JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra bicích nástrojů Studijní obor: Hra na bicí nástroje
Vývoj a možnosti elektronických bicích nástrojů Diplomová práce
Autor práce: BcA. Emil Machain Vedoucí práce: MgA. Stanislav Pliska Oponent práce: doc. Mgr. MgA. Ing. Dan Dlouhý, Ph.D
Brno 2015
Bibliografický záznam MACHAIN, Emil. Vývoj a možnosti elektronických bicích nástrojů, [Development and possibilities of electronic percussion instruments]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra bicích nástrojů, rok. 2015 s.[59] Vedoucí diplomové práce MgA. Stanislav Pliska.
Anotace Diplomová práce Vývoj a možnosti elektronických bicích nástrojů pojednává o vývoji elektronických bicích nástrojů, jejich uplatnění v hudbě a zvukových možnostech.
Annotation Diploma thesis Development and possibilities of electronic percussion instruments deals with the development of electronic percussion instruments, their application in music and audio capabilities.
Klíčová slova Elektronické bicí nástroje, elektronická hudba
Keywords Electronic percussion instruments, electronic music
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 1.května 2015
Emil Machain
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 6 První elektronické nástroje ...................................................................................................... 7 První elektronické bicí nástroje................................................................................................ 9 Zařízení Graema Charlese Edga ........................................................................................... 9 Moog 1130 ........................................................................................................................... 9 Snímání Carla Palmera ....................................................................................................... 11 Pollard Syndrum................................................................................................................. 11 Synare ................................................................................................................................ 12 Simmons Drum Synthesizer ............................................................................................... 13 Dnešní elektronické nástroje ................................................................................................. 16 Výhody a nevýhody elektronické bicí soupravy ve srovnání s akustickou bicí soupravou 16 Roland V-Drums ................................................................................................................. 19 Yamaha .............................................................................................................................. 23 Trigger ................................................................................................................................ 24 Použití v elektronické hudbě.................................................................................................. 26 Zvukové možnosti .................................................................................................................. 29 Reverb ................................................................................................................................ 29 Delay .................................................................................................................................. 29 Limiter ................................................................................................................................ 30 Ekvalizér ............................................................................................................................. 30 Chorus ................................................................................................................................ 31 Flanger ............................................................................................................................... 31 Reverse............................................................................................................................... 31 MIDI.................................................................................................................................... 32 Počítačové programy pro hudebníky ................................................................................. 34 Cubase ............................................................................................................................ 34 Finale .............................................................................................................................. 35 Ableton........................................................................................................................... 35 VST ..................................................................................................................................... 38 Elektronické melodické bicí nástroje ..................................................................................... 39 MalletKAT........................................................................................................................... 39
4
Xylosynth............................................................................................................................ 41 Marimba Lumina ................................................................................................................ 41 Významní hráči využívající elektronické nástroje a jejich projekty........................................ 42 Phil Collins .......................................................................................................................... 42 Akira Jimbo......................................................................................................................... 43 Roy Ayers ........................................................................................................................... 44 Závěr ...................................................................................................................................... 45 Použité informační zdroje ...................................................................................................... 47
5
Úvod Používání elektronických elementů v hudbě, jako jsou elektronické hudební nástroje, zvukové moduly nebo například jednoduché ozvučovací příslušenství, se stalo běžnou součástí při produkování dnešní hudby. Elektronicky produkovaná hudba může být realizována různými způsoby, a také v různých kombinacích s akustickými hudebními nástroji. Nabízí se tak spoustu možností tvorby hudby a spoustu možností při realizování a úpravě zvuků. Elektronika tak obecně otevírá nové cesty hudebníkům, skladatelům nebo producentům. Na elektronické bicí nástroje existují různé úhly pohledu již od jejich vzniku. Pro některé je to jen moderní zařízení, které vyluzuje zvuky, ale nemá "duši", a nemá tak nic společného s hudebním nástrojem. Pro jiné je to zase moderní nástroj, se spoustou možností uplatnění. Ti hráči, kteří aktivně používají elektronickou bicí soupravu místo klasické akustické, oceňují taktéž například snadnější transport nástroje kvůli znatelně menším rozměrům. Hlavní uplatnění nacházejí elektronické nástroje především v populární hudbě, avšak i v hudební historii již můžeme pozorovat využití elektronických elementů u skladatelů artificiální hudby jako například u Edgara Varèse, Karlheinze Stockhausena či John Cage. Na nahrávkách současné populární hudby je často sporné, zda je part bicích nástrojů nahrán na akustickou bicí soupravu a upraven, na elektronickou bicí soupravu nebo jestli je produkován čistě elektronickou cestou. Také lze tyto tři způsoby nahrávání kombinovat.
6
První elektronické nástroje Nejstarší elektronický hudební nástroj telharmonium z roku 1897 vytvořil a patentoval kanadský vědec Thaddeus Cahill1. Klávesový nástroj s několika dynamickými, sedmioktávovými klávesnicemi kompletně zabíral se svým nezbytným příslušenstvím 18 metrů čtverečních. Pohon tohoto nástroje byl velmi hlučný a v ideálním případě byl rozdělený tak, aby tato hlučná část nástroje byla zvukově izolována ve vedlejší místnosti. Celkem byly vyrobeny tři nástroje. Telharmonium inspirovalo řadu skladatelů a předznamenalo vývoj dalších elektronických nástrojů. Základní princip tohoto nástroje byl využit v Hammondových varhanách. Další zásadní impuls přišel v roce 1920, kdy Lev Sergejevič Těrmen2 představil theremin – nástroj bez klávesnice ovládaný pohybem rukama kolem horizontálně a vertikálně umístěných dvou antén. Vzdálenost ruky od jedné antény ovlivňuje hlasitost, druhá ruka kontroluje vzdáleností od druhé antény intonaci. Zvuk tohoto nástroje může připomínat smyčcový nástroj nebo lidský hlas. Hra na tento nástroj potřebuje velký cvik a cit, zejména pro přesnou intonaci. Theremin je oblíbený mezi skladateli artificiální hudby, stejně tak i mezi popovými a rockovými hudebníky. Za zmínku stojí nástroj s názvem martenotovy vlny, který pracuje na podobném principu jako theremin, připomíná i jeho zvuk, ale je pro hudebníky přívětivější svým ovládáním. Intonuje se zde pohybem táhla na obrazu sedmioktávové klaviatury. Nástroj byl představen v roce 1928. Rok 1935 přinesl Hammondovy varhany, oblíbené do dnes zejména v jazzové nebo v rockové hudbě. Rejstřík Hammondových varhan obsahují téměř všechny moderní, digitální klávesové nástroje. V dalších letech vzniklo spoustu přístrojů a elektronických, zejména klávesových nástrojů, které se začaly sériově vyrábět a prodávat. Období 1960-1979 je považováno za období syntezátorů, při jejichž vývoji se významně uplatnil Robert Moog3. Zkonstruoval nástroj, který obsahoval v sobě
1
Thaddeus Cahill (1867-1934) – přední americký vynálezce z počátku 20.století. Cítil velký potenciál ve spojení hudby s elektrickým proudem. 2 Lev Sergejevič Těrmen (1896-1993) byl ruský fyzik a vynálezce. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello. 3 Robert Arthur Moog (1934-2005) byl americký vynálezce a průkopník elektronické hudby.
7
několik modulů. Nástroje v dalších obdobích tak umožňovaly konfiguraci mnoha elementů, které lze ve zvuku nastavit. Klávesové nástroje byly v tomto a v dalším období zásadně inovovány a podrobné popsání dalších významných a průkopnických elektrofonických nástrojů by se dalo publikovat v samostatné práci na toto téma. Výše uvedené nástroje zmiňuji pro představu a srovnání, ve kterém období vznikaly první elektronické nástroje a kdy vznikl nápad a proběhlo realizování tvorby prvních elektronických bicích nástrojů.
8
První elektronické bicí nástroje Když se mluví o elektronických nástrojích, člověka ve většině případů napadne spíše elektrická kytara nebo elektronické klávesy. Tyto nástroje jsou s elektronikou spojené déle a toto spojení je stále populárnější a častější než používání elektronických bicích nástrojů. Nápad na konstruování gumového padu, reagujícího na úhoz paličkou přišel podstatně později.
Zařízení Graema Charlese Edga První elektronický bicí nástroj byl vytvořen až v roce 1971 Graemem Charlesem Edgem4 – bubeníkem a textařem anglické rockové skupiny The Moody Blues, která je známá tím, že jako první vyprodala dva koncerty v Madison Square Garden 5v rámci jednoho večera. Při výrobě tohoto nástroje měl zásadní podíl profesor Brian Groves ze Sussex University. Tento nástroj zdaleka nepřipomínal dnešní elektronické bicí soupravy. Obsahoval spoustu přístrojů, které byly propojené kabely a umožňoval produkovat zvuky deseti tom-tomů, osmi basových bubnů, pěti malých bubnů a šestnácti dalších elektronických zvuků. Zařízení je slyšet ve skladbě “Procession“ z alba Every Good Boy Deserves Favor (1971) kapely The Moody Blues.
Moog 1130 Nedlouho poté vznikl Moog 1130 – to je osmipalcový tom-tom potažený shora jednou bílou hladkou blánou. Uvnitř je zabudován elektronický systém reagující na kontakt blány s paličkou nebo s rukama. Ze strany tohoto nástroje jsou dva potenciometry pro výšku zvuku a pro hlasitost. Potenciometr pro hlasitost se zde nachází hlavně proto, že povrch blány na nástroji nereaguje na dynamiku úhozu. Moog 1130 je snadno zabudovatelný ke stojanům značky Ludwig a kompatibilní s
4
Graeme Charles Edge (1941) Madison Square Garden (zkráceně: MSG) je multifunkční velkokapacitní hala v centru Manhattanu v New Yorku. Pořádá se zde přibližně 320 akcí ročně. 5
9
analogovými zvukovými moduly od firmy Moog - konkrétně Moog MODULAR, Moog MINIMOOG a Moog MICROMOOG. S těmito moduly je možné nastavit na Moogu 1130 konkrétní výšku tónu a hrát tak kromě perkusivnívch syntetických zvuků například i jednoduchou melodii.
Moog 1130
10
Snímání Carla Palmera Další významný moment při vývoji elektronických bicích nástrojů byl v roce 1973, kdy vznikl i Moog 1130. Britský rockový bubeník Carl Palmer vynalezl průkopnickou metodu snímání bicích nástrojů speciálními snímači, na jejichž základě jsou konstruovány dnešní bicí triggery. Přes tyto snímače byl veden signál do zvukového modulu, který vytvářel syntetické zvuky. Takto nasnímanou bicí soupravu využil k nahrávání a později k živému provedení skladby Toccata z alba Brain Salad Surgery tria Emerson, Lake & Palmer. Zvuky nasnímané těmito snímači ani nepřipomínají bicí nástroje, ale spíše efekty jako skřeky, hvízdání nebo vesmírné zvuky. Ve skladbě mají bicí nástroje zásadní úlohu a kromě nástrojů s použitím těchto efektů jsou zde využity tympány, gongy a trubicové zvony.
Pollard Syndrum V roce 1976 začala firma Pollard Industries v Kalifornii sériově vyrábět a prodávat Pollard Syndrum pod vedením Joeho Pollarda (bubeníka, který spolupracoval s The Beach Boys) a Marka Bartona. Jsou to pady se zlatou, kevlarovou blánou, na které se hraje paličkami nebo rukama. Toto zařízení se nabízelo k prodeji ve třech variantách, podle počtu padů – Syndrum 1, Syndrum TwinDrum a Syndrum Quad. Zvukový modul od stejného výrobce k těmto padům nabízí možnosti, které již jsou ve své době používány k syntetickým, zejména klávesovým nástrojům. Jsou to efekty, jako je citlivost, dozvuk, několik typů vibrata (podle směru chvění), nebo glissando (možné nastavení směru sklouznutí zvuku nebo tónu nahoru nebo dolů před, nebo po dosažení konkrétní požadované výšky). Pro každý pad slouží na modulu konkrétní ovládací panel pro kontrolu parametrů zvuku, takže modul obsahuje jeden, dva nebo čtyři ovládací panely varianty Syndrumu. Se zařízením Pollard Syndrum pracovali světoví bubeníci Jeff Porcaro, Terry Bozzio, Carmine Appice nebo Keith Moon.
11
Pollard Syndrum Quad
Synare Rok po uvedení Syndrumu uvedla firma Star Instruments na trh produkt Synare. Byl to zvukový modul a pad v jednom přístroji. Model s názvem Synare 1 obsahuje čtyři pady s modulem obsahujícím kontrolní panel, model Synare 2 nabízí dvanáct padů s modulem. Synare 2 ale navíc nabízí možnost zvolit si konkrétní tónovou výšku, oktávu a hlavně sekvencer, který umožňuje nahrání melodického nebo rytmického modelu a jeho opakování. Sekvencer se uplatňuje především pro živou produkci v reálném čase. Tlačítka na Synare 2 pro volbu tónu, oktávy a sekvenceru jsou podobného charakteru jako hlavní hrací pady - gumové, ale podstatně menší. Další model je Synare 3, což je pouze jeden pad ve tvaru létajícího talíře s ovládacími tlačítky a potenciometry umístěnými na boku zařízení. Synare 12
S3X je jen o málo mladší než Synare 3 a navíc nabízí pouze bohatší možnosti při ovládání modulace. Poslední model je Synare 4 a je téměř totožný se svými předchůdci Synare 3 a Synare S3X ale kromě gumového padu je potažený skutečnou blánou. Produkty Synare byly vyráběny relativně krátce a jejich sériová výroba skončila roku 1983.
Synare 2
Simmons Drum Synthesizer Firma Simmons vytvořila první elektronické zařízení, kde rozložení padů připomínalo rozložení bicích nástrojů jako na bicí soupravě. Novinkou také bylo zkonstruování padu, na který se hraje nohou pomocí pedálu jako na klasické bicí soupravě. Na prvních modelech bylo možné takto ovládat nohou prostřednictvím pedálu jen velký buben, pedál pro kontrolu hi-hat činelů jako u klasické soupravy přišel později.
13
Zřejmě nejzásadnější model elektronické soupravy Simmons je model SDS-5, který vyšel v roce 1981. Pro tento i další modely firmy Simmons jsou typické šestiúhelníkové pady. Pady v tomto tvaru byly všechny – i pro činely i pro basový buben, který byl ve větším rozměru než ostatní. Až v pozdějších modelech začaly být činelové pady kulaté, a v dnešní době vyrábí Simmons kulaté pady všechny – pro malý buben i pro tom-tomy. Model SDS-5 nabízí pady s akrylovým povrchem v černé nebo bílé barvě, pozdější modely však mají gumový povrch, který při hře více připomíná hru na klasické bicí potažené blánou. Pady SDS-5 jsou kompatibilní s hardwarem firmy Pearl. Pozdější modely jsou dodávány se svým hardwarem, jehož stojany mají menší průměr ramen a nejsou tak kompatibilní s SDS-5. Modul SDS-5 v základní výbavě obsahuje panel pro velký buben, malý buben, 3 tom-tomy a činel. Každý kontrolní panel je vybaven potenciometry k ovládání úrovně hlasitosti, výšky zvuku, trvání zvuku, směru dozvuku a jednoduchého filtru pro tón dozvuku. Modul nabízí sedm vstupů a výstupů prostřednictvím XLR konektorů6. Mladší modely souprav Simmons se postupně inovují a dostávají se tak na úroveň dnešních modelů. Inovace probíhají například ve tvarování padů. Pady, které obsluhují činelové zvuky, přechází z šestiúhelníkového tvaru do kulatého tvaru, a dostávají na sebe ještě malý pad, který je v oblasti, kde se nachází pupek7 klasického činelu. Je tak možné odlišit dva zvuky podobně jak na činelu – pro tříštivější zvuk hrát na hranu činelového padu a pro vyšší a konkrétnější zvuk na pupek činelového padu. V případě elektronických bicích nástrojů je možné nastavit pro tyto oblasti dva zcela kontrastní zvuky. Přichází pedál pro ovládání hi-hat činelů, který zpočátku není schopný regulovat barvu zvuku podle vzdálenosti dvou činelů od sebe. Slouží zde jen pro přepínání dvou zvuků a to otevřené/zavřené hi-hat. Další inovace je například možnost úhozu na ráfek. Kolem padu je vyvýšená gumová plocha. Pro docílení zvuku rimshotu není nutné hrát tak striktně, aby se palička dostala do kontaktu s ráfkem a blánou současně jako na klasickém malém 6
XLR konektor je audio konektor. Existuje několik různých provedení a má jej ve svém výrobním sortimentu mnoho výrobců. Slangově je často zván „cannon“ podle jednoho z původních výrobců, firmy ITT/Cannon. 7 Pupek – vyvýšená plocha ve středu činelu.
14
bubnu nebo tom-tomu, ale stačí, aby palička uhodila na vyvýšenou gumovou plochu. V tomto případě nemusí ráfek připomínat zvuk rimshotu, ale lze nastavit a používat zcela odlišný zvuk, podobně jako v případě hrany/pupku činelu. Kromě elektronických souprav firma Simmons vyvíjela i samostatné pady, nebo zařízení, které obsahuje několik padů, které nejsou rozložené jako na bicí soupravě, ale poskládané na jedné ploše podobně jak tomu je na produktu Synare. Například model SDSV z roku 1981 obsahuje sedm padů, které jsou rozložené v kufru pro snadnou přenosnost. Tento model je považován za předchůdce dnes známého a populárního zařízení Roland Octapad. Firma Simmons jako jediná z výše uvedených stále produkuje a sériově vyrábí elektronické pady a vyvíjí nové technologie v tomto odvětví. Naopak produkty Syndrum nebo Synare se na trhu udrželi jen pár let.
Simmons SDS-5
15
Dnešní elektronické nástroje Jak jsem psal v úvodu, elektronické elementy jsou dnes samozřejmou součástí při produkci hudby. Koncerty, představení a další hudební akce jsou často nerealizovatelné bez elektronických hudebních nástrojů. Všechny typy moderních el. nástrojů jsou technicky vyspělé nejen po zvukové stránce, ale i po stránce “komfortu“ tím, že nástroje hudebníkům padnou do ruky jako klasické nástroje, na které jsou zvyklí. Hudebníci tak nemají velký problém zahrát na el. nástroj i když na něj nikdy nehráli. Existují například klávesové nástroje s dokonalou klávesovou mechanikou, se kterými nemají problém ani klasičtí klavíristé, zvyklí na akustická koncertní křídla. Podobně jsou na tom elektronické smyčcové nástroje nebo i dechové nástroje.
Výhody a nevýhody elektronické bicí soupravy ve srovnání s akustickou bicí soupravou Ve všech nástrojových skupinách se mezi hudebníky najdou rozdílné názory na tyto el.typy nástrojů. Co se týče elektronických bicích, hlavní výhody jsou:
-
Při cvičení doma je možné poslouchat se ve sluchátkách. Přesto že i úhozy na plastové pady sami o sobě vytváří zvuk, jsou podstatně slabší než na akustické bicí soupravě i když je zatlumená například látkou nebo molitanem.
-
Díky rozměrům a kompaktnosti většiny el.bicích souprav je transport nástroje snadnější a rychlejší. V autě zabírá el.souprava znatelně méně prostoru než akustická.
-
Nesrovnatelně více zvukových možností i mimo zvuky bicích nástrojů. Na pady je možné naprogramovat jakýkoliv zvuk, ať už nahraný z jakéhokoliv akustického nástroje, nebo čistě elektronicky vyprodukovaný zvuk. Například si můžeme na každý pad naprogramovat konkrétní tón libovolného harmonického nástroje a při vystoupení suplovat tento harmonický nástroj.
16
-
El.bicí nevyžadují ozvučení mikrofony. Zvučení před vystoupením je tak podstatně snadnější a zabere méně času. Je však vhodné, když má při produkci zvukový technik k dispozici výstupy od každé části el.bicí soupravy zvlášť. Má tak kontrolu nad celou soupravou a může tak upravovat poměry mezi velkým bubnem, malým bubnem, činely a tom-tomy, případně dalšími zvuky.
-
Ve spoustě moderních hudebních projektech, produkujících zejména elektronickou taneční hudbu, má úpravu a přepínání zvuků na svědomí zvukový technik. Tyto projekty vystupují na koncertech se svým zvukovým technikem, který bývá považován za plnohodnotného člena hudebního uskupení. Hráč na bicí nástroje v takovémto případě neobsluhuje zvuk své soupravy během vystoupení.
-
Obvykle je na moderních el.bicích soupravách modul s ovládacím panelem, který nabízí metronom s pokročilým nastavením, mp3 přehrávač a sluchátkový výstup. Při koncertování nebo při cvičení s clickem nebo s nahrávkou hudby není nutné mít při sobě a obsluhovat žádné další zařízení.
-
Gumové okraje na padech a měkké gumové hrany činelových padů i při silných úhozech nepoškodí dřěvěné paličky. Paličky tak vydrží mnohonásobně déle.
Nevýhody:
-
Elektronické soupravy nejsou schopné plně nabídnout zvuk akustické soupravy. Dynamika úhozu, odskok paličky nebo zvukové rozdíly podle místa úhozu na bláně jsou nesrovnatelné. Zejména hráči, kteří akustickou soupravu využívají pro pestré barevné zvukové možnosti, jako je například zatlumení a ladění blány tlakem na blánu rukou, střídaní různých typů paliček, metliček, hra rukama, škrábání činelu paličkou, hra na dřevěné korpusy tom-tomů z boku atd., ztrácejí na elektronické soupravě volnost.
-
Zvukové moduly bývají nekompatibilní s pady jiných značek, nebo nespolupracují správně.
17
-
Nemožnost elektronických bicích souprav produkovat zvuk bez elektrické energie.
-
Kvalita zvuků produkovaných na elektronické bicí soupravě záleží na zesilovačích, audio systémech a reproduktorech. Tedy i při pracném programování osobitého zvuku podle představ hudebníka není jisté, že elektronická souprava tak bude znít i při produkci například v koncertním sále nebo v klubu. Při akustické produkci zní akustická souprava podle hráčovy konfigurace (ladění, typ blány, typ činelů, typ paliček, preparace nástrojů atd.).
-
Pro některé hráče je zásadní nevýhoda vizuální podoba elektronické soupravy na podiu a pocit při hře s tím spojený. Tito hudebníci se cítí lépe za akustickou soupravou.
Pro některé hudebníky je praktické používat oba typy souprav – akustickou i elektronickou. Pro univerzálního hráče, který se zabývá různými hudebními styly, je to otevření mnoha možností. Spoustu současných bubeníků používá akustickou soupravu, doplněnou třeba jen o jeden pad, na kterém přepíná zvuky a efekty během koncertu. To znamená značné posílení zvukové škály soupravy. Některým hudebníkům slouží elektronická souprava jen pro cvičení například v bytě nebo v kanceláři.
18
Roland V-Drums Japonská firma Roland je v současné době jedna z největších firem zabývajících se výrobou elektronických hudebních nástrojů, příslušenství a hudebního softwaru. Označení V-Drums znamená, že se jedná o produkty kolem elektronických bicích. Roland nabízí spoustu modelů elektronických bicích souprav, padů, zvukových modulů a dalšího příslušenství, které pod touto značkou můžeme volně kombinovat. Soupravy V-Drums se pohybují ve velice širokém cenovém spektru a jsou kompatibilní s MIDI zařízeními. V-Drums vznikly v roce 1997, a velký krok byl ten, že proti již vzniklým elektronickým soupravám s gumovými pady se zde začaly používat síťové. Inženýři z firmy Roland tímto chtěli bubeníkům nabídnout pocit při hře jako na klasické bicí soupravě. Nápad začít používat síťové blány na elektronických soupravách vznikl docela kuriózním způsobem. Jednoho dne byl pracovník z firmy Roland pan Yoshino v obchodě se zahradnickými potřebami. Zaujala ho malá trampolína pro děti, a hlavně skákací, síťovaná plocha, která ho inspirovala ke vzniku bubenické blány, založené na podobném principu jako na této trampolíně. Nutno dodat, že do té doby ještě neexistovala síťovaná blána použitelná na klasické bicí nástroje vhodná k tichému cvičení. Zakladatel firmy Roland Ikutaro Kakehashi představil tento produkt Remo Bellimu, kterého blána zaujala. Po dlouhém testování materiálů tak začala sériová výroba síťovaných blan. Zajímavý je zde také vývoj činelových padů. Roland začal vyrábět činelové pady tak, že akustické činely překryl gumovým povrchem, který snímal úhozy paličky. Překryta gumou zde byla pouze polovina činelu. Tento model nebyl mezi bubeníky oblíbený. Další způsob bylo použití stejného povrchu jako na malém bubnu a na tom-tomech – tedy použití síťové blány. Tento model taktéž neuspokojil bubeníky a to hlavně kvůli pocitu při hře. Při úhozu na činel a například na malý buben by měl hráč cítit zásadní rozdíl. A to, že činel a malý buben nabízely absolutně stejný pocit a odraz při úhozu nebylo pro bubeníky nic příjemného. Zdaleka to nepřipomínalo pocit jako při hře na akustickou soupravu. Po těchto pokusech začala produkce úspěšného modelu činelového padu. Tento pad byl plastový s gumovým povrchem, kompatibilní s klasickým činelovým stojanem. Na stojanu se pad po úhozu houpal podobně jako klasický činel 19
V roce 2004 vznikl převratný systém v oblasti hi-hat padů. Roland vynalezl pady tvarem připomínajíci hi-hat činely, které jsou kompatibilní s klasickým hi-hat stojanem. Vrchní část hi-hat padu reaguje na úhoz paličkou. Podobně jako činelové pady rozlišuje úhoz na hlavní hrací plochu, na kraj a na pupek padu. Na tomto hi-hat systému je však hlavní novinkou senzor, který sleduje vztah mezi vrchním a spodním hi-hat padem. Snímá tak zvuk, ke kterému dochází při kontaktu těchto padů a také rozlišuje zvuk s ohledem na vzdálenost padů od sebe při hře na otevřenou hi-hat. Tento systém při hře věrně připomíná pocit hry na klasickou hi-hat. Kompatibilitou s klasickým hi-hat stojanem a klasickou pedálovou mechanikou na něm tomuto pocitu zásadně pomáhá. Jak jsem již psal, všechny pady a zvukové moduly značky Roland jsou mezi sebou kompatibilní. Je tu však omezení mezi moderními typy padů a staršími modely zvukových modulů. Pady, které jsou uzpůsobené produkovat více zvuků jako je ráfek/střed malého bubnu, nebo kraj/pupek činelu nenabízí tuto funkci plně využít na starších modulech. Roland aktuálně nabízí pět základních typů souprav. Každý typ lze různě variovat a kombinovat různými prvky, takže takto upravených modelů nabízí samozřejmě mnohem více. Nejlevnější modely nesou označení V-Drums Portable a V-Drums Lite. Tyto modely souprav jsou postavené na jednoduché konstrukci a v základu obsahují jeden pad pro malý buben, dva pady pro tom-tomy, jeden pro floor-tom, dva činelové a jeden hihat pad. Pedál pro ovládání velkého bubnu ani neobsahuje beater, tudíž ani pad uzpůsobený úhozům beateru. Vizuálně podobně vypadá pedál pro ovládání hi-hat činelů. V-Drums Lite a V-Drums Portable v základním složení obsahují jednoduché moduly, které nabízí pouze základní funkce. Modul nabízí pouze přepínání zvuků celé soupravy, bez možnosti přepínání zvuku na každém padu zvlášť. Soupravy střední třídy se nazývají V-Compact a V-Tour. Tyto soupravy v základu nabízí pady se síťovanými blánami, určené na pozice malého bubnu a tomtomů. Oproti levnějším modelům je zde také kompatibilita s klasickým pedálem pro velký buben. Použití klasického pedálu na elektronické soupravě je pro hudebníky velká výhoda. Pocit při hře na velký buben je pro ně v tomto případě téměř totožný jako hra na elektronický pad. Na rozdíl od levnějších modelů jsou V-Compact a VTour základně vybaveny vyššími modely zvukových modulů, které nabízí nahrávání,
20
MIDI výstup nebo například synchronizaci se zvukovým softwarem prostřednictvím USB kabelu. Vlajková loď mezi soupravami Roland je model s označením V-Pro. Tyto soupravy nabízí pady, jejichž gumové ráfky jsou schopné reagovat na zvukové nuance, jaké známe při hře na akustické bubny. Při úhozu tyto ráfky rozeznají rozdíl mezi úhozem tenkou paličkou a tlustou. Výše jsem psal o hi-hat padech kompatibilních s klasickým hi-hat stojanem. Právě V-Pro nabízí tento systém na rozdíl od nižších modelů souprav. Modul TD-30 dodávaný k těmto soupravám nabízí spoustu možností. Přehledné ovládání modulu obsahuje potenciometry hlasitosti každé části soupravy, pět tlačítek pro předvolené nastavení zvuku soupravy nebo například ovládací tlačítka k přehrávání hudby. Ze zadní části modulu se nachází kromě výstupů ven několik vstupů dovnitř. Tímto způsobem muže bubeník prostřednictvím modulu slyšet své spoluhráče a není tak potřeba jiného zařízení pro umožnění odposlechu. Dále je zde vstup a výstup pro komunikaci prostřednictvím MIDI zařízení, slot pro USB paměť a vstup pro USB kabel pro spojení s počítačem. V dnešní době lze díky USB kabelu synchronizovat i MIDI zařízení. Toto spojení se používá nejčastěji pro synchronizaci s nástrojem a s MIDI softwarem nainstalovaným v počítači. Velice známé zařízení firmy Roland je Octapad SPD-30. Jedná se o nástroj, který obsahuje osm padů čtvercového tvaru a ovládací panel pro vestavěný modul. Pady a modul s displejem jsou zde umístěny na jednom obdélníkovém zařízení. Tento nástroj prošel velkým vývojem. Pod názvem Pad-8 vyšel v roce 1985 a od svého počátku ovlivnil a stále inspiruje bubeníky k využití elektronických zvukových možností. Dnešní model nabízí spoustu zvuků, které lze upravit mnoha efekty jako je ladění, tlumení, měkký nástup, skluz výšky a další. Nechybí tu samozřejmě kompatibilita s MIDI zařízeními. Funkce phrase loop nabízí tvorbu smyček a frází, které mohou být nahrány až ve třech vrstvách a kromě vnitřního úložiště mohou být tyto smyčky ukládány na USB paměť. Zajímavý výrobek firmy Roland nese označení Handsonic HPD-20. Je to gumový, kulatý pad určený pro hru rukama a prsty. Pad je však rozdělený na 13 viditelně vymezených míst, které se liší zvukem po úhozu na ně. Zvuky lze samozřejmě konfigurovat. Kromě široké zvukové banky nabízí Handsonic kompatibilitu s MIDI, vstup pro USB paměť, a vstup pro USB kabel pro připojení s počítačem. 21
Pod značkou Boss, která patří do firmy Roland, jsou uváděny bicí automaty. Takové zařízení slouží ke komponování a nahrání bicího partu. Model DR-880 nabízí spoustu zvuků bicí soupravy a 500 bicích patternů. Další patterny je samozřejmě možné zkomponovat na dvaceti dynamických tlačítkách. DR-880 je kompatibilní s MIDI a USB připojením. Tento automat je používán nejen při domácí a studiové práci. Hudebníci také komponují rytmy na živých vystoupeních v reálném čase. Roland nabízí mnoho dalších produktů jako je například pad se zabudovaným metronomem určený ke cvičení, triggery pro akustické bicí nástroje nebo takzvané expression/volume pedály. Tyto pedály jsou určeny pro volitelnou funkci. Můžou například kontrolovat hlasitost, nebo průběh zvoleného efektu. Tento pedál je dnes spojován a používán s téměř všemi elektronickými hudebními nástroji.
Roland Octapad SPD-30
22
Yamaha Yamaha je jistě známější výrobou akustických souprav i dalších bicích nástrojů. S výrobou bicích nástrojů začala v roce 1967 a tyto nástroje si od té doby oblíbila spousta vynikajících hudebníků z celého světa. Aktuální nabídka elektronických bicích nástrojů je kategorizována velmi podobně jako nabídka firmy Roland. Patří sem soupravy v několika cenových kategoriích, jejichž části mohou být mezi sebou variovány a doplňovány. Zásadní rozdíl mezi Rolandem ve vyšších řadách padů je v použití materiálu na povrchu padů. Yamaha nepoužívá síťové blány, ale povrch blan je zde ze speciálního silikonového materiálu. Pady jsou na soupravách vyšších řad upevněné na hrazdě a pad pro malý buben je konstruován pro uložení na klasický stojan na malý buben. Stejně tak hi-hat pady jsou kompatibilní s klasickým hi-hat stojanem. Pady pro malý buben a tomtomy jsou k dispozici o rozměrech 7, 7.5, 8, 10 a 12 palců. Nejmenší uvedené rozměry 7 a 7.5 palců jsou velikosti gumových padů, které jsou dodávány na levnějších soupravách Yamaha. Činelové pady jsou o rozměrech 10, 13 a 15 palců napříč všemi modely souprav Yamaha. Zvukový modul s označením DTX900M nabízí spoustu možností a zvuků, které lze detailně editovat. Také lze pomocí USB paměti importovat vlastní zvuky. Modul má také v sobě zvuky akustických souprav Yamaha. Je tedy možné nastavit zvuk soupravy Yamaha Maple Custom, Birch Custom nebo Oak Custom. To jsou známé modely souprav lišící se hlavně typem dřeva (maple-javor, birch-bříza, oak dub). DTX-MULTI 12 je označení kompaktního zařízení se dvanácti pady a zvukovým modulem. Je to nástroj podobného charakteru jako výše uvedený Roland Octapad SPD-30. Obsahuje dvanáct padů určených k úhozům paličkami, prsty nebo celýma rukama. Právě nástroje tohoto typu, jako je DTX-MULTI 12 nebo Roland Octapad využívají hráči v kombinaci s akustickou bicí soupravou. Pad mívají ve většině případů umístěný na levém nebo pravém boku, aby na něj dosáhli a mohli ho obsluhovat při sezení na stoličce.
23
Trigger Trigger je zařízení připojitelné k akustickému nástroji, které převádí zvukový signál do zvukového modulu, kde se s tímto signálem pracuje na výsledném zvuku. Trigger obsahuje snímač a výstup pro kabel. Tento výstup bývá od každého výrobce uzpůsoben pro jiný typ kabelu, nejčastěji však pro XLR kabel nebo kabel typu jack o velikosti 6,3 mm. Snímače se od sebe liší podle typu nástroje, pro které jsou zhotovené. Například firma Ddrum rozlišuje triggery na malý buben od triggerů na tom-tomy tím, že trigger na malý buben obsahuje sensor, který zvlášť snímá úhoz na ráfek bubnu. Produkty rozdílných výrobců se liší konstrukcí a způsobem upevnění k bicím nástrojům. Triggery Ddrum a Roland jsou konstruovány jako hranatý předmět, připevnitelný k ráfku bubnu. Yamaha triggery jsou navrhnuty v jednoduché formě. Snímač na krátkém drátě je zde přilepen na bláně bubnu a na druhém konci drátku je vstup pro kabel typu jack. V tomto případě musí hráč kontrolovat místo úhozu aby trigger nepoškodil. Zajímavým způsobem je konstruován trigger firmy DDT. Obsahuje snímač na ploše, která je připevnitelná mezi kraje korpusu bubnu, a snímač je tedy v kontaktu s blánou zevnitř bubnu. Příprava nástroje pro triggerování tímto způsobem zabere více času. Je potřeba sejmout ráfky i blánu, nasadit trigger a znova blánu nasadit a naladit podle představ. Výhoda je, že takto umístěný trigger může zůstat stále připevněný k nástrojům a není nutné ho sundávat například po vystoupení. Činely jsou i k triggerované soupravě často podpořeny pouze klasickým zvučením. Existují však i triggery, jejichž snímač je určený pro připevnění na činel ze spodní strany.
24
Obecně je snímání pomocí triggerů uplatňováno zejména při koncertech ve velkých sálech nebo v otevřených prostorách například při letních festivalech. V menších klubech můžou hráči využít triggerování soupravy kvůli možnosti elektronické úpravy zvuků. V málem prostoru však může zvuk takto naefektované soupravy znít současně s akustickým zvukem soupravy. To však nemusí být záměr hudebníka. Při zásadní úpravě zvuků soupravy může totiž znít kombinace akustického a elektronicky upraveného zvuku až chaoticky. Na velkých koncertech v halách nebo v otevřeném prostoru se k posluchačům často dostane jen zvuk, který je již elektronicky zpracován a to je žádoucí efekt.
25
Použití v elektronické hudbě Hlavní důvod pro využití elektronických bicích v elektronické hudbě, jsou zvukové možnosti el. bicích. Jak už jsem psal, hráči častou používají el. bicí jen z malé části jako ozvláštnění akustické soupravy. Takto mohou využít třeba jen jeden pad umístěný na kraji soupravy, nebo pad uzpůsobený pro hru nohou pomocí pedálu umístěný vedle velkého bubnu. Jen takové drobné ozvláštnění soupravy však může velmi obohatit zvukovou škálu nástroje. Důležitá a často využívaná vlastnost většiny elektronických souprav je možnost deaktivace dynamiky úhozy. V elektronické hudbě jsou bicí paterny vedeny tak, že každý takt je v naprosto stejné dynamice. Elektronické soupravy tedy umožňují hru ve striktní předvolené dynamice, i když doopravdy se dynamika jednotlivých úhozů hráče může značně lišit. Hráči elektronické hudby také ocení skutečnost, že barva zvuku může být totožná při úhozu na střed, na kraj, nebo na jakékoliv místo padu. Na akustické bicí soupravě dochází k značným zvukovým rozdílům mezi úhozem na střed a na kraj blány. Velmi často používaný prvek je přepínání zvuků v reálném čas mezi částmi skladby. Například mezi slokou a refrénem hráči změní zvuk soupravy pro docílení jiné zvukové nálady. V elektronické taneční hudbě bývají mezi částmi skladby často jen nepatrné rozdíly. Rozdíly můžou být například jen v použití efektu na některý nástroj, který vede ostinátní linku bez rytmické změny. Tento efekt může být patrný například v refrénu a na sloku je opět deaktivován. Podobně se může lišit sloka od refrénu v bicím partu třeba pouhým přidáním skromného ostinátního perkusivního zvuku, přičemž hlavní tep bicí soupravy zůstává nepozměněn. V tomto ohledu vidím velký rozdíl, co se týče bicích partů mezi elektronickou taneční hudbou a popovou nebo rockovou hudbou. Rockové skladby naopak obsahují bicí party, ve kterých hráči tvoří větší kontrasty mezi slokou a refrénem. Oblíbený efekt na elektronických soupravách bývá možnost nastavení dozvuku pro každý nástroj. Dozvuk hraje velkou roli a liší se v použití u žánrů elektronické taneční hudby. U rychlých žánrů jako například drum and bass jsou zvuky hi-hat, malého a velkého bubnu striktní a velice krátké. Part těchto nástrojů je velice hustý a každý úhoz by měl být zřetelný. Naopak pomalejší žánry jako je dubstep nebo trap v tempu 50-70 bpm vyžadují zejména velký a malý buben déle znějící, jinak part bicích bude znít zvukově prázdně. 26
Parametry dozvuku jako je délka, hloubka nebo směr, můžou být během vystoupení obměňovány a přizpůsobovány konkrétní skladbě nebo jen části skladby. Další oblíbený efekt je ozvěna v konkrétní rytmické hodnotě se slábnutím a s fade-outem8. Tato zvuková ozdoba je často využívána na malý buben ve středním a v pomalém tempu. Pro přesné využití tohoto efektu je nutné mít připravenou ozvěnu v požadovaných hodnotách a v požadovaném tempu. Producenti elektronické hudby běžně kombinují více zvuků na sebe pro totožné rytmické nebo melodické linky. Pro lidské ucho je složité analyzovat, jestli je například zvuk velkého bubnu nebo melodie obsažena ve dvou stopách. Kombinování zvuků, které vedou shodné melodické nebo rytmické party, otevírá zajímavé možnosti. V bicích partech elektronické taneční hudby jsou například často kombinovány zvuky s přesným atakem a krátkým dozvukem, se zvuky s naopak nevýrazným atakem a dlouhým prostorovým zvukem. Další oblíbená kombinace je použití více zvuků s odlišnými frekvenčními vlastnostmi. Melodické, harmonické a basové hlasy jsou často zdvojovány se stejnou barvou zvuku v oktávách, také jsou však často kombinovány naprosto odlišné zvuky, nebo jen lehce upravené efektem. Melodie může být například vedena hlavním hlasem a hlasem, který zní o oktávu níže, s použitím chvějícího efektu vibrato a v nepatrně nižší dynamice. Díky propojení s MIDI je tu možnost takzvané kvantizace. Kvantizovat můžeme všechny nástroje propojitelné s MIDI. Jedná se o operaci, při níž dochází k zpřesnění hry a umístění úhozů do přesně předem předvolených hodnot. Takto se upřesňuje nejen začátek úhozu, ale i délka trvání zvuku. V základních MIDI ovladačích lze kvantizovat v základních notových hodnotách a v triolách. Kvantizace je prováděna spíše při nahrávání nebo programování hudby, ale lze ji realizovat i při živém vystoupení. Záleží na typu hudby, zdali je vhodné tuto úpravu použít. Při tvorbě elektronické taneční hudby producenti většinou kvantizují všechny nahrané a naprogramované stopy. Živější nebo akustickou hudbu není dobré kompletně kvantizovat pro zachování “lidskosti“ na nahrávce. Pro opačný efekt, který vede nahrávku k nepřesnosti, nabízí MIDI ovladače efekt humanize, který do hudby vloží nahodilou rytmickou nepřesnost. Intenzitu tohoto “znepřesňujícího“ efektu lze nastavit.
8
Fade out – postupné zeslabení do ticha.
27
Hudební projekty, které se zabývají elektronickou hudbou, často provádějí skladby s podkladem. Hudební podklad můžou připravit doma a využít ho při živém vystoupení. Tuto možnost hudebníci využívají nejčastěji proto, že jejich hudba obsahuje spoustu hlasů, linek a zvukových stop, které není možné provádět v reálném čase. Elektronické pady mohou v tomto případě sloužit jako spínače hudební stopy. Úhoz na předvolený pad v pravou chvíli spouští konkrétní zvukovou stopu. V elektronické taneční hudbě hrají často hudebníci s clickem ve sluchátkách, který je synchronizovaný s konkrétní skladbou. Při spouštění zvukové stopy je v tomto případě velice důležité, aby stopa byla spuštěna přesně pro striktní souhru s podkladem. Jsou zde velice prospěšné MIDI ovladače, které umožňují spouštět stopy přesně díky již výše uvedené funkci kvantizace. Každý žánr elektronické taneční hudby nese své specifické znaky, které lze provádět na elektronické bicí soupravě po zvukové stránce věrněji než na akustické soupravě.
28
Zvukové možnosti Parametrů, které upravují zvuk elektronickou cestou, existuje spousta. Ne všechny jsou vhodné pro použití pro zvuk bicích nástrojů. Některé efekty jako například distortion nebo overdrive, které zkreslují původní zvukový signál, jsou používány výhradně pro elektronické kytary případně jiné melodické elektronické nástroje. Níže uvádím efekty, které patří do základní kategorie zvukových efektů, jsou často vyhledávané a dostupné, a také jsou použitelné při úpravě zvuků bicí soupravy.
Reverb Zvuky se kterými se setkáváme denně, ať už například mluvené slovo, zvuky zavírání dveří nebo zvuky skupiny lidí v místnosti, se skládají z prvotního signálu a signálu, který se v prostoru odrazil a dál odráží. Studiový reverb napodobuje tento proces a nabízí nastavení prostoru, ve kterém zvuk vzniká. Nastavit můžeme materiál prostoru, velikost, odrazivost nebo například pohltivost materiálu. Na základních ovladačích efektu reverb můžeme také definovat nástup dozvuku po prvotním zvukovém signálu, délku celkového dozvuku nebo frekvenční charakteristiku dozvuku. Dané frekvence jsou odráženy v prostorech s rozdílným materiálem a rozdílnou velikostí odlišně. Pro pokročilejší nastavení frekvencí dozvuku je možné připojit reverbovaný signál k ekvalizéru a upravit frekvence podle představ. Tento efekt je na bicí soupravě hojně využíván zejména pro skladby v pomalejších tempech, kde je žádoucí delší zvuk velkého nebo malého bubnu. Reverb je jedním z nejpoužívanějších a podle mě i nejdůležitějších efektů.
Delay Delay neboli echo je efekt který vytváří ozvěnu. U tohoto efektu je možné editovat dynamiku ozvěny, časový interval mezi ozvěnami a počet ozvěn společně 29
s časem, jak dlouho budou ozvěny znít. Tento efekt je pro hráče na bicí nástroje velice oblíbený a efekt je často nastavován tak, aby ozvěny prvotního signálu zněly v rytmickém pulsu v souladu s konkrétní skladbou.
Limiter Běžně se v práci se zvukem pracuje s kompresí dynamiky. Ta se využívá v hudbě nebo při nahrávání mluveného slova, při živém hudebním vystoupení nebo například i při veřejné přednášce s ozvučením. Hlasitá dynamika je zeslabována a naopak slabá dynamika zesilována aby se komplexní signál pohyboval na podobné úrovni. Efekt limiter vznikne nastavením kompresního poměru na maximum a signál, který překračuje zvukový práh je tak vyrovnán a při nejvyšší hlasitosti se drží přesně na prahu. Limiter bývá často součástí zvukových aparátů a omezuje zkreslení zvukového signálu, když je signál vyšší, než dokáže zesilovač zpracovat. Tento efekt je pro hráče na bicí soupravu vhodný, když chtějí docílit přesných dynamických hodnot.
Ekvalizér Ekvalizér pro mnohé hudebníky neznamená zvukový efekt, ale znamená pro ně nástroj pro běžné nastavení zvukových frekvencí při poslechu hudby. Nejjednodušším typem ekvalizéru je dvoupásmový ekvalizér, který pomocí potenciometrů koriguje tónové korekce basových a výškových frekvencí. Nejčastější rozdělení potenciometrů u zařízení, které nabízí nastavení ekvalizéru, je dělení na basy, středy a výšky. Potenciometry těchto základních ekvalizéru bývají většinou otočné na rozdíl od potenciometrů u vícepásmových ekvalizérů, které jsou většinou tahové. Každý potenciometr zde obsluhuje svou frekvenční oblast. Tyto pokročilejší ekvalizéry upravují 10 až 31 frekvenčních pásem. Jako o efektu můžeme o ekvalizéru mluvit v případě, když například měníme nastavení zvukových frekvencí během skladby. V elektronické taneční hudbě si můžeme často všimnout situací, kdy například při gradaci dochází k postupné změně frekvencí u melodicko-rytmických ostinátních modelů.
30
Chorus Zdvojnásobení nebo zvícenásobení prvotního zvukového signálu se nazývá efekt chorus. Duplikáty tohoto signálu bývají zrychleny, nebo naopak zpomaleny. Tyto kopie mohou být také dále editovány a v základních možnostech tohoto efektu je nastavení poměru přidaného zvuku vůči originálnímu zvukovému signálu.
Flanger Flanger je efekt připomínající a často popisován jako přelet letadla nad námi. Tvoří duplikát zvukového signálu a spouští ho s minimálním zpožděním – obvykle kolem deseti milisekund. Dojde tak k vyrušení fází ve zvukových pásmech s pravidelnými odstupy. Tento efekt vzniká i neúmyslně při snímání mikrofony, které snímají přímý i zpožděný zvukový signál. Efekt je používán při ostinátních melodicko-rytmických pohybech nebo například při hudebních momentech, kde zní dlouhé akordické, zvukové plochy. Hráči na bicí nástroje mohou uplatnit tento efekt například při ostinátním pohybu na hi-hat činely, při kterém tak vytvoří zajímavé zvukové ozvláštnění.
Reverse V češtině znamená slovo reverse “obrátit“, a to je jednoduchá definice tohoto efektu. Můžeme obracet jednotlivé zvuky, hudební pasáže nebo třeba kompletní skladby. Efekt je v praxi využíván nejčastěji na déle znějící zvuky. Zajímavý je zde náběh konkrétního zvuku. Může se jednat o nabíhající kytarový akord, souzvuk tónů na syntetizéru nebo nabíhající zvuk lidského hlasu. Z bicích nástrojů je velice časté použití efektu na zvuk činelu. Tento zvuk činelu s použitím efektu reverse připomíná zvuk víření na činel měkkými paličkami s postupným crescendem. Zvukové moduly již starších klávesových nástrojů nabízejí zvuky s označením reverse cymbal a je možné je použít v širokém výškovém spektru zvuku.
31
MIDI MIDI (Musical Instrument Digital Interface) je systém, který umožňuje komunikaci mezi elektronickými hudebními nástroji, zvukovými moduly, počítačem i dalšími přístroji. První verze systému MIDI vznikla v roce 1983 a mimo elektronické hudební nástroje byl systém zabudovaný v počítačích firmy Atari. Tato firma patří mezi průkopnické firmy v oblasti počítačových her. Pro propojení nástrojů se používají pěti-pólové konektory typu DIN. Nástroje nejčastěji obsahují tři konektory: MIDI IN (midi vstup), MIDI OUT (midi výstup) a MIDI THROUGH (průchozí konektor pro další midi zařízení). Moderní nástroje a zařízení umožňují propojení MIDI systému pomocí USB kabelů. MIDI signál není audio signál, ale jedná se vlastně o příkaz, který určuje jaký tón má v jaké oktávě, intenzitě, čase a délce znít. Není zde definován žádný zvuk. Výsledný zvuk dotváříme až v cílovém zařízení – ve zvukovém modulu nebo v počítači. MIDI záznam je tedy objemově velice malý a i po nahrání lze libovolně upravovat konkrétní tóny, jejich výšku i trvání. Nahrávání ve formátu MIDI se používá při kreativním experimentování se zvukem. Další výhoda při nahrávání MIDI je možnost dodatečné úpravy zvuku po nahrání. Ve studiu při nahrávání můžeme mít představu o nějakém zvuku, který nám ve výsledku při nahrání dalších nástrojových partů nebude zcela vyhovovat. V případě že jsme snímek natočili ve formátu MIDI, můžeme dodatečně zvuk upravit podle představ. V programech pro editaci MIDI souborů můžeme transponovat nahrané stopy, snadno opravit přehmaty i rytmické nepřesnosti. Můžeme u nahraných stop využít kvantizaci, nebo konkrétní tóny libovolně posouvat v řádu milisekund. Díky malému objemu nahrávek ve formátu MIDI je snadný transport těchto nahrávek. Využití elektronických bicích ve spolupráci s MIDI nabízí spoustu zvukových možností. Mezi elektronickými bicími nástroji a klávesovými nástroji je velký rozdíl v možnosti určování přesné délky trvání zvuku. Po stisknutí klávesy na klaviatuře můžeme nechat znít zvuk až po sejmutí ruky z konkrétní klávesy. Úhoz paličkou na pad však umožňuje pouze uskutečnění prvotního signálu pro tvorbu zvuku. Pokročilé zvukové moduly umožňují zahájení zvuku po prvním úhozu a ukončení trvání zvuku 32
po druhém úhozu. Ovládání trvání zvuků na elektronické bicí soupravě tímto způsobem vyžaduje exaktnost a soustředěnost hráče.
V dnešní době hráči často při vystoupení používají počítač pro kontrolu zvuku. Počítač podporující MIDI propojený s elektronickým hudebním nástrojem tak slouží jako další hudební nástroj. Mnozí producenti současné elektronické taneční hudby nabízejí naprogramované zvuky z jejich skladeb k zakoupení nebo někdy i k volnému stažení na internetu. To je zajímavé a lákavé zejména pro hráče na elektronické bicí nástroje a na elektronické klávesové nástroje. Když tedy například zvuk velkého bubnu ze skladby známého producenta zaujme hráče na elektronickou bicí soupravu, hráč může na internetu nalézt tento zvuk k dispozici k zakoupení nebo k volnému stažení. I takto získaný zvuk může hráč upravit, není nutné ho používat v původní podobě. Existuje několik možností editace MIDI souborů. MIDI záznam můžeme vytvořit nahráním na elektronický nástroj, ať už elektronické bicí nebo klávesy podporující MIDI a upravovat v počítačových programech. V notačních programech Finale nebo Sibelius můžeme editovat MIDI soubor klasickým notačním způsobem. Tyto programy však slouží přednostně pro práci s notací a zvukové možnosti zde nejsou tak bohaté. Nabízí se zde pouze základní zvuky všech nástrojových skupin pro možnost přehrání zapsané notace. Bohatší zvukové možnosti s MIDI záznamem nabízí například programy Ableton, Logic Pro nebo Cubase. Nástrojove party jsou zapisovány v tabulce, která určuje výšku zvuku, časové umístění zvuku a jeho přesné trvání. Z tabulky je také zřejmá dynamika zvuku. Zde jsou však velmi bohaté zvukové možnosti. Nabízí se spoustu efektů a další doplňkové efekty a nástroje (takzvané plug-iny) můžeme postupně přidávat a aktualizovat. MIDI soubory nesou koncovku .mid. Tento systém je dnes používaný celosvětově a je velice zásadní při práci s elektronickou hudbou.
33
Počítačové programy pro hudebníky Existuje spoustu hudebních programů, které se liší možnostmi, způsobem použití a kompatibilitou s hudebními nástroji a hudebním zařízením. Můžeme je rozdělit na programy pro vícestopý záznam, programy pro editaci a docílení definitivního hudebního produktu, notační programy, programy pro úpravu MIDI, virtuální nástroje, efektové programy a programy pro DJe. Všechny typy těchto programů prolínají mezi sebou své funkce a mimo svůj dominantí účel nabízí i vedlejší možnosti. Složitější operace jako je práce s několika zvukovými stopami a použití efektů na stopy, jsou velice náročné na systém počítače a vyžadují pokročilé systémové parametry. Níže uvádím programy ze všech výše uvedených kategorií, které patří mezi nejpopulárnější, nebo se kterými mám vlastní zkušenost.
Cubase
Jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších hudebních programů pro nahrávání, úpravu a editaci hudby. Program Cubase je produkt německé firmy Steinberg, což je firma vytvářející hudební software a další hudební zařízení. První verze Cubase byla vydána v roce 1989 původně pod názvem Cubeat a umožňovala nahrávání pouze přes MIDI rozhraní na počítačích Atari. V roce 1990 vyšla verze Cubase kompatibilní s počítači Apple Macintosh a až v roce 1993 verze pro počítače Windows. Postupně rostl počet stop, do kterých bylo možné nahrávat audio signál, přibývali kompatibilní počítačové systémy, propojitelnost s dalšími hudebními zařízeními a v neposlední řadě přibývají nástroje pro práci se zvukem, efekty a přídavné plug-iny. Elektronickou bicí soupravu můžeme propojit s programem Cubase buď pomocí MIDI rozhraní, nebo přes zvukový modul napojený na soupravu a snímat tak přímo audio signál a zvuky, které nastavíme na modulu. Part elektronické bicí soupravy můžeme do Cubase nahrát a upravovat. Můžeme zde však přednastavit zvuk každého padu soupravy a mít tak pod kontrolou zvuk soupravy i při živém vystoupení. Práce s programem Cubase je přehledná a intuitivní, ale i přesto je pro ovládání programu s nadhledem nutné detailní prostudování funkcí, možností a ovládání. 34
Finale
Program Finale slouží zejména pro zápis notace. Je vhodný pro skladatele, aranžéry, pro práci při opisování rukou psaných not, pro zapisování hudebních motivů a podobně. Přehledným ovládáním umožňuje zápis všech rytmických hodnot a pomlk, taktových, dynamických i tempových označení, melodických ozdob a dalších hudebních symbolů. Umožňuje zapisování not manuálně nebo nahrání a zapsaní not pomocí MIDI rozhraní. Tento proces nahrávání prostřednictvím MIDI se nejčastěji provádí s metronomem. Zde je důležité, aby počítač splňoval systémové požadavky a nedocházelo k latentnímu zápisu not, i když nahrávání probíhá přesně podle metronomu. Při nahrávání složitých pasáží hráči mohou nastavit pomalejší tempo metronomu a jeho pohyb v drobnějších hodnotách pro exaktnější zápis. Při zaznamenávaní notace bicí soupravy pomocí nahrání partu na elektronickou bicí soupravu můžeme nastavit znak a umístění noty na notové osnově pro každý pad zvlášť. Part bicí soupravy a bicích nástrojů obecně často obsahuje speciální znaky not. Činely například bývají označeny křížkem, různé perkuse mohou být označeny jako trojúhelník, čtverec nebo jiný symbol. V praxi bývá u těchto notových partů legenda, která popisuje označení pro každý nástroj na notové osnově. Notační soubory tvořené v programu Finale nesou koncovku .mus. MIDI soubory s koncovkou .mid jsou též kompatibilní s Finale, ale tyto soubory obsahují pouze MIDI příkazy a neobsahují další informace o notaci jako označení dynamiky, artikulační symboly a další.
Ableton
Program Ableton umožňuje kompletní zázemí pro tvorbu hudby. Podporuje všechny aplikace a standardy jaké by virtuální studio mělo mít a je kompatibilní s audio formáty s koncovkou .wav, .mp3, .aiff, .flac a .ogg. Elektronickou bicí soupravu s Abletonem propojíme přes MIDI rozhraní a je zde opět důležité, aby počítač splňoval systémové požadavky a nedocházelo tak k latenci při vysílání MIDI signálu.
35
Po propojení soupravy s počítačem vytvoříme MIDI track a do něj vložíme stopu s přednastavenými zvuky bicí soupravy. Pokud nám zvuky celé soupravy vyhovují tak můžeme celou soupravu vložit do jedné stopy. Hráči a producenti však většinou každý zvuk bicí soupravy vkládají jednotlivě do stop zvlášť. Vložení tímto způsobem umožňuje úpravu každého zvuku zvlášť i po nahrání bicího partu. To je vhodné pro použití kontrastních efektů na části soupravy. Na zvuk velkého bubnu můžeme například použít měkčí attack a kratší dozvuk, zatímco na malý buben použít dlouhý dozvuk pomocí reverbu a nekompromisní attack. Nahrávání partu elektronické bicí soupravy provádíme nahráním kompletní soupravy s tím, že všechny zvuky budou nahrány v jedné stopě, nebo nahráním každého nástroje soupravy zvlášť. Tento způsob nahrávání se velice liší od nahrávání partu akustické bicí soupravy. Zřídka kdy se v praxi akustická bicí souprava natáčí způsobem po jednotlivých nástrojích jako například hi-hat, velký buben, malý buben, tom-tomy a činely zvlášť. Nahrávaní po částech bicí soupravy, ať už akustické či elektronické, nabízí větší možnosti při úpravě zvuku konkrétních nástrojů bez toho, aby mikrofon snímal kromě primárně snímaných nástrojů další části soupravy. Part bicích nástrojů v Abletonu můžeme vytvořit manuálně bez bicí soupravy ale i bez zkušeností s hrou na bicí nástroje. V přehledném grafu, který rozlišuje ve vertikálním směru rytmické hodnoty a v horizontálních linkách zvuky, můžeme vyplňovat buňky grafu barevnou výplní. Podle odstínu barvy nastavujeme jednoduchým ovládáním počítačové myši dynamiku každého zvukového impulsu – světlejší odstíny znázorňují slabou dynamiku a tmavší odstíny silnou dynamiku. Tento způsob ovládání tvorby bicího partu je velmi intuitivní a zábavný i pro nehudebníky. V základní výbavě Ableton obsahuje spoustu zvuků pro každý nástroj bicí soupravy a perkusivní nástroje. Zvuky a možnosti pro úpravu zvuků jsou v každé verzi Abletonu inovovány a aktualizovány. Ableton je populární program mezi pro hudební producenty, skladatele nebo zvukové experimentátory.
36
Uvedené hudební programy patří mezi hojně využívané programy pro hudebníky. Každý z nich patří do jiné kategorie hudebních programů a má svoje specifické dominantní funkce. Mezi sebou však dokáží velice účelně korespondovat a zpracovávat tak počítačové soubory v různých hudebních formátech s odlišnými koncovkami.
37
VST Virtual Studio Technology ( VST ) je softwarové rozhraní, které integruje zvukové a efektové pluginy s audio editory a záznamovým softwarem. Na internetu existuje tisíce pluginů dostupných volně ke stažení, nebo za poplatek. Pluginy bývají vizuálně přehledné a přizpůsobené pro intuitivní ovládání. Jsou zde graficky znázorněny tlačítka, přepínače a potenciometry podobně jako na fyzických audio zařízeních. VST také často zahrnují emulace známých hardwarových syntezátorů a samplerů. Tyto emulace mají velmi podobný vzhled i podobné zvukové vlastnosti jako reálné přístroje. Hudebníci tak mají k dispozici virtuální verze zařízení, jejichž získání jinak může být velice obtížné a nákladné. První verzi VST vydala firma Steinberg v roce 1996 ve stejnou dobu, jako vydala Cubase ve verzi 3.02. Tato verze obsahovala první pluginy se základními funkcemi a efekty jako reverb, chorus nebo echo. VST verze 2.0, která vyšla v roce 1999, připravila možnost přijímat MIDI signál. Firma Steinberg vytvořila známý bicí VST nástroj Groove Agent. Groove Agent obecně nabízí tři moduly: práci se zvukem bicí soupravy, bicímy patterny a tvorbu kompletní bicí soupravy, dále programování bicích pro elektronickou hudbu a editaci elektronickéhu zvuku bicích a na závěr práci se zvukem perkusivních nástrojů. Pro každou tuto "disciplínu" je připravené grafické prostředí pro přehledné ovládání, tvorbu a editaci bicích zvuků a následně kompletní bicí stopy. Práce s VST je v současné době velmi populární mezi světovými producenty i mezi amatérskými hudebníky.
38
Elektronické melodické bicí nástroje V 90. letech začala výroba elektronických melodických bicích nástrojů. Na tyto nástroje můžeme hrát technikou jako na vibrafon, marimbu nebo xylofon. Použít můžeme však celou řadu dalších zvuků pomocí zvukových modulů nebo pomocí kompatibility s MIDI rozhraním. Na nástroje můžeme hrát čtyřmi paličkami podobně jako na klasické melodické bicí nástroje. Konkrétních typy nástrojů, o kterých píšu níže, však nerozeznávají úhozy odlišných typů paliček s různou váhou, tvrdostí a typem materiálu na hlavičkách paličky. Piezo snímače, které obsahují pady těchto nástrojů, snímají kontakt s čímkoliv.
MalletKAT Pod značkou Alternate Mode jsou vyráběny produkty elektronických bicích, které mají sloužit nejen jako melodické nástroje. Tyto zařízení nesou označení s koncouvkou KAT. Patří sem elektronické bicí soupravy nebo zařízení drumKAT, které obsahuje několik padů na jedné plošině podobně jako je na již zmíněných produktech Octapad SPD-30 nebo Yamaha DTX-MULTI 12. Velice zajímavé je zařízení panKAT, které tvarem a umístěním padů připomíná steel drum9. Na padech panKATU můžeme nastavením rozmístit tóny stejně jako na steel drumu a také použít zvuk tohoto nástroje. Technika hry na panKAT však bude pro hráče značně odlišná. Pady na panKATU jsou umístěny na rovné ploše, zatímco skutečný steel drum má umístěny hrací plochy, kde každá plocha zaujímá jeden tón, v kulatém otvoru. Mimo zvuk steel drumu však samozřejmě můžeme panKAT díky kompatibilnosti s MIDI rozhraním využít i pro jiné zvuky nejen melodických nástrojů. MalletKAT je elektronický nástroj, kde již rozvržení padů připomíná melodický bicí nástroj. Pady na tomto zařízení jsou uspořádány jako na vibrafonu, ve stejné rovině. Pro hráče na akustické melodické bicí nástroje může být při hře matoucí, že všechny pady pro každý tón jsou ve stejném rozměru na rozdíl od klasického vibrafonu i dalších melodických bicích nástrojů, kde rozměry kamenů jsou odlišné vzhledem k výšce jejich tónu. Pocit při hře je odlišný také kvůli 9
Steel drum je ocelový hudební melodický nástroj původem z Trinidad a Tobago.
39
gumovému povrchu padů na malletKATU. Pro hráče zvyklého na akustický vibrafon může být při hře na malletKAT komfortnější fakt, že pad na malletKATU reaguje na úhoz po celé své ploše stejně na rozdíl od klasického vibrafonu, kde úhoz na kraj kamenu, nebo na místo na kameni, kterým prochází spojovací provaz, zní odlišně. Úhoz na kraj kamenu nebo nad provazem spojovací bod kamenu klasického vibrafonu je ale také často záměrný pro kontrastní zvuk nástroje. MalletKAT bývá propojen se zvukovým modulem nebo s počítačem pomocí MIDI rozhraní a využívá se často jako náhrada za akustické melodické bicí nástroje, ale i jako nástroj produkující další zvuky. Je k dispozici v několika modelech, které nabízí dvě až pět oktáv. Dvouoktávový model s označením MalletKAT Express využívá u své bicí soupravy bubeník Neil Peart z kanadské legendární rockové skupiny Rush.
MalletKAT Express
40
Xylosynth Xylosynth vytvořil Will Wernick v roce 1986 původně pro anglickou kapelu Drum Theatre, která hrála pop-rockovou hudbu s použitím elektronických synthetizérů a dalších elektronických nástrojů. Na rozdíl od malletKATU jsou kameny tvořeny bubingovým nebo březovým dřevem, které snímá snímač typu piezo. Tyto kameny jsou stejně jako na malletKATU všechny ve stejném rozměru, což může být pro hráče na klasické melodické bicí nástroje nekomfortní, avšak dřevěný materiál kamenů na xylosynthu může být příjemnější a při hře připomínat úhozy na marimbu nebo xylofon. Xylosynth je stejně jako malletKAT kompatibilní s MIDI zařízením a nabízí se tak spousta zvukových možností. Zařízení tohoto typu jsou hojně využívány v divadelních orchestrech a souborech, kde je třeba využít během jednoho představení několik typů melodických bicích nástrojů. Z praktického hlediska je tak mnohem jednodušší obsluhovat jedno zařízení a měnit zvuky nástrojů na zvukovém modulu nebo na počítači.
Marimba Lumina Nástroj Marimba Lumina je zařízení s futuristickým vzhledem, ovládaný čtyřmi nebo dvěma paličkami podobně jako vibrafon. Na plastovém povrchu jsou v rovině uspořádány pady podobně jako na malletKATU nebo xylosynthu. Marimba Lumina obsahuje několik dalších padů, jejichž zvuk nebo jinou funkci můžeme zvolit. Na těchto padech, které jsou umístěny nad pady v klaviaturovém schématu, můžeme ovládat další zvuky, přepínání efektu nebo například intenzitu efektu. Povrch padů na tomto nástroji je schopný přijmout signály úhozů pomocí speciálních pěnových paliček. Firma Absolute Deviation, která má na svědomí Marimbu Luminu, k nástroji přidává čtyři druhy paliček rozlišené barvou stonku, které úhozem na pady vysílají rozdílně signály a tak je možné produkovat každým typem paličky zcela odlišný zvuk.
41
Významní hráči využívající elektronické nástroje a jejich projekty Hráči používají elektronické nástroje různým způsobem. Pro některé elektronická souprava kompletně nahrazuje akustickou soupravu, někteří používají některé elektronické prvky jen jako obohacení a doplnění zvuku akustické bicí soupravy.
Phil Collins Anglický hudebník Phil Collins je známý jako zpěvák, bubeník, skladatel, pianista, producent a herec. Nejslavnějším se stal jako hudební lídr kapely Genesis, do které se přidal v roce 1970. V Genesis začínal jakoby vokalista doprovázejícího původního frontmana kapely Petere Gabriela. Collins dostal první bicí soupravu k Vánocům, když mu bylo 5 let. Nikdy se nenaučil noty. Jako teenager se začal věnovat studiu rudimentů, a to dodnes považuje za nejdůležitější prvek při studiu hry na bicí soupravu. Velkým bubenickým vzorem byl pro Collinse bubeník legendární britské skupiny The Beatles Ringo Starr. Jako student se zúčastnil nahrávání několika britských filmů a seriálů jako herec. Před Genesis prošel také několika studentskými kapelami ať už jako zpěvák, bubeník nebo pianista. Po nahrání několika alb, nahrávek mimo alba, koncertech a koncertních turné se skupinou Genesis opouští tuto kapelu, aby se mohl věnovat více svému sólovému projektu. Tomuto sólovému projektu se věnuje už od roku 1981, ale Genesis kvůli projektu opouští až 1996. V roce 2007 se uskutečnilo turné Genesis v tradiční sestavě včetně Collinse po Evropě a USA. Collins je levoruký bubeník a mimo nástroje značky Gretsch, Sabian a Remo používá řadu elektronických padů, bicích automatů a synthetizérů, které mají zásadní význam ve zvuku jeho hudby. Mezi první elektronické nástroje používané Collinsem patří bicí automat Roland CompuRhythm CR-78. Tento automat vyšel v roce 1978 a nabízí analogové zvuky bicích nástrojů, a bicí patterny rytmů Rock, Disco, Waltz, 42
Shuffle nebo například Bossa Nova. Roland CompuRhythm CR-78 je použit v Collinsově skladbě "In the Air Tonight". Další elektronický nástroj používaný Collinsem je legendární Roland TR-808. Tento bicí automat je jeden z prvních, který nabízí programování předvolených bicích zvuků. Zkratka TR v jeho označení znamená Transistor Rhythm. Zvuky tohoto automatu jsou dnes velmi známé, používané a specifické pro období osmdesátých let. Zvuky jsou stále populární a jsou k dispozici v současných hudebních programech jako například Ableton. Roland TR-909, nástupce TR-808, vyšel v roce 1984. TR-909 je první bicí automat kompatibilní s MIDI rozhraním. TR909 je použitý v Collinsových skladbách Sussudio, Take Me Home a Both Sides of the Story. Mezi další elektronické nástroje používané Collinsem patří bicí automaty značky Linn, synthetizéry Yamaha, Korg, Roland nebo například vokodér Roland VP-330, použitý ve skladbě In the Air Tonight.
Akira Jimbo Japonský bubeník Akira Jimbo se narodil v roce 1959 v Tokiu. Na bicí nástroje začal hrát v patnácti letech. Ve svých začátcích hrál ve školním bigbandu. V roce 1980 se připojil k japonské jazz-fusionové formaci Casiopea, se kterou vystupuje dodnes. Akira Jimbo je firemním hráčem firmy Yamaha. Na bubny Yamaha hraje od roku 1980 dodnes, jen s výjimkou několika let kolem roku 1993, kdy hrál na soupravu Mapex Custom. Jimbo používá velmi specifické rozestavení nástrojů na své soupravě, kde mezi tom-tomy a činely, které jsou postaveny relativně vysoko, jsou umístěny pady Yamaha DTX. Jimbo používá malý buben, který je sestrojený firmou Yamaha podle jeho představ se svým podpisem, v rozměru 13x7 palců, z bukového dřeva a dřevěnými ráfky. Podobně také Jimbo asistoval při navrhování činelů Zildjian K Custom Hybrid Series. Jimbo je také firemním hráčem firmy Zildjian. Pořádá workshopy po Asii, Evropě i USA a předvádí nástroje Yamaha na hudebních veletrzích a dalších událostech.
43
Roy Ayers Legendární vibrafonista Roy Ayers se narodil v roce 1940 v Los Angeles v hudební rodině, kde otec hrál na trombon, a matka byla učitelka hry na klavír. V roce 1945, když měl Roy Ayers pět let, dostal první pár vibrafonových paliček od Lionela Hamptona. Čtvrť, ve které vyrůstal, byla plna hudebních klubů a dalších prostor pro kulturní události. Od mládí spolupracuje se spoustou jazzových, funkových nebo hiphopových hudebníků. Zpěvák, skladatel a producent Pharrell Williams, který je aktuálně jeden z nejúspěšnějších hudebních umělců a jeho skladby patří mezi nejhranější na světě, uvádí Roye Ayerse jako jednoho ze svých hlavních hudebních vzorů. Roy Ayers používá kromě klasického akustického vibrafonu i MalletKAT, na kterém kromě zvuku vibrafonu a marimby používá zvuk například trubky nebo kytary ale i perkusivních zvuků.
44
Závěr Jak už jsem uváděl v úvodu, elektronické elementy se staly běžnou součástí při dnešní produkci hudby. Stále vznikají nové produkty, nové možnosti pro tvorbu a editaci zvuku a především vznikají nové hudební směry a styly, kde jsou tyto produkty a zvukové možnosti aplikovány a využity. Podle mého názoru právě tyto technické možnosti mají lví podíl na vývoji nových hudebních stylů nebo jen některých hudebních prvků a ve veliké míře se tak podílí na vývoji současné hudby. Elektronické bicí nástroje jsou důležitým elementem v aktuálním hudebním dění po celém světě. Jsou využity v mnoha hudebních skupinách, jiných projektech a často jsou ovládány hudebníky, kteří nemají s bicími nástroji zkušenosti a klasické akustické bicí nástroje jakéhokoliv druhu vůbec neovládají. Některé hlavní kapitoly této práce by bylo možné uspořádat do samostatné publikace. Jedná se zejména o kapitolu Dnešní elektronické nástroje, kde by bylo možné zmínit mnoho dalších produktů, týkajících se elektronických bicích. Vznikají však neustále nová zařízení nebo stávající zařízení jsou inovována. Nejpoužívanější a nejoblíbenější moderní produkty jsou v práci popsány nebo minimálně zmíněny a podle mého názoru i tato elektronická zařízení čeká v brzké době inovace nebo nástup nových nástrojů technologicky vyspělejších. Jistě by bylo také možné přiblížit detailněji kapitolu Zvukové možnosti, ve které jsem čerpal z velké části ze svých vlastních zkušeností s prací se zvukem. V kapitole uvádím nejpoužívanější způsoby pro práci se zvukem, které jsou účelné nejen pro hráče na elektronické bicí nástroje, ale pro hráče na téměř jakýkoliv elektronický hudební nástroj. Počítačových programů pro práci se zvukem a s hudbou obecně existuje podstatně více, než ty, které jsou popsány a zmíněny v práci. Pro každou konkrétní operaci, kterou chceme docílit při práci se zvukem, existuje několik programů a je na každém, jaký program nebo aplikaci zvolí. Programy, které jsem v diplomové práci popsal, patří mezi ty, se kterými mám osobní zkušenost a při popisu jsem čerpal z vlastních postřehů. V práci tedy otvírám téma elektronických bicích v širokém spektru. Od prvních pokusů o snímání úhozu paličkou elektronickou cestou až po současné sériově vyráběné produkty významných výrobců a jejich zvukové možnosti. 45
Doufám, že moje práce poslouží pro hudebníky, nejen hráče na bicí nástroje, jako text inspirující k experimentům s elektronickým zvukem a s elektronickou hudbou obecně. Podle mého názoru bude v tomto odvětví stále co nalézat.
46
Použité informační zdroje DEAN, Matt. The Drum History. Scarecrow Press: 2012. ISBN 978-0-8108-8170-9 GUŠTAR, Milan, SYROVÝ, Václav. Malý slovník základních pojmů z hudební akustiky a hudební elektroniky. NAMU. Praha: 2012. ISBN 978-80-7331-237-4 HOLMES, Thom. Electronic and Experimental Music: Pioneers in Technology and Composition. Routledge. New York: 2002. ISBN 0-415-93644-6 MAYER, Jojo. Secret Weapons For The Modern Drummer - A Guide To Hand Technique. Hudson Music: 2007. TOMANOVÁ, Šárka. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce na pedagogické fakultě jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. HANÁK, Jan. Problematika prezentace současné elektronické hudby z pohledu uměnovědného, technologického a provozního. Brno, 2009. Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity MACHAIN, Emil. Akustické bicí nástroje v elektronické taneční hudbě. Brno, 2013. Bakalářská práce na Janáčkově Akademii Múzických umění
47
Seznam příloh Obrázek č.1 – Elektronická bicí souprava Roland TD30KV Obrázek č.2 – Elektronická bicí souprava Yamaha DTX540K Obrázek č.3 – Trigger Ddrum DM10 Obrázek č.4 – Uživatelské prostředí programu Cubase Obrázek č.5 - Uživatelské prostředí programu Finale Obrázek č.6 - Uživatelské prostředí programu Ableton s grafem pro zápis partu bicích nástrojů Obrázek č.7 – Steel drum Obrázek č.8 - PanKAT Obrázek č.9 – Phil Collins Obrázek č.10 – bicí souprava Akira Jimba Obrázek č.11 – Roy Ayers při hře na MalletKAT
48
Obrázek č.1 – Elektronická bicí souprava Roland TD30KV Zdroj: http://blog.reddogmusic.co.uk/2012/09/24/whats-the-difference-between-the-rolandtd30k-and-td30kv-v-drums/
49
Obrázek č.2 – Elektronická bicí souprava Yamaha DTX540K Zdroj: http://www.musicradar.com/reviews/drums/yamaha-dtx540k-545869/
50
Obrázek č.3 – Trigger Ddrum DM10 Zdroj: http://www.dmdrummer.com/index.php?topic=4888.0
51
Obrázek č.4 – Uživatelské prostředí programu Cubase Zdroj: https://h6fchasifb.wordpress.com/daws/cubase/
52
Obrázek č.5 - Uživatelské prostředí programu Finale Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Finale_2011.jpg
53
Obrázek č.6 - Uživatelské prostředí programu Ableton s grafem pro zápis partu bicích nástrojů Zdroj: http://www.askaudiomag.com/articles/ableton-live-grain-delay-for-quick-sound-design
54
Obrázek č.7 – Steel drum Zdroj: http://www.themusichouse.com/musich/kidsdrums.htm
55
Obrázek č.8 - PanKAT Zdroj: http://www.alternatemode.com/pankat_images.shtml
56
Obrázek č.9 – Phil Collins Zdroj: http://www.drummerworld.com/drummers/Phil_Collins.html
57
Obrázek č.10 – bicí souprava Akira Jimba Zdroj: http://akira-jimbo.uh-oh.jp/equipments/
58
Obrázek č.11 – Roy Ayers při hře na MalletKAT Zdroj: http://www.stampthewax.com/2015/01/08/preview-roy-ayers-at-the-jazz-cafe/
59
