Bankovní institut vysoká škola Praha
Vývoj daňové kvóty v České republice Bakalářská práce
Barbora Fetrová, DiS.
Červen 2015
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Vývoj daňové kvóty v České republice Bakalářská práce
Autor:
Barbora Fetrová, DiS. Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Musil, Ph.D.
červen 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Ve Štětí dne 25. 6. 2015
Barbora Fetrová, DiS.
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.
Anotace: Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj daňové kvóty v České republice. Cílem práce je analýza vývoje daňové kvóty v České republice před vstupem a po vstupu do Evropské Unie a zhodnocení zjištěných výsledků.
V teoretické části je práce
zaměřena pojmy s tématem související. Praktická část se soustředí na samotný vývoj daňové kvóty v České republice a analyzuje vlivy, které mají dopad na daňovou kvótu.
Klíčové pojmy: Daňová kvóta, daně, daňové zatížení
Annotation: This thesis mainly focuses on the development of the tax quota in the Czech republic. Aim of this work is to analyze the tax quota in the Czech Republic before and after joining the European Union and also to valorize identified results. The theoretical part focuses on concepts with related topics.The practical part, however, focuses on the actual development of the tax quota in the Czech Republic and European Union and analyze influences having impact on tax quota.
Key words: Tax quota, taxes, tax burden.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 Cíl a metodika práce .............................................................................................................. 9 1 Charakteristika veřejných příjmů, rozpočtu a daní v České republice ............................. 10 1.1 Charakteristika veřejných příjmů a veřejného rozpočtu ....................................... 10 1.2
Daňová soustava a daňový systém České republiky............................................. 14
1.3
Daně ...................................................................................................................... 15
1.3.1
Přímé daně ..................................................................................................... 16
1.3.2
Nepřímé daně ................................................................................................. 20
1.4
Sociální pojištění................................................................................................... 25
1.4.1
Veřejné zdravotní pojištění............................................................................ 26
1.4.2
Sociální zabezpečení a sociální politika ........................................................ 27
1.5
Faktory ovlivňující daňové systémy ..................................................................... 29
2 Hrubý domácí produkt ..................................................................................................... 30 2.1
Produkční (výrobní) metoda ................................................................................. 32
2.2
Důchodová metoda ............................................................................................... 32
2.3
Výdajová metoda .................................................................................................. 33
3 Daňová kvóta .................................................................................................................... 34 3.1 Daňová kvóta jednoduchá .......................................................................................... 36 3.2 Daňová kvóta složená ................................................................................................ 37 3.3 Konsolidovaná daňová kvóta ..................................................................................... 37 4 Vývoj daňové kvóty České republiky .............................................................................. 40 4.1 Harmonizace daní České republiky a Evropské Unie................................................ 40 4.2 Srovnání vývoje daňové kvóty .................................................................................. 46 4.3 Posouzení daňové kvóty v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie ......................................................................................................................................... 51 Závěr .................................................................................................................................... 52 Seznam zdrojů ..................................................................................................................... 53 Seznam obrázků, grafů a tabulek ......................................................................................... 57
7
Úvod Můj táta mi říkal: „Jen dvě věci má člověk jisté - daně a smrt.“ Proto pro mě nebylo obtížné si vybrat téma své bakalářské práce. Abych čtenáře nevyděsila hned na začátek, musím zdůraznit, že nebudu psát o smrti, ale o tom druhém – o daních. V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem daňové kvóty v České republice. Daňová kvóta představuje makroekonomický ukazatel, kterým lze porovnat daňové zatížení občanů jednotlivých zemí. Daňové zatížení není jednotné pro celý svět, ale je odlišné podle toho, kde daný člověk žije. V jednotlivých státech jsou pak nastaveny určité parametry zdanění obyvatelstva, jež jsou většinou odlišné od jiných států. Z tohoto důvodu je dobré vědět, jaké je daňové zatížení občanů České republiky. V této souvislosti se populárním stal tzv. den daňové svobody, který je dnem, kdy se pomyslně dělí aktuální rok na dvě části. První část, představuje část roku, kdy daňoví poplatníci jednotlivých států pracují pouze na pokrytí veřejných výdajů, které jejich domovský stát má. Tou druhou částí, je část, kdy daňoví poplatníci pracující pouze na sebe. Tento teoretický model tedy počítá s tím, že první část roku by veškeré příjmy poplatníků připadly státu a druhou část roku by již poplatníci státu nic nedali. Samozřejmě, že tento stav je pouze symbolický, protože daňoví poplatníci odvádějí daně státu celoročně. A nikdy neodvádějí státu veškerý svůj příjem. Nicméně i tento teoretický stav může sloužit jako porovnání daňového zatížení v jednotlivých státech.
8
Cíl a metodika práce Za hlavní cíl své práce si kladu porovnání vývoje daňové kvóty před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie. V rámci tohoto cíle chci především zjistit, zda měl vstup do Evropské unie výraznější vliv na daňové zatížení občanů České republiky a zda došlo k výrazným změnám. V praktické části své bakalářské práce se zaměřím na obecné pojmy, které souvisí s daňovým zatížením. V této části práce využiji především analýzu a komparaci získaných dat. Celou dobu budu pracovat s následující hypotézou: „Hodnota daňové kvóty po vstupu České republiky do Evropské unie klesla“, kterou se budu snažit ověřit.
9
1 Charakteristika veřejných příjmů, rozpočtu a daní v České republice V této kapitole bych pro potřeby dokonalého pochopení a uvedení do problematiky nejprve ráda shrnula oblasti, které mají s daňovou kvótou přímou souvislost, proto se budu nejprve zabývat veřejnými příjmy, daňovou soustavou, daněmi a hrubým domácím produktem.
Charakteristika veřejných příjmů a veřejného rozpočtu
1.1
„Veřejné příjmy lze definovat jako prostředky vytvářené na příjmové straně státního, a jiných veřejných rozpočtů, převážně na principu nenávratnosti (až na určité výjimky), neekvivalence a nedobrovolnosti.“1 Hlavním cílem veřejných příjmů je zabezpečit potřebné finanční prostředky na financování veřejných výdajů. Tvoří ho veřejný rozpočet, včetně jiných mimorozpočtových fondů, které bývají zpravidla účelové, v rozpočtové soustavě. Stát těmito příjmy získává tzv. veřejné finance. „Termínem veřejné finance jsou označovány specifické vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na jedné straně a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.)“2 Veřejné příjmy resp. veřejné finance plní tyto základní fiskální funkce3:
alokační funkce - činnosti související vytvářením či zabezpečováním a následným financováním veřejných statků a služeb;
redistribuční funkce - činnosti související s přerozdělováním v rámci systému veřejných statků a služeb;
stabilizační funkce – činnosti ovlivňující dynamiky hospodářského růstu (stabilitu ekonomiky).
1
ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN 80-7201-3815., s. 819 2 HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0, s. 11 3 HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0, s. 11
10
Veřejné příjmy, především daně, jsou do veřejného rozpočtu. Pojem veřejný rozpočet zahrnuje státní rozpočet, ale i státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočty územních samosprávních celků, rozpočet státního fondu, Národní fond a rozpočet Evropské unie.4 Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů upravuje
kam peněžní
prostředky z vybraných daní budou směřovat. Konkrétně se jedná o daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmů, daně z nemovitých věcí a silniční daně. Obrázek č.1 zachycuje schéma rozdělení vybraných daní pro roky 2013 -2015.
Obrázek 1 – Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015, zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 20145, upraveno
4
HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, Lenka. Daňový řád: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1.1.2015. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, viii, 206 s. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-695-2, s.15 5 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: file:///D:/Users/991549s/Documents/Downloads/Schemata_2013_Schema-rozdeleni-rozpoctoveho-urcenidani-RUD-v-letech-2013-az-2015.pdf
11
Jak je z tohoto obrázku patrné, do rozpočtu obcí plynou všechny příjmy z daní z nemovitosti.
Rozpočty obcí se dělí o výnos daně z příjmů právnických osob
s příslušnými kraji. Typickou sdílenou daní je daň z příjmů fyzických osob, o kterou se dělí obce s kraji a se státním rozpočtem. O příjmy z daní z přidané hodnoty (DPH) se rovněž dělí stát, kraj i obce. Na obr. č. 2 jsou znázorněny veřejné příjmy do státního rozpočtu celkem a současně jsou zde uvedeny jednotlivé položky příjmů ze státního rozpočtu. Jak je patrné z obrázku, příjmy s daní a poplatků tvoří zhruba 50% příjmů do státního rozpočtu, dalších zhruba 35% tvoří příjmy vybrané na sociálním pojištění, zbytek příjmů tvoří nedaňové a kapitálové příjmy a transfery. Platí tedy základní myšlenka, že nejobjemnějším veřejným příjmem jsou daně. Ovšem tato skladba bohužel nesplňuje další předpoklad. Daňové příjmy tvoří ve vyspělých zemích zhruba 95% všech veřejných příjmů, zbylá procenta příjmů plynoucí do státního rozpočtu tvoří většinou půjčky, poplatky, prodej státního majetku a různé formy dotací. Zároveň se systémy výběru daní v těchto zemích vyvíjely po staletí. Nejvýznamnějšími daněmi bývaly daně majetkové, jejichž význam se postupně snižoval a byl nahrazen spíše zdaňováním samotných příjmů obyvatelstva a spotřebními daněmi.6
Je dobré si
uvědomit, že daňovými příjmy jsou ve skutečnosti také příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění. Tyto příjmy bychom řadily mezi tzv. quasidaně.7
Obrázek 2 – Struktura příjmů státního rozpočtu České republiky (v mld. Kč), zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 20148, upraveno
6
OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 261 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-3228-2, s. 171 7 HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN 80-86432-88-2, s. 21 8 Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014[online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z:
12
Veřejné příjmy by měly být chápány i jako rozpočtová omezení. Z teoretické základny vyplývá, že rozpočet může být sestavován jako9: •
vyrovnaný: stav, kdy příjmy se rovnají výdajům;
•
schodkový (deficitní): stav, kdy příjmy jsou nižší než výdaje;
•
přebytkový: stav, výdaje jsou nižší než příjmy do státního rozpočtu.
Stát resp. vláda by měla usilovat o vyrovnané hospodářství, tedy o tvorbu cyklicky vyrovnaného
rozpočtu,
tzn. peníze, které od občanů dostane,
spotřebovat
a
nespotřebovávat více. Protože, je sice možné stále připravovat deficitní rozpočet, ale není to ekonomické, neboť tím se ochuzují budoucí generace. Jak je patrné z obrázku č. 3, vlády v České republice dlouhodobě hospodaří s deficitním rozpočtem, kdy je do systému veřejných financí přiváděno daleko méně peněž tzn. veřejných příjmů, než které stát spotřebuje, tedy daňové výdaje jsou vyšší.
Obrázek 3- Vývoj deficitů státního rozpočtu v letech 1998 až 2014 (v mld. Kč), zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 201410, upraveno
„Hodnocení vládních politik je často založeno na analýze vývoje a strukturálních změn v daňových systémech. Pro hodnocení daňových systémů se používají dvě základní sady indikátorů: makroindikátory, jako jsou např. daňová kvóta či implicitní daňové sazby, a
http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=89725 9 BÁRTA, Zbyněk. Finanční gramotnost: výpočty v Excelu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 370 s. Řízení školy (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7478-483-5. s. 95 10 Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014[online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=89725
13
mikroindikátory, ze kterých se nejčastěji používají mezní a průměrné daňové sazby z výnosů práce a z kapitálu.“11
Daňová soustava a daňový systém České republiky
1.2
Na mnohé působí termíny jako daňová soustava a daňový systém jako synonyma, je mezi nimi však striktní rozdíl. Zatímco daňová soustava označuje souhrn všech daní, které jsou na určitém území a v přesně vymezeném čase vybírány od daňových poplatníků. Tak daňový systém České republiky zahrnuje daňovou soustavu a dále také právní, organizační a technicky konstituovaný systém institucí, který spravuje daně, jejich výměru, vymáhání a kontrolu. Soubor jednotlivých daní, které zahrnuje daňový systém je tzv. daňový mix.12 Daňový systém zahrnuje také systém nástrojů a postupů, které jsou uplatňovány ve vztahu k daňovým subjektům.13 Uspořádání daňové soustavy ovlivňuje velikost státu, územní členění, způsob výběrů daní, atd. V rámci daňového systému rozlišujeme osoby, které mají daňovou povinnost, a to 14:
plátce daně – ten, kdo má povinnost ze zákona daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu pod svou majetkovou odpovědností;
poplatníka daně – ten, jenž nese daňové břemeno. Povinnost platit daně je v České republice zakotvena v čl. 11 Listiny základních
práv a svobod. Základním zákonem o dani, ze které charakteristika daňové soustavy vycházela, až do roku 2003, byl zákon č. 212/1992 Sb. o soustavě daní, ve znění zákona č.302/1993 Sb. Zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních byl však zákon charakterizující daňovou soustavu zrušen.15 Systém daní je tedy po zrušení zákona o soustavě daní, vymezen soustavou daňových (hmotně právních) předpisů. 11
OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 261 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-3228-2, s. 171 12 VANČUROVÁ, Alena a Lenka Láchová. Daňový systém ČR: cvičebnice. V Praze: 1. VOX, 2011, 97 s. Daně (1. VOX). ISBN 978-80-86324-99-9.. s. 47 13 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8, s. 10 14 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8, s. 10 15 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8, s. 14
14
Sazby daně jsou stanoveny především v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Další velmi důležitý zákon je zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů charakterizuje příjmy, ze kterých je nutno platit daň a případné osvobození od ní. Z období roku 1992 zůstává v platnosti několik dalších zákonů, jedná se především o zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Dále se daní týká i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Dalšími předpisy, které se týkají především nepřímých daní jsou zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů a dále pak zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
1.3
Daně „Daň představuje přesun peněžních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru.
Je definována jako povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Jde zřejmě o nejstarší formu zásahu státu (vlády) do ekonomiky.“16 Charakteristickým znakem daně je její neúčelovosti a neekvivalentnost, daň je uložena jako jednostranná povinnost bez nároku na plnění ze strany státu. Jednotlivé formy daní jsou většinou placeny pravidelně v určitých intervalech či v případech kdy nastanou určité, přesně vymezené, okolnosti jako je např. darování nebo dědění Představují formu mimoekonomické donucení, jímž si stát prosazuje podíl na důchodech či majetku subjektů, které se na území daného státu rozhodli žít a pracovat či podnikat. Toto donucení mělo v historickém vývoji zjevnější či zastřenější formu, což je patrné i z různých názvů daní, pocházejících z otrokářské nebo feudální společnosti.17 Výběr daní určuje daňová politika jednotlivého státu. V určitých, přesně vymezených případech, se daň nevybírá/odpouští. Takovým případem může být opět v rámci legálního rámce v České republice dědění, ale v přímé linii, tedy např. z otce na potomky. Členění daní existuje celá řada, neboť daně lze členit podle různých kritérií. V České republice platí daňový systém, který je znázorněn na obr. č. 4, je složen z daní přímých, 16
JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80247-3258-9, s. 190 17 Definice daně [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291definice-dane/
15
které platí konkrétní fyzické nebo právnické osoby a z daní nepřímých, pro které je charakteristický přesun daňového břemena (tedy konečné platby přímo státu) na někoho jiného. Mezi nejdůležitější a nejvýnosnější daně v České republice patří daň z příjmů, DPH a spotřební daně.
Obrázek 4- Členění daní, zdroj: Daňový systém ČR18, upraveno
Daňové výnosy jsou rozdělovány podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, mezi jednotlivé články rozpočtové soustavy.
1.3.1 Přímé daně Přímé daně ovlivňují disponibilní důchod fyzických i právnických osob a vypočítávají se z předmětu daně poplatníka, který je povinen tyto daně odvést. Zahrnují se do nich19:
daň z příjmů – daň z příjmu fyzických osob nebo daň z příjmu právnických osob;
daně majetkové – daň z nemovitostí – pozemková daň nebo daň ze stavby;
silniční daň;
převodové daně – daň z převodu nemovitosti, dědická daň, darovací daň.
18
Daňový systém ČR [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=danova_soustava_ceske_republiky 19 HINKE, Jana a Dana BÁRKOVÁ. Účetnictví 2: pokročilé aplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 231 s. ISBN 978-80-247-3516-0, s. 94
16
1.3.1.1
Daně z příjmu „Systémy a vývoj sazeb a zdanitelných příjmů u daně z příjmu fyzických osob
jsou v režii jednotlivých států Evropské unie. Odpovídá to jak potřebám a nastavení daní jednotlivých zemí, tak je to i otázkou určitých tradic. Proto spektrum konstrukce daní z příjmů fyzických osob je velmi široké. Od relativně jednoduchých systémů, kdy státy mají zavedené lineární (rovné) sazby daně nebo naopak těchto sazeb v rámci klouzavě progresivních sazeb mají několik, až po rozdílné zdanění dle sociálního postavení nebo některé státy ke státním sazbám připočítávají municipální, kostelní, solidární a jiné příplatky.“ 20 V České republice se daň z příjmu řadí mezi nejdůležitější daně, které plynou do státního rozpočtu. Danění příjmů fyzických osob z jejich kapitálového majetku probíhá podle ustanovení § 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ze znění pozdějších předpisů (dále jen Dpřij). Příjmy z kapitálového majetku, jež plynou fyzické osobě ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně a jsou zdaňovány zvláštní sazbou § 36 Dpřij (srážkovou daní v současnosti 15%), již není třeba zahrnovat do daňového přiznání. Příjmy, které nepodléhají výše zmíněné srážkové dani, jsou zdaňovány příjemcem příjmu v daňovém přiznání dani z příjmu fyzický osob.
Tyto příjmy tvoří dílčí základ daně podle § 8 Dpřij jako součást
celkového základu této daně.21 Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, jsou následující:22
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 Dpřij);
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 Dpřij);
příjmy z kapitálového majetku (§ 8 Dpřij);
příjmy z pronájmu (§ 9 Dpřij);
ostatní příjmy (§ 10 Dpřij).
20
KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analyzy/Prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf 21 MACHÁČEK, Ivan. Daň z příjmů fyzických osob 2010: praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiv, 273 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-188-8, s. 61 22 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
17
Podle § 4 Dpřij existuje celá řada od této daně osvobozených příjmů, jedná se např. o sociální dávky, stipendia, nemocenské dávky apod. 23 Daň z příjmu fyzických osob prošla od roku 1993 v České republice svérázným vývojem, jak dokládá obr. č. 5. Měnily se počty daňových pásem a výše daňových sazeb či se upravovaly základy daně. Od roku 2008 byla zavedena tzv. „superhrubá mzda“ (tj. hrubá mzda zaměstnance zvýšená o sociální a zdravotní pojištění) a systém klouzavě progresivních sazeb se změnil na jednu lineární sazbu ve výši 15%. Vzhledem k možnosti uplatnění odčitatelných položek a systému daňových slev v rámci daňových přiznání k určité progresi dochází i nadále.24 O doku 2013 se platí i tzv. solidární daň, která tvoří o dalších 7% více z měsíčního příjmu nad určenou částku. Zavedením solidární daně v § 16 Dpřij se systém s lineární sazbou platný v letech 2008 až 2012 do systému klouzavě progresivního. Pro rok 2013 byla tato částka solidární daně 103 536 Kč, pro rok 103 768 Kč a pro rok 2015 je 106 444 Kč.
Obrázek 5 - Vývoj sazeb DPFO 1993-2014 v ČR, zdroj: Kozlovský25, upraveno
23
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 214 24 KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analyzy/Prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf 25 KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analyzy/Prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf
18
Samotné poplatníky daně z příjmu lze rozdělit do dvou skupin, na:
rezidenty – osoby, které svými příjmy podléhají této dani (případnému dvojímu zdanění je zabráněno mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění a zápočtem již zaplacené daně);
nerezidenty – osoby, které daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.
Vyplněný formulář daně z příjmu fyzických osob je nutné odevzdat na příslušný daňový úřad většinou do konce března. Zaměstnanci mají možnost u svého zaměstnavatele podepsat na příslušný kalendářní rok, tj. jedno zdaňovací období, tzv. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na základě podpisu tohoto prohlášení jim zaměstnavatel „strhne“ měsíční zálohu na daň, souběžně s tím uplatní slevu na dani či jiné daňové zvýhodnění. Graf č. 1 zobrazuje vybrané části na daních z příjmu fyzických osob. Jednak se jedná o daně, které zaplatili zaměstnanci (DPFO ze závislé činnosti a jednak se jedná o daně, které zaplatili podnikající osoby (DPFO podnikatelé). Zatímco křivka daní placených ze závislé činnosti strmě stoupá až do roku 2007 a v souvislosti s ekonomickou krizí zaznamenala pak v letech 2007-2012 propad, vývoje daní u podnikatelské činnosti od roku 2004 v má klesající tendenci. 140 000 120 000
DPFO podnikatelé DPFO ze závislé činnosti
v mil Kč
100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
0
Graf č. 1 Výběry daně z příjmu fyzických osob v ČR, Finanční správa26, vlastní zpracování
26
Finanční správa [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani
19
Daň z příjmů právnických osob je vymezena v § 17 - § 21 Dpřij. „Předmětem daně z příjmů právnických osob u poplatníků založených za účelem podnikání jsou výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Základem daně je výsledek hospodaření, který se podle zákona zvyšuje o částky, jež nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů a snižuje o částky, které nesprávně navýšily výnosy “ 27 Vývoj výběru této daně do státního rozpočtu České republiky zobrazuje graf č.2. Jak je z tohoto grafu patrné daně z příjmů právnických osob od roku 1998 pozvolna stoupaly až do roku 2008, kdy se s mírným zpožděním projevily důsledky ekonomické krize a tyto příjmy zaznamenaly strmá pád. V posledních letech zaznamenal výběr těchto daní zjevnou
200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
v mil. Kč
fluktuaci.
Graf č. 2 Výběry daně z příjmu právnických osob v ČR, zdroj: Finanční správa 28, vlastní zpracování
1.3.2 Nepřímé daně Nepřímé daně jsou součástí cen různých výrobků, vybírá a odvádí je jiná osoba než je poplatník. Jsou jimi29:
daň z přidané hodnoty (DPH);
27
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 215 28 Finanční správa [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani 29 HINKE, Jana a Dana BÁRKOVÁ. Účetnictví 2: pokročilé aplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 231 s. ISBN 978-80-247-3516-0, s. 94
20
spotřební daně – daň z minerálních olejů, daň z alkoholu, daň z tabákových výrobků;
ekologická daně – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, daň z elektřiny;
cla.
„Podíváme- li se na strukturu daní, zjistíme, že nepřímé daně dnes tvoří zhruba 63% všech daňových příjmů a zhruba 30% příjmů státního rozpočtu. Jejich podíl na rozpočtových příjmech v čase narůstá.“30 1.3.2.1 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (DPH) je legislativně vymezená zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozlišuje tyto daňové subjekty31:
osoba povinná k dani – osoby samostatně uskutečňující ekonomickou činnost na území České republiky, jejíž obrat (tj. výnos nebo příjem) překročil 1 milion Kč za dobu jednoho roku soustavné činnosti;
osoba identifikovaná k dani – právnická osoba, která neuskutečňuje ekonomickou činnost ani jinak nepodniká nebo je osvobozena od daně bez nároku na odpočet;
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě Evropské unie – osoba, které bylo předěleno identifikační číslo pro účely DPH v jiném členském státě;
zahraniční osoba – osoba, která nemá na území Evropské unie sídlo, místo podniká ani provozovnu, popř. místo pobytu.
Plátce daně je konečný spotřebitel, ale je odlišný od poplatníka daně, tzn. jde o daň nepřímou. DPH je splatná do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. 32 Z hlediska nepřímých daní je tato daň největším daňovým příjmem do státního rozpočtu České
30
KLAUS, Václav a kolektiv. Česká republika na rozcestí: čas rozhodnutí. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, 231 s. ISBN 978-80-253-2023-5, s. 130 31 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 215 32 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 215
21
republiky. „Obecný princip fungování daně z přidané hodnoty je následující: osoba, která odvádí státu daň z přidané hodnoty, cenu všech svých prodejů (zboží, materiál, služby) zvýší o daň z přidané hodnoty, stanovenou obvykle procentuální sazbou. Tuto vybranou daň odvede státu. Vstupem ČR do EU zmizela z hlediska obchodu hranice s dopadem na placení DPH a cel. V rámci obchodních transakcí již nehovoříme o vývozu a dovozu, ale o dodání a pořízení zbožím jiného či z jiného členského státu.“
33
V České republice
stanoví zákon v § 47 v současnosti dvě sazby daně, a to:
základní sazbu;
sníženou sazbu (do této sazby řadíme např. zdravotnické prostředky nebo knihy).
Podíváme-li se na vývoj těchto sazeb DPH od roku 1993, který dokládá obrázek č.6, zjistíme, že snížená sazba se dlouhodobě pohybovala až do roku 2007 na 5%. Zatímco základní sazba, i když v letech 2003-2009 poklesla pod tuto úroveň, se pohybuje dlouhodobě okolo hranice 20%.
Obrázek 6 - Vývoj základní a snížené sazby DPH v letech 1993 -2013 ČR, zdroj: Klaus34,upraveno
Samotný výběr DPH, resp. množství vybraných prostředků z DPH v České republice ilustruje graf č. 3. Z tohoto grafu je patrné, že množství vybraných prostředků na této dani, se rok od roku plynuje navyšuje. 33
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 215 34 KLAUS, Václav a kolektiv. Česká republika na rozcestí: čas rozhodnutí. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, 231 s. ISBN 978-80-253-2023-5, s. 130
22
DPH 350 000 300 000 v mil Kč
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Graf č. 3 Výběry DPH v ČR, zdroj: Finanční správa35, vlastní zpracování
1.3.2.2 Spotřební daně „Spotřební daně vybírá stát nejen s cílem získat zdroje k financování svých výdajů, ale rovněž ve snaze omezovat spotřebu některých statků považovaných za škodlivé (cigarety, benzín apod.). Uvalení spotřební daně na určité zboží znamená, že prodávající musí státu z každé jednotky prodaného zboží odvádět částku odpovídající výši této daně.“36 Systém výběru spotřebních daní tvoří nedílnou součást daňových soustav zemí, které jsou součástí Evropské unie. Spotřební daň výrazným způsobem zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele. U určitých druhů komodit by některé členské státy Evropské unie mohli zvýhodňovat sazbu pro domácí producenty, aby se tomu zamezilo, jsou na evropské úrovni stanoveny minimální sazby spotřebních daní. Přestože v posledních letech ve většině členských zemí Evropské unie došlo k postupnému zvyšování spotřebních daní u cigaret i alkoholu, spotřeba těchto komodit klesá pozvolna a pouze v některých oblastech. Pro všechny členské státy. V Evropské unii platí společná strategie nejvyšších daňových sazeb DPH pro líh, cigarety a pohonné hmoty. Co se však týká spotřební daně, jsou mezi jednotlivými státy Evropské unie značné rozdíly. 37
35
Finanční správa [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani 36 URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 474 s. ISBN 978-80-7478-724-9., s. 59 37 Spotřební daně v Evropské unii [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d5091v7112-spotrebni-dane-v-evropske-unii/
23
Spotřební daně se v České republice řídí zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Podle § 1 se spotřební daň vztahuje na následující produkty38:
pivo;
víno a jeho meziprodukty;
líh.
tabákové výrobky;
minerální oleje;
Jako stvrzení prokazující zdanění vybraných výrobků, slouží daňový doklad nebo doklad o prodeji či o dopravě vybraných výrobků. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na území České republiky či dovozem do České republiky. Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.39 U piva je základem daně jeho množství v hektolitrech. Je určena základní sazba pro pivo (momentálně 32 Kč). Snížená sazba je určena pro malé nezávislé pivovary. Zároveň je pro přesně určené účely podle § 86 pivo od daně osvobozeno. Jedná se zejména o pivo pro výrobu octa nebo přípravu léčiv či pivo připravované fyzickou osobou výhradně pro domácí spotřebu a nepřesáhne-li 200 litrů za kalendářní rok.40 Základem daně pro víno, je shodně jako u piva, množství vína a meziproduktů vyjádřených v hektolitrech. Zákon dělí vína na šumivá vína, tichá vína a meziprodukty a dle tohoto dělení jim přisuzována sazba daně. Osvobozeny jsou vína a jejich meziprodukty podle § 97, obdobně jako u piva, pro výrobu octa nebo přípravu léčiv. Plátcem daně z vína není rovněž fyzická osoba, jež vyrábí výhradně tiché víno, pokud celkové množství během kalendářního roku nepřesáhne 2 000 litrů. „Z každé láhve tvrdého alkoholu je nutné zaplatit do státní pokladny spotřební daň a DPH. Spotřební daň v roce 2015 činí v Česku 28 500 Kč za hektolitr čistého etanolu (alkoholu). Čím vyšší obsah alkoholu v prodávané lihovině je, tím vyšší je spotřební daň. Současně kupující při nákupu oblíbeného destilátu platí i DPH, alkoholické nápoje podléhají v Česku základní 21% sazbě DPH. Celkovou výši nepřímých daní si vypočítáme u půllitrové láhve 40% tvrdého alkoholu prodávané za 280 Kč.“ 41 Cigarety jsou rovněž 38
Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 1 Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 84-§86 40 Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 1 41 Spotřební daň - lih [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-aspotrebni-dane/spotrebni-dane/lih/ 39
24
zdaněny jednak spotřební daní a jednak DPH. Daň z tabákových výrobků se řídí rovněž zákonem o spotřební dani, konkrétně hlavou V. Zákon přitom rozeznává 3 varianty tabákových výrobků pro potřeby stanovení daně, těmito variantami jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák na kouření. „Předmětem daně z minerálních olejů jsou motorové benzíny, střední oleje, těžké plynové oleje, těžké topné oleje a další minerální oleje určené příslušným kódem nomenklatury. Základ daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech.“ 42 Vývoj výběru spotřebních ilustruje graf č. 4. Z tohoto grafu je patrné, že až na drobný nižší příjem v době ekonomické krize příjem ze spotřebních daní roste.
139
133
131
2007
2008
147
147
143
2010
2011
2012
138
120 111
2004
2005
2006
2009
Graf č. 4 Výběry spotřebních daní v ČR, zdroj: Ministerstvo financí 43, vlastní zpracování
1.4
Sociální pojištění Kvazi daně představují povinné odvody z příjmů obyvatelstva, které nejsou klasickými daněmi, ale jsou stejně jako daně pravidelně odváděny. „Ačkoliv zaměření plateb, jejichž výběr i použití je odlišné od daní, z hlediska zatížení vytvořeného zisku podnikatele, je to v podstatě další přímá daň zatěžující jeho
42
ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8, s. 195 43 Fiskální výhled ČR 2014 [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/fiskalni-vyhled/2014/fiskalni-vyhled-kveten-2014-18004
25
zisk.“ 44 Tyto příjmy do státního rozpočtu se obdobným způsobem projevují i u zaměstnanců, neboť tyto odvody do státní kasy výrazným způsobem snižují jejich příjmy. Tento druh „kvazidaní“ můžeme souhrnně nazvat jako sociální pojištění, které zahrnuje následující platby45:
veřejné zdravotní pojištění;
nemocenské pojištění;
důchodové pojištění;
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
1.4.1 Veřejné zdravotní pojištění V České republice je systém veřejného zdravotního pojištění, který se řídí zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, založen těchto subjektech46:
pojištěnec - příjemce zdravotních služeb;
zdravotní pojišťovna -subjekt, kterému pojištěnec platí za zdravotní služby;
poskytovatelé zdravotních služeb – subjekty oprávněné poskytovat zdravotní služby jako jsou nemocnice, ambulance, lékaři, lázně apod..
Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou definovány vyměřovací základy pro výpočty pojistného.47 Zaměstnanci, jako osoby veřejného zdravotního pojištění, mají navíc tzv. oznamovací povinnost. Po oznámení názvu a evidenčního čísla jejich zdravotní pojišťovny tuto povinnost za ně přebírá jejich zaměstnavatel, který za své zaměstnance nahlašuje vznik případně ukončení pracovního poměru zdravotním pojišťovnám a zároveň každý měsíc zasílá na zdravotní pojišťovny přehled o vyměřovacích základech a odvedeném pojistném. Z hlediska povinností by OSVČ měly do osmi dnů informovat svou zdravotní pojišťovnu o vzniku, přerušení či své ukončení podnikatelské činnosti a zároveň hlásit 44
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 160 45 Pojistné na sociální zabezpečení[online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-nasocialni-zabezpeceni/ 46 Veřejné zdravotní pojištění[online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/verejnezdravotni-pojisteni_2617_22.html 47 Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
26
každou administrativní změny jakou je změna sídla, jména či bydliště.48 Klíčovou povinností všech pojištěnců je také hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné. Dalšími povinnostmi účastníků zdravotního veřejného pojištění jsou např. podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, prokazovat se při poskytování zdravotních služeb platným průkazem pojištěnce nebo se vyvarovat jednání s cílem vědomé poškození vlastního zdraví.49
1.4.2 Sociální zabezpečení a sociální politika „Základní principy sociálního zabezpečení jsou obdobné jako u veřejného zdravotního pojištění, celková problematika je výrazně rozsáhlejší a je upravena obsáhlejší legislativou.“
50
Výběr těchto položek do státního rozpočtu České republiky se řídí
zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. „Správou pojistného sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je pověřena Česká správa sociálního zabezpečení.“51 Účast na sociálním zabezpečení není povinna pro všechny osoby žijící na území České republiky, povinně se musejí účastnit pouze zaměstnanci a OSVČ. Pojistné na sociální zabezpečení musejí platit následující subjekty52:
zaměstnavatelé;
zaměstnanci, jako účastníci nemocenského a důchodového pojištění, případně jen důchodového pojištění
osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
osoby, které se dobrovolně důchodově pojistí.
U zaměstnanců se výše pojistného stanovuje procentní sazbou ze zjištěného vyměřovacího základu za rozhodné období, které představuje kalendářní měsíc. Pro osoby
48
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 160 49 Veřejné zdravotní pojištění[online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/verejnezdravotni-pojisteni_2617_22.html 50 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 161 51 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6, s. 161 52 Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
27
samostatně výdělečně činné (OSVČ) je vyměřovacím základem částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu za období jednoho roku.53 Graf.č 5 ukazuje vývoj a složku sociálních příspěvku do veřejného rozpočtu. Z tohoto grafu je patrné, že nejvíce se státu vyplácejí zaměstnanci, kteří pracují v pracovněprávním vztahu a to vzhledem k tomu, že odvody provádí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.
600
500
400 ostatní příspěvky příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných
300
příspěvky zaměstnvatelů příspěvky zaměstnanců
200
100
0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Graf č. 5 Struktura a vývoj sociálních příspěvků v mil. Kč, zdroj: Ministerstvo financí 54, vlastní zpracování
53
Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 54 Fiskální výhled ČR 2014 [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/fiskalni-vyhled/2014/fiskalni-vyhled-kveten-2014-18004
28
1.5
Faktory ovlivňující daňové systémy Mezi hlavní faktory, které ovlivňující daňové systémy jednotlivých států můžeme
řadit zejména následující55:
ekonomické faktory – daňový systém ovlivňuje struktura a vyspělost národního hospodářství, zohledňují se na makroekonomické ukazatele jako je míra inflace, hospodářský růst (HDP), struktura pracovních sil a míra nezaměstnanosti, saldo platební bilance a zahraniční obchod apod.;
politické faktory – daňový systém, který je zákonně ustanoven, je schvalován představiteli státu, tzn. „roli hraje“ i politika, složení vlády, vládní programy, předvolební období apod.;
kulturně-historické faktory – výběr daní ovlivňují i tradice jednotlivých krajů, národní zvyklosti a mentalita obyvatelstva (platební morálka, daňové úniky, šedá ekonomika apod.);
administrativně-institucionální faktory – daně ovlivňuje zejména vláda a parlament jednotlivých států nastavením uspořádání, struktury a výběrem daní. A zároveň úředníci, kteří mají zavedené své postupy, a kteří musejí přizpůsobovat své zvyklosti případným změnám;
faktor technického pokroku – nové přístupy a objevy ve výpočetní technice mohou pomoci zlepšení procesu výběru daní, zjednodušit ho a omezit daňové uniky;
faktor globalizace – výběr daní a daňové systémy jsou přizpůsobovány mezinárodnímu měřítku, příkladem může být např. Evropská unie.
55
DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3, s.
29
2 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) představuje sumu celkových výdajů všech subjektů v dané ekonomice.56 HDP je hlavním ukazatelem ekonomické aktivity, zahrnuje hodnotu finálních výrobků a služeb, které vyrobeny (v případě výrobků) či spotřebovány (v případě služeb) v dané zemi v průběhu přesně stanoveného časového období, většinou jednoho roku či čtvrtletí.57 „Velikost hrubého domácího produktu (HDP na obyvatele) a jeho změna v čase (růst HDP) poskytují základní informace o ekonomické úrovni a výkonnosti země. Stabilitu (udržitelnost) této výkonnosti ovlivňuje vývoj ukazatelů vnitřní a vnější rovnováhy. Růst HDP je ovlivněn reálnými a cenovými změnami. Obecně všechny ekonomické proměnné, které představují hodnoty nebo ceny, lze vyjádřit nominálně (běžná hodnota) nebo reálně (zohledňující změny cenové úrovně, tj. inflaci).“ hlediska se za příznivý vývoj HDP považuje nárůst o 2-3% ročně.
58
Z teoretického
59
Graf č. 6 zobrazuje HDP České republiky od roku 1993 do roku 2013. Jak je z tohoto grafu patrné hrubý domácí produkt od roku 1993 strmě rostl až do roku 2008, kdy se projevily důsledky celosvětové ekonomické krize, klíčovým byl zejména pokles v oblasti vývozu z důvodu snížení poptávky po českých produktech. 5000000 4000000 v mil. Kč
3000000 2000000 1000000 0 19931995 1997
1999 2001
2003 2005 2007 2009 2011 2013
Graf č. 6 Výběry spotřebních daní v ČR, zdroj:Český statistický úřad 60, vlastní zpracování
56
POLÁCH, Jiří a kolektiv. Reálné a finanční investice. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvi, 263 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-436-0, s. 217 57 KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 9788086730059, s. 10 58 KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 9788086730059, s. 10 59 KOWALSKÁ, Radomíra. Ekonomika pro střední zdravotnické školy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 186 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5091-0, s. 169 60 Roční národní účty [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu
30
Na grafu č. 6 je až na období krize patrný nárůst HDP. Porovnání našeho HDP s HDP ostatních zemí nebude mít značný význam, jelikož Česká republika je malou otevřenou proexportní zemí. Proto pro srovnání bude lepší využít poměrový ukazatel HDP/obyvatel, kterým se srovnávají většinou životní úrovně jednotlivých států. Tento ukazatel představuje částku, kterou má obyvatel daného státu průměrně k dispozici na rok ke své spotřebě na základě toho, kolik se v dané zemi vyprodukovalo a kolik v zemi žije obyvatel.
ČR
SR
NĚMECKO
VELKÁ BRITÁNIE
FRANCIE
PORTUGALSKO
Graf č. 7 Hodnota HDP na jednotlivce ve vybraných zemích Evropy, zdroj:Český statistický úřad 61, vlastní zpracování
Graf č. 7 srovnává HDP na osobu ve vybraných evropských státech. Země, které jsem vybrala pro srovnání HDP a životní úrovně obyvatel s Českou republikou, jsou následující: Slovensko, Německo, Velká Británie, Francie a Portugalsko. Jak je z grafu vidět nejlépe si vede Německo, které má v průměru v roce 2001 celkem 27 683 USD, tato hodnota byla v roce 2004 30 668 USD, v roce 2007 již 38 378 USD a v roce 2014 44 788 USD. Velká Británie měla poměr HDP/obyvatelé na rok 2001 28 689 USD, v roce 2004 to bylo 33 114 USD, v roce 2007 36 737 USD a v roce 2014 39 216 USD. Růst se vlivem krize tedy viditelně zpomalil. Francie měla v roce 2001 poměrový ukazatel na hodnotě 27 439 USD, v roce 2004 na hodnotě 29 056 USD, v roce 2007 34 064 USD. Roku 2014 pak ukazatel dosáhl na 38 858 USD. Portugalsko mělo v roce 2001 poměrový ukazatel na úrovni 18 584 USD, o tři roky později, v roce 2004 činil poměr 20 303 USD, poté v roce 2007 byl na úrovni 25 224 USD a nyní na úroveň 28 336. Česká republika v roce 2001 měla poměr HDP/obyvatele na úrovni 17 633 USD, v roce 2004, kdy vstupovala do EU, činil ukazatel 61
Domestic product[online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://data.oecd.org/gdp/gross-domesticproduct-gdp.htm
31
20 970 USD, roku 2007 byla hodnota 26 622 USD a nyní je poměrový ukazatel na hodnotě 30 407 USD. Poslední zemí je Slovensko, u kterého byl ukazatel v roce 2001 na nejnižší úrovni ze srovnávaných zemí, na 12 231 USD na osobu. Poměr v roce 2004, kdy Slovensko rovněž vstupovalo do Evropské unie, měl ukazatel hodnotu 14 988 USD. Roku 2007 21 344 USD a roku 2014 již 27 584 USD. Při srovnání těchto hodnot zjistíme, že nejlépe si v rámci ekonomického růstu vedlo Německo. Velká Británie a Francie zaznamenaly znatelnější poklesy v nárůstu hodnot, stejně tak jako Česká republika. Slovenská republika za sledované období více jak 2násobila částku HDP/na osobu. Portugalsko se ve vývoji a poměru částek nejvíce přibližuje České republice, byť jde o zemi s jinými hospodářskými prioritami a územním rozšířením. Z hlediska samotného výpočtu HDP existují celkem tři metody, kterými lze HDP vypočítat. Každá metoda představuje jiný pohled na totéž. 62
2.1
Produkční (výrobní) metoda „HDP tvoří úhrn všech finálních výrobků a služeb, které byly za určité období
vyrobeny a poskytnuty na území daného státu. V samostatné praxi je ale složité určit, zda je daný statek konečný, nebo zda-li se jedná o meziprodukt, který bude dále zpracován. Aby nebyl ve výpočtu zahrnut vícekrát, počítá se s přidanou hodnotou v jednotlivých fázích výroby. Při použití produkční metody se tedy jedná o součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví a sektorů trhu.“63 HDP = produkce – mezispotřeba + daně z produktů – dotace na produkty
2.2
Důchodová metoda Důchodová metoda vychází z fáze rozdělování a počítá se jako součet prvotních
důchodů za národní hospodářství celkem.“64 HDP = náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu – dotace + čistý provozní přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu65 62
KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 9788086730059, s. 10 63 HDP (Hrubý domácí produkt) [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/hruby-domaci-produkt.pdf 64 Výpočet produktu – důchodová metoda [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.ceed.cz/makroekonomie/12-2_vypocet_HDP_duchod_metoda.htm
32
2.3
Výdajová metoda Zde se jedná o součty výdajů za zboží, které odpovídají ceně daného zboží a
započítávají se pouze takové výrobky, které již nejsou vstupem další výroby - nebudou v přidané hodnotě jiného zboží. HDP = Výdaje domácností na spotřebu + soukromé hrubé domácí investice + výdaje státu na nákup výrobků a služeb + čistý export´
65
HDP Důchodová metoda [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchodm
33
3 Daňová kvóta V této kapitole představím samotný pojem daňová kvóta a uvedu její jednotlivé druhy. Daňová kvóta se využívá pro srovnávání daňového zatížení mezi jednotlivými zeměmi, představuje makroekonomický ukazatel, jenž se používá pro mezinárodní srovnání a zhodnocení vývoje daňových příjmů (vč. povinných příspěvkům sociální zabezpečení a povinné veřejné zdravotní pojištění, cel a dalších příjmů daňového charakteru) na HDP v běžných cenách. Výsledkem je míra daňového zatížení občanů v dané zemi a je vyjádřena v procentech. Představuje podíl hrubého domácího produktu, který je přerozdělován prostřednictvím veřejných rozpočtů. Pro výpočet daňové kvóty se využívá dvou principů výpočtu daňových příjmů, a to buď hotovostního principu či akruálního principu. Rozdíl mezi těmito principy je v časovém horizontu. U hotovostního principu vzniká daňový příjem v okamžiku přijetí hotovosti do státního rozpočtu. Akruální princip, je účetní princip, podle kterého jsou důsledky událostí uznány v době, kdy nastaly, tedy v době vzniku povinnosti platit daň. U tohoto přístupu dochází ke zpoždění odhadů příjmů do státního rozpočtu, a to min. o jeden kalendářní měsíc majetkových a spotřebních daní a o až čtyři měsíce u DPH. 66 Daňová kvóta je sledována Eurostatem (na základě Evropského systému národních a regionálních účtů - ESA 95), či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD), přičemž obě organizace nepoužívají shodnou metodiku výpočtu. Z tohoto důvodu se procentuální výsledky vypočítaných daňových kvót mohou lišit v závislosti na metodě výpočtu. Srovnávání jednotlivých států jsou data o daňových kvótách publikována s několikaletým zpožděním.67 Zároveň může dojít ke zkreslení hodnoty daňové kvóty a to např. zdanění sociálních dávek (např. Švédsko, Dánsko, Holandsko). Ke zkreslení dochází také za situace existence tzv. šedá ekonomika, tedy příjmu, které nejsou v rozporu se zákony zdaňovány. Čím vyšší úroveň má šedá ekonomika v zemi, tím pravděpodobněji je výsledná daňová kvóta nadhodnocena. Daňová kvóta také nezahrnuje daně, které nebyly vybrány díky zákonným daňovým výhodám. Jedná se o situace, ve kterých vláda poskytne úlevu na daních místo jejich výběru s následnou dotací. Shodný efekt nastává v případě vládních záruk. Takto vláda přímo
66
HRDLIČKA, Č.; IŠTVÁNFYOVÁ, J.; VÍTEK, L. 2010. Systémy účetnictví a evidence daňových příjmů vládních institucí. Politická ekonomie. 2010, Vol. 58, No. 2, pp. 253–270. ISSN 0032-3233. 67 Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/informacnikancelar/seznam-podanych-zadosti/2011/zadost-o-poskytnuti-informaci-podle-zako-9047
34
ovlivní čitatel vzorce výpočtu daňové kvóty, kdy dojde k jeho snížení.68 Dle rozsahu obsahu „čitatele“ dělíme daňovou kvótu na jednoduchou, složenou a konsolidovanou. Mezi důvody, proč je třeba v mezinárodních komparacích obezřetně uplatňovat ukazatel daňové kvóty, můžeme řadit následující69:
konstrukce poměrového ukazatele - ve jmenovateli ukazatele je HDP na obyvatele, jeho tempo růstu nemusí odpovídat tempu růstu výnosu z daní, růst HDP zpravidla povede ke snížení výše daňové kvóty;
daňový mix, tj. rozdílná struktura výnosu z daní;
hospodářského cyklu a jeho fáze - výběr daní a úroveň HDP jsou, a to i při konstantních sazbách daně, rozdílné);
odlišná úroveň a rozsah daňově uznatelných nákladů resp. výdajů, jež by mohly vést metodickým i věcným odlišnostem v základu daně a daňové povinnosti;
uskutečňování daňových výhod -
tj. osvobození příjmů, realizace
nezdanitelných částí, různých druhů slev na dani nebo úlev např. jako forma investičních pobídek;
vyvádění části pojistného ze mzdy do soukromých fondů, což snižuje výši daňové kvóty;
šedé ekonomika – existence nezdaněných příjmů;
vládní záruky za půjčky;
metodika výpočtu daňových příjmů využívající aktuální či inkasní (hotovostní) princip - v případě aktuálního principu, který se uplatňuje ve vyspělých zemích, se k příslušnému roku přiřadí položky účetně související (např. daň z příjmů za rok 2011 patří do roku 2011, i když se platí do 31.3.2012 nebo 30.6.2012; v případě inkasního principu se do daného statistického období započítávají skutečně inkasované daňové příjmy v tomto období;
daně stanovené ze sociálních dávek; v některých zemích se žádné daně ze sociálních dávek neplatí, v některých zemích se zdaňuje pouze důchod z důchodového pojištění nad určitou hranici (ČR), ve Velké Británii je stanovena
68
KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 263 s. ISBN 8086395847., s. 146-147 69 Daňová kvóta [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_DTP_B/Danova_kvota_a_Giniho_index.pdf
35
daň z důchodového pojištění v závislosti na věku důchodce, řada sociálních dávek je zdaněna v Nizozemí, Dánsku a Švédsku, příjemci sociálních dávek z nich platí daně i v USA, Velké Británii A Irsku, atd. Základními organizacemi, které vypočítávají ukazatele daňové kvóty v České republice, jsou následující70:
Eurostat – Evropský statistický úřad – výpočet na základě regionálních účtu ESA95, zejména pro potřeby materiálů Evropské Unie a pro hodnocení Maastrichtských kriterií (akurátní princip);
OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má vytvořenou pracovní skupinou pro daňovou statistiku a analýzu daňové politiky OECD, která vytváří mezinárodně srovnatelná data (akurátní princip);
Národní metodika dle rozpočtové skladby ČR– tato metodika je vytvořena Ministerstvem financí České republiky, základem výpočtu je rozpočtová skladba daňových příjmů v ČR a využívá se pro účely státního rozpočtu a státního závěrečného účtu ( hotovostní princip).
3.1 Daňová kvóta jednoduchá Jednoduchá daňová kvóta představuje podíl daní a cel na HDP.71 Ve výpočtu jednoduché daňové kvóty jsou v čitateli obsaženy pouze příjmy, které se skutečně označují jako daně.
Obrázek 7 - Vzorec výpočtu daňové kvóty jednoduché, zdroj:Daňová kvóta72
sQt – jednoduchá daňová kvóta Yt – výnos z vybraných daní
70
CHRNKO, Petr. Den daňové svobody [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://libinst.cz/data/CHRENKO.pdf 71
DVOŘÁČEK, Jiří a Peter Slučník. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3, s.33 72 Daňová kvóta [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_DTP_B/Danova_kvota_a_Giniho_index.pdf
36
GDP – hrubý domácí produkt
3.2 Daňová kvóta složená Složená daňová kvóta zahrnuje podíl výnosů všech daní, cel a povinného pojistného na zdravotním a sociální zabezpečení k HDP.73 Tato kvóta je komplexnějším ukazatelem daňového zatížení.
Obrázek 8 - Vzorec výpočtu daňové kvóty složené, zdroj:Daňová kvóta 74
kQt – složená daňová kvóta Yt – výnos z vybraných daní IS – pojistné na soc. zabezpečení C – poplatky D – clo GDP – hrubý domácí produkt
3.3 Konsolidovaná daňová kvóta Zamezuje duplicitnímu započtení příjmů. V České republice by měla vyloučit to, že část pojistného na veřejném zdravotním pojištění je financována ze státního rozpočtu, tedy z vybraných daní. Nejvydatnějším rozdílem mezi tím, co se zahrnuje do čisté a konsolidované daňové kvóty, je pojistné sociálního pojištění.75
73
DVOŘÁČEK, Jiří a Peter Slučník. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3, s. 33 74 Daňová kvóta [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_DTP_B/Danova_kvota_a_Giniho_index.pdf 75 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9, aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 9788086324722, str. 32
37
Obrázek 9 - Vzorec výpočtu daňové kvóty konsolidované, zdroj:Daňová kvóta76
cQt – konsolidovaná daňová kvóta Yt – výnos z vybraných daní IS – pojistné na sociálním zabezpečení C – poplatky D – clo S – soc. pojistné zaměstnanců veřejného sektoru
Daňová kvóta se řadí v současnosti při mezinárodních srovnáních mezi nejvíce používaný ukazatel, má však určité nepřesnosti vyplývající ze samotné konstrukce ukazatele daňové kvóty. Mezi základní nedostatky patří zejména tyto problémy: 77
vymezení pojmu „daň“ a jednoznačné stanovení daňových příjmů,
případ deficitního financování;
výdajová struktura veřejných rozpočtů.
Vzhledem k tomu, že daně nelze jednoznačně definovat v zákonech většiny států, je těžké stanovit přesnou hodnotu daňových příjmů. V daňových příjmech by měli být zahrnuty jen taková inkasa, u nichž vzniklo právo vlády daň v daném roce vybírat a povinnost poplatníka takovou daň platit. Co se týče deficitního financování, vzniká tu určitý rozpor mezi daňovými příjmy a výdaji veřejných rozpočtů. Výše daňové kvóty muže být zkreslená rovněž přebytkem veřejných rozpočtů anebo splácením dluhu z předchozích let. Největší nedostatek daňové kvóty spočívá nejspíše v absenci použití daňových financí.
76
Daňová kvóta [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_DTP_B/Danova_kvota_a_Giniho_index.pdf 77 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8, s. 7-8
38
Metodika OECD dělí pro porovnání daňové zatížení daně do jednotlivých skupin podle kódů. OECD klasifikuje následující typy daní: 78
1000 – daně z příjmů, zisků a kapitálových výnosů
2000 – příspěvky na sociální zabezpečení
3000 – daně z mezd a pracovních sil
4000 – daně majetkové
5000 – daně ze zboží a služeb
6000 – ostatní daně
Abychom mohli daňovou kvótu (souhrnnou) stanovit, v čitateli dosadíme součet všech daňových příjmů veřejných rozpočtů a pro srovnávací dílčí analýzy daňového zatížení jednotlivými skupinami daní. Nejčastěji se užívá skupina 1000 – přímé daně celkem, které se dělí dále 1100 – přímé daně jednotlivců a 1200 – přímé daně firem, skupina 2000 – sociální zabezpečení, dále skupina 5000 – nepřímé daně.
78
Definition of taxes (Note by Chairman) [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.oecd.org/daf/mai/pdf/eg2/eg2963e.pdf
39
4 Vývoj daňové kvóty České republiky V této kapitole se budu zabývat vývojem daňové kvóty a to především ve vztahu výše daňové kvóty v České republice v porovnání s ostatními zeměmi, ve vztahu s daňovým zatížením občanů České republiky před vstupem a po vstupu do Evropské unie a ve vztahu s ekonomickou krizí, které proběhla.
4.1 Harmonizace daní České republiky a Evropské unie Podstatný vliv na daňovou kvótu v České republice měl vstup České republiky do Evropské unie, uskutečněný v květnu roku 2004. Tento vstup přinesl mnoho změn. Odpadla povinnost celního odbavení a začal být uplatňován nový mechanismus výkaznictví a odvodů daní.79 Tomuto vstupu však předcházela dlouhá jednání. V oblasti daní byly potřeba před vstupem České republiky do Evropské unie vyřešit především tyto klíčové otázky týkající se daní:
požadavek harmonizace nepřímých daní – tento požadavek vychází historicky z čl. 93 Smlouvy ES z roku 1967, kdy byl schválen společný systém DPH80;
požadavek harmonizace přímých daní – zajistit slučitelnost s právem Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora.81
Pojem daňová harmonizace, jejíž průběh nastiňuje obr. č. 9, lze přitom chápat jako přizpůsobení národních daňových systémů a přiblížení jednotlivých daní k daním v Evropské unii na základě dodržování společných pravidel zemí této unie.82 Tento proces má většinou následující tři fáze83: určení daní pro harmonizaci, harmonizace daňového základu a harmonizace daňové sazby. Evropská unie si klade za cíl harmonizaci daňových
79
MACHKOVÁ, Hana,Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. ISBN 978-80-247-4874-0, s. 139 80 BLAHOŽ, Josef, Karel KLÍMA a Josef SKÁLA. Ústavní právo Evropské unie. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 939 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 8086473481, s. 214 81 Koordinace systémů přímých daní členských států [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31058_cs.htm 82 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-7357-092-0, s. 87 83 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-7357-092-0, s. 87
40
systému za účelem zavedení resp. provozování jednotného trhu a jeho hladkého fungování.84
Obrázek 10 - Harmonizace daní, zdroj: Nerudová, 2014 85
Negativní dopady harmonizace daňové sazby lze shrnout do následujících bodů86:
vede k vyšším daňovým sazbám – harmonizace nevytváří tlak na výdeje v rozpočtu, vlády raději stanoví bez tlaku daňové konkurence vyšší sazby;
způsobuje pomalejší růst hospodářství – vyšší daňové sazby snižují produktivitu a odrazují zahraniční investory;
zasahuje do národní suverenity státu – představuje ztrátu fiskální autonomie;
Vedle těchto bodů hovořících v neprospěch daňové harmonizace, existuje řada důvodů, většinou protiargumentů, které jsou pro daňovou harmonizaci a tedy proti daňové konkurenci. Jedná se především o to, že pokud by se sobě jednotlivé daňové systémy nepřibližovaly, vznikl by volný trh s množstvím lokálních daňových sazeb, které by byly konkurenčními. Vznikla by tzv. škodlivá daňová soutěž. 87
84
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6, s. 15 85 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6. 86
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6, s. 29 87
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6, s. 30-31
41
Negativní dopady daňové soutěže lze shrnout do následujících bodů 88:
vede k přesouvání daňového břemene z kapitálu na práci;
vede k nevhodné struktuře vládních výdajů - státy poskytují pobídky na místo investic např. do veřejných služeb;
vede k neefektivnímu poskytování veřejných služeb;
může vést k „ožebračování“ států (společnosti platí daně v jurisdikci s nízkým daňovým zatížením a využívají veřejných služeb v jurisdikci s vysokým daňovým zatížením);
může deformovat toky finančních a reálných investic;
neumožňuje efektivní alokaci zdrojů;
neumožňuje plně těžit z výhod, které jednotný trh poskytuje;
v jejím rámci může docházet k ovlivňování světových cen v případě velkých a silných stát.
Harmonizace daní v primárním právu Evropské unie, můžeme v zakládajících smlouvách nalézt několik daňových ustanovení pro nepřímé daně. Úpravu přímých daní není zakotvena v žádném článku, ale mohli bychom ji vyvozovat především z ustanovení o sbližování právních předpisů. V první řadě Evropská unie u svých členů harmonizuje daně nepřímé, konkrétně se soustředí na daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Na harmonizaci nepřímých daní v souvislosti s novými členy je pamatováno v tzv. Bílá kniha z roku 1995 o přípravě přidružených zemí na jednotný evropský trh.89 „Tato oblast zdanění je pro fungování jednotného trhu prioritní, neboť bez vzájemné spolupráce, kompatibility daňových systémů a sblížení sazeb, by nemohly být odstraněny vnitřní finanční hranice mezi členskými státy a volná konkurence výrobců by byla deformována rozdíly v daních vztahujících se na jejich produkci.“ 90 Harmonizace předpisů začala v roce 1967 přijetím tzv. první směrnice č. 67/227/EEC, ve které se členské státy zavazovaly nahradit od roku 1970 stávající systémy daně z obratu systémem daně z přidané hodnoty (DPH) na principu procentuální spotřební daně aplikované na ceny veškerého zboží a
88
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6,s. 32 89
ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN 80-7179-472-4,225 90 ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN 80-7179-472-4,225-226
42
služby. Sazby DPH i případné výjimky byly v kompetenci jednotlivých členských států. Druhá směrnice č. 67/228/EEC definovala předmět daně, kterým se stal prodej zboží a poskytování služeb na území členské země uskutečněné plátcem daně za úplatu a dovoz zboží. Zároveň směrnice definuje plátce daně, prodej zboží a poskytování služeb a místo plnění. Jednotlivým státům náleží právo přijmout speciální ustanovení proti daňovým únikům, a též ustanovení, speciální režim pro malé podniky a speciální režim pro zemědělský sektor ("plně odpovídající národním požadavkům a možnostem"). Čtvrtá až šestá směrnice prodlužují dobu povinnosti implementovat příslušná ustanovení DPH do soustavy daní, jedná se o státy Belgie (třetí směrnice) a Itálie (čtvrtá i pátá směrnice).
Tabulka 1 – Přechod zemí na systém DPH v rámci harmonizace zdroj: Nerudová, 2014 91, upraveno
Klíčovou směrnicí v oblasti harmonizace nepřímých daní je tzv. šestá směrnice č. 77/388/EEC, která byla vydána, v souladu s předpokladem obsaženým v první a druhé směrnici, s cílem harmonizovat rozdílné národní systémy, a to zejména zdaňování při 91
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6
43
exportu a importu zboží. Šestou směrnici lze považovat za základní směrnici v oblasti daňové harmonizace. Tato směrnice totiž stanovuje pravidla určování základu daně, jejich teritoriální dosah, okruhy subjektů atd.
92
Přechod jednotlivých států Evropské unie na
systém DPH v rámci evropského společenství je uveden v tabulce č. 1. Směrnice 77/388/EEC byla vícekrát novelizována, a v důsledku toho se stala méně přehlednou, proto v roce 2006 rozhodla Evropská komise o nahrazení této směrnice a vytvoření směrnice úplně nové. Od roku 2007 je v platnosti Směrnice 2006/11/12/EC, o společném systému daně z přidané hodnoty. Na tuto směrnici navazují i další směrnice, důležitou je zejména v souvislosti s bojem proti daňovým únikům Směrnice 2010/23/EU, jež členským státům dovoluje dočasně používat přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných druhů služeb. 93 Další významnou úpravou, na kterou se Evropská unie zaměřila, je spotřební daň. Mezi spotřební daně spadá daň z tabáku, alkoholu, energetických zdrojů a elektřiny. Poslední dvě složky díky vyšší zřetely na životní prostředí i oddělují a řadí se do samostatné složky ekologické/environmentální daně. S cílem ošetřit tento druh daní začala Evropská komise již v roce 1992 nařízením č. 1992/12/ES o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků jako je alkohol, tabák a ropa, které podléhají spotřební dani. V této souvislosti byly od roku 1993 přijaty minimální sazby za spotřebu těchto komodit. V roce 2006 byl radou Evropské komise předložen návrh na zvýšení sazby na alkohol a alkoholické nápoje, který členské státy neschválily. Až na tabákové výrobky, tak minimální sazby platné od roku 1992 zatím nebyly překročeny. 94 V rámci vstupu České republiky do Evropské unie došlo k období před plánovaným vstupem k úpravám spotřebních daní, tak aby se spotřební daně přiblížily daním v Evropské unii. Zejména se jednalo o následující změny95:
v roce 1999 byla hmotnostní jednotka tuna nahrazena jednotkou 1000 litrů u spotřební daně z u spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv;
92
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6, s. 46-49 93
NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6, s. 51-52 94
KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-011-9, s. 14 95 BŘEZINA,Josef Vývoj spotřebitelských daní v Evropské Unii a České republice [online]. [cit. 2015-0625]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139043/brezi.pdf
44
V roce 2002 se u daně z tabákových výrobků změnil základ daně, jež byl rozdělen na pevnou část základu, kde zůstaly jednotkami kusy či kilogramy a na procentuální část, kde se za základ daně počítá cena pro konečného spotřebitele.
Tabulka 2 zobrazuje minimální sazby Evropské unie u spotřebních daní pro rok 2004 a procento splnění minimálních sazeb Českou republikou. Z tabulky je patrné, že Česká republika pro rok 2004 nesplňovala minimální sazby u tabáků a cigaret, kde bylo vyjednáno tříleté přechodné období.
Tabulka 2 – Minimální sazby u spotřební daně v EU a sazby v ČR v roce 2004, zdroj: Březina
96
Podíváme-li se na systémy přímých daní členských států, existují zde značné rozdíly. Evropská unie je v této oblasti především koordinátorem systémů přímých daní členských států, tak aby tyto systémy odpovídali právu Evropské unie. Hlavní cíle, jež si Evropská unie klade v rámci daňového přístupu k přímým daním, jsou následující97:
odstranění diskriminace a dvojího zdanění;
zamezení neúmyslnému nezdanění a zneužívání;
96
BŘEZINA,Josef Vývoj spotřebitelských daní v Evropské Unii a České republice [online]. [cit. 2015-0625]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139043/brezi.pdf 97 Koordinace systémů přímých daní členských států [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31058_cs.htm
45
snížení nákladů na plnění požadavků spojených s tím, že daná osoba podléhá více než jednomu daňovému systém.
4.2 Srovnání vývoje daňové kvóty Pro posouzení daňové kvóty, je třeba se zaměřit na její jednotlivé výše před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie. Graf č. 8 znázorňuje vývoj daňové kvóty podle statistických dat OECD od roku 1994 do roku 2011. Metody OECD používají pro své statistiky formu složené daňové kvóty. Tato kvóta tedy obsahuje jak přímé daně, tak nepřímé daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění. 37
Podíl daní na HDP (%)
36 35 34 33 32 31
Graf č.8 - Daňová kvóta složená ČR v letech 1994-2011, zdroj: Statistiky OECD 98, vlastní zpracování dat
Jak je z grafu patrné složená daňová kvóta podle statistiky OECD v roce 1994 činila téměř 36%. V letech 1995-1999 postupně došlo ke snížení daňového zatížení poplatníků daněmi. Toho snížení bylo zapříčiněno řadou reforem v daňové oblasti, které bylo na druhou stranu kompenzováno nárůstem v oblasti sociálního pojištění. V letech 2000 a 2001 daňové zatížení obyvatelstva bylo v podstatě totožné a daňová kvóta stagnuje. Od roku 2001 lze opětovně sledovat nárůst daňové kvóty až do roku 2004. Toto bych připisovala „ přípravné politice“ na vstup do Evropské unie. Od roku 2005 do roku 2009 je opět patrný pokles tohoto ukazatele, které zapříčinily zejména změny v daňovém systému
98
Statistiky OECD [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/
46
v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Navzdory tomu, že v období ekonomické krize se zpomalilo i hospodářství České republiky, tak v letech 2009 a 2010 daňová kvóta stagnovala. Od roku 2010 ale ukazatel daňového zatížení opět roste. Zdá se tedy, že před vstupem do Evropské unie bylo v roce 1994 daňové zatížení vyšší a až do roku 2000 se snižoval, po té před vstupem do Evropské unie se daně zvyšovaly a až cca 2 roky po vstupu dochází k postupnému snížení daňového zatížení obyvatel.
OECD celkem
35
ČESKÁ REPUBLIKA
Podíl daní na HDP (%)
34,5 34 33,5 33 32,5 32 31,5
Graf č. 9- Daňová kvóta (složená) ČR a OECD, zdroj: Statistiky OECD 99, vlastní zpracování dat
Graf č.9 znázorňuje procentuální výši složené daňové kvóty v České republice (podle statistiky OECD) v letech 1998-2011 v porovnání s průměrnou daňovou kvótou všech zemí OECD. Jak je z tohoto grafu patrné, od roku 1998 do roku 2003 došlo k poklesu daňové kvóty zemí OECD. Naproti tomu daňová kvóta, která v České republice do roku 2002 nepřevyšovala průměr zemí OECD, zaznamenala prudký nárůst. V roce 2003 překračuje průměrnou daňovou kvótu zemí OECD a je vyšší. Ke srovnání průměrného zdanění vzhledem k HDP došlo až v roce 2007, přičemž daňová kvóta byla nejvyšší v České republice v roce 2004. Tabulka č. 3 ukazuje vývoj daňové kvóty jednotlivých zemí (dle statistiky Eurostatu) v letech 2002 - 2012. Z tabulky vyplývá, že jednotlivé členské země Evropské unie i ostatní státy Evropy se liší v procentuální výši daňové kvóty. 99
Statistiky OECD [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/
47
Průměrné daňové příjmy (včetně sociálních příspěvků) v porovnání z HDP v Evropské unii (28 členů) se dlouhodobě pohybují na průměrné úrovni okolo 40%. Mezi jednotlivými státy dlouhodobě vykazují nejvyšší procentuální poměr daňové kvóty evropské státy jako je: Norsko, Švédsko, Dánsko, Belgie a Francie, které pravidelně překračují průměrné hodnoty pro Evropskou unii (28). Nejnižší daňové kvóty má z dlouhodobého hlediska např. Švýcarsko. Podle statistiky Eurostatu se Česká republika pohybuje kolem dlouhodobého zdanění 35%.
Tabulka 3 – Vývoj daňové kvóty v % zdroj: Total tax revenue by country, 2002-2012100,upraveno
100
Total tax revenue by country, 2002-2012 [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/File:Total_tax_revenue_by_country,_20022012_(%25_of_GDP_and_millions_of_euro)_new.png http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Total_tax_revenue_by_country,_20022012_(%25_of_GDP_and_millions_of_euro)_new.png
48
Konkrétní situaci z roku 2004, tedy roku, kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie, nám dokládá obrázek č. 11. Přistoupení deseti nových členských států vedlo k průměrnému snížení poměru ukazatele daňové kvóty celé Evropské unie. Nově přijaté země měly většinou nižší daňové poměry. Stejně tak se odlišoval hospodářský růst přijatých zemí od hospodářského růstu původních členských států. Toto bylo způsobeno zejména tím, že v roce 2004 přistupovali do Evropské unie zejména země postkomunistické, jejichž přechod k tržnímu hospodářství nastal až v roce +- 1990. Relativně vysoký poměr daní k HDP, který šel vypozorovat v původní Evropské unii s patnácti členy, byl ve velké míře důsledkem přetrvávajícího vzestupného trendu daňové zátěže v sedmdesátých – devadesátých letech 20. století. Toto dlouhodobé zvýšení daňové zátěže bylo úzce spojeno s rostoucím podílem veřejného sektoru v ekonomice. Daně a sociální příspěvky byly zvednuty, aby mohla financovat rostoucí vládní výdaje. Zejména pak stoupalo zdanění práce za účelem financování sociálního blahobytu.101 Poměrový ukazatel daní a HDP se pro Českou republiku v roce 2004 téměř rovnal průměru daňové kvóty pro celou Evropskou unii, včetně přijatých 10 členských států. Na první pohled by se tento stav mohl jevit jako optimální stav, ale je třeba vyhodnotit strukturu daní, které byly v roce 2004 vybrány.
Obrázek 11 – Daňová kvóta v zemích Evropské unie v roce 2004 (% z HDP) zdroj: Kubátová, 2007 102,upraveno
101
Structures of the taxation systems in the European Union [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structur es/structures2006.pdf 102 KUBÁTOVÁ, Květa - Možnosti a meze české daňové politiky v období po vstupu do EU a před vstupem do Eurozóny , ACTA VŠFS, 2/2007, ISSN 1802-7946 [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.vsfs.cz/?id=1042
49
Struktura daní je vyobrazena na obrázku č. 11. Jak je vidět na výběru zemí z Evropské unie. Nově příchozí státy mají odlišnou strukturu v poměru vybraných položek do státního rozpočtu. V České republice byly nejnižšími příjmy do státního rozpočtu daně majetkové, naopak nejvyšší příjem do rozpočtu tvoří příspěvky sociálního zabezpečení.
Obrázek 12 – Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004, zdroj: Kubátová, 2007103,upraveno
Jak již bylo řečeno dříve, jednotlivé organizace používají lehce odlišné metody k výpočtu ukazatele daňové kvóty. Pro doplnění uvádím na následujícím obrázku daňovou kvótu pro Českou republiku v letech 2000-2009 v pohledu různých metodik pro srovnání jednotlivých metod výpočtu.
Obrázek 13 – Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004, zdroj: Chrnko, 2009 104,upraveno
103
KUBÁTOVÁ, Květa - Možnosti a meze české daňové politiky v období po vstupu do EU a před vstupem do Eurozóny , ACTA VŠFS, 2/2007, ISSN 1802-7946 [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.vsfs.cz/?id=1042 104 CHRNKO, Petr. Den daňové svobody [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://libinst.cz/data/CHRENKO.pdf
50
4.3 Posouzení daňové kvóty v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie Tato práce se zabývala daňovou kvótou v České republice v časovém období před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie, právě v souvislosti se vstupem České republiky Evropské unie, v rámci přijmutí nových deseti členů. V této kapitole bych ráda shrnula a zhodnotila výsledky mého snažení o dosažení daného cíle. Pro posouzení daňové kvóty bylo třeba nejprve popsat a přiblížit veřejný rozpočet a veřejné příjmy, soustavu daní v České republice a pojem hrubý domácí produkt (HDP). Po té popsat pojem daňové kvóty, jejího výpočtu, případných nedostatků a organizací, které se statistickým výpočtem zabývají. Dle dostupných statistických dat byl v rámci práce představen vývoj daní v České republice a vývoj daňové kvóty, jak v České republice, tak v některých evropských státech. Shrnu-li dosažené výsledky, dá se říci následující:
daňové zatížení České republiky je podle statistiky Eurostatu na dlouhodobě úrovni cca 35 % (ve smyslu složené daňové kvóty – viz tabulka č. 3). Daňová kvóta od roku 1994 klesala, před vstupem do Evropské unie daňové zatížení vzrostlo a po té od roku 2006 mírně klesalo.
oproti jiným státům v České republice v rámci výběrů do veřejného rozpočtu představují dlouhodobě velmi významný podíl odvody sociálního pojištění, které jsou složkou složené daňové kvóty, a to jak před rokem, tak po roce 2004;
v rámci vstupu České republiky do Evropské unie se Česká republika přizpůsobovala podmínkám, které Evropská unie nastavila. Některé kroky ve sjednocení a přiblížení pravidel nastaly již před vstupem do Evropské unie a na některé měla Česká republika stanovené přechodné období.
Klíčovými oblastmi, které bylo třeba harmonizovat v oblasti výběru daní, který ovlivňuje daňovou kvótu, byly především o nepřímé daně, klíčovou roli zde hrála harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH), která zaujímá ve veřejných příjmech České republiky dlouhodobě vysoký podíl a dále daně spotřební; 51
Závěr Daňová kvóta, která udává podíl vybraných daní v zemi na hrubém domácím produktu je z hlediska ukazatel daňové harmonizace v rámci států Evropské unie předmětem zájmů mnoha diskusí. OECD i Eurostat pravidelně zveřejňují srovnání daňových kvót v rámci jednotlivých státu či jejich seskupení. Zatížení občanů států daní je nemilou, ale nezbytnou součástí fungování státních aparátů resp. veřejných financí. Rozšiřování Evropské unie ovlivňuje fiskální politiku a daňové systémy nově přistupujících států do tohoto společenství, které se musejí přizpůsobit řadě dohod platných v rámci fungujícího propojení jednotlivých státu Evropské unie. Bylo tomu tak, i když v roce 2004 byla Česká republika přijata do Evropské unie spolu s dalšími devíti členy, z nichž řada patřila do post-komunistických zemí. Klíčovým cílem Evropské unie je to, aby si daňové politiky jednotlivých států v prostoru jednotného trhu vzájemně nekonkurovaly a negativně se neovlivňovaly. Zároveň nemají být daně překážkou ve stabilním ekonomickém růstu a podpoře růstu životní úrovně obyvatel. Z dlouhodobého hlediska je však nutné si uvědomit, že post-komunistické země, jež vstupovali v roce 2004 do Evropské unie, měly jinou strukturu daňové základny, jejich daňové mixy byly zaměřeny na rozdílné věci a jejich HDP nedosahovalo takové úrovně jako HDP vyspělých zemí, rovněž životní úroveň obyvatel „byla jinde“ a úrovně původní „E15“ budou „dohánět“ ještě dalších dvacet let. Na začátku své práce jsem si stanovila hypotézu, která předpokládala, že vstupem se České republiky do Evropské unie hodnota daňové kvóty v rámci harmonizace daňových pravidel klesne. V rámci srovnání hodnoty daňové kvóty jsem dospěla k závěru, že tato hypotéza byla nepravdivá. Česká republika sice implementovala klíčové úpravy daňového systému, ale daňové zatížení obyvatelstva nekleslo, naopak dle statistik OECD po vstupu do Evropské unie spíše stoupalo, pak zaznamenalo drobný pokles v souvislosti s úpravami sazeb daní a quasidaní a nyní má opět rostoucí tendenci. Dle statistiky Eurostatu po vstupu České republiky do Evropské unie poměr vybraných daní k HDP v podstatě stagnující tendence, k žádnému velkému propadu v souvislosti se zavedením daňové harmonizace nedošlo. Data OECD jsou v tomto ohledu optimističtější, i když i z dat Eurostatu vyplynul nárůst hodnoty daňové kvóty před vstupem do Evropské unie.
52
Seznam zdrojů LITERATURA BÁRTA, Zbyněk. Finanční gramotnost: výpočty v Excelu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 370 s. Řízení školy (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7478-483-5 BLAHOŽ, Josef, Karel KLÍMA a Josef SKÁLA. Ústavní právo Evropské unie. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 939 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 8086473481 DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3 HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0 HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN 80-86432-88-2 HINKE, Jana a Dana BÁRKOVÁ. Účetnictví 2: pokročilé aplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 231 s. ISBN 978-80-247-3516-0, s. 94 HRDLIČKA, Č.; IŠTVÁNFYOVÁ, J.; VÍTEK, L. 2010. Systémy účetnictví a evidence daňových příjmů vládních institucí. Politická ekonomie. 2010, Vol. 58, No. 2, pp. 253– 270. ISSN 0032-3233 HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, Lenka. Daňový řád: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1.1.2015. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, viii, 206 s. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-695-2. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3258-9 KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 9788086730059 KLAUS, Václav a kolektiv. Česká republika na rozcestí: čas rozhodnutí. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, 231 s. ISBN 978-80-253-2023-5 KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400011-9 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 263 s. ISBN 8086395847 53
KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-7357-092-0 KOWALSKÁ, Radomíra. Ekonomika pro střední zdravotnické školy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 186 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5091-0. MACHÁČEK, Ivan. Daň z příjmů fyzických osob 2010: praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiv, 273 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-188-8 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. ISBN 978-80-247-4874-0 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6 OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 261 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3228-2 POLÁCH, Jiří a kolektiv. Reálné a finanční investice. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvi, 263 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-436-0 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8 URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 474 s. ISBN 978-80-7478-724-9 VANČUROVÁ, Alena a Lenka Láchová. Daňový systém ČR: cvičebnice. V Praze: 1. VOX, 2011, 97 s. Daně (1. VOX). ISBN 978-80-86324-99-9 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2409-6 ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN 80-7179-472-4 ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN 80-7201-381-5. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
54
INTERNETOVÉ ZDROJE BŘEZINA, Josef. Vývoj spotřebitelských daní v Evropské Unii a České republice [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139043/brezi.pdf Daňová kvóta [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_DTP_B/Danova_kvota_a_Giniho_index.pdf Daňový systém ČR [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=danova_soustava_ceske_republiky Definice daně [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definicedane/ Definition of taxes (Note by Chairman) [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.oecd.org/daf/mai/pdf/eg2/eg2963e.pdf Finanční správa [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani Fiskální výhled ČR 2014 [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/fiskalni-vyhled/2014/fiskalni-vyhled-kveten-2014-18004 CHRNKO, Petr. Den daňové svobody [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://libinst.cz/data/CHRENKO.pdf HDP (Hrubý domácí produkt) [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/hruby-domaci-produkt.pdf HDP Důchodová metoda [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchodm KUBÁTOVÁ, Květa - Možnosti a meze české daňové politiky v období po vstupu do EU a před vstupem do Eurozóny , ACTA VŠFS, 2/2007, ISSN 1802-7946 [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.vsfs.cz/?id=1042 Koordinace systémů přímých daní členských států [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31058_cs.htm KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analyzy/Prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf Pojistné na sociální zabezpečení[online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-nasocialni-zabezpeceni/ Roční národní účty [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu Spotřební daně v Evropské unii [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d5091v7112-spotrebni-dane-v-evropske-unii/ Spotřební daň - lih [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-aspotrebni-dane/spotrebni-dane/lih Statistiky OECD [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/ Structures of the taxation systems in the European Union [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structur es/structures2006.pdf
55
Total tax revenue by country, 2002-2012 [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/File:Total_tax_revenue_by_country,_20022012_(%25_of_GDP_and_millions_of_euro)_new.png Veřejné zdravotní pojištění[online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/verejnezdravotni-pojisteni_2617_22.html Výpočet produktu – důchodová metoda [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.ceed.cz/makroekonomie/12-2_vypocet_HDP_duchod_metoda.htm Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014[online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=89725 Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/informacnikancelar/seznam-podanych-zadosti/2011/zadost-o-poskytnuti-informaci-podle-zako-9047
56
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1 – Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 Obrázek 2 – Struktura příjmů státního rozpočtu České republiky (v mld. Kč) Obrázek 3- Vývoj deficitů státního rozpočtu v letech 1998 až 2014 (v mld. Kč) Obrázek 4- Členění daní Obrázek 5 - Vývoj sazeb DPFO 1993-2014 v ČR Obrázek 6 - Vývoj základní a snížené sazby DPH v letech 1993 -2013 ČR Obrázek 7 - Vzorec výpočtu daňové kvóty jednoduché Obrázek 8 - Vzorec výpočtu daňové kvóty složené Obrázek 9 - Vzorec výpočtu daňové kvóty konsolidované Obrázek 10 - Harmonizace daní Obrázek 11 – Daňová kvóta v zemích Evropské unie v roce 2004 Obrázek 12 – Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004 Obrázek 13 – Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004 Graf č. 1 Výběry daně z příjmu fyzických osob v ČR Graf č. 2 Výběry daně z příjmu právnických osob v ČR Graf č. 3 Výběry DPH v ČR Graf č. 4 Výběry spotřebních daní v ČR Graf č. 5 Struktura a vývoj sociálních příspěvků Graf č. 6 Výběry spotřebních daní v ČR Graf č. 8- Daňová kvóta ČR v letech 1994-2011 Graf č. 9 - Daňová kvóta ČR a OECD Tabulka 1 – Přechod zemí na systém DPH v rámci harmonizace Tabulka 2 – Minimální sazby u spotřební daně v EU a sazby v ČR v roce 2004 Tabulka 3 – Vývoj daňové kvóty v %
57
Příloha č. 1 Daňová kvóta (složená) v procentech v roce 2012 podle statistiky OECD
Zdroj: statistika OECD
58
Příloha č.2 Daňová kvóta (složená) v procentech v roce 2002 podle statistiky OECD
Zdroj: statistika OECD
59
