Univerzita Hradec Králové Fakulta Informatiky a managementu Katedra managementu
Využití moderních IT nástrojů ve strukturální firmě Partners Bakalářská práce
Autor: Jakub Petřík Studijní obor: Informační management
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Kala, DrSc., DBA.
Hradec Králové
únor 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 18. 3. 2015
Jakub Petřík
Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu práce panu Ing. Tomáši Kalovi, DrSc., DBA. za odborné vedení, rady, věcné připomínky a ochotnou spolupráci při vzniku této bakalářské práce.
Anotace Obsahem této bakalářské práce je charakteristika strukturální firmy, především Partners Financial Services, a.s., v souvislosti s využíváním moderních IT nástrojů při vedení a vzdělávání jejích manažerů. Hlavní část práce se věnuje víceúrovňovému marketingu, další část moderním IT nástrojům, aplikacím a službám a jejich aplikováním do manažerovy praxe. V praktické části se autor věnuje vnitřním postupům firmy Partners FS, a.s. a šetření, jak ovlivňuje využívání moderních IT nástrojů efektivitu, produktivitu práce, a s tím související hospodářské výsledky firmy.
Annotation Title: The Use of Modern IT tools in the Structural Bussines Company Partners
Content of this Bachelor Thesis is the characteristic of the structural business company, especially Partners Financial Services, a.s., in the relation on the use of modern IT tools in the management and education of their managers. Main part of the work is devoted to Multi Level Marketing, further part modern IT tools, applications and services and applying them to the manager's practice. In the research part of this Thesis, author deals with internal procedures of the company Partners FS, a.s. and hypothesis, how the use of modern IT tools affects efficiency, productivity, and related financial results of the company.
Úvod ................................................................................................................................................................ 1 Cíl práce ......................................................................................................................................................... 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 1. Charakteristika strukturálních firem ............................................................................................ 3 1.1 Principy multi-level marketingu .............................................................................................. 3 1.2 Strukturální firma vs. ostatní firmy; přednosti a negativa MLM systému ............... 5 2. Vzdělávání a rozvoj manažerů ......................................................................................................... 8 2.1 Profil manažera .............................................................................................................................. 9 2.2 Rozvoj manažerů ........................................................................................................................ 10 3. Využití IT ve vzdělávacím procesu manažerů......................................................................... 11 3.1 Představení IT a přehled jejich nástrojů ............................................................................ 11 3.2 IT nástroje v manažerské praxi ............................................................................................. 12 3.2.1 Stolní PC a notebooky ....................................................................................................... 13 3.2.2 Tablety a chytré telefony ................................................................................................. 13 3.2.3 Datový projektor................................................................................................................. 14 3.2.4 Videoprojekce a TV ............................................................................................................ 14 3.2.5 Interaktivní tabule ............................................................................................................. 14 4. Aplikace a programy v manažerské praxi ................................................................................ 15 4.1 Cloudové služby .......................................................................................................................... 15 4.1.1 Google Drive ......................................................................................................................... 16 4.1.2 Dropbox.................................................................................................................................. 16 4.1.3 Microsoft OneDrive............................................................................................................ 17 4.1.4 iCloud ...................................................................................................................................... 18 4.2 Práce s dokumenty ..................................................................................................................... 19 4.2.1 Google Docs........................................................................................................................... 19 4.2.2 Office Web Apps .................................................................................................................. 19 4.3 Aplikace pro sdílení dat a další možnosti práce ............................................................. 20 4.3.1 Youtube .................................................................................................................................. 20 4.3.2 Flickr........................................................................................................................................ 20 4.4 Time management ...................................................................................................................... 21 4.4.1 Poznámky .............................................................................................................................. 21 4.4.2 Kalendář a diář .................................................................................................................... 22
4.5 Vedení týmu a komunikace..................................................................................................... 22 4.5.1 Email ........................................................................................................................................ 22 4.5.2 Skype ....................................................................................................................................... 23 4.5.3 Facebook ................................................................................................................................ 23 4.5.4 Google+ ................................................................................................................................... 24 VÝZKUM 5. Partners Financial Services, a.s..................................................................................................... 25 5.1 Vzdělávání ve firmě Partners ................................................................................................. 26 5.2 Kariérový plán ............................................................................................................................. 27 6. Použité metody a stanovení hypotézy ....................................................................................... 30 6.1 Metodologický postup............................................................................................................... 31 6.2 Výzkumné otázky ........................................................................................................................ 31 6.3 Stanovení hypotézy .................................................................................................................... 32 7. Plán výzkumu ...................................................................................................................................... 33 7.1 Popis pracovního postupu....................................................................................................... 33 7.2 Položky dotazníku ...................................................................................................................... 33 8. Výsledky a jejich rozbor .................................................................................................................. 35 8.1 Základní data ................................................................................................................................ 35 8.2 Kvantitativní výzkum – výsledky a vyhodnocení ........................................................... 35 8.2.1 ANO, využívá ........................................................................................................................ 35 8.2.2 NE, nevyužívá ....................................................................................................................... 43 9. Shrnutí výsledků kvantitativního výzkumu ............................................................................. 54 Závěry a doporučení .............................................................................................................................. 61 Seznam použité literatury ................................................................................................................... 63 Seznam obrázků ...................................................................................................................................... 67 Seznam tabulek........................................................................................................................................ 68 Seznam příloh........................................................................................................................................... 68 Zadání práce.............................................................................................................................................. 69
Úvod Strukturální firmy jsou v dnešní době velice rozšířeným druhem společností. Pracují jako síťový neboli víceúrovňový marketing, z anglického multi level marketing, MLM. Příkladem takové firmy je zkoumaná společnost Parteners Financial Services, a.s. Využívání moderních IT nástrojů se v současnosti dynamicky rozvíjí. Tyto nástroje nyní používají nejen vědecká centra, či odborní pracovníci. V současnosti je dostupnost těchto nástrojů natolik velká, že je mohou používat téměř všichni bez žádných omezení. Nacházejí své široké uplatnění v soukromí, při vyučování i v pracovním procesu. Mým záměrem bylo prozkoumat oblast pracovní a s ní spojený vzdělávací proces. Zkoumaným tématem bylo tedy využití moderních IT nástrojů při procesu vzdělávání a vedení strukturální firmy Partners Financial Services a.s., kde jsem se zaměřil výhradně jen na manažery této firmy. V části teoretické vycházím z odborné literatury, z mých osobních zkušeností a znalostí s firmou Partners a z relevantních internetových zdrojů. Teoretická část práce je tedy literární (+ internetovou) rešerší, s uvedenými zdroji citací. V první kapitole teoretické části rozebírám charakteristiky strukturálních firem, jejich porovnání s ostatními, přednosti a negativa a co je jejich hlavním zaměřením. V kapitole druhé se věnuji problematice vzdělávání a rozvoji manažerů. Uvádím přehled, jak by takový manažer měl vypadat a jakým způsobem dochází k jeho rozvoji. Ve třetí kapitole se zaměřuji na využití IT nástrojů ve vzdělávacím procesu manažerů a nástroje ve stručnosti představuji. Čtvrtá kapitola zahrnuje přehled aplikací a programů v manažerově praxi. Praktická část je rozdělena na několik částí zahrnujících představení firmy Partners FS a.s., metodologický postup, stanovení výzkumných otázek a hypotézy, plán výzkumu a vyhodnocení výsledků. Praktická část obsahuje výsledky shrnuté do přehledných grafů a jejich popisků.
1
Cíl práce Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu využívání moderních IT nástrojů při vzdělávání a vedení manažerů ve strukturální firmě Partners Financial Services, a.s., v souvislosti s hospodářskými výsledky firmy. Cílem také bylo poukázat na výhody, popřípadě nevýhody používání těchto nástrojů. Byl proveden výzkum, kde jsem zjišťoval, jakými způsoby se tyto nástroje používají v praxi a co je možné zlepšit či změnit při procesu vedení a vzdělávání pracovníků firmy Partners, a tím navýšit hospodářské výsledky společnosti.
2
LITERÁRNÍ REŠERŠE 1. Charakteristika strukturálních firem Strukturální firmy sdružují skupiny podnikatelů a živnostníků za předem daných smluvních podmínek. Smluvní vztah je výhodný pro obě strany. Centrála společnosti poskytuje obchodním partnerům zázemí, za což požaduje podíl na zisku. Ze strany vedení je manažerům strukturálních firem poskytováno kvalitní proškolování a veškerý marketing. Manažeři strukturálních firem můžou dosahovat určitých firemních benefitů v různých podobách. Velkou výhodou strukturálních firem je, že i ten poslední člen obchodní sítě může vydělávat nadprůměrnou mzdu, bez nutnosti budovat vlastní obchodní síť. Strukturální firma tedy funguje jako síťový marketing. Multi Level Marketing (dále již jen MLM) je proto prostředkem k prodeji výrobků a služeb.1
1.1 Principy multi-level marketingu Základní princip MLM systému je takzvaný strukturní nebo přímý prodej, kde se oproti klasickému systému prodeje vynechají mezičlánky jako je např. velkoobchod, maloobchod, sklady, dopravci atd. Daný prodejce obchoduje přímo s koncovým zákazníkem – spotřebitelem.2 Při tomto typu prodeje firmy nemusí investovat obrovské částky do reklamy, protože tu zprostředkovávají zákazníci prostřednictvím doporučení. Klienti se o daný výrobek či službu podělí a mohou tak vyzdvihnout jejich benefity právě díky své zkušenosti s nimi. To je určitý druh taktiky či přímá reklama těchto firem. 3 MLM je způsob spojení vlastního úspěchu s pomocí a podporou poskytovanou lidem, kteří ji potřebují. Pokud se pracovníci zaměří na pomoc lidem a budou si 1
ŠTĚPKA, Pavel. Základní princip MLM [Online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.multilevelmarketing.cz/co-je-mlm/zakladni-princip/. 2 Tamtéţ 3 FAILLA, Don. Základy úspěšného vybudování multi-level marketingové organizace. Přeloţil: Jan Oščádal. 3. vyd. Brno: Jiří Alman, 1994, 10 s.
3
zakládat na dobrých vztazích, odměna přijde sama. Síťový marketing zrychluje schopnost učit se a dělat důležitá rozhodnutí. Poskytuje také možnost příznivě ovlivnit životy mnoha desítek, stovek či tisíců lidí a to vše díky samotné dynamické koncepci. 4 Aby toto vše fungovalo, měli by samotní pracovníci využívat výrobky či služby, které sami prezentují. Díky tomu si osvojí vlastnosti daného produktu, lépe pochopí jeho přidanou hodnotu a dokážou pak o něm mluvit ze svých vlastních zkušeností. U klientů to navíc vyvolává větší pocit důvěry. Dalším principem strukturální společnosti je podporování nových obchodníků. Když lidé v okolí uvidí, že jsou pracovníci v MLM spokojení a jak jednoduché je budování vlastní živnosti, mohou také začít uvažovat o tom, že se přidají. Zkušenější pracovníci (pozn. v Partners garanti) podporují ty nové či méně zkušené při stejné práci, pomáhají jim vybudovat si vlastní podnik a učí je první kroky. Předávají jim své vlastní zkušenosti, učí je zodpovědnosti, samostatnosti a především způsobilosti vykonávat danou práci. Čím lépe je to naučí, tím úspěšnější firma bude. Proto je podpora a výchova nových spolupracovníků jedním z nejdůležitějších bodů pro rozvoj firmy.5 Ve strukturálních firmách mají již živnostníci určité zázemí, nemusí budovat své podnikání od začátku a sami. Firma za ně řeší administrativu, účetnictví, vývoj nových výrobků či služeb, marketing, skladování, dopravu a mnoho dalších záležitostí. Budou-li ke své práci přistupovat profesionálně a s maximem svého času, vybudují si organizaci, díky které budou nezávislí.6 Lidé si často srovnávají tento typ prodeje či firem s pyramidovými systémy. Rozdíl je v tom, že pyramida je vybudována tzv. shora dolů. To znamená, že jen ti, kteří začnou včas a jako první se dostanou až na vrchol. Zatímco strukturní marketing
4
KALENCH, John. Jak být nejlepší v systému MLM. Přeloţil: Petr Antonín. 1. vyd. Brno: Jiří Alman, 1995, 4 s. 5 FAILLA, Don. Základy úspěšného vybudování multi-level marketingové organizace. Přeloţil: Jan Oščádal. 3. vyd. Brno: Jiří Alman, 1994, 11 s. 6 Tamtéţ.
4
je vybudován tzv. zdola nahoru. „Každý začíná dole, a proto má možnost vybudovat velkou organizaci – dokonce ještě větší, než jakou má jeho podpůrce (garant).“7 John Kalench8 došel k závěru, že „hlavním důvodem, proč lidé někdy neuspějí v tomto druhu podnikání, je, že mu prostě nerozumějí. Nechápou základní principy, ani neaplikují jednotlivá pravidla, která tyto principy činí životaschopnými.“9
Obrázek č. 1: Příklad zobrazení rozdílů mezi MLM a pyramidovými systémy
1.2 Strukturální firma vs. ostatní firmy; přednosti a negativa MLM systému Každá firma či společnost má samozřejmě svou strukturu. Rozdělení organizačních struktur záleží zejména na hodnotících kritériích. Základní rozdělení organizačních struktur tedy může být takto: 10 1) Liniová – každý pracovník má jednoznačně přiděleného vedoucího. 7
FAILLA, Don. Základy úspěšného vybudování multi-level marketingové organizace. Přeloţil: Jan Oščádal. 3. vyd. Brno: Jiří Alman, 1994, 11 – 12 s. 8 KALENCH, John. Jak být nejlepší v systému MLM. Přeloţil: Petr Antonín. 1. vyd. Brno: Jiří Alman, 1995, 13s. 9 Tamtéţ 10 MANAGEMENTMANIA.COM. Typologie organizační struktury [Online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/typologie-organizacni-struktury.
5
2) Funkcionální – každý pracovník má více vedoucích dle různých pohledů na jeho činnost. 3) Liniově štábní – administrativní a řídící podporu manažerům na různých úrovních a jejich organizačním útvarům zajišťují štábní útvary. 4) Maticová – řídí se pravidlem, že na každého pracovníka s daným úkolem je jeden vedoucí (projektový způsob práce). Organizační struktury se dále dělí na centralizovanou a decentralizovanou. Centralizovaná organizační struktura se vyznačuje tím, že všechna rozhodování a řízení organizace jsou v kompetenci vrcholového vedení. Decentralizovaná organizační skupina je založena na principu, že se organizace rozdělí na dílčí obchodní jednotky, které mají jistou svobodu ve svém působení.11 Tento typ se nejvíce přibližuje strukturální firmě. Ve firmě Partners jsou právě obchodní jednotky nazývány jednoduše jako struktury nebo firmy. Firmou se v tomto případě rozumí celá struktura řazená pod daným vedoucím pracovníkem či manažerem. Každý pracovník strukturální firmy pracující na síťovém marketingu má možnost si vytvořit svou vlastní síť (strukturu, firmu), a tedy vyškolit si další distributory a získat tak určité procento zisku z tržeb realizovaných jimi a jejich dalšími distributory.12 Největší rozdíl mezi strukturálními firmami a ostatními firmami je svoboda jejích pracovníků a to jak z hlediska rozhodování, plánování, řízení, tak i z hlediska financí, spolupracovníků atd. Tato volnost je dána především tím, že pracovníci strukturálních firem jsou živnostníci a podnikatelé. Záleží pouze na nich, jakou mzdu budou mít. Tento fakt je zároveň předností i negativem. Pracovníci můžou vydělávat velké obnosy, ale může se také stát, že jim z nějakého důvodu mzda opět klesne. Čím více pracují a čím více času do podnikání věnují, tím více jsou odměňováni. Výhodou i nevýhodou zároveň je tedy nejistota vlastního příjmu. Toto negativum pozdějším postupem v kariérovém plánu pomalu mizí (viz Kariérový plán Partners FS). Strukturální firmy jsou defacto neomezeny velikostí či kapacitou pracovních míst. Díky tomu logicky, čím větší síť bude, tím větší bude obrat. 11
MANAGEMENTMANIA.COM. Typologie organizační struktury [Online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/typologie-organizacni-struktury. 12 ŠTĚPKA, Pavel. Výhody MLM [Online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.multilevelmarketing.cz/co-je-mlm/vyhody-mlm/
6
V MLM hraje velkou roli lidský faktor, jehož pozitivy jsou především osobní kontakt, empatie, naslouchání, dlouhodobá spolupráce, produkty na míru atd. Současně se lidský faktor řadí mezi největší nedostatky tohoto systému. Distributoři MLM mohou mít neetické chování a také mohou být nedostatečně sečtělí a informovaní k provozování dané činnosti. Na druhou stranu může být i veřejnost nedostatečně vzdělaná a díky tomu pak může docházet k „záměně následku za příčinu a dojde k osočování MLM systému místo provozovatelů neetických strukturálních firem.“ 13
13
ŠTĚPKA, Pavel. Nevýhody MLM [Online] 2015. http://www.multilevelmarketing.cz/co-je-mlm/nevyhody-mlm/
[cit.
2015-01-15].
Dostupné
z:
7
2. Vzdělávání a rozvoj manažerů Vzdělávání neboli organizované učení je záměrné osvojování něčeho nového. Teorie, jak se vzdělávat, pochází ze sociálních věd a bývá zaměřena na přímou kultivaci znalostí a dovedností.14 Stěžejním pilířem při vzdělávání a rozvoji manažerů je posílení motivace. Je to nejdůležitější část pracovního postupu v celé firmě, která podněcuje pracovníky k dosažení určitého cíle a uspokojení jeho dosažením. Motivace se dělí na pozitivní a negativní. Pozitivní motivace kladně žene člověka do práce, za splněním jeho úkolu a je založena na odměně za lepší výkony. Převažuje zde faktor seberealizace, morálního ocenění a potřeba se hmotně uspokojit. Negativní motivace je založena na silových faktorech. Asi nejhoršími jsou faktory existenční a obava ze ztráty pracovní pozice.
15
Demotivovaný člověk jen stěží bude podávat takové pracovní výkony jako
člověk, který je motivovaný. Vše děláme z důvodu určité motivace. Ve vzdělávacím procesu manažerů strukturální firmy se využívá stejných prostředků jako v ostatních vzdělávacích procesech. Školení manažerů probíhá částečně podle klasického modelu, přičemž na poslední fázi – verifikaci, není kladen až takový důraz. Při vzdělávání manažerů je používáno nespočet technických pomůcek, které pomáhají názornosti probírané látky. Názornost umožňuje vnímání a formování představ, zvyšuje motivaci k učení, působí na vnitřní stránku člověka, což příznivě ovlivňuje pozornost posluchačů.16 Využívání IT pomůcek pro zlepšení názornosti v procesu vzdělávání je rovněž účinné, co se týče chápání látky a trvalejšího uchování nabytých vědomostí. Lidský mozek vstřebává nejvíce ty informace a podněty, přicházející očima, tedy podněty vizuální. Profesionální vzdělavatel by měl vědět, že pokud při vzdělávacím procesu neklade důraz právě na tento druh podnětů, dojde tak ke snížení účinku přenášení informací. Vzdělávaný pak velmi lehce sklouzne k nepozornosti a začne se zabývat
14
PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých: průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada, 318 s. 15 MANAGEMENTMANIA.COM. Motivace, motivování a motivační teorie [Online] 2015. [cit. 201501-05]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/motivace-a-motivovani 16 PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých: průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada, 318 s.
8
jinou činností, nesouvisející s vykládanou látkou. Proto je nezbytné, aby při vzdělávání manažerů bylo použito dostatečné množství vizuálních zdrojů informací, jako jsou např. tabule, schémata, projektory, tablety, apod.17
2.1 Profil manažera Pojem manažer je velmi široký, a proto se zde budu zabývat pouze profilem manažera středního a vrcholového managementu, jehož prototypem je právě manažer strukturální firmy. Manažera chápeme jako vedoucího pracovníka, který čerpá informace a poznatky z teorie příslušné vědy. Vědní pole je u manažera strukturální firmy spíše ekonomického zaměření. Avšak teorie samotného managementu, není teorií exaktní, ale více obecnou a tedy nepřesnou. Neustálé vzdělávání
v oboru
profesionálního
a
určitý
finančního
obecný
poradce.
přehled
je
V managementu
nutnou se
charakteristikou
vyskytuje
mnoho
proměnlivých a velmi složitých situací, na něž by měl být manažer připraven. Manažer se opírá o poznatky inspirovanými vědními disciplínami, jakými jsou nejen ekonomie, matematika a statistika, ale také psychologie a sociologie. Mezi manažerovy kompetence ve strukturální firmě patří mimo jiné řešení personálních záležitostí, plánování, organizování, motivování a v neposlední řadě vedení lidí v týmu. Manažer organizuje práci, aby dosáhl osobních výsledků a výsledků spojených s postupem jeho týmu. Zvládání všech zmíněných dovedností je vizitkou manažera, na níž si staví svůj osobnostní profil. Neboť „aby mohl manažer rozvíjet své znalosti a dovednosti, aby mohl lépe vykonávat své manažerské role a organizovat práci svoji i práci druhých, měl by se v prvé řadě soustředit na rozvoj svého osobního potenciálu“.18 Manažer musí především splňovat tři základní dovednosti:19 dovednosti koncepční: schopnost vidět firmu jako celek a předvídat, jak jednotlivé změny působí na celek; schopnost řídit a sjednocovat aktivity organizace, 17
PROKOPENKO, Joseph. Vzdělávání a rozvoj manažerů. 1.vyd. Praha: Grada, 1996, 631 s. ŠULEŘ, Oldřich. 5 rolí manažera a jak je profesionálně zvládnout. 1. vyd. Praha [i.e. Brno]: Computer Press, 2008. 19 BUCHTA, Miroslav a Milan SIEGL. Základy managementu. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, Ekonomicko-správní fakulta, 2000, 155 s. 18
9
dovednosti lidské: schopnost pochopit a motivovat členy v týmu, dovednosti technické: schopnost používat postupy a využívání techniky.
2.2 Rozvoj manažerů Manažerský rozvoj je definován takto: „…kontinuální proces, který provází každého manažera po celou dobu jeho pracovní kariéry, respektive po celou dobu jeho produktivního života. Spočívá v neustálém seberozvoji a učení se na základě každodenní zkušenosti, vyhodnocování výsledků praxe a následné změně postojů v souladu s prostředím, v němž se manažer pohybuje“.20 Rozvoj manažerů představuje obecně integrované spojení formálních a neformálních přístupů. Formální přístupy zahrnují koučing, konzultace, mentoring, či
samotná
zpětná
vazba
nadřízeného.
Dále
sem
patří
také
vzdělávání
prostřednictvím interních či externích kurzů nebo subjektivně sestavený seberozvoj pomocí učebních programů a plánů osobního rozvoje.21 Neformální přístupy v rozvoji manažerů zahrnují rozvoj na základě učení, které je de facto každodenní manažerovou praxí/prací. Řeší-li manažer nový komplikovaný případ, se kterým se ještě nesetkal, musí vymyslet zcela nový způsob řešení. Jedná se pak tedy o retrospektivní či reflexivní učení, jež má význam pro budoucí chování manažera, neboť je poté schopen lépe analyzovat nastalou situaci. Existují také poloformální přístupy, v nichž manažeři hodnotí osobní potřeby rozvoje a hodnotí tak tedy i svůj výkon. Analyzují vytyčené cíle a hodnotí faktory úspěchu nebo neúspěchu při jejich dosahování. Poloformální přístup většinou zahrnuje vypracování si plánu osobního rozvoje.22
20
Národní vzdělávací fond. Manažerské vzdělávání v České republice. Praha: Informatorium. Průvodce 1996, str. 5. 21 FOLWARCZNÁ, Ivana. Rozvoj a vzdělávání manažerů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, str. 64-65 22 Tamtéţ.
10
3.
Využití
IT
ve
vzdělávacím
procesu
manažerů Informační technologie jsou nepochybně jednou z nejdůležitějších složek nejen v sektoru společenském, ale také pracovním. IT nástroje jsou tak nedílnou součástí každodenního života člověka ve škole, v práci, na cestách a samozřejmě i v domácím prostředí. Tyto technologie se využívají především díky vysokému potenciálu rychlého přenosu informací, a proto jsou hojně využívány při vzdělávání a vedení lidí.
3.1 Představení IT a přehled jejich nástrojů „Informační technologie představuje oblast, která zahrnuje hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci informací.“23 A tak se pod pojmem „informační technologie“ skrývá veškerý způsob přenosu informací od zdroje až ke koncovému uživateli. Těmi nejznámějšími informačními technologiemi jsou rádio, televize, počítač, notebook, tablet, internet a intranet a různé druhy komunikačních technologií. Technologie se vyvíjely postupně a velmi pomalu, až teprve s nástupem digitální počítačové technologie se dá hovořit o informační revoluci, jež zahájila přerod společnosti ze společnosti industriální do společnosti informační. Informačními technologiemi tak dnes můžeme označit všechny moderní technologie, jež jsou mimo jiné využity při vzdělávání, kontrole a vedení lidí.24 Osobní počítač, který se svou kapacitou kdysi rovnal dnešnímu mobilnímu telefonu, nehledě na jeho velikost, dominoval na stolech výzkumníků a IT inženýrů od poloviny 20. století a prošel vývojem až do počátku 80. let tohoto století, kdy vznikl zatím poslední počítač čtvrté generace, který je vylepšován dodnes. V roce 1992 byl v Americe představen první chytrý telefon na světě. Od počátku nového tisíciletí s nástupem internetu v podobě, jaké ho známe dnes, začaly IT nástroje globálně
23
BÍLA, Jiří a Milan SIEGL. Základy managementu: databázové a znalostní systémy. Vyd. 3., přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 135 s. 24 PROKOPENKO, Joseph. Vzdělávání a rozvoj manažerů. 1.vyd. Praha: Grada, 1996, 631 s.
11
ovlivňovat životy i obyčejných lidí. Pro domácí účely jsou využívány nejčastěji pevné telefonní linky, mobilní telefony, stolní počítače i notebooky, a samozřejmě internet. Zde jsou využívány za účelem hraní PC her, pro zábavu, multimédia, zisk informací prostřednictvím internetu spojený se vzděláváním, nakupování a prodej, a v neposlední řadě ke komunikaci mezi ostatními uživateli skrze sociální sítě a chaty.25 IT nástroje jsou v současnosti nezbytnou součástí domácností a téměř celého pracovního procesu. Technizace je vidět po celém světě. O globálním využití IT nástrojů však zde nebude pojednáváno. Největší důraz zde bude kladen na využití IT nástrojů v manažerské praxi při vzdělávání a vedení lidí.26
3.2 IT nástroje v manažerské praxi Manažeři jsou dnes závislí na počítačích a různých komunikačních technologiích. Speciální oblastí IT, která značně ovlivňuje manažery je oblast, již lze využít k jejich rozvoji a ke vzdělávacím aktivitám. Hned v začátku je potřeba zmínit přidružený problém. Tím je, že značný počet manažerů na střední úrovni nerozumí současným technologickým metodám tak dobře, jak by sami chtěli a jak se od nich očekává. Cítí se pak nekomfortně, když se od nich čeká hojné využívání těchto technologií v jejich práci. Tento problém se vyskytuje nejen při využívání IT v pracovním procesu, ale také ve vzdělávacím procesu. Ti, kteří mají na starosti právě toto vzdělávání, jsou zvyklí na lidskou komunikaci a interakci, a proto nemají tak velký zájem o technologii a IT systémy ve vzdělávacím procesu.27 Je proto nezbytné, aby se tento problém vyřešil právě nástupem lidí, kteří jsou více zainteresovaní na využívání IT nástrojů při vedení a vzdělávání zaměstnanců, a aby díky tomu zvýšili své šance na kompletní informovanost a z toho plynoucí lepší hospodářské výsledky svých firem. IT nástroje mají velký potenciál, především ve strukturální firmě, kde jsou školení týmů nedílnou součástí pracovního procesu.
25
DALAKOV, Georgi. History of computers. In: [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://historycomputer.com/index.html. 26 PROKOPENKO, Joseph. Vzdělávání a rozvoj manažerů. 1.vyd. Praha: Grada, 1996, 631 s. 27
Tamtéţ.
12
3.2.1 Stolní PC a notebooky Tato kategorie IT nástrojů je bezpochyby tou nejdůležitější kategorií pro fungování manažera. Jsou to nejpoužívanější přístroje v pracovním procesu vůbec. Ve zkratce zde představím přehled počítačů a notebooků využívaných v manažerově kanceláři. Stolní počítače jsou vhodné především pro kancelářské využití, instalaci kancelářských aplikací a používání internetu. Patří sem kancelářské počítače, nettopy, multimediální počítače, all-in-one počítače a také mini počítače. Notebook poskytuje manažerům zcela volný pohyb se všemi svými informacemi potřebnými k práci, či k plánovanému školení. Do skupiny notebooků řadíme i netbooky a ultrabooky.28
3.2.2 Tablety a chytré telefony Tablet je dotykové PC ovládané s plnou podporou pro rozpoznávání ručně psaného písma a hlasovým ovládáním.29 Je to v podstatě plochý přenosný počítač s dlouhou výdrží, dotykovou obrazovkou a intuitivním operačním systémem. Tablet by však neměl být považován za rychlejší notebook, ani větší smartphone, ale pouze za doplněk těchto přístrojů. Velkou výhodou tabletu je, že je použitelný ihned po zapnutí, což umožňuje okamžitý přístup k informacím, bez čekání na náběh počítače.30 Stejně jako mezi jednotlivými druhy stolních počítačů a notebooků, i mezi tablety jsou rozdíly. Nejvýraznější skupiny tabletů jsou slaty, booklety, konvertibilní a hybridní.31 „Chytrý telefon, nebo také z angličtiny smartphone, je telefon s pokročilými funkcemi. Mezi charakteristické znaky patří otevřený operační systém a možnost instalovat aplikace.“ 32 28
HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 4. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 29 JANEČEK, Vladislav. Cesta do pravěku: jak se zrodil tablet. In: [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesta-do-praveku-jak-se-zrodil-tablet/sc-3-a153583/default.aspx. 30 LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 270 s. 31 Tamtéţ. 32 Smartphony [Online] 2015. [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/smartphony/sc-319/.
13
Speciální a oblíbenou skupinou jsou phablety, které „můžeme chápat jako mobilní telefon s velkým displejem, který kromě výhod mobilního telefonu přináší také výhody klasického tabletu.“ 33
3.2.3 Datový projektor Datové projektory se v dnešní době uplatňují ve velkých podnicích, malých firmách, či vzdělávacích institucích. Jsou především používány pro potřeby manažerů, obchodních zástupců na cestách pro prezentace, přednášky nebo firemní porady.34 Jednotlivé projektory se dělí na ultralehké datové projektory učené pro mobilní prezentace, osobní datové projektory, mobilní datové projektory určené pro projekci ve větších prostorách s nedostatečnými možnostmi zatemnění a konferenční datové projektory, což jsou vysoce výkonné přístroje s hmotností nad 6 kg.
3.2.4 Videoprojekce a TV Využití filmu či kratšího videa se vyplatí v časově či prostorově omezených případech. Jedná se především o ty případy, kdy není možné učivo prezentovat prakticky, cvičením či exkurzí. Videoprojekce a film umožní spojení teorie a praxe. Výuka na základě sledování videa si našla široké využití právě proto, že je v ní použito vizuálních podnětů, neboť je celá tato technika na vizuálních podnětech založena.35
3.2.5 Interaktivní tabule Interaktivní tabule neboli velký dotykový displej je velkou komunikující plochou, ke které je připojen počítač a datový projektor, nebo se jedná o velkoplošnou obrazovku. Na ploše velikosti školní tabule se zcela reálně zobrazí obrazovka počítače po jeho připojení. Poté je možno tužkou, ukazovátkem, či rukou ovládat počítač, vyhledávat a zobrazovat potřebné informace, či promítat video. Lze rozlišit dva typy interaktivních tabulí. Tabule se zadní a s přední (většina případů) projekcí.36 K tabuli je možné připojit flash disk a přehrát předem připravené materiály.37
33
Phablety [Online] 2015. [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://www.datart.cz/phablety.html. VANĚČEK, David. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Vyd. 1. V Praze, 2008. 35 Tamtéţ. 36 Tamtéţ. 37 KAFKOVÁ, Marika. Interaktivní metody ve výuce matematiky: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta přírodovědecká, 2010. 34
14
4. Aplikace a programy v manažerské praxi Každá strukturální firma vlastní svou vlastní platformu vzdělávacích programů a aplikací, jež jsou k dispozici jejím pracovníkům. Každý pracovník týmu má k dispozici zmiňované informační i komunikační technologie, jakými jsou osobní počítače, notebooky, tablety a samozřejmostí je vysokorychlostní internet v každé kanceláři. Členové mají přístup ke svým vlastním webovým stránkám, kde jsou vyvěšena všechna oznámení, termíny školení a událostí, a jsou zde ke stažení všechny dokumenty sloužící ke vzdělávání a prezentaci klientům. Každý pracovník disponuje emailovou schránkou, která je součástí webového portálu s veškerými informacemi o klientech a uzavřených smlouvách. Emailem jsou rozesílány důležité informace, i novinky z ekonomické oblasti. Hlavním motivem každodenního informování aktuálními zprávami ze světa financí je průběžné vzdělávání manažerů. Mimo oficiální programy a aplikace, které jsou majetkem společnosti, manažeři hojně využívají volně stažitelné programy a aplikace, které jim pomáhají při práci. Následující podkapitola představí několik důležitých aplikací a programů využívaných manažery strukturální firmy. Jelikož jde o smíšené aplikace pro všechny operační systémy, aplikace a programy budou rozděleny na základě svého zaměření. V této kapitole je uvedeno, že jsou některé aplikace či programy zdarma. Znamená to, že jsou, po zaplacení internetového připojení, bez dalších poplatků.
4.1 Cloudové služby Základním souborem aplikací jsou tzv. cloudová úložiště, která slouží k uchovávání, editaci a sdílení důležitých pracovních dokumentů. Bez těchto aplikací se dnes současný manažer Partners neobejde. Cloudové služby umožňují nespočet funkcí, bez nutnosti instalace. Editace, správa a ukládání dokumentů na vzdáleném počítači je umožněna prostřednictvím internetového prohlížeče. Služba s sebou nese výhodu datové nenáročnosti, protože jsou veškerá data uložena na serveru dané služby. Data tak nezabírají paměť tabletu či počítače. Velkou výhodou cloudového úložiště je dostupnost dokumentů a souborů 15
skrze všechna zařízení, jež lze připojit k internetu. K získání přístupu k dokumentům je jen zapotřebí se přihlásit na dotyčném online zařízení.38 Velmi využívaným zařízením pro efektivní práci s cloudovou službou je tablet. Tablet je využíván manažery především pro prezentaci produktů klientovi. Nejlepší data cloud je originální výchozí, který je dodáván přímo výrobci operačních systémů tabletů. V případě Apple je to služba iCloud, pro Android je to Google+ a v případě Microsoft Windows je tu účet Microsoft (bývalé Windows live ID).39
4.1.1 Google Drive Bezplatnou online kancelářskou službou je Google Drive (dříve Google Docs). K využívání služby Google Drive je zapotřebí vlastnit Google účet,40 jež umožňuje nejen přístup k dalším produktům značky Google, ale je také nutný pro využívání přenosných zařízení se systémem Android. Google Drive nabízí editor pro tvorbu textů, tabulek, prezentací, formulářů, ale i kreseb a obrázků. Všechny používané formáty jsou kompatibilní, a není tedy nutná žádná konverze. I když je služba bezplatná, jde o velmi kvalitní službu.41 Základní varianta nabízí nadstandardních 15 GB (sdílení s emailem). Výhodou je možnost nahrávání souborů až do velikosti 10 GB. Google Drive má aplikaci jak pro PC a Mac, Chrome OS, Android, iPhone, iPad a jiné systémy.42
4.1.2 Dropbox Velkou Dropboxu výhodou je přístup k dokumentům jak z webového prohlížeče, tak prostřednictvím průzkumníka Windows. Další možností je instalace malého klienta včetně vytvoření účtu ve složce Dokumenty. Po instalaci dojde k vytvoření složky „My Dropbox“, kde dochází k synchronizaci dokumentů se vzdáleným serverem.43
38
LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno, 2012, 270 s. Tamtéţ. 40 www.accounts.google.com 41 GOOGLE. Google Cloud Platform. [Online] 2014. [cit. 2014-06-03].https://cloud.google.com/. 42 SVATOŠ, Patrik. Cloudová úložiště [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://jablickar.cz/cloudova-uloziste/. 43 DROPBOX. About Dropbox. [Online] 2014. [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: https://www.dropbox.com/about. 39
16
Dalším pozitivem je „verzování“ dokumentů, přičemž udržuje všechny stavy jednoho dokumentu upravovaného v různých časech z různých míst.44 Vytvoří-li se dokument na jednom zařízení, po uložení se automaticky nahraje na server. Pokud by někdo tento dokument upravil na jiném vzdáleném zařízení a uložil by ho, nepřepíše se, ale uloží v nové verzi. K jednotlivým verzím je poté možno přistupovat skrze webové rozhraní. Mimo propojených počítačů tedy uchovává Dropbox kopie souborů v cloudu, přičemž přístup k nim je umožněn po přihlášení do webové aplikace na internetových stránkách služby.45 Sdílení dokumentů funguje na základě unikátní URL adresy. Její obsah si tedy může prohlédnout kdokoli, kdo bude mít k dispozici tuto adresu. Každý soubor, nebo celá složka má svůj neveřejný odkaz, který lze jen jednoduše zkopírovat a vložit např. do e-mailu. Kolegové-manažeři si také mohou mezi sebou sdílet soubory tak, že si navzájem posílají tzv. pozvánky ke sdílení. Tento soubor pak může libovolně upravovat, mazat, či přidávat obsah, a všechny provedené změny se projeví i u druhého uživatele. Dropbox nabízí možnost rozšíření základní velikosti prostřednictvím sdílení pozvánek na využívání aplikace mezi přáteli. Podporované platformy: Windows, Mac, Linux, a mobilní telefony (iPhone, Android, BlackBerry).46
4.1.3 Microsoft OneDrive Microsoft OneDrive, dříve známé také jako Windows Live Folders nebo Windows Live SkyDrive, je datové úložiště spravované společností Microsoft, které se přejmenovalo na aktuální název v únoru 2014 ze SkyDrive. V základním řešení nabízí zdarma kapacitu 15 GB pro každý registrovaný účet Microsoft.47 K tomuto úložišti lze přistupovat z webového prohlížeče, Windows, Windows Phone, Androidu, Macu, iPhonu a iPadu Gmailu. Funguje na principu synchronizace adresáře. Je zapotřebí zvolit adresář, do kterého se OneDrive duplikuje, přičemž nahrávání probíhá samozřejmě na pozadí. Synchronizované dokumenty mohou mít maximálně 10 GB. 44
KŘÍŢ, Libor. Dropbox: Zálohujte a sdílejte data. Online!. In: [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://extrawindows.cnews.cz/dropbox-zalohujte-sdilejte-data-online. 45 www.dropbox.com. 46 SVATOŠ, Patrik. Cloudová úložiště [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://jablickar.cz/cloudova-uloziste/. 47 account.live.com.
17
I zde je k dispozici „verzování“ dokumentů a je možné se vrátit ke starší verzi dokumentu, které se zálohují v datacentru.48 Soubory složky OneDrive lze sdílet prostřednictvím e-mailové pozvánky nebo pomocí
speciálního
vygenerovaného
odkazu.
Je
umožněno
přistupovat
k dokumentům jen z těch zařízení, kterým bylo předem uděleno povolení. Povolení se realizuje zasláním hesla prostřednictvím mobilního telefonu, které se zadává do zařízení, kterému udělujeme povolení. OneDrive umožňuje sdílení dokumentů prostřednictvím emailu, přes Facebook, Twitter, LinkedIn nebo zasláním odkazu.49 Oproti Dropboxu však není možné, aby na jednom dokumentu pracovalo více lidí najednou, a viděli úpravy změny ihned online. Pokud by nastaly dvě změny najednou ve stejný čas, mohly by nastat komplikace. Je však možné, aby zůstala jedna verze dokumentu na serveru a všichni uživatelé by přistupovali k ní. Vzájemně by viděli provedené změny, ale nemohli by pracovat offline. Dokumenty se znepřístupní, pokud uživatel ztratí signál, nebo na zařízení dojde ke spadnutí serveru.50
4.1.4 iCloud Podobně jako je Disk Google určený pro zařízení s operačním systémem Android a Microsoft, OneDrive je určen pro operační systémy Windows a Windows Phone, tak i značka Apple chtěla mít svou cloudovou aplikaci – iCloud.51 Se svou základní kapacitou 5 GB konkuruje Google Drive. Lze k němu dokoupit měsíční či roční paušál. Kromě standardních funkcí jako je synchronizace dokumentů, multimédií, událostí v kalendáři či historie prohlížených stránek v prohlížeči Safari, nabízí iCloud integrovatelnou aplikaci iWork, která usnadňuje práci s dokumenty v zařízeních Apple.52 I když jej mohou užívat výhradně uživatelé zařízení Apple, je toto cloudové úložiště významným konkurentem na trhu mezi ostatními poskytovateli cloudových služeb. 48
MICROSOFT. Od SkyDrivu k OneDrivu [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/onedrive/skydrive-to-onedrive. 49 Tamtéţ. 50 DAJBYCH, Václav. SkyDrive: moderní webové úloţiště. In: [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skydrive-moderni-webove-uloziste/sc-3-a-165772/default.aspx. 51 www.icloud.com. 52 APPLE. ICloud - All your content on all your devices. Apple. [online] 2014. [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://www.apple.com/icloud/features.
18
4.2 Práce s dokumenty Pro manažerskou práci nejen v rámci firmy, ale také pro práci s klienty, jsou využívány
dvě
nejznámější
aplikace,
umožňující
přístup
k dokumentům
v internetovém prohlížeči. Jedná se o aplikace dvou významných konkurentů na trhu, jimiž je společnost Google a Microsoft. Tyto aplikace fungují na principu cloudového úložiště, které umožňuje nahrávání a synchronizaci dokumentů v rámci propojených zařízení. Velkou výhodou oproti klasickým kancelářským aplikacím je nenutnost instalace softwaru do počítače. Pro práci s aplikacemi je pouze potřeba přístup k internetu a kompatibilní webový prohlížeč.53 Do této skupiny patří i některé cloudové služby, které byly zmiňovány výše.
4.2.1 Google Docs Google Docs (neboli Dokumenty Google) je webová aplikace pro tvorbu a editaci dokumentů.54 Google Docs umožňuje editaci stejného dokumentu v reálném čase více manažery najednou. Google totiž ukládá každé nově vložené slovo či jinou formu editace dokumentu automaticky na server, a také neustále sleduje polohu kurzoru myši. A tak tedy v případě, kdy je jeden dokument editován více manažery najednou, vidí všichni kolegové barevně odlišené kurzory myší ostatních, a mohou tak monitorovat, jak se dokument proměňuje. Manažeři také mohou přidávat „bubliny“ s komentáři k daným částem dokumentu, či využít bočního panelu určeného k diskuzi.
4.2.2 Office Web Apps Vůbec nejrozšířenější kancelářský balík MS Office má také svou cloudovou službu, která nese název Office Web Apps.55 Je to plnohodnotná online kancelářská služba, poskytující aplikace souboru MS Office. Fakticky je to tedy Word, Excel, PowerPoint a OneNote. Podmínkou je vytvoření uživatelského účtu Windows Live, prostřednictvím internetového prohlížeče. Službu je možno využívat nejen na osobních počítačích, ale i na tabletech a smartphonech, což vítají právě manažeři. Aplikace disponují téměř všemi standardními funkcemi, avšak mnohdy jsou 53
LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno, 2012, 270 s. Aplikace je dostupná na www.docs.google.com, nebo www.drive.google.com. 55 Aplikace je dostupná z www.office.live.com, nebo www.skydrive.live.com. 54
19
pro webové rozhraní mírně upraveny či zjednodušeny. Placená verze s názvem Office 360 poskytuje plnohodnotnou online verzi MS Office, s výhodou možnosti platit jen za skutečně využívané služby.
4.3 Aplikace pro sdílení dat a další možnosti práce V předchozích dvou podkapitolách jsem představil cloudové aplikace a aplikace pro práci s dokumenty, sloužících manažerům jako úložiště dat. Tato data aplikace synchronizují na všech propojených zařízeních, jejichž prostřednictvím si mohou manažeři mezi sebou navzájem data sdílet. Následující podkapitola pojednává o dalších možnostech nahrávání a sdílení dat pomocí cloudu. Aplikace, které zde představím, nenabízí stejné možnosti synchronizace jako aplikace předchozí a nepodporují všechny formáty, zaměřují se pouze na určitý typ dat. Jsou to formáty nejběžněji užívané při manažerských školeních, či koučování. Těmi formáty jsou převážně multimédia – videa, fotografie a hudba. Aplikace jsou přístupné z webového rozhraní, kde je možné tyt data uploadovat, editovat a sdílet.
4.3.1 Youtube Nejrozšířenější, a zajisté nejznámější, službou tohoto typu je služba Youtube. Stejně jako je to u dat na Google Disk, i Youtube dává uživateli na výběr možnost nahrát data jako soukromá, neveřejná, nebo veřejná. Ačkoliv je třeba dodržovat zákony, především zákon o autorském právu, na Youtube lze nahrát téměř cokoliv. Služba zároveň neomezuje velikost dat, délku, ani počet nahraných souborů. Služba Youtube je tedy ideální nejen pro propagaci firmy a jejich produktů, ale také pro ukládání záloh videí, které slouží buď úzkému okruhu uživatelů, např. jedné struktuře, či pro celou firmu.56
4.3.2 Flickr Ačkoliv je současným trendem nahrávání fotografií přímo do infrastruktury sociální sítě (Facebook, Google plus), kde je sdílení obsahu velice snadné a rychlé, 56
MÁČALOVÁ, Pavlína. Zaujměte klienta pomocí videoprezentací. Zaloţte si účet a inzerujte na YouTube. Jak na to? In: ProByznys.info [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://probyznysinfo.ihned.cz/obchod-a-marketing-on-line-marketing/c1-57838640-zaujmeteklienta-pomoci-videoprezentaci-zalozte-si-ucet-a-inzerujte-na-youtube-jak-na-to.
20
naproti tomu existuje i řada produktů, zaměřených pouze na upload, editaci a sdílení fotografií. Internetový velikán Yahoo! Inc. přišel s alternativou, jež je známa pod názvem Flickr. Účet na Flickr.com umožňuje uživateli nahrát až 1 TB fotografií a kratších videí. Velkou výhodou oproti jiným konkurenčním službám je nahrávání fotografií beze změny původního rozlišení, nedochází tak ke ztrátám na kvalitě snímků. Sdílení je umožněno pomoci tzv. guest passů, což jsou speciální odkazy na soubory, které zprostředkovávají přístup k souborům.57
4.4 Time management Pojem „time management“ vychází z anglického překladu „časové zvládání“, „řízení času“, a znamená efektivní časovou organizaci a plánování činností. V současnosti patří mezi nezbytné manažerovy schopnosti i dovednost smysluplného hospodaření s časem. Aby manažer dosáhl této efektivity práce, musí využívat metod time managementu, které budou vést k větším výkonům v kratším čase za vydání menšího úsilí a především také stresu. Mezi hlavní, a téměř každodenní, činnosti patří plánování schůzek a tvoření seznamů úkolů, tedy poznámek. Samozřejmostí je také psaní emailů, což bychom mohli také zařadit do kategorie time management, nicméně nástroj email je zařazen až do podkapitoly 4.5 Vedení týmu a komunikace.
4.4.1 Poznámky Tvorba poznámek a jejich editace probíhá v drtivé většině případů v manažerově IT nástroji, kterým je buď jeho notebook, tablet či smartphone. Ačkoliv je pro manažerovu práci papír a tužka stále nezbytností, z důvodu přidružených možností, jakými jsou především sdílení dat, jsou využívány hlavně aplikace pro tvorbu poznámek.58
57
JOAN, Ben. Difference Between Flickr and Picasa. In: Difference Between [online]. [cit. 2014-0603]. Dostupné z: http://www.differencebetween.net/technology/internet/difference-between-flickrand-picasa/. 58
KILÁN, Karel. Svět Androida doporučuje [online]. [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/ctenari-doporucuji-20-aplikaci-pro-vedeni-poznamek-a-ukolu-201310.
21
Aplikace v App Store či Android market nabízejí například přímé vkládání a editaci obrázků, tvorbu myšlenkových map, dokonalejší možnosti sdílení mezi manažery, připojování hudebních souborů či zadávání textu psanou formou.
4.4.2 Kalendář a diář Plánování schůzek patří k velmi důležitým úkonům manažera strukturální firmy, neboť na tom stojí samotná jeho živnost. Bez dobrého organizování schůzek by manažer ztrácel na efektivitě, a proto je nezbytné, aby uměl dobře pracovat s kalendářem či diářem. Pro tyto úkony samozřejmě slouží klasický diář v papírové formě, avšak především díky častému rušení schůzek jak ze strany klientů, tak i manažera, neustálým škrtáním a přepisováním by mohlo dojít k nejasnostem a také k chybnému plánování. Aplikace sloužící jako kalendář či diář mohou být synchronizovány mezi propojenými zařízeními manažera a on tak může z jakéhokoli místa a zařízení plánovat své schůzky a školení. Cokoliv manažer zaznamená do kalendáře např. ve svém tabletu, to se při splnění správného nastavení a připojení k internetu objeví v kalendáři např. notebooku či smartphonu. 59
4.5 Vedení týmu a komunikace Manažeři jsou v dané struktuře propojená celistvá jednotka a jsou tak na sobě závislí.
Vedoucí
struktury
je
zodpovědný
za
dosahování
uložených
cílů
prostřednictvím jeho skupiny, jež řídí. Nejen že musejí plnit úkoly, musí také udržovat efektivní vztahy mezi sebou a skupinou navzájem. Proto je tím velmi důležitým prvkem ve správném vedení týmu komunikace. V následujících čtyřech podkapitolách představím nejpoužívanější nástroje pro komunikaci a vedení týmu strukturální firmy.
4.5.1 Email Vyřizování emailů je každodenní náplní time managementu manažera, je proto nutné, aby jej také mohl efektivně využívat. Efektivita je v tomto případě myšlena
59
KOČÍ, Mirek. Souhrn aplikací na android pro organizaci času [online]. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://svetaplikaci.tyden.cz/souhrn-aplikaci-pro-android-ktere-vam-pomohouzorganizovat-cas/.
22
nejen synchronizací mezi jednotlivými manažerovými zařízeními, ale také celkovou funkčností a praktičností emailového klienta. Využívání emailu s sebou nese jak výhody, tak i nevýhody. Ačkoliv má v současnosti emailový účet velký počet uživatelů a ke komunikaci a sdílení dat by se zdál být vhodným nástrojem, ne vždy manažer využívá tento druh komunikace z několika důvodů. Mezi ně patří maximální možná velikost přílohy, která se u emailových klientů pohybuje mezi 10 – 25 MB, což znemožňuje posílání více větších souborů najednou. Email je také nevhodný u zpráv, na které je potřeba dostat rychlou odpověď.60
4.5.2 Skype Skype je program, který umožňuje internetové volání, videohovory, Instant messaging (zasílání zpráv a souborů mezi uživateli sítě) a také přenos souborů.61 Skype je vhodným prostředkem komunikace pro manažery strukturálních firem, jež mají pobočky po celé České Republice. Jelikož je telefonický hovor i videohovor zdarma, ušetří tak mnohé náklady na provoz této interní komunikace. Skype tedy zprostředkovává komunikace ve velmi dobré kvalitě, samozřejmě v závislosti na místním připojení k síti a s ním spojenou intenzitou signálu.62
4.5.3 Facebook Facebook je v současnosti nejrozšířenější sociální sítí na světě, a proto byl plně přeložen do šedesáti osmi jazyků.63 Dalo by se říci, že Facebook je fenomén současnosti a ignorovat jej jako komunikační nástroj by mohlo být z pohledu jakékoli organizace ztrátou určité míry efektivity. Mezi základní funkce Facebooku pro firemní využití jsou nástroje firemní stránky.64 Originální verze je zdarma, ale umožňuje placený upgrade (umožnění reklamy, atd.) Od soukromých profilů uživatelů se firemní stránka liší možností 60
Avšak řešení tohoto nedostatku je často podpořeno právě synchronizací zařízení, kdy se o doručení emailu manaţer dozví upozorněním např. na svém smartphonu. 61 MICROSOFT. Co je skype? [Online] 2015. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.skype.com/cs/what-is-skype/. 62 Tamtéţ. 63 FACEBOOK. Key Facts – Facebook Newsroom [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://newsroom.fb.com/Key-Facts. 64 DOČEKAL Daniel: Co byste měli vědět o pravidlech uţívání Facebooku. [online]. [cit. 2014-0510]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/co-byste-meli-vedet-o-pravidlech-uzivani-facebooku/.
23
záložek „nabídka firmy“, „pracovníci firmy“, hodnocení firmy“, „novinky“. 65 Politikou firmy Partners je omezené množství reklamy, přičemž reklamu by měly tvořit spíše reference klientů. I přesto má i firma Partners svůj profil na Facebooku, kde informuje odběratele o různých informacích.66 Tento nástroj může také být prvkem vyrušování, prokrastinace, a tak je chápán více jako zábava, nikoli jako pracovní nástroj. Nevýhodami všech sociálních sítí či aplikací pro veřejné sdílení dat jsou narušení soukromí, snadná dostupnost informací, nedostatečná bezpečnost a možnost zneužití od třetích stran. Cokoli, co uživatel publikuje na svém profilu, se může různým způsobem sdílet ke každému uživateli na světě. Tato hrozba je největší právě u Facebooku.
4.5.4 Google+ Sociální síť Google+ vznikla teprve v roce 2011 jako reakce Googlu na obrovský úspěch sociální sítě Facebook. Díky tomu, že Google+ využívá nejrozšířenější vyhledávač světa Google, je Google+ druhou nejpoužívanější sociální sítí na světě.67 Velkým rozdílem i výhodou zároveň je propracovanější systém sdílení informací skrze tzv. Kruhy, tedy oblasti, do nichž lze rozdělit jednotlivé „přátelé“. Tím pádem je i pro manažery lepší orientace v tomto sytému, co se týče samotných struktur. Další velkou výhodou je nástroj Hangouts (videochat), prostřednictvím něhož je možno uspořádat videokonferenci, webináře (online seminář) či jiné formy školení v reálném čase až pro deset účastníků.68
65
DĚDIČEK, Dominik. Facebook: jednoduše. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 127 s. Profil firmy Partners Financial Services na www.facebook.com/PartnersFinancialServices?fref=ts 67 SLAVÍK, Petr. Google+ je druhá nejpouţívanější sociální síť na světě! [online]. [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.blueweb.cz/blog/google-je-druha-nejpouzivanejsi-socialni-sit-na-svete/. 68 PARKER, Sam. Google Plus for Recruiting or I Love Circles! In: Jobcast [online]. [cit. 2014-0603]. Dostupné z: http://www.jobcast.net/google-plus-for-recruiting-or-i-love-circles/. 66
24
VÝZKUM 5. Partners Financial Services, a.s. Vznik společnosti se datuje na přelom května/června roku 2007. Společnost byla založena Petrem Borkovcem a vznikla oddělením ze společnosti OVB. Hlavním popudem založení firmy Partners for Life Planning, a.s. byla poptávka klientů českého trhu po finančních službách, které jsou běžné ve vyspělejších zemích. Sám Borkovec nebyl v OVB spokojený a rozhodl se vytvořit společnost, kde bude heslo „finanční poradenství jinak“.69 Od 1. ledna roku 2012 byla společnost přejmenována na Partners Financial Services, a.s. (dále již jen Partners). Název společnosti je odvozen od váženého povolání v USA – life planner, česky životní plánovač. Hlavním záměrem této společnosti je poskytování služeb na finančním trhu. Jedná se o službu zvanou „finanční plánování“. Rozdíl mezi finančním plánováním a finančním poradenstvím je ten, že finančnímu plánovači jde především o udržení si dlouhodobé spolupráce s klientem. Nejedná se tedy pouze o zprostředkovávání finančních produktů. Mezi klientem a finančním plánovačem musí být pracovní vztah založený na důvěře, aby mohl celý proces pomoci fungovat.70 Společnost je akciovou společností bez cizího kapitálu, tzn., že je v současnosti ve výhradním vlastnictví zakladatelů. Plánovaný vstup na pražskou burzu je na rok 2016/2017. Pracovněprávní vztah je zde upraven mandátní smlouvou, která opravňuje všechny, kteří smlouvu podepsali, užívat oficiální označení „poradci společnosti Partners“.71 Organizační struktura společnosti Partners se dá nazvat decentralizovanou a jedná se při tom o obdobu „liniově štábního uspořádání“.72 Toto uspořádání je však v současnosti překonáno. Ve firmě Partners nejsou zaměstnanci, nýbrž podnikatelé se živnostenským listem, což značně vyrovnává nevýhody tohoto uspořádání. Mizí zde vztah nadřízený versus podřízený v klasickém slova smyslu a nastupuje vztah 69
PARTNERS Financial Services a.s. O společnosti. [Online] 2014. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/o-partners/o-spolecnosti/ 70 Tamtéţ. 71 Tamtéţ. 72 ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada, c2002, 856 s.
25
zkušenějšího poradce versus méně zkušeného. Kariérní postup zde tedy není na základě jmenování na určitou pozici, ale na základě vlastního přičinění.73 Příjem a vzdělávání nových pracovníků si řídí manažer dané oblasti, nebo majitel firmy sám. Manažer má k dispozici speciální školení k účelu výběru pracovníků. Účast na takovém školení je dobrovolná, nicméně přispívá k osobním dovednostem manažera. Rozšiřování obchodního týmu pracovníků je rovněž dobrovolná záležitost. Nábor nových členů probíhá pomocí inzerátů, převážně na internetu. Nábor je pod bedlivým dozorem hlavní centrály, aby nedocházelo k poškozování jména společnosti Partners.74 Školení manažerů Partners je opřeno o kompletní kurz kontrolovaný a uskutečňovaný technologickými prostředky jako je data projektor, dotyková tabule, počítač, notebook či tablet. Školení vyžaduje bedlivou přípravu a technické pomůcky mohou být stěžněm úspěchu daného školení.75 Ve firmě Partners pracuje přibližně 3600 poradců a vedoucích pracovníků, kteří jsou přirozeně člověk od člověka úplně jiní. To má za následek například to, že se někomu uzavírají smlouvy lépe a jiným hůře, což je dáno především sociální inteligencí jedinců. Jiní jsou zase více komunikativní, mají zkušenosti apod., což se samozřejmě promítne v pracovní činnosti poradce.
5.1 Vzdělávání ve firmě Partners Řízení lidských zdrojů ve firmě Partners je pojato důrazně jako zacházení s lidmi, jakožto rozhodujícím zdrojem. Je zde tedy vidět skutečné řízení lidských zdrojů.76 Kultura řízení lidských zdrojů u firmy Partners vychází z myšlenky hrubého členění funkcí a týmová práce, tzn., že manažer je vždy pojímán jako subjekt vzdělání, nikoli jako objekt. Dalo by se říci, že firma Partners je tzv. „učící se struktura“. V otázce zabezpečování a plánování se firma Partners, jakožto firma strukturální, odlišuje od jiných firem především v otázce přijímání nových manažerů. Za nábor nových spolupracovníků odpovídá manažer na vyšší pozici, či majitel té 73
PARTNERS Financial Services a.s. O společnosti. [Online] 2014. [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/o-partners/o-spolecnosti/ 74 Tamtéţ. 75 Tamtéţ. 76 Srov. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada, c2002, 856 s.
26
dané struktury sám.77 Nový manažer má k dispozici pomoc od svého nadřízeného a má možnost účastnit se vzdělávání, které je cíleno nejen na problematiku náboru nových uchazečů. Je důležité podotknout, že účast na tomto druhu vzdělávání je dobrovolná, stejně tak jako samotné rozšiřování týmu. Vývoj vzdělávání manažerů Partners kopíruje vývoj a trendy vzdělávání manažerů v zahraničí, resp. v Evropské Unii, která v tomto směru velmi rychle dohání USA. V posledních letech dochází v rámci vývoje a vzdělávání manažerů k mnoha změnám. Manažeři musí vstřebávat velké množství znalostí a zvládat nové dovednosti ve velmi krátkém čase, tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost. Současný trh odhaluje široké spektrum vzdělávacích směrů a teorií pro manažery (obecně pro manažery, tedy i manažery konkurenčních poradenských firem), a proto si firma Partners stále více uvědomuje, jak může potenciál kvalitního a vzdělaného managementu ovlivnit výsledky celé struktury, potažmo firmy.78
5.2 Kariérový plán Kariérový plán je pevnou součástí mandátní smlouvy uzavřené mezi Partners Financial Services, a. s., na jedné straně a poradcem na straně druhé. Každý poradce má nárok na postup z nižší pozice na vyšší, splní-li všechny podmínky uvedené v plánu. Kariérový plán je tedy založen na principu výkonnosti. Základním bodem pracovníkova ohodnocení je centrálou společnosti a příslušným obchodním partnerem přijatá a „natipovaná“ brutto produkce. Produkty Partners jsou především komplexní finanční plány skládající se z produktů partnerských firem poskytujících bankovní produkty, stavební spoření a úvěry, investice, penzijní produkty, životní a neživotní pojištění. Finanční plány poradci sestavují klientům na míru dle jejich potřeb a požadavků z portfolia více než padesáti obchodních partnerů. Poradci jsou odměňováni za každý prodaný produkt takzvanými bankovními jednotkami (dále již jen BJ). Tyto BJ jsou pro každý produkt jiné, ale zároveň pevně nastavené. Čím vyšší pozice poradce je, tím vyšší má odměnu za 1 BJ. Například nejnižší pozice má 2,5 €/BJ a nejvyšší pozice má 7,5 €/BJ, což je 77
PARTNERS Financial Services a.s. O společnosti. [Online] 2014. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/o-partners/o-spolecnosti/ 78 Tamtéţ.
27
markantní rozdíl. Poradci jsou odměněni v kurzu 1 € = 28 Kč. BJ jsou důležitým faktorem při povyšovacím procesu na vyšší pozici, a jsou stejně tak důležité i při udržovacím procesu, když při nesplnění kariérního plánu dochází k sestupu na pozici nižší. Hodnotícím obdobím Pro povýšení do vedoucích pozic je hodnotícím obdobím takzvaný kvartál - Q, tedy 3 měsíce. Kariérový plán Partners obsahuje přesné znění, za jakých podmínek může člověk na dané pozici postoupit na vyšší pozici. Pravidla jsou pro všechny pracovníky stejná. Pokud daný poradce splní kritéria, tak automaticky postoupí výše, i kdyby to bylo proti vůli vedoucího či vedoucích pracovníků. Jednotlivé pozice se nedají přeskakovat a ani se do dané pozice nedá „dosadit“, poradce musí jít postupně pozici po pozici. Jednotlivé pracovní pozice ve firmě Partners dle kariérového plánu jsou následující (seřazené od nejnižší pozice po nejvyšší, všechna uvedená kritéria jsou minimální hodnoty): 1) Trainee T – člověk, který byl právě přijat do firmy tím, že splnil centrální zkoušku zvanou supervize. Jeho úkolem je se především seznámit se s prací, účastnit se vzdělávání a systému zaškolení firmy. 2) Consultant I – začátek činnosti po certifikaci ČNB. Musí splnit kritérium 400 BJ vlastní produkce historicky a musí mít osobní aktivní činnost 450 BJ/Q. Jeho ohodnocení je 2,5€/BJ. 3) Consultant II – kritéria jsou 1000 BJ vlastní produkce historicky, osobní aktivní činnost 450 BJ/Q a ohodnocení je 3,0 €/BJ. 4) Senior Consultant I – kritéria jsou 2000 BJ vlastní produkce historicky, osobní aktivní činnost 600 BJ/Q a ohodnocení je 3,5 €/BJ. 5) Senior Consultant II – kritéria jsou 4000 BJ vlastní produkce historicky, osobní aktivní činnost 600 BJ/Q a ohodnocení je 4 €/BJ. 6) Senior Consultant III – kritéria jsou 6000 BJ vlastní produkce historicky, osobní aktivní činnost 750 BJ/Q a ohodnocení je 4,5 €/BJ. 7) Team Manager M1 – kritéria jsou 2000 BJ vlastní produkce historicky, 3000 BJ za Q skupinově (z toho 450 BJ osobně), aktivní činnost skupinová 2250 BJ/Q a ohodnocení je 5,0 €/BJ.
28
8) Executive Manager M2 – kritéria jsou 3000 BJ vlastní produkce historicky, 7500 BJ za Q skupinově, aktivní činnost skupinová 6750 BJ/Q a ohodnocení je 5,5 €/BJ. 9) Senior Manager M3 – kritéria jsou 4000 BJ vlastní produkce historicky, 15000 BJ za Q skupinově, aktivní činnost skupinová 11250 BJ/Q a ohodnocení je 6,0 €/BJ. 10) Director D1 – kritéria jsou 5000 BJ vlastní produkce historicky, 30000 BJ za Q skupinově, aktivní činnost skupinová 22500 BJ/Q a ohodnocení je 6,5 €/BJ. 11) Senior Director D2 – 75000 BJ za Q skupinově, aktivní činnost skupinová 56250 BJ/Q a ohodnocení je 7,0 €/BJ. 12) Partner D3 – nejvyšší možná pozice, 150000 BJ za Q skupinově, aktivní činnost skupinová 112500 BJ/Q a ohodnocení je 7,5 €/BJ.
Pozice od 1 do 6 jsou závislé pouze na svém výkonu, mohou již mít ve firmě spolupracovníky, které do firmy přivedli, ale nemají z nich žádnou provizi. Pozice od 7 do 12 nejsou závislé pouze na svém výkonu, ale na výkonu skupiny, z které dostávají rozdílové provize. Čím výše se poradce v kariérovém plánu dostává, tím vyšší má rozdílové provize a nemusí se tedy soustředit jen na svůj osobní výkon.
Obrázek č. 2: Příklad struktury ve firmě Partners s vyznačenými základními pozicemi. 29
Rozdílové provize jsou pro názornost vysvětleny dle obrázku číslo 2. Rozdílová provize znamená, kolik €/BJ mají vedoucí pracovníci od pozice číslo 7 za každého pracovníka pod ním ve struktuře. Například máme pozici M1, která bude mít ve struktuře 2x C1 a 1x C2 (pod kterou bude dalších 6 C1). To znamená, že pozice M1 má ohodnocení 5 €/BJ, C1 2,5 €/BJ a C2 3,0 €/BJ. Z každé vyplacené provize pro její C1 a C2 bude mít ten rozdíl. Zde konkrétně z C1 bude mít za každou BJ, kterou C1 obdrží, rozdílových 2,5 € a za pozici C2 2 €/BJ. Takto to platí i u všech pozic pod C2 (6x C1). Rozdílové pozice například neexistují, pokud má M1 pod sebou M1, kde logicky není žádný rozdíl. Pokud M2 má pod sebou M1, tak už se neberou i struktury pod danou M1, ale pouze rozdíl mezi M2 a M1, který je 0,5 €/BJ. Tímto způsobem se postupuje od pozice M1, jelikož ta už rozdílové provize za svou strukturu vzala. Ve společnosti Partners se od vedoucích vyžaduje, aby získávali, školili, řídili a vedli poradce k aktivní činnosti. Na základě výkonnostního principu je možné dosáhnout stejné i vyšší pozice, než má vedoucí příslušného pracovníka.
30
6. Použité metody a stanovení hypotézy 6.1 Metodologický postup V teoretické části byla provedena literární rešerše odborné literatury, kde byla část informací čerpána také z odborných internetových zdrojů, či oficiálních webových stránek. Praktická část směrovala ke zjištění aktuálního využívání IT nástrojů mezi manažery firmy Partners za pomocí kvantitativního marketingového výzkumu – dotazníku. Hlavním účelem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, zda jsou či nejsou využívány moderní IT nástroje při podnikání ve firmě Partners. Dotazník byl rozdělen na otázky následující po odpovědi ANO a NE na úvodní otázku.79 U většiny otázek byla zvolena možnost volné odpovědi, aby bylo dosaženo co nejobjektivnějších výsledků.80 Bylo také nutno zjistit, jaké moderní IT nástroje jsou firmou využívány, při jaké příležitosti a jak tato práce ovlivňuje efektivitu či případné změny v procesu vedení a vzdělávání manažerů. Cílem kvantitativního výzkumu bylo identifikovat četnost využívání moderních IT nástrojů při manažerské práci na úrovních mezi středním a vyšším managementem.
6.2 Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Jaký je aktuální stav využívání IT nástrojů při vzdělávání a vedení manažerů ve firmě Partners? Výzkumná otázka č. 2: Jakým způsobem a pomocí kterých IT nástrojů lze zlepšit či změnit proces vedení a vzdělávání manažerů ve firmě Partners?
79 80
Která zněla „Vyuţívá vaše firma při svém podnikání moderní IT nástroje?“ Tato metoda kombinuje otevřené a uzavřené dotazníkové šetření.
31
6.3 Stanovení hypotézy Vzhledem k současnému rozšíření moderních IT nástrojů se předpokládá, že bude většina dotázaných při svém podnikání ve strukturální firmě Partners využívat alespoň některý z nejrozšířenějších IT nástrojů, kterým je PC, notebook, tablet či smartphone. Očekává se také, že bude majoritní část respondentů využívat aplikace a programy umožňující komunikaci, time management a celkové usnadnění práce. Zásadní testovaná hypotéza zní, že za předpokladu pravidelného využívání moderních IT nástrojů, je efektivita práce, která je především vyjádřena ve finančním ohodnocení, vyšší. Z toho plyne, že je efektivnější i proces vzdělávání a vedení manažerů strukturální firmy. Nulová hypotéza: Hospodářské výsledky v BJ manažerů, kteří využívají moderní IT nástroje, se neliší od výsledků manažerů, kteří je při své práci nevyužívají. Alternativní hypotéza: Hospodářské výsledky v BJ manažerů, kteří využívají moderní IT nástroje, se liší (jsou vyšší) od výsledků manažerů, kteří je při své práci nevyužívají.
32
7. Plán výzkumu K získání potřebných dat výzkumu pro praktickou část bakalářské práce byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, jehož výstupy byly využity k výsledku hypotézu, k nalezení řešení pro zlepšení či ke změnám v procesu vzdělávání a vedení manažerů strukturální firmy Partners.
7.1 Popis pracovního postupu Pro výzkumné šetření využitelnosti IT nástrojů při vzdělávání a vedení manažerů ve strukturální firmě jsem zvolil metodu dotazníkového šetření. Dotazník jsem vytvořil v programu Microsoft Word. U převážné většiny získaného vzorku respondentů jsem měl možnost osobního kontaktu, se zbytkem respondentů jsem komunikoval buď telefonicky, nebo emailem. Všechny respondenty jsem oslovil buď prostřednictvím firemního intranetu, anebo osobně na pracovních schůzkách, školeních a při soukromých příležitostech. Dotazníky jsem respondentům zaslal emailem. Výsledný vzorek se po obdržení dotazníků s odpověďmi rozlišil na manažery Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje. V největším zastoupení pak byla města Hradec Králové, Pardubice a Praha. Během čtyř měsíců jsem obdržel vyplněné dotazníky. Dotazník jsem se snažil vytvořit srozumitelný, aby nezabral příliš času při vyplňování. Také jsem k dotazníku přidal několik informací o sobě a důvody své bakalářské práce, abych odstranil případnou nechuť k vyplňování dotazníku. Celý dotazník se skládal z 22 otázek. Šetření proběhlo v termínu od 1. 9. - 31. 12. 2014.
7.2 Položky dotazníku Jaké 3 moderní IT nástroje jsou ve Vaší firmě nejpoužívanější? (Výběrová otázka + doplňující otázka) Z jakého důvodu nevyužívá Vaše firma moderní IT nástroje? (Volná otázka) Jak dlouho pracujete u této firmy? (Volná otázka) Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední? (Volná otázka) 33
Jaký nástroj je ve Vaší firmě nejpoužívanější? Využívá Vaše firma tyto nástroje každý den? Pokud ano, který je z Vašeho pohledu nepostradatelný? (Volná otázka) Začala Vaše firma za posledních 6-12 měsíců využívat nějaký nový IT nástroj, který před tím nepoužívala? (Volná otázka) Pozorujete rozdíly mezi lidmi, kteří moderní IT nástroje využívají a mezi těmi, kteří ne? Pokud ANO, jaké? (Volná otázka) Uvažujete o zavedení moderních IT nástrojů do své firmy? Pokud ANO, jakých? (Volná otázka) Využíváte/znáte některé z uvedených cloudových úložišť? (Výběrová otázka) Využíváte/znáte některé z uvedených aplikací pro práci s dokumenty a jejich sdílení? (Výběrová otázka) Využíváte/znáte Vy nebo Vaše firma také nástroje time managementu? Je to některá z níže uvedených? (Výběrová otázka) Využíváte/znáte Vy nebo Vaše firma také služby pro komunikaci a vedení lidí? Je to některá z níže uvedených? (Výběrová otázka) Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky? (Výběrová otázka)
34
8. Výsledky a jejich rozbor Zaměřil jsem se na rozbor konkrétních výsledků zadaného výzkumu. Postupoval jsem po jednotlivých otázkách dotazníku a následně jsem rozebral odpovědi stanovených výzkumných otázek.
8.1 Základní data Z celkového počtu 165 odeslaných dotazníků bylo vedoucími pracovníky firmy Partners zodpovězeno 118 z nich, návratnost tedy byla více než 70%. V otázkách nebyl zohledněn ani věk, ani pohlaví respondentů. V otázkách byla naopak zohledněna délka praxe. Mezi otázky jsem nezahrnul místo bydliště či místo pracovního působení, neboť jsem tuto informaci zaprvé věděl z interního systému, a za druhé nebyla pro výzkum podstatná. Dotazník nebyl koncipován jako anonymní. Jelikož byl dotazník obsahově rozdělen na dvě části (odpovědí ANO či NE na úvodní otázku, zda firma využívá moderní IT nástroje při podnikání), následující výsledky budou taktéž rozděleny do dvou částí, dle první respondentovy odpovědi.
8.2 Kvantitativní výzkum – výsledky a vyhodnocení Podkapitoly
8.2.1
a
8.2.2
nesou
tematické
rozdělení
podle
první
respondentovy odpovědi na otázku: Využívá vaše firma při svém podnikání moderní IT nástroje?
8.2.1 ANO, využívá Ze vzorku respondentů, kteří vyplnili dotazník, odpovědělo 100 z nich na první úvodní otázku, zda jejich firma využívá ke svému podnikání moderní IT nástroje, ANO.
35
8.2.1.1 Jaké 3 moderní IT nástroje jsou ve Vaší firmě nejpoužívanější? 2 2 4
55
100
Mobilní telefon Stolní PC
Tablet
57
Notebook Dataprojektor eBook čtečky Jiné 79
Obrázek č. 3: Četnost odpovědí na otázku - Jaké 3 moderní IT nástroje jsou ve Vaší firmě nejpoužívanější?
Z tohoto grafu je patrné, že největší zastoupení IT nástrojů tvoří mobilní telefon (vybralo všech 100 respondentů), stolní PC (79 respondentů), notebook (55 respondentů), a tablet (57 respondentů). Otázka číslo 1 zahrnovala i podotázku, při jaké příležitosti tyto IT nástroje využívají. Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět zaškrtnutím všech možností. 150 100
Vzdělávání manažerů Vedení týmu
50 Samotná práce
0
Obrázek č. 4: Četnost odpovědí na otázku - Při jaké příležitosti tyto IT nástroje využíváte?
Z grafu vyplývá, že všech 100 respondentů využívá IT nástroje pro samostatnou práci, 83 respondentů využívá IT nástroje i při vedení svého týmu a 65 respondentů odpovědělo, že IT nástroje využívá v procesu vzdělávání manažerů firmy. Několik respondentů (celkově 8 z nich) do dotazníku doplnilo, že IT nástroje 36
využívá nejen ve vzdělávacím procesu manažerů (myšleno jeho podřízených), ale také v sebevzdělávacím procesu. 8.2.1.2 Využívá Vaše firma tyto nástroje každý den? z Vašeho pohledu nepostradatelný?
74
Pokud ano, který je
94
Mobilní telefon Stolní PC Tablet Notebook Dataprojektor 67
eBook čtečky Jiné 75
Obrázek č. 5: Četnost odpovědí na otázku - Který IT nástroj je z Vašeho pohledu nepostradatelný?
Na tuto otázku zodpovědělo 94 respondentů odpovědí ANO a 6 z nich odpovědělo NE. Pak tedy z celkového počtu 94 respondentů uvedlo plných 94 z nich, že se neobejdou při své každodenní práci bez mobilního telefonu. Bez stolního PC se neobejde 75 z 94 respondentů, bez tabletu se neobejde 67 z 94 respondentů a notebook je nepostradatelný při každodenní práci u 74 z 94 respondentů. Z toho tedy vyplývá, že manažer strukturální firmy se v žádném případě neobejde bez mobilního telefonu. Žádný z respondentů neuvedl možnost dataprojektoru a eBook čtečky. Otázka byla otevřená a žádný z respondentů neuvedl žádnou jinou možnost IT nástroje, který by byl pro jeho práci nepostradatelný.
37
8.2.1.3 Jak dlouho pracujete u této firmy?
1
22 56 3 - 4 roky 1 - 2 roky 21
Více než 4 roky Bez odpovědi
Obrázek č. 6: Četnost odpovědí na otázku - Jak dlouho pracujete u této firmy?
8.2.1.4 Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky b) 1 rok c) 6 měsíců
45 40 35 30 25 Tisíc BJ 20 15 10 5 0
42,04
24,335 12,09
2 roky
1 rok
6 měsíců
Obrázek č. 7: Medián odpovědí na otázku - Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky, b) 1 rok, c) 6 měsíců
38
Odpovědi respondentů se odlišovaly, a proto jsem do grafu zaznačil medián odpovědí u jednotlivých období. Graf ukazuje, že firemní hospodářské výsledky za 2 roky byly u většiny respondentů (21 z respondentů pracuje u firmy 1-2 roky, variantu tedy vynechali) mezi 38 000 - 44 000 BJ. Za 1 rok respondenti odpovídali v rozmezí 22 000 – 26 000 BJ a v poslední variantě 6 měsíců uváděli respondenti odpovědi vymezující se mezi 9 000 – 15 000 BJ.
8.2.1.5 Využívá Vaše firma službu cloudových úložišť při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Je to některý z níže uvedených?
3 15
7 68
DropBox iCloud Google Drive Microsoft OneDrive
47
Jiný
Obrázek č. 8: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma službu cloudových úložišť při vedení a vzdělávání manažerů firmy?
Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat zaškrtnutím více možností. Odpověděli všichni. U mnohých byla tato možnost využita a označili hned několik odpovědí najednou. Pouze u 3 respondentů však bylo zaškrtnuto 3 a více možností, u ostatních byly odpovědi voleny mezi 1-2 možnostmi.
39
8.2.1.6 Využívá Vaše firma aplikace pro sdílení souborů a práci s dokumenty při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Je to některá z níže uvedených? 9
2
46
Google Docs Office Web Apps Youtube 58
Flickr Jiná 6
Obrázek č. 9: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma aplikace pro sdílení souborů a práci s dokumenty při vedení a vzdělávání manažerů firmy?
Na tuto otázku neodpověděli všichni respondenti, odpověď zaškrtlo pouze 86 z nich. To, že odpovědělo jen 86 z respondentů, může značit buď, že manažeři aplikace opravdu nevyužívají, anebo je užívají zřídka a nechtěli tento údaj uvádět. Také to může být díky neznalosti názvu aplikace.
8.2.1.7 Využívá Vaše firma také nástroje time managementu při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Je to některá z níže uvedených?
45
55
Kalendář Diář 59
Poznámky 59
Jiná
Obrázek č. 10: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma také nástroje time managementu při vedení a vzdělávání manažerů firmy? 40
Odpovědi na tuto otázku byly převážně jednoznačně rozvrženy. Odpovědělo všech 100 respondentů. Většina respondentů označila 2-3 odpovědi zároveň, z čehož vyplývá, že aplikace time managementu byly pro respondenty více důležité než např. aplikace pro práci a sdílení dokumentů.
8.2.1.8 Využívá Vaše firma také služby pro komunikaci a vedení lidí? Je to některá z níže uvedených? 12 19 5
100 Email Skype Facebook Google+
69
Jiná
Obrázek č. 11: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma také služby pro komunikaci a vedení lidí?
U této otázky jsem předpokládal, že většina dotazovaných vybere možnost Email, neboť jsem se domníval, že je to doposud nejběžnější způsob elektronické komunikace. Předpoklad se naplnil na 100%, neboť všech 100 respondentů zaškrtlo možnost Email. Moderní sociální síť Facebook využívá při práci jen 5 z dotázaných. 8.2.1.9 Začala Vaše firma za posledních 6-12 měsíců využívat nějaký nový IT nástroj při vedení a vzdělávání manažerů firmy, který před tím nepoužívala? (Volná odpověď)
Manažeři měli v této otázce možnost volné odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo jen 13 z dotazovaných. Vyjadřovali se převážně heslovitě, psali vždy jen název IT nástroje, nebo vysvětlení, proč odpovídají tak, jak odpovídají:
41
Firma nezačala využívat nový IT nástroj, avšak prohloubila povědomí o těchto nástrojích na četných školeních. (8 odpovědí) Mezi manažery se rozšiřuje používání tabletů k prezentacím klientům (3 odpovědi) Dvě manažerské struktury pořídily dataprojektor (2 odpovědi) Ze strohých odpovědí může vyplývat, že respondenti otázku přešli bez odpovědi, nebo firma skutečně žádný nový IT nástroj nezačala používat. 8.2.1.10 Pozorujete rozdíly mezi lidmi, kteří moderní IT nástroje využívají a mezi těmi, kteří ne? Pokud ANO, jaké? (Volná odpověď)
Na tuto otázku odpovědělo jen 34 z celkového počtu dotazovaných. Odpovědi by se daly shrnout do třech kategorií: 1) Nepozoruji/nezaměřuji se na to (5 odpovědí) 2) Nepozoruji/nemyslím si, že by se tvořily rozdíly (7 odpovědí) 3) Rozhodně ANO, pozoruji (22 odpovědí) a. Efektivita/neefektivita práce obecně b. Rychlá komunikace (odpovídání na emaily vs. online chat) c. Efektivní/neefektivní time management d. Bezproblémové sdílení dokumentů po síti (oproti přenosným diskům, CD, apod.) Důvody nezodpovězení této otázky mohou být podobné jako u té předchozí. Respondenti však převážně odpověděli, že tyto rozdíly buď nepozorují vůbec (myšleno, že tuto problematiku vůbec neřeší), anebo tyto rozdíly nepozorují ve smyslu, že si to ani nemyslí. Ti, kteří odpověděli, že změny pozorují, většinou vyjmenovali hned několik důvodů, mezi kterými převažoval názor o zlepšení efektivity práce a urychlení komunikace.
8.2.1.11 Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky?
Poslední otázkou jsem chtěl zjistit, jak sami respondenti hodnotí vlastní úsilí a vynaložený čas ve spojení s pracovním nasazením a následnými výsledky. Na otázku měli odpovědět jednoznačně, zařazením do jedné skupiny. 42
9
4 11
Pracuji neefektivně, ale mám čas pro sebe Pracuji neefektivně a ani nemám čas pro sebe
Pracuji efektivně, ale nemám čas pro sebe Pracuji efektivně a mám čas i pro sebe
76
Obrázek č. 12: Četnost odpovědí na otázku - Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky?
Odpovědělo všech 100 respondentů a většina z nich se zařadila mezi ty, kteří se domnívají, že pracují efektivně (celkem 76 z dotazovaných). Poslední skupinou byli 4 sebekritičtí respondenti, kteří svou práci hodnotí neefektivně a ještě nenachází čas pro sebe. Z grafu by se dalo vyčíst, že tato skupina respondentů jsou spíše efektivní a mají osobní čas i pro sebe.
8.2.2 NE, nevyužívá Ze vzorku respondentů, kteří vyplnili dotazník, odpovědělo 18 z nich na první úvodní otázku, zda jejich firma využívá ke svému podnikání moderní IT nástroje, NE. Hned v první otázce bylo úkolem zjistit, proč respondenti moderní IT nástroje nepoužívají. Z odpovědí mnohdy vyplývalo nepochopení dotazníku, anebo také považování stolního počítače za samozřejmost (u 16 z nich, 2 respondenti na tuto otázku neodpověděli vůbec), že jej v úvodní otázce („Využívá Vaše firma při svém podnikání moderní IT nástroje?“) respondenti nezahrnují jako moderní IT nástroj, a proto odpovídají NE. Odpovědi těchto 18 dotazovaných jsou proto mírně zkreslené, nicméně je zařazuji do výstupu odpovědí „NE, nevyužívá“ a v procesu vyhodnocování dotazníku na tento fakt beru ohled. 43
8.2.2.1 Z jakého důvodu nevyužívá Vaše firma moderní IT nástroje při vedení a vzdělávání manažerů firmy? (Volná odpověď)
Na tuto otázku zodpovědělo 14 dotazovaných. Otázka mohla být zodpovězena volně a respondenti ji vyplňovali heslovitě. Důvody jsem rozdělil do 3 kategorií. Uváděli víceméně následující: 1) Finanční důvody (7 odpovědí) Firma je v začátcích a zatím neplánuji nákup moderních IT nástrojů (5 odpovědí) Dataprojektor je drahá položka, v závislosti na četnosti jeho použití v naší firmě Tablety, notebooky, apod. jsou soukromá věc, ke zvážení každého (může si je pořídit každý manažer soukromě, sám respondent je však nepoužívá) 2) Důvod postradatelnosti (4 odpovědi) Nepotřebuji žádné moderní IT nástroje kromě osobního počítače Nepovažuji je za nezbytnost (3 odpovědi) 3) Nevím, proč je nevyužívá (3 odpovědi) Z odpovědí je patrné, že odpovídají buď manažeři na nižších postech, kteří se např. nestarají o vybavení kanceláří, apod., anebo ti, kteří jsou v začátcích své firmy. 8.2.2.2 Jak dlouho pracujete u této firmy?
2
4
do 1 roku 1-2 roky
7
2-3 roky
3 a více let
5
Obrázek č. 13: Četnost odpovědí na otázku - Jak dlouho pracujete u této firmy?
44
Odpovědi se různily jen nepatrně, a proto jsem je rozdělil do 4 kategorií. Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů pracuje ve firmě 2-3 roky (7 z dotazovaných).
8.2.2.3 Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky b) 1 rok c) 6 měsíců
Obrázek č. 14: Medián odpovědí na otázku - Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky, b) 1 rok, c) 6 měsíců
Firemní hospodářské výsledky za 2 roky se u 9 respondentů pohybují v rozmezí 27 000 – 33 000 BJ. Za 1 rok respondenti (14 z nich) odpovídali v rozmezí 14 000 – 16 000 BJ a v poslední variantě 6 měsíců uvedli respondenti odpovědi vymezující se mezi 5 000 – 11 000 BJ. Odpovědi respondentů se odlišovaly, a proto jsem do grafu zaznačil medián odpovědí u jednotlivých období.
45
8.2.2.4 Jaký nástroj je nejpoužívanější při vedení a vzdělávání manažerů firmy?
18
15
Diář Sešit Poznámkový blok
Pevná linka Jiný
3 2 11
Obrázek č. 15: Četnost odpovědí na otázku - Jaký nástroj je nejpoužívanější při vedení a vzdělávání manažerů firmy?
Otázku zodpověděli všichni dotazovaní. Na tuto otázku odpovídali respondenti volbou více z uvedených možností, většinou v této kombinaci: Diář, Poznámkový blok, Jiný (7 respondentů). Nejpočetnější skupinu tvoří nástroj diář, který používá všech 18 respondentů. Z uvedených odpovědí by se mohlo zdát, že respondenti přeci jen nástroje IT využívají. Dalo by se říci, že si pod pojmem moderní IT nástroje možná představili novější modely těchto nástrojů a nezařadili mezi ně svoje „staré“ IT nástroje. Tato otázka by mohla být doplněna podotázkou: „Co si představujete pod pojmem moderní IT nástroj, a proč byste mezi ně nezařadili Vaše PC či Váš mobilní telefon?“
46
8.2.2.5 Uvažujete o zavedení moderních IT nástrojů do své firmy? Pokud ANO, jakých? 1 9
11
Moderní PC Tablet Notebook Dataprojektor
6
Obrázek č. 16: Četnost odpovědí na otázku - Uvažujete o zavedení moderních IT nástrojů do své firmy?
Tato otázka byla volná, a respondenti se mohli tak rozepsat. Na otázku odpovědělo všech 18 respondentů, přičemž NE odpovědělo 5 z nich, zbylých 13 odpovědělo ANO. Většinou odpovídali heslovitě. Odpovědi jsem zaznačil do grafu se čtyřmi výstupy. 8.2.2.6 Znáte některé z následujících služeb cloudových úložišť? 1 4
DropBox
5
iCloud Google Drive Microsoft OneDrive
4
Obrázek č. 17: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některé z následujících služeb cloudových úložišť? 47
Odpovědí na tuto (a následující 3 otázky týkající se aplikací a nástrojů) jsem chtěl zjistit, zda mají manažeři alespoň povědomí o možnostech nástrojů, které lze při práci použít. Na otázku neodpověděli všichni, odpovědělo 10 z nich (2 respondenti zaškrtli 2 varianty). Z odpovědí je patrné, že povědomí někteří mají. Sestavil jsem dvojici podotázek, které měly ukázat, za jakých okolností tyto služby využívají. Podstatným ukazatelem je, zda nástroje využívají při práci. Otázka 6.1: Používáte jej při práci? Otázka 6.2: Používáte jej v soukromí?
3,5 3 2,5 2 Soukromí 1,5
Práce
1 0,5
0 DropBox
iCloud
Google Drive
Microsoft SkyDrive
Obrázek č. 18: Četnost odpovědí na otázku - Používáte nástroj v soukromí? V práci?
Z předchozího grafu vyplývá, že respondenti mají povědomí o těchto službách, nicméně fakticky jej využívají minimálně. Všechny služby jsou využívány k soukromým účelům, jen DropBox a Google Drive i pro práci využívá 1 respondent.
48
8.2.2.7 Znáte některou z uvedených aplikací pro práci s dokumenty a sdílení dat?
1
4
2
Google Docs Office Web Apps Youtube Flickr 17
Obrázek č. 19: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některou z uvedených aplikací pro práci s dokumenty a sdílení dat?
Jeden dotázaný na tuto otázku neodpověděl. Zbylých 17 respondentů zná službu Youtube, ale pouze 1 Flickr. Stejně jako u předchozí otázky jsem sestavil dvojici podotázek, které měly ukázat, za jakých okolností tyto služby využívají. Podstatným ukazatelem je, zda nástroje využívají při práci. Otázka 7.1: Používáte jej při práci? Otázka 7.2: Používáte jej v soukromí?
49
Obrázek č. 20: Četnost odpovědí na otázku - Používáte jej v soukromí? V práci?
Služba Youtube byla mezi respondenty nejznámější a nejvyužívanější především v soukromí. K práci tyto služby dotazovaní využívají minimálně.
8.2.2.8 Znáte některý z uvedených nástrojů time managementu?
3 5 Kalendář
Diář Poznámky
3
Obrázek č. 21: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některý z uvedených nástrojů time managementu?
50
Na tuto otázku odpovědělo nejméně lidí z celého okruhu. Otázka 8.1: Používáte jej při práci? Otázka 8.2: Používáte jej v soukromí? Čtyři respondenti využívají nástroj Poznámky pro soukromé účely a pro práci využívá 1 respondent nástroj Kalendář.
8.2.2.9 Znáte některou z níže uvedených služeb pro komunikaci a vedení lidí? 6
18 Email 18
Skype
Facebook Google+
13
Obrázek č. 22: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některou z níže uvedených služeb pro komunikaci a vedení lidí?
Všech 18 respondentů zná nejrozšířenější sociální síť na světě Facebook a všem dobře známý Email. Opět jsem zde připojil dvě doplňující otázky, při jaké příležitosti tyto nástroje respondenti využívají. Otázka 9.1: Používáte jej při práci? Otázka 9.2: Používáte jej v soukromí?
51
18 16 14 12
10 Soukromí
8
Práce
6 4
2 0 Email
Skype
Facebook
Google+
Obrázek č. 23: Četnost odpovědí na otázku - Používáte jej v soukromí? V práci?
8.2.2.10 Pozorujete rozdíly mezi lidmi, kteří moderní IT nástroje využívají a mezi těmi, kteří ne? Pokud ANO, jaké?
Na tuto otázku odpovědělo jen 7 z celkového počtu dotazovaných. Odpovědi by se daly shrnout do třech kategorií: 1) Nepozoruji/nezaměřuji se na to (4 odpovědi) 2) Nepozoruji/nemyslím si, že by se tvořily rozdíly (1 odpovědi) 3) Rozhodně ANO, pozoruji (2 odpovědi) a. Efektivita/neefektivita práce obecně b. Rychlá komunikace (odpovídání na emaily vs. online chat) c. Efektivní/neefektivní time management
52
8.2.2.11 Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky?
3 8 Pracuji neefektivně, ale mám čas pro sebe
3
Pracuji neefektivně a nemám čas pro sebe Pracuji efektivně, ale nemám čas pro sebe Pracuji efektivně a mám čas i pro sebe
4
Obrázek č. 24: Četnost odpovědí na otázku - Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky?
Na poslední z otázek odpovědělo všech 18 respondentů, respondenti měli na výběr jednu ze čtyř možností. Z grafu je patrné rozložení počtu odpovědí mezi všechny možnosti, avšak možnost „Pracuji neefektivně, ale mám čas pro sebe“ byla zastoupena 8mi odpověďmi dotazovaných. Sebekritická a pro někoho i motivující varianta „Pracuji neefektivně a nemám čas pro sebe“ byla označena 4mi respondenty. Možnosti „Pracuji efektivně, ale nemám čas pro sebe“ a „Pracuji efektivně a mám čas pro sebe“ vybralo pokaždé po 3 dotazovaných, což je velmi malé číslo.
53
9.
Shrnutí
výsledků
kvantitativního
výzkumu Výsledky z kvantitativního výzkumu možnosti využívání moderních IT nástrojů při vedení a vzdělávání manažerů ve strukturální firmě Partners se dají shrnout do třech základních okruhů závěrů. 1) Využitelnost IT nástrojů při vzdělávání a vedení manažerů ve strukturální firmě 2) Výhody používání těchto IT nástrojů, testování hypotézy 3) Používání IT nástrojů v praxi v souvislosti s nižší efektivitou
Úvodní otázka „Využívá vaše firma při svém podnikání moderní IT nástroje?“ rozdělila respondenty na dvě nepoměrně velké skupiny (100 a 18), podle toho, jak na ni odpověděli. Vytvořil jsem pro tyto skupiny pracovní název: skupina A – 100 respondentů, na úvodní otázku odpověděli ANO; skupina N – 18 respondentů, na úvodní otázku odpověděli NE.
Ad 1) předpoklady se potvrdily. Majoritní část respondentů používá při svém podnikání alespoň některý z nejrozšířenějších hmotných i nehmotných IT nástrojů. První otázka u skupiny A ukázala četnost IT nástrojů využívaných ve firmě (viz tabulka č. 1). Nejčastěji jsou hmotné nástroje užívány při samotné práci (100 % respondentů), 83 % z dotazovaných odpovědělo, že IT nástroje využívá při vedení týmu a 65 % při vzdělávacím procesu manažerů. Z těchto výsledků je patrné, že jsou IT nástroje využívány velice hojně nejen při samotné práci, ale i při vedení a vzdělávání manažerů ve firmě. Jako nepostradatelné pro práci ve firmě vybrali respondenti čtyři nástroje (viz tabulka č. 1). Je zcela evidentní, že si manažer v převážné většině případů nedovede představit práci ve firmě bez těchto nástrojů. Součástí tohoto okruhu závěrů jsou také závěry spadající pod průzkum četnosti využívání služeb, aplikací a programů pro efektivitu práce, time managementu, sdílení dat a práce s nimi. Nejprve byla zkoumána služba cloudových úložišť (viz tabulka č. 1), které jsou využívány při práci manažera strukturální firmy. 54
Dalšími službami byly aplikace pro sdílení souborů a práci s dokumenty a služby týkající se komunikace a vedení lidí (viz tabulka č. 1). Skupina A
Využívání nástroje
Nepostradatelnost nástroje
Mobilní telefon
100%
100%
Stolní PC
79%
79%
Tablet
57%
71%
Notebook
55%
78%
DropBox ICloud Microsoft OneDrive
68% 47% 15%
YouTube GoogleDocs Jiné (Instagram…)
67% 53% 10%
Diář (elektronický) Poznámky (el.) Kalendář (el.)
59% 59% 55%
Email Skype Google+
100% 69% 19%
Tabulka č. 1: Četnost využívání jednotlivých nástrojů plynoucí z odpovědí respondentů ve skupině A
Naopak skupina N byla konfrontována podobnými otázkami v upraveném znění, a to, zda výše uvedené aplikace a nástroje zná, a pokud je zná, zda je využívá alespoň při soukromých příležitostech. Jelikož byla tato skupina tvořena pouze 18 respondenty, nebudu zde uvádět výsledky v procentech, aby nedošlo ke zkreslení informací. Tato skupina respondentů ne vždy odpovídala na všechny otázky, proto se jejich procentuální základ (myšleno 100 %) neustále mění. Budu tedy uvádět kolik z kolika respondentů vybralo danou možnost (viz tabulka č. 2). Otázky se týkaly toho, zda respondenti znají cloudové služby, které využívají spíše v soukromí než při práci, aplikace pro práci s dokumenty a sdílení dat, nástroje time managementu a služby pro komunikaci a vedení lidí (viz tabulka č. 2).
55
Skupina N
Znalost nástroje
GoogleDrive
5 z 10
DropBox
4 z 10
Icloud
4 z 10
Microsoft OneDrive
1 z 10
YouTube GoogleDocs Office Web Apps Flickr
17 ze 17 4 ze 17 2 ze 17 1 ze 17
Kalendář (el.) Diář (el.) Poznámky (el.)
5z6 3z6 3z6
Email 18 z 18 Facebook 18 z 18 Skype 13 z 18 Google+ 6 z 18 Tabulka č. 2: Znalost jednotlivých nástrojů plynoucí z odpovědí respondentů ve skupině N
Na otázku, jaké nástroje pro práci ve firmě nejvíce využívají, odpověděli respondenti pod skupinou N, že diář preferují všichni, poznámkový blok 11 z 18 dotazovaných, pevnou linku 3 z 18 dotazovaných a 15 z 18 dotazovaných vybralo možnost „jinou“, kam zařadilo PC, fax, mobilní telefon, tiskárnu, flipchart a klasický papír formátu A4.
Ad 2) testování hypotézy bylo provedeno pro hospodářské výsledky v BJ za poslední 1 rok pro skupiny A a N. Je předpoklad, že by výsledek testované hypotézy pro období za poslední 2 roky a 6 měsíců byl analogický. Za 1 rok Stř. hodnota Rozptyl Pozorování Rozdíl F P(F<=f) (1) F krit (1)
Skupina A Skupina N 24286,2 14807,14 1016985 385098,9 100 14 99 13 2,640842 0,026307 2,261929
Tabulka č. 3: Dvouvýběrový F-test pro rozptyl
Za 1 rok Stř. hodnota Rozptyl Pozorování Hyp. rozdíl stř. hodnot Rozdíl t Stat P(T<=t) (1) t krit (1) P(T<=t) (2)
Skupina A Skupina N 24286,2 14807,14 1016985 385098,9 100 14 0 24 48,83458 7,75E-26 1,710882 1,55E-25
t krit (2) 2,063899 Tabulka č. 4: Dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů 56
V tabulce č. 3 je uvedena hodnota testového kriteria F, dosažená hladina statistické významnosti P a kritická hodnota F krit. Dosažená hladina statistické významnosti pro F-test nabyla hodnoty 0,026, je tedy menší než 0,05 (pravděpodobnost, že by pozorované rozdíly vznikly pouze náhodou, je menší než 5 %), rozptyly v obou skupinách tedy nejsou shodné. Je vidět, že veličina hospodářské výsledky v BJ je ve skupině A variabilnější (má větší rozptyl) než ve skupině N.81 V tabulce č. 4 je střední hodnota aritmetický průměr hospodářských výsledků v BJ skupiny A a skupiny N. Položka rozptyl udává hodnotu rozptylů sledované veličiny v obou souborech. V řádku pozorování je uvedeno, kolik osob bylo zařazeno do jednotlivých souborů. Hyp. rozdíl stř. hodnot je roven 0, tak jak to předpokládá stanovená nulová hypotéza. Položka rozdíl udává počet stupňů volnosti. Je zde uvedena hodnota testového kriteria t Stat, dosažená hladina statistické významnosti P (1) a kritická hodnota t krit (1) pro jednostranný test. Pro posouzení platnosti nulové hypotézy je nejdůležitější hodnota dosažené statistické významnosti pro oboustranný test P (2), která je v tomto případě rovna 1,55*10-25. Dosažená hodnota signifikance je podstatně menší než stanovená hladina 0,05, je tedy nutné zamítnout nulovou hypotézu: „Hospodářské výsledky v BJ manažerů, kteří využívají moderní IT nástroje, se neliší od výsledků manažerů, kteří je při své práci nevyužívají.“82 Statistickou analýzou byl za použití párového t-testu zjištěn statisticky významný rozdíl mezi skupinou A a N, byla tedy přijata alternativní hypotéza: „Hospodářské výsledky v BJ manažerů, kteří využívají moderní IT nástroje, se liší (jsou vyšší) od výsledků manažerů, kteří je při své práci nevyužívají.“ Hlavní testovaná hypotéza celé práce se potvrdila, ačkoli byl nepoměr respondentů v obou skupinách markantní. Největšími výhodami, které plynou z používání moderních IT nástrojů, jsou efektivita práce, smysluplný time management a převážně hospodářské výsledky firmy.
81
HEBÁK, Petr a SKALSKÁ, Hana. Pravděpodobnost a statistika: příklady a otázky. Vyd. 1.
Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 82
Tamtéţ.
57
Otázka „Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední“ se skládala ze tří podotázek: a) 2 roky, b) 1 rok, c) 6 měsíců.
45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 BJ 20 000 15 000 10 000 5 000 0
Skupina A Skupina N
2 roky
1 rok
6 měsíců
Obrázek č. 25: Grafické porovnání mediánů hospodářských výsledků v BJ obou skupin A i N za 3 zkoumaná období
Z porovnání výsledků obou skupin je poznat, že skupina A dosahuje výrazně lepších hospodářských výsledků než skupina N (viz tabulka č. 5), což se potvrdilo i testovanou hypotézou.
Skupina A
Skupina N
2 roky
38 000 - 44 000 BJ
27 000 – 33 000 BJ
1 rok
22 000 – 26 000 BJ
14 000 – 16 000 BJ
6 měsíců 9 000 – 15 000 BJ 5 000 – 11 000 BJ Tabulka č. 5: Výsledky skupin A i N za zkoumaná období
Výsledky může zkreslovat počet začínajících manažerů ve skupině N. 4 z 18 respondentů nepracují u firmy déle než 1 rok a 5 jich pracuje ve společnosti 1-2 roky. Druhá polovina, 9 z 18 u firmy pracují déle než 2 roky.
58
100% 80% 60% 40% Skupina A
20%
Skupina N
0% 1
2
3
4
1 - Pracuji efektivně a mám čas pro sebe 2- Pracuji efektivně, ale nemám čas pro sebe 3- Pracuji neefektivně, ale mám čas pro sebe 4 - Pracuji neefektivně a nemám čas pro sebe
Obrázek č. 26: Porovnání hodnocení efektivity práce pracovníků obou skupin A i N
U otázky týkající se time managementu, jak sami hodnotí svou efektivitu práce a hospodářské výsledky, byla jednoznačná převaha skupiny A, která odpověděla v 76 %, že pracují efektivně a mají čas i pro sebe. Pouze ve 4 % odpovídali, že pracují neefektivně a nemají ani čas pro sebe. U skupiny N bylo znatelné rozdělení odpovědí mezi všechny čtyři varianty s tím, že 3 z 18 respondentů se domnívá, že pracují efektivně a mají čas pro sebe. Největší část odpovědí pak zahrnovala odpověď 8 z 18 respondentů, že pracují neefektivně, ale mají čas pro sebe. Vlastní sebereflexe závisí na mnoha faktorech, nicméně mnohem sebejistěji působí skupina A, co se efektivity práce a pracovních výsledků týče. Ad 3) třetí okruh závěrů se týká především skupiny N, která prokazuje nižší efektivitu a produktivitu. Do jaké míry je tato neefektivita a snížená produktivita způsobena právě nedostatečným využíváním IT nástrojů zůstává otázkou a bylo by třeba prozkoumat více faktorů ovlivňujících danou skutečnost, což by zřejmě přesahovalo téma této práce a může být námětem pro další zkoumání. Nicméně z tohoto výzkumu je evidentní, že skupina N vykazuje nižší produktivitu, a proto bude navrženo (viz kapitola Závěry a doporučení), jaké možnosti změn se nabízí. Skupina N byla konfrontována s otázkou, zda uvažují o zavedení moderních IT nástrojů do své firmy, přičemž 13 z 18 respondentů již uvažuje o zavedení těchto nástrojů do své 59
firmy. Mezi nástroji byl uváděn nový model PC (9 ze 13), notebook (11 ze 13), tablet (6 ze 13) a dataprojektor (1 ze 13). Žádný z respondentů neuvedl žádnou z přidružených služeb pro zefektivnění produktivity a práce.
60
Závěry a doporučení Bakalářská práce představuje strukturální firmu Partners Financial Services, a.s. a manažerskou činnost se zaměřením na vzdělávání a vedení lidí. Část práce je zaměřena také na představení multi level marketingu a moderních IT nástrojů, které jsou při této manažerské činnosti téměř nezbytné. Mezi IT nástroje patří stolní PC, notebook, tablet, dataprojektor, videoprojekce a interaktivní tabule. Dále jsou představeny aplikace a programy, sloužící v manažerově praxi. K těmto službám jsem zařadil skupinu cloudových služeb (Google Drive, DropBox, Microsoft OneDrive, iCloud), dále programy pro práci a sdílení dokumentů (Google Docs, Office Web Apps, Youtube, Flickr), nástroje time managementu (Poznámky, Kalendář a Diář) a nástroje pro vedení lidí a komunikaci (Email, Skype, Facebook, Google+). Přestavení všech těchto služeb sloužilo později k samotnému výzkumu, který jsem provedl od začátku září do konce roku 2014. Pro výzkum jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu formou dotazníku, který jsem rozeslal mezi manažery firmy Partners. Z celkového počtu 165 dotazníků jsem obdržel 118 vyplněných dotazníků. Vycházel jsem z předpokladu, že ti manažeři, kteří využívají většinu dostupných moderních IT nástrojů, budou mít lepší hospodářské výsledky a budou svou práci hodnotit jako efektivnější. Statistická analýza hospodářských výsledků v BJ manažerů firmy Partners za poslední rok tento rozdíl ukázala. Po analýze a rozboru výsledků jsem stanovil doporučení (viz dále), které z šetření a hypotézy vyplývá. Vyhodnocením dotazníkového šetření jsem zjistil, že předpoklady a testovaná hypotéza byly potvrzeny. Povolání manažera strukturální firmy vyžaduje neustálé vzdělávání, nejen co se týče jeho manažerské role v rámci firmy Partners, ale také v oblasti financí obecně. Příležitostí pro takovou formu vzdělávání mohou být určité IT nástroje, které tuto formu vzdělávání zprostředkují. Ať už se jedná o sdílení interních souborů s těmito informacemi mezi jednotlivými manažery ve firmě, nebo také přednášky a školení pořádané pravidelně pro manažery Partners. Každá tato činnost v současné moderní
61
době vyžaduje vstřícnost k moderním IT nástrojům a službám, protože z takovéto symbiózy plynou obrovské výhody. Výzkum ukázal, že manažeři, kteří nemají vstřícný postoj k využívání veškerých dostupných IT nástrojů, mají nižší hospodářské výsledky a jsou celkově výrazně za těmi manažery, kteří tyto nástroje a služby využívají. Jedním z důvodů, proč tomu tak může být, je zjištění, že ve skupině, která moderní IT využívala minimálně, byli i začínající manažeři. Jedním z možných doporučení tedy může být zapojení zkušenějších manažerů v rámci určitého druhu školení, zaměřeného právě na informovanost jak ohledně produktů, tak ohledně využívání moderních IT nástrojů a také na ukázku názornějších podkladů pro klienty. Prvkem takového školení by byla prezentace porovnání grafů efektivity práce v závislosti na hospodářských výsledcích. Součástí vzdělávání by byla samotná motivace plynoucí z předchozího srovnání hospodářských výsledků a ukázání rozdílů výsledků v BJ manažera na základě práce s IT nástroji a bez nich. V rámci školení by byla i prezentace samotných IT nástrojů, jakými by byl tablet, notebook, či PC s předinstalovanými nástroji, službami a aplikacemi, kde by si každý manažer mohl vyzkoušet, jak tyto nástroje fungují. Základním pilířem úspěšného manažera je precizní time management. Bez něho manažerova práce ztrácí na efektivitě a tím pádem přináší i pokles dosahování uspokojivých hospodářských výsledků. Dalším doporučením by tedy mohlo být zavedení školení, týkající se time managementu tak, aby měli pracovníci čas i pro sebe a nestali se pouze „otroky své práce“. Byla by vysvětlena jeho důležitost, jakými je patřičná míra odpočinku, osobního volna a samozřejmě efektivní čas pro samotnou práci (plánování schůzek bez větších časových prodlev mezi nimi, apod.). V souvislosti s prezentací time managementu by byly prezentovány i moderní nástroje IT a služby, které time management usnadňují. Tato práce může vést k dalšímu zkoumání a studiu, protože obsah dat obsažených v dotazníku je velký a v této práci jsem se zaměřil převážně na výsledky otázek vedoucích k potvrzení testované hypotézy.
62
Seznam použité literatury PRIMÁRNÍ LITERATURA ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada, c2002, 856 s. ISBN 80-247-0469-2. BÍLA, Jiří a Milan SIEGL. Základy managementu: databázové a znalostní systémy. Vyd. 3., přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 135 s. ISBN 978-80-01-04409-4. BUCHTA, Miroslav a Milan SIEGL. Základy managementu. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, Ekonomicko-správní fakulta, 2000, 155 s. ISBN 80-7194304-5. DĚDIČEK, Dominik. Facebook: jednoduše. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 127 s. Naučte se za víkend. Jednoduše. ISBN 978-80-251-3196-1 FAILLA, Don. Základy úspěšného vybudování multi-level marketingové organizace. Přeložil: Jan Oščádal. 3. vyd. Brno: Jiří Alman, 1994. ISBN 978-8087426-11-1. FOLWARCZNÁ, Ivana. Rozvoj a vzdělávání manažerů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3067-7. HEBÁK, Petr a SKALSKÁ, Hana. Pravděpodobnost a statistika: příklady a otázky. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 978-80-7435-005-4. HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 4. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1741-5. KAFKOVÁ, Marika. Interaktivní metody ve výuce matematiky: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta přírodovědecká, 2010. KALENCH, John. Jak být nejlepší v systému MLM. Přeložil: Petr Antonín. 1. vyd. Brno: Jiří Alman, 1995. ISBN 978-80-87426-13-5. LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 270 s. ISBN 978-80-251-3744-4. Národní vzdělávací fond. Manažerské vzdělávání v České republice: Průvodce 1996. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1996. ISBN 80-85427-98-2. 63
PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých: průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada, 318 s. ISBN 978-802-4732-350. PROKOPENKO, Joseph. Vzdělávání a rozvoj manažerů. 1.vyd. Praha: Grada, 1996, 631 s. ISBN 80-716-9250-6. ŠULEŘ, Oldřich. 5 rolí manažera a jak je profesionálně zvládnout. 1. vyd. Praha [i.e. Brno]: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2316-4. VANĚČEK, David. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Vyd. 1. V Praze, 2008. ISBN 978-800-1040-874.
INTERNETOVÉ ZDROJE APPLE. ICloud - All your content on all your devices. Apple. [online]. [cit. 201406-06]. Dostupné z: http://www.apple.com/icloud/features. DAJBYCH, Václav. SkyDrive: moderní webové úložiště. In: [online]. [cit. 201401-31]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skydrive-moderni-weboveuloziste/sc-3-a-165772/default.aspx. DALAKOV, Georgi. History of computers. In: [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://history-computer.com/index.html. DOČEKAL, Daniel: Co byste měli vědět o pravidlech užívání Facebooku. [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/co-bystemeli-vedet-o-pravidlech-uzivani-facebooku/. DROPBOX.
About
Dropbox.
[online]
2014.
[cit.
2014-06-03].
https://www.dropbox.com/about. FACEBOOK. Key Facts – Facebook Newsroom [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://newsroom.fb.com/Key-Facts. GOOGLE.
Google
Cloud
Platform.
[online]
2014.
[cit.
2014-06-03].
https://cloud.google.com/. JANEČEK, Vladislav. Cesta do pravěku: jak se zrodil tablet. In: [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesta-do-praveku-jakse-zrodil-tablet/sc-3-a-153583/default.aspx.
64
JOAN, Ben. Difference Between Flickr and Picasa. In: Difference Between [online].
[cit.
2014-06-03].
Dostupné
z:
http://www.differencebetween.net/technology/internet/difference-betweenflickr-and-picasa/. KILÁN, Karel. Svět Androida doporučuje [online]. [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/ctenari-doporucuji-20-aplikaci-pro-vedenipoznamek-a-ukolu-201310. KOČÍ, Mirek. Souhrn aplikací na android pro organizaci času [online]. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://svetaplikaci.tyden.cz/souhrn-aplikaci-proandroid-ktere-vam-pomohou-zorganizovat-cas/. KŘÍŽ, Libor. Dropbox: Zálohujte a sdílejte data. Online!. In: [online]. [cit. 201401-31].
Dostupné
z:
http://extrawindows.cnews.cz/dropbox-zalohujte-
sdilejte-data-online. MÁČALOVÁ, Pavlína. Zaujměte klienta pomocí videoprezentací. Založte si účet a inzerujte na YouTube. Jak na to? In: ProByznys.info [online]. [cit. 2014-0602]. Dostupné z: http://probyznysinfo.ihned.cz/obchod-a-marketing-on-linemarketing/c1-57838640-zaujmete-klienta-pomoci-videoprezentaci-zalozte-siucet-a-inzerujte-na-youtube-jak-na-to. MANAGEMENTMANIA.COM. Motivace, motivování a motivační teorie [online] 2015.
[cit.
2015-01-05].
Dostupné
z:
https://managementmania.com/cs/motivace-a-motivovani. MANAGEMENTMANIA.COM. Typologie organizační struktury [Online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/typologieorganizacni-struktury. MICROSOFT. Co je skype? [online] 2015. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.skype.com/cs/what-is-skype/. MICROSOFT. Od SkyDrivu k OneDrivu [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/onedrive/skydrive-to-onedrive. PARKER, Sam. Google Plus for Recruiting or I Love Circles! In: Jobcast [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.jobcast.net/google-plus-forrecruiting-or-i-love-circles/. 65
PARTNERS Financial Services a.s. O společnosti. [online] 2014. [cit. 2014-0530]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/o-partners/o-spolecnosti/. Phablety
[online]
2015.
[cit.
2015-01-07].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.datart.cz/phablety.html. Smartphony
[online]
2015.
[cit.
2015-01-07].
http://www.mobilmania.cz/smartphony/sc-319/. SLAVÍK, Petr. Google+ je druhá nejpoužívanější sociální síť na světě! [online]. [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.blueweb.cz/blog/google-je-druhanejpouzivanejsi-socialni-sit-na-svete. SVATOŠ, Patrik. Cloudová úložiště [online]. [cit. 2014-06-03].
Dostupné
z: http://jablickar.cz/cloudova-uloziste/. ŠTĚPKA, Pavel. Nevýhody MLM [online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.multilevelmarketing.cz/co-je-mlm/nevyhody-mlm/. ŠTĚPKA, Pavel. Výhody MLM [online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.multilevelmarketing.cz/co-je-mlm/vyhody-mlm/. ŠTĚPKA, Pavel. Základní princip MLM [Online] 2015. [cit. 2015-01-15]. Dostupné
z:
http://www.multilevelmarketing.cz/co-je-mlm/zakladni-
princip/.
66
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Příklad zobrazení rozdílů mezi MLM a pyramidovými systémy Obrázek č. 2: Příklad struktury ve firmě Partners s označenými základními pozicemi Obrázek č. 3: Četnost odpovědí na otázku - Jaké 3 moderní IT nástroje jsou ve Vaší firmě nejpoužívanější? Obrázek č. 4: Četnost odpovědí na otázku - Při jaké příležitosti tyto IT nástroje využíváte? Obrázek č. 5: Četnost odpovědí na otázku - Který IT nástroj je z Vašeho pohledu nepostradatelný? Obrázek č. 6: Četnost odpovědí na otázku - Jak dlouho pracujete u této firmy? Obrázek č. 7: Medián odpovědí na otázku - Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky, b) 1 rok, c) 6 měsíců Obrázek č. 8: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma službu cloudových úložišť při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Obrázek č. 9: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma aplikace pro sdílení souborů a práci s dokumenty při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Obrázek č. 10: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma také nástroje time managementu při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Obrázek č. 11: Četnost odpovědí na otázku - Využívá Vaše firma také služby pro komunikaci a vedení lidí? Obrázek č. 12: Četnost odpovědí na otázku - Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky? Obrázek č. 13: Četnost odpovědí na otázku - Jak dlouho pracujete u této firmy? Obrázek č. 14: Medián odpovědí na otázku - Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky, b) 1 rok, c) 6 měsíců Obrázek č. 15: Četnost odpovědí na otázku - Jaký nástroj je nejpoužívanější při vedení a vzdělávání manažerů firmy? Obrázek č. 16: Četnost odpovědí na otázku - Uvažujete o zavedení moderních IT nástrojů do své firmy? Obrázek č. 17: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některé z následujících služeb cloudových úložišť? Obrázek č. 18: Četnost odpovědí na otázku - Používáte nástroj v soukromí? V práci? Obrázek č. 19: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některou z uvedených aplikací pro práci s dokumenty a sdílení dat? Obrázek č. 20: Četnost odpovědí na otázku - Používáte jej v soukromí? V práci? Obrázek č. 21: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některý z uvedených nástrojů time managementu? Obrázek č. 22: Četnost odpovědí na otázku - Znáte některou z níže uvedených služeb pro komunikaci a vedení lidí? Obrázek č. 23: Četnost odpovědí na otázku - Používáte jej v soukromí? V práci? Obrázek č. 24: Četnost odpovědí na otázku - Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky? Obrázek č. 25: Grafické porovnání mediánů hospodářských výsledků v BJ obou skupin A i N za 3 zkoumaná období Obrázek č. 26: Porovnání hodnocení efektivity práce pracovníků obou skupin A i N 67
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Četnost využívání jednotlivých nástrojů plynoucí z odpovědí respondentů ve skupině A Tabulka č. 2: Znalost jednotlivých nástrojů plynoucí z odpovědí respondentů ve skupině N Tabulka č. 3: Dvouvýběrový F-test pro rozptyl Tabulka č. 4: Dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů Tabulka č. 5: Výsledky skupin A i N za zkoumaná období
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník
68
Zadání práce
69
Příloha č. 1
Dotazník - Využívá vaše firma při svém podnikání moderní IT nástroje?
A. ODPOVĚĎ: ANO, VYUŽÍVÁ 1) Jaké 3 moderní IT nástroje jsou ve Vaší firmě nejpoužívanější? Mobilní telefon Notebook Tablet
Dataprojektor
Stolní PC
eBook čtečka
stolní PC jiné – jaké?
……………………………………………………………………………………………………………………… a) při vzdělávání lidí (manažerů) b) při vedení lidí c) při samotné práci 2) Využívá Vaše firma tyto nástroje každý den? Pokud ano, který je z Vašeho pohledu nepostradatelný?
3) Jak dlouho pracujete u této firmy?
4) Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: d) 2 roky: e) 1 rok: f) 6 měsíců: 5) Využívá Vaše firma službu cloudových úložišť? Je to některý z níže uvedených? a) Dropbox b) iCloud c) Google Drive d) Microsoft OneDrive e) Jiný: 70
6) Využívá Vaše firma aplikace pro sdílení souborů a práci s dokumenty? Je to některá z níže uvedených? a) Google Docs b) Office Web Apps c) Youtube d) Flickr e) Jiná:
7) Využívá Vaše firma také nástroje time managementu? Je to některá z níže uvedených? a) Kalendář b) Diář c) Poznámky d) Jiná:
8) Využívá Vaše firma také služby pro komunikaci a vedení lidí? Je to některá z níže uvedených? a) Email b) Skype c) Facebook d) Google+ e) Jiná:
9) Začala Vaše firma za posledních 6-12 měsíců využívat nějaký nový IT nástroj, který před tím nepoužívala?
71
10) Pozorujete rozdíly mezi lidmi, kteří moderní IT nástroje využívají a mezi těmi, kteří ne? Pokud ANO, jaké?
11) Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky? Pracuji neefektivně, ale mám čas pro sebe Pracuji neefektivně a nemám čas pro sebe Pracuji efektivně, ale nemám čas pro sebe Pracuji efektivně a mám čas i pro sebe
Děkuji za Váš čas!
B. ODPOVĚĎ: NE, NEVYUŽÍVÁ
1) Z jakého důvodu nevyužívá Vaše firma moderní IT nástroje?
2) Jak dlouho pracujete u této firmy?
3) Jaké byly Vaše firemní hospodářské výsledky v BJ za poslední: a) 2 roky: b) 1 rok: c) 6 měsíců: 72
4) Jaký nástroj je ve Vaší firmě nejpoužívanější? Diář Sešit
Pevná linka Poznámkový blok
Jiné – jaké?
………………………………………………………………………………………………………………………… 5) Uvažujete o zavedení moderních IT nástrojů do své firmy? Pokud ANO, jakých?
6) Znáte některé z následujících služeb cloudových úložišť? a) Dropbox b) iCloud c) Google Drive d) Microsoft OneDrive 6.1) Používáte jej při práci?
6.2) Používáte jej v soukromí?
7) Znáte některou z uvedených aplikací pro práci s dokumenty a sdílení dat? a) Google Docs b) Office Web Apps c) Youtube d) Flickr 7.1) Používáte jej při práci?
7.2) Používáte jej v soukromí?
8) Znáte některý z uvedených nástrojů time managementu? a) Kalendář b) Diář c) Poznámky 8.1) Používáte jej při práci?
8.2) Používáte jej v soukromí?
73
9) Znáte některou z níže uvedených služeb pro komunikaci a vedení lidí? d) e) f) g)
Email Skype Facebook Google+
9.1) Používáte jej při práci?
9.2) Používáte jej v soukromí?
10) Pozorujete rozdíly mezi lidmi, kteří moderní IT nástroje využívají a mezi těmi, kteří ne? Pokud ANO, jaké?
11) Jak celkově hodnotíte Vaši efektivitu práce v souvislosti s Vašimi pracovními výsledky? Pracuji neefektivně, ale mám čas pro sebe Pracuji neefektivně a nemám čas pro sebe Pracuji efektivně, ale nemám čas pro sebe Pracuji efektivně a mám čas i pro sebe
Děkuji za Váš čas! 74
