Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.
Chudoba: co je to? • Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby • Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou životní úrovní celé společnosti. • Nejčastěji používanou hranicí chudoby je 60% mediánu ekvivalizovaného příjmu.
Kdo je ohrožený? Situace v ČR • Počet a podíl osob ohrožených příjmovou chudobou se snižoval až do roku 2009. V roce 2011 – 9,7% • Ohroženy jsou více ženy než muži • Osoby nezaměstnané (ve 40% případů nedosáhly hranice příjmové chudoby) • Nepracující důchodci (ženy ohroženy dvakrát více než muži!) • Z hlediska složení domácností: osoby žijících v neúplných rodinách se závislými dětmi • Členové rodiny se třemi a více dětmi • Domácnosti jednotlivců starších 65 let.
Eurostat: ohrožení chudobou v rámci EU • Za rok 2010 bylo ohroženo chudobou 115 Mio. lidí (23,4% populace) • Největší ohrožení chudobou: Bulharsko (42%), Rumunsko (41%), Litva, Lotyšsko, Maďarsko • Nejnižší: ČR (14%), Švédsko a Nizozemí, Rakousko, Finsko, Lucembursko. • Ukazatel složen z: příjmové chudoby, materiální deprivace, domácností s nízkou pracovní intenzitou. • V ČR: nejnižší hodnoty u ukazatelů příjmové chudoby a domácností s nízkou pracovní intenzitou.
Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, 2010 Ohrožení chudobou po sociálních transferech
Materiální deprivace
Nízká pracovní intenzita
Osoby spadající alespoň pod jedno z kritérií: % z celkové populace, 2009
Totéž: 2010
EU 27
16,4
8,1
9,9
23,1
23,4
ČR
9,0
6,2
6,4
14,0
14,4
Ohrožení chudobou a sociálním vyloučením – celá EU • Na „špici“ nové země EU, • Mezi ně vklíněny země zasažené dluhovou krizí (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko) • ČR na posledním, tj. nejlepším místě.
Výdaje na sociální ochranu (OECD: 2007)
Sociální výdaje na hlavu (parita kupní síly), 2009.
Výdaje na sociální ochranu (Eurostat, 2008) v % HDP
Výdaje na sociální ochranu: na hlavu v paritě kupní síly, 2008
Sociální dávky jako % z celkových dávek a jako % HDP, 2008
Vývoj výdajů na sociální ochranu,% HDP, 2001-2008
Celkové vládní výdaje (% HDP, 2011)
ČR: vývoj běžných výdajů
Sociální výdaje = 44,8% z běžných výdajů
Struktura sociálních výdajů:
Vývoj sociálních výdajů
Celkový přehled sociálních výdajů Druh dávky
Skutečnost 2010
Skutečnost 2011
% plnění upraveného rozpočtu 2011
Index 2011/2010
Důchody celkem
337 798 656
359 098 199
100%
106,31%
Nemocenské dávky celkem
22 788 532
21 505 374
98,47%
94,37%
Dávky státní sociální podpory
40 880 651
36 094 392
99,27%
88,29%
Ostatní sociální dávky celkem
2 898
2 515
41,92%
86,78%
Státní politika zaměstnanosti celkem
22 736 994
17 837 132
85,52%
78,45%
Transfery územním rozpočtům na dávky
25 703 790
25 298 074
100,75%
98,42%
Dávky státní sociální podpory
Sociální dávky v ČR (Ročenka MPSV za rok 2011) • Podpora v nezaměstnanosti: evidovaní uchazeči na konci roku 2011: 508 451. • Osoby pobírající podporu jen: 129 951 (rostoucí vyřazování z evidence) • Míra nezaměstnanosti: 8,6% (konec roku 2011) • 14,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. • Průměrná výše podpory je 5 586 (v roce 2010: 5 698) • Jasná vazba na vývoj ekonomické situace
Ti, co se jim“nechce“ dělat:
Důchody • Největší položka v sociálních výdajích • Neustálé oslabování průběžného pilíře (snižování pojistného, stropy pro nejbohatší skupiny) • Odchody do předčasného důchodu jako „řešení“ nezaměstnanosti – další „zdůvodnění“, proč údajně nutný II. Pilíř, který dále oslabí průběžný • Systematické ožebračování důchodců: změna valorizačního schématu, nárůst DPH, lékařské služby, zrušení doplatku na bydlení…
Jak nebýt ohrožen chudobou? • • • •
Nebýt nezaměstnaný Nebýt starý Nebýt nemocný Nemít děti
• Neboli: být tzv. „zodpovědný“. Minimálně první tři nelze příliš ovlivnit. Není to otázka Vašeho výběru.
Proč jsou chudí chudí, aneb co se děje s ekonomikou vyspělých zemí?
• Od 70. let: nástup neoliberalismu (trh spravedlivě rozděluje – nástroj sociální disciplíny). Redistribuce vnímána jako umělý zásah. • Strukturální změna (posun ke službám) • Flexibilizace trhu práce (systém hire and fire v USA – nárůst pracující chudoby!, v Německu nárůst nízkovýdělečného sektoru). • Obrovský nárůst polarizace (viz Gini koeficient)
Technologie jsou pracovněúsporné • Od 70. let oslabuje vztah mezi růstem HDP a vznikem nových pracovních míst. Na 1% růst HDP připadá jen růst 0,3% pracovních míst. • Oslabuje také transmise mezi růstem HDP a růstem mezd. • Od 70. let klesá tzv. wage share, neboli poměr mezd na HDP. • Vzdělání není řešení: ekonomika absorbuje jen určitou část vzdělané pracovní síly, není jí potřeba velké množství (vysokoškoláci vykonávají často práci, na kterou by stačil středoškolák). • Chudoba je základní znak systému – není to dysfunkce, ale plný projev fungování + ideologická podpora: udělat z obětí viníky.
"Vyspělost státu se pozná podle toho, jak se umí postarat o své nejslabší."
