Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. Ing. Olga Štiková Ing. Helena Sekavová Ing. Ilona Mrhálková. Vliv změny cen na spotřebu potravin

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha

Ing. Olga Štiková Ing. Helena Sekavová Ing. Ilona Mrhálková

Vliv změny cen na spotřebu potravin

Praha 2006

Text neprošel jazykovou korekturou a za obsah publikace odpovídají autoři: Ing. Olga Štiková: subkapitola 1.1, kapitola 3 Ing. Helena Sekavová: subkapitoly 1.2 a 1.3, kapitola 3 Ing. Ilona Mrhálková: kapitola 2, kapitola 3 ©

Ing. Olga Štiková, Ing. Helena Sekavová, Ing. Ilona Mrhálková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha ISBN 80-86671-31-3

OBSAH Úvod............................................................................................................................................ 1 1 Vývoj celkové a diferencované spotřeby potravin v letech 1995 až 2004 ....................... 3 1.1 Vývoj celkové spotřeby potravin............................................................................. 3 1.2 Vývoj diferencované spotřeby potravin v domácnostech........................................ 5 1.2.1 Vývoj naturální spotřeby potravin v domácnostech ............................................ 6 1.2.2 Vydání domácností za veřejné stravování ........................................................... 7 1.3 Vývoj podílu vydání za potraviny na celkových vydáních domácností ČR a států EU 15 ........................................................................................................... 7 2 Vývoj spotřebitelských cen v letech 1995 až 2004............................................................. 8 3 Vliv spotřebitelských cen na spotřebu potravin v průměrné zpravodajské domácnost, resp. v domácnostech jednotlivých sociálních skupin................................ 11 3.1 Celkový vývoj spotřeby a cen ............................................................................... 12 3.2 Vliv změny spotřebitelských cen na spotřebu u konkrétních potravin.................. 14 3.3 Meziroční vývoj spotřebitelských cen a spotřeby u konkrétních potravin ............ 18 Závěry....................................................................................................................................... 41 Shrnutí...................................................................................................................................... 47 Summary .................................................................................................................................. 47 Literatura................................................................................................................................. 49 Příloha ...................................................................................................................................... 51

Úvod Spotřebitelská cena potravin je jedním z důležitých faktorů, který významně působí na úroveň spotřeby potravin. Základním cílem této studie bylo potvrdit, nebo zpochybnit obecně vžitý názor, že zvýšení ceny konkrétní potraviny se projeví snížením její spotřeby a naopak, že při poklesu ceny určité potraviny dochází zároveň k růstu její hmotné spotřeby. Analýza vztahu ceny a spotřeby byla provedena za uplynulých 10 let, tj. za období let 1995 až 2004. Údaje za rok 2004 jsou posledními dostupnými daty. Výzkumná studie je členěna do 3 základních kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dlouhodobým vývojem celkové spotřeby potravin v ČR vč. jejího porovnání se spotřebou v zemích EU. V návaznosti na vývoj celkové spotřeby je provedena analýza vývoje spotřeby potravin v domácnostech členěných podle sociálních skupin (tzv. diferencovaná spotřeba). Tento rozbor doplňuje hodnocení vývoje naturální spotřeby a výdajů za veřejné stravování v jednotlivých typech domácností. Kapitolu uzavírá analýza vývoje podílu vydání za potraviny na celkových vydáních domácností ČR i členských států EU 15. Ve druhé kapitole je zhodnocen vývoj cen spotřebního zboží a služeb, s důrazem na vývoj cen jednotlivých potravinových skupin v letech 1995 až 2004. Třetí, ústřední kapitola, se velmi detailně zaměřuje na zkoumání závislosti pohybu cen, za něž domácnosti realizují své nákupy, a spotřeby potravin. Na základě časových řad spotřeby a vydání domácností vykazovaných statistikou rodinných účtů posuzujeme u konkrétních potravin vliv změny ceny na úroveň spotřeby v průměrné zpravodajské domácnosti a u jednotlivých sociálních skupin (domácnosti zaměstnanců, zemědělců, samostatně činných osob a důchodců).

1

1

Vývoj celkové a diferencované spotřeby potravin v letech 1995 až 2004

1.1

Vývoj celkové spotřeby potravin Ve spotřebě potravin (tab. 1 v příloze) došlo začátkem 90. let k výrazným změnám, a to

jak v objemu, tak i ve struktuře. Tyto změny byly ovlivněny řadou různých faktorů (vývoj příjmů, vývoj spotřebitelských cen potravin i nepotravinářských výrobků a služeb, nabídka a dostupnost výrobků na trhu, reklama a propagace, zdravotní výchova). V posledních 10 letech již nejsou změny ve spotřebě zdaleka tak výrazné. Nadále však platí, že na spotřebu měl zásadní vliv vývoj spotřebitelských cen potravin i průmyslového zboží a služeb ve vztahu k vývoji příjmů, tedy koupěschopná poptávka. V posledních letech je však patrná tendence ke snižování vlivu spotřebitelských cen konkrétní potraviny na jejich spotřebu. Obecně i pro vývoj v posledních 10 letech platí, že došlo ke: •

zvýšení spotřeby rostlinných výrobků,

•

snížení spotřeby živočišných výrobků. K nejvyššímu snížení spotřeby došlo u následujících potravin: Hovězí maso: Spotřeba se snížila o více než 44 %, jedná se o dlouhodobý pokles

spotřebitelské poptávky. Problémy spojené s pochybnostmi o zdravotní nezávadnosti měly na poptávku jen krátkodobý efekt. Větší vliv na snižování spotřeby mají zřejmě nevýhody spočívající v delší kulinářské úpravě, nižší variabilitě pokrmů, snižování nabídky tradičních hotových pokrmů v síti veřejného stravování a konkurence drůbežího i vepřového masa. Spotřeba hovězího masa je v ČR nižší, než činí průměrná úroveň států EU (17,9 kg v roce 2001), přestože se spotřeba i v EU snižuje (o 1,2 kg v roce 2001 proti roku 2000). V ČR je nejnižší spotřeba hovězího masa ze všech členských států EU. Vysoká spotřeba je ve Francii, Dánsku a Itálii, naopak nejnižší je v SRN. Vejce: Spotřeba se snížila téměř o 15 %, ke snižování dochází setrvale při relativně výrazném meziročním kolísání. Vzhledem k vysokému stupni samozásobení nemá vývoj vnitřního trhu na spotřebu tak velký vliv jako u jiných výrobků. V ČR byla v roce 2004 poprvé spotřeba odpovídající průměrné spotřebě v EU (13,6 kg v roce 2001). Tento vývoj je dán tím, že spotřeba v ČR klesá a naopak v EU se zvyšuje. Ze států EU má nejvyšší spotřebu vajec Dánsko (15,3 kg) a Francie (15,l kg), naopak v Portugalsku (9,0 kg) a Irsku (9,4 kg) je spotřeba nízká. Vepřové maso: Celkově se spotřeba snížila o 11 %, ke snižování docházelo do roku 2002, v posledních letech se spotřeba mírně zvýšila. Vliv na vývoj spotřeby mají substituční výrobky, především vzájemné relace cen. V ČR je v současné době spotřeba tohoto druhu masa nižší než průměrná spotřeba v zemích EU (v roce 2001 činila 43,1 kg). Nejvyšší úrovně

3

spotřeby vepřového masa dosahuje stále Španělsko a Dánsko, tradičně velmi nízká je spotřeba ve Spojeném království, ale i v Řecku. K nejvyššímu zvýšení spotřeby došlo u následujících potravin: Nealkoholické nápoje: Spotřeba této skupiny nápojů (minerální vody, sodové vody, limonády a ostatní nápoje) se zvýšila téměř o 127 %, přitom rostla po celé období, k největšímu růstu dochází v posledních letech. K tomuto vývoji nepochybně přispěla široká nabídka sortimentu ve výhodných cenových relacích. Drůbež: K růstu spotřeby dochází zejména v posledních letech, celkově se za 10 let zvýšila o necelých 95 %. Vývoj spotřeby byl ovlivněn úrovní spotřebitelských cen (především ve vztahu k vývoji cen ostatních druhů masa), rozšířenou nabídkou dělené drůbeže a drůbežích výrobků a také zdravotní osvětou. V ČR je spotřeba drůbeže nad úrovní průměrné spotřeby států EU (23,1 kg v roce 2002). Vysoká spotřeba je ve Španělsku (34,0 kg), Irsku (31,4 kg), dále v Portugalsku a Spojeném království. Naopak v severských státech (ve Švédsku a Finsku) je spotřeba tohoto druhu masa nízká. Ovoce mírného pásma: Ke zvyšování spotřeby dochází zejména v posledních letech, celkově se zvýšila téměř o 29 %. Za EU není vykazováno ovoce mírného pásma, ale ovoce bez citrusových plodů. Údaje za průměrnou spotřebu v EU nejsou k dispozici. Přesto je spotřeba ovoce bez citrusových plodů v ČR (60,5 kg) trvale nízká. Vysoká spotřeba je v Itálii a Portugalsku, na druhé straně velmi nízká (nižší než v ČR) je spotřeba ovoce v Irsku a Švédsku. Mléko a mléčné výrobky: Spotřeba se (po poměrně dlouhodobém propadu začátkem devadesátých let) od roku 1994 každoročně zvyšuje při diferenciaci spotřeby jednotlivých druhů výrobků. Celkově se v uvedeném období zvýšila téměř o 23 %. Došlo k obnovení zájmu spotřebitelské poptávky o mléko a mléčné výrobky, zejména o skupinu výrobků s vysokou užitnou hodnotou. To potvrzuje i vývoj spotřeby jednotlivých druhů mléčných výrobků. Snížila se např. spotřeba mléčných konzerv, konzumního mléka a tvarohu, ale zvýšila se spotřeba sýrů a ostatních mléčných výrobků. Při mezinárodním srovnání je problémem odlišná metodika sledování spotřeby v ČR a v EU. Státy EU vykazují tzv. čerstvé mléčné výrobky, v ČR je vykazována celková spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka bez másla. Při přepočtu na spotřebu obdobných výrobků v ČR je zřejmé, že spotřeba v ČR stále zaostává za průměrnou úrovní spotřeby v EU. Za průměr EU je poslední údaj k dispozici za rok 1999 a činí 105,0 kg, v ČR dosahuje spotřeba čerstvých mléčných výrobků podle naznačené metodiky 84,3 kg. Velmi vysokou spotřebu v roce 2002 vykazovaly Švédsko, Dánsko a Španělsko, naopak relativně nízká byla spotřeba v SRN a Rakousku. Údaj o průměrné hodnotě spotřeby sýrů (včetně tvarohů) není za státy EU celkem k dispozici. Nejvyšší spotřebu vykazuje Francie (23,7 kg), vysoká je rovněž v SRN (19,3 kg). Naopak

4

nízká spotřeba je v Irsku (7,3 kg), Spojeném království a Portugalsku. Úrovni spotřeby sýrů v ČR nejvíce odpovídá spotřeba v Belgii (15,5 kg). Zelenina: Celkově se spotřeba zvýšila za sledované období o více než 16 % při výrazných meziročních výkyvech. Za EU celkem není vykazován průměrný údaj o spotřebě zeleniny, přesto v porovnání s ostatními státy EU je spotřeba v ČR trvale nízká. Spotřeba zeleniny v uváděných státech se pohybuje okolo 100 kg, nízká je jen ve Švédsku (55,2 kg). Změny ve spotřebě ostatních potravinových skupin se pohybovaly za sledované období v rozmezí ± 10 %. 1.2

Vývoj diferencované spotřeby potravin v domácnostech I pro vývoj diferencované spotřeby potravin obecně platí trend vývoje celkové spotřeby

potravin uvedené v subkapitole 1.1. Od roku 1995 do roku 2004 v domácnostech významněji (tj. o více než 10 %) vzrostla spotřeba osmi z 23 sledovaných potravinových skupin (tab. 2 v příloze). Nejvýraznější nárůst spotřeby je u sýrů (o 42 %), čerstvého ovoce mírného pásma a masných výrobků (o 33 %, resp. o 32 %). Mezi další potraviny s vyšším růstem spotřeby v hodnoceném období patří čerstvá zelenina (o 23 %), uzeniny (o 19 %), dále čokoláda a čokoládové výrobky, drůbež a máslo. Naopak domácnosti výrazně snížily spotřebu sádla a slaniny (pokles činil 36 %), citrusového ovoce (snížení o 27 %), hovězího masa a chleba (o 21%, resp. 20 %), dále ostatního masa (o 15 %), vajec a pšeničné mouky (o 11 %, resp. 10,5 %). Z přehledu výše uvedených trendů ve spotřebě potravin domácností za uplynulých deset let vyplývá, že se většinou jedná o příznivý vývoj. Z hlediska jednotlivých typů domácností, členěných na domácnosti zaměstnanců, samostatně činných, zemědělců a důchodců, je patrné, že dlouhodobě nejvyšší spotřebu potravin vykazují domácnosti důchodců1 (tab. 3 v příloze). Výjimku tvoří pouze vepřové maso a sádlo se slaninou, jejichž nejvyšší spotřebu mají zemědělské domácnosti (vysoká naturální spotřeba). V rámci ekonomicky aktivních domácností dosahují tradičně nejvyšší spotřeby většiny potravin domácnosti zemědělské, a to zejména těch potravin, které si samy mohou vyprodukovat. Naopak nejnižší spotřebu mají domácnosti samostatně činných osob. Jedním z důvodů je pravděpodobně i demografická struktura domácností (domácnosti samostatně činných pečují o více nezaopatřených dětí s nižší potřebou potravin); kromě toho tyto

1

Domácnosti důchodců jsou specifickou sociální skupinou, jejíž členové jsou ekonomicky neaktivní, bez trvalého pracovního poměru. Při hodnocení spotřeby v domácnostech důchodců je třeba vzít v úvahu, že spotřeba je uváděna v kg na osobu a rok a domácnosti důchodců jsou domácnosti bez nezaopatřených dětí (s nižšími nároky na výživu). Dále domácnosti důchodců mají na jedné straně nejvyšší tržní a naturální spotřebu potravin, ale současně nejnižší vydání za veřejné stravování.

5

domácnosti zaznamenávají vyšší spotřebu v síti veřejného stravování, vyjádřenou nejvyššími výdaji za veřejné stravování, a to zejména za restaurační a školní jídelny (viz subkapitola 1.2.2). 1.2.1 Vývoj naturální spotřeby potravin v domácnostech Naturální

spotřeba

v domácnostech

představuje

spotřebu

potravin

z vlastního

hospodářství či jinak bezplatně získaných (darem, sběrem). Z definice je zřejmé, že se jedná o omezený počet potravin (11 základních potravinových skupin). Ani naturální spotřeba, stejně jako spotřeba potravin obecně, nezaznamenává v posledních deseti letech významné změny. Kolísá v závislosti na úrodě, případně na pohybu cen na trhu s potravinami a na ekonomické „výhodnosti či nevýhodnosti“ samozásobení. Do popředí vstupuje také její význam coby relaxační terapie, jak plyne zejména ze stoupající tendence naturální spotřeby některých potravin v domácnostech samostatně činných osob nebo důchodců. Obecně lze konstatovat, že naturální spotřeba potravin v domácnostech klesá (tab. 4 v příloze). Výjimku tvoří naturální spotřeba hovězího a ostatního masa a spotřeba čerstvého ovoce. Naturální spotřeba hovězího a ostatního masa rostla až do roku 1997, od tohoto období stagnuje (její přírůstek v roce 2004 vzhledem k roku 1995 činil 150 %). I při stoupající tendenci je ale naturální spotřeba hovězího a ostatního masa velmi nízká (0,5 kg/os./rok). Naturální spotřeba čerstvého ovoce osciluje kolem úrovně spotřeby roku 1995 (15 kg na osobu a rok), a to zejména v závislosti na úrodě (zvýšení o 4 %). U ostatních deseti sledovaných naturálně spotřebovávaných potravinových skupin lze zaznamenat většinou plynulý pokles. Nejvíce poklesla naturální spotřeba sádla a slaniny (o 55 %), dále masných výrobků a konzerv (o 50 %), konzumního mléka a vepřového masa (o 48 %, resp. o 45 %). Přestože naturální spotřeba v domácnostech klesá (tab. 4 v příloze), tvoří stále významnou součást celkové spotřeby potravin (tab. 5 v příloze). Např. podíl naturální spotřeby ovoce na celkové spotřebě čerstvého ovoce mírného pásma v průměrné zpravodajské domácnosti v roce 2004 činil 38 %, u dalších komodit jako vejce, sádlo a slanina nebo brambory byl podíl vyšší než 30 %, u čerstvé zeleniny 25 %. Poněkud méně se domácnosti zabývají chovem domácích zvířat (8 - 16 % maso, 3 - 5 % masné výrobky). Rozdíly mezi objemem naturální spotřeby v rámci jednotlivých typů domácností uvádějí tab. 5 a 6 v příloze. Nejvyšší naturální spotřebu v rámci všech hodnocených potravinových skupin vykazují domácnosti zemědělské (s výjimkou naturální spotřeby ovoce mírného pásma), následovány domácnostmi důchodců. Nejnižší naturální spotřebu mají domácnosti samostatně činných osob. Z vývoje jejich naturální spotřeby v letech 2003 a 2004 ale plyne, že u většiny potravin docházelo k růstu, na rozdíl od domácností zemědělců, kde lze spíše zaznamenat tendenci ke stagnaci nebo útlumu (značné snížení naturální spotřeby např. mléka, hovězího a ostatního masa, čerstvé zeleniny). Je třeba vzít též v úvahu, že

6

zemědělci nemohou naturální spotřebu zvyšovat donekonečna, zatímco domácnosti samostatně činných osob mají v tomto směru značné rezervy a chalupaření se zahrádkařením je stále oblíbenou relaxační činností. 1.2.2 Vydání domácností za veřejné stravování Přehled o vydáních domácností v síti veřejného stravování (tab. 7 v příloze) doplňuje hodnocení spotřeby potravin v domácnostech. Podíl vydání za veřejné stravování na spotřebních vydáních činil v roce 2004 v průměrné zpravodajské domácnosti 4,5 % (nejvyšší byl

u domácností

zaměstnanců

a samostatně

činných

osob - 5 %,

nejnižší

naopak

u důchodců - 2,2 %). I z hlediska absolutních vydání domácností za veřejné stravování měla v hodnocených letech 2003 i 2004 tato vydání největší váhu v domácnostech samostatně činných osob. Z toho nejvíce vydávaly za stravování restaurační a za školní jídelny. Nejnižší výdaje za veřejné stravování měly domácnosti důchodců, jejichž vydání za veřejné stravování v roce 2004 činila pouhých 40 % stejných výdajů domácností zaměstnanců a samostatně činných osob. Porovnáme-li vývoj vydání za veřejné stravování, došlo v roce 2004 k jejich nepatrnému meziročnímu zvýšení (o 4 %); z toho nárůst zaznamenaly zejména školní jídelny (9 %), restaurace a kavárny (4 %), nepatrně mateřské školy (2 %). Výdaje za závodní stravování nevýznamně klesly (o 1 %). Tuto tendenci potvrzuje i klesající počet porcí v závodních jídelnách na jedné straně a rostoucí počet porcí v jídelnách školních na straně druhé. 1.3

Vývoj podílu vydání za potraviny na celkových vydáních domácností ČR a států EU 15 Ukazatel podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností

je mezinárodně srovnatelným ukazatelem, který dokumentuje, kolik peněžních prostředků z disponibilních zdrojů obyvatelstva je vynakládáno na uspokojení výživových potřeb a kolik prostředků je vázáno na uspokojování ostatních potřeb. V českých domácnostech docházelo od roku 1995 (tab. 1) k plynulému poklesu podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností. V roce 2004 činil tento ukazatel 24,1 % a celkově se od roku 1995 snížil o 7,1 p. b. Klesající trend je vyvolán jak pozvolným poklesem hmotné spotřeby některých druhů potravin a kolísáním spotřebitelských cen potravin, tak i poklesem růstu čistých peněžních příjmů domácností (zejména v letech 2000, 2002 a 2004) a především růstem vydání domácností na ostatní osobní potřeby.

7

Tab. 1 - Vývoj podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností (%) Development of shares of food, beverages and tobacco expenditures on total household expenditures (%) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Podíl vydání za potraviny, nápoje a tabák Shares of food, beverages and tobacco expenditures

31,2 30,5 29,2 28,6 26,6 26,4 26,0 25,3 24,2 24,1

v tom - potraviny in which - food

-- nápoje nápoje beverages -- beverages -- tabák tabák -- tobacco tobacco

25,6 25,0 23,9 23,3 20,8 20,7 20,5 19,8 18,9 19,0 4,0

4,0

3,8

3,9

4,4

4,3

4,1

4,1

4,0

3,9

1,6

1,5

1,5

1,4

1,4

1,4

1,4

1,4

1,3

1,2

Pramen: Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 1996 - 2005

Jednotlivé země EU mají rozdílnou kupní sílu. Vydání za potraviny, nápoje a tabák v těchto státech představují relativně malý podíl z celkových vydání domácností (průměr EU 15 v roce 2002 činil 16,4 % - tabulka 8 v příloze). V časové řadě od roku 1995 do roku 2002 lze zaznamenat pokles podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák v zemích EU 15 o 1,8 p. b. Nejnižší podíl v rámci států EU 15 vykazovaly v roce 2002 Spojené království (13,3 %), Nizozemí (14,3 %) a Irsko (14,6 %). Nejvyššího podílu naopak v roce 2002 dosahovalo Portugalsko (22,6 %), dále Lucembursko (21,2 %) a Řecko (20,5 %). Tyto země se nacházejí také nejblíže úrovni v ČR.

2

Vývoj spotřebitelských cen v letech 1995 až 2004 Celková hladina spotřebitelských cen se od roku 1995 do roku 2004 zvýšila o 52,2 %.

V prvních letech sledovaného období (1995 - 1998) vykazovaly ceny spotřebního zboží a služeb v úhrnu poměrně značný přírůstek (průměrné meziroční tempo růstu činilo 109,3 %), od roku 1999 do roku 2004 se cenový nárůst výrazně zpomalil (průměrná roční dynamika růstu představovala 102,6 %). Z jednotlivých výdajových skupin (tab. 9 v příloze) se nejrychleji zvyšovaly ceny spojené s bydlením, jejichž úroveň stoupla v roce 2004 v porovnání s rokem 1995 o 153,8 %. Růst cen této skupiny byl především důsledkem podstatného navýšení cen nájemného, elektřiny a tepelné energie. Vzhledem k tomu, že skupina bydlení vykazuje nejvyšší váhu ve spotřebním koši (23,6 %), vzestup cen uvedené skupiny výraznou měrou přispěl k úhrnnému cenovému růstu. Vysoký přírůstek (v rozmezí 80 – 116 %) zaznamenaly rovněž ceny pošt a telekomunikací, ceny v oblasti zdraví a vzdělávání. Přibližně stejným tempem jako spotřebitelské ceny celkem se ve sledovaném období zvedaly ceny alkoholických nápojů a tabáku a ceny stravování a ubytování. Růst cen zbývajících hodnocených skupin se pohyboval pod hranicí inflace. Nejméně ze všech sledovaných skupin (o 9,6 %) se od roku

8

1995 zvýšila cenová úroveň odívání a obuvi. U této skupiny zaznamenáváme v posledních 5 letech, především vlivem markantních sezonních slev, trvalý pokles spotřebitelských cen. Vývoj spotřebitelských cen byl také významně ovlivněn (kromě již zmiňované položky bydlení) pohybem cen potravin a nealkoholických nápojů, neboť jmenovaná skupina zaujímá z hlediska podílu ve spotřebním koši druhou nejvýznamnější pozici (19,8 %). Na cenovou hladinu potravin působil mj. vývoj cen na světovém i domácím trhu surovin a výrobků, vývoj směnného kurzu a dovozních cen. Mezi další faktory patřily zejména úroveň cen zemědělských výrobců a ceny průmyslových výrobců potravin, cen nepotravinářského zboží a služeb, kupní síla obyvatelstva, vztah nabídky a poptávky a fiskální politika státu (výše DPH a spotřebních daní). V neposlední řadě byly ceny potravin ovlivněny obchodní politikou a ostrou konkurencí nadnárodních řetězců. Zejména tento faktor má v posledních letech čím dál větší vliv na vývoj cen potravinářských výrobků (lit. 1). V roce 2004 vzhledem k roku 1995 došlo k růstu cenové hladiny potravin a nealkoholických nápojů celkem o 16,9 %. Ceny samotných potravin se zvýšily o 19 %, zatímco úroveň cen nealkoholických nápojů se snížila (tab. 10 v příloze). Z výše uvedených údajů je zřejmé, že nárůst cen potravinářského zboží v hodnoceném období byl v porovnání s celkovým cenovým růstem pozvolnější (o 35 p. b.). Ceny potravin a nealkoholických nápojů byly nepochybně jedním z faktorů, který přispěl k útlumu inflace. Graf 1 - Změny spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů v roce 2004 vzhledem k roku 1995 (%) Changes in consumer prices of food and non-alcoholic beverages in 2004 to 1995 (%) Pekárenské výrobky, obiloviny and cereals BreadBread and cereals

43,0

Ostatní potravinářské zboží Ostatní Other products Other foodfood products

39,1

Mléko, mléčné výrobky, vejce Milk, milk products, eggs Milk, milk products, eggs

29,7

Ryby Rybyaarybí rybívýrobky výrobky Fish Fish and and ﬁsh fish products

29,1

Cukr Cukr aa výrobky výrobkyzzcukru cukru Sugar sweets Sugar andand sweets

28,5

Ovoce a ovocné výrobky Ovoce Fruitand andfruit fruitproducts products Fruit

18,9

Oleje Olejeaatuky tuky Oilsand andfats fats Oils

14,3

Maso Maso aa masné masné výrobky výrobky Meat Meat and and meat products

4,7

Minerální vody, ostatní nealko nápoje Minerální vody, ostatní nealko nápoje Mineral bevarages Mineralwaters, waters, other other non-alcoholic non-alcoholic beverages Káva, Káva,čaj, čaj,kakao kakao Coffee, tea, cocoa Zelenina a zeleninové výrobky Zelenina a zeleninové výrobky Vegetables Vegetables and and vegetable products

-20

3,6

-12,4

-13,6

-15

% -10

-5

0

5

10

15

20

25

Pramen: Výpočty VÚZE, Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, 1996 - 2005

9

30

35

40

45

50

Jak dokumentuje graf 1 a podrobněji i tab. 10 v příloze, z jednotlivých potravinových skupin vzrostly nejdynamičtěji spotřebitelské ceny pekárenských výrobků a obilovin. Vysoké cenové navýšení bylo způsobeno podstatným zvýšením cen (zhruba o 55 – 65 %) pečiva jemného, běžného a chleba. Vzhledem k tomu, že cena základní suroviny pro výrobu pekárenských výrobků, tj. obilovin, kolísá v průběhu let mj. v závislosti na úrovni sklizně, dochází také u spotřebitelských cen pekárenských výrobků k poměrně značným meziročním výkyvům. Výrazný vzestup cen zaznamenala rovněž skupina ostatní potravinářské zboží (tzn. např. dehydrované polévky a omáčky, sůl, pepř, kečup, hořčice, droždí), avšak při téměř zanedbatelném podílu (necelé 1 %) této položky ve spotřebním koši. Přibližně shodný přírůstek (kolem 29 %) vykazovaly v uplynulých 10 letech ceny 3 potravinových skupin: mléka a mléčných výrobků vč. vajec, ryb a rybích výrobků a skupiny cukr a výrobky z cukru. Ve skupině mléko a mléčné výrobky evidujeme razantní cenový růst (o více než 81 %), vůbec nejvyšší ze všech sledovaných podskupin, u mléka konzervovaného a sušeného. Prudký nárůst cen byl výsledkem každoročního zvyšování cenové hladiny této podskupiny. Rapidní - přibližně o 41 % - byl dále vzestup cenové úrovně sýrů (ať již v důsledku dovozu sýrů ve vyšších cenových relacích a vyšší kvalitě, či vlivem stále rostoucí poptávky) a vajec (o 47 %). Naopak poměrně nevýrazné zvýšení spotřebitelských cen (o necelých 11 %) konzumního mléka v uplynulém období (s oboustrannými cenovými pohyby v jednotlivých letech) celkový růst cen této skupiny přibrzdilo. U ceny cukru docházelo střídavě jak k meziročnímu snižování, tak i růstu (nejvyšší byl v roce 2004 v souvislosti s platností institucionální ceny cukru i na českém trhu). Za celé období se však cenová úroveň cukru zvedla pouze o 6,3 %. Naproti tomu hladina cen výrobků z cukru se od roku 1995 plynule zvyšovala; a to celkově o 25 % (čokoládové cukrovinky) až po 67 % (nečokoládové cukrovinky). Téměř stejná dynamika růstu jako u potravin celkem byla příznačná pro ceny ovoce a ovocných výrobků. Zatímco ceny ovoce mírného pásma v podstatě stagnovaly, ceny jižního ovoce stouply o více než 29 % (především v důsledku vysokých meziročních přírůstků v letech 1996 a 2001). Výrazné kolísání cen z roku na rok je typickým znakem pro tuto komoditu. O více než polovinu vzrostla cenová úroveň ovocných výrobků. Ceny ovocných výrobků se zřetelně zvyšovaly do roku 1998, poté je zřejmá tendence k poklesu či stagnaci. Ve skupině oleje a tuky došlo od roku 1995 do roku 2004 k navýšení cen tuků živočišných (máslo, sádlo) i rostlinných o 21 až 26 %, naopak ceny jedlých olejů klesly o více než 2 %. Cena másla rostla – s výjimkou let 1999 a 2000 - po celé hodnocené období, nejvýrazněji v roce 2004. U jedlých olejů, po vyšším růstu na počátku období, cena převážně klesala.

10

Nejmírnější pohyb cen směrem nahoru v průběhu předcházejících 10 let registrujeme u masa a masných výrobků. Ve vývoji spotřebitelských cen jednotlivých druhů masa jsou diference. Cena hovězího výsekového masa stoupla téměř o jednu čtvrtinu, cena vepřového výsekového masa setrvala prakticky na úrovni roku 1995 a cenová hladina drůbeže se zvýšila o více než 8 %. Dlouhodobý trend ve vývoji spotřebitelských cen se u vepřového masa a u drůbeže příliš nelišil, protože oba druhy masa jsou vzájemně snadno zastupitelné. Ceny ostatního masa (telecí, králičí) a vnitřností mírně poklesly. U masných výrobků nedošlo k významnějšímu cenovému posunu. Jedinou potravinovou skupinou, jejíž cenová úroveň se v dlouhodobém vývoji citelně snížila, je zelenina a zeleninové výrobky vč. brambor. Na celkovém poklesu cen této skupiny se podílela zejména redukce cen brambor zhruba o jednu čtvrtinu. Ceny čerstvé zeleniny i zeleninových výrobků zůstaly takřka stejné jako v roce 1995, ceny mražené zeleniny a bramborových výrobků klesly o necelých 15 %. Podobně jako u čerstvého ovoce se hladina cen zeleniny a brambor meziročně značně měnila především v souvislosti s objemem a kvalitou sklizně a úrovní dovozních cen v konkrétním roce. Cenová hladina nealkoholických nápojů na rozdíl od cen potravin v roce 2004 v porovnání s rokem 1995 klesla o 4 %. Zatímco ceny podskupiny káva, čaj, kakao poklesly, ceny minerálních vod, šťáv a ostatních nealkoholických nápojů v úhrnu mírně stouply.

3

Vliv spotřebitelských cen na spotřebu potravin v průměrné zpravodajské domácnost, resp. v domácnostech jednotlivých sociálních skupin Mezi faktory ovlivňující spotřebu potravin patří úroveň spotřebitelských cen

konkrétních potravin i potravin substitučních, cen ostatního zboží a služeb, dále úroveň příjmů, nabídka a dostupnost na trhu, reklama, zdravotní výchova a další. Vliv spotřebitelských cen na spotřebu (a vývoj tohoto vztahu) je velmi významný ukazatel nejen z hlediska prognózy spotřeby, ale i pro rozhodování o struktuře výroby a pro marketing výrobců potravin. Analyzovali jsme vztah vývoje cen a spotřeby na základě časových řad spotřeby a vydání domácností vykazovaných statistikou rodinných účtů pro průměrnou zpravodajskou domácnost a pro domácnosti jednotlivých sociálních skupin2. Tržní spotřeba vykazovaná ve statistice rodinných účtů se liší od celkové spotřeby obyvatelstva vykazované ČSÚ. Statistika rodinných účtů uvádí pouze přímou spotřebu potravin v domácnostech, nezahrnuje objem potravin spotřebovávaný v síti veřejného stravování a mimotržní spotřebu. Také průměrné

2

V základním zpravodajském souboru rodinných účtů je sledováno 1 750 domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných osob a 500 domácností důchodců. Domácnosti jsou vybírány záměrným kvótním výběrem.

11

ceny, za které domácnosti nakupují (vypočítané z vydání domácností za potravinové skupiny), se často liší od spotřebitelských cen zjišťovaných ČSÚ v síti vybraných prodejen. Údaje ze statistiky rodinných účtů jsme použili proto, že přesněji vypovídají jak o skutečné úrovni a struktuře spotřeby v domácnostech, tak i o cenách, za které domácnosti nákupy realizují. Kromě toho data z rodinných účtů zachycují jen tržní spotřebu, zatímco celková spotřeba obyvatelstva (ČSÚ) zahrnuje veškerou spotřebu (tržní, mimotržní, ve veřejném stravování i naturální). Při analýze údajů vztahujících se k celkové spotřebě a průměrným cenám sledovaným ČSÚ by mohlo docházet u některých potravin k chybným závěrům. Vliv cen na spotřebu těch potravin, pro které je charakteristická vysoká naturální spotřeba (tj. spotřebitel část potravin nekupuje na trhu, ale je jejich samozásobitelem), by mohl být do značné míry zkreslený. Abychom prokázali výše uvedené tvrzení o rozdílné úrovni cen zjišťovaných ČSÚ a cen, za které nakupuje potraviny a nápoje průměrná zpravodajská domácnost ČR, porovnali jsme u jednotlivých potravinových skupin či konkrétních potravin průměrnou úroveň „obou“ cen za období let 2001 – 2004. Delší časové období nebylo vzhledem k odlišné nomenklatuře i procentickému zastoupení potravin ve spotřebním koši reálné. Výsledky srovnání ukazují, že s výjimkou chleba a rýže dosahovaly spotřebitelské ceny ostatních potravin zjišťovaných ČSÚ v síti vybraných prodejen podstatně vyšší hodnoty než ceny, za něž realizovaly své nákupy domácnosti. Nejmarkantnější rozdíly vykazovaly ceny čokolády a čokoládových výrobků, uzenářského zboží, brambor, čerstvé zeleniny, lihovin a jedlých olejů; cenová úroveň těchto výrobků převyšovala ceny, za něž nakupují potraviny domácnosti, v rozmezí 38 – 42 %. Minimální odchylky (od 2 do 7 %) jsme naopak zaznamenali u cen sýrů, běžného pečiva a cukru. Jedním z možných vysvětlení těchto cenových diferencí je, že domácnosti se zaměřovaly buď na nákup potravin v době různých slevových akcí, které velké obchodní řetězce nabízejí v rámci svých marketingových aktivit, nebo na nákup levnějších druhů, tzn. zpravidla méně kvalitních potravin. Analýza vztahu ceny a spotřeby byla provedena na základě výpočtů meziročních přírůstků (případně poklesů) cen i spotřeby v letech 1995 až 2004 v průměrné zpravodajské domácnosti a v domácnostech všech sledovaných sociálních skupin. 3.1

Celkový vývoj spotřeby a cen Z analýzy časových řad spotřeby v průměrné zpravodajské domácnosti od roku 1995 do

roku 2004 vyplývá, že váha jednotlivých potravin ve spotřebním koši se změnila. Vývoj podílu vybraných potravin na jejich celkové spotřebě byl vypočten na základě jejich ocenění stálou cenou (z roku 1995). Nejvyšší snížení podílu spotřeby ve spotřebním koši (rozdíl podílu zastoupení jednotlivých potravin v roce 1995 a 2004) bylo zaznamenáno u jižního ovoce (o 1,8 p. b.), hovězího masa (o 1,4 p. b.) a chleba (o 1,3 p. b.). Naopak k nejvyššímu zvýšení podílu na spotřebě došlo u sýrů (o 1,6 p. b.), uzenin (o 1,2 p. b.), zeleniny (o 1,4 p. b.)

12

a ovoce mírného pásma (o 1,2 p. b.). V rámci spotřebního koše se rovněž zvýšil podíl vepřového masa, trvanlivého pečiva a drůbeže (o 0,7 až 1 p. b.). U ostatních sledovaných potravin došlo jen k velmi mírné změně podílu na celkové spotřebě nebo ke stagnaci. Na základě analýzy časových řad byl vypočten rovněž podíl spotřeby a cen v jednotlivých domácnostech ČR (členěných podle sociálních skupin na domácnosti zaměstnanců, samostatně činných, zemědělců a důchodců) který byl poměřován ve vztahu ke spotřebě a cenám potravin v průměrné zpravodajské domácnosti. Podíl spotřeby potravin v domácnostech jednotlivých sociálních skupin v relaci ke spotřebě v průměrné zpravodajské domácnosti je nejvyšší u domácností důchodců (vyšší o 36 %) a domácností zemědělců (vyšší o 12 %). Naopak nejnižší je podíl v domácnostech samostatně činných (o 12 % nižší) a zaměstnanců (nižší o 7,5 %). Přitom relace cen v jednotlivých domácnostech k ceně v průměrné zpravodajské domácnosti je opačná. Nejnižších cen ve vztahu k průměrné domácnosti dosahují domácnosti zemědělců (nižší o 9 %) a důchodců (nižší téměř o 4 %). Za nejvyšší ceny nakupují domácnosti samostatně činných (vyšší o 6 %) a zaměstnanců (téměř o 2 %). Rovněž jsme se podrobně zabývali vývojem spotřeby a cen u jednotlivých vybraných potravin na základě analýzy časové řady v domácnostech jednotlivých sociálních skupin. Vývoj spotřeby a cen u jednotlivých skupin domácností jsme porovnali s vývojem v průměrné zpravodajské domácnosti. Výsledky této analýzy jsou následující: •

V domácnostech důchodců (proti průměrné domácnosti) je podle očekávání nejvyšší spotřeba všech sledovaných skupin výrobků s výjimkou běžného pečiva (u běžného pečiva vykazují nejvyšší spotřebu domácnosti zemědělců). Nejvyšší rozdíl směrem nahoru mezi průměrnou domácností a domácností důchodců lze konstatovat u vajec (o 92 %), mouky (o 73 %), brambor (o 61 %), cukru (o 58 %) a hovězího masa (o 58 %). Naopak nejméně převyšuje spotřeba důchodců spotřebu v průměrné zpravodajské domácnosti u sýrů (o 7 %) a těstovin (o 13 %). Nejvyšší cena za jednotlivé potraviny byla v domácnostech důchodců vykázána u chleba (o 5 %), dále vepřového masa (o 3 %) a cukru (o 1 %). Naopak za nejnižší cenu nakupují důchodci rýži (o 5 %) a zeleninu (o 8 %). Je evidentní, že v domácnostech důchodců přetrvávají tradiční stravovací zvyklosti. Podstatně více se nakupují základní potraviny pro další přípravu pokrmů. Cena, za kterou jsou potraviny nakupovány, se nejčastěji pohybuje v rozmezí ± 3 % proti ceně v průměrné zpravodajské domácnosti.

•

V zemědělských domácnostech (proti průměrné domácnosti) je nejvyšší spotřeba u mouky (o 33%), cukru (o 23 %), chleba (o 21 %), běžného pečiva (o 12 %) a másla (o 8 %). Naopak nejnižší je tržní spotřeba u uzenin (o 80 %), vajec (o 59 %), brambor (o 36 %), vepřového masa (o 32 %) a drůbeže (o 29 %). Za vyšší cenu (vždy proti průměrné domácnosti) nakupují domácnosti zemědělců mléko (o 5 %), jižní ovoce (o 3 %) a máslo (o 2 %). Naopak nižší cenu než průměrná domácnost vykazují zejména u uzenin (o 38 %),

13

brambor (o 27 %), vepřového masa (o 16 %), drůbeže (o 9 %) a ovoce mírného pásma (o 8 %). V těchto domácnostech se do objemu tržní spotřeby promítá vysoká naturální spotřeba. Proto je tržní spotřeba výrazně nižší právě u potravin, pro které je charakteristická vysoká úroveň samozásobení (vejce, vepřové maso, drůbež, brambory apod.). Obecně je u většiny sledovaných potravin nižší spotřeba i ceny než v průměrné zpravodajské domácnosti. Také v těchto domácnostech přetrvávají tradiční stravovací zvyklosti, především se zpracovávají domácí suroviny (cukr na zavařování ovoce), více se peče (poměrně vysoká spotřeba mouky, ale relativně nízká spotřeba jemného a trvanlivého pečiva). O stravovacích zvyklostech a životním stylu také vypovídá velmi nízká spotřeba uzenin (souvislost s domácími porážkami) v nejnižších cenových relacích. •

V domácnostech samostatně činných (proti průměrné domácnosti) je obecně nejnižší spotřeba potravin s výjimkou sýrů (přibližně o 1 % vyšší). Nízká je především spotřeba cukru (o 27 %) a mouky (o 26 %), zatímco spotřeba ovoce a zeleniny je přibližně na úrovni spotřeby průměrné zpravodajské domácnosti. V domácnostech samostatně činných je cena všech sledovaných potravin vyšší než v průměrné zpravodajské domácnosti s výjimkou chleba, kde je zhruba stejná. Za nejvyšší cenu nakupují tyto domácnosti zeleninu (o 8 %), ovoce mírného pásma (o 7 %), uzeniny (o 6 %), ryby (o 4 %), těstoviny (o 5 %) a hovězí maso (o 3 %). Můžeme konstatovat, že z hlediska uplatňování zásad správné výživy jsou tyto domácnosti nejprogresivnější a právě u nich došlo k výrazné změně stravovacích zvyklostí. Mají poměrně vysokou spotřebu ovoce a zeleniny, ale relativně nízkou spotřebu základních potravin. Vzhledem k výrazně vyšší ceně se dá předpokládat, že preferují výrobky s vyšší kvalitou. Přesto, že nemusí vždy platit, že vyšší cena znamená také vyšší kvalitu, obecně je toto konstatování ve většině případů reálné.

•

V domácnostech zaměstnanců (proti průměrné domácnosti) se ukazuje výrazně nižší spotřeba mouky (o 17 %), hovězího masa (o 13 %), cukru (o 13 %), másla (o 11 %) a brambor (o 11 %). Vyšší spotřeba je jen u vajec a sýrů. Cena, za kterou tyto domácnosti nakupují, se většinou pohybuje na úrovni, za které nakupuje průměrná zpravodajská domácnost. Rovněž u domácností zaměstnanců se změnily stravovací zvyklosti, i když ne tak výrazně jako u domácností samostatně činných. Ke snížení spotřeby došlo zejména u základních potravin (pro další přípravu pokrmů v domácnostech), přičemž ceny se pohybují na úrovni průměrné zpravodajské domácnosti. Z další analýzy vyplývá, že stravovací zvyklosti (konkrétně vývoj spotřeby a cen) se

v průběhu času mění u všech skupin domácností, což je obsahem následující subkapitoly. 3.2

Vliv změny spotřebitelských cen na spotřebu u konkrétních potravin Základní hypotézou při zkoumání vlivu změn cen na spotřebu bylo tvrzení, že zvýšení

ceny konkrétní potraviny se projeví snížením její spotřeby. Analyzovali jsme změny spotřeby a ceny za období 1995 až 2004 a z těchto údajů jsme vypočetli průměrnou změnu

14

u jednotlivých zkoumaných potravin. Tento výpočet jsme provedli jak pro průměrnou domácnost, tak i pro domácnosti jednotlivých sociálních skupin. Tak dostaneme představu o vývoji cen a spotřeby za poměrně dlouhé období i o rozdílech mezi vývojem v jednotlivých typech domácností. Obecně můžeme konstatovat, že průměrné procentické zvýšení nebo snížení ceny konkrétní potraviny nepotvrdilo ve většině případů výše uvedené souvislosti, tedy snížení spotřeby při zvýšení cen a naopak. Jak již bylo konstatováno, na vývoj spotřeby působí kromě ceny konkrétního výrobku také vývoj cen výrobků substitučních, cen ostatního zboží a služeb a vývoj příjmů. Ve sledovaném období se zvýšily ceny úhrnem o 52,2 %, z toho za potraviny a nealkoholické nápoje jen o 16,9 %, ale ceny za bydlení vzrostly o 153,8 %. Rovněž čisté peněžní příjmy rostly každoročně, celkově se za sledované období zvýšily o 86 %. K nejvyššímu nárůstu příjmů došlo na počátku sledovaného období (mezi roky 1996/95 byl růst příjmů nejvyšší). Naopak k nejnižšímu přírůstku příjmů došlo meziročně v období 2000/99 a 2002/01. Vývoj výše naznačených faktorů má na spotřebu potravin nepochybně výrazný vliv a do určité míry oslabuje vliv vývoje ceny konkrétní potraviny na její spotřebu. V letech nejvyššího zvýšení příjmů se u většiny sledovaných potravinových skupin zvyšovala cena, naopak při nejnižší dynamice zvyšování příjmů spotřeba velmi citlivě reagovala na změnu cen. Ve většině případů se za této situace při snížení ceny spotřeba zvyšovala a naopak. Zejména u základních potravin znamenalo zvýšení cen obvykle snížení spotřeby (mléko, vejce, máslo, sádlo, ale i ovoce mírného pásma a jižní ovoce). V následující části uvádíme potraviny, u nichž za celé analyzované období (průměrná hodnota zvýšení či snížení cen a spotřeby jednotlivých sledovaných potravin) došlo v průměrné zpravodajské domácnosti ke zvýšení ceny a snížení spotřeby, či ke snížení ceny a zvýšení spotřeby. Spotřeba, v souladu s teorií, nejvíce reagovala na zvýšení ceny snížením spotřeby u jižního ovoce (průměrné zvýšení ceny o 1,0 % vedlo ke snížení spotřeby o 3,3 %) a hovězího masa (zvýšení ceny o 2,0 % vedlo ke snížení spotřeby o 3,8 %). K nejvyššímu zvýšení ceny však došlo u chleba (o 6,9 %) a běžného pečiva (o 6,4 %), přičemž se ale spotřeba chleba snížila jen o 2,4 % a spotřeba běžného pečiva dokonce jen o 1,1 %. Mezi potraviny, kde se cena zvýšila a spotřeba klesla, patří také mouka (cena stoupla o 0,7 % a spotřeba klesla o 1,2 %). U dalších potravin, tj. vajec, sádla, cukru a brambor, mělo zvýšení ceny jen malou odezvu ve snížení spotřeby (do necelého 1 % nebo došlo ke stagnaci spotřeby). U konzumního mléka při zvýšení ceny spotřeba nepatrně stoupla, v podstatě stagnovala. Pouze u olejů došlo ke snížení ceny o 1,5 % a zvýšení spotřeby o 2,5 %. Z analýzy časových řad vývoje spotřeby a ceny v letech 1995 – 2004 u domácností jednotlivých sociálních skupin vyplývají pro jednotlivé potraviny následující závěry:

15

Hovězí maso: Během analyzovaného období se cena zvýšila ve všech sociálních skupinách, nejvíce u zemědělců. Rovněž ve všech typech domácností členěných podle sociálních skupin se spotřeba snížila; reakce spotřeby na cenu byla nejsilnější právě v domácnostech zemědělců. Vejce: Ke zvýšení ceny došlo u důchodců a zaměstnanců, přičemž podstatně silnější reakce (tedy snížení spotřeby) byly zaznamenány v domácnostech důchodců. Mléko: Cena se zvýšila v domácnostech důchodců a zemědělců, k silnější reakci spotřeby na cenu došlo v domácnostech důchodců. Chléb: U všech typů domácností došlo ke zvýšení ceny, na vývoj cen nejvíce reagovaly snížením spotřeby rodiny důchodců a zaměstnanců. Běžné pečivo: Cena se zvýšila ve všech domácnostech, nejvyšší reakce spotřeby se projevila u důchodců. Mouka: Ke zvýšení ceny došlo u všech domácností s výjimkou domácností samostatně činných, nejsilnější reakce spotřeby se opět prokázala u důchodců. Jižní ovoce: Také v tomto případě se cena zvýšila u všech domácností, snížení spotřeby bylo nejvyšší v domácnostech zaměstnanců, naopak nejnižší u důchodců. Cukr: Cena se během sledovaného období zvýšila jen v domácnostech zemědělců při nevýrazné reakci spotřeby (snížení). Brambory: Cena se velmi mírně snížila u samostatně činných a zemědělců, oba typy domácností na změnu ceny reagovaly stejným zvýšením spotřeby. Oleje: Cena se snížila u všech typů domácností, k nejvyššímu zvýšení spotřeby došlo v domácnostech zemědělců a samostatně činných. Na zvýšení ceny nejcitlivěji reagovaly snížením spotřeby domácnosti důchodců. Výjimkou byla nevýrazná reakce spotřeby jižního ovoce na růst ceny, kde se naopak spotřeba snížila relativně nejméně. K největšímu snížení spotřeby došlo v domácnostech důchodců u potravin základního charakteru (vejce, mléko, chléb, pečivo a mouka). Je však třeba doplnit, že domácnosti důchodců vykazují nejvyšší spotřebu téměř všech potravinových skupin; snížení spotřeby tedy ještě neznamená, že se spotřeba dostala na úroveň průměrné domácnosti.

Kromě

toho

mají

důchodci

(spolu

se

zemědělci)

nejnižší

příjmy.

V domácnostech zemědělců se při zvýšení ceny nejvíce snížila spotřeba hovězího masa (zřejmě se jednalo o substituci jinými druhy, zejména drůbeží) a naopak při snížení ceny se výrazně zvýšila spotřeba olejů (podobně jako v domácnostech samostatně činných). Domácnosti zaměstnanců se nejvíce přibližují reakcí změny spotřeby na změnu ceny situaci v průměrné zpravodajské domácnosti. Lze konstatovat, že u většiny potravin či potravinových skupin se za analyzované období zvýšila jak cena, tak i spotřeba.

16

K nejvyššímu zvýšení ceny i spotřeby v průměrné zpravodajské domácnosti došlo u ovoce mírného pásma, zeleniny, trvanlivého pečiva a sýrů. Z těchto potravin se nejvíce zvýšila cena sýrů. K dalším potravinám, u kterých došlo k poměrně značnému zvýšení ceny, ale i spotřeby, patří drůbež, jemné pečivo a čokoláda. Rozdíly v reakci u jednotlivých sociálních skupin na zvýšení ceny růstem spotřeby jsou následující: Drůbež: Cena se zvýšila u všech typů domácností, nejvíce v domácnostech zemědělců. Přestože i spotřeba rostla v domácnostech všech sociálních skupin, nejvíce se zvýšila v domácnostech zemědělců. Sýry: Také cena i spotřeba sýrů se zvýšila ve všech domácnostech. Zatímco cena se zvýšila přibližně stejně ve všech typech domácností, spotřeba rostla nejvíce v domácnostech zemědělců a zaměstnanců. U všech typů domácností však vzrostla více spotřeba než cena. Jemné pečivo: Cena i spotřeba stoupla ve všech typech domácností, spotřeba se nejvíce zvýšila u zemědělců. Trvanlivé pečivo: Cena i spotřeba se zvýšila v domácnostech všech sociálních skupin, spotřeba rostla nejvíce v domácnostech důchodců a zaměstnanců. Zelenina: Také u této potravinové skupiny se cena zvýšila ve všech typech domácností, spotřebu nejvíce zvýšily domácnosti zemědělců. Ovoce mírného pásma: Cena se zvýšila ve všech domácnostech, k nejvyššímu zvýšení cen došlo u zaměstnanců. Rovněž spotřeba stoupla ve všech rodinách, nejvíce u důchodců. Čokoláda a čokoládové cukrovinky: Zvýšení cen i spotřeby nastalo u všech typů domácností, spotřeba nejvíce rostla v domácnostech důchodců. K růstu spotřeby i přes zvýšení ceny docházelo nejčastěji v domácnostech zemědělců. K nejvyššímu růstu spotřeby došlo u drůbeže, sýrů (spolu s domácnostmi zaměstnanců), jemného pečiva a zeleniny. V domácnostech důchodců došlo k nejvyššímu zvýšení spotřeby při růstu cen u trvanlivého pečiva (spolu s domácnostmi zaměstnanců), ovoce mírného pásma a čokolády. Z provedené analýzy je zřejmé, že k nejvýraznějším změnám ve sledovaném období došlo ve spotřebě v domácnostech důchodců a zemědělců. Přesto, že se stravovací zvyklosti mění jen velmi pomalu, je evidentní, že i v těchto domácnostech postupně dochází ke změnám. Zvyšuje se spotřeba potravin s vyšší přidanou hodnotou (např. jemné a trvanlivé pečivo, sýry, čokoláda), ale také potravin doporučovaných zdravotní výchovou, tj. ovoce, zeleniny, drůbeže. Je zřejmé, že zásady správné výživy a pokračující zdravotní výchova se postupně prosazují i v těchto typech poměrně konzervativních domácností.

17

3.3

Meziroční vývoj spotřebitelských cen a spotřeby u konkrétních potravin

Rostlinné výrobky Chléb Ceny chleba v průměrné zpravodajské domácnosti stoupají po celé sledované období, zatímco spotřeba dlouhodobě klesá. Celkově se snížila spotřeba o téměř 20 % při růstu ceny o téměř 80 %. Jedná se o základní potravinu, kde jsou spotřebitelé na cenu citliví a v případě zvýšení ceny sníží spotřebu. Přesto je snížení spotřeby výrazně nižší než zvýšení ceny a kromě toho je výrazná substituce mezi spotřebou chleba a běžného pečiva. Výjimku ve vztahu „zvýšení ceny - snížení spotřeby“ tvořily jen domácnosti samostatně činných a zaměstnanců, kde se mezi roky 2000/99 snížila cena i spotřeba a v období 2004/03 se v rodinách samostatně činných zvýšila cena i spotřeba. Velmi výrazně na změnu ceny reagují snížením spotřeby domácnosti důchodců a zemědělců. Graf 2 - Vývoj spotřeby a cen chleba (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Bread consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -2,53

2004

8,81 -2,74

2003

3,35 -1,10

2002

0,96 -1,88

2001

7,30 -0,53 -0,76

2000 -5,22

1999

-1,14 -3,05

1998

4,76 -3,71

1997

17,39 -0,77

1996

21,44 -10

-5

0

5

10

15

20

25

%

cena (price)

spotřeba (consumption)

Pramen: Výpočty VÚZE, Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 1996 - 2005

Běžné pečivo Spotřeba běžného pečiva se za sledované období snížila o více než 10 % při zvýšení ceny o více než 70 %. V průměrné zpravodajské domácnosti i v domácnostech jednotlivých sociálních skupin spotřeba běžného pečiva klesá, ale mírněji než u chleba. V období 1997/96 (s výjimkou domácností důchodců a samostatně činných) a 2001/00 se spotřeba dokonce zvýšila, přestože cena stoupla. V těchto letech došlo k dynamičtějšímu zvýšení cen u chleba

18

než u pečiva. Dochází zde zřejmě k substituci, přičemž spotřebitelé změnou spotřeby chleba více reagují na cenové změny. Graf 3 - Vývoj spotřeby a cen běžného pečiva (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Wheat-flour bakery products consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -1,73

2004

16,55 -3,25

2003

3,86 -1,19

2002

0,88 1,58

2001

4,28 3,82

2000

-3,03 -7,80

1999

-0,21 -6,31

1998

5,90 -0,46

1997

12,17 5,11

1996

16,89 -10

-5

0

5 % cena (price)

10

15

20



Jemné pečivo Spotřeba se zvýšila o více než 22 % při růstu cen o více než 80 %. Cena jemného pečiva každoročně rostla jak v průměrné zpravodajské domácnosti, tak i ve všech domácnostech členěných podle sociálních skupin. Spotřeba na zvýšení cen v prvním sledovaném roce (1996), kdy došlo k nejvyššímu přírůstku příjmů, reagovala růstem ve všech domácnostech. V dalším období se spotřeba ve všech typech domácností snížila (s výjimkou růstu spotřeby u domácností zemědělců a zaměstnanců v období 1998/97). Od roku 1998 do roku 2000 spotřeba stoupala ve všech domácnostech i přes růst cen, ale od roku 2001 spotřeba klesá (výjimkou jsou domácnosti důchodců a zemědělců). Celkově však došlo ke zvýšení spotřeby jemného pečiva. Zvyšování spotřeby při růstu cen u těchto výrobků je zřejmě důsledkem bohatší sortimentní nabídky i postupné změny v preferencích mezi domácím pečivem a nákupem hotových výrobků (platí zejména v domácnostech zemědělců a důchodců).

19

Graf 4 - Vývoj spotřeby a cen jemného pečiva (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Soft pastries consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 8,57

2004

-1,03 2,89

2003

-2,81 3,59

2002

-1,78 6,10

2001

0,40 2,93

2000

6,77 6,08

1999

18,55 8,29

1998

1,01 13,10

1997

-3,42 11,25

1996

4,34 -5

0

5

%

10


15

20

cena (price)


Trvanlivé pečivo Cena i spotřeba trvanlivého pečiva se v průměrné zpravodajské domácnosti zvyšovala s výjimkou posledních sledovaných let. Celkově se za analyzované období zvýšila spotřeba o 45 % při zvýšení ceny o téměř 29 %. Zejména v domácnostech samostatně činných (s výjimkou 1998/97) a zaměstnanců (s výjimkou 2002/01 a 2003/02) každoročně docházelo k růstu spotřeby při zvyšování ceny. V rodinách důchodců došlo ve sledovaném období k nejvyššímu celkovému zvýšení spotřeby, i přes růst cen (cena v těchto rodinách klesla jen v letech 1998 a 2002). Zvýšení spotřeby je ovlivňováno obdobnými faktory jako u spotřeby jemného pečiva.

20

Graf 5 - Vývoj spotřeby a cen trvanlivého pečiva (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Biscuits and crisp bakery products consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 0,33

2004

5,77 -0,62

2003

1,63 1,16

2002

-0,49 2,98

2001

6,01 0,70

2000

10,23 2,86

1999

1,34 4,56

1998

0,77 5,55

1997

5,08 8,03 8,13

1996 -2

0

2

4

%


6

8

10

12

cena (price)


Mouka Spotřeba mouky trvale klesá, celkově se od roku 1995 do roku 2004 snížila o více než 10 % při vcelku nevýrazném růstu spotřebitelských cen jen o 3 %, ale velkých meziročních výkyvech. Jednotlivé typy domácností reagovaly na vývoj cen změnou spotřeby různě. Nejčastěji se spotřeba snižovala v domácnostech důchodců bez ohledu na to, zda došlo ke zvýšení nebo snížení ceny, naopak k velmi mírnému meziročnímu pohybu spotřeby docházelo v domácnostech zaměstnanců. Je zřejmé, že cena nemá na spotřebu mouky výrazný vliv. Snížení spotřeby mouky je dáno zejména snižováním pečení v domácnostech, což souvisí se zvyšováním spotřeby výrobků finalizovaných, s vyšší přidanou hodnotou, zejména pak spotřeby jemného a trvanlivého pečiva, i průmyslově připravených směsí na pečení.

21

Graf 6 - Vývoj spotřeby a cen mouky (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Wheat flour consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 5,29

2004

1,70 0,88

2003

-3,43 -1,06 -0,64

2002

14,38

2001

-1,75 -7,50

2000

-2,98 -12,75

1999

-2,12 -9,33

1998

0,73 4,94

1997

-3,42 11,67

1996

1,17 -15

-10

-5

0

%


5

10

15

20

cena (price)


Těstoviny Spotřeba těstovin se ve sledovaném období velmi výrazně zvýšila (téměř o 73 %) při mírném nárůstu ceny (o 3 %). Vliv ceny na spotřebu je u této potravinové skupiny poměrně značný (zejména po roce 1997), je druhý nejsilnější (po chlebu) ze všech sledovaných výrobků. U domácností zaměstnanců, samostatně činných a důchodců se v letech 2001 a 2002 zvyšovala spotřeba i cena. Nejcitlivěji na změnu ceny reaguje spotřeba v domácnostech zemědělců. Ke zvýšení spotřeby přispěla i změna stravovacích zvyklostí a bohatší sortimentní nabídka těstovin (včetně výrobků z dovozu).

22

Graf 7 - Vývoj spotřeby a cen těstovin (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Pasta consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 1,32 0,46

2004 -2,42

2003

4,35 3,02

2002

0,73 3,16

2001

7,03 -6,03

2000

17,43 -8,06

1999

5,14 -0,44

1998

7,61 5,27

1997

7,84 8,29

1996

6,77 -10

-5

0

5 %


10

15

20

cena (price)


Rostlinné jedlé oleje Spotřeba rostlinných jedlých olejů v hodnoceném období výrazně stoupla (přibližně o 25 %) při poklesu ceny o více než 12 %. K nejvyššímu nárůstu spotřeby došlo mezi roky 1996/95 u všech sociálních skupin. Vysoký růst spotřeby byl zaznamenán zejména v domácnostech samostatně činných a zemědělců. Přitom v tomto období se cena velmi mírně zvýšila (nejméně v domácnostech zemědělců, nejvíce v rodinách důchodců). V tomto období spotřebu především ovlivňovala doznívající nabídka zcela nových výrobků, často zahraniční provenience, i intenzivní reklama a zdravotní osvěta (oleje, zejména olivový olej, obsahují zdravotníky velmi doporučované nenasycené mastné kyseliny). V letech 2002/01 a 2003/02 spotřeba v průměrné domácnosti stagnovala, nebo velmi mírně klesala i při snižování spotřebitelské ceny. To platí také pro vývoj spotřeby v domácnostech zaměstnanců a důchodců, zatímco v domácnostech zemědělců spotřeba roste. Mezi roky 2004/03 se zvýšila spotřeba při snížení ceny ve všech domácnostech. Stávající trend ve vývoji spotřeby olejů je z hlediska zdravotních doporučení velmi pozitivní.

23

Graf 8 - Vývoj spotřeby a cen olejů (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Oils consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100)

2,97

2004

-0,76 -0,87 -0,22

2003

0,17

2002

-0,71 0,00

2001

-2,11 2,13

2000

-7,91 -0,35

1999

-2,53 6,79

1998

3,05 1,53

1997

-3,05 10,36

1996

1,15 -10

-5

0

%

cena (price)

5

10

15



Ovoce mírného pásma Tržní spotřeba ovoce mírného pásma ve sledovaném období výrazně stoupla (o 60 %) při poměrně značném růstu cen (téměř o 18 %), takže se prakticky neprokazuje očekávaná přímá souvislost mezi vývojem spotřeby a cen. V některých letech klesla cena i spotřeba (např. v období 1997/96 u důchodců a v roce 2002/01 u zemědělců), zatímco v jiných letech ceny i spotřeba rostly (v letech 1996/95 a 2001/00 ve všech typech domácností). V posledním období 2004/03 se spotřeba snížila (zejména v domácnostech samostatně činných) při růstu cen (nejvyšší v domácnostech zemědělců). Úroveň tržní spotřeby významně souvisí s úrodou, přičemž objem tržní spotřeby bezprostředně ovlivňuje úroveň naturální spotřeby (samozásobení). Nejde jen o podíl samozásobení na celkové spotřebě, ale o další důležitou okolnost, že v úrodných letech bývá také nižší cena na trhu.

24

Graf 9 - Vývoj spotřeby a cen ovoce mírného pásma (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Fruits of temperate zone consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 11,30

2004

-3,41 8,27

2003

-0,15 7,82

2002

-7,05 6,56

2001

16,66 -10,59

2000

2,34 20,19

1999

-3,26 9,63

1998

-3,74 -10,81

1997

2,38 10,67

1996

15,62 -15

-10

-5

0

5 %

cena (price)

10

15

20

25



Ovoce jižní Spotřeba jižního ovoce na začátku 90. let velmi rychle rostla, ale od roku 1995 se snižuje (snížení téměř o 27 % při růstu cen o více než 7 %). Spotřeba na vývoj cen poměrně výrazně reaguje, protože s výjimkou roku 1998, kdy klesla cena i spotřeba (v domácnostech samostatně činných i v roce 1999), při růstu cen obvykle klesá spotřeba a naopak spotřeba roste při poklesu cen. Po roce 1996 došlo k velkému rozšíření obchodních řetězců na našem trhu a jak vyplynulo z výzkumu trhu, spotřebitelé nebyli spokojeni s úrovní nabídky jižního ovoce v prodejnách hyper a supermarketů. Souvislost mezi vývojem cen a spotřeby ovoce mírného pásma a jižního ovoce (substituční efekt) nebyla prokázána.

25

Graf 10 - Vývoj spotřeby a cen jižního ovoce (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Subtropical and tropical fruits consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -0,39

2004

-4,52 7,54

2003

-4,24 -1,13

2002

0,00 -11,03

2001

6,37 -7,37

2000

3,74 1,90

1999

-7,60 -9,92

1998

-2,43 -2,85

1997

3,28 -6,05

1996

14,48 -15

-10

-5

0

%

cena (price)

5

10

15

20



Zelenina Celkově se tržní spotřeba zeleniny v analyzovaném období poměrně výrazně zvýšila (o více než 48 % při zvýšení ceny téměř o 15 %). Vliv spotřebitelské ceny na spotřebu není výrazný; jen v posledních letech se potvrzuje obecný závěr, že s poklesem ceny stoupá spotřeba jak v průměrné zpravodajské domácnosti, tak v domácnostech všech sociálních skupin. V letech 1996 a 2001 se zvýšila cena (nejvíce v domácnostech zaměstnanců) i spotřeba (nejvýrazněji v domácnostech zemědělců). U vlivu cen na spotřebu u zeleniny platí totéž jako u ovoce mírného pásma - na tržní spotřebu značně působí naturální spotřeba v domácnostech. Vzájemnou souvislost vývoje cen a spotřeby mezi zeleninou a ovocem mírného pásma se nepodařilo prokázat.

26

Graf 11 - Vývoj spotřeby a cen zeleniny (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Vegetables consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 8,73

2004

-7,16 5,77

2003

-2,84 2,95

2002

-1,37 12,91

2001

11,61 -3,31

2000

-0,10 6,80

1999

-4,75 -2,54

1998

2,25 2,42

1997

11,33 7,59

1996

6,65 -10

-5

0

%

cena (price)

5

10

15



Brambory Tržní spotřeba brambor se ve sledovaném období prakticky nezměnila (pokles o 1 % při snížení cen o 15 %). Také na spotřebu brambor nemá vývoj cen příliš velký vliv. V letech 1998, 2002 a 2003 rostla cena i spotřeba v průměrné zpravodajské domácnosti i v domácnostech jednotlivých sociálních skupin (s výjimkou domácností samostatně činných v roce 2003). Také u této komodity je pravděpodobný vliv naturální spotřeby. Kromě toho je také vliv ceny u brambor mírnější vzhledem k jejich relativně nízké ceně proti ostatním potravinám, případně rozšířené poptávce po výrobcích z brambor.

27

Graf 12 - Vývoj spotřeby a cen brambor (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Potatoes consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -3,14

2004

-7,17 1,48

2003

9,60 4,21

2002

7,50 -2,26

2001

1,76 1,34

2000

12,13 -4,21

1999

-12,41 2,75

1998

18,14 -4,29

1997

-8,73 3,31

1996

-28,39 -40

-30

-20

-10

%

cena (price)

0

10

20

30



Cukr Celkově se spotřeba cukru ve vykazovaném období snížila (téměř o 4 % při růstu cen o 4 %). Při růstu cen klesá spotřeba a naopak při snížení ceny se spotřeba zvyšuje (kromě let 1997/96 ve všech typech domácností a 2003/02 s výjimkou domácností důchodců a samostatně činných). Mezi roky 2004/03 se zvýšila cena i spotřeba v průměrné zpravodajské domácnosti i ve všech typech domácností jednotlivých sociálních skupin (nejvýraznější zvýšení cen v domácnostech zemědělců, nejvyšší zvýšení spotřeby u zaměstnanců). V roce 2004 šlo evidentně o předzásobení cukrem ve všech domácnostech ovlivněné obavou ze značného nárůstu spotřebitelských cen po vstupu ČR do EU.

28

Graf 13 - Vývoj spotřeby a cen cukru (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Sugar consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 9,16

2004

20,41 -1,58

2003

-13,17 4,01

2002

-6,73 -3,00

2001

5,81 -4,95

2000

10,06 3,03

1999

5,77 -1,28

1998

12,55 -11,15

1997

-23,26 3,29

1996

0,23 -30

-25

-20

-15

-10

-5

cena (price)

%

0

5

10

15

20

25



Čokoláda a čokoládové výrobky Spotřeba čokolády a čokoládových výrobků se za hodnocené období zvýšila (téměř o 19 % při růstu cen téměř o 17 %). V prvních letech se spotřeba zvyšovala ve všech typech domácností (zejména v rodinách důchodů) přesto, že ceny rostly (k nejvyššímu zvýšení došlo v domácnostech zemědělců a důchodců). Na počátku analyzovaného období došlo ke značnému rozšíření nabídky, včetně výrobků z dovozu, které spotřebitel vnímal jako kvalitnější, chutnější. Jen v roce 2000 se snížila cena a klesla spotřeba ve všech typech domácností (nejvýrazněji se spotřeba snížila v rodinách zaměstnanců, cena v domácnostech samostatně činných) a v roce 2001 naopak stoupla cena i spotřeba v průměrné zpravodajské domácnosti i v domácnostech jednotlivých sociálních skupin (s výjimkou domácností zemědělců). Je zřejmé, že poptávka je již plně uspokojena, spotřebitelé si na nový sortiment zvykli a spotřebu podstatně více ovlivňuje vývoj cen.

29

Graf 14 - Vývoj spotřeby a cen čokolády a čokoládových cukrovinek (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Chocolate and chocolate products consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 3,79

2004

0,69 5,18

2003

-2,20 4,58

2002

-0,65 3,00

2001

2,24 -6,43

2000

-0,35 -3,86

1999

3,32 1,57

1998

2,59 2,00

1997

4,36 8,70

1996

5,93 -8

-6

-4

-2

0

%

cena (price)

2

4

6

8

10



Živočišné výrobky Vepřové maso Spotřeba vepřového masa se v letech 1995 až 2004 zvýšila (o 24 % při minimálním růstu

spotřebitelských

cen

o zhruba

1 %).

V průměrné

zpravodajské

domácnosti

i v domácnostech členěných podle sociálních skupin se v roce 1996 zvýšila jak cena, tak i spotřeba (k nejvyššímu zvýšení ceny došlo v domácnostech zemědělců, k nárůstu spotřeby u důchodců), a naopak v roce 1999 se snížila cena i spotřeba v průměrné zpravodajské domácnosti a v domácnostech zaměstnanců. V ostatních letech sledovaného období se při snížení ceny zvyšovala spotřeba a naopak.

30

Graf 15 - Vývoj spotřeby a cen vepřového masa (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Pork consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -1,68

2004

3,16 6,18

2003

-7,90 5,52

2002

-11,62 1,23

2001

12,90 -8,78

2000

11,90 -5,41

1999

-6,85 18,54

1998

-6,21 -1,47

1997

1,87 10,32

1996

7,38 -15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

%

cena (price)



Hovězí maso Spotřeba hovězího masa se za sledované období snížila (o 33 % při zvýšení ceny o 19 %). S výjimkou roku 1997, kdy se zvýšila spotřeba i cena v průměrné zpravodajské domácnosti i v domácnostech členěných podle sociálních skupin (kromě domácností samostatně činných), a roku 1999, kdy došlo ke snížení ceny i spotřeby (s výjimkou domácností zemědělců), se při zvyšování cen snižovala spotřeba a naopak. Výrazný pokles spotřeby nastal v roce 2001 (zejména v domácnostech důchodců), kdy byli spotřebitelé ovlivněni pochybnostmi o zdravotní nezávadnosti hovězího masa (BSE). Ukazuje se, že tento faktor postupně ztrácel na aktuálnosti, protože od roku 2001 do roku 2003 se spotřeba hovězího masa opět zvýšila.

31

Graf 16 - Vývoj spotřeby a cen hovězího masa (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Beef consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -1,91

2004

4,47 3,15

2003

-4,40 13,90

2002

0,39 -24,41

2001

0,92 -14,74

2000

3,46 -4,95

1999

-2,15 -7,61

1998

5,10 4,51

1997

2,64 -2,08

1996

7,72 -30

-25

-20

-15

-10

-5 %

cena (price)

0

5

10

15

20



Uzeniny Celkově se spotřeba uzenin zvýšila (o více než 21 % při zvýšení ceny o necelá 4 %). Vývoj spotřeby i cen charakterizovaly značné meziročními výkyvy. V prvních sledovaných letech se zvyšovala cena i spotřeba u všech sociálních skupin (pravděpodobně se jedná o reakci spotřebitelů na rozšíření sortimentu), nejvíce rostla cena i spotřeba v domácnostech zemědělců. V dalších letech se ukázala zřejmá úzká souvislost mezi spotřebou a změnou cen. Při snížení cen se spotřeba snižovala a naopak. Značný vliv změny ceny na změnu spotřeby lze vysledovat zejména v domácnostech zemědělců.

32

Graf 17 - Vývoj spotřeby a cen uzenin (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Sausages consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 0,92 1,00

2004

0,31

2003

-3,22 2,89

2002

-4,58 -1,40

2001

5,79 0,47 0,30

2000

12,45

1999

-6,23 0,00

1998

2,43 0,65

1997

3,54 4,10

1996

5,59 -10

-5

0

%

cena (price)

5

10

15



Drůbež Celkově se spotřeba drůbeže poměrně výrazně zvýšila (téměř o 25 % při zvýšení ceny téměř o 20 %). V počátečních letech sledovaného období stoupala jak cena, tak spotřeba (k nejvyššímu zvýšení ceny došlo u samostatně činných a zaměstnanců, k nejvyššímu zvýšení spotřeby v domácnostech zemědělců a samostatně činných). V roce 1999 mimořádně poklesla spotřebitelská cena a mírně i spotřeba (s výjimkou domácností důchodů, kde se spotřeba zvýšila). V posledních letech se zvyšovala spotřeba při poklesu cen. V roce 2004 se zvýšila cena, a přesto rostla spotřeba ve všech typech domácnosti s výjimkou domácností samostatně činných, kde došlo k mírnému snížení spotřeby. V tomto období došlo k nejvyššímu zvýšení ceny v domácnostech zemědělců, nejvyšší zvýšení spotřeby bylo evidováno v domácnostech zaměstnanců. Spotřeba tří hlavních druhů masa (vepřové, hovězí, drůbež) se od roku 1995 do roku 2004 zvýšila o 15 %. Přitom nejvíce rostla spotřeba vepřového masa (při růstu cen jen o 1 %), dále drůbeže (přestože se cena zvýšila téměř o 20 %), ale poklesla spotřeba hovězího masa (při růstu cen o 19 %). Z dané analýzy je zřejmé, že nejen cena působí na spotřebu. Na snižování spotřeby hovězího masa působily např. také pochybnosti o zdravotní nezávadnosti i jeho obtížnější kulinářské zpracování a kvalita. Naopak u drůbeže se přes růst cen zvýšila spotřeba. Na spotřebu drůbeže tedy působily další vlivy, např. pestřejší sortimentní nabídka

33

porcované drůbeže, zdravotní výchova, rychlá příprava v domácnostech apod. Z podkladů je zřejmé, že došlo k poměrně výrazné substituci hovězího masa za maso drůbeží i vepřové. Graf 18 - Vývoj spotřeby a cen drůbeže (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Poultry consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 1,78 3,10

2004 0,14

2003

-2,77 8,87

2002

-12,46 1,98

2001

15,30 -8,36

2000

9,41 -1,36

1999

-22,92 9,42

1998

3,78 3,33

1997

12,54 8,06

1996

19,97 -30

-25

-20

-15

-10

-5

cena (price)

%

0

5

10

15

20

25



Ryby Spotřeba ryb za sledované období stagnovala při růstu cen téměř o 23 %. V prvních sledovaných letech stoupala cena i spotřeba (s výjimkou roku 1997 v domácnostech samostatně činných a zemědělců), zejména vlivem nabídky rozšířeného sortimentu ryb a rybích výrobků (obvykle ve vyšších cenových relacích). V dalším období v průměrné zpravodajské domácnosti po většinu sledovaných let klesá spotřeba s rostoucí cenou a naopak. Výjimkou je období 2002/01, kdy cena a spotřeba ryb v domácnostech zaměstnanců klesla a naopak v domácnostech důchodců a zemědělců se zvýšila jak cena, tak i spotřeba.

34

Graf 19 - Vývoj spotřeby a cen ryb (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Fish consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 1,07

2004

-1,28

2003

1,52

G19

-4,76 -5,14

2002

-0,71 -0,61

2001

7,31 3,38

2000

-2,40 -2,27

1999

-0,79 -5,65

1998

5,08 2,40

1997

10,49 5,92

1996

9,00 -8

-6

-4

-2

0

2 %

cena (price)

4

6

8

10

12



Mléko Spotřeba mléka se velmi mírně zvýšila (přibližně o 0,5 % při růstu cen téměř o 21 %). V průměrné zpravodajské domácnosti, s výjimkou roku 1998, kdy se zvýšila jak cena, tak i spotřeba, se meziročně při poklesu cen zvyšuje spotřeba a naopak. Meziroční vliv ceny na spotřebu je výrazný. To platí zejména pro domácnosti důchodců, u kterých se (s výjimkou roku 2004) při snížení ceny spotřeba zvyšovala a naopak. Naproti tomu v rodinách samostatně činných a zemědělců se tento vztah v zásadě nepotvrdil.

35

Graf 20 - Vývoj spotřeby a cen mléka (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Consumer milk consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -0,73

2004

3,89 0,05

2003

-7,31 1,65

2002

-1,91 -1,35

2001

0,50 -1,30

2000

14,10 3,13

1999

-10,69 1,11

1998

4,01 0,08

1997

5,71 -2,01

1996

13,73 -15

-10

-5

0

%

cena (price)

5

10

15

20



Sýry Spotřeba sýrů se v letech 1995 až 2004 zvýšila téměř o 42 %, přestože se zvýšila i cena o 30 %. V průměrné zpravodajské domácnosti se spotřeba sýrů každý rok zvyšovala, bez ohledu na vývoj cen. To platí zejména u domácností zaměstnanců a důchodců. Pokud v domácnostech důchodců došlo k meziročnímu snížení ceny, byly tyto posuny zanedbatelné. Větší vliv než cena měla na spotřebu sýrů evidentně výrazně rozšířená nabídka sýrů (včetně sýrů z dovozu) i zdravotní výchova. Dlouhodobý vývoj cen a spotřeby této potravinové skupiny nejzřetelněji dokumentuje, že spotřebitelské ceny nemusí být zásadním faktorem ovlivňujícím spotřebu. Výrazný vliv dalších faktorů na úroveň spotřeby je zcela zřejmý.

36

Graf 21 - Vývoj spotřeby a cen sýrů (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Cheese consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) 3,31 2,95

2004

5,57

2003

-2,88 1,31 1,57

2002

5,54

2001

4,48 1,40

2000

2,11 6,59

1999

-4,77 3,73

1998

6,82 2,22

1997

6,30 6,24

1996

11,21 -6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

%

cena (price)



Vejce Spotřeba vajec se za sledované období snížila téměř o 8 % při růstu cen o 40 %. Přitom v průměrné zpravodajské domácnosti znamená snížení cen mírný nárůst spotřeby a naopak. To platí i pro domácnosti jednotlivých sociálních skupin. Na snižování spotřeby vajec má zřejmě značný vliv dlouhodobá zdravotní výchova. Spotřeba vajec v ČR byla (ve srovnání s dalšími státy EU) neobyčejně vysoká, teprve v současné době odpovídá průměrné spotřebě v EU.

37

Graf 22 - Vývoj spotřeby a cen vajec (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Eggs consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -1,02

2004

9,15 0,20

2003

2,31 2,52

2002

-10,39 0,00

2001

2,54 -2,46

2000

20,42 -1,61

1999

-14,15 1,64

1998

-3,63 -1,61

1997

12,42 0,00

1996

23,36 -20

-15

-10

-5

0

5 %

cena (price)

10

15

20

25

30



Vepřové sádlo a slanina Spotřeba sádla se od roku 1995 do roku 2004 snížila přibližně o 10 % při růstu cen téměř o 20 %. V roce 1996 a 2001 rostla spotřeba i cena, v roce 2003 klesla jak spotřeba, tak i cena. Přímý vliv na spotřebu nevykazuje vývoj cen ani v průměrné zpravodajské domácnosti, ani v domácnostech členěných podle sociálních skupin.

38

Graf 23 - Vývoj spotřeby a cen sádla (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Lard consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -1,02

2004

6,08 -1,01

2003

-8,16 5,32

2002

-5,05 8,05

2001

10,06 -7,45

2000

14,23 -15,32

1999

-6,08 6,73

1998

0,55 -7,96

1997

1,25 4,63

1996

7,83 -20

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

%

cena (price)



Máslo Spotřeba másla se za sledované období zvýšila téměř o 13 % při růstu cen o 5 %. Spotřeba másla v průměrné zpravodajské domácnosti i v domácnostech členěných podle sociálních skupin poměrně výrazně reaguje na změnu cen, zejména ve vztahu k substitučním výrobkům (rostlinné jedlé tuky).

39

Graf 24 - Vývoj spotřeby a cen másla (% meziročních změn, předchozí rok = 100) Butter consumption and price development (inter-annual changes in %, previous year = 100) -0,55

2004

7,08 3,98

2003

-0,26

2002

2,33 1,84

2001

2,32

3,93

7,47

2000

-3,71 12,00

1999

-13,06 -4,84

1998

3,92 -8,54

1997

4,30 -1,86

1996

4,11 -15

-10

-5

0 %

cena (price)

5



40

10

15

Závěry V posledních 10 letech již nejsou změny ve spotřebě zdaleka tak výrazné jako začátkem devadesátých let. Přesto i pro vývoj v posledních 10 letech platí, že došlo ke zvýšení spotřeby rostlinných výrobků a snížení spotřeby živočišných výrobků. K největšímu snížení spotřeby za uvedené období došlo u hovězího masa (o více než 44 %), vajec (téměř o 15 %) a vepřového masa (o 11 %). Naopak výrazné zvýšení spotřeby zaznamenávají nealkoholické nápoje (téměř o 127 %), drůbež (téměř o 95 %), ovoce mírného pásma (téměř o 29 %), mléko a mléčné výrobky (téměř o 23 %) a zelenina (o více než 16 %). Změny ve spotřebě ostatních potravinových skupin se pohybovaly za sledované období v rozmezí ±10 %. Spotřeba v domácnostech jednotlivých sociálních skupin kopíruje vývoj celkové spotřeby potravin. Nejvyšší spotřebu dlouhodobě vykazují domácnosti důchodců (s výjimkou spotřeby vepřového masa a sádla). V rámci ekonomicky aktivních domácností mají u většiny potravin nejvyšší spotřebu domácnosti zemědělské (především těch, které si mohou samy vyprodukovat). Nejnižší spotřebu mají domácnosti samostatně činných osob, které pečují o více nezaopatřených dětí (nižší potřeba výživy), a kromě toho zaznamenávají vyšší spotřebu v síti veřejného stravování. Naturální spotřeba nezaznamenala v posledních deseti letech významné změny, kolísá v závislosti na úrodě, případně pohybu cen na trhu a ekonomické výhodnosti samozásobení. Obecným trendem naturální spotřeby je však pokles, výjimku tvoří čerstvé ovoce (podíl naturální spotřeby na celkové spotřebě se pohybuje okolo 40 %). Nejvyšší naturální spotřebu mají domácnosti zemědělské, následovány domácnostmi důchodců. Nejnižší naturální spotřebu vykazují domácnosti samostatně činných osob. Podíl vydání za veřejné stravování na spotřebních vydáních činil v roce 2004 v průměrné zpravodajské domácnosti 4,5 % (nejvyšší byl u domácností samostatně činných a zaměstnanců, nejnižší naopak v domácnostech důchodců). Podíl vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností v posledních deseti letech plynule klesal. V roce 2004 činil tento ukazatel 24,1 %. Klesající trend je vyvolán jak pozvolným snižováním hmotné spotřeby některých druhů potravin a kolísáním spotřebitelských cen potravin, tak i růstem vydání domácností na ostatní osobní potřeby. Vydání za potraviny, nápoje a tabák ve státech EU 15 představují relativně malý podíl na celkových vydáních domácností (průměr EU 15 v roce 2002 činil 16,4 %). Nejnižší podíl v rámci států EU 15 vykazovalo v roce 2002 Spojené království, nejvyšší podíl Portugalsko, Lucembursko a Řecko.

41

Po výraznějším zvýšení v počátečních letech sledovaného období docházelo od roku 1999 k pozvolnějšímu růstu spotřebitelských cen. Celkově od roku 1995 do roku 2004 stoupla hladina cen spotřebního zboží a služeb o více než jednu polovinu. Do cenového vývoje se promítl

především

vývoj

cen

dvou – z hlediska

zastoupení

ve

spotřebním

koši

– nejvýznamnějších skupin: bydlení a potraviny a nealkoholické nápoje. Zatímco ceny bydlení vzrostly téměř o 154 % a tak významně přispěly k celkovému vzestupu cen, zvýšení cen potravin a nealkoholických nápojů o necelých 17 % úhrnný růst cen naopak přibrzdilo. Ceny samotných potravin se zvýšily o 19 %, úroveň cen nealkoholických nápojů se snížila o 4 %. Z jednotlivých potravinových skupin rostly v uplynulých 10 letech nejrychleji (o 43 %) spotřebitelské ceny pekárenských výrobků a obilovin, zejména chleba a pečiva. Téměř o 40 % stouply ceny ostatních potravinářských výrobků. Za nimi následují s 29% přírůstkem ceny skupiny mléko, mléčné výrobky, vejce (vysoký růst cen sýrů a vajec), dále ceny ryb a rybích výrobků a skupiny cukr a výrobky z cukru (značné zvýšení cen nečokoládových cukrovinek). Naopak k velmi mírnému navýšení cenové hladiny (o necelých 5 %) došlo u masa a masných výrobků. Jedinou skupinou, u níž nastalo snížení cenové úrovně (zejména v důsledku poklesu cen brambor), byla zelenina a zeleninové výrobky. Váha jednotlivých potravin ve spotřebním koši se v posledních 10 letech změnila. K nejvýraznějšímu snížení podílu ve spotřebním koši došlo u jižního ovoce, hovězího masa a chleba, naopak nejvyšší zvýšení podílu nastalo u sýrů, zeleniny, uzenin a ovoce mírného pásma. Nejvyšší podíl tržní spotřeby všech sledovaných potravin (proti spotřebě v průměrné zpravodajské domácnosti) je v domácnostech důchodců a zemědělců, nejnižší je u samostatně činných a zaměstnanců. Nejnižší ceny, za něž domácnosti nakupují (proti cenám v průměrné zpravodajské domácnosti), jsou naopak v domácnostech zemědělců a důchodců, za nejvyšší ceny nakupují samostatně činní a zaměstnanci. Vývoj tržní spotřeby a cen u jednotlivých skupin domácností (proti průměrné zpravodajské domácnosti) je následující: • V domácnostech důchodců je nejvyšší spotřeba všech výrobků s výjimkou běžného pečiva. Nejvyšší kladný rozdíl je u vajec, mouky, brambor, cukru a hovězího masa. Za nejvyšší cenu nakupují chléb, vepřové maso a cukr, naopak nejnižší cena je u rýže a zeleniny. V těchto domácnostech přetrvávají tradiční stravovací zvyklosti, více se nakupují základní potraviny pro další přípravu pokrmů. • V zemědělských domácnostech je vysoká spotřeba běžného pečiva (nejvyšší ze všech sociálních skupin), dále mouky, cukru, chleba a másla, naopak relativně nízká spotřeba je u uzenin, vajec, brambor a vepřového masa. Za vyšší cenu nakupují domácnosti zemědělců mléko, jižní ovoce a máslo, za nižší uzeniny, brambory, vepřové maso, drůbež a ovoce

42

mírného pásma. Tržní spotřeba je výrazně nižší u těch potravin, kde je vysoké samozásobení. Obecně je u většiny sledovaných potravin nižší spotřeba i ceny než v průměrné zpravodajské domácnosti. Také v těchto domácnostech přetrvávají tradiční stravovací zvyklosti, především se zpracovávají domácí suroviny. • V domácnostech samostatně činných je nejnižší spotřeba potravin s výjimkou sýrů. Nízká je spotřeba cukru a mouky, zatímco spotřeba ovoce a zeleniny je přibližně na úrovni spotřeby průměrné domácnosti. V těchto domácnostech je cena všech sledovaných potravin vyšší než v průměrné zpravodajské domácnosti (s výjimkou chleba). Za nejvyšší cenu nakupují tyto domácnosti zeleninu, ovoce mírného pásma, uzeniny, ryby, těstoviny a hovězí maso. Z hlediska uplatňování zásad správné výživy jsou uvedené domácnosti nejprogresivnější, došlo u nich k výrazné změně stravovacích zvyklostí. Mají poměrně vysokou spotřebu ovoce a zeleniny, ale relativně nízkou spotřebu základních potravin. Vzhledem k vyšší realizační ceně se dá předpokládat, že preferují výrobky s vyšší kvalitou. • V domácnostech zaměstnanců je nižší spotřeba mouky, hovězího masa, cukru, másla a brambor, vyšší spotřeba je u vajec a sýrů. Cena se většinou pohybuje na úrovni průměrné zpravodajské domácnosti. Rovněž v těchto domácnostech se změnily stravovací zvyklosti, i když ne tak výrazně jako u domácností samostatně činných. Ke snížení spotřeby došlo zejména u základních potravin (pro další přípravu pokrmů v domácnostech). Z další analýzy vyplývá, že stravovací zvyklosti se v průběhu času mění u všech skupin domácností. Průměrné zvýšení nebo snížení cen konkrétní potraviny nevedlo ve většině případů ke snížení spotřeby při zvýšení cen a naopak. Ve sledovaném období se zvýšily ceny úhrnem o 52,2 %, z toho potraviny a nealkoholické nápoje jen o 16,9 %, ale ceny za bydlení vzrostly o 153,8 %. Rovněž čisté peněžní příjmy rostly každoročně, celkově se zvýšily o 86 %. Vývoj těchto faktorů má na spotřebu potravin nepochybně výrazný vliv a do určité míry oslabuje vliv cen konkrétní potraviny na její spotřebu. Nejvyšší nárůst příjmů byl na počátku sledovaného období, naopak nejnižší byl v letech 2000 a 2002. V letech nejvyššího zvýšení příjmů se u většiny sledovaných potravinových skupin zvyšovala cena, ale i spotřeba, při nejnižším zvýšení příjmů se při snížení ceny spotřeba zvyšovala a naopak. Mezi potraviny, u kterých spotřeba reaguje na cenu (zvýšení ceny znamená snížení spotřeby), patří v průměrné zpravodajské domácnosti: jižní ovoce, hovězí maso, chléb a běžné pečivo. U konzumního mléka při zvýšení ceny spotřeba stagnuje. Pouze u olejů došlo ke snížení ceny a zvýšení spotřeby. Pro jednotlivé sociální skupiny platí následující závěry (průměrná změna cen a spotřeby za sledované období):

43

Snížení spotřeby při růstu cen u: • hovězího masa (u všech sociálních skupin, reakce spotřeby na cenu byla nejvyšší v domácnostech zemědělců), • vajec (zvýšení ceny zejména v domácnostech důchodců a zaměstnanců, snížení spotřeby především u důchodců), • mléka (cena se zvýšila zejména v domácnostech důchodců a zemědělců, k silnější reakci spotřeby došlo v domácnostech důchodců), • chleba a běžného pečiva (u všech typů domácností došlo ke zvýšení cen, nejvíce se snížila spotřeba v domácnostech důchodců a zaměstnanců), • mouky (u všech domácností se zvýšila cena, s výjimkou samostatně činných, k nejvyššímu snížení spotřeby došlo v domácnostech důchodců), • jižního ovoce (u všech domácností došlo ke zvýšení ceny, snížení spotřeby bylo nejvyšší v domácnostech zaměstnanců, nejnižší u důchodců), • cukru (cena se zvýšila jen v domácnostech zemědělců při nevýrazné reakci spotřeby (snížení). Zvýšení spotřeby při poklesu cen u: • brambor (cena se mírně snížila v domácnostech samostatně činných a zemědělců, oba typy domácností na změnu ceny reagovaly stejným zvýšením spotřeby), • olejů (cena se snížila u všech typů domácností, k nejvyššímu zvýšení spotřeby došlo v domácnostech zemědělců a samostatně činných). Na zvýšení ceny nejcitlivěji reagovaly snížením spotřeby domácnosti důchodců. Výjimkou byla nevýrazná reakce spotřeby jižního ovoce na růst ceny. K největšímu snížení spotřeby došlo v domácnostech důchodců u potravin základního charakteru (vejce, mléko, chléb, pečivo a mouka). V domácnostech důchodců je nejvyšší spotřeba téměř všech potravin, proto snížení spotřeby neznamená, že spotřeba je na úrovni průměrné domácnosti. Kromě toho mají důchodci (spolu se zemědělci) nejnižší příjmy. V domácnostech zemědělců se při zvýšení ceny nejvíce snížila spotřeba hovězího masa (zřejmě nahrazení jiným druhem masa, zejména drůbežím) a naopak při snížení ceny se výrazně zvýšila spotřeba olejů. Průměrné zpravodajské domácnosti nejvíce odpovídají reakcí změny spotřeby na změnu ceny domácnosti zaměstnanců. U většiny potravinových skupin se za analyzované období zvýšila cena i spotřeba. Nejvyšší zvýšení ceny i spotřeby v průměrné zpravodajské domácnosti bylo u ovoce mírného pásma, zeleniny, trvanlivého pečiva a sýrů (při nejvyšším nárůstu ceny sýrů). Mezi potraviny s růstem cen i spotřeby dále patří drůbež, jemné pečivo a čokoláda. V domácnostech jednotlivých sociálních skupin se zvýšila cena i spotřeba u: • drůbeže (nejvíce v domácnostech zemědělců),

44

• sýrů (cena se zvýšila přibližně stejně u všech typů domácností, spotřeba rostla nejvíce v domácnostech zemědělců a zaměstnanců), • jemného pečiva (spotřeba se nejvíce zvýšila v domácnostech zemědělců), • trvanlivého pečiva (spotřeba rostla nejvíce v domácnostech důchodců a zaměstnanců), • zeleniny (spotřebu nejvíce zvýšily domácnosti zemědělců), • ovoce mírného pásma (spotřeba se zvýšila v domácnostech důchodců), • čokolády a čokoládových cukrovinek (spotřeba nejvíce rostla v domácnostech důchodců). K růstu spotřeby při zvýšení ceny docházelo nejčastěji v domácnostech zemědělců. Nejvyšší růst spotřeby byl u drůbeže, sýrů (spolu s domácnostmi zaměstnanců), jemného pečiva a zeleniny. V domácnostech důchodců došlo k nejvyššímu zvýšení spotřeby při růstu cen u trvanlivého pečiva (spolu s domácnostmi zaměstnanců), ovoce mírného pásma a čokolády. K nejvýraznějším změnám ve spotřebě došlo v domácnostech důchodců a zemědělců. Stravovací zvyklosti mění jen velmi pomalu, ale právě v těchto domácnostech dochází postupně ke změnám. Zvyšuje se spotřeba potravin s vyšší přidanou hodnotou (např. jemné a trvanlivé pečivo, sýry, čokoláda), ale také potravin doporučovaných zdravotní výchovou (ovoce, zelenina, drůbež). Z analýzy meziročního vlivu změny ceny na úroveň spotřeby jednotlivých potravin vyplývají následují závěry: Rostlinné výrobky Výrazný je vliv vývoje cen na spotřebu chleba, zejména ve vztahu k vývoji cen substitučního výrobku - běžného pečiva. Také u běžného pečiva je relativně vysoká závislost spotřeby na ceně, ale podstatně nižší než u chleba. Na spotřebu těstovin má cena poměrně značný vliv. U jemného pečiva není cena rozhodujícím faktorem ovlivňujícím spotřebu, obdobně jako u trvanlivého pečiva. Spotřebu mouky cena téměř neovlivňuje, což je důsledkem snižování podílu domácího pečení ve prospěch nákupu průmyslově vyrobeného jemného a trvanlivého pečiva. Na spotřebu rostlinných jedlých olejů má vývoj cen malý vliv. To platí také pro spotřebu ovoce mírného pásma a zeleniny (u těchto komodit se výrazně projevuje vliv naturální spotřeby i substituční procesy). Naopak spotřeba jižního ovoce i brambor poměrně výrazně reaguje na pohyb cen. Také spotřeba cukru je značně závislá na vývoji cen. U čokolády a čokoládových cukrovinek reaguje spotřeba na vývoj cen až v posledních letech sledovaného období. Živočišné výrobky U vepřového a hovězího masa i uzenin se výrazný vliv ceny na úroveň spotřeby prakticky neprokázal (zřetelnější je až v posledních letech). U spotřeby drůbeže je sice vliv

45

ceny na spotřebu nejsilnější (ze všech sledovaných druhů masa), ale přesto není vysoký. Na spotřebu masa podstatně více působí substituce jednotlivých druhů masa, respektive vzájemný poměr jejich cen. U spotřeby ryb nebyl vliv cen v prvních letech významný (změna sortimentu), v dalších letech však spotřeba na cenu reaguje výrazně. Na spotřebu konzumního mléka má meziroční vývoj cen poměrně velký vliv. Naopak spotřeba sýrů není vývojem cen téměř ovlivněna. U vajec je zřetelné výrazné působení meziročních změn cen na spotřebu. Spotřeba sádla na změnu cen téměř nereaguje, naopak u másla je vliv cen zřetelný, zejména ve vztahu k substitučním výrobkům. Obecně lze konstatovat, že na vývoj cen reaguje spotřeba především u výrobků základních, zejména u chleba, mléka, cukru, brambor, vajec, ale i u jižního ovoce. U výrobků, kde došlo k výrazné změně nabídky (převyšující poptávku) a rozšíření sortimentu (vliv dovozu a vstupu mezinárodních obchodních řetězců na náš trh), je vliv cen patrný až v posledních letech sledovaného období. To platí o čokoládě a čokoládových cukrovinkách, jemném a trvanlivém pečivu.

46

Shrnutí V posledních 10 letech již nejsou změny ve spotřebě zdaleka tak výrazné jako začátkem devadesátých let, spotřeba potravin v ČR v podstatě odpovídá úrovni i trendům spotřeby v ostatních zemích EU. K největšímu snížení spotřeby došlo u hovězího masa, vajec a vepřového masa. Naopak výrazné zvýšení spotřeby nastalo u nealkoholických nápojů, drůbeže, ovoce mírného pásma, mléka a mléčných výrobků a zeleniny. Nejvyšší spotřebu mají domácnosti důchodců, z ekonomicky aktivních domácností domácnosti zemědělské. Nejnižší spotřebu mají domácnosti samostatně činných osob. Naturální spotřeba nezaznamenala v uplynulých deseti letech významné změny a její úroveň mírně klesá, přestože u některých komodit tvoří podstatnou část celkové spotřeby. Podíl vydání za veřejné stravování byl nejvyšší u domácností samostatně činných a zaměstnanců, nejnižší naopak u důchodců. Podíl vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností v ČR v posledních deseti letech plynule klesal. V EU 15 představuje tento podíl relativně malou část celkových vydání (nejnižší podíl je ve Spojeném království, naopak nejvyšší podíl vykazovaly Portugalsko, Lucembursko a Řecko). Hladina cen spotřebního zboží a služeb stoupla o více než jednu polovinu. Zatímco ceny bydlení výrazně vzrostly a přispěly k celkovému vzestupu cen, zvýšení cen potravin a nealkoholických nápojů úhrnný růst cen naopak přibrzdilo. Nejrychleji rostly spotřebitelské ceny výrobků z obilovin a ostatních potravinářských výrobků, ceny skupiny mléko, mléčné výrobky, vejce, dále ryby a rybí výrobky a skupina cukr a výrobky z cukru. Naopak k velmi mírnému navýšení cenové hladiny došlo u masa a masných výrobků. Jedinou skupinou, u níž nastalo snížení cenové úrovně, byla zelenina a zeleninové výrobky. Z analýzy vlivu změny ceny na úroveň spotřeby vyplývá, že: výrazný vliv je patrný u chleba, běžného pečiva, těstovin, jižního ovoce, brambor, cukru, drůbeže, ryb, konzumního mléka, vajec, másla. Naopak nepatný vliv má pohyb cen na spotřebu jemného pečiva, trvanlivého pečiva, olejů, ovoce mírného pásma, zeleniny, vepřového a hovězího masa, uzenin, sýrů. Spotřebu mouky a sádla cena téměř neovlivňuje. Na vývoj cen reaguje spotřeba především u výrobků základních, zejména u chleba, mléka, cukru, brambor, vajec, ale i u jižního ovoce. U výrobků, kde došlo k významnému zvýšení nabídky a rozšíření sortimentu (vliv dovozu a vstupu mezinárodních obchodních řetězců na náš trh), je vliv cen patrný až v posledních letech sledovaného období. To platí o skupině nápojů, čokolády a čokoládových cukrovinek, jemného a trvanlivého pečiva.

Summary Consumption changes in last 10 years are not such evident as at the beginning of nineties, food consumption in the Czech Republic does in the main correspond to the level

47

and trends in the other European countries. The most remarkable decrease exhibited consumption of beef, eggs and pork. An evident consumption increase occurred at non-alcoholic beverages, poultry, temperate zone fruit, milk and milk products and at vegetables. The highest food consumption is in the pensioners´ households; in the sphere of economically active households the highest food consumption is in the agricultural ones. The lowest food consumption exhibited the self - employed households. In the natural consumption no essential amendments has been noticed during last 10 years, its´ level is being declining slightly in spite of that it is the substantial part of the total consumption at some commodities. The share of money expenditures for foods, beverages and tobacco on the total household expenditures has been continuously declining during last 10 years. In the EU 15 this share represents a relatively small part of total expenditures (the lowest one is in the UK, the biggest in Portugal, Luxembourg and Greece). The price level of consumer goods and services enhanced by more than one half. While prices for housing increased heavily and contributed to the total price increase, the moderate growth of food and non–alcoholic beverages prices became a constraint factor of the total price growth. The most rapid consumer price increase was exhibited at cereal products and other food products, further at prices in category of milk, milk products, eggs, fish and fish products and in sugar category with sugar products. On the contrary only a mild growth of price level was exhibited at meat and meat products. The only category, at which the price decrease occurred, is vegetables and vegetables products. The analysis of the impacts of price change to consumption level displayed that this influence is most remarkable at bread and wheat – flour bakery products, pasta, subtropical fruits, potatoes, sugar, poultry, fish, consumer milk, eggs and butter. On the contrary the influence of price movement is inconsiderable on consumption of soft pastries, biscuits, oils, temperate zone fruits, vegetables, pork and beef, smoked meats and cheese. Consumption of flour and lard is practically not influenced by the price. Consumption reacts on price development foremost at basic products, especially bread, milk, sugar, potatoes, eggs and also at subtropical fruits. Consumption of such products, where substantial increase and extension of offer appeared (impacts of imports and access of the international commercial chains on domestic market) was influenced by the price not until last years of searched period. This is concerned of beverages, chocolate and chocolate products, soft pastries and biscuits.

48

Literatura 1.

Štiková, O.: Bulletin č. 4/2004, VÚZE, Praha, 2004

2.

Štiková, O., Sekavová, H., Mrhálková, I.: Vývoj spotřeby potravin a analýza základních faktorů, které ji ovlivňují, informační studie č. 73, VÚZE, Praha, 2004

3.

Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, Praha, 1996 - 2005

4.

Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, Praha, 1996 – 2005

5.

Interní materiály ČSÚ, Praha

6.

Spotřeba potravin v České republice za léta 1995 - 2004, ČSÚ, Praha

7.

Animal production, Quarterly bulletin 4/2004, Eurostat

8.

Agricultural statistics, Quarterly bulletin, 1/2005, Eurostat

9.

European Commission (Eurostat and Directorate-General for Agriculture), FAO and UNSO

49

PŘÍLOHA

51

Southern fruit

Jižní ovoce

Mild zone fruit in the value of fresh fruit

Ovoce mírného pásma

Total vegetables in the value of fresh vegetables

Zelenina celkem (v hodnotě čerstvé)

Pulses

Luštěniny

Total potatoes

Brambory celkem

Total cereals in the value of flour

Obiloviny celkem v hodnotě mouky

Total refined sugar

Cukr rafinovaný celkem

Plant fats and oils

Rostlinné jedlé tuky a oleje

Lard

Sádlo

Máslo

Eggs (pieces/cap./year)

Vejce (ks)

Milk and milk products in the value of milk excluding butter

Mléko a mléčné výrobky v hod. mléka bez másla

Total fish

Ryby celkem

- other

- ostatní

- poultry

- drůbež

- pork

- vepřové

- veal

- telecí

of which - beef

v tom - hovězí

Total meat on the bone

Maso celkem v hodnotě na kosti

Food group

Potravinová skupina

Butter

33,0

39,1

78,0

1,9

76,5

115,7

38,9

15,4

5,2

4,5

290

187,8

4,9

4,0

13,0

46,2

0,3

18,5

82,0

1995

31,4

42,1

79,5

2,0

77,2

113,8

39,5

15,8

5,2

4,2

276

199,2

5,2

4,0

13,6

49,2

0,3

18,2

85,3

1996

30,7

40,8

81,1

1,9

76,0

107,9

39,1

16,2

5,1

4,1

311

195,2

5,5

4,0

15,3

45,8

0,3

16,1

81,5

1997

28,2

44,3

82,2

2,0

76,1

104,9

37,6

16,7

5,1

4,0

319

197,1

5,3

3,9

17,9

45,7

0,3

14,3

82,1

1998

Food and beverages consumption development in the Czech Republic (kg/cap./year)

Tab. 1 - Vývoj spotřeby potravin a nápojů v České republice (kg/obyv./rok)

29,0

46,6

85,3

2,0

75,9

104,0

37,1

16,4

5,0

4,0

297

207,3

5,2

3,8

20,5

44,7

0,2

13,8

83,0

1999

27,5

47,5

82,9

2,0

77,0

104,7

36,1

16,3

4,8

4,1

275

214,1

5,4

3,7

22,3

40,9

0,2

12,3

79,4

2000

26,7

43,4

82,1

2,2

75,3

107,0

39,0

16,1

4,8

4,2

286

215,1

5,4

3,6

22,9

40,9

0,2

10,2

77,8

2001

26,9

46,6

78,7

2,1

76,0

113,8

41,5

16,0

4,8

4,5

279

220,6

5,3

3,7

23,9

40,9

0,1

11,2

79,8

2002

29,2

47,0

80,0

2,1

73,6

110,9

43,0

15,7

4,7

4,5

256

223,4

5,3

3,7

23,8

41,5

0,1

11,5

80,6

2003

33,5

50,3

79,8

2,1

73,0

110,2

42,6

16,0

4,7

4,6

247

230,0

5,5

3,7

25,3

41,1

0,1

10,3

80,5

2004

101,5

128,6

102,3

110,5

95,4

95,2

109,5

103,9

90,4

102,2

85,2

122,5

112,2

92,5

194,6

89,0

33,3

55,7

98,2

2004/95 (%)

Food group

Non-alcoholic beverages (l) Pramen: Spotřeba potravin v letech 1989 - 2005, ČSÚ

Nealkoholické nápoje celkem (l)

Beer (l)

Pivo (l)

Wine (l)

Víno celkem (l)

Spirits - 40% (l)

Lihoviny - 40% (l)


121,3

156,9

15,4

7,9

1995

127,0

157,3

15,8

8,0

1996

147,0

161,4

15,9

8,3

1997

158,0

161,1

16,0

8,2

1998

180,0

159,8

16,1

8,3

1999

206,0

159,9

16,1

8,3

2000

220,0

156,9

16,2

8,2

2001

246,0

159,9

16,2

8,3

2002

266,0

161,7

16,3

275,0

160,5

16,5

7,6

226,7

102,3

107,1

96,2

pokračování tab. 1 2004/95 2004 (%)

8,4

2003

Tab. 2 - Vývoj spotřeby základních druhů potravin v průměrné zpravodajské domácnosti - kg/os./rok; % (tržní a naturální spotřeba, bez spotřeby ve veřejném stravování) Development of basic types of food consumption in average reporting household - kg/person/year;% (market and consumption in kind, without consumption in public sector) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2004/95 Maso vepřové Pork

11,3 12,1 11,7 13,0 12,3 11,1 11,1 11,7 11,9 11,8

104,4

Maso hovězí Beef

3,9

3,8

3,9

4,2

4,0

3,5

2,8

3,1

3,1

3,1

79,5

13,4 14,1 14,3 14,6 15,3 14,1 14,4 15,5 15,3 15,4

114,9

17,2 17,8 17,8 18,5 19,9 20,0 19,7 20,3 20,3 20,5

119,2

Drůbež Poultry

Uzenářské zboží Sausages

Masné výrobky, konzervy Meat products, tinned meat

2,2

2,3

2,6

3,0

3,0

3,3

3,1

2,9

2,9

2,9

131,8

6,5

6,8

6,7

6,0

6,2

5,7

5,3

5,5

5,6

5,5

84,6

4,7

5,0

5,1

4,8

4,7

4,9

4,9

4,6

4,7

4,7

100,0

3,2

3,2

2,9

2,8

3,1

3,3

3,1

3,5

3,7

3,6

112,5

2,2

2,2

1,9

2,0

1,7

1,6

1,6

1,6

1,5

1,4

63,6

10,8 11,4 11,6 11,9 11,5 11,4 11,2 11,0 10,6 10,8

100,0

Ostatní maso a vnitřnosti Other meat and offal

Ryby a rybí výrobky Fish and fish products

Máslo Butter

Sádlo a slanina Lard and bacon

Rostlinné jedlé tuky a oleje Vegetable edible fats and oils

Vejce (ks) Eggs (pcs)

209

203

195

198

198

190

190

193

187

186

89,0

56,1 55,0 54,7 55,3 56,9 56,1 55,2 56,0 55,7 55,4

98,8

Mléko konzumní (l) Consumption milk (l)

Sýry Cheese

5,9

6,3

6,4

6,7

7,1

7,2

7,6

7,7

8,2

8,4

142,4

42,6 42,3 40,7 39,5 37,4 37,2 36,5 36,1 35,1 34,2

80,3

31,4 33,1 33,1 32,4 30,7 32,3 33,1 32,7 31,9 31,9

101,6

15,3 15,5 15,0 15,1 14,8 14,3 14,1 14,0 13,5 13,7

89,5

Chléb Bread

Pečivo celkem Total bakery products

Pšeničná mouka Wheat flour

Rýže Rice

3,0

3,0

3,0

3,1

3,1

3,0

3,1

3,1

3,0

3,2

106,7

42,9 43,9 42,2 42,5 41,5 41,9 40,8 41,4 39,9 39,1

91,1

33,8 35,2 35,1 35,5 37,0 36,3 37,4 39,1 40,5 41,7

123,4

30,5 31,4 30,0 33,9 37,2 40,0 34,4 36,7 37,6 40,5

132,8

24,3 22,8 22,2 20,0 20,4 18,9 16,8 16,6 17,8 17,8

73,3

12,8 13,2 11,7 11,6 11,9 11,3 11,0 11,4 11,2 12,3

96,1

Brambory Potatoes

Čerstvá zelenina Fresh vegetables

Čerstvé ovoce mírné pásmo Fresh fruit of mild zone

Citrusové ovoce, jižní ovoce Citrus fruit, southern fruit

Cukr Sugar

Čokoláda a čokol. výrobky Chocolate and chocolate products

2,3

2,5


2,6

2,6

2,5

2,3

2,4

2,5

2,6

2,7

117,4

Tab. 3 - Spotřeba potravin v domácnostech podle sociálních skupin - kg/os./rok (tržní a naturální spotřeba, bez spotřeby ve veřejném stravování) Food consumption in households by social groups - kg/person/year (market and consumption in kind, without consumption in public sector) Samostatně Zemědělci činní Zaměstnanci Employees

2003

2004

Farmers

2003

Self-employees

2004

2003

2004

Důchodci Pensioners

2003

2004

Maso vepřové Pork

10,8

10,6

17,3

18,0

10,9

11,0

15,8

15,5

2,7

2,6

3,5

3,0

3,4

3,3

4,5

4,6

14,0

14,2

14,0

14,1

14,0

13,9

21,9

21,7

19,2

19,3

20,8

21,5

17,3

17,8

26,3

26,8

2,8

2,8

3,1

3,3

2,6

2,7

3,4

3,4

5,0

4,8

7,3

7,8

4,7

4,6

8,2

8,4

4,3

4,4

4,2

4,3

4,6

4,5

6,3

6,2

3,2

3,2

4,0

4,0

3,1

3,1

5,9

5,8

1,2

1,1

3,1

3,2

0,9

0,9

2,8

2,8

9,7

9,9

9,8

10,1

8,9

9,1

15,5

15,7

169

168

202

204

161

164

274

273

51,8

51,1

66,9

64,6

51,8

51,5

72,6

73,3

8,1

8,5

6,6

7,1

8,2

8,5

8,7

8,6

32,7

31,6

43,6

42,7

30,8

31,6

46,2

44,1

31,5

31,6

33,4

33,9

28,9

28,9

36,2

35,3

11,3

11,6

18,0

18,4

10,4

11,2

24,0

23,2

2,8

3,0

2,7

2,9

2,8

3,0

3,9

4,1

35,5

35,0

47,0

50,8

32,4

33,0

61,6

57,8

36,5

37,9

41,8

41,4

35,9

37,3

59,9

61,0

34,9

37,4

39,7

41,7

34,6

36,4

51,1

56,1

16,5

16,5

14,3

14,2

16,6

16,5

25,1

24,8

9,8

10,8

14,0

15,0

8,6

9,4

18,4

19,7

2,4

2,6

2,4

2,4

2,3

2,4

3,9

3,8

Maso hovězí Beef

Drůbež Poultry


Masné výrobky, konzervy Meat products, tinned meat

Ostatní maso a vnitřnosti Other meat and offal

Ryby a rybí výrobky Fish and fish products

Máslo Butter


Rostlinné jedlé tuky a oleje Vegetable edible fats and oils


Mléko konzumní (l) Consumption milk (l)

Sýry Cheese

Chléb Bread

Pečivo celkem Total bakery products

Pšeničná mouka Wheat flour

Rýže Rice

Brambory Potatoes


Čerstvé ovoce mírného pásma Fresh fruit of mild zone

Citrusové ovoce, jižní ovoce Citrus fruit, southern fruit

Cukr Sugar

Čokoláda a čokol. výrobky Chocolate and chocolate products

Pramen: Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 2004, 2005

Tab. 4 - Vývoj naturální spotřeby v průměrné zpravodajské domácnosti (kg/os./rok; %) Development of consumption in kind in average reported household (kg/person/year;%) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2004/95 Maso vepřové Pork 3,3 3,2 2,9 2,7 2,5 2,2 2,1 2,1 1,8 1,8 54,5 Maso hovězí a ostatní Beef and other meat 0,2 0,3 0,6 0,5 0,5 0,5 0,6 0,5 0,5 0,5 250,0 Drůbež Poultry 2,0 1,8 1,5 2,4 1,6 1,5 1,5 1,5 1,7 1,7 85,0 Uzenářské zboží Sausages 0,9 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 0,6 0,7 0,6 0,6 66,7 Masné výrobky, konzervy Meat products, tinned meat 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 50,0 Sádlo a slanina Lard and bacon 1,1 1,1 0,9 0,9 0,8 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 45,5 Vejce (ks) Eggs (pcs) 85 79 73 74 74 71 70 70 65 65 76,5 Mléko konzumní (l) Consumption milk (l) 1,9 2,0 1,6 1,6 1,6 1,5 1,3 1,2 0,9 1,0 52,6 Brambory Potatoes 16,0 16,1 15,6 15,2 15,4 15,4 14,9 14,4 12,5 12,6 78,8 Čerstvá zelenina Fresh vegetables 12,7 12,5 11,9 12,5 12,8 12,9 11,0 11,9 11,7 10,5 82,7 Čerstvé ovoce Fresh fruit 15,0 14,3 14,7 17,2 17,1 22,0 15,2 16,0 15,3 15,6 104,0 Pramen: Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 1996 - 2005

Tab. 5 - Podíl naturální spotřeby na celkové spotřebě potravin (bez veřejného stravování) v domácnostech v roce 2004 (%) Share of consumption in kind on total food consumption (without public board) in households by social groups in 2004 (%) Průměrná zpravodajská Zaměstnanci domácnost Employees

Samostatně činní

Zemědělci Farmers


Independently actives

Average reporting household

Maso vepřové Pork

15

16

49

14

8

8

8

26

7

5

16

16

47

16

11

3

3

9

3

2

5

5

26

5

4

33

37

66

38

17

35

36

75

35

27

2

2

7

1

1

32

32

60

31

30

25

24

47

20

26

38

36

54

35

44

Drůbež Poultry

Maso hovězí, ostatní, vnitřnosti Beef, other meat and entrails

Uzenářské zboží Smoked goods

Masové výrobky, konzervy Meat products and tins

Sádlo a slanina Fat and bacon

Vejce Eggs

Konzumní mléko Consumption milk

Brambory Potatoes


Čerstvé ovoce mírného pásma Fresh fruit of the mild zone

Pramen: Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 2005

Tab. 6 - Naturální spotřeba potravin v domácnostech v členění podle sociálních skupin (kg/os./rok) Development of food consumption in kind in households by social groups (kg/person/year) Průměrná zpravodajská Zaměstnanci domácnost Employees

Zemědělci Farmers

Self-employed


2003

2004

2003

2004

2003

Samostatně činní

2004

2003

2004


2003 2004

Maso vepřové Pork

1,8

1,8

1,7

1,7

9,1

8,9

1,2

1,5

1,3

1,2

0,5

0,5

0,4

0,4

1,7

1,4

0,6

0,5

0,5

0,5

1,7

1,7

1,6

1,5

4,9

5,0

1,2

1,2

2,2

2,3

0,6

0,6

0,6

0,6

2,1

1,9

0,5

0,6

0,4

0,5

0,2

0,2

0,2

0,1

0,8

0,9

0,1

0,1

0,1

0,1

1,3

1,2

1,2

1,1

3,8

3,7

0,9

1,0

1,6

1,1

0,5

0,5

0,5

0,4

2,2

2,1

0,3

0,4

0,5

0,5

65

65

61

60

157

153

53

58

71

74

Maso hovězí a ostatní maso Beef and other meat

Králíci Rabbits


Masové konzervy Tinned meat

Drůbež Poultry



Konzumní mléko (l) Consumption milk (l)

0,9

1,0

0,9

0,9

6,7

4,7

0,3

0,4

0,5

0,8

12,5

12,6

11,5

11,1

29,2

30,4

8,6

10,1

16,8

17,2

11,7

10,5

10,6

9,2

22,5

19,4

8,1

7,6

17,4

16,1

15,3

15,6

13,2

13,5

23,3

22,3

12,4

12,8

24,5

24,8

Brambory Potatoes


Čerstvé ovoce Fresh fruit


27

Pramen: Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 2004, 2005

29

34

2624

2528

36

134

131

- work canteens

540

682

3980

2004

496

687

3842

2003

- školní jídelny - school canteens

- závodní jídelny

Number of portions

- školní jídelny - school canteens - mateřské školy - catering in nursery school - restaurace - restaurants Počet porcí:

of which - work canteens

v tom - závodní jídelny

Total expenditures for public board

Vydání za veřejné strav. celkem


Průměrná zpravodajská domácnost

33

45

2747

153

593

829

4322

34

44

2836

166

633

843

4478

2004

35

58

1567

117

637

1019

3340

2003

37

56

1713

108

687

1054

3562

2004

Farmers

Employees

2003

Zemědělci

Zaměstnanci

Development of households expenditures for public board (CZK/person/year)

Tab. 7 - Vývoj vydání domácností za veřejné stravování (Kč/os./rok)

34

15

3348

185

621

254

4408

2003

38

13

3520

150

736

238

4644

2004

Self-employed

Samostatně činní

0

16

1238

0

4

502

1744

2003

0

13

1355

0

5

439

1799

2004

Pensioners

Důchodci

Tab. 8 - Vývoj podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností ve státech EU (%) Development of shares of food, beverages and tobacco expenditures on total household expenditures in the EU (%) 1995 1996 1997 1998 EU 15 18,2 17,5 17,4 . z toho - Belgie of which - Belgium 16,4 15,7 16,3 17,8 - Dánsko - Denmark 20,0 19,7 19,7 18,1 - SRN - Germany 15,2 14,2 13,9 16,0 - Řecko - Greece 36,6 22,2 21,3 . - Španělsko - Spain 19,7 19,3 18,6 . - Francie - France 18,2 17,8 17,9 . - Irsko - Ireland 33,3 30,7 30,5 19,1 - Itálie - Italy 19,3 18,9 18,1 18,0 - Lucembursko - Luxembourg 18,2 18,2 18,2 . - Nizozemí - Netherlands 14,3 14,1 14,1 15,3 - Rakousko - Austria 17,1 16,8 16,3 15,5 - Portugalsko - Portugal 28,0 28,0 27,0 . - Finsko - Finland 20,5 19,5 19,1 18,9 - Švédsko - Sweden 19,5 18,4 18,4 . - Spojené král. - United Kingdom 19,9 19,9 19,9 .

1999 17,0

2000 16,1

2001 16,2

2002 16,4

16,9

16,8

16,3

17,3

17,7

17,4

17,4

16,7

15,7

15,8

16,2

16,1

21,3

21,4

20,6

20,5

18,7

18,5

18,8

19,0

.

17,6

14,3

17,9

18,2

17,2

16,5

14,6

17,5

16,9

16,9

17,1

.

.

19,7

21,2

14,8

10,5

14,3

14,3

15,2

15,6

15,5

15,0

22,7

22,5

22,7

22,6

18,7

18,1

18,7

18,7

16,8

16,7

17,3

18,3

17,8

13,9

13,8

13,3

26,6

26,4

26,0

25,3

ČR Czech Republic

31,2

30,5

29,2

28,6

Pramen: European Commision (Eurostat and Directorate-General for Agriculture: země EU); výpočty VÚZE podle Statistiky rodinných účtů, I. díl, ČSÚ 1996 - 2003 (ČR)

Group

105,0

106,3

113,5

106,3

106,6

110,1

Pramen: Výpočty VÚZE, Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, 1996 - 2005

- miscellaneous goods and services

- ostatní zboží a služby

- restaurants and hotels

- stravování a ubytování

- education

- vzdělávání

- recreation a culture

106,7

114,7

- post and telecommunication

106,7

114,9

112,4

- rekreace a kultura

108,1

112,5

118,8

105,4

119,0

108,8

106,4

104,4

108,5

1997

- health

104,2

112,2

110,4

109,9

107,9

108,8

1996

- doprava - transport - pošty a telekomunikace

- zdraví

- furnishings, household equipment and maintenance

- bytové vybavení, zařízení domácnosti

- housing, water, electricity, fuels

- bydlení, voda, elektřina, paliva

- clothing and footwear

- odívání a obuv

- alcoholic beverages, tobacco

- alkoholické nápoje, tabák

of which - food and non-alcoholic beverages

v tom - potraviny a nealkoholické nápoje

Total goods and services

Zboží a služby celkem

Skupina

Inter-annual consumer price indices of goods and services (%)

107,9

111,8

114,6

106,9

110,9

104,7

114,0

106,0

130,5

106,3

109,5

104,4

110,7

1998

102,4

103,0

108,0

102,2

115,3

103,6

104,0

102,0

109,1

100,1

104,6

94,5

102,1

1999

Tab. 9 - Vývoj meziročních indexů spotřebitelských cen zboží a služeb (%)

102,2

102,6

104,4

102,5

107,0

111,0

102,8

100,5

108,5

98,1

104,2

101,0

103,9

2000

104,6

102,8

102,8

105,1

104,9

100,3

103,2

100,1

109,9

98,3

103,2

105,1

104,7

2001

104,0

103,5

103,6

102,0

103,3

98,1

104,7

99,9

106,1

97,4

101,9

98,1

101,8

2002

102,9

101,8

103,0

99,7

98,0

100,1

104,0

98,4

102,0

95,0

100,9

97,8

100,1

2003

104,2

105,9

102,6

101,0

112,9

102,2

103,1

98,1

103,5

96,0

102,9

103,4

102,8

2004

147,1

153,4

181,3

137,6

216,2

147,2

188,8

115,2

253,8

109,6

152,5

116,9

152,2

2004/95

- edible oils

- jedlé oleje

- lard and bacon

- sádlo a slanina

of which - butter

v tom - máslo

Oils and fats

Oleje a tuky

- eggs and egg products

- vejce a vaječné výrobky

- other milk products

- ostatní mléčné výrobky

- cheese

- sýry

- tinned and powdered milk

- mléko konzervované a sušené

of which - consumer milk

v tom - mléko čerstvé, trvanlivé

Milk, milk products, eggs

Mléko, mléčné výrobky, vejce

Fish and fish products

Ryby a rybí výrobky

- tinned meat, other meat products

- masové konzervy a ost. masné výrobky

- sausages

- uzenářské zboží

- other meat and offal

- ostatní masa a vnitřnosti

- poultry

- drůbež

- pork

- maso vepřové výsekové

of which - beef

v tom - maso hovězí výsekové

Meat and meat products

Maso a masné výrobky

TOTAL FOOD, of which

POTRAVINY CELKEM, v tom

Food group


107,2

106,8

104,9

105,3

125,5

110,7

113,7

117,3

111,7

113,6

104,2

105,8

104,6

102,1

115,9

108,8

106,1

106,7

108,8

1996

99,7

100,3

106,8

104,0

112,5

106,7

107,5

111,8

98,2

105,3

112,3

102,4

103,1

101,3

108,4

102,6

101,5

103,3

104,6

1997

101,9

102,9

107,7

105,7

97,1

106,3

109,6

111,9

105,4

106,0

113,1

104,3

102,5

103,6

108,1

99,4

107,5

103,3

104,2

1998

100,4

93,8

85,1

94,5

81,9

97,0

96,1

103,1

88,9

93,4

99,7

94,1

93,2

95,5

79,1

84,7

99,7

90,9

94,2

1999

Inter-annual consumer price indices of food and non-alcoholic beverages (%)

96,7

109,4

95,4

97,4

126,1

98,6

102,9

102,9

111,0

105,7

98,3

95,5

102,1

101,2

104,5

111,0

105,3

104,2

101,4

2000

99,0

115,2

103,5

102,3

101,0

102,0

104,3

105,5

101,5

102,8

105,0

101,8

106,0

104,6

115,8

114,7

99,0

108,2

105,6

2001

100,0

99,2

104,6

101,7

87,6

101,5

102,3

106,3

98,2

100,0

100,6

99,3

95,4

96,8

86,0

87,7

101,2

92,6

98,1

2002

Tab. 10 - Vývoj meziročních indexů spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů (%)

93,8

94,2

103,2

99,0

103,2

98,3

96,0

101,5

93,4

97,1

96,2

96,8

95,4

94,0

93,5

90,3

98,6

94,4

97,8

2003

99,3

103,8

111,4

104,1

114,0

101,6

104,1

102,4

104,4

103,9

97,9

99,1

101,5

99,9

103,7

106,0

103,8

102,8

103,8

2004

97,6

126,4

122,0

114,3

147,4

124,4

141,3

181,4

110,7

129,7

129,1

98,4

103,0

98,4

108,3

100,3

124,7

104,7

119,0

2004/95

- soft pastries, cakes

- fruit products

- ovocné výrobky

- fresh southern fruit

- čerstvé jižní ovoce

of which - fresh fruit of mild zone

z toho - čerstvé ovoce mírného pásma

Fruit and fruit products

Ovoce a ovocné výrobky

- desserts

- cukrářské výrobky

- non-chocolate confectionery

- nečokoládové cukrovinky

- chocolate and chocolate products

- čokoláda a čokoládové cukrovinky

of which - sugar

z toho - cukr

Sugar, jam, chocolate and confectionery

Cukr, marmeláda, cukrovinky, cukrář. výrobky

- rice

- rýže

- other cereal products

- ostatní výrobky z obilovin

- pasta

- těstoviny

- biscuits, crisp bakery products

- pečivo trvanlivé

123,6

113,4

111,0

111,8

103,5

112,6

105,3

103,0

105,2

117,6

109,8

104,6

105,3

117,9

112,4

105,5

96,6

103,7

107,8

112,7

102,4

76,1

98,1

96,6

112,4

105,3

105,4

109,6

112,9

124,1

- wheat-flour bakery products

- pečivo jemné

117,0

107,3

111,6

103,3

1997

125,2

113,2

118,2

104,2

1996

- chléb - bread - pečivo běžné

of which - wheat flour

v tom - mouka pšeničná

Bread and cereals

Pekárenské výrobky, obiloviny

- vegetable and other fats

- rostlinné a ostatní tuky

Food group


113,0

97,7

95,5

99,5

106,1

110,9

103,6

111,0

107,0

102,8

102,6

99,7

106,4

103,9

97,4

100,4

92,3

100,3

106,0

1998

100,6

96,0

92,1

94,9

101,4

105,0

104,9

107,0

103,8

97,8

101,6

96,2

104,6

100,9

90,0

94,1

88,2

95,3

105,2

1999

99,6

99,0

89,1

94,8

102,6

102,1

101,5

108,6

103,4

93,6

99,5

96,5

101,7

100,8

93,1

96,5

88,6

96,4

98,8

2000

98,7

118,1

111,0

113,2

103,5

105,6

102,1

103,5

103,5

100,8

102,4

99,1

101,3

106,5

106,8

107,2

113,1

105,6

101,7

2001

101,9

96,7

100,0

97,3

102,0

103,9

102,2

94,8

100,9

100,1

100,0

99,7

100,7

101,3

98,8

98,9

99,3

99,7

100,7

2002

96,6

100,9

106,0

101,5

102,1

102,7

100,4

87,1

98,6

100,6

98,1

99,8

99,6

101,6

104,7

99,8

100,0

101,0

99,1

2003

100,0

101,0

100,7

102,5

105,0

99,3

100,6

123,0

105,3

103,1

99,6

103,4

102,1

108,9

125,3

109,2

109,9

110,6

100,4

2004

153,0

129,3

99,5

118,9

139,4

168,6

125,2

106,3

128,5

111,8

128,0

104,0

130,4

163,2

158,3

154,1

108,1

143,0

121,0

2004/95

pokračování tab. 10

Pramen: Výpočty VÚZE z interních údajů ČSÚ

- other non-alcoholic beverages

- ostatní nealkoholické nápoje

- fruit and vegetable juices

- ovocné a zeleninové šťávy

of which - mineral and spring waters

z toho - minerální a stolní vody

Mineral waters, other non-alcoholic beverages, juices

Minerální vody, ostatní nealko nápoje, šťávy

- cocoa

- kakao

- tea

- čaj

of which - coffee

z toho - káva

Coffee, tea, cocoa

Káva, čaj, kakao

NON-ALCOHOLIC BEVERAGES, of which

NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE, v tom

Other food products

Ostatní potravinářské zboží

- potato products

- bramborové výrobky

- potatoes

- brambory

- vegetable products

- zeleninové výrobky

- frozen vegetable

- mražená zelenina

of which - fresh vegetables

z toho - čerstvá zelenina

Vegetables and vegetable products

Zelenina a zeleninové výrobky

- dried fruit

- sušené ovoce, suché plody

Food group


100,4

100,8

103,8

103,5

106,2

107,3

89,9

93,3

97,0

109,3

97,5

74,0

105,4

120,4

104,5

93,8

100,8

1996

108,2

95,5

102,9

101,9

102,0

108,9

101,5

102,7

102,4

107,8

89,0

82,2

98,2

99,6

103,7

95,8

122,2

1997

100,8

100,0

101,2

98,5

96,0

110,8

114,4

113,9

107,6

109,1

104,5

119,0

97,9

105,4

105,2

108,3

121,9

1998

99,1

102,0

96,3

97,5

101,0

100,8

96,0

97,1

97,2

100,6

102,1

82,8

96,0

92,2

88,9

89,7

95,0

1999

103,2

100,4

97,6

100,9

96,8

100,0

94,1

95,1

97,2

100,3

97,8

112,1

96,3

87,3

96,4

99,6

86,7

2000

102,7

100,0

99,7

101,3

103,8

101,1

94,3

96,7

99,0

101,4

98,4

98,5

103,8

96,0

109,1

101,4

98,1

2001

100,0

104,6

98,0

100,1

104,8

100,7

87,7

93,1

97,5

101,7

99,6

113,5

102,2

96,9

105,2

105,7

87,6

2002

99,3

102,7

98,4

99,7

116,1

99,7

90,8

96,1

98,4

102,7

95,2

101,0

99,1

92,3

96,2

97,5

86,7

2003

100,1

100,6

98,8

100,2

102,9

99,6

100,8

100,4

100,3

101,2

101,5

99,2

99,4

97,8

92,3

95,1

121,6

2004

114,3

106,5

96,5

103,6

132,1

131,9

71,3

87,6

96,0

139,1

85,8

75,2

98,0

85,6

99,5

86,4

111,9

2004/95

pokračování tab. 10

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. Ing. Olga Štiková Ing. Helena Sekavová Ing. Ilona Mrhálková. Vliv změny cen na spotřebu potravin

Recommend Documents