Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Využívání území v prumyslové krajině Land use in the industrial landscape J. VRÁBLIKOVÁ and P. VRÁBLÍK Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, Česká republika (e-mail: Vrablikova@fzp. ujep.cz)
Abstract
Key words:
Characteristic for the Podkrusnohori area is reducing of industrial production and coal mining. Landscape structure is transforming. Important part are areas engagement in to reclamation. Category of agricultural land resources is reducing for the benefit others categories and hydologic reclamation. Area for the leisure time and sports are increased nearly city center of Most nad Usti n.L. Industrial land use and problematic of disparity consider grant by MMR number WD-44-07-1.
Antropogenic affected area, Podkrusnohori, industrial landscape, hydrologic reclamation
Úvod
Charakteristika zájmové oblasti
Průmyslová a hornická činnost zanechaly své stopy v Podkrušnohorské krajině, životním prostředí a lidech.Původní krajiny byly hornictvím podstatně změněny a částečně zničeny. Základním úkolem regionálního územního rozvoje je proto obnova krajiny a její trvalé znovuoživení.Revitalizace území neznamená jen obnovu území po těžbě, ale i trvale udržitelný rozvoj, zlepšení životního prostředí a životních podmínek v Podkrušnohoří.
Zájmové území (okres Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L.) zaujímá rozlohu 2.276 km2, což je necelých 43% rozlohy Ústeckého kraje (5.335 km2). Plošně největší je okres Chomutov, který lze rozlohou 936 km2 zařadit mezi středně velké okresy ČR, představuje více jak 40 % řešeného území. Další tři okresy Most (467 km2), Teplice (469 km2), Ústí nad Labem (404 km2) řadíme rozlohou v rámci ČR k okresům malým. Antropogenně postižená oblast zasahuje do regionu soudržnosti NUTS II Severozápad a je situována při hranicích ČR se Spolkovou republikou Německo (Svobodný stát Sasko). Jedná se o oblast s největším podílem území ovlivněným těžbou, ale i průmyslovou činností.Tyto činnosti se výrazně projevují na devastaci území. Náprava tohoto stavu se podle horního zákona provádí sanací a rekultivací. Rekultivace za téměř 50 let prošla různými stádii, od pouhého urovnání povrchu a ozelenění se v současném období zaměřuje na komplexní využití území s cílem dosáhnout obnovu funkcí krajiny, ale i obnovu sociálně ekonomickou. Současný vývoj území po těžbě, zkušenosti s jeho obnovou a využitím, ale i ekonomický vývoj prokazují nutnost jiných priorit než které bývaly v minulém období. V minulém období bylo preferováno hospodářské využití, lesnická a zemědělská rekultivace. Na přelomu století a zejména po r. 2000 je stav jiný,
Cíle Cílem příspěvku je zaměřit se na problematiku revitalizace průmyslové krajiny. Již po dobu 15 let se zapojuje Fakulta životního prostředí UJEP do výzkumu zabývajícím se zátěží prostředí. V letech 1999–2004 to byl v projekt „Výzkum antropogenních zátěží v severočeském regionu“ a od r. 2005 byl řešen projekt VaV č. 1J 056/05-DP2 zabývající se využitím venkovského prostoru v antropogenně postižené krajině severních Čech „Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova“. Od r. 2007 je řešen 5-letý projekt - WD 44-07-1 zaměřený na „Modelové řešení revitalizace území průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří,“ který je zaměřen na řešení regionálních disparit. J. Vrábliková and P. Vráblik
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
zejména jde o posílení ekologických princip� v krajin�, tok� energie, d�ležitá je i problematika kolob�hu vody v krajin�,vodní režim, to lze považovat za významný úkol i s ohledem na klimatické zm�ny. Vytvá�ení podmínek pro zadržování vody v krajin� sebou p�ináší nejen obnovu mok�ad�, ale i obnovu �í�ní sít�, revitalizace tok�, vytvá�ení drobných vodních tok�, ale i budování jezer ve zbytkových jamách uhelných povrchových lom�. P�íkladem jsou zbytkové jámy v lomu Most i lomu Milada v Chaba�ovicích.
Výsledky 1. P�ehled o provád�ní rekultivací v Severo�eské hn�douhelné pánvi. Tab.�.1 - Ukon�ené rekultivace v SHP do r. 2004 v ha – orienta�ní údaje V ha Zem�d�lské Lesnické Ústecko 1197,1 613,2 Teplicko – 571,8 1085,0 Bílinsko Mostecko 1268,2 2269.9 Chomutovsko 797,1 105,0 SHP celkem 3834,2 4073,1 (Ro�enka životního prost�edí Ústeckého kraje 2004)
Hydrické 20,3
Ostatní 43,3
Celkem 1873,9
89,6
141,6
1888,0
121,2 21,4 252,5
1093,6 58,0 1336,5
4752,9 981,5 9496,3
Do konce sledovaného období je v SHP ukon�eno 9.496,3 rekultivací. Dominují rekultivace lesnické 43% a zem�d�lské – celkem 40,4% . Tab. �.2 - Rekultivace v SHP –p�edpoklad ukon�ení v období 2004 -2020 v ha V ha Zem�d�lské Lesnické Ústecko 59,8 674,4 Teplicko – 339,6 779,8 Bílinsko Mostecko 568,1 1468,1 Chomutovsko 801,2 799,9 SHP celkem 1768,7 3722,2 (Ro�enka životního prost�edí Ústeckého kraje 2004)
Hydrické 257,3
Ostatní 146,8
Celkem 1138,3
28,5
436,3
1584,2
411,0 0,1 696,9
1311,2 256,4 2150,7
3758,4 1857,6 8338,5
Z analýz tabulek 1 a 2 je patrno, že z dominujících forem rekultivací lesnických a zem�d�lských, která v p�edchozí etap� p�edstavovaly více jak 83% z obnovovaného území je plán do r.2020 jiný. Lesnické rekultivace budou nadále dominovat - 44,6%, u zem�d�lských rekultivací bude výrazné snížení na 21,2 %, zvýší se rozsah hydrických rekultivací na 8,4% a zdvojnásobí se rozsah rekultivací zahrnovaných do ostatních forem. Z uvedeného p�ehledu je patrný nár�st hydrických rekultivací, které dávají p�edpoklad zlepšení vodního režimu krajiny. V sou�asném období je aktuální problematika zatáp�ní zbytkové jámy lomu Most – Ležáky a na Ústecku zatáp�ní zbytkové jámy lomu Milada v Chaba�ovicích. 2. Hydrická rekultivace lomu Milada - Chaba�ovice Základem koncep�ního �ešení sanace a rekultivace lomu Chaba�ovice je hydrický zp�sob rekultivace. Zatáp�ní zbytkové jámy bylo zahájeno 15. �ervna 2001 a vzniklé jezero bude mít rozlohu cca 250 ha, pr�m�rnou hloubku 15,5 m. Množství vody v jeze�e bude cca 35 mil. m3. Zdrojem vody jsou nádrže Modlany a Kate�ina. Realizace návrh� má velkou m�rou p�isp�t v okolí m�sta Ústí nad Labem k vytvo�ení atraktivního území. U jezera se p�edpokládá jeho mnohostranné využití. Velmi významná bude jeho J. Vrábliková and P. Vráblik
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
funkce ekologická a krajinn� estetická, p�edevším p�i spojeni rekultivovaného území lomu a výsypek s okolní t�žbou nenarušenou krajinou. Rekultivace lomu Chaba�ovice vytvá�í velmi významné rekrea�ní zázemí pro m�sto Ústí nad Labem, bude místem poznávání p�írodních krás a estetických hodnot nov� vznikající krajiny, která postupn� splyne s okolní p�írodou. Zrekultivované území bude sloužit pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, p�íp. pro další aktivity. Sou�asn� bude plnit významnou funkci krajinn� estetickou i ekologickou. Jsou vytvo�eny p�edpoklady, aby veškerá zajímavá místa byla komunika�n� dostupná, a to bu� ve�ejnými komunikacemi nebo cyklostezkami. V zájmovém území bude dostatek místa i pro parkovací plochy. Technologické komunikace, které budou z�ízeny podél definitivní b�ehové linie budou po dobudování protiabrazivních opat�ení p�evrstveny zeminou, zatravn�ny a po ur�itých úpravách budou využívány jako cyklostezky. Mezi st�žejní problémy revitalizace tohoto území pat�i dosažení optimální výsledné kvality vody, využitelné nejenom pro ú�ely ekologické, sportovního ryba�eni, vodních sport�, ale i pro koupáni, a to závisí na �ad� podmínek. Jednou z nich je zajišt�ní pom�rn� rychlého napln�ní zbytkové jámy vodou. To by následn� umožnilo rychlé nastartování samo�isticích proces� v tomto jeze�e, zárove� ušet�ilo finan�ní prost�edky na pr�b�žnou ochranu b�ehové linie p�ed vodní abrazí, kterou bude nutno zabezpe�ovat p�i pomalém napoušt�ni. Tab. �. 3 - Základní údaje o jezeru Chaba�ovice Jezero Chaba�ovice Parametry: Plánovaný kone�ný stav Plocha 247,6 ha Množství vody 34,430 mil. m3 Hladina 145,3 m n.m Max. hloubka 22,82 m (zdroj:http://www.pku.cz/.)
Stav ke dni 31.1.2007 195,7 ha 7,394 mil. m 137,49 m n.m 15,01 m
3. Hydrická rekultivace lomu Most Rekultiva�ní práce na území lomu Most –Ležáky probíhají již od 60. a 70.let 20.století. V r. 1990 zapo�aly práce na St�imické výsypce s vnit�ní výsypce lomu Most. Veškeré rekultiva�ní snahy jsou sm�rovány na celé území bývalého lomu Most –Ležáky o vým��e 1.264 ha s cílem vytvo�ení rozmanité, ekologicky a esteticky hodnotné krajiny s velkou vodní plochou. Zatopení zbytkové jámy lomu Most, které bude realizováno v rámci revitalizace území po vyuhleném lomu Most- Ležáky p�edstavuje vytvo�ení vodní plochy o vým��e 311 ha (údaje viz tab. �.4)
J. Vrábliková and P. Vráblik
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Tab.�.4 - Základní parametry jezera Most Parametr
Hodnota
Kóta provozní hladiny (hladina stálého nadržení)
199,00 m n.m.
Povolené kolísání hladiny v jeze�e okolo kóty 199 m n.m.
± 30 cm
Kóta max. hladiny
199,3 m n.m.
Zatopená plocha
311,1 ha
Objem vody
68,9 mil. m3
Maximální hloubka
75,0 m
Rychlost napoušt�ní
1,2 m3/s
P�edpoklad ukon�ení napoušt�ní
r. 2010
Délka p�ivad��e z Oh�e – napojení na PVN
4 690 m
Délka p�ivad��e z dolu Kohinoor
2 700 m
Jezero Most bude napušt�no vodou z �eky Oh�e, namísto p�vodn� uvažovaného zdroje vody z �eky Bíliny. �eka Bílina kvalitou své vody zatím neodpovídá požadavk�m. Svým malým pr�tokem neumož�uje napoušt�ní v pr�b�hu celého roku, ale pouze v období zvýšených srážek nebo tání. Proto bylo p�ehodnoceno p�vodní rozhodnutí využít vody z �eky Bíliny k napoušt�ní a byl zvolen zdroj vody - �eka Oh�e. Voda z �eky Oh�e je do této oblasti p�ivád�na z �erpací stanice Straná, pod p�ehradou Nechranice, pr�myslovým vodovodem (PVN). Na tento zdroj bude napojen trubní p�ivad�� DN 800 v délce 4.690 m, kterým bude voda z Oh�e v množství 1,2 m3/s dopravena do jezera Most. Hladina a kvalita vody v budoucím jezeru je již nyní pravideln� monitorována. Dalším povoleným zdrojem kvalitní vody pro napoušt�ní a dopl�ování úrovn� hladiny v jeze�e Most jsou d�lní vody z dolu Kohinoor, hlubinného dolu s ukon�enou t�žbou a ro�ním objemem �erpání až 3,5 mil m3. Tyto kvalitní d�lní vody budou p�ivedeny trubním p�ivad��em o délce 2.700 m. Je z�ejmé, že pln�ní takové nádrže, jako je projektované jezero Most, je dosud unikátní záležitost. Nejsou k dispozici domácí ani zahrani�ní p�ímo použitelné srovnávací údaje. Proto jsou zadané problémy �ešitelné pouze opatrnou aplikací limnologické teorie s neustálým zvažováním podmínek platnosti publikovaných m��ení a závislostí.
Záv�r Povrchová t�žba hn�dého uhlí p�edstavovala výrazný negativní vliv na krajinu, životní prost�edí a osudy obyvatel. Rekultivace území do konce minulého století byly zam��eny na budoucí hospodá�ské využití nov� vznikajícího území. V sou�asném období jsou pro obnovu funkcí v krajin� navrhována komplexní �ešení posilující ekologické principy v krajin�. Jako jeden z nejd�ležit�jších obnovovaných prvk� je vodní režim. Zbytkové jámy po povrchové velkokapacitní t�žb� jsou zatopovány vodou, �ímž vytvo�í významný krajinný estetický prvek, který zabezpe�í funkci ekologickou i sociáln� ekonomickou. Hydrická rekultivace jako sou�ást obnovy krajiny po t�žb� významn� ovlivní strukturu krajiny, rozší�í rekrea�ní možnosti a budou významným zdrojem pracovních p�íležitostí.
J. Vrábliková and P. Vráblik
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Literatura Dvo�ák P: Rekultivace lomu Most –Ležáky. Sborník z konference Re Region, Most 2007. Vráblíková a kol. Studie o možnostech využití antropogenn� postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zem�d�lství a venkova Ústí n.L., FŽP Ústí n.L. 2006. Ro�enka životního prost�edí Ústeckého kraje 2004, Krajský ú�ad Ústeckého kraje 2004. www.pku.cz
J. Vrábliková and P. Vráblik
