Masarykova Univerzita v Brně Fakulta sociálních studií
Vývoj blanenského regionálního týdeníku Týden u nás The Development of the Regional Weekly Newspaper „Týden u nás“ in Blansko
(Bakalářská diplomová práce)
Ilona Dobrovolná
Vedoucí práce: Ing. Rudolf Burgr
Brno 2010 1
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Vývoj blanenského regionálního týdeníku Týden u nás s pouţitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii vypracovala samostatně. V Brně, dne 24.5.2010
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Rudolfu Burgrovi za vedení práce, odborné konzultace a cenné připomínky.
3
Obsah: 1. Úvod ............................................................................................................................ 6 2. Charakteristika regionálního tisku ...........................................................................7 2.1. Význam pojmu regionální tisk ..............................................................................7 2.2. Role regionálních médií .........................................................................................9 3. Historie a současnost regionálního tisku v Československu a České republice ..11 3.1. Regionální tisk před rokem 1989 .........................................................................11 3.2. Transformace tištěných médií po roce 1989 ........................................................12 3.3. Vývoj regionálního tisku po roce 1989 ................................................................13 3.4. Změny vlastnictví regionálních médií ..................................................................15 3.4.1. První vlna koncentrace vlastnictví .....................................................................16 3.4.2. Druhá vlna koncentrace vlastnictví ...................................................................17 3.5. Vydavatelství Vltava – Labe – Press ....................................................................18 4. Podoba novin a její proměny .....................................................................................20 4.1. Struktura redakce ...................................................................................................20 4.2. Redakční plánování ................................................................................................23 4.3. Grafická podoba novin ...........................................................................................23 4.3.1. Typografie ...........................................................................................................23 4.3.2. Titulky .................................................................................................................24 4.3.3. Stálé prvky novin ................................................................................................24 4.3.4. Titulní strana a vnitřní strany .............................................................................25 4.3.5. Fotografie ...........................................................................................................26 4.3.6. Základní pravidla grafické úpravy novin ...........................................................26 4.4. Distribuce novin ....................................................................................................27 5. Metodologie ..................................................................................................................28 6. Deskripce jednotlivých období Týden u nás .............................................................29 6.1. Nový ţivot před listopadem 1989 ........................................................................30 6.2. Nový ţivot po listopadu 1989 do konce roku 1990 ..............................................35 6.3. Týden u nás v letech 1991 – 1992 .........................................................................40 6.4. Týden + Směr (1992) ............................................................................................45 6.5. Týden u nás v letech 1992 – 2001 .........................................................................49 6.6. Přechod Týdne u nás pod VLP (2001 – 2002).......................................................53 6.7. Týden u nás jako součást deníku Rovnost (2002 – 2006) .....................................59 4
6.7.1. Týden u nás součástí Blanenského deníku (2006 – dosud) ...............................64 7. Shrnutí ...........................................................................................................................68 8. Závěr ..............................................................................................................................73 9. Použité zdroje ................................................................................................................75 10. Seznam schémat, tabulek a obrázků ..........................................................................77 11. Jmenný rejstřík ............................................................................................................79 12. Anotace a klíčová slova ................................................................................................80 13. Summary and keywords ..............................................................................................80 14. Přílohy ...........................................................................................................................81
5
1. Úvod Práce se zabývá vývojem regionálního týdeníku Týden u nás v blanenském regionu. Jejím cílem je popsat změny v podobě tohoto týdeníku, a to jak grafické a obsahové, tak změny ve fungování redakce. Tištěná média v České republice prošla významnými změnami především v souvislosti se změnou politického reţimu po listopadu 1989. Tyto změny se týkaly především vlastnictví médií, která po listopadových událostech čekala privatizace, do níţ významně zasáhl vstup zahraničních investorů na český trh, a to hned ve dvou vlnách, nejprve na počátku devadesátých let a následně zhruba o deset let později, v roce 2001. Právě z tohoto důvodu popisuje tato práce změny v podobě Týdne u nás především v souvislosti se změnami vlastníka týdeníku. Protoţe většina studií, které se dotýkají vlastnických změn českých médií, grafické a obsahové podoby novin či novinářské práci, se zaměřují na média celostátní, rozhodla se autorka této práce zaměřit na tisk regionální. Volba blanenského Týdne u nás vyplynula ze skutečnosti, ţe tomuto týdeníku nebyla dosud věnována ţádná práce, která by detailně mapovala jeho vývoj. Týdeník navíc prošel všemi obdobími - od období před rokem 1989, kdy byla spoluvydavatelem Komunistická strana Československa, přes privatizaci, kdy týdeník odolal první vlně koncentrace vlastnictví zahraničními investory a zůstal v soukromých rukou aţ do roku 2001, aţ po období, kdy jej koupilo vydavatelství Vltava - Labe - Press a týdeník se postupně proměnil v neprodejnou přílohu Deníku. Výzkumným cílem práce je zjistit, jakým způsobem působil vlastník na podobu, obsah či strukturu redakce Týdne u nás. K tomuto účelu vyuţije autorka především metodu deskriptivní studie. Druhou pouţívanou metodou pak budou rozhovory s pamětníky. Práce je uvedena teoretickým ukotvením problému – tedy vysvětlením pojmu regionální tisk, jeho specifik a funkcí, a dále stručnou historií vlastnických změn, které provázely český tisk po roce 1989. Vzhledem k zaměření empirické části práce nechybí v teoretickém úvodu také kapitoly věnující se struktuře redakce a grafické podobě novin. Empirická část provádí deskripci jednotlivých období, jimiţ Týden u nás procházel. Snaţí se nastínit podobu týdeníku v tom kterém období, na vybraném vzorku výtisků zkoumá vzhled titulní strany či pravidelné rubriky. Dále se věnuje redakčním postupům, které se v daném období v týdeníku uplatňovaly.
6
V závěrečné části provádí autorka komparaci jednotlivých období Týdne u nás. Východiskem práce je pak srovnání podoby, obsahu a redakčních postupů v jednotlivých obdobích a jejich uvedení do souvislosti s vlastnickou strukturou týdeníku.
2. Charakteristika regionálního tisku 2.1. Význam pojmu regionální tisk Chceme-li se zaměřit na vývoj blanenského týdeníku Týden u nás, je třeba jej nejdříve zařadit do určité kategorie. Z tohoto důvodu autorka práce nejdříve charakterizuje regionální tisk a jeho funkce. Slovo regionální pochází z latinského výrazu regio, který bychom mohli přeloţit jako směr, hranice, kraj či území. Regionální tisk je tedy takový, který se přímo váţe k určitému kraji nebo území. Osvaldová definuje regionální tisk takto: jde o označení periodik (novin, týdeníků atd.), která se váţí k určitému místu, odkud čerpají informace a pro jehoţ publikum jsou určena. Regionální tisk informuje o událostech, které se v oblastech dějí nebo pro tamní obyvatele mohou mít význam. Regionální redakce pracují v místě, připravují lokální zpravodajství a publicistiku a zároveň téţ zprostředkují zprávy pro příslušnou redakci, např. v hlavním městě.1 Zároveň uvádí, ţe v českém prostředí nejsou regionální média recipienty chápána jednoznačně. Někdy jsou pod tento pojem zahrnovány listy, rozhlasové a televizní vysílání s krajovým obsahem (sem patří mutované deníky, jaké vydává například Vltava - Labe - Press), někdy jsou pod stejné pojmenování zahrnována i další periodika, jako jsou například radniční noviny, obecní noviny a všechny další tiskoviny, které si do svého názvu dávají zprávy, zpravodaj, kurýr, novinky a jakékoli další označení evokující zpravodajství a zaznamenávání faktů. Názvem Radniční noviny nebo Zpravodaj budí takové tiskoviny v recipientech dojem, ţe přinášejí informace, a mohou dokonce suplovat místní deníky. 2 Oba dva zmíněné typy médií se skutečně váţí ke konkrétní oblasti. Jejich další rozlišování je moţné pouţíváním vedle pojmu regionální ještě pojmu lokální. Někteří z autorů povaţují tato slova za synonyma, jiní rozlišují regionální a lokální tisk právě jako dvě odlišné kategorie. Bartošek například uvádí rozdělení masmédií z hlediska dosahu takto: světová (nadnárodní), celoplošná (celostátní, federální), regionální a místní (lokální). Poukazuje také na propojenost mezi masmédii celoplošnými, regionálními a lokálními, která 1 2
Osvaldová a kol. 2007: 217 Osvaldová in Waschková Císařová 2007: 51
7
spočívá v tom, ţe celoplošná média mohou vydávat regionální přílohy a regionální mohou zase uplatňovat přílohy či mutace místní. 3 Tušer uvádí, ţe periodický tisk lze typologicky kategorizovat podle periodicity (deníky, týdeníky apod.), obsahového zaměření a podle územního působení. Podle územního působení potom rozeznává tři skupiny periodik: celoplošné, regionální a lokální. Rozdíl mezi regionálními a lokálními periodiky pak vychází ze samotné etymologie pojmů, které označují určité ohraničené území. Jak můţeme vidět na následujícím schématu, pojmem lokalita se označuje obec či město, pojmem region potom okres, kraj či oblast. Z toho vyplývá i pojmenování periodik, která v daném prostoru vycházejí. V obci či městě existují lokální periodika, kdeţto v určitém okrese, kraji či oblasti periodika regionální.4 Schéma č. 1: Základní terminologické pojmenování médií
Lokalita
obec
Region
město
okres
kraj
oblast
Zdroj: Tušer in Waschková Císařová 2007:23
Regionální tisk Tušer dále rozděluje na nadregionální, regionální a subregionální, přičemţ jako nadregionální charakterizuje velké regionální periodikum, které působí buď ve více okresech přesahujících kraj, anebo ve více krajích či oblastech, regionální periodikum je potom takové, které působí na území okresu, kraje nebo oblasti a subregionální popisuje jako střední a malé regionální periodikum, které působí v obci a jejím okolí, ve více obcích nebo ve městě a okolí. K tomuto členění Tušer dodává, ţe skupina subregionálních periodik se uţ typologicky blíţí k lokálním, protoţe i ty často působí nejen v obci či městě ale i v jejich nejbliţším okolí. Podle zahraničních odborníků nelze zcela jasně definovat hranici mezi médii regionálními a lokálními právě proto, ţe se v určitém místě působení prolínají.
3 4
Bartošek 1997: 18 Tušer in Waschková Císařová 2007:23
8
Při členění podle územního působení lze dále rozeznávat v subsystému regionálního a lokálního tisku další podskupiny. Podobně jako v celostátních periodikách, můţeme i v periodikách regionálních a lokálních porovnávat jejich obsahové zaměření. A tak rozeznáváme univerzální, ale i společensko-odborná lokální a regionální periodika. Univerzální jsou ta, která zachytávají realitu ze všech oblastí společenského dění a pokrývají všeobecné zájmy a potřeby obyvatelů na území pro které vycházejí (oblastní, krajské, okresní, městské, obecní noviny). Oproti tomu společensko-odborná periodika se zaobírají zájmy uţší společnosti v rámci zmíněných regionů a lokalit (místní společensko-kulturní, společensko informační, informačně-propagační, respektive inzertní, periodika stran, hnutí, organizací, svazů, spolků, klubů, škol, podniků, farností, občanských iniciativ, tzv. alternativní tisk -např. ekologické, apod.) 5 Z následujících charakteristik vyplývá, ţe Týden u nás vycházející pro okres Blansko lze kategorizovat jako univerzální regionální periodikum. 2.2. Role regionálních médií Waschková Císařová uvádí, ţe podle teoretiků jsou lokální a regionální média nejdůleţitější součástí mediálního systému právě proto, ţe mají na příjemce největší vliv. Z ojedinělých výzkumů také vyplývá, ţe čtenáři upřednostňují v tisku lokální obsah před celostátním. Média plní všeobecně tři funkce: informují, orientují a integrují. 6 Jak uvádí Tušer, podle švýcarského výzkumu Medien 2000 má největší schopnost plnit tyto funkce, tedy informovat, orientovat a integrovat svého adresáta, lokální médium. Po něm následuje regionální a nakonec celostátní.
5 6
Tušer 2003: 27-32 Waschková Císařová 2007:62
9
Schéma č.2: Švýcarský projekt MEDIEN 2000 Média celostátní
regionální
lokální
Funkce:
informační + orientační + integrační
Zdroj: Tušer in Waschková Císařová 2007:23
V regionálních a lokálních médiích se tedy nejvíce projevuje funkce integrační. Kaţdodenní ţivot totiţ lidé pociťují právě na lokální či regionální úrovni. Integrační funkce vyplývá z přitaţlivosti, zaloţené na blízkosti problematiky, o které média občany informují a také na schopnosti vytvářet regionální či lokální identitu. Naproti tomu na úrovni celostátní můţe posoudit výsledky spíše virtuálně. Právě proto se celostátní média zaměřují spíše na funkci informační. Lokální a regionální média mají schopnost bezprostředně působit na myšlení a konání adresáta.7 Pavel Pácl uvádí8, ţe regionální mediální rovina je při bliţším pohledu členěná, pestrá a společensky přinejmenším stejně významná jako rovina celostátní. Vztah mezi komunikátorem a příjemcem je na ní důvěrnější uţ díky oboustranně hlubší znalosti záleţitostí „o nichţ je řeč“. Je to také rovina profesionálně méně vybavená, ale zároveň mnohem účinnější při spoluvytváření konkrétního pocitu lidského domova. Na výsledcích svého výzkumu Pácl dokládá, ţe sami čtenáři přikládají regionální rubrice v českých celostátních denících stále větší význam. Provedl v roce 1996 v Severomoravském kraji dotazníkové šetření zaměřené na sledovanost všech hlavních typů médií, na subjektivní motivaci jejich příjmu a na vzájemný vztah mezi jednotlivými typy médií. Na otázku, kterou
7 8
Tušer in Waschková Císařová 2007:23 in Waschková Císařová 2007:63
10
rubriku ve svých novinách čtou, odpověděli respondenti nejčastěji (65,8% z celého souboru 1087 respondentů ze Severomoravského kraje), ţe jde o regionální zpravodajství.
3. Historie a současnost regionálního tisku v Československu a České republice 3.1. Regionální tisk před rokem 1989 Protoţe tématem práce je vývoj Týdne u nás, je třeba nejprve popsat obecný vývoj regionálního tisku vycházejícího na území Československa a později České republiky. Regionální tisk byl v Československu před rokem 1989 zastoupen okresními týdeníky a krajskými deníky. Charakteristiku okresních týdeníků vymezovalo usnesení ústředního výboru komunistické strany z 29. dubna 1959. Usnesení stanovilo, ţe okresní noviny jsou týdeníkem okresního výboru KSČ a okresního národního výboru. Jejich hlavním posláním bylo soustavně informovat pracující celého okresu o všech důleţitých otázkách a konkrétních úkolech, které vyplývají pro okres z usnesení stranických a státních orgánů a organizátorskou a výchovnou činností napomáhat tyto úkoly plnit. Krajské deníky vydávaly krajské výbory KSČ. K 1. lednu 1977 vycházelo v ČSSR 1062 periodik, z toho 759 v ČSR. Z celkového počtu 18 deníků bylo 10 krajských. V ČSR existovalo na niţší neţ střední úrovni, registrované v rámci kraje, 69 okresních novin, 153 podnikových novin a 32 ostatních časopisů (tabulka 1).9
9
Waschková Císařová 2007: 64
11
Tabulkač.1: Přehled vydávaných novin v ČSSR v roce 1977 Přehled vydávaných novin v ČSSR v roce 1977 Typ periodika
Počet
celostátní deníky
8
krajské deníky
10
okresní tisk
69
podnikové noviny
153
ostatní časopisy
32
celkem v ČSR
759
celkem v ČSSR
1062
Zdroj: Waschková Císařová 2007: 64
3.2. Transformace tištěných médií po roce 1989 Pád komunistického reţimu v roce 1989, zapříčinil mnohé politické i společenské změny, které se nevyhnuly ani oblasti médií. Podle Bendy byly dvěma hlavními faktory, které ovlivnily proměny mediální scény v České republice po listopadu 1989, obnovení svobody projevu a trţní ekonomiky. Dále Benda uvádí, ţe první léta ekonomické reformy provázelo vysoké zvýšení výdajů ekonomicky činných subjektů na reklamu, která se stala důleţitým novým zdrojem financování médií. Reklamní příjmy se u mnoţství médií staly náhraţkou za zrušené státní dotace, které přestaly být - s výjimkou dotací pro vybraná periodika v oblasti kultury a národnostních menšin poskytovány jiţ v roce 1991.10 Vývoj tištěných médií po roce 1989 je charakteristický vstupem zahraničních investorů na český mediální trh. Do rukou zahraničních vlastníků se velmi brzy dostala velká část celostátních i regionálních tištěných médií, případně byla tato média zahraničními vlastníky zakládána či převáděna z týdeníků na deníky. Důvodem byla především potřeba kapitálu a nutné investice do zastaralých technologií, které byly k dispozici právě u zahraničních investorů.11 10 11
Benda 2007 : 57 Burton, Jirák 2003: 120
12
3.3. Vývoj regionálního tisku po roce 1989 Waschková Císařová charakterizuje vývoj české mediální krajiny po roce 1989 jako strukturální proměnu mediálního systému v takzvané transformující se zemi. Na nejobecnější rovině lze podle ní charakterizovat tři strukturující a transformační činitele mediálního systému po roce 1989. Schéma č. 3: Model vlivů působících na lokální a regionální tisk v průběhu strukturální transformace
politicko –
socio – kulturní vlivy
ekonomické vlivy
subsystém lokálního a regionálního tisku
technologické vlivy
Zdroj: Waschková Císařová 2007: 63
Jsou to činitele: 1. politicko - ekonomické 2. technologické 3. socio - kulturní. Waschková Císařová se zaměřuje především na politicko-ekonomické transformační vlivy.
13
Schéma č. 4: Model strukturální transformace lokálního a regionálního tisku
Strukturální transformace
Politicko – ekonomické strukturující síly
koncentrace vlastnictví regulace
privatizace
subsystém lokálního a regionálního textu
Zdroj: Waschková Císařová 2007: 63
V procesu polticko- ekonomické strukturální transformace je podle ní rozhodující působení mechanismů regulace, privatizace a koncentrace vlastnictví na subsystém lokálního a regionálního tisku v České republice. Jako subsystém lokálního a regionálního tisku si definuje mediální krajinu tohoto typu novin v ČR krátce před rokem 1989 a od roku 1989 dodnes. Lokální a regionální tisk je segmentem mediálního systému vymezeným územním působením. Z tohoto východiska popisujícího regulaci, privatizaci a koncentraci vlastnictví jako „hybatele“ politicko - ekonomické transformace mediálního subsystému nabízí Waschková Císařová na základě studia primárních a sekundárních zdrojů a analýzy dokumentů teze mapující klíčové fáze strukturální proměny mediálního subsystému lokálního a regionálního tisku v České republice: „1. Po roce 1989 tisková regulace existenci lokálního a regionálního tisku nijak nespecifikuje, coţ vede k oficiálnímu vyprázdnění tohoto pojmu, navíc se i akademický výzkum tisku soustřeďuje téměř výlučně na tisk celostátní. Regionální tisk tak zůstává na pokraji zájmu legislativců i odborné veřejnosti. 2. Po roce 1989 se předpokládalo sniţování počtu lokálních a regionálních novin kvůli jejich malé konkurenceschopnosti na trhu. Nastal však opačný trend rozvoje tohoto segmentu trhu, 14
doprovázený rozvojem lokálních a regionálních vydavatelských sítí. Sniţování počtu titulů souvisí aţ s důsledky koncentrace vlastnictví po roce 2000. 3. Proces strukturální transformace mediálního systému odstartovala privatizace vlastnictví tisku po roce 1989. Předpoklad, ţe právě privatizace lokálních a regionálních titulů bude faktorem, který tato média zničí, se nesplnil. 4. Za „konec českého tisku“ či „tiskový obchvat“ byl označován vstup zahraničních vlastníků do lokálních a regionálních tištěných médií a koncentrace vlastnictví v jejich rukou. Nejsilnější reakce se projevily v letech 1992 a 2001 vůči německým investorům, mluvilo se o germanizaci českého tisku. Vlastnictví lokálních a regionálních novin se výrazně koncentrovalo. 5. Jako monopol či oligopol je nazýváno postavení vydavatelství Vltava - Labe - Press v rámci subsystému lokálního a regionálního tisku v České republice, poprvé na počátku 90. let, znovu pak na přelomu let 2000 a 2001. Ve skutečnosti dosahuje tato spolčenost monopolního postavení pouze v segmentu regionálních deníků. V ČR vychází ještě zhruba šedesát lokálních a regionálních zpravodajských novin vlastněných jinými, většinou českými soukromými subjekty.“12 3.4. Změny vlastnictví regionálních médií Největší změny ve vydávání lokálního a regionálního tisku po roce 1989 se odvíjely od novelizace tiskového zákona v roce 1990. Novela totiţ kromě jiného umoţnila, aby na vydávání novin neměl monopol pouze stát, vydavatelem se nově mohla stát jakákoli fyzická či právnická osoba. To znamenalo na jednu stranu rozšíření trhu lokálního a regionálního tisku, na druhou stranu začalo docházet ke slučování nebo zánikům existujících titulů. Podle Tušera začaly v listopadu 1989 vznikat nebo fúzovat noviny z územních celků větších neţ okresy a menších neţ kraje, a to především z ekonomických, personálních, materiálních a jiných důvodů. Tušer dodává: „V trţním hospodářství neuspěla malá lokální periodika, ale v rámci koncentrace se spojilo několik do silnějších malých regionálních novin, které přinášejí informace a referáty ze všech míst území, přičemţ ve větší míře zaznamenávají události z jeho centra.“ 13
12 13
Waschková Císařová 2007: 63 - 64 In Waschková Císařová 2007: 64 - 65
15
Blanenský Týden u nás, tehdy ještě jako Nový ţivot, přestal po listopadu 1989 vydávat okresní výbor Komunistické strany Československa a do roku 1991 jej vydával Okresní národní výbor Blansko. Poté přešel týdeník do vlastnictví soukromníků. 3.4.1. První vlna koncentrace vlastnictví Především ekonomické problémy redakce některých lokálních a regionálních titulů dovedly na začátku devadesátých let k jednání se zahraničními investory. A právě tomu předcházela privatizace lokálních a regionálních novin, která byla klíčová pro další vývoj v rámci tohoto mediálního subsystému.14 Vstup zahraničních vlastníků na český tiskový trh začal po privatizaci novin na začátku devadesátých let. Tehdy stávající vedení a členové většiny redakcí zakládali soukromé společnosti, které v rámci privatizace získávaly tituly novin, zařízení redakcí či předplatitele. Na lokální a regionální trh začali vstupovat zahraniční vlastníci a nešlo pouze o německé investory - například do krajského deníku Rovnost v Brně investovala francouzská firma Socpresse. Lokální a regionální tisk nezanikl, ale novináři - akcionáři svým „trţním“ přístupem v době privatizace přispěli k rychlému vstupu zahraničních vydavatelů na český tiskový trh. V roce 1992 začalo německé vydavatelství Verlagsgruppe Passau (VGP) skupovat okresní a krajské tituly na západě a jihu Čech. V té době se v tisku píše o „tiskovém obchvatu“ a celostátní deníky prezentují celostránkové materiály pod titulky „Tiše distingovaně se Vltava protlouká stále blíţe“ či „Výprodej českého tisku.“ Aktivity vydavatelství vlastněného VGP zkoumal uţ na začátku 90. let antimonopolní úřad, a i kdyţ v roce 1993 vlastnilo 47 regionálních titulů, coţ mělo být více neţ 30% na trhu, úřad porušení zákona neshledal. Diskuse veřejnosti i odborníků po čase utichly, nedošlo ani ke změně tiskového zákona ve smyslu omezení vlastnictví tisku. Početní stav lokálního a regionálního tisku v těchto letech rozvoje - tedy od začátku do konce 90. let 20. století, není znám. Z rozšiřování původního vydavatelského záběru komunistické strany však lze usuzovat, ţe počet lokálních a regionálních novin se v tomto období výrazně zvýšil, aţ znásobil. 15
14 15
Waschková Císařová 2007: 66 Waschková Císařová 2007: 66 - 67
16
Týden u nás zůstal vstupem zahraničních investorů na český mediální trh začátkem devadesátých let netknutý a setrvával v rukou soukromníků aţ do roku 2001, kdy nastoupila druhá vlna koncentrace vlastnictví. 3.4.2. Druhá vlna koncentrace vlastnictví Vlna protiněmeckých a protizahraničních protestů odborníků se znova zvedla v roce 2001, kdy dochází ke druhé vlně koncentrace vlastnictví lokálního a regionálního tisku. V roce 2000 figurovala na trhu regionálního tisku čtyři velká německá vydavatelství Verlagssgruppe Passau (Deníky Bohemia), Rheinisch - Bergische Druckerai und Verlagsgesellschaft (Svoboda a její mutace, Rovnost a její mutace), Mitterlhein Verlag Koblenz (Moravskoslezský den) a Frankelpost VerlagGmbH (Západočeské noviny). Kromě toho existovala na severní Moravě síť okresních týdeníků české společnosti Region a desítky lokálních a regionálních tiskovin vlastněných českými soukromými firmami. V roce 2001 odkoupila Rheinisch - Bergische Druckerai und Verlagsgesellschaft týdeníky Region. Poté prodala moravské deníky a týdeníky dosavadnímu konkurentovi, německému Verlagsgruppe Passau. Pasovští mezitím získali také regionální Moravskoslezský den a celostátní Zemské noviny a Slovo. Schéma č. 5: Koncentrace vlastnictví v rámci firmy Verlagsgruppe Passau po roce 2000 Rheinisch - Bergische Druckerai und Verlagsgesellschaft
Verlagsgruppe Passau (Deníky Bohemia)
(Svoboda a její mutace, Rovnost a její mutace)
Mittelrhein Verlag Koblenz (Moravskoslezský den, Zemské noviny, Slovo)
Frankenpost Verlag (Západočeské noviny)
Region s.r.o. (týdeníky Region)
Verlagsgruppe Passau
Zdroj: Waschková Císařová 2007: 67
17
V říjnu 2001, poté co VGP pro svou českou vydavatelskou firmu Vltava – Labe - Press získalo významné moravské lokální a regionální tituly, začalo jednotlivé tituly slučovat a upravovat pro co nejvyšší návratnost investice. Splynuly tak deníky Rovnost, Svoboda, Moravskoslezský den, Slovo a Zemské noviny, které vytvořily moravský doplněk jiţ existujícímu řetězci Deníků Bohemia - Deníky Moravia. Část týdeníků se stala týdenní přílohou deníků, část stále vychází samostatně. 16 Roku 2001 přechází do vlastnictví VLP také Týden u nás. V roce 2002 se stává neprodejnou součástí deníku Rovnost. 3.5. Vydavatelství Vltava – Labe – Press Společnost Vltava – Labe – Press vzniká 1. července 2000, kdy německá Verlagsgruppe Passau GmbH. (VGP) slučuje většinu svých českých vydavatelství – Vydavatelství Vltava, a.s., Vydavatelství Labe, a.s., PNPress, a.s., Pragoprint, a.s. a A-B Immoinvest, a.s. – se společností Mír, a.s., která je krátce nato přejmenovaná podle názvů tří nejdůleţitějších společností právě na Vltava – Labe – Press, a.s. Vzniká tak společnost zastřešující všechny regionální deníky německé VGP.17 O čtyři roky později, 1. října 2004, dochází k rozšíření počtu mutací deníků Moravia: Moravskoslezský deník je rozdělen na sedm regionálních listů nazvaných podle okresů a větších měst. Regionální deník Rovnost pak začíná vycházet v šesti regionálních verzích. V dubnu 2005 zvyšuje VLP počet deníků vycházejících na území střední a východní Moravy ze tří na osm.18 V rámci průzkumu Media projekt 2005, provedeného společnostmi GfK Praha - Median v období od 1. dubna do 30. září 2005, byla zkoumána čtenost téţ u některých regionálních zpravodajských týdeníků vydavatelství VLP. Čtenost blanenského Týden u nás byla 35 000. Dohromady měly týdeníky Moravia čtenost 372 000.19 Na konci roku 2006 vydávala společnost VLP celkem 46 regionálních deníků v Čechách pod hlavičkou Deník Čechy a celkem 27 na Moravě (a na Vysočině, která spadá do Čech) pod hlavičkou Deník Morava. Deníky Morava (dříve Deníky Moravia) jsou rozděleny do čtyř regionálních divizí - odštěpných závodů. Jednou z nich je Deník jiţní Morava (předtím Jihomoravské deníky Moravia). Sem spadá i Blanenský deník, který do 17. září 2006 vycházel pod názvem Rovnost - deník Blanenska a jehoţ součástí je od roku 2002 Týden u nás). Dalšími nově vzniklými divizemi jsou Deník střední a východní Morava, Deník severní 16
Waschková Císařová 2007: 67 Benda 2007: 143 18 Benda 2007: 147 19 Benda 2007: 172 - 173 17
18
Morava a Slezsko a deník Vysočina.20 V září roku 2006 se všechny tituly VLP sjednotily pod značku Deník.21 Jak uvádí Benda, při všech krocích se VLP snaţila spojit svůj plán maximální unifikace jednotlivých deníků v zájmu co největší výroby a současně vyuţít veškerý potenciál tradice jednotlivých titulů v místním prostředí. V úsilí o pohlcení konkurence někdy dle dostupných informací vyuţívala metody, které byly v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěţe. Cílem bylo nepřijít o čtenáře a postupnými kroky přetvářet deník do podoby uniformního produktu a také co nejrychleji podchytit inzertní příjmy daného regionu. Layouty regionálních deníků v Čechách jsou silně unifikovány; na Moravě byla situace mírně odlišná, avšak zejména v průběhu posledních tří let se postupně vyrovnala podobě v Čechách.22 Pohled zevnitř na organizaci v regionálním deníku vlastněném zahraničním vydavatelem nabízí bývalý šéfredaktor brněnské Rovnosti Jiří Roupec.23 Podle něj francouzští majitelé z firmy Socpresse do provozu Rovnosti nezasahovali, kdyţ ale na podzim 1994 Rovnost (a také ostravskou Svobodu) koupila německá společnost RBVG, začaly změny. Dűsseldorfští majitelé zasahovali do formy a obsahu Rovnosti podstatně více neţ jejich francouzští předchůdci. Grafickou podobu novin například přizpůsobili německým trendům, nastaly změny i v obsahu. Roupec však odmítá cenzurní zásahy do obsahu. Po odkoupení lokálních a regionálních novin firmou VLP postupně vliv německých investorů slábl - z představenstev a dozorčích rad pomalu mizeli němečtí zástupci, dnes je představenstvo VLP výhradně české. Také strategická rozhodnutí a změny layoutu, obsahu či organizační struktury mají dnes v síti VLP na starosti čeští manaţeři.24 V současné době vydává VLP 72 regionálních deníků, 9 zcela samostatných týdeníků a 18 týdeníků (včetně blanenského Týdne u nás) vkládaných jako suplementy do regionálních deníků.25 Tituly vydávané společností Vltava – Labe – Press vycházejí v téměř kaţdém okrese České republiky, ve 27 okresech pak mají naprostý monopol.26 V rámci analýzy koncentrace trhu pouze z pohledu počtu vydávaných titulů má VLP na trhu dominantní postavení, protoţe v subsystému lokálního a regionálního tisku publikuje 55,3 %
20
Benda 2007: 151-161 Vltava - Labe - Press, a.s. 2000 - 2009. http://www.vlp.cz/cz/o-vlp/o-firme.html. (31. 3. 2010) 22 Benda 2007:157 23 in Waschková Císařová 2007: 68 24 Waschková Císařová 2007: 68 25 Vltava - Labe - Press, a.s. 2000 - 2009. http://www.vlp.cz/cz/o-vlp/o-firme.html. (31. 3. 2010) 26 Waschková Císařová 2009: 143 21
19
z vydávaných titulů. Druhý nejsilnější vydavatel vydává 5 titulů, dosahuje tedy 3,78 % podílu na trhu z hlediska počtu publikovaných titulů. Z hlediska prodaného nákladu má VLP podíl na trhu 46,5 %, přičemţ druhý největší hráč dosahuje podílu 4,52 % a průměrný hráč 0,9 %.27
4. Podoba novin a její proměny Aby bylo moţné věnovat se v empirické části práce deskripci určitých znaků Týdne u nás, ať uţ jde o znaky obsahové a grafické či o redakční postupy, je nutné uvést nejdříve, jakými způsoby se tyto znaky proměňovaly, jak lze uplatňovat nejrůznější grafické či obsahové prvky a jakými způsoby obvykle všeobecně redakce tištěných médií fungují. Popis fungování redakce je v literatuře většinou aplikován pouze na větší média, ale jednotlivé aspekty lze v menším rozsahu vztáhnout i na regionální tisk. Rok 1989 přinesl nejen změny vlastnictví českých tištěných médií. Svoboda slova a projevu, kterou do té doby neumoţňoval komunistický reţim, včetně nových technologií si vyţadovaly také reorganizaci novinářské práce a fungování redakcí, ať uţ na celostátní či regionální úrovni. Hlavní vliv na proměnu struktury novin a organizace práce měl právě technický pokrok, chod novin však závisí kromě technického vybavení, také na výši nákladu, periodicitě a na celkové obchodní strategii.28 4.1. Struktura redakce Ruß – Mohl uvádí, ţe základ tiskových médií tvoří pět pilířů - redakce, technika, distribuce, inzertní oddělení a správa (personální oddělení, účtárna, atd.)29 Redakce je potom tou částí organizační struktury mediálního podniku, která vykonává novinářskou práci. V dobře vedených mediálních firmách by měla disponovat relativně velkou autonomií, aby mohla zastupovat zájmy čtenářů. V opačném případě se rychle stává nástrojem stranického nebo komerčního vlivu a je jedno, zda tento vliv uplatňuje vlastník média, politická skupina nebo zadavatel reklamy.30
27
Waschková Císařová 2009: 153 Mallette 1991: 47 29 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 151 30 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 152 28
20
Stavbu redakce znázorňuje Ruß – Mohl následujícím grafem: Schéma č. 6: Stavba redakce
Stavba redakce Vydavatel
Šéfredaktor
Editor
Vedoucí redakce (oddělení) (klasické redakční vedení)
Vedoucí redakce (oddělení) (další redakce / oddělení)
Zprávy / politika Ekonomika Kultura Sport Regionální přílohy / mutace
Věda Média Životní prostředí Cestování Auto – moto Ostatní
Redaktoři
Volní novináři a autoři spolupracující s redakcí
Zdroj: Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 152
Redakce jsou většinou, stejně jako vydavatelství, strukturované hierarchicky. Dělí se na jednotlivá oddělení, rubriky nebo redakce (např. domácí, zahraniční, ekonomickou, kulturní, sportovní, atd.). Při pohledu na strukturu, kterou představuje Ruß - Mohl, je zřejmé, ţe většina redakcí v České republice ještě není strukturovaná tímto způsobem, respektive, ţe některé rubriky chybí.31 Jak uvádí Mallette, je běţné, ţe u malých novin (coţ je i případ Týdne u nás) odpovídá většinou jeden člověk za několik oblastí, které u velkých novin zajišťuje více lidí, například 31
Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 153
21
vydavatel můţe být současně šéfredaktorem. Okruh profesí se rozšiřuje také s tím, jak se zvětšují noviny; u malých novin tyto funkce buď nepotřebují, nebo si je nemohou dovolit. Kromě toho se také často stává, ţe stejná funkce je v různých novinách označena různě. Počet zaměstnanců v redakci je rovněţ logicky závislý na velikosti novin. Mallette uvádí, ţe u deníku s nákladem zhruba do sto tisíc se počítá na kaţdých tisíc čtenářů jeden novinář. Funkce, se kterými se lze v redakci setkat, popisuje Mallette následovně: Nejvýše postaveným vedoucím pracovníkem je vydavatel, který zodpovídá za veškerou činnost novin. Nedávné změny mu usnadnily řídící práci, zbývá mu tedy více času na koncepční práci a veřejnou činnost. Přímo podřízení jsou mu jen dva vedoucí pracovníci: ředitel a šéfredaktor. Šéfredaktor zodpovídá za obsah všech stran, kde se tiskne zpravodajství a komentáře, ředitel se stará o denní provoz novin, tj. o vše kromě jejich obsahu. Koordinuje především činnost různých oddělení a realizuje záměry vydavatele. Další funkcí je výkonný redaktor, který za pomoci vedoucích rubrik řídí veškeré obstarávání zpráv a jejich zpracování. Vedoucí redaktor pak konzultuje s výkonným redaktorem obsah dalších stran a dohlíţí na redigování. Rozhoduje také o umístění článků a velikosti titulků. Mezi redakční funkce Mallette dále zařazuje zástupce ředitele pro marketing, který má na starosti všechna oddělení, která se zabývají prodejem a ziskem, vedoucího oddělení inzerce (zodpovídá za prodej inzerce a s tím související sluţby), vedoucího oddělení distribuce (řídí prodej novin a dodávky novin čtenářům, má na starosti předplatné). Dále v redakcích existuje funkce vedoucího technického oddělení, který zodpovídá za veškeré počítačové vybavení, vedoucího výrobního oddělení, jenţ dohlíţí na výrobu – sazbu, montáţ a tisk, případně balení novin pro distribuci Poslední zmíněnou funkcí je vedoucí oddělení propagace. Ten spolupracuje s redakcí, inzertním a distribučním oddělením, aby získal informace, které by zvýšily náklad, rozšířily čtenářskou základnu, přinesly zisky z inzerce a vytvořily příznivou image novin. Propagační oddělení také zajišťuje průzkum trhu, demografické a ekonomické údaje, zkoumá účinnost reklam a spokojenost čtenářů. 32
32
Mallette 1991: 47 - 53
22
4.2. Redakční plánování Součástí redakční práce jsou i redakční porady, které by měly slouţit jako prostředek koordinace práce v redakci. V menších redakcích se porad účastní obvykle všichni členové, ve větších zpravidla jen šéfové jednotlivých odborných redakcí a vedoucí redaktoři. Porady by se měly rozlišovat na denní, týdenní a zásadní – dlouhodobé. Účelem redakčních porad je plánování témat, rozdělování úkolů a koordinace práce. Domlouvají se zde také témata hlavních článků a témata v jednotlivých číslech, příleţitostně se podrobněji diskutuje o jejich obsahu. V dobře vedených redakcích by měla být povinnou součástí porady kritika obsahu čísla.33 Ruß - Mohl mimoto popisuje začátek pracovního dne tak, jak by mohl vypadat přímo v regionální redakci. Prvním bodem by mělo být zhodnocení zpráv – tiskových zpráv, které došly do novin, stejně jako zpráv, které přinášejí konkurenční média v dané oblasti. Novinářům regionální redakce celostátního listu můţe pomáhat nadregionální sluţba, která se stará o podněty a výměnu nápadů a informací z nejrůznějších oblastí.34 4.3. Grafická podoba novin 4.3.1. Typografie Důleţitým aspektem při tvorbě novin je jejich grafická podoba. Je důleţité především rozmístění textu a jiných prvků na stránkách tak, aby byly noviny pro čtenáře přehledné a dobře čitelné. Touto problematikou se zabývá typografie, kterou Mallette definuje takto: „Typografie je umění, jak uspořádat typografické prvky na stránku novin. Typografickým prvkem je vše, co ztvárňuje vizuální představu stránky: typy písma, čísel, interpunkce, linky, rámečky, ornamenty a obrázky všeho druhu.“35 Pravidla, která by se měla při tvorbě grafické stránky novin dodrţovat, souvisí především se způsobem, jakým novinovou stranu vnímá lidské oko: Na libovolné tištěné stránce je výchozím bodem levý horní roh. Zde se oko musí zachytit něčeho výrazného. Kdyţ čtenář dojde k pravému dolnímu rohu, znamená to, ţe stránku přečetl. Oko však můţe ze své diagonální dráhy vybočit optickými magnety, úmyslně rozmístěnými po stránce, aby ho přilákaly ke kaţdé jednotlivé části. Zvláště rohy stranou zmíněné diagonály – pravý horní a levý dolní – potřebují něco, čím by upoutaly pozornost.36 33
Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 203 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 181 35 Mallette 1991: 83 36 Mallette 1991: 83 - 86 34
23
V druhé části práce můţeme například sledovat, ţe na titulních stranách Týdne u nás byla pravidelně v pravém horním rohu umísťována pro upoutání čtenářovy pozornosti fotografie. Grafická úprava novin prošla výrazným vývojem. Jak uvádí Ruß - Mohl, především u tištěných médií došlo v grafice k revoluci, a to především v důsledku nových trendů, jakými bylo zavedení uţívání barvy, velkoformátových fotografií a informační grafiky (grafů, statistik, apod.). Tištěná média mají tendenci grafickou podobou vzbudit čtenářovu pozornost. Více pozornosti přitahují barevné fotografie a většina čtenářů se k textu dostává právě přes ně. Proto i u seriózních médií hrají fotografie často důleţitější roli neţ text.37 4.3.2. Titulky Jedním z nejdůleţitějších prvků, který čtenáře přitáhne k četbě textu, je titulek článku. Titulky všeho druhu jsou brány váţněji neţ texty. Nejdůleţitější titulek (článek) na první straně se v novinářském slangu označuje jako „otvírák“.38 Podle Ruß – Mohla musí mít titulek následující vlastnosti: Musí obsahovat jasné sdělení, které by mělo být ústředním sdělením celého textu, nesmí zkreslovat text, musí být korektní, snadno srozumitelný a nezavádějící a měl by vzbuzovat čtenářovu zvědavost.39 Mallette uvádí čtyři funkce, které titulky plní: Shrnují informaci, odstupňovaně podtrhují důleţitost článku, jsou nápadnými prvky ve výtvarném zpracování stránky a lákají pozorovatele, aby se z něho stal čtenář.40 V minulosti se často pouţívalo také druhého i třetího podtitulku. Časem se od nich upustilo, protoţe se ukázalo, ţe svůj účel nesplňují. Kdyţ se totiţ nepodaří hlavnímu titulku, aby upoutal, těţko se to podaří podtitulku.41 4.3.3. Stálé prvky novin Nedílnou součástí novinové strany jsou takzvané stálé prvky novin, tedy prvky, které se nemění ze dne na den: záhlaví, čísla stránek, tiráţ, typ písma, rubriky. Záhlaví je jméno novin, které by mělo být čitelné, výrazné, vhodné a hezké. „Uši“ jsou stále se opakující štočky nebo titulky na kterékoli straně od záhlaví, které se však pouţívají stále méně.
37
Ruß - Mohl, Bakičová, 2005: 133 - 134 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 135 39 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 140 40 Mallette 1991: 89 41 Mallette 1991: 89 38
24
První řádek pod záhlavím na první straně obvykle uvádí datum, den, číslo a ročník. K stálým prvkům patří také záhlaví rubrik na vnitřních stránkách. To by nemělo vynikat víc neţ záhlaví, přestoţe ho lze tisknout velkým typem písma.42 4.3.4. Titulní strana a vnitřní strany Grafická podoba titulní strany je velmi důleţitá, protoţe jde právě o stranu, která na čtenáře nejvíc zapůsobí. Její hlavní funkcí je ovlivnit potenciální čtenáře, aby si noviny koupili. Dalším úkolem je dosáhnout toho, aby se z diváků stali čtenáři. Noviny se musejí identifikovat na první pohled, zároveň se však musí kaţdá titulní strana lišit od předchozích, aby si čtenář ihned uvědomil, ţe má před sebou nové číslo. Titulní strana můţe obsahovat stálý sloupek či obsah s upozorněním na články uvnitř listu.43 Ke čtení vnitřních stran je nutné čtenáře motivovat. Proto musejí být tyto strany především dobře zorganizované. V tomto směru usnadňuje čtenářům rozdělení stran na jednotlivé rubriky.44 Deníky mají obvykle pět „klasických“ tematických oblastí (rubrik, resortů): zprávy a politiku, ekonomiku, feuilleton (resp. kulturu), sport a lokální (regionální) stránky. U větších listů jsou tyto rubriky obvykle ještě dále členěny. Mimoto existují ještě menší rubriky, např. média, věda, motorismus, cestování apod. Dělení a názvy tematických oblastí záleţí na typu a velikosti média a na konkrétní organizační struktuře.45 Při rozmisťování článků v novinách by se měli novináři pokud moţno vyhnout přetahování článků z titulní strany na strany vnitřní. Mallette uvádí, ţe takto rozdělený článek nebude číst zhruba 70 procent čtenářů, a ţe jedna ze studií ukázala, ţe čtenáři dokonce tyto články zcela odmítají: někteří nezačnou článek ani číst, zjistí – li, ţe pokračuje jinde. Někdy je však nutné, aby článek z první strany pokračoval uvnitř listu a v tom případě je přetaţený titulek na vnitřní straně novin důleţitý pro udrţení čtenářovy pozornosti a má stejnou funkci jako titulek na první straně.46
42
Mallette 1991: 91-92 Mallette 1991: 100-101 44 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 135 45 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 157 46 Mallette 1991: 103 43
25
4.3.5. Fotografie Obrazový materiál hraje v novinách velmi důleţitou úlohu a měl by proto být přítomný na kaţdé stránce. Jak uvádí Ruß – Mohl, obrazový materiál je dnes i u seriozních médií často důleţitější neţ samotné texty.47 Existují tři typy fotografií, které se v novinách pouţívají: 1) Reportáţní fotografie, která vzniká na místě, kde se událost stala 2) „Plánovaná“ fotografie, kam spadá většina novinových fotografií. Jedná se o fotografie, které lze předem naplánovat. Nejlépe se plánují ty, které se nevztahují přímo k určitému okamţiku probíhající události. 3) Portrétní fotografie48 Při tvorbě grafické podoby novin je třeba dbát také na rozmístění obrazového materiálu. Obrázky, které spolu nesouvisejí, je třeba umístit v dostatečné vzdálenosti od sebe. Jsou-li blízko sebe, navzájem si konkurují. Vhodnější je proto jedna dominantní fotografie neţ dvě či více stejně velkých, které stránku rozbíjejí.49 S postupem času se v novinách začaly pouţívat kromě fotografií černobílých, také barevné. Vyuţití barvy v novinách je různorodé, protoţe poutá pozornost jak k článkům, tak k reklamám. Navozuje atmosféru a čtenář ochotněji vnímá, co se mu sděluje. Barevné fotografie by se ovšem neměly pouţívat jenom proto, ţe je má novinář k dispozici. Černobílé novinové fotografie jsou totiţ často mnohem účinnější. Není rovněţ nutné, aby všechny fotografie na stránce byly buď barevné, nebo černobílé. Obojí lze střídat a jejich efekt se navzájem posiluje.50 4.3.6. Základní pravidla grafické úpravy novin Co se týče grafické podoby novin, uvádí Ruß – Mohl několik základních pravidel, která by měla být dodrţována u všech typů novin: „Jasně uspořádat text a obrazovou část: fotografie by měla být umístěna mezi dvěma nebo třemi články. Na první pohled musí být jasné, ke kterému textu patří, nebo zda stojí sama o sobě. 47
Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 133 Mallette 1991: 103 49 Mallette 1991: 103 50 Mallette 1991: 92 - 95 48
26
Vyvarovat se obtěţující nutnosti listování: čtenářky a čtenáři se mu brání a často nepokračují v četbě článku, jehoţ dokončení je na jiné stránce. Pouţité písmo by mělo být snadno čitelné: Je dobré vyhýbat se textům a nadpisům ve verzálkách (velkých písmenech). Tučná písma většinou ruší estetický dojem. Kurziva se hůře čte, a proto by se měla pouţívat jen pro určité pasáţe nebo pro slova v uvozovkách. Jedna nebo dvě velkoformátové fotografie působí lépe neţ sbírka nejrůznějších ilustrací: Je však nutné, aby k fotografiím „seděly“ i popisky. Nejlepší je, kdyţ jsou krátké a vtipné (…). Prázdný prostor je důleţitý: Novinová stránka čtenáře více osloví a je také čitelnější, pokud se neskládá jen ze šedivého textu. Přitom záleţí na estetice detailů - například titulky nesmějí být ani příliš dlouhé, ani příliš krátké.“51 4.4. Distribuce novin Hotové noviny se dostávají ke čtenářům prostřednictvím distribučního oddělení. To odpovídá za prodej novin, jejich doručování předplatitelům a inkasování peněz. Jak uvádí Mallette, lze noviny distribuovat především dvěma způsoby: doručováním novin do domácností a individuálním prodejem. Výhodou doručování do domácností je relativně stálé sloţení předplatitelů pouţitelné při prodeji inzerce, stanovení výše nákladu apod. Naproti tomu individuální prodej se povaţuje za nárazový, avšak v novinových stáncích se takto prodá pravidelným zákazníkům vysoká část nákladu. Základem úspěšného doručování novin předplatitelům je zvolená metoda rozvozu. Podle podmínek trhu a cílů vydavatele lze pouţít následující způsoby: 1) nezávislí nákupčí a kolportéři, kteří nakoupí noviny u vydavatele a sami je prodávají se ziskem zákazníkům 2) Nezávislí kolportéři placení podle mnoţství prodaných výtisků; někdy také dostávají příspěvek za vyzvednutí novin v expedici 3) Kolportéři zaměstnaní vydavatelem 4) Pošta. Doručování poštou vyuţívají zejména menší deníky a periodika, která nevycházejí denně.
51
Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 135
27
S rozvojem počítačové techniky se předplatné stále častěji zajišťuje přímo v novinách, které tak získávají lepší přehled o zákaznících. Informace, které se zákazníků týkají, zpracovává administrace novin. Cena novin se stanovuje podle situace na trhu včetně předešlých zkušeností. Aby se povzbudil zájem o odběr novin do domácností, bývá předplatné většinou o něco niţší neţ cena při individuální koupi jednotlivých výtisků.52
5. Metodologie Pro popis proměn blanenského Týdne u nás autorka práce zvolila formu deskriptivní studie. Ta postihuje základní charakteristiky redakční práce a grafické a obsahové podoby týdeníku v průběhu jeho vývoje. Těmito znaky jsou především vzhled titulní strany - tedy podoba záhlaví, umístění a délka hlavního článku, počet fotografií a jejich typ, počet článků, které pokračují uvnitř listu, stálé rubriky, barevné provedení strany a výskyt inzerce. Dalším sledovaným aspektem je počet stran týdeníku a dále rubriky a témata, které se zde pravidelně vyskytovaly. Co se týče sledování redakčních postupů, popisuje práce především postup při vytváření jednoho čísla týdeníku, práci redaktora, technické vybavení redakce, způsob zajišťování inzerce a způsob distribuce a sebeprezentace týdeníku. Ke zpracování studie volila autorka analýzu dokumentů - studium vybraných čísel týdeníku - a rozhovory se zaměstnanci redakce. Vývoj týdeníku autorka rozčleňuje do několika stadií, přičemţ jako mezníky slouţí především proměny vlastnické struktury, případně větší grafické či obsahové změny v týdeníku. Pro kaţdé období pak autorka zvolila výzkumný vzorek, který tvořila jednotlivá čísla Týdne u nás (resp. Nového ţivota) vycházející bezprostředně za sebou v období dvou měsíců. Volila vţdy měsíce bezprostředně poté, co se změna vydavatele projevila na podobě či obsahu novin. V případě, ţe ke změně docházelo na začátku kalendářního roku, zvoleným vzorkem byla čísla vycházející v únoru a březnu, protoţe lednová vydání byla často netypická výjimečnými přílohami ročenek a jiných ohlédnutí za uplynulým rokem. Na tomto vzorku pak autorka práce popisovala výše zmíněné znaky týkající se obsahové a grafické podoby novin. Ke sledování aspektů struktury redakce a fungování novin poslouţily autorce rozhovory s Janem Zbytovským, redaktorem působícím v Novém ţivotě a Týdnu u nás 52
Mallette 1991: 158 - 161
28
v letech 1970 aţ 2000, Pavlem Šmerdou, který v Týdnu u nás působil jako redaktor a později šéfredaktor v letech 1999 aţ 2006 a se současnou šéfredaktorkou Leonou Paroulkovou, která do Týdne u nás nastoupila v roce 2006. Případné další změny, které se jak v podobě listu, tak v personálním obsazení redakce, projevily později během období (tedy mimo sledovaný vzorek) jsou vţdy shrnuty v podkapitole „Další proměny během sledovaného období“. Charakteristiky Týdne u nás sledované v jeho jednotlivých obdobích autorka nakonec v závěru práce vzájemně porovnává a hodnotí základní trendy ve vývoji týdeníku.
6. Deskripce jednotlivých vývojových etap Týdne u nás Týden u nás vznikl v roce 1991 privatizací týdeníku Nový ţivot. Ten vznikl roku 1960 ze zemědělského čtrnáctideníku Vesnické noviny Zítřek Blanenska. Vydavatelem Nového ţivota byl okresní výbor Komunistické strany Československa a Okresní národní výbor v Blansku. Týdeník řídila redakční rada v čele s vedoucím redaktorem Josefem Meisnarem. Úplně první, čtyřstránkové číslo Nového ţivota vyšlo 19. března 1960 v ceně 40 haléřů s následujícím oznámením na titulní straně: „Dnes se vám, milí čtenáři, dostávají do rukou nové okresní noviny Nový ţivot. Jsou orgánem okresního výboru KSČ a rady ONV v Blansku a úzce navazují na své předchůdce, okresní vesnické noviny, které jste dostávali. Nový ţivot chce v duchu dobrých tradic okresních vesnických novin pokračovat. Jeho přáním je navázat úzkou spolupráci a výměnu názorů se čtenáři, dopisovateli, výtvarníky, fotoamatéry a dalšími přáteli tisku, aby pro svou dobu plnil úspěšně své poslání. (…) Hlavním posláním Nového ţivota bude soustavně informovat pracující celého nového okresu o otázkách a konkrétních úkolech a organizátorskou a výchovnou činností napomáhat tyto úkoly plnit. (…)“53
53
redakce Nového ţivota. 1960. „Nový ţivot vás zdraví.“ Pp 1 in Nový život 1960, r. 1, č. 1
29
6.1. Nový život před listopadem 1989 V této kapitole autorka popisuje Nový ţivot v posledním roce komunistického reţimu, kdy byl ještě jedním z vydavatelů okresní výbor Komunistické strany Československa. Tabulka č. 2: Základní parametry týdeníku v únoru 1989 Název v tiráţi:
Nový ţivot, týdeník OV KSČ a ONV v Blansku, nositel vyznamenání za socialistický rozvoj okresu
Vydavatel:
Okresní výbor Komunistické strany Československa a Okresní národní výbor v Blansku
Šéfredaktor:
Antonín Ševčík
Zástupce šéfredaktora:
Jan Zbytovský
Redaktoři:
Břetislav Bezděk
Administrace
Pavla Šafránková
Tisk:
Rudé právo, tiskařské závody Brno
Distribuce:
Poštovní novinová sluţba
Cena výtisku:
0,50 Kčs
Předplatné
na
čtvrt 6,50 Kčs
roku: Formát:
460 × 310 mm
Počet stran:
6
Náklad:
7 000 kusů
Obsah a grafická podoba novin Pro toto období autorka jako výzkumný vzorek zvolila čísla vycházející od 1. února po 29. březen 1989. V horní části titulní strany je umístěno záhlaví novin, a to obvykle vprostřed stránky, méně často potom při levém okraji. Záhlaví se skládá z názvu listu, který je vytištěn černými malými tiskacími písmeny, včetně písmene na začátku názvu. Nad titulem je červeně uvedeno heslo „Proletáři všech zemí, spojte se“. Pod názvem novin následují tři řádky, všechny v černé barvě. První z nich blíţe určuje list jako „Týdeník OV KSČ a rady ONV v Blansku“, pod ním 30
následuje nápis „nositel vyznamenání Za socialistický rozvoj okresu“. Poslední řádek uvádí datum, ročník a cenu výtisku. Pravý dolní roh záhlaví je vyhrazen pro číslo vydání. Obrázek č. 1: Záhlaví v únoru 1989
Napravo od záhlaví se vţdy nachází jedna větší, případně dvě menší fotografie. Tyto fotografie, vţdy doplněné popiskem, se většinou váţou k otvíracímu článku, případně k jinému z článků na titulní straně. Kromě těchto fotografií se na titulní straně objevuje jedna aţ dvě další fotografie u ostatních článků; fotografie mají obvykle reportáţní charakter. Hlavní článek titulní strany se vţdy nachází přímo pod záhlavím novin, skládá se ze tří sloupců a zhruba v polovině případů článek pokračuje uvnitř listu. Titulek tohoto článku má červenou barvu, stejně jako jeden aţ dva další na straně. Zbytek strany je, stejně jako fotografie, černobílý. Hlavní článek má kromě titulku vţdy i nadtitulek a tučně vytištěný, zřetelně odlišený perex. Témata, která se na místě otvíracího článku objevují, odpovídají dané době a politické situaci. Ve sledovaném období se tak na pozici hlavního článku objevují titulky jako „Důsledně splnit závěry 12. pléna ÚV KSČ“, „V Tylexu má brigádní forma zelenou“ nebo „Napomáhat řešení problémů pracujících“. Titulní strana nemá v tomto období ţádnou pravidelnou rubriku, za pozornost stojí moţná sloupec napravo stránky, který vţdy patří článku některého člena blanenského Okresního národního výboru, případně okresního výboru KSČ. Sloupec má vţdy stejnou grafickou úpravu, tematicky je však jeho obsah různorodý a není opatřen ani nějakým shodným titulkem. Většinou se jedná o článek, jenţ se ohlíţí za určitou akcí či obdobím např. plnění pětiletého plánu, schůze KSČ či zamyšlení k 1. máji. V souvislosti s tímto ohlédnutím pak autor článku vyvozuje plány a výzvy čtenářům do budoucna. Stejně jako hlavní článek i velká část ostatních článků z titulní strany pokračuje na dalších stranách. 31
Inzerce se v tomto období na titulní straně nevyskytuje. V tomto období vychází Nový ţivot o šesti stranách. Z pravidelných rubrik se zde objevuje na druhé stránce rubrika Aktuality z okresu - vţdy několik krátkých zpráv týkajících se především očekávaných akcí na Blanensku. Třetí strana je zhruba ze tří čtvrtin věnována rubrice Kultura - umění, v níţ se objevují i další pravidelné podrubriky jako Kniha týdne či seriál Výtvarní umělci okresu Blansko. Zbytek strany tvoří zpravodajství. Na čtvrté straně se vyskytuje rubrika Mládí Blanenska. Jedná se o sloupec tvořený několika články o aktivitách škol, pionýra, sportovních organizací pro mládeţ apod. Součástí rubriky je obvykle jeden publicistický článek - většinou story nebo rozhovor, například s táborovým vedoucím, o mladých poţárnících, o akci pionýrského oddílu apod. Dalšími rubrikami, které se objevují na této straně, je sloupec Telegraficky z MV NF a předchůdce černé kroniky - rubrika SNB informuje. Pátá strana patří Rodinné kronice - tedy vzpomínkám a blahopřáním občanům okresu. Kromě ní se tu objevuje také rubrika Pozvánka do kina a kříţovka označená titulkem Pro volnou chvíli. Zbytek strany vyplňuje inzerce. Šestá, poslední strana, je věnována sportovnímu zpravodajství z okresu. Fungování a struktura redakce V roce 1989 působili v redakci Nového ţivota tři redaktoři (včetně šéfredaktora) a administrativní pracovnice. Redaktoři měli rozděleny jednotlivé resorty, kterými se zabývali – šéfredaktor psával o politických záleţitostech, jeden z redaktorů se specializoval na průmysl a sport a druhý na zemědělství. O rozdělení práce podle oblastí se sice částečně také snaţili, ale vzhledem k omezeným moţnostem dopravy, většinou psali všichni redaktoři články z celého okresu.54 Redaktor, který chtěl v redakci působit, nemusel být nutně vystudovaným novinářem. Zbytovský uvádí, ţe zájemce o práci v redakci musel mít nejméně střední odborné vzdělání a před nástupem do redakce pak absolvoval půlroční kurz ţurnalistiky v Praze, jehoţ součástí byla dvouměsíční praxe v některém praţském deníku.55 Noviny vycházely ve středu a tento den byl zároveň jediným dnem v týdnu, kdy měla redakce k dispozici auto, které poskytl Okresní národní výbor v Blansku. Ten byl zároveň hlavním vydavatelem, který týdeník financoval. Na ONV sídlila i redakce Nového ţivota a 54 55
rozhovor s Janem Zbytovským rozhovor s Janem Zbytovským
32
redaktoři byli vlastně jeho zaměstnanci. „Ve středu jsme se snaţili objet co moţná nejvíc míst a akcí, ze kterých jsme daný týden přinášeli zprávy. Zbytek týdne jsme museli cestovat vlakem nebo autobusem.“56 Fotografie si k článkům redaktoři pořizovali sami, nejdříve vlastními fotoaparáty, později jim jeden fotoaparát zakoupil Okresní národní výbor. Kinofilmy se nechávaly vyvolat v Boskovicích, kam je musel vţdy některý z redaktorů zavézt. Během čtvrtku a pátku se články zpracovávaly, protoţe v pátek uţ musela odejít připravená část novin do tiskárny. Články se psaly na psacím stroji a v případě, ţe redaktoři nestíhali, pomáhala jim přepisovat některé materiály, například od dopisovatelů, administrativní pracovnice. Rozsah textů měli redaktoři vyměřený pomocí cicerového pravítka.57 Zbytovský dále popisuje způsob, jakým se články tiskly. Napsané texty se do tiskárny posílaly poštou, v případě nedostatku času je musel jeden z redaktorů odvézt do Brna vlakem. V pondělí se pak noviny dokončovaly. Musely se dodělat především sportovní výsledky z víkendu. Texty se pak vezly vlakem do Brna ve dvanáct hodin.58 V úterý pak jeden z redaktorů odjel do tiskárny noviny lámat – tzv. horkou sazbou. V tiskárně se kaţdá stránka vytiskla nejdřív ve dvou kopiích ke kontrole. Jednu kopii kontroloval korektor z tiskárny, jednu redaktor. Redakce vlastního korektora neměla. Ostatní redaktoři mezitím v Blansku domlouvali akce na další týden.59 Kdyţ se redaktor vrátil z tiskárny, následovala porada, kde se udělal plán na další týden. „Redaktoři většinou chodili s vlastními tipy na články, od šéfredaktora dostávali pouze články, které byly zadány vydavateli. To byly třeba zprávy z výročních schůzí KSČ. Kromě týdenního plánu musela redakce předkládat okresnímu výboru Komunistické strany ještě tematický plán na měsíc dopředu.“60 Distributorem novin byla Poštovní novinová sluţba. Čtenáři měli také moţnost předplatného. Předplatitelé odebírali zhruba třetinu celkového nákladu novin, který činil v této době zhruba sedm tisíc kusů. Při celoročním předplatném byla cena novin zvýhodněna. Čtenáři mohli s novinami spolupracovat jako dopisovatelé a také měli zastoupení ve dvanáctičlenné redakční radě, která se scházela původně před kaţdým vydáním týdeníku, později jednou za měsíc. Čtenáře do rady vybírala přímo redakce a redaktoři se snaţili, aby 56
rozhovor s Janem Zbytovským rozhovor s Janem Zbytovským 58 Později vyšel redaktorům vstříc Okresní národní výbor a i v pondělí jim zapůjčil auto, takţe mohli vyrazit aţ kolem jedné hodiny 59 rozhovor s Janem Zbytovským 60 rozhovor s Janem Zbytovským 57
33
členy byli právě ti čtenáři, kteří jsou zároveň dopisovateli. Kromě nich byl v radě člen ONV jako tiskový dohled a zástupce tělovýchovy. Členové rady slouţili redakci jako poradci, mohli jí dávat nejrůznější doporučení či náměty. 61 Přestoţe byl týdeník financován ONV, část peněz získával také z inzerce. Zbytovský uvádí, ţe povolené mnoţství inzerce bylo stanovené zákonem a při šestistránkovém vydání nesmělo překročit jednu stranu. Velmi populární byla mezi čtenáři Rodinná kronika, kam mohli dávat vzpomínky a blahopřání. Inzerce se zajišťovala přímo v redakci, na starosti ji měla administrativní pracovnice, ale v případě potřeby jí vypomáhali i redaktoři.62 Na veřejnosti se týdeník prezentoval při nejrůznějších akcích, například při organizaci místního plesu. Kromě toho se redaktoři Nového ţivota také podíleli na vysílání okresního rozhlasu – jedenkrát za měsíc vytvářeli relaci zajímavostí a aktualit z těch míst okresu, kde rozhlas vysílal. Snaţili se doplňovat rozhlasové vysílání s tištěnými novinami – v případě, ţe se některé aktuality uţ nestihly dát do týdeníku, objevily se alespoň ve vysílání. „Vysílání mělo poloprofesionální úroveň, protoţe technickou stránku zajišťoval bývalý technik z brněnského Československého rozhlasu.“63 Redaktoři se tak se svým rozhlasovým vysíláním umísťovali i na prvních místech v celostátní soutěţi. 64 Komunistický Nový ţivot vychází aţ do roku 1989, kdy se v prosinci, necelý měsíc po sametové revoluci, stává jeho vydavatelem pouze Okresní národní výbor v Blansku.
61
rozhovor s Janem Zbytovským rozhovor s Janem Zbytovským 63 rozhovor Janem Zbytovským 64 rozhovor s Janem Zbytovským 62
34
6.2. Nový život od listopadu 1989 do konce roku 1990 Tato kapitola se zaměřuje na období od listopadu 1989 do okamţiku privatizace týdeníku, tedy do konce roku 1990. Tabulka č. 3: Základní parametry týdeníku v únoru 1990 Název v tiráţi:
Nový ţivot, týdeník ONV v Blansku, nositel vyznamenání Za vynikající práci
Vydavatel:
Okresní národní výbor v Blansku
Šéfredaktor:
Antonín Ševčík
Zástupce šéfredaktora:
Jan Zbytovský
Redaktoři:
Břetislav Bezděk
Administrace
Pavla Šafránková
Tisk:
Typografie Brno
Distribuce:
Poštovní novinová sluţba
Cena výtisku:
1 Kčs
Předplatné
na
čtvrt 12, 75 Kčs
roku: Formát:
460 × 310 mm
Počet stran:
6
Náklad:
7 000 kusů
Po revoluci v listopadu 1989 vydává ještě několik čísel Nového ţivota spolu s blanenským Okresním národním výborem i okresní výbor Komunistické strany Československa. ONV (posléze Okresní úřad) v Blansku se stává jediným vydavatelem týdeníku, který bude pod názvem Nový ţivot vycházet po celý následující rok, 6. prosince 1989. Změna vydavatele s sebou nese samozřejmě i změny obsahové, jak upozorňuje oznámení na titulní straně čísla ze 13. prosince 1989: „Na základě jednání vedení redakce s oběma vydavateli týdeníku Nový ţivot - OV KSČ a ONV Blansko bylo rozhodnuto, ţe od 6. prosince 1989 je vydavatelem pouze ONV Blansko. 35
Co se týče obsahového zaměření, bude postihovat v plné šíři politický, hospodářský, společenský a kulturní ţivot okresu. Aby týdeník objektivně informoval veřejnost o dění v okrese, bude v nejbliţší době také ustavena nová redakční rada, kde počítáme se zastoupením všech politických stran, národních výborů a představitelů ostatních organizací a občanských iniciativ, které se na utváření ţivota v okresu významně podílejí. (…)“65 Obsah a grafická podoba novin Deskripci titulních stran autorka prováděla na číslech od 7. února do 11. dubna 1990. Záhlaví novin se v tomto období nachází vţdy v levém horním rohu titulní strany. Záhlaví je po grafické stránce velmi podobné tomu z doby před listopadem 1989. Zmizel horní titulek vyzývající „proletáři všech zemí, spojte se!“, ale název listu je vytištěn v podstatě úplně stejně. Řádek pod ním pouze upravuje vydavatele - stojí na něm tedy jen „Týdeník ONV v Blansku.“ Na dalším řádku stojí „nositel státního vyznamenání Za vynikající práci“ a poslední řádek je opět věnován datu, ročníku a ceně výtisku. V pravém dolním rohu se nachází číslice označující číslo výtisku. Obrázek č. 2: Záhlaví v únoru 1990
Otvírací článek se nachází vţdy pod záhlavím a aţ na jednu výjimku je tvořen třemi sloupci. Titulek má červenou barvu a ve většině případů jej doprovází ještě nadtitulek. Narozdíl od předchozích let uţ není zvykem dokončovat hlavní článek na dalších stranách uvnitř listu, tento jev se ve sledovaném období objevil jen jednou. Titulky hlavního článku v tomto období jsou například: „O výsledcích a úkolech s. p. Adast Adamov“, „O rekonstrukci pléna ONV a dalších změnách 1. března“ nebo „Nové sloţení rady a pléna ONV Blansko“. K hlavnímu článku se vţdy pojí fotografie opatřená popiskem, není však jiţ pravidlem, ţe se nachází v pravém horním rohu, některé fotografie k otvíracímu článku se 65
redakce Nového ţivota. 1989. „Změna vydavatele.“ Pp 1 in Nový život 1989, r. 30, č. 50
36
nacházejí například pod článkem a fotografie vedle záhlaví se týká jiného článku. Kromě fotografie k otvíracímu článku, jsou na stránce obvykle jedna nebo dvě další fotografie, vţdy opatřeny popiskou. Většinou mají charakter reportáţní, případně portrétní. Kromě barevného titulku otvíracího článku jsou stejnou barvou otištěny i některé další titulky vybraných článků na titulní straně. Zbytek stránky, včetně fotografií, je černobílý. Titulní strana neobsahuje ţádné pravidelné rubriky. Stejně jako otvírací článek ani ostatní uţ nepokračují na dalších stranách v takové míře jako před rokem 1989, většinou se jedná pouze o jeden, maximálně dva články. Na titulní straně se v tomto období nevyskytuje inzerce. Nový ţivot má i v tomto období šest stran. Druhá stránka přináší pravidelně rubriku tvořenou dopisy a články čtenářů. Tato rubrika několikrát změní jméno - na začátku roku je to Občanské fórum informuje, poté se přejmenovává na Dopisy, názory, stanoviska a několik čísel vychází pod názvem Názory, stanoviska, ohlasy. V čísle 12, 28. března, je otištěno oznámení o zrušení této rubriky, protoţe „část těchto dopisů (zasílaných pro rubriku) nesla punc osočování jednotlivých osob, či vedla v podtextu k „vyřizování osobních účtů“ formou zneuţití novin.“66 Další důvod, kterým redakce vysvětluje rušení rubriky, je blíţící se předvolební kampaň, které musí být dán v novinách určitý prostor. Počínaje dalším číslem tedy rubrika dopisů čtenářů mizí. Občasnou rubrikou, která se na druhé stránce příleţitostně objevuje, je sloupec krátkých zpráv - Aktuality z okresu. Třetí strana patří pravidelně z větší části rubrice Kultura - umění. Na podvale strany přináší noviny pravidelný seriál Průkopníci pokroku a nových myšlenek, představující vţdy jednu osobnost. Výjimečně se kulturní rubrika nachází aţ na čtvrté straně a obsah čtvrté strany je naopak přesunut o stranu dopředu. Čtvrtá strana přináší zpravodajství nejrůznějšího druhu a pravidelně se na ní objevuje rubrika SNB informuje. Pátá strana je věnována Rodinné kronice, inzerci a zpočátku také rubrice Co uvádějí kina a občasné kříţovce otiskované pod titulkem Pro volnou chvíli. Programy kin a kříţovka se však postupně přesouvají na stranu šestou, která je mimoto vyhrazená i sportu a příleţitostně se na ní objevuje i inzerce.
66
redakce Nového ţivota. 1990. „Váţení čtenáři.“ Pp 3 in Nový život 1990, r. 31, č 12
37
Fungování a struktura redakce Rok 1990 byl pro redakci Nového ţivota poměrně obtíţným obdobím. Jak popisuje Zbytovský, na Boskovicku vznikly konkurenční noviny, které byly ze strany blanenského Okresního národního výboru67 (nyní jediného vydavatele Týdne u nás) výrazně podporovány právě na úkor blanenského týdeníku. Na přelomu let 1990 a 1991 dochází k privatizaci, redaktoři uţ nejsou zaměstnanci Okresního úřadu a ten postupně přestává Nový ţivot financovat a zastavuje mu jeho účet. Redakce se tak ocitla bez jakýchkoli finančních prostředků. To vedlo redaktory k jistým omezením – například museli sami jezdit v noci do brněnské tiskárny pro hotové noviny a vozit je k distribuci na centrum Poštovní novinové sluţby. Tisk novin se v té době postupně přesunul z Brna do Reprocentra v Blansku, které redakci vyšlo vstříc a umoţnilo jí tisknout týdeník po dobu tří měsíců v podstatě zadarmo. Tytéţ tři měsíce nedostávali ani redaktoři výplatu. Redakce také musela opustit své sídlo na Okresním úřadě a přestěhovala se na Smetanovu ulici. Přeţití týdeníku zajistil aţ rapidní nárůst inzerce. Po privatizaci pak noví majitelé týdeníku zpětně splatili výdaje za tisk a výplaty redaktorům. 68 Co se týče etického kodexu, ţádná psaná pravidla neexistovala, redakce si však po roce 1989 ustavila pravidlo (které později stanovil i Syndikát novinářů), ţe nikdo z redaktorů nesmí být členem ţádné politické strany. Politické změny se odrazily také v tématech, o kterých týdeník informoval. Zbytovský uvádí, ţe po devětaosmdesátém roce přinášel Nový ţivot především informace o odrazu změn, které přinesla sametová revoluce, o navracení majetku původním majitelům či o změnách v továrnách a podnicích. Redakce jiţ nemusela vykazovat tematický plán a mohla se svobodně věnovat všem tématům, takţe se nyní v týdeníku objevovaly i zprávy náboţenského či církevního charakteru, které byly za minulého reţimu tabu.69 V době privatizace týdeníku, na přelomu let 1990 a 1991 o něj poprvé projevili zájem zahraniční investoři. „My jsme se však rozhodli, ţe se pokusíme udrţet týdeník v soukromých rukou.“70 Redakce chtěla po privatizaci zachovat týdeník víceméně ve stejné podobě včetně názvu, ten však musel být na nátlak Okresního úřadu změněn. Proto redaktoři vyhlásili
67
později v roce 1990 uţ Okresního úřadu rozhovor s Janem Zbytovským 69 rozovor s Janem Zbytovským 70 rozhovor s Janem Zbytovským 68
38
čtenářskou anketu o nový název, kde zvítězil budoucí titul týdeníku „Týden u nás“, jenţ se začal uţívat od roku 1991.71 Další proměny během sledovaného období Od května 1990 se mění barva titulků na titulní straně z červené na oranţovou. V červnu přibývá nad záhlavím novin obsah čísla označený nápisem Dnes v listě. Šéfredaktorem se stává Pavel Svoboda a mezi redaktory se nově objevuje Libuše Švédová, která jej ještě během tohoto období vystřídá na vedoucí pozici. Od srpna 1990 vychází několik čísel pouze o čtyřech stranách. Důvodem je, jak oznamuje redakce na stránkách novin, zvýšení výrobní ceny novin, kvůli němuţ hrozilo, ţe by redakce nebyla schopna vydávat týdeník aţ do konce roku. Zároveň je čtenářům přislíbeno, ţe se jedná o přechodný stav, který se redakce spolu s vydavateli snaţí vyřešit. V polovině září týdeník vychází opět v počtu šesti stránek. Poslední číslo Nového ţivota vychází 19. prosince 1990. Na titulní straně je otištěno nové záhlaví, které bude od následujícího roku součástí týdeníku a oznámení o proměnách titulu: „Milí čtenáři, tímto posledním letošním číslem se s vámi loučí také týdeník Nový ţivot. Nový bude od roku 1991 především název Týden u nás a spolu s ním také obsah a vzhled novin. Přejeme si, abyste četli především nezávislé noviny Týden u nás, které vám poskytnou spoustu informací z vašeho nejbliţšího okolí, informací, jeţ se nedozvíte nikde jinde. (…)“72
71 72
rozhovor s Janem Zbytovským redakce Nového ţivota. 1990. „Milí čtenáři.“ Pp 1 in Nový život 1990, r. 31, č. 51-52
39
6.3. Týden u nás v letech 1991 - 1992 Tato kapitola se věnuje týdeníku od okamţiku jeho privatizace, tedy od začátku roku 1991, do poloviny roku 1992, kdy došlo k sloučení blanenské redakce s redakcí týdeníku Směr. Tabulka č. 4: Základní parametry týdeníku v únoru 1991 Název v tiráţi:
Týden u nás, nezávislý týdeník okresu Blansko
Vydavatel:
sdruţení soukromých podnikatelů
Šéfredaktor:
Libuše Švédová
Zástupce šéfredaktora:
Jan Zbytovský
Redaktoři:
Břetislav Bezděk
Administrace:
Alena Zindulková
Tisk:
Reprocentrum Blansko
Distribuce:
Poštovní novinová sluţba
Cena výtisku:
2 Kčs
Předplatné na čtvrt roku:
26 Kčs
Formát:
420 × 305 mm
Počet stran:
6
Náklad:
12 000 kusů
Blanenský týdeník vychází poprvé pod novým jménem - Týden u nás - ve středu 9. ledna 1991. První číslo vychází ve větším formátu neţ čísla následující a jeho záhlaví i titulky jsou ještě kompletně černobílé. Na titulní straně prvního čísla dominuje fotografie z jeskyní Moravského krasu, která se neváţe k ţádnému článku a popiska vyzývá čtenáře, aby přijeli Moravský kras navštívit. Hlavní článek nacházející se netypicky na podvale je pak označen titulkem „Ve státním podniku Metra Blansko nemálo problémů“ a týká se problémů, se kterými se musí po polistopadových změnách vypořádávat jeden z největších podniků v blanenském okrese.
40
Obsah a grafická podoba novin Analýzu Týdne u nás v tomto období prováděla autorka na výtiscích od 7. února do 11. dubna 1991. Záhlaví novin, které bylo na začátku roku ještě černobílé, se nyní mění na barevné. Záhlaví je umístěno v levém horním rohu a je tvořeno rámečkem rozděleným do několika částí - veškeré orámování má červenou barvu. Vrchní řádek vlevo nahoře označuje číslo vydání, vedle něj se nachází nápis „Týdeník okresu Blansko“. Prostřední, největší část rámečku zabírá slovo „Týden“ vytištěné psacím písmem červené barvy a pod ním tiskacím rovněţ červeným písmem dokončení titulu „u nás“. Následující řádek uvádí ročník, datum a cenu výtisku. Poslední dva řádky záhlaví jsou uvedeny označením „Z obsahu“, po němţ následuje několik vybraných titulků z daného čísla. Obrázek č. 3: Záhlaví v únoru 1991
Hlavní článek je opět pravidelně umísťován pod záhlaví a tvořen třemi sloupci, přičemţ v polovině případů pokračuje ještě uvnitř listu. V jednom případě je otvírací článek rozhovorem. Titulek je ve většině případů opatřen ještě nadtitulkem nebo podtitulkem. V jednom případě je hlavní článek rozdělen mezititulky. Součástí je vţdy tučně vyznačený perex. Na titulní stránce je vţdy některý z titulků barevný, jen ve třech případech je to však titulek otvíracího článku. Titulky hlavního článku, které se ve sledovaném období objevily, byly například tyto: „Zaměstnanost jako aktuální problém“, „Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost“ nebo „Kam s nebezpečnými kaly z galvanoven?“.
41
Místo vpravo nahoře vedle záhlaví je jiţ tradičně vyhrazeno fotografii, neplatí však, ţe by to byla fotografie patřící k hlavnímu článku. Často se týká jiného z článků na stránce a v jednom případě se neváţe k ţádnému článku. Pokud se fotografie k hlavnímu článku nenachází vedle záhlaví, je většinou pod článkem. V jednom případě je na titulní stránce graf patřící k hlavnímu článku a dvakrát ilustrovaný vtip, který se k ţádnému článku neváţe. Titulní strana v tomto období neobsahuje ţádné pravidelné rubriky a rovněţ se na ní nevyskytuje inzerce. V tomto období vychází Týden u nás o šesti stranách, výjimkou jsou speciální vydání, která mají dvě strany navíc věnované určité události (Velikonoce, 145. výročí Adastu). Druhá stránka novin je věnovaná zpravodajství, téměř v kaţdém čísle se zde objevují rubriky Aktuality a Reportáže. Třetí strana je obvykle věnovaná kultuře, přičemţ rubrika není vţdy nadepsána (záleţí na poměru článků věnujících se kultuře k ostatním článkům na stránce. Pokud kulturní články převaţují, je strana označena hlavičkou „Kultura“). Na třetí straně na podvale se objevují pravidelné seriály. V pátém a šestém čísle to jsou Smyčcová kvarteta na Blanensku, v číslech sedm, osm a devět Kronika rodáků z Petrovic a dvanácté a třinácté číslo nabízelo články O svobodných zednářích. Pravidelnou rubrikou čtvrté strany je v tomto období Černá kronika, která má podobu souvislého dvousloupcového článku, kdy kaţdý odstavec pojednává o jiné události. Na čtvrté straně se také obvykle objevuje rubrika označovaná Pro volnou chvíli. Sem spadají servisní informace - Program televize o víkendu, Křížovka s tajenkou nebo Co uvádějí kina (tato podrubrika se občas objevuje na třetí, převáţně kulturní, stránce). Předposlední strana je věnovaná Rodinné kronice. Ta zabírá většinou zhruba třetinu strany, zbytek prostoru je věnován inzerci. Poslední stránka novin obsahuje zpravodajství ze sportu. Na této straně, se stejně jako na titulní, objevují barevné titulky, fotografie však jsou stále ještě černobílé. Nepravidelnou rubrikou, která nemá přiřazenou svoji stránku, je v tomto období rubrika Z dopisů našich čtenářů. Objevuje se v Týdeníku jen občas a oproti pozdějším letům jí není věnován příliš velký prostor. Inzerce má v tomto období vyhrazenou téměř celou jednu stranu, přesto se plošné inzeráty objevují v malé míře i na jiných stránkách. Častým jevem Týdne u nás v jeho začátcích je mnoho článků, jejichţ pokračování museli čtenáři dohledat na dalších stranách. To se netýká pouze článků na titulní straně, ale i například článků o kultuře ze třetí strany a jiných. 42
Fungování a struktura redakce V tomto období působili v týdeníku tři, později čtyři redaktoři. Práci si opět nerozdělovali podle území, ale podle jednotlivých resortů – zemědělství, sport, společenská témata apod. Redaktor musel mít minimálně středoškolské vzdělání, výhodou bylo, kdyţ měl vystudovanou ţurnalistiku.73 Týden v redakci vypadal zhruba stejně jako v předchozích obdobích. „Drţeli jsme se toho, aby noviny vycházely stále ve středu, jak byli čtenáři zvyklí.“74 Přínosem pro redaktorskou práci bylo zlepšení technického zázemí. Redakce získala první počítač, na kterém se nyní psaly texty. Proměnila se také technika tisku. Napsaný text se vytiskl na arch papíru o formátu A4 a v tiskárně pak jeden z redaktorů články vystřihoval a lepil na novinovou stránku. Takto připravená strana se potom ofotila a vytiskla v tiskárně na novinový papír. Redaktoři měli moţnost přednostně si doma nechat zavést pevnou telefonní linku.75 Porady probíhaly tradičně kaţdý týden v úterý. Co se týče plánování, dělala redakce měsíční plán, ačkoli jej uţ, na rozdíl od období před rokem 1989, nemusela dávat nikomu ke schválení.76 Redakce se tak víceméně drţí výše zmíněné podoby redakčního plánování, kterou uvádí Ruß -Mohl.77 Vzhledem k tomu, ţe je Týden u nás týdeníkem, není zde potřeba porad denních. Ty nahrazují právě porady týdenní. Měsíční plán pak odpovídá Ruß -Mohlovu dlouhodobému. V tomto období se také objevovala nová témata, o nichţ se psalo – například ţivotní prostředí či společenské aktivity. Zvýšil se objem článků ze sportu. Redaktoři se snaţili psát o všech tématech, která se okresu dotýkala. „Snaţili jsme se také o udrţení čtenářů na Boskovicku, kde existovaly konkurenční okresní noviny. Proto jsme přinášeli pravidelně zprávy i z této oblasti.“78 V některých případech psali redaktoři články i z oblastí, které uţ se nacházely za hranicemi Blanenska. To se týkalo převáţně míst, která uţ sice nepatřila do blanenského regionu, nicméně se nacházela poměrně blízko a pro čtenáře Týdne u nás, tak mohla být rovněţ zajímavá. Redaktoři tak jezdili například na Dny horníků do Moravské Třebové.79
73
rozhovor s Janem Zbytovským rozhovor s Janem Zbytovským 75 rozhovor s Janem Zbytovským 76 rozhovor s Janem Zbytovským 77 Ruß - Mohl, Bakičová, 2005:203 78 rozhovor s Janem Zbytovským 79 rozhovor s Janem Zbytovským 74
43
Etická pravidla v té době nebyla sepsána, ale redakce dbala především o to, aby týdeník nepodléhal politickým vlivům a byl politicky nestranný. „Před volbami jsme pak vymezili v novinách kaţdé politické straně stejný prostor, který mohla vyuţít ke své prezentaci.“80 K distributorům novin patřila stále Poštovní novinová sluţba. Kameloty redakce nevyuţívala. Týdeník měl nyní mnohem větší moţnosti sebeprezentace. O mediální záštitu mělo zájem velké mnoţství organizací i podniků. Jako mediální partner se týdeník podílel především na sportovních akcích, kde redaktoři často dělali i hlasatele. Zbytovský uvádí, ţe reklama Týdne u nás se objevovala i na sportovních akcích mimo okres, například na brněnské Velké ceně. Mnoţství inzerce v tomto období stále narůstá, protoţe peníze za inzerci jsou pro redakci jediným finančním příjmem. Postupně se zvyšuje náklad novin, který se v tomto období pohybuje mezi dvanácti aţ čtrnácti tisíci kusy. 81 Další proměny během sledovaného období V roce 1992 se mění barevné provedení záhlaví - červenou barvu v názvu titulu a orámování střídá modrá. Grafické provedení záhlaví se mění v dubnu 1992. Horní část záhlaví zůstává stejná, nápis „Týden“ zůstává vytištěný psacím písmem, uţ však není barevné ale černé. Druhá část názvu týdeníku „u nás“ je vyvedena stále modrým, ale poněkud odlišným typem tiskacího písma. Spodní část záhlaví uţ neobsahuje upozornění na články uvnitř listu. Poslední řádek uvádí pouze číslo ročníku, datum a cenu. Od 30. ledna 1992 se šéfredaktorem týdeníku stává Jaroslav Parma, který zůstává na tomto místě aţ do roku 2002. Libuše Švédová se stává vydavatelkou. V roce 1992 se v týdeníku objevuje nová rubrika - Bylo, je, bude, která přináší krátké zprávy z uplynulých či nadcházejících akcí v regionu. Rubrika Černá kronika pouţívaná v roce1991 se roku 1992 přejmenovává na rubriku Z policejního zápisníku. V červenci 1992 se Týden u nás spojuje s týdeníkem Směr.
80 81
rozhovor s Janem Zbytovským rozhovor s Janem Zbytovským
44
6.4. Týden + Směr (1992) Tato kapitola popisuje období roku 1992, kdy se Týden u nás na tři měsíce spojil s redakcí týdeníku Směr, který vycházel v oblasti Brna-venkova. Tabulka č. 5: Základní parametry týdeníku v červenci 1992 Název v tiráţi:
Týden + Směr, nezávislý týdeník pro okresy Blansko a Brno venkov
Vydavatel:
sdruţení
soukromých
podnikatelů,
vydavatelka:
Libuše
Švédová Šéfredaktor:
Jaroslav Parma
Zástupce šéfredaktora:
Jan Zbytovský a Uljana Bráchová, pověřená vedením filiální redakce
Redaktoři:
Břetislav Bezděk
Inzerce a administrace:
Alena Zindulková (Blansko), Jana Ševčíková (Brno)
Tisk:
Reprocentrum Blansko
Distribuce:
Poštovní novinová sluţba a soukromníci
Cena výtisku:
2 Kčs
Předplatné na čtvrt roku:
26 Kčs
Formát:
415 × 300 mm
Počet stran:
6-8
Náklad:
12 000 kusů
Upozornění na změnu v uspořádání Týdne u nás se objevuje na konci června 1992. Oznámení na titulní straně zní: „Od příštího čísla budou naše noviny vycházet s trošku pozměněnou hlavičkou. Po dohodě s redakcí okresních novin v Blansku a Brně - venkově začnou vycházet pro oba okresy jedny noviny pod titulem „Týden + Směr“, takţe i občanům z okolí Brna zůstane zpravodajství z
45
okresu zachováno. Věříme, ţe obohacení obsahu - stále stejná cena, ale osm stran - přivítají všichni čtenáři a postupně přibudou i další. Na Vaši přízeň se těší Redakce.“82 Pod zprávou je otištěna podoba nového záhlaví. Týden + Směr vychází poprvé 2. července 1992. Podle slov Jana Zbytovského přišel nápad spojit obě redakce od tehdejší vydavatelky Týdne u nás Libuše Švédové. Týdeník Brna – venkova se měl rušit a Švédová se rozhodla pro experiment připojení tohoto týdeníku k blanenskému Týdnu u nás.83 Obsah a grafická podoba novin Výzkumným vzorkem v tomto období byla čísla vycházející od 2. července do 27. srpna 1992. Záhlaví je v tomto období rozděleno do několika rámečků. Největší rámeček je věnován nadpisu „Týden“, ve stejné grafické úpravě v jaké se objevoval uţ v původním záhlaví Týdne u nás. Nápis je černý a pod ním se nachází bílé znaménko plus. V pravém dolním rohu tohoto hlavního rámečku je menší rámeček, v němţ je bílými tiskacími písmeny natištěn zbytek názvu týdeníku, tedy slovo „směr“. V horním rohu hlavního rámečku se nachází orámovaná číslice označující číslo vydání. Pod hlavním rámečkem se vedle sebe nachází dva menší. V pravém je uvedeno „Týdeník pro okresy Blansko a Brno – venkov“, druhý uvádí datum, pod ním ročník a cenu výtisku. První dvě čísla v tomto období vycházejí s barevným záhlavím – všechna orámování jsou vytištěna modrou barvou, včetně pozadí největšího rámečku. Další čísla uţ mají záhlaví kompletně černobílé, modrá barva rámování se mění na černou a modré pozadí na šedé. Záhlaví je nejčastěji umístěno v levém horním rohu, jedenkrát potom nahoře vprostřed stránky a jednou v pravém horním rohu.
82 83
redakce Týdne u nás. 1992. Pp 1 in Týden u nás 1992, r. 2, č. 26 rozhovor s Janem Zbytovským
46
Obrázek č. 4: Záhlaví v červenci 1992
Hlavní článek titulní strany je vţdy umístěn pod záhlavím a má téměř vţdy tři sloupce. Titulek je většinou doplněn nadtitulkem, výjimečně podtitulkem. Perex je vţdy zvýrazněn a oddělen od vlastního textu článku. Téměř všechny otvírací články v tomto období aţ na jednu výjimku pokračovaly uvnitř listu. Hlavní články nejsou ve více jak polovině případů doprovázeny fotografií. Co se týče rozdělení hlavních témat mezi dva okresy, mnohem větší prostor je věnován otvíracím článkům z Blanenska. Pouze dva z devíti hlavních článků ve sledovaném vzorku se týkaly výhradně okresu Brno – venkov, jeden se týkal obou okresů. Titulky, které se v tomto období například objevují, jsou následující: „Dost se děje pod Květnicí“, „Draţby nemají prázdniny“ nebo „Co nového se spalovnou?“. První dvě čísla mají několik titulků vytištěných modrou barvou, po zbytek období jsou noviny kompletně černobílé. Počet fotografií na titulní straně je o něco větší neţ v předchozích obdobích, v průměru mezi třemi a pěti fotografiemi. Kromě otvíracích článků pokračují uvnitř listu i některé z dalších článků na titulní straně. Titulní strana nemá ţádné pravidelné rubriky a nenachází se na ní inzerce. Přestoţe oznámení o sloučení redakcí Týdne u nás a Směru slibuje čtenářům navýšení stran na osm, většina čísel vychází stále pouze o šesti stranách. Konkrétně z devíti sledovaných čísel je šest šestistránkových a pouze tři osmistránkové. V případě, ţe má vydání osm stran, přibývají většinou oproti šestistránkovým číslům dvě stránky inzerce navíc. Druhá strana přináší pravidelně rubriku Z policejního zápisníku a Bylo, je, bude. Třetí strana patří tradičně kultuře a na podvale přináší seriál Filokratie - sběratelství pohlednic.
47
Servisní informace se objevují obvykle na třetí nebo čtvrté stránce, a přinášejí podrubriky Co uvádějí kina, Křížovka o ceny, K tanci a poslechu, Televize na víkend. Občas se na různých stranách, většinou jako součást servisních informací, objevují rubriky Zdravá výživa aneb recepty z babiččiny kuchyně nebo Jak na škůdce. Předposlední strana patří Rodinné kronice a inzerci, poslední sportu. Fungování a struktura redakce Spojení s redakcí Směru nemělo na fungování redakce Týdne u nás téměř ţádný vliv. V podstatě se totiţ stále jednalo o dvoje různé noviny. Pod Týden u nás teď spadali dva další redaktoři, kteří byli z Brna a starali se o oblast Brno - venkov, zatímco blanenští redaktoři měli nadále na starosti Blanensko a postupovali při psaní novin obdobným způsobem jako před spojením redakcí. Noviny pak přinášely zprávy z obou okresů.84 Další proměny během sledovaného období Dá se říct, ţe struktura novin se připojením redakce Směru nijak zvlášť neproměnila. Aţ poslední tři čísla přicházejí s jednou, maximálně dvěma stranami přímo označenými Brno venkov. Do té doby nejsou zprávy z obou okresů nijak rozděleny a převaţuje spíše zpravodajství z blanenského regionu. Poslední číslo Týdne + Směru vychází 1. října 1992 a na titulní straně oznamuje rušení sloučených redakcí: „Tři měsíce jsou dosti dlouhá doba k tomu, aby se poznalo, zda nová věc je přínosem nebo nesplnila svoje poslání. Ţel, musíme konstatovat, ţe náš optimismus při sloučení naší redakce se zanikajícím týdeníkem „Směr“ okresu Brno - venkov, byl předčasný. Nezdařilo se získat tolik čtenářů, aby byla další společná existence ekonomická, coţ je v současné době rozhodující ukazatel. Neradi to děláme, uţ s ohledem na čtenáře, kteří si cestu k našim novinám našli, ale opravdu nemůţeme jinak. Víme, ţe dosti čtenářů bylo na Tišnovsku, Kuřimsku a Rosicku a tak budeme v dalších dnech hledat cesty moţné další expedice. Od příštího týdne se tedy do titulu novin opět vrací „u nás“. Za pochopení děkuje Redakce.“85
84 85
rozhovor s Janem Zbytovským redakce týdeníku Týden + Směr. 1992. „Opět ‚u nás’.“ Pp 1 in Týden + Směr 1992, r. 2, č. 40
48
Počínaje příštím číslem, 8. října 1992, vychází týdeník opět jako Týden u nás. Týdeník Směr tímto definitivně zaniká. Lidé, kteří pracovali ve filiální redakci pro Brno – venkov se pokusili zaloţit regionální noviny na Tišnovsku, které ale zhruba po roce rovněţ zanikly.86 6.5. Týden u nás v letech 1992 - 2001 Tato kapitola se věnuje Týdnu u nás od října 1992, kdy uţ opět vychází samostatně bez týdeníku Směr aţ po okamţik, kdy jej v roce 2001 kupuje vydavatelství Vltava – Labe – Press. Tabulka č. 6: Základní parametry týdeníku v říjnu 1992 Název v tiráţi:
Týden u nás, nezávislý týdeník okresu Blansko
Vydavatel:
sdruţení
soukromých
podnikatelů,
vydavatelka:
Libuše
Švédová Šéfredaktor:
Jaroslav Parma
Redaktoři:
Jan Zbytovský, Břetislav Bezděk
Inzerce a administrace:
Alena Zindulková
Tisk:
Reprocentrum Blansko
Distribuce:
Poštovní novinová sluţba
Cena výtisku:
2 Kčs
Předplatné na čtvrt roku:
26 Kčs
Formát:
415 × 300 mm
Počet stran:
6
Náklad:
12 - 14 000 kusů
86
rozhovor s Janem Zbytovským
49
Obsah a grafická podoba novin Jako výzkumný vzorek pro toto období poslouţily autorce výtisky od 8. října do 3. prosince 1992. V době bezprostředně po zrušení spojení Týdne u nás a Směru přechází blanenský týdeník opět na černobílé záhlaví, které je prakticky stejné jako to, před sloučením obou redakcí. Jedinou změnou od období let 1991 - 1992 je absence řádku „Z obsahu“. Obrázek č. 5: Záhlaví v říjnu 1992
Záhlaví je umístěno v levém horním rohu a hned pod ním se nachází hlavní článek. Ten je většinou tvořen třemi sloupci, pouze ve dvou případech jej tvoří sloupce dva. Většinou však hlavní článek pokračuje dále uvnitř listu. Třikrát se ve sledovaném období objevil hlavní článek ve formě rozhovoru. Titulek je ve dvou případech doplněn nadtitulkem a ve dvou případech podtitulkem. Titulky v tomto období jsou například tyto: „Vojáci rehabilitováni,“ „Nebezpečná lhostejnost“ či „Na rozcestí“. Tím, ţe titulky často nejsou doplněny nadtitulkem či podtitulkem, není většinou příliš jasné, čeho se článek týká. Perex hlavního článku je vţdy výrazně oddělen od samotného textu. Fotografie se k hlavnímu článku váţe pouze ve dvou případech. Pravý horní roh je obvykle vyhrazen fotografii. Fotografie se zde nenacházela pouze v jednom případě. Většinou stojí tato fotografie samostatně pouze s popiskem, třikrát se však váţe k některému z článků. Kromě této fotografie se na straně obvykle vyskytují ještě dvě další. 50
Od 12. listopadu 1992 se na titulní straně objevuje rámeček, který upozorňuje na články, které budou otištěny v dalším čísle. Tento rámeček nemá své stálé místo ani jednotnou grafickou úpravu a mění se i jeho označení. Ve sledovaném vzorku je nadepsán například „Příště nabídneme“, „Příště se podíváme“ či pouze „Příště“. Celá titulní strana je vţdy černobílá. Nevyskytují se zde ţádné pravidelné rubriky ani inzerce. V tomto období má týdeník šest stran. Na druhé straně se opět objevuje rubrika Bylo, je, bude a rubrika Z policejního zápisníku. Servisní informace, kam spadají podrubriky Televize na víkend, Křížovka o ceny, Co uvádějí kina, Knihy týdne nebo K tanci a poslechu, se nacházejí na třetí straně, která kromě toho přináší většinou zpravodajství z kultury. Na čtvrté straně se mimo zpravodajství objevuje rubrika Z dopisů čtenářů, na páté straně potom pravidelně Rodinná kronika. Pátá strana je zároveň stranou vyhrazenou pro inzerci, ta se ovšem vyskytuje i na čtvrté či poslední straně, která je jinak věnována sportu. Fungování a struktura redakce V tomto období funguje redakce zhruba stejným způsobem jako v roce 1991, nejvýraznější změnou je postupné zlepšování technického vybavení, které redaktorům usnadňovalo práci. V roce 1992 pracovali v redakci tři redaktoři včetně šéfredaktora. Později redakce přijímala na praxi studenty ţurnalistiky, kteří pak mohli v případě zájmu do redakce nastoupit.87 Zhruba v roce 1993 zakoupila redakce první auto a v roce 1996 pak ještě druhé. V redakci se postupně rozšířil počet počítačů, takţe měl kaţdý redaktor k dispozici svůj. Redaktor starající se o sportovní zpravodajství měl pak sluţební počítač doma, takţe mohl zpracovávat víkendové aktuality a v pondělí ráno mít jiţ všechny materiály připravené. Diktafon byl v tomto období v redakci k dispozici pouze jeden.88 Od konce roku 1993 se přecházelo na barevné fotografie. V tomto období se však stále fotilo na klasické fotoaparáty. Za týden se nafotily zhruba tři aţ čtyři filmy, které se v pondělí ráno odnesly na vyvolání do firmy v Blansku, která fotografie během hodiny aţ hodiny a půl vyvolala.
87 88
rozhovor s Janem Zbytovským rozhovor s Janem Zbytovským
51
Koncem období, kolem roku 1999, měla redakce k dispozici jeden počítač s vytáčeným připojením na internet a redaktoři mohli rovněţ vyuţívat e-mail.89 K distributorům novin postupně přibývaly vedle Poštovní novinové sluţby také soukromé firmy. Redakce stále nevyuţívala sluţeb kamelotů.90 Další proměny během sledovaného období V roce 1993 se šéfredaktor týdeníku Jaroslav Parma stává současně i jeho vydavatelem. O pět let později se vydavatelem stává firma Jaroslava Parmy Týden u nás, v.o.s. Během tohoto desetiletého období prochází týdeník drobnými změnami. Roku 1994 se záhlaví novin vrací z černobílého provedení ke své původní modro – bílo – černé podobě. Počet stran postupně vzrůstá z původních šesti na osm aţ deset, přičemţ přibývají převáţně stránky inzerce. Od roku 1993 se objevuje inzerce i na titulní straně, většinou v podobě jednoho plošného inzerátu na podvale. V posledním čísle roku 1993 se poprvé objevují barevné fotografie, a to na první a poslední straně. Pouţití barevných fotografií na těchto dvou stranách se od dalšího roku stává pravidlem. Rubrika Z policejního zápisníku se stává součástí servisních informací, kde vzniká také nová podrubrika Sluníčko nebo mráčky věnující se předpovědi počasí. Sportovní strana se přesouvá na předposlední stranu, její místo na poslední straně novin přebírá zpravodajství všeho druhu. Od září roku 1998 jsou čtenářům k dispozici také webové stránky týdeníku. Odkaz na ně se objevuje i v záhlaví novin. Postupně narůstá cena za jeden výtisk. V roce 1994 se zvyšuje na 2, 50 Kč a pak postupně roste aţ k pěti korunám, které musejí čtenáři Týdne zaplatit od roku 1999.
89 90
rozhovor s Pavlem Šmerdou rozhovor s Janem Zbytovským
52
Tabulka č. 7: Výše ceny za jeden výtisk Týdne u nás v letech 1992 - 1999 Rok
Cena výtisku
1992
2 Kčs
1994
2,50 Kč
1995
3 Kč
1996
3, 50 Kč
1997
4 Kč
1999
5 Kč
6.6. Přechod Týdne u nás pod VLP (2001 – 2002) Tato kapitola popisuje Týden u nás v letech 2001 aţ 2002, tedy od přechodu pod vydavatelství Vltava – Labe – Press aţ po okamţik, kdy se týdeník stává neprodejnou součástí deníku Rovnost. Tabulka č. 8: Základní parametry týdeníku v dubnu 2001 Název v tiráţi:
Týden u nás, okresní noviny
Vydavatel:
Vltava – Labe – Press, a.s.
Šéfredaktor:
Jaroslav Parma
Redaktoři:
Břetislav Bezděk, Pavel Šmerda
Inzerce a administrace:
Alena Zindulková
Tisk:
Moravská typografie, a.s., Brno
Distribuce:
Česká pošta, s.p., Morava Print, s.r.o. a soukromníci
Cena výtisku:
6 Kč
Formát:
405 × 285 mm
Počet stran:
12
Náklad:
10 000 kusů
53
Týden u nás změnil majitele v dubnu roku 2001, kdy jej koupilo vydavatelství Vltava - Labe Press. Ke změně došlo od čísla 16, 18. dubna 2001. Na titulní stránce se v tomto čísle objevilo následující oznámení: „Od uplynulého týdne mají okresní noviny Týden u nás nového majitele. Stala se jím Vltava - Labe - Press, a.s., která bude stejnojmenný týdeník nadále vydávat. Vltava - Labe- Press, a.s., je největším a nejúspěšnějším vydavatelem regionálního tisku v České republice. Mj. jí patří například týdeník Moravský den. Změna majitele nezmění nezávislost Týdne u nás, okresních novin, vycházejících stále v Blansku.“91 Obsah a grafická podoba novin Popis a srovnání titulních stran v tomto období prováděla autorka na vzorku výtisků od 18. dubna do 20. června 2001. Záhlaví novin je opět tvořeno modrobílým rámečkem rozděleným do tří částí. Vrchní řádek uvádí v levém rohu číslo vydání, vedle potom nápis „týdeník okresu Blansko“ – písmo je černé tiskací na modrém podkladě. Hlavní část tvoří uţ tradičně název týdeníku – černým psacím písmem nápis „Týden“, pod ním modrým tiskacím písmem „u nás“. Tato část záhlaví má bílý podklad. Spodní část má, stejně jako horní řádek, podklad modrý a je zde na levé straně uveden telefon a fax do redakce, vpravo pak ročník, datum a cena a pod nimi ještě webové stránky a e – mailová adresa. Obrázek č. 6: Záhlaví v dubnu 2001
91
redakce Týdne u nás. 2001. „Změna majitele“. Pp 1 in Týden u nás 2001, r. 11, č. 16
54
Hlavní článek je ve všech případech nadepsán nejen titulkem, ale i nadtitulkem, který je většinou výrazně delší a často i výstiţnější neţ samotný titulek. Nechybí ani tučně vytištěný oddělený perex. Článek tvoří tři sloupce, ale ve většině případů pokračuje uvnitř listu. Třikrát se ve zkoumaném vzorku objevil otvírací článek formou rozhovoru. Hlavní článek je umístěn pod záhlavím, tedy v horní části strany při levém okraji. Hlavní články ve zkoumaném období nesou například tyto titulky (resp. nadtitulky): „ „Tradiční jarní úklid Moravského krasu je dárkem Zemi k jejímu svátku. Aby byla pouze pěkná“, „Hasiči častěji jezdí k záchranným akcím neţ k poţárům. Příčinou je nedbalost“ či „Návštěva představitelů Brněnského kraje na blanenské radnici. Přiblíţení okresu k hranicím“. Fotografie se pojí k hlavnímu článku pouze ve čtyřech případech, z toho třikrát právě v případě, kdyţ je otvírací článek rozhovorem – fotografie je potom portrétní a zachycuje osobu, s níţ byl rozhovor veden. Na pravé straně od záhlaví novin se nachází jedna fotografie (případně dvě menší) neváţící se k ţádnému článku na stránce. Mimo ni se na titulní straně vyskytují další dvě aţ čtyři fotografie. Charakter uţívaných fotografií je většinou portrétní či reportáţní. Fotografie na titulní straně jsou barevné, všechny titulky jsou však tištěny pouze černou barvou. Kromě hlavního článku se na titulní straně vyskytuje většinou jeden další článek, který pokračuje uvnitř listu. Na titulní straně nebývá ţádná pravidelná rubrika. Na podvale stránky se pravidelně objevuje inzerce, většinou v podobě dvou aţ pěti plošných inzerátů, které jsou tištěny barevně. V tomto období má týdeník dvanáct stran. Druhá a třetí strana jsou věnovány zpravodajství, na třetí straně bývají články věnované kultuře, ale objevuje se zde vedle nich i zpravodajství politické a jiné. Čtvrtá strana patří Rodinné kronice a dalšímu, častěji kulturnímu nebo méně závaţnému zpravodajství. Objevuje se zde také inzerce. Pátá strana patří zpravodajství všeho druhu. Mimoto se zde objevují pravidelné seriály - od 2. do 16. května je to třídílný seriál Devadesátiny elektrotechniky, v červnu se zde objevuje do dvou čísel rozdělený rozhovor o zvonařské dílně. Na šesté aţ deváté straně se nachází převáţně inzerce. Šestá strana je však výjimečně věnována i Rodinné kronice. Desátá strana patří servisu a nacházejí se zde další podrubriky - Sluníčko nebo mráčky, Knihy týdne nabízejí, Co uvádějí kina, Z policejního zápisníku, kříţovka nazvaná O pivní 55
soudek nebo Pro volnou chvíli, Výsledkový servis a Kam za sportem. Tyto podrubriky jsou na servisní straně pravidelné. Mimo to se zde nepravidelně objevují podrubriky jako Kalendář Týdne u nás, Astronomické okénko, Motoristické okénko či Meteorologické zajímavosti. Předposlední strana se věnuje sportu a poslední, dvanáctá, strana je věnována méně závaţným zprávám a často také inzerci. Fungování a struktura redakce V době přechodu Týdne u nás pod vydavatelství Vltava – Labe – Press působili v redakci dva redaktoři, později se jejich počet rozšířil na čtyři. Redaktor neměl na starosti konkrétní resort, (existoval pouze sportovní redaktor, ale i ten měl širší záběr neţ pouze sportovní zpravodajství), ale specializoval se na určitou oblast. Oblasti měli redaktoři rozděleny podle místa jejich bydliště. „Vycházeli jsme z předpokladu, ţe kaţdý zná místo, kde bydlí lépe neţ ostatní a má tam kontakty.“92 Redaktor nemusel být vystudovaným novinářem, větší důraz byl kladen na jeho znalost regionu a všeobecný přehled o něm.93 Šmerda také popisuje, jak vypadala redakční práce v tomto období. Příprava nového čísla začínala vţdy v úterý odpoledne poradou, na níţ se scházeli všichni redaktoři a šéfredaktor. Ten nejprve řekl, co je daný týden na programu, jaké se konají akce či tiskové konference. Poté přišli redaktoři se svými tipy na články. Probralo se, co se bude psát, na které akce se půjde. Rozhodlo se, jak budou noviny uspořádány, na jakou stránku bude jaký článek, jak bude dlouhý a jestli se k němu bude pořizovat fotografie. Během týdne pak redaktor zpracovával články. S lidmi, kterých se týkaly, se setkával osobně, později se často vyuţívalo také telefonů a e-mailů. Redaktor měl k dispozici digitální fotoaparát a sám si pořizoval fotografie, pokud byly k článku potřeba. Hotový, na počítači napsaný článek, předal redaktor šéfredaktorovi, který text upravil, především co se týkalo stylistiky a délky. Nakonec text četla a případně upravovala korektorka. Klasický pracovní týden vrcholil v pondělí, kdy byla uzávěrka. Dopoledne se musely dopracovat materiály z víkendu, především sportovní část. Během pondělka musely být noviny připraveny na zalamování. V úterý se pak materiály předávaly do grafického studia v Brně, kde se připravovaly a tiskly. Pondělní uzávěrka byla společná pro celé noviny, ale
92 93
rozhovor s Pavlem Šmerdou rozhovor s Pavlem Šmerdou
56
během úterního zalamování se případně dalo ještě dopoledne doplnit některé aktuality, především sportovní výsledky, které často chodily průběţně i během pondělní noci.94 S přechodem pod VLP se zlepšilo technické vybavení redakce. „Redaktor měl k dispozici diktafon a digitální fotoaparát, celá redakce pak měla jeden či dva sluţební telefony a auto.“95 Co se týče témat, o kterých se psalo, byl týdeník zaměřený na zpravodajství a šlo proto především o průřez děním v okrese. Politika se zde neřešila tolik jako na celostátní úrovni, šlo spíše o zpravodajství z jednotlivých obcí, pozvánky na akce, kulturní tipy či výsledkový servis. Velký důraz se kladl na zpravodajství ze sportu. Šmerda uvádí, ţe se redaktoři snaţili především o to, aby se v týdeníku objevovaly spíše drobné zprávy z okresu, které se nedostanou do celostátních novin nebo na internet.96 Týdeník neměl speciálně vytvořená etická pravidla, ale při nástupu do zaměstnání byl kaţdý redaktor seznámen s vhodnými postupy redakční práce. Kladl se důraz především na to, aby nedocházelo k psaní PR článků a aby byl vţdy dán prostor všem zúčastněným stranám. Při hledání témat redakce často spolupracovala se čtenáři, kteří redaktorům buď dávali tipy na články, nebo se sami stávali dopisovateli. Jak uvádí Šmerda, tato spolupráce fungovala hlavně ve sportovním zpravodajství, ale čtenáři psali také články z menších akcí (např. besídek či jiných akcí škol), na které se redaktoři z omezených časových moţností nemohli dostat.97 Distribuce novin probíhala formou prodeje, druhou moţností bylo předplatné, které si mohli čtenáři zajistit buď přímo v redakci, nebo na bezplatné lince společnosti, která jej měla na starosti. Postupně se rozšiřovaly výhody pro předplatitele, od drobných dárků po slevy na různé akce či moţnost získat na ně vstupenky. Třetí formou distribuce bylo mediální partnerství, které zároveň slouţilo jako prezentace a propagace týdeníku. Jako mediální partner se týdeník objevoval na kulturních a společenských akcích, kam si poté mohl umístit reklamu a stánek s novinami, které návštěvníci akce dostávali zdarma.98 Co se týče distribuce, vidíme, ţe Týden u nás po přechodu pod VLP vyuţívá v podstatě všechny způsoby distribuce, které uvádí Malette.99 Tedy jak formu individuálního 94
rozhovor s Pavlem Šmerdou rozhovor s Pavlem Šmerdou 96 rozhovor s Pavlem Šmerdou 97 rozhovor s Pavlem Šmerdou 98 rozhovor s Pavlem Šmerdou 99 Mallette 1991: 158 - 161 95
57
prodeje, tak formu distribuce do domácností prostřednictvím předplatného. Navíc redakce vyuţívá moţnost distribuce, kterou Malette vůbec neuvádí - rozdávání novin na nejrůznějších akcích. Na druhou stranu redakce stále ještě nevyuţívá kamelotů. Týden u nás byl také spolupořadatelem některých akcí, byl například hlavním partnerem Kunštátské laťky – závodu ve skoku vysokém nebo okresního poháru v malé kopané, který nesl dokonce jméno týdeníku – O pohár Týdne u nás.100 Součástí redakce bylo také inzertní oddělení, kde nejdřív pracoval jeden, později dva lidé. Po přechodu týdeníku pod VLP se postupně vyvinula funkce inzertního poradce, který nabíral inzerenty formou rozesílání nabídek či navštěvování firem. Šmerda uvádí, ţe inzertní oddělení muselo úzce spolupracovat s redakcí, protoţe inzerce se často objevovala i na redakčních stránkách a redaktoři proto museli uţ při poradách počítat s tím, ţe určitý prostor se musí nechat vyhrazený inzerci. Redakce však měla pravidlo, ţe na titulní straně smí být maximálně čtvrtina prostoru věnovaná inzerci. „Toto pravidlo vycházelo i ze zákonů, které stanovovaly maximální moţné procento inzerce, které můţe obsahovat týdeník, aby mohl být určen jako zpravodajský, nikoli inzertní.“101 Další proměny během sledovaného období Krátce po přechodu Týdne u nás pod vydavatelství Vltava - Labe - Press přibývá mezi distributory Mediaprint & Kapa Pressegrosso. Co se týká grafické úpravy týdeníku, objevují se v záhlaví kaţdé stránky shrnutá témata, kterým se strana věnuje. Stránka je tak nadepsána například: Ekonomika, kultura, zajímavosti z okresu i jeho okolí, inzerce - případně jen některé z těchto témat - podle zaměření strany. Mezi rubrikami přibývá rubrika nazvaná Akce, akce, akce shrnující pomocí několika krátkých zpráv kulturní či společenské události okresu. Později se v týdeníku objevuje nová, publicistická rubrika - Glosa, a potom také rubrika Z dopisů čtenářů. Během tohoto období dochází také ke změnám v personálním obsazení redakce. Začátkem roku 2002 se šéfredaktorem namísto Jaroslava Parmy stává Břetislav Bezděk. Mezi redaktory postupně přibývají Radim Hruška, Michal Záboj, Uljana Bráchová, Marta Antonínová a Kamil Červinka. O inzerci a administraci se stará Romana Borůvková a inzertním poradcem je Václav Račan. 100 101
rozhovor s Pavlem Šmerdou rozhovor s Pavlem Šmerdou
58
6.7. Týden u nás jako součást deníku Rovnost (2002 – 2006) Kapitola popisuje týdeník od doby, kdy se stal neprodejnou součástí deníku Rovnost do září roku 2006, kdy se všechny tituly vydávané společností VLP sjednocují pod značku Deník a dochází tak k výrazným grafickým proměnám. Tabulka č. 9: Základní parametry týdeníku v červnu 2002 Název v tiráţi:
Týden u nás, okresní noviny
Vydavatel:
Vltava – Labe – Press, a.s.
Šéfredaktor:
Pavel Šmerda
Redaktoři:
Uljana Bráchová, Radim Hruška, Marta Antonínová
Inzerce a administrace:
Romana Borůvková
Inzertní poradce:
Václav Račan
Tisk:
Novinové centrum Olomouc
Distribuce:
Česká pošta, s.p., Morava Print, s.r.o., Mediaprint & Kapa Pressegrosso a soukromníci
Cena výtisku:
6, 50 Kč (deník Rovnost + samostatně neprodejný Týden u nás)
Formát:
405 × 285 mm
Počet stran:
12
Náklad:
8 - 10 000 kusů
V červnu roku 2002 se Týden u nás stává neprodejnou součástí deníku Rovnost. Zároveň se 4. července redakce stěhuje z ulice Smetanovy na Roţmitálovu. Oznámení o včlenění týdeníku do Rovnosti se objevilo na stranách Týdne u nás a vypadalo takto: „Zajímavá nabídka našim čtenářům Zajímavá změna se připravuje od 5. června letošního roku pro čtenáře Týdne u nás. Od tohoto data budou pravidelně kaţdou středu dostávat nejen svůj oblíbený týdeník, ale společně s ním také deník Rovnost. Kaţdého sice jistě napadne, ţe nabídka je to sice lákavá, leč poněkud drahá. Pokud si totiţ sečtu cenu 6 Kč za Týden u nás a 6,50 Kč za Rovnost, investice do nového „produktu“se mi poněkud prodraţí. V tomto směru můţeme čtenáře zcela uklidnit, 59
neboť vše vyjde na pouhých 6,50 Kč! (…) Jedním z hlavních důvodů této změny je vytvoření vyšších územních celků. Okres Blansko patří do nově vzniklého Jihomoravského kraje. Kaţdý občan proto nutně potřebuje informace z tohoto regionu, které dostane prostřednictvím jediných Moravských novin, deníku Rovnost. V souvislosti s touto změnou vás, milí čtenáři, chceme upozornit, ţe Týden u nás budete mít na stánku vţdy pouze ve středu! Přesto si myslíme, ţe námi nabízená novinka vás zaujme a najde u vás pozitivní reakce. (…)“102 Obsah a grafická podoba novin Jako výzkumný vzorek pro toto období slouţily výtisky Týdne u nás od 5. června do 31. července 2002. Záhlaví týdeníku zůstává v tomto období tvořeno jiţ tradičním rámečkem rozděleným do několika částí - jejich uspořádání se však poněkud proměnilo. Levý horní roh záhlaví označuje číslo výtisku, vedle na nejhornějším řádku stojí „Týdeník okresu Blansko“, pod kterým je drobným písmem uveden e-mail redakce a webové stránky Týdne u nás. V pravém horním rohu je otištěno datum. Písmo tohoto vrchního řádku je vytištěno černě na modrém pozadí. Následuje hlavní největší část záhlaví, která se nijak neliší od předchozích verzí záhlaví. Spodní část záhlaví je opět vytištěna černě na modrém podkladě. Uprostřed se nachází telefon a fax do redakce, vpravo potom číslo ročníku. Záhlaví je umístěno v levém horním rohu strany. Obrázek č. 7: Záhlaví v červnu 2002
102
redakce Týdne u nás. 2002. „Zajímavá nabídka našim čtenářům.“ Pp 1 in Týden u nás 2002, r. 12, č. 19
60
Hlavní článek, který se nachází přímo pod záhlavím novin, je opět kromě titulku doplněn i nadtitulkem a zvýrazněným perexem. Je tvořen třemi sloupci, narozdíl od předchozího období však nepokračuje uvnitř listu. Téměř ve všech případech je doplněn fotografií. Titulky článků, které se v tomto období objevily jako hlavní, jsou například: „Mladí kuchaři z Moravy vařili v Olešnici. Menu všem chutnalo“, „Okres Blansko zaznamenal nejvyšší volební účast v jihomoravském kraji. Zvítězili sociální demokraté“ nebo „V Olešnici se sešli hasiči ze tří krajů. Vzniká nová tradice“. Hlavní fotografie titulní strany (příp. dvě menší) se opět nalézá po pravé straně vedle záhlaví a kromě popisky se k ní neváţe ţádný další text. Kromě této fotografie a fotografie doprovázející otvírací článek se na straně většinou vyskytuje jedna nebo ţádná další fotografie. Novým grafickým prvkem titulní strany se stává zelený rámeček umístěný po pravém okraji strany, většinou pod hlavní fotografií, který upozorňuje na zajímavé články v daném čísle titulkem „dnes si přečtete“ a dále uvádí několik tipů pod titulkem „v příštím čísle“. Titulní strana neobsahuje ţádné pravidelné rubriky. Ve spodní části strany se opět nalézají plošné inzeráty, v průměru dva aţ čtyři, které jsou, stejně jako fotografie titulní strany, barevné. V tomto období má Týden u nás opět dvanáct stran. Mezi pravidelné rubriky patří rubrika Akce, akce, akce, která se nejčastěji nachází na třetí straně (výjimečně na druhé, čtvrté či páté straně). Druhá a třetí strana jsou klasicky zpravodajské, nově se však i na těchto stranách vyskytuje inzerce. Třetí strana je pak jedenkrát věnována rubrice Naše fotoreportáž tvořené sedmi černobílými fotografiemi. Mnohokrát přejmenovanou rubrikou, která většinou nemá své stálé místo, je rubrika dopisů čtenářů označená Napsali jste nám, Z vašich dopisů či Z dopisů čtenářů. Tato rubrika se nachází nejčastěji na čtvrté, ale také na páté či šesté straně. Jedenkrát se objevuje na jedenácté straně věnované sportu - dopis čtenáře má totiţ sportovní tematiku. Dopisům čtenářů je zpočátku věnován jen malý prostor (zhruba dva či tři články) postupně se však rozrůstá aţ je jí věnována i polovina strany a není výjimkou, ţe dopisy doplňují fotografie. Rodinná kronika se nachází nejčastěji na šesté, případně sedmé straně. Sedmá aţ devátá strana patří inzerci, desátá servisním informacím. Kříţovka není vţdy součástí servisu, někdy se nachází i na předcházejících stranách (např. na čtvrté či deváté). Poslední strana se opět věnuje zpravodajství ze všech oblastí a obsahuje inzerci.
61
Ve zkoumaném vzorku se vyskytovalo jedno číslo obohacené o dvoustránkový speciál -Přehled koupališť a jedenkrát musely být čtvrtá a pátá strana vyhrazeny zvláštním událostem - záplavám na Blanensku. Fungování a struktura redakce Oproti předchozímu období se fungování redakce proměnilo především tím, ţe redaktoři začali kromě článků do týdeníku psát dva aţ tři články, které denně posílali do Rovnosti a ty pak vycházely přímo v deníku na jeho krajských stránkách. Do té doby se v Rovnosti objevoval z Blanenska spíše jen jeden kratší článek denně, takţe redaktoři Týdne u nás zpravodajství z Blanenska v deníku posilovali. Později v Rovnosti začala vycházet kaţdý pátek jedna strana věnována pouze zpravodajství z blanenského regionu, které zajišťovali redaktoři Týdne u nás. Poslední fází začleňování zpravodajství z Blanenska do deníku Rovnost bylo zavedení dvou stránek, které od roku 2004 redaktoři Týdne denně zaplňovali zprávami z blanenského regionu.103 Tuto změnu ohlašuje redakce Týdne u nás svým čtenářům následujícím oznámením: „Váţení čtenáři, vaše podpora našeho zpravodajství z celého okresu nás velice těší. Rozhodli jsme se proto, ve snaze ještě vylepšit vaši informovanost, ţe budeme přinášet aktuální zpravodajství z našeho regionu denně. Uţ od prvního října si vţdy na dvou stranách Rovnosti přečtete, co se stalo nejzajímavějšího a právě třeba u vás. (…) Okresní noviny Týden u nás budou součástí středečního vydání Rovnosti stejně jako doposud. Pavel Šmerda, šéfredaktor Týdne u nás.“104 Změna ovlivnila také podobu týdeníku, v němţ se nyní objevuje výběr ze zpráv, které se během týdne objevily v deníku. Články se zde tedy opakovaly, maximálně s menšími úpravami, případně se do týdeníku mohly dostat nové spíše drobnější zprávy, například ze školních besídek a podobných akcí, které se do deníku nedostaly.105 Další proměny během sledovaného období Začátkem února 2003 se mění podtitul týdeníku. Do té doby „Týdeník okresu Blansko“ se nyní označuje jako „noviny pro Blanensko a Boskovicko“. Toto označení se objeví i v záhlaví 103
rozhovor s Pavlem Šmerdou Pavel Šmerda 2004. „Váţení čtenáři.“ Pp 1 in Týden u nás 2004, r. 14, č. 35 105 rozhovor s Pavlem Šmerdou 104
62
novin, kde kromě toho přibývá vedle kontaktů na redakci i její adresa a ze záhlaví naopak zmizí odkaz na webové stránky. Rubrika Akce, akce, akce se později přejmenovává na Kulturní a společenské akce, rubrika Z policejního zápisníku se opět stává Černou kronikou. Mezi rubrikami se čas od času objevuje Naše fotoreportáž. Výraznou grafickou změnou, která měla zřejmě zpřehlednit novinové strany a zjednodušit čtenáři orientaci bylo zavedení rámečků a čar, které na straně oddělovaly některé články. Ty byly pak kromě vlastního titulku označeny titulky typu: Zaznamenali jsme, Zajímavosti z okresu, Možná nevíte, že…, Nepřehlédněte, Zajímalo vás či Bude vás zajímat. Tyto podrubriky se v tomto období začaly objevovat velmi často a pronikly i na sportovní stranu, například v podobě Hokejových ozvěn týdne nebo Fotbalových řádků. V týdeníku také postupně přibývají barevné strany. Barva uţ není výsadou pouze titulní a poslední strany, ale barevné fotografie se objevují i na druhé či třetí straně a také v rubrice Naše fotoreportáž. Velmi často se objevují také barevné inzeráty.
63
6.7.1. Týden u nás součástí Blanenského deníku (2006 – dosud) Tato podkapitola se zabývá posledním obdobím ve vývoji Týdne u nás, tedy dobou od roku 2006, kdy se deník Rovnost stává Blanenským deníkem, coţ znamená změnu především v grafickém a obsahovém uspořádání týdeníku, po současnost. Tabulka č. 10: Základní parametry týdeníku v září 2006 Název v tiráţi:
Týden u nás – regionální týdeník
Vydavatel:
Vltava – Labe – Press, a.s.
Šéfredaktor:
Romana Hašková
Redaktoři:
Radim Hruška, Marta Antonínová, Bohumil Hlaváček
Inzerce a administrace:
Hana Pivečková
Inzertní poradce:
Václav Račan
Tisk:
Novinové centrum Olomouc
Distribuce:
Mediaservis, s.r.o.
Cena výtisku:
9 Kč (deník Rovnost + samostatně neprodejný Týden u nás)
Formát:
405 × 285 mm
Počet stran:
12
Náklad:
5 - 7 000 kusů
Obsah a grafická podoba novin Pro toto období autorka stanovila výzkumný vzorek čísel vycházejících od 20. září do 22. listopadu 2006. Záhlaví novin je nyní tvořeno modrým pruhem dlouhým přes celou šíři strany. Uvnitř je velkými bílými tiskacími písmeny natištěno slovo „Týden“ a hned vedle malým tiskacím písmem slova „u nás“. Nad těmito slovy je menším drobným písmem uvedeno „Noviny pro Blanensko a Boskovicko“. Pod tímto modrým pruhem je po levé straně uveden ročník a datum, po pravé straně pak adresa redakce. Později během období přibývá mezi údaji na spodním řádku také číslo ročníku.
64
Obrázek č. 8: Záhlaví v září 2006
Záhlaví je umístěno buď zcela nahoře strany a pod ním se v tom případě nachází upoutávky na zajímavé články uvnitř týdeníku, častěji jsou tyto upoutávky umístěny nahoře a záhlaví se nachází aţ pod nimi. Hlavní článek je umístěn pod záhlavím a upoutávkami, většinou na pravé straně stránky, případně uprostřed či vlevo - záleţí na umístění hlavní fotografie. Otvírací článek je tvořen třemi nebo čtyřmi sloupci a jen v jednom případě pokračuje uvnitř týdeníku. Vţdy je kromě titulku opatřen i podtitulkem. Perex jiţ není vytištěný tučně ani nijak jinak výrazně oddělen od zbytku textu. Fotografie se k hlavnímu článku váţe jen v jednom případě. Titulky a podtitulky, které se u hlavního článku objevují, jsou například: „Řidiči musí na testy. Vyšetření u lékaře přikazuje nový silniční zákon“, „Sídliště mění tvář. Postupné úpravy naplánovala všechna velká města“ nebo „Pokuty budou platit kartou. Terminál bude moţná uţ příští rok“. Hlavní fotografie většinou nemá své stálé místo. Nachází se buď zcela vlevo, případně naopak blízko pravého okraje - v těchto případech je focená na výšku a poměrně úzká. Na šířku focená hlavní fotografie je pak umístěna zhruba vprostřed strany, většinou pod hlavním článkem. Kromě této fotografie se na titulní straně vyskytuje maximálně jedna další, většinou reportáţní či portrétní. Malé fotografie se nacházejí také v upoutávkách na články uvnitř listu. Kromě upoutávek nad nebo pod záhlavím se ve dvou případech objevil na titulní straně sloupec nadepsaný „Dnes si přečtete“, který obsahoval tři krátké články - úvodní odstavce článků nacházejících se uvnitř týdeníku. Inzerce se nacházela na podvale. Většinou se jednalo o jeden plošný inzerát. Ve třech případech titulní strana inzerci neobsahovala. Fotografie i inzerce byly barevné, stejně jako titulky upoutávek, které byly vytištěny červenou barvou. Týdeník má stále dvanáct stran, kaţdá je nyní v záhlaví přehledně označena názvem rubriky. Druhá strana je tak vţdy nadepsána Zpravodajství, stejně je pak označená obvykle i 65
pátá a dvanáctá strana, občas se zpravodajství objevuje i na třetí či čtvrté straně. Rubrika Kultura se ve sledovaném vzorku objevuje jen jednou, a to na třetí straně. Třetí a čtvrtá strana je ve dvou případech vyhrazena Publicistice a pokaţdé se na jedné ze stran objevuje podrubrika Rozhovor Týdne. Rubrika věnovaná dopisům čtenářů se v tomto období nazývá Napsali jste nám a je většinou umístěna na čtvrtou nebo pátou stranu. Rodinná kronika se nachází spolu s inzercí buď na šesté, méně často pak na páté straně. Strany šest aţ osm jsou vyhrazeny inzerci, přičemţ inzeráty na sedmé straně jsou tištěny barevně. Dalšími barevnými stranami jsou titulní strana a poslední strana, zbytek týdeníku je černobílý. Inzerce se velmi často objevuje i na poslední straně. Na osmé nebo deváté straně se objevuje Servis, který zahrnuje podrubriky jako Kalendář Týdne u nás, Kina, Knihy, Výsledkový servis, Kam za sportem, Kam za fotbalem, Divadla, Koncerty, Taneční zábavy či Turistika. Sportu se věnují strany deset a jedenáct, v jednom případě je sport obsaţen i na dvanácté, jinak zpravodajské straně. Struktura fungování redakce Fungování redakce je ovlivněno především začleněním Týdne u nás do deníku, na jehoţ regionálních stranách redaktoři týdeníku paralelně pracují. Redakční práce uţ tedy neprobíhá v týdenních intervalech, místo týdenních porad se redakce schází kaţdý den. Denně také musí vzniknout určitý počet článků pro deník, které jsou potom z velké části pouţity i v týdeníku. V tomto období nemají redaktoři rozdělené oblasti působení s výjimkou redaktora sportu. V současnosti jsou v redakci kromě šéfredaktorky čtyři redaktoři. Zhruba v roce 2008 byli všichni redaktoři proškoleni v rámci etického kodexu, který nyní existuje v psané podobě.106 Kromě stálých redaktorů působí v redakci externí redaktorka, která pracuje především na textech pouze pro týdeník. Kaţdý týden tak připravuje otvírací článek do Týdne u nás, na jehoţ tématu se domlouvá s šéfredaktorkou zhruba tři týdny dopředu, v případě aktuálních témat je pak domluva operativní. Dále tato redaktorka zpracovává pro týdeník stranu publicistiky, která byla dříve věnovaná rozhovoru s některou zajímavou osobností regionu, od ledna 2010 je zde nově uváděn seriál „Obce na Blanensku“. Na titulní straně týdeníku se pak objevují dva seriály „Tajemné podzemí Moravského krasu“ a „Stará německá dálnice“. Tyto seriály píší pro týdeník externě domluvení lidé. Pouze v týdeníku je dále ucelený kulturní servis a strana zábavy. Nově je v týdeníku také dvoustránkový televizní program a jedna 106
rozhovor s Leonou Paroulkovou
66
strana zpravodajství navíc. „Chceme, aby na této straně bylo rozšířené zpravodajství z víkendových akcí. Snaţíme se, aby bylo v týdeníku vţdy něco navíc oproti deníku, takţe se tam dostává třeba větší mnoţství fotografií, na které uţ v deníku není prostor.“107 Týdeník vychází stejně jako v ostatních obdobích ve středu, takţe jeho přípravy vrcholí v pondělí a v úterý. „Většina textů je do pondělka hotova, ale je nutné je zaktualizovat a upravit jejich délku. Také je potřeba rozmyslet, kde který článek bude.“108 Uzávěrka je v úterý v sedm hodin. Do té doby musí být strany nachystané včetně korektur, které obstarává externí korektorka. V redakčním systému Redweb, do nějţ se články sází, se potom straně nastaví statut, který znamená, ţe je připravená. „Stranu potom převezme takzvaný produkční v Brně, který ji dá do výroby.“109 Co se týče technického vybavení, má kaţdý z redaktorů k dispozici notebook, mobilní telefon a digitální diktafon. Dohromady má pak redakce dva fotoaparáty a redakční auto. Distribuci má na starosti odbytový pracovník, který se stará o předplatitele. Redakce měla v tomto období k dispozici i kameloty, kteří prodávali týdeník v centru Blanska, v současné době však jiţ jejich sluţby nevyuţívá. 110 Většina reklamních akcí je zaměřených spíše na Deník. Reklama Blanenského deníku se tak objevuje na sportovních či jiných akcích. Jak uvádí Paroulková, v minulých letech se také několikrát pořádala akce s názvem Den s Deníkem, která měla představit noviny čtenářům. „Čas od času také vychází speciální vydání novin, které je má představit. Zmiňuje se i o týdeníku, i kdyţ na něj není primárně zaměřeno.“111 Další proměny během sledovaného období Od začátku tohoto období aţ do současnosti prošlo změnami personální obsazení redakce. V šéfredaktorské funkci vystřídá ještě roku 2006 Romanu Haškovou Iva Šebková. Roku 2008 se šéfredaktorkou stává Leona Paroulková. Z redaktorů se v redakci objevují Petr Kafka, Petr Novotný, Karolína Opatřilová, Jan Charvát, Martina Vašková, Hynek Skoták, Vladěna Šebelová. V říjnu 2008 vzniká nová funkce webeditora, kterou vykonává Michaela Winklerová.
107
rozhovor s Leonou Paroulkovou rozhovor s Leonou Paroulkovou 109 rozhovor s Leonou Paroulkovou 110 rozhovor s Leonou Paroulkovou 111 rozhovor s Leonou Paroulkovou 108
67
Co se týče obsahu novin, objevuje se později mezi stranami strana označená Boskovicko. Tato rubrika však po čase mizí a zprávy z Boskovicka se objevují neodděleně od zpráv z Blanenska. V roce 2008 se objevuje zcela nová rubrika Babyboom přejmenovaná později na Miminka týdne. Jedná se o stranu fotografií dětí narozených v regionu v daném týdnu. Dopisům čtenářů je později věnována celá strana s názvem Čtenář – reportér a obsahuje kromě článků často i barevné fotografie.
7. Shrnutí Tato kapitola se zabývá závěrečnou komparací jednotlivých období Týdne u nás prostřednictvím porovnání sledovaných charakteristik popsaných v předchozích kapitolách. Prvním důleţitým aspektem, který do jisté míry utvářel mezníky mezi jednotlivými obdobími, bylo vlastnictví týdeníku. Předchůdcem Týdne u nás byl Nový ţivot, který vznikl v roce 1960 jako noviny okresního výboru Komunistické strany Československa a rady Okresního národního výboru v Blansku. Po listopadu 1989 se jediným vydavatelem stává blanenský Okresní národní výbor. Mezi lety 1990 a 1991 pak dochází k privatizaci a týdeník mění jméno na Týden u nás. Vydavatelem je do roku 1998 sdruţení soukromých vydavatelů, od roku 1998 potom firma šéfredaktora Jaroslava Parmy Týden u nás, v.o.s. Roku 2001 kupuje Týden u nás společnost Vltava - Labe - Press, a.s., dceřiná společnost německé Verlagsgruppe Passau, která jej v roce 2002 začleňuje jako neprodejnou přílohu deníku Rovnost. Tabulka č. 11: Vydavatelé týdeníku v letech 1989 - 2010 Rok
Vydavatel
1989
OV KSČ a ONV Blansko
1990
ONV Blansko
1991 - 1998
sdruţení soukromých podnikatelů
1998 - 2001
Týden u nás, v.o.s.
2001 - dosud
Vltava - Labe - Press, a.s.
Vliv vydavatele na týdeník lze popsat z nejrůznějších hledisek. Co se týče zasahování do obsahu novin, projevovalo se nejvíce v době před listopadem 1989, kdy byli vydavateli okresní výbor KSČ a Okresní národní výbor v Blansku. Redaktoři museli v tomto období 68
odevzdávat kaţdý měsíc tematický plán ke schválení a vydavatelé také redaktorům zadávali určitá témata, o nichţ se muselo psát. Nejlepší technické zázemí má potom redakce týdeníku od doby, kdy jej koupilo vydavatelství VLP. To souviselo na jedné straně s technickým pokrokem, na druhé straně s faktem, ţe velká společnost měla k dispozici mnohem více finančních prostředků. Technické zázemí bylo jedním z hlavních faktorů, který proměňoval a zároveň usnadňoval způsob novinářské práce. V roce 1989 psali redaktoři texty na psacím stroji a vozili je do tiskárny, kde se tiskly tzv. horkou sazbou. V průběhu devadesátých let se v redakci začínají uplatňovat počítače. Pro redaktory je také mnohem snazší dopravovat se na potřebná místa, protoţe redakce má k dispozici vlastní auto. Koncem devadesátých let je k dispozici internet a e-mail a týdeník má své webové stránky. Po přechodu pod VLP přechází redakce z klasických fotoaparátů na digitální. V současné době má kaţdý z redaktorů svůj sluţební notebook, mobilní telefon a digitální diktafon. Pro sazbu článků se pouţívá grafický editor. Druhým faktorem, který výrazně proměnil práci v redakci, bylo začlenění týdeníku do deníku Rovnost v roce 2002 a následné zavedení regionálních stran z Blanenska přímo v Rovnosti v roce 2004. Redaktoři tak pracují jak na týdeníku, tak na deníku. Z tohoto důvodu se proměnil systém porad, které teď probíhají kaţdý den. Zároveň je nutné napsat kaţdý den určitý počet článků, nelze tedy rozplánovat práci po týdnech. Od roku 1989 aţ do současnosti se ve vedení redakce vystřídalo devět šéfredaktorů, přičemţ někteří v této funkci působili velmi krátce, v řádu měsíců, jiní několik let.
69
Tabulka č. 12: Šéfredaktoři Týdne u nás Šéfredaktor
Období
Antonín Ševčík
1989 - 1990
Pavel Svoboda
1990
Libuše Švédová
1990 - 1992
Jaroslav Parma
1992 - 2002
Břetislav Bezděk Pavel Šmerda Romana Hašková
2002 2002 - 2006 2006
Iva Šebková
2006 - 2008
Leona Paroulková
2008 - dosud
Kromě šéfredaktora působili v redakci původně dva stálí redaktoři, od devadesátých let se jejich počet pohyboval mezi dvěma a třemi. V současnosti působí v redakci kromě šéfredaktorky čtyři stálí redaktoři. Mimo redaktorů působila v redakci v kaţdém období také pracovnice starající se o inzerci a administraci. Po přechodu týdeníku pod VLP vznikla funkce inzertního poradce a roku 2008 vznikla funkce webeditora. Během jednotlivých období se proměňuje náklad týdeníku. Zatímco v roce 1989 činil měsíčně zhruba 7000 kusů, v letech 1991 aţ 2001 měl týdeník nejvyšší náklad ve své historii pohyboval se od 12 do 14 000 kusů za měsíc. Od roku 2001 náklad postupně klesal. V současné době vychází Týden u nás v nákladu něco přes 6 000 kusů. Tabulka č. 13: Náklad Týdne u nás112 Rok 1989 1990 1991 - 1992 1992 (Týden +Směr) 1992 - 2001 2001 - 2002 2002 - 2006 2006 - dosud
Náklad (ks) 7 000 7 000 12 000 12 000 12 - 14 000 10 000 8 - 10 000 5 - 7 000
112
rozhovor s Janem Zbytovským, Pavlem Šmerdou a Leonou Paroulkovou, ABC ČR. 2010. http://www.abccr.cz/overovana-data/periodicky-tisk/ (20. 4. 2010)
70
Postupně se mění také počet stran týdeníku, od původních šesti v roce 1989 po současných dvanáct. Narůstá také cena jednoho výtisku. V roce 1989 stojí týdeník 0,50 Kčs, o rok později 1 Kčs. Od roku 1991 do roku 2001 cena postupně stoupá od dvou korun k šesti. V roce 2010 stojí týdeník spolu s Blanenským deníkem 12 Kč. Tabulka č. 14: Proměny v počtu stran Týdne u nás Rok
1989 1990 1991 - 1992 1992 (Týden +Směr) 1992 - 2001 2001 - 2002 2002 - 2006 2006 - dosud
Počet stran
6 6 6 6-8 6 - 10 12 12 12
Tabulka č. 15: Cena Týdne u nás v letech 1989 - 2010 Rok
1989 1990 1991 - 1992 1992 (Týden +Směr) 1992 - 2001 2001 - 2002 2002 - 2006 2006 - dosud
Cena
0,50Kčs 1 Kčs 2 Kčs 2 Kčs 2 - 5 Kč 6 Kč 6, 50 - 9 Kč (+Rovnost) 9 - 12 Kč (+ Blanenský deník)
V průběhu vývoje Týdne u nás se také proměňovaly tiskárny, v nichţ se týdeník tiskl. Jak lze vidět v následující tabulce, zpočátku se noviny tiskly v Brně. S přechodem týdeníku do soukromého vlastnictví se tisk přesouvá do Blanska a do Brna se vrací aţ po přechodu týdeníku pod VLP. Se začleněním týdeníku do Rovnosti v roce 2002, se tisk přesouvá do Olomouce.
71
Tabulka č. 16: Tisk Týden u nás v jednotlivých obdobích Období
Tisk
1989
Rudé právo, tiskařské závody Brno
1990
Typografie Brno
1991 - 1992
Reprocentrum Blansko
1992 (Směr)
Reprocentrum Blansko
1992 - 2001
Reprocentrum Blansko
2001 - 2002
Moravská typografie, a.s., Brno
2002 - 2006
Novinové centrum Olomouc
2006 - dosud
Novinové centrum Olomouc
Týden u nás zaznamenává rovněţ změny v distribuci. Od roku 1989 aţ do poloviny roku 1992 je jediným distributorem Poštovní novinová sluţba, k níţ se následně přidávají soukromníci. Od roku 2001 je pak distributorem Česká pošta,s.p., Morava Print, s.r.o., Mediaprint & Kapa Pressegrosso a soukromníci, později se distributorem stává společnost Mediaservis, s.r.o. Tabulka č. 17: Distribuce Týdne u nás v jednotlivých obdobích Období
Distribuce
1989
Poštovní novinová sluţba
1990
Poštovní novinová sluţba
1991 - 1992
Poštovní novinová sluţba
1992 (Směr)
Poštovní novinová sluţba a soukromníci
1992 - 2001
Poštovní novinová sluţba
2001 - 2002
Česká pošta, s.p., Morava Print, s.r.o., Mediaprint & Kapa Pressegrosso a soukromníci
2002 - 2006
Česká pošta, s.p., Morava Print, s.r.o., Mediaprint & Kapa Pressegrosso a soukromníci
2006 - dosud
Mediaservis, s.r.o.
V průběhu vývoje se měnila i grafická podoba Týden u nás. Největší změny v grafice lze vysledovat v roce 1991, kdy týdeník přechází do soukromých rukou a mění název, tudíţ je
72
nutno kompletně proměnit záhlaví novin. Druhou velkou grafickou podobu prochází týdeník v září roku 2006, kdy VLP sjednocuje své tituly pod značku Deník. Co se týče uspořádání obsahu a jednotlivých rubrik, můţeme během vývoje sledovat určité shodné tendence. Po nejdůleţitějším zpravodajství následovalo obvykle na třetí straně zpravodajství z kultury. Po něm byly v týdeníku obvykle další zpravodajské strany a následovala strana či strany inzerce. Sport se nacházel obvykle na posledních stranách. Závěrečná strana pak byla obvykle věnována buď sportu, nebo opět zpravodajství. Pravidelnou rubrikou, která se v týdeníku objevovala jiţ před rokem 1989 a uţívá se dodnes, je Černá kronika, která ovšem během vývoje několikrát proměnila název. Od devadesátých let se pak pod různými názvy objevuje rubrika dávající prostor čtenářským příspěvkům. Nedílnou součástí týdeníku jsou jiţ od období před rokem 1989 servisní informace a Rodinná kronika. Často se také objevuje rubrika upozorňující na akce v daném týdnu.
8. Závěr Cílem práce bylo zmapovat vývoj Týdne u nás, týdeníku vycházejícího v blanenském regionu. Po deskripci vybraných aspektů v jednotlivých vývojových obdobích provedla autorka jejich komparaci. Práce se opírala také o teoretickou část, která byla ovšem více zaměřena na větší média. Po srovnání výsledků práce však lze zkonstatovat, ţe regionální týdeník funguje obdobným způsobem, ovšem v mnohem menším měřítku. Potvrdilo se tak například, co říká Mallette, tedy ţe u menších novin odpovídá většinou jeden člověk za několik oblastí, které u velkých novin zajišťuje více lidí.113 V regionální redakci Týdne u nás také většinou neměli redaktoři rozděleny resorty tak jako je tomu u celostátních novin. Menší počet redaktorů rovněţ neumoţňoval větší strukturalizaci redakce – v redakci byl obvykle šéfredaktor, jeho zástupce a ostatní redaktoři. Nelze tedy hovořit o funkcích vedoucích jednotlivých oddělení, tak jak je uvádí například Ruß – Mohl.114 Co se týče trendů v grafice novin, dá se říct, ţe v regionálním Týdnu u nás se projevují stejné trendy jako v celostátních médiích. I zde se postupně čím dál víc klade důraz na pouţití barevných fotografií, objevují se zde rámečky a grafy.
113 114
Malette. 1991: 47 Ruß – Mohl, Bakičová 2005: 152
73
Celkově můţeme říct, ţe největší vliv na proměny týdeníku měla vlastnická struktura, která se během posledních dvou desetiletí několikrát proměnila, a technický vývoj. Oba dva faktory značně ovlivnily jak obsah novin, tak redakční práci. Přínosem práce bylo zmapování vývoje blanenského regionálního týdeníku, kterému se dosud ţádná práce detailněji nevěnovala. Lze zde sledovat proměny konkrétního regionálního média a porovnávat je jak s proměnami médií celostátních, tak například s proměnami jiných regionálních týdeníků. Práce můţe slouţit rovněţ jako východisko pro další výzkum, například pro výzkum mediální krajiny Blanenska a Boskovicka a jejích proměn.
74
9. Použité zdroje Literatura: 1) Bartošek, Jaroslav. 1997. Úvod do studia žurnalistiky, studijní texty pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2) Benda, Josef. 2007. Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989 – 2006, Praha: Karolinum. 3) Burton, Graeme - Jirák, Jan. 2001. Úvod do studia médií, Brno: Barrister & Principal. 4) Mallette, Malcolm F. 1994. Příručka pro novináře střední a východní Evropy, Praha: Lidové noviny. 5) Osvaldová, Barbora - Halada, Jan a kol. 2007. Encyklopedie praktické žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, 3. rozšířené vydání. 6) Ruß – Mohl, Stephan - Bakičová, Hana. 2005. Žurnalistika. Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada Publishing, a.s. 7) Tušer, Andrej. 2003. Ako sa robia noviny. Bratislava: Sofa, 2. upravené vydání. 8) Waschková Císařová, Lenka. 2007. Regionální média v evropském kontextu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 9) Waschková Císařová, Lenka. 2009. Vybrané aspekty strukturální transformace českého lokálního a regionálního tisku po roce 1989, disertační práce. Brno: Masarykova univerzita. Periodický tisk 1) redakce Nového ţivota. 1960. „Nový ţivot vás zdraví.“ Pp 1 in Nový život 1960, r. 1, č. 1 2) redakce Nového ţivota. 1990. „Váţení čtenáři.“ Pp 3 in Nový život 1990, r. 31, č 12 3) redakce Nového ţivota. 1990. „Milí čtenáři.“ Pp 1 in Nový život 1990, r. 31, č. 51-52 4) redakce Týdne u nás. 1992. Pp 1 in Týden u nás 1992, r. 2, č. 26 5) redakce týdeníku Týden + Směr. 1992. „Opět ‚u nás’.“ Pp 1 in Týden + Směr 1992, r. 2, č. 40 6) redakce Týdne u nás. 2001. „Změna majitele“. Pp 1 in Týden u nás 2001, r. 11, č. 16 7) redakce Týdne u nás. 2002. „Zajímavá nabídka našim čtenářům.“ Pp 1 in Týden u nás 2002, r. 12, č. 19 8) Pavel Šmerda 2004. „Váţení čtenáři.“ Pp 1 in Týden u nás 2004, r. 14, č. 35 9) vybraná čísla týdeníku Nový ţivot a Týden u nás
75
Internetové zdroje: 1) Vltava - Labe - Press, a.s. 2000 - 2009. http://www.vlp.cz/cz/o-vlp/o-firme.html. (31. 3. 2010) 2) ABC ČR. 2010. http://www.abccr.cz/overovana-data/periodicky-tisk/ (20. 4. 2010)
Další zdroje: 1) rozhovor s Janem Zbytovským 2) rozhovor s Pavlem Šmerdou 3) rozhovor s Leonou Paroulkovou
76
10. Seznam schémat, tabulek a obrázků Schéma č. 1: Základní terminologické pojmenování médií, str. 8 Schéma č. 2: Švýcarský projekt MEDIEN 2000, str. 10 Schéma č. 3: Model vlivů působících na lokální a regionální tisk v průběhu strukturální transformace, str. 13 Schéma č. 4: Model strukturální transformace lokálního a regionálního tisku, str. 14 Schéma č. 5: Koncentrace vlastnictví v rámci firmy Verlagsgruppe Passau po roce 2000, str. 17 Schéma č. 6: Stavba redakce, str. 21 Tabulka č. 1: Přehled vydávaných novin v ČSSR v roce 1977, str. 12 Tabulka č. 2: Základní parametry týdeníku v únoru 1989, str. 30 Tabulka č. 3: Základní parametry týdeníku v únoru 1990, str. 35 Tabulka č. 4: Základní parametry týdeníku v únoru 1991, str. 40 Tabulka č. 5: Základní parametry týdeníku v červenci 1992, str. 45 Tabulka č. 6: Základní parametry týdeníku v říjnu 1992, str. 49 Tabulka č. 7: Výše ceny za jeden výtisk Týdne u nás v letech 1992 - 1999, str. 53 Tabulka č. 8: Základní parametry týdeníku v dubnu 2001, str. 53 Tabulka č. 9: Základní parametry týdeníku v červnu 2002, str. 59 Tabulka č.10: Základní parametry týdeníku v září 2006, str. 64 Tabulka č.11: Vydavatelé týdeníku v letech 1989 - 2010, str. 68 Tabulka č.12: Šéfredaktoři Týdne u nás, str. 70 Tabulka č.13: Náklad Týdne u nás, str. 70 Tabulka č.14: Proměny v počtu stran Týdne u nás, str. 71 Tabulka č.15: Cena Týdne u nás v letech 1989 - 2010, str. 71 Tabulka č.16: Tisk Týden u nás v jednotlivých obdobích, str. 72 Tabulka č.17: Distribuce Týdne u nás v jednotlivých obdobích, str. 72 Obrázek č. 1: Záhlaví v únoru 1989, str. 31 Obrázek č. 2: Záhlaví v únoru 1990, str. 36 Obrázek č. 3: Záhlaví v únoru 1991, str. 41 Obrázek č. 4: Záhlaví v červenci 1992, str. 47 Obrázek č. 5: Záhlaví v říjnu 1992, str. 50 77
Obrázek č. 6: Záhlaví v dubnu 2001, str. 54 Obrázek č. 7: Záhlaví v červnu 2002, str. 60 Obrázek č. 8: Záhlaví v září 2006, str. 65
78
11. Jmenný rejstřík
A A-B Immoinvest, a.s., 18 Antonínová, Marta, 58, 59, 64
B Bezděk, Břetislav, 30, 35, 40, 45, 49, 53, 58, 70 Borůvková, Romana, 58, 59 Bráchová, Uljana, 45, 58, 59
Č Červinka, Kamil, 58 Česká pošta, s.p., 53 Česká pošta, s.p.,, 59, 72
P Parma, Jaroslav, 44, 45, 49, 52, 53, 70 Paroulková, Leona, 67, 70 Pivečková, Hana, 64 PNPress, a.s., 18 Poštovní novinová sluţba, 30, 33, 35, 40, 44, 45, 49, 72 Pragoprint, a.s., 18
R Račan, Václav, 58, 59, 64 Reprocentrum Blansko, 40, 45, 49, 72 Rheinisch - Bergische Druckerai und Verlagsgesellschaft, 17 Rovnost, 4, 16, 17, 18, 19, 53, 59, 62, 64, 68, 69, 71 Rudé právo, tiskařské závody Brno, 30, 72
F
S
Frankelpost VerlagGmbH, 17
H
Skoták, Hynek, 67 Socpresse, 16, 19
Hlaváček, Bohumil, 64 Hruška, Radim, 58, 59, 64
Š Ch
Charvát, Jan, 67
K
Šafránková, Pavla, 30, 35 Šebelová, Vladěna, 67 Šebková, Iva, 67, 70 Ševčík, Antonín, 30, 35, 70 Ševčíková, Jana, 45 Šmerda, Pavel, 53, 59, 62, 70, 75 Švédová, Libuše, 39, 40, 44, 45, 49, 70
Kafka, Petr, 67
M Mediaprint & Kapa Pressegrosso, 58, 59, 72 Mediaservis, s.r.o., 64, 72 Meisnar, Josef, 29 Mír, a.s., 18 Mitterlhein Verlag Koblenz, 17 Morava Print, s.r.o., 53, 59, 72 Moravská typografie, a.s., 53, 72
N
T Typografie Brno, 35, 72
V Vašková, Martina, 67 Verlagsgruppe Passau (VGP), 16, 17, 18, 68, 77 VLP, 4, 18, 19, 20, 53, 57, 58, 59, 69, 70, 71, 73 Vltava – Labe – Press a.s. (VLP), 4, 18, 19, 49, 53, 56, 59, 64, 80 Vydavatelství Labe, a.s., 18 Vydavatelství Vltava, a.s., 18
Novinové centrum Olomouc, 59, 64, 72 Novotný, Petr, 67
O Okresní národní výbor v Blansku, 29, 30, 32, 34, 35, 68 Okresní výbor Komunistické strany Československa, 16, 30, 35 Opatřilová, Karolína, 67
W Winklerová, Michaela, 67
Z Zbytovský, Jan, 30, 35, 40, 45, 49 Zindulková, Alena, 40, 45, 49, 53
79
12. Anotace a klíčová slova Práce se bude zabývat vývojem týdeníku Týden u nás v blanenském regionu především v souvislosti se změnami vlastnictví médií po roce 1989, ale i se změnami, které přinesly nové technologie či nové způsoby fungování redakcí. Všechny tyto faktory měly vliv na konečnou podobu novin. Týden u nás prošel několika obdobími vývoje – vznikl jako týdeník Nový ţivot, do soukromého vlastnictví přešel uţ pod novým názvem Týden u nás, později přešel pod vydavatelství Vltava – Labe – Press a nakonec se stal neprodejnou součástí Blanenského deníku. V práci bude popsána obsahová i grafická stránka novin či fungování redakce v jednotlivých obdobích. Vše bude teoreticky ukotveno v kapitolách týkajících se obecně regionálního tisku a jeho funkcí, dále v kapitolách o transformaci tisku po roce 1989 a kapitolách věnujících se podobám novin, fungování redakcí a jejich vývoji obecně. Klíčová slova: regionální ţurnalistika, vlastnictví českého tisku, regionální týdeník, Týden u nás
13. Summary and keywords This work will deal with the development of the weekly newspaper Týden u nás in the region of Blansko mainly in the context of the changes in the ownership of the czech media after 1989 but also in the context of changes in new technologies or new ways in operation in newsrooms. All these factors had an influence on the final form of the newspaper. Týden u nás went through several periods of developmnet – it was created as weekly newspaper called Nový život, then it went to the private ownership as Týden u nás, later its owner changed to the publisher Vltava – Labe – Press and finally it became an unsalable part of the daily newspaper Blanenský deník. This work will describe content and graphical aspects of the newspaper as well as the operation of newsroom in the particular periods. All these facts will be set in the theoretic context in the chapters which will deal with regional press generally, transormation of the czech press after 1989 and in the chapters which will describe the form of newspapers, operation in the newsrooms and their development generally. Keywords: regional journalism, ownership of the czech press, regional weekly newspaper, Týden u nás 80
14. Přílohy Příloha č. 1: Titulní strana prvního vydání týdeníku Nový ţivot v březnu 1960 Příloha č. 2: Titulní strana týdeníku Nový ţivot v únoru1989 Příloha č. 3: Titulní strana týdeníku Nový ţivot v únoru 1990 Příloha č. 4: Titulní strana týdeníku Týden u nás v únoru 1991 Příloha č. 5: Titulní strana týdeníku Týden + Směr v červenci 1992 Příloha č. 6: Titulní strana týdeníku Týden u nás v říjnu 1992 Příloha č. 7: Titulní strana týdeníku Týden u nás v dubnu 2001 Příloha č. 8: Titulní strana týdeníku Týden u nás v červnu 2002 Příloha č. 9: Titulní strana týdeníku Týden u nás v září 2006 Příloha č. 10: Přepis rozhovoru s Janem Zbytovským Příloha č. 11: Přepis rozhovoru s Pavlem Šmerdou Příloha č. 12: Přepis rozhovoru s Leonou Paroulkovou Příloha č. 13: CD s elektronickou verzí práce
81
Příloha č. 1: Titulní strana prvního vydání týdeníku Nový život v březnu 1960
82
Příloha č. 2: Titulní strana týdeníku Nový život v únoru 1989
83
Příloha č. 3: Titulní strana týdeníku Nový život v únoru 1990
84
Příloha č. 4: Titulní strana týdeníku Týden u nás v únoru 1991
85
Příloha č. 5: Titulní strana týdeníku Týden + Směr v červenci 1992
86
Příloha č. 6: Titulní strana týdeníku Týden u nás v říjnu 1992
87
Příloha č. 7: Titulní strana týdeníku Týden u nás v dubnu 2001
88
Příloha č. 8: Titulní strana týdeníku Týden u nás v červnu 2002
89
Příloha č. 9: Titulní strana týdeníku Týden u nás v září 2006
90
Příloha č. 10: Přepis rozhovoru s Janem Zbytovským Kdy jste působil v redakci Nového života, respektive Týdne u nás? Byl jsem v redakci od 1. července 1970 prakticky aţ do roku 2000. Jaké bylo složení redakce v období před listopadem 1989? V redakci byli tři redaktoři, včetně šéfredaktora a jedna administrativní pracovnice. Co musel člověk umět, aby byl přijat do redakce? Bylo potřeba nějaké specifické vzdělání? Redaktor musel mít minimálně střední odborné vzdělání a ještě před nástupem do redakce absolvovat půlroční kurz ţurnalistiky v Praze. Dva měsíce z toho půl roku pak byla stáţ v některém praţském deníku. Měli redaktoři rozdělené oblasti působení? Ano. Šéfredaktor dělal politické záleţitosti, jeden redaktor měl průmysl a sport a jeden zemědělství. Snaţili jsme se i o rozdělení podle oblastí, ale většinou jsme nakonec jezdili do všech oblastí všichni, protoţe byl problém s dopravou. Redakce neměla auto. I kdyţ se uváděli dva vydavatelé, ONV a OV KSČ, tak hlavním vydavatelem byl právě Okresní národní výbor. Byli jsme jeho zaměstnanci a dostávali jsme od něj finance. Také nám dávali k dispozici auto, ale jen ve středu. Ve středu jsme se snaţili objet co moţná nejvíc míst a akcí, ze kterých jsme daný týden přinášeli zprávy. Zbytek týdne jsme museli cestovat vlakem nebo autobusem. Proto, kdyţ jsme měli moţnost vyuţít auto, jeli do určité oblasti třeba dva redaktoři, jeden si udělal zemědělství a druhý tam pracoval na článku z oblasti průmyslu. Jak vypadal pracovní týden v redakci? Noviny vycházely ve středu. To se vyjelo ven za reportáţemi a články. Čtvrtek a pátek jsme měli na to, abychom články napsali a upravili, protoţe v pátek musela odejít první várka novin do tiskárny do Brna. Posílaly se tam doporučenou poštou, ale kdyţ se nestíhalo, tak je jeden z redaktorů večer vezl do tiskárny vlakem. V sobotu a neděli se zpracovávaly další akce, především sportovní. Později jsme se snaţili praktikovat víkendovou sluţbu, kterou měl vţdy jeden z redaktorů. Pondělí bylo finální. Musel se dodělat především sport. Vše se muselo stihnout do dvanácti hodin, kdy se noviny odváţely do Brna. Později nám ONV vyšlo vstříc a dávalo nám k dispozici auto, takţe jsme mohli jet třeba aţ v jednu. 91
Vţdy v úterý jezdil jeden z redaktorů do tiskárny noviny lámat - tzv. horkou sazbou. V osmdesátém devadesátém a devadesátém roce se tisklo v nákladu zhruba sedm tisíc výtisků, po privatizaci jsme měli náklad ještě vyšší. Lámání bylo hotovo tak do tří hodin. Mezitím redaktoři, kteří zůstali v Blansku, uţ domlouvali akce na další týden. Kdyţ se redaktor vrátil z tiskárny tak se plánovalo, udělal se nástin dalšího týdne. Chodili redaktoři se svými tipy na články nebo jim je zadával šéfredaktor? Redaktoři většinou chodili s vlastními tipy na články, od šéfredaktora dostávali pouze články, které byly zadány vydavateli. To byly třeba zprávy z výročních schůzí KSČ. Kromě týdenního plánu musela redakce předkládat okresnímu výboru Komunistické strany ještě tematický plán na měsíc dopředu. Jakým způsobem se postupovalo při psaní článků? Články jsme psali na stroji. Podle cicerového pravítka jsme měli vyměřeno, jak bude kaţdý článek dlouhý. Pokud jsme nestíhali, tak nám některé materiály přepisovala i administrativní pracovnice. To se týkalo třeba článků od dopisovatelů. Kdo měl na starosti korektury? V redakci korektor nebyl, ale svého korektora měla tiskárna. Stránka se tam vţdy vytiskla dvakrát - pro korektora a redaktora, kteří ji zkontrolovali. Pokud bylo něco špatně, dalo se to ještě případně změnit. Jakým způsobem se pořizovaly fotografie? Kaţdý redaktor si dělal fotky sám. Kinofilmy pak musel někdo z nás odvézt na vyvolání do Boskovic. Původně jsme fotili na vlastní foťáky, později nám jeden zakoupil ONV. Jakým způsobem byly články distribuovány? Distribuci zajišťovala Poštovní novinová sluţba. Mohli si čtenáři noviny předplatit? Ano, předplatitelé odebírali zhruba třetinu z celkového nákladu. Při celoročním předplatném měli předplatitelé niţší cenu. 92
Kde se zajišťovala inzerce? Týdeník byl sice financován ONV, ale část peněz přesto z inzerce získával. Inzerce se zajišťovala přímo v redakci. Měla ji na starosti administrativní pracovnice, ale kdyţ bylo potřeba, zařídili ji i redaktoři. Povolené mnoţství inzerce bylo stanovené zákonem a při šestistránkovém vydání nesmělo překročit jednu stranu. Velmi populární byla Rodinná kronika, kam mohli čtenáři dávat vzpomínky a blahopřání. Spolupracovala redakce nějakým způsobem se čtenáři? Čtenáři se mohli zapojit jako dopisovatelé nebo se mohli stát členy redakční rady. Ta měla dvanáct členů, kromě čtenářů tam byl také člen ONV jako tiskový dohled a zástupce tělovýchovy. Čtenáře jsme do rady vybírali sami, snaţili jsme se, aby to byli právě čtenáři dopisovatelé. Rada slouţila redakci jako poradní orgán, mohla dávat různé náměty a doporučení. Scházela se nejprve před kaţdým vydáním, později jednou měsíčně. Jakým způsobem se týdeník prezentoval na veřejnosti? Podíleli jsme se na pořádání různých akcí, například na organizaci místního plesu. Redakce také připravovala vysílání okresního rozhlasu. Jednou za měsíc jsme točili relaci zajímavostí a aktualit z míst, kde rozhlas vysílal. Snaţili jsme se doplňovat rozhlas s týdeníkem - kdyţ se něco nevešlo do novin, dalo se to alespoň do vysílání. Vysílání mělo poloprofesionální úroveň, protoţe technickou stránku zajišťoval bývalý technik z brněnského Československého rozhlasu. Tak se nám několikrát podařilo obsadit první místa v celostátní soutěţi. Jak se v týdeníku projevily změny po listopadu 1989? To nastalo pro redakci těţké období. Na Boskovicku vznikly konkurenční noviny a Okresní národní výbor, který byl teď jediným vydavatelem Nového ţivota, tyto noviny podporoval, coţ bylo na úkor právě našeho týdeníku. V době mezi roky 1990 a 1991 se Nový ţivot privatizoval. Uţ jsme nebyli zaměstnanci ONV (který se uţ stal Okresním úřadem), tak nás přestal financovat a úplně nám zastavil účet. Tak jsme se ocitli bez jakýchkoli finančních prostředků a to nás vedlo k jistým omezením. Museli jsme třeba sami jezdit v noci do brněnské tiskárny a hotové noviny odtam dopravovat k distribuci na centrum Poštovní novinové sluţby. Naštěstí se potom tisk přesunul do Reprocentra v Blansku a to nám vyšlo vstříc a umoţnilo nám tisknout noviny tři měsíce v podstatě zadarmo. Ty tři měsíce jsme i my 93
chodili bez výplaty. Nakonec musela redakce opustit i sídlo na Okresním úřadě a přestěhovat se na Smetanovu ulici. Přeţili jsme aţ díky rapidnímu nárůstu inzerce. Po privatizaci pak noví majitelé zpětně zaplatili výdaje za tisk i výplaty redaktorům. Po privatizaci jsme chtěli zachovat týdeník pokud moţno ve stejné podobě včetně názvu, ale na nátlak Okresního úřadu jsme ho nakonec museli přejmenovat. Vyhlásili jsme proto anketu mezi čtenáři, ve které nakonec vyhrál nový název Týden u nás, který se začal pouţívat od roku 1991. V době privatizace měly o týdeník zájem i zahraniční firmy, my jsme se však rozhodli, ţe se pokusíme udrţet týdeník v soukromých rukou. Projevily se politické a společenské změny nějakým způsobem i v tématech, o nichž se psalo? Věnovali jsme se hlavně tématům, která zachycovala odraz změn, které polistopadové události přinesly. Psali jsme o tom, jaké změny se dějí v podnicích a továrnách nebo o vracení majetku původním majitelům. Také uţ jsme nemuseli dávat ţádný tematický plán ke schválení, tak jsme mohli zařadit i témata, o nichţ se před devětaosmdesátým rokem psát nesmělo. Psali jsme tak třeba o církevních a náboţenských tématech. Měla v této době redakce nějaký etický kodex? Ţádný sepsaný kodex jsme neměli, ale ustavili jsme si pravidlo, ţe nikdo z redaktorů nesmí být členem politické strany. Tohle pravidlo pak později stanovil i Syndikát novinářů. Kolik redaktorů bylo v redakci po privatizaci v roce 1991 a jak měli rozdělenou práci? V té době byli v redakci ze začátku tři redaktoři, později čtyři. Práci měli rozdělenou zase podle resortů, jeden měl na starosti zemědělství, jeden sport a další třeba společenská témata. Změnily se nějak požadavky na vzdělání redaktora? Redaktor musel mít alespoň středoškolské vzdělání, ale výhodou bylo, kdyţ měl vystudovanou ţurnalistiku. Na konci devadesátých let jsme také občas přijímali studenty na praxi. Kdyţ měli zájem, mohli pak u nás začít pracovat. Jak vypadal pracovní týden v redakci? Drţeli jsme se toho, aby noviny vycházely stále ve středu, jak byli čtenáři zvyklí, takţe ten týden se nijak zvlášť neměnil. Akorát se postupně zlepšovalo technické zázemí, takţe se proměňoval způsob práce. V redakci jsme měli první počítač, na kterém se teď psaly texty. Ty 94
se vytiskly na arch papíru velikosti A4 a v tiskárně pak jeden z nás musel všechny články vystříhat a nalepit na novinovou stránku. Ta se potom ofotila a v tiskárně ji vytiskly na novinový papír. Pak jsme také měli moţnost nechat si doma zavést přednostně pevnou telefonní linku. Jak často se redaktoři scházeli k poradám? Porady byly opět kaţdý týden v úterý. Pak jsme si také dělali měsíční plán, i kdyţ uţ ho po nás nikdo nevyţadoval a nemusel ho nikdo schvalovat. O čem se v té době nejvíc psalo? Snaţili jsme se psát o všem, co se okresu nějak dotýkalo. Hodně se zvýšil objem článků ze sportu. Taky se objevila nová témata, například společenské aktivity nebo ţivotní prostředí. Snaţili jsme se také o udrţení čtenářů na Boskovicku, kde existovaly konkurenční okresní noviny. Proto jsme přinášeli pravidelně zprávy i z této oblasti. Někdy jsme psali i články z oblastí, které uţ nepatřily do okresu, ale byly blízko, tak jsme si říkali, ţe by to mohlo čtenáře zajímat. Tak jsme jezdili například na Dny horníků do Moravské Třebové. Využívala redakce k distribuci kameloty? Ne. Jediným distributorem byla stále Poštovní novinová sluţba. Jak to bylo s inzercí? Inzerce se pořád zvyšovala, protoţe zisk z ní byl pro redakci v podstatě jediným finančním příjmem. Jak v této době vypadala prezentace týdeníku na veřejnosti? Moţnosti prezentace byly tou dobou mnohem větší. O mediální záštitu mělo zájem mnoho různých organizací i podniků. Nejčastěji jsme byli mediálními partnery na sportovních akcích, kde naši redaktoři často dělali i hlasatele. Naše reklama se objevovala i na sportovních akcích mimo okres, třeba v Brně na Velké ceně.
95
Existoval po roce 1991 nějaký etický kodex, kterým se redakce řídila? Sepsaný kodex jsme neměli, ale kladli jsme důraz na to, aby byl týdeník politicky nestranný a nepodléhal ţádným politickým vlivům. Před volbami jsme pak vymezili v novinách kaţdé politické straně stejný prostor, který mohla vyuţít ke své prezentaci. V roce 1992 se Týden u nás nakrátko spojil s týdeníkem Směr pro Brno-venkov, z jakého důvodu? Byl to nápad naší tehdejší vydavatelky, Libuše Švédové. Týdeník pro Brno - venkov se měl rušit a ona se rozhodla zkusit experimentovat a obě redakce spojit. Velmi brzy se to však zrušilo a týdeník Směr úplně zanikl. Lidé, kteří pracovali ve filiální redakci právě pro Brnovenkov, se pak pokusili zaloţit noviny na Tišnovsku, ale ty byly zrušeny asi po roce. Jak se v té době proměnilo fungování redakce? V podstatě nijak. Jednalo se vlastně pořád o dvoje různé noviny. Pod Týden u nás teď spadali dva lidé z Brna, kteří pracovali ve filiální redakci a měli na starosti Brno - venkov. My jsme se pořád starali o Blanensko a v novinách se pak objevily zprávy z obou okresů. Zvýšil se v té době náklad novin? Ne, od roku 1991 jsme měli náklad pořád okolo dvanácti tisíc výtisků. Potom postupně narůstal, do roku 2000 jsme pak měli náklad dvanáct aţ čtrnáct tisíc. Kromě Poštovní novinové sluţby nám tak noviny distribuovaly i soukromé firmy, ale kameloty jsme nikdy nevyuţívali. Jak se během devadesátých let proměnilo technické zázemí? Postupně se rozšířil počet počítačů, takţe pak měl kaţdý redaktor svůj. Navíc redaktor sportu měl sluţební počítač doma, takţe si mohl zpracovávat věci z víkendu a v pondělí mít uţ všechno připravené. V roce 1993 jsme koupili první auto a o tři roky později ještě jedno. Diktafon jsme měli pouze jeden na celou redakci. Co se týče foťáků, tak ty byly pořád ještě klasické.
96
Příloha č. 11: Přepis rozhovoru s Pavlem Šmerdou Kdy jste působil v redakci Týdne u nás? Do redakce jsem nastoupil v únoru 1999 a byl jsem tam do června 2006. Kolik redaktorů působilo v redakci po přechodu pod VLP? Původně tam byli dva redaktoři, potom se jejich počet zvýšil na čtyři. Měli nějak rozdělené oblasti působení? Práce redaktorů nebyla rozdělená podle resortů, ale podle oblastí regionu. Výjimkou byl redaktor specializující se na sport, ale i ten měl širší záběr neţ jen sportovní zpravodajství. Oblasti jsme si rozdělovali podle bydliště. Vycházeli jsme z předpokladu, ţe kaţdý zná místo, kde bydlí lépe neţ ostatní a má tam kontakty. Jaké byly požadavky na vzdělání redaktora? Redaktor nemusel mít vystudovanou ţurnalistiku. Důleţitější bylo, aby se vyznal v regionu a měl o něm nějaký všeobecný přehled. Jak vypadal pracovní týden v redakci? Noviny vycházely ve středu, takţe v úterý se začalo pracovat na dalším čísle. Odpoledne byla porada, kde se sešli všichni redaktoři a šéfredaktor, který nejprve řekl, co je daný týden na programu, jaké akce nebo tiskové konference se konají. Pak přicházeli se svými tipy redaktoři. Domluvilo se, co se bude psát, na které akce je potřeba jít. Rozhodlo se také o uspořádání novin, na jakou stránku půjde jaký článek, jaká bude jeho délka nebo jestli k němu bude potřeba fotka. Během týdne pak redaktor zpracovával články. S lidmi, kteří mu slouţili jako zdroje, se musel sejít buď osobně, později se hodně často vyuţívalo telefonů nebo mailů. Článek se napsal na počítači a předal se šéfredaktorovi. Kdo dělal korektury textů? První úpravy dělal šéfredaktor, který upravoval především délku textu a také stylistiku. Potom článek kontrolovala a případně upravovala korektorka.
97
Jak se pořizovaly fotografie k článkům? Kdyţ jsem do redakce nastupoval, měli jsme k dispozici pouze klasické fotoaparáty. Za týden se nafotily vţdycky tak tři nebo čtyři filmy, které se musely odnést na vyvolání do jedné firmy v Blansku, která nám je vyvolala během hodiny, hodiny a půl. Po přechodu pod VLP to bylo mnohem snazší, protoţe redakce uţ měla k dispozici digitální foťák. Kaţdý redaktor si pořizoval fotky sám, z porady uţ věděl, jestli bude k článku fotka potřeba nebo ne. Kdy byla uzávěrka novin? Uzávěrka byla v pondělí, to vrcholil náš pracovní týden. Dopoledne se ještě dodělávaly materiály z víkendu, coţ se týkalo hlavně sportu. Během dne musely být noviny připravené na zalamování. V úterý se pak předávaly do Brna, do grafického studia, které noviny připravovalo a tisklo. Během dopoledního zalamování se však případně dalo ještě doplnit nějaké aktuality. Pondělní uzávěrka byla sice společná pro celé noviny, ale aktuální sportovní výsledky často chodily průběţně i během noci z pondělka na úterý. Jak se po přechodu pod VLP proměnilo technické vybavení redakce? Po přechodu se technické vybavení určitě zlepšilo. Redaktor měl k dispozici diktafon a digitální fotoaparát, celá redakce pak měla jeden či dva sluţební telefony a auto. Internet a email se vyuţíval uţ v roce 1999, ale počítač s tehdy vytáčeným připojením byl v té době k dispozici jen jeden. Grafické programy jsme v době, kdy jsem v redakci působil, ještě neměli. O kterých tématech se nejvíc psalo? Týdeník byl zaměřený hlavně na zpravodajství a jednalo se vlastně o průřez děním v okrese. Šlo spíše o zpravodajství z jednotlivých obcí, rozhodně se v týdeníku neřešila politika tak jako třeba v celostátních novinách. Byly to hlavně pozvánky na akce, kulturní tipy nebo výsledkový servis. Hodně jsme kladli důraz na sportovní zpravodajství. Snaţili jsme se především o to, aby se v týdeníku objevovaly spíše drobné zprávy z okresu, které se nedostanou do celostátních novin nebo na internet. Měla redakce etický kodex? Speciálně sepsaný kodex jsme neměli, ale kaţdý redaktor, kdyţ začínal v redakci pracovat, byl seznámen s vhodnými postupy redakční práce. Kladl se důraz především na to, aby se nepsaly PR články a také aby byl vţdy dán prostor všem zúčastněným stranám. 98
Jak redakce spolupracovala se čtenáři? Hlavní spolupráce se čtenáři byla při hledání témat. Čtenáři nám mohli dávat buď tipy na články, nebo se sami stávali dopisovateli. Tato spolupráce fungovala hlavně ve sportovním zpravodajství, ale čtenáři psali také články z menších akcí, třeba besídek nebo jiných školních akcí, na které se redaktoři z omezených časových moţností nemohli dostat. Jak byly noviny distribuovány? Distribuce fungovala buď formou prodeje, druhou moţností bylo předplatné. To si čtenáři mohli zajistit přímo v redakci, nebo na bezplatné lince společnosti, která jej zajišťovala. Předplatitelé měli i různé výhody, které se postupně rozšiřovaly, od drobných dárků po moţnost získat slevu na různé akce nebo přímo vstupenky na ně. Poslední formou distribuce bylo mediální partnerství. To slouţilo zároveň k prezentaci a propagaci novin. Týdeník byl mediálním partnerem na různých kulturních a společenských akcích, kde si také mohl umístit reklamu i stánek s novinami, které se návštěvníkům rozdávaly zadarmo. Na některých akcích jsme se podíleli také jako spolupořadatelé. Týdeník byl například hlavním pořadatelem Kunštátské laťky - závodu ve skoku vysokém - nebo okresního poháru v malé kopané. Ten dokonce nesl jméno týdeníku - O pohár Týdne u nás. Využívala redakce k distribuci kameloty? Ne, kameloty jsme v této době neměli. Kde se zajišťovala inzerce? Inzertní oddělení bylo přímo součástí redakce. Nejdřív zde byl jeden pracovník, později dva. Kdyţ byl týdeník pod VLP tak se totiţ postupně vyvinula funkce inzertního poradce. Ten nabíral inzerenty tím, ţe rozesílal nabídky nebo navštěvoval firmy. Inzertní oddělení muselo úzce spolupracovat s redakcí, protoţe inzerce se často objevovala i na redakčních stránkách a museli jsme proto uţ při poradách počítat s tím, ţe určitý prostor se musí nechat vyhrazený inzerci. Měli jsme ale pravidlo, ţe na titulní straně můţe být inzerci věnována maximálně čtvrtina prostoru. Toto pravidlo vycházelo i ze zákonů, které stanovovaly maximální moţné procento inzerce, které můţe obsahovat týdeník, aby mohl být určen jako zpravodajský, nikoli inzertní.
99
Jaký byl náklad týdeníku v době, kdy jste působil v redakci? Při přechodu pod VLP se pohyboval kolem deseti tisíc, potom postupně klesal aţ k pěti tisícům. Jak se na fungování redakce projevilo začlenění týdeníku do Rovnosti? Nejdřív se to projevilo tak, ţe naši redaktoři začali psát kromě textů do týdeníku dva aţ tři články denně, které se posílaly do Rovnosti a vycházely tam pak na krajských stránkách. Do té doby byl v Rovnosti denně tak jeden kratší článek z Blanenska, takţe jsme zpravodajství z našeho regionu v deníku posílili. Později začala v deníku vycházet kaţdý pátek strana věnovaná pouze zprávám z Blanenska, které jsme zajišťovali my. Nakonec se v Rovnosti zavedly dvě stránky zpravodajství z Blanenska denně, takţe jsme od roku 2004 psali kaţdý den i do deníku. V týdeníku se potom objevoval výběr z těchto zpráv. Články se tak opakovaly, maximálně byly trochu upravené. Do týdeníku se také občas dostaly i nové drobnější zprávy, třeba ze školních besídek nebo jiných akcí, které se nedostaly do deníku.
100
Příloha č. 12: Přepis rozhovoru s Leonou Paroulkovou Jak vypadá v současné době složení redakce? Na redakční práci je šest lidí, ale ti nepracují jen na týdeníku, ale i na Blanenském deníku, kterého je Týden u nás součástí. V redakci tedy pracuje šéfredaktorka, zástupce, sportovní redaktor, dvě redaktorky a webeditorka. Na inzerci pak pracuje asistentka inzerce a inzertní poradce. Jaké musí mít člověk vzdělání, aby mohl v redakci pracovat? Není podmínkou, aby měl redaktor vystudovanou ţurnalistiku. Měl by mít hlavně přehled o regionu. Mají redaktoři nějak rozděleny oblasti působení? Oblasti rozdělené nejsou, kromě sportu píše kaţdý články ze všech oblastí. Jak probíhá příprava jednoho čísla týdeníku? Určitý počet článků musí vzniknout kaţdý den. Velká část z nich se potom pouţije i v týdeníku. Porady jsou proto denně. Spolupracuje s námi jedna externí redaktorka, která pomáhá hlavně s týdeníkem. Tam připravuje kaţdý týden jeden otvírací text. Na tématu se domlouváme tak tři týdny dopředu. Pokud se jedná o něco aktuálního, domlouváme se operativně. Kromě toho píše také jednu stranu publicistiky, kterou dřív tvořil rozhovor s nějakou zajímavou osobností regionu, od ledna letošního roku zde máme nový seriál Obce na Blanensku. Kromě toho máme v týdeníku pravidelné seriály, které se objevují na titulní straně - Tajemné podzemí Moravského krasu a Stará německá dálnice. Ty nám píší externě domluvení lidé. Pouze v týdeníku je také ucelený kulturní servis a strana zábavy. Nově tam máme také dvoustránkový televizní program a jednu stranu zpravodajství navíc. Chceme, aby na této straně bylo rozšířené zpravodajství z víkendových akcí. Snaţíme se, aby bylo v týdeníku vţdy něco navíc oproti deníku, takţe se tam dostává třeba větší mnoţství fotografií, na které uţ v deníku není prostor. Kdy týdeník vychází a jak vrcholí jeho přípravy? Týdeník vychází ve středu, takţe přípravy vrcholí v pondělí a úterý. Většina textů je do pondělka hotova, ale je nutné je zaktualizovat a upravit jejich délku. Také je potřeba 101
rozmyslet, kde který článek bude. Uzávěrka je pak v úterý v sedm hodin, to uţ musí být strany nachystané, musí být hotové i korektury. V redakčním systému Redweb, kam se texty sází, se potom straně nastaví statut, který znamená, ţe je hotová. Stranu potom převezme takzvaný produkční v Brně, který ji dá do výroby. Kdo má na starosti korektury? Na korektury máme domluvenou externí korektorku. Jaké technické vybavení má redakce k dispozici? Kaţdý redaktor má sluţební notebook, digitální diktafon a mobil. Redakce má pak ještě dva foťáky a redakční auto. Jak funguje distribuce novin? O distribuci se stará odbytový pracovník, který má na starosti především předplatitele. Má redakce k dispozici kameloty? Redakce měla kameloty, kteří prodávali týdeník v centru Blanska. V současné době uţ je ale nevyuţíváme. Jak se týdeník prezentuje na veřejnosti? Většina reklamních akcí je zaměřených spíše na deník. V minulých letech se několikrát uskutečnila akce Den s Deníkem, která měla představit noviny čtenářům. Čas od času také vychází speciální vydání novin, které je má představit. Zmiňuje se i o týdeníku, i kdyţ na něj není primárně zaměřeno. Reklama Deníku se také objevuje na různých sportovních a dalších akcích. Má redakce nějaký etický kodex? Ano, etický kodex je sepsaný. Zhruba před dvěma lety byli všichni redaktoři v rámci tohoto kodexu proškoleni. Jaký je současný náklad týdeníku? Náklad týdeníku je většinou něco přes šest tisíc výtisků
102
103
