VÝUKOVÝ MATERIÁL:
VY_32_INOVACE_ DUM – 17, S 20
JMÉNO AUTORA:
Bc. Blažena Nováková
DATUM VYTVOŘENÍ:
10.4. 2013
PRO ROČNÍK:
2. ročník
OBORU:
Předškolní a mimoškolní pedagogika
VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH:
Odborné předměty Speciální pedagogika – etopedie
TÉMA:
Sociokulturní znevýhodnění
OVĚŘENO:
20.5. 2013
POPIS METODICKÉHO VYUŽITÍ VM VE VÝUCE:
Pracovní list pro výkladovou část hodiny.
ANOTACE:
Výukový materiál vysvětluje pojem sociokulturní handicap a charakterizuje psychické problémy při školní integrací dětí a mladistvých z rodin imigrantů. Dále uvádí nejčastější problémy v chování dětí z romské komunity a jejich vztah ke vzdělávání.
třída: 2.KOP
Sociokulturní znevýhodnění
Vyplývá ze sociální, nebo etnické odlišnosti jedince.
Jde často o minoritní (menšinové) skupiny lidí.
Majoritní (většinová) společnost většinou usiluje o jejich přizpůsobení. Člověk, který je odlišný, je obtížněji akceptován okolím.
Handicap představuje odchylku od norem většinové společnosti a má své sociální důsledky pro nositele.
Problémy školní integrace sociokulturně odlišných dětí a mladistvých
Jakákoliv odlišnost upoutává pozornost. Vyvolává v ostatních dětech nejistotu i nepříjemné pocity. Odlišné dítě či dospívající nebývá svými vrstevníky vždy pozitivně akceptován. Vrstevníci mu nerozumějí, dráždí je jeho zjev, projevy chování, jiné potřeby a požadavky. Integrovaný jedinec bývá častěji odmítán a izolován Odmítavý postoj se může projevit i násilím, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku šikany. Integrace, tj. začlenění sociokulturně odlišného dítěte do běžné školy je často prvním kontaktem s požadavky majoritní společnosti.
Adaptace na školu může být pro dítě obtížná až stresující. Úspěšnost integrace je závislá na postoji všech zúčastněných (dítě, rodina, učitelé, spolužáci a jejich rodiny). Integraci značně ztěžuje odlišnost jazyka, resp. odchylky v oblasti komunikace. Dítě se hůř orientuje, nerozumí verbálnímu sdělení. Má ztížený kontakt se spolužáky a učiteli. Děti z menšinových skupin neznají normy majoritní společnosti, a proto se jimi nemohou řídit. Nápadná bývá odlišnost v oblasti životního stylu, zvyklostí, nebo úpravy zevnějšku. Velmi významný je postoj učitele, který k odlišným dětem či dospívajícím zaujímá. Dospívající mohou již mít zafixované předsudky. Jsou také ovlivněny, často odmítavými názory rodičů.
Psychické problémy dětí a dospívajících z rodin uprchlíků
Děti či dospívající, kteří přicházejí jako uprchlíci jsou zatíženi předchozími zážitky. V zemi původu mohli být různým způsobem traumatizováni –znásilnění, týrání blízkých, jejich smrt, bombardování apod. Traumatický zážitek vyvolává v dítěti pocity bezmocnosti a zničí jeho adaptační schopnosti. Prožitek traumatu může vést k tzv. posttraumatickému stresovému syndromu, který přetrvává různě dlouhou dobu.
Školní úspěšnost dětí se sociokulturním handicapem
U dětí imigrantů je zvýšené riziko školního selhání. Chybí jim některé znalosti a zkušenosti nezbytné pro přijatelnou adaptaci. Jejich školní úspěšnost je nejvíce ovlivněna jazykovými kompetencemi. Zdrojem obtíží mohou být odlišné normy chování, jiný hodnotový systém, který si dítě přináší z rodiny. Jejich horší prospěch bývá považován za samozřejmost, učitel dítě omlouvá, nevyčítá mu horší výkon. Dítě musí na průměrný výkon vynaložit daleko větší úsilí než spolužáci.
Problémy romské komunity
Romské společenství je v mnoha směrech odlišné od majoritní společnosti. Tyto rozdíly jsou způsobeny přetrváváním jejich vlastních pravidel a odlišným stylem života. Majoritní společnost není k romské komunitě tolerantní, protože je přesvědčena o nedostatečné ochotě těchto lidí akceptovat alespoň základní pravidla společného soužití. Mnohé potíže, které Romové v soužití s majoritní společností mají, vyplývají z nižší úrovně jejich vzdělanosti.
Postoj romské komunity ke vzdělání
Romové jsou zaměřeni převážně na přítomnost. Postoj romské komunity k čemukoli je pragmatický, zajímá je to, co přináší viditelné a okamžité uspokojení, nejlépe materiálního charakteru. Školní prospěch takové uspokojení nepřináší. Romské děti mívají velmi časté absence, rodiče je do školy nevodí a neposílají pravidelně. Romští rodiče se většinou s dětmi neučí, často ani nedohlížejí na jejich přípravu do školy. Romská rodina má jiné hodnoty a normy, než majoritní společnost.
Problémy v chování romských dětí
Romské děti mají jiné temperamentové vlastnosti, dané převážně geneticky. Jsou více impulzivní, výbušní a s větší intenzitou prožívají své emoce. Romské děti bývají více otevřené, dovedou projevit pozitivní vztah a často jsou motivovány k určité činnosti jen proto, že chtějí udělat radost učitelce. Romové dříve biologicky dospívají – běžně je tolerováno dřívější partnerství, sexuální aktivita i rodičovství (pro členy majoritní společnosti nepřijatelné). V době dospívání se ve zvýšené míře projevuje odlišnost chování příslušníků romského etnika. Dochází k odmítnutí školy, preference jiných aktivit, které přinesou okamžitý materiální zisk.
Přípravné třídy – při ZŠ pro sociálně znevýhodněné děti
Zřizuje – obec, nebo svazek obcí s rozšířenou pravomocí. Jsou určeny pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné. Přípravnou třídu lze zřídit pokud se bude v ní vzdělávat alespoň 7 žáků. O zařazení žáka do této třídy rozhoduje : ředitel školy, zákonný zástupce – na základě žádosti, na základě písemného doporučení pedagogicko- psychologické poradny.
Pracovní list pro žáka 1. Vysvětlete pojem sociokulturní znevýhodnění. 2. Jaké mohou mít ve škole problémy děti z odlišného sociokulturního prostředí? 3. Jaký je postoj romské komunity ke vzdělání? 4. Charakterizujte etnika žijící v ČR?
Seznam použitých informačních zdrojů SMÉKAL, V. Podpora optimálního rozvoje osobnosti dětí z prostředí minorit. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-85947-82-X. ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN80-247-0277-0.
