Konzultační hodiny Renata Mudrová
Mezinárodní obchod I.
Po: 11:30 – 13:20 jindy po osobní dohodě + soboty Místnost 204 Žižkov
Renata Mudrová
Email: renata.mudrova renata.mudrova@ @mup.cz Web: renata. renata.jingjixue.net
Vyučované kurzy Mezinárodní obchod I. (MO) Po 9:00 – 10:30 Žižkov 101 Po 10:45 – 11:30 Žižkov 101 Mezinárodní obchod (RSMO) Po 13:20 – 14:50 Žižkov 202
Literatura Přednášky a cvičení Materiály rozdané vyučujícím na přednáškách/seminářích Krugman Krugman,, Obsfeld: Obsfeld: International Economics: Economics: Theory and Policy Doplňková literatura
Kombinovaná forma– forma–Mezinárodní obchod I. 10.10.2015 7.11.2014
21.11.2015 5.12.2014
Zakončení kurzu a hodnocení
Kurz je zakončen zápočtem ve formě zaškrtávacího testu
Závěrečný test (Test II.)
Úspěšný zápočet
Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio 1999 Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, Nakl. Nakl. A.Čapek 2009 Benáček V.: Ekonomie mezinárodního obchodu, VŠE Praha 1997 Marková J.: Mezinárodní měnové instituce, Oeconomica 2002 Němeček E.: Mezinárodní měnový systém, Karolinum 2000
70%
konec semestru (13. přednáška x zkouškové) budou náhradní termíny 25 otázek – a) b) c) d) maximální počet bodů = 100 minimální počet bodů = 0 každá otázka má minimálně jednu správnou odpověď špatná odpověď ruší dobrou odpověď v rámci otázky (nikoliv mezi otázkami) maximální počet bodů z jedné otázky = 4
1
Test „na zkoušku“ (Test I.)
v polovině semestru (6 či 7 přednáška) DOBROVOLNÝ neexistuje na něj ani náhradní ani opravný termín v případě úspěšného závěrečného testu (tj. min.70 bodů) nemá vliv na konečné hodnocení „nedá se nenapsat“ maximální počet bodů je 10, minimální 0 jeho cílem je pomoci studentům, kterým by se nepodařil závěrečný test tento test bude opraven až na konci semestru pouze u těch studentů, kteří by nesplnili podmínky zkoušky dané závěrečným testem
Dobrovolné domácí úkoly Dobrovolné domácí úkoly mohou v případě nedosažení 70% hranice přidat pár bodů, podobně jako test I. Dobrovolné domácí úkoly se berou v úvahu jen v případě nedosažení hranice 70%
Pravidla pro testy
renata.jingjixue.net Hromadný způsob komunikace se studenty Materiály k přednáškám/seminářům (ve formátu pdf) Konzultační hodiny a jejich případná nenadálá změna Výsledky závěrečného testu
Zakázáno opisovat Zakázáno používat jakékoliv jiné pomocné materiály kromě tužky a testovacího archu Tendence k opisování budou hodnoceny okamžitě jako nesplnění podmínek zápočtu Nikdo neodchází z místnosti, dokud všichni nedopíší test
Rozložení přednášek/seminářů 1.
P
Obecný úvod do studia
2.
P
Teorie MO, Merkantilismus, Klasická teorie MO
3.
S
Klasická teorie
4.
S
Klasická teorie
5.
P+S
Neoklasická teorie
6.
P+S
Alternativní teorie
7.
P
Moderní teorie
8.
P+S
Test I. (midterm), Makroekonomické teorie
9.
P
Otázky?
Kurz
10. P+S
Kurz a kurzová politika
11. S
Kurz a kurzová politika
12. S
Opakování
13.
TEST II. – 1.TERMÍN
2
Obsah přednášky
Mezinárodní obchod
Lecture 1
Obecný úvod do studia MO
Renata Mudrová
Základní pojmy Role MO Zdroje dat o MO Základní ukazatele MO Komoditní struktura Teritoriální struktura Zahraniční obchod ČR a Československa Vývoj mezinárodního obchodu
Základní pojmy
HDP, HNP, HNI
HDP – definice dle ČSÚ
HDP
Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) (zdroj: ČSÚ) Jinými slovy, vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území ČR za dané období vyprodukováno
Je hodnota finální produkce jednotlivých sektorů ekonomiky v daném roce na území určitého státu
Nominální HDP
Reálný HDP
Běžné ceny Stálé ceny
Domácí výrobní faktory Zahraniční výrobní faktory O čem vypovídá úroveň HDP (absolutně, relativně)?
Výkonnost dané ekonomiky
3
Problémy s HDP
HDP je pouze o vyrobeném množství zboží a služeb za daný rok, nikoliv celkové „bohatství“ ekonomiky Ag Agregátní regátní HDP nám nedává informace o distribuci příjmu/bohatství Nezahrnuje netržní zboží (služby domácností) a šedou ekonomiku Žádná ocenění volného času, efektů na životní prostředí a jiných aspektů souvisejících s kvalitou života.
HNP
Co je to HNP? je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu resp. HNP je výsledkem používání výrobních faktorů ve vlastnictví občanů dané země Oproti HDP zahrnuje zahraniční produkci z výrobních faktorů vlastněných rezidenty a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů vlastněných cizozemci.
HDP v. HNP HDP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na území daného státu HNP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).
Vztah HDP a HNP
O čem svědčí skutečnost, že existují „otevřené nůžky“ mezi HDP a HNP?
HNI
Co je to HNI? Součet všech příjmů a důchodů vydělaných občany za daný rok Národní důchod = HDP – znehodnocení – nepřímé daně – čistý důchod z výrobních faktorů v zahraničí
Zahraniční investice
Ekonomický růst
Co je ekonomický růst?
Tempo růstu reálného hrubého domácího produktu
Jaké má vláda, potažmo stát nástroje k ovlivňování ekonomického růstu (HDP)? Fiskální politika Monetární politika Hospodářská politika
4
Měření příjmového rozdělení Pokud chci porovnávat příjmová rozdělení v různých zemích, potřebuji jednoduché indikátory Co použít? použít?
Gini koeficient
Rozdíl mezi průměrným příjmem mezi určitým procentem lidí s nejvyšším a nejnižším příjmem Podíl celkového příjmu například v top 5% lidí s nejvyšším příjmem Nebo více komplexní – Gini Koeficient
Lorenzova křivka a Gini koeficient
Lorenzova Lore nzova křivka 100
“Ideálníl” Lorenzova křivka Absolutní rovnost
Gini koeficient měří odchylku od „ideální“ Lorenzovy křivky
50 Více realistická Lorenzova křivka
% of incomes
% příjmů
100 Absolutní nerovnost
A A-B
50
G=
B 0
50
% domácností
100
0
50
A− B ⋅100 A
G=0 absolutní rovnost G = 100 absolutní nerovnost 100
Gini koeficient – Širší srovnání WDI 2015
0 = absolutní rovnost
1 = absolutní nerovnost
Všichni mají stejný příjem Jeden má vše, ostatní nemají nic
Rozvojové země
Rozvinuté ekonomiky
Velmi široké spektrum, od 0,25 po 0,71 Všeobecně nižší (pod 0,4)
5
Platební bilance
Platební bilance
Systematický statistický výkaz či záznam všech účetních transakcí (operací) za určité období (zpravidla jeden rok) mezi národní ekonomikou a zahraničím, přesněji mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci. Horizontální struktura Členění PB na zboží, služby, prvotní důchody, druhotné důchody atd.
Vertikální struktura Členění PB na kreditní a debetní položky
Obchodní bilance Export zboží – Import zboží Bilance zboží
Úvod do studia mezinárodního obchodu
Výkonová bilance Export zboží a služeb – Import zboží a služeb Součet obchodní bilance a bilance služeb
Role mezinárodního obchodu
Proč má tolik ekonomů na obchod (a otevřenost ekonomik) tak pozitivní pohled?
Obchod umožňuje specializaci! specializaci!
Obchod zmírňuje či eliminuje nedostatečné vybavení výrobními faktory a zdroji Obchod rozšiřuje spotřebitelům možnosti volby Obchod vede k intenzivnější konkurenci
Dodatečné pozitivní dopady rostoucích výnosů z rozsahu
Proč s ekonomy naopak nesouhlasí vládní úředníci a podnikatelé? podnikatelé ?
Obchod vede k intenzivnější konkurenci
Mohou i zde nastat tržní selhání – např. toho typu, že by obchod motivoval ekonomiku k dlouhodobě neefektivní specializaci? specializaci?
Zdroje dat o MO
Teorie MO byla jedním z průkopníků používání empirických testů v ekonomické teorii Obchodní data – zdánlivě hojná a snadno dostupná, ale i přesto obsahují mnoho skrytých problémů Hlavní zdroje: zdroje:
WTO
Světová banka
IMF
International trade statistics Trade profiles, tariff data WDI ((World World Development Indicators Indicators)) Directions of Trade (DOTS) statistics (dostupné (dostupné v knihovně CERGECERGE-EI) International Financial Statistics – časové řady (dostupné v knihovně CERGECERGE-EI EI))
Eurostat – zejména databáze COMEXT
U.N.
ČSÚ (obchod ČR)
Některé sektory ekonomiky tím mohou trpět (→ nezaměstnanost nezaměstnanost))
COMEXT:: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/newxtweb COMEXT http://epp.eurostat.ec.europa.eu/newxtweb// COMTRADE: http://comtrade.un.org/ www. www.czso.cz czso.cz
6
Některé z problémů s daty o obchodu
Řada statistik pouze obsahuje data o obchodu zbožím Obchod se službami (invisible trade) se měří a porovnává podstatně obtížněji (a samozřejmě na něj potřebujeme jinou klasifikaci) klasifikaci) Problémy s cenami! cenami!
Obchodní data zahrnují i data o výrobcích z druhé ruky a polotovarech Rotterdam effect a chybějící hranice v Evropě
Než se data ocitnou ve finální tabulce, projdou opakovaně konverzí do různých měn – často při různé úrovni měnových kurzů.
Košile P ($)
Q
P($)
2002
100000
10
1000
20000
2003
200000
15
1000
15000
i 1
i 1
i 0
i
i 0
i 0
i 0
i 0
i
= 0.86
Qx =
∑q ⋅ p ∑q ⋅ p i 1
i 0
i
i 0
i 0
= 1.05
i 0
i 1
i 0
i 0
i
relativní vývoj exportních a importních cen, „kupní síla exportu“
Px =
i
TT =
Px PM
Export na obyvatele Podíl exportu (či exportu + importu) na HDP
Auta
Q
i
i 1
Ukazatele otevřenosti ekonomiky
Rok
∑q ⋅ p ∑q ⋅ p
i 0
i
Příklad (export země X):
Vx =
i 0
x
Jak zaúčtovat české výrobky použité ve výrobě německých výrobků exportovaných do Číny?
Měnové faktory
x
i
Nepřímý obchod
i 1
i
Finální destinace versus oficiální statistika
i 1
i
x
Data o obchodu versus data o HDP
Ceny FOB ((exporty exporty)) v. CIF ((importy importy)) – „obchod s Marsem?“ Transferová ceny (intra (intra--company obchod obchod)) Záměrná manipulace s celními statistikami
Základní ukazatele obchodu ∑q ⋅ p Hodnota obchodu = vývoj obchodu v běžných cenách V = ∑q ⋅ p Fyzický objem = vývoj obchodu ve stálých cenách ∑q ⋅ p Q = ∑q ⋅ p Cenové indexy = index cen importu, exportu ∑q ⋅ p P = ∑q ⋅ p Reálné směnné relace = index ukazující
i 0
⋅ p1i
i 0
⋅ p0i
∑q ∑q i
Vhodné použít přepočet dle parity kupní síly (PPP) = zohlednění rozdílných cenových hladin ve srovnávaných zemích
= 0.79
i
Glo Globální bální obchodní statistiky
Otevřenost obchodu 1991 1991--2014 Expo Export rt zboží a služeb (% HDP) HDP)
Jaká je hodnota celkového mezinárodního obchodu v roce 2013? Kdo je byl #1 exporté exportér v roce 2013?
Kupodivu taková otázka má více jak jednu odpověď… Proč? Proč ?
Měli bychom považovat obchod uvnitř EU (tzv. intraintra-EU trade) trade) za mezinárodního obchod? A co například Čína – co uděláme s Hongkongem, Macau a Tchajwanem Tchajwanem? ? Co například rere-exporty a re re--importy? Měli bychom je zahrnout jak do původních exportů tak do rere-exportů? Jak zacházet se službami? službami?
Hodnota v mld USD
Světové exporty v 2013
Source of data: WDI
Světové exporty zboží (včetně intra-EU trade)
18 816
Světové exporty zboží (mimo intra-EU trade)
15 047
Světový export komerčních služeb (včetně intra-EU trade)
4 645
Světový export komerčních služeb (mimo intra-EU trade)
3 535
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
7
Globální obchod 2014: Globální Obchod s Marsem
Co nás nás dále zajímá a proč?
Pokud porovnáme celkové celosvětové exporty zboží s celkovými celosvětovými importy zboží, zjistíme, že se nerovnají… Jak je to možné? možné?
Komoditní struktura obchodu = čím se obchoduje Nutné použít nějakou standardní klasifikaci výrobků např. členění dle SITC (Standard International Trade Classification)) Classification
Teritoriální struktura obchodu = kdo s kým obchoduje
Hodnota v mld USD
Světový export 2013 Světový export zboží ( včetně intra-EU trade )
18 816
Světový import zboží ( včetně intra-EU trade )
18 890
“Bilance”
- 74
Gravitační vztah
Proč je to důležité? Na teritoriální a komoditní struktuře může záviset citlivost ekonomik na různé šoky ve světové ekonomice Příklad: Souvislost teritoriální a komoditní struktury obchodu ČR s vhodností přijetí Eura...
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
MO: Používané klasifikace •
•
Komoditní struktura
•
•
Klasifikace podle charakteru výrobku • HS (Harmonized Commodity Description and Coding System) • SITC (Standard International Trade Classification) Klasifikace podle činností • CPA (Classification of Product by Activities), dříve též SKP (Standardní klasifikace produkce), Související klasifikace – další data o odvětvích (počty zaměstnanců, zisk, aktiva…) • ISIC (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities) • NACE (Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) u nás dříve OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) • Kompatibilita mezi klasifikacemi podle činností Informace o klasifikacích • ČSÚ, U.N. Statistical Division, Eurostat
SITC, rev. 4
SITC, rev. 4 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Potraviny a živá zvířata Food and live animals Nápoje a tabák Beverages and tobacco Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Crude materials, inedible, except fuels Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Mineral fuels, lubricants and related materials Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Animal and vegetable oils, fats and waxes Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Chemicals and related products, n.e.s. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Manufactured goods classified chiefly by material Stroje a dopravní prostředky Machinery and transport equipment Průmyslové spotřební zboží Miscellaneous manufactured articles Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Commodities and transactions not classified elsewhere in SITC
•
•
Seskupení komodit SITC odráží – Materiály použité ve výrobě – Výrobní stádia – Tržní praktiky a použití produkty – Důležitost komodit ve světovém obchodu – Technologické změny. Struktura: – Sekce (one-digit codes) – Divize (digit codes) – Skupiny (3-digit codes) – Podskupiny (4-digit codes) – Položky (5-digit codes)
8
HS • • •
• •
Víceúčelová nomenklatura zboží používaná pro celní sazebníky a statistické klasifikace po celém světě Přes 98% světového obchodu klasifikováno HS Struktura: Level 1: sections Level 2: chapters (2 místný kód); Level 3: headings (4 místný kód) Level 3: one-dash or two-dash sub-headings (6 místný kód);
• •
Je klasifikace produktů (zboží i služeb) na úrovní EU Produktová klasifikace na základě společných charakteristik Charakteristiky poskytují základ pro sběr a výpočet statistik produkce, spotřeby, mezinárodního obchodu a dopravy produktů CPA je částí integrovaného systému statistické klasifikace rozvinuté především pod záštinou United Nations Statistical Division. Struktura: Level 1: 21 sekcí (alfabetický kód); Level 2: 88 divizí (2 místný numerický kód); Level 3: 261 skupin (3 místný numerický kód); Level 4: 575 tříd (4 místný numerický kód); Level 5: 1 342 kategorií (5 místný numerický kód); Level 6: 3 142 subkategorií (6 místný numerický kód).
HS headings and sub-headings využívané pro více agregované výrobkové klasifikace HS velmi detailní, možnost využití i pro vlastní klasifikace
NACE (OKEČ) • • • • • •
CPA • • •
Klasifikace ekonomické aktivity Evropská implementace ISIC V ČR CZ-NACE (nahradila OKEČ) od 2008 Statistická klasifikace ekonomické aktivity v Evropských společenstvích Cíl: Založit běžnou klasifikaci ekonomické aktivity mezi státy EU Struktura: Level 1: 21 sekcí na základě písmen A až U; Level 2: 88 divizí 2 místný numerický kód (01 až 99); Level 3: 272 skupin 3 místný numerický kód (01.1 až 99.0); Level 4: 615 tříd 4 místný numerický kód (01.11 to 99.00).
NACE A B C
AGRICULTURE, FORESTRY AND FISHING MINING AND QUARRYING MANUFACTURING
D E F G
ELECTRICITY, GAS, STEAM AND AIR CONDITIONING SUPPLY WATER SUPPLY; SEWERAGE, WASTE MANAGEMENT AND REMEDIATION ACTIVITIES CONSTRUCTION WHOLESALE AND RETAIL TRADE; REPAIR OF MOTOR VEHICLES AND MOTORCYCLES TRANSPORTATION AND STORAGE ACCOMMODATION AND FOOD SERVICE ACTIVITIES INFORMATION AND COMMUNICATION FINANCIAL AND INSURANCE ACTIVITIES REAL ESTATE ACTIVITIES PROFESSIONAL, SCIENTIFIC AND TECHNICAL ACTIVITIES ADMINISTRATIVE AND SUPPORT SERVICE ACTIVITIES PUBLIC ADMINISTRATION AND DEFENCE; COMPULSORY SOCIAL SECURITY EDUCATION HUMAN HEALTH AND SOCIAL WORK ACTIVITIES ARTS, ENTERTAINMENT AND RECREATION OTHER SERVICE ACTIVITIES ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS AS EMPLOYERS; UNDIFFERENTIATED GOODS- AND SERVICES-PRODUCING ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS FOR OWN USE ACTIVITIES OF EXTRATERRITORIAL ORGANISATIONS AND BODIES
H I J K L M N O P Q R S T U
CZ-NACE A - ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D – VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA E – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S F - STAVEBNICTVÍ G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽB H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ
L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI O - VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLN P – VZDĚLÁVÁNÍ Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI S - OSTATNÍ ČINNOSTI T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A O
Komoditní struktura
V současné době podíly skupin na MO celosvětově z hlediska komoditní struktury ztrácí na významu – mnohem důležitější je, kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku
Dominantní postavení výrobků zpracovatelského průmyslu 1955 – 45% na vývozech, 1970 – 60%, 2006 – 71,6%
Nerostné suroviny
Zemědělské produkty
Převaha kovozpracujícího průmyslu 17% (2006) 8% (2006)
9
Export průmyslových výrobků % exportů zboží
Struktura Struktura exportů zboží v roce 2013 Každá kategorie jako % celkových exportů zboží POZOR: Tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním. Mnohem zajímavější: kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku?
Poznámka: - Chybí data pro low income countries - Developed countries mají zvyšující se podíl exportů služeb v porovnání s exportem zboží
Zdroj dat: WDI
Zdroj dat: WDI
Země s nejvyšším podílem High High--Tech Exportů Export ů v 2013
High Tech Exporty v 2013 % exportu zboží
HighHigh-tech Export Exporty y (% exportu zboží) JEŠTĚ JEDNOU: tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním!
Source of data: WDI
Příklad:: Obchodní bilance USA s Příklad iPhone iPhon e
Source of data: WDI
Koncentrace obchodu: obchodu: Exporty Exporty Herfindahl--Hirschmann index normalizovaný na hodnoty od 0 do 1 Herfindahl
USD mln mln,, data za 2009 Čína
Japonsko
Korea
Německo
Zbytek světa
Svět celkem
Tradiční měřítko
-1,901.2
0
0
0
0
-1,901.2
Měřítko přidané hodnoty
-73.5
-684.8
-259.4
-340.7
-542.8
-1,901.2
Čím více se index blíží 1, tím více se jedná o více koncentrovaný trh.
Tradiční statistiky: Čína exportuje high tech produkty do USA, USA mají hluboký deficit obchodní bilance s Čínou, Realita: jen velmi malý zlomek skutečné hodnoty ve skutečnosti zůstává v Číně, zbytek je utracen za komponenty a za platby za patenty / technologie do Korei, Japonska či Německa
Zdroj: Miroudot, S., Global Forum on Trade Statistics, 2-4 April 2011
Zdroj: UNCTADSTAT
10
Index diverzifikace: diverzifikace: Exporty Exporty Index diverzifikace normalizovaný normalizovaný na hodnoty od 0 do 1
Intra--Industry (TwoIntra (Two-Way) Trade Zajímavý aspekt vývoje mezinárodního obchodu Čím dál tím vyšší role tzv. vnitroodvětvového obchodu v mezinárodním obchodu
Index diverzifikace ukazuje, zda se struktura exportů či importů produktů určité skupiny zemí odlišuje od struktury ve světě. Tento index odhaluje rozsah rozdílu mezi strukturou obchodu skupiny zemí a světovým průměrem. Čím více se index blíží 1, tím větší je rozdíl od světového průměru.
Tj. země vyvážejí a dovážejí de facto podobné výrobky
Source: UNCTADSTAT
Kdo s kým obchoduje - teorie Gravitační model obchodu (Gravity Model) Velikost vzájemného obchodu dvou zemí závisí
Teritoriální struktura
Pozitivně na jejich velikosti a vyspělosti Negativně na jejich vzdálenosti Vzdálenost –
Teritoriální struktura
Teritoriální struktura
Vyspělé země USA, Německo, Japonsko – cca 25% Od roku 1950 se podíl vyspělých zemí zvýšil z 63% na 73% v roce 1973, následuje pokles na 66% v roce 1981 a následně do 1989 se tento podíl pohybuje kolem 73%. V roce 2007 se vyspělé země podílely 60%. Mezi 1993 – 2007 průměrné tempo 7,5%.
nejen geografická, ale i kulturní
Rozvojové ekonomiky V roce 2007 se podílely 37,5% Čína, Indie Od roku 1950 do roku 2007 zvýšení o 8% Průměrné tempo růstu 1993 – 2007 dosáhlo 12%
11
Teritoriální struktura
Členové EU jako jednotlivé země, země, export zboží
Evropská unie V roce 2007 více jak 38% Podíl na vývozu vyspělých zemí
Podíl
China
11.7
1
Importér United States
Podíl 12.3
2
United States
8.4
2
China
10.3 6.3
3
Germany
7.7
3
Germany
4
Japan
3.8
4
Japan
4.4
Podíl na dovozu vyspělých zemí
5
Netherlands
3.6
5
France
3.6
6
France
3.1
6
United Kingdom
3.5
7
Korea, Republic of
3.0
7
Hong Kong, China
3.3
8
United Kingdom
2.9
9
Hong Kong, China
2.8
domestic exports
0.1
re-exports
2.7
Russian Federation
2.8
1950
Exportér 1
– 55%, 2007 – 65%
1950
Největší světoví exportéři a importéři v roce 2013
– 59%, 2007 – 61%
Vzájemný obchod (2007) 68%
vývoz, 64% dovoz ČR – 85% vývoz, 80% dovoz
10
retained imports
0.7
8
Netherlands
3.1
9
Korea, Republic of
2.7
10
Italy
2.5
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
Trade Cloud: Světové exporty v 2013 Čím větší jméno země, tím větší role v exportech
Největší světoví exportéři a importéři v roce 2013 EU jako celek, celek, export zboží Exportér
Podíl
Importér
Podíl
1
Extra-EU (28)
15.3
1
United States
15.4
2
China
14.7
2
Extra-EU (28)
14.8
3
United States
10.5
3
China
12.9
4
Japan
4.8
4
Japan
5.5
5
Korea, Republic of
3.7
5
Hong Kong, China
4.1
6
Hong Kong, China
3.6
0
retained imports
0.9
domestic exports
0.1
6
Korea, Republic of
3.4
re-exports
3.4 3.1
0
Zdroj: Export, World Cloud (2013), WITS - UNSD COMTRADE
7
Russian Federation
3.5
7
Canada a
8
Canada
3.0
8
India
3.1
9
Singapore
2.7
9
Mexico
2.6
Singapore
2.5
0
domestic exports
1.5
10
0
re-exports
1.3
0
10
Mexico
retained imports
1.2
2.5
Zdroj: WTO Trade Statistics 2014
Globální Glob ální obchod dle úrovně rozvoje
Globální Glob ální obchod dle úrovně rozvoje
Export Export zboží a služeb služeb,, USD, Klasifikace Světové banky
Export Export zboží a služeb, služeb, USD, Klasifikace Světové banky
Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant!
Zdroj dat: WDI
Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant!
Zdroj dat: WDI
12
Low Income Countries
Relativní Relati vní role rozvíjejících se zemí
Podíl na světovém obchodu, obchodu, HDP, HDP, populaci opulaci
Role hlavních kategorií zemí v exportu, exportu, 19901990-2014
Zdroj: UNCTADSTAT
Zdroj dat: WDI
Low Income Economies: Současná definice Země s HNI na obyv menším než $1045 Afghanistan
Gambia, The
Niger
Benin
Guinea
Rwanda
Burkina Faso
Guinea-Bisau
Sierra Leone
Burundi
Haiti
Somalia
Cambodia
Korea, Dem Rep.
South Sudan
Central African Republic
Liberia
Tanzania
„Stylizovaná fakta“ o obchodu
Chad
Madagascar
Togo
Comoros
Malawi
Uganda
Congo, Dem. Rep
Mali
Zimbabwe
Eritrea
Mozambique
Ethiopia
Nepal
Světovému obchodu dominuje vzájemný obchod RTE RTE jsou i dominantním obchodním partnerem RZ Velikost vzájemného obchodu dvou zemí je pozitivně spjata s jejich ekonomickou velikostí a vyspělostí, negativně se vzájemnou vzdáleností Obchoduje se především s průmyslovými výrobky, jejich podíl se zvyšuje na úkor surovin, potravin, paliv Míra otevřenosti roste s vyspělostí ekonomiky Míra otevřenosti klesá s velikostí ekonomiky Otevřené ekonomiky rostou rychleji
Zdroj: World Bank
Zahraniční obchod ČR a Československa
Zahraniční obchod České republiky a Československa
Do roku 1990 – intenzivní obchodní vztahy s východním blokem
Zajímavá komoditní struktura obchodu
Vůči RVHP jako vyspělá ekonomika Vůči RTE spíše jako méně rozvinutá země
V důsledku rozpadu RVHP a tradičních vztahů mezi firmami, recese v zemích SVE
Dnešní situace:
Rychlá reorientace na západní trhy Dominuje obchod s vyspělými tržními ekonomikami (zejména s EU) Hlavní exportní artikl: produkty třídy SITC 7 (stroje a zařízení)
13
Teritoriální struktura ZO ČSSR v roce 1989 70 60,8 60
Komoditní struktura vývozu v roce 1989 100 90
54,9
11,8
80
50 39,2
40
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
70
31,2
33,5
60 60,7
30 50
18,2
20
40
8 10
30
0 CPE
RVHP
Země s tržní Rozvinuté ekonomikou země
EHS
20
Rozvojové země
Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990 Součet je vyšší než 100 – všechny jednotlivé kategorie zemí nejsou disjunktní
13,7
10 0 RVHP
Vyspělé země
Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990
Obchod ČR se světem
ČR: Změny struktury exportu po r. 1990
Hodnota obchodu, obchodu, tisíce USD
Zdroj dat: CSU - STAZO
Obchod ČR se světem
Obchod ČR se světem
Hlavní exportní partneři 2014 Podíl EU28: 82.2%
Komoditní struktura exportu: exportu: SITC, 2014 Code
Zdroj dat: CSU - STAZO
Stat. Hodnota (tis. USD)
Podíl (%)
0
Food and live animals
6 280 963
3.6
1
Beverages and tobacco
1 319 744
0.8
2
Crude materials, inedible, except fuels
4 296 750
2.5
3
Mineral fuels, lubricants and related materials
4 754 913
2.7
4
Animal and vegetable oils, fats and waxes
501 988
0.3
5
Chemicals and related products, n.e.s.
11 629 827
6.6
6
Manufactured goods classified chiefly by material
28 921 257
16.5
7
Machinery and transport equipment
96 291 953
55.0
8
Miscellaneous manufactured articles
20 636 440
11.8
9
Commodities and transactions n.e.c. in the SITC
382 978
0.2
Zdroj: CSU - STAZO
14
Obchod ČR se světem
Český export zboží dle sektorů, sektorů, 2014
Komoditní struktura importu: importu: SITC, 2014
Obchodní data v CPA(2008) klasifikaci klasifikaci,, mln Euro
Code
Stat. Hodnota (tis USD)
Podíl (%)
0
Food and live animals
7 643 537
1
Beverages and tobacco
5.0
951 285
0.6
2 3
Crude materials, inedible, except fuels
3 877 807
2.5
Mineral fuels, lubricants and related materials
12 999 265
4
Animal and vegetable oils, fats and waxes
8.4
383 932
0.2
5
Chemicals and related products, n.e.s.
17 939 170
11.6
6
Manufactured goods classified chiefly by material
27 116 712
17.6
7
Machinery and transport equipment
66 631 185
43.2
8
Miscellaneous manufactured articles
16 259 792
10.5
9
Commodities and transactions n.e.c. in the SITC
430 509
0.3
Zdroj: Eurostat COMEXT
Zdroj dat: CSU - STAZO
Hlavní obchodní partneři ČR (2013, export)
Zdroj: WTO 2015
Hlavní obchodní partneři ČR (2013, import)
Zdroj: WTO 2015
Co vyvodit z gravitačního modelu?
Naše současná struktura zahraničního obchodu se zdá být přirozenou Dramatická reorientace obchodu v 90. letech tak byla spíše návratem k normálu a kompenzací předchozích pokřivení Současná teritoriální struktura exportu bude patrně převládat i nadále, ke změně bude docházet jen v dlouhém období
Vývoj mezinárodního obchodu
15
Základní charakteristiky dynamiky MO
Vývoj MO a růst průmyslové produkce před první světovou válkou
MO
UK
Německ o
Francie
USA
1820 – 1840
2.7
3.2
...
...
...
1840 – 1870
5.5
4.6
4.5
...
5.4
1870 – 1890
2.2
1.2
2.5
...
4.9
1890 – 1913
3.7
2.2
4.2
3.9
2.0
1913 - 1938
0.4
2.0
2.2
0.9
2.0
Období mezi dvěma světovými válkami 20. léta růst objemu MO následovaná poklesem ve 30. letech V hodnotovém vyjádření jako stejný, jako před první světovou válkou, ve fyzickém vyjádření vzrostl o 15% Dochází k uzavírání ekonomik (klesá podíl ZO na HDP) – snaha řešit vlastní problémy protekcionismem
Poválečné období Vysoká dynamika 1951 – 2007 růst hodnoty exportu 9,8%, reálné tempo růstu MO 6,2% Mezinárodní obchod se rozvíjí mnohem rychleji, nežnež-li HDP
Zdroj: Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy 2000
Hlavní příčiny rychlého růstu MO po druhé světové válce
Rychlý růst HDP
Průměrně rostl kolem 4%
Intenzivní otevírání ekonomik
Růst podílu zahraničního obchodu na HDP
Prohlubování mezinárodní dělby práce Růst komplementárnosti národních ekonomik Globalizace ekonomického rozvoje Růst významu multinacionálních korporací
Vývoj mezinárodního obchodu I. Období
MO (fyz.objem)
MO (hodnota)
HDP
1951 – 1960
7,6
7,8
4,5
1961 – 1970
8,3
9,2
5,2
1971 – 1980
5,6
20,4
3,9
1981 – 1990
4,2
5,7
5,7
1983 – 1990
6,3
9,8
3,4
1991 – 1995
6,0
8,2
1,4
1996
6,8
4,5
4,2
1997
9,7
4,6
4,1
1998
3,7
..
2,0
2000 – 2004
4,0
9
2003
5,0
17
2004
9,0
21
Dynamika Dynami ka globálního obchodu 1990--2014 1990
Dynamika Dynami ka globálního obchodu 1990--2014 1990
Vhodnota světového exportu a importu, roční změna v %
Vhodnota a objem světového exportu, roční změna v %, Unit Value Index
“Velká recese” Finanční krize
Zdroj dat: WTO
Zdroj dat: WTO
16
Globální Glob ální cenová dynamika dynamika:: Ropa 1990 1990--2014
Globální Glob ální cenová dynamika dynamika:: Zlato 1991 1991--2014
Brent – USD per Barrel, Měsíční průměry
USD per Ounce, Měsíční Měsíční průměry
Zdroj: Pacific Exchange
Zdroj: Pacific Exchange
Vývoj mezinárodního obchodu II.
50. léta
60. léta
70. léta
Recese v Severní Americe Recese v západní Evropě Slábnoucí investiční trendy v Japonsku → ztlumení světové poptávky
Pád komunistických režimů Rozpad RVHP Transformace zemí SVE
Od roku 1994 opět urychlení
Zesílená konjunktura v Severní Americe Ekonomická obnova Latinské Ameriky Impuls vyplývající ze sjednocení Německa Silná poptávka na Středním východě a Asii
Detailnější pohled 1983
– 1990 MO rostl podstatně rychleji ve fyzickém vyjádření, než v předchozí dekádě
Pokles tempa ekonomického růstu v RTE, surovinová a energetická krize, měnová krize, platební potíže určitých zemí, protekcionismus atd.
Na počátku dochází k výraznému poklesu MO
růstu hodnoty i objemu světového
obchodu
Pokles MO ve fyzickém objemu
90. léta
Snížení temp
Rozsáhlý vzestup exportních cen, především ropy a následně i dalších surovin a průmyslových výrobků (téměř 22%)
Vývoj mezinárodního obchodu IV.
Další zpomalení růstu fyzického objemu MO Pokles v hodnotovém vyjádření Jako celek pokles dynamiky
Růst MO v běžných cenách
80. léta
Vysoká tempa MO
Vysoká tempa MO
Vývoj mezinárodního obchodu III.
Příčina: dlouhodobá konjunktura v RTE, implikace vědecko--technického pokroku a nových technologií vědecko
Vývoj mezinárodního obchodu V.
Po roce 2000 2001 přichází další recese 2002 opětovná akcelerace způsobená růstem cen ovlivněný změnami kurzových relací (znehodnocování USD) 2008 – další hospodářská krize, pokles světového vývozu na 5,3% (z 9,3% v roce 2006 a 6,5% v roce 2007)
1998 zpomalení
Finanční a hospodářská krize v Asii, Rusku a Latinské Americe
17
Investice, MNC a obchod
Faktory růstu MO
Vztah investiceinvestice-obchod nejednoznačný
Substituční vztah – investice nahrazující obchod Komplementární vztah – investice podporující obchod
80. a 90. léta – prudký rozvoj PZI a multinacionálních korporací Významná část světového obchodu je vlastně obchod vnitrofiremní (Markusen: cca 30%) 30%) Multinacionální Multinacion ální korporace jsou významné především v sektorech
Nejvýrazněji ovlivňují MO Spojené státy Japonsko Evropská Unie ... ale nyní i některé nerozvinuté tržní ekonomiky Čína
Reference Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio 1999 Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, Nakl Nakl.. A.Čapek 2009
Zdroje dat
Použité zkratky a pojmy ROW Rest of World (zbytek světa) Countries classification – WB fiscal year 2016 – GNI per capita Low income countries Země s nízkým příjmem - $1,045 or less Lower middle income countries Země s nižším středním příjmem – more than $1,045 but less than $4,125. Upper middle income countries Země s vyšší středním příjmem – more than $4,125 but less than $12,736 High income countries non OECD Země s vysokým příjmem – nečlenské OECD - $12,736 or more High income countries OECD Země s vysokým příjmem – členské OECD - $12,736 or more
ekonomický růst hospodářská politika rozvoj multinacionálních korporací, přímé zahraniční investice obchodní politika .....rozvinutých tržních ekonomik.
S vysokým podílem R&D R&D Vyr Vyrábějící ábějící nové a technologicky náročné výrobky S vysokou diferenciací produktů a intenzivní reklamou
Rozhodujícím faktorem byl/je...
Czech Statistical Office: STAZO database Eurostat: COMEXT trade database Pacific Exchange Rate Service UN COMTRADE Database World Bank WITS WDI – World Bank World Development Indicators database WTO: Trade Profiles WTO: Statistics Database – Time Series
Rotterdam effect
znamená, že se zahraniční obchodní transakce ohlásí pro statistiky EU nejprve jako dovoz ze země mimo EU do členského státu EU, ve kterém zboží překročilo hranice EU a bylo propuštěno do volného oběhu. Tento statistický záznam tvoří součást systému Extrastat. Extrastat. Další pohyb zboží z tohoto členského státu EU do členského státu EU, který je konečnou skutečnou dovážející zemí, je následně zaznamenán jako odeslání (vývoz) a příchod (dovoz) mezi těmito dvěma členskými státy EU v rámci Intrastatu. Intrastatu. „Rotterdamský efekt“ existuje i v případě vývozů ze Společenství, ovšem v menší míře. Vede k nadhodnocení objemu vývozu a dovozu u členských států EU (vzájemnému obchodu), obchodu), které jsou tomuto jevu vystaveny.
18
Děkuji za pozornost
19
