,4 8,7 4,9 7,6 6,0 6,6 5,6

2001 8,9 3,4 6,8 3,5 4,8 9,5 9,7 11,3 7,0 4,0 9,0 2,9 2,5 8,7 7,5 6,0 4,6 8,7 5,6 7,6 6,8 6,8 5,3

2002 9,8 3,7 7,2 3,9 5,6 10,2 9,9 12,6 7,8 4,6 9,2 3,6 2,8 8,5 7,7 6,7 4,7 10,4 6,7 8,4 7,3 7,4 5,7

2003 10,3 4,0 7,4 4,7 5,5 9,9 10,2 11,9 8,7 5,2 9,1 3,8 3,0 9,0 7,9 7,0 4,8 10,7 7,1 8,4 7,0 8,1 6,4

2004 9,5 3,6 6,8 4,7 5,6 8,9 9,1 10,2 8,2 4,4 9,0 3,5 2,9 8,6 7,3 6,6 4,1 10,2 7,5 8,3 7,1 7,5 5,9

2005 8,9 3,3 6,3 4,6 5,0 8,4 7,9 9,4 8,1 3,8 8,7 2,5 2,6 7,9 6,7 6,7 4,6 10,1 7,4 8,5 6,4 7,3 6,2

Příloha 59. Registrovaná míra nezaměstnanosti (v %) na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

2,6 1,3 2,9 2,9 1,0 1,8 3,6 4,1 1,7 1,1 0,9 3,4 5,2 5,5 6,1 3,8 6,9 5,4 6,1 3,1 2,4 3,1 0,9 3,0 1,7 2,2 1,9 2,7 2,2 2,1 2,6

2,2 1,1 2,5 2,6 0,7 1,6 2,8 3,5 2,1 1,8 1,4 3,4 5,8 5,8 6,4 4,5 7,1 7,3 6,5 3,3 2,5 2,8 1,0 3,3 1,9 2,0 1,7 2,3 1,8 1,8 2,5

2,6 1,2 2,7 3,1 1,3 2,0 3,6 4,2 2,7 2,7 2,0 3,7 7,1 7,6 7,7 5,4 8,2 9,4 7,1 4,5 3,0 3,2 1,2 4,3 2,3 2,6 2,5 2,9 2,3 2,4 3,0

4,2 2,7 3,9 4,9 2,5 3,7 5,0 6,5 4,6 4,2 3,9 6,0 10,0 9,3 12,1 8,9 11,3 12,4 10,0 6,8 5,2 5,1 3,2 6,8 4,2 4,0 4,1 4,8 3,3 4,1 4,1

6,1 4,6 5,9 6,7 4,6 5,6 6,3 8,2 6,9 5,7 6,4 8,6 13,2 11,9 14,8 11,8 15,5 15,6 13,2 10,5 7,0 7,1 5,1 8,4 6,0 6,1 6,4 6,7 5,2 6,2 5,8

7,4 5,8 6,5 8,3 6,1 7,0 9,0 8,7 9,0 7,3 9,1 10,5 15,9 14,1 17,9 13,4 17,5 20,0 15,7 13,7 7,8 8,2 5,9 8,6 7,5 7,5 8,6 7,7 6,5 6,8 7,5

6,5 4,2 6,2 7,3 4,8 5,7 7,9 8,5 8,0 5,7 8,2 9,9 16,2 13,6 16,9 13,6 17,1 21,5 17,0 14,1 6,4 6,7 4,9 7,3 6,1 5,9 6,5 5,8 5,3 5,1 6,1

6,5 4,6 6,4 7,2 4,9 5,7 7,5 8,8 8,7

7,1 6,1 7,4 7,4 5,2 6,4 7,5 9,2 10,1

5,4 9,4 10,9 15,8 13,5 16,4 12,4 17,2 21,3 16,6 14,1 7,4 7,6 6,2 8,3 6,5 6,3 6,1 6,0 5,8 5,6 7,6

7,2 10,2 12,5 17,1 15,2 17,7 13,2 18,6 21,7 18,2 15,3 8,7 9,2 8,2 9,2 7,4 7,3 6,6 8,0 6,7 6,0 9,3

7,6 6,8 8,4 7,6 5,4 6,9 8,3 10,2 10,6 8,3 10,3 13,1 17,9 15,6 18,7 14,4 18,9 23,5 19,9 14,9 9,5 10,0 8,2 10,5 8,1 7,9 6,9 8,7 7,7 6,8 9,7

6,7 6,5 8,5 6,2 4,9 5,9 7,1 9,0 10,8 8,8 10,4 13,2 15,9 14,9 16,5 13,0 15,1 22,7 16,6 12,0 8,2 8,9 7,1 8,7 7,4 7,7 6,7 9,6 7,6 6,7 8,6

6,4 6,5 8,6 5,5 4,7 5,8 6,8 8,6 10,3 8,1 10,1 12,7 15,4 15,1 15,5 12,2 13,2 21,3 16,8 13,4 7,7 8,0 6,6 8,2 7,4 7,3 6,3 8,4 7,7 6,2 8,5

Příloha 59. Registrovaná míra nezaměstnanosti (v %) na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

2,8 3,2 1,6 4,3 2,9 3,2 3,9 2,6 4,4 2,5 5,3 3,9 3,0 1,6 2,0 5,0 4,7 4,0 6,3 4,7 –

2,7 2,8 1,5 4,8 2,5 2,9 3,4 2,4 3,4 2,4 4,8 3,5 2,5 1,6 1,9 4,7 3,7 3,8 5,7 4,3 –

3,8 4,1 6,1 5,3 3,0 4,3 1,6 5,0 1,9

3,8 3,5 5,4 4,7 2,4 3,2 1,3 4,0 1,6

3,4 3,8 1,8 5,5 3,5 3,5 4,0 2,9 4,0 2,6 5,7 4,1 3,6 2,0 2,4 5,0 4,5 4,5 5,7 5,3 7,0 4,8 4,5 5,7 5,9 3,2 3,5 1,9 5,6 2,3

4,7 5,3 2,9 7,2 4,6 5,2 5,7 4,6 6,0 3,5 7,7 5,6 5,4 3,4 3,5 7,4 7,1 6,5 9,4 7,6 9,3 7,1 6,8 9,0 7,0 4,7 5,7 3,2 6,9 3,5

6,6 7,4 4,9 8,9 6,4 7,5 7,5 6,1 7,3 4,3 10,7 7,8 7,4 6,0 5,6 9,6 11,0 8,7 11,9 10,2 10,3 9,9 9,2 12,5 9,4 7,0 8,6 5,1 9,3 5,6

9,0 10,6 6,6 11,6 8,9 9,2 7,9 8,6 4,9 13,4 9,3 9,9 9,1 8,1 7,2 10,7 13,5 10,8 13,9 12,4 13,0 12,1 10,7 14,5 12,1 8,7 10,7 6,9 10,5 7,6

7,9 9,4 5,5 10,8 7,3 7,5 6,2 6,3 4,0 11,8 7,5 9,3 7,0 7,9 6,7 10,1 14,1 9,4 13,0 11,9 13,2 11,4 10,4 14,2 11,3 8,1 9,8 7,2 9,5 6,9

7,9 8,8 5,6 11,3 7,6 7,0 5,5 5,8 3,7 11,5 7,2 9,7 7,4 8,6 7,2 10,4 13,8 8,9 13,5 11,8 14,8 11,0 10,1 12,5 12,8 8,5 9,8 7,3 10,2 7,5

8,7 10,0 6,2 12,4 7,7 8,3 6,7 6,9 4,5 13,5 8,5 11,2 8,9 10,0 8,7 11,8 15,4 9,6 15,5 12,2 16,9 11,6 10,0 12,8 13,1 10,2 11,0 8,7 11,8 9,7

9,4 10,4 7,2 13,4 8,4 9,2 7,7 8,2 5,5 14,0 8,9 11,5 9,5 10,9 8,6 11,7 15,8 10,5 13,7 12,5 18,2 11,8 10,2 13,8 12,5 10,6 11,6 9,2 12,1 10,0

8,9 9,6 6,9 12,4 8,2 8,8 7,0 7,5 5,6 13,8 8,9 10,7 8,7 9,8 7,2 11,3 14,7 10,4 14,6 11,7 18,3 10,3 9,9 12,7 12,6 9,5 11,9 8,0 10,9 8,4

8,3 8,0 6,7 11,7 8,1 8,2 5,8 6,8 4,9 13,0 8,9 10,2 8,1 9,2 6,7 11,1 15,2 8,8 14,1 10,7 16,9 9,3 8,4 11,6 12,0 9,3 11,7 7,7 10,8 8,0

Příloha 59. Registrovaná míra nezaměstnanosti (v %) na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

6,0 6,9 5,5 6,7 7,5 4,1

5,1 5,8 4,1 6,6 5,9 3,3

5,7 6,5 4,7 7,7 5,6 3,7

7,8 8,7 7,2 10,4 6,9 5,8

11,4 11,4 11,4 13,8 9,5 8,8

14,9 15,6 14,8 18,2 12,2 10,8

15,1 17,2 14,1 18,0 12,4 10,7

15,1 16,5 13,8 18,0 12,8 11,3

15,9 16,7 14,5 19,6 13,4 11,7

16,8 18,2 15,0 20,4 15,0 12,2

15,7 17,5 14,3 19,6 12,6 11,3

14,2 15,9 12,0 18,6 10,9 11,5

Ostrava-město

5,6

4,8

5,4

7,5

12,0

15,9

16,6

16,2

17,2

18,4

16,7

14,8

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, správa služeb zaměstnanosti Příloha 60. Vysvětlivky k metodické změně v počítání registrované míry nezaměstnanosti 1. metodika platná do 30. června 2004 Registrovaná míra nezaměstnanosti se vypočítávala jako podíl počtu uchazečů k pracovní síle. Pracovní síla představovala počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnání podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil, dále jen VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí). Evidováni byli registrovaní, neumístění uchazeči o zaměstnání. Evidenci vedly úřady práce podle bydliště uchazeče (průměr posledních dvanácti měsíců). 2. nová metodika platná od 1. července 2004 Registrovaná míra se zjišťuje jako podíl počtu dosažitelných uchazečů k pracovní síle. Pracovní síla představuje počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnání podle výsledků VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí), počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů Evropské unie (dále jen EU) registrovaných úřady práce (klouzavý průměr posledních dvanácti měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední dvě pololetí). Evidovaní jsou registrovaní a dosažitelný, neumístění uchazeči o zaměstnání, občané ČR a občané EU, které vedou úřady práce podle jejich bydliště (klouzavý průměr posledních dvanácti měsíců). Za dosažitelné uchazeče se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě,

ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství a uchazeči v pracovní neschopnosti. Zdroj: Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, správa služeb zaměstnanosti Příloha 61. Počet rozvodů na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) region/rok Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

1994 30 939 3 826 3 390 205 258 599 304 251 178 391 261 264 179 332 168 1 989 653 215 271 231 141 195 283

1995 31 135 4 205 3 329 226 276 508 317 238 239 366 247 217 248 289 158 1 914 616 210 262 200 156 195 275

1996 33 113 4 096 3 608 203 243 595 329 251 229 344 266 413 230 326 179 1 900 605 169 265 214 143 207 297

1997 32 465 4 112 3 568 230 247 604 290 233 331 372 261 301 232 293 174 1 938 608 211 293 190 165 200 271

1998 32 363 4 418 3 663 197 273 636 278 217 561 353 240 267 213 303 125 1 687 545 186 213 180 141 167 255

1999 23 657 3 041 2 667 192 155 387 235 176 314 318 161 201 160 227 141 1 641 473 197 253 159 126 160 273

2000 29 704 3 842 3 303 205 203 502 243 192 355 390 256 271 216 311 159 1 718 521 193 250 174 140 178 262

2001 31 586 4 099 3 401 256 220 558 316 182 325 375 247 232 211 318 161 1 867 606 197 260 176 151 179 298

2002 31 758 3 854 3 529 239 205 524 279 218 320 381 248 333 274 330 178 1 990 680 203 245 212 164 192 294

2003 32 824 3 884 3 837 247 217 560 318 224 355 372 297 413 298 324 212 2 001 628 186 276 186 149 233 343

2004 37 934 4 491 4 337 266 254 669 379 238 412 442 289 396 389 415 188 2 082 647 216 293 261 155 204 306

2005 35 698 4 140 4 150 289 198 718 344 237 374 440 288 443 327 316 176 2 110 641 251 284 227 187 218 302

Příloha 61. Počet rozvodů na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královehradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

1 808 190 272 750 154 186 114 142 1 227 273 570 384 2 948 475 448 346 235 550 419 475 1 717 516 353 643 205 1 731 532 213 384 215 387

1 732 208 255 698 146 155 103 167 1 233 329 499 405 2 591 471 312 308 226 485 391 398 1 521 478 335 554 154 1 848 513 250 369 240 476

1 888 180 251 682 186 174 136 279 1 291 321 532 438 3 378 452 487 381 350 633 529 546 1 674 491 383 556 244 1 780 472 248 354 227 479

1 760 179 210 616 169 210 148 228 1 249 373 465 411 3 247 493 403 444 341 586 353 627 1 573 461 332 589 191 1 794 501 192 369 223 509

1 622 145 203 580 177 218 125 174 1 143 374 412 357 3 571 482 638 367 456 504 533 591 1 624 418 294 732 180 1 647 500 226 350 187 384

1 289 151 187 407 133 125 132 154 898 180 338 380 1 883 271 247 261 220 360 232 292 1 050 338 228 333 151 1 176 337 164 286 171 218

1 672 159 219 591 161 207 135 200 1 161 427 405 329 2 717 516 294 385 243 452 429 398 1 307 396 249 502 160 1 559 526 186 287 202 358

1 696 154 210 655 172 190 120 195 1 050 259 422 369 3 267 557 533 410 321 450 492 504 1 448 388 316 513 231 1 647 530 207 318 199 393

1 693 166 222 602 170 220 140 173 1 152 353 440 359 3 129 555 446 379 381 427 513 428 1 466 424 321 539 182 1 801 521 245 400 255 380

1 874 183 237 688 193 214 169 190 1 238 380 455 403 3 126 515 460 377 278 496 533 467 1 504 451 305 547 201 1 661 459 233 355 240 374

2 015 216 284 738 202 243 155 177 1 332 425 491 416 4 074 569 741 465 342 643 675 639 1 685 525 342 584 234 2 004 602 284 397 252 469

1 867 195 280 594 238 199 165 196 1 391 414 567 410 3 523 508 589 412 279 625 594 516 1 603 478 308 558 259 1 919 574 220 426 242 457

Příloha 61. Počet rozvodů na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

1 411 268 468 281 394 1 075 221 220 190 231 213 2 911 186 1 326 402 337 256 205 199 1 809 – 682 277 388 462 1 333 257 225 371 480

1 510 251 629 236 394 1 163 240 289 136 249 249 3 040 177 1 383 358 339 360 212 211 1 762 – 612 259 371 520 1 350 282 199 332 537

1 496 246 601 262 387 1 220 207 294 168 310 241 3 151 256 1 311 427 341 383 214 219 1 806 115 630 311 360 390 1 506 278 304 361 563

1 491 303 548 268 372 1 170 208 336 152 232 242 3 079 210 1 331 370 270 414 250 234 1 859 166 683 243 368 399 1 419 300 335 310 474

1 354 231 567 199 357 987 165 262 124 239 197 3 130 295 1 324 337 263 440 221 250 1 871 132 683 245 406 405 1 364 269 275 332 488

1 180 219 419 210 332 947 151 230 121 217 228 2 317 204 912 293 202 295 134 277 1 304 94 420 200 322 268 1 113 193 237 265 418

1 328 240 467 251 370 1 161 203 267 154 288 249 2 915 259 1 153 401 329 321 193 259 1 735 153 646 258 343 335 1 290 256 265 355 414

1 400 235 592 247 326 1 193 211 279 157 289 257 3 102 246 1 284 388 324 404 208 248 1 768 110 692 241 384 341 1 485 287 321 356 521

1 391 241 501 255 394 1 185 258 305 144 239 239 3 110 255 1 263 394 321 340 209 328 1 866 139 805 286 279 357 1 435 287 296 349 503

1 433 247 548 218 420 1 252 265 277 157 305 248 3 193 300 1 214 396 309 385 252 337 1 887 174 700 265 408 340 1 584 326 358 350 550

1 637 335 575 291 436 1 359 252 303 177 336 291 3 770 305 1 526 485 397 477 232 348 2 226 172 880 338 387 449 1 705 369 354 385 597

1 580 334 506 286 454 1 384 260 333 167 318 306 3 589 332 1 481 442 307 424 272 331 2 146 164 822 285 453 422 1 585 325 335 409 516

Příloha 61. Počet rozvodů na území ČR v období 1994–2005 (k 31. 12.) – pokračování Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava

3 764 394 575 1 004 376 383

3 937 423 582 975 384 391

4 319 366 625 1 064 518 449

4 206 289 604 1 083 407 462

4 282 369 584 947 453 442

3 151 300 526 836 371 336

3 996 336 638 940 453 388

4 163 302 606 1 084 510 493

4 157 361 584 978 553 410

4 350 386 584 1 052 470 398

5 217 382 739 1 379 605 469

4 711 316 647 1 093 518 615

Ostrava-město

1 032

1 182

1 297

1 361

1 487

782

1 241

1 168

1 271

1 460

1 643

1 522

Zdroj: tabulky rozvodovosti Českého statistického úřadu

VÝVOJ KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (geografická analýza)

Recommend Documents