VÝUKA FYZIKY V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH - NÁZORY ŽÁK -

Fakulta pedagogická Plze 2005

VÝUKA FYZIKY V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH - NÁZORY ŽÁK -

GERHARD HÖFER a kol.

Výzkumná zpráva o výsledcích dotazníkového šet ení

ešitelský kolektiv: PaedDr. Gerhard H fer, CSc. – vedoucí Prof. RNDr. Zden k P lpán, CSc. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

VÝUKA FYZIKY V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH - NÁZORY ŽÁK Výzkumná zpráva o výsledcích dotazníkového šet ení

Recenzenti: Prof. PhDr. Zden k Helus, DrSc. Doc. PaedDr. Václav Havel, CSc.

Západo eská univerzita v Plzni, 2005 ISBN 80-7043-436-8 © PaedDr. Gerhard H fer, CSc. Prof. RNDr. Zden k P lpán, CSc. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

OBSAH

P edmluva

5

1

TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ POJETÍ VÝZKUMU

7

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

N které práce z oblasti kvality výuky fyziky na základní a st ední škole P edm t a cíle p edkládaného výzkumu Populace zahrnutá do výzkumu Použité metody statistické analýzy asový plán výzkumu

2 2.1 2.2

HODNOCENÍ OBLÍBENOSTI A OBTÍŽNOSTI VYU OVACÍCH P EDM T

7 10 15 17 23 25 26

Postoje žák k vyu ovacím p edm t m Postoje žák k jednotlivým vyu ovacím p edm t m, zkoumání obtížnosti jednotlivých p edm t na ZŠ a SŠ 2.3 Závislost volby stupn oblíbenosti a obtížnosti hodnocení chlapci a d v aty 2.4 Rozložení celkového pr m ru známek žák na jednotlivých typech škol Záv ry ke druhé kapitole

50 57 67 70

3

73

HODNOCENÍ VYU OVACÍ HODINY

3.1 T šení se na hodiny fyziky 3.2 etnost známek z fyziky na ZŠ a SŠ 3.3 Forma prov ování v domostí v hodinách fyziky 3.4 Oblíbenost jednotlivých ástí vyu ovací hodiny fyziky 3.5 etnost výskytu jednotlivých ástí vyu ovací hodiny 3.6 Up esn ní n kterých inností ve výuce fyziky 3.7 Jak se provád jí poznámky v hodinách fyziky Záv ry a vyhodnocení hypotéz

74 80 86 90 93 96 102 103

4

105

U EBNICE FYZIKY

4.1 Nošení u ebnic fyziky do vyu ování 4.2 Hodnocení kvality u ebnic fyziky 4.3 Doporu ení žák pro zlepšení u ebnic fyziky 4.4 R znorodost práce s u ebnicí fyziky ve vyu ování 4.5 ešení úloh z u ebnice fyziky 4.6 Samostatná práce s u ebnicí fyziky Záv ry a vyhodnocení hypotéz

106 109 111 112 115 116 117

5

119

DOMÁCÍ P ÍPRAVA

5.1 etnost p ípravy na výuku fyziky doma 5.2 etnost používání u ebnic p i domácí p íprav etnost používání poznámek z hodiny p i domácí p íprav 5.3 5.4 Kdo pomáhá p i domácí p íprav 5.5 Fyzikální pozorování doma a v p írod Záv ry a vyhodnocení hypotéz

119 123 125 126 127 128

6

129

OBECNÉ OTÁZKY POSTIHUJÍCÍ ZÁJEM

6.1 Informa ní zdroje mimo výuku 6.2 tení p írodov dné literatury 6.3 Pot ebnost fyziky a techniky 6.4 Profesionální zam ení na matematiku nebo p írodní v dy 6.5 Spole enská prestiž jednotlivých povolání 6.6 Pot ebnosti v domostí z hodin fyziky Záv ry a vyhodnocení hypotéz

129 133 135 138 142 144 147

7

149

ROZDÍLY ODPOV DÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN ŽÁK

7.1 Rozdíly odpov dí chlapc a dívek 7.2 Rozdíly odpov dí žák , které u í u itelé a u itelky fyziky 7.3 Rozdíly v odpov dích žák v závislosti na v ku u itele fyziky 7.4 Rozdíly v odpov dích žák v závislosti na velikosti sídla školy Záv ry a vyhodnocení hypotéz

8

PROFIL ÚSP ŠNÝCH A MÉN ÚSP ŠNÝCH A MÉN ÚSP ŠNÝCH ŽÁK VE FYZICE

8.1

Hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky o ima úsp šných a mén úsp šných žák ve fyzice 8.2 Hodnocení pr b hu hodiny fyziky o ima úsp šných a mén úsp šných žák ve fyzice 8.3 Zájem o fyziku a techniku mimo výuku u úsp šných nebo mén úsp šných žák ve fyzice Záv ry a vyhodnocení hypotéz

9

ASOVÝ VÝVOJ N KTERÝCH PARAMETR NA DRUHÉM STUPNI ZŠ A NA GYMNÁZIU

149 154 156 159 163 165 166 166 173 174 179

9.1 Pr m r známek z fyziky 9.2 Hodnocení stupn oblíbenosti fyziky 9.3 Hodnocení stupn obtížnosti fyziky 9.4 Hodnocení „t šení se“ na hodiny fyziky 9.5 Profesionální zam ení žák po ukon ení ZŠ nebo Gy Záv ry a vyhodnocení hypotéz

180 183 186 189 191 193

10

195

ZÁV R

P ÍLOHY

P EDMLUVA

V posledních padesáti letech procházíme zvlášt rozsáhlými a hlubokými zm nami p i vytvá ení a uplat ování nových v deckých a technologických poznatk . Tyto zm ny neustávají, naopak se rozši uje a prohlubuje jejich rozsah a urychluje se jejich tempo. Jejich základem je rozvoj ekonomiky, zasahují ovšem i do ostatních oblastí života a kladou stále v tší nároky na teoretickou i praktickou vybavenost. Úrove vzd lání, kvalita i výkonnost vzd lávacího systému a p edevším míra toho, jak spole nost dokáže využít tv r ího potenciálu všech svých len , se staly rozhodujícím initelem dalšího vývoje. Rychlý technologický rozvoj na druhé stran vede ke vzniku nových hospodá ských odv tví, která jsou založena stále více na složit jším p ímém hospodá ském využití starších i nových v deckých poznatk . Základním p edpokladem úsp chu v zost ující se hospodá ské sout ži je vysoká úrove znalostí, kvalita výzkumu a míra uplatn ní jeho výsledk ve stálých inovacích. Podle materiál MŠMT1 EU vyty ila hlavní strategické sm ry a cíle ve vzd lávání (Lisabonská strategie, Bolo ský proces): Cíl 1: Zvýšit kvalitu a efektivitu vzd lávacích systém lenských zemí 1.1 Zlepšit p ípravu pedagog 1.2 Rozvíjet dovednosti pro znalostní spole nost 1.3 Každému zajistit p ístup k informa ním a komunika ním technologiím 1.4 Zvýšit ú ast na studiu p írodov dných a technických obor 1.5 Co nejlépe využít existující zdroje Cíl 2: Usnadnit všem p ístup ke vzd lání 2.1 Otev ít možnosti pro u ení 2.2 U init u ení p itažliv jším 2.3 Podporovat aktivní ob anský život, rovné p íležitosti a soudržnost spole nosti Cíl 3: Otev ít vzd lávací systém širšímu sv tu 3.1 Posilovat vazby se sv tem práce, výzkumem a celou spole ností 3.2 Rozvíjet ducha podnikání 3.3 Zlepšovat u ení cizím jazyk m 3.4 Zvyšovat mobilitu a vzájemné vým ny 3.5 Posilovat evropskou spolupráci lenské zem by m ly v novat zvláštní pozornost n kterým oblastem: a) Kvalit vzd lání a profesionalizace pedagogických pracovník . Je již p ipraven spole ný evropský referen ní rámec pro kvalifikace a kompetence u itel . Navíc je nutné zvýšit atraktivitu profese, nebo u itelské sbory stárnou a hrozí nedostatek u itel . b) Vybavení všech ob an EU klí ovými kompetencemi.Ty jsou definovány jako komunikace v mate ském i v cizím jazyce, matematická gramotnost, základní dovednosti ve v d a technice, dovednosti ve využívání informa ních a komunika ních technologií, kompetence um t se u it, interpersonální a ob anské dovednosti a kulturní vzhled. c) Zajišt ní p ístupu k informa ním a komunika ním technologiím a rozvíjením dovedností je využívat (zejména e-learning).

1

Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoj vzd lávací soustavy

eské republiky, MŠMT, Praha 2005

d) Zvýšit po et student , p edevším žen, ve studiu matematiky, p írodních v d a technických obor a zvýšit po et pracovník ve výzkumu a vývoji. Výše uvedené úkoly mohou být ešeny za p edpokladu, že se zvýší hlavn po et u itel kvalitn vzd laných v p írodních a technických v dách, kte í budou schopni vyu ovat modern . Modernizace výuky p írodov dných p edm t je základní podmínkou rozvoje zájmu o n . Ta se musí týkat všech sou ástí výuky, tj. obsahu, metod a forem jejich výuky již na základních a st edních školách. V našem stát , kde p ed rokem 1990 byl kladen p íliš velký d raz na matematickop írodov dné a polytechnické složky všeobecného vzd lání na úkor složky spole enskov dní, jazykové a estetické, se p i oprávn né snaze o vyrovnání disproporcí váha p írodov dné složky naopak oslabila. Byl zvýšen d raz na p edm ty humanitního zam ení a zaostávající výuku cizích jazyk . P írodní v dy si za této nové situace musí hledat nové místo ve vzd lávání. Ztratily postupn totiž svou spole enskou prestiž, kterou d íve m ly díky své rozsáhlé podpo e a také možnostem sice státem kontrolovaným, ale sm ujícím k relativn atraktivnímu uplatn ní. Tomuto novému hledání však musí p edcházet rozsáhlá analýza stavu sou asné výuky p írodov dných p edm t , p edevším fyziky, na základních a st edních školách. P edkládaná práce shrnuje první ást výsledk široce založeného výzkumu názor a postoj žák základních a st edních škol k výuce fyziky. 2 Celý výzkum, žák i u itel , byl proveden v letech 2002 - 2004 katedrou obecné fyziky FPE Z U v Plzni ve spolupráci s Fyzikální pedagogickou sekcí Jednoty eských matematik a fyzik a s eskou školní inspekcí. Na analýze získaných výsledk se podílel ešitelský kolektiv ve složení: PaedDr. Gerhard Höfer, CSc. z katedry obecné fyziky FPE Z U v Plzni (vedoucí ešitelského kolektivu), Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. z katedry didaktiky fyziky MFF UK v Praze, Prof. RNDr. Zden k P lpán, CSc. z katedry matematiky PEF UHK v Hradci Králové. Výzkum navazuje na n které výzkumy provedené v N mecku, p edevším výzkum Gottfrieda Merzyna. Dalším zdrojem, na který bylo navazováno, jsou výzkumy Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledk vzd lávání IEA a výzkumy matematického a p írodov dného vzd lávání TIMSS. ešitelský kolektiv d kuje všem spolupracovník m, kte í se nemalou m rou podíleli na zdárném ukon ení celého výzkumného projektu. Mimo ádný dík pat í Ing. Liboru Valešovi za práci spojenou se zakládáním dat do elektronické podoby a vytvá ení vhodných statistických soubor . Nemalý dík pat í též pracovník m ŠI na úst ední i krajských úrovních, bez jejichž ob tavé práce by tento výzkum nemohl prob hnout. Cht li bychom pod kovat p edevším vedení ÚŠI, které podpo ilo celý projekt; dále pak pracovník m odd lení analýz – Mgr. Martinu Procházkovi, Dr. Vladimíru Šeclovi, CSc. a RNDr. Pavle Polechové, CSc. V neposlední ad také všem vrchním školním inspektor m z jednotlivých kraj : Mgr. Han Zvoníkové – z Pražského kraje, Mgr. Karlu Kumštý ovi – ze St edo eského kraje, Mgr. Ji ímu Kohoutovi – z Plze ského kraje, Mgr. Jaroslavu Šafránkovi – z Karlovarského kraje, PaedDr. Josefu Sušankovi – z Ústeckého kraje, Ing. Jan Gammetbauerové – z Jiho eského kraje, Mgr. Ji ímu Vorlí kovi – z Libereckého kraje, PaedDr. Pavlu Jankovskému – z Královéhradeckého kraje, Mgr. Vladimíru Bláhovi – z Pardubického kraje, PaedDr. Milanu Pohlovi – z Kraje Vyso ina, Mgr. Libuši Parmové – z Jihomoravského kraje, Mgr. Miroslavu Strakovi – z Olomouckého kraje, Ing. Ev Zátopkové – z Moravskoslezského kraje, Mgr. Marcele Orságové – ze Zlínského kraje. Na záv r bychom rádi pod kovali i všem u itelkám a u itel m základních a st edních škol v jejichž t ídách náš výzkum probíhal. ešitelský kolektiv 2

Druhá ást výzkumu zahrnuje výsledky výzkumu provedeného na vzorku u itel fyziky základních a st edních škol ze všech kraj eské republiky. Výsledky budou publikovány v roce 2006.

1 TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ POJETÍ VÝZKUMU 1.1 N které práce z oblasti kvality výuky fyziky na základních a st edních školách Po roce 1990 bylo u nás realizováno n kolik výzkumných evalua ních projekt , které sledovali stav výuky fyziky na základních a st edních školách: A. Vzd lávací výsledky u žák 8. ro níku ZŠ: evalua ní sonda eské školní inspekce Pracovníci eské školní inspekce provedli v roce 1994 první rozsáhlejší evaluaci vzd lávacích výsledk po roce 1990. „Test znalosti žák 8. t ídy“ svými výsledky vyvolal ve ejnou diskusi o kvalit produkce eských základních škol. Test obsahoval 16 písemných úkol , které po obsahové stránce korespondovali s u ivem n kolika p edm t ( eského jazyka, matematiky, p írodopisu, ob anské výchovy aj.). Z výzkum mimo jiné vyplynulo: Celková úsp šnost byla nízká – podíl správných odpov dí byl kolem 50 % a mén . U itelé nereáln odhadovali úsp šnost svých žák v testu.3 B. Evaluace vzd lávacích výsledk na základní škole: projekt Kalibro Projekt Kalibro byla evaluace vzd lávacích výsledk pomocí speciáln zkonstruovaných test , které m ly pokrývat u ivo vybraných p edm t základní školy a st edních škol. Projekt p ipravil O. Botlík a D. Sou ek. V letech 1995 – 1997 bylo publikováno 11 evaluací pro r zné ro níky škol. Testy byly ur eny žák m kon ícím základní školu (evaluace zahrnovala p ibližn 13 000 žák 8. ro níku z 393 základních škol) a úkoly se týkaly 4 p edm t výuky: eského jazyka; matematiky; širšího humanitního základu (d jepisu, ob anské výchovy aj.) a širšího p írodov dného základu (fyziky, chemie a p írodopisu). Testové otázky vyšet ovaly úrove n kterých v domostí a dovedností. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo: Celková úsp šnost žák v testech: eský jazyk 52 %, matematika 61 %, humanitní základ 58 %, p írodov dný základ 57 %. Byly zjišt ny rozdíly mezi úsp šností v závislosti na velikosti sídla školy (viz tab. 1.1). Tab. 1.1 Úsp šnost žák v závislosti na velikosti sídla školy (údaje v %) Test eský jazyk matematika humanitní základ p írodov dný základ

vesnice 49.5 57.9 56.6 56.1

Velikost místa školy malá m sta 51.6 60.8 57.9 57.2

velká m sta 56.0 63.9 60.6 57.2

Z tabulky plyne, že úsp šnost žák na školách ve v tším míst sídla školy je v tší. Byly zjišt ny rozdíly mezi chlapci (úsp šní v 59 %) a d v aty (úsp šná v 57,3 %).4

3 4

Více: Sonda – Test znalostí žák 8. t ídy. U itelské noviny, 97, 1994, . 13, s. 7. Více: Kalibro 1+. Praha, Skupina pro vzd lávací alternativy IDEA 1995.

C. Vzd lávací výsledky eských gymnázií: komparace státních a nestátních gymnázií Srovnávací analýza výsledk vzd lávání ve státních a nestátních gymnázií byla provedena eskou školní inspekcí a zahrnovala 47 gymnázií, z toho 29 státních škol a 18 nestátních škol (soukromých a církevních). Evaluace se provád la pomocí písemných test , sestavených pro matematiku, d jepis, ob anskou nauku, eský jazyk a literaturu a fyziku. Krom toho byly dotazníkem zjiš ovány názory student na klima školy a styl práce v ní. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že: Celkový pr m rný výkon student státních gymnázií je vyšší než výkon student nestátních gymnázií. Nejv tší rozdíly byly zjišt ny v testech z matematiky a fyziky, menší rozdíly v testech z literatury a ob anské nauky. Naopak dotazníkové šet ení dopadlo opa n : studenti nestátních gymnázií hodnotili klima školy a styl vyu ování ve svých školách p ízniv ji než studenti státních škol. 5 D. Výzkumy u ebnic fyziky a matematiky Katedry matematiky a fyziky na FPE Z U v Plzni se již adu let zabývají teorií tvorby u ebnic a analýzou vývoje u ebnic matematiky a fyziky v echách. Z t chto výzkum vyšla ada monografií, které významn p isp ly k mapování vývoje a tvorby u ebnic v echách6. Celý výzkum doprovází i praktický výstup – tvorba u ebnicové ady matematiky (pod autorským vedením Doc. PaedDr. Jany Coufalové, CSc.) a u ebnicové ady fyziky (pod autorským vedením Doc. Dr. Ing Karla Raunera). E. Evaluace vzd lávacích výsledk v matematice a v p írodov dných p edm tech Výzkumy úrovn vzd lávání v p írodních a exaktních v dách byly provád ny v ad evropských zemí. Výsledky byly analyzovány a byla nalezena ada shodných rys projevujícího se poklesu zájmu i dosažené úrovn vzd lání v uvedených v dách. Mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání realizovala Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledk vzd lávání IEA. Tato asociace byla založena v roce 1959 jako sdružení výzkumných institucí z celého sv ta a od té doby se realizovalo více než 15 výzkum v r zných oblastech vzd lávání. V sou asné dob má asociace 53 lenských zemí z celého sv ta. První a druhý výzkum matematického vzd lávání zahájila asociace IEA v letech 1959 a 1976, první a druhý výzkum p írodov dného vzd lávání v letech 1966 a 1980. Vzhledem k tomu, že výuka matematiky a p írodov dných p edm t spolu v mnohém souvisejí, bylo v roce 1990 p ijato rozhodnutí t etí výzkumy v obou uvedených oblastech integrovat. T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lání TIMSS navazoval na p edchozí výzkumy IEA. Kladl si za cíl nejen porovnat znalosti žák v matematice a p írodov dných p edm tech, ale postihnout též všechny faktory, které tyto znalosti ovliv ují, v etn zmapování zám r p íslušných p edm t a realizace t chto zám r ve školách a t ídách na celém sv t . 5

Více: Hradecký, V., By kovský, P.: Srovnávací analýza výsledk vzd lávání na státních a nestátních gymnáziích. I. ást. Praha, eská školní inspekce 1995. 6 Höfer, G.: Vývoj výuky fyziky a u ebnic fyziky na st edních školách v echách do roku 1918. Monografie. Z U, Plze 1996. Höfer, G.: Vývoj výuky fyziky a u ebnic fyziky na st edních školách v echách v období 1918 – 1948. Monografie – I. ást. Z U, Plze 1998. Höfer, G.: Vývoj výuky fyziky a u ebnic fyziky na st edních školách v echách v období 1918 – 1948. Monografie – II. ást. Z U, Plze 1998. Randa, M.: Za len ní astronomických poznatk do u ebnic všech stup škol v eských zemích do roku 1945. Diserta ní práce. MFF UK 2002.

Výzkum byl zam en na t i kategorie žák : na žáky 3. a 4. ro ník základní školy, na žáky 7. a 8. ro ník základní školy a na žáky posledních ro ník st edních škol. Žáci prvních dvou zmín ných kategorií psali test z matematiky a p írodov dných p edm t . Žáci posledních ro ník st edních škol psali test zjiš ující úrove jejich matematické a p írodov dné gramotnosti. Žáky základních škol bylo dále možno podrobit testování tzv. praktických dovedností, p i kterých se zjiš ovala dovednost ešit experimentální úlohy. eská republika se zú astnila všech uvedených aktivit. Krom test sestával výzkum TIMSS z celé ady dalších nástroj . Ve všech zú astn ných zemích byla provedena rozsáhlá analýza u ebních osnov a nejpoužívan jších u ebnic matematiky a p írodov dných p edm t . Do výzkumu bylo za azeno velké dotazníkové šet ení. V jeho první ásti vypl ovaly všechny zem dotazníky, které zjiš ovaly základní charakteristiky vzd lávacích systém v etn rozd lení zodpov dností a pravomocí, rozhodovacích mechanism , p ípravy u itel atd. Další cenné informace poskytlo dotazníkové šet ení mezi žáky, u iteli a editeli škol, které prob hlo spolu s testováním na školách. Testovaní žáci odpovídali na otázky týkající se vztahu k matematice a p írodov dným p edm t m, pr b hu výuky, domácího zázemí a trávení volného asu. Jejich u itelé odpovídali na otázky o probíraném u ivu, metodách výuky, používaných u ebnicích, o svém profesionálním zázemí a názorech na výuku p íslušného p edm tu. editelé informovali o chodu školy, složení pedagogického sboru, zázemí u itel . Výzkum se uskute nil v roce 1995 a zú astnilo se ho více než 40 zemí z celého sv ta. V eské republice se do výzkumu zapojilo p es 17 tis. žák , 950 u itel a 500 editel z 500 škol náhodn vybraných z celé eské republiky. Šet ení v kategorii žák posledních ro ník st edních škol prob hlo na 90 gymnáziích a 60 st edních odborných školách a u ilištích a zú astnilo se ho celkem 3500 žák .7 7

K výzkumu vyšla ada výzkumných zpráv (vý et není úplný): Zieleniecová, P.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání. VÚP, Praha 1993. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Souhrnné výsledky žák 8. ro ník . VÚP, Praha 1996. Mandíková, D., Pale ková, J., Tomášek, V.: Praktické úlohy TIMSS. VÚP, Praha 1996. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Výsledky žák 7. a 8. ro ník – p írodov dné p edm ty. VÚP, Praha 1997. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Podmínky a pr b h výuky v 8. ro níku. VÚP, Praha 1997. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Souhrnné výsledky žák 4. ro ník . VÚP, Praha 1997. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Souhrnné výsledky žák 8. ro ník . VÚP, Praha 1996 Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Výsledky žák 7. a 8. ro ník - Matematika. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1997 Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Výsledky žák 7. a 8. ro ník – P írodov dné p edm ty. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1997. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Podmínky a pr b h výuky v 8. ro níku. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1997. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Výsledky žák posledních ro ník st edních škol. VÚP, Praha 1998 Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Výsledky žák 3. a 4. ro ník – Matematika, p írodov da. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1998. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Výsledky žák 3. a 4. ro ník – Matematika, p írodov da. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1998. Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Praktické úlohy - Výsledky žák 8. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1998.

Výsledky: a) žáci základních škol Naši žáci dosáhli v obou testovaných kategoriích, tedy na úrovni prvého a druhého stupn základní školy výborných výsledk : žáci 3. ro ník se umístili mezi žáky ze 24 zemí na 5. míst v matematice a 7. míst v p írodov dných p edm tech žáci 4. ro ník se umístili mezi žáky z 26 zemí na 5. míst v matematice a na 8. míst v p írodov dných p edm tech žáci 7. ro ník se umístili mezi žáky z 39 zemí na 6. míst v matematice a na 3. míst v p írodov dných p edm tech žáci 8. ro ník , jenž byl cílovým ro níkem celého výzkumu, se umístili mezi žáky ze 41 zemí na 6. míst v matematice a na 2. míst v p írodov dných p edm tech v testech praktických dovedností se však umístili naši žáci p ibližn v polovin žeb í ku. b) žáci posledních ro ník gymnázií v matematickém a fyzikálním testu Zcela jiný obrázek poskytlo testování v posledních ro nících st edních škol. Matematické a fyzikální testy byly zadávány v 16 zemích. V eské republice je ešili studenti gymnázií. Ti se umístili jak v matematice tak i ve fyzice na jednom z posledních míst. Tedy výsledek, který odporuje tradi ním p edstavám o vysoké úrovni st edního akademického vzd lávání v této oblasti v eské republice. c) žáci posledních ro ník SŠ v testu matematické a p írodov dné gramotnosti V testu matematické a p írodov dné gramotnosti se naši žáci st edních škol umístili mezi 21 zú astn nými zem mi na 15. míst . V matematické ásti na 18. míst a v p írodov dné ásti na 14. míst .

1.2 P edm t a cíle p edkládaného výzkumu Jestliže se má posoudit, jaké faktory mají vliv na žáky v procesu výuky fyziky na základní a st ední škole, musí se tato otázka rozebrat obecn ji. Sou asná pedagogika a psychologie ur uje jako rozhodující determinanty8: Kognitivní, a to zejména inteligen ní charakteristiky d tí. Ve výzkumech moderní pedagogiky je problém inteligence d tí jako determinanta školního vzd lávání „horkým tématem“. Podstatu problematiky vystihují následující otázky: Jak inteligence jedinc usnad uje nebo brzdí jejich p ístup ke vzd lání? Jsou intelektové schopnosti vrozené, nebo se mohou zdokonalovat prost ednictvím školního vzd lávání? Jsou intelektové schopnosti závislé na sociálních nebo etnických rozdílech mezi lidmi?

Straková, J., Tomášek, V., Pale ková, J.: T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání: Test z matematiky a fyziky pro st edoškoláky. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1999. Straková, J., Kašpárková, L.: Matematická a p írodov dná gramotnost – v t etím mezinárodním výzkumu matematického a p írodov dného vzd lávání. Ústav pro informace ve vzd lávání, Praha 1999. 8 Více nalezne tená v následující literatu e: áp, J., Mareš, J.: Psychologie pro u itele. Portál, Praha 2001. Pr cha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha 1997.

Sociokulturní a socioekonomické pom ry v rodinách d tí. Vliv sociálního prost edí na vzd lávací výsledky navozuje následující okruh faktor , které mají vliv na determinanty školního vzd lávání: prost edí rodiny, lokální prost edí, samotná škola, p sobení venkovského a m stského prost edí, p sobení socioekonomického statusu rodiny (profesní kategorie rodi ), p sobení vzd lanostní úrovn rodi , p sobení jiných faktor rodinného prost edí (po et d tí v rodin , velikost bytu a majetkové pom ry, pracovní doba rodi , vztah postoje rodi k jednotlivým vyu ovacím p edm t m, u itel m i škole…). Kognitivní vstupní determinanty žák . Podle mnohých odborník má vliv na školní vzd lávání „u ební historie žák “. Touto historií se rozumí to, že každý žák p istupuje k ur ité u ební úloze s ur itým kognitivním vybavením, které získal b hem p edchozího u ení. Jestliže si žák za íná osvojovat obsah nového vyu ovacího p edm tu, je již vybaven ur itými v domostmi, dovednostmi a schopnostmi. Jde tu o problematiku, která se v moderní pedagogice nazývá „p edchozí znalosti (prior knowledge)“ „naivní teorie dít te „ pop . „d tské interpretace sv ta“ Afektivní vstupní charakteristiky žáka. Rozumí se jimi ta skute nost, že žáci se vzájemn odlišují svými postoji, které mají k u ení, pop . ke konkrétním u ebním úlohám – motiva ní charakteristiky. Je to složitý souhrn zájm , postoj a sebehodnocení žáka. Je nutné rozlišovat vlivy specifických druh motivace: a) motivace vázaná na vyu ovací p edm ty – z výzkum vyplývá, že vliv této motivace na eduka ní výsledky je menší b) motivace vázaná na školu – pom rn nízká motivovanost žák na p edm ty, že žáci si vytvá ejí motiva ní vztahy spíše k vyu ování jako celku c) motivace vyplývající z žákova sebehodnocení – tomuto typu motivace se p isuzuje velká d ležitost pro eduka ní procesy. Jsou to motiva ní postoje žáka vyplývající z jeho zobecn ných hodnotících p edstav o sob samém jako úsp šném i neúsp šném subjektu školního u ení. Toto sebehodnocení žáka je postupn vytvá eno na základ jeho zkušeností s vlastními výkony ve škole. Jak bylo prokázáno mnoha výzkumy, velký vliv na toto sebehodnocení má zp sob ocen ní žáka u iteli, rodi i, spolužáky. Hlavní faktory eduka ního procesu znázor uje schéma na následující stran .

Schéma hlavních prom nných teorie školního u ení Kognitivní, a to zejména inteligen ní charakteristiky d tí Sociokulturní a socioekonomické pom ry v rodinách d tí

Kognitivní vstupní determinanty Afektivní vstupní determinanty

VÝUKA

Výstupy u ení Úrove a typ výkonu Rozsah u ení Afektivní výstupy

Vra me se nyní zp t k hodnocení výuky fyziky, pop . v širším záb ru i na výuku p írodov dných p edm t . P edm tem p edkládaného výzkumu je na rozdíl od výzkumu TIMSS (T etí mezinárodní výzkum matematického a p írodov dného vzd lávání) podchycení úrovn postoj žák k výuce fyziky na základních i st edních školách v celém spektru inností a myšlenkových pochod p i p íprav na i b hem výuky. V první úrovni výzkum sleduje: názory žák na pr b h vyu ovací hodiny názory žák na používané u ebnic fyziky používání dalších klasických i moderních multimediálních prost edk ( asopis , knih, po íta e – v etn internetu) obecn jší pohled žáka na vyu ování v bec obecn jší názory žák na používání v dy a techniky Na rozdíl od výzkumu TIMSS, který se zam uje na mezinárodní porovnávání n kterých jednoduchých faktor vždy na úrovni jednoho ro níku, je p edkládaný výzkum zam en na porovnávání výsledk odpov dí žák :

mezi jednotlivými typy škol (základní škola – nižší gymnázium, nižší gymnázium – vyšší gymnázium atd.) mezi odpov mi chlapc a d v at mezi odpov mi žák , které u í u itel – u itelka mezi odpov mi žák , které u í u itelé mladší a starší mezi odpov mi žák , kte í navšt vují školu v r zn velkém sídle školy ( v malých nebo velkých m stech) mezi odpov mi žák , kte í mají na vysv d ení známku z fyziky 1, 2 nebo 3, 4, 5 T etím cílem je zjišt ní vertikálního ( asového) vývoje názor žák na n které p edložené otázky. Výzkum prob hl prost ednictvím dotazníkového šet ení na základních i st edních školách ve všech krajích v eské republice. Dotazník má 30 škálovaných položek, které vypl uje žák (otázky 1 – 30); 7 položek, které vypl uje vyu ující fyziky zkoumané t ídy (týkají se faktografických údaj o t íd , škole a u iteli; otázky 31 - 37).9 Otázky byly rozd leny do ty základních skupin: pr b h hodiny, u ebnice fyziky, domácí p íprava a obecné otázky postihující zájem. Stru ný p ehled otázek žákovského dotazníku: O1 – chlapec/dívka Obecné otázky O4 – oblíbenost/obtížnost O2 – pr m r známek Pr b h hodiny O3 – známka z fyziky O5 – t šení se na hodiny fyziky O6 – forma prov ování v domostí O7 – oblíbenost/ etnost výskytu jednotlivých ástí hodiny O8 – jak žáky baví pokusy provád né u itelem O9 – jak žáky baví samostatné demonstrování O10 – jak žáky baví fyzikální teorie O11 – jak žáky baví praktické aplikace O22 – jak se provádí zápis poznámek ve vyu ování U ebnice fyziky O12 – nošení u ebnic fyziky do vyu ování O13 – hodnocení kvality u ebnice O14 – doporu ení ke zlepšení u ebnice O16 – jak se pracuje s u ebnicí ve vyu ování O17 – jak asto se eší úlohy z u ebnice O18 – samostatná práce s u ebnicí bez diskuse O19 – samostatná práce s u ebnicí s diskusí Domácí p íprava O20 – etnost p ípravy na vyu ování doma O15 – používání u ebnic v domácí p íprav O21 – etnost používání poznámek z hodiny p i domácí p íprav O23 – kdo pomáhá p i domácí p íprav

9

Úplné zn ní žákovského dotazníku v etn odpov dní tabulky je v P íl. 1

O24 – fyzikální pozorování doma a v p írod Obecné otázky postihující zájem O25 – tení p írodov dných asopis O26 – pot ebnost fyziky a techniky O27 – tení p írodov dné literatury O28 – profesionální zam ení na p írodov du O29 – spole enská prestiž jednotlivých povolání O30 – pot ebnost toho, co se ve vyu ování u í O31 – typ školy O32 – ro ník O33 – velikost místa školy O34 – zadávající testu – u itel/inspektor O35 – vyu ující – u itel/u itelka O36 – v k u itele O37 – u ebnice fyziky, která se používá

Hierarchizace otázek dotazníku: Otázky p edloženého dotazníku m žeme rozd lit do t í základních skupin: a) otázky podkladové – údaje, které samy o sob nejsou cílem výzkumu (O1, O31 – O37); b) otázky orientující – údaje, které vystihují cílové zám ry; tedy p inášejí poznatky, o které se lze opírat p i ešení zlepšování situace ve výuce fyziky (O2, O3, O6, O8 – O19, O21 – O25, O27, O29); c) otázky zásadní – p inášejí údaje klí ového významu (O4, O5, O7, O20, O26, O28, O30).

1.3 Populace zahrnutá do výzkumu Výzkum byl zam en p edevším na žáky základních škol (celkem se výzkumu zú astnilo 3764 žák ). Menší vzorky tvo ili žáci z nižších gymnázií (803 žák ), vyšších gymnázií (760 žák ) a ostatních st edních škol10 (1118 žák ) slouží jako sondy pro p ípadný následný hlubší výzkum. Pokud byla použita data ostatních typ škol k porovnání s daty na základní škole, ve v tšin p ípad se porovnávaly základní školy, nižší gymnázia a vyšší gymnázia. Ostatní st ední školy svou r znorodostí nedovolují hlubší analýzu. Následující tabulka 2.1 uvádí stru ný p ehled po tu žák zapojených v jednotlivých typech škol do výzkumu: Tab. 2. 1 Souhrnná tabulka etnosti žák na jednotlivých typech škol Druh školy Základní škola Nižší gymnázia Vyšší gymnázia Ostatní st ední školy Celkem

Hoši 1935 366 283 893 3477

Dívky 1793 437 477 224 2931

Celkem 3728 803 760 1117 6408

Výzkum probíhal ve školním roce 2003/2004 na školách ve všech krajích prost ednictvím krajských školních inspekcí. etnosti chlapc a dívek zapojených do výzkumu v jednotlivých krajích uvádí p ehledn tabulka 2.2 (podrobn jší údaje – etnosti v jednotlivých ro nících v p íloze P2, P3, P4, P5). Tab. 2. 2 Souhrnná tabulka etnosti žák zapojených do výzkumu v jednotlivých krajích ZŠ Pražský St edo eský Plze ský Karlovarský Ústecký Jiho eský Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Celkem

10

H 222 248 137 100 113 138 147 103 152 139 174 81 67 114 1935

NG D 208 270 137 64 93 130 137 84 145 145 132 40 102 106 1793

H 0 0 208 90 20 0 0 0 29 0 9 0 0 10 366

VG D 0 0 239 87 30 0 0 0 48 0 15 0 0 18 437

H 112 7 0 11 15 15 10 0 53 37 0 0 16 7 283

OŠ D 137 13 0 12 11 36 16 0 125 80 0 0 30 17 477

H 87 150 25 18 29 84 17 58 93 68 67 45 72 80 893

Celkem D 32 21 0 1 0 25 20 1 25 17 0 24 17 41 224

798 709 746 383 311 428 347 246 670 486 397 190 304 393 6408

Nadále budeme používat pro jednotlivé typy škol tyto zkratky: základní škola – ZŠ, nižší gymnázia – NG, vyšší gymnázia – VG, ostatní st ední školy – OŠ. Zárove budeme v tabulkách používat zkratky: chlapci (hoši) – H, d v ata – D.

Do výzkumu bylo za azeno p ibližn 0,8 % všech žák základních škol, 1,1 % všech žák gymnázií a 0,5 % všech žák ostatních st edních škol. Výzkum sice nepokrýval rovnom rn jednotlivé kraje, ale byla snaha šet ení realizovat jak na malých, tak na v tších školách na základ náhodného výb ru školy a pak i t ídy, v rámci jednotlivých kraj .

1.4 Použité metody statistické analýzy Tvrzení podpo ená statistickou indukcí P i zpracování výsledk šet ení využíváme Neymanovu - Pearsonovu metodiku testování hypotéz. Krom nulové hypotézy H 0 sestavujeme ješt hypotézu alternativní H1 . Zamítneme-li H 0 , p ijímáme H1 a obrácen . Protože však pracujeme s náhodnými pozorováními, m žeme se práv v d sledku náhodnosti dopustit dvou druh chyb: a) zamítneme hypotézu H 0 , která je správná (chyba ); b) p ijímáme hypotézu H 0 , p estože je správné H1 (chyba ). P itom se snažíme, aby ob chyby byly co nejmenší, nap . menší než 0,05. Protože se ob chyby ohodnocují pravd podobností, spln ní obou požadavk je ve v tšin praktických p ípad nemožné. Alternativní hypotéza je totiž vzhledem k hypotéze H 0 v mnoha p ípadech složit jší, nelze omezit shora pro všechny body odpovídající hypotéze H1 . Kontrolovat lze . Všechna naše rozhodnutí jsme proto sm ovali proto prakticky jen velikost chyby k p ípadnému zamítnutí hypotézy H 0 . Hypotézu H 0 však nebudeme p ijímat, protože bychom se tím mohli dopustit chyby s pravd podobností , která by mohla být velká. Je pak lepší v tomto p ípad neud lat žádný záv r a íci, že statistická procedura ml í. Naši víru v platnosti H 0 musíme v tom p ípad zd vodnit jinak, mimostatistickými argumenty. Základní údaje, ze kterých jsme p i statistickém zpracování vycházeli, byly získány z dotazník . Byly to zvlášt etnosti odpov dí na jednotlivé položky. Rozložení etností v jednotlivých položkách sloužilo k porovnávání vybraných skupin respondent t íd ných podle pohlaví, v ku nebo druhu vzd lání. Testem dobré shody, nej ast ji v podob Kolgomorov - Smirnovova testu pro dva výb ry s velkými rozsahy (v obou zkoumaných populacích bylo vždy více než 40 respondent ), se testovala nulová hypotéza, že oba výb ry pocházejí z téhož základního souboru. Využily se relativní kumulativní etnosti F1 j F2 j pro formulaci testového kritéria D : D max j F1 j F2 j (1) kde F1 j

j i 1

mi1n1 F2 j

j i 1

mi2 n2

kde n1 n2 jsou rozsahy výb r , mi1 mi2 jsou etnosti v i -té podskupin pro jednotlivé výb ry. Byla-li testová charakteristika D D kr , zamítala se nulová hypotéza na hladin významnosti : D0kr05 1 36 n1 n2 m n2 D0kr01 1 63 n1 n2 n1 n2 (2) Pro zjišt ní možnosti lineární závislosti dvou vybraných metrických znak bylo užito koeficientu korelace , který byl odhadován pomocí výb rového korela ního koeficientu r . Ten byl ve v tšin p ípad vypo ten prost ednictvím statistického programového balíku STATISTICA na základ vzorce (Pearsonova)

n

r [n

2 i

x

xi yi (

xi 2

yi 2 i

xi ) ][n

y

(

(3)

2

yi ) ]

kde dvojice ( xi yi ) jsou hodnoty dvou znak X Y v i -tém m ení a n je celkový po et m ení. Hodnoty ukazatele r blízké nule podporují hypotézu o nekorelovanosti (o nezávislosti v p ípad normálního rozd lení sdružené náhodné veli iny ( X Y ) ) obou znak , zatím co hodnoty blížící se +1 nebo -1 spíše sv d í o jejich lineární závislosti. Za p edpokladu, že korela ní koeficient 0 , má veli ina t

t

r 1 r2

n 2

(4)

0 proti alternativ t -rozd lení s n 2 stupni volnosti. Testujeme-li hypotézu kritickou oblastí tohoto testu hodnoty veli iny t v tší než kritická hodnota t1 rozd lení p i n 2 stupních volnosti, tj. když t W

{t t

t1

2n

2n

0 , jsou 2 pro t

2 } . Hodnotu t1

2n 2

nalezneme ve statistických tabulkách. V p ípad , že t W , zamítáme nulovou hypotézu 0 a p edpokládáme, že sledované znaky jsou závislé. Z velikosti výb rového korela ního koeficientu r se nedoporu uje p ímo usuzovat na sílu lineární závislosti. Je nutné každou také otestovat (využívá se p itom tzv. z -transformace). ([1], [2]) 11 hypotézu o hodnot Máme-li prom nných více, lze ur it hodnotu výb rového korela ního koeficientu mezi každými dv ma prom nnými a sestavit tak matici výb rových korela ních koeficient (ta je symetrická a má v diagonále jedni ky). Výb rová matice korela ních koeficient m že být podkladem pro hledání jistého druhu p í in. Je to metodika umož ující na základ jistého po tu nezávislých skrytých (latentních) prom nných tzv. faktor vysv tlit hodnoty vzájemných korelací. Podle toho, jak se která z prom nných p i tom uplat uje (je sycena jistým faktorem), sestavujeme tzv. faktorové schéma. Poda í-li se skryté (latentní) prom nné na základ jejich vztahu k p vodním prom nným (tzv. manifestním) pojmenovat (interpretovat), m žeme pak o latentních prom nných hovo it s jistou opatrností jako o p í inách zkoumaných vztah . Analýza tohoto druhu je ozna ována jako faktorová a realizuje se snadno nap . prost ednictvím programu STATISTICA. V p ípad , že pot ebujeme odhadnout závislost veli in, kde nem žeme p edpokládat normalitu rozložení ani nechceme trvat na postižení linearity závislosti, m žeme použít Spearman v koeficient korelace (koeficient po adové korelace) ve tvaru

11

Literatura: [1] Komenda, S., Klementa, J.: Analýza náhodného v pedagogickém experimentu a praxi. SPN, Praha 1981. [2] Hátle, J., Likeš, J.: Základy po tu pravd podobnosti a matematické statistiky. Praha, SNTL/Alfa 1974. [3] P lpán, Z.: K problematice hledání podstatného v humanitních v dách. ACADEMIA, Praha 2001. [4] P lpán, Z.: K problematice zpracování empirických šet ení v humanitních v dách, ACADEMIA, Praha 2004. [5] Hebák, P., Hustopecký, J.: Vícerozm rné statistické metody s aplikacemi. SNTL/Alfa, Praha, Bratislava 1987. [6] Höppner, F., Klawonn, F., Kruse, R., Runkler, T.: Fuzzy cluster analysis. Wiley 2000. [7] Überla, K.: Faktorová analýza, Alfa, Bratislava 1974. [8] And l, J: Matematická statistika, SNTL, Praha 1978. [9] Blahuš, P.: Faktorová analýza a její zobecn ní, SNTL, Praha 1985.

rs

n

1 6

i 1

di2 n(n 2 1) kdedi

yi i 1 2

xi

n

(5)

Pro testování uvedeného koeficientu se používají pro malá n speciální tabulky, pro velká n(n 20) lze použít metody testování jako u výb rového Pearsonova ukazatele r . Závislost kvalitativních znak posuzujeme z tzv. kontingen ní tabulky s r ádky a s sloupci. Ta ke každé možné dvojici (trojici atd.) hodnot znak (i j ) prom nných X Y obsahuje empirické

etnosti nije . Z uvedených

etností se vytvo í charakteristika s

2

-rozložením

s (r 1) ( s 1) stupni volnosti ve tvaru R i j

(nije

nijt )2 nijt kdenijt

j

nije

i

nije n

(6)

Musí platit i j

nijt

i j

nije

n

P itom v každém polí ku kontingen ní tabulky musí být etnost aspo 1 a v nejmén 80 % všech polí ek etnost aspo 5. Poznámka: P edchozí hodnotu R nem žeme op t považovat za míru síly závislosti znak podrobn ji v [1].

X Y . O tom

Testovali jsme rovn ž hypotézy o parametru p alternativního rozložení A( p) ve tvaru H0 p

p0 proti alternativ H p p0 . m Bylo využito relativní etnosti pˆ , kde m je po et výskyt daného jevu v n n sledovaných p ípadech. Protože ve všech zkoumaných p ípadech bylo np0 (1 p0 ) 9 , použili jsme testové charakteristiky pˆ p0 U n, p0 (1 p0 ) která má pro velké n asymptoticky normované normální rozložení. Je-li tedy U

u1 , kde

u1 je (1 ) -tý kvantil normovaného normálního rozložení, zamítáme hypotézu H 0 na hladin významnosti , jinak ji nezamítáme. Pro porovnání dvou parametr p1 p2 alternativního rozložení A( p1 ) a A( p2 ) ve tvaru hypotéz H 0 p1 p2 proti alternativ H p1 p2 jsme užili testovou charakteristiku U ve tvaru pˆ 1 pˆ 2 n1 n2 m1 m2 U p (7) n1 n2 p(1 p) n1 n2 která má op t pro velké výb ry asymptoticky normované normální rozložení ( n1 n2 jsou rozsahy výb r , m1 m2 p íslušné etnosti). Je-li U

u1

2

, kde u1

2

je (1

zamítáme H 0 na hladin významnosti

2) -tý kvantil normovaného normálního rozložení, .

Pro vícenásobné porovnání parametr ve tvaru

pi i 1 2

k , alternativních rozd lení A( pi )

H 0 p1 p2 jsou odlišné, jsme užili statistiku

pk proti alternativ H : aspo dv hodnoty parametr

pi p j i

j

k 1 (8) ( pˆ i p )2 ni p (1 p ) i 1 k , jsou rozsahy jednotlivých výb r a mi jsou etnosti výskytu zkoumaného

R

kde ni i 1 2

2 k 1

jevu v i -tém výb ru. Statistika R má zde 2 k 11

Je-li tedy R

na hladin významnosti

, kde

2 k 11

-rozložení s k 1 stupni volnosti.

, je (1

2 k 1

) -tý kvantil rozd lení

, zamítáme H 0

. 2

Poznámka: Pro testování shody dvou rozložení je možné pro párované hodnoty užít i testu dobré shody v následujícím smyslu. M jme náhodnou veli inu X a rozd lme obor hodnot, jichž tato náhodná veli iny nabývá, do k e

e

disjunktních t íd. P edpokládejme, že experimentální etnosti v t chto disjunktních t ídách jsou n1 n2 kde

n

k i

n e je celkový po et m ení. Jsou-li pak n1t n2t 1 i

odpovídající jistému teoretickému rozložení s distribu ní funkcí e odpovídá distribu ní funkce F ), m žeme testovat hypotézu

H0 F e

k

nkt n

i 1

nke ,

nit , teoretické etnosti,

F t (p itom experimentálnímu rozložení

F t proti alternativ H F e

Ft

pomocí statistiky

R

k

nit

i 1

která má pro

n

nit ) 2

( nie

k i 1

( nie ) 2 nit

a za spln ní následujících podmínek

Podmínkami myslíme op t tak velké

t i

n , aby n

2

n

(9)

-rozložení s ( k

1) stupni volnosti.

t i

1 a aspo 80 % všech etností n bylo aspo rovných 5.

V neprosp ch nulové hypotézy sv d í hodnoty statistiky R

2

( k 1) , kde

2

( k 1) je (1

) 100%

2

kvantil rozložení p i ( k 1) stupních volnosti. V našem p ípad považujeme jedno ze dvou experimentálních rozložení za teoretické (referen ní). Vzhledem k n mu formulujeme pak nulovou hypotézu. Uvedená volba jednoho z rozložení za teoretické však není náhodná a vyplývá z povahy zkoumaného problému. Je to umožn no také sou asným m ením dvou veli in na téže stupnici. Záv ry je t eba vyvozovat s ohledem na rozsah m ení n , po et t íd k a také p -hodnotu, což 2

( k 1) R ) . Velké hodnoty n i k a malá p -hodnota sv d í více v neprosp ch nulové hypotézy (tj. v p ípad n 100 k 10 p 0 05 ).

je pravd podobnost P (

Pro posouzení míry shody dvou rozložení je možné pro párované hodnoty užít i znaménkového testu v následujícím smyslu ([8]). Je-li na n jedincích aplikováno m ení dvojice náhodných veli in ( X Y ) se spojitými distribu ními funkcemi s výsledky ( xi yi ) , i

12

n , m žeme se ptát, zda je stejná pravd podobnost p vyšší druhé

hodnoty yi vzhledem k první xi jako pravd podobnost nižší druhé oproti první. (Protože se m ení týká náhodných veli in se spojitou distribu ní funkcí, nic jiného nastat nem že.)

1 , která m že být d sledkem shody distribu ní funkce prom nné X 2 s distribu ní funkcí prom nné Y , má náhodná veli ina Z , p edstavující po et kladných rozdíl yk xi , 1 1 binomické rozložení s parametry n . Kritický obor p i alternativ H p tvo í p íliš malé i p íliš velké 2 2 hodnoty Z . Pro malá n jsou tabelována ísla k1 k 2 tak, že Pro hypotézu H 0

p

P( Z

n

k)

P( Z

2

k2 )

2

n

1 . k 2 Jestliže je tedy Z k1 nebo Z Je-li n 20 , vypo teme

kde P ( Z

k1 )

k2 , zamítáme H 0 .

2Z n n

U

(10)

Veli ina U má za platnosti H 0 asymptoticky normované normální rozd lení. Proto v p ípad

U

u

1

, kde u

1

2

je (1 2

2

) 100% kvantil normovaného normálního rozd lení, zamítneme H 0 . (Stane-

li se, že n který rozdíl yi xi je roven nule, musí se nulové hodnoty vynechat a za n se pak bere jen po et nenulových hodnot.) Místo znaménkového testu je také možno užít dvouvýb rového Wilcoxonova testu. ([8])

Shluková analýza Transformováním dotazníkových šet ení v jednotlivých položkách na jednorozm rnou stupnici se ást n kdy i významné informace ztrácí. Je proto užite né chápat dotazníkový výsledek každého respondenta jako uspo ádanou n -tici, kde n je po et dotazníkových položek. Každá hodnota sou adnice uspo ádané n -tice se pak týká p íslušné položky a m že být n kterou z dat jejího hodnocení. Pro stru nost budeme nazývat uvedenou uspo ádanou n tici dotazníkovým vektorem a nebo krátce jen vektorem. Neznáme-li kritérium správného t íd ní vektor , pom že metoda shlukové analýzy (cluster analysis). Ta rozt ídí vektory bu do ur itého nebo dokonce do co nejvhodn jšího po tu t íd (shluk ). Pak je možné formulovat nap . i v p irozeném jazyce relaci ekvivalence, odpovídající rozkladu množiny vektor . Takto získaná relace ekvivalence m že být chápána jako výsledek tzv. nehierarchické shlukové analýzy. ([4], [7], [8], [9]) Pro každé dva shluky Tk Tl m žeme definovat vzdálenost d (Tk Tl ) pomocí metriky

( xi x j ) , kde xi x j jsou dotazníkové vektory. Použijeme-li metriku eukleidovskou, máme ( xi x j )

xi

n

xj

( xik

x jk ) 2

(11)

k 1

a n kolika možnými zp soby m žeme vyjád it vzdálenosti, nap . d min (Tk Tl ) min { x x } x Tk x Tl

d max (Tk Tl ) d arg (Tk Tl )

max { x x }

x Tk x Tl

1 si s j

x x

(12) (13) (14)

x Tk x Tl

kde si s j je po et vektor ve shluku Ti T j , d mean (Tk Tl ) kde

k

l

k

l

jsou st ední hodnoty vektor ze shluk Tk Tl a je i

1 si

si k 1

xk i

k l

(15)

xk Ti Kritériem „kvality“ rozd lení do r shluk je minimum r

Ir

Ii

kde I i

i 1

x

2

(16)

i

x Ti

R znými, nap . itera ními postupy, najdeme p i pevném r taková

i

a shluky

Ti (i 1 2 r ) , že I r nabývá minima (závislého na r ). Jinou skupinou metod shlukové analýzy jsou hierarchické metody. Na po átku p edpokládáme, že každý vektor x tvo í samostatný shluk. Pak postupn v každém kroku dva nejbližší spojujeme do jediného a tak snižujeme jejich po et o 1. Nakonec dostaneme jediný shluk, obsahující všechny vektory. Nejbližší shluky zjiš ujeme podle (12), (13), (14) nebo (15). Jsou-li shluky dob e separovatelné, dávají ob metody stejné výsledky. R zné softwarové metody nabízejí širokou škálu metrik . Ty je t eba pak vybírat podle povahy jednotlivých prom nných (zda jsou m eny nap . na diskrétní i spojité škále apod.). Na nejvhodn jší r usoudíme porovnáním jednotlivých výsledk shlukování pro r zná r . (Nap . porovnáváme minima I r pro r zná r .) Praktické použití shlukové analýzy vyžaduje po íta (se softwarem STATISTICA, SPSS, ...). Metoda má i svou podobu fuzzy (fuzzy cluster analysis) ([4], [6]).

Faktorová analýza Z formáln matematického hlediska m žeme za p í inu korelací mezi jednotlivými dotazníkovými položkami považovat hypotetické veli iny, které nazýváme faktory. Každý standardizovaný výsledek j -té položky x j si proto p edstavujeme jako lineární kombinaci xj

a j1 F1 a j 2 F2

a jm Fn

(17)

kde Fi jsou skóry i -tého faktoru, a ji je faktorová zát ž i -tého faktoru u j -té položky (i 1 2 m j 12 n ). Pro k -tého jedince napíšeme (17) ve tvaru (18): x jk a j1 F1k a j 2 F2 k a jm Fmk k 1 2 N N m (18) Z podmínky co nejjednodušší struktury hledaných faktor (nap íklad ze statistické nezávislosti a ortogonality), dostaneme podmínky (19) a (20): rjk s 2j

m l 1 m i 1

a jl akl

(19)

a 2ji

(20)

1

kde rjk je korelace (3) mezi j -tou a k -tou testovou položkou, s 2j je rozptyl j -té položky. Z hlediska sledovaných problém je vhodné si p edstavit, že n které faktory jsou pro všechny položky spole né a jiné pro každou položku jedine né. Pak se (17) dá psát ve tvaru x j a j1 F1 a j 2 F2 a jk Fk u jU j k m (21) kde F1 F2 Fk jsou skóry spole ných faktor , U j je skór jedine ný a u j jeho faktorová zát ž. Podle toho se pak dá (20) psát ve tvaru 1 a 2j1 a 2j 2 a 2jk u 2j (22) Sou et h 2j druhých mocnin faktorových zát ží spole ných faktor komunalita j -té položky:

se nazývá

h 2j

a 2j1 a 2j 2

a 2jk

(23)

Úkolem faktorové analýzy je odvození faktorových zát ží a ji z matice výb rových korelací ( rjk ) m n . Z hodnot faktorových zát ží a z pom ru komunality a jedine nosti sestavujeme hypotézy o charakteru jednotlivých faktor a jejich vlivu na testový výsledek. K matematickému zpracování se ješt p ipojuje tzv. rotace, což je transformace ortogonálních faktor do „p irozen jší polohy“. Na to existuje ada metod, z nichž každá vyhovuje jisté podmínce formulované bu geometricky nebo algebraicky. Použití shlukové a faktorové analýzy p edpokládá znalost problematiky oblasti, ve které se aplikuje. Bez interpretace shluk a faktor je íselné zpracování dat algoritmy shlukové a faktorové analýzy bezcenné. Sou asné softwarové prost edky umož ují proceduru r zným zp sobem modifikovat (m nit po et odhadovaných shluk a metriku u shlukové analýzy, u faktorové analýzy upravovat odhady komunalit a po et extrahovaných faktor ) a tak se postupn aproximativn p ibližovat optimální interpretaci.

2 HODNOCENÍ OBLÍBENOSTI A OBTÍŽNOSTI VYU OVACÍCH P EDM T V našem výzkumu jsme nejprve diagnostikovali žák v postoj k vyu ovacím p edm t m na ZŠ, NG, VG i OŠ. Ke zkoumání postoj jsme použili jednak analýzy oblíbenosti (žáci vypovídali, jak mají p íslušný p edm t v oblib ) a pro dopln ní a potvrzení výpov dí této ásti i zkoumání obtížnosti p edm t (žáci vypovídali, jak hodnotí obtížnost daného p edm tu). Nemén d ležitou vypovídací hodnotu má i informace o celkovém pr m ru všech známek na vysv d ení. V tradi ním p edm tovém kurikulu se rozlišují podle obsahu vyu ovací p edm ty i skupiny vyu ovacích p edm t podle následující struktury: p edm ty humanitní (event. p edm ty spole enskov dní) p edm ty jazykové p edm ty p írodov dné a matematika p edm ty technické p edm ty esteticko-výchovné p edm ty t lovýchovné

ZKOUMANÉ OKRUHY O4a – oblíbenost jednotlivých vyu ovacích p edm t O4b – obtížnost jednotlivých vyu ovacích p edm t O2 – celkový pr m r známek

VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY 1. Oblíbenost p írodov dných p edm t jazykových a spole enskov dních.

je celkov

nižší než oblíbenost p edm t

2. P edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné jsou v porovnání s p edcházejícími skupinami p edm t nejoblíben jší. 3. Fyzika se na všech typech škol umístila v po adí pr m r oblíbenosti jednotlivých p edm t na jednom z posledních míst. 4. Hodnocení po adí oblíbenosti jednotlivých vyu ovacích p edm t žáky ZŠ–NG, NGVG se významn liší. 5. V tšina p edm t na ZŠ je žáky hodnocena jako oblíben jší nebo srovnateln oblíbená než na NG. Pr m ry oblíbenosti jednotlivých p edm t u NG a VG jsou srovnatelné.

2. 1 Postoje žák oblíbenost

k vyu ovacím p edm t m, jejich

Žáci m li v dotazníku zaznamenat subjektivní „úrove oblíbenosti“ jednotlivých p edm t na diskrétní škále hodnot 0, 1, 2, …, 6. Levá krajní hodnota uvedené škály byla p itom interpretována slovy „krajn neoblíbený“, st ed škály, ozna ený skórem 3, jako „st edn (ne)oblíbený“ a pravá hodnota ozna ená skórem 6, jako „velmi oblíbený“. Základní charakteristikou rozložení etností výpov dí žák je aritmetický pr m r stup oblíbenosti. M že nabývat hodnot od 0 do 6. Vysoké hodnoty aritmetického pr m ru oblíbenosti signalizují pozitivní hodnocení p edm tu, nízké hodnoty naopak p evahu negativních hodnocení.

2.1.1 Po adí pr m rných hodnot oblíbenosti vyu ovacích p edm t etnosti stup oblíbenosti jednotlivých p edm t aritmetické pr m ry jsou uvedeny v tab. 2.1. Tab. 2. 1 Absolutní etnost stup

0 – 6 ve vybraných ZŠ a p íslušné

oblíbenosti jednotlivých p edm t 0 – 6 na ZŠ12

Inf.

Tv

Vv

Rv

Hv

Ov

P

D

Ze

Ma

Aj

Ch

Nj

Fy

j

0

57

157

263

185

301

184

175

278

178

323

200

247

156

342

333

1

55

92

144

148

167

152

135

147

147

217

118

181

95

232

260

2

58

116

171

212

215

255

345

343

374

423

284

323

211

423

451

3

145

349

482

560

598

745

869

875

974

921

653

748

498

1045

1511

4

146

274

482

545

544

628

664

603

690

575

443

506

257

659

596

5

379

573

707

744

672

757

716

675

683

647

378

410

192

563

388

6

1342

2123

1455

1270

1209

915

782

784

658

595

319

389

255

434

162

Sou et

2182

3684

3704

3664

3706

3636

3686

3705

3704

3701

2395

2804

1664

3698

3701

Pr m r

5,10

4,90

4,35

4,30

4,10

4,04

3,90

3,76

3,76

3,49

3,43

3,38

3,32

3,32

2,97

Pr m rná oblíbenost jednotlivých p edm t na ZŠ (až na j) má úrove vyšší než 3. Na škále pr m rných hodnot oblíbenosti (poslední ádek tabulky) je matematika p ed Aj, Ch, Nj, Fy a j. Její postavení v hierarchii jednotlivých p edm t zde nep ekvapuje; je dáno povahou uvedeného p edm tu (p edpokládá soust ed nost žák p i vyu ování a systemati nost v domácí p íprav ). Po adí pr m rných hodnot oblíbenosti však podporuje hypotézu, že p írodov dné p edm ty Ch, Fy jsou v úrovni oblíbenosti v naší žákovské populaci až za matematikou. To je významná informace pro didaktiku obou disciplín (a samoz ejm i pro u itele). Vzhledem k rozsáhlosti zkoumaného žákovského vzorku, a s ohledem na rozdílnost míst p sobení zkoumaných škol, se jeví po adí úrovn oblíbenosti pro uvedené p edm ty jako znepokojující. Naše znepokojení je tím v tší, ím více si uv domujeme, že se to týká p edm t , se kterými se žáci setkávají poprvé. Zvláštního z etele zkoumání by si také zasloužilo postavení j na uvedené škále pr m rných hodnot oblíbenosti. To je ale mimo náš oblíbenosti, p ekvapuje jeho vysoká hlavní zájem. Co se týká rozložení etností stup 12

V tabulkách jsou použity zkratky jednotlivých p edm t : Inf – informatika, Tv – t lesná výchova, Vv – výtvarná výchova, Rv – rodinná výchova, Hv – hudební výchova, Ov – ob anská výchova, P – p írodopis, Bi – biologie, D – d jepis, Ze – zem pis, Ma – matematika, Aj – anglický jazyk, Ch – chemie, Nj – n mecký jazyk, Fy – fyzika, j – eský jazyk.

variabilita: st ed škály x = 3, dolní kvartil je x 0 , 25 = 2 a horní kvartil je x 0 , 75 = 5. Variabilita m ená kvartilovým rozp tím je tedy 5 – 2 = 3. Asi 50 % populace má variabilitu mezi 2. a 5. stupn m oblíbenosti. V tab. 2.2, 2.3, 2.4 jsou etnosti stup ostatních st edních školách. Tab. 2. 2 Absolutní etnost stup

oblíbenosti na nižších a vyšších gymnáziích a

oblíbenosti jednotlivých p edm t 0 – 6 na nižších gymnáziích

Tv

Inf

Vv

Aj

Hv

Ze

D

Ov

Bi

Fy

Ma

Nj

j

Ch

0

22

20

56

26

57

35

45

62

55

67

86

38

85

119

1

25

19

34

27

40

27

34

54

54

41

69

29

68

75

2

23

28

51

73

62

80

82

76

86

104

91

45

100

131

3

77

66

103

136

118

179

164

185

192

200

185

105

259

158

4

91

80

116

154

104

165

169

122

164

172

139

68

148

136

5

160

128

178

153

162

177

163

154

127

140

135

56

108

92

6

399

201

237

143

194

138

146

142

117

79

97

36

32

63

Sou et

797

542

775

712

737

801

803

795

795

803

802

377

800

774

Pr m r

4,84

4,50

4,16

3,96

3,95

3,87

3,81

3,61

3,52

3,38

3,27

3,19

2,96

2,83

Tab. 2. 3 Absolutní etnost stup

oblíbenosti jednotlivých p edm t 0 – 6 na vyšších gymnáziích

Tv

Vv

Hv

Inf

D

Aj

Ze

Bi

j

Ov

Ma

Nj

Fy

Ch

0

29

21

26

25

31

18

27

25

33

51

60

58

71

100

1

21

11

7

28

30

26

33

32

33

51

66

38

82

93

2

27

20

16

33

75

82

60

81

64

82

108

87

140

141

3

96

50

36

84

152

181

146

214

216

162

210

126

222

195

4

107

58

41

65

151

159

152

169

175

136

129

91

121

100

5

155

88

61

100

156

170

118

134

158

154

118

75

85

83

6

308

97

87

109

163

120

121

99

80

118

68

37

39

44

Sou et

743

345

274

444

758

756

657

754

759

754

759

512

760

756

Pr m r

4,59

4,22

4,15

3,96

3,96

3,89

3,83

3,68

3,66

3,61

3,20

3,03

2,86

2,70


oblíbenosti jednotlivých p edm t 0 – 6 na ostatních st edních školách

Tv

Inf

Vv

Ze

Ov

Bi

Hv

Aj

D

j

Ma

Fy

Ch

Nj

0

50

18

11

12

51

21

24

57

72

92

101

93

69

78

1

25

19

6

11

39

13

9

40

55

79

97

82

62

53

2

49

46

13

16

71

28

12

88

100

145

185

174

106

91

3

111

100

21

37

192

83

9

204

202

440

339

377

167

170

4

97

101

19

30

160

63

11

121

99

186

180

212

95

90

5

197

223

40

39

155

54

15

100

103

128

137

127

74

63

6

560

392

54

52

146

60

32

72

60

41

71

44

56

34

Sou et

1089

899

164

197

814

322

112

682

691

1111

1110

1109

629

579

Pr m r

4,76

4,76

4,24

3,96

3,74

3,73

3,31

3,29

3,09

2,99

2,99

2,98

2,96

2,80

Z tab. 2.1 – 2.4 budeme vycházet p i naší další analýze. Pro nás bude p ehledn jší, jestliže si rozd líme po adí p edm t podle pr m rné oblíbenosti do p ti interval . Tab. 2. 5 Porovnání po adí oblíbenosti p írodov dných p edm t a matematiky ZŠ NG VG OŠ

5 – 4,51 Inf, Tv Tv Tv Tv, Inf

4,50 – 4,01 Vv, Rv, Hv, Ov Inf, Vv Vv, Hv Vv

4,00 – 3,51 P , D , Ze Aj, Hv, Ze, D , Ov, Bi Inf, D , Aj, Ze, Bi, j, Ov Ze, Ov, Bi

3,50 – 3,01 Ma, Aj, Ch, Nj, Fy Fy, Ma, Nj Ma, Nj Hv, Aj, D

3,00 – 2,51 j j, Ch Fy, Ch j, Ma, Fy, Ch, Nj

Na první pohled je z ejmé, že v tší ást p edm t leží v intervalu 4,00 – 3,01 (více jak 50 %). Poslední interval zobrazuje p edm ty, které byly v pr m ru hodnoceny jako „neoblíbené“ (pr m r nižší než 3). Jestliže porovnáváme po adí p írodov dných p edm t a matematiky, m žeme vytipovat:

p edm ty Ma, Fy a Ch, které se umístily v intervalu 3,50 – 2,50; v posledním intervalu, pod 3,00 se umístily: u NG - Ch, u VG – Fy, Ch, u OŠ – Ma, Fy, Ch; tyto p edm ty jsou v rámci p írodov dných p edm t nejmén oblíbené p edm ty P (Bi) a Ze, které se umístily v intervalu 4,00 – 3,51 p edm t informatika, který se umístil jako p edm t nejoblíben jší Statistické porovnání po adí pr m rných hodnot oblíbenosti Porovnejme po adí oblíbenosti jednotlivých p edm t u r zných typ škol pomocí Wilcoxonova testu shody pro párované hodnoty13. Nejprve porovnáme stav na ZŠ se stavem na NG a následn stav NG se stavem VG: Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi po adím pr m r oblíbenosti jednotlivých p edm t na ZŠ a NG? Na 5 % hladin významnosti testujeme Wilcoxonovým testem: H o : není rozdíl mezi po adím pr m r oblíbenosti na ZŠ a NG

H : je rozdíl mezi po adím pr m r oblíbenosti na ZŠ a NG Tab. 2. 6 Tabulka porovnání po adí hodnot stavu oblíbenosti na ZŠ a NG pomocí Wilkoxonova testu Párované p edm ty Tv Inf Vv Aj Hv Ze D Ov Bi Fy Rv Ma Nj j Ch Sou et

Pr m ry na školách ZŠ 4,90 5,10 4,35 3,43 4,10 3,76 3,76 4,04 3,91 3,32 4,30 3,49 3,32 2,97 3,38

NG 4,84 4,50 4,16 3,96 3,95 3,87 3,81 3,61 3,52 3,38 3,27 3,27 3,18 2,96 2,83

Rozdíl pr m r

di

0,06 0,60 0,19 -0,53 0,15 -0,11 -0,05 0,43 0,39 -0,06 1,03 0,22 0,13 0,01 0,55

Po adí d i + 3,5 14,0 8,0 7,0

12,0 5,0 2,0

11,0 10,0 15,0 9,0 6,0 1,0 13,0 97,5

Z tab. 2.5 vypo ítáme, že hodnota T = 22,5; kritická hodnota Tkr 13

-

3,5

22,5

25 ; T < Tkr .

Wilkoxon v test pro párované hodnoty je neparametrický test. Pracuje s po adím hodnot zkoumaných soubor . Po ítá s rozdíly mezi nam enými hodnotami, které tvo í pár (pr m ry rozložení oblíbenosti jednotlivých p edm t na ZŠ a NG). Rozdíly pr m r se se adí podle velikosti absolutní hodnoty; jednotlivým len m se p i adí po adové íslo, které se zapíše ve sloupe ku + (u rozdílu kladného) nebo ve sloupe ku – (u rozdílu záporného. Menší hodnota ze sou tu sloupe k + nebo – se porovná s kritickou hodnotou.

M žeme vyvodit záv r, že po adí oblíbenosti jednotlivých vyu ovacích p edm t , které hodnotili žáci ZŠ a NG, se statisticky významn liší 14. Porovnáme i po adí p edm t na NG a VG pomocí Wilkoxonova testu. T = 48,5 ; kritická hodnota Tkr 25 ; T > Tkr . Hodnocení po adí oblíbenosti jednotlivých vyu ovacích p edm t žáky NG a VG se statisticky významn neliší. Z obou porovnání bychom mohli usuzovat na jednu zajímavou skute nost. Vzhledem k tomu, že p i zadávání dotazníku na školách se ve v tší mí e zadávaly sou asn testy na nižších i vyšších t ídách gymnázia jedné školy, výsledky se dají interpretovat i tak, že po adí oblíbenosti na školách významn ovliv uje také osobnost u itele, což jsme p edpokládali.

2.1.2 Charakteristika rozložení stup p edm t na ZŠ

oblíbenosti jednotlivých

Na obr. 2.1 jsou diagramy rozd lení relativních etností oblíbenosti jednotlivých p edm t (v %) roz len ny do t í sloupc : na p edm ty p írodov dné a matematiku, p edm ty humanitní a jazykové a na p edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné. Na první pohled zaujme pravý sloupec p edm t esteticko-výchovných a t lovýchovných (Tv, Hv, Rv, Vv) a informatiky z prvého sloupce svým výrazn pozitivním rozd lením odpov dí. Žáci hodnotí tyto p edm ty výrazn nadpr m rn . Jsou to p edm ty, které svým pr m rem zaujímají p ední místo v žeb í ku oblíbenosti. Do druhé skupiny lze za adit p edm ty, jejichž odpov di jsou s r znou strukturou negativních a pozitivních hodnocení; diagram je nesymetrický; žáci hodnotí p edm t spíše pozitivn . Tyto p edm ty jsou zastoupeny v prvých dvou sloupcích: z p edm t p írodov dných je to p edevším p írodopis a matematika; z p edm t humanitních d jepis a ob anská výchova. Tato skupina zaujímají v hierarchii p edm t podle jejich pr m r st ední polohu. T etí skupinu tvo í p edm ty, jejichž diagram rozložení odpov dí se blíží normálnímu rozd lení. Žáci hodnotí p edm t p evážn pr m rn . U p edm t chemie, fyzika a anglický jazyk však p evládá ješt pozitivní ást odpov dí; u p edm t n mecký a eský jazyk je pozitivní a negativní ást odpov dí p ibližn v rovnováze. Tyto p edm ty jsou v hierarchii pr m r na nejnižším stupni (s nejnižším hodnocením). N které diagramy vykazují výrazné odchylky od normálu. P í inou t chto anomálií by mohly být vlivy n kterých faktor , které ve svém výzkumu budeme dále zkoumat: odpov di chlapc a dívek, u itel muž a žena, velikost místa školy.

14

Pokud budeme nadále používat porovnání po adí n kterých sledovaných jev pomocí Wilcoxonova testu dobré shody nebudeme již zobrazovat tabulku hodnot, ale napíšeme pouze výsledek a záv ry zkoumání.

Obr 2. 1 Diagramy relativních etností oblíbenosti jednotlivých p edm t na ZŠ P írodov dné p edm ty a matematika Informatika: 5,10

Humanitní a jazykové p edm ty D jepis: 3,76

60

25

70 60

50

20

50

40

15

40 30

30

10

20

20

5

10 0

P edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné T lesná výchova: 4,90

0

0

1

2

3

4

5

6

P írodopis: 3,90

10 0

0

1

2

3

4

5

6

Ob anská výchova: 4,04

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

Zem pis: 3,76

5 0

0

1

2

3

4

5

6

35 30

20

20

15

15

1

2

3

4

5

Matematika: 3,49

10

5

5 0

0

1

2

3

4

5

6

35

20

25

30

0

2

3

4

5

6

Chemie: 3,38

20 15 10 5 0

1

2

3

4

5

6

2

3

4

5

6

Fyzika: 3,32 30 25 20 15 10 5 0

5

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

25

0

10

5

0

1

0

0

1

2

3

4

5

6

4

5

6

eský jazyk: 2,97

30

2

3

4

5

6

15

10

0

1

20

15

1

0

25

20

0

4

Hudební výchova: 4,10

30

5

3

15

N mecký jazyk: 3,32

10

2

20

25

15

1

25

10

6

0

Rodinná výchova: 4,30

25

0

6

10

25

0

5

15

30

0

6

20

30

5

5

25

Anglický jazyk: 3,43

10

4

30

15

10

3

35

20

15

2

40

25

20

1

Výtvarná výchova: 4,35

30

25

0

0

1

2

3

0

1

2

3

4

5

6

2.1.3 Porovnání variability rozložení stup oblíbenosti jednotlivých p edm t na ZŠ, NG a VG Nyní porovnáme stav rozložení odpov dí na ZŠ, NG, VG a OŠ u jednotlivých p edm t (viz tab. 2.7). Zvláštní pozornost v nujeme p edm t m p írodov dným a matematice (diagramy etnosti oblíbenosti jednotlivých p edm t na NG a VG viz p íloha tab. P.6 a P.7). Tab. 2. 7 Porovnání pr m r oblíbenosti p edm t na jednotlivých typech škol ZŠ NG VG OŠ

Inf. 5,10 4,50 3,96

Tv 4,90 4,84 4,59

Vv 4,35 4,16 4,22

Hv 4,10 3,95 4,15

Ov 4,04 3,61 3,61

P /Bi 3,90 3,52 3,68

D 3,76 3,81 3,96

Ze 3,76 3,87 3,83

Ma 3,49 3,27 3,20

Aj 3,43 3,96 3,89

Ch 3,38 2,83 2,70

Nj 3,32 3,19 3,03

Fy 3,32 3,38 2,86

j 2,97 2,96 3,66

4,76

4,76

4,24

3,31

3,74

3,73

3,09

3,96

2,99

3,29

2,96

2,80

2,98

2,99

Porovnáním údaj v této tabulce vidíme, že v tšina p edm t na ZŠ je žáky hodnocena jako oblíben jší než na NG, nebo je hodnocení srovnatelné. Výjimku tvo í anglický jazyk, který je hodnocen opa n . P i porovnání NG a VG jsou pr m ry oblíbenosti jednotlivých p edm t srovnatelné. Výjimku tvo í pouze fyzika (na VG výrazn mén oblíbená) a eský jazyk (na VG více oblíbený). D kladn ji zhodnotíme a porovnáme p edm ty p írodov dné a matematiku na ZŠ, NG a VG:

Informatika Obr. 2. 2 Porovnání diagram relativních etností (v %) oblíbenosti p edm tu informatika na ZŠ, NG a VG Informatika - ZŠ: 5,10

Informatika - NG: pr m r 4,50

Informatika - VG: pr m r 3,96

60

60

60

50

50

50

40

40

40

30

30

30

20

20

20

10

10

10

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Tento p edm t je na prvním míst žeb í ku oblíbenosti p írodov dných p edm t a matematiky na všech sledovaných typech škol. Zatímco na ZŠ se projevuje výrazn pozitivní rozd lení etností oblíbenosti (nejvyšší 6. stupe zvolilo 61,5 % žák ), je k ivka nár stu etností jednotlivých stup na NG mírn jší (nejvyšší 6. stupe zvolilo 37,1 % žák ); poslední z trojice škol, vyšší gymnázium, má siln asymetrické rozd lení negativních a pozitivních etností odpov dí (poslední stupe volila pouze tvrtina – 24,5 % žák ). Situaci dokreslují i pr m ry. Zatímco je na ZŠ pr m r nejvyšší – 5,10, je na NG pouze 4,50 a na VG se pr m r snížil až na hodnotu 3,96. Skluz oblíbenosti informatiky na NG proti ZŠ a na VG proti NG je zarážející a bude nutno tuto skute nost zkoumat podrobn ji. Tab. 2.8 dokresluje pom r mezi pozitivní a negativní ástí.

Tab. 2. 8 Souhrnná tabulka relativních etností „oblíbenosti“ informatiky (pozitivní a negativní ást v %)

ZŠ NG VG

0, 1, 2

3

4, 5, 6

Pr m r stupn oblíbenosti

7,8 12,4 19,3

6,6 12,2 18,9

85,6 75,5 61,6

5,10 4,50 3,96

Zatímco po et žák (v %), kte í volili pozitivní odpov , u ZŠ-NG-VG klesá, negativní ást naopak roste; tzn., že u výše popsané posloupnosti typ škol stále více žák hodnotí „informatiku“ jako p edm t „neoblíbený“ a naopak (to souvisí i s poklesem pr m r stupn oblíbenosti). Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi rozložením etnosti oblíbenosti informatiky na ZŠ a NG (na NG a VG)? Na 5 % hladin významnosti testujeme Kolmogorovým-Smirnovovým testem 15: H o : není rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti informatiky na ZŠ a NG (na NG a VG)

H : je rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti informatiky na ZŠ a NG (na NG a VG) F1 j , F2 j - relativní kumulativní etnosti oblíbenosti informatiky na ZŠ a NG (na NG a VG) Tab. 2. 9 Tabulka relativních kumulativních etností a jejich rozdílu pro porovnání ZŠ – NG, NG – VG pomocí K.-S. testu dobré shody Základní škola - nižší gymnázium

0 1 2 3 4 5 6

Nižší gymnázium – vyšší gymnázium

F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,026 0,051 0,078 0,144 0,211 0,385 1,000

0,037 0,072 0,124 0,245 0,393 0,629 1,000

0,011 0,021 0,046 0,101 0,182 0,244 0,000

0,037 0,072 0,124 0,245 0,393 0,629 1,000

0,056 0,119 0,194 0,383 0,529 0,754 1,000

0,019 0,047 0,070 0,138 0,136 0,125 0,000

D = 0,244 Dkr = 0,065

D = 0,138 Dkr = 0,087

Z K.- S. testu dobré shody plyne, že rozdíly relativních kumulativních etností jsou v obou p ípadech v tší, než je kritická hodnota; existuje statisticky významný rozdíl v rozd lení etností oblíbenosti informatiky mezi ZŠ a NG. Tento statistický rozdíl je mnohem v tší než mezi NG a VG.

15

Kolmogor v – Smirnovov v test dobré shody s charakteristikami: D – maximální hodnota rozdílu relativních kumulativních etností, Dkr - kritická hodnota rozdílu relativních kumulativních etností. Pokud je D pod kritickou hodnotou, pak se neprokázal signifikantní rozdíl mezi ob ma soubory. V opa ném p ípad je statisticky významný rozdíl prokázán. Nadále budeme používat pro tento test zkratku K. – S. test.

P írodopis (na gymnáziu biologie) Obr. 2. 3 Porovnání diagram relativních etností (v %) oblíbenosti p edm tu p írodopis (biologie) na ZŠ, NG a VG P írodopis - ZŠ : 3,90

Biologie - NG: pr m r 3,52

Biologie - VG: pr m r 3,68

30

30

30

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

Rozložení relativních etností na ZŠ vykazuje nesymetri nost negativních a pozitivních postoj (s p evahou pozitivních odpov dí); na NG a VG vykazuje toto rozd lení strukturu tém normálního rozd lení op t s p evahou pozitivních odpov dí. Proto je také pr m r na ZŠ nejvyšší (oblíbenost tohoto p edm tu je na ZŠ vyšší než na ostatních typech škol) – 3,90; na NG – 3,52; na VG – 3,68. Na NG a VG se biologie umístila v žeb í ku hodnocení oblíbenosti p írodov dných p edm t za zem pisem. Pom r mezi pozitivním a negativním hodnocením dokresluje tab. 2.10. Tab. 2. 10 Souhrnná tabulka relativních etnosti „oblíbenosti“ p írodopisu (pozitivní a negativní ást v %) 0, 1, 2

3

4, 5, 6

ZŠ NG

17,8 24,5

23,6 24,2

58,6 51,3

Pr m r stupn oblíbenosti 3,90 3,52

VG

18,2

28,4

53,3

3,68

Tabulka potvrzuje nep íliš odlišné výsledky na jednotlivých školách. D ležité je, že více jak polovina žák hodnotila p írodopis (biologii) jako p edm t „oblíbený“; více jak jedna tvrtina žák není rozhodnuta; p ibližn jedna p tina hodnotila tento p edm t jako „neoblíbený“. Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi rozložením etnosti oblíbenosti p írodopisu (biologie) na ZŠ a NG (na NG a VG)? Na 5 % hladin významnosti testujeme K. – S. testem: H o : není rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti p írodopisu na ZŠ a NG (na NG a VG)

H : je rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti p írodopisu na ZŠ a NG (na NG a VG) F1 j , F2 j - relativní kumulativní etnosti oblíbenosti p írodopisu na ZŠ a NG (na NG a VG) Z K.-S. testu v tab. 2.11 plyne, že rozd lení etností oblíbenosti p írodopisu (biologie) na ZŠ a NG vykazuje statisticky významný rozdíl. Na ZŠ je to p edm t oblíben jší (s pr m rem 3,90 oproti pr m ru na NG 3,53) – „jako kdyby m li žáci ZŠ k p írod blíž“. Mezi NG a VG tento rozdíl nebyl prokázán (což odpovídá i pr m r m – 3,52/3,68).

Tab. 2. 11 Tabulka relativních kumulativních etností a jejich rozdílu pro porovnání ZŠ – NG, NG – VG Základní škola - nižší gymnázium

0 1 2 3 4 5 6


F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,047 0,084 0,178 0,413 0,594 0,788 1,000

0,069 0,137 0,245 0.487 0,693 0,853 1,000

0,022 0,053 0,067 0,074 0,099 0,065 0,000

0,069 0,137 0,245 0.487 0,693 0,853 1,000

0,033 0,076 0,183 0,467 0,691 0,869 1,000

0,036 0,061 0,062 0,020 0,002 0,016 0,000

D = 0,099 Dkr = 0,053

D = 0,062 Dkr = 0,069

Zem pis Obr. 2. 4 Porovnání diagram relativních etností (v %) oblíbenosti p edm tu zem pis na ZŠ, NG a VG Zem pis - ZŠ: 3,76

Zem pis - NG: pr m r 3,87

Zem pis - VG: pr m r 3,83

30

30

30

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

Diagram rozložení relativních etností oblíbenosti zem pisu na všech sledovaných typech škol vykazuje asymetri nost negativního a pozitivního hodnocení (s výraznou p evahou pozitivního hodnocení) a je na všech typech škol p ibližn stejný (potvrzují to i málo odlišné pr m ry). V dalším testování hypotéz budeme proto p edpokládat statisticky nevýznamné rozdíly. Stejn i v tomto p ípad potvrdíme naše záv ry tabulkou porovnání pozitivní a negativní ásti. Tab. 2. 12 Souhrnná tabulka relativních etností „oblíbenosti“ zem pisu (pozitivní a negativní ást v %)

ZŠ NG VG

0, 1, 2

3

4, 5, 6

18,9 17,8

26,3 22,3

54,8 59,9

18,2

22,2

59,5

Pr m r stupn oblíbenosti 3,76 3,87 3,83

Hodnocení zem pisu je na všech typech škol p ibližn stejné. Více jak polovina žák hodnotila tento p edm t jako „oblíbený“; p ibližn tvrtina není rozhodnuta; mén jak p tina žák ozna ila zem pis jako „neoblíbený“. Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi rozložením etnosti oblíbenosti zem pisu na ZŠ a NG (na NG a VG)?

Na 5 % hladin významnosti testujeme K. – S. testem: H o : není rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti zem pisu na ZŠ a NG (na NG a VG)

H : je rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti zem pisu na ZŠ a NG (na NG a VG) F1 j , F2 j - relativní kumulativní etnosti oblíbenosti zem pisu na ZŠ a NG (na NG a VG) Tab. 2. 13 Tabulka relativních kumulativních etností a jejich rozdílu pro porovnání ZŠ – NG, NG – VG pomocí K.-S. testu dobré shody Základní škola - nižší gymnázium

0 1 2 3 4 5 6


F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,048 0,088 0,189 0,452 0,638 0,822 1,000

0,044 0,072 0,177 0,401 0,607 0,828 1,000

0,004 0,011 0,009 0,051 0,031 0,006 0,000

0,044 0,072 0,177 0,401 0,607 0,828 1,000

0,041 0,091 0,183 0,405 0,636 0,816 1,000

0,003 0,014 0,006 0,004

D = 0,051 Dkr = 0,052

0,029 0,012 0,000

D = 0,029 Dkr = 0,072

K. – S. test nepotvrdil statistický rozdíl mezi výpov dí žák mezi ZŠ a NG, ani mezi NG a VG.

Matematika Obr. 2. 5 Porovnání diagram relativních etností (v %) oblíbenosti p edm tu matematika na ZŠ, NG a VG Matematika - ZŠ: pr m r 3,49

Matematika - NG: pr m r 3,27

Matematika - VG: pr m r 3,20

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

Diagram rozložení etností oblíbenosti matematiky na ZŠ vykazuje nesymetri nost rozd lení negativních a pozitivních odpov dí (s p evahou pozitivních odpov dí). Na NG a VG se rozložení p ibližuje normálnímu rozd lení (na NG ješt p evládá spíše pozitivní hodnocení). Na ZŠ žáci hodnotí matematiku jako oblíben jší než na NG (pr m ry 3,49 – 3,20). NG a VG jsou na tom p ibližn stejn (pr m ry 3,27 – 3,20). Tab. 2.14 popisuje pom r mezi negativní a pozitivní ástí hodnocení žák na sledovaných typech škol. Tab. 2. 14 Souhrnná tabulka relativních etností „oblíbenosti“ matematiky (pozitivní a negativní ást v %)

ZŠ NG VG

0, 1, 2

3

4, 5, 6

18 30,6 30,8

24,9 27,7 27,7

49,1 41,5 41,5

Pr m r stupn oblíbenosti 3,49 3,27 3,20

Vidíme, že se mírn odlišují výsledky na ZŠ (matematika je mírn „oblíben jší“ než na NG). Na ZŠ pozitivn volilo matematiku p ibližn polovina žák ; na NG a VG to bylo asi 40 % žák . Stupe odlišnosti výsledk (p edevším mezi ZŠ a NG) prov íme K. – S. testem dobré shody. Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi rozložením etnosti oblíbenosti matematiky na ZŠ a NG (na NG a VG)? Na 5 % hladin významnosti testujeme K. – S. testem: H o : není rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti matematiky na ZŠ a NG (na NG a VG)

H : je rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti matematiky na ZŠ a NG (na NG a VG) F1 j , F2 j - relativní kumulativní etnosti oblíbenosti matematiky na ZŠ a NG (na NG a VG) Tab. 2. 15 Tabulka relativních kumulativních etností a jejich rozdílu pro porovnání ZŠ – NG, NG – VG pomocí K.-S. testu dobré shody Základní škola - nižší gymnázium

0 1 2 3 4 5 6


F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,087

0,107

0,020

0,107

0,079

0,028

0,146 0,260

0,193 0,307

0,047 0,047

0,193 0,307

0,166 0,308

0,027 0,001

0,509 0,664

0,537 0,711

0,028 0,047

0,537 0,711

0,585 0,755

0,048 0,044

0,839 1,000

0,879 1,000

0,040 0,000

0,879 1,000

0,910 1,000

0,031 0,000

D = 0,048 Dkr = 0,069

D = 0,047 Dkr = 0,053

Test neprokázal statisticky významný rozdíl mezi výpov

mi žák ZŠ-NG i žák NG-VG.

Chemie Obr. 2. 6 Porovnání diagram relativních etností (v %) oblíbenosti p edm tu chemie na ZŠ, NG a VG Chemie - ZŠ: 3,38

Chemie - NG: pr m r 2,83

Chemie - VG: pr m r 2,70

30

30

30

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Na ZŠ se rozložení relativních etností odpov dí p ibližuje normálnímu rozd lení s p evahou pozitivních odpov dí. U NG a VG je situace opa ná; p evládá negativního hodnocení. Tento jev se vyskytuje pouze u chemie. Pr m r oblíbenosti chemie je na ZŠ výrazn vyšší než na NG (3,38 – 2,83).

Tab. 2. 16 Souhrnná tabulka relativních etností „oblíbenosti“ chemie (pozitivní a negativní ást v %)

ZŠ NG VG

0, 1, 2

3

4, 5, 6


26,8 42 44,1

26,7 20,4 25,8

46,5 37,6 30

3,38 2,83 2,70

Tab. 2.16 potvrzuje p edešlé záv ry. Na ZŠ p evládá pozitivní hodnocení (46,5 %) oproti negativnímu (26,8 %). Na NG a VG je situace podobná; potvrzuje se, že výrazn p evládá negativní hodnocení (42 % a 44,1 %) oproti pozitivnímu hodnocení (37,6 %, 30 %). Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi rozložením etnosti oblíbenosti chemie na ZŠ a NG (na NG a VG)? Na 5 % hladin významnosti testujeme K. – S. testem: H o : není rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti chemie na ZŠ a NG (na NG a VG)

H : je rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti chemie na ZŠ a NG (na NG a VG) F1 j , F2 j - relativní kumulativní etnosti oblíbenosti chemie na ZŠ a NG (na NG a VG) Tab. 2. 17 Tabulka relativních kumulativních etností a jejich rozdílu pro porovnání ZŠ – NG, NG – VG pomocí K.-S. testu dobré shody Základní škola - nižší gymnázium

0 1 2 3 4 5 6


F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,088 0,153 0,268 0,535 0,715 0,861 1,000

0,154 0,251 0,420 0,624 0,800 0,919 1,000

0,066 0,098

0,154 0,251 0,420 0,624 0,800 0,919 1,000

0,132 0,255 0,442 0,700 0,832 0,942 1,000

0,022 0,004 0,022

0,152 0,089 0,085 0,058 0,000

D = 0,152 Dkr = 0,055

0,076 0,032 0,023 0,000

D = 0,076 Dkr = 0,070

Test nám potvrdil statisticky významný rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti chemie na ZŠ – NG a NG – VG. V prvém p ípad je však rozdíl výrazn v tší. Žáci ZŠ mají chemii „v oblib “ mnohem více než na NG. Tento fakt je závažný, nebo mají víceletá gymnázia p ipravovat také ke studiu na vysokých školách s p írodov dným zam ením; tedy také se zam ením na chemii. Bude t eba tento jev zkoumat do v tší hloubky.

Fyzika Obr. 2. 7 Porovnání diagram relativních etností (v %) oblíbenosti p edm tu fyzika na ZŠ, NG a VG Fyzika - ZŠ: pr m r 3,32

Fyzika - VG: pr m r 2,86

Fyzika - NG: pr m r 3,38

30

30

30

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Diagram rozložení relativních etností se p ibližuje normálnímu rozložení, p i emž na ZŠ a NG p evažuje pozitivní hodnocení (tzn. i vyšší pr m r); u VG je rozložení etností tém symetrické (nižší pr m r). Tuto skute nost m žeme doložit i tabulkou 2.18 porovnání pozitivních a negativních hodnocení na jednotlivých typech škol. Tab. 2. 18 Souhrnná tabulka relativních etností „oblíbenosti“ fyziky (pozitivní a negativní ást v %)

ZŠ NG VG

0, 1, 2

3

4, 5, 6


26,9 18,4 38,6

28,3 24,9 29,2

44,8 48,6 32,2

3,32 3,38 2,86

Z tab. 2.18 je z ejmé, že na ZŠ a NG výrazn p evládá pozitivní hodnocení (srovnatelné pr m ry 3,32; 3,38). Na VG mírn p evládá hodnocení negativní (pr m r výrazn poklesl na 2,86). Více žák hodnotí fyziku jako p edm t neoblíbený. Tento záv r je zna n alarmující, nebo vyšší t ídy gymnázií mají p ipravovat žáky ke studiu na vysokých školách, tedy i na p írodov dné a technické vysoké školy. Bude nutné tento jev zkoumat hloub ji a hledat p í iny poklesu zájmu žák o tyto p edm ty. Prov ování hypotézy Je statisticky významný rozdíl mezi rozložením etnosti oblíbenosti fyziky na ZŠ a NG (na NG a VG)? Na 5 % hladin významnosti testujeme K. – S. testem: H o : není rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti fyziky na ZŠ a NG (na NG a VG)

H : je rozdíl mezi rozložením etností oblíbenosti fyziky na ZŠ a NG (na NG a VG) F1 j , F2 j - relativní kumulativní etnosti oblíbenosti fyziky na ZŠ a NG (na NG a VG) Tab. 2. 19 Tabulka relativních kumulativních etností a jejich rozdílu pro porovnání ZŠ – NG, NG – VG pomocí K.-S. testu dobré shody16 Základní škola - nižší gymnázium

0 1 2 3 4 5 6

16


F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,092 0,155 0,270 0,552 0,730 0,883 1,000

0,083 0,134 0,264 0,513 0,727 0,902 1,000

0,009 0,021 0,006

0,083 0,134 0,264 0,513 0,727 0,902 1,000

0,093 0,201 0,386 0,678 0,837 0,949 1,000

0,010 0,067 0,122

D = 0,039 Dkr = 0,053

0,039 0,003 0,019 0,000

D = 0,165 Dkr = 0,069

0,165 0,110 0,047 0,000

V dalším textu nebudeme uvád t tabulku relativních kumulativních etností a jejich rozdíl pomocí K. – S. testu dobré shody. Budeme uvád t pouze maximální a kritickou hodnotu D a záv ry z toho plynoucí.

Test potvrdil náš p edpoklad; mezi ZŠ a NG rozdíl zjišt n nebyl. Mezi NG a VG existuje statisticky významný rozdíl v oblíbenosti fyziky.

2.1.4 Porovnání rozložení stup oblíbenosti fyziky s dalšími p írodov dnými p edm ty, matematikou a eským jazykem V tabulce 2.1 jsou jednotlivé p edm ty na ZŠ azeny od t ch, které mají vysoké hodnocení „oblíbenosti“ Inf – s pr m rem 5,10 a výchovy (Tv, Vv, Rv, Hv, Ov) do pr m ru 4,04. Fyzika se objevuje až na p edposledním míst ady s pr m rem 3,32. Za ní je již pouze j s pr m rem 2,97. Pr m ry etností oblíbenosti jednotlivých p edm t jsou však velice hrubým m ítkem pro porovnávání pr m ru fyziky proti n kterým dalším p írodov dným p edm t m. K porovnání rozdíl v p ístupu žák k hodnocení fyziky a dalšího vybraného p edm tu nám poslouží p edevším K. – S. test17.

Matematika - fyzika Na základ tohoto testu m žeme vyvodit, že na ZŠ existuje statisticky významný rozdíl v p ístupu žák k matematice a k fyzice (D = 0,066; Dkr = 0,032). Ve v tší oblib je matematika než fyziky; odpovídá to i pr m r m oblíbenosti u Ma – 3,49, u Fy – 3,32. Rozdíl mezi ob ma p edm ty je však na ZŠ velmi malý. Na NG a OŠ se statistický rozdíl neprokázal. Na VG se prokázal statisticky významný rozdíl ve prosp ch matematiky. Na všech typech škol je matematika vnímána jako p edm t oblíben jší než fyziky. Tab. 2. 20 Tabulka porovnání oblíbenosti fyziky a matematiky Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Ma NG Fy - Ma VG Fy - Ma OŠ Fy - Ma

Kolmogor v – Smirnovov v test

D

Dkr

D> Dkr

0,066 0,059 0,093 0,033

0,032 0,068 0,070 0,058

ano ne ano ne

Chí – kvadrát test

Pr m r stupn oblíbenosti 1


2

2 kr

-----

-----

-----

-----

3,32 3,38

3,49 3,27

-----

-----

-----

-----

2,86 2,98

3,20 2,99

2

>

2 kr

18

17

Pokud byl rozdíl maximální hodnoty relativních kumulativních etností a kritické hodnoty velký, prov ili jsme odlišnost výpov dí ješt pomocí testu chí-kvadrát. 18

Pro porovnání odlišnosti výsledk m ených hodnot pomocí chí-kvadrát testu dobré shody pro výrazné rozdíly používáme veli iny „stupne závislosti“ podle vzdahu 2

n

P i porovnání fyziky a chemie si musíme uv domit, že oba p edm ty, jak chemie, tak fyzika, historicky vyšly ze spole ného základu p írodní filozofie, který se promítl i do prvních u ebnic fyziky v roce 182519, kde byly tyto p edm ty zastoupeny pod názvy „silozpyt“ a „lu ba“. I v sou asnosti intuitivn cítíme chemii jako p edm t velmi blízký fyzice. Proto také nep ekvapuje, že výsledky testu shody U ZŠ, VG a OŠ velké rozdíly nevykazují, nepotvrdily se statisticky významné rozdíly mezi Fy a Ch. U NG statisticky významný rozdíl mezi oblíbeností obou p edm t vyšel. Tento jev je op t velmi p ekvapující, nebo ZŠ a NG pracují s podobnými osnovami, vycházejí ze stejných u ebnic a na NG jsou „lepší žáci“. Je snad p í inou to, že na NG vyu ují chemii u itelé, kte í u í i na VG a tedy kladou na žáky stejné nároky? P í iny tohoto jevu je nutné dále zkoumat.

Tab. 2. 21 Tabulka porovnání oblíbenosti fyziky a chemie Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Ch NG Fy - Ch VG Fy - Ch OŠ Fy - Ch


D

Dkr

0,022 0,034 0,156 0,068 0,056 0,070 0,062 0,068

D> Dkr ne ano ne ne

Chí – kvadrát test 2

2 kr

2

>

--47,783

--12,59

--ano

-----

-----

-----

2 kr

--0,163 -----



3,32 3,38 2,86 2,98

3,38 2,83 2,70 2,96

Fyzika – biologie (p írodopis) P írodopis (biologii) hodnotili žáci na všech typech škol jako oblíben jší p edm t než fyziku. Napovídá tomu i porovnání pr m r hodnocení oblíbenosti dvojic p edm t Fy/Bi na všech typech škol: ZŠ – 3,32 / 3,91; NG – 3,38 / 3,52; VG – 2,86 / 3,68; OŠ – 2,98 / 3,73. Vztah k „živé p írod “ je jim z ejm bližší než fyzikální obraz sv ta. Na ZŠ, VG a OŠ vyšel statisticky významný rozdíl v hodnocení obou p edm t . Na NG se však tento rozdíl neprokázal. Zajímavé bude zkoumat p í iny tohoto stavu u NG. Didaktici a p edevším auto i u ebnic fyziky by tohoto p íznivého stavu m li využít k za azování p íbuzných témat z biologie do fyziky a tím p ispívat ke zlepšení pohledu žák na fyziku. Tab. 2. 22 Tabulka porovnání oblíbenosti fyziky a biologie (p írodopisu) Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Bi NG Fy - Bi VG Fy - Bi OŠ Fy – Bi

19


D

Dkr

D> Dkr

0,138 0,049 0,211 0,205

0,066 0,068 0,070 0,086

ano ne ano ano


2 kr

2

>

61,314

12,59

ano

--104,663 98,596

--12,59 12,59

--ano ano

2 kr

0,138 --0,263 0,262



3,32 3,38 2,86 2,98

3,91 3,52 3,68 3,73

Sedlá ek, V.: Základové p írodnictví aneb fyziky a matematiky potažené neboli smíšené. Praha 1825. Šádek, K.: Fyzika. Hradec Králové 1825

Fyzika –zem pis Zem pis je žáky chápán spíše jako p edm t humanitní (i když je v n m v mnoha p ípadech p ímá vazba na p írodu). Oblíbenost zem pisu je žáky hodnocena na všech typech škol velmi pozitivn . To se na všech typech škol také promítá na lepší pozici v hierarchii p edm t azených podle pr m r . Porovnání obliby zem pisu a fyziky vykazuje statisticky významný rozdíl (vychází ve prosp ch zem pisu). Stejn jako u biologie by se velké „oblíbenosti“ zem pisu dalo použít p i vhodném za azovaní p íbuzných témat zlepšit postoj žák k fyzice. Tab. 2. 23 Tabulka porovnání oblíbenosti fyziky a zem pisu Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Ze NG Fy - Ze VG Fy - Ze OŠ Fy - Ze

Kolmogor v – Smirnovov v test D

Dkr

D> Dkr

0,140 0,120 0,273 0,308

0,032 0,068 0,072 0,105

ano ano ano ano


257,841 37,694 132,348 145,880

2 kr

12,59 12,59 12,59 12,56

2

>

2 kr

0,187 0,153 0,306 0,334

ano ano ano ano



3,32 3,38 2,86 2,98

2,18 3,87 3,83 3,96

Fyzika –informatika Informatika se v hierarchii pr m r oblíbenosti umístila na elním míst , jako p edm t velmi oblíbený (nejoblíben jší). Je to p edm t moderní. M žeme p edpokládat, že si ho žáci vesm s spojují s širším používáním po íta e v bec (po íta ové hry, r zné formy získávání informací, moderní hudba atd.). Nep ekvapuje také velký rozdíl ve dvojicích pr m r Fy/Inf na jednotlivých typech škol. Projevuje se to také ve výsledcích K.-S. testu dobré shody a testu chí-kvadrát. Ukazuje se, že rozdíl v oblíbenosti fyziky a informatiky je statisticky významn odlišný. Stupe závislosti je výrazn nejvyšší ze všech porovnání jednotlivých p edm t s fyzikou. Slibnou nad jí pro zlepšení pohledu žák na fyziku bude jist za azování multimediální techniky ve vhodné form do vyu ování fyziky. Tento fenomén se však v echách hloub ji nezkoumal a je to jeden z hlavních úkol , který didaktici obou p edm t p ed sebou mají. Tab. 2. 24 Tabulka porovnání oblíbenosti fyziky a informatiky Porovnávané skupiny ZŠ Fy - Inf NG Fy - Inf VG Fy - Inf OŠ Fy - Inf


Dkr

D> Dkr

0,520 0,334 0,308 0,530

0,037 0,075 0,081 0,061

ano ano ano ano


1833,524 188,704 156,038 654,006

2 kr

12,59 12,59 12,59 12,59

2

>

ano ano ano ano

2 kr

c 0,559 0,375 0,360 0,571

Pr m r Pr m r stupn stupn oblíbenosti 1 oblíbenosti 2 3,32 5,10 3,38 4,50 2,86 3,96 2,98 4,76

Fyzika – eský jazyk Nakonec jsme porovnali fyziku se st žejním p edm tem humanitních a jazykových p edm t , tj. eským jazykem. Z výsledk K.-S. testu plyne, že existuje statisticky významný

rozdíl v oblíbenosti F a j. j je žáky vnímán jako p edm t mén oblíbený jak na ZŠ tak i na NG. Na VG je situace diametráln odlišná. Je na didakticích eského jazyka, aby vysv tlili velký rozdíl v hodnocení oblíbenosti j na NG a VG (snad se nabízí odpov - na VG je látka zam ena p edevším na literaturu, na NG na gramatiku). Tab. 2. 25 Tabulka porovnání oblíbenosti fyziky a eského jazyka Porovnávané skupiny

ZŠ Fy NG Fy VG Fy OŠ Fy -

j j j j


D

Dkr

D> Dkr

0,138 0,127 0,215 0,031

0,032 0,068 0,070 0,058

ano ano ano ne


246,287 42,59 109,216 ---

2 kr

12,59 12,59 12,59 ---

2

>



0,182 0,162

3,32 3,38

3,27 2,96

0,268 ---

2,86 2,98

3,66 2,99

2 kr

ano ano ano ---

Celkové porovnání p edm t p írodov dných, humanitních a „výchov“ Zajímavé je vzájemné porovnání p edm t p írodov dných, matematiky a informatiky s p edm ty humanitními a jazykov dnými a p edm ty „výchovnými“. Chceme potvrdit nebo vyvrátit všeobecný názor, že po 90. roce min. století poklesl zájem o p írodov dné a naopak vzrostl zájem o humanitní p edm ty. K tomuto ú elu jsme prostým se tením etností u jednotlivých p edm t vypo ítali etnosti pro hodnoty škály oblíbenosti u p írodov dných p edm t a matematiky Inf, Ze, Fy, Ma, Ch, P , totéž jsme ud lali i pro humanitní a jazykové p edm ty j, Aj, D , Nj, a kone n i „výchovy“ Tv, Vv, Hv, Ov, Rv. Použitím K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody jsme zkoumali rozdíly mezi jednotlivými skupinami p edm t . Tab. 2.26 podchycuje p ehledn stav na jednotlivých typech škol. Tab. 2. 26 Celková tabulka porovnání oblíbenosti p írodov dných a humanitních p edm t a p írodov dných¨ p edm t a „výchov“ Porovnávané skupiny Celkem ZŠ P ír-Hum ZŠ P ír-Vých NG P ír-Hum NG P ír-Vých VG P ír-Hum VG P ír-Vých OŠ P ír-Hum OŠ P ír-Vých


Dkr

0,109 0,016 0,182 0,014 0,124 0,016 0,469 0,014 0,024 0,032 0,192 0,031 0,106 0,032 0,232 0,033

D> Dkr

ano ano ano ano ne ano ano ano


487,305 1665,6 530,42 9601,04 --343,762 108,085 416,580

2 kr

12,59 12,59 12,59 12,59 --12,59 12,59 12,59

2

>

ano ano ano ano --ano ano ano

Pr m r Pr m r stupn stupn oblíbenosti 1 oblíbenosti 2

2 kr

0,124 0,208

3,75 3,75

3,37 4,34

0,131 0,499 --0,211 0,122 0,257

2,74 2,74 3,51 3,51 3,32 3,32

2,86 4,14 3,53 4,13 3,71 4,12

P edevším je t eba zd raznit, že se statisticky významné liší p edm ty p írodov dné a „výchovy“. „Výchovy“ jsou vcelku žáky hodnoceny výrazn „oblíben jší“ než p edm ty p írodov dné. Zajímavé však je, že se nepotvrdil p edpoklad, že jsou „oblíben jší“ jazykové a humanitní p edm ty oproti p edm t m p írodov dným. Výzkum prokázal, že na ZŠ a NG jsou p edm ty p írodov dné statisticky významn „oblíben jší“ než p edm ty jazykové a humanitní. Na VG se rozdíl neprokázal (pr m ry jsou tém stejné).

2.1.5 Faktory ovliv ující zájem žák o jednotlivé p edm ty Korelace rozložení etností na ZŠ Z korelací rozložení etností „oblíbenosti“ vypo tených v tabulce 2.1 jsme zamýšleli odhadnout možné vztahy mezi „oblíbenostmi“ jednotlivých p edm t . Testujeme-li korela ní koeficient mezi rozloženími úrovn oblíbenosti jednotlivých p edm t hypotézami H0: = 0 proti alternativ H: 0 na 5 ! hladin významnosti, je p ekro ení kritické hodnoty pro Rkr 0,75 pro 5.stupe volnosti znakem lineární závislosti „oblíbenosti“ uvažovaných p edm t . Nízké hodnoty výb rových korelací sv d í naopak o malé provázanosti oblíbeností p edm t . Zde se pak nabízí hypotéza o ovliv ování uvedené „oblíbenosti“ spíše u iteli než obsahem p edm tu. V tabulce 2.27 jsou tu n vyzna eny hodnoty statisticky významné, p evyšující kritickou hodnotu 0,7520. M žeme tak sledovat možné souvislosti „oblíbenosti“ jednotlivých p edm t . Vidíme, že nap . matematika i fyzika v této tabulce svými hodnotami výb rových korela ních koeficient mají obdobná rozložení „oblíbenosti“ jako P , D , Ze, Aj, Ch, Nj, Fy (Ma), j. Tab. 2. 27 Výb rové korela ní koeficienty mezi rozložením etností oblíbenosti jednotlivých p edm t ZŠ (tu n vyzna ené hodnoty okolo hlavní diagonály tabulky jsou statisticky významné) Prom 1 Prom 2 Prom 3 Prom 4 Prom 5 Prom 6 Prom 7 Prom 8 Prom 9 Prom 10 Prom 11 Prom 12 Prom 13 Prom 14 Prom 15 1 (Inf)

Inf 1

Tv 0,99

Vv 0,97

Rv 0,92

Hv 0,92

Ov 0,70

P 0,51

D 0,53

Ze 0,31

Ma 0,25

Aj 0,04

Ch 0,05

Nj 0,09

Fy -0,07

j -0,33

2 (Tv)

0,99

1

0,97

0,92

0,93

0,71

0,53

0,56

0,34

0,28

0,08

0,10

0,14

-0,28

-0,28

3 (Vv)

0,97

0,97

1

0,98

0,99

0,84

0,68

0,70

0,50

0,43

0,23

0,24

0,23

0,12

-0,19

4 (Rv)

0,92

0,92

0,98

1

0,99

0,92

0,79

0,79

0,63

0,56

0,37

0,37

0,33

0,26

-0,07

5 (Hv)

0,92

0,93

0,99

0,99

1

0,91

0,78

0,80

0,63

0,57

0,38

0,39

0,37

0,28

-0,03

6 (Ov)

0,70

0,71

0,84

0,92

0,91

1

0,96

0,95

0,88

0,82

0,69

0,68

0,59

0,60

0,27

7 (P )

0,51

0,53

0,68

0,79

0,78

0,96

1

0,99

0,97

0,93

0,85

0,84

0,76

0,78

0,50

8 (D )

0,53

0,56

0,70

0,79

0,80

0,95

0,99

1

0,96

0,95

0,86

0,85

0,80

0,79

0,53

9 (Ze)

0,31

0,34

0,50

0,63

0,63

0,88

0,97

0,96

1

0,98

0,95

0,94

0,86

0,90

0,68

10 (Ma)

0,25

0,28

0,43

0,56

0,57

0,82

0,93

0,95

0,98

1

0,96

0,96

0,91

0,93

0,76

11 (Aj)

0,04

0,08

0,23

0,37

0,38

0,69

0,85

0,86

0,95

0,96

1

0,99

0,94

0,99

0,86

12 (Ch)

0,05

0,10

0,24

0,37

0,39

0,68

0,84

0,85

0,94

0,96

0,99

1

0,96

0,99

0,87

13 (Nj)

0,09

0,14

0,23

0,33

0,37

0,60

0,76

0,80

0,86

0,91

0,94

0,96

1

0,95

0,90

14 (Fy)

-0,07

-0,03

0,12

0,26

0,28

0,60

0,78

0,79

0,90

0,93

0,99

0,99

0,95

1

0,92

15( j)

-0,33

-0,28

-0,19

-0,07

-0,03

0,27

0,50

0,53

0,68

0,76

0,86

0,87

0,90

0,93

1

Metoda nehierarchické a hierarchické shlukové analýzy Abychom odhalili možné souvislosti v oblíbenosti jednotlivých p edm t , použili jsme diametráln odlišné techniky hledání souvislostí. Byla to metoda nehierarchické a hierarchické shlukové analýzy. Jejich výsledky jsou v tabulkách 2.28 a,b,c a 2.29 a, b, c (volili jsme 3 nebo 6 shluk ) pomocí dvou shluk a algoritmu. (Viz program STATISTICA.)

20

V tabulce 2.21 ozna íme prom nné: Inf – 1, Tv – 2, Vv – 3, Rv – 4, Hv – 5, Ov – 6, P – 7, D – 8, Ze – 9, Ma – 10, Aj – 11, Ch – 12, Nj – 13, Fy – 14, j – 15.

Tab. 2. 28 a, b, c Shluková analýza p edm t podle rozložení oblíbenosti na ZŠ

Prom 1 (Inf) Prom 2 (Tv) Prom 3 (Vv) Prom 4 (Rv Prom 5 (Hv) Prom 6 (Ov) Prom 7 (P5) Prom 8 (D ) Prom 9 (Ze) Prom 10 (Ma) Prom 11 (Aj) Prom 12 (Ch) Prom 13 (Nj) Prom 14 (Fy) Prom 15 ( j)

1a

2a

3a

1b

2b

3b

1c

2c

3c

Prom nná 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Shluk 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3

Vzdálenost 188,89 250,87 59,64 121,92 143,76 158,72 112,11 98,26 100,75 76,06 141,19 94,59 253,01 124,23 0,000

Prom nná 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Shluk 2 6 2 2 2 1 1 1 3 3 5 5 5 3 4

Vzdálenost 196,32 0,00 68,94 80,83 95,95 54,75 31,72 40,61 63,93 40,66 26,80 78,13 99,20 66,26 0,00

Prom nná 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Shluk 1 2 3 3 3 6 6 6 6 6 4 4 4 6 5

Vzdálenost 0,00 0,00 62,81 33,87 50,52 117,46 50,98 41,22 45,65 61,49 26,80 78,13 99,20 129,25 0,00

Tabulky nehierarchického shlukování jednotlivých prom nných r znými metodami (zde se vyšlo vždy z nastavení 3 nebo 6 shluk ) p i „oblíbenosti. Následující tabulky popisují jednotlivé shluky prom nných p i odpovídajících shlukovacích algoritmech

Tab. 2. 29 a, b, c Tabulka shluk prom nných Shluk a)

Prom nné

Shluk b)

1

Ov, P , D , Ze, Ma, Aj, Ch, Nj, Fy

1

Ov, P , D

1

Inf

2

Inf, Tv, Vv, Rv, Hv

2

Inf, Vv, Rv, Hv

2

Tv

3

Ze, Ma, Fy

3

Vv, Rv, Hv

4

Aj, Ch, Nj

3

j

4

Prom nné

j

Shluk c)

5

Aj, Ch, Nj

5

6

Tv

6

Prom nné

j Ov, P , D , Ze, Ma, Fy

P i nehierarchickém shlukování m žeme porovnávat „podobná“ rozložení „oblíbenosti“ p edm t ve skupinách. „Podobnost“ je posuzována specifickými algoritmy, které mohou pro tatáž data dávat rozdílné výsledky závislé na volb míry „podobnosti“. Jsou-li však skupiny takto t íd ných p edm t aspo trochu související, m žeme v it v jistou objektivnost konstituovaných shluk . P itom nezáleží na ísle shluku, ale na tom, které p edm ty jsou v n m obsaženy. V tabulkách 2.29 a, b, c pozorujeme zcela výsadní postavení p edm t j a Tv. Matematika a fyzika jsou spolu vždy v jednom shluku. Je zajímavé, že se s nimi vždy ješt vyskytuje zem pis. Chemie se vyskytuje i ve spojení s Aj a Nj. To spíše ukazuje na odlišnost p sobení tohoto p edm tu od Fy nebo Ma. P ekvapující je však p ítomnost Ov s P a D v jednom shluku. Informatika bu tvo í samostatný shluk nebo je spojena s „výchovnými“ p edm ty. Hierarchické shlukování preferuje posloupnost vytvá ení shluk .

Obr. 2. 8 Diagram hierarchického shlukování jednotlivých prom nných vzhledem k „oblíbenosti (jednoduché spojení Eukleidovských vzdáleností) na ZŠ

Na obr. 2.8 m žeme podle vzr stající „vzdálenosti“ jednotlivých prom nných sledovat i jistou „sílu“ vazby mezi rozloženími „oblíbenosti“ jednotlivých p edm t . Skupiny p edm t , které jsou v grafu spojeny nejníže vykazují mezi sebou v tší „sílu“ vazby než ty, které jsou spojeny v horní ásti grafu. íslování p edm t je stejné jako v p edchozích tabulkách. Zde dominují dvojice p edm t : D -P , Hv-Rv, Ze-(D -P ), Ch-Aj, (Hv-Rv)-Vv, ((D -P )-Ze)-Ov a také Fy-(Ma-(Ov-(Ze-)D -P )))). Situace je však podobná nehierchickému shlukování. Potvrzuje se „výsadní“ postavení Tv, j, Inf vzhledem k ostatním p edm t m jejichž vzdálenost spojení je menší než 400. Tab. 2. 30 Faktorová analýza „oblíbenosti“ pro ZŠ. Tabulka faktorových zát ží (* znamená rotaci faktor metodou Varimex). Prom nná Faktor 1 Faktor 2 * * -0,08 0,98 1 Inf -0,53 0,83 -0,04 0,98 2 Tv -0,56 0,80 0,11 1,00 3 Vv -0,68 0,73 0,25 0,97 4 Rv 0,62 -0,78 0,27 0,96 5 Hv 0,61 -0,79 0,59 0,78 6 Ov 0,27 -0,94 0,60 0,78 7 P 0,02 -0,99 0,61 0,79 8 D 0,02 -1,00 0,41 0,90 9 Ze -0,21 -0,97 0,33 0,93 10 Ma -0,30 -0,95 0,12 0,99 11 Aj -0,49 -0,87 0,13 0,99 12 Ch -0,49 -0,87 0,12 0,95 13 Nj -0,47 -0,83 0,01 1,00 14 Fy -0,59 -0,81 0,30 0,92 15 j -0,56 -0,79

Faktorovou analýzou (viz. tab. 2.21) byly p edchozí metody „kontrolovány“. P i špatn podmín né korela ní matici oblíbenosti však mohly být extrahovány jen dva faktory. Pro srovnání byla ješt provedena rotace faktor metodou Varimax. Té odpovídá sloupec faktor ozna ený *. Faktoru 1 (bez rotace) odpovídají p edm ty: Rv, Hv, Ov, P , D , Ze, Ma, Aj, Ch, Nj, Fy; faktoru 2 pak p edm ty zbývající: Inf, Tv, Vv, j. Po rotaci se situace pon kud zm ní. K faktoru 1 více odpovídají p edm ty: P , D , Ze, Ma, Aj, Ch, Nj, Fy, j; k faktoru 2 p ísluší: Inf, Tv, Vv, Rv, Hv, Ov. Podrobn ji lze míru „p sobení“ jednotlivých faktor posuzovat z tabulky zát ží tab. 2. 30. Oblíbenosti jednotlivých p edm t na NG, VG a OŠ Hodnocení „oblíbenosti“ jednotlivých p edm t vychází z tabulek Tab. P. 6, P. 7 a P. 8 rozložení úrovn oblíbenosti na nižších gymnáziích, vyšších gymnáziích a na ostatních st edních školách. Podle pr m rných hodnot stup „oblíbenosti“ lze se adit po adí p edm t od nejmenší pr m rné hodnoty po nejvyšší takto: nižší gymnázia: Ch, j, Nj, Ma – Rv, Fy, Bi, Ov, D , Ze, Hv, Aj, Vv, Inf, Tv vyšší gymnázia: Ch, Fy, Nj, Ma, Rv, Ov, j, Bi, Ze, Aj, D , Inf, Hv, Vv, Tv ostatní st ední školy:Nj, Ch, Fy, Ma – j, D , Aj, Hv, Bi, Ov, P , Ze, Rv, Vv, Inf, Tv. V diagramech rozložení etností úrovní oblíbenosti jednotlivých p edm t jsou p ehledn vyjád eny „tendence“ k r stu i poklesu etností na jednotlivých úrovních. P edm ty málo oblíbené mají graf, jehož modus je uprost ed škály, podm ty více oblíbené mají modus roven nejvyšší úrovni oblíbenosti. Graf u více oblíbených p edm t reprezentuje neklesající funkci s vrcholem v nejvyšší úrovni „oblíbenosti“.

Nižší gymnázia Tab. 2. 31 Výb rové korela ní koeficienty mezi rozložením etností oblíbenosti jednotlivých p edm t NG (tu n vyzna ené hodnoty okolo hlavní diagonály tabulky jsou statisticky významné) Prom 1 Prom 2 Prom 3 Prom 4 Prom 5 Prom 6 Prom 7 Prom 8 Prom 9 Prom 10 Prom 11 Prom 12 Prom 13 Prom 14 Prom 15 1 (Inf)

Inf 1

Tv 0,97

Vv 0,94

Rv 0,59

Hv 0,89

Ov 0,45

P 0,51

D 0,50

Ze 0,25

Ma -0,03

Aj -0,12

Ch 0,05

Nj -0,13

Fy -0,37

j -0,57

2 (Tv)

0,97

1

0,99

0,75

0,97

0,63

0,68

0,64

0,40

0,15

0,10

0,22

0,01

-0,24

-0,48

3 (Vv)

0,94

0,99

1

0,78

0,99

0,68

0,72

0,69

0,44

0,22

0,20

0,29

0,08

-0,18

-0,42

4 (Rv)

0,59

0,75

0,78

1

0,83

0,97

0,99

0,88

0,86

0,75

0,46

0,73

0,57

0,36

0,12

5 (Hv)

0,89

0,97

0,99

0,83

1

0,76

0,79

0,79

0,55

0,34

0,30

0,42

0,22

-0,03

-0,31

6 (Ov)

0,45

0,62

0,68

0,97

0,76

1

0,99

0,94

0,92

0,85

0,57

0,86

0,72

0,54

0,28

7 (P )

0,51

0,68

0,72

0,99

0,79

0,99

1

0,92

0,92

0,82

0,49

0,81

0,67

0,47

0,24

8 (D )

0,50

0,64

0,69

0,88

0,79

0,94

0,92

1

0,90

0,79

0,50

0,87

0,76

0,58

0,23

9 (Ze)

0,25

0,40

0,44

0,86

0,55

0,92

0,92

0,90

1

0,94

0,40

0,94

0,89

0,76

0,51

10 (Ma) -0,03

0,15

0,22

0,75

0,34

0,85

0,82

0,79

0,94

1

0,59

0,96

0,94

0,86

0,72 0,36

11 (Aj)

-0,12

0,10

0,20

0,46

0,30

0,57

0,49

0,50

0,40

0,59

1

0,57

0,46

0,42

12 (Ch)

0,05

0,22

0,29

0,73

0,42

0,86

0,81

0,87

0,94

0,96

0,57

1

0,97

0,88

0,63

13 (Nj)

-0,13

0,01

0,08

0,57

0,22

0,72

0,67

0,76

0,89

0,94

0,46

0,97

1

0,97

0,76

14 (Fy)

-0,37

-0,24

-0,18

0,36

-0,03

0,54

0,47

0,58

0,76

0,86

0,42

0,88

0,97

1

0,84

15( j)

-0,57

-0,48

-0,42

0,12

-0,31

0,28

0,24

0,23

0,51

0,72

0,36

0,63

0,76

0,84

1

Obr. 2. 9 Diagram hierarchického shlukování jednotlivých prom nných vzhledem k „oblíbenosti (jednoduché spojení Eukleidovských vzdáleností) na NG

V tabulce 2.31 jsou tu n vyzna eny hodnoty statisticky významné, p evyšující kritickou hodnotu 0,75. M žeme tak sledovat možné souvislosti „oblíbenosti“ jednotlivých p edm t . Vidíme, že nap . fyzika v této tabulce svými hodnotami výb rových korela ních koeficient má obdobná rozložení „oblíbenosti“ jako Ze, Ma, Ch, Nj, j; matematika jako Rv, Ov, P , D , Ze, Ch, Nj, Fy. Obsahem tab. 2.32 je nehierarchická shluková analýza p edm t z rozložení etností stup oblíbenosti na nižších gymnáziích (data z tab. 2.2, 2.3, 2.4; 6 shluk metodou kpr m r ). Tab. 2. 32 a, b, c Shluková analýza p edm t podle rozložení oblíbenosti na NG, VG, OŠ

Prom 1 (Inf) Prom 2 (Tv) Prom 3 (Vv) Prom 4 (Rv Prom 5 (Hv) Prom 6 (Ov) Prom 7 (P5) Prom 8 (D ) Prom 9 (Ze) Prom 10 (Ma) Prom 11 (Aj) Prom 12 (Ch) Prom 13 (Nj) Prom 14 (Fy) Prom 15 ( j)

1 NG

2 NG

3 NG

1 VG

2 VG

3 VG

1 OŠ

2 OŠ

3 OŠ

Prom nná 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Shluk 5 3 1 2 1 2 2 2 2 4 6 4 6 4 4

Vzdálenost 0,00 0,00 9,70 16,09 9,70 11,34 7,86 16,14 17,19 17,38 26,31 15,76 26,31 26,46 24,87

Prom nná 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Shluk 3 4 4 4 1 1 1 5 5 1 2 6 6 6 6

Vzdálenost 0,00 4,10 13,81 14,80 13,06 14,01 14,81 6,89 6,89 12,19 0,00 18,21 31,20 16,64 16,93

Prom nná 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Shluk 3 3 5 6 5 6 2 4 6 22 1 1 1 2 2

Vzdálenost 32,79 32,79 3,86 3,72 3,86 5,84 40,26 0,00 6,81 8,73 10,49 53,89 36,48 35,26 17,07

Tab. 2. 33 a, b, c Tabulka shluk prom nných Shluk NG

Prom nné

Shluk VG

Prom nné

Shluk OŠ

Prom nné

1

Vv, Ev

1

D , Aj, Ze, Ov

1

2

Aj, Ze, D , Ov, Bi

2

Rv

2

Ov, Aj, D , Ch, Nj

3

Inf

3

Tv

3

Tv, Inf

4

Fy, Ma, j, Ch

4

Vv, Hv, Inf

4

Bi

5

Tv

5

Bi, j

5

Vv, Ze

6

Rv, Nj

6

Ma, Nj, Fy, Ch

6

Rv, P , Hv

j, Ma, Fy

V hierarchickém shlukování „oblíbenosti“ jsou v i sob nejblíže p edm ty (Bi, Fy, Ma) a také (D , Ze, Aj), podobn i (Hv, Vv). Výsadní postavení má Tv. Lze také z diagramu odvodit výsadní postavení t í shluk : (Tv), (Rv, Nj) a všech zbývajících p edm t . V tabulce korelací z rozložení stup oblíbenosti jednotlivých p edm t je vid t vysoká souvislost t ch p edm t , které jsou na rostoucí škále pr m rné oblíbenosti umíst ny blízko sebe. (Statisticky významné jsou na hladin významnosti 5% ty korelace, které jsou v tší než 0,75.) Ve faktorové analýze mohly být extrahovány jen dva faktory (viz tabulka faktorových zát ží): 1. faktor reprezentující p evážn prom nné: Aj, Hv, Ze, D , Ov, Bi, Fy, Ma, Nj 2. faktor reprezentující p evážn prom nné: Tv, Inf, Vv, j, Ch (Více faktor nebylo možné ur it.)

Vyšší gymnázia Tab. 2. 34 Výb rové korela ní koeficienty mezi rozložením etností oblíbenosti jednotlivých p edm t VG (tu n vyzna ené hodnoty okolo hlavní diagonály tabulky jsou statisticky významné) Prom 1 Prom 2 Prom 3 Prom 4 Prom 5 Prom 6 Prom 7 Prom 8 Prom 9 Prom 10 Prom 11 Prom 12 Prom 13 Prom 14 Prom 15 1 (Inf)

Inf 1,00

Tv 0,92

Vv 0,97

Rv 0,88

Hv 0,76

Ov 0,50

P 0,59

D 0,31

Ze 0,25

Ma 0,53

Aj 0,33

Ch -0,04

Nj -0,24

Fy -0,37

j -0,54

2 (Tv)

0,92

1,00

0,97

0,96

0,89

0,72

0,74

0,51

0,50

0,74

0,37

0,16

-0,01

-0,24

-0,43

3 (Vv)

0,97

0,97

1,00

0,90

0,79

0,56

0,62

0,36

0,33

0,59

0,35

0,00

-0,16

-0,36

-0,52

4 (Rv)

0,88

0,96

0,90

1,00

0,93

0,81

0,81

0,64

0,62

0,84

0,53

0,36

0,14

-0,02

-0,22

5 (Hv)

0,76

0,89

0,79

0,93

1,00

0,94

0,96

0,84

0,80

0,94

0,66

0,55

0,40

0,21

-0,03

6 (Ov)

0,50

0,72

0,56

0,81

0,94

1,00

0,96

0,95

0,94

0,99

0,71

0,77

0,65

0,47

0,24

7 (P )

0,59

0,74

0,62

0,81

0,96

0,96

1,00

0,93

0,90

0,94

0,75

0,69

0,55

0,38

0,14

8 (D )

0,31

0,51

0,36

0,64

0,84

0,95

0,93

1,00

0,98

0,94

0,84

0,90

0,80

0,68

0,48

9 (Ze)

0,25

0,50

0,33

0,62

0,80

0,94

0,90

0,98

1,00

0,94

0,78

0,89

0,79

0,65

0,46

10 (Ma)

0,53

0,74

0,59

0,84

0,94

0,99

0,94

0,94

0,94

1,00

0,72

0,77

0,63

0,45

0,23

11 (Aj)

0,33

0,37

0,35

0,53

0,66

0,71

0,75

0,84

0,78

0,72

1,00

0,81

0,72

0,68

0,56

12 (Ch)

-0,04

0,16

0,00

0,36

0,55

0,77

0,69

0,90

0,89

0,77

0,81

1,00

0,94

0,91

0,80

13 (Nj)

-0,24

-0,01

-0,16

0,14

0,40

0,65

0,55

0,80

0,79

0,63

0,72

0,94

1,00

0,93

0,86

14 (Fy)

-0,37

-0,24

-0,36

-0,02

0,21

0,47

0,38

0,68

0,65

0,45

0,68

0,91

0,93

1,00

0,96

15( j)

-0,54

-0,43

-0,52

-0,22

-0,03

0,24

0,14

0,48

0,46

0,23

0,56

0,80

0,86

0,96

1,00

V hierarchickém shlukování „oblíbenosti“ jsou nejbližší p edm ty (Vv, Hv, Inf) a (D , Aj, Ze, Bi, j, Ov) nebo (Ch, Fy, Ma). Op t má výsadní postavení Tv a navíc zde je Rv. V tabulce korelací jsou op t významné ty, které odpovídají p edm t m blízkým v uspo ádané posloupnosti p edm t podle úrovn pr m rné obtížnosti. Ve faktorové analýze tvo í skupinu p edm t , sycených p evážn 1. faktorem: Vv, Inf, D , Aj, Ze, Bi, j, Ov, Rv, Ma a sycených p evážn 2. faktorem: Tv, Vv, Hv, Nj, Fy, Ch. (Více faktor nebylo možné ur it.) Obr. 2.10 Diagram hierarchického shlukování jednotlivých prom nných vzhledem k „oblíbenosti (jednoduché spojení Eukleidovských vzdáleností) na VG

2. 2 Postoje žák k jednotlivým vyu ovacím p edm t m, zkoumání obtížnosti jednotlivých p edm t na ZŠ a SŠ Žáci m li v dotazníku zaznamenat subjektivní „úrove obtížnosti“ jednotlivých p edm t na diskrétní škále hodnot 6, 5, 4, …, 0. Levá krajní hodnota uvedené škály byla p itom interpretována slovy „krajn obtížný“, st ed škály, ozna ený skórem 3, jako „st edn obtížný“ a pravý ozna ený skórem 0, jako „naprosto snadný“. Základní charakteristikou rozložení etností výpov dí žák je aritmetický pr m r. Nabývá hodnot od 6 do 0. Vysoké hodnoty aritmetického pr m ru signalizují vysoký stupe obtížnosti p edm tu, nízké hodnoty naopak snadnost p edm tu.

2.2.1. Porovnání pr m rných hodnot a charakteristika jednotlivých p edm t zkoumaného vzorku žák ZŠ etnosti stup obtížnosti jednotlivých p edm t 6 – 0 ve vybraných ZŠ pro celkem 3.800 žák a p íslušné aritmetické pr m ry jsou uvedeny v tab. 2.35. Tab. 2. 35 Absolutní etnosti stup

obtížnosti jednotlivých p edm t 6 - 0 na základní škole

Rv

Tv

Inf

Vv

Hv

Ov

Ze

P

D

Nj

Ch

Aj

Fy

Ma

j

6

79

123

53

125

110

62

118

122

200

133

238

199

292

356

290

5

34

42

34

46

32

41

124

136

204

153

230

246

309

396

365

4

34

49

29

52

66

71

264

304

363

216

430

355

603

573

585

3

178

249

141

199

255

378

1021

999

1053

571

902

751

1232

1100

1539

2

426

297

209

347

433

600

973

989

810

271

509

423

674

585

533

1

842

713

459

782

851

955

661

643

574

178

300

242

361

384

263

0

2056

2201

1247

2140

1947

1515

532

482

489

139

183

175

222

314

115

Sou et

364 9

3674

2172

3691

3694

3622

3693

3675

3693

1661

2792

2391

2693

3708

3690

Pr m r

0,82

0,87

0,88

0,88

0,97

1,15

2,18

2,24

2,44

2,93

2,98

3,01

3,01

3,04

3,21

Žáci v dotazníku ozna ovali na škále 0 – 6 subjektivní odhady obtížnosti p edm t , kterými na ZŠ prošli. Hodnota 0 p itom znamenala p edm t „bez obtíží“, hodnota 3 „st ední otížnost“ a hodnota 6 „maximální obtížnost“. V tab. 2.35 je uvedeno rozložení etností pro úrovn obtížností jednotlivých p edm t na ZŠ. Pro každý p edm t byly ur eny pr m rné hodnoty. Z tabulky vyplývá, že více než st ední obtížnost mají p edm ty Aj, Fy, Ma, j. P itom st ed uvedené škály má hodnotu 3 a kvartily 2, 4. to na rozdíl od „oblíbenosti“ sv d í o menší variabilit odhad . To je pot šující výsledek. Z tabulky vyplývá, že pr m r rozložení obtížnosti všech p edm t (až na j, ten se výrazn hodnocením obtížnosti odlišuje) má úrove nižší než 3 (p edm t st edn obtížný). Na základ pr m rných hodnot m že sledované p edm ty rozd lit do p ti úrovní. Nejobtížn ji je hodnocen eský jazyk. Druhou skupinou jsou p írodov dné p edm ty Ma, Fy, Che a dále dva p edm ty jazykové Aj a Nj. V hierarchii hodnocení obtížnosti p edm t zaujímá st ed Ze a P . Velká skupina p edm t („výchovy“ a informatika) je hodnocena jako p edm ty málo obtížné.

V tabulkách 2. 36, 2.37, 2.38 jsou uvedeny etnosti stup a vyšších gymnáziích a ostatních st edních školách. Tab. 2. 36 Absolutní etnosti stup 6

obtížnosti p edm t na nižších

obtížnosti jednotlivých p edm t 6 - 0 na nižších gymnáziích

Vv

RV

Tv

Ov

Hv

Inf

Ze

D

Aj

Bi

Fy

j

Nj

Ma

Ch

29

0

24

15

30

23

23

31

26

38

39

39

36

79

111

5

9

1

16

5

16

10

25

38

59

74

82

84

56

121

133

4

12

0

19

26

27

10

72

76

113

121

134

125

67

143

142

3

54

6

73

93

85

70

207

219

218

272

253

299

105

225

206

2

65

6

103

137

96

93

233

200

136

151

156

145

55

120

95

1

158

14

159

218

168

144

137

136

102

84

95

79

29

66

63

0

446

17

399

295

311

191

100

96

56

50

41

27

28

43

20

Sou et

773

44

793

789

733

541

797

796

710

790

800

798

376

797

770

Pr m r

0,93

1,11

1,11

1,25

1,34

1,42

2,23

2,35

2,72

2,89

2,93

3,03

3,24

3,30

3,60

Fy

Ch

Tab. 2. 37 Absolutní etnosti stup

obtížnosti jednotlivých p edm t 6 - 0 na vyšším gymnáziu

Tv

Hv

Vv

Rv

Inf

6

15

7

11

0

11

5

8

2

4

0

10

4

20

5

6

0

31

37

27

73

83

105

104

95

168

168

171

3

49

17

26

3

85

162

154

208

247

244

318

171

199

254

196

2

76

29

40

8

102

194

234

207

223

178

181

97

102

108

109

1

157

70

84

4

96

191

153

150

99

114

83

37

58

43

51

0

413

140

172

6

104

135

69

68

36

41

13

12

31

10

20

Sou et

738

270

343

21

439

748

655

754

752

756

757

512

755

757

754

Pr m r

0,90

0,93

1,03

1,38

1,81

1,83

1,96

2,30

2,60

2,66

2,81

3,24

3,43

3,45

3,53


Ov

Ze

D

Bi

Aj

j

Nj

Ma

8

4

16

18

18

24

35

71

45

84

21

14

32

46

56

34

65

126

129

123

obtížnosti jednotlivých p edm t 6 - 0 na ostatních st edních školách

Tv

Rv

Vv

Hv

Ov

Inf

Ze

Bi

D

Aj

j

Ch

Nj

Fy

Ma

6

24

3

4

5

10

19

4

11

31

62

42

47

5

18

1

5

3

7

24

6

16

39

50

84

73

46

83

104

75

119

4

26

2

4

5

26

53

16

30

84

107

191

165

111

112

244

233

3

91

12

16

12

128

129

39

109

227

243

509

192

203

454

357

2

100

21

38

15

193

179

45

68

178

131

192

113

75

146

147

1

226

25

42

29

227

222

43

47

81

52

72

57

36

48

73

0

600

52

54

41

221

271

41

40

50

35

20

32

32

16

30

Sou et

1085

116

163

110

812

897

194

321

690

680

1110

625

579

1110

1109

Pr m r

0,96

1,16

1,42

1,45

1,47

1,58

1,90

2,42

2,66

3,08

3,08

3,12

3,27

3,40

3,44

Na NG jsou 3 p edm ty výrazn nad st edem hodnotící škály (Nj, Ma, Ch); 4 p edm ty jsou hodnoceny p ibližn jako p edm t st edn obtížný (Aj, Bi, Fy, j); dále jsou v hierarchii 2 p edm ty, které jsou hodnoceny stupn m 2,5 (Ze, D ). Stejn jako u ZŠ existuje velká skupina p edm t („výchovy“ a informatika), které jsou hodnoceny jako nejmén náro né. Na VG se od skupiny nejvíce obtížných p edm t p esunul j do nižší polohy; zem pis se p esunul ke skupin nejmén obtížných p edm t . Jestliže porovnáme po adí obtížnosti jednotlivých p edm t u r zných typ škol pomocí Wilcoxonova testu shody pro párované hodnoty, obdržíme následující výsledek:

Mezi ZŠ - NG T = 22 kritická hodnota Tkr 25 ; T < Tkr . Hodnocení po adí oblíbenosti jednotlivých vyu ovacích p edm t žáky ZŠ a NG se statisticky významn liší. Mezi NG – VG je T = 49,5; kritická hodnota Tkr 25 ; T > Tkr . Hodnocení po adí oblíbenosti jednotlivých vyu ovacích p edm t žáky NG a VG se statisticky významn neliší. Druhé porovnání je však významn více odlišné. Op t zde m žeme usuzovat na áste ný vliv osobnosti u itele na hodnocení obtížnosti p edm tu.

2.2.2 Charakteristika rozložení stup

obtížnosti jednotlivých p edm t

Na obr. 2.11 jsou stejn jako u „oblíbenosti“ diagramy rozd lení relativních etností obtížnosti jednotlivých p edm t (v %) roz len ny do t í skupin: p edm ty p írodov dné a matematika, p edm ty humanitní a jazykové a p edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné (m ítko procentového zastoupení jednotlivých p edm t je nastaveno podle maximální hodnoty; je u každého p edm tu jiné). Stejn jako u oblíbenosti na první pohled zaujme pravý sloupec p edm t estetickovýchovných a t lovýchovných (Tv, Hv, Rv, Vv) a informatiky z prvého sloupce svým výrazn pozitivním hodnocením p edm t ; žáci vesm s hodnotí tyto p edm ty jako více mén nenáro né – snadné. Na rozdíl od oblíbenosti takto hodnotí žáci i ob anskou výchovu. Jsou to p edm ty, které svým pr m rem zaujímají i p ední místa v žeb í ku oblíbenosti. Druhá skupina p edm t , jejichž odpov di jsou s r znou strukturou negativních a pozitivních hodnocení (více obtížná – mén obtížná) a jejichž diagram je výrazn nesymetrický s hodnocením spíše pozitivním (mén obtížný p edm t), se áste n liší od hodnocení oblíbenosti. Zatímco u oblíbenosti jde p edevším o p edm ty – matematiku, p írodov du, d jepis a ob anskou výchovu, vystupují o obtížnosti do pop edí – zem pis, d jepis a p írodopis. T etí skupinou jsou p edm ty se symetrickým rozd lením pozitivních a negativních hodnocení, p i emž tém ve všech p ípadech upoutá jedna skute nost: st ední hodnotu 3 hodnotilo výrazn více žák než stupn 6, 5, 4 – 2, 1, 0 (rozdíl oproti stup m 4 a 2 je v n kterých p ípadech více jak dvojnásobný. Dá se usuzovat, že u t chto p edm t se mnozí žáci p i rozhodování uchylovali ke „zlaté st ední volb “. T etí skupinu tvo í za p edm ty humanitní a jazykové – n mecký jazyk, anglický jazyk a eský jazyk; za p edm ty p írodov dné a matematiku – chemie fyzika a matematika. I když byla p i hodnocení obtížnosti použita úmysln obrácená škála 6 – 0 oproti škále hodnocení oblíbenosti 0 - 6, výsledky sledování obtížnosti p i tak velkém po tu respondent napovídají o provázanosti obou sledovaných jev . Na NG, VG a OŠ je situace velmi podobná. Otázka zní, je-li možné statistickými metodami zjistit úrove vlivu obtížnosti na oblíbenost? Je z ejmé, že obtížnost bude velkou m rou ovliv ovat oblíbenost p edm tu. Není to však jist faktor jediný. Zmínili jsme se již o vlivu osobnosti u itele, dále to m že být pedagogická profesionalita u itele a další. To je velice d ležitá problematika, kterou budou muset oboroví didaktici nadále d kladn zkoumat.

Obr 2. 11 Diagramy relativních etností (v %) obtížnosti jednotlivých p edm t na ZŠ P írodov dné p edm ty a matematika Informatika: 0,88

Humanitní a jazykové p edm ty Ob anská výchova: 1,15 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

60 50 40 30 20 10 0

6

5

4

3

2

1

0

Zem pis: 2,18

P edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné Rodinná výchova: 0,82 60 50 40 30 20 10 0

6

5

4

3

2

1

0

D jepis: 2,44

30

60

25

25

50

20

20

40

15

15

30

10

20

5

10

5 0

0

6

5

4

3

2

1

0

P írodopis: 2,24

0

6

5

4

3

2

1

0

N mecký jazyk: 2,93 35

60

25

30

50

25

5

0

0

6

5

4

3

2

1

0

Chemie: 2,98

6

5

4

3

2

1

0

0

60

30

30

50

25

25

20

20

15

15

10

10

20

5

5

10

0

0

4

3

2

1

0

Fyzika: 3,01

4

3

2

1

0

2

1

0

25 20

15

15

10 5 6

5

4

3

2

1

0

2

1

0

Matematika: 3,04 30 25 20 15 10 5 0

5

30

20

0

6

35

25

6

5

4

3

10 5 0

4

3

2

1

0

6

5

4

3

2

1

0

30

45 40

30

5

40

eský jazyk: 3,21

35

6

Hudební výchova: 0,97

Anglický jazyk: 3,01 35

5

0

10

35

6

1

20

10

5

2

30

15

10

3

40

20

15

4

Výtvarná výchova: 0,88

30

20

5

T lesná výchova: 0,87

30

10

6

6

5

4

3

0

6

5

4

3

2

1

0

2.2.3 Porovnání hodnocení obtížnosti jednotlivých p edm t na jednotlivých typech škol Tab. 2. 39 Porovnání pr m r obtížnosti p edm t u jednotlivých typ škol

ZŠ NG VG OŠ

Rv

Tv

Inf

Vv

Hv

Ov

Ze

0,82 1,11 1,38 1,16

0,87 1,11 0,90 0,96

0,88 1,42 1,81 1,58

0,88 0,93 1,03 1,42

0,97 1,34 0,93 1,45

1,15 1,25 1,83 1,47

2,18 2,23 1,96 1,90

P Bi 2,24 2,89 2,60 2,42

D

Nj

Ch

Aj

Fy

Ma

2,44 2,35 2,30 2,66

2,93 3,24 3,24 3,27

2,98 3,60 3,53 3,12

3,01 2,72 2,66 3,08

3,01 2,93 3,45 3,40

3,04 3,30 3,43 3,44

j 3,21 3,03 2,81 3,08

ZŠ – NG: p i porovnání p írodov dných p edm t zjiš ujeme, že žáci na NG hodnotí všechny p edm ty až na fyziku (rozdíl zde však není p íliš velký) jako výrazn obtížn jší. U „výchov“ je situace podobná. P edm ty humanitní a jazykové jsou hodnoceny na NG jako mén obtížné (až na Nj) než na ZŠ. NG – VG: n které p írodov dné p edm ty jsou u VG hodnoceny jako obtížn jší – Inf, Fy (výrazn obtížn jší), Ma; n které jsou hodnoceny jako mén obtížné – Ze, Bi, Ch. „Výchovy“ jsou hodnoceny jako obtížn jší – Rv, Vv, Ov; mén obtížné – Tv, Hv. U humanitních a jazykových p edm t je hodnocení p ibližn stejné.

2.2.4 Porovnání rozložení obtížnosti fyziky s dalšími p írodov dnými p edm ty, matematikou a eským jazykem na r zných typech škol Nyní porovnáme odlišnosti hodnocení obtížnosti fyziky s dalšími p edm ty v jednotlivých typech škol. Porovnání bylo provedeno K. – S. testem a chí – kvadrát testem dobré shody.

Fyzika - matematika Tab. 2. 40 Porovnání hodnocení obtížnosti fyziky a matematiky u jednotlivých typ škol Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Ma NG Fy - Ma VG Fy - Ma OŠ Fy - Ma


D

Dkr

D> Dkr

0,041 0,111 0,048 0,061

0,032 0,068 0,070 0,059

ano ano ne ano


--23,316 -----

2 kr

--12,59 -----

2

>

--ano -----

2 kr

--0,121 -----



3,01

3,04 3,30 3,43 3,44

2,93 3,45 3,40

Z tabulky 2.40 je vid t, že rozdíl mezi hodnocením stupn obtížnosti fyziky a matematiky vykazuje statisticky významný rozdíl pouze u nižších gymnázií. U ostatních typ škol jsou hodnoty srovnatelné, statisticky nevýznamné (rozdíl u ZŠ je velmi malý) .

Fyzika - chemie Tab. 2. 41 Porovnání hodnocení obtížnosti fyziky a chemie u jednotlivých typ škol Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Ch NG Fy - Ch VG Fy - Ch OŠ Fy - Ch


D

Dkr

D> Dkr

0,015 0,182 0,015 0,137

0,034 0,069 0,034 0,068

ne ano ne ano


--79,599 --55,867

2 kr

--12,59 --12,59

2

>


2 kr

--ano --ano


---

3,01

2,98

0,225 ---

2,93 3,45

3,60 3,53

0,179

3,40

3,12

Jak ukazuje tabulka 2.41, objevuje se velký statistický rozdíl mezi fyzikou a chemií u nižších gymnázií. Toto hodnocení chemie bude t eba d kladn prov it didaktiky chemie. U ostatních st edních škol naopak žáci hodnotí jako statisticky významn obtížn jší fyziku. Jedním z možných vysv tlení by mohl být ten fakt, že na t chto typech škol se s fyziky setkávají ast ji než s chemií.

Fyzika – biologie (p írodopis) Tab. 2. 42 Porovnání hodnocení obtížnosti fyziky a biologie u jednotlivých typ škol Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Bi NG Fy - Bi VG Fy - Bi OŠ Fy - Bi


D

Dkr

0,255 0,067 0,024 0,068 0,263 0,070 0,294 0,086

D> Dkr ano ne ano ano


162,734 --156,634 157,267

2 kr

12,59 --12,59 12,59

2

>

2 kr



3,01 2,93 3,45 3,40

2,10 2,89 2,60 2,42

0,160 --0,381 0,332

ano --ano ano

P i porovnání fyziky a biologie (p írodopisu) se statisticky významné rozdíly objevují na všech typech škol (ve prosp ch biologie – viz tab. 2.42). Nabízí se otázka, zda by tohoto jevu nešlo využít ve prosp ch hodnocení obtížnosti fyziky a následn k v tší oblíbenosti, jestliže by se do fyziky za azovaly oddíly z biofyziky a biologie. Auto i u ebnic a didaktici fyziky by se touto problematikou m li zabývat hloub ji.

Fyzika – zem pis Tab. 2. 43 Porovnání hodnocení obtížnosti fyziky a zem pisu u jednotlivých typ škol Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Ze NG Fy - Ze VG Fy - Ze OŠ Fy - Ze


D

Dkr

D> Dkr

0,247 0,225 0,483 0,476

0,032 0,068 0,073 0,106

ano ano ano ano


575,369 105,402 400,161 ---

2 kr

12,59 12,59 12,59 ---

2

>

ano ano ano ---



0,300 0,257

3,01 2,93

2,18 2,23

0,532 0,552

3,45 3,40

1,96 1,90

2 kr

Tabulka 2.43 uvádí, že stejn jako v p edcházejícím p ípad je zem pis hodnocen na všech typech škol jako statisticky významn mén obtížný než fyzika. Op t se tady nabízí možnost za azovat n které prvky ze zem pisu do výuky fyziky.

Fyzika – informatika Tab. 2. 44 Porovnání hodnocení obtížnosti fyziky a informatiky u jednotlivých typ škol Porovnávané skupiny

ZŠ Fy - Inf NG Fy - Inf VG Fy - Inf OŠ Fy - Inf


D

Dkr

D> Dkr

0,627 0,450 0,570 0,560

0,037 0,076 0,082 0,061

ano ano ano ano


2521,364 357,511 338,348 734,763

2 kr

12,59 12,59 12,59 12,59

2

>



0,720

3,01

0,88

0,516 0,532

2,93 3,45

1,42 1,81

0,605

3,40

1,58

2 kr

ano ano ano ano

Nejv tší statistický rozdíl existuje p i hodnocení obtížnosti fyziky a informatiky (viz tab. 2.44). Statistický rozdíl je nejv tší ze všech porovnávaných dvojic p edm t . Za azování informatiky do hodin fyziky by ur it tyto hodiny oživilo a zlepšilo zájem žák o tento p edm t. Je to však problematika nová a bude t eba zkoumat jaké formy použití p inesou o ekávaný výsledek. Je t eba se touto problematikou intenzivn zabývat.

Fyzika – eský jazyk Tab. 2. 45 Porovnání hodnocení obtížnosti fyziky a eského jazyka jednotlivých typ škol Porovnávané skupiny

ZŠ Fy NG Fy VG Fy OŠ Fy -

j j j j


D

Dkr

D> Dkr


2 kr

2

>

0,093 0,032

ano

105,577

12,59

ano

0,050 0,068 0,238 0,070 0,116 0,058

ne ano ano

--115,367 40,626

--12,59 12,59

--ano ano



0,129 --0,276

3,01 2,93 3,45

3,21 3,03 2,89

0,135

3,40

3,08

2 kr

Na záv r jsme se pokusili porovnat hodnocení fyziky a eského jazyka. Z tabulky 2.45 vyplývá, že na ZŠ a NG je j hodnocen jako statisticky významn náro n jší (m žeme se domnívat, že je to pro zam ení j na gramatiku); u VG se situace m ní a žáci hodnotí jako obtížn jší fyziku (u j m žeme p edpokládat, že d vodem je v tší zam ení na literaturu).

2.3 Závislost volby stupn chlapci a d v aty

oblíbenosti a obtížnosti hodnocené

Následující tabulky ukazují rozložení etností oblíbenosti a obtížnosti jednotlivých vyu ovacích p edm t , které volili chlapci a dívky na ZŠ. Tab. 2. 46 Absolutní etnosti stup

oblíbenosti jednotlivých p edm t 0 – 6 na ZŠ - hoši

Inf.

Tv

Rv

Vv

Ov

Ze

D

P

Hv

Ma

Fy

Ch

Aj

Nj

j

0

25

67

130

187

117

86

139

112

218

132

147

135

112

101

222

1

26

41

84

93

82

65

68

79

105

107

97

81

76

56

197

2

21

42

131

118

140

174

168

188

154

216

183

169

166

112

293

3

37

134

317

305

384

442

449

482

349

471

501

371

333

270

776

4

61

108

311

292

343

378

322

365

301

325

370

263

225

141

242

5

181

247

354

344

386

402

352

325

322

336

327

210

191

86

124

406

6

784

1260

557

563

404

358

344

455

313

275

218

123

98

48

Sou et

1135

1899

1884

1902

1856

1905 1904 1895

1904

1900

1900

1447

1226

864

1902

Pr m r

5,31

5,14

4,06

3,95

3,90

3,89

3,68

3,58

3,54

3,42

3,26

3,09

2,62


3,80

3,72

oblíbenosti jednotlivých p edm t 0 – 6 na ZŠ - dívky

Inf.

Vv

Tv

Rv

Hv

Ov

P

D

Ze

Aj

Nj

Ma

Ch

j

Fy

0

32

76

90

55

83

67

63

139

92

88

55

191

112

111

195

1

29

51

51

64

62

70

56

79

82

42

39

110

100

63

135

2

37

53

74

81

61

115

157

175

200

118

99

207

154

158

240

3

108

177

215

243

249

361

387

426

532

320

228

450

377

735

544

4

85

190

166

234

243

285

299

281

312

218

116

250

243

354

289

5

198

363

326

390

350

371

391

323

281

187

106

311

200

264

236

6 Sou et

558

892

863

713

754

511

438

378

300

196

157

282

171

114

159

1047

1802

1785

1780

1802

1780 1791

1801

1799

1169

800

1801

1357

1799

1798

Pr m r

4,88

4,78

4,70

4,56

4,54

4,18

3,73

3,63

3,61

3,57

3,40

3,34

3,34

3,08

4,08

Nejprve porovnejme po adí oblíbenosti p edm t hodnocených chlapci a d v aty (viz. tab. 2.46; 2.47). K porovnání použijeme op t Wilcoxon v test dobré shody pro párové hodnoty. Ze sou t po adových ísel (pro + sou et 37 a – sou et 83) vezmeme nižší hodnotu T = 37 a porovnáme s kritickou hodnotou Tkr 21 ; T > Tkr . Z výsledku plyne, že po adí oblíbenosti p edm t hodnocených chlapci se statisticky významn neliší od hodnocení d v at. Na základ porovnání párových hodnot pr m r (jejich rozdíl ) však m žeme také vytipovat p edm ty, které se v obou p ípadech hodnocení chlapci a dívkami liší velmi málo – D (0,07), Ch (0,08), Ma (0,18), Ze (0,26), Ov (0,28); pop . p edm ty, které se liší více – Aj (0,35), P (0,36), Inf(0,43), Tv (0,44), Fy (0,46), Nj (0,48), Rv (0,50), j (0,72), Vv (0,83), Hv (0,86).

Porovnání obtížnosti p edm t hodnocených chlapci a d v aty (viz. tab. 2.38; 2,39) vede k podobným záv r m. Z Wilcoxonova testu plyne, že T = 32 a porovnáním s kritickou hodnotou Tkr 21 ; T > Tkr . Z výsledku plyne, že po adí obtížnosti p edm t hodnocených chlapci se statisticky významn neliší od hodnocení d v at. Taktéž porovnání rozdíl pr m r je analogické ( azeno podle absolutní hodnoty rozdílu k v tším odlišnostem): p edm ty, které se svým hodnocením obtížnosti liší velmi málo – D , Ze, Ch, Ma, Aj, Tv; p edm ty, které se ve svém hodnocení liší více – Inf, Ov, Rv, Fy, Hv, Nj, Vv, j.


obtížnosti jednotlivých p edm t 6 – 0 na ZŠ - hoši

j

Nj

Aj

Ch

Ma

Fy

D

P

Ze

Ov

Hv

Vv

Rv

Tv

Inf

6

198

81

108

135

166

114

100

67

56

31

69

82

41

62

24

5

257

101

136

117

179

127

100

81

59

21

19

31

20

15

15

4

380

138

187

243

299

281

186

189

130

54

47

42

25

22

11

3

741

296

391

453

558

637

561

539

516

233

177

148

131

98

51

2

210

112

207

227

310

386

405

509

508

363

280

239

287

140

89

1

79

75

111

151

211

213

287

281

348

490

473

424

468

332

221

0 Sou et

30 1895

58 861

83 1223

110 1436

168 1891

137 256 219 1895 1895 1885

278 1895

655 830 1847 1895

927 1893

902 1874

1223 1892

721 1132

Pr m r

3,54

3,17

3,10

3,02

2,96

2,82

2,14

1,31

1,14

1,00

0,76

0,72


2,44

2,38

1,19

obtížnosti jednotlivých p edm t 6 – 0 na ZŠ - dívky

Fy

Ma

Ch

Aj

j

Nj

D

Ze

P

Inf

Tv

Ov

Hv

Rv

Vv

6

178

190

103

91

92

52

100

62

55

29

61

31

41

38

43

5

182

217

113

110

108

52

104

65

55

19

27

20

13

14

15

4

322

274

187

168

205

78

177

134

115

18

27

17

19

9

10

3

595

542

449

360

798

275

492

505

460

90

151

145

78

47

51

2

288

255

282

216

323

159

405

465

480

120

157

237

153

139

108

1

148

173

149

131

184

103

287

313

362

238

381

465

378

374

358

0 Sou et

85

146

73

92

85

81

233

254

263

526

978

860

1117

1154

1213

1798

1797

1356

1168

1795

800

1798 1798

1790 1040 1782 1775

1799

1775

1798

Pr m r

3,21

3,13

2,90

2,92

2,86

2,66

2,45

2,10

0,73

0,63

0,61

2,22

1,05

0,99

0,97

Odlišnosti oblíbenosti i obtížnosti up esníme pomocí K. – S. testu, pop . chí – kvadrát testem dobré shody. P edm ty si rozd líme do t í skupin: p edm ty p írodov dné a matematiku (tab. 2.50), p edm ty humanitní a jazykové (tab. 2.51) a „výchovy“ (tab. 2.52). V tabulce budeme udávat pr m ry rozložení oblíbenosti hodnocené chlapci a d v aty, 2 hodnotu D a Dkr, a pro potvrzení naší domn nky ješt a kr2 .

P írodov dné p edm ty Tab. 2. 50 Porovnání pr m r stup oblíb

obtíž

Ma oblíb obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

Inf oblíb obtíž

3,54 3,08

2,82 3,21

3,58 3,40

2,96 3,13

3,42 3,34

3,02 2,90

3,72 4,08

2,38 2,10

3,89 3,63

2,14 2,22

5,31 4,88

0,72 1,05

0,123 0,044

0,104 0,045

0,045 0,045

0,045 0,045

0,026 0,051

0,048 0,051

0,110 0,045

0,084 0,045

0,101 0,045

0,024 0,045

0,158 0,068

0,131 0,058

2

75,07

62,80

---

---

---

---

52,34

42,99

41,85

---

79,64

45,20

2 kr

7,82

7,82

---

---

---

---

7,82

7,82

7,82

---

7,82

7,82

0,142

0,152

0,119

0,108

0,106

0,191

0,144

ZŠ pr m r H pr m r D D Dkr

c

Fy

oblíbenosti a obtížnosti p írodov dných p edm t u H a D na ZŠ Ch oblíb obtíž

P

Ze

Tabulka up es uje rozdíl, který jsme již zmi ovali v p edešlém odstavci. Jak K. – S. testem, tak i chí-kvadrát testem vyšlo statisticky výrazn odlišné hodnocení oblíbenosti i obtížnosti chlapci a d v aty u fyziky (chlapci oblíben jší – chlapci hodnocen jako mén obtížný p edm t), u p írodopisu (d v aty oblíben jší - d v aty hodnocen jako mén obtížný

p edm t), u informatiky (chlapci oblíben jší – chlapci hodnocen jako mén obtížný p edm t). Zem pis je chlapci hodnocen jako více oblíbený p edm t; obtížnost je u chlapc i d v at hodnocena srovnateln .

Humanitní p edm ty Tab. 2. 51 Porovnání pr m r stup u H a D na ZŠ

ZŠ

j

oblíbenosti a obtížnosti humanitních a jazykových p edm t Nj

Aj

D

On oblíb obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

2,62 3,34

3,54 2,86

3,09 3,57

3,17 2,66

3,26 3,61

0,116 0,067

0,145 0,067

0,077 0,055

2,44 2,45 0,014 0,045

1,31 0,97

0,215 0,045

3,80 3,73 0,022 0,044

3,90 4,18

0,189 0,045

3,10 2,92 0,048 0,056

0,070 0,045

0,130 0,045

2

243,5

243

36,60

53,70

36,20

---

---

---

33,5

92,7

2 kr

7,82

7,82

7,82

7,82

7,82

---

---

---

7,82

7,82

0,256

0,257

0,148

0,180

0,123

---

---

---

0,096

0,160

pr m r H pr m r D D Dkr

Humanitní a jazykové p edm ty jsou ve v tšin p ípad hodnoceny d v aty jako více oblíbené (rozdíl je statisticky nevýznamný pouze u d jepisu).

P edm ty um lecko-výchovné a t lovýchovné Tab. 2. 52 Porovnání pr m r stup u H a D na ZŠ

oblíbenosti a obtížnosti p edm t „výchov“

Hv oblíb obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

pr m r H pr m r D

3,68 4,54

1,19 0,73

3,95 4,78

1,14 0,61

5,14 4,70

0,76 0,99

4,06 4,56

1,00 0,63

D Dkr

0,205 0,045

0,183 0,045

0,219 0,045

0,185 0,045

0,181 0,045

0,097 0,045

0,136 0,045

0,169 0,045

2

207,2

145,9

211,9

175,3

125,6

43,8

83,5

203,9

2 kr

7,82

7,82

7,82

7,82

7,82

7,82

7,82

7,82

0,236

0,199

0,239

0,218

0,185

0,109

0,151

0,236

ZŠ

Vv

Tv

Rv

T lesná výchova je chlapci hodnocena jako statisticky významn oblíben jší p edm t než u d v at. Ostatní p edm ty jsou hodnoceny jako oblíben jší d v aty. Shrneme: ve shod s po adím rozdíl pr m r jsou srovnatelná hodnocení u chlapc a d v at u p edm t : Ma, Ch, Ze, Aj, D p írodov dné p edm ty jsou hodnoceny jako oblíben jší chlapci humanitní a jazykové p edm ty jsou hodnoceny jako oblíben jší d v aty um lecko-výchovné p edm ty Hv a Vv jsou hodnoceny d v aty jako oblíben jší t lesná výchova je hodnocena chlapci jako oblíben jší

Porovnání u ostatních typ škol je podobné. Podrobn ji odlišnosti na ZŠ, NG a VG prozkoumáme u p edm t p írodov dných a matematiky (u sloupcových diagram není na svislé ose (%) stejné m ítko; volba je volena podle maximální hodnoty).

Informatika Obr. 2. 12 Diagramy relativních etností (v %) oblíbenosti informatiky na ZŠ, NG a VG Základní školy: Informatika - celkem: 5,10

Informatika - hoši: 5,31

Informatika - dívky: 4,88

70

70

60

60

60

50

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

0

1

2

3

4

5

6

Nižší gymnázia: Informatika - celkem: 4,50

40 30 20 10 0

1

2

3

4

5

6


40 35 30 25

0

1

2

3

4

5

6


50

30

40

25 20

30

20

15 20

15 10

10

10

5 0

0

0

1

2

3

4

5

6

Vyšší gymnázia: Informatika - celkem: 3,96

0

5 0

1

2

3

4

5

6


25

1

2

3

4

5

6

25

35

20

30 25

15

0


40

20

0

15

20 10

10

5 0

10

15

5

5 0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Jestliže porovnáme rozložení etností oblíbenosti celkov (chlapci a d v ata dohromady), vidíme, že od siln pozitivního hodnocení u ZŠ (pr m r 5,10; pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 85,6 % všech žák 21), p es siln pozitivní hodnocení u NG (pr m r 4,50; pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 75,4 % všech žák ) až po nesymetrické rozložení s p evahou pozitivního hodnocení u VG (pr m r 3,96, pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 volilo 61,7 % všech žák ). Oblíbenost informatiky však od ZŠ, kde je jeho hodnota nejvyšší, klesá na NG a výrazný propad je dále u VG. Zatímco má rozložení etností oblíbenosti na ZŠ charakter výrazn pozitivní u chlapc i dívek (pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 90,4 % chlapc a 80,3 % d v at), situace na NG a VG se odlišuje. Na NG chlapci volí výrazn pozitivní hodnocení (pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 83,8 % chlapc ), zatímco u d v at m žeme zaznamenat p ibližn lineární r st po maximální hodnotu 27,0 % (pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 – volilo 68,6 %). Na VG vykazují chlapci op t 21

Podrobn ji k rozložení etností oblíbenosti jednotlivých p írodov dných p edm t a matematiky u H a D na ZŠ, NG, VG ve skupinách stup 0,1,2 – 3 – 4, 5, 6 v p íloze 10

výrazn pozitivní hodnocení (pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 73,6 % chlapc ), u dívek se hodnocení blíží normálnímu rozložení s maximem pohybujícím se kolem hodnoty 15 % – 20 % (pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 – volilo 54,1 % dívek). M žeme shrnout, že hodnocení oblíbenosti informatiky chlapci a d v aty na ZŠ, NG i VG je statisticky významn odlišné. Chlapci volí tento p edm t statisticky významn oblíben jší než d v ata.

P írodopis / biologie Obr. 2. 13 Diagramy relativních etností (v %) oblíbenosti p írodopisu a biologie na ZŠ, NG a VG Základní školy: P írodopis - celkem: 3,90

P írodopis - hoši: 3,72

P írodopis - dívky: 4,08

25

30

25

20

25

20

20

15

15

15 10

0

10

10

5

5

5 0

1

2

3

4

5

6

Nižší gymnázia: Biologie - celkem: 3,52

0

0

1

2

3

4

5

6

Biologie - hoši: 3,20

0

0

1

2

3

4

5

6

5

6

5

6

Biologie - dívky: 3,78

25

25

30

20

20

25

15

15

10

10

5

5

0

0

20 15

0

1

2

3

4

5

6

Vyšší gymnázia: Biologie - celkem: 3,68

10 5 0

1

2

3

4

5

6

Biologie - hoši: 3,24

0

35

30

25

30

25

25

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

4

10

10

5

3

15

15

10

2

20

20

15

1

Biologie - dívky: 3,94

30

20

0

5 0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

Jestliže porovnáme rozložení etností oblíbenosti biologie (p írodopisu) celkov (chlapci a d v ata dohromady), vidíme, že od siln pozitivního hodnocení u ZŠ (pr m r 3,90; pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 58,6 % všech žák ), na NG oblíbenost klesá, hodnoty se blíží normálnímu rozložení s p evládající pozitivní složkou (pr m r 3,52; pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 51,3 % všech žák ), na VG oblíbenost pon kud vzrostla (pr m r 3,68, pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 - volilo 53,4 % všech žák ). Oblíbenost informatiky od ZŠ, kde je jeho hodnota nejvyšší, klesá na NG a dále op t roste u VG. Hodnocení chlapc a dívek na všech typech škol se však výrazn liší. Na ZŠ je u chlapc rozložení etností ve škále hodnot nesymetrické s p evahou pozitivních hodnocení, zatímco d v ata mají rozložení výrazn pozitivní (odpovídají tomu pr m ry – H – 3,72; D – 4,08). Na NG i VG je u chlapc rozložení tém normální, kdežto d v ata hodnotí tento p edm t siln pozitivn (pr m ry NGH/NGD – 3,20/3,78; VGH/VGD – 3,24/3,94).

M žeme shrnout, že hodnocení oblíbenosti p írodopisu, pop . biologie, chlapci a d v aty na ZŠ, NG i VG je statisticky významn odlišné. D v ata volí tento p edm t jako statisticky významn oblíben jší než chlapci.

Zem pis Obr. 2. 14 Diagramy relativních etností (v %) oblíbenosti zem pisu na ZŠ, NG a VG Základní školy: Zem pis - celkem: 3,76

Zem pis - hoši: 3,89

Zem pis - dívky: 3,63

30

25

30

25

20

25

20

20

15

15

15 10

10 5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

Nižší gymnázia: Zem pis - celkem: 3,87

10 5 0

1

2

3

4

5

6

Zem pis - hoši: 4,05

0

30

30

20

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

5

0

0

10

0

1

2

3

4

5

6

Vyšší gymnázia: Zem pis: 3,83

0

1

2

3

4

5

6

Zem pis: 4,04

0

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

3

4

5

6

Zem pis: 3,71

25

0

1

Zem pis - dívky: 3,72

25

15

0

3

4

5

6

0

0

1

2

Z porovnání hodnot i posouzením grafu docházíme k záv ru že se rozložení stup oblíbenosti zem pisu na jednotlivých typech škol nem ní. Porovnáním výsledk chlapc a dívek m žeme vyslovit domn nku, že hodnocení oblíbenosti zem pisu chlapci a d v aty na ZŠ, NG i VG je statisticky významn odlišné. Chlapci volí tento p edm t jako statisticky významn oblíben jší než d v ata.

Matematika U matematiky rozdíl mezi hodnocením chlapci a d v aty na jednotlivých typech škol nevykazuje statisticky významný rozdíl (pr m r ZŠH/ZŠD – 3,89/3,63, NGH/NGD – 4,05/3,72; VGH/VGD – 4,04/3,71; pozitivní stupn oblíbenosti - 4, 5, 6 – volilo ZŠH/ZŠD – 51,3 %/46,9 %, NGH/NGD – 52,0 %/41,6 %; VGH/VGD – 48,1 %/37,6 %). Rozložení etnosti stup oblíbenosti vykazuje na ZŠ nesymetrický trend s posílením pozitivní ásti. Na NG a více na VG se rozložení blíží normálnímu rozložení. Obr. 2. 15 Diagramy relativních etností (v %) oblíbenosti matematiky na ZŠ, NG a VG Základní školy:

Matematika - celkem: 3,49

Matematika - hoši: 3,58

Matematika - dívky: 3,40

25

30

35

20

25

30 25

20

15

20

15 10

15

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

10 5 0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Nižší gymnázia: Matematika - celkem: 3,27

Matematika - hoši: 3,54

Matematika - dívky: 3,03

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

Vyšší gymnázia: Matematika: 3,20

0

1

2

3

4

5

6

Matematika: 3,36

30

25

25

20

20

15

0

0

1

2

3

4

5

6

3

4

5

6

4

5

6

25 20

0

2

30

10

5

1

35

15

5

0

Matematika: 3,10

15 10

0

10 5 0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

Chemie Chemie je p edm t s velice slabým hodnocením oblíbenosti žáky na všech typech škol. Pat í ke skupin nejmén oblíbených p edm t . Porovnáním celkového pr m ru vidíme, že relativn nejoblíben jší je na základní škole (s pr m rem 3,38) – z celkového po tu 15 p edm t se umístil na 12. míst i p ed fyzikou; na nižším gymnáziu nastává výrazný pokles zájmu žák z 3,38 na 2,83 – na NG se v po adí p edm t umístil až na posledním míst ; na vyšším gymnáziu potom celkový pr m r dále mírn klesá na 2,70 – v po adí na 14. míst . Porovnáním výsledk K. – S. testem vyplývá statisticky výrazná odlišnost volby stupn oblíbenosti mezi ZŠ a NG; mezi NG a VG statisticky významný rozdíl neexistuje. Jestliže porovnáme sexové rozdíly volby stupn oblíbenosti, je chemie jeden z mála p edm t , kde statisticky významný rozdíl neexistuje na všech typech škol. Z diagramu rozložení relativních etností m žeme vy íst, že se na všech typech škol nesymetrické, ale blíží se normálnímu rozložení; na ZŠ s p evahou pozitivního hodnocení ve všech sledovaných skupinách. Na NG se projevuje p evaha negativního hodnocení (u H p evažuje pozitivní hodnocení); na VG p evažuje ve všech skupinách negativní hodnocení (více viz. tab. P.35 v p íloze).

Obr. 2. 16 Diagramy relativních etností (v %) oblíbenosti chemie na ZŠ, NG a VG Základní školy: Chemie - celkem: 3,38

Chemie - hoši: 3,42

Chemie - dívky: 3,34

30

30

30

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Nižší gymnázia: Chemie - celkem: 2,83

Chemie - hoši: 3,13

Chemie - dívky: 2,58

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

Vyšší gymnázia: Chemie: 2,70

0

1

2

3

4

5

6

Chemie: 2,50

0

0

1

2

3

4

5

6

2

3

4

5

6

Chemie: 2,82

25

25

30

20

20

25

15

15

10

10

5

5

0

0

20 15

0

1

2

3

4

5

6

10 5 0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

Fyzika Tab. 2. 53 Porovnání rozložení relativních etností oblíbenosti fyziky u H a D na ZŠ, NG, VG ve skupinách stup 0,1,2 – 3 – 4, 5, 6 (uvedeno v %) Typ skupina ZŠ celkem ZŠH ZŠD NG celkem NGH NGD VG celkem VGH VGD

0, 1, 2 27,0 22,4 31,6 26,5 19,1 32,5 38,6 27,3 45,3

3 28,3 26,4 30,4 24,9 18,3 30,4 29,2 27,9 30,0

4, 5, 6 44,7 51,2 38,0 48,6 62,6 37,1 32,2 44,8 24,7

Obr. 2. 17 Diagramy relativních etností (v %) oblíbenosti fyziky na ZŠ, NG a VG Základní školy: Fyzika - celkem: 3,32

Fyzika - hoši: 3,54

Fyzika - dívky: 3,08

30

30.I

35

25

25.I

30

20

20.I

15

15.I

10

10.I

5

5.I

0

0

1

2

3

4

5

6

0.I

25 20 15 10 5 0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

Nižší gymnázia: Fyzika - celkem: 3,38

Fyzika - hoši: 3,86

Fyzika - dívky: 2,97

25

25

20

20

15

15

20

10

10

15

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

Vyšší gymnázia: Fyzika: 2,86

35 30 25

10 5

0

1

2

3

4

5

0

6

Fyzika: 3,34 30

30

25

25

25

20

20

20

15

15

15

10

10

10

5

5

5

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

1

2

3

4

5

6

2

3

4

5

6

Fyzika: 2,57

30

0

0

2

3

4

5

6

0

0

1

Pr m ry a umíst ní Fyzika se v hodnocení oblíbenosti žáky ZŠ, NG a VG umístila v po adí jednotlivých p edm t na jednom z posledních míst (viz. následující tabulka): Tab. 2. 54 Poloha fyziky v po adí všech p edm t na jednotlivých typech škol ZŠ 3,32 14. j

Pr m r známek Umíst ní v po adí p edm t P edm ty mén oblíbené

NG 3,38 11. Ma, Nj, j, Ch

VG 2,86 14. Ch

Z tabulky 2.54 vyplývá, že oblíbenost fyziky je na ZŠ a NG srovnatelná. Na VG dochází k výraznému poklesu zájmu žák o fyziku. Na OŠ je situace podobná. Jestliže se však na celou problematiku oblíbenosti fyziky podíváme o ima chlapc a dívek, dostaneme úpln nový pohled. Výsledky nejprve zapišme do tabulky: Tab. 2. 55 Poloha fyziky v po adí všech p edm t na jednotlivých typech škol z pohledu H a D

Pr m r známek Umíst ní v po adí P edm ty mén oblíbené

ZŠ H 3,54 11. Ch,Aj,Nj, J

D 3,08 15. ---

NG H 3,86 4. Vv,Aj,D ,Hv,Ma, Ov,Bi,Ch,Nj, j

D 2,97 13. Ch

VG H D 3,34 2,57 9. 14. Ov,Bi, j, --Nj,Ch

Hodnocení oblíbenosti chlapci se výrazn liší od hodnocení d v at. Nejmarkantn jší je to na NG, kde se v po adí 14 p edm t umístila fyzika u chlapc na 4. míst (jeden z nejoblíben jších p edm t – p ed fyzikou se umístil pouze Tv, Inf, Ze); d v ata se se svým hodnocením umístila na p edposledním míst (p ed Ch). Na ZŠ se chlapci svým hodnocením umístili na 11. míst , d v ata na posledním míst . Na VG je situace podobná; chlapci se umístili na 9. míst , d v ata na posledním míst . Toto zjišt ní podporuje i porovnání obou hodnocení pomocí K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody. Výše uvedené výsledky potvrzují i diagramy etnosti oblíbenosti fyziky na obr. 2.9. Ve všech p ípadech krom diagramu na NG je toto rozložení výrazn pozitivní (porovnáme-li negativní/pozitivní složku – 19,1 / 62,6 vidíme, že chlapci volili pozitivní hodnocení 0, 1, 2 dvakrát ast ji než negativní hodnocení). Na VG p evládá u d v at volba negativního hodnocení (45,3 %) nad pozitivním (24,7 %).

2.4 Rozložení celkového pr m ru známek žák na jednotlivých typech škol 2.4.1 Rozložení celkového pr m ru známek žák na jednotlivých typech škol - celkem Jedním z prvních úkol krom hodnocení „oblíbenosti“ a „obtížnosti vyu ovacích p edm t bylo podchytit rozložení celkového pr m ru všech známek u žák na jednotlivých typech škol. Žáci udávali sv j pr m r v jednom z p ti interval : 1,00 – 1,50; 1,51 – 2,00; 2,01 – 2,50; 2,51 – 3,00; 3,01 a více. Výsledky jsme zapsali do souhrnné tabulky 2.57. Celkový pr m r na jednotlivých typech škol jsme ešili pomocí st ed interval : Tab. 2. 56 Tabulka st ed interval

Interval 1,00 – 1,50 1,51 – 2,00 2,01 – 2,50 2,51 – 3,00 3,01 a více Tab. 2. 57

st ed intervalu 1,25 1,75 2,25 2,75 3,50 (malý po et hodnocení stupn m 5, malý po et v tomto intervalu) etnosti pr m r známek hoch a dívek v intervalech 1 – 5 na jednotlivých typech škol

Interval 1 2 3 4 5

1,00 –1,50 1,51 – 2,00 2,01 – 2,50 2,51 – 3,00 3,01 a více Celkem Pr m r

ZŠ A. . 1329 1093 842 338 126 3728 1,83

% 36 29 23 9 3

NG A. . 381 299 99 21 2 802 1,60

% 48 37 12 3 0

VG A. . 180 319 189 58 9 755 1,85

% 14 42 25 8 1

OŠ A. . 43 219 435 300 115 1112 2,35

% 4 20 39 27 10

U ZŠ a NG má rozložení etností interval celkových pr m r výrazné posílení pozitivní ásti (volby nižších interval – lepších známek); maximální složkou je první interval pr m r (žáci mají pravd podobn vyznamenání), u VG se rozložení etností blíží k normálnímu rozložení s p evahou volby nižších interval ; maximum se p esouvá do druhého intervalu. U OŠ se blíží rozložení pr m r normálnímu rozložení, ale na rozdíl od VG p evládají etnosti vyšších pr m r (horších známek); maximální složkou je st ed (t etí interval). Podíváme-li se na celou situaci pozorn ji, vidíme, že nejvíce žák je se svým celkovým pr m rem zahrnuto do prvního intervalu u NG; tém polovina všech žák „má vyznamenání“ (48 %); u ZŠ je to p ibližn t etina (36 %); u VG a OŠ dochází k poklesu po tu t chto žák (14 %, 4 %). Lepší obrázek si však vytvo íme, jestliže si zúžíme naše zorné pole na 1. a 2. interval (kolik žák má pr m r do 2,0). U NG je t chto žák více než t i tvrtiny (85 %); u ZŠ je to více jak polovina všech žák (65 %); u VG je to p ibližn polovina žák (56 %); u OŠ pouze tvrtina žák (24 %). Poslední dva intervaly (pr m ry vyšší než 2,0) jsou nejmén etné u žák NG (3 %). Následuje VG s 9 %, ZŠ s 12 % a OŠ s 37 % . Obr. 2.18 nám celou situaci p ibližuje v diagramech popisujících rozložení etnosti pr m r na jednotlivých typech škol. První dva diagramy jasn zobrazují výrazné posílení

pozitivní složky (lepší pr m ry) u ZŠ a NG a p iblížení se normálnímu rozložení na VG a OŠ. Obr. 2. 18 Diagram relativních etností pr m r v jednotlivých intervalech na ZŠ, NG, VG a OŠ (v %)

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1,00 - 1,50 1,51 - 2,00 2,01 - 2,50 2,51 - 3,00 3,00 -více

ZŠ

NG

VG

OŠ

U ZŠ a NG je maximální složkou první interval pr m r (žáci mají pravd podobn vyznamenání), u VG se toto maximum p esouvá do druhého intervalu, u OŠ je maximální složkou st ed (t etí interval). Podíváme-li se na celou situaci pozorn ji, vidíme, že nejvíce žák je se svým celkovým pr m rem zahrnuto do prvního intervalu u NG; tém polovina všech žák „má vyznamenání“ (48 %); u ZŠ je to p ibližn t etina (36 %); u VG a OŠ dochází k poklesu po tu t chto žák (14 %, 4 %). Lepší obrázek si však vytvo íme, jestliže si zší íme naše zorné pole na 1. a 2. interval (kolik žák má pr m r do 2,0). U NG je t chto žák více než t i tvrtiny (85 %); u ZŠ je to více jak polovina všech žák (65 %); u VG je to p ibližn polovina žák (56 %); u OŠ pouze tvrtina žák (24 %). Poslední dva intervaly (pr m ry vyšší než 2,0) jsou nejmén etné u žák NG (3 %). Následuje VG s 9 %, ZŠ s 12 % a OŠ s 37 % . Tab. 2. 58 Porovnání etností celkového pr m ru známek u r zných typ škol Porovnávané skupiny


D

Dkr


D> Dkr

2

>

Pr m r 1

Pr m r 2

2 kr

ZŠ - NG

0,198 0,053

ano

128,199

7,82

ano

0,168

1,83

1,60

NG - VG ZŠ - OŠ

0,237 0,069 0,414 0,046

ano ano

120,979 714,868

7,82 7,82

ano ano

0,279 0,384

1,60 1,83

1,85 2,35

P edcházející tabulka 2.58 ukazuje porovnání etností celkového pr m ru známek. Vidíme, že jak K. – S. testem, tak i chí-kvadrát testem dobré shody vycházejí statisticky významné rozdíly mezi základní školou a nižším gymnáziem, nižším gymnáziem a vyšším gymnáziem a základní školou a ostatními st edními školami.

2.4.2 Rozložení celkového pr m ru známek hoch a dívek na r zných typech škol Tab. 2. 59 Tabulka etností pr m ru známek hoch - I a dívek – II na ZŠ, NG, VG a OŠ, kte í mají p íslušný pr m r všech známek

ZŠ

A. . 547

Hoši Dívky

1

782

NG

A. . 147

Hoši Dívky

1

234

VG Hoši

A. . 38

Dívky

142

OŠ Hoši

A. . 19

Dívky

24

1

1

% 28,5

A. . 554

43

539

% 40

A. . 149

54

150

% 13

A. . 110

30

209

% 2

A. . 150

11

69

2

2

2

2

% 29

A. . 504

29

338

% 41

A. . 53

34

46

% 39

A. . 92

44

97

% 17

A. . 354

31

81

3

3

3

3

% 26

A. . 220

18

118

% 15

A. . 16

11

5

% 33

A. . 36

20

22

% 40

A. . 268

36

32

4

4

4

4

% 11

A. . 89

6

37

% 4

A. . 1

1

1

% 13

A. . 6

5

3

% 30

A. . 97

14

18

5

% 4,5

Sou et Pr m r 1914

4 5

1814

Sou et Pr m r

% 0

436

Sou et Pr m r

% 2 1

5

1,67 1,55

366

0 5

1,92 1,72

282

2,01

473

1,76

Sou et Pr m r

% 11 8

888

2,40

224

2,14

Na všech typech škol existuje rozdíl mezi celkovým pr m rem známek hoch i dívek. Ve všech p ípadech je pr m r nižší než u chlapc : ZŠ – 1,92 / 1,72; NG – 1,67 / 1,55; VG – 2,01 / 1,76; OŠ – 2,40 / 2,14. Rozdíl pr m r mezi hochy a dívkami up esníme K. – S. testem dobré shody. Tab. 2. 60 Tabulka relativních kumulativních etnosti pr m r známek hoch - F1 j a dívek – F2 j Základní škola

1 2 3 4 5

Nižší gymnázium

Vyšší gymnázium

Ostatní školy

F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

F1 j

F2 j

rozdíl

0,296 0,575 0,838 0,953 1,000

0,431 0,728 0,914 0,979 1,000

0,145 0,153 0,076 0,026 0,000

0,401 0,808 0,954 0,997 1,000

0,537 0,881 0,986 0,998 1,000

0,136 0,073 0,032 0,001 0,000

0,135 0,525 0,851 0,979 1,000

0,3000 0,742 0,947 0,994 1,000

0,165

0,021 0,190 0,589 0,891 1,000

0,107 0,415 0,777 0,920 1,000

0,086

D = 0,153 Dkr = 0,045

D = 0,136 Dkr = 0,096

0,217 0,096 0,015 0,000

D = 0,217 Dkr = 0,102

0,225 0,188 0,029 0,000

D = 0,225 Dkr = 0,102

Z p edcházející tabulky 2.60 podle K. S. testu plyne, že na všech typech škol existuje statisticky významný rozdíl mezi rozložením etností celkového pr m ru chlapc i dívek na všech typech škol. Následující tabulka 2.61 souhrnn porovnává pr m ry hoch a dívek na stejném typu škol a stejná pohlaví na r zných typech škol jak pomocí K. – S. testu i chíkvadrát testu dobré shody. Tab. 2. 61 Porovnání sledovaného jevu u skupin hoch a dívek na stejných a r zných typech škol Porovnávané skupiny



D

Dkr

D> Dkr

ZŠH - ZŠD NGH - NGD VGH - VGD OŠH - OŠD

0,153 0,136 0,217 0,225

0,045 0,096 0,102 0,102

ano ano ano ano

ZŠH - NGH ZŠD - NGD ZŠC - NGC NGH - VGH NGD - VGD NGC - VGC ZŠH - OŠH ZŠD – OŠD ZŠC - OŠC

0,234 0,153 0,198 0,284 0,237 0,237 0,385 0,324 0,414

0,078

ano

73,644

0,073 0,053 0,107 0,090 0,069 0,085 0,096 0,046

ano ano ano ano ano ano ano ano

381,375 128,199 81,648 60,539 120,979 438,793 63,789 714,868

2

122,651 19,649 50,056 93,781

2 kr

2

>

Pr m r Pr m r 1 2

2 kr

ano ano ano ano

0,181 0,157

1,92 1,67

1,72 1,55

0,257 0,290

2,01 2,40

1,76 2,14

7,82

ano

0,180

1,92

1,67

7,82 7,82 7,82 7,82 7,82 7,82 7,82 7,82

ano ano ano ano ano ano ano ano

0,412 0,168

1,72 1,83

1,55 1,60

0,355 0,258

1,67 1,55

2,01 1,76

0,279 0,396

1,60 1,92

1,85 2,40

0,177 0,384

1,72 1,83

2,14 2,35

7,82 7,82 7,82 7,82

Z výše uvedené tabulky vyplývá n kolik skute ností. P edevším se statisticky významn liší celkové pr m ry známek u dívek a chlapc ve stejných skupinách škol. D v ata mají vždy lepší pr m r než chlapci. Obdobn z výzkumu plyne, že celkové pr m ry známek v porovnání homogenních skupin v r zných typech škol statisticky významn vykazují krom ZŠ sm rem k vyšším ro ník m rostoucí tendenci (sm rem k horšímu pr m ru); ZŠ / NG / VG / OŠ: hoši – 1,92 / 1,67 / 2,01 / 2,40; dívky – 1,72 / 1,55 / 1,76 / 2,14; celkem – 1,83 / 1,60 / 1,85 / 2,35.

Záv ry: 1. Pr m rná oblíbenost jednotlivých p edm t na ZŠ (krom j) má úrove vyšší než 3 (st edn neoblíbený pop . oblíbený), podobn na NG krom j a Ch a VG krom Fy a Ch. Rozložení pr m r obtížnosti všech p edm t na ZŠ (až na j, ten se výrazn hodnocením obtížnosti odlišuje) má úrove nižší než 3 (p edm t st edn obtížný). Na NG jsou 3 p edm ty výrazn nad st edem hodnotící škály (p edm ty hodnocené jako nejobtížn jší - Nj, Ma, Ch). Na VG p evyšují pr m r obtížnosti p edm ty: Nj, Ma, Fy, Ch. Podle Wilkoxonova párového testu neexistuje statisticky významný rozdíl mezi po adím pr m r oblíbenosti i obtížnosti jednotlivých p edm t na ZŠ. Dá se p edpokládat, že stupe oblíbenosti závisí na stupni hodnocení obtížnosti jednotlivých p edm t .

2. Fyzika se na všech typech škol umístila v po adí pr m r oblíbenosti jednotlivých p edm t na jednom z posledních míst: na ZŠ na 13. míst p ed J; na NG na 10. míst p ed Ma, Nj, j a Ch; na VG na 13. míst p ed Ch; na OŠ na 12. míst p ed Ch a Nj. Na ZŠ a NG je situace o to závažn jší, že fyzika je zde p edm t, která je pro žáky nová. 3. P edm ty m žeme rozd lit podle charakteristik rozložení stup

oblíbenosti do t í skupin:

První skupina, pravý sloupec p edm t esteticko-výchovných a t lovýchovných (Tv, Hv, Rv, Vv) a informatiky z prvého sloupce svým výrazn pozitivním rozd lením odpov dí. Žáci hodnotí tyto p edm ty výrazn nadpr m rn . Jsou to p edm ty, které svým pr m rem zaujímají p ední místo v žeb í ku oblíbenosti. Do druhé skupiny lze za adit p edm ty, jejichž odpov di jsou s r znou strukturou negativních a pozitivních hodnocení; diagram je nesymetrický; žáci hodnotí p edm t spíše pozitivn . Tyto p edm ty jsou zastoupeny v prvých dvou sloupcích: z p edm t p írodov dných je to p edevším p írodopis a matematika; z p edm t humanitních d jepis a ob anská výchova. Tato skupina zaujímají v hierarchii p edm t podle jejich pr m r st ední polohu. T etí skupinu tvo í p edm ty, jejichž diagram rozložení odpov dí se blíží normálnímu rozd lení. Žáci hodnotí p edm t p evážn pr m rn . U p edm t chemie, fyzika a anglický jazyk však p evládá ješt pozitivní ást odpov dí; u p edm t n mecký a eský jazyk je pozitivní a negativní ást odpov dí p ibližn v rovnováze. Tyto p edm ty jsou v hierarchii pr m r na nejnižším stupni (s nejnižším hodnocením). 4. V tšina p edm t na ZŠ je žáky hodnocena jako oblíben jší nebo srovnateln oblíbená než na NG. Výjimku tvo í pouze anglický jazyk, který je oblíben více na NG. U fyziky nebyl zjišt n významný statistický rozdíl. Pr m ry oblíbenosti jednotlivých p edm t u NG a VG jsou srovnatelné. Výjimku tvo í fyzika, u které byl zjišt n významný statistický rozdíl. Na VG je fyzika výrazn mén oblíbená než na NG.

5. V žeb í ku oblíbenosti p írodov dných p edm t a matematiky na ZŠ je fyzika statisticky nejmén oblíbená. Vzhledem k tomu je smysluplné za azování témat z obor biologie, biofyziky, zem pisu a p edevším informatiky do vyu ování fyzice. 6. V celkovém porovnání oblíbenosti p írodov dných p edm t (Inf, Ze., Fy, Ma, Ch, P ), matematiky a p edm t jazykových a humanitních ( j, Aj, D , Nj) na ZŠ hodnotili žáci jako statisticky významn oblíben jší p edm ty p írodov dné. 7. P i porovnání celkového pr m ru známek všech typ škol vede NG. Výsledky ZŠ a VG se statisticky významn odlišují. OŠ mají pr m r výrazn nejslabší. 8.

D v ata na všech typech škol dosahují lepší studijní výsledky, lepší celkové pr m ry známek, než chlapci.

3 HODNOCENÍ VYU OVACÍ HODINY FYZIKY V této ásti zhodnotíme postoje žák jednotlivých typ škol k pr b hu vyu ovací hodiny fyziky. Žáci hodnotili jednotlivé jevy na základ nabízené škály odpov dí. Byly hodnoceny tyto jevy:

ZKOUMANÉ OKRUHY O5 – t šení se na hodiny fyziky O3 – známka z fyziky O6 – up ednost ování formy prov ování v domostí O7 – oblíbenost jednotlivých ástí hodiny fyziky O7 – etnost výskytu jednotlivých ástí hodiny fyziky O8 – jak žáky baví pokusy provád né u itelem O9 – jak žáky baví samostatné demonstrování O10 – jak žáky baví fyzikální teorie O11 – jak žáky baví praktické aplikace fyziky

VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY 1. Žáci se na hodiny fyziky t ší více v nižších t ídách (ZŠ, NG) než ve vyšších t ídách (VG, OŠ). 2. Více se na hodiny fyziky t ší chlapci než d v ata. 3. Více se na hodiny fyziky t ší žáci, které u í u itel-muž oproti u itelkám-ženám. 4. Více se na hodiny fyziky t ší žáci, které u í mladší u itel(ka) do 40 let. 5. Velikost sídla školy nemá vliv na „t šení se“ žák na hodiny fyziky. 6. Celkový pr m r známek z fyziky je lepší na NG než na ZŠ; na VG je pr m r horší než na NG. 7. Pr m r známek z fyziky je u d v at lepší než u chlapc . 8. Pr m r známek u žák , které u í u itel-muž, je srovnatelný s pr m rem známek žák , které u í u itelka-žena; stejn tak neexistuje rozdíl pr m r známek v závislosti na v ku u itele ani na velikosti sídla školy. 9. Žáci up ednost ují „testy“ jako formu zkoušení p ed „písemným a ústním zkoušením“. 10. Neexistuje rozdíl mezi oblíbenými formami zkoušení u chlapc a d v at. 11. Žáci mají více v oblib tu ást vyu ovací hodiny, která se týká uplat ování fyzikálních v domostí v praxi a reálném život ; na dalších místech jsou „výklad fyzikální látky“ a „opakování a zkoušení“. 12. Chlapci hodnotí innosti – „oblíbenost samostatného provád ní pokus žáky“ a „zájem o fyzikální teorii“ výše než d v ata. 13. Hodnocení praktických aplikací ve fyzice je u chlapc a d v at srovnatelné. 14. Existuje p edpoklad, že v hodinách fyziky na všech typech škol u itelé v tšinou poznámky píší na tabuli a žáci si je opisují do sešitu. 15. Nej ast jší inností v hodinách fyziky na všech typech škol je výklad u itele.

3.1 T šení se na hodiny fyziky Žáci se m li vyjád it k tomu, jak se t ší na hodiny fyziky ve škále odpov dí: 4 rozhodn se t ším, 3 - spíše se t ším, 2 - nevím, 1 - spíše se net ším, 0 - rozhodn se net ším. Tab. 3.1 etnost absolutních i relativních stup 4 ZŠ NG VG OŠ

„t šení se“ 4 – 0 na sledovaných typech škol

3

2

1

0

Pr m r

Po et 303 65

% 8 8,1

Po et 1129 218

% 30 27,2

Po et 978 224

% 26 28,0

Po et 929 200

% 25 25,0

Po et 417 94

% 11 11,7

30 32

4 3

160 262

21 23

195 364

26 33

250 332

33 30

125 127

16 11

1,99 1,97 1,69 1,70

Podle celkového pr m ru na škále odpov dí se žáci na hodiny fyziky spíše net ší nebo neví, jak se rozhodnout. Lepší náhled dostaneme zúženou tabulkou pozitivních (4, 3) a negativních odpov dí (1, 0). Tab. 3. 2 Zúžená tabulka relativních etnosti p ípravy na t šení se na hodiny fyziky Typ školy ZŠ NG VG OŠ

4, 3 (v %) 38 35,3 25 26

2 (v %) 26 28 26 33

1, 0 (v %) 36 36,7 49 41

Obr. 3. 1 Diagramy relativních etností (v %) rozložení stup všech typ škol Základní školy – pr m r 1,99

Nižší gymnázia – pr m r 1,97

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

4

3

2

1

0

Vyšší gymnázia – pr m r 1,69

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

4

3

2

4

3

2

1

0

Ostatní st ední školy – pr m r 1,70

35

0

„t šení se“ ve škále 0 - 6 u žák

1

0

0

4

3

2

1

0

Z tabulky 3.2 i z diagram na obr. 3.1 m žeme vyvodit, že na ZŠ a NG je rozložení etností odpov dí tém normální. Je zajímavé, že relativní etnost odpov dí žák na t chto školách je na stupni 4 (rozhodn se t ším) velmi nízká (8 %), oproti tomu stupn m 3 (spíše se t ším) hodnotilo 3,5 - krát více žák (30 %). Z tab. 3.2 však vidíme vyrovnané etnosti pozitivních a negativních odpov dí (vždy asi t etina všech žák ). U VG a OŠ je výrazné posunutí k negativním odpov dím, což vidíme jak v tabulce, tak i v diagramu. Tab. 3. 3 Souhrnná tabulka porovnání „t šení se na fyziku“ u r zných skupin žák na základ K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody Porovnávané skupiny ZŠ - NG NG - VG ZŠ - OŠ


Dkr


D> Dkr

0,028 0,052 0,126 0,069 0,118 0,046

ne ano ano

2 kr

2

--32,781 74,070

2

--9,49 9,49

>

--ano ano

Pr m r Pr m r 1 2

2 kr

---

1,99

1,97

0,145 0,123

1,97 1,99

1,69 1,70

Výše uvedené záv ry podporují výsledky K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody. Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi ZŠ a NG. Existuje však statisticky významný rozdíl mezi NG – VG a ZŠ –OŠ.

Rozdíly mezi chlapci a d v aty Následující tabulka ukazuje absolutní i relativní etnosti hoch a dívek ZŠ, NG, VG a OŠ, kte í volili p íslušný stupe „t šení se na hodiny fyziky“. Tab. 3. 4

etnost absolutních i relativních stup u chlapc a d v at

ZŠ Chlapci Dívky NG Chlapci Dívky VG Chlapci Dívky OŠ Chlapci Dívky

po et

4

190 113

po et

4

55 10

po et

4

24 6

po et 27 5

4

%

po et

10 6

679 450

3

„t šení se“ 4 – 0 na sledovaných typech škol

%

po et

35 25

478 500

2

%

po et

25 27

397 532

1

%

po et

20 29

186 231

0

% 10 13

3 2 1 0 po et % po et % po et % po et % 15,0 120 32,8 90 24,6 64 17,6 37 10,0 2,3 98 22,5 134 30,8 136 31,3 57 13,1 %

%

po et

8 1

75 85

% 3 2

po et 220 42

3

3

%

po et

27 18

75 120

% 25 19

po et 295 69

2

2

%

po et

27 25

75 175

% 33 31

po et 256 76

1

1

%

po et

27 37

34 91

% 29 34

po et 94 33

0

% 11 19

0

% 10 14

Sou et

Pr m r

1930 1826

2,15 1,83

Sou et

Pr m r

366 435

2,25 1,70

Sou et

Pr m r

283 477

1,93 1,45

Sou et

Pr m r

892 225

1,81 1,60

Na všech typech škol je pr m rný stupe „t šení se na hodiny fyziky“ u chlapc vyšší než u d v at. Stupe této odlišnosti porovnáme testy dobré shody. Tab. 3. 5 Souhrnná tabulka porovnání „t šení se na fyziku“ u r zných skupin žák na základ K. –S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody Kolmogor v – Smirnovov v test


Pr m r Pr m r 1 2

Porovnávané skupiny

D

Dkr

D> Dkr


0,142 0,230 0,173 0,092

1,044 0,096 0,102 0,100

ano ano ano ne

87,890 66,883 40,888 ---

9,49 9,49 9,49 ---

ano ano ano ---

0,153

ZŠH - NGH ZŠD - NGD NGH - VGH NGD - VGD ZŠH - OŠH ZŠD – OŠD

0,052 0,060 0,128 0,114 0,173 0,099

0,077 0,072 0,107 0,090 0,044 0,096

ne ne ano ano ano ano

----14,539 13,498 91,715 ---

----9,49 9,49 9,49 ---

----ano ano ano ---

2

2 kr

2

>

2 kr

---

2,15 2,25 1,93 1,81

1,83 1,70 1,45 1,60

-----

2,15 1,83

2,25 1,70

0,150 0,122

2,25 1,70 2,15 1,83

1,93 1,45 1,81 1,60

0,289 0,232

0,180 ---

Jasn se zde ukazují výsledky stupn závislosti H a D22. Nejvyšší stupe závislosti je na nižších ( = 0,289) a vyšších gymnáziích ( = 0,232); zde je odlišnost „t šení se“ také nejv tší. U základních škol je mnohem nižší ( = 0,153). Na základních školách je z ejm pro d v ata lepší klima v hodinách fyziky než na gymnáziích. Na ostatních st edních školách statisticky významný rozdíl zjišt n nebyl. Pr m ry stupn „t šení se na hodiny fyziky“ na ZŠ a NG mezi homogenními skupinami H nebo D se statisticky významn neliší. Stupe závislosti u ZŠH a NGH ( = 0,065) a u ZŠD a NGD ( = 0,075) je statisticky tém nevýznamný. Obdobné porovnání na NG a VG však již vykazuje statisticky významný rozdíl. U NGH a VGH je = 0,150, u NGD a VGD je = 0,122. Tento fakt je zna n znepokojující, nebo na jedné škole p i jednotném p sobení u itel fyziky se p ístup chlapc a dívek k hodinám fyziky („t šení se na fyziku“) v pr b hu školní docházky od primy do oktávy statisticky významn m ní. Ob skupiny se na hodiny fyziky t ší stále mén . Je to v rozporu s p edpokladem i o ekáváním, že ást žák by m la být p ipravována ke studiu na p írodov dn zam ené vysoké školy. Zna ná ást studijn „lepších“ žák p echází po absolvování ZŠ na n kterou ze st edních odborných škol. Ukazuje se, že existuje statisticky významný rozdíl v „t šení se na hodiny fyziky“ u ZŠH a OŠH ( = 0,180). Na OŠ upadá zájem žák o fyziku (p esn ji e eno, o hodiny fyziky). U dívek takový rozdíl není ( = 0,073). Snad je to zp sobeno tím, že ze ZŠ p echází na OSŠ „intelektov lépe vybavená d v ata než chlapci“ (d v ata s lepším studijním p edpokladem). Tento fakt by bylo dobré dalším výzkumem ov it.

22

2

Použili jsme pom rnou veli in „stupe závislosti “ jako odmocninu pom ru chí-kvadrátu a po tu prvk v tší, tím je odlišnost n, která nám umožní porovnávat jednotlivé výsledky odlišností jev . ím je íslo výrazn jší.

Rozdíly ve výpov dích žák , které u í u itel-muž a u itelka-žena Nyní budeme vycházet z p edpokladu, že se skupina žák s u itelem-mužem bude t šit na hodiny fyziky „jinak“, než skupina žák s u itelkou-ženou. Tab. 3.6 podchycuje výpov di žák na ZŠ, NG a VG. Tab. 3. 6 Souhrnná tabulka porovnání „t šení se na fyziku“ u žák , které u í fyziku muž nebo žena 3 2 1 0 po et % po et % po et % po et % 880 30,2 762 26,1 725 24,9 313 10,7 249 29,6 216 25,7 204 24,3 104 12,4

Sou et

Pr m r

2916 840

3,00 3,03

4 3 2 1 0 po et % po et % po et % po et % po et % 49 7,5 179 27,4 188 28,7 159 24,3 79 12,1 U itel - muž 13 11,0 30 25,4 27 22,9 36 30,5 12 10,2 U itelka - žena

Sou et

Pr m r

654 118

3,06 3,03

Sou et

Pr m r

653 82

3,40 3,21

ZŠ

po et 236 U itel - muž 67 U itelka - žena

4

% 8,1 8,0

NG

VG

po et 25 U itel - muž 4 U itelka - žena

4

% 5,1 4,9

3 2 1 0 po et % po et % po et % po et % 130 26,7 172 35,4 213 43,8 113 23,3 26 31,7 12 14,6 29 35,4 11 13,4

Celkové pr m ry rozložení etností stup „t šení se na fyziku“ u skupin žák vyu ovaných mužem nebo ženou se na ZŠ a NG tém neliší. Malá odchylka je na VG. K. – S. test nám tuto domn nku potvrdil. Na žádném typu sledovaných škol nedošlo ke statisticky významnému rozdílu mezi výpov mi obou sledovaných skupin žák : ZŠ: D = 0,017, Dkr = 0,053, výsledky se signifikantn neliší,

NG: D = 0,043, Dkr = 0,136, výsledky se signifikantn neliší, VG: D = 0,129, Dkr = 0,159, výsledky se signifikantn neliší. Rozdíly ve výpov dích žák , které u í u itelé mladší (do 40 let) a starší (nad 40 let) Budeme vycházet z p edpokladu, že se skupina žák , které u í „mladší“ u itel (do 40 let), bude t šit na hodiny fyziky jinak, než skupina žák , které u í „starší“ u itel (nad 40 let). Tab. 3.7 podchycuje výpov di žák na ZŠ, NG a VG. Tab. 3. 7 Souhrnná tabulka porovnání „t šení se na fyziku“ u žák , které u í „mladší a starší“ u itelé

ZŠ Do 40 let Nad 40 let

NG Do 40 let Nad 40 let

VG Do 40 let Nad 40 let

po et 102 200 po et 35 27 po et 17 12

4

4

4

% 8,1 8,6

po et 406 677

% 9,0 8,2

po et 105 92

% 4,3 3,5

po et 78 78

3

3

3

% 32,3 28,8

po et 368 556

% 26,9 28,1

po et 95 98

% 19,7 22,9

po et 99 85

2

2

2

% 29,3 23,7

po et 270 624

% 24,4 30,0

po et 100 81

% 25,1 25,0

po et 131 111

1

1

1

% 21,5 26,6

po et 112 290

% 25,6 24,8

po et 55 29

% 33,2 32,7

po et 70 54

0

0

0

% 8,9 12,3 % 14,1 8,9 % 17,7 15,9

Sou et

Pr m r

1258 2347

2,09 1,95

Sou et

Pr m r

390 327

1,91 1,76

Sou et

Pr m r

395 340

1,60 1,66

Porovnáním pr m r volby “t šení se na hodiny fyziky“ jsme zjistili, že na ZŠ a NG je pon kud vyšší stupe „t šení se“ u „mladších u itel , zatímco u VG je tomu mírn naopak. Samoz ejm se tímto konstatováním nem žeme spokojit. Porovnáme výsledky šet ení op t relativními kumulativními etnostmi, K. – S. testem dobré shody.

ZŠ: D = 0,085, Dkr = 0,048, výsledky se signifikantn liší, NG: D = 0,061, Dkr = 0,102, výsledky se signifikantn neliší, VG: D = 0,024, Dkr = 0,101, výsledky se signifikantn neliší. Statisticky významný rozdíl existuje pouze na ZŠ. Žáci se více „t ší na hodiny fyziky“ tam, kde u í mladší u itel (u itelka). Tento výsledek by bylo vhodné d kladn ji na všech typech škol sledovat. Velikost sídla školy Nakonec jsme zjiš ovali, zda na volbu „t šení se na fyziku“ nemá vliv velikost sídla školy, kam žáci dochází. Školy jsme rozd lili do t í skupin: I – školy nacházející se v m st s po tem obyvatel nad 50 tis; II - školy nacházející se v m st s po tem obyvatel 5 – 50 tis.; III - školy nacházející se v m st s po tem obyvatel menším než 5 tis. Tab. 3. 8 Souhrnná tabulka porovnání „t šení se na fyziku“ podle velikosti sídla školy

ZŠ I. II. III.

NG I. II. III.

VG I. II. III.

po et 76 103 124 po et 17 33 15 po et 14 16 0

4

4

4

% 6,7 7,9 9,4

po et 327 383 419

% 7,3 7,6 11,3

po et 58 125 35

% 5,1 3,3 0

po et 52 108 0

3

3

3

% 28,9 29,4 31,7

po et 298 328 352

% 25,0 28,7 26,3

po et 64 123 37

% 19,0 22,2 0

po et 58 137 0

2

2

2

% 26,3 25,2 26,6

po et 303 336 290

% 27,6 28,2 27,8

po et 61 110 29

% 21,2 28,1 0

po et 90 160 0

1

1

1

% 26,7 25,8 22,0

po et 129 152 136

% 26,3 25,2 21,8

po et 32 45 17

% 33,0 32,9 0

po et 59 66 0

0

0

0

% 11,4 11,7 10,3 % 13,8 10,3 12,8 % 21,6 13,6 0

Sou et

Pr m r

1133 1302 1321

3,07 3,04 2,92

Sou et

Pr m r

232 436 133

3,14 3,02 2,98

Sou et

Pr m r

273 487 0

3,47 3,31 0

Porovnáním pr m r volby “t šení se na hodiny fyziky“ ve škále 4 (nejvíce se t ší), 3, 2, 1, 0 vidíme, že je nejlepší situace ve všech t ech typech škol u v tších m st. Samoz ejm se tímto konstatováním nem žeme spojit. Porovnáme výsledky šet ení op t K. – S. testem:

ZŠ I – ZŠ II: D = 0,017, Dkr = 0,056, výsledky se signifikantn neliší, ZŠ II – ZŠ III: D = 0,053, Dkr = 0,053, výsledky se signifikantn neliší, ZŠ I – ZŠ III: D = 0,059, Dkr = 0,055, výsledky se signifikantn liší. Na základní škole se rozdíl objevil mezi nejv tšími a nejmenšími m sty. Rozdíl je však velmi malý. Rozdíl mezi relativními kumulativními etnostmi je 5,9 %, p i emž kritická hodnota je 5,5 %. Rozdíl není výrazn statisticky nepr kazný. NG I – NG II: D = 0,045, Dkr = 0,111, výsledky se signifikantn neliší, NG II – NG III: D = 0,055, Dkr = 0,148, výsledky se signifikantn neliší, NG I – NG III: D = 0,055, Dkr = 0,148, výsledky se signifikantn neliší. Na nižším gymnáziu se rozdíl výpov dí žák o „t šení se na hodiny fyziky“ v závislosti na velikost sídla školy neprokázal. Ve všech t ech p ípadech je maximální hodnota rozdílu relativních kumulativních etností hluboko pod kritickou hodnotou.

VG I – VG II: D = 0,082, Dkr = 0,103, výsledky se signifikantn neliší, Vzhledem k tomu, že v m stech pod 5 tis. obyvatel vyšší gymnázia neexistují, sledovali jsme pouze rozdíl mezi I a II. V tomto p ípad se statisticky významný rozdíl také neprokázal.

3.2

etnost známek z fyziky na ZŠ a SŠ

P i odpov di na tuto otázku žáci zapsali známku z fyziky, kterou m li na posledním vysv d ení. Tab. 3.9 a následn obr. 3.2 podchycují etnosti známek 1,…,5 z fyziky. Tab. 3. 9 Absolutní a relativní etnosti známek z fyziky u sledovaných typ škol Známka

po et 964 1350 1004 422 15 3755 2,25

1 2 3 4 5 Celkem Pr m r

ZŠ

% 26 36 27 11 0,4

po et 299 396 99 7 0 801 1,76

NG

% 37 50 12 1 0

po et 135 342 226 57 0 760 2,27

VG

% 18 45 30 7 0

po et 54 255 504 277 23 1130 2,94

OŠ

% 5 23 45 25 2

Obr. 3. 2 Diagram etnosti známek z fyziky na všech typech škol v % 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 2 3 4 5 ZŠ

NG

VG

OŠ

Z tabulky i z diagramu je patrné, že škála známek se na NG a VG zúžila na ty i stupn . Na ostatních typech škol je etnost p tek velmi nízká. Celkový pr m r známek z fyziky je nejnižší na NG – 1,76. Více jak t i tvrtiny všech žák má známku 1 nebo 2 (87 %). Na ZŠ je situace o n co horší, s celkovým pr m rem 2,25. Známky 1 a 2 dostalo 62 % žák . Na VG je veliký propad pr m ru proti NG (1,76 – 2,27). Situace je srovnatelná se ZŠ (celkový pr m r 2,27). Známky 1 a 2 dostalo 63 % žák . Na OŠ s celkovým pr m rem nejvyšším – 2,94, je tém normální rozložení známek (známky 1,2 dostalo 28 % žák , známky 4, 5 dostalo 27 % žák ). Jestliže porovnáme výsledky jednotlivých typ škol pomocí K. – S. testu a následn chí – kvadrát testem dobré shody (tab. 3.10), zjistíme, že se jednotlivé typy škol od sebe statisticky významn liší. Z tab. 3.10 je také patrné, že nejv tší rozdíl je mezi NG a VG, kde stupe závislosti je velmi vysoký ( = 0,314); velký je také rozdíl mezi ZŠ a NG ( = 0,208) a mezi ZŠ a OŠ ( = 0,304). Tento nep íznivý jev bude t eba hloub ji zkoumat.

Tab. 3. 10 Souhrnné porovnání rozložení etností jednotlivých známek z fyziky všech typ škol Kolmogor v – Smirnovov v test

Porovnávané skupiny ZŠ - NG NG - VG ZŠ - OŠ

D

Dkr


D> Dkr

0,252 0,053 0,240 0,069 0,328 0,046

ano ano ano

2

197,958 153,758 450,29

2 kr

2

7,82 7,82 7,82

>

Pr m r Pr m r 1 2

2 kr

0,208 0,314 0,304

ano ano ano

2,25 1,76 2,25

1,76 2,27 2,94

Rozdíly mezi chlapci a d v aty Tab. 3.11 ukazuje etnosti známek z fyziky u chlapc a dívek na ZŠ, NG, VG a OŠ. Tab. 3. 11 Tabulka rozložení etností jednotlivých známek z fyziky u chlapc a dívek na všech typech škol

ZŠ

po et

Chlapci Dívky

NG

464 500 po et

Chlapci Dívky

VG

Chlapci Dívky

1

152 147 po et

Chlapci Dívky

OŠ

1

1

57 78 po et 45 9

1

%

po et

24 27

634 716

%

po et

43 34

167 229

%

po et

20 16

113 229

% 5 4

po et 188 67

2

2

2

2

%

po et

33 39

572 432

%

po et

46 53

42 57

%

po et

40 48

89 137

% 21 30

po et 413 91

3

3

3

3

%

po et

29 23

249 173

%

po et

11 13

3 4

%

po et

31 29

24 33

% 47 40

po et 221 56

4

5 po et %

% 13 10

4

10 5

1 1 4

0 0

% 9 7

4

1 1

5 po et %

%

Pr m r 2,33 2,16

1929 1826 Sou et

0 0

364 437

5 po et %

Sou et

0 0

% 25 25

Sou et

0 0

283 477

5 po et % 21 2 2 1

Sou et

Pr m r 1,71 1,81 Pr m r 2,28 2,26 Pr m r 2,98 2,89

888 225

Z tabulky vyplývá, že rozdíly v pr m rech známek mezi chlapci a dívkami na všech typech škol jsou velmi malé. U ZŠ, VG a OŠ jsou výsledky hodnocení u d v at o n co lepší; na NG je situace opa ná. Tab. 3. 12 Porovnání rozložení etností známek z fyziky u chlapc a dívek na všech typech škol pomocí K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody Porovnávané skupiny ZŠH - ZŠD NGH - NGD VGH - VGD OŠH - OŠD



D

Dkr

D> Dkr

0,097 0,082 0,043 0,076

0,044

ano

38,301

7,82

ano

0,096 0,102

ne ne

5,607 0,5016

7,82 7,82

0,124

ne

7,680

7,82

2

2 kr

2

>

Pr m r Pr m r 1 2

2 kr

2,33

2,16

ne ne

0,101 0 0

1,71 2,28

1,81 2,26

ne

0

2,98

2,89

Tab. 3.10 ukazuje vztah mezi jednotlivými pr m ry na ZŠ, NG, VG a OŠ u hoch , dívek a celkového pr m ru. Celkový pr m r na NG (1,76) oproti pr m ru známek z fyziky na ZŠ (2,25) je zp soben odchodem lepších žák ze ZŠ na NG. V porovnání NG a VG jsme zaznamenali výrazné zhoršení pr m r známek z fyziky (1,76 – 2,27). Bude zajímavé postihnout zm ny od primy až po oktávu. D ležitou otázkou je, jaké vlivy zp sobují tak statisticky významné zhoršení pr m r známek. Je to závažné proto, že tento typ školy p ipravuje ke studiu na vysokých školách (tedy i na školách s p írodov dným zam ením). V tabulce 3.12 vidíme, že výrazné rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou. Z K – S. testu a chíkvadrát testu vyplývá, že na ZŠ existuje statisticky významný rozdíl ( = 0,101). Na ostatních školách nebyl rozdíl prokázán.

Rozdíly ve výpov dích žák , které u í u itel-muž a u itelka-žena Následující tabulka ukazuje etnosti žák ZŠ, NG a VG, kte í mají na vysv d ení p íslušnou známku z fyziky, a u í je muž nebo žena: Tab. 3. 13 Porovnání rozložení etností známek z fyziky u žák , které u í u itel-muž a u itelka-žena

ZŠ U itel U itelka

NG U itel U itelka

VG U itel U itelka

po et 711 253 po et 253 40 po et 116 18

1

1

1

% 22,8 30,2

po et 1032 318

% po et 38,7 322 33,9 57 % 23,9 22,0

po et 313 22

2

2

2

% 33,0 38,0

po et 1014 196

% 49,2 48,3

po et 73 21

% 64,4 26,8

po et 186 29

3

3

3

% 32,5 23,4

po et 352 70

% 11,2 17,8

po et 6 0

% 38,3 35,4

po et 38 13

4

4

4

% 11,3 8,4

po et 15 0

% 0,9 0

po et 0 0

% 7,8 15,9

po et 0 0

5

5

5

% 0,5 0 % 0 0 % 0 0

Sou et

Pr m r

3124 837

2,34 2,10

Sou et

Pr m r

654 118

1,74 1,84

Sou et

Pr m r

653 82

2,22 2,45

Pr m r známek u p íslušných typ škol vykazuje menší výchylky. O tom, zda jsou tyto rozdíly statisticky významné se p esv d íme K. – S. testem. ZŠ: D = 0,124, Dkr = 0,053, výsledky se signifikantn liší,

NG: D = 0,057, Dkr = 0,136, výsledky se signifikantn neliší, VG: D = 0,169, Dkr = 0,159, výsledky se signifikantn liší, Z výše uvedených údaj plyne, že známkování žák u itelem a u itelkou vykazuje na základní škole a vyšším gymnáziu rozdíly. Markantn jší je rozdíl na základní škole, kde jsou u itelé p ísn jší ve známkování než u itelky. Zatímco u itelé dali 55,8 % žák m jedni ky nebo dvojky, u u itelek je to již 68,2 % - to je o 12,4 % více. Kritická hodnota K. – S. testu je pouze 5,3 %. Rozdíl známkování je zde prokázán. Pokud budeme tento rozdíl zkoumat z hlediska žák a žáky , dojdeme k poznání, že na tomto rozdílu má zásadní podíl známkování dívek u iteli (u známkování dívek dostáváme maximální hodnotu rozdílu relativní kumulativní funkce 0,174 a kritickou hodnotu 0,075; u chlapc 0,075 a 0,075). Rozdíl na vyšším gymnáziu není p íliš výrazný. Z pr m r i následné tabulky plyne, že jsou u itelé ve známkování mírn jší než u itelky.

Rozdíly ve výpov dích žák , které u í u itelé mladší (do 40 let) a starší (nad 40 let)

Budeme vycházet z p edpokladu, že se skupina žák , které bude u it „mladší“ u itel (do 40 let) bude mít v pr m ru jinou známku z fyziky než skupina žák , které u í „starší u itel (nad 40 let). Tab. 3.14 podchycuje výpov di žák na ZŠ, NG a VG. Tab. 3. 14 Porovnání rozložení etností známek z fyziky u žák , které u í „mladší a starší“ u itel

ZŠ I. II.

NG I. II.

VG I. II.

po et 349 575 po et 154 126 po et 77 57

1

1

1

% 27,8 24,5

po et 434 861

% 39,6 38,5

po et 191 147

% 19,5 16,8

po et 171 164

2

2

2

% 34,5 36,7

po et 326 632

% 49,1 44,8

po et 44 49

% 43,3 48,2

po et 119 96

3

3

3

% 25,9 26,9

po et 145 267

% 11,3 14,9

po et 0 6

% 30,1 28,2

po et 28 23

4

4

4

% 11,5 11,4

po et 3 12

% 0 1,8

po et 0 0

% 7,1 6,8

po et 0 0

5

5

5

Z tabulky je patrné, že celkové pr m ry u obou skupin žák se tém výsledky K. – S. testu.

% 0,2 0,5 % 0 0 % 0 0

Sou et

Pr m r

1257 2347

2,22 2,27

Sou et

Pr m r

389 328

1,72 1,80

Sou et

Pr m r

395 340

2,25 2,25

neliší, což potvrzují i

ZŠ: D = 0,033, Dkr = 0,048, výsledky se signifikantn neliší, NG: D = 0,055, Dkr = 0,102, výsledky se signifikantn neliší, VG: D = 0,055, Dkr = 0,101, výsledky se signifikantn neliší. Velikost sídla školy Nakonec jsme zjiš ovali, zda na známku z fyziky nemá vliv velikost sídla školy, kam žáci dochází. Školy jsme rozd lili do t í skupin: I – školy nacházející se v m st s po tem obyvatel nad 50 tis; II - školy nacházející se v m st s po tem obyvatel 5 – 50 tis.; III - školy nacházející se v m st s po tem obyvatel menším než 5 tis. Absolutní i relativní etnosti známek z fyziky jsou v tab.3.15.

Základní školy Pr m ry známek z fyziky u žák základních škol jsou v celku vyrovnané (s mírnou tendencí r stu p i snižování po tu obyvatel – u m st s po tem nad 50 tis. je nejmenší; rozdíl je však velmi malý). Vyrovnanost však vidíme p edevším v relativních kumulativních etnostech po tu žák s ur itým známkovým ohodnocením: žáci se známkou 1: I – 29,8 %, II – 24,7 %, III - 23 %, žáci se známkou 1 nebo 2: I – 66,1 %, II – 59,5 %, III – 59,8 %, žáci se známkou 1 nebo 2 nebo 3: I – 91,0 %, II – 87,2 %, III – 87,2 %. Daleko p ehledn jší se nám celá situace bude zdát, jestliže použijeme K. – S. testu.

ZŠ I – ZŠ II: D = 0,066, Dkr = 0,055, výsledky se liší, ZŠ II – ZŠ III: D = 0,017, Dkr = 0,053, výsledky se signifikantn neliší, ZŠ I – ZŠ III: D = 0,068, Dkr = 0,055, výsledky se liší,

Hodnoty v tabulce potvrzují záv ry, které jsme uvedli výše. Zjišt né výsledky K.-S. testu rozdíl skupin I – II a I – III jsou velmi malé (v krajských m stech je etnost lepších známek v tší než v menších sídlech). Záv rem m žeme íci, že vliv velikosti sídla školy na známku z fyziky u žák základních škol je malý. Tab. 3. 15 Porovnání rozložení etností známek z fyziky u žák v r zn velkých sídlech

ZŠ I. II. III.

NG I. II. III.

VG I. II. III.

po et 339 322 303 po et 70 157 72 po et 46 89 0

1

1

1

% 29,8 24,7 23,0

po et 412 454 484

% 30,2 36,0 54,1

po et 121 221 54

% 16,8 18,3 0

po et 96 246 0

2

2

2

% 36,3 34,8 36,8

po et 283 361 360

% 52,2 50,7 40,6

po et 36 56 7

% 35,2 50,5 0

po et 98 128 0

3

3

3

% 24,9 27,7 27,4

po et 100 159 163

% 15,5 12,8 5,3

po et 5 2 0

% 35,9 26,3 0

po et 33 24 0

4

4

4

% 8,8 12,2 12,4

po et 2 8 5

% 2,2 0,5 0

po et 0 0 0

% 12,1 4,9 0

po et 0 0 0

5

5

5

% 0,2 0,6 0,4 % 0 0 0 % 0 0 0

Sou et

Pr m r

1136 1304 1315

2,13 2,29 2,30

Sou et

Pr m r

232 436 133

1,90 1,78 1,51

Sou et

Pr m r

273 487 0

2,43 2,18 0

Nižší gymnázia Situaci na NG op t prov íme K. – S. testem dobré shody. NG I – NG II: D = 0,058, Dkr = 0,111, výsledky se signifikantn neliší,

NG II – NG III: D = 0,181, Dkr = 0,135, výsledky se signifikantn liší, NG I – NG III: D = 0,239, Dkr = 0,148, výsledky se signifikantn liší, Již jednoduché porovnání pr m r známek ukazuje, že situace na NG je pon kud jiná než na ZŠ. Na NG jsou pr m ry známek nejvyšší ve velkých m stech. Výrazný rozdíl etností známek je mezi skupinou I (nad 50 tis. obyvatel) a skupinou III (pod 5 tis. obyvatel). Možná vysv tlení: ve v tších m stech jsou v d sledku velké konkurence vybíráni na NG ve v tším po tu lepší žáci, - ve v tších m stech jsou na úrovni gymnázia a v d sledku lepšího složení t ídy kladeny na žáky v tší nároky a hodnocení je o n co p ísn jší než na menších školách. -

Vyšší gymnázia Situaci na VG m žeme bohužel zhodnotit pouze mezi skupinami I a II, nebo skupina III nebyla do výzkumu zahrnuta. VG I – VG II: D = 0,168, Dkr = 0,102, výsledky se signifikantn liší. Z tabulky je z ejmý výrazný rozdíl v relativních kumulativních etnostech (v maximálním rozdílu m žeme vy íst, že po et žák s 1 nebo 2 je ve skupin I - 52 % a ve skupin II - již tém 69 %. Liší se tedy ob skupiny tém o 17 %; v K.-S. testu však kritická hodnota p ipouští odchylku pouze 10 %. Možná vysv tlení:

-

ve v tších m stech jsou na úrovni vyššího gymnázia a v d sledku lepšího složení t ídy kladeny na žáky v tší nároky a hodnocení je o n co p ísn jší než na menších školách.

3.3 Forma prov ování v domostí v hodinách fyziky V tomto zkoumaném kruhu žáci volili formu prov ování v domostí, která jim ve vyu ování nejvíce vyhovuje. Volili z t chto možností: 1. ústní zkoušení; 2. písemné zkoušení; 3. zkoušení formou test ; 4. jiná forma; 5. je mi to jedno. Z tab. 3.16 i z obr. 3.3 je patrné, že up ednost ování forem zkoušení je na jednotlivých školách podobné. Prioritní up ednost ovanou formou prov ování v domostí na všech typech škol je „zkoušení formou test “. Tab. 3. 16 Rozložení etností forem zkoušení na všech typech škol 1 Po et 868 202 175 146

ZŠ NG VG OŠ

2 % 23 25,2 23 13

Po et 1129 143 210 291

3 % 30 17,9 28 26

Po et 1137 291 267 523

4 % 30 36,3 35 47

Po et 43 17 7 9

5 % 1 2,1 1 1

Po et 572 148 101 148

% 16 18,5 13 13

Obr. 3. 3 Diagram relativních etností (v %) forem zkoušení na všech typech škol

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 2 3 4 5

ZŠ

NG

VG

OŠ

Tab. 3. 17 Po adí forem zkoušení na jednotlivých typech škol (zaokrouhleno v %) ZŠ 1.-2. pís. zkoušení (30)

NG 1. formou test (36)

VG 1. formou test (35)

1.-2. formou

2. ústní

2. písemné zkoušení

3. ústní 4. je

test (30)

zkoušení (23)

mi to jedno (16)

5. jiná

forma (1)

3. je

zkoušení (25)

mi to jedno (19)

4. písemné zkoušení 5. jiná

forma (2)

(18)

3. ústní 4. je

OŠ 1. formou test (47) (28)

zkoušení (23)

mi to jedno (13)

5. jiná

forma (1)

2. písemné zkoušení 3.-4. ústní

(26)

zkoušení (13)

3.-4. je

mi to jedno (13)

5. jiná

forma (1)

Porovnáváme-li v tabulce 3.17 po adí formy prov ování na jednotlivých typech škol, je na vyšších stupních, tj. na VG a OŠ po adí stejné, i když na OŠ se výrazn up ednost uje prov ování v domostí pomocí test a to tém u poloviny všech dotázaných (na VG je to pouze t etina žák ). Písemné zkoušení na obou typech škol up ednost ovalo 26 % – 28 %. Na t etím míst se na obou typech objevilo ústní zkoušení, i když u VG s v tší váhou (23 %) oproti OŠ (13 %). Tyto rozdíly se projevují celkov ve statisticky významné odlišnosti volby u obou škol (D = 0,116, Dkr = 0,064). Další zajímavostí je shodnost volby formy zkoušení „testu“ u NG a VG – jedná se z ejm o vliv stejného kolektivu u itel na NG a VG. Z výsledk také vyplývá, že na základních školách se testová forma prov ování v domostí používá stejnou m rou jako písemné zkoušení. Je však možné, že n kte í respondenti považovali písemnou zkoušku za formu testu, a tím se forma testu umístila na elném míst .

Rozdíly mezi chlapci a d v aty Základní školy: Tab. 3. 18 Rozložení etností forem zkoušení na ZŠ 1 Hoši Dívky Celkem

2

3

4

5

Po et 485 383

% 25 21

Po et 526 603

% 27 33

Po et 540 597

% 28 33

Po et 25 18

% 1 1

Po et 352 220

% 19 12

868

23

1129

30

1137

30

43

1

572

16

Tab. 3. 19 Po adí oblíbenosti forem zkoušení u žák ZŠ Hoši Typ zkoušení 1. testy 2. písemné zkoušení 3. ústní zkoušení 4. je to jedno 5. jiné formy

% 28 27 25 19 1

Dívky Typ zkoušení 1. testy 2. písemné zkoušení 3. ústní zkoušení 4. je to jedno 5. jiné formy

% 33 33 21 12 1

Tab. 3.17 a 3.18 nám potvrzuje skute nost, že rozdíly mezi up ednost ováním forem zkoušení u chlapc a dívek na ZŠ se p íliš neliší. Potvrzuje nám to i výsledek K. S. testu: D = 0,065, Dkr = 0,044.

Nižší gymnázia: Tab. 3. 20 Rozložení etností forem zkoušení na nižších gymnáziích 1 Hoši Dívky Celkem

Po et 97 105 202

2 % 26,5 24,2 25,2

Po et 58 85 143

3 % 15,8 19,5 17,9

Po et 121 170 291

4 % 33 39,1 36,3

Po et 9 8 17

5 % 2,5 1,8 2,1

Po et 81 67 148

% 22,2 15,4 18,5

Tab. 3. 21 Po adí oblíbenosti forem zkoušení u žák NG Hoši Typ zkoušení 1. testy 2. ústní zkoušení 3. je to jedno 4. písemné zkoušení 5. jiné formy

% 33 26,5 22,2 15,8 2,5

Dívky Typ zkoušení 1. testy 2. ústní zkoušení 3. písemné zkoušení 4. je to jedno 5. jiné formy

% 39,1 24,2 19,5 15,4 1,8

Na NG se rozdíl mezi chlapci a d v aty p i volb formy zkoušení také nepotvrdil: D = 0,074, Dkr = 0,096 Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi up ednost ováním forem zkoušení na hodinách fyziky u hoch a dívek na nižším gymnáziu.

Vyšší gymnázia: Tab. 3. 22 Rozložení etností forem zkoušení na vyšších gymnáziích 1 Hoši Dívky Celkem

2

3

4

5

Po et 71

% 35

Po et 53

% 19

Po et 108

% 38

Po et 4

% 1

Po et 47

% 17

104 175

22 23

157 210

33 28

159 267

33 35

3 7

1 1

54 101

11 13

Tab. 3. 23 Po adí oblíbenosti forem zkoušení u žák vyšších gymnázií Hoši Typ zkoušení 1. testy 2.ústní zkoušení 3. písemné zkoušení 4. je to jedno 5. jiné formy

% 38 35 19 17 1

Dívky Typ zkoušení 1. testy 2. písemné zkoušení 3. ústní zkoušení 4. je to jedno 5. jiné formy

% 33 33 22 11 1

Existuje statistický rozdíl mezi up ednost ováním forem zkoušení na hodinách fyziky u hoch a dívek na vyšším gymnáziu. Rozdíl je však velmi malý (D = 0,109, Dkr = 0,102). . Ostatní st ední školy: Tab. 3. 24 Rozložení etností forem zkoušení na ostatních st edních školách 1 Hoši Dívky Celkem

Po et 120 26 146

2 % 13 11 13

Po et 220 71 291

3 % 25 32 26

Po et 422 101 523

4 % 47 45 47

Po et 8 1 9

5 % 1 0 1

Po et 122 26 148

% 14 12 13

Tab. 3. 25 Po adí oblíbenosti forem zkoušení u žák OŠ Hoši Typ zkoušení 1. testy 2. písemné zkoušení 3. je to jedno 4. ústní zkoušení 5. jiné formy

% 47 25 14 13 1

Dívky Typ zkoušení 1. testy 2. písemné zkoušení 3. je to jedno 4. ústní zkoušení 5. jiné formy

% 45 32 12 11 0

Neexistuje statistický rozdíl mezi up ednost ováním forem zkoušení na hodinách fyziky u hoch a dívek na OSŠ (D = 0,050, Dkr = 0,101).

Záv rem m žeme íci, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi chlapci a d v aty p i volb formy prov ování v domostí na žádném sledovaném typu škol. Celou situaci názorn zobrazuje obr. 3.4, ve kterém jednotlivé diagramy zobrazují rozložení relativních etností po tu chlapc a dívek, kte í up ednost ují jednotlivé typy zkoušení na sledovaných školách: Obr. 3. 4 Diagramy relativních etností (v %) rozložení jednotlivých typ zkoušení u chlapc (modrý proužek) a d v at ( ervený proužek) Základní školy

Nižší gymnázia

40

40

30

30

20

20

10

10

0

1

2

3

4

Vyšší gymnázia 40 35 30 25 20 15 10 5 0

0

5

1

2

3

4

5

Ostatní st ední školy 50 40 30 20 10

1

2

3

4

5

0

1

2

3

4

5

3.4 Oblíbenost jednotlivých ástí vyu ovací hodiny fyziky V další ásti dotazníku hodnotili žáci skladbu vyu ovací hodiny. Do záznamového listu m li ohodnotit oblíbenost jednotlivých ástí vyu ovací hodiny (pokusy u itele, video, film, pokusy provád né žáky, internet, výklad, referáty, vypráv ní, úlohy a opakování) pomocí škály: 0 – krajn neoblíbená,...,3 – st edn (ne)oblíbená, ...6 – velmi oblíbená. Tab. 3. 26 Absolutní etnost stup

0 1 2 3 4 5 6 Pr m

Pokusy u itele 75 53 66 302 359 716 2085 r 5,09

Video 143 57 69 266 312 598 1862 4,96

Film Pokusy Internet Výklad Referáty Vypráv ní Úlohy Opakování žák 212 135 273 223 626 586 548 972 57 67 60 179 237 297 341 540 47 111 66 327 336 337 604 529 261 391 193 954 659 712 1143 1034 262 350 253 704 432 519 564 314 531 659 416 647 445 424 309 197 1790 1886 1752 672 603 579 197 128 4,87 4,85 4,77 3,72 3,13 3,12 2,69 2,08


0 1 2 3 4 5 6 Pr m r

Video

Film

19 13 14 51 78 153 404 5,05

26 13 12 51 66 139 393 5,01

0 1 2 3 4 5 6 Pr m

Video 20 9 19 76 115 174 252 4,69

oblíbenosti výskytu jednotlivých ástí hodiny na NG

Pokusy Internet Pokusy Referáty Výklad Vypráv ní Úlohy Opakování u itele žák 28 42 33 93 69 126 94 270 8 13 17 63 51 70 96 161 19 22 29 76 115 84 151 126 59 41 79 145 200 150 225 161 101 59 91 126 155 107 117 45 178 111 177 112 120 94 72 24 398 386 349 120 92 103 44 15 4,94 4,88 4,72 3,31 3,31 3,00 2,71 1,60

Tab. 3. 28 Absolutní etnost stup Pokusy u itele 2 3 13 86 134 204 307 r 4,92

oblíbenosti výskytu jednotlivých ástí hodiny na ZŠ

oblíbenosti výskytu jednotlivých ástí hodiny na VG

Film Internet Pokusy Referáty Výklad Vypráv ní Úlohy Opakování žák 29 37 26 69 24 65 77 261 10 14 18 32 47 60 85 171 16 21 30 59 95 71 131 124 58 71 113 144 250 143 246 149 106 63 122 115 167 118 130 36 150 129 159 131 124 127 62 10 220 216 238 92 52 83 26 8 4,60 4,47 4,43 3,50 3,41 3,35 2,74 1,46


0 1 2 3 4 5 6 Pr m

oblíbenosti výskytu jednotlivých ástí hodiny na OŠ

Video Film Pokusy Internet Pokusy Výklad Vypráv ní Referáty Úlohy Opakovaní u itele žák 26 34 33 55 58 49 140 218 136 314 7 6 9 16 20 29 78 107 104 218 12 22 18 18 31 77 85 72 179 196 63 73 91 58 106 285 205 196 388 278 109 91 122 86 134 269 159 132 187 68 212 184 212 165 191 241 156 142 73 18 544 524 546 502 434 158 163 127 38 13 r 5,12 5,03 4,99 4,90 4,61 3,85 3,30 2,86 2,69 1,70

Porovnáním tab. 3.26 – 3.29 m žeme všechny nabízené ásti vyu ovací hodiny rozd lit na t i základní skupiny: I. Na ásti vztahující se k praxi a praktickým aplikacím fyziky (video, film, pokusy u itele, internet, pokusy žák ), II. Na ásti vztahující se k teorii (výklad, referát vypráv ní) a III. Na ásti procvi ovací (úlohy, opakování). Pokud uspo ádáme jednotlivé ásti podle pr m r „oblíbenosti“, bude seskupení blok I, II, III na všech typech škol dodrženo (i když áste n s jiným po adím u NG). Tab. 3.30 nám ukazuje n kolik d ležitých skute ností. Nejvýrazn jší je rozdíl u pokus provád ných u itelem; tato innost se umístila v žeb í ku hodnocení na prvém míst na ZŠ a VG. Na NG a OŠ se umístila na t etím míst , ale rozdíly v hodnocení jednotlivých innostech jsou velmi malé. „Pokusy provád né žáky“ byly hodnoceny oproti „pokus m provád ným u iteli“ na všech typech škol o n co h e (ZŠ – 5,09/4,85; NG – 4,94/4,72; VG – 4,92/4,43; OŠ – 4,99/4,61). Pravd podobnou p í inou je ta skute nost, že pokud žáci provád jí pokusy v hodinách z ídka, mají jisté obavy z této práce. Další p í inu u vyšších t íd spat ujeme v tom, že zde je velice malý asový prostor pro provád ní pokus žáky. Tato innost je provád na pouze v laboratorních cvi eních. Výsledky hodnocení obliby práce s internetem ukazují na to, že v tšina žák zatím nemá zkušenosti s vyhledáváním informací na internetu. Tab. 3. 30 Po adí oblíbenosti jednotlivých ástí vyu ovací hodiny ZŠ Praktické aplikace 1. Pokusy u itele 2. Video 3. Film 4. Pokusy žák 5. Internet Celkem pr m r

5,09 4,96 4,87 4,85 4,77 4,91

Teorie – výklad 6. Výklad 7. Referáty 8. Vypráv ní Celkem pr m r

3,72 3,13 3,12 3,34

Procvi ování 9. Úlohy 10. Opakování Celkem pr m r

2,69 2,08 2,38

NG Praktické aplikace 1. Video 2. Film 3. Pokusy u itele 4. Internet 5. Pokusy žák Celkem pr m r

5,05 5,01 4,94 4,88 4,72 4,92

Teorie – výklad 6. Referáty 7. Výklad 8. Vypráv ní Celkem pr m r

3,31 3,31 3,00 3,21


2,71 1,60 2,16

VG Praktické aplikace 1. Pokusy u itele 2. Video 3. Film 4. Pokusy žák 5. Internet Celkem pr m r

4,92 4,69 4,60 4,43 4,47 4,63


3,41 3,50 3,35 3,42


2,74 1,46 1,79

OŠ Praktické aplikace 1. Pokusy u itele 2. Video 3. Film 4. Pokusy žák 5. Internet Celkem pr m r

4,99 5,12 5,03 4,61 4,90 4,90


3,85 2,86 3,30 3,40


2,69 1,70 2,20

Tab. 3. 31 Souhrnná tabulka relativních etností (v %) negativních (0,1,2) a pozitivních hodnocení (4,5,6) praktických aplikací Pokusy u itele 0,1,2 3 4,5,6

Video

Film

Pokusy žák

Internet

ZŠ NG VG OŠ ZŠ NG VG OŠ ZŠ NG VG OŠ ZŠ NG VG OŠ ZŠ NG VG OŠ 5 7 2 6 8 6 7 5 10 7 9 7 9 10 10 11 13 11 13 10 8 7 11 9 8 7 11 6 8 7 10 8 11 10 16 11 6 6 13 6 87 86 87 85 84 87 82 89 82 86 81 85 80 80 74 78 81 83 74 84

Z tab. 3.31 jasn vyplývá výrazná p evaha pozitivního hodnocení praktických aplikací ve fyzice (74 % - 89 % žák sledovaných škol hodnotili pozitivn proti 2 % - 13 % negativního hodnocení). Tab. 3. 32 Souhrnná tabulka relativních etností (v %) negativních (0,1,2) a pozitivních hodnocení (4,5,6) ásti výklad - teorie ZŠ 20 26 54

0,1,2 3 4,5,6

Výklad NG VG 29 22 25 33 46 45

OŠ 14 26 60

ZŠ 35 21 44

Vypráv ní NG VG 38 29 20 21 42 50

OŠ 31 21 45

ZŠ 36 20 44

Referáty NG VG 32 25 20 22 48 53

OŠ 40 20 40

Výkladovou ást vyu ovací hodiny hodnotili žáci oproti praktickým aplikacím pon kud h e, ale p esto na v tšin sledovaných škol tém polovina žák v pozitivních stupních hodnocení oblíbenosti 4, 5, 6 tuto innost hodnotila. Ze t í nabízených inností byl nejpozitivn ji hodnocen „výklad“; dá se p edpokládat, že s ostatními innostmi (vypráv ní a referáty) se žáci tak asto nesetkávají Tab. 3. 33 Souhrnná tabulka relativních etností (v %) negativních (0,1,2) a pozitivních hodnocení (4,5,6) ásti procvi ování

0,1,2 3 4,5,6

ZŠ 40 31 29

Úlohy NG VG 43 39 28 32 29 29

OŠ 38 35 27

ZŠ 55 28 17

Opakovaní NG VG 69 73 20 20 11 7

OŠ 66 25 9

Nejmén pozitivn hodnocenou inností je „opakování a procvi ování látky na úlohách“. Jen p ibližn desetina všech dotázaných žák hodnotila „opakování“ pozitivn ; naopak negativn ji hodnotilo p ibližn dv t etiny žák . S hodnocením „ ešení fyzikálních úloh v hodinách“ to bylo o n co lepší – pozitivn hodnotilo p ibližn 30 % žák a negativn 40 % žák .

3.5

etnost výskytu jednotlivých ástí vyu ovací hodiny

V návaznosti na p edcházející problémový okruh m li žáci zhodnotit skute nou etnost výskytu r zných inností (viz záhlaví tabulek) v hodinách fyziky. Žáci volili ze stupnice: 0 – nikdy, ..., 3 – v 50 % hodin, ..., 6 – každou hodinu. Tab. 3.34 – 3.37 charakterizují po adí a etnosti stup výskytu ástí vyu ovací hodiny na sledovaných typech škol – ZŠ, NG, VG a OŠ. Tab. 3. 34 Absolutní etnost výskytu r zných náplní ásti hodiny fyziky na základních školách

0 1 2 3 4 5 6 Pr m

Výklad Opakování Úlohy Pokusy Pokusy Vypráv ní Referáty Video u itele žák 55 89 109 238 560 936 1176 1252 49 238 223 518 850 1034 904 867 133 698 712 920 848 666 648 715 421 1044 1050 946 697 518 415 334 237 390 521 394 268 149 126 98 560 532 516 336 199 99 84 66 2210 679 525 284 172 92 85 112 r 5,07 3,56 3,45 2,79 2,15 1,59 1,42 1,36

Film

Internet

1697 737 434 247 70 51 111 1,06

2142 408 260 176 69 62 127 0,86

Tab. 3. 35 Absolutní etnost výskytu r zných náplní ásti hodiny fyziky na nižších gymnáziích

0 1 2 3 4 5 6 Pr m

Výklad Opakování Úlohy Pokusy Pokusy Referáty Vypráv ní u itele žák 6 13 5 60 194 305 303 4 34 43 180 250 266 281 14 114 101 223 170 115 123 57 151 177 178 117 62 34 35 87 114 66 32 11 12 136 183 177 54 8 6 5 549 218 181 34 13 3 2 r 5,39 4,11 4,01 2,39 1,51 1,01 0,94

Video 330 278 119 27 6 2 8 0,88

Film Internet 453 207 67 16 4 1 6 0,59

570 93 39 19 6 0 7 0,40

Tab. 3. 36 Absolutní etnost výskytu r zných náplní ásti hodiny fyziky na vyšších gymnáziích Výklad Úlohy 0 1 2 3 4 5 6 Pr m r

1 3 6 23 29 120 576 5,61

3 27 129 151 97 181 169 4,02

Opakování Pokusy Pokusy Video Vypráv ní Referáty Film Internet u itele žák 3 37 183 242 291 309 402 591 41 182 261 292 293 279 185 55 147 315 189 150 97 89 75 12 125 140 73 26 21 16 12 3 82 46 18 5 7 4 1 1 168 28 9 4 1 1 2 2 189 6 3 1 2 0 1 4 3,99 2,11 1,35 0,99 0,84 0,75 0,58 0,19

Tab. 3. 37 Absolutní etnost výskytu r zných náplní ásti hodiny fyziky na ostatních st edních školách

Výklad Opakování Úlohy Pokusy Pokusy Vypráv ní Referáty Video u itele žák 0 1 2 3 4 5 6 Pr m r

10 7 28 107 85 175 689 5,21

39 58 167 273 150 168 242 3,74

31 77 245 319 123 149 155 3,36

306 204 211 182 59 44 45 1,81

400 283 218 60 13 23 23 1,18

393 325 168 79 31 12 11 1,13

444 296 170 72 22 11 9 1,02

533 222 121 80 24 14 22 0,99

Film

Internet

577 226 103 44 17 10 20 0,80

752 107 46 27 11 9 25 0,53

Tab. 3. 38 Souhrnná tabulka po adí r zných náplní ásti hodiny fyziky podle pr m rné stupnice jejich výskytu Základní školy 1. Výklad – 5,07 2. Opakování – 3,56 3. Úlohy – 3,45 4. Pokusy u itele – 2,79 5. Pokusy žák – 2,15 6. Vypráv ní – 1,59 7. Referáty – 1,42 8. Video – 1,36 9. Film – 1,06 10. Internet – 0,86

Nižší gymnázia 1. Výklad – 5,39 2. Opakování – 4,11 3. Úlohy – 4,01 4. Pokusy u itele – 2,39 5. Pokusy žák – 1,51 6. Referáty – 1,01 7. Vypráv ní – 0,94 8. Video – 0,88 9. Film – 0,59 10. Internet – 0,40

Vyšší gymnázia 1. Výklad – 5,61 2. Úlohy – 4,02 3. Opakování – 3,99 4. Pokusy u itele – 2,11 5. Pokusy žák – 1,35 6. Video – 0,99 7. Vypráv ní – 0,84 8. Referáty – 0,75 9. Film – 0,58 10. Internet - 0,19

Ostatní st ední školy 1. Výklad – 5,21 2. Opakování – 3,74 3. Úlohy – 3,36 4. Pokusy u itele – 1,81 5. Pokusy žák – 1,18 6. Vypráv ní – 1,13 7. Referáty – 1,02 8. Video – 0,99 9. Film – 0,80 10. Internet – 0,53

Ze souhrnné tabulky 3.38 je patrné, že po adí ástí hodiny fyziky je tém stejné na všech typech škol. Jednotlivé innosti m žeme podle etnosti používání v hodinách fyziky rozd lit do t í skupin. První skupinu tvo í podle p edpokladu výklad, opakování a ešení úloh; druhou skupinu tvo í pokusy u itele a pokusy provád né žáky; poslední velkou skupinou jsou innosti dosud málo v hodinách fyziky frekventované – vypráv ní, referáty, video, film a internet. Porovnáním výsledk pr m r na hodnotící škále na jednotlivých typech škol vidíme ur ité posuny v pr m rech stupnice n kterých inností: výkladu látky v hodinách fyziky se zvyšuje sm rem od ZŠ (5,07) – NG (5,39) – VG (5,61), což jsme p edpokládali. VG kladou v tší d raz na probírání látky. Zarážející však je, že podobný posun vidíme i u NG. Je pravd podobné, že u itelský kolektiv, který u í na gymnáziu, p istupuje k p íprav vyu ovací hodin podobn , klade v tší d raz na výklad látky. Stejným zp sobem si také vysv tlujeme pokles pr m ru provád ní pokus u itelem: ZŠ (2,79) – NG (2,39) – VG (2,11). Z tohoto výsledku m žeme usuzovat, že na NG provádí pokusy u itel mén asto než na ZŠ, což má velice pravd podobn vliv na „oblíbenost“ fyziky žáky (provád ní pokus u itelem je žáky hodnoceno jako innost v hodinách fyziky „nejoblíben jší“). Stejný posun vidíme i u provád ní pokus samotnými žáky: ZŠ (2,15) – NG (1,51) – VG (1,35). Na ZŠ provád jí žáci výrazn více pokus než na NG (pravd podobn ve form frontálních pokus ); stav na NG a VG je podobný. Tu skute nost, že se promítání odborných film v hodinách již nepoužívá tak asto jako d íve, jsme p edpokládali. Vidíme také, že používání odborných film a videa je velice nízká. Je zarážející, že se tém nepoužívá internet; dokonce se používání v posloupnosti ZŠ – NG – VG snižuje, což z ejm souvisí s nedostate ným a pomalým zavád ním internetu do škol. V tab. 3.39 je popsána frekvence používání sledovaných inností v hodinách fyziky. Tab. 3. 39 Interpretace frekvence jednotlivých ástí hodiny na ZŠ, NG a VG

1.

Typ ásti hodiny výklad

Interpretace na ZŠ

2.

opakování

3.

ešení úloh

4.

pokusy u itele

5. 6.

žákovské pokusy vypráv ní

7. 8.

referáty video

9. film 10. internet

tém každou vyu ovací hodinu o n co více než v 50 % vyu ovacích hodin o n co více než v 50 % vyu ovacích hodin, mén než opakování o n co mén než v 50 % vyu ovacích hodin – p ibližn v každé druhé vyu ovací hodin p ibližn v každé t etí vyu ovací hodin

Interpretace na NG

Interpretace na VG

tém každou vyu ovací hodinu ve dvou t etinách hodin

tém každou vyu ovací hodinu v pr m ru asi dv t etiny vyu ovacích hodin

o n co více než v 50 % vyu ovacích hodin, mén než opakování o n co mén než v 50 % vyu ovacích hodin – p ibližn v každé druhé vyu ovací hodin p ibližn v každé t etí vyu ovací hodin

v pr m ru asi dv t etiny vyu ovacích hodin v pr m ru asi t etinu vyu ovacích hodin

žákovské pokusy se provád jí málo

p ibližn v každé t etí vyu ovací hodin , menší etnost než u žákovských pokus

P ibližn v každé šesté vyu ovací hodin (jednou za m síc)

velice z ídka

podobn jako u vypráv ní v pr m ru každou pátou vyu ovací hodinu

podobn jako u referátu P ibližn jednou za m síc

velice z ídka velice z ídka

etnost velice malá tém nikdy

etnost velice malá tém nikdy

velice z ídka tém nikdy

Vra me se zp t k rozd lení na t i obsahov odlišné innosti: I. vztahující se k praxi a praktickým aplikacím fyziky (video, film, pokusy u itele, internet, pokusy žák ), II. vztahující se k teorii (výklad, referát vypráv ní) a III. vztahující se k procvi ovací (úlohy, opakování). Jestliže rozd lení použijeme i v p ípad jejich etností, obdržíme informaci o jejich rozložení ve vyu ovací hodin . Tab. 3. 40 P ehledná tabulka celkového výskytu jednotlivých ástí vyu ovací hodiny (procentové zastoupení) Typ školy ZŠ NG VG OŠ

Teorie - výklad 39,1 34,6 35,3 37,5

Praktické aplikace 32,3 26,8 25,0 25,7

Procvi ování 28,6 38,6 39,7 36,8

Z d ív jších výzkum vyplynulo, že ideální rozložení ástí vyu ovací hodiny fyziky na ZŠ je vyvážený rozsah všech t í ástí; tzn. t etina hodiny je v nována výkladu u itele, t etina praktickým aplikacím a t etina procvi ování a opakování. Toto rozd lení se ustálilo i v obsahu u ebnic fyziky. P i výuce fyziky na VG se však situace m ní. Zvyšuje se procentové zastoupení ásti výkladu oproti ástem ostatním – praktický aplikacím a procvi ování (roste množství látky, která se musí vyložit; látka je abstraktn jší a k jejímu výkladu je t eba v tší množství asu; na VG je t eba žáky vést k samostatné práci, která proti normálnímu výkladu je asov náro n jší). Na popisu asového rozložení inností v hodiny fyziky žáky však vidíme disproporce. P edevším je teoretická ást nejvíce zastoupena na ZŠ (39,1 %), na NG i VG je pon kud nižší (34,6 % /35,3 %). Op t zde vidíme, že situace na NG a VG je p ibližn stejná – jednotná struktura výkladu jedním u itelským kolektivem. „Praktické aplikace a procvi ování“ mají tendenci nár stu (místo poklesu). .

3.6 Up esn ní n kterých inností ve výuce fyziky V dalším šet ení jsme up es ovali „oblíbenost“ n kterých d ležitých inností – provád ní pokus žáky, vztah k fyzikální teorii a vztah k praktickým aplikacím. Všechny t i innosti žáci op t hodnotili na škále: 0 – v bec m to nezajímá, ..., 6 – velmi m to zajímá.

3.6.1 Oblíbenost samostatného provád ní pokus žáky Výsledky hodnocení oblíbenosti samostatného provád ní pokus žáky jsou v tab. 3.41. Tab. 3. 41 Rozložení absolutní a relativní etnosti oblíbenosti žákovského provád ní experiment na r zných typech škol (A. . – absolutní etnost) 0

1

A. . 105 24 23 41

ZŠ NG VG OŠ

% 3 3 3 4

A. . 64 18 26 30

2 % 2 2 3 3

A. . 161 44 56 66

3 % 4 6 8 7

4

A. . 403 91 137 131

% 11 12 19 13

A. . 465 110 110 166

5 % 13 14 15 17

A. . 829 184 197 246

6 % 23 24 27 24

A. . 1634 296 183 321

Pr m r % 44 39 25 32

4,75 4,58 4,20 4,37

Jestliže porovnáme celkové pr m ry na hodnotící škále této ásti výzkumu s výsledky hodnocení oblíbeností všech inností (viz tab. 3.30), jsou výsledky srovnatelné: ZŠ – 4,85/4,75; NG – 4,72/4,58; VG – 4,43/4,20; OŠ – 4,61/4,37. Obr. 3. 5 Diagramy relativních etností (v %) rozložení oblíbenosti samostatného demonstrování žák na všech typech škol Základní školy – pr m r 4,75


40

40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6


40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

2

3

4

1

2

3

4

5

6


40

0

0

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Diagramy zviditel ují výrazn pozitivní hodnocení provád ní pokus žáky, p i emž nejvýrazn ji se to projevuje u žák ZŠ.

Rozdíly mezi chlapci a d v aty Na za átku jsme vyslovili hypotézu, že se bude lišit vztah chlapc a d v at k samostatnému provád ní pokus žáky v hodinách. Následující tabulka obsahuje výsledky chlapc a d v at. Tab. 3. 42 Rozložení etností zájmu o žákovském provád ní experiment na r zných typech škol u chlapc a d v at

ZŠ H D

NG H D

VG H D

OŠ H D

0 A. . % 60 45

3 2

0 A. . % 16 8

5 2

0 A. . % 7 16

2 3

0 A. . % 34 4 7

4

1 A. . % 26 38

2 2

1 A. . % 4 14

1 3

1 A. . % 9 17

3 4

1 A. . % 20 2 10

6

2 A. . % 78 83

4 5

2 A. . % 15 29

4 7

2 A. . % 13 43

5 9

2 A. . % 58 7 8

5

3 A. . %

4 A. . %

5 A. . %

6 A. . %

200 203

213 252

416 413

888 746

11 12

3 A. . % 30 61

9 15

3 A. . % 41 96

15 21

11 14

4 A. . % 48 62

14 15

4 A. . % 42 68

16 15

Sou et

Pr m r

47 42

1881 1780

4,81 4,70

5 A. . %

6 A. . %

Sou et

Pr m r

84 100

150 146

347 420

4,71 4,47

Sou et

Pr m r

270 462

4,43 4,06

Sou et

Pr m r

828

4,40 4,25

22 23

24 24

43 34

5 A. . %

6 A. . %

78 119

80 103

29 26

30 22

3 4 5 6 A. . % A. . % A. . % A. . % 106 13 136 17 202 24 272 33 25

15

30

17

44

25

49

28

173

Z výsledk je z ejmé, že na všech typech škol se pr m ry liší, ale rozdíly nejsou velké; pr m r hodnocení oblíbenosti této innosti chlapci je ve všech p ípadech vyšší než u d v at. Rozdíly up esníme K. – S. testem dobré shody: ZŠ - D = 0,053, Dkr = 0,045; NG - D = 0,088, Dkr = 0,104; VG - D = 0,113, Dkr = 0,104; OŠ - D = 0,046, Dkr = 0,114.

3.6.2 Zájem o fyzikální teorii Zájem o fyzikální teorii (zákony, fyzikální pojmy, zvlášt pak fyzikální veli iny a jejich jednotky…) hodnotili žáci stejnou škálou odpov dí 0 – 6 jako v p edešlé otázce.

Tab. 3. 43 Rozložení absolutních a relativních etností zájmu o fyzikální teorii ve fyzice na r zných typech škol 0

1

A. . 495 129 99 116

ZŠ NG VG OŠ

%

A. . 416 122 116 143

13 16 13 10

2 %

A. . 650 158 168 197

11 15 15 13

% 17 20 22 18

3 A. . 1004 199 196 385

4 %

A. . 546 107 112 167

27 25 26 34

5 % 15 13 15 15

A. . 430 52 45 79

6 %

A. . 213 34 23 28

11 7 6 7

Pr m r % 6 4 3 3

2,75 2,15 2,44 2,62

Jestliže porovnáme výsledky z tab. 3.43 s výsledky z hodnocení „výkladu“ v tabulce hodnocení všech inností (tab. 3.30), vidíme, že teorie je hodnocena p ibližn o stupe h e než p i celkovém hodnocení celého výkladu nové látky, kde se objevují i jiné prvky než teorie. Sledujme pr m ry výklad/teorie: ZŠ – 3,72/2,75; NG – 3,31/2,15; VG – 3,41/2,44; OŠ – 3,85/2,62. Obr. 3. 6 Diagramy relativních etností (v %) rozložení zájmu o fyzikální teorii na všech typech škol Základní školy – pr m r 2,75


35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6


35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

2

3

4

1

2

3

4

5

6


35

0

0

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Diagramy zájmu o fyzikální teorii se blíží normálnímu rozložení. Nejvýrazn jší je stav na ZŠ (kde je také pr m r nejvyšší); u ostatních typ škol p evládá negativní hodnocení. Op t je tady velký rozdíl mezi ZŠ a NG, p estože se vykládá stejná látka podle stejných u ebnic fyziky. Pravd podobn zde op t p sobí „jednotnost výkladu“ látky na NG a VG stejným u itelským kolektivem – nep im enost metod, forem a obsahu výkladu látky na NG.

Rozdíly mezi chlapci a d v aty Porovnáním celkových pr m r u chlapc a dívek na sledovaných typech škol (viz tab. 3.44) vykazují rozdíly. Chlapci hodnotili fyzikální teorii lépe než d v ata (ZŠ – 2,89/2,61; NG – 2,71/2,15; VG – 2,72/2,27; OŠ – 2,67/2,42). Rozdíl up esníme K. – S. testem:

ZŠ: D = 0,082, Dkr = 0,045, výsledky se statisticky významn NG: D = 0,183, Dkr = 0,096, výsledky se statisticky významn VG: D = 0,140, Dkr = 0,102, výsledky se statisticky významn OŠ: D = 0,103, Dkr = 0,102, výsledky se statisticky významn

liší; liší; liší; liší.

Tab. 3. 44 Rozložení zájmu o fyzikální teorii u chlapc a d v at

ZŠ H D

NG H D

OŠ H D

1 A. . %

2 3 A. . % A. . %

4 A. . %

5 A. . %

6 A. . %

220 275

187 229

318 332

298 248

242 188

119 94

11 15

0 A. . % 55 74

VG H D

0 A. . %

28 71

38 84

10 11

35 81

16 18

545 459

28 25

2 3 A. . % A. . %

11 19

1 A. . %

10 15

0 A. . % 91 25

1 A. . %

15 17

0 A. . %

10 13

57 101

16 23

102 97

28 22

2 3 A. . % A. . %

12 17

55 113

20 24

76 120

27 25

16 14

4 A. . % 56 51

15 12

4 A. . % 57 55

20 11

1 A. . %

2 3 A. . % A. . %

4 A. . %

109 34

146 51

141 26

12 15

16 23

314 71

35 32

16 12

13 10

5 A. . % 34 18

9 4

5 A. . % 23 22 A. .t

8 5 5

67 12

% 8 5

Sou et

Pr m r

6 5

1929 1825

2,89 2,61

6 A. . %

Sou et

Pr m r

365 436

2,71 2,15

Sou et

Pr m r

283 476

2,72 2,27

Sou et

Pr m r

891 224

2,67 2,42

23 11

6 3

6 A. . % 9 14

3 3

6 A. . % 23 5

3 2

3.6.3 Zájem o praktické aplikace fyziky v denním život Žáci m li také zhodnotit oblíbenost „praktických aplikací“ fyzikální látky v reálném život . Tab. 3.45 podchycuje etnost jednotlivých stup hodnocení 0 – 6. Tab. 3.45 Rozložení absolutních a relativních etností zájmu o praktické aplikace na sledovaných typech škol 0 A. .

ZŠ NG VG OŠ

328 55 45 60

1 % 9 7 6 5

A. .

266 70 54 43

2 % 7 9 7 4

A. .

375 86 91 93

3 % 10 11 12 8

A. .

840 198 154 251

4 % 23 25 20 23

A. .

654 141 156 239

5 % 17 18 21 22

A. .

641 154 149 235

6 % 17 20 20 21

A. .

641 98 110 192

Pr m r % 17 12 14 17

3,53 3,44 3,59 3,83

Pr m ry jednotlivých typ škol jsou podobné. Následující diagramy p ibližují rozd lení etností na jednotlivých školách, ve kterých je posílená pozitivní složka hodnocení.

Obr. 3. 6 Diagramy relativních etností (v %) rozložení zájmu o praktické aplikace na všech typech škol

Základní školy – pr m r 3,53


25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

2

3

4

1

2

3

4

5

6



0

0

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

Rozdíly mezi chlapci a d v aty Tab. 3.45 Rozložení etností zájmu o praktické aplikace na sledovaných typech škol u chlapc a d v at

ZŠ H D

NG H D

VG H D

OŠ H D

0 A. . %

1 A. . %

2 A. . %

3 A. . %

4 A. . %

5 A. . %

6 A. . %

Sou et

Pr m r

102 226

77 189

134 241

373 467

355 299

413 228

473 168

25 9

1927 1818

4,04 2,98

0 A. . % 18 5 37 8

1 2 3 4 5 6 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 15 4 26 7 69 19 69 19 98 27 71 19 55 13 60 14 129 29 72 17 56 13 27 6

Sou et

Pr m r

366 386

4,01 2,96

0 A. . % 10 4 35 7

1 A. . % 16 6 38 8

2 3 4 5 6 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 23 8 40 14 58 20 66 23 70 25 68 14 114 24 98 21 83 17 40 9

Sou et

Pr m r

283 476

4,11 3,28

0 1 A. . % A. . % 34 4 28 3 26 12 15 7

2 3 4 5 6 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 70 8 182 20 195 22 201 23 181 20 23 10 69 31 44 20 34 15 11 5

Sou et

Pr m r

891 222

4,02 3,06

5 12

4 10

7 13

19 26

18 17

22 13

Proti našemu p edpokladu se výsledky hodnocení praktických aplikací chlapci a d v aty výrazn liší. To potvrzují i výsledky K. – S. testu“:

ZŠ: D = 0,199, Dkr = 0,044, výsledky se statisticky významn liší, NG: D = 0,294, Dkr = 0,096, výsledky se statisticky významn liší, VG: D = 0,223, Dkr = 0,102, výsledky se statisticky významn liší, OŠ: D = 0,247, Dkr = 0,102, výsledky se statisticky významn liší.

Z výsledk usuzujeme, že sou asná struktura výuky fyziky s jejími praktickými aplikacemi spíše odpovídá chlapeckému chápání sv ta. Tuto výraznou odlišnost p ístupu k praktickým aplikacím je t eba dále zkoumat.

3.7 Jak se provád jí poznámky v hodinách fyziky

Poslední otázkou, na kterou žáci v tomto okruhu odpovídali, byl problémový okruh „jak si žáci nej ast ji d lají poznámky v hodinách fyziky“. Žáci m li možnost vybrat z t chto nabízených možností: 1. u itel nám poznámky diktuje; 2. zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….); 3. zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice; 4. píšeme si poznámky zcela samostatn na základ výkladu u itele; 5. všechny poznámky si sami vypisujeme z u ebnice ve škole; 6. poznámky si sami vypisujeme z u ebnice doma; 7. po izujeme si poznámky jinak (v záznamovém listu up esn te); 8. písemné poznámky si ned láme. Tab. 3.46 podchycuje rozd lení etností typ poznámek v hodinách fyziky. Tab. 3.46 Tabulka etností typ poznámek v hodinách (zaokrouhleno na celá procenta) A. .

ZŠ NG VG OŠ

1

1213 396 309 524

% 30

2

A. .

1773

% 44

44 34

236 273

26 30

165 103

43

440

36

145

A. .

732

3

% 18 18 11 12

A. .

93 92 217 83

4

% 2 10 23 7

A. .

110 5 2 5

5

% 3 1 0 0

A. .

53 4 6 11

6

% 1 0 1 1

A. .

9 1 4 0

7

% 0 0 0 0

A. .

8

21 8 10 11

% 1 1 1 1

Následující tabulka porovnává po adí typ poznámek. Tab. 3. 47 Po adí typ poznámek v hodinách fyziky na všech typech škol (zaokrouhleno na celá procenta) Poznámky na ZŠ

Poznámky na NG

Poznámky na VG

zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….) – 44 % u itel nám poznámky diktuje – 30 % zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice – 18 % všechny poznámky si sami vypisujeme z u ebnice ve škole – 3 % píšeme si poznámky zcela samostatn na základ výkladu u itele – 2 % poznámky si sami vypisujeme z u ebnice doma – 1 % písemné poznámky si ned láme –1% po izujeme si poznámky jinak –0%

u itel nám poznámky diktuje 44 % zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu) – 26 % zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice – 18 % píšeme si poznámky zcela samostatn na základ výkladu u itele – 10, % písemné poznámky si ned láme –1% všechny poznámky si sami vypisujeme z u ebnice ve škole – 1 % poznámky si sami vypisujeme z u ebnice doma – mén než 1% po izujeme si poznámky jinak – 0%

u itel nám poznámky diktuje – 34 % zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….) – 30 % píšeme si poznámky zcela samostatn na základ výkladu u itele – 23 % zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice – 11 % poznámky si sami vypisujeme z u ebnice doma – 1 % písemné poznámky si ned láme –1% všechny poznámky si sami vypisujeme z u ebnice ve škole – 0 % u itel nám poznámky diktuje – 0%

Poznámky na OŠ u itel nám poznámky diktuje – 43 % zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….) – 36 % zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice – 12 % píšeme si poznámky zcela samostatn na základ výkladu u itele – 7 % poznámky si sami vypisujeme z u ebnice doma – 1 % písemné poznámky si ned láme – 1 % všechny poznámky si sami vypisujeme z u ebnice ve škole – 0 % jiný zp sob – 0 %

V tab. 3.47 je porovnání po adí jednotlivých typ poznámek v hodinách fyziky. Na všech typech škol se na prvních t ech místech objevily tyto typy poznámek: zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….) u itel nám poznámky diktuje zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice Na ZŠ u itel píše poznámky na tabuli, na NG a VG u itel poznámky diktuje (op t spole ná struktura v nižších i vyšších t ídách gymnázia).

ZÁV RY A VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ 1. Podle celkového pr m ru se žáci na hodiny fyziky spíše net ší. Nejlepší pr m r „t šení se“ je na ZŠ a srovnateln na NG. Na VG je výrazný pokles „t šení se na hodiny fyziky“ oproti NG. Existuje statisticky významný rozdíl mezi NG a VG a mezi ZŠ a OŠ. Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi ZŠ a NG. 2. Na všech typech škol je stupe „t šení se na hodiny fyziky“ u chlapc vyšší než u d v at. Existuje statisticky významný rozdíl u chlapc a d v at na ZŠ, NG a VG. 3. Oproti p edpokladu na žádném typu škol neexistuje statisticky významný rozdíl mezi „t šením se na hodiny fyziky“ u žák , které u í u itel-muž, oproti u itelkám-ženám. 4. Porovnáním pr m r volby “t šení se na hodiny fyziky“ jsme zjistili, že na ZŠ a NG je pon kud vyšší stupe „t šení se“ u „mladších u itel “, zatímco u VG je tomu naopak. K. – S. testem však byly zjišt ny statisticky významné rozdíly pouze na ZŠ. Na ostatních typech škol rozdíly zjišt ny nebyly. 5. Potvrdila se domn nka, že velikost sídla školy nemá vliv na „t šení se“ žák na hodiny fyziky. 6. Podle p edpokladu je nejlepší pr m r známek z fyziky na NG (1,76). Na VG a ZŠ je tento pr m r horší, (ZŠ 2,25, VG 2,27). Nejhorší pr m r známek z fyziky je na OŠ (2,94). 7. Rozdíly v pr m rech známek z fyziky mezi chlapci a d v aty na všech typech škol je velmi malý. U ZŠ a NG jsou výsledky hodnocení u d v at o n co lepší, na VG a OŠ je situace opa ná. Statisticky významný rozdíl existuje ve výsledcích chlapc a d v at na ZŠ. Na ostatních typech škol nejsou rozdíly statisticky významné. 8. Známkování žák u itelem a u itelkou vykazuje na základní škole a vyšším gymnáziu rozdíly. Markantn jší je rozdíl na základní škole, kde jsou u itelé p ísn jší ve známkování než u itelky. Rozdíl na vyšším gymnáziu není p íliš výrazný. Pr m r známek u žák , které u í u itel muž a u itelka-žena, u zkoumaných typ škol vykazuje výchylky. Tyto rozdíly jsou statisticky významné u ZŠ a VG. Závislost pr m ru známek na stá í u itele nebyla prokázána. 9. Up ednost ovanou formou prov ování v domostí z fyziky jsou testy. Neexistuje významný rozdíl mezi up ednost ováním forem zkoušení u chlapc a dívek na všech typech škol. 10. Pokusy u itele jsou nejlépe hodnoceny na ZŠ a VG; pon kud h e na NG a OŠ. Pokusy žákovské jsou na všech typech škol hodnoceny stejn významn . Nejmén pozitivn je hodnoceno opakování a procvi ování u iva ešením úloh.

11. Potvrdila se hypotéza, že na všech typech škol p evládá v náplni vyu ovací hodiny výklad u itele fyziky. 12. U chlapc je zájem o fyzikální teorii vyšší než u d v at na všech typech škol. Ješt významn jší je zájem o praktické aplikace ve výuce fyziky u chlapc . 13. Na všech typech škol se na prvních t ech místech objevily tyto typy poznámek: zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….); u itel nám poznámky diktuje; zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám - ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice. Na ZŠ u itel píše poznámky na tabuli, na NG a VG u itel poznámky diktuje. 14. Následném výzkumu by bylo vhodné se zam it na následné otázky: Jak se asov m ní p ístup žák k fyzice (t šení se na hodiny fyziky) v pr b hu 6. – 9. ro . ZŠ a primy – oktávy gymnázia? Jak se asov m ní známky z fyziky v pr b hu 6. – 9. ro . ZŠ a primy – oktávy gymnázia? Jak vypadá porovnání oblíbenosti jednotlivých ástí vyu ovací hodiny fyziky se skute nou hodinou fyziky?

4 U EBNICE FYZIKY ZKOUMANÉ OKRUHY O12 – nošení u ebnic fyziky do vyu ování O13 – hodnocení kvality u ebnice O14 – doporu ení ke zlepšení u ebnice O16 – jak se pracuje s u ebnicí ve vyu ování O17 – jak asto se eší úlohy z u ebnice O19 – samostatná práce s u ebnicí s diskusí

VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY 1. P edpokládáme, že se u ebnice fyziky používají ve vyu ování na ZŠ v mnohem v tší mí e než na ostatních školách. D v ata nosí u ebnice fyziky do vyu ování na všech typech škol ast ji než chlapci. 2. Dá se p edpokládat, že nejlépe bude hodnocena sada u ebnic „Kolá ová“, protože se používá na školách nejdéle a používá se ve velkém po tu. Další po adí, „Machá ek“ a „Jáchym“ (t etí sada se na školách používá pouze n kolik let). Dá se však p edpokládat, že v tšina u ebnic nebude hodnocena ani p íliš pozitivn ani p íliš negativn . 3. Hlavní doporu ení žák ke zlepšení u ebnic fyziky budou nejen v oblasti grafické úpravy, ale i k obsahové náplni. 4. Dá se p edpokládat, že se u ebnice fyziky v hodinách používají p evážn jako sbírky úloh k procvi ování. 5. P edpokládáme, že etnost samostatné práce s u ebnicí i následný zápis poznámek do sešity bude r st v posloupnosti ZŠ – NG – VG (resp. OŠ).

4.1 Nošení u ebnic fyziky do vyu ování

V tomto zkoumaném okruhu jsme nejprve zjiš ovali, jak asto žáci nosí do školy u ebnice fyziky. Žáci odpovídali pomocí škály odpov dí: u ebnici nosím vždy – 7 bod , nikdy (u ebnici nechávám doma) – 1, v bec nepoužívám u ebnici – 0 bod . Tab. 4.1 charakterizuje absolutní a relativní etnost volby žák na jednotlivých typech škol. Tab. 4. 1 Porovnání etností nošení u ebnic na jednotlivých typech škol 7 A. . 2742 425 192 281

ZŠ NG VG OŠ

% 73 55,0 26 25

6 5 A. . % A. . 524 14 113 147 19,0 40 98 13 53 118 11 62

4 3 % A. . % A. . 3 106 3 39 5,1 50 6,5 23 7 58 8 30 5 81 7 61

2 1 A. . % A. . 34 1 89 26 3,4 50 74 10 173 75 7 151

% 1 3,0 4 6

0 Pr m r % A. . % 2 109 3 6,28 6,4 12 1,6 5,73 24 57 8 3,86 14 283 25 3,41

Podle celkového pr m ru na škále odpov dí m žeme usoudit, že etnost nošení u ebnic na hodiny fyziky se zna n odlišuje. Zatímco na ZŠ žáci u ebnice nosí na vyu ování tém vždy, na NG je to o n co mén . Velký propad nastává mezi NG a VG, kde žáci u ebnici nosí pr m rn do poloviny všech hodin. Na OŠ je situace nejhorší; celá tvrtina všech žák této st ední školy u ebnici fyziky v bec nepoužívá. Obr. 4.1 ukazuje grafické procentuální rozložení na jednotlivých typech škol. Na ZŠ a NG vidíme siln pozitivní rozložení stup nošení u ebnic fyziky do vyu ování. Tomu odpovídá i celkový vysoký pr m r ZŠ – 6,28; NG – 5,73. Naproti tomu rozložení na VG a OŠ vykazuje dva výrazné vrcholy v pozitivní i v negativní ásti. Obr. 4. 1 Diagramy rozložení relativní etnosti (v %) nošení u ebnic fyziky do vyu ování ve škále možností 7 - 0 Základní školy – pr m r 6,28


80

60

70

50

60

40

50 40

30

30

20

20

10

10 0

0

7

6

5

4

3

2

1

0


6

5

4

3

2

1

0

1

0


30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5 0

7

7

6

5

4

3

2

1

0

0

7

6

5

4

3

2

Jedním z možných vysv tlení by bylo, že v rámci výzkumu existují dv skupiny žák , kte í používají u ebnice rozdíln . M žeme p edpokládat, že se jedná o chlapce a d v ata. Porovnáme-li výsledky mezi jednotlivými typy škol, obdržíme výsledky K. – S. testu: ZŠ – NG: D = 0,180, Dkr = 0,054 výsledky se signifikantn liší;

NG – VG: D = 0,345, Dkr = 0,070; výsledky se signifikantn liší, ZŠ – OŠ: D = 0,511, Dkr = 0,046; výsledky se signifikantn liší. Porovnání nošení u ebnic fyziky u chlapc a d v at Následující tabulky podchycují problematiku nošení u ebnic fyziky u chlapc i d v at na sledovaných typech škol. Tab. 4. 2 Porovnání absolutních a relativních etností nošení u ebnic na ZŠ u chlapc a d v at 7 A. . 1177 Hoši Dívky 1565 Celkem 2742

% 72 74 73

A. . 201 323 524

6

% 12 15 14

A. . 50 63 113

5

% 3 3 3

A. . 47 59 106

4

% 3 3 3

A. . 18 21 39

3

% 1 1 1

A. . 14 20 34

2

% 1 1 1

A. . 47 42 89

1

% 3 2 2

A. . 75 34 109

0

% 5 1 3

Pr m r 6,15 6,39 6,28

Tab. 4. 3 Porovnání absolutních a relativních etností nošení u ebnic na NG u chlapc a d v at 7 6 5 A. . % A. . % A. . 198 60,7 50 15.3 14 Hoši Dívky 227 50,8 97 21,7 26 Celkem 425 55,0 147 19,0 40

4 3 % A. . % A. . 4,3 22 7,7 12 5,8 28 6,3 11 5,1 50 6,5 23

% 3,7 2,5 3,0

2 1 A. . % A. . 10 3,1 17 16 3,6 33 26 3,4 50

% A. . 5,2 3 7,3 9 6,4 12

0

% 1 2 1,6

Pr m r 5,88 5,51 5,73

Tab. 4. 4 Porovnání absolutních a relativních etností nošení u ebnic na VG u chlapc a d v at

Hoši Dívky Celkem

A. . 96 96 192

7

% 24 29 26

A. . 42 56 98

6

% 10 17 13

A. . 30 23 53

5

% 7 7 7

A. . 30 28 58

4

% 7 8 8

A. . 19 11 30

3

% 5 3 4

A. . 44 30 74

2

% 11 9 10

A. . 105 68 173

1

% 26 21 24

A. . 39 18 57

0

% 10 6 8

Pr m r 3,57 4,38 3,86

Tab. 4. 5 Porovnání absolutních a relativních etností nošení u ebnic na OŠ u chlapc a d v at A. . 148 Hoši Dívky 133 Celkem 281

7

% 21 33 25

A. . 70 48 118

6

% 10 12 11

A. . 40 22 62

5

% 6 5 5

A. . 60 21 81

4

% 8 5 7

A. . 35 26 61

3

% 5 6 6

A. . 51 24 75

2

% 7 6 7

A. . 101 50 151

1

% 14 13 14

A. . 202 81 283

0

% 29 20 25

Pr m r 3,05 3,92 3,41

Na obr. 4.2 jsou graficky porovnány výsledky relativních etností nošení u ebnic fyziky chlapci a dívkami. Základní školy Z obr. 4.2 m žeme vysledovat velmi malý rozdíl mezi rozložením etností u chlapc a d v at. Tento p edpoklad potvrzuje i výsledek K. – S. testu dobré shody: D = 0,042, Dkr = 0,045. Neexistuje statisticky významný rozdíl v nošení u ebnic fyziky hochy a dívkami na základní škole.

Nižší gymnázia Taktéž p i porovnávání výsledk na nižším gymnáziu z diagramu i K. – S. testu plyne, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi nošením u ebnic fyziky chlapci a d v aty ( D = 0,099, Dkr = 0,099). Ze záv r ZŠ a NG vyplývá, že výrazné nošení u ebnic fyziky do vyu ování je d sledkem d kladného vyžadování tohoto úkolu u iteli fyziky. Uvidíme dále, že tento trend je na vyšších typech škol mén významný. Vyšší gymnázia V tab. 4.4 i obr. 4.4 vidíme rozdíl mezi používáním u ebnic u chlapc a d v at (pr m r u chlapc je nižší - 3,57; u d v at – 4,38). K. – S. test vykazuje statisticky významný rozdíl (D = 0,126, Dkr = 0,101). Ostatní st ední školy Stejn jako u VG i na OŠ nosí na vyu ování u ebnice fyziky více d v ata než chlapci. I K. – S. test prokazuje statisticky významný rozdíl (D = 0,139, Dkr = 0,085). Porovnáním výsledk na jednotlivých typech škol vidíme, a K. – S. test to potvrzuje, že se statisticky významn liší. Jak už jsme v úvodu této kapitoly nazna ili, etnost nošení u ebnic klesá v posloupnosti ZŠ – NG – VG - OŠ (pr m ry na škále odpov dí 6,28 – 5,73 – 3,86 – 3,41). Obr. 4. 2 Diagramy rozložení relativních etností (v %) nošení u ebnic fyziky do vyu ování u chlapc (modrý histogram) a dívek ( ervený histogram) a pr m ry H/D Základní školy – pr m ry 6,15 / 6,38

Nižší gymnázia – pr m ry 5,88 / 5,51

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10 0

0

7

6

5

4

3

2

1

0

Vyšší gymnázia – pr m ry 3,57 / 4,38

6

5

4

3

2

1

0

Ostatní st ední školy – pr m ry - 3,05 / 3,92

30

35

25

30 25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

7

7

6

5

4

3

2

1

0

0

7

6

5

4

3

2

1

0

4.2 Hodnocení kvality u ebnic fyziky

Žáci m li vyjmenovat a zhodnotit u ebnice fyziky, které používají. M li možnost volit hlavní u ebnici, kterou používají nej ast ji, a u ebnice dopl kové. Hodnotili je ve škále 0 – nevyhovující u ebnice, ... 6 – výborná u ebnice (hodnotili poutavost, obrázky, úpravu, srozumitelnost,…).

Základní škola Tab. 4. 6 Rozložení absolutních a relativních etností hodnocení kvality u ebnice fyziky na základních školách A. .

0

%

A. .

1

%

A. .

2

%

A. .

3

%

A. .

4

%

A. .

5

%

A. .

6

%

Sou et

Pr m r

Kolá ová, R. a kol. Machá ek, M.

127

6

114

6

177

9

466

23

420

20

473

23

270

13

2047

3,68

53

6

45

5

93

11

216

25

185

22

172

20

94

11

858

3,55

Jáchim, F., Tesa , J. Celkem

20

4

20

4

37

7

100

19

97

19

144

28

93

19

511

4,03

200

6

179

5

307

9

782

23

702

20

789

23

457

13

3416

3,70

U ebnice „Kolá ová a kol.“ ozna ilo 2047 žák jako u ebnici, kterou používají v hodinách fyziky. Je to 60 % všech respondent ZŠ. To se dalo o ekávat, nebo tyto u ebnice se v r zných úpravách používají nejdéle. 858 žák ozna ilo jako používanou u ebnici – „Machá ka“, je to 25 % všech respondent . „Jáchimovu“ u ebnici ozna ilo 511 žák – 15 %. Tento výsledek souvisí s tím, že tato sada u ebnic byla vydána teprve p ed n kolika lety a je velice obtížné se prosadit sm rem ke školám, které mají na nákup u ebnic málo pen z a v jejich skladech jsou u ebnice fyziky zakoupené v p edchozích letech. Z tabulky vyplývá, že nejlépe je hodnocena sada u ebnic Jáchim – Tesa (pr m r 4,03), další dv sady Kolá ová – Bohun k a kol, Machá ek. se hodnocením od sebe neliší (pr m ry 3,68 / 3,55). Naši domn nku potvrzuje výsledek K. – S. testu:

Kolá ová – Machá ek: D = 0,053, Dkr = 0,055 výsledky se signifikantn neliší; Kolá ová - Jáchim: D = 0,101, Dkr = 0,067; výsledky se signifikantn liší, Jáchym - Machá ek: D = 0,154, Dkr = 0,076; výsledky se signifikantn liší. V obr. 4.3 jsou diagramy procentuálního rozložení kvality hodnocení jednotlivých sad u ebnic. Tato rozložení vykazují v diagramech p ibližn normální rozložení s výrazn jší pozitivní ástí. Pom r mezi pozitivním a negativním hodnocením up es uje tab. 4. 7. U „Kolá ové“ a „Machá ka“ hodnotila p ibližn polovina žák v n jakém stupni kvalitu u ebnice pozitivn ; u „Jáchima“ dokonce dv t etiny žák .

Obr. 4. 3 Diagramy rozložení relativních etností (v %) hodnocení kvality u ebnic fyziky ve škále 0 - 6 Kolá ová a kol. – pr m r 3,68

Machá ek – pr m r 3,55

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

Jáchym a kol. – pr m r 4,03 30 25 20 15 10 5 0

0

1

2

3

Tab. 4. 7 Zúžená tabulka hodnocení kvality u ebnic fyziky Typ školy

0, 1, 2 (v %) negativní hodnocení 21 22 15

Kolá ová, R. a kol. Machá ek, M. Jáchim F., Tesa , J.

3 (v %) 23 25 19

4, 5, 6 (v %) pozitivní hodnocení 56 53 66

Žáci m li dále ozna it další u ebnice, které používají jen n kdy jako pomocnou literaturu v hodinách fyziky. Na druhém míst uvedlo „Machá ka“ 2 % a „Kolá ovou“ 22 % všech respondent . „Jáchima neuvedl nikdo. Na t etím míst se v 6 % všech respondent objevila „Kolá ová“.

Nižší gymnázia: Tab. 4. 8 Rozložení absolutních a relativních etností hodnocení kvality u ebnice fyziky na nižších gymnáziích A. .

0

%

A. .

1

%

A. .

2

%

A. .

3

%

A. .

4

%

A. .

5

%

A. .

6

%

Sou et

Pr m r

Kolá ová, R., a kol.

27

8

31

10

51

16

78

24

68

21

49

16

16

5

320

3,06

Machá ek, M.

34

10

25

8

41

13

74

23

69

21

58

18

21

7

322

3,17

Jáchim F., Tesa , J. Celkem

0

0

1

4

0

0

8

31

9

34

5

19

3

12

26

4,00

61

9

57

8

92

14

160

24

146

22

112

17

40

6

668

3,15

Porovnáním celkového pr m ru na škále kvality u jednotlivých u ebnic mezi ZŠ a NG vidíme, že žáci ZŠ hodnotí celkov u ebnice lépe než žáci NG (Kolá ová – 3,68 / 3,06; Machá ek – 3,55 / 3,17). Oproti stavu na ZŠ, kde 60 % respondent ozna ilo „Kolá ovou“ jako používanou u ebnici a „Machá ka“ ozna ilo pouze 25 %, je na NG situace u obou sad u ebnic vyrovnaná. Používá ji v obou p ípadech 48 % všech respondent z NG. „Jáchim“ se objevuje pouze ve 4 % p ípad (z ejm pouze jedna t ída). Vzhledem k tomu, že se hodnocení na NG zú astnilo velmi málo žák , bude t eba tento výzkum zp esnit a prohloubit.

Žáci m li ozna it ješt další u ebnice, které používají jen n kdy jako pomocnou literaturu v hodinách fyziky. Na druhém míst uvedlo „Jáchima“ 4 % a „Kolá ovou“ 33 % všech respondent na NG. „Machá ka“ neuvedl nikdo. Na t etím míst uvedli po 4 % „Kolá ovou“ a „Machá ka“.

Vyšší gymnázia: Tab. 4. 9 Rozložení etností hodnocení kvality u ebnice fyziky na vyšších gymnáziích

Kol. autor

A. . 23

0

% 3

A. . 49

1

% 6

A. . 103

2

% 14

A. . 233

3

% 31

A. . 185

4

% 24

A. . 140

5

% 18

A. . 28

6

% 4

Sou et

Pr m r

761

3,37

Obr. 4. 3 Diagram rozložení relativních etností (v %) hodnocení u ebnic fyziky na vyšším gymnáziu

30 25 20 15 10 5 0

0

1

2

3

4

5

6

Diagram relativních etnosti (v %) hodnocení se blíží normálnímu rozložení s výrazn jší pozitivní ástí (negativní /pozitivní – 23 % / 46 %), což je dobrá informace pro autorský kolektiv zatím jediné sady u ebnic fyziky pro vyšší gymnázia. Jestliže porovnáme celkové pr m ry, hodnotí u ebnice nejlépe žáci ZŠ (pr m r 3,70); hodnocení na NG je o n co horší (pr m r 3,15); na VG je hodnocení op t pozitivn jší (pr m r 3,37). Bude t eba následn prozkoumat, pro se hodnocení stejných u ebnic na ZŠ a NG výrazn liší.

4.3 Doporu ení žák pro zlepšení u ebnic fyziky V návaznosti na ob p edcházející otázky m li žáci doporu it, v em by se u ebnice fyziky m ly zlepšit. Z návrh , které byly zapsány do odpov dního listu, jsme sestavili následující strukturu doporu ení: 1. grafická ást u ebnice (barevné obrázky, fotografie, pestrost,...), 2. obsahová stránka u ebnice (lepší vysv tlení dané látky, praktické použití u iva z fyziky v denním život , návody k pokus m, zkrátit lánky, neu it n které v ci,...), 3. vn jší pohled na u ebnice (hezký vn jší vzhled, u ebnice by nem la být t žká a od ená,...), 4. úlohy v u ebnicích (jednodušší úlohy, vkládat mezip edm tové úlohy, ...), 5. historické vsuvky (vkládat více historických vstup z vývoje fyziky i techniky,...), 6. u ebnici v elektronické podob . Tab. 4. 10 Rozložení absolutních a relativních etností doporu ení ke zlepšení kvality u ebnic na r zných typech škol A. . ZŠ NG VG OŠ Celkem

1

%

A. .

1128

43

250 346 199 1923

2

%

A. .

1149

44

44 48 32

232 70 101

42

1552

3

%

A. .

231

9

41 10 16

56 265 300

34

852

4

%

A. .

58

2

10 37 48

16 22 6

19

102

5

6

%

A. .

%

41

2

7

0

3 3 1

10 16 17

2 2 3

2 1 1

0 0 0

2

84

2

11

0

Sou et 2614 566 720 624 4524

Z výsledk odpov dí na tento okruh jasn vyplývá jediná v c: žák m není lhostejné, s jakou u ebnicí v hodinách fyziky i p i domácí p íprav pracují. I když se z odpov dí nedají vyvodit exaktní záv ry, n která doporu ení bychom m li p ece jenom hloub ji promýšlet a dále zkoumat. Jsou to p edevším první t i okruhy doporu ení definovaných výše: Grafická ást u ebnice (barevné obrázky, fotografie, pestrost,...) – celkem 1923 doporu ení sm ovalo k tomuto okruhu. Je to 42 % všech doporu ení. Problém nemohou ešit auto i u ebnic, ale vydavatelé, pop . MŠMT, které by si m lo uv domit závažnost u ebnic pro výuku na našich školách. V poslední dob nakladatelství FRAUS z Plzn se snaží zlepšit grafickou ást u ebnice výraznou podporou a financemi kvalitní barevné u ebnicové ady v etn u ebnic fyziky. Obsahová stránka u ebnice (lepší vysv tlení dané látky, praktické použití u iva fyziky v denním život , návody k pokus m, zkrátit lánky, neu it n které v ci,...) – i v tomto okruhu se žáci velice zodpov dn zamýšleli nad obsahem u ebnic a doporu ovali zm nit – zlepšit adu obsahových prvk (vyjád ilo se celkem 1552 žák – 34 % ze všech návrh ). Vn jší pohled na u ebnice (hezký vn jší vzhled, u ebnice by nem la být t žká a od ená,...) – další velmi frekventovaným doporu ením byl návrh zlepšit vn jší vzhled u ebnice. Toto doporu ení by snad šlo vy ešit u každé u ebnice, u každého vydavatelství (doporu ovalo 852 žák - 19 % ze všech doporu ení).

4.4 R znorodost práce s u ebnicí fyziky ve vyu ování

V další otázce se žáci vyjad ovali k r znorodosti práce s u ebnicí fyziky v hodinách. M li zaznamenat, kterou innost z nabízených možností používají nej ast ji: a) ešíme úlohy z u ebnice; b) provádíme pokusy podle návod z u ebnice; c) samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu; d) samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a ned láme si výpisky do sešitu; e) pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici; f) využíváme u ebnici k jiným innostem; g) v hodinách fyziky žádnou u ebnici nepoužíváme. Tab. 4. 11 Tabulka absolutní a relativní etnosti práce s u ebnicí fyziky (procenta zaokrouhlena) A. . ZŠ NG VG OŠ

a

b

%

A. .

%

A. .

1994 493

47 52

354 65

8 7

471 423

51 36

66 23

7 2

c

d

%

A. .

%

A. .

714 136

17 15

231 48

5 5

74 125

8 11

36 29

4 2

e

%

A. .

650 146

15 16

129 136

14 12

f

g

%

A. .

%

75 21

2 2

216 32

6 3

19 25

2 2

126 406

14 35

V následujícím uspo ádáme jednotlivé druhy možností práce s u ebnicí fyziky podle relativní etnosti používání u jednotlivých typ škol. Po adí nej ast jších inností s u ebnicí v hodinách fyziky na základní škole: 1. ešíme úlohy z u ebnice – 47 %, 2. samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu – 17 %, 3. pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici – 15 %, 4. provádíme pokusy podle návod z u ebnice – 8 %, 5. v hodinách fyziky žádnou u ebnici nepoužíváme – 6 %, 6. samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a ned láme si výpisky do sešitu – 5 %, 7. využíváme u ebnici k jiným innostem – 2 %. Po adí nej ast jších inností s u ebnicí v hodinách fyziky na nižším gymnáziu: 1. ešíme úlohy z u ebnice – 52%, 2. pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici – 16 %, 3. samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu – 15 %, 4. provádíme pokusy podle návod z u ebnice – 7 %, 5. samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a ned láme si výpisky do sešitu – 5 %, 6. v hodinách fyziky žádnou u ebnici nepoužíváme – 3 %, 7. využíváme u ebnici k jiným innostem – 2 %. Po adí nej ast jších inností s u ebnicí v hodinách fyziky na vyšším gymnáziu: 1. ešíme úlohy z u ebnice – 51 %, 2. pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici – 14 %, 3. v hodinách fyziky žádnou u ebnici nepoužíváme – 14 %,

4. 5. 6. 7.

samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu – 8 %, provádíme pokusy podle návod z u ebnice – 7 %, samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a ned láme si výpisky do sešitu – 4 %, využíváme u ebnici k jiným innostem – 2 %.

Po adí nej ast jších inností s u ebnicí v hodinách fyziky v ostatních st edních školách: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

ešíme úlohy z u ebnice – 36 %, v hodinách fyziky žádnou u ebnici nepoužíváme – 35 %, pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici – 12 %, samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu – 11 %, provádíme pokusy podle návod z u ebnice – 2 %, samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a ned láme si výpisky do sešitu – 2 %, využíváme u ebnici k jiným innostem – 2 %.

Z uvedeného po adí vyplývá, že u ebnice fyziky se na všech typech škol používá p edevším k ešení úloh v ní obsažených (ZŠ – 47 %, NG – 52 %, VG – 51 %, OŠ – 36 %). Dále m žeme vysledovat spole né innosti na ZŠ a NG (17 % - 6 %): - pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici; - samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu; - provádíme pokusy podle návod z u ebnice.

Na VG žádnou u ebnici v hodinách fyziky nepoužívá 14 % žák , na OŠ dokonce 35 % žák . Vzhledem k tomu, že by se žáci VG m li p ipravovat na vysokoškolská studia, kde samostatné studia hraje d ležitou úlohu, má samostatné studium a provád ní výpisk z u ebnice nezastupitelnou roli. 8 % žák VG ukazuje na to, že u itelé stále této innosti nev nují takovou pozornost, jakou by si zasloužila.

ešení úloh z u ebnice fyziky

4.5

V dalších t ech otázkách jsme up esnili používání u ebnic jako sbírky úloh a k samostatné práci. Žáci odpovídali pomocí škály odpov dí 0 – 6, kde odpovídá stupe 0 - nikdy, stupe 6 – vždy. Tab. 4. 12 Tabulka absolutní a relativní etnosti ešení úloh z u ebnice fyziky (% zaokrouhlena)

ZŠ NG VG OŠ

0 A. . % 154 4

A. . 295

1

% 8

A. . 499

2

% 13

A. . 1103

3

%

A. .

30

4

%

6 Pr m r A. . %

632

17

312

12

%

A. .

612

16

5

36 12

5 2

83 62

11 9

125 110

16 17

202 160

26 25

127 114

16 18

149 119

19 18

57 70

7 11

74

9

104

13

130

16

224

28

107

14

95

12

61

8

3,35 3,25 3,45 2,90

Celkový pr m r na porovnávací škále v rozmezí 3,45 – 2,90 podporuje výsledky z tab. 4.11, kde žáci popsali tuto innost p ibližn v polovin p ípad hodin fyziky. Obr. 4. 4 Diagramy rozložení relativní etnosti (v %) ešení úloh z u ebnice fyziky Základní školy – pr m r 3,35


30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6


30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

2

3

4

1

2

3

4

5

6


30

0

0

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Obr. 4.4 nevykazuje odlišnosti diagram u jednotlivých typ škol. Diagramy se p ibližují normálnímu rozložení s mírnou p evahou pozitivní ásti, což odpovídá pr m r m (ZŠ – 3,35, NG – 3,25 a VG – 3,45). Pon kud se odlišují OŠ, kde je vid t mírná p evaha negativní ásti (pr m r 2,90). Následující údaje popisují rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Statisticky významné jsou pouze výsledky mezi ZŠ a OŠ, které jsou jist ovlivn ny tou skute ností, že OŠ se u ebnice v bec nepoužívá tém ve t etin p ípad . ZŠ – NG: D = 0,050, Dkr = 0,054 výsledky nejsou statisticky významné,

NG – VG: D = 0,041, Dkr = 0,072; výsledky nejsou statisticky významné, ZŠ – OŠ: D = 0,124, Dkr = 0,053; výsledky se signifikantn liší.

4.6 Samostatná práce s u ebnicí fyziky Vzhledem k tomu, že samostatná práce s u ebnicí i obecn s odborným textem je d ležitá innost, kterou se žáci musí systematicky u it sm rem k vyšším ro ník m (aby byli p ipraveni na samostatné studium na vyšších typech škol v etn vysokých škol), za adili jsme do našeho výzkumu up es ující otázku, která se týkala samostatné práce s u ebnicí ( „sami si danou látku p e teme, provedeme výpisky a na záv r o látce diskutujeme“) a to ve škále: 0 – nikdy, 3 – v ½ p ípad , 6 – vždy). Tab. 4.13 podchycuje absolutní a relativní etnost odpov dí v navrhnuté škále. Tab. 4. 13 Tabulka absolutní a relativní etnosti samostatné práce s u ebnicí fyziky v hodinách (% zaokrouhlena)

ZŠ NG VG OŠ

A. . 1084

0

314 337 352

%

A. .

30 41 52 45

1

%

A. .

632

18

138 167 164

18 26 21

2

%

A. .

500

14

92 68 121

12 11 15

3

%

A. .

575

16

102 45 76

13 7 10

4

%

A. .

297

8

47 17 36

6 3 4

5

6

%

A. .

%

286

8

218

6

58 8 25

8 1 3

26 0 14

3 0 2

Pr m r 2,03 1,62 0,85 1,25

Oproti našemu p edpokladu, že samostatná práce nar stá s vyššími ro níky, má etnost této innosti naopak sestupný charakter. Z výzkumu vyplývá, že nejvíce se této metody používá na ZŠ (pr m r 2,03), na NG je pokles etnosti na pr m r 1,62. Na VG, kde by tato innost m la být rozvíjena, je výrazný pokles na pr m r 0,85. Výrazné posunutí do negativních hodnot vidíme na obr. 4.5, kde všechny diagramy vykazují tuto tendenci. Nejmarkantn jší je to u VG, kde stupe „0 – nikdy“ volilo 52 % žák . Tzn., že v polovin všech zkoumaných t íd vyšších gymnázií žáci nikdy nestudovali samostatn z u ebnic a následn si provád li výpisky do sešit . Obr. 4. 5 Diagramy rozložení relativních etností (v %) samostatného studia s výpisky z u ebnice fyziky Základní školy – pr m r 3,35


55

55

45

45

35

35

25

25

15

15

5

5

-5

-5

0

1

2

3

4

5

6


55

45

45

35

35

25

25

15

15

5

5

-5

-5

1

2

3

4

1

2

3

4

5

6


55

0

0

5

6

0

1

2

3

4

5

6

Rozdíly mezi jednotlivými typy škol potvrzuje i K. – S. test:

ZŠ – NG: D = 0,104, Dkr = 0,054 výsledky se signifikantn liší; NG – VG: D = 0,203, Dkr = 0,073; výsledky se signifikantn liší, ZŠ – OŠ: D = 0,191, Dkr = 0,053; výsledky se signifikantn liší. ZÁV RY A VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ 1.

etnost nošení u ebnic na hodiny fyziky se se na jednotlivých typech škol zna n odlišuje. Zatímco na ZŠ žáci nosí u ebnice na vyu ování tém vždy, na NG dochází k výraznému snížení. Velký propad etnosti je mezi NG a VG. Zde žáci nosí u ebnice v pr m ru v polovin všech hodin. Na OŠ je situace nejhorší. U ebnice v bec nepoužívá tvrtina všech žák . Porovnáme-li etnost nošení u ebnic u H a D, je situace vyrovnaná na ZŠ a NG. Na VG a OŠ jsou rozdíly mezi H a D statisticky významné. Z výše uvedených záv r se dá p edpokládat, že nošení u ebnic fyziky do hodin je na ZŠ a NG povinné, je vyžadováno a kontrolováno (p edevším na ZŠ). Na VG a OŠ je nošení dobrovolné, pop . se této problematice nev nuje ze strany u itel p íliš velká pozornost. 2. Na ZŠ se z nabízených sad u ebnic umístily podle etnosti používání na školách u ebnice „Kolá ová a kol.“ (60 %), na dalších místech pak „Machá ek“ (25 %) a „Jáchim - Tesa “ (15 %). Toto po adí jsme o ekávali. Proti našemu o ekávání však jako nejlépe hodnocená sada u ebnic vyšla sada „Jáchim - Tesa “. Další dv sady jsou hodnoceny h e. Pokud porovnáváme celkové pr m ry hodnocení na jednotlivých typech škol, nejlépe hodnotili u ebnice žáci ZŠ (pr m r 3,70). Je s podivem, že stejné u ebnice hodnotili žáci NG mnohem h e (pr m r 3,15). Na VG jsou u ebnice hodnoceny op t o n co pozitivn ji (pr m r 3,37). 3. Žák m není lhostejné, s jakou u ebnicí v hodinách fyziky i p i domácí p íprav pracují. I když se z odpov dí nedají vyvodit exaktní záv ry, t i problémové okruhy výrazn p evyšují ostatní doporu ení: Grafická ást u ebnice (barevné obrázky, fotografie, pestrost,...) – celkem 1923 doporu ení sm ovalo k tomuto okruhu. Je to 42 % všech doporu ení. Tento problém nemohou ešit auto i u ebnic, ale vydavatelé, pop . MŠMT, které by si m lo uv domit závažnost u ebnic pro výuku na našich školách. Tento problém eší v poslední dob nakladatelství FRAUS z Plzn , které výrazn podporuje a financuje kvalitní barevné u ebnicové ady v etn u ebnic fyziky. Obsahová stránka u ebnice (lepší vysv tlení dané látky, praktické použití v denním život , návody k pokus m, zkrátit lánky, neu it n které v ci,...) – i v tomto okruhu se žáci velice zodpov dn zamýšleli i nad obsahem u ebnic a doporu ovali zm nit – zlepšit adu obsahových prvk (vyjád ilo se celkem 1552 žák – 34 % ze všech návrh ). Vn jší pohled na u ebnice (hezký vn jší vzhled, u ebnice by nem la být t žká a od ená,...) – další velmi frekventovaným doporu ením byl návrh zlepšit vn jší vzhled u ebnice. Toto doporu ení by snad šlo vy ešit u každé u ebnice, u každého vydavatelství (doporu ovalo 852 žák - 19 % ze všech doporu ení).

4. U ebnice fyziky se na všech typech škol používá podle p edpokladu p edevším k ešení úloh v u ebnici obsažených (ZŠ – 47 %, NG – 52 %, VG – 51 %, OŠ – 36 %). Na VG žádnou u ebnici v hodinách fyziky nepoužívá 14 % žák , na OŠ dokonce 35 % žák . 5. Oproti našemu p edpokladu, že samostatná práce s u ebnicí nar stá s vyššími ro níky, má etnost této innosti naopak sestupný charakter. Z výzkumu vyplývá, že nejvíce se této metody používá na ZŠ (pr m r 2,03), na NG je pokles na pr m r 1,62. Na VG, kde by tato innost m la být rozvíjena jako p íprava pro vysokoškolské studium, je výrazný pokles na pr m r 0,85. 6. Pro další díl í výzkumy doporu ujeme zabývat se následujícími otázkami: Pro se výrazn liší etnost nošení u ebnic fyziky na vyu ování mezi ZŠ, NG a VG, OŠ? Pro se od sebe výrazn liší hodnocení sad u ebnic na ZŠ a NG, p estože se jedná o stejné u ebnice? Jaké jsou hlubší názory žák všech typ škol na kvalitu u ebnic fyziky a jaké je jejich doporu ení pro zlepšení?

5 DOMÁCÍ P ÍPRAVA ZKOUMANÉ OKRUHY O20 – etnost p ípravy na vyu ování doma O15 – etnost používání u ebnic p i domácí p íprav O21 – etnost používání poznámek z hodiny p i domácí p íprav O22 – jak se provádí zápis poznámek ve vyu ování O23 – kdo pomáhá p i domácí p íprav O24 – fyzikální pozorování doma a v p írod

VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY 1. Vycházíme z p edpokladu, že etnost „u ení se doma“ na hodiny fyziky roste v závislosti na ro nících. Nejmén se doma žáci p ipravují na ZŠ a OŠ, na NG a VG má tato etnost rostoucí tendenci. P edpokládáme statisticky významné rozdíly mezi NG a VG, ZŠ a NG. Dále vycházíme z p edpokladu, že chlapci se na hodiny fyziky p ipravují mén než d v ata. 2. Žáci, kte í se doma p ipravují na hodiny fyziky, používají u ebnice fyziky velmi z ídka. P evažuje používání poznámek, které si žáci napsali v hodin . Tyto výsledky se p íliš nebudou lišit na jednotlivých typech škol. 3. P edpokládáme, že na NG je studium náro n jší než na ZŠ, a tedy žáci budou pot ebovat pomoc v daleko v tší mí e. Žák m nejvíce pomáhají rodi e a osoby z nejbližšího okolí. 4. Žáci pouze v menší mí e p enášejí poznatky z hodin fyziky do praktického života; provád jí iniciativn pokusy, pop . pozorují fyzikální jevy v p írod .

5.1 etnost p ípravy na výuku fyziky doma Vzhledem k tomu, že jsme cht li zjistit, jak asto se žáci p ipravují na hodiny fyziky, p edložili jsme jim možnost volby v šestistup ové škále odpov dí. Krajní negativní volba „nikdy“ byla ohodnocena stupn m 0, st ední volba „na polovinu hodin fyziky“ stupn m 3 a krajní pozitivní volba „na všechny hodiny fyziky“ stupn m 6. V tab. 5.1 jsou udány hodnoty absolutních a relativních etností volby jednotlivých stup škály i s celkovým pr m rem na této škále. Tab. 5.1 Tabulka absolutních a relativních etností p ípravy na hodinu fyziky doma u žák

ZŠ NG VG OŠ

0 A. . % 317 8 79 9,9 39 5 119 10,8

A. .

1

%

A. .

2

%

415 11 557 15 120 15,0 142 17,7 129 17 173 23 165 14,8 226 20,3

A. .

3

%

A. .

4

%

A. .

5

%

6 Pr m r A. . %

931 24 579 16 578 16 375 10 213 26,6 114 14,2 98 12,2 35 4,4 198 26 115 15 86 12 17 2 333 29,9 144 12,9 91 8,2 35 3,1

3,13 2,75 2,72 2,57

Porovnáním celkového stupn odpov dí ve škále 0 – 6 docházíme k p ekvapivému záv ru, že nejvíce se žáci p ipravují na hodiny fyziky na ZŠ. Na NG a VG se žáci p ipravují

p ibližn stejn . Nejmén se žáci p ipravují na OŠ. Tyto záv ry jsme p i stanovení prvotní hypotézy nep edpokládali a budeme se muset tímto jevem zabývat v dalším výzkumu více; bude jist t eba zjemnit škálu voleb, zkoumat i neklasické p ístupy k „p íprav na hodinu“ – práce na po íta i, práce s internetem, práce s encyklopediemi atd. Jednou z možností je i fakt, že žáci p echázející na gymnázium mají lepší p edpoklady pro studium, než žáci na ZŠ; pro pochopení látky jim sta í poslech výkladu ve škole. Jednou z možností, kterou je t eba též prov it, je myšlenka, že žáci se p i p íprav na gymnáziu zam ují na jiné p edm ty (p edm ty, které je motivují daleko více). Tento fakt by se však projevil na známce z fyziky. Porovnání výsledk na jednotlivých typech škol lépe vynikne p i grafickém zobrazení (viz obr. 5.1). Obr. 5. 1 Diagramy relativních etností (v %) rozložení p ípravy na hodiny fyziky ve škále 0 - 6 u žák všech typ škol Základní školy – pr m r 3,13


30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5 0

0

0

1

2

3

4

5

6


30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

2

3

4

1

2

3

4

5

6


30

0

0

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Z diagram je na první pohled patrné, že všechny grafy se svým tvarem blíží normálnímu rozložení, ale v prvém grafu ZŠ p evládá pozitivní složka, kdežto u všech dalších diagram p evládá více mén negativní složka. P ehledn ji to vidíme v tab. 5.2, kde jsme sdružili negativní odpov di 0, 1, 2 a pozitivní odpov di 4, 5, 6. Tab. 5. 2 Zúžená tabulka etnosti p ípravy na hodinu fyziky doma u žák Typ školy ZŠ NG VG OŠ

0, 1, 2 (v%) 34 43 45 46

3 (v %) 24 27 26 30

4, 5, 6 (v %) 42 30 29 24

Z tabulky vyplývá, že tém polovina žák ZŠ se p ipravuje doma na více než polovinu hodin fyziky. U NG a VG je to necelá t etina žák , na OŠ je to jen tvrtina žák . Porovnáme-li hodnoty na jednotlivých typech škol K. – S. testem, obdržíme výsledek, který podporuje p edcházející záv ry. Rozdíl mezi ZŠ a NG je statisticky významn odlišný. Na ZŠ se žáci p ipravují výrazn více než na NG (D = 0,100, Dkr = 0,053). Rozdíl mezi p ípravou žák na NG a VG je statisticky nevýznamný. Žáci se na obou stupních téže školy p ipravují na hodiny fyziky podobn (D = 0,047, Dkr = 0,069). Mohli bychom dokonce tvrdit, že „jeden u itelský kolektiv klade na žáky na nižším i vyšším stupni gymnázia stejné nároky“.

V dalším výzkumu bude t eba zkoumat i tuto problematiku. Nejvýrazn jší rozdíl je mezi p ístupem žák k domácí p íprav na ZŠ a OŠ (D = 0,165, Dkr = 0,046). Tuto skute nost jsme p edpokládali již p i vstupní hypotéze.

Rozdíly výpov dí chlapc a d v at Nyní se pokusíme zjistit rozdíly v domácí p íprav na hodiny fyziky u chlapc a d v at na jednotlivých typech škol. V tab. 5.3 jsou zaznamenány absolutní i relativní etnosti volby jednotlivých stup ve škále 0 – 6. Porovnáním pr m r zjiš ujeme, že odlišnosti mezi výpov mi chlapc a d v at jsou na všech typech škol patrné. Chlapci p istupují k domácí p íprav lehkovážn ji, tráví daleko mén asu p i p íprav (ZŠH-ZŠD: 2,87/3,43; NGH-NGD: 2,40/3,03; VGH-VGD: 2,45/2,88; OŠH-OŠD: 2,47/2,96. Výsledky K. – S. testu dobré shody výše uvedené skute nosti podtrhává: ZŠH-ZŠD: D = 0,153, Dkr = 0,044, výsledky se signifikantn liší, NGH-NGD: D = 0,181, Dkr = 0,096, výsledky se signifikantn liší, VGH-VGD: D = 0,147, Dkr = 0,102, výsledky se signifikantn liší, OŠH-OŠD: D = 0,196, Dkr = 0,101, výsledky se signifikantn liší. Tab. 5. 3 Rozložení absolutních a relativních etností domácí p ípravy chlapc a d v at ve škále 0 – 6

ZŠ H D

NG H D

VG H D

OŠ H D

A. .

0

%

A. .

226

12

91

5

1

%

A. .

268

14

147

8

2

%

A. .

312

16

245

14

3

%

A. .

442

23

489

27

4

%

6 A. . %

244

13

174

9

1928

334

18

201

11

1824

%

A. .

262

13

317

17

5

Sou et Pr m r 2,87 3,43

0 1 2 3 4 5 6 Sou et Pr m r A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 60 16,4 67 18,3 63 17,2 80 21,9 46 12,6 37 10,1 13 3,5 366 2,40 19 4,4 53 12,2 79 18,2 133 30,5 68 15,6 61 14,0 22 5,1 435 3,03 A. .

0

22 17 A. .

0

%

A. .

8 4

56 73

%

A. .

1

1

%

A. .

20 15

75 98

%

A. .

2

2

%

A. .

27 21

63 135

%

A. .

3

3

%

A. .

22 28

38 77

%

A. .

4

4

%

A. .

13 16

23 63

%

A. .

104 11,7 138 15,6 200 22,5 250 28,2 103 11,6 15 6,7 27 12 26 11,6 83 36,9 41 18,2

66 25

5

% 8 13

5

% 7,4 11,1

6 A. . % 5 12

2 3

6 A. . % 27 8

3 3,5

Sou et Pr m r 282 475

2,45 2,88


2,47 2,96

Na dopln ní jsou v následujících diagramech v obr. 5.2 – 5.5 porovnány relativní etnosti domácí p ípravy chlapc a dívek. Diagramy potvrzují p edešlé záv ry.

Obr. 5. 2 Diagramy relativních etností (v %) p ípravy na hodiny fyziky ve škále 0 - 6 u H a D na ZŠ Základní školy, chlapci – pr m r 2,87

Základní školy, dívky – pr m r 3,43

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

Obr. 5. 3 Diagramy relativních etností (v %) p ípravy na hodiny fyziky ve škále 0 - 6 u H a D na NG Nižší gymnázia, chlapci – pr m r 2,40

Nižší gymnázia, dívky – pr m r 3,03

30

35

25

30 25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

Obr. 5. 4 Diagramy relativních etností (v %) p ípravy na hodiny fyziky ve škále 0 - 6 u H a D na VG Vyšší gymnázia, chlapci – pr m r 2,45

Vyšší gymnázia, dívky – pr m r 2,88

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

Obr. 5. 5 Diagramy relativních etností (v %) p ípravy na hodiny fyziky ve škále 0 - 6 u H a D na OŠ Ostatní školy, chlapci – pr m r 2,47

Ostatní školy, dívky – pr m r 2,96 40

30

35

25

30

20

25 20

15

15

10

10

5 0

5 0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

U chlapc p evládá negativní složka (0,1,2), u d v at naopak pozitivní (4,5,6).

5.2

etnost používání u ebnic p i domácí p íprav

6

Zatímco v prvním zkoumaném okruhu se žáci vyjad ovali k tomu, jak asto se p ipravují na hodiny fyziky, v dalším problémovém okruhu up es ovali, jak asto p i domácí p íprav používají u ebnice fyziky. Použili jsme stejné škály: krajní negativní volba „nikdy“ byla ohodnocena stupn m 0, st ední volba – „na polovinu hodin fyziky“ stupn m 3 a krajní pozitivní volba „na všechny hodiny fyziky“ stupn m 6. V tab. 5.4 jsou udány hodnoty absolutních a relativních etností volby jednotlivých stup škály i s celkovým pr m rem stupnice. Tab. 5. 4 Tabulka absolutních a relativních etností používání u ebnic fyziky doma u žák A. .

0

%

A. .

1

%

A. .

2

%

A. .

3

%

A. .

4

%

5 A. . %

6 A. . %

Pr m r

ZŠ NG

740 20 908 24 505 14 650 17 353 196 24,6 220 27,6 108 13,6 115 14,5 63

9 7,9

438 67

12 126 4 8,4 27 3,4

2,21 1,92

VG OŠ

90 247

10 8

88 74

12 8

2,53 1,89

13 26

169 222

23 24

117 144

16 15

134 148

19 17

71 78

48 22

7 2

Z celkových pr m r na škále hodnocení je patrné, že žáci k domácí p íprav používají u ebnice velmi z ídka. U NG a OŠ m žeme tento stav charakterizovat jako „tém nikdy“, u ZŠ a VG „spíše ne“. Relativn nejvíce se u ebnice používá u VG. Zaráží posunutí tohoto problému do negativních hodnot. Další výzkumy by m ly analyzovat p í iny tohoto stavu, který jist souvisí s celkovou absencí používání textového eduka ního materiálu ( asopis , populariza ní literatury atd.). Je t eba zkoumat problém na n kolika úrovních: jak využívají u ebnic fyziky u itelé, kvalita jednotlivých u ebnic fyziky po stránce poznatkové struktury, jazykové a pojmové struktury, stimula ní charakteristiky, komunika ní charakteristiky. Tab. 5. 5 Zúžená tabulka relativních etností p ípravy na hodinu fyziky s pomocí u ebnice fyziky Typ školy ZŠ NG VG OŠ

0, 1, 2 (v %) 56 66 52 52

3 (v %) 17 14 19 17

4, 5, 6 (v %) 25 20 29 18

Tabulka 5.5 ukazuje, že používání u ebnic je velmi sporadické. Žáci, kte í se doma p ipravují na hodiny fyziky, používají u ebnici p ibližn ve tvrtin p ípad . Z výzkumu však nevy teme, zda se u ebnice používá p i ešení úloh, p i samostudiu nebo p i dalších innostech (nap . domácí pokusy atd.). Z grafického zobrazení rozložení stup hodnotící škály (obr. 5.6) vidíme výrazný posun k negativní ásti, což potvrzuje naše p edešlé záv ry. Obr. 5. 6 Diagramy rozložení relativních etností p ípravy pomocí u ebnice na hodiny fyziky

30 25

0 1

20

2 3

15

4 5

10 5 0

6 ZŠ

NG

VG

OŠ

Porovnání jednotlivých stup škol, které jsme provedli na úrovni celkových pr m r , m žeme podpo it i porovnáním pomocí K. – S. testu dobré shody: ZŠ-NG: D = 0,080, Dkr = 0,053, výsledky se signifikantn liší; na ZŠ se u ebnice používají p i domácí p íprav relativn ast ji. NG-VG: D = 0,162, Dkr = 0,070, výsledky se signifikantn liší, na VG se u ebnice používají p i domácí p íprav relativn nej ast ji. ZŠ-OŠ: D = 0,077, Dkr = 0,050, výsledky se signifikantn liší; na OŠ se u ebnice p i domácí p íprav tém nepoužívají.

5.3

etnost používání poznámek z hodiny p i domácí p íprav

Jednou z možností domácí p ípravy žák je používání písemných poznámek, které si žáci ud lali p i hodin fyziky. Žáci op t volili ze škály 0 – 6: krajní negativní volba „nikdy“ byla ohodnocena stupn m 0, st ední volba – „na polovinu hodin fyziky“ stupn m 3 a krajní pozitivní volba „na všechny hodiny fyziky“ stupn m 6. V tab. 5.6 jsou udány hodnoty absolutních a relativních etností volby jednotlivých stup škály i s celkovým pr m rem. Tab. 5. 6 Tabulka absolutních a relativních etností používání poznámek doma u žák 0 A. . % ZŠ NG VG OŠ

A. .

1

%

A. .

2

%

A. .

3

%

4 A. . %

375 10 412 11 438 12 733 19 436 63 7,9 87 10,9 87 10,9 122 15,3 76 48 6 89 12 79 11 114 15 97 131 12 136 12 145 13 190 17 137

12 9,5 13 12

A. .

5

%

A. .

6

%

594 16 762 20 135 16,9 227 28,6 114 15 215 28 129 12 240 22

Pr m r 3,41 3,72 3,75 3,28

Tab. 5. 7 Zúžená tabulka relativních etností p ípravy na hodinu fyziky s pomocí poznámek z hodiny Typ školy ZŠ NG VG OŠ

0, 1, 2 (v%) 33 30 29 37

3 (v %) 19 15 15 17

4, 5, 6 (v %) 48 55 56 46

Z tab. 5.6 a následn 5.7 m žeme vy íst, že p i domácí p íprav žáci p evážn používají písemné poznámky, které si p inášejí z hodin fyziky. Porovnáním výsledk na jednotlivých typech škol pomocí K. – S. testu m žeme shrnout: ZŠ-NG: D = 0,092, Dkr = 0,053, výsledky se signifikantn liší, žáci na NG více používají poznámky, NG-VG: D = 0,019, Dkr = 0,069, výsledky se signifikantn neliší, používání poznámek je srovnatelné (stejný u itelský kolektiv používá stejné metody na nižším i vyšším stupni gymnázia, ZŠ-OŠ: D = 0,032, Dkr = 0,046, výsledky se signifikantn neliší. V diagramu na obr. 5.7 vidíme p evládající stupe 6 („na všechny hodiny fyziky“) Obr. 5. 7 Diagramy rozložení relativní etnosti (v %) domácí p ípravy pomocí písemných poznámek 30 25

0 1 2 3

20 15

4 5 6

10 5 0

ZŠ

NG

VG

OŠ

5.4 Kdo pomáhá p i domácí p íprav Žáci též informovali o osobách, které jim s domácí p ípravou pomáhali. Volili mezi možnostmi: 1. rodi e, 2. prarodi e, 3. sourozenci, 4. spolužáci, 5. kamarád/ka, 6. u itel (u itelka), vychovatelka, 7. jiná osoba, 8. nikdo. Tab. 5. 8 Tabulka absolutních a relativních etností druh domácí pomoci na jednotlivých typech škol

.

ZŠ NG VG OŠ

1 2 A. . % A. . 77 1234 31 257 29,4 15 83 10 6 110 10 5

3 4 % A. . % A. . 2 336 8 144 1,7 50 5,7 55 1 25 3 88 1 46 4 83

5 6 % A. . % A. . 4 253 6 29 6,3 45 5,1 3 11 56 7 6 7 78 7 11

7 8 % A. . % A. . % 1 51 1 1890 47 0,3 10 1,1 439 50,4 1 2 0 537 67 1 8 1 807 70

Tab. 5.9 nám dokresluje po adí druh pomoci p i domácí p íprav na jednotlivých typech škol. Tab. 5. 9 Po adí forem pomoci p i domácí p íprav (zaokrouhleno v %) ZŠ 1. nikdo (47) 2. rodi e (31) 3. sourozenci (8) 4. kamarádi (6) 5. spolužáci (4) 6. prarodi e (2) 7.-8. u itel (1) 7.-8. jiná osoba

NG 1. nikdo (50) 2. rodi e (29) 3. spolužáci (6) 4. sourozenci (6) 5. kamarádi (5) 6. prarodi e (2) 7. jiná osoba (1) 8. u itel (0)

VG 1. nikdo (67) 2. spolužáci (11) 3. rodi e (10) 4. kamarád (7) 5. sourozenci (3) 6.-7. prarodi e (1) 6.-7. u itel (1) 8. jiná osoba (0)

OŠ 1. nikdo (70) 2. rodi e (10) 3.-4. spolužáci (7) 3.-4. kamarádi (7) 5. sourozenci (4) 6.-8. prarodi e (1) 6.-8. u itel (1) 6.-8. jiná osoba (1)

Z tab. 5.8 a 5.9 je patrné, že relativní etnost žák vyhledávajících pomoc p i domácí p íprav na hodiny fyziky ubývá v posloupnosti škol ZŠ – NG – VG – OŠ. Z toho plyne, že nejvíce vyhledávají pomoc žáci ZŠ (53 %); pak NG (50 %), VG (33 %). Na OŠ dokonce pouze 30 %. Nepatrný je pokles po tu žák s pomocí na NG proti ZŠ. P edpokládalo by se naopak, že na NG je studium náro n jší a tedy žáci budou pot ebovat pomoc v daleko v tší mí e. Z tab. 5.9 plyne, že se žáci nej ast ji obracejí na své rodi e, dále v menší mí e na spolužáky a sourozence. Pouze nepatrná ást žák vyhledává p i domácí p íprav pomoc u u itel , prarodi , pop . jiných osob.

5.5 Fyzikální pozorování doma a v p írod Poslední otázka v tomto ykoumaném okruhu má podchytit zájem žák i o b žné p írodní jevy, které se n jakým zp sobem dotýkají fyziky a zjistit úrove p enosu teoretických fyzikálních poznatk do b žného života žáka. Žáci m li odpov d t na otázku „zda sami doma nebo v p írod provád jí fyzikální pozorování nebo pokusy?“ Odpovídali na škále odpov dí 0 – 6: krajní negativní volba „nikdy“ byla ohodnocena stupn m 0, krajní pozitivní volba „velmi asto“ stupn m 6. V tab. 5.10 jsou udány hodnoty absolutních a relativních etností volby jednotlivých stup škály i s celkovým pr m rem škály. Tab. 5. 10 Tabulka absolutních a relativních etností provád ní pokus nebo pozorování fyzikálních jev v p írod u žák 0 A. . 1666

ZŠ NG VG OŠ

308 404 527

1

2

3

% 45

A. . % A. . % A. . 874 23 448 12 406 38,5 234 29,3 117 14,6 75 53 207 27 64 8 42 48

270

24

136

12

86

4

5

6

Pr m r

% 11 9,4 6

A. . 166 28 19

% 4 3,5 2

A. . 89 21 12

% 2 2,6 2

A. . 105 16 10

% 3 2,1 2

8

49

4

12

1

31

3

1,26 1,26 0,87 1,10

Z celkového pr m ru škály odpov dí vidíme, že tato innost žák se objevuje velice z ídka. Žáci z ejm nejsou aktivováni v hodinách k innostem mimo vyu ování. Zdá se, jako by hodiny fyziky i samotná výuka fyziky byly uzav eny do vlastního sv ta s minimální možností p esahu zájmu do reálného života. Uv domíme si to mnohem více z tab. 5.11. Tab. 5. 11 Zúžená tabulka relativních etností provád ní pokus nebo pozorování fyzikálních jev v p írod u žák Typ školy ZŠ NG VG OŠ

0, 1, 2 (v%) 80 83 88 84

3 (v %) 11 9 6 8

4, 5, 6 (v %) 9 8 6 8

Výrazn zde p evládá relativní etnost negativních odpov dí (80 % - 90 %) nad pozitivními (6 % - 9 %) – p ibližn osminásobn . Diagramy na obr. 5.8 tento trend potvrzují. Obr. 5. 8 Diagramy rozložení etnosti provád ní pokus nebo pozorování fyzikálních jev v p írod u žák 60 50

0

40

1 2

30

3

20

4 5

10 0

6 ZŠ

NG

VG

OŠ

ZÁV RY A VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ 1. Oproti stanovené hypotéze jsme zjistili, že nejvíce se žáci p ipravují na hodiny fyziky na ZŠ (tém polovina žák ), na NG a VG je p íprava rovnocenná (p ibližn t etina žák ). Nejmén se žáci p ipravují na OŠ. Mezi ZŠ a NG, ZŠ a OŠ existují statisticky významné rozdíly. Ve shod s hypotézou se na všech typech škol p ipravují d v ata více než chlapci. 2. Ve shod s hypotézou jsme zjistili, že žáci, kte í se doma p ipravují na hodiny fyziky, používají u ebnice fyziky velmi z ídka. U NG a OŠ m žeme tento stav charakterizovat jako „tém nikdy“, u ZŠ a VG „spíše ne“. Relativn nejvíce se u ebnice používají na VG. P itom žáci na VG si musí sami koupit u ebnici. Mezi jednotlivými typy škol existují statisticky významné rozdíly. Z výzkumu vyplynulo, že pokud se žáci doma p ipravují, používají ve v tšin p ípad písemné poznámky z hodin fyziky. Statisticky významn se liší pouze výsledky na ZŠ a NG. 3. Oproti stanovené hypotéze jsme zjistili, že nejvíce vyhledávají pomoc p i domácí p íprav žáci ZŠ (53 %), pak NG (49,6 %), VG (33 %) a na OŠ dokonce pouze 30 %. Za pozornost stojí pokles po tu žák vyhledávajících pomoc na NG proti ZŠ. Žáci se nej ast ji obracejí na své rodi e, dále v menší mí e na spolužáky a sourozence. Pouze nepatrná ást žák vyhledává p i domácí p íprav pomoc u u itel , prarodi , pop . jiných osob. 4. Žáci m li odpov d t na otázku „zda sami doma nebo v p írod provád jí fyzikální pozorování nebo pokusy“. P edpokládali jsme, že situace nebude p íliš pozitivní. Výsledky však p ed ily naše o ekávání. Výrazn p evládá relativní etnost negativních odpov dí (80 % - 90 %) nad pozitivními (6 % - 9 %) – p ibližn osminásobn . 5. Následné otázky pro další díl í výzkumy: Bude t eba analyzovat více do hloubky ten fakt, že se žáci na ZŠ p ipravují výrazn více než na NG a že rozdíl mezi p ípravou žák na NG a VG je statisticky nevýznamný. Bude jist t eba zjemnit škálu voleb, zkoumat i neklasické p ístupy k „p íprav na hodinu“ – práce na po íta i, práce s internetem, práce s encyklopediemi atd. Další výzkumy by m ly analyzovat p í iny nepoužívání u ebnic fyziky p i domácí p íprav žák , které jist souvisí s celkovou absencí používání textového eduka ního materiálu ( asopis , populariza ní literatury atd.). Je t eba zkoumat problém na n kolika úrovních: jak využívají u ebnic fyziky u itelé, kvalita jednotlivých u ebnic fyziky po stránce poznatkové struktury, jazykové a pojmové struktury, stimula ní charakteristiky, komunika ní charakteristiky. Dále by bylo pot ebné zjistit, jak se u ebnice používá – pouze jako cvi ebnice pro domácí úlohu, jako zdroj informací atd. Za pozornost stojí pokles po tu žák vyhledávajících pomoc na NG proti ZŠ. P edpokládalo by se, že na NG je studium náro n jší a tedy žáci budou pot ebovat pomoc v daleko v tší mí e. Bylo by dobré prov it, zda v tomto problému hrají roli „lepší intelektové schopnosti“ žák odcházejících na NG, pop . jiné vlivy. Celou problematiku „domácí p ípravy na hodiny fyziky“ by jist osv tlil výzkum domácí p ípravy na ostatní p edm ty i výzkum trávení volného asu žák .

6 OBECNÉ OTÁZKY POSTIHUJÍCÍ ZÁJEM ZKOUMANÉ OKRUHY O25 – používání informa ních zdroj mimo výuku, O27 – tení p írodov dné literatury, O26 – pot ebnost fyziky a techniky, O28 – profesionální zam ení na p írodov du, O29 – spole enská prestiž jednotlivých povolání, O30 – pot ebnost toho, co se ve výuce u í.

VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY 1. Žáci budou hodnotit p ínos školské fyziky pro praktický život spíše negativn . Hodnocení chlapc bude pozitivn jší; hodnocení ZŠ bude pozitivn jší oproti NG a VG (ZŠ více prakticky zam ená), hodnocení NG bude pozitivn jší než VG (látka na VG abstraktn jší), hodnocení OŠ bude pozitivn jší než VG (OŠ zam eny prakticky). 2. Žáci budou vcelku uznávat pot ebnost v dy a techniky pro život. Hodnocení chlapc bude pozitivn jší než d v at. 3. Žáci ve v tší mí e ne tou odborné asopisy ani populárn v deckou literaturu. 4. Žáci nejsou ve v tší mí e profesionáln orientováni na p írodní v dy a matematiku. Chlapci jsou orientováni v tomto sm ru více než d v ata. 5. P i hodnocení spole enské prestiže jednotlivých povolání jsou našimi žáky up ednost ována ta, která mají v tší ekonomický p ínos pro rodinu.

6.1 Informa ní zdroje mimo výuku

Žáci do záznamového listu zapisovali zdroje informací, které tou nebo sledují. Vybírali z t chto nabízených možností: 1. V da, technika a my; 2. Matematika, fyzika a informatika; 3. Školská fyzika; 4. Rozhledy MF; 5. jiné p írodov decké asopisy; 6. r zné encyklopedie; 7. p írodov dné programy v TV; 8. fyzikální stránky na Internetu; 9. jiné informa ní zdroje; 10. nic ne tu ani nesleduji z uvedených nabídek. Tab. 6.1 popisuje absolutní a relativní etnosti využívání informa ních zdroj . Porovnáním získaných hodnot vidíme, že situace je na všech typech škol p ibližn stejná. M žeme vytipovat t i skupiny informa ních zdroj . První skupinu volilo p ibližn 1 % – 8 %. Jedná se v tšinou o asopisy – V da, technika a my; Matematika, fyzika a informatika; Školská fyzika; Rozhledy MF; jiné p írodov decké asopisy; fyzikální stránky na Internetu; jiné informa ní zdroje. Ve druhé skupin jsou ty informa ní zdroje, které se používají asto (20 % - 39 %) - r zné encyklopedie; p írodov dné programy v TV. Zvláštní skupinu žák tvo í ti, kte í v bec nic ne tou (p ibližn každý pátý žák) a ani nesledují p írodov dné programy v televizi.

Tab. 6. 1 Tabulka absolutních a relativních etností sledování populárn v deckých p írodov deckých informa ních zdroj u žák 1 ZŠ NG VG OŠ

2

3

4

5

6

A. .

%

A. .

%

A. .

%

A. .

%

A. .

%

A. .

199

5

156

3

109

2

35

1

173

4

20

2

11

2

7

1

12

1

85

8

20

2

14

1

6

0

15

1

76

54

4

35

3

15

1

7

1

52

7 %

A. .

1077

25

281

28

8

263

4

264

8

9

10

% A. .

%

A. .

%

A. .

%

1262

29 332

8

120

3

814

19

263

26

67

7

34

3

223

22

26

360

36

56

6

15

1

188

19

20

500

39

94

7

33

2

242

19

Abychom celou situaci popsali p ehledn ji, rozd líme žáky podle toho, zda používají mimo výuku asopisy (1, 2, 3, 4, 5); zda používají moderní informa ní média (6, 7, 8, 9); a na žáky, kte í v bec ne tou. Následující tabulka podchycuje etnosti žák ve všech t ech skupinách. P írodov dné asopisy sleduje 12,6 % - 15,7 % žák ; p ibližn dv t etiny žák vyhledávají a získávají informace pomocí moderních informa ních médiích; p tina žák nic ne te. Tab. 6. 2 Zúžená tabulka etnosti sledování populárn v deckých p írodov deckých informa ních zdroj u žák asopisy % ZŠ NG VG OŠ

Moderní média %

Nic ne te

Sou et %

672 135

15,7 13,5

2791 645

65,3 64,3

814 223

19,0 22,2

4277 1003

131 163

13 12,6

694 891

69 68,7

188 242

18 18,7

1013 1296

Porovnejme výsledky mezi jednotlivými typy škol pomocí K. – S. testu dobré shody: ZŠ – NG: D = 0,070, Dkr = 0,048; výsledky se signifikantn liší; NG – VG: D = 0,067, Dkr = 0,061; výsledky se liší, rozdíl je však malý; ZŠ – OŠ: D = 0,080, Dkr = 0,043; výsledky se signifikantn liší. Vidíme, že mezi jednotlivými typy škol existují rozdíly v p ístupu k používání informa ních zdroj mimo výuku; rozdíly však nejsou p íliš veliké. Používání moderních informa ních médií je na vyšších typech škol (VG a OŠ) etn jší. Z výzkumu je také patrné, že sou asní žáci tou velice málo nebo v bec ne (podobné výsledky zjiš ujeme i p i zkoumání etby populárn v decké literatury). P ed didaktiky stojí otázka, zda tato skute nost souvisí s deficitem tená ské dovednosti žák a s následnými problémy s porozum ním teného textu nebo s p enesením zájmu d tí na jiné oblasti „poznávání“. Možným východiskem pro podchycování zájmu žák o poznatky v p írodov dné oblasti bude jist nasm rování jejich zájmu na moderní informa ní média v etn internetu (z výpov dí žák je patrné, že zatím nemají v dostate né mí e p ístup k internetu, což by se postupn m lo zlepšovat). Didaktikové p írodních v d by dále m li zkoumat co nejefektivn jší používání moderních medií ve výuce i mimo ni. Jde p edevším o koordinované a cílené používání internetu p i hledání jednotlivých informací, p i ešení tématických úkol (v rámci projektové výuky) i p i zájmové innosti žák . V eském prost edí zatím chybí hlubší výzkum p ístupu d tí k moderním informa ním médiím, používání po íta ové techniky a p edevším internetu u žák základních a st edních škol. Diagram na obr. 6.1 p ehledn charakterizuje pom r mezi relativními etnostmi používání asopis , moderních medií i relativní etnosti t ch žák , kte í v bec ne tou. Z diagramu je patrná podobnost stavu na všech typech škol.

Obr. 6. 1 Procentové zastoupení sledování populárn v deckých p írodov deckých informa ních zdroj u žák 70 60 50 40

asopis Média

30

Ne te

20 10 0

ZŠ

NG

VG

OŠ

Rozdíly výpov dí chlapc a d v at Porovnejme nyní používání zdroj informací u chlapc a dívek. Tab. 6.3 podchycuje situaci na jednotlivých typech škol. Tab. 6. 3 Tabulka absolutních a relativních etností sledování populárn v deckých p írodov deckých informa ních zdroj chlapci a dívkami na všech typech škol ZŠ H D NG H D

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 161 7 98 4 56 3 17 1 86 4 436 20 626 29 180 8 92 4 425 20 38 2 58 3 53 2 18 1 87 4 641 31 636 30 152 7 28 1 389 19 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 16 3 11 2 4 1 3 1 47 10 119 26 112 24 33 7 26 6 91 20 4 1 0 0 3 1 9 2 38 7 162 30 151 28 34 6 8 1 132 24

H D

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 12 3 11 3 2 0 6 2 24 6 102 26 132 34 32 8 9 2 60 15 8 1 3 0 4 1 9 1 52 8 161 26 228 37 24 4 6 1 128 21

H D

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % A. . % 52 5 33 3 13 1 6 1 38 4 192 18 397 38 86 8 30 3 195 19 2 1 2 1 2 1 1 0 14 5 72 28 103 41 8 3 3 1 47 19

VG

Již na první pohled je z ejmé, že výrazné rozdíly mezi chlapci a d v aty neexistují. Jasn je to vid t v tabulce po adí informa ních zdroj na jednotlivých typech škol (viz p íloha tab. P 8, P 9, P 10, P 11). Na prvních dvou místech se ve v tšin p ípad objevují –

p írodov dné programy v TV a r zné encyklopedie; na t etím míst skupina žák , kte í nic ne tou. Jestliže nyní provedeme porovnání jednotlivých skupin informa ních médií ( asopisy, moderní média, nic ne tu), obdržíme následující tabulku: Tab. 6. 4 Zúžená tabulka absolutních a relativních etností sledování populárn v deckých p írodov deckých informa ních zdroj u chlapc a dívek na všech typech škol ZŠ H D NG H D VG H D OŠ H D

asopisy A. . % 418 19,2 254 12,1

Moderní media A. . % 1334 61,3 1457 69,4

Nic ne te A. . % 425 19,5 389 18,5

Sou et

asopisy A. . % 81 17,5

Moderní media A. . % 290 62,8

Nic ne te A. . % 91 19,7

Sou et

54

10

asopisy A. . % 55 76

14 12

asopisy A. . % 142 13,6 21 8,3

355

65,6

Moderní media A. . % 275 419

71 67

Moderní media A. . % 705 67,7 186 73,2

132

24,4

Nic ne te A. . % 60 128

15 21

Nic ne te A. . % 195 18,7 47 18,5

2177 2100

462 541 Sou et 390 623 Sou et 1042 254

Z tabulky a z K. – S. testu vyplývá, že rozdíly mezi chlapci a d v aty až na ZŠ nejsou signifikantní (ZŠH-ZŠD: D = 0,074, Dkr = 0,042; NGH-NGD: D = 0,075, Dkr = 0,088; VGH-VGD: D = 0,051, Dkr = 0,088; OŠH-OŠD: D = 0,072, Dkr = 0,095). P ístup obou pohlaví k získávání informací je p ibližn stejný.

6. 2

tení p írodov dné literatury

V dalším šet ení m li žáci vyzna it zájem o etbu p írodov dné literatury. Byly jim navrženy tyto možnosti: 1. kniha, která popisuje životopis n kterého významného p írodov dce; 2. populární kniha o astronomii; 3. populární kniha o ostatních oborech fyziky; 4. jiná p írodov decká literatura; 5. ne etl žádnou. Tab. 6.5 udává absolutní a relativní etnosti rozložení odpov dí na jednotlivých typech škol. Na prvý pohled op t p ekvapí vysoké procento žák , kte í v bec nic z populární p írodov dné literatury ne etli (p ibližn t i tvrtiny žák na všech typech škol). Souvisí to i s výsledky p edcházející otázky. Tab. 6. 5 Tabulka rozložení etnosti tení populární p írodov dné literatury u žák na všech typech škol 1 A. . 196 43 35 34

ZŠ NG VG OŠ

2 % 5 5,3 5 3

A. . 375 110 89 138

3 % 10 13,5 11 12

A. . 291 62 40 89

4 % 8 7,6 5 8

A. . 179 50 47 50

5 % 5 6,1 6 5

A. . 2727 551 562 812

% 72 67,5 73 72

Porovnáním výsledk K. – S. testem dobré shody bylo zjišt no, že neexistuje signifikantní rozdíl mezi odpov mi na jednotlivých typech škol (ZŠ-NG: D = 0,049, Dkr = 0,053; NG-VG: D = 0,052, Dkr = 0,068; ZŠ-OŠ: D = 0,022, Dkr = 0,046). Diagram na obr. 6.2 celou problematiku zobrazuje názorn ji. Obr. 6. 2 Diagram rozložení relativních etností tení populární p írodov dné literatury u žák na všech typech škol

80 70 60 50

ZŠ

40

NG

30

VG

20

OŠ

10 0

1

2

Rozdíly výpov dí u chlapc a d v at

3

4

5

Tab. 6. 6 Tabulka rozložení absolutních a relativních etností etnosti tení populární p írodov dné literatury chlapci a d v aty ZŠ H D NG H D VG H D OŠ H D

A. . 76 120

A. .

1

1

11 32

A. . 8 27

A. . 22 12

1

1

% 4 6

A. . 179 196

%

A. .

2,9 7,3

62 48

% 3 6

A. . 39 50

%

A. .

2 5

97 41

2

2

2

2

% 9 11

A. . 204 87

%

A. .

16,5 10,9

41 21

% 14 10

A. . 30 10

%

A. .

11 18

80 9

3

3

3

3

% 11 5

A. . 84 95

%

A. .

10,9 4,8

19 31

% 10 2

A. . 16 31

%

A. .

9 4

37 13

4

4

4

4

% 4 5

A. . 1398 1329

%

A. .

5,1 7,0

243 308

% 5 6

A. . 195 367

%

A. .

4 6

656 156

5

5

% 72 73

% 64,6 70

5

5

% 68 76

% 74 67

Z tabulky vyplývá, že neexistuje rozdíl mezi zájmem chlapc a d v at o populární p írodov dnou literaturu. Tento fakt potvrzuje i K. – S. test (ZŠH-ZŠD: D = 0,042, Dkr = 0,044; NGH-NGD: D = 0,073, Dkr = 0,096; VGH-VGD: D = 0,088, Dkr = 0,0101; OŠHOŠD: D = 0,096, Dkr = 0,100). Porovnání po adí zájmu o jednotlivé typy p írodov dné literatury je v tabulkách v p íloze (tab. P 12, P 13, P 14, P 15).

6. 3 Pot ebnost fyziky a techniky V dalším zkoumaném okruhu m li žáci vyjád it sv j názor na užite nost v dy a techniky ve škále nabízených odpov dí: 1. bez fyziky a techniky by sou asný život nebyl možný; 2. fyzika a technika nám pouze zp íjem ují život, mohli bychom se ale bez nich obejít; 3. fyzika a technika má na život spíše záporný než kladný vliv; 4. jsem zásadn proti fyzice a technice. Následující tabulka popisuje etnosti názor žák na jednotlivých typech škol. Tab. 6.7 Tabulka absolutních a relativních etností názor na pot ebnost fyziky a techniky u žák na všech typech škol 1 ZŠ NG VG OŠ

A. . 2501 557 577 832

2 % 67 70,0 76 75

A. . 953 211 158 236

3 % 26 26,5 21 21

A. . 163 21 15 30

4 % 4 2,6 2 3

A. . 130 7 8 13

Pr m r % 3 0,9 1 1

1,45 1,34 1,28 1,30

P ibližn t i tvrtiny všech žák volilo kladnou odpov 1. P es 90 % žák se domnívá, že n jakým zp sobem v da a technika pot ebná pro život je (volba možnosti 1, 2). Pouze malá ást (3 % - 7 %) odpovídá negativn (volba 3, 4). Porovnáním odpov dí žák jednotlivých typ škol pomocí K. – S. testu jsme zjistili, že odpov di se signifikantn neliší až na výsledky mezi ZŠ a OŠ (ZŠ-NG: D = 0,043, Dkr = 0,053; NG-VG: D = 0,061, Dkr = 0,069; ZŠ-OŠ: D = 0,082, Dkr = 0,046). Žáci na ZŠ hodnotí pozitivn pot ebnost v dy a techniky relativn nejmén a negativn nejvíce oproti ostatním typ m škol (o tom vypovídá i nejvyšší pr m r). P ehledn nám tuto situaci popisuje tab. 6.8. Tab. 6. 8 Souhrnná tabulka etností názor na pot ebnost fyziky a techniky u žák na všech typech škol 1,2 ZŠ NG VG OŠ

3,4

Pr m r

Po et

%

Po et

%

3454 768 735 1068

93 96,5 97 96

293 28 23 43

7 3,5 3 4

Diagram na obr. 6.3 názorn dokresluje tuto problematiku.

1,45 1,34 1,28 1,30

Obr. 6. 3 Procentové rozložení názor na pot ebnost fyziky a techniky u žák na všech typech škol 80 70 60 50

ZŠ

40

NG

30

VG

20

OŠ

10 0

1

2

3

4

Rozdíly výpov dí u chlapc a d v at V následující tabulce jsme porovnali hodnocení pot ebnosti fyziky a techniky u chlapc a dívek. Tab. 6. 8 Tabulka absolutních a relativních etností názor na pot ebnost fyziky a techniky u chlapc a dívek ZŠ

H D NG

H D VG

A. .

%

A. .

1353

70

1148

A. . 288

H D

357

H D

1

269

A. . 220

OŠ

1

A. . 668 164

1

1

2

%

A. .

446

23

63

507

% 79,1

A. . 70

62,3

141

% 78

A. . 54

75

104

% 75

A. . 181

73

55

2

2

2

3

%

A. .

80

4

49

28

83

5

81

% 19,2

A. . 4

% 1,1

A. . 2

32,6

17

3,9

5

% 19

A. . 5

% 2

A. . 2

22

10

2

6

% 20

A. . 25

% 3

A. . 12

25

5

2

1

3

3

3

4

4

Sou et

Pr m r

3

1928

1,39

4

1819

1,50

Sou et

Pr m r

364

1,23

432

1,44

Sou et

Pr m r

281

1,25

477

1,30

Sou et

Pr m r

886

1,30

225

1,30

%

% 0,6 1,2

4

% 1 1

4

% 2 0

Z tabulky 6.8 m žeme vy íst, že na ZŠ a NG chlapci volí ve v tší mí e stupe 1 než d v ata (bez fyziky a techniky by sou asný život nebyl možný); stupe 2 volí více d v ata než chlapci (fyzika a technika nám pouze zp íjem ují život, mohli bychom se ale bez nich obejít). Na t chto typech škol hodnotí chlapci tuto problematiku pozitivn ji než d v ata, což se projevuje také ve výrazné odlišnosti pr m r hodnocení. Na VG a OŠ je hodnocení chlapc a d v at srovnatelné. To m žeme potvrdit i K. – S. testem dobré shody. Na ZŠ a NG

existuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením chlapc a d v at (ZŠH-ZŠD: D = 0,075, Dkr = 0,044; NGH-NGD: D = 0,168, Dkr = 0,097; VGH-VGD: D = 0,035, Dkr = 0,102; OŠHOŠD: D = 0,025, Dkr = 0,102).

6.4 Profesionální zam ení na matematiku nebo p írodní v dy Žáci m li zvážit své budoucí profesionální zam ení v oblasti matematiky nebo p írodních v d. Vybírali z následujících okruh zam ení: 1. jsem výrazn orientován na p írodní v dy a na matematiku; 2. mohl by to být jeden z možných sm r mého dalšího studia; 3. zatím nejsem rozhodnut; 4. spíše ne; 5. rozhodn ne. Následující tabulka uvádí etnosti odpov dí žák jednotlivých typ škol. Tab. 6. 9 Tabulka absolutních a relativních etností profesionálního zam ení u žák všech typ škol 1 A. . 270 61 114 32

ZŠ NG VG OŠ

2 % 7 7,6 15 3

A. . 692 202 218 177

3 % 18 25,3 29 16

4

A. . 944 224 105 236

% 25 28 14 21

5

A. . 1076 185 151 388

% 28 23,2 20 35

A. . 765 127 171 277

% 22 15,9 22 25

Následující diagram nám celou situaci zobrazuje více názorn . Obr. 6. 4 Diagramy procentového rozložení relativních etností profesionálního zam ení u žák všech typ škol Základní školy – pr m r 3,37


30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0 1

2

3

4

5


2

3

4

5


30

35

25

30 25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

1

2

3

4

5

0

1

2

3

4

5

Jestliže porovnáme odpov di mezi ZŠ – NG – VG, vidíme v pozitivní ásti odpov dí (volby 1, 2) procentový vzestup (u otázky 1 – 7/7,6/15; u otázky 2 – 18/25,3/29). V negativní ásti (volby 4, 5) se naopak projevuje sestupný trend (u otázky 4 – 28/23,2/20; otázky 5 – 22/15,9/22). Je z ejmé, že jsou žáci p i své orientaci ovliv ováni typem školy, do které chodí. P ehledn ji je tento trend patrný v následující zúžené tabulce 6.10.

Tab. 6. 10 Zúžená tabulka absolutních a relativních etností profesionálního zam ení u žák všech typ škol 1, 2 ZŠ NG VG OŠ

A. . 962 263 332 209

3 % 25 32,9 44 19

A. . 944 224 105 236

4,5 A. . % 1841 50 312 39,1 322 42 60 60

% 25 28 14 21

Profesionální orientace je aktuální až na vyšším stupni gymnázia. Z p edešlé tabulky lze vy íst, že p ibližn 40 % se orientuje na p írodní v dy a stejné množství tuto volbu popírá. Bude dobré zjistit, kolik žák se hlásí ke studiu na vysokých školách p írodov dného zam ení. Nerozhodnuto je 14 % žák , kte í jsou nejpravd podobn ji z nižších t íd. Vzestupný trend zájmu žák ZŠ, NG a VG m žeme posoudit K. – S. testem dobré shody a chí-kvadrát testem. Výsledky jsou souhrnn uvedeny v tabulce 6.11. Tab. 6. 11 Porovnání sledovaného profesionálního zam ení na p írodov dné obory na r zných typech škol Porovnávané skupiny ZŠC - NGC NGC - VGC ZŠC - OŠC


D

Dkr

0,101 0,053 0,108 0,068 0,108 0,046


D> Dkr ano ano ano

2

32,270 68,708 53,427

2 kr

9,49 9,49 9,49

2

> ano ano ano

2 kr

0,084 0,210 0,105

Z porovnání je patrné, že existuje statisticky významný rozdíl v orientaci žák všech typ škol na obory p írodov dné a matematiku. Z posledního sloupce tabulky, který nám postihuje stupe odlišnosti, plyne, že nejv tší rozdíl je mezi NG a VG ( = 0,210). M žeme s nadsázkou íct, že žáci se p echodem na VG dopracovávají ke své orientaci na p írodní v dy.

Rozdíly výpov dí u chlapc a d v at Jestliže sleduje procentové zastoupení chlapc a d v at p i hodnocení jednotlivých stup škály odpov dí (viz tabulku 6.12), zjiš ujeme, že odpov di se podstatn liší. Projevuje se to i v celkovém pr m ru hodnocení. Chlapci se více orientují na možné studium p írodních v d než d v ata. Pouze na OŠ je trend opa ný (v celkovém porovnání je však orientace ke studiu obor p írodov dných na OŠ nejslabší). Vzestupný trend kladné orientace jak u chlapc tak i u d v at m žeme pozorovat mezi ZŠ – NG – VG; tzn. že i d v ata jsou sm rována a orientována p edevším na VG ke studiu p írodov dných p edm t .

Tab. 6. 12 Tabulka absolutních a relativních etností profesionálního zam ení chlapc a d v at na jednotlivých typech škol ZŠ H D NG H D VG H D OŠ H D

1

A. . 159 111

1

A. . 36 25

1

A. . 51 63

1

A. . 24 8

%

A. .

8 6

379 313

%

A. .

9,9 5,7

107 95

%

A. .

18 13

84 134

%

A. .

3 4

120 57

2

%

A. .

20 17

507 437

%

A. .

29,3 21,9

102 122

%

A. .

30 28

46 59

%

A. .

14 25

198 38

2

2

2

3

3

3

3

%

A. .

26 24

510 566

%

A. .

27,9 28,1

61 124

%

A. .

18 13

60 91

%

A. .

22 17

314 74

4

4

4

4

%

A. .

27 31

373 392

%

A. .

16,7 28,6

59 68

%

A. .

21 19

41 130

%

A. .

35 33

229 48

5

% 19 22

5

% 16,2 15,7

5

% 15 27

5

% 26 21

Sou et Pr m r 1928 1819

3,29 3,45


3,00 3,26


2,84 3,19


3,68 3,43

Výsledky statistického vyhodnocení K. – S. testem dobré shody jsou obsaženy v tab. 6.13. Tab. 6. 13 Porovnání etnosti profesionálního zam ení chlapc a d v at na jednotlivých typech škol K. – S. testem dobré shody Porovnávané skupiny ZŠH - ZŠD NGH - NGD VGH - VGD OŠH - OŠD


D

Dkr

D > Dkr

0,069 0,116 0,128 0,126

0,044 0,097 0,102 0,102

ano ano ano ano

Pr m r Pr m r 1 2 3,29 3,00 2,84 3,68

3,45 3,26 3,19 3,43

Prokázaly se signifikantní rozdíly mezi odpov mi chlapc a dívek. Musíme si ale uv domit, že škála výb ru obor je zde nad rámec zam ení na fyziku; tzn., že respondenti mohou být zam eni na biologii, výpo etní techniku atd. Bylo by dobré v dalším zkoumání ur it i zam ení pouze na fyziku.

Rozdíly výpov dí skupin žák vyu ovaných u itelem – mužem a u itelkou - ženou V další ásti chceme postihnou rozdíly výpov dí skupiny žák , které vyu uje u itel, a skupiny žák , které vyu uje u itelka. Zkoumání zúžíme na ZŠ, NG a VG. Pr m ry jednotlivých etností nevykazují p íliš velký rozdíl. K. – S. test dobré shody nám tyto záv ry potvrzuje: ZŠ: D = 0,025, Dkr = 0,053; NG: D = 0,033, Dkr = 0,136; VG: D = 0,079, Dkr = 0,159. Z našeho šet ení plyne, že na profesionální orientaci žák na p írodní

v dy nemá vliv skute nost, že je u itel muž nebo žena. Neexistuje signifikantní rozdíl ve výpov dích žák vyu ovaných u itelem a u itelkou. Tab. 6. 14 Tabulka absolutních a relativních etností profesionálního zam ení chlapc skupin žák vyu ovaných u itelem a u itelkou ZŠ U itel U itelka NG U itel U itelka VG U itel U itelka

A. . 201 69

A. . 52 7

A. . 101 9

1

1

1

% 6,9 8,2

A. . 530 162

% 8,0 5,9

A. . 164 33

% 20,9 11,0

A. . 189 21

2

2

2

% 18,2 19,3

A. . 759 185

% 25,2 28,0

A. . 184 29

% 39,0 25,6

A. . 91 13

3

3

3

% 26,1 22,1

A. . 836 240

% 28,2 24,6

A. . 152 27

% 18,8 15,9

A. . 125 19

4

4

4

% 28,7 28,6

A. . 583 182

% 23,3 22,9

A. . 100 22

% 25,8 23,2

A. . 146 20

5

5

5

% 20,0 21,7

% 15,3 18,6

% 30,2 24,4

Sou et

Pr m r

2909 838

3,37 3,36

Sou et

Pr m r

652 118 Sou et 652 82

3,13 3,20 Pr m r 3,04 3,24

6. 5 Spole enská prestiž jednotlivých povolání Žáci m li také zvážit a vybrat z nabízených možností ta povolání, která jsou spole ností nejvíce vážena (nep ímo tato otázka postihuje názor samotného žáka): 1. právník, 2. ekonom, 3. léka , 4. podnikatel, 5. herec, 6. u itel, 7. voják, 8. politik, 9. v dec, 10. p ekladatel, 11. um lec, 12. jiné. Absolutní a relativní etnosti výpov dí žák na jednotlivých typech škol jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 6. 15 Tabulka rozložení absolutních a relativních etností spole enské prestiže povolání u žák (% zaokrouhlena) 1 414 10 120 13 155 18 107 9

ZŠ Celkem v % NG Celkem v % VG Celkem v % OŠ Celkem v %

2 143 4 34 4 45 5 24 2

3 1217 29 310 33 351 40 425 35

4 328 8 60 6 35 4 115 9

5 216 5 51 5 20 2 51 4

6 138 3 27 3 13 2 23 2

7 154 4 17 2 10 1 33 2

8 256 6 52 6 37 4 48 4

9 427 10 133 14 115 13 194 16

10 63 2 12 1 19 2 7 1

11 176 4 51 5 54 6 59 5

Tab. 6.16 popisuje po adí jednotlivých povolání podle spole enské prestiže.. Tab. 6. 16 Tabulka po adí relativních etností spole enské prestiže povolání u žák (v % zaokrouhleno) Interval

ZŠ

NG

VG

OŠ

40 – 10 (v %)

léka – 29 % jiné – 15 % v dec – 10 % právník – 10 %

léka – 33 % v dec – 14 % právník – 13 %

léka – 40 % právník – 18 % v dec – 13 %

léka – 35 % v dec – 16 % jiné – 11 %

9–4 (v %)

podnikatel – 8 % politik – 6 % herec – 5 % ekonom – 4 % voják, um lec – 4 %

jiné – 8 % podnikatel – 6 % politik – 6 % herec – 5 % um lec – 5 % ekonom – 4 %

um lec – 6 % ekonom – 5 % podnikatel – 4 % politik – 4 %

právník – 9 % podnikatel – 9 % um lec – 5 % herec – 4 % politik – 4 %

3–0 (v %)

u itel – 3 % p ekladatel – 2 %

u itel – 3 % voják – 2 % p ekladatel – 1 %

jiné – 3 % herec – 2 % u itel – 2 % p ekladatel – 2 % voják – 1 %

ekonom – 2 % u itel – 2 % voják – 2 % p ekladatel – 1 %

12 623 15 71 8 28 3 136 11

U všech typ škol m žeme nabízená povolání rozd lit do t í skupin. První skupinu volilo 40 % - 10 % žák . Na všech typech škol se v této skupin objevila povolání: léka (volilo výrazn nejvíce žák na všech typech škol), v dec (významné povolání pro p írodov dné vyu ování), právník. Up ednost ování v decké innosti je významným signálem pro didaktiky p írodov dných p edm t a autory u ebnic. Ve druhé skupin jsou volena p edevším povolání: podnikatel, politik, herec, um lec. Ve t etí skupin , kterou volilo nejmén žák byla povolání: voják, u itel a p ekladatel. Za azení povolání u itele do poslední skupiny ukazuje na celkové hodnocení u itel jak žáky, tak i rodi i a širokým okolím. Jestliže porovnáme po adí povolání na jednotlivých typech škol pomocí Wilcoxonova párového testu, m žeme vyslovit záv r: neexistuje signifikantní rozdíl hodnocení mezi jednotlivými typy škol (ZŠ – NG: T = 29,5; Tkr 14 ; T > Tkr . NG – VG: T = 33,5; Tkr 14 ; T > Tkr . ZŠ – OŠ: T = 30; Tkr testu dobré shody.

14 ; T > Tkr ). Obdobné záv ry získáme i použitím K. – S.

Rozdíly výpov dí u chlapc a d v at Tab. 6. 17 Tabulka absolutních etností spole enské prestiže povolání u chlapc a dívek na jednotlivých typech škol ZŠ H

1 192

2 66

3 502

4 212

5 107

6 52

7 116

8 112

9 221

10 22

11 72

12 407

D

222

77

715

116

109

86

38

144

206

41

104

216

NG H

1 49

2 16

3 110

4 33

5 28

6 11

7 11

8 21

9 62

10 3

11 18

12 55

D

71

18

200

27

23

16

6

31

71

9

33

19

VG H

1 42

2 19

3 113

4 17

5 10

6 3

7 5

8 12

9 46

10 4

11 31

12 16

D

113

26

238

18

10

10

5

25

69

15

23

12

OŠ H

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

82

18

313

103

39

16

32

39

155

6

39

124

D

25

6

112

12

12

7

1

9

39

1

20

12

Stejn jako porovnáním jednotlivých typ škol jsme nezjistili signifikantní rozdíl hodnocení spole enské prestiže jednotlivých povolání u žák , neexistuje ani rozdíl mezi chlapci a d v aty. P i porovnání Wilcoxonovým testem párových hodnot. jsme získali následující údaje: T = 33; Tkr 14 ; T > Tkr - neexistuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením chlapci a d v aty na ZŠ T = 36; Tkr 14 ; T > Tkr - neexistuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením chlapci a d v aty na NG T = 29; Tkr 14 ; T > Tkr - neexistuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením chlapci a d v aty na VG T = 33,5; Tkr 14 ; T > Tkr - neexistuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením chlapci a d v aty na OŠ. Záv ry jsou velmi zajímavé a je t eba dále n které aspekty zkoumat. P edevším zjemnit nabídku n kterých povolání, která se dotýkají p írodov dných obor .

6. 6 Pot ebnost v domostí z hodin fyziky

V posledním dotazníkovém okruhu m li žáci zhodnotit, zda použijí v život znalosti z hodin fyziky. Hodnotili na odpov dní škále: 0 – rozhodn nesouhlasím; 1 – spíše nesouhlasím; 2 – nevím; 3 – spíše souhlasím; 4 – rozhodn souhlasím. Hodnocení na jednotlivých typech škol uvádí tab. 6.18. Tab. 6. 18 Tabulka absolutních a relativních etností názor o pot ebnosti fyziky u žák na základních školách (% zaokrouhlena) 0 ZŠ NG VG OŠ

A. . 150 24 35 36

1 % 4 3 5 3

A. . 357 109 206 157

2 % 9 14 27 14

A. . 967 175 176 309

3 % 25 22 23 28

A. . 1467 361 267 464

4 % 40 45 35 42

A. . 804 128 75 144

Pr m r % 21 16 10 13

2,65 2,58 2,19 2,47

Z tabulky 6.18 je z ejmé, že se p íliš neliší výsledky mezi ZŠ a NG. Mezi NG a VG (pop . mezi ZŠ a OŠ) vidíme posunutí k negativnímu hodnocení. Tuto úvahu podporují i výsledky K. - S. testu a testu chí-kvadrát dobré shody. Z toho vyplývá, že hodnocení pot ebnosti obsahu výuky fyziky pro reálný život na ZŠ a NG se statisticky signifikantn neliší; mezi NG a VG (pop . mezi ZŠ a OŠ) se statisticky signifikantn liší. Škola žáky stále více utvrzuje v názoru, že „fyzika“ je pro reálný život mén pot ebná. Sm rem k vyšším ro ník m je tento názor více posílen (celkový pr m ry ZŠ-NG-VG – 2,65 – 2,58 – 2,19). Oboroví didaktici by m li zkoumat p í iny tohoto jevu; ovliv uje tento názor fakt, že sm rem k vyšším ro ník m je „fyzika“ stále abstraktn jší a tedy pro život mén upot ebitelná, v u ebnicích je stále mén obrázk a i odkazy na praktické využití jsou mén asté (jedná se p edevším o krok z NG na VG, pop . ze ZŠ na VG)?; nebo tento trend ovliv ují p edevším negativní názory d v at?; nebo je to fakt, že se žák m jejich o ekávání o atraktivnosti p edm tu „fyzika“ b hem vyšších ro ník studia nepotvrdila? Rozdíly mezi NG a VG a ZŠ a OŠ jsou signifikantní, což dokládají záv ry K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody. Nejv tší, rozdíl je mezi nižším a vyšším gymnáziem. Výsledky ukazuje tab. 6.19. Tab. 6. 19 Porovnání sledovaného jevu na r zných typech škol pomocí K. – S. testu a chí-kvadrát testu Porovnávané skupiny ZŠC - NGC NGC - VGC ZŠC - OŠC


D

Dkr

0,054 0,053 0,163 0,069 0,085 0,045

D> Dkr ne ano ano


--59,206 52,920

2 kr

--9,49 9,49

2

> --ano ano

Pr m r Pr m r 1 2

2 kr

--0,195 0,104

2,65 2,58 2,65

2,58 2,19 2,47

Rozdíly výpov dí u chlapc a d v at Vzhledem k tomu, že jsme již d íve došli k záv ru, že fyzika je chlapci statisticky významn oblíben jší než d v aty, dá se p edpokládat, že se to odrazí i p i hodnocení pot ebnosti fyziky v reálném život . Nejprve si zobrazíme tabulkou etnosti jednotlivých stup hodnotící škály 0 – 4. Z tab. 6.20 je patrné, že na všech typech škol roste po et negativních odpov dí (0,1) u d v at a naopak klesá po et pozitivních odpov dí (3, 4). Stejn i pr m ry u chlapc jsou mnohem vyšší než u d v at. Tab. 6. 20 Porovnání sledovaného jevu na r zných typech škol mezi názory chlapc a d v at (% zaokrouhlena) ZŠ H

A. . 73

D

77

NG

0

0

A. .

% 4

A. . 150

4

207

%

A. .

1

1

% 8

A. . 412

11

555

%

A. .

2

2

% 21

A. . 765

30

702

%

A. .

3

3

% 40

A. . 524

39

280

%

A. .

4

% 27 16

4

%

Sou et

Pr m r

1924

2,79

1821

2,49

Sou et Pr m r

H

9

3

36

10

62

17

171

47

87

29

365

2,80

D

15

4

73

17

113

26

190

44

41

10

432

2,39

%

A. .

%

A. .

%

A. .

%

A. .

VG

0

A. .

1

2

3

4

%

Sou et Pr m r

H

8

3

66

23

50

18

110

39

48

17

282

2,44

D

27

6

140

29

126

26

157

33

27

6

477

2,04

%

A. .

%

A. .

%

A. .

%

A. .

OŠ

0

A. .

1

2

3

4

%

Sou et

Pr m r

H

28

3

118

13

236

27

378

43

125

14

885

2,51

D

8

4

39

17

73

33

86

28

19

8

225

2,31

Porovnání diagram na obr. 6.5 nám dává jasnou p edstavu o odlišnosti názor chlapc a d v at na pot ebnost „fyziky“ v praktickém život . Odlišnost potvrzují i výsledky K. – S. testu a chí-kvadrát testu dobré shody (viz. tab. 6.21). Tab. 6. 21 Porovnání sledovaného jevu u skupin hoch a dívek na stejných a r zných školách Porovnávané skupiny ZŠH - ZŠD NGH - NGD VGH - VGD OŠH - OŠD


D

Dkr

D> Dkr

0,131 0,192 0,174 0,101

0,044 0,097 0,102 0,101

ano ano ano ne


104,111 41,125 36,200 ---

2 kr

9,49 9,49 9,49 ---

2

> ano ano ano ---

Pr m r Pr m r 1 2

2 kr

0,153 0,227 0,220 ---

2,79 2,80 2,44 2,51

2,49 2,39 2,04 2,31

Z tabulky 6.21 plyne, že existuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením pot ebnosti fyziky pro reální život u chlapc a d v at na ZŠ, NG a VG. Hodnocení chlapc je pozitivn jší než u d v at. Rozdíl je výrazn jší na NG a VG.

Obr. 6. 5 Diagramy procentového rozložení etnosti názor na pot ebnost „fyziky“ v praxi u H a D Základní školy, chlapci – pr m r 2,79

Základní školy, dívky – pr m r 2,49

40

40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0 0

1

2

3

4

Nižší gymnázia, chlapci – pr m r 2,80 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2

3

4

60 50 40 30 20 10 0

1

2

3

4

0

40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

1

2

3

4

Ostatní školy, chlapci – pr m r 2,51

0

1

2

3

0

1

2

3

4

Vyšší gymnázia, dívky – pr m r 2,04

40

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1

Nižší gymnázia, dívky – pr m r 2,39

Vyšší gymnázia, chlapci – pr m r 2,44

0

0

0

0

1

2

3

4

Ostatní školy, dívky – pr m r 2,31

4

46 41 36 31 26 21 16 11 6 1 -4

0

1

2

3

4

ZÁV RY A VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ 1. Hodnocení pot ebnosti obsahu výuky fyziky pro reálný život na ZŠ a NG se statisticky signifikantn neliší; mezi NG a VG (pop . mezi ZŠ a OŠ) se statisticky signifikantn liší. Škola žáky stále více utvrzuje v názoru, že „fyzika“ je pro reálný život mén pot ebná. Sm rem k vyšším ro ník m je tento názor více posílen (celkový pr m ry ZŠ-NG-VG – 2,65 – 2,58 – 2,19). Na všech typech škol roste po et negativních odpov dí (0,1) u d v at a naopak klesá po et pozitivních odpov dí (3, 4). Stejn i pr m ry u chlapc jsou mnohem vyšší než u d v at. Existuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením pot ebnosti fyziky pro reálný život u chlapc a d v at na ZŠ, NG a VG. 2.

3.

4.

5.

6.

P es 90 % žák se domnívá, že n jakým zp sobem v da a technika je pot ebná pro život. Pouze malá ást (3 % - 7 %) se domnívá o opaku. Porovnáním odpov dí žák jednotlivých typ škol pomocí K. – S. testu jsme zjistili, že odpov di se signifikantn neliší až na výsledky mezi ZŠ a OŠ. Žáci na ZŠ hodnotí pozitivn pot ebnost v dy a techniky relativn nejmén a negativn nejvíce oproti ostatním typ m škol (o tom vypovídá i nejvyšší pr m r). Na ZŠ a NG existuje signifikantní rozdíl mezi hodnocením chlapc a d v at; na ostatních typech škol tento rozdíl není. Používání informa ních zdroj mimo výuku se na sledovaných typech škol p íliš neliší. M žeme vytipovat dv skupiny používaných informa ních zdroj : tení fyzikálních a p írodov deckých asopis ( etnost se pohybuje mezi 12,6 %–15,7 %) a používání moderních informa ních médií ( etnost použití je 64,3 % - 69 %). P ibližn každý pátý žák však nic ne te ani nepoužívá jiné informa ní zdroje (18 % 22,2 %).. Existují statisticky významné rozdíly mezi používáním r zných informa ních zdroj u chlapc a dívek. Existuje statisticky významný rozdíl v orientaci žák všech typ škol na obory p írodov dné a matematiku. Nejv tší rozdíl je mezi NG a VG ( = 0,210). M žeme íct, že se žáci p echodem na VG dopracovávají ke své orientaci na p írodní v dy. Neprokázaly se statisticky významné rozdíly mezi odpov mi chlapc a dívek. Musíme si ale uv domit, že škála výb ru obor je zde nad rámec zam ení na fyziku; tzn., že respondenti mohou být zam eni na biologii, výpo etní techniku atd. Na profesionální orientaci žák na p írodní v dy nemá vliv skute nost, že je u itel muž nebo žena. etnost hodnocení spole enské prestiže jednotlivých povolání žáky lze rozd lit do t í skupin. První skupinu - léka , v dec, právník volilo 40 % - 10 % žák . Up ednost ování v decké innosti je významným signálem pro didaktiky p írodov dných p edm t a autory u ebnic. Ve druhé skupin jsou volena p edevším povolání podnikatel, politik, herec, um lec, ve t etí skupin , kterou volilo nejmén žák , byla povolání voják, u itel a p ekladatel. Za azení povolání u itele do poslední skupiny ukazuje na sou asné spole enské postavení u itel . Neexistuje statisticky významný rozdíl hodnocení celkov ani statisticky významný rozdíl mezi chlapci a d v aty. V dalším výzkumu považujeme za vhodné ešit následující problematiku: Zkoumat, zda skute nost, že žáci p íliš ne tou asopisy ani populárn v deckou literaturu, souvisí s deficitem tená ských dovedností (kompetencí) žák a s následnými problémy s porozum ním teného textu.

Zkoumat, zda skute nost, že žáci p íliš ne tou asopisy ani populárn v deckou literaturu, souvisí s faktem, že p enášejí zájem a orientují se na jiné oblasti poznání. Návrhy a výzkum ú innosti efektivního využívání multimédií ve škole i mimo školu; jaký je p ístup žák k multimédiím, po íta ové technice a k používání internetu. Hlubší výzkum profesionálního zam ení žák na obory p írodov dné a matematiku. Jaké procento žák z VG a OŠ se hlásí na p írodov dné obory na vysokých školách a kolik žák za alo studovat tyto obory. Kolik jich ukon uje a jaké je jejich praktické za azení. Výzkum profesionálního zam ení žák na p írodov dné u itelské obory (jednotlivé obory zvláš ). Hlubší výzkum spole enské prestiže povolání se zahrnutím jemn jší škály povolání, která se dotýkají p írodních v d. Výzkum chápání pojmu „v dec“, „v decká práce“. Tvorba a výzkum ú innosti u ebních text pro ZŠ a SŠ, které se opírají o „v decké cesty poznávání reality“ – fyzika jako dobrodružství poznání, jako protipól k „fyzice encyklopedické“. Hlubší výzkum p echodu žák z NG na VG. Objasnit ten fakt, že se žáci vyšších t íd domnívají, že fyzika je mén pot ebná pro praktický život. Jaké p ipravit u ební texty z fyziky pro VG, které by ve v tší mí e obsahovaly dob e propracované odkazy na použití poznatk z fyziky v praxi.

7 Rozdíly odpov dí specifických skupin žák ZKOUMANÉ OKRUHY

.

Rozdíly odpov dí chlapc a dívek Rozdíly odpov dí žák , které u í u itelé a u itelky Rozdíly v odpov dích žák , které u í u itelé r zného v ku Rozdíly v odpov dích žák v závislosti na velikosti sídla školy

7.1 Rozdíly odpov dí chlapc a dívek Fyzika je pro mnoho d v at zdaleka nejmén oblíbený p edm t. Brzký odklon od fyziky vede mimo jiné k tomu, že mnohá se neorientují na jednu d ležitou ást naší kultury, nemohou se zú ast ovat diskusí na spole ensky d ležitá témata a mají s ohledem na sv j osobní a profesní rozvoj užší spektrum možností než mnozí chlapci. Už na za átku osmdesátých let se tato problematika dostala v západních zemích do pop edí zájmu široké ve ejnosti. Pro p ívržence ženského hnutí byla situace dívek ve vyu ování fyziky zvláš jasným p íkladem znevýhod ování dívek ve vzd lávacím systému. V našich zemích byla situace pon kud odlišná. Tento problém nebyl ve ejn pojmenován ani zkoumán; naopak se vycházelo ze stejných šancí pro ob pohlaví – výrazn se posilovala na základních i st edních školách výuka fyziky rozši ováním základního povinného základu po tu hodin i možností zavád ní celé ady povinn volitelných i volitelných p edm t , které m ly posilovat a ur it i posilovaly celkový zájem d tí o fyziku a techniku. Proto se také v té dob d v ata daleko více zam ovala p i svém profesionálním rozhodování na studium p írodních i technických v d. Po roce 1990 tento zájem, by i z ásti vynucen vyvolaný, výrazn poklesl. Vzhledem ke klesající prestiži p írodních v d a vzr stajícím nedostatku odborných pracovník v p írodov decko-technických oblastech bude nutné i u nás tento fenomén pojmenovat, zkoumat a ešit. Naše studie by m la být první sondou, která tento problém zkoumá. Vzhledem k tomu, že se náš výzkum zam oval výhradn na motiva ní faktory výuky fyziky, nem žou záv ry postihovat porovnání výkonnostních rozdíl mezi chlapci i d v aty, ani vztah mezi stupn m zájmu o p edm t a stupn m výkonnosti žáka. V této podkapitole shrneme základní rozdíly mezi etnostmi odpov dí chlapc a dívek u jev , které jsme již popisovali v kapitolách 2 – 6.

7.1.1 Rozdíly ve známkovém hodnocení chlapc a dívek Tab. 7. 1 Celkové pr m ry známek chlapc a d v at na jednotlivých typech škol Porovnávané skupiny ZŠH - ZŠD NGH - NGD VGH - VGD OŠH - OŠD

Celkový Celkový pr m r pr m r chlapc d v at 1,92 1,67 2,01 2,40

1,72 1,55 1,76 2,14


122,651 19,649 50,056 93,781

2 kr

7,82 7,82 7,82 7,82

2

> ano ano ano ano

2 kr

0,181 0,157 0,257 0,290

Tab. 7. 2 Známky z fyziky u chlapc a d v at na jednotlivých typech škol Porovnávané skupiny


Pr m r Pr m r známek z fyziky známek z fyziky u chlapc u d v at


2,33 1,71 2,28 2,98

2,16 1,81 2,26 2,89

2 kr

2

38,301 5,607 0,5016 7,680

2

7,82 7,82 7,82 7,82

>

2 kr

ano ne ne ne

0,101 -------

Výzkum ukázal, že d v ata mají na všech typech škol celkový pr m r známek statisticky významn lepší než chlapci. Nejvíce se to projevilo na VG a OŠ. D v ata jsou výrazn pe liv jší a zodpov dn jší p i pln ní školních povinností. P i porovnávání pr m r známek z fyziky nejsou rozdíly mezi chlapci a d v aty p íliš velké. Na ZŠ je pr m r o n co lepší u d v at na NG je tomu naopak.

7.1.2

Rozdíly hodnocení oblíbenosti a obtížnosti vyu ovacích p edm t u chlapc a dívek

P írodov dné p edm ty, matematika a informatika Tab. 7. 3 Tabulka oblíbenosti23 a obtížnosti24 p írodov dných p edm t , matematiky a informatiky u chlapc a d v at na jednotlivých typech škol

ZŠ pr m r H pr m r D

NG pr m r H pr m r D

VG pr m r H pr m r D

23

Fy oblíb 3,54 3,08 0,142

obtíž 2,82 3,21 0,130

Fy

Ma oblíb obtíž 3,58 2,96 3,40 3,13 -----

Ch oblíb obtíž 3,42 3,02 3,34 2,90 ----Ch oblíb obtíž 3,13 3,34

oblíb 3,20

obtíž 3,13

2,58 ---

3,78 0,196 P oblíb 3,24 3,94 0,242

oblíb 3,86

obtíž 2,53

Ma oblíb obtíž 3,54 3,06

2,97 0,310

3,27 0,411

3,03 ---

Fy oblíb obtíž 3,34 3,18 2,57 3,60 0,260 0,170

3,51 ---

Ma oblíb obtíž 3,36 3,29 3,10 3,51 -----

3,81 ---

Ch oblíb obtíž 2,50 3,72 2,82 3,41 -----

P oblíb 3,72 4,08 0,119

Ze obtíž 2,14 2,22 ---

Inf oblíb obtíž 5,31 0,72 4,88 1,05 0,191 0,144

oblíb 4,05

obtíž 2,20

Inf oblíb obtíž 4,89 1,17

2,69 0,167

3,72 0,137

2,24 ---

4,18 0,277

obtíž 2,84 2,46 0,198

oblíb 4,04 3,71 ---

obtíž 1,88 2,01 ---

Inf oblíb obtíž 4,41 1,50 3,67 2,02 0,270 0,228

obtíž 2,38 2,10 0,108

oblíb 3,89 3,63 0,106

P

Ze

Ze

1,62 0,187

Žáci hodnotili vztah k vyu ovacímu p edm tu na škále 0 – 6, p i emž se hodnotilo: krajn neoblíbený – 0, st edn neoblíbený (oblíbený) – 3, velmi oblíbený – 6. 24 Žáci hodnotili obtížnost vyu ovacího p edm tu na škále 6 – 0, p i emž se hodnotilo: krajn obtížný – 6, st edn obtížný – 3, naprosto snadný – 0.

Humanitní p edm ty Tab. 7. 4 Tabulka oblíbenosti a obtížnosti humanitních p edm t u chlapc a d v at na jednotlivých typech škol




j

Nj

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

On oblíb obtíž

2,62 3,34

3,54 2,86

3,09 3,57

3,17 2,66

3,26 3,61

3,80 3,73

2,44 2,45

3,90 4,18

1,31 0,97

0,257

0,257

0,148

0,180

0,123

3,10 2,92 ---

---

---

0,096

0,160

j

Aj

Nj

D

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

On oblíb obtíž

2,43 3,41

3,50 2,64

2,90 3,42

3,47 3,05

3,68 4,20

2,87 2,66

3,68 3,92

2,58 2,16

3,29 3,88

1,49 1,06

0,327

0,322

0,209

0,196

0,209

---

---

---

0,191

0,184

j

Aj

Nj

D

Aj

oblíb 3,00 4,03

obtíž 3,29 2,53

oblíb 2,71 3,24

obtíž 3,48 3,08

0,353

0,332

0,163

0,190

oblíb 3,81 3,93 ---

D obtíž 2,61 2,68 ---

oblíb 3,95 3,96

obtíž 2,30 2,31

---

---

P edm ty o výchovách Tab. 7. 5 Tabulka oblíbenosti a obtížnosti p edm t o výchovách u chlapc a d v at na jednotlivých typech škol




Hv oblíb obtíž

oblíb

Vv obtíž

oblíb

Tv obtíž

oblíb

obtíž

3,68 4,54

1,19 0,73

3,95 4,78

1,14 0,61

5,14 4,70

0,76 0,99

4,06 4,56

1,00 0,63

0,236

0,199

0,239

0,218

0,185

0,109

0,151

0,236

Vv

Rv

Hv oblíb obtíž

Tv

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

oblíb

obtíž

3,55 4,29

1,59 1,13

3,69 4,54

1,32 0,61

5,01 4,70

1,11 1,12

-----

-----

0,229

0,151

0,576

0,242

0,153

---

---

---

Hv oblíb obtíž 3,77 1,29 4,36 0,73 -----

oblíb 3,91 4,43 ---

Vv obtíž 1,39 0,78 0,324

Rv

Tv oblíb obtíž 5,13 0,78 4,27 0,98 0,289 0,178

Rv oblíb -------

obtíž -------

On oblíb obtíž 3,31 2,04 3,97 1,10 -----

P i porovnání hodnocení oblíbenosti p írodov dných p edm t a matematiky se jednozna n nepotvrdila preference všech t chto p edm t chlapci. Nejv tší rozdíl v hodnocení chlapci se projevil ve fyzice a u informatiky (výrazn ji na NG a VG); u zem pisu tento rozdíl nebyl na ZŠ a NG tak výrazný (na VG se rozdíl neprojevil). Velice zajímavý výsledek vyplynul z analýzy odpov dí u p írodopisu (biologie). Tento p edm t byl naopak hodnocen d v aty jako statisticky významn oblíben jší než chlapci. P edm ty matematika a chemie jsou chlapci i dívkami hodnoceny p ibližn stejn . Porovnání hodnocení obtížnosti t chto p edm t chlapci a dívkami pouze potvrzuje záv ry oblíbenosti. Humanitní p edm ty byly až na historii hodnoceny d v aty jako výrazn oblíben jší než je hodnotili chlapci. Nejvíce se to projevilo u eského jazyka. Historie byla ob ma skupinami hodnocena p ibližn stejn . Hodnocení obtížnosti potvrzuje výsledky hodnocení oblíbenosti. Statisticky významné rozdíly existují v hodnocení oblíbenosti p edm t „výchov“ chlapci a d v aty. Zatímco d v ata výrazn preferovala hudební, výtvarnou a rodinnou výchovu, chlapci naopak t lesnou výchovu.

7.1.3 Hodnocení pr b hu výuky fyziky u chlapc a dívek Tab. 7. 6 Rozdíl v t šení se na hodiny fyziky u chlapc a d v at (škála 4 – 0; 4 rozhodn se t ším; 3 spíše se t ším; 2 nevím; 1 spíše se net ším; 0 rozhodn se net ším. Porovnávané skupiny

Pr m r Pr m r t šení se na fyziku t šení se na fyziku u chlapc u d v at


2,15 2,25 1,93 1,81

1,83 1,70 1,45 1,60


2 kr

87,890 9,49 66,883 9,49 40,888 9,49 -----

2

>

ano ano ano ---

2 kr

0,153 0,289 0,232 ---

Tab. 7. 7 Porovnání oblíbenosti25 pokus provád ných u itelem26 Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ 4,81 4,75 ne

NG 4,73 4,54 ano

VG 4,60 4,32 ne

OŠ 4,59 4,60 ne

Tab. 7. 8 Porovnání oblíbenosti3 pokus provád ných žáky Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

25

ZŠ 4,81 4,70 ano

NG 4,71 4,47 ne

VG 4,43 4,06 ano

OŠ 4,40 4,25 ne

Žáci volili na škále 0 – 6: 0 – v bec m to nezajímá;; 6 – velmi m to zajímá. V následujících tabulkách budeme uvád t ve zkratce statisticky významný rozdíl (zjišt ný K.-S. testem dobré shody) – Stat. Výz .roz.

26

Tab. 7. 9 Porovnání oblíbenosti3 fyzikální teorie Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ 2,89 2,61 ano

NG 2,71 2,15 ano

VG 2,72 2,27 ano

OŠ 2,67 2,42 ano

VG 4,11 3,28 ano

OŠ 4,02 3,06 ano

Tab. 7. 10 Porovnání oblíbenosti3 praktických aplikací Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ 4,04 2,98 ano

NG 4,01 2,96 ano

Chlapci se statisticky významn více t ší na hodiny fyziky na ZŠ, NG a VG, p i emž rozdíl mezi výpov mi chlapc a d v at je mnohem v tší na NG než na ZŠ. Provád ní pokus u itelem je hodnoceno chlapci i d v aty p ibližn stejn (rozdíl na NG je velmi malý). Neprojevil se statisticky významný rozdíl. Postoj žák k samostatnému provád ní pokus nezaznamenal u chlapc a d v at rozdíl na NG a OŠ. Na VG se projevil statisticky významný rozdíl (nejpravd podobn ji se zde projevuje vztah k provád ní laboratorních prací). Projevil se statisticky významný rozdíl ve vztahu chlapc a d v at k fyzikální teorii. Na všech typech škol hodnotí d v ata fyzikální teorii výrazn h e než chlapci. Nejv tším p ekvapení bylo zjišt ní faktu, že pro d v ata jsou probírané praktické aplikace fyziky výrazn mén zajímavé než pro chlapce.

7.1.4

Pr b h domácí p ípravy u chlapc a dívek Tab. 7. 11 Porovnání p ípravy na hodiny fyziky27 Pr m r H Pr m r D Stat. výz .roz.

ZŠ 2,87 3,43 ano

NG 2,40 3,03 ano

VG 2,45 2,88 ano

OŠ 2,47 2,96 ano

Tab. 7. 12 Porovnání samostatného fyzikálního pozorování28 mimo vyu ování Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

OŠ

1,35 1,16

1,48 1,08

1,10 0,73

1,19 0,83

ano

ano

ano

ne

Projevil se statisticky významný rozdíl v etnosti domácí p ípravy na hodiny fyziky u chlapc a d v at na ZŠ a NG. D v ata se p ipravují ast ji. V p esahu výuky fyziky do reálného života se projevily výrazné rozdíly mezi „citlivostí“ žák na p írodní jevy reálného života pop . na samostatná pozorování a provád ní pokus mimo výuky. Chlapci podle p edpokladu relativn ast ji uvád li tuto innost.

27 28

Žáci volili na škále 0 – 6: 0 – nikdy; 3 – v ½ p ípad ; 6 – vždy. Žáci volili na škále 0 – 6: 0 – nikdy; 6 – velmi asto.

7.1.5 Obecné otázky Tab. 7. 13 Pot ebnost a užite nost fyziky a techniky Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

OŠ

1,39 1,50

1,23 1,44

1,25 1,30

1,30 1,30

ano

ano

ne

ne

Tab. 7. 14 Profesionální zam ení na p írodní v dy a techniku Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

OŠ

3,29 3,45

3,00 3,26

2,84 3,19

3,68 3,43

ano

ano

ano

ano

Tab. 7. 15 Pr m ry hodnocení pot ebnosti obsahu p edm tu fyzika chlapci a d v aty Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

OŠ

2,79 2,49

2,80 2,39

2,44 2,04

2,51 2,31

ano

ano

ano

ne

Na ZŠ a NG hodnotí chlapci pot ebnost a užite nost fyziky a techniky pro život statisticky významn výše než d v ata. Chlapci také zvažují svoji budoucí profesionální orientaci na p írodov dné obory a techniku statisticky významn ast ji, než d v ata na všech typech škol. Také se liší hodnocení pot ebnosti výuky fyziky a obsahu výuky fyziky pro reálný život. Na ZŠ, NG a VG je toto hodnocení vyšší u chlapc než d v at.

7.2 Rozdíly odpov dí žák , které u í u itelé a u itelky fyziky

7.2.1 Rozdíly ve známkovém hodnocení fyziky u žák vyu ovaných u iteli a u itelkami fyziky Tab. 7. 16 Porovnání pr m r známek z fyziky u u itel a u itelek Pr m r H Pr m r D Stat. výz. roz.

ZŠ

2,34 2,10

ano

NG

1,74 1,84

ne

VG

2,22 2,45

ano

Z výše uvedených údaj plyne, že známkování žák u itelem a u itelkou vykazuje na základní škole a vyšším gymnáziu rozdíly. Markantn jší je rozdíl na základní škole, kde jsou u itelé p ísn jší ve známkování než u itelky. Zatímco u itelé dali 55,8 % všech žák jedni ky nebo dvojky, u u itelek je to již 68,2 % - to je o 12,4 % více. Kritická hodnota K. – S. testu je pouze 5,3 %. Rozdíl známkování je zde prokázán. Pokud budeme tento rozdíl zkoumat z hlediska žák a žáky , dojdeme k poznání, že na tomto rozdílu má zásadní podíl známkování dívek u iteli (u známkování dívek dostáváme maximální hodnotu rozdílu relativní kumulativní funkce 0,174 a kritickou hodnotu 0,075; u chlapc 0,075 a 0,075). Rozdíl na vyšším gymnáziu není p íliš výrazný. Z pr m r i následné tabulky plyne, že jsou u itelé ve známkování mírn jší než u itelky.

7.2.2 Rozdíly hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky u žák , které vyu uje u itel nebo u itelka fyziky Tab. 7. 17 Porovnání oblíbenosti pokus provád ných žáky

U itel fyziky U itelka fyziky Stat. výz .roz.

oblíbenost

ZŠ

2,29 2,10

ano

obtížnost

oblíbenost

ano

ne

3,03 2,94

NG

3,36 3,48

obtížnost 2,93 2,94

ne

VG oblíbenost obtížnost 2,85 2,74

3,45 3,45

ne

ne

Vidíme, že statisticky významný rozdíl vykazuje oblíbenost fyziky žáky vyu ovanými u iteli a u itelkami na základní škole. Maximální hodnota je 0,085, kritická hodnota pouze 0,053. Rozdíl však není p íliš velký. Bližším zkoumáním bychom op t došli k záv ru, že na tomto rozdílu má významný podíl oblíbenost u d v at (maximální hodnota D = 0,095, kritická hodnota Dkr = 0,053; d v ata mají stupe neoblíbenosti u u itelek vyšší než u u itel . Ostatní typy škol rozdíl nevykazují. Malý rozdíl výpov dí jsme zjistili pouze na základní škole. Maximální rozdíl relativních kumulativních etností je 6,2 % a kritická hodnota je 5,4 %. P esah obou hodnot je velmi malý. Tento rozdíl vykazují p edevším výpov di chlapc (chlapci vyu ovaní u itelkami volili v tší hodnotu obtížnosti, než chlapci vyu ovaní u iteli).

7.2.3 Rozdíly v t šení se na hodiny fyziky u žák , které vyu uje u itel nebo u itelka fyziky Tab. 7. 18 Porovnání oblíbenosti pokus provád ných žáky U itel fyziky U itelka fyziky Stat.výz.roz.

ZŠ

NG

VG

3,00 3,03

3,06 3,03

3,40 3,21

ne

ne

ne

Porovnáním pr m r a porovnáním maximální a kritické hodnoty D m žeme vyslovit záv r, že rozdíl v pocitu „t šení se na hodiny fyziky“ u skupiny žák s u itelem fyziky mužem a ženou se neprokázal u žádného typu škol.

7.2.4 Rozdíly v v profesionálním zam ení u žák , které vyu uje u itel nebo u itelka fyziky U poslední otázky, která sleduje profesionální orientaci žák na p írodní v dy, budeme hledat rozdíly mezi skupinou žák vyu ovaných u itelem a na druhé stran skupinou žák vyu ovaných u itelkou. Tab. 7. 19 Porovnání profesionální orientace U itel fyziky U itelka fyziky Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

3,37 3,36

3,13 3,20

3,04 3,24

ne

ne

ne

Z našeho šet ení plyne, že na profesionální orientaci žák na p írodní v dy nemá vliv skute nost, že je u itel muž nebo žena.

7.3 Rozdíly v odpov dích žák v závislosti na v ku u itele fyziky Jaký vliv má v k u itele na kvalitu a zajímavost jeho práce p i výuce fyziky? Projevuje se tento faktor následn v oblíbenosti fyziky žáky? Tyto otázky budeme nyní zkoumat na základ výsledk našeho výzkumu. Položme si nejprve otázku, jaké klady a zápory v k u itele v jeho profesionální karié e provází. Celé profesionální období u itele fyziky m žeme rozd lit do t í asových interval : 1. V prvém asovém období, které trvá zhruba 5 – 7 let, mladý u itel p ichází z fakulty na školu s nejnov jšími odbornými znalostmi a má tedy žák m po odborné stránce co íci. Metodické um ní teoreticky zvládá, má však za sebou pouze n kolikatýdenní praxi na p íslušné škole. Hlavní klad tohoto období je však ve v kové blízkosti u itele a žáka. Hraje spíše roli staršího kamaráda. Umí se velmi dob e vcítit do mentality žák . U itel má zpravidla mnoho energie k zvládání problém , které se v každodenní u itelské praxi objevují; má nápady, které chce v hodinách realizovat. Vytvá í si sv j systém a strukturu transformovaného systému fyziky jako v dy, hledá pro n j co nejideáln jší asové pom ry jednotlivých ástí vyu ovací hodiny. 2. Druhé asové období zahrnuje v tší ást produktivního v ku u itele. Trvá p ibližn dalších 20 let. U itel si stále udržuje dostate nou úrove odborných v domostí. Ve v tší mí e se oproš uje od v domostí, které bezprost edn ve výuce nepot ebuje. Odborné znalosti si v tomto období m že dopl ovat etbou odborných fyzikálních i didaktických asopis , ú astí na „letních školách fyziky“, které fakulty p ipravující u itele fyziky pravideln nabízejí u itel m z praxe. P edpokládá se op t povinný profesní r st u itel , který by cílev dom rozši oval odborné i didaktické znalosti (v 70. letech min. stol. – postgraduální studium).

Velkým kladem tohoto období je již jím vytvo ený systém a struktura jednotlivých fyzikálních obor , tak jak jsou transformovány do didaktického systému. Bez této struktury a systému se žáci u í fyziku velmi obtížn . Žáka v hodinách fyziky m žeme p irovnat k badateli, který získává stále nové informace, které si jednotliv zapisuje na malé lístky. Teprve vytvo ením kartotéky t chto lístk podle ur itého systému a struktury nabývá tento soubor v domostí na kvalit , lépe se pamatuje a je v n m nesrovnateln lepší možnost orientace. V tomto období by u itel m l mít vžité základní návyky experimentování (provád ní pokus se žáky) a provád ní laboratorních úloh. Tyto velice podchycují zájem žák o fyziku. V kov se u itel ím dál tím více vzdaluje v ku žák . Z role kamaráda p echází postupn na roli rodi ovskou se všemi klady a zápory, které tato role sebou p ináší. 3. Poslední období u itelské kariéry je zhruba poslední desetiletí p ed odchodem do d chodu. V tomto období u í u itel rutinním zp sobem. Zájem o odborný r st mírn klesá, odborné znalosti z stávají na základní vztahové úrovni s precizní strukturou a systémem. Jeho didaktické a metodické um ní je na vrcholu. V kový rozdíl mezi ním a žáky jej staví op t do nové role, role prarodi e s jeho kladnými vlastnostmi moudrostí, laskavostí, ale na druhé stran se snadnou unavitelností,, nervozitou a malou schopností se p iblížit k v kové mentalit žák . Všechna t i období mají adu kladných i záporných aspekt . Výzkum by m l ud lat první sondu, která má podchytit rozdíly vlivu u itel v r zném období své profesionální kariéry na podchycení zájmu žák o vyu ovací p edm t fyzika. Stanovili jsme si pracovní hypotézu, že v k má vliv na rozdílnost p ístupu žák k fyzice. Vzhledem k tomu, že po et respondent p edur ených v kových skupin nebyl srovnatelný, rozd lili jsme žáky pouze do dvou skupin tak, aby po ty žák v šet ení byly rovnom rn rozd leny: I. žáci, které u í u itel s v kem v intervalu 20 – 40 let,, žáci, které u í u itel s v kem nad 41 let. II. .

7.3.1 Rozdíly ve známkovém hodnocení fyziky Tab. 7. 20 Porovnání pr m r známek z fyziky u žák , které vyu ují mladší a starší u itelé V k u itele Do 40 let Nad 40 let Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

2,22 2,27

1,72 1,80

2,25 2,25

ne

ne

ne

I když byl zjišt n malý rozdíl v pr m rech známek z fyziky na ZŠ a NG, tento rozdíl nebyl statisticky významný. M žeme p edpokládat, že v k u itele má na známkování žák z fyziky velmi malý vliv. Byla zkoumány i rozdíly ve známkování: u itel – žák, u itel – žákyn , u itelka – žák, u itelka – žákyn . I v tomto p ípad v našem výzkumu rozdíly zjišt ny nebyly (pro rozsáhlost tabulkové ásti jsme sem tabulky neza adili). Vzhledem k tomu, že v širších výzkumech provád ných v jiných státech Evropy byly rozdíly nalezeny, nechme tuto otázku otev enou.

7.3.2 Rozdíly v hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky u žák , které u í mladší nebo starší u itelé fyziky Tab. 7. 21 Porovnání hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky V k u itele Do 40 let Nad 40 let Stat. výz. roz.

oblíbenost

ZŠ

3,45 3,26

ano

obtížnost

oblíbenost

ano

ne

2,91 2,93

3,33 3,49

NG

obtížnost

oblíbenost

ne

ne

2,84 2,83

VG

2,96 2,70

obtížnost 2,72 2,36

ano

P i zkoumání vztahu žák k fyzice , její „oblíbenosti“, byly ve výzkumu zjišt ny statisticky významné rozdíly na ZŠ. Mladší u itelé motivovali žáky více než u itelé starší. Obtížnost byla hodnocena naopak. Statisticky významný rozdíl byl zjišt n i p i hodnocení obtížnosti fyziky na VG.

7.3.3 Rozdíly v t šení se na hodiny fyziky u žák , které u í mladší nebo starší u itelé fyziky Tab. 7. 22 Porovnání t šení se na hodiny fyziky, které vyu ují mladší a starší u itelé fyziky V k u itele Do 40 let Nad 40 let Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

2,09 1,95

1,91 1,76

1,60 1,66

ano

ne

ne

V hodnocení „t šení se“ na hodiny fyziky žáci statisticky významn preferovali u itele mladší p ed u iteli staršími na ZŠ.

7.3.4 Rozdíly v profesionálním zam ení žák , které u í mladší nebo starší u itelé fyziky Tab. 7. 23 Porovnání v profesionálním zam ení žák , které vyu ují mladší a starší u itelé fyziky V k u itele Do 40 let Nad 40 let Stat. výz. roz.

ZŠ

NG

VG

3,38 3,35

3,18 3,17

3,12 3,00

ne

ne

ne

P i výzkumu profesionální orientace žák na p írodov dné p edm ty a matematiku statisticky významné rozdíly prokázány nebyly (i když pr m ry hodnocení byly o n co lepší u mladších u itel ).

7.4 Rozdíly v odpov dích žák v závislosti na velikosti sídla školy Zamysleme se nejprve nad otázkou, jaký vliv m že mít velikost místa školy na formování názor a vztah , v našem p ípad vztah k p írodním v dám, na žáky základních a st edních škol. Co m že nabídnout žák m prost edí krajského nebo hlavního m sta? Vzhledem k tomu, že v tšina z t chto m st jsou m sta univerzitní, m lo by se to promítnout i do prost edí základních a st edních škol. Fakulty pedagogické a fakulty p ipravující u itele odborných p edm t mají bezprost ední kontakt s t mito školami prost ednictvím, náslechových i výstupových praxí svých student . Tím jist dochází k p enosu nových poznatk , p edevším v p írodních v dách, kde je rozvoj daleko rychlejší, pomocí mladých budoucích u itel p írodních v d. Adepti u itelství p írodov dných disciplín by se m li o to více snažit , aby podchycovali zájem žák o tyto v dy. Univerzitní prost ední umož uje po ádat odborné i v decké p ednášky pro vybrané talentované žáky a to prost ednictvím po ádání sout ží - olympiád (FO, CHO, MO,…), soust ed ními pro ešitele t chto sout ží (v t chto se žáci mají možnost seznámit nejen s rozší enou formou dané teorie, ale co jej ješt d ležit jší, žáci eší samostatn laboratorní výzkumné problémy. Nep ímo na žáky p sobí i po ádání „letních škol pro u itele“, kde se u itelé základních i st edních škol seznamují s novinkami ze svého oboru jak ve form teoretické, tak i praktické. Tito u itelé pak mohou nové poznatky p enášet na žáky a tak je více motivovat pro studium p írodních v d. Další z možností, která velká m sta poskytují, jsou r zná technická muzea a centra se svými doprovodnými programy. Státní v decké knihovny poskytují žák m všech stup možnost tv r ím zp sobem pracovat s písemnými materiály. Nemén zajímavé jsou i doprovodné programy, které tato za ízení nabízejí žák m po celý rok. V neposlední ad ur it sehrává roli i konkuren ní prost edí velkých m st, kam chce po absolvování fakult p ipravujících u itele nastoupit v tšina nových u itel . editelé velkých m st si mají možnost vybrat ty nejlepší u itele. Všechny tyto faktory by m ly sehrát roli p i ovliv ování zájmu žák o p írodní v dy. M žeme formulovat pracovní hypotézu, že ve velkých m stech je zájem žák a student o p írodní v dy, p edevším o fyziku, v tší než na malých m stech. Školy a jejich žáky jsme rozd lili podle velikosti jejich sídla do t í skupin tak, aby po ty žák v šet ení byly rovnom rn rozd leny: I. školy v m stech o velikosti nad 50 tis. obyvatel, II. školy ve m stech o velikosti v intervalu od 5 do 50 tis. obyvatel, III. školy ve m stech o po tu obyvatel menším než 5 tis.

7.4.1 Rozdíly ve známkovém hodnocení fyziky u žák na školách s r znou velikostí sídla školy Tab. 7. 24 Porovnání pr m r známek z fyziky u žák s r znou velikostí sídla školy Velikost sídla školy I - nad 50 tis. obyvatel II – od 5 do 50 tis. obyvatel III – menší než 5 tis. obyvatel Stat. výz. roz. I - II II - III I - III

ZŠ

NG

VG

2,13 2,29 2,30

1,90 1,78 1,51

2,43 2,18 ---

ano ne ano

ne ano ano

ano -----

Základní školy etnost známek z fyziky u žák základních škol je v celku vyrovnaná (s mírnou tendencí r stu p i snižování po tu obyvatel – u m st s po tem nad 50 tis. je nejmenší; rozdíl je však velmi malý). První informaci nám poskytnou pr m ry známek z fyziky. Vyrovnanost však vidíme p edevším v relativních kumulativních etnostech po tu žák s ur itým známkovým ohodnocením: žáci se známkou 1: I – 29,8 %, II – 24,7 %, III - 23 %; žáci se známkou 1 nebo 2: I – 66,1 %, II – 59,5 %, III – 59,8 %; žáci se známkou 1 nebo 2 nebo 3: I – 91,0 %, II – 87,2 %, III – 87,2 %. Daleko p ehledn jší se nám celá situace bude zdát, jestliže použijeme KolmogorovaSmirnovova testu. Hodnoty v tabulce potvrzují záv ry, které jsme uvedli výše. Zjišt né výsledky K.-S. testu rozdíl skupin I – II a I – III jsou velmi malé (v krajských m stech je etnost lepších známek v tší než v menších sídlech). Záv rem m žeme íci, že vliv velikosti sídla školy na známku z fyziky u žák základních škol je malý. Možná vysv tlení: - ve v tších m stech jsou na ZŠ lepší žáci; v d sledku toho jsou lepší pr m ry známek z fyziky, což podporuje i fakt, že je p i výb rovém ízení v t chto m stech v tší konkurence. V d sledku toho z stává na ZŠ relativn v tší množství lepších žák .

Nižší gymnázia Již jednoduché porovnání pr m r známek ukazuje, že situace na NG je pon kud jiná. Na NG jsou pr m ry nejvyšší ve velkých m stech. Výrazný rozdíl etností známek je mezi skupinou I (nad 50 tis. obyvatel) a skupinou III (pod 5 tis. obyvatel). Možná vysv tlení: - ve v tších m stech jsou v d sledku velké konkurence vybíráni ve v tším po tu lepší žáci; - ve v tších m stech jsou na úrovni gymnázia a v d sledku lepšího složení t ídy kladeny na žáky v tší nároky a hodnocení je o n co p ísn jší než na menších školách.

Vyšší gymnázia Z tabulky je z ejmý výrazný rozdíl v relativních kumulativních etnostech. V maximálním rozdílu m žeme vy íst, že po et žák s 1 nebo 2 je ve skupin I - 52 % a ve skupin II - již tém 69 %. Liší se tedy ob skupiny tém o 17 %; z K.-S. testu však kritická hodnota p ipouští odchylku pouze 10 %. Možná vysv tlení: - ve v tších m stech jsou na úrovni gymnázia a v d sledku lepšího složení t ídy kladeny na žáky v tší nároky a hodnocení je o n co p ísn jší než na menších školách.

7.4.2 Rozdíly v hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky žáky na školách s r znou velikostí sídla školy Tab. 7. 25 Porovnání pr m r známek z fyziky u žák s r znou velikostí sídla školy Velikost sídla školy I - nad 50 tis. obyvatel II – od 5 do 50 tis. obyvatel III – menší než 5 tis. obyvatel Stat. výz. roz. I - II II - III I - III

ZŠ oblíbenost obtížnost 3,28 3,27 3,40

3,13 2,93 2,98

ne ne ne

ano ne ne

NG oblíbenost obtížnost 3,34 3,36 3,49

3,16 2,92 2,59

ne ne ne

ne ne ano

VG oblíbenost obtížnost 2,73 2,93 ---

3,69 3,31 ---

ne -----

ano -----

Kolmogor v-Smirnovov v test ukazuje, že rozdíl kumulativních etností I – II, II – III, I – III v jednotlivých typech škol je velmi malý. Je mnohem menší než je jejich kritická hodnota. M žeme íci, že závislost oblíbenosti fyziky žák jednotlivých typ škol (ZŠ, NG a VG) na velikosti sídla školy se nepotvrdil. Výpov di žák základních škol k hodnocení obtížnosti fyziky nevykazují velké rozdíly vzhledem k výpov dím v sídlech školy s velikostmi I, II nebo III. Maximální rozdíl kumulativních etností výpov dí mezi I a II jsou maximáln 6,1 % a K. – S. test p ipouští kritickou hodnotu 5,6 %. P esah nad kritickou hodnotou je p íliš malý (0,5 %) na to, abychom hovo ili o statisticky významném rozdílu. Na nižších gymnáziích se objevuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami žák s velikostí sídla školy I (nad 50 tis.) a III (pod 5 tis.). Maximální rozdíl kumulativních etností je 20,9 %, p i emž kritická hodnota je pouze 14,8 %. Znamená to, že žáci ve v tších m stech hodnotí fyziku mén obtížnou než v malých m stech. Porovnáme-li relativní kumulativní etnosti žák , kte í hodnotí fyziku se stupn m náro nosti 6 (nejnáro n jší), 5 a 4, potom v nejv tších m stech toto hodnotí 27,6 % a v malých m stech 48,5 % žák . Možná vysv tlení: - ve v tších m stech na úrovni nižšího gymnázia v d sledku lepšího složení t ídy žáci vnímají fyziku jako mén náro nou. K.-S. test ukazuje rozdíl relativních kumulativních etností I – II. Maximální hodnota tohoto rozdílu je 14 %, kritická hodnota p ipouští pouze 10,3 %. Ve velkých m stech hodnotí fyziku jako obtížnou (se stupn m obtížnosti 6, 5, 4 a 3) 46 % a v malých m stech 60 % žák . Možná vysv tlení: - ve v tších m stech na úrovni vyššího gymnázia v d sledku lepšího složení t ídy jsou na žáky klady mnohem v tší nároky než v malých m stech; v d sledku toho žáci vnímají fyziku jako více náro ní p edm t výuky.

7.4.3 Rozdíly v hodnocení t šení se na hodiny fyziky žáky na školách s r znou velikostí sídla školy Tab. 7. 26 Porovnání hodnocení t šení se na hodiny fyziky u žák s r znou velikostí sídla školy Velikost sídla školy I - nad 50 tis. obyvatel II – od 5 do 50 tis. obyvatel III – menší než 5 tis. obyvatel Stat. výz. roz. I - II II - III I - III

ZŠ

NG

VG

3,07 3,04 2,92

3,14 3,02 2,98

3,47 3,31 ---

ne ne ano

ne ne ne

ne -----

Porovnáním pr m r volby “t šení se na hodiny fyziky“ ve škále 4 (nejvíce se t ší), 3, 2, 1, 0 vidíme, že je nejlepší situace ve všech t ech typech škol u v tších m st. Samoz ejm se tímto konstatováním nem žeme spojit. Porovnáme proto výsledky šet ení op t relativními kumulativními etnostmi, K. – S. testem Na základní škole se rozdíl objevil mezi nejv tšími a nejmenšími m sty. Rozdíl je však velmi malý. Rozdíl mezi relativními kumulativními etnostmi je 5,9 %, p i emž kritická hodnota je 5,5 %. Rozdíl je statisticky nepr kazný. Na nižším gymnáziu se rozdíl výpov dí žák o „t šení se na hodiny fyziky“ v závislosti na velikost sídla školy neprokázal. Ve všech t ech p ípadech je maximální hodnota rozdílu relativních kumulativních etností hluboko pod kritickou hodnotou. Na vyšším gymnáziu se rozdíl také neprokázal.

7.4.4 Rozdíly v profesionální orientaci žák na školách s r znou velikostí sídla školy Tab. 7. 27 Porovnání profesionální orientace žák s r znou velikostí sídla školy Velikost sídla školy I - nad 50 tis. obyvatel II – od 5 do 50 tis. obyvatel III – menší než 5 tis. obyvatel Stat. výz. roz. I - II II - III I - III

ZŠ

NG

VG

3,37 3,36 3,38

3,00 3,23 3,11

3,26 2,95 ---

ne ne ne

ne ne ne

ne -----

V žádném p ípad se neprokázal rozdíl výpov dí žák o svém profesionálním zam ení na p írodní v dy v závislosti na velikosti sídla školy. P vodní p edpoklad, že v tší m sta se svými širokými možnostmi vliv na žáky (pr myslová centra, vysoké školy atd.) ovliv ují více profesionální orientaci, se ukazuje mylný.

ZÁV RY A VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ 1. Statisticky se významn liší celkové pr m ry známek dívek a chlapc skupinách škol. D v ata mají vždy lepší pr m r než chlapci.

ve stejných

2. P i porovnávání pr m r známek z fyziky byl zjišt n statisticky významný rozdíl pr m r známek z fyziky na ZŠ, kde mají chlapci horší pr m r než d v ata. Na ostatních typech škol rozdíl zjišt n nebyl. Na NG je pr m r chlapc o n co lepší než u d v at. 3. P i porovnání hodnocení oblíbenosti p írodov dných p edm t a matematiky se jednozna n nepotvrdila preference všech t chto p edm t chlapci. Nejv tší rozdíl v hodnocení chlapci se projevil ve fyzice a u informatiky (výrazn ji na NG a VG); u zem pisu tento rozdíl nebyl na ZŠ a NG tak výrazný (na VG se rozdíl neprojevil). Velice zajímavý výsledek vyplynul z analýzy odpov dí u p írodopisu (biologie). Tento p edm t byl naopak hodnocen d v aty jako statisticky významn oblíben jší než chlapci. P edm ty matematika a chemie jsou chlapci i dívkami hodnoceny p ibližn stejn . 4. Porovnání hodnocení obtížnosti t chto p edm t (viz bod 3) chlapci a dívkami pouze potvrzuje záv ry oblíbenosti. 5. Humanitní a jazykové p edm ty byly až na historii hodnoceny d v aty jako výrazn oblíben jší než je hodnotili chlapci. Nejvíce se to projevilo u eského jazyka. Historie byla ob ma skupinami hodnocena p ibližn stejn . 6. Hodnocení obtížnosti potvrzovalo výsledky hodnocení oblíbenosti. 7. Statisticky významné rozdíly existují v hodnocení oblíbenosti p edm t „výchov“ chlapci a d v aty. Zatímco d v ata výrazn preferovala hudební, výtvarnou a rodinnou výchovu, chlapci naopak t lesnou výchovu. 8. Chlapci se statisticky významn více t ší na hodiny fyziky na ZŠ, NG a VG, p i emž rozdíl mezi výpov mi chlapc a d v at je mnohem v tší na NG než na ZŠ. 9. Provád ní pokus u itelem je hodnoceno chlapci i d v aty p ibližn stejn (rozdíl na NG je velmi malý). Neprojevil se statisticky významný rozdíl. 10. Postoj žák k samostatnému provád ní pokus nezaznamenal u chlapc a d v at rozdíl na NG a OŠ. Na VG se projevil statisticky významný rozdíl (nejpravd podobn ji se zde projevuje vztah k provád ní laboratorních prací). 11. Projevil se statisticky významný rozdíl ve vztahu chlapc a d v at k fyzikální teorii. Na všech typech škol hodnotí d v ata fyzikální teorii výrazn h e než chlapci. 12. Nejv tším p ekvapení bylo zjišt ní faktu, že pro d v ata jsou probírané praktické aplikace fyziky výrazn mén zajímavé než pro chlapce. 13. Projevil se statisticky významný rozdíl v etnosti domácí p ípravy na hodiny fyziky u chlapc a d v at na ZŠ a NG. D v ata se p ipravují ast ji. 14. V p esahu výuky fyziky do reálného života se projevily výrazné rozdíly mezi „citlivostí“ žák na p írodní jevy, pop . na samostatná pozorování a provád ní pokus mimo vyu ování. Chlapci podle p edpokladu relativn ast ji uvád li tuto innost. 15. Na ZŠ a NG hodnotí chlapci pot ebnost a užite nost fyziky a techniky pro život statisticky významn výše než d v ata.

16. Chlapci také zvažují svoji budoucí profesionální orientaci na p írodov dné obory a techniku statisticky významn ast ji než d v ata na všech typech škol. 17. Liší se hodnocení pot ebnosti výuky fyziky a obsahu výuky fyziky pro reálný život. Na ZŠ, NG a VG je toto hodnocení vyšší u chlapc než u d v at. 18. Existuje statisticky významný rozdíl v pr m rech známek z fyziky na ZŠ a VG u žák vyu ovaných u iteli a u itelkami. 19. Existuje statisticky významný rozdíl v hodnocení oblíbenosti a obtížnosti žáky vyu ovanými u iteli a u itelkami na ZŠ )na NG a VG je situace podobná). 20. Neexistuje statisticky významný rozdíl v „t šení se“ na hodiny fyziky a v profesionálním zam ení na p írodov dné p edm ty a matematiku u žák , které vyu ují u itelé a u itelky. 21. V k u itel nemá významný vliv na známkovém hodnocení ve fyzice a v profesionálním zam ení žák na p írodov dné p edm ty a matematiku. 22. V k u itele má vliv na hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky žáky a na „t šení se“ žák na hodiny fyziky na ZŠ; na NG a VG je situace podobná. 23. Na ZŠ se pr m r známek z fyziky zlepšuje (snižuje) v místech s v tším po tem obyvatel; na NG a VG je situace opa ná. 24. Na všech typech škol nebyly zjišt ny rozdíly „v „oblíbenosti“ fyziky žáky v r zn velkých sídlech škol; velikost sídla škol má vliv na hodnocení obtížnosti fyziky žáky. 25. Na ZŠ a NG se zlepšuj pr m rná hodnota „t šení se“ na hodiny fyziky v sídlech s v tším po tem obyvatel (rozdíl však není statisticky významný). 26. V žádném p ípad se neprokázal rozdíl výpov dí žák o svém profesionálním zam ení na p írodní v dy v závislosti ne velikosti sídla školy. 27. V dalším výzkumu považujeme za vhodné ešit následující problematiku: zkoumat rozdíly mezi chlapci a d v aty ve vyu ování fyziky pomocí výkonových test , zkoumat rozdíly ve výsledcích u nás a v cizin zkoumat hloub ji rozdíly v p sobení u itel a u itelek v hodinách fyziky zkoumat hloub ji vliv v ku u itele na vyu ování fyziky zkoumat hloub ji závislost velikosti sídla školy na vyu ování fyziky

8 Profil úsp šných a mén úsp šných žák ve fyzice ZKOUMANÉ OKRUHY Rozdíly hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky úsp šnými a mén úsp šnými žáky. Hodnocení pr b hu hodiny fyziky o ima úsp šných nebo mén úsp šných žák ve fyzice (rozdíly v hodnocení ástí vyu ovací hodiny – výklad, opakování, ešení fyzikálních úloh, psaní referát , vypráv ní, používání internetu, používání videa, promítání film , pokusy provád né u itelem, pokusy provád né žáky, fyzikální teorie, praktické aplikace ve fyzice). Zájem o fyziku a techniku mimo vyu ování hodnocený úsp šnými a mén úsp šnými žáky ( etnost domácí p ípravy, fyzikálního pozorování v p írod , pot ebnost fyziky a techniky v praxi, pot ebnost školské fyziky v život , budoucí profesionální zam ení žák na p írodní v dy). Pokusme se vytvo it profil žák , kte í jsou v hodinách fyziky velmi úsp šní (jsou hodnoceni jedni kou nebo dvojkou) a naproti tomu žák mén úsp šných (jsou známkováni trojkou a horší známkou z fyziky). Pokusíme se vyhledat ty parametry, které jsou pro ob skupiny žák spole né a ty parametry, ve kterých se výrazn liší. Mohli bychom získat základ, ze kterého by se dal budovat lepší vztah a lepší výsledky mén úsp šných žák ve fyzice. Žáky rozd líme do dvou skupin: III.

žáci, kte í mají na vysv d ení jedni ku nebo dvojku z fyziky,

IV.

žáci, kte í mají na vysv d ení trojku, ty ku nebo p tku z fyziky.

V první ásti vytvo íme tabulky dat jednotlivých sledovaných jev skupiny žák I a II. Rozdíly obou skupin u jednotlivých jev pom íme K.-S. testem dobré shody. V záv ru kapitoly sledované jevy rozt ídíme podle stupn rozdílnosti skupin I a II a pokusíme se vytvo it prvá doporu ení.

8. 1 Hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky o ima úsp šných nebo mén úsp šných žák ve fyzice Prvním a zásadním kritériem podchycujícím úsp šnost a efektivnost fyzikální výuky sm rem k žák m je stupe oblíbenosti (pop . stupe obtížnosti fyziky), kterým žáci fyziku hodnotí (viz tab. 8.1). etnosti oblíbenosti29 a obtížnosti30 fyziky hodnocené úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky

Tab. 8. 1 0

I. II .

po e t

1 %

237

6,3

333

12, 9

po e t

I. II .

po e t

%

192

5,1

245

9,5

6

po e t

421

419

5 %

173

4,6

285

11, 1

po e t

Oblíbenost fyziky 3 4

2 %

po et

%

11, 2 16, 2

101 1 831

26, 8 32, 2

4 %

283

7,5

356

13, 8

po e t

576

570

3

po e t

745

414

%

19, 7 16

5 po e t

po et

%

15, 3 22, 1

122 7 961

32, 6 37, 3

po e t

807

275

%

21, 4 10, 7

18, 7 8

207

Obtížnost fyziky 2

%

%

707

po e t

467 78

%

461

12, 2 5,1

131

1 po e t

Sou e

6

3774

3,54

2580

2,73

Sou e

0 %

12, 4 3

po e t

Pr m r

%

Pr m r

235

6,2

3768

3,21

53

2,1

2578

2,40

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: Oblíbenost: D = 0,215, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky výrazn liší Obtížnost:

D = 0,196, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky výrazn liší

8.2 Hodnocení pr b hu hodiny fyziky o ima úsp šných nebo mén úsp šných žák ve fyzice T šení se na hodiny fyziky Tab. 8.2

29 30

etnosti t šení31 se na hodiny fyziky hodnocené úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky

Žáci hodnotili oblíbenost na škále 0 - 6: 0 – krajn neoblíbený; 3 – st edn (ne)oblíbený; 6 – velmi oblíbený. Žáci hodnotili obtížnost na škále 0 - 6: 0 – krajn obtížný; 3 – st edn obtížný; 6 – naprosto snadný.

4

3

po et

I. II.

%

320 106

po et

8,4 4

1229 536

2 %

po et

32,4 20,4

1024 733

1 %

po et

27 27,9

%

882 829

Sou et

0 po et

23,3 31,6

337 423

%

8,9 16,1

Pr m r

1,92 2,35

3792 2627

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,164, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky výrazn liší. Up ednost ování formy prov ování etnosti forem prov ování32 v hodinách fyziky hodnocené úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky

Tab. 8.3

po et

I. II.

1

862 527

%

po et

22,8 20,1

976 793

2

%

po et

25,8 30,2

1261 953

3

%

po et

33,3 36,3

42 33

4

%

po et

1,1 1,3

648 317

5

Sou et

%

17,1 12,1

3789 2623

Výsledky jednotlivých typ zkoušení nevykazují velké rozdíly v etnostech použití.

Pr b h vyu ovací hodiny ( azeno podle stupn odlišnosti obou skupin; škála 0 – 6 je volena od 0 - nejmén oblíbená) 1. Oblíbenost ešení fyzikálních úloh Tab. 8. 4 Hodnocení oblíbenosti ešení fyzikálních úloh33 v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0 po et

1 %

po et

2 %

po et

3 %

po et

4 %

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

9 616 16,3 1159 30,8 669 17,8 381 10,1 222 5,9 I. 382 10,1 339 II. 470 18,2 286 11,1 447 17,3 481 32,6 324 12,5 134 5,2 81 3,1

Pr m r

2,91 2,38

3768 2583

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,129, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky výrazn liší Obr. 8.1 Diagram relativních etností (v %) hodnocení oblíbenosti ešení fyzikálních úloh v hodinách fyziky ešení fyzikálních úkol I: 2,91 35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

31

ešení fyzikálních úkol II: 2,38

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

Žáci hodnotili t šení se na škále 0 - 4: 0 – rozhodn se net ším; 1 – spíše se net ším; 2 – nevím; 3 – spíše se t ším; 4 – rozhodn se t ším. 32 Žáci hodnotili na škále 1 – 5: 1 – ústní zkoušení; 2 – písemné zkoušení; 3 – zkoušení formu test ; 4 – jiná forma; 5 – je mi to jedno. 33 Žáci použili stupnice 0 – 6: 0 – krajn neoblíbené; 3 – st edn (ne)oblíbené; 6 – velmi oblíbené.

2. Oblíbenost fyzikální teorie Tab. 8.5 Hodnocení oblíbenosti fyzikální teorie5 v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0 po et

1 %

2

po et

%

po et

3 %

po et

4 %

5

po et

%

po et

Sou et

6 %

po et

%

I. 414 10,9 447 11,8 668 17,6 1021 26,9 612 16,1 421 11,1 207 5,5 7 89 3,4 II. 421 16 349 13,3 504 19,2 761 29 316 12 184

Pr m r

2,81 2,42

3790 2624

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,103 , Dkr = 0,035, výsledky se statisticky významn liší.

Obr. 8.2 Diagram relativních etností (v %) hodnocení fyzikální teorie v hodinách fyziky ešení fyzikálních úkol II: pr m r 2,42

Fyzikální teorie I: pr m r 2,81 30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

3. Oblíbenost psaní referát Tab. 8.6 Hodnocení oblíbenosti5 psaní referát v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

1 %

po et

506 14,9 255 494 21,4 184

2 %

po et

7,5 327 8 216

3 %

9,6 9,4

po et

4 %

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

715 21,1 524 15,5 518 15,3 545 16,1 428 18,6 280 12,2 308 13,4 394 17,1

3,25 3,01

3390 2304

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,070, Dkr = 0,037, výsledky se statisticky významn liší. Obr. 8.3 Diagram relativních etností oblíbenosti psaní referát v hodinách fyziky Referáty I: pr m r 3,25

Referáty II: pr m r 3,01

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1

2

3

4. Oblíbenost opakování

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

Pr m r

6

Tab. 8.7 Hodnocení oblíbenosti5 opakování v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

1 %

po et

2 %

po et

3 %

po et

4 %

po et

986 26,1 645 17,1 580 15,4 980 25,9 296 826 31,9 444 17,2 393 15,2 637 24,6 166

5 %

po et

7,8 6,4

189 59

Sou et

6 %

po et

5 2,3

101 62

%

2,7 2,4

Pr m r

1,98 1,73

3777 2587

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,059, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky liší (rozdíl není p íliš velký).

Obr. 8.4 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti opakování v hodinách fyziky Opakování I: pr m r 1,98

Opakování II: pr m r 1,73

30

35

25

30 25

20

20

15

15

10

10

5 0

5 0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

5. Oblíbenost výkladu nové látky Tab. 8.8 Hodnocení oblíbenosti5 výkladu nové látky v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

191 173

1 %

po et

5,1 6,7

177 129

2 %

4,7 5

po et

364 248

3 %

9,6 9,6

po et

4 %

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

945 25 794 21 695 18,4 611 16,2 741 28,7 500 19,4 435 16,8 356 13,8

3,72 3,55

3777 2582

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,056, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky liší (rozdíl není p íliš velký) Obr. 8.5 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti výkladu v hodinách fyziky Výklad II: pr m r 3,55

Výklad I: pr m r 3,72 25

30

20

25 20

15

15

10

10

5 0

5

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

Pr m r

6

6. Oblíbenost pokus provád ných žáky v hodinách fyziky Tab. 8.9 Hodnocení oblíbenosti5 pokus provád ných žáky v hodinách fyziky 0

I. II.

po et

124 127

1 %

po et

66 56

3,4 5,2

2 %

1,8 2,3

po et

115 85

3 %

3,2 3,5

po et

4 %

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

388 10,7 421 11,6 761 21 1744 48,2 299 12,4 276 11,4 422 17,4 1155 47,7

Pr m r

4,81 4,66

3619 2420

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,042, Dkr = 0,036, výsledky se statisticky liší (rozdíl výpov dí obou skupin je malý).

Obr. 8.6 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti pokus provád ných žáky v hodinách fyziky Žákovské pokusy I: pr m r 4,81

Žákovské pokusy II: pr m r 4,66

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

7. Oblíbenost vypráv ní (z historie fyziky a techniky) v hodinách fyziky Tab. 8.10 Hodnocení oblíbenosti5 vypráv ní v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0 po et

1 %

po et

2 %

po et

3 %

po et

4 %

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

I. 514 14,8 308 8,8 363 10,4 706 20,3 567 16,3 495 14,2 529 15,2 II. 401 17,1 196 8,4 214 9,1 502 21,4 335 14,3 304 13 395 16,8

3,18 3,14

3482 2347

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,023, Dkr = 0,036, výsledky se statisticky významn neliší. Obr. 8.7 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti vypráv ní v hodinách fyziky Vypráv ní II: pr m r 3,14

Vypráv ní I: pr m r 3,18 25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

Pr m r

6

8. Oblíbenost používání internetu v hodinách fyziky Tab. 8.11 Hodnocení oblíbenosti5 používání internetu v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

226 180

1 %

7,5 8,5

2

po et

%

59 44

2 2,1

po et

79 48

3 %

2,6 2,3

po et

216 146

4 %

7,2 6,9

po et

279 182

5 %

9,2 8,6

po et

Sou et

6 %

po et

%

510 16,9 1649 54,6 311 14,8 1197 56,8

Pr m r

4,78 4,76

3018 2108

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,021, Dkr = 0,039, výsledky se statisticky významn neliší.

Obr. 8 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti internetu v hodinách fyziky Internet I: pr m r 4,78

Internet II: pr m r 4,76

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

9. Oblíbenost používání videa v hodinách fyziky Tab. 8.12 Hodnocení oblíbenosti5 používání videa v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

99 109

1 %

2,9 4,7

po et

47 39

2 %

1,4 1,7

po et

72 42

3 %

2,1 1,8

po et

298 158

4 %

8,9 6,9

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

384 11,4 702 20,9 1760 52,3 229 9,9 434 18,9 1291 56,1

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,034, Dkr = 0,038, výsledky se statisticky významn neliší Obr. 8.9 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti videa v hodinách fyziky

3362 2302

Pr m r

4,96 4,96

Video I: pr m r 4,96

Video II: pr m r 4,96

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

10. Oblíbenost promítání film v hodinách fyziky Tab. 8.13 Hodnocení oblíbenosti5 promítání film v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

154 147

1 %

4,9 6,7

po et

51 35

2 %

1,6 1,6

po et

53 44

3 %

1,7 2

po et

283 160

4 %

9 7,2

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

326 10,3 622 19,7 1673 52,9 199 9 380 17,2 1244 56,3

Pr m r

4,89 4,87

3162 2209


Obr. 8.10 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti film v hodinách fyziky Filmy II: pr m r 4,87

Filmy I: pr m r 4,89 60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

11. Oblíbenost pokus provád ných u itelem v hodinách fyziky Tab. 8.14 Hodnocení oblíbenosti5 pokus provád ných u itelem v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

64 73

1 %

1,7 2,9

po et

33 40

2 %

0,9 1,6

po et

67 49

3 %

1,8 2

po et

300 238

4 %

8,1 9,5

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

443 11,9 809 21,8 1996 53,8 272 10,9 500 20 1327 53,1


3712 2499

Pr m r

5,08 4,96

Obr. 8.11 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti pokus u itele v hodinách fyziky Demonstra ní pokusy I: pr m r 5,08

Demonstra ní pokusy II: pr m r 4,96

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1

2

3

4

5

0

6

0

1

2

3

4

5

6

12. Oblíbenost praktických aplikací p i výkladu fyziky Tab. 8.15 Hodnocení oblíbenosti5 praktických aplikací v hodinách fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 0

I. II.

po et

257 230

1 %

po et

281 150

6,8 8,8

2 %

po et

7,4 5,7

3 %

po et

4 %

po et

5 %

po et

Sou et

6 %

po et

%

403 10,6 846 22,4 712 18,8 696 18,4 590 15,6 242 9,2 596 22,8 475 18,1 478 18,3 448 17,1

Pr m r

3,56 3,59

3785 2619

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,020 , Dkr = 0,035, neexistuje statisticky významný rozdíl.

Obr. 8.12 Diagram relativních etností (v %) oblíbenosti praktických aplikací v hodinách fyziky Praktické aplikace II: pr m r 3,59

Praktické aplikace I: pr m r 3,56 25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1

2

3

4

5

6

0

0

1

2

3

4

5

6

8.3 Zájem o fyziku a techniku mimo výuku u úsp šných nebo mén úsp šných žák ve fyzice

Domácí p íprava žák na hodiny fyziky

Hodnocení domácí p ípravy34 žák na hodiny fyziky úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky

Tab. 8.16 0

I. II.

1

po et

%

295 257

2

po et

%

3

po et

%

4

po et

%

5

po et

%

po et

%

po et

526 13,9 642 17 912 24,1 574 15,2 562 14,8 275 301 11,5 456 17,4 759 29 377 14,4 284 10,8 187

7,8 9,8

Sou et

6 %

7,3 7,1

3786 2621

Pr m r

2,99 2,88

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,049, Dkr = 0,035, výsledky se statisticky liší (rozdíl není p íliš velký). Fyzikální pozorování nebo pokusy v p írod Tab. 8.17 Fyzikální pozorování nebo pokusy doma35 a v p írod , které provád jí úsp šní (I) a mén úsp šní (II) žáci 0 po et

1 %

2

po et

%

po et

3 %

4

po et

%

I. 1562 41,2 1043 27,5 510 13,5 349 II. 1337 51,1 539 20,6 253 9,7 258

5

po et

9,2 9,9

%

153 106

4 4

po et

85 49

Sou et

6 %

2,2 1,9

po et

86 76

%

2,3 2,9

3788 2618

Pr m r

1,23 1,12

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,099 , Dkr = 0,035, výsledky se statisticky významn liší. Pot ebnost a užite nost fyziky a techniky Tab. 8.18 Pot ebnost a užite nost fyziky a techniky hodnocená36 úsp šnými (I) a mén úsp šnými (II) žáky 1

I. II.

po et

2 %

po et

3 %

po et

2694 71,3 918 24,3 101 1764 67,4 636 24,3 126

Sou et

4 %

2,7 4,8

po et

65 92

%

1,7 3,5

Pr m r

0,35 0,44

3778 2618

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,039 , Dkr = 0,035, neexistuje statisticky významný rozdíl. Budoucí profesionální zam ení na p írodní v dy Tab. 8.19

Budoucí profesionální zam ení37 na p írodní v dy a matematiky úsp šných (I) a mén úsp šných (II) žák 1

I. 34

po et

372

2 %

9,8

po et

965

3 %

25,5

po et

894

4 %

23,6

po et

939

Sou et

5 %

24,8

po et

616

%

16,3

3786

Pr m r

2,12

Žáci hodnotili na škále 0 – 6: 0 – nikdy; 3 – v ½ p ípad ; 6 – vždy. Žáci hodnotili na škále 0 – 6: 0 – nikdy; 6 – velmi asto. 36 1 – bez fyziky a techniky by sou asný život nebyl možný; 2 – fyzika a technika nám pouze zp íjem ují život, mohli bychom se ale bez nich obejít; 3 – fyzika a technika má na život spíše záporný než kladný vliv; 4 – jsem zásadn proti fyzice a technice. 37 Žáci hodnotili na škále 1 – 5: 1 – jsem výrazn orientován; 2 – mohl by to být jeden z možných sm r ; 3 – zatím nejsem rozhodnut; 4- spíše ne; 5 – rozhodn ne. 35

II.

104

4

322

12,3

612

23,4

857

32,8

718

27,5

2613

2,67

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,192 , Dkr = 0,035, výsledky se statisticky významn liší Zhodnocení pot ebnosti obsahu školní fyziky pro život Tab. 8.20 Zhodnocení pot ebnosti obsahu školní fyziky pro život 38 0

I. II.

po et

111 133

1 %

2,9 5,1

po et

454 374

2 %

12 14,3

po et

848 777

3 %

22,4 29,8

po et

1606 949

Sou et

4 %

42,4 36,3

po et

765 378

%

20,2 14,5

3784 2611

Pr m r

2,65 2,41

Porovnání výsledk skupin žák I a II pomocí K.-S. testu dobré shody: D = 0,119 , Dkr = 0,035, výsledky se statisticky významn liší.

ZÁV RY – VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ Z výše uvedených poznatk m žeme vyvodit d ležité záv ry: a. Prokázalo se, že hodnocení obtížnosti fyziky ob ma skupinami respondent se statisticky výrazn liší. b. Prokázalo se, že hodnocení oblíbenosti fyziky ob ma skupinami respondent se statisticky výrazn liší. Pokusme se hledat p í iny i doporu ení t chto záv r . Následující schéma se snaží postihnout jednotlivé souvislosti: Schéma faktor ovliv ujících vztah žák k fyzice (hodnoceno známkou z fyziky)

38

Žáci hodnotili na škále 0 – 4: 0 – rozhodn nesouhlasím; 1 – spíše nesouhlasím; 2 – nevím; 3 – spíše souhlasím; 4 – rozhodn souhlasím.

Intelektové p edpoklady, typ inteligence, vn jší faktory

ásti hodiny fyziky, jejichž hodnocení je u I a II odlišné: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

ásti hodiny fyziky, jejichž hodnocení je u I a II stejné:

ešení úloh Fyzikální teorie Fyzikální pozorování v p írod Psaní referát Opakování Výklad Domácí p íprava Pokusy žák

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Pokusy u itele Promítání film Video Vypráv ní Používání internetu Praktické aplikace fyziky

Hodnocení obtížnosti fyziky

Hodnocení oblíbenosti fyziky

Známka z fyziky 1, 2

Známka z fyziky 3, 4, 5

Na úsp šnost žáka v hodinách fyziky má vliv ada faktor . P edevším je na po átku rozdílné intelektové vybavení jednotlivých žák . P edevším p evládající typ inteligence má podstatný vliv na hodnocení tohoto p edm tu žáky. P i zkoumání jednotlivých ástí vyu ovací hodiny jsme zaznamenaly jednak skupinu p edm t , jejichž hodnocení žáky skupiny I a II se výrazn odlišovalo (hodnocení žáky mén úsp šnými bylo statisticky významn horší). V následující tabulce 8. 21 jsou se azeny jednotlivé ásti hodiny fyziky podle stupn odlišnosti: Tab. 8.21 Statisticky významné rozdíly ástí výuky fyziky mezi skupinami žák I a II ást vyu ovací hodiny 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

ešení úloh Fyzikální teorie Fyzikální pozorování v p írod Psaní referát Opakování Výklad Domácí p íprava Pokusy žák

Pr m r I 2,91 2,81 1,23 3,25 1,90 3,72 2,99 4,81

Pr m r II 2,38 2,42 1,12 3,01 1,73 3,55 2,88 4,66

D

Dkr

0, 129 0,103 0,099 0,070 0,059 0,056 0,049 0,042

0,035 0,035 0,035 0,035 0,035 0,035 0,036 0,035

D ležitou informací je ta skute nost, že nejvíce se liší hodnocení mén úsp šných žák na ešení fyzikálních úloh a fyzikální teorii (ta však je d ležitá práv p i ešení úloh). P esah fyziky do denního života (pozorování jev v p írod , pop . provád ní pokus doma) je další innost, kterou se tito žáci liší. Do této skupiny inností pat í také výklad nové látky i opakování (spojované s prov ováním v domostí, zkoušením), což je pochopitelné, protože tito žáci mají menší rozsah fyzikálních v domostí. Zajímavá je také ta skute nost, že se tito žáci u í doma mén než ostatní. N které ásti vyu ovací hodiny fyziky jsou žáky obou skupin hodnoceny podobn . Neexistuje mezi nimi významný statistický rozdíl. Tab. 8.22

ásti výuky fyziky, které jsou skupinami žák I a II hodnoceny p ibližn stejn

ást vyu ovací hodiny 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Pokusy u itele Promítání film Video Vypráv ní Používání internetu Praktické aplikace fyziky

Pr m r I

Pr m r II

D

Dkr

5,08 4,89 4,96 3,18 4,78 3,56

4,96 4,87 4,96 3,14 4,76 3,59

0,035 0,034 0,035 0,023 0,021 0,020

0,035 0,035 0,035 0,036 0,035 0,035

Jsou to práv ty innosti, které vyu ovací hodiny zklid ují, žáci nemusí p íliš používat fyzikální teorii, terminologii, nemusí nic po ítat. P edevším je do budoucna nad jné „používání internetu“, což je na školách stále v po áte ním stádiu. Používání tohoto moderního média bude mít jist stále v tší význam a je t eba se jím v dalších výzkumech intenzivn zabývat. Velice zajímavým výsledkem je to, že žáci II skupiny hodnotili „praktické aplikace ve fyzice“ lépe, než žáci I. skupiny. Otázka zní, zda práv tudy nevede cesta k v tšímu podchycování zájmu mén úsp šných žák . To ukáže až další, hlubší výzkum této problematiky.

Se tením všech výše uvedených vliv dostáváme informaci o celkové oblíbenosti daného p edm tu - fyziky. Mezi ob ma sledovanými skupinami je statisticky výrazný rozdíl, který p esahuje rozdíly popsané p edevším v tab. 8.22 (D = 0,215 , Dkr = 0,035). U hodnocení obtížnosti p edm tu je situace podobná: D = 0,196 , Dkr = 0,035. Na záv r nás jist nep ekvapí, že se statisticky výrazn liší i „budoucí profesionální zam ení na p írodní v dy a matematiku“ - D = 0,192 , Dkr = 0,035; výsledky se statisticky významn liší a „zhodnocení pot ebnosti obsahu školní fyziky pro život“ - D = 0,119 , Dkr = 0,035, výsledky se statisticky významn liší.

ÚKOLY PRO NÁSLEDNÝ VÝZKUM: Hloub ji zkoumat vliv jednotlivých ástí vyu ovací hodiny na mén úsp šné žáky. Zkoumat, jaký vliv má na tyto žáky etn jší za azování ástí „odleh ujících“. Hloub ji zkoumat vliv používání internetu a dalším multimédií na podchycování zájmu mén úsp šných žák . Zkoumat d sledky za azování v tšího množství informací o používání fyziky v praxi na r st zájmu žák ze sledované skupiny. Vzhledem k tomu, že jsme však zjistili, že tato innost je d v aty hodnocena výrazn h e, bude t eba vy ešit tento problém i ve vztahu k d v at m.

9

asový vývoj n kterých parametr na druhém stupni základní školy a na gymnáziu

ZKOUMANÉ OKRUHY asový vývoj etnosti známek z fyziky u chlapc , d v at a celkov asový vývoj etnosti hodnocení oblíbenosti fyziky chlapci, d v aty a celkov asový vývoj etnosti hodnocení obtížnosti fyziky chlapci, d v aty a celkov asový vývoj etnosti t šení se na hodiny fyziky chlapci, d v aty a celkov asový vývoj etnosti orientace na další studium p írodních v d, pop . matematiky chlapci, d v aty a celkov

VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY 1. P edpokládáme, že celkový pr m r známek z fyziky se zhoršuje (zvyšuje) v závislosti na ro níku docházky žáka. Celkové pr m ry známek d v at jsou lepší než u chlapc . 2. Oblíbenost fyziky žáky vykazuje se zvyšujícím se ro níkem docházky sestupnou tendenci. D v ata mají fyziku v menší oblib než chlapci. 3. Hodnocení obtížnosti fyziky vykazuje vzestupnou tendenci. D v at m se fyziky jeví obtížn jší než chlapc m. 4. Z p edcházejících námi p edložených hypotéz musíme též p edpokládat, že se žáci s rostoucím ro níkem školní docházky stále mén t ší na hodiny fyziky. U d v at je tento pocit ješt více umocn n než u chlapc . 5. asový vývoj orientace žák na další studium p írodních v d, pop . matematiky je v nižším ro nících o n co vyšší než ve vyšších ro nících. Orientace d v at na tyto discipliny je nižší. V této analytické ásti bychom cht li postihnout vývoj motiva ních faktor a z nich plynoucích výkonových výsledk a budoucích zam ení. Motiv , pro se žák chce nebo nechce u it, je mnoho. M žeme je rozd lit na: motiva ní faktory vn jší – díl í známka ze zkoušení, známka z vyu ovacího p edm tu, celkový výsledek na vysv d ení, ud lání radosti rodi m, vyhnutí se nep íjemnostem apod. motiva ní faktory vnit ní – zájem o dané téma, zájem o vyu ovací p edm t, subjektivní hodnocení obtížnosti daného p edm tu, pot eba vyniknout v žákovském kolektivu a další Jedním z nejd ležit jších p edpoklad je však p edevším typ inteligence žáka. Všechny tyto faktory hrají roli p i vývoji hodnocení oblíbenosti a obtížnosti daného p edm tu (p edevším fyziky), vývoji „t šení se“ na hodiny fyziky, hodnocení v domostí žáka pomocí známky z fyziky a v neposlední ad i vývoji orientace žák na další studium p írodních v d, pop . matematiky. V naší studii porovnáváme vývoj sledovaných jev p edevším v 6. – 9. ro níku ZŠ pomocí pr m rných hodnot škálované stupnice; na postihnutí rozdíl mezi jednotlivými ro níky ješt K.-S. testem dobré shody. Na porovnání nižších i vyšších t íd gymnázií jsme použili pouze

pr m rných hodnot v jednotlivých ro nících. Po et respondent (hoši/dívky) je p íliš malý na vyvozování významných záv r .

v n kterých ro nících

9.1 Pr m r známek z fyziky Zkoušení a hodnocení v domostí z stává závažným a dosud stále zna n otev eným problémem psychologické a pedagogické praxe. Má významnou funkci sociální a výchovnou, jeho hlavní funkcí je však funkce didaktická. Pro žáka je zkoušení v domostí a dovedností a jejich hodnocení jednou z nejobtížn jších inností. Je hlavním regulátorem jeho u ení. Žák se ne ídí ani u ebnicí ani sešitem, nýbrž pracuje podle toho, co u itel hodnotí. Na této vlastnosti hodnocení je založena možnost jeho deforma ního vlivu, který se ve vyu ování fyziky asto vyskytuje. Hodnocení by m lo být kritériem stupn osvojení v domostí, stupn m ú innosti vyu ovacího procesu. Vzhledem k tomu, že ohodnocení žáka podléhá mnoha subjektivním vliv m, má naše analýza pr m r známek z fyziky pouze omezenou vypovídací hodnotu (velký po et respondent na ZŠ tuto chybu áste n zmir uje; na NG a VG je však po et respondent p íliš malý). Následující t i tabulky podchycují rozložení absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky v závislosti na ro níku docházky žák . Tab. 9. 1 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky chlapc na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 1 Škola Ro ník 6. ZŠ 7. 8. 9. Celkem

A 31 96 134 174 435

2

% 22,8 28,8 26,1 26,8 26,7

A 55 118 199 224 596

3

% 40,4 35,5 38,8 34,5 36,5

A 42 96 131 169 438

4 % 30,9 28,8 25,5 26 26,9

A 8 23 47 81 159

% 5,9 6,9 9,2 12,5 9,8

5 A 0 0 2 1 3

% 0 0 0,4 0,2 0,1

Celkem Pr m r 136 2,20 333 2,14 513 2,19 649 2,25 1631 2,20

Tab. 9. 2 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky dívek na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 1 Škola Ro ník 6. ZŠ 7. 8. 9. Celkem

A 42 65 213 209 529

2

% 33,6 19,2 22,6 29 24,9

A 50 135 309 260 754

3 % 40 39,9 32,8 36,1 35,5

A 26 87 272 181 566

4 % 20,8 25,7 28,9 25,1 26,6

A 6 48 140 69 263

% 4,8 14,2 14,9 9,6 12,4

5 A 1 3 7 1 12

% 0,8 1 0,8 0,2 0,6

Celkem Pr m r 125 1,99 338 2,38 941 2,38 720 2,16 2124 2,28

Tab. 9. 3 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky všech žák na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 1 Škola Ro ník A 73 ZŠ 6. 161 7.

% 28,0 24,0

2 A 105 253

3 % 40,2 37,7

A 68 183

4 % 26,1 27,3

A 14 71

% 5,4 10,6

5 A 1 3

% 0,3 0,4

Celkem Pr m r 261 2,10 671 2,26

347 8. 383 9. 964 Celkem

23,9 28,0 25,7

508 484 1350

34,9 35,3 36,0

403 27,7 350 25,6 1004 26,7

187 12,9 150 11,0 422 11,2

9 2 15

0,6 0,1 0,4

1454 1369 3755

2,31 2,20 2,25

Vyjd me z p edpokladu, že známka z fyziky má vypovídací hodnotu o úrovni zvládání úkol , které žák m u itel b hem školního roku p edkládá. Potom nás pr m r známek z fyziky v jednotlivých ro nících informuje o „vývoji“ stavu tohoto „zvládávání“ úkol . Prvotn jsme vyšli z hypotézy, že se pr m r známek z fyziky v pr b hu docházky na ZŠ zhoršuje. Z tab. 9.1 však m žeme vy íst, že se hodnota pr m r známek u chlapc p íliš nem ní: 2,20 – 2,14 – 2,19 – 2,25. Žák prochází základní školou p ibližn se stejným hodnocením. Zm na jednou zavedené úrovn zvládání látky z fyziky se v pr b hu dalších ro ník velmi obtížn m ní. M žeme se domnívat, že na vývoj schopností žáka zvládat zadané úkoly ve fyzice p íliš velký vliv škola nemá (zlepšování metod výuky, používání lepších u ebnic, pop . zlepšení pedagogických schopností u itele fyziky ...). Žák p ijde do 6. ro níku ZŠ s ur itými p edpoklady k u ení fyziky a tyto se v pr b hu školní docházky p íliš nem ní. U d v at je situace pon kud složit jší. Pr m ry známek z fyziky jsou mezi n kterými ro níky již na první pohled rozdílné: 1,99 – 2,38 – 2,38 – 2,16. Nástup dívek do 6. ro níku ZŠ a jejich úsp šnost je dokonce lepší než u chlapc (chlapci mají pr m r 2,20 a d v ata 1,99). Mezi 6. a 7. ro níkem však nastává velký zlom, kdy se pr m r známek z fyziky zhoršuje na 2,38. Co zp sobuje tento obrat? Je to odlišnost látky probírané v 6. a 7. ro níku? Je to odlišnost p ístupu u itel (u itelek) v 6. a 7. ro níku? Je to pokles oblíbenosti p edm tu po seznámení se d v at se základy fyziky? D v ata v 6. ro níku „vstupují“ do výuky fyziky s velkými obavami, p edem mají z tohoto p edm tu strach. Oproti chlapc m tedy vyvíjejí velké úsilí k zvládnutí p edkládané látky; u í se fyziku zpam ti, podle písemných poznámek z hodin. S rostoucím objemem látky p i p echodu do 7. ro níku však pouze tato snaha a zp sob p ípravy na hodiny nesta í pro udržení úrovn osvojení (známky z fyziky). Všechny tyto možné d vody, ale i n které další je t eba dále zkoumat. Další významn jší zm na, a to k lepšímu, nastává u d v at mezi 8. a 9. ro níkem. Dochází ke zlepšení pr m ru známek z fyziky z 2,38 na 2,16. Pravd podobn je tato zm na zp sobena adou faktor , z nichž podle našeho názoru hlavní jsou: Žákyn se orientují na další studium, p i kterém se p ihlíží ke studijním výsledk m na ZŠ. Žákyn se orientují na studium, p i kterém jsou znalosti z fyziky pot ebné. Tab. 9.4 p ibližuje relativní etnost žák , kte í mají z fyziky známky 1 a 2 a relativní etnosti (v %) žák , kte í mají z fyziky známky 3, 4 nebo 5. Tab. 7. 4 Porovnání procentového zastoupení známek 1, 2 a 3, 4, 5 v 6. – 9. ro níku ZŠ Chlapci Ro ník 6. 7. 8. 9.

1, 2 63,2 64,3 64,9 61,3

D v ata 3, 4, 5 36,8 35,7 35,1 38,7

1, 2 73,6 59,1 55,4 63,3

Celkem 3, 4, 5 26,4 40,9 44,6 36,7

1, 2 68,2 61,7 58,8 63,3

3, 4, 5 31,8 38,3 41,2 36,7

Tabulka podchycuje procentové zastoupení „úsp šn jších“ a „mén úsp šných“ žák v jednotlivých ro nících. Výsledky potvrzují naše domn nky z p edcházející úvahy. U chlapc se relativní etnost „úsp šných“ chlapc pohybuje mezi hodnotami 61,3 % a 64,9 %. V 6. ro níku má 73,6 % d v at známky 1 a 2, v 7. ro níku ale jen 59,1 %. Naopak v 8. ro níku je pouze 55,4 % „úsp šných“ d v at, v 9. ro níku se podíl „úsp šných“ zvyšuje na 63,3 %. Celkové hodnocení vykazuje také zhoršení relativní etnosti „úsp šných“ ze 6. do 7. ro níku a op t zlepšení z 8. ro níku do 9. ro níku. Zm ny v pr m ru známek v jednotlivých ro nících potvrdíme K.-S. testem dobré shody (viz. tab. 9.5) a diagramem rozložení relativních etností žák , kte í mají p íslušnou známku z fyziky (viz obr. 9.1). Tab. 9. 5 Porovnání pr m r známek z fyziky 6. – 9 ro níku ZŠ u chlapc , dívek i všech žák na ZŠ. V sudých ádcích jsou pomocí K.- S. testu porovnávány výsledky mezi následujícími ro níky (rozdíly statisticky významné jsou zapsány tu n ). Chlapci Ro ník

Pr m r

6. 6. – 7. 7. 7. – 8. 8. 8. – 9. 9.

2,20

D v ata

D

Dkr

0,060

0,138

0,027

0,096

0,036

0,080

Celkem

D

Dkr

0,144

0,142

0,037

0,086

0,096

0,067

Pr m r

Pr m r

1,99

2,14

0,065

0,099

0,029

0,063

0,045

0,051

2,26

2,38

2,25

Dkr

2,10

2,38

2,19

D

2,31

2,16

2,20

Obr. 9. 1 Diagramy procentového rozložení etnosti známek z fyziky v jednotlivých ro nících ZŠ u H a D 6. ro ník, chlapci – pr m r 2,20 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1

2

3

4

6. ro ník, dívky – pr m r 1,99

5

7. ro ník, chlapci – pr m r 2,14 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1

2

3

4

1

2

3

4

9. ro ník, chlapci – pr m r 2,25

1

2

3

4

5

4

5

4

5


5

8. ro ník, chlapci – pr m r 2,19 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1

2

3


5

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1

2

3


45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1

2

3

4

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

5

1

2

3

4

5

Tabulka výsledk K.-S. testu dobré shody i diagramy rozložení relativních etností žák , kte í mají p íslušnou známku z fyziky potvrzují naše vývody. Rozdíl v rozložení uvedených etností se statisticky významn liší u d v at mezi 6. a 7. ro níkem, nebo D = 0,096, Dkr = 0,067 a mezi 8. a 9. ro níkem ZŠ je D = 0,144, Dkr = 0,142. Porovnání kumulativních etností a pr m r známek je v tab. 9.6. Tab. 9. 6 Porovnání absolutních etností (A), relativních etností (v %) a pr m r známek z fyziky u chlapc a d v at na NG a VG Škola Ro ník 1. NG 2. 3. 4. VG

5. 6. 7. 8.

A 135 47 120 23 70 123 165 47

Chlapci 1, 2 3, 4, 5 98,5 93,6 84,0 69,6 82,9 47,2 56,4 74,5

1,5 6,4 15,0 30,4 17,1 52,8 43,6 25,5

Pr m r

A

1,49 1,74 1,68 2,22

84 154 135 74 55 47 185 43

2,01 2,52 2,36 1,98

D v ata 1, 2 3, 4, 5 97,6 84,4 77,0 82,4 76,4 66,0 62,2 86,1

2,4 15,6 23,0 17,6 23,6 34,0 37,8 13,9

Pr m r 1,56 1,82 1,96 1,96 1,87 2,26 2,32 1,88

Vzhledem k tomu, že po et respondent v jednotlivých ro nících gymnázia je malý, je vypovídací hodnota tab. 9.6 nízká. M žeme však vyvodit n které základní záv ry: Pr m r známek z fyziky se na NG zhoršuje, zlepšení nastává v kvint ; skok na nejhorší pr m r nastává u chlapc v sext . Pr m r známek z fyziky se v oktáv výrazn zlepšuje u chlapc i d v at (v 8. je fyzika v tšinou pouze výb rovým p edm tem). Pr m r známek z fyziky na gymnáziu je výrazn lepší než na ZŠ. Porovnání rozložení absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky všech žák na NG a VG up es ují tabulky v p íloze (P 16, P 17, P 18).

9.2 Hodnocení stupn oblíbenosti fyziky V kapitole 2 jsme analyzovali postoje žáka k vyu ovacím p edm t m, p edevším však k fyzice39. Vybrali jsme n kolik p í in, které na tento vztah mají vliv. V této ásti se ješt pokusíme zjistit, zda se tento vztah žáka s asem m ní. Tabulky 9.7, 9.8, 9.9 porovnávají rozložení absolutních a relativních etností hodnocení postoj chlapc , dívek a všech žák . Tab. 9. 7 Porovnání rozložení absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení postoj chlapc k fyzice na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 39

Žáci hodnotili vztah k vyu ovacímu p edm tu ve škále 0 – 6, p i emž se hodnotilo: krajn neoblíbený – 0, st edn neoblíbený (oblíbený) – 3, velmi oblíbený - 6

0

1

2

3

4

5

6

Škola Ro ník A % A % A % A % A % A % A % Celkem Pr m r"" 18 13,5 4 3 13 9,8 23 17,3 19 14,3 23 17,3 33 24,8 133 6. 3,67 ZŠ 16 4,9 25 7,7 36 11 84 25,8 62 19 46 14,1 57 17,5 326 7. 3,59 508 30 5,9 28 5,5 48 9,5 144 28,3 102 20,1 84 16,5 72 14,2 3,57 8. 644 54 8,4 33 5,1 81 12,6 191 29,6 123 19,1 101 15,7 61 9,5 3,31 9. 3,48 Celkem 118 7,3 90 5,6 178 11,1 442 27,4 306 19 254 15,8 223 13,8 1611 Tab. 9. 8 Porovnání rozložení absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení postoj dívek k fyzice na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 0 Škola Ro ník 6. 7. ZŠ 8. 9. Celkem

A 23 25 44 28 120

1 % 24 9 6,2 5,5 7,5

A 18 29 78 78 203

2

% 18,8 10,4 11 15,3 12,7

A 15 60 140 147 362

3

% 15,6 21,5 19,7 28,8 22,7

A 7 40 102 38 187

4

% 7,3 14,3 14,3 7,4 11,7

5

6

A % A % 23 24 3 3,1 53 19 32 11,5 160 22,5 85 12 113 22,1 69 13,5 349 21,9 189 11,8

A 7 40 102 38 187

% Celkem Pr m r"" 7,3 96 2,27 14,3 279 3,16 14,3 711 3,29 7,4 511 2,96 11,7 1597 3,10

Tab. 9. 9 Porovnání rozložení absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení postoj všech žák fyzice na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 0 Škola Ro ník 6. 7. ZŠ 8. 9. Celkem

A 41 41 74 82 238

% 17,9 6,8 6,0 7,2 7,5

1 A % 22 9,6 54 8,9 106 8,7 111 9,6 293 9,1

2 A 28 96 188 228 540

3

% 12,2 15,9 15,4 19,7 16,8

A 30 124 246 229 629

4 % 13,1 20,5 20,2 19,8 19,6

A 42 115 262 236 655

5

% 18,3 19,0 21,5 20,4 20,4

A 26 78 169 170 443

6

% 11,4 12,9 13,9 14,7 13,8

A 40 97 174 99 410

% Celkem Pr m r 17,5 229 3,08 16,0 605 3,38 14,3 1219 3,41 8,6 1155 3,15 12,8 3208 3,29

Porovnáním celkových pr m r rozložení etnosti „oblíbenosti“ fyziky zjiš ujeme u chlapc mírný pokles: 3,67 – 3,59 – 3,57 – 3,31. Toto rozložení pr m r je v souladu s rozložením pr m r známek z fyziky v 6. – 9 ro níku. U d v at je situace op t komplikovan jší: 2,27 – 3,16 – 3,29 – 2,96. Na rozdíl od rozložení pr m r známek z fyziky je rozložení pr m r „oblíbenosti“ zcela opa né. P i p echodu žák ze 6. do 7. ro níku, kde se pr m r známek zhoršil, je posun pr m ru „oblíbenosti“ práv opa ný. „Oblíbenost se výrazn zvýšila z pr m ru 2,27 na pr m r 3,16. Naopak p i p echodu 8. – 9. ro ník se pr m r známek z fyziky zlepšil, ale pr m r „oblíbenosti“ zhoršil z 3, 29 na 2,96. Záv ry podporují i výsledky K.-S. testu dobré shody (viz. tab. 9. 10). Tab. 9. 10 Porovnání pr m r „oblíbenosti“ fyziky v 6. – 9. ro níku ZŠ u chlapc , dívek i všech žák na ZŠ. V sudých ádcích jsou pomocí K.- S. testu porovnávány výsledky mezi následujícími ro níky (rozdíly statisticky významné jsou zapsány tu n ). Chlapci Ro ník

Pr m r

6. 6. – 7. 7. 7. – 8.

3,67

D

D v ata

Dkr

Pr m r

D

Celkem

Dkr

2,27 0,105

0,160

3,16 0,033

0,097

D

Dkr

0,118

0,106

0,017

0,068

3,08 0,233

0,144

3,59

Pr m r

3,38 0,041

0,096

8. 8. – 9. 9.

3,57

3,29 0,065

3,41 0,127

0,081

3,31

0,079

0,063

2,96

0,055

3,15

Snížení pr m ru „oblíbenosti“ ze 6. do 7. ro níku ZŠ vyšlo statisticky výrazn odlišné: D = 0,233, Dkr = 0,160, zvýšení pr m ru „oblíbenosti mezi 8. a 9. ro níkem: D = 0,127, Dkr = 0,079. Obr. 9. 2 Diagramy procentového rozložení etnosti volby „oblíbenosti“ fyziky v jednotlivých ro nících ZŠ u H a D 6. ro ník, chlapci – pr m r 3,67


30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1

2

3

4

5

6


0

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5 0

1

2

3

4

5

6


0

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5 0

1

2

3

4

5

6


0

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5 0

1

2

3

4

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

5

6


30

0

2


30

0

1


30

0

0

5

6

0

0

1

2

3

4

Diagramy (viz obr. 9.2) podporují n které naše p edešlé záv ry. U chlapc se v 6. ro níku projevuje výrazn pozitivní rozložení odpov dí. V 7. a 8.ro nících je graf nesymetrický s p evládajícím pozitivním hodnocením. Diagram popisující stav v 9. ro níku se blíží normálnímu rozložení. Daný stav odpovídá snižující se posloupnosti pr m r hodnocení „oblíbenosti“. U d v at je situace mnohem komplikovan jší. V 6. ro níku se projevuje výrazn negativní rozložení odpov dí; v diagramu se však objevuje další výrazné maximum na stupni 4. V dalších ro nících se stále z eteln ji formuje diagram se dv ma výraznými

maximy, na stupni 2 a na stupni 4. Tyto diagramy vykazují výrazné odchylky od normálu. P í inou t chto anomálií by mohly být vlivy n kterých faktor , které ovliv ují vztah k fyzice u d v at. Domníváme se, že d v ata jsou ovlivn na p edevším: na jedné stran velkými p edsudky a „strachem z fyziky“ v prvopo átku na druhé stran typem inteligence nesmíme však zapomenout ani na velkou píli a snahu d v at zvládat úkoly První maximum v diagramu ovliv uje p evládající „strach z fyziky“ a druhé maximum p edevším odpov di d v at, která mají typ inteligence p íznivý pro zvládání úkol v p írodních v dách, v n kterých p ípadech však hraje rozhodující roli i píle a snaha dob e se u it, která m že ovliv ovat i jejich vztah k fyzice. V c je však velmi složitá a vyžaduje hlubší výzkum. Výsledky hodnocení „oblíbenosti“ fyziky na NG a VG má vypovídací hodnotu op t nízkou. Uvádíme proto pouze tabulku sdružených absolutních etností respondent , kte í hodnotili fyziku negativn (stupni 0, 1, 2), pr m rn (stupn m 3) a pozitivn (stupni 4, 5 nebo 6) a odpovídajících relativních etností v dané skupin . V posledním sloupe ku za danou skupinou (chlapci, pop . d v ata) vždy uvádíme pr m r na škále hodnocení. Up esn ní jednotlivých rozložení etností je v p ílohách P 19, P 20, P 21. Tab. 9. 11 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení „oblíbenosti“ fyziky chlapci a d v aty v negativním hodnocení 0, 1, 2, st edu hodnocení 3 a v pozitivním hodnocení 4, 5, 6 na NG a VG. A

0,1,2

1.

136

25,1

23,5

2.

48

8,3

3.

120

4. VG

D v ata 3 4,5,6

Pr m r

A

0,1,2

51,4

3,58

84

27,4

32,1

40,5

3,46

25,0

66,7

4,04

154

29,8

34,4

35,7

3,33

30,8

22,5

46,7

3,33

135

43,7

27,4

28,1

3,02

23

30,4

21,7

47,9

3,17

74

43,3

25,7

31,0

2,90

5.

70

21,4

22,8

55,8

3,59

55

18,1

43,6

38,3

3,42

6.

123

43,9

27,6

28,5

2,64

46

13,1

26,1

60,8

2,90

7.

165

42,4

30,3

27,3

2,68

183

15,8

33,9

50,3

3,19

8.

47

29,9

29,8

40,3

3,21

43

20,9

39,5

39,6

3,29

Škola Ro ník NG

Chlapci 3 4,5,6

Pr m r

Z tab. 9. 11 m žeme vy íst n kolik záv r : Pr m ry hodnocení „oblíbenosti“ fyziky chlapci na NG postupn klesá. Na VG je situace podobná; v oktáv však dochází k výraznému zvýšení zájmu chlapc o fyziku. Tento trend je jist ovlivn n tou skute ností, že v oktáv je na v tšin škol fyziky výb rový p edm t a volí si ji pouze žáci, kte í fyziku budou pot ebovat p i svém dalším studiu. Tedy mají k fyzice lepší vztah. Porovnáme-li pr m ry na ZŠ a NG u chlapc , je situace podobná: ZŠ: 3,67 – 3,59 – 3,57 – 3,31; NG: 3,58 – 4,04 – 3,33 – 3,17 . U d v at je trend podobný. Porovnání pr m r na ZŠ a NG vykazuje pouze jednu odchylku na ZŠ mezi 6. a 7. ro níkem: ZŠ: 2,27 – 3,16 – 3,29 – 2,96; NG: 3,46 – 3,33 – 3,02 – 2,90.

9.3 Hodnocení stupn obtížnosti fyziky

Obtížnost fyziky hodnotí žáci na základ ady vliv , které na n ho p sobí p ed 6. ro níkem a dále b hem základního kurzu fyziky na ZŠ. Jsou to p edevším: intelektové vlastnosti žák , typy inteligence vliv rodiny a vn jšího prost edí na vztah k p írodním v dám osnovy, u ebnice, u itelé fyziky další vlivy V tab. 9.12, 9.13, 9.14 je rozložení etností hodnocení obtížnosti fyziky na ZŠ40.

Tab. 9. 12 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení obtížnosti fyziky chlapci na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 0 Škola Ro ník ZŠ 6. 7. 8. 9. Celkem

A 14 23 29 36 102

1

% 10,6 7,1 5,7 5,6 6,3

A 19 35 46 58 158

2

% 14,4 10,8 9,1 9 9,8

A 19 72 94 127 312

3

% 14,4 22,2 18,5 19,7 19,4

A 36 103 188 230 557

4

% 27,3 31,7 37,1 35,7 34,6

A 15 48 85 106 254

5

% 11,4 14,8 16,8 16,5 15,8

A 14 25 32 49 120

6

% 10,6 7,7 6,3 7,6 7,5

A 15 19 33 38 105

% Celkem Pr m r"" 11,4 132 2,92 5,8 325 2,83 6,5 507 2,95 5,9 644 2,95 6,5 1608 2,92

Tab. 9. 13 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení obtížnosti fyziky dívkami na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 0 Škola Ro ník

ZŠ

A

1 %

A

2 %

A

3 %

A

4 %

A

5 %

6

A

%

A

%

Celkem Pr m r""

3

2,5

7

5,9

119

2,41

95 28,4 53 15,9 32 9,6 40

12

334

3,13

6.

23 19,3 18 15,1 15 12,6 30 25,2 23 19,3

7.

25

7,5

29

8,7

8.

44

4,8

78

8,5 140 15,2 311 33,8 160 17,4 85 9,2 102 11,1

920

3,23

9.

28

3,9

78

11

5,3

712

2,97

9

2085

3,08

60

18

147 20,6 239 33,6 113 15,9 69 9,7 38

Celkem 120 5,8 203 9,7 362 17,4 675 32,4 349 16,7 189 9,1 187

Tab. 9. 14 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení obtížnosti fyziky všemi žáky na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 0 Škola

ZŠ

Ro ník

A

37 6. 48 7. 73 8. 64 9. Celkem 222

1 %

A

%

14,7 7,3 5,1 4,7 6,0

37 64 124 136 361

14,7 9,7 8,7 10,0 9,8

2 A % 34 132 234 274 674

13,5 20,0 16,4 20,0 18,2

3 A

4 %

66 26,4 198 30,0 499 35,0 469 34,6 1232 33,4

A

%

38 101 245 219 603

15,1 15,3 17,2 16,2 16,3

5 A % 17 57 117 118 309

6,8 8,6 8,2 8,7 8,4

6 A

%

Celkem

Pr m r

22 59 135 76 292

8,8 9,0 9,4 5,6 7,9

251 659 1427 1356 3693

2,68 2,98 3,13 2,96 3,01

Z tab 9. 12 vyplývá, že chlapci hodnotí v 6. – 9 ro níku ZŠ fyziku p ibližn stejn obtížn , pr m ry obtížnosti u chlapc jsou 2,92 – 2,83 – 2,95 – 2,95. (Pro srovnání pr m ry známek u chlapc : 2,20 – 2,14 – 2,19 - 2,25.) U d v at je situace op t složit jší. V 6. ro níku hodnotí fyziku jako p edm t mén obtížný; p i p echodu do 7. ro níku se jim však fyzika jeví jako mnohem obtížn jší. Opa ný jev nastává p i p echodu z 8. do 9. ro níku. Je zajímavé, že posloupnost pr m r hodnocení 40

Žáci hodnotili obtížnost fyziky ve škále 6 - 0, p i emž se hodnotilo: krajn obtížný – 6, st edn obtížný – 3, naprosto snadný – 0.

obtížnosti fyziky v 6. – 9. ro níku má podobný pr b h jako posloupnost pr m r známek z fyziky (p ipome me si, že posloupnost pr m r hodnocení „oblíbenosti“ fyziky nemá stejný pr b h): pr m ry obtížnosti u d v at : 2,41 – 3,13 – 3,23 – 2,97, pr m ry známek u d v at : 1,99 – 2,38 – 2,38 – 2,16. Celkov m žeme tvrdit, že v tší ást žák , kte í považují fyziku za mén obtížný p edm t, mají lepší známku z fyziky a naopak. Pr m ry obtížnosti u všech žák : 2,68 –2,98 – 3,13 – 2,96; Pr m ry známek u všech žák : 2,10 – 2,26 – 2,31 – 2,20.

P i této p íležitosti si musíme položit otázku, zda hodnocení obtížnosti i oblíbenosti fyziky vychází ze stejných faktor , zda mají stejné p í iny. K porovnání použijeme op t K.-S. test dobré shody pro porovnání rozložení etnosti hodnocení obou sledovaných jev . Tab. 9. 15 Porovnání pr m r „oblíbenosti“ a obtížnosti fyziky v 6. – 9 ro níku ZŠ. Rozdíly statisticky významné jsou zapsány proložen . Chlapci

D v ata

Ro ník

D

Dkr

rozdíl

D

Dkr

rozdíl

6. 7. 8. 9.

0,171 0,138 0,175 0,106

0,167 0,085 0,085 0,075

stat. významný stat. významný stat. významný stat. významný

0,340 0,107 0,203 0,186

0,187 0,110 0,068 0,079

stat. významný nevýznamný stat. významný stat. významný

Vidíme, že ve v tšin p ípad jsou rozdíly mezi ob ma rozloženími statisticky významné. M žeme tvrdit, že oba sledované jevy spolu nesouvisí. Další výzkumy musí zjistit faktory, které ovliv ují hodnocení „oblíbenosti“ fyziky a faktory, které ovliv ují hodnocení obtížnosti fyziky. Vra me se ješt k hodnocení obtížnosti fyziky v jednotlivých ro nících ZŠ a k provedení porovnání mezi jednotlivými ro níky u chlapc a dívek pomocí K.-S. testu dobré shody (viz tab. 9.16). Tab. 9. 16 Porovnání pr m r obtížnosti fyziky 6. – 9 ro níku ZŠ u chlapc , dívek i všech žák na ZŠ. V sudých ádcích jsou pomocí K. S. testu porovnávány výsledky mezi následujícími ro níky (rozdíly statisticky významné jsou zapsány tu n ). Chlapci Ro ník 6. 6. – 7. 7. 7. – 8. 8. 8. – 9. 9.

Pr m r

D

D v ata

Dkr

2,92

D

Celkem

Dkr

0,140

0,067

0,097

0,010

0,080

0,183

0,145

0,056

0,087

0,070

0,068

3,13

2,95

3,23 2,97

Pr m r

D

Dkr

0,125

0,101

0,068

0,064

0,048

0,052

2,68

2,41 0,085

2,83

2,95

Pr m r

2,98 3,13 2,96

K.-S. test dobré shody potvrzuje naše p edcházející záv ry. Rozdíl rozložení hodnocení obtížnosti mezi jednotlivými ro níky u chlapc není statisticky významný. Rozdíl rozložení hodnocení obtížnosti u d v at mezi 6. – 7. ro níkem je statisticky významn rozdílný: D = 0,183, Dkr = 0,145; rozdíl rozložení hodnocení obtížnosti mezi 8. – 9. ro níkem je také statisticky významn rozdílný: D = 0,070, Dkr = 0,068. P i porovnávání hodnocení obtížnosti na NG a VG musíme bohužel znovu p ipomenout, že vypovídací hodnota výsledk je omezená. V tab 9.17 je porovnání absolutních etností (A) a pr m r hodnocení obtížnosti fyziky na NG a VG v závislosti na ro níku docházky.

Tab. 9. 17 Porovnání absolutních etností (A) a pr m r hodnocení obtížnosti fyziky na NG a VG v závislosti na ro níku docházky Chlapci Pr m r Škola Ro ník Po et žák 1. NG

VG

134

D v ata Po et žák Pr m r

Celkem Po et žák Pr m r

2,68

84

3,26

218

2,90

3,10

202

3,04

2.

48

2,85

154

3.

119

3,10

135

2,75

254

2,91

4.

23

2,83

74

2,81

97

2,82

5.

70

3,01

55

3,22

125

3,10

6.

123

3,69

46

3,59

169

3,66

3,66

348

3,57

3,37

90

3,05

7.

165

3,47

183

8.

47

2,77

43

Z tabulky je patrné, že u chlapc se hodnocení obtížnosti fyziky na ZŠ zv tšuje od primy po tercii; v kvart je hodnocena obtížnost jako nižší. Na VG se z kvinty do sexty hodnocení obtížnosti výrazn zv tšuje. Výrazn zlepšení nastává v oktáv (fyzika výb rový p edm t). U d v at je na NG hodnocení obtížnosti nejvyšší v prim , v dalších ro nících se situace vylepšuje. Na VG se hodnocení obtížnosti až do septimy zhoršují. V oktáv se situace zlepšuje. P esn jší informace o rozložení hodnocení obtížnosti na NG a VG je v p íloze P 22, P 23 a P 24.

9.4 Hodnocení „t šení se“ na hodiny fyziky V další analýze získaných výsledk jsme se pokusili zjistit žákovi zm ny pocitu „t šení se“ na hodiny fyziky v 6. – 9. ro níku ZŠ41. Vyšli jsme z p edpokladu, že tento jev úzce souvisí s p edcházejícími jevy: známkou z fyziky, žákovým hodnocením oblíbenosti a obtížnosti fyziky. V tab. 9.18 – 9.20 je zachyceno rozložení stup „t šení se“ žáka na hodiny fyziky v 6. – 9. ro níku u chlapc , d v at a celkový pohled na tuto problematiku. Zárove jsme na porovnání posunu názor žák mezi jednotlivými ro níky použili K.-S. test dobré shody (viz tab. 9.21). Tab. 9. 18 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky chlapci na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 4 Škola ZŠ

41

Ro ník 6. 7. 8. 9. Celkem

A 18 38 50 46 152

% 13,2 11,5 9,7 7,1 9,3

3 A 42 121 170 206 539

2 % 30,9 36,6 33 31,7 33

A 41 96 155 168 460

% 30,1 29 30,1 25,9 28,2

1 A 20 56 107 162 345

% 14,7 16,9 20,8 25 21,2

0 A 15 20 33 67 135

% 11 6 6,4 10,3 8,3

Celkem Pr m r 136 2,21 331 2,31 515 2,19 649 2,00 1631 2,14

Žáci hodnotili „t šení se na hodiny fyziky ve škále 4 – 0, p i emž 4 – rozhodn se t ším, 3 – spíše se t ším, 2 – nevím, 2 – spíše se net ším, 0 – rozhodn se net ším.

Tab. 9. 19 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky dívkami na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 4 Škola ZŠ


A 24 26 59 42 151

% 19,2 7,7 6,3 5,8 7,1

3 A 43 106 232 209 590

2 % 34,4 31,5 24,6 29,1 27,8

A 23 90 244 161 518

1

% 18,4 26,7 25,8 22,4 24,4

A 27 73 266 218 584

% 21,6 21,7 28,2 30,3 27,5

0 A 8 42 143 89 282

% 6,4 12,5 15,1 12,4 13,3

Celkem Pr m r 125 2,38 337 2,00 944 1,79 719 1,86 2125 3,12

Tab. 9. 20 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky všemi žáky na ZŠ v závislosti na ro níku docházky Škola ZŠ

Ro ník 6 7 8 9 Celkem

4 3 A % A % 42 16,1 85 32,6 64 9,6 227 34,0 109 7,5 402 27,6 88 6,4 415 30,3 303 8,1 1129 30,1

2 A 64 186 399 329 978

1

% 24,5 27,8 27,3 24,0 26,0

A 47 129 373 380 929

% 18,0 19,3 25,5 27,8 24,7

0 A 23 62 176 156 417

% 8,8 9,3 12,1 11,4 11,1

Celkem Pr m r 261 2,29 668 2,15 1459 1,93 1368 1,93 3756 3,01

Tab. 9. 21 Porovnání pr m r pocitu „t šení se žák na hodiny fyziky v 6. – 9 ro níku ZŠ u chlapc , dívek i všech žák na ZŠ. V sudých ádcích jsou pomocí K. S. testu porovnávány výsledky mezi následujícími ro níky (rozdíly statisticky významné jsou zapsány tu n ). Chlapci Ro ník

Pr m r

6. 6. – 7. 7. 7. – 8. 8. 8. – 9. 9.

2,21

D

D v ata

Dkr

D

Celkem

Dkr

0,050

0,139

0,053

0,096

0,081

0,080

2,00

2,19

0,144

0,142

0,092

0,086

0,041

0,067

1,79 1,86

Pr m r

D

Dkr

0,065

0,099

0,090

0,064

0,018

0,051

2,29

2,38

2,31

2,00

Pr m r

2,15 1,93 1,93

Chlapci op t stabiln zažívají pocity „t šení se“ na hodiny fyziky od 6. až do 9. ro níku ZŠ bez v tších skok , což je podpo eno jednak posloupností pr m r (2,21 – 2,31 – 2,19 – 2,00; slovn popsáno jako „spíše se t ší“) a jednak porovnáním pomocí testu K.-S. dobré shody. Ani v jednom p ípad nevyšel rozdíl statisticky významný. U d v at jsme p edpokládali a také se nám to projevilo, že pocity „t šení se“ na hodiny fyziky zaznamenávají v období školní docházky od 6. do 9. ro ní statisticky významný pokles od nejvyšší hodnoty v 6. ro níku – 2,38 (dokonce vyšší než u chlapc ) na 2,00 v 7. ro níku, 1,79 v 8. ro níku. Na záv r stavu na ZŠ jsme si položili otázku, zda pocit „t šení se“ na fyziku žák je závislý na známce z fyziky. Použili jsme K.-S. testu dobré shody a jednozna n jsme zjistili, že ve všech ro nících jak u chlapc , tak i u d v at, je rozdíl statisticky významný (podrobn jší informace o hodnotách D a Dkr v p íloze tab. P 25). Záv r: pocit žák „t šení se“ na fyziku je nezávislý na známce z fyziky.

Porovnání pr m r „t šení se“ na hodiny fyziky na NG a VG je v tab. 9.22 (podrobn jší informace o rozložení stup „t šení se“ jsou v p íloze tab. P 26, P 27, P 28). Tab. 9. 22 Porovnání pr m r „t šení se“ na hodiny fyziky chlapc , d v at a celkem na NG a VG v závislosti na ro níku docházky Chlapci Po et žák Pr m r Škola Ro ník 98 2,60 1. 43 2,49 2. NG 92 2,23 3. 19 2,00 4. 252 2,40 Celkem 53 2,40 5. VG 81 1,81 6. 114 1,79 7. 38 2,03 8. 286 1,94 Celkem

D v ata Po et žák Pr m r 84 1,89 153 1,79 135 1,73 74 2,09 446 1,84 55 1,84 47 1,53 185 1,47 43 1,74 330 1,58

Celkem Po et žák Pr m r 182 2,27 196 1,94 227 1,93 93 2,08 698 2,04 108 2,11 128 1,71 299 1,59 81 1,88 616 1,75

Z tabulky je patrný zmenšující se pocit „t šení se“ na hodiny fyziky u chlapc i u d v at (až na oktávu, kde dochází k navýšení v d sledku výb rového p edm tu fyziky v tomto ro níku).

9.5 Profesionální zam ení žák po ukon ení ZŠ nebo Gy V poslední ásti této kapitoly se zam íme na vývoj orientace žák 6. – 9. ro ník ZŠ, NG a VG na studium p írodov dných p edm t a na matematiku. Následující tabulky tab. 9.23 – 9.25 podchycující rozložení etností stup škálové volby odpov di 1 – 542. Tab. 9. 23 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) volby budoucích sm r orientace chlapc na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 1 Škola ZŠ

1) 2) 3) 4)

42


A 9 26 23 47 105

2 % 6,7 7,8 4,5 7,2 6,4

A 24 34 94 143 295

% 17,8 10,2 18,3 22 18,1

3 A 54 122 152 90 418

% 40 36,6 29,6 13,9 25,6

4 A 20 83 137 223 463

5 % 14,8 24,9 26,7 34,4 28,4

A 28 68 108 146 350

% 20,7 20,4 21 22,5 21,5

Celkem Pr m r 135 3,25 333 3,40 514 3,41 649 3,43 1631 3,40

Žáci volili možnosti: 1 - jsem výrazn orientován na p írodní v dy a na matematiku, 2 - mohl by to být jeden z možných sm r mého dalšího studia, 3 - zatím nejsem rozhodnut, 4 - spíše ne, 5 - rozhodn ne

Tab. 9. 24 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) volby budoucích sm r orientace dívek na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 1 Škola ZŠ


A 8 19 60 78 165

% 6,6 5,6 6,4 10,9 7,8

2 A 7 54 152 184 397

3

% 5,8 16 16,1 25,7 18,8

A 58 115 248 105 526

4

% 47,9 34,1 26,3 14,7 24,9

A 31 87 280 215 613

5 % 25,6 25,8 29,7 30 29

A 17 62 202 134 415

% 14 18,4 21,4 18,7 19,6

Celkem Pr m r 121 3,35 337 3,35 942 3,44 716 3,20 2116 3,34

Tab. 9. 25 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) volby budoucích sm r orientace Všech žák na ZŠ v závislosti na ro níku docházky 1 Škola ZŠ


A 17 45 83 125 270

2 % 6,6 6,7 5,7 9,2 7,2

A 31 88 246 327 692

3

% 12,1 13,1 16,9 24,0 18,5

A 112 237 400 195 944

4

% 43,7 35,4 27,5 14,3 25,2

A 51 170 417 438 1076

5 % 19,9 25,4 28,6 32,1 28,7

A 45 130 310 280 765

% 17,7 19,4 21,3 20,5 20,4

Celkem 256 670 1456 1365 3747

Pr m r 3,30 3,38 3,43 3,31 3,37

Jestliže sledujeme pr m r volby odpov dí u chlapc vidíme, že je stav op t zna n vyrovnaný (mírn se posouvá do negativní ásti). Výrazné odchylky p i p echodu mezi jednotlivými ro níky nenastávají. U d v at se pr m r mírn zhoršuje k negativní ásti, ale p i p echodu do 9. ro níku se výrazn zlepší. To se také prov ením K.-S. testem dobré shody (viz tab. 9. 26) prokázalo. Tab. 7. 26 Porovnání volby orientace žák ZŠ na p írodov dné p edm ty a matematiku u chlapc , dívek i všech žák na ZŠ. V sudých ádcích jsou pomocí K.- S. testu porovnávány výsledky mezi následujícími ro níky (rozdíly statisticky významné jsou zapsány tu n ). Chlapci Ro ník

Pr m r

6. 6. – 7. 7. 7. – 8. 8. 8. – 9. 9.

3,25

D

D v ata

Dkr

D

Dkr

0,097

0,139

0,093

0,144

0,070

0,086

0,141

0,067

3,35 0,048

0,096

0,092

0,080

3,41

3,44 3,20

Pr m r

D

Dkr

0,073

0,100

0,051

0,063

0,105

0,051

3,30

3,35

3,40

3,43

Pr m r

Celkem

3,38 3,43 3,31

Porovnání volby žák NG a VG p i orientaci na studium p írodov dných p edm t a matematiky podchycuje tab. 9. 27. Ve sloupcích chlapci, d v ata a celkem jsou uvedeny po ty žák , kte í volbu provád li a pr m r odpov dí ve škále 1 – 5. Pr m ry na NG jsou u chlapc i dívek zna n rozkolísané (žáci nejsou schopni v tomto v kovém intervalu stabiln rozhodovat). Na VG se pr m r nejprve zhoršuje a v septim a oktáv výrazn vylepšuje (podrobn jší informace jsou v p íloze P 29, P 30, P 31).

Tab. 9. 27 Porovnání absolutních etností (A) a pr m r volby orientace žák na NG a VG na studium p írodov dných p edm t a matematiky Chlapci Po et žák Pr m r Škola Ro ník 134 3,18 1 48 3,10 2 NG 118 3,35 3 23 2,96 4 323 3,21 Celkem 70 3,06 5 VG 123 3,18 6 164 3,21 7 47 2,47 8 Celkem

404

3,09

D v ata Po et žák Pr m r 84 3,12 154 2,95 135 3,25 74 3,04 447 3,09 55 2,93 47 3,32 185 3,13 43 2,44 330

3,03

Celkem Po et žák Pr m r 218 3,16 202 2,99 253 3,30 97 3,02 770 3,14 125 3,00 170 3,22 349 3,17 90 2,46 734

3,06

ZÁV RY A VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ 1. Hodnota pr m ru známek z fyziky u chlapc se na ZŠ p íliš nem ní. 2. D v ata mají v 6. ro níku pr m r známek z fyziky lepší než chlapci. Mezi 6. – 7. ro níkem dochází k výraznému zhoršení, mezi 8. – 9. ro níkem naopak výraznému zlepšení pr m r známek z fyziky. 3. Pr m r známek z fyziky se na nižším gymnáziu u chlapc i d v at mírn zhoršuje od primy po septimu. V oktáv se pr m r zlepšuje. 4. Pr m r známek z fyziky na nižším stupni gymnázia je výrazn lepší než na ZŠ. 5. Pr m r „oblíbenosti“ fyziky se u chlapc na ZŠ mírn zhoršuje. 6. U d v at je pr m r „oblíbenosti“ fyziky nejlepší v 6. ro níku. Mezi 6. a 7. ro níkem se pr m r výrazn zhoršuje; mezi 8. – 9. ro níkem op t výrazn zlepšuje. 7. Pr m r „oblíbenosti“ fyziky se na gymnáziu u chlapc i d v at mírn zhoršuje od primy po septimu. V oktáv se pr m r zlepšuje (v oktáv je fyzika u v tšiny škol pouze výb rová). 8. Chlapci hodnotí obtížnost fyziky ve všech ro nících ZŠ p ibližn stejn . 9. D v ata hodnotí fyziku v 6. ro níku jako p edm t mén obtížný. P i p echodu do 7. ro níku hodnotí fyziku jako p edm t mnohem obtížn jší. Zlepšení nastává p i p echodu z 8. do 9. ro níku. 10. Hodnocení oblíbenosti a obtížnosti fyziky vychází u žák z r zných p í in. 11. Hodnocení obtížnosti fyziky na gymnáziu uvád né chlapci se zhoršuje od primy po septimu. V oktáv nastává zlepšení situace. 12. D v ata hodnotí fyziku v prim jako nejobtížn jší, potom se hodnocení mírn zlepšuje až po kvartu. Na VG se hodnocení obtížnosti až po septimu zhoršuje, v oktáv nastává zlepšení.

13. U chlapc p etrvává stabilní pocit „t šení se“ na hodiny fyziky od 6. do 9. ro ník ZŠ v etn . 14. D v ata se nejvíce na hodiny fyziky t ší v 6. ro níku. S vyššími ro níky se tento pocit zhoršuje. 15. Pocit „t šení se“ na hodiny fyziky nezávisí na známce z fyziky. 16. Pocit „t šení se“ na hodiny fyziky na gymnáziu se zhoršuje u chlapc i d v at od primy po septimu. V oktáv nastává zlepšení situace. 17. Chlapci se na ZŠ více orientují na p írodov dné p edm ty než d v ata. Podobná situace je na NG. 18. Na VG dochází nejprve k poklesu zájmu o p írodov dné p edm ty a matematiku. V oktáv dochází ke zvýšení zájmu o tyto p edm ty.

10 ZÁV R V první ásti záv re né kapitoly výzkumné zprávy shrneme všechny d ležité poznatky, které vyplynuly z výzkumu. Druhou ást záv re né kapitoly v nujeme stanovení dalších cíl výzkumu.

I. Shrnutí a) Hodnocení oblíbenosti a obtížnosti vyu ovacích p edm t -

-

-

-

Fyzika se na všech typech škol umístila v po adí pr m r oblíbenosti jednotlivých p edm t na jednom z posledních míst. Na ZŠ p ed J, na NG p ed Ma, Nj, j a Ch. Na VG p ed Ch. Na OŠ p ed Ch a Nj. Na ZŠ a NG je situace o to závažn jší, že fyzika je zde p edm t nový. Z porovnání výsledk jednotlivých typ škol vyplývá, že v tšina p edm t na ZŠ je žáky hodnocena jako oblíben jší nebo srovnateln oblíbená než na NG. U fyziky však rozdíl zjišt n nebyl. Pr m ry oblíbenosti jednotlivých p edm t jsou na NG a VG srovnatelné. Výjimku tvo í fyzika (na VG je mén oblíbená). Na ZŠ jsou fyzika spolu s Aj, Ma a j hodnoceny jako p edm ty více obtížné (s pr m rem vyšším než 3). Na NG je nad st edem hodnotící škály Nj, Ma a Ch. Fyzika je hodnocena jako p edm t mén obtížný. P i porovnání hodnocení obtížnosti p írodov dných p edm t a matematiky na ZŠ a NG bylo zjišt no, že žáci na NG hodnotí všechny p edm ty až na fyziku (u Fy není rozdíl p íliš velký) jako p edm ty výrazn obtížn jší. P i porovnání NG a VG jsou jako obtížn jší hodnoceny: Inf, Ma a Fy (výrazn obtížn jší). P edm ty Ze, Bi a Ch jsou na VG hodnoceny jako p edm ty mén obtížné. Pr m r známek z fyziky je na ZŠ a NG srovnatelný. Na VG je tento pr m r známek výrazn lepší než na ZŠ a NG..

b) Vyu ovací hodina fyziky -

Žáci se na hodiny fyziky spíše net ší. Na ZŠ a NG je stupe „t šení se“ srovnatelný. Na VG dochází k výraznému poklesu. Up ednost ovanou formou prov ování v domostí z fyziky jsou na všech typech škol testy. Pokusy u itele jsou nejvíce hodnoceny žáky na ZŠ a VG. Na NG je pr m r hodnocení nižší. Žákovské pokusy jsou žáky hodnoceny na všech typech škol stejn vysoko. Na všech typech škol p evládá v náplni vyu ovací hodiny výklad u itele fyziky. Z po adí stupn oblíbenosti jednotlivých p edm t vyplývají na všech typech škol t i skupiny inností: nejoblíben jší skupinou inností jsou praktické aplikace – pokusy u itele, sledování videa a film , pokusy žák a vyhledávání na internetu. Hlavní ástí vyu ovací hodiny jsou innosti st edn oblíbené – výklad, referáty a vypráv ní. Nejmén oblíbenou ástí vyu ovací hodiny jsou innosti – ešení úloh a opakování u iva.

c) U ebnice fyziky -

etnost nošení u ebnic na hodiny fyziky se na jednotlivých typech škol zna n odlišuje. Zatímco na ZŠ žáci nosí u ebnice tém vždy, na NG a VG dochází k postupnému poklesu relativních etností. Na ZŠ se z nabízených sad u ebnic pro ZŠ umístily podle etnosti užívání: „Kolá ová a kol,“ (60 % všech dotázaných), „Machá ek“ (25 %) a „Jáchym – Tesa “ (15 %).

-

-

Z návrh žák na zlepšení úrovn u ebnic fyziky jsme vytipovali t i skupiny doporu ení: zlepšení grafické ásti u ebnice (barevné obrázky, fotografie, pestrost u ebnice, ...), zlepšení obsahové ásti u ebnice (lepší vysv tlení látky, praktické použití fyzikální látky v denním život , návody k pokus m, zkrácení lánk , vypustit n které ásti u ebnice, ...) a zlepšení vn jšího vzhledu u ebnice (hezký vn jší obálka, u ebnice by nem la být t žká a od ená, ...). U ebnice se na všech typech škol používají p edevším jako sbírka úloh z fyziky. Na rozdíl od našeho p edpokladu míra samostatné práce s u ebnicí fyziky klesá s vyššími ro níky. Nejvíce se této metody používá na ZŠ.

d) Domácí p íprava -

Na ZŠ se p ipravuje na hodiny fyziky tém polovina všech žák . Na NG a VG je to pouze t etina žák . P i domácí p íprav používají žáci u ebnici fyziky velmi z ídka. U í se podle výpisk z vyu ování. Pomoc p i domácí p íprav vyhledává na ZŠ p ibližn 53 % žák , na NG 50 % žák a VG 33 % žák . Žáci ve v tšin p ípad nep enášejí získané v domosti z hodin fyziky do reálného života. Nespojují jevy v p írod s fyzikálními jevy, nepozorují samostatn tyto jevy v p írod , neprovád jí samostatn fyzikální pokusy doma.

e) Obecné otázky -

-

P i hodnocení „pot ebnosti výuky fyziky“ pro reálný život se etnosti odpov dí mezi ZŠ a NG neliší. U VG se hodnocení zhoršuje. P es 90 % žák se domnívá, že v da a technika je pro život pot ebná. Používání informa ních zdroj mimo vyu ování se na sledovaných typech škol p íliš neliší. Nejvíce žák sleduje a používá moderní informa ní zdroje (v pr m ru 68,7 %). Fyzikální a p írodov dné asopisy tou žáci již mnohem mén (v pr m ru 12,6 %). P ibližn každý pátý žák (18,7 %) však ne te a nesleduje mimo vyu ování v bec nic. etnost hodnocení spole enské prestiže jednotlivých povolání žáky lze rozd lit do t í skupin: léka , v dec, právník – podnikatel, politik, herec, um lec – voják, u itel, p ekladatel. Up ednost ování v decké innosti je významným signálem pro didaktiky a autory u ebnic. Za azení povolání u itele do poslední skupiny ukazuje na sou asné spole enské postavení u itel v o ích žák .

f) Rozdíly odpov dí specifických skupin žák -

Rozdíly ve výpov dích chlapc a d v at se v mnohých aspektech výrazn liší. Získané výsledky m žeme shrnout do t í rovin: 1. Odpov di chlapc jsou pozitivn jší než odpov di d v at v t chto sledovaných údajích: pr m r všech známek na NG, oblíbenost fyziky a informatiky na NG a VG, oblíbenost Tv na všech typech škol, „t šení se“ na hodiny fyziky, samostatné provád ní pokus žáky na VG, hodnocení fyzikální teorie, probírání praktických aplikací ve vyu ování, samostatná pozorování v p írod a provád ní pokus doma, hodnocení pot ebnosti a užite nosti fyziky, profesionální orientace na p írodov dné p edm ty a matematiku. 2. Odpov di d v at jsou pozitivn jší než odpov di chlapc u položek: celkový pr m r známek, pr m r známek z fyziky na ZŠ, hodnocení oblíbenosti p írodopisu (biologie), hodnocení oblíbenosti humanitních a jazykových p edm t , hodnocení hudební, výtvarné a ob anské výchovy, etnost domácí p ípravy na hodiny fyziky.

-

-

-

3. Odpov di chlapc a d v at se p íliš neliší, zkoumáme-li pr m ry známek z Fy na NG a VG, hodnocení oblíbenosti matematiky, chemie, historie, hodnocení provád ní pokus z fyziky u itelem, samostatné provád ní pokus z fyziky žáky na ZŠ a NG. Rozdíly ve výpov dích žák vyu ovaných u iteli nebo u itelkami: na ZŠ jsou u itelé ve známkování fyziky p ísn jší než u itelky. Na VG je situace opa ná. Na NG je známkování srovnatelné. Žáci hodnotí fyziku jako oblíben jší p edm t na ZŠ, kde vyu ují u itelé. Na NG a VG je situace srovnatelná. Stupe hodnocení „t šení se“ na hodiny fyziky a profesionální orientace na p írodov dné p edm ty a matematiku je na všech typech škol srovnatelné. V k u itele nemá vliv na známku z fyziky a na profesionální zam ení žáka na p írodov dné p edm ty a matematiku. Žáci, které u í mladší u itelé, hodnotí fyziku jako oblíben jší p edm t než žáci, které u í starší u itelé. Podobná situace je v hodnocení „t šení se“ žák na hodiny fyziky. Na ZŠ se pr m r známek z fyziky zlepšuje v místech s v tším po tem obyvatel. Na NG a VG je situace opa ná. Na velikosti sídla školy nezávisí hodnocení oblíbenosti fyziky žáky a profesionální orientace žák na p írodov dné p edm ty a matematiku. Na ZŠ a NG se zlepšuje pr m rná hodnota „t šení se“ na hodiny fyziky v sídlech s v tším po tem obyvatel.

g) Profil žák s lepším (1,2) a horším (3,4,5) prosp chem z fyziky -

h) -

-

-

-

Žáci, kte í jsou hodnoceni ve fyzice známkou 1 a 2 hodnotí výrazn lépe tyto ásti vyu ovací hodiny: ešení úloh, fyzikální teorii, fyzikální pozorování v p írod , psaní referát , opakování, výklad, domácí p ípravu, pokusy provád né žáky. Žáci, kte í jsou hodnoceni ve fyzice známkou 1, 2 a žáci, kte í jsou hodnoceni ve fyzice známkou 3, 4, 5 hodnotí srovnateln tyto innosti: pokusy provád né u itelem, promítání film , sledování videa, vypráv ní, používání internetu, praktické aplikace fyziky. asový vývoj n kterých parametr na druhém stupni ZŠ a na gymnáziu Hodnota pr m ru známek z fyziky u chlapc se na ZŠ p íliš nem ní. D v ata mají v 6. ro níku pr m r známek z fyziky lepší než chlapci. Mezi 6. – 7. ro níkem dochází k výraznému zhoršení, mezi 8. – 9. ro níkem naopak výrazné zlepšení pr m r známek z fyziky. Pr m r známek z fyziky se na gymnáziu u chlapc i d v at mírn zhoršuje od primy po septimu. V oktáv se pr m r zlepšuje. Pr m r známek z fyziky na gymnáziu je výrazn lepší než na ZŠ. Pr m r „oblíbenosti“ fyziky se u chlapc na ZŠ mírn zhoršuje. U d v at je pr m r „oblíbenosti“ fyziky nejlepší v 6. ro níku. Mezi 6. a 7. ro níkem se pr m r výrazn zhoršuje; mezi 8. – 9. ro níkem se op t výrazn zlepšuje. Pr m r „oblíbenosti“ fyziky se na gymnáziu u chlapc i d v at mírn zhoršuje od primy po septimu. V oktáv se pr m r zlepšuje (v oktáv je fyzika u v tšiny škol pouze výb rová). Chlapci hodnotí obtížnost fyziky ve všech ro nících ZŠ p ibližn stejn . D v ata hodnotí fyziku v 6. ro níku jako p edm t mén obtížný. P i p echodu do 7. ro níku hodnotí fyziku jako p edm t mnohem obtížn jší. Zlepšení nastává p i p echodu z 8. do 9. ro níku. Hodnocení obtížnosti fyziky na gymnáziu chlapci se zhoršuje od primy po septimu. V oktáv nastává zlepšení situace. D v ata hodnotí fyziku v prim jako nejobtížn jší, potom se hodnocení mírn zlepšuje až po kvartu. Na VG se hodnocení obtížnosti až po septimu zhoršuje, v oktáv nastává zlepšení. U chlapc p etrvává stabilní pocit „t šení se“ na hodiny fyziky od 6. po 9. ro ník ZŠ. D v ata se nejvíce na hodiny fyziky t ší v 6. ro níku. S vyššími ro níky tento pocit zhoršuje. Pocit „t šení se“ na hodiny fyziky nezávisí na známce z fyziky. Pocit „t šení se“ na hodiny fyziky na gymnáziu se zhoršuje u chlapc i d v at od primy po septimu. V oktáv nastává zlepšení situace.

-

Chlapci se na ZŠ více orientují na p írodov dné p edm ty než d v ata. Podobná situace je na NG. Na VG dochází nejprve k poklesu zájmu o p írodov dné p edm ty a matematiku. V oktáv dochází ke zvýšení zájmu.

II. Stanovení dalších cíl výzkumu Druhá ást výzkumu, která p ímo navazuje na výzkum názor žák na vyu ování fyziky v širších souvislostech, je zam ena na u itele fyziky základních i st edních škol. Použili jsme rovn ž celostátní dotazníkové šet ení. Struktura dotazníku je popsána v následujícím p ehledu: Struktura u itelských otázek: I Osobní údaje Z1 – u itel muž/žena Z2 – v k u itele Z3 - kraj Z4 – vzd lání (typ vysoké školy) Z5 – aproba ní kombinace Z6 – typ školy, na které u í II. Názory na výuku fyziky O7 – za azování historických prvk O8 – náro nost vyu ovací hodiny O9 – aktivita žák O10 – integrace p írodov dného vyu ování O11 – nej ast jší typy úloh O12 – typy demonstra ních pokus O13 – usm r ování zájmu na další studium fyziky O14 – up ednost ování logické struktury hodiny O15 – ásti vyu ovací hodiny O16 – etnost provád ní demonstra ních pokus O17 – etnost provád ní žákovských frontálních pokus O18 – pot ebnost modernizace obsahu fyziky O19 – hodinová dotace fyziky O20 – p ání hodinové dotace u itel O21 – po et hodin laboratorních prací III. U ebnice fyziky Z22 – používané u ebnice O23 – u ebnice obohacuje výuku O24 – u ebnice pomáhá p i zavád ní terminologie O25 – vedení žák k samostatné práci s u ebnicí O27 – pomocí u ebnice se lépe využívá as O28 – u ebnice omezuje volnost plánování O29 – v u ebnici nemají být výsledky pokus O30 – na u ebnici nezbývá v hodin as O31 – ru n psané poznámky p i u ení lepší O32 – u itel používá u ebnici p i p íprav Z33 – další fyzikální literatura O34 – p i výkladu se zachovává struktura u ebnice

O35 – podle návod v u ebnici se provádí pokusy O36 – úlohy z u ebnice se eší v hodinách O37 – samostudium z u ebnice a následná diskuse O38 – v u ebnici žáci pozorují a popisují obrázky O39 – nošení u ebnic na vyu ování O40 – žáci eší doma úlohy z u ebnice O41 – domácí opakování látky z u ebnic O42 – používání sbírek úloh O43 – používání matematicko-fyzikálních tabulek O44 – u ebnice odpovídá mým vyu ovacím metodám O45 – v u ebnici jsou p íklady z praxe O46 – u ebnice mají obsahovat shrnutí O47 v u ebnici je dostatek úloh O48 – u ebnice je vhodná pro domácí p ípravu O49 – text v u ebnici je pro žáky srozumitelný O50 – matematický aparát je v u ebnici p im ený Z51 – asopisy, které se používají IV. Fyzikální pokusy. U ební pom cky. O52 – pomoc žák p i p íprav demonstra ních pokus O53 – pomoc žák p i demonstracích v hodinách O54 – odborná pracovna fyziky na škole O55 – zásobení školy fyzikálními pom ckami O56 – pom cky pro mechaniku O57 – pom cky pro mol. fyziku a termiku O58 – pom cky pro kmity, vlny a akustiku O59 – pom cky pro elekt inu a magnetismus O60 – pom cky pro optiku O61 – pom cky pro astronomii O62 – pom cky pro jadernou fyziku O63 – u itel si vyrábí pom cky sám V. Obecné otázky O64 – p ipravenost u itele po stránce odborné O65 – p ipravenost u itele po stránce didaktické O66 – p ipravenost k provád ní školních pokus O67 – p ipravenost ešit složité pedagogické situace O68 – obsah dalšího vzd lávání u itel O69 – spokojenost s povoláním u itele O70 – zvolit op t u itelské povolání O71 – spole enská prestiž u itele O72 – atmosféra školy po roce 1989 O73 – aktivita žák po roce 1989 O74 – spolupráce mezi u iteli O75 – hlavní smysl této spolupráce

Analýza získaných dat prob hne v roce 2006, kdy bude také vydána výzkumná zpráva.

Záv rem výzkumné zprávy chceme zd raznit naše p esv d ení, že námi získané výsledky a jejich analýza obsažená v této zpráv p isp jí k ešení problematiky našeho školství, zvlášt pak p isp jí ke zkvalit ování výuky fyziky v rámci vzd lávací oblasti „ lov k a p íroda“, jak se uvádí v Rámcových vzd lávacích programech základních i st edních škol. Vytipovali jsme i další možné sm ry výzkumu, kterými by se oboroví didaktici fyziky i dalších p írodov dných p edm t m li zajímat. Vzhledem k tomu, že by se problematika výuky fyziky i dalších p írodov dných disciplin m la zkoumat v širších souvislostech, p ipravili jsme strukturu výzkumu, která by byla rozložena na t i základní sm ry: 1. Jaký je vliv školy na formování zájmu žák o p írodov dné p edm ty? 2. Jaký vliv na formování vztahu ke škole má mimoškolní prost edí – rodina, spolužáci, sd lovací prost edky, internet a další? 3. Jaký vliv mají na formování tohoto vztahu samotní u itelé? Široký výzkum by m l být proveden na fakultách p ipravujících jak u itele fyziky, tak i u itele dalších p írodov dných p edm t .

P ÍLOHY P íloha 1

Dotazník pro žáky základních a st edních škol v eské republice 1…chlapec

18) Zapište íslem do záznamového listu, zda jste

/

2…dívka

19) Vyhledejte v následující tabulce interval, ve kterém leží váš pr m r známek ze všech p edm t na vysv d ení za poslední klasifika ní období a íslo, které je p ed tímto intervalem, zapište do záznamového listu: 1

1,00-1,50

2

1,51-2,00

3

2,01-2,50

4

2,51-3,00

5

3,01 a více

20) Napište do záznamového listu známku z fyziky na posledním vysv d ení. 21) Do tabulky v záznamovém listu vyzna te u každého p edm tu dv íslice. První íslicí ozna íte (a) jak ho máte v oblib , druhou (b) jak je pro vás obtížný - podle stupnice: krajn st edn velmi neoblíbený (ne)oblíbený oblíbený 0 1 2 3 4 5 6 krajn obtížný 6

st edn obtížný 5

4

3

naprosto snadný 2

1

0

22) Jak se t šíte na hodiny fyziky? V záznamovém listu použijte odpovídající íslici v rozsahu 4: rozhodn se t ším 3: spíše se t ším 2: nevím 1: spíše se net ším 0: rozhodn se net ším 23) Jaká forma prov ování v domostí vám nejvíce vyhovuje (pokud vám vyhovuje jiná forma, zapište ji do záznamového listu)? 1: ústní zkoušení

2: písemné zkoušení 3: zkoušení formou 4: jiná forma test

5: je mi to jedno

24) Do tabulky záznamového listu zapište íslicí 1-6 a) oblíbenost, b) etnost výskytu r zných náplní ástí hodiny fyziky. Pokud máte v hodin fyziky nejvíce v oblib jinou innost, dopl te ji i její výskyt do záznamového listu. Použijte obdobné stupnice jako v otázce 4: krajn st edn velmi neoblíbená (ne)oblíbená oblíbená 0

1

2

3

2

v 50% všech hodin 3

nikdy 0

1

4

4

5

6

5

každou hodinu 6

V následujících otázkách vyberte íselný kód odpov di podle uvedené stupnice a zapište do záznamového listu: v bec m to … … … velmi m to nezajímá zajímá 0 1 2 3 4 5 6 25) Když u itel provádí, v hodinách fyziky pokusy, … 26) Když v hodinách fyziky sami provádíme pokusy,… 27) Jak vás zajímá fyzikální teorie (zákony, veli iny a jejich jednotky…)? 28) Jak vás zajímají praktické aplikace fyziky v denním život (r zné druhy stroj , p ístroj , p edm ty v domácnosti?

29) U ebnici fyziky si na vyu ování nosím vždy 6 5 4 3 2 1 Pokud jste odpov d li íslicí 9, p ejd te k otázce 20

nikdy (z stává doma) v bec nepoužíváme u ebnici 0 9

30) Ohodno te na stupnici 0 – 6 kvalitu vámi používané u ebnice fyziky (poutavost, obrázky, úpravu, srozumitelnost,…): nevyhovující výborná 0 1 2 3 4 5 6 31) Zapište do záznamového listu, co byste na vaší u ebnici fyziky doporu ili zlepšit 32) Jak asto používáte p i domácí p íprav u ebnici fyziky? nikdy tém nikdy ….. ….. 0 1 2 3

….. 4

tém

vždy 5

vždy 6

33) Popište, jak nej ast ji pracujete v hodinách fyziky s u ebnicí (pokud v hodinách fyziky pracujete nej ast ji jiným zp sobem, zapište tuto innost do záznamového listu): a) ešíme úlohy z u ebnice b) provádíme pokusy podle návod z u ebnice c) samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a d láme si výpisky do sešitu d) samostatn studujeme kapitoly z u ebnice a ned láme si výpisky do sešitu e) pozorujeme a popisujeme obrázky v u ebnici f) využíváme u ebnici k jiným innostem (v záznamovém listu up esn te) g) v hodinách fyziky žádnou u ebnici nepoužíváme Pokud jste odpov d li íslicí 7, p ejd te k otázce 20 V následujících otázkách (až do otázky 21 v etn ) vyberte íselný kód odpov di podle uvedené stupnice a zapište do záznamového listu. „Vždy“ znamená (na) každou hodinu. nikdy ….. v ½ p ípad ….. vždy 0 1 2 3 4 5 6 34) Jak asto ešíte úlohy uvedené v u ebnicích? 35) S u ebnicí fyziky pracujeme v hodinách fyziky samostatn ( sami si danou látku p e teme a provedeme výpisky, o p e teném už v téže hodin nediskutujeme) 36) S u ebnicí fyziky pracujeme v hodinách fyziky samostatn ( sami si danou látku p e teme, provedeme výpisky a na záv r o látce diskutujeme) 37) Jak asto se p ipravujete na hodiny fyziky doma (použijte ješt tabulku nad otázkou 17) 38) Jak asto používáte doma své poznámky pro fyziku? (viz ješt tabulka nad otázkou 17) 39) Popište, jak si nej ast ji d láte poznámky pro u ení se fyzice (pokud provádíte zápis poznámek jiným zp sobem, zapište tuto innost do záznamového listu): a) u itel nám poznámky diktuje b) zapisujeme si vše podle u itele, který píše poznámky na tabuli (promítá na st nu ….) c) zapisujeme si podle u itele, který ást zápisk provádí sám; ást poznámek si vypisujeme sami z u ebnice d) píšeme si poznámky zcela samostatn na základ výkladu u itele e) všechny poznámky si sami vypisujeme z u ebnice ve škole f) poznámky si sami vypisujeme z u ebnice doma g) po izujeme si poznámky jinak (v záznamovém listu up esn te) h) písemné poznámky si ned láme 40) Kdo vám s domácí p ípravou na hodiny fyziky pomáhá (v p ípad do záznamového listu, kdo je tato osoba – strýc, soused, …)? a) rodi e b) c) sourozenci d) e) kamarád/ka f) g) jiná osoba h)

asté pomoci jiné osoby napište prarodi e spolužáci u itelka, vychovatelka nikdo

41) Provádíte sami doma nebo v p írod fyzikální pozorování nebo pokusy?

nikdy 0

1

….. 2

3

….. 4

5

velmi asto 6

42) Podle následujícího seznamu zapište do záznamového listu íslicí všechny populární p írodov decké asopisy nebo jiné informa ní zdroje, které tete a sledujete (v p ípad používání jiných informa ních zdroj , uve te do záznamového listu, jaké): a) V da, technika a my b) Matematika, fyzika a informatika c) Školská fyzika d) Rozhledy MF e) jiné p írodov decké asopisy f) r zné encyklopedie g) p írodov dné programy v TV h) fyzikální stránky na Internetu i) jiné informa ní zdroje j) nic ne tu ani nesleduji 43) Jaký je váš názor na pot ebnost a užite nost fyziky a techniky? a) bez fyziky a techniky by sou asný život nebyl možný b) fyzika a technika nám pouze zp íjem ují život, mohli bychom se ale bez nich obejít c) fyzika a technika má na život spíše záporný než kladný vliv d) jsem zásadn proti fyzice a technice 44)

etli jste v poslední dob n jakou populární p írodov deckou literaturu? Zapište ísla všech otázek, pro n ž je vaše odpov kladná: a) knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce b) populární knihu o astronomii c) populární knihu o ostatních oborech fyziky d) jinou p írodov deckou literaturu: jakou? e) ne etl jsem žádnou

45) Uvažujete o vašem budoucím profesionálním zam ení v oblasti matematiky nebo p írodních v d (fyziky, chemie, biologie,…)? a) jsem výrazn orientován na p írodní v dy a na matematiku b) mohl by to být jeden z možných sm r mého dalšího studia c) zatím nejsem rozhodnut d) spíše ne e) rozhodn ne 46) Z následujícího seznamu povolání vyberte to, které je podle vás spole ností nejvíce váženo (v p ípad jiného povolání up esn te v záznamovém listu jaké): a) právník b) ekonom c) léka d) podnikatel e) herec f) u itel g) voják h) politik i) v dec j) p ekladatel k) um lec l) jiné 47) Zapište do záznamového listu íslem: To, co se u ím ve fyzice, budu v život pot ebovat. 0 rozhodn 1 spíše 2 nevím 3 spíše souhlasím 4 rozhodn nesouhlasím nesouhlasím souhlasím

Dopl ující údaje k žákovskému dotazníku - záznamový list (vypl uje u itel fyziky nebo osoba, která dotazník zadává) 48) Vypište do ráme ku typ školy, ve kterém se žákovský dotazník zadává (základní škola, 4-leté gymnázium, 8-leté gymnázium, SOŠ technického sm ru, SOŠ netechnického sm ru, SOU (neuvád jte „integrovaná škola“…): typ školy: 49) Vypište do ráme ku rok vzd lávání, ve kterém se žákovský dotazník zadává. U víceletých gymnázií p ipište slovní název - prima, sekunda,….): ro ník: …….. ………....…. 50) Up esn a) c) e)

te velikost místa školy zakroužkováním p íslušného místa: Praha b) sídlo s více než 100 000 obyvateli sídlo od 50 000 do 100 000 obyvatel d) sídlo od 10 000 do 50 000 obyvatel sídlo od 5 000 do 10 000 obyvatel f) sídlo od 1 000 do 5 000 obyvatel

g) sídlo do 1 000 obyvatel 51) Jste v dané t íd u itelem fyziky? Zakroužkujte správnou odpov : ano / ne 52) Ozna te údaj o u iteli fyziky, který v dané t íd u í, zakroužkováním p íslušného ísla: a)

muž

b) žena

53) Udejte v k u itele fyziky, který v dané t íd u í: 54) Up esn te údaj o u ebnici fyziky, která se v dané t íd používá ( pokud se používá více u ebnic, vypište je v po adí od nejd ležit jší): Tab. P. 2 etnost hoch a dívek na ZŠ podle kraj a celkov 6. ro ník 7. ro ník 8. ro ník 9. ro ník Celkem chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky 15 17 44 57 129 104 34 30 Pražský 430 34 45 19 18 105 94 90 113 St edo eský 518 26 21 34 37 38 41 39 38 Plze ský 274 22 18 10 8 23 17 45 21 Karlovarský 164 10 8 23 33 65 47 15 5 Ústecký 206 0 0 0 0 28 34 110 96 Jiho eský 268 25 20 41 23 81 94 0 0 Liberecký 284 0 0 0 74 54 29 30 187 Královéhradecký 0 0 0 79 82 40 47 33 16 Pardubický 297 0 0 0 0 50 50 89 95 Vyso ina 284 0 0 9 11 64 50 101 71 Jihomoravský 306 0 0 40 0 22 22 19 18 Olomoucký 121 0 0 14 13 6 14 47 75 169 Moravskoslezský 0 0 25 16 26 42 63 48 Zlínský 220 Celkem 132 129 338 298 751 710 714 656 3728 Tab. P. 3

etnost hoch a dívek na nižších gymnáziích

Prima Sekunda Tercie Kvarta Celkem chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky 0 0 0 0 0 0 0 0 Pražský 0 0 0 0 0 0 0 0 0 St edo eský 0 79 89 60 66 57 67 12 17 Plze ský 447 29 23 0 0 36 45 25 19 Karlovarský 177 0 0 10 14 10 16 0 0 Ústecký 50 0 0 0 0 0 0 0 0 Jiho eský 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Liberecký 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Královéhradecký 0 0 0 11 13 0 0 18 35 Pardubický 77 0 0 0 0 0 0 0 0 Vyso ina 0 0 0 0 0 9 15 0 0 Jihomoravský 24 0 0 0 0 0 0 0 0 Olomoucký 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Moravskoslezský 0 0 10 18 0 0 0 0 Zlínský 28 Celkem 108 112 91 111 112 143 55 71 803 Tab. P. 4 etnost hoch a dívek na vyšších gymnáziích

Pražský

Kvinta Sexta Septima Oktáva Celkem chlapci dívky chlapci dívky Celkem dívky chlapci dívky 17 24 53 66 42 47 0 0 249

St edo eský Plze ský Karlovarský Ústecký Jiho eský Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Celkem Tab. P. 5

0 0 0 0 7 0 0 18 0 0 0 0 0 42

0 0 0 0 20 0 0 39 0 0 0 0 0 83

0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 8 0 73

0 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 16 0 97

7 0 0 15 8 10 0 18 20 0 0 8 7 135

13 0 0 11 16 16 0 50 56 0 0 14 17 240

0 0 11 0 0 0 0 5 17 0 0 0 0 33

0 0 12 0 0 0 0 21 24 0 0 0 0 57

20 0 23 26 51 26 0 178 117 0 0 46 24 760

etnost hoch a dívek na ostatních st edních školách podle kraj a celkov

1. ro ník 2. ro ník 3. ro ník 4. ro ník Celkem chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky 27 0 60 32 0 0 0 0 Pražský 119 20 16 110 5 20 0 0 0 St edo eský 171 0 0 0 0 25 0 0 0 Plze ský 25 0 0 18 1 0 0 0 0 Karlovarský 19 29 0 0 0 0 0 0 0 Ústecký 29 41 25 0 0 19 0 24 0 Jiho eský 109 0 0 17 20 0 0 0 0 Liberecký 37 0 24 0 25 0 9 1 59 Královéhradecký 0 0 0 93 25 0 0 0 0 Pardubický 118 0 0 21 17 0 0 47 1 Vyso ina 86 18 0 49 0 0 0 0 0 Jihomoravský 67 10 16 0 0 35 8 0 0 Olomoucký 69 11 55 6 0 0 0 0 Moravskoslezský 17 89 46 41 0 0 34 0 0 0 Zlínský 121 Celkem 208 109 447 106 158 8 80 2 1118

Tab. P. 6 Diagramy relativní etnosti (v %) oblíbenosti jednotlivých p P írodov dné p edm ty Humanitní a jazykové a matematika p edm ty Informatika: pr m r 4,50 Anglický jazyk: pr m r 3,96 25

40 35 25

10

0 0

1

2

3

4

5

6

Zem pis: pr m r 3,87

20 10 0

0

1

2

3

4

5

6

D jepis: pr m r 3,81

25

25

20

20

15

15

1

2

3

4

5

6

35 30 25 20 15 10

5

5

0

0

1

2

3

4

5

6

Biologie: pr m r 3,52

25

20

20

15

15

10 5 1

2

3

4

0

0

1

2

3

4

5

6

5

Fyzika: pr m r 3,38

25

0

0

1

2

3

4

5

6

20

15

15

10

10

5

5 0

1

2

3

4

5

6

Matematika: pr m r 3,27

0

0

1

2

3

4

5

6

eský jazyk: pr m r 2,96 35

25

30

20

25 15

20 15

10

10

5

5 0

1

2

3

4

Chemie: pr m r 2,83

5

6

0

4

5

6

15

N mecký jazyk: pr m r 3,19

20

3

20

5

30

2

25

10

25

1

30

5

6

0

Hudební výchova: pr m r 3,95

10

0

0

5

Ob anská výchova: pr m r 3,61

25

0

0

Výtvarná výchova: pr m r 4,16

10

10

0

30

5

5

0

40

10

15

0

50

15

20

0

60

20

30

edm t na NG P edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné T lesná výchova: pr m r 4,84

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

25 20 15 10 5 0

0

1

2

3

4

5

6

Tab. P. 7 Diagramy relativní etnosti (v %) oblíbenosti jednotlivých p edm t na VG P írodov dné p edm ty a matematika Informatika: pr m r 3,96

Humanitní a jazykové p edm ty D jepis: pr m r 3,96

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0 0

1

2

3

4

5

6

Zem pis: pr m r 3,83

P edm ty esteticko-výchovné a t lovýchovné T lesná výchova: pr m r 4,59 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

0

1

2

3

4

5

6

Anglický jazyk: pr m r 3,89 25

30

20

20

25

15

15

0

0

1

2

3

4

5

6

Biologie: pr m r 3,68

0

0

1

2

3

4

5

6

35

25

25

30

20

20

0

0

1

2

3

4

5

Matematika: pr m r 3,20

5

2

3

4

5

6

10

10 5

5 0

1

2

3

4

5

6

Fyzika: pr m r 2,86

0

0

1

2

3

4

5

6

N mecký jazyk: pr m r 3,03 25

30 25

20

20

15

15 10

10

5

5 0

1

2

3

4

5

6

5

6

Chemie: pr m r 2,70 30 25 20 15 10 5 0

1

15

15

0

0

0

20

20

0

10

5

25

25

0

1

2

3

4

0

2

3

4

5

6

15

Ob anská výchova: pr m r 3,61

30

1

20

10

6

0

25

15

0

6

Hudební výchova: pr m r 4,15

30

5

5

5

30

10

4

10

eský jazyk: pr m r 3,66

15

3

15

5 0

2

20

10

5

1

Výtvarná výchova: pr m r 4,22

25

10

0

0

1

2

3

4

5

6

0

1

2

3

4

5

6

Tab. P 8 Po adí sledovanosti r zných informa ních zdroj na ZŠ u H a D Hoši p írodov dné programy v TV r zné encyklopedie nic ne tu ani nesleduji fyzikální stránky na Internetu V da, technika a my Matematika, fyzika a informatika jiné p írodov decké asopisy jiné informa ní zdroje Školská fyzika Rozhledy MF

% 29 20 20 8 7 4 4 4 3 1

Dívky r zné encyklopedie p írodov dné programy v TV nic ne tu ani nesleduji fyzikální stránky na Internetu jiné p írodov decké asopisy Matematika, fyzika a informatika V da, technika a my Školská fyzika Rozhledy MF jiné informa ní zdroje

% 31 30 19 7 4 3 2 2 1 1

Tab. P 9 Po adí sledovanosti r zných informa ních zdroj na NG: Hoši r zné encyklopedie p írodov dné programy v TV nic ne tu ani nesleduji jiné p írodov decké asopisy fyzikální stránky na Internetu jiné informa ní zdroje V da, technika a my Matematika, fyzika a informatika Školská fyzika Rozhledy MF

% 26 24 20 10 7 6 3 2 1 1

Dívky r zné encyklopedie p írodov dné programy v TV nic ne tu ani nesleduji jiné p írodov decké asopisy Matematika, fyzika a informatika Rozhledy MF jiné informa ní zdroje Školská fyzika V da, technika a my Matematika, fyzika a informatika

% 30 28 24 7 6 2 1 1 1 0

Tab. P 10 Po adí sledovanosti r zných informa ních zdroj na VG: Hoši p írodov dné programy v TV r zné encyklopedie nic ne tu ani nesleduji fyzikální stránky na Internetu jiné p írodov decké asopisy V da, technika a my Matematika, fyzika a informatika Rozhledy MF jiné informa ní zdroje Školská fyzika

% 34 26 15 8 6 3 3 2 2 0

Dívky p írodov dné programy v TV r zné encyklopedie nic ne tu ani nesleduji jiné p írodov decké asopisy fyzikální stránky na Internetu V da, technika a my Školská fyzika Rozhledy MF jiné informa ní zdroje Matematika, fyzika a informatika

% 37 26 21 8 4 1 1 1 1 0

Tab. P 11 Po adí sledovanosti r zných informa ních zdroj na ostatních st edních školách: Hoši p írodov dné programy v TV nic ne tu ani nesleduji r zné encyklopedie fyzikální stránky na Internetu V da, technika a my jiné p írodov decké asopisy Matematika, fyzika a informatika jiné informa ní zdroje Školská fyzika Rozhledy MF

% 35 19 18 8 5 4 3 3 1 1

Dívky p írodov dné programy v TV r zné encyklopedie nic ne tu ani nesleduji jiné p írodov decké asopisy fyzikální stránky na Internetu V da, technika a my Matematika, fyzika a informatika jiné informa ní zdroje Školská fyzika Rozhledy MF

% 41 28 19 5 3 1 1 1 1

Tab. P 12 Po adí relativních etností tení populární p írodov dné literatury u hoch a d v at na ZŠ Hoši ne etl jsem žádnou populární knihu o ostatních oborech fyziky populární knihu o astronomii

% 72 11

Dívky ne etla jsem žádnou populární knihu o astronomii

% 73 11

9

6

knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce jinou p írodov deckou literaturu

4

knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce populární knihu o ostatních oborech fyziky jinou p írodov deckou literaturu

4

5 5

Tab. P 13 Po adí relativních etností tení populární p írodov dné literatury u hoch a d v at na NG Hoši ne etl jsem žádnou populární knihu o astronomii populární knihu o ostatních oborech fyziky jinou p írodov deckou literaturu knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce

% 64,6 16,5 10,9 5,1 2,9

Dívky ne etla jsem žádnou populární knihu o astronomii knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce jinou p írodov deckou literaturu populární knihu o ostatních oborech fyziky

% 70 10,9 7,3 7 4,8

Tab. P 14 Po adí relativních etností tení populární p írodov dné literatury u hoch a d v at na VG Hoši ne etl jsem žádnou populární knihu o astronomii populární knihu o ostatních oborech fyziky jinou p írodov deckou literaturu knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce

% 68 14 10 5 3

Dívky ne etla jsem žádnou populární knihu o astronomii knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce jinou p írodov deckou literaturu populární knihu o ostatních oborech fyziky

% 76 10 6 6 2

Tab. P 15 Po adí relativních etností tení populární p írodov dné literatury u hoch a d v at na OŠ Hoši ne etl jsem žádnou populární knihu o astronomii populární knihu o ostatních oborech fyziky jinou p írodov deckou literaturu

% 74 11 9

Dívky ne etla jsem žádnou populární knihu o astronomii jinou p írodov deckou literaturu

% 67 18 6

4

5

knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce

2

knihu, která popisuje životopis n kterého p írodov dce populární knihu o ostatních oborech fyziky

4

Tab. P 16 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky chlapc na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 1 Škola Ro ník 1 2 NG 3 4 Celkem 5 VG 6 7 8

2

3

4

5

A 71 15 57 2 145 11 20 32 14

% 52,6 31,9 47,5 8,7 44,6 15,8 16,3 19,4 29,8

A 62 29 45 14 150 47 38 61 21

% 45,9 61,7 37,5 60,9 46,1 67,1 30,9 37 44,7

A 2 3 17 7 29 12 46 52 11

% 1,5 6,4 14,2 30,4 8,9 17,1 37,4 31,5 23,4

A 0 0 1 0 1 0 19 20 1

% 0 0 0,8 0 0,4 0 14,4 12,1 2,1

A 0 0 0 0 0 0 0 0 0

% 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem 77

19,0

167

41,2

121

29,9

40

9,9

0

0

Celkem Pr m r 135 1,49 47 1,74 120 1,68 23 2,22 325 1,65 70 2, 01 123 2,52 165 2,36 47 1,98 405

2,01

Tab. P 17 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky dívek na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 1 Škola Ro ník 1 2 NG 3 4 VG

A 39 51 42 16 148 21 5 4 6 21 7 11 8 Celkem 57

% 46,4 33,1 31,1 21,6 33,2 38,2 8,5 11,4 25,6 17,3

2 A 43 79 62 45 229 21 27 94 26 168

3

% 51,2 51,3 45,9 60,8 51,2 38,2 57,5 50,8 60,5 50,9

A 2 24 26 13 65 12 16 60 6 94

% 2,4 15,6 19,3 17,6 14,5 21,8 34 32,4 13,9 28,5

4 A 0 0 5 0 5 1 0 10 0 11

% 0 0 3,7 0 1,1 1,8 0 5,4 0 3,3

A 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5 % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem Pr m r 84 1,56 154 1,82 135 1,96 74 1,96 447 1,84 55 1,87 47 2,26 185 2,32 43 1,88 330 2,18

Tab. P 18 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) známek z fyziky všech žák na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 1 Škola Ro ník 1 2 NG 3 4 Celkem 5 6 VG 7 8 Celkem

A 110 66 99 24 299 32 24 54 25 135

% 50,3 32,8 38,8 19,0 37,3 25,6 14,1 14,4 27,8 17,8

2 A 105 108 107 76 396 68 65 162 47 342

3 % 47,9 53,7 42,0 60,3 49,4 54,4 38,2 43,2 52,2 45,0

A 4 27 43 25 99 24 62 123 17 226

4 % 1,8 13,5 16,9 19,8 12,4 19,2 36,5 32,8 18,9 29,7

A 0 0 6 1 7 1 19 36 1 57

% 0 0 0,3 0,9 0,9 0,8 11,2 9,6 1,1 7,5

5 A 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

% 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem Pr m r 219 1,52 201 1,81 255 1,83 126 2,02 801 1,77 125 1,95 170 2,45 375 2,38 90 1,93 760 2,27

Tab. P 19 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení postoj chlapc k fyzice na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 0 Škola NG

VG

Ro ník 1 2 3 4 Celkem 5 6 7 8 Celkem

A 10 3 12 2 27 0 18 20 2 40

1

% 7,4 6,3 10 8,7 8,3 0 14,6 12,1 4,3 9,9

A 7 0 6 1 14 6 13 21 6 46

2

% 5,2 0 5 4,3 4,3 8,5 10,6 12,7 12,8 11,4

A 17 1 19 4 41 9 23 29 6 67

3

% 12,5 2,1 15,8 17,4 12,5 12,9 18,7 17,6 12,8 16,5

A 32 12 27 5 76 16 34 50 14 114

4

% 23,5 25 22,5 21,7 23,2 22,8 27,6 30,3 29,8 28,1

A 23 12 19 6 60 23 15 20 9 67

5

% 16,9 25 15,8 26,2 18,3 32,9 12,2 12,1 19,1 16,5

A 24 12 24 5 65 9 16 16 5 46

6

% 17,6 25 20 21,7 19,9 12,9 13 9,7 10,6 11,4

A 23 8 13 0 44 7 4 9 5 25

% Celkem Pr m r"" 16,9 136 3,58 16,6 48 4,04 10,9 120 3,33 0 23 3,17 13,5 327 3,52 10 70 3,59 3,3 123 2,64 5,5 165 2,68 10,6 47 3,21 6,2 405 2,89

Tab. P 20 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení postoj dívek k fyzice na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 0 Škola Ro ník 1 2 NG 3 4 Celkem 5 VG 6 7 8

A 1 7 10 1 19 2 0 2 1

1

% 1,2 4,5 7,4 1,4 4,4 3,6 0 1,1 2,3

A 7 19 20 10 56 6 1 5 3

2

% 8,3 12,3 14,8 13,5 12,5 10,9 2,2 2,7 7

A 15 20 29 21 85 2 5 22 5

3

% 17,9 13 21,5 28,4 19,0 3,6 10,9 12 11,6

A 27 53 37 19 136 24 12 62 17

4

% 32,1 34,4 27,4 25,7 30,4 43,6 26,1 33,9 39,5

A 19 25 19 18 81 13 23 41 8

5

% 22,6 16,2 14,1 24,3 18,1 23,6 50 22,4 18,6

6

A 10 20 14 3 47 5 4 36 5

% 11,9 13 10,4 4,1 10,5 9,1 8,7 19,7 11,6

A 5 10 6 2 23 3 1 15 4

% 6 6,5 4,4 2,7 5,1 5,5 2,2 8,2 9,3

Celkem 5 1,5 15 4,6 34 10,4 115 35,2 85 26,0 50

15,3

23

7,0

Celkem Pr m r"" 84 3,26 154 3,10 135 2,75 74 2,81 447 2,98 55 3,22 46 3,59 183 3,66 43 3,37 327

3,54

Tab. P 21 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) hodnocení postoj celkem k fyzice na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 0 Škola NG

VG

Ro ník 1 2 3 4

A 18 18 21 10

% 8,2 8,9 8,2 7,9

A 12 9 16 4

1 % 5,5 4,5 6,3 3,2

2 % 13,2 11,9 14,5 11,1

A 49 53 67 31

% 22,3 26,2 26,3 24,6

% 18,6 17,3 16,9 16,7

A 27 21 22 9

6 % 12,2 10,4 8,6 7,1

Celkem 220 202 255 126

Pr m r 3,45 3,39 3,27 3,43

Celkem 5 6 7 8

67 4 19 42 6

8,3 3,2 11,1 11,2 6,7

41 12 20 41 9

5,1 104 13,0 9,6 17 13,6 11,8 29 17,1 10,9 80 21,3 10,0 14 15,5

200 33 51 109 29

24,9 172 21,4 140 17,4 26,4 32 25,6 18 14,4 30,0 25 14,7 19 11,2 29,1 50 13,3 39 10,4 32,2 14 15,6 9 10,0

79 9 7 14 9

9,9 7,2 4,1 3,8 10,0

803 125 170 375 90

3,38 3,34 2,75 2,69 3,10

Celkem

71 9,4 82 10,8 140 18,4 222 29,2 121 15,9 85 11,2 39 5,1

760

2,86

A 29 24 37 14

3

4 A 44 42 49 37

% 20,0 20,8 19,2 29,4

5 A 41 35 43 21

Tab. P 22 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky chlapci na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 4 Škola NG

VG


A 21 6 10 0 37 4 5 7 3 19

3

% 21,4 14 10,9 0 14,7 7,5 6,2 6,1 7,9 6,7

A 33 19 39 8 99 19 29 32 7 87

2 % 33,7 44,2 42,4 42,1 39,3 35,8 35,8 28,1 18,4 30,4

A 36 13 24 7 80 27 20 40 22 109

% 36,7 30,2 26,1 36,8 31,7 50,9 24,7 35,1 57,9 38,1

1 A 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

A 8 5 19 4 36 3 27 35 6 71

% 8,2 11,6 20,7 21,1 14,3 5,7 33,3 30,7 15,8 24,8

Celkem Pr m r 98 2,60 43 2,49 92 2,23 19 2,00 252 2,40 53 2,40 81 1,81 114 1,79 38 2,03 286 1,94

Tab. P 23 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky dívkami na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 4 Škola NG

VG


A 3 10 6 6 25 1 2 5 2 10

3 % 3,6 6,5 4,4 8,1 5,6 1,8 4,3 2,7 4,7 3,0

A 23 33 27 27 110 18 5 37 9 69

2 % 27,4 21,6 20 36,5 24,7 32,7 10,6 20 20,9 20,9

A 29 47 42 17 135 12 16 33 14 75

% 34,5 30,7 31,1 23 30,3 21,8 34 17,8 32,6 22,7

1 A 20 41 44 16 121 19 17 75 12 123

% 23,8 26,8 32,6 21,6 27,1 34,5 36,2 40,5 27,9 37,3

0 A 9 22 16 8 55 5 7 35 6 53

% 10,7 14,4 11,9 10,8 12,3 9,1 14,9 18,9 14 16,1

Celkem Pr m r 84 1,89 153 1,79 135 1,73 74 2,09 446 1,84 55 1,84 47 1,53 185 1,47 43 1,74 330 1,58

Tab. P 24 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky celkem na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 4 Škola NG

VG


A 24 16 16 9 65 5 7 13 5 30

% 10,9 8,0 6,3 7,2 8,1 4,0 4,1 3,5 5,6 3,9

3 A 56 52 66 44 218 37 34 73 16 160

2 % 25,5 25,9 26,0 34,9 27,2 29,6 20,0 19,5 17,8 21,1

A 65 60 66 33 224 39 36 84 36 195

% 29,5 29,8 26,0 26,2 28,0 31,2 21,2 22,4 40,0 25,7

1 A 58 46 71 25 200 36 59 134 21 250

% 26,4 22,9 28,0 19,8 25,0 28,8 34,7 35,7 23,3 32,9

0 A 17 27 35 15 94 8 34 71 12 125

% 7,7 13,4 13,7 11,9 11,7 6,4 20,0 18,9 13,3 16,4

Celkem Pr m r 220 2,05 201 1,92 254 1,83 126 2,06 801 1,95 125 1,96 170 1,54 375 1,53 90 1,79 760 1,63

Tab. P 25 Porovnání pr m r „t šení se“ na hodiny fyziky a známek z fyziky v 6. – 9 ro níku ZŠ pomocí K.-S. testu dobré shody. Rozdíly statisticky významné jsou zapsány proložen . Chlapci D v ata Ro ník Dkr Dkr rozdíl rozdíl D D 6. 7. 8. 9.

0,198 0,173 0,222 0,227

0,165 0,106 0,085 0,075

0,224 0,203 0,277 0,330

stat.významný stat.významný stat.významný stat.významný

0,172 0,104 0,063 0,072

stat. významný stat. významný stat. významný stat. významný

Tab. P 26 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky chlapci na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 4 Škola NG

VG

Ro ník 1. 2. 3. 4. Celkem 5. 6. 7. 8. Celkem

A 21 6 10 0 37 4 5 7 3 19

3

% 21,4 14 10,9 0 14,7 7,5 6,2 6,1 7,9 6,7

A 33 19 39 8 99 19 29 32 7 87

2 % 33,7 44,2 42,4 42,1 39,3 35,8 35,8 28,1 18,4 30,4

A 36 13 24 7 80 27 20 40 22 109

% 36,7 30,2 26,1 36,8 31,7 50,9 24,7 35,1 57,9 38,1

1 A 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

A 8 5 19 4 36 3 27 35 6 71

% 8,2 11,6 20,7 21,1 14,3 5,7 33,3 30,7 15,8 24,8

Celkem Pr m r 98 2,60 43 2,49 92 2,23 19 2,00 252 2,40 53 2,40 81 1,81 114 1,79 38 2,03 286 1,94

Tab. P 27 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky dívkami na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 4 Škola NG

VG


A 3 10 6 6 25 1 2 5 2 10

3 % 3,6 6,5 4,4 8,1 5,6 1,8 4,3 2,7 4,7 3,0

A 23 33 27 27 110 18 5 37 9 69

2 % 27,4 21,6 20 36,5 24,7 32,7 10,6 20 20,9 20,9

A 29 47 42 17 135 12 16 33 14 75

% 34,5 30,7 31,1 23 30,3 21,8 34 17,8 32,6 22,7

1 A 20 41 44 16 121 19 17 75 12 123

% 23,8 26,8 32,6 21,6 27,1 34,5 36,2 40,5 27,9 37,3

0 A 9 22 16 8 55 5 7 35 6 53

% 10,7 14,4 11,9 10,8 12,3 9,1 14,9 18,9 14 16,1

Celkem Pr m r 84 1,89 153 1,79 135 1,73 74 2,09 446 1,84 55 1,84 47 1,53 185 1,47 43 1,74 330 1,58

Tab. P 28 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) „t šení se“ na hodiny fyziky celkem na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 4 Škola NG

VG


A 24 16 16 9 65 5 7 13 5 30

3

% 10,9 8,0 6,3 7,2 8,1 4,0 4,1 3,5 5,6 3,9

2

A 56 52 66 44 218 37 34 73 16 160

% 25,5 25,9 26,0 34,9 27,2 29,6 20,0 19,5 17,8 21,1

A 65 60 66 33 224 39 36 84 36 195

% 29,5 29,8 26,0 26,2 28,0 31,2 21,2 22,4 40,0 25,7

1 A 58 46 71 25 200 36 59 134 21 250

0

% 26,4 22,9 28,0 19,8 25,0 28,8 34,7 35,7 23,3 32,9

A 17 27 35 15 94 8 34 71 12 125

% 7,7 13,4 13,7 11,9 11,7 6,4 20,0 18,9 13,3 16,4

Celkem Pr m r 220 2,05 201 1,92 254 1,83 126 2,06 801 1,95 125 1,96 170 1,54 375 1,53 90 1,79 760 1,63

Tab. P 29 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) volby budoucích sm r orientace chlapc na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 1 Škola NG

VG

Ro ník

A 6 1. 6 2. 7 3. 2 4. Celkem 21 4 5. 15 6. 24 7. 13 8. Celkem 56

% 4,5 12,5 5,9 8,7 6,5 5,7 12,2 14,6 27,7 13,9

2 A 33 9 29 9 80 23 33 39 19 114

% 24,6 18,8 24,6 39,1 24,8 32,9 26,8 23,8 40,4 28,2

3 A 45 11 25 4 85 18 20 26 2 66

% 33,6 22,9 21,2 17,4 26,3 25,7 16,3 15,9 4,3 16,3

4 A 31 18 30 4 83 15 25 29 6 75

5 % 23,1 37,5 25,4 17,4 25,7 21,4 20,3 17,7 12,8 18,6

A 19 4 27 4 54 10 30 46 7 93

% 14,2 8,3 22,9 17,4 16,7 14,3 24,4 28 14,9 23,0

Celkem Pr m r 134 3,18 48 3,10 118 3,35 23 2,96 323 3,21 70 36 123 3,18 164 3,21 47 2,47 404 3,09

Tab. P 30 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) volby budoucích sm r orientace dívek na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 1 Škola NG

VG


A 7 14 8 9 38 8 7 24 15 54

% 8,3 9,1 5,9 12,2 8,5 14,5 14,9 13 34,9 16,4

2 A 18 47 31 21 117 19 12 51 14 96

% 21,4 30,5 23 28,4 26,2 34,5 25,5 27,6 32,6 29,1

3 A 26 47 39 16 128 9 3 25 1 38

% 31 30,5 28,9 21,6 28,6 16,4 6,4 13,5 2,3 11,5

4 A 24 25 33 14 96 7 9 47 6 69

5 % 28,6 16,2 24,4 18,9 21,5 12,7 19,1 25,4 14 20,9

A 9 21 24 14 68 12 16 38 7 73

% 10,7 13,6 17,8 18,9 15,2 21,8 34 20,5 16,3 22,1

Celkem Pr m r 84 3,12 154 2,95 135 3,25 74 3,04 447 3,09 55 2,93 47 3,32 185 3,13 43 2,44 330 3,03

Tab. P 30 Porovnání absolutních etností (A) a relativních etností (v %) volby budoucích sm r orientace všech žák na NG a VG v závislosti na ro níku docházky 1 Škola NG

VG


A 13 20 15 13 61 12 22 52 28 114

% 6,0 9,9 5,9 10,3 7,6 9,6 12,9 13,9 31,1 15,1

2 A 51 56 60 35 202 42 45 98 33 218

% 23,4 27,7 23,7 27,8 25,3 33,6 26,5 26,2 36,7 28,7

3 A 71 58 64 31 224 27 23 52 3 105

% 32,6 28,7 25,3 24,6 28,0 21,6 13,5 13,9 3,3 13,8

4 A 55 43 63 24 185 22 34 83 12 151

5 % 25,2 21,3 24,9 19,0 23,2 17,6 20,0 22,2 15,3 19,9

A 28 25 51 23 127 22 46 89 14 171

% 12,8 12,4 20,2 18,3 15,9 17,6 27,1 23,8 15,6 22,5

Celkem 218 202 253 126 799 125 170 374 90 759

Pr m r 3,16 2,99 3,30 3,07 3,14 3,00 3,22 3,16 2,46 3,06

VÝUKA FYZIKY V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH - NÁZORY ŽÁK -

Recommend Documents