Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod
Využití moderních informačních technologií v procesu vzdělávání Diplomová práce
Autor:
Bc. Vladimír Šoul Informační technologie a management
Vedoucí práce:
Strakonice
Ing. Lukáš Herout
Duben, 2014
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora Ve Strakonicích, dne…
Vladimír Šoul
Poděkování
Tímto bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce panu Ing. Lukáši Heroutovi, za velice cenné rady a za vedení diplomové práce, dále panu Ing. Jiřímu Ježkovi z organizace nevidomých a slabozrakých ČR za velice cenné rady k této diplomové práci, dále panu Mgr. Radku Seifertovi za technickou pomoc se specifickými pomůckami pro nevidomé.
Anotace
Analýza moderních informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím procesu studentů se speciálními potřebami doplněná o návrh doporučení a změn v BIVŠ.
Annotation
Analysis of modern information and communication technologies in the educational proces of students with special needs, supplemented bya draft recommendation and changes in BIVŠ.
Úvod Informační a komunikační technologie se vyskytují všude kolem nás. Existují dvě skupiny uživatelů, kteří využívají informační a komunikační technologie. První skupinu tvoří lidé, jenž tuto technologii chtějí využívat sami od sebe, a druhou skupinu tvoří ti, kteří by se bez informační technologie nedokázali obejít. Mezi takovéto spoluobčany patří bezprostředně nevidomí. Jelikož nevidí, snaží se využívat všechny možné technologie, které se na trhu nachází. Hlavním problémem dnešní doby je, aby měli možnost studovat vysokou školu a aby se na ně pohlíželo jako na normální studenty. Tato diplomová práce pojednává o této problematice a snaží se najít co nejlepší řešení. V první kapitole se práce zabývá moderními technologiemi, které se dají využívat ve školství pro vzdělávání studentů, aby jim co nejlépe usnadnily výuku. Druhá kapitola nastiňuje situaci dnešní doby, jaké jsou specifikace studentů se speciálními potřebami. Tato kapitola řeší, kdo jsou to vlastně studenti se speciálními potřebami a jak se tito studenti jednotlivě rozdělují. Třetí kapitola pojednává o technologiích pro nevidomé, kde je sepsáno, co vše se nachází na trhu. Čtvrtou kapitolou začíná praktická část této diplomové práce. Pojednává o problematice, co vše nevidomý popřípadě částečně nevidomý v dnešní době potřebuje za pomůcky, aby mohl studovat vysokou školu. Nahlíží na pět základních dovedností jako je zápis UML, programování, využívání kancelářských aplikací, cizí jazyk a matematika. Právě tato kapitola je základem pro vytvoření závěru této studie. Poslední kapitola se zabývá doporučenými změnami v bankovním institutu vysoké školy.
1
Obsah Úvod .........................................................................................................................................................1 1
Moderní informační a komunikační technologie .............................................................................4 1.1
Interaktivita ..............................................................................................................................4
1.2
Multimedia ...............................................................................................................................6
1.3
Mobilní zařízení ........................................................................................................................8
1.3.1
Mobilní telefon (smartphone): .........................................................................................9
1.3.2
Tablet............................................................................................................................. 13
1.3.3
Notebooky ..................................................................................................................... 15
1.4 2
3
Vzdělávání studentů se speciálními potřebami ............................................................................ 18 2.1
Rozdělení osob se speciálními potřebami ............................................................................. 18
2.2
Zrakové postižení .................................................................................................................. 19
2.2.1
Příčina ztráty zraku ........................................................................................................ 20
2.2.2
Dělení osob s vadou zraku............................................................................................. 21
Pomůcky pro studenty se speciálními potřebami ......................................................................... 24 3.1
4
Začleňování ICT do vzdělávání............................................................................................... 15
Zrakově postižení .................................................................................................................. 24
3.1.1
Software ........................................................................................................................ 24
3.1.2
Hardware ....................................................................................................................... 28
Analýza potřeb .............................................................................................................................. 32 4.1
Infrastruktura školy ............................................................................................................... 33
4.2
Faktory z pohledu výuky........................................................................................................ 35
4.2.1 4.2.1.1
UML .......................................................................................................................... 37
4.2.1.2
Programování ............................................................................................................ 44
4.2.1.3
PC kancelářské programy.......................................................................................... 48
4.2.2
5
IT obor ........................................................................................................................... 36
Ekonomický obor ........................................................................................................... 50
4.2.2.1
Cizí Jazyk .................................................................................................................. 50
4.2.2.2
Matematika ................................................................................................................ 51
4.3
Metodika převodu tištěného dokumentu ............................................................................. 53
4.4
Analýza postupů Teiresiás ..................................................................................................... 54
Návrhy a změny v BIVŠ .................................................................................................................. 57 5.1
Infrastruktura školy ............................................................................................................... 57
5.2
Jednotlivá výuka .................................................................................................................... 58
5.3
Přibližné ceny pomůcek ........................................................................................................ 59
2
5.4
Swot analýza.......................................................................................................................... 62
Závěr ...................................................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 64 Seznam obrázků .................................................................................................................................... 71 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 72 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 72
3
1
Moderní informační a komunikační technologie Moderní informační a komunikační technologie definuje spoustu autorů. Například
v české republice Zounek říká: „Informační technologie bývají charakterizovány jako technologické prostředky určené ke zpracování dat a informaci.“1 Zounek na ICT pohlíží jako na technologie, „které se teprve v rukou učitelů či žáků mění v účinné nástroje či pomůcky. Není důležité, jak stará je technologie ICT.“2 Oproti Zounkovi „UNESCO“ vychází ze dvou hlavních pojmů: Informatiku definuje jako: „vědu zabývající se návrhem, realizací, evaluací, použitím a údržbou informačních systémů pro zpracování informací včetně hardware, software, organizačních a společenských aspektů, a jejich průmyslových, komerčních, vládních a politických důsledků“3 Masový nástup médií a internetu koncem devadesátých let umožnil vstup těchto technologií do učebních prostředků. Dostupnost těchto prostředků hrála roli v potupném nahrazování klasických papírových knih a sešitů. Díky tomuto se stali učební pomůcky dostupnější a především atraktivnější z pohledu uživatelů. Dnes hraje internet a multimediální učební materiály obrovskou roli v moderní výuce, kde díky dostupnosti mobilních zařízení posouvá samotnou výuku o krok výše. Student má tak více možností jak nalézt potřebné materiály v několika dostupných zdrojích připravené k okamžitému použití. Díky masivnímu nástupu notebooků a tabletů jsou tyto materiály dostupné z jakéhokoliv konce planety. Odpadá tak nutnost shánění učebních materiálů od spolužáků či v knihovnách. Za tímto nástupem stojí především následující technologie:
1.1 Interaktivita Začátkem 21. století postupně přichází moderní způsoby výuky, kdy např. v třídách nahrazují klasické tabule jejich interaktivní nástupci. Tímto je učitel schopen žákům přímo promítnout požadovaný obsah a co více rovnou s tímto obsahem interaktivně pracovat. Žáci se ZOUNEK, Jiří. Počítač, Internet a multimédia v práci učitele. In Novotný, Petr, Pol, Milan (ed.). Vybrané kapitoly ze školní pedagogiky. Brno 2002. s. 61-73. 2 ZOUNEK, Jiří. - ŠEĎOVÁ, Klára. Učitelé a technologie : mezi tradičním a moderním pojetím. 1. vyd. Brno : Paido, 2009. 172 s ISBN 9788073151874. 3 UNESCO. Information and communication technology in education: A curriculum for schools and programme of teacher development [online]. Paris: UNESCO, 2002 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://unesdoc.unesco.org/images/0012/001295/129538e.pdf 1
4
tak mají možnost přímo zapojit do daného tématu a tím se klasická výuka stává zábavnější a pro žáky atraktivnější. Nejlepší technologie pro interaktivitu je Interaktivní tabule a interaktivní stůl. Interaktivní tabule je velký interaktivní displej, který se připojí k počítači. Projektor promítá na tabuli plochu z počítače a zde lze ovládat počítač pomocí tabule. K jednotlivému ovládání lze použít stylus. Lze využít vše, co je po ruce například propisku či prst. Interaktivní tabuli lze použít pro spouštění software: • pro software, který je vložen do připojeného počítače (webové prohlížeče) • k zachycení poznámky napsané na tabuli do připojeného počítače a ukládání • k zachycení poznámky napsané na grafický tablet připojený k tabuli • ovládání PC z bílé desky (pomocí klikněte a táhnete) • použití OCR software pro překlad skenovaného obrázku do textu 4
Obrázek 1 – interaktivní tabule (zdroj: http://www.maleskoly.info/wordpress/archives/113 )
ActivTable je tzv. multi-user (interaktivní stůl), který umožňuje až šesti studentům současně používat jednotlivé nástroje (webové prohlížeče a prostředky). Jde o jedinečný nástroj sloužící k učení malé skupiny žáků. Je to prostředek pro budování základních dovedností 21. 4
Wikipedia: The Free Encyklopedia: Interactive whiteboard. [online]. [cit. 15.1.2014]. Dostupný z WWW:
5
století (jako je komunikace, tvořivost a kritické myšlení). Multi-user architektura ActivTable nabízí učitelům a studentům nové typy spolupráce. Studenti mohou pracovat, nebo pouze spolupracovat na jednotlivé činnosti (např.: mohou se zapojovat do učebních úloh či projektů). Rozdělit studenty do menších výukových skupin podle úrovně stylů porozumění a učení. Intuitivní a snadno použitelné rozhraní umožňuje vytvářet míru aktivity pro různé přístupy k výuce. 5
1.2 Multimedia S masivním nástupem internetu se také masivně zvýšil počet dostupných materiálů, odborných článků, studií a zdrojů, kde lze nalézt potřebné informace. Hitem posledních let je také optimalizovat tyto informace, tak aby studentům přinášely atraktivitu a zvýšily informační hodnotu. Tímto jsou myšlena například výuková videa, interaktivní prezentace a grafické výukové materiály. Jde o kombinaci počítačového hardware a software, který umožňuje integrovat video, animaci, zvuk, grafiku na rozvoj jednotlivé efektivní presentace pro maximální výuku. Multimédia se využívají pro maximální využití technologií na zapamatování a pochopení jednotlivé problematiky. Stále častěji se s multimediální výukou setkáváme v jednotlivých oborech, jako je výuka cizího jazyka. Multimediální učení se soustředí na učení pomocí slov a obrázků. Multimediální výuka využívá prezentaci materiálu za použití jednotlivých slov a obrázků pro co nejlepší rozšiřování výuky. U multimediální učení se předpokládá, že studenti lépe pochopí látku, pokud je prezentována ve slovech i obrazech, než když je prezentována pouze ve slovech. Může se jednat o techniku jako je reproduktor a obrazovka počítače, nebo režim prezentace tj. slova a obrázky, nebo smyslového způsobu jako je sluchové a vizuální. Multimediální učení může být vnímáno jako posílení odezvy, kde je multimediální prostředí používané jako dril. 6 „Dril je aplikace v IS MU určena k memorování slovíček, termínů a jiných učebních jednotek, které si má studující dlouhodobě zapamatovat. Dril s vámi denně opakuje např. slovní zásobu cizího jazyka, předkládá vám slovíčka, speciálním algoritmem zpracovává vaši reakci 5
ActivTable-Multi touch interactive surface for schools–Promethean [online]. [Cit. 13. 1 2014]. Dostupný z WWW: 6 MAYER, Richard E. 2009. Multimedia learning. 2nd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. 304 s. ISBN 978-0-521-51412-5.
6
(znáte/neznáte slovíčko) a počítá, kdy máte slovíčko opět zopakovat. Cílem je s minimem úsilí se za delší dobu pravidelného připomínání kvalitně naučit hodně položek.“7 Stále častěji se lze setkat se speciálními elektronickými učebnicemi. Jde o učebnici v elektronické formě například na webové stránce využívající určité skripty. Tyto učebnice můžou být přístupné v rámci vnitřní sítě školy, nebo na internetu. Většinu učebnic vytváří sami učitelé pro své předměty na konkrétní škole. Výhoda takovéto učebnice je možnost neustálého upravování a vylepšování. Tyto úpravy se většinou provádějí v závislosti na nových vědeckých poznatků a technologií. Většina elektronických učebnic je ozvučená pro lepší pochopení dané problematiky. Elektronická učebnice má spoustu výhod oproti klasickým, nezabírá místo jako klasická učebnice, mnohem lépe a rychleji se vyhledávají informace, jsou přehlednější a jednodušší. Multimediální výuka se neustále vyvíjí. Součástí elektronických učebnic je také speciální cvičebnice, která umožňuje doplňovat texty přímo do textu. Tím se snáze procvičí získané vědomosti. Tyto virtuální učebnice jsou důležitou součástí pro výuku cizích jazyků, studenti si snadněji procvičují svou slovní zásobu a prohlubují vědomosti. Na výuku cizích jazyků je velmi pěkně vytvořena multimediální výuka na internetové stránce Help For English. Jde o naprogramovaný mluvený program pro výuku anglického jazyka. Tato webová stránka je velice dobře vytvořena. Pro studenta je velkým pomocníkem, protože program čte jednotlivé slovní výrazy anglicky a student se učí správné výslovnosti. Student si může v nabídce určit, co potřebuje. Lze si zadat slovník, který je odlišen podle jednotlivých typů na zvířata, počítač a spoustu dalších. Při hledání slov ve slovníku je vždy anglické slovo a poté napsané česky, pokud se klikne na reproduktor, program přečte slovo nahlas. Tyto velmi dobře propracované webové stránky dobře vysvětlují gramatiku, dokáží předčítat libovolné uložené texty básní, literárních děl a spoustu dalších. Znalosti lze ověřit pomocí speciálně vytvořených testů. Na internetu je spousta multimediálních učebnic a materiálů.
7
E-learning na Masarykově univerzitě- Dril [online]. [Cit. 06. 3. 2014]. Dostupný z WWW:
7
Obrázek 2 – helpforenglish (zdroj: http://www.helpforenglish.cz/article/2007082503-jak-oslovovat-v-anglictine)
1.3 Mobilní zařízení Obě výše popsané technologie jsou nyní ještě více zpřístupněny díky obrovskému nástupu a cenové dostupnosti mobilních zařízení. Jsou to tablety, chytré telefony, notebooky atd. Tyto zařízení přináší potřebný obsah v jakoukoliv požadovanou dobu, kdekoliv na světě. Např. potřebné materiály pro psaní diplomové práce můžete nalézt např. na chatě při sezení u ohně. Tato zařízení jsou koncipována tak, aby byla jednoduchá a požadovaný obsah byl dostupný každému bez ohledu na jeho technické zdatnosti v ovládání a konfiguraci složitých IT zařízení. Například tablet, Ipad. Mobilní vzdělávání je schopnost používat mobilní zařízení na podporu výuky a učení. Jedná se o aspekt mobilního vzdělávání, který umožňuje na rozdíl od ostatních typů učení se učit kdykoliv a kdekoliv. Hlavním důvodem pro využívání mobilních zařízení ve výuce je podpora studentů. Lze využívat například podcasty přednášek. Jde o zvukové nebo video záznamy, které autor zveřejňuje a poskytuje pro studentům ke stažení. Poté si mobilní zařízení stahuje další podcasty z přednášek samo. K dispozici je na trhu široký sortiment mobilních zařízení, včetně notebooků, PDA, a čteček e-knih. 8
8
jiscdigitalmedia- Mobile Learning for Education [online]. [Cit. 21. 4. 2014]. Dostupný z WWW:
8
Dnešní mobilní technologie mají schopnost vytvářet digitální média. Jedná se o statické snímky a videa se zvukem. Díky tomu mají příležitost vytvářet jednotlivá multimédia jak pedagogové, tak i studenti. Tyto materiály mohou být velice cenné pro získávání a ověřování dosažených informací. Snadno se tyto multimediální materiály dají zakomponovat do tištěných učebních textů, kde stačí otisknout speciální QR kód. QR kód funguje podobně jako čárkový kód, do něhož lze vložit libovolné informace jako je webová adresa, důležité poznatky a spoustu dalších. Snadno se dá QR kód použít pro cestu na určitý multimediální snímek na internetu a tím doplnit informace o problematice. Mobilní zařízení se rozdělují na:
1.3.1 Mobilní telefon (smartphone): Moderní mobilní telefony dokáží mnohem více než jen posílat a přijímat telefonní hovor. Neustále se technologie modernizuje a vylepšuje. V minulosti uměl telefon pouze odesílat a přijímat textové zprávy (sms) a hovory. Dnes se s takovým telefonem už ani nesetkáme. Dnešní mobilní telefony umějí odesílat a přijímat e-mail, fotografie, videa, připojit k internetu pomocí wifi, hrát hry, používat kancelářské aplikace, využívat GPS a spoustu dalších technologií. Mobilní telefon se stal důležitým komunikačním nástrojem. Používají ho lidé na celém světě, aby byli navzájem v kontaktu kdekoliv. Mobilní telefony se rozdělují podle obsaženého operačního systému.Dělí se na: Android- Hlavním specifikem tohoto systému je tzv. open source platforma. Open source znamená software s otevřeným zdrojovým kódem. Tento systém byl založen v říjnu roku 2003. V roce 2008 HTC vydalo první mobilní telefon, který pracoval na platformě Android. Výhodou systému Android je propojení jednotlivých aplikací z telefonu s webovým rozhraním Google. Jde například o Mapy, kalendář, Gmail. Ve stejném roce Android nabídl podporu aplikací třetích stran jako Android Market. 9
9
techradar- A complete history of Android [online]. [Cit. 18. 2. 2014]. Dostupný z WWW:
9
Bada- Méně rozšířeným operačním systémem se stal operační systém Bada. Vytvořil jej Samsung v listopadu roku 2009.
10
Samsung v roce 2010 představil první telefon s operační
systémem Bada a to typ Samsung Wave S8500 s verzí Bada 1.0. 11 BlackBerry- už v roce 1999 vydala firma RIM první BlackBerry zařízení. V roce 2003 BlackBerry předvedla první moderní chytrý telefon. Toto zařízení zvládalo odesílat a přijímat emaily, prohlížet webové stránky. Hlavním bodem BlackBerry je QWERTY klávesnice. 12 iOS- V roce 2007 Apple Inc představil první generaci iPhone telefonů. Byl to první mobilní telefon, který používal rozhraní multi-touch. Jako první měl v té době veliký dotykový displej, kde se využívala dotyková vrstva pro celé ovládání mobilního telefonu. V roce 2008 Apple představil druhou generaci tohoto telefonu s podporou 3G. Současně s tímto modelem umožnili instalaci programů třetích stran pomocí App Store. 13 Palm OS- V roce 2001 firma Handspring zahájila vývoj GSM mobilního telefonu. V roce 2002 vydala tato firma přístroj s názvem Palm OS Treo smartphone, který má dotykový displej a plnohodnotnou klávesnici. Tento přístroj využíval bezdrátové technologie na prohlížení webových stránek, emailů, kancelářských aplikací a spoustu dalších.
14
Časem se
firma přejmenovala na Palm a nastoupil další model pod názvem Treo 600. 15 Symbian- První symbian telefon s dotykový displejem se na trh dostal v roce 2000. 16
V roce 2011 Nokia nahradila Symbian operačním systémem Windows Phone. 17
10
informationweek- Bada-Bing: Samsung Intros New Mobile OS [online]. [Cit. 12. 12. 2013]. Dostupný z WWW: 11 scribd- BADA Operating System [online]. [Cit. 18. 12. 2013]. Dostupný z WWW: 12 bbscnw- a short history of the blackberry [online]. [Cit. 22. 12. 2013]. Dostupný z WWW: 13 apple-history- iPhone [online]. [Cit. 23. 12. 2013]. Dostupný z WWW: 14 businessweek- Handspring's Breakthrough Hybrid [online]. [Cit. 12. 01. 2014]. Dostupný z WWW: 15 brighthand- HP To Stop Making webOS Smartphones, Might License the OS to Others [online]. [Cit. 14. 01. 2014]. Dostupný z WWW: 16 geek- Ericsson R380 Smartphone [online]. [Cit. 19. 01. 2014]. Dostupný z WWW: 17 cbc- Nokia, Microsoft in pact to rival Apple, Google [online]. [Cit. 15. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
10
Windows Mobile- V roce 2000 se objevil na Pocket PC. Tento přístroj byl dodáván s balíkem aplikací. Vzhled byl navržen podobně, jako je tomu u stolní verze systému Windows. 18
Windows Phone- Jde o předchůdce Windows Mobile. Microsoft potřeboval vytvořit mnohem přívětivější uživatelské prostředí. Výsledkem byl Windows Phone 7 v únoru 2010. Nejnovější verzí je Windows Phone 8. Verze byla představena v roce 2012. Tento operační systém využívá systém Windows Metro jako je tomu u verze portable. 19
Obrázek 3 – iphone a Samsung (http://www.knowyourmobile.com/apple/apple-iphone-6/21440/iphone-6rumours-vs-samsung-galaxy-note-3-apple-phablet-way)
Většinu telefonů nevidomý člověk nemůže používat. Právě díky tomu se vytvářejí speciální aplikace, které umožňují takovéto mobilní telefony využívat. Například telefon s operačním systémem Android může využívat aplikaci Talking Dialer. Tato aplikace funguje na principu tzv. virtuální klávesnice. Pokud nevidomý klikne kdekoliv na dotykovém displeji, zobrazí se prostřední klávesa s číslicí 5. Nevidomý nechá prst položený na klávesnici. Při vodorovném nebo svislém posunu prstu telefon zvukem oznámí další číslici. iPhone od Apple je velice dobře přizpůsoben pro nevidomé, aniž by se muselo cokoliv doinstalovávat. Stačí si nastavit možnost Voice-over. Do této metody se přihlásí snadno. Postačí 18
sites.hardwarezone- The Evolving Windows Phone – A History of Windows Mobile to Windows Phone 7 [online]. [Cit. 15. 02. 2014]. Dostupný z WWW: 19 blogginghits- The Brief History of Windows Phone [online]. [Cit. 16. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
11
třikrát rychle za sebou kliknout tlačítko Home a zvukový režim je aktivován. Při kliknutí na obrazovku, telefon hlasem oznámí, co se pod prstem nachází. Tyto položky se neaktivujou. Tímto způsobem lze procházet obrazovku pomocí prstů a pochopit rozložení ikonek. Aktivovat jednotlivé funkce je potřeba dvakrát kliknutím na stejné místo. Pro otevření kalendáře, lze na hlavní obrazovce dvakrát poklepat na ikonku „kalendář“. Po dvojím poklepání na tlačítko se kalendář otevře sám. Psaní textu je mnohem složitější. Uživatel si může vybrat jednu ze dvou metod pro psaní. Prvním metoda je podobná otvírání ikonek, tj. poklepávání na jednotlivé klávesy, uživatel poklepává tlačítka tak dlouho, dokud se neozve požadované písmenko. Toto místo podrží a písmeno se zaznamená. Druhým způsobem je držení prstu na jednom místě a čekání, dokud se neozve požadované písmeno. Prst se nazvedne a písmeno se zaznamená. Kromě těchto dvou metod je možné znát rozložení klasické klávesnice a psát poslepu pomocí intuitivního zadávání písmen jako na virtuální klávesnici. Poslední možností je použít externí klávesnici pro rozsáhlejší psaní textů. 20 U telefonů s operačním systémem Android nevidomý uživatelé potřebují doinstalovat speciální aplikaci pro čtení obsahu telefonu nahlas. Tato aplikace se jmenuje „Mobile Accessibility“. Tato aplikace umožňuje ovládat telefon s operačním systémem Android intuitivní a snadnou formou. Stejně jako iPhone lze telefon s operačním systémem Android ovládat pomocí dotyku. Druhou možností navigace je možnost navigace pomocí speciálních gest. Pro navigaci pomocí gest se využívá posun prstu ze strany na stranu a posun nahoru a dolu. Pro lepší a pohodlnější ovládání je možnost využití vibrační a zvukové odezvy. 21 Levnější alternativou pro Android je programový doplněk, který se jmenuje „BlindShell“. Plní stejné funkce jako „Mobile Accessibility“. „BlindShell“ používá trochu netradiční cestu při psaní textu. Využívá k tomu alfanumerickou klávesnici, která má rozvržení písmen jako na starých telefonech. Pokud nevidomý přechází ze starého mobilního telefonu jako například Nokie 3310, nemusí se nic nového učit. Po nalezení čísla, které uživatel potřebuje zapsat, drží jeden prst na tomto poli a druhým klikne komkoliv na displej. Pokud chce znak potvrdit, jednoduše zvedne první prst z čísla. Zadávání znaků je stejné. Uživatel si pomocí tahu najde na displeji číslo čtyři,
20
evengrounds- How Do Blind People Use the iPhone? [online]. [Cit. 16. 02. 2014]. Dostupný z WWW: 21 play.google.com- Mobile Accessibility US [online]. [Cit. 18. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
12
dvakrát klikneme druhým prstem a pro potvrzení stejně jako u čísla zvedne první prst z displeje. 22
Pro uživatele slabozraké je v operačním systému Android možnost využití tzv. zvětšovače textu. Na Android marketu je jich spousta, a proto není těžké si vybrat takový přístroj, který mu bude vyhovovat. Některé aplikace jsou úplně zdarma. Díky tomuto programu nemusí slabozraký student sebou nosit další speciální přístroj. Stačí mu mobilní telefon nebo tablet. Tyto programy umožňují libovolně přibližovat a oddalovat texty podle potřeby, využívají k tomu fotoaparát. Velmi snadno se dá měnit pozadí i barva textu. Ovládají toto jen některé programy. Spousta aplikací umí text uložit na Disku Google pro pozdější přečtení.
23
Na Androidu a iPhonu je podobných aplikací mnoho. Uživatel si je vyzkouší a vybere si pro sebe to nejvýhodnější
1.3.2 Tablet V dnešní době je důležitá komunikace. Ke komunikaci slouží tablety různých typů. Tablet je kompaktní zařízení, které v mnoha ohledech funguje stejně jako počítač. V dnešní době jsou tablety velmi oblíbené, protože se dají snadno přenášet a jejich obsluha je jednoduchá. Velikou výhodou je možnost připojení na internet. Díky tomu lze psát i přijímat emaily, stahovat a číst knihy, hrát hry a sledovat videa. Hlavním specifikem tabletu je dotyková vrstva, která reaguje na dotek. Jednotlivé tablety se rozdělují podle použitého operačního systému. V dnešní době se nejvíce používá systém Android, iOS a Windows. Tablety se vyrábějí většinou od 7“ do 10“. Android- Hlavním specifikem tohoto systému je tzv. open source platforma. Android dodává operační systémy ve dvojím provedení. Jedná se o druh pro stolní počítače a pro mobilní platformu, v tomto případě upravenou pro tablety. iOS- jde o zařízení kterému se říká IPad. Pracuje na stejném principu jako mobilní verze iPhone.
22
mobilmania.cz- BlindShell zjednoduší Android pro nevidomé [online]. [Cit. 20. 02. 2014]. Dostupný z WWW: 23 leedsnorthern.wordpress- Top free android apps for the visually impaired. [online]. [Cit. 20. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
13
Windows- nejvíce se rozšířil na tablety až s verzí Windows 8. Tato verze je rozdělena do dvou základních verzí. Jde o tzv. portable verzi, která pracuje na procesoru RTM a normální stolní verzi, která se v tabletech vyskytuje na procesoru Intel Atom, nebo Intel Core i3- i7. Zde právě záleží na jednotlivé architektuře procesoru. Nevidomí uživatelé dokáží snadno využívat tyto tablety, které jsou velmi dobře přizpůsobeny k práci. Obsahují zvukovou čtečku, která předčítá veškeré informace, které jsou potřeba- viz. kapitola „mobilní telefony“. Tablet je vhodný pro slabozraké studenty. Slabozrací studenti používají tablet větší velikosti. Přes tablet si dokáží zvětšit text. Výhodou tabletu je možnost dokoupení speciální klávesnice. Ta usnadní komunikaci všem uživatelům. Pro snadnější vyhledávání a zapínání aplikací lze využívat klávesových zkratek. Na Stanfordské Univerzitě vyvinul Adam Duran způsob, jak mohou nevidomí psát do tabletu. Vytvořil spolu s Adrianem Lewem a Sahanem Dharmarážem dotykovou obrazovku s nápisy v Braillovo písmu. Využívá se k tomu osm tlačítek, stejně jako u klávesnice pro Braillovo písmo. Virtuální tlačítka se zobrazí na displeji tabletu po přiložení osmi prstů na displej. Tím se jednotlivé body aktivují a tlačítka jsou předdefinovány. Využívá se k tomu jednoduché zvedání prstů v potřebné pozici. 24
Obrázek 4 – ovládání tabletu (zdroj: http://www.cnet.com/news/tablet-app-brings-new-touch-to-braille/)
24
cnet- Tablet app brings new touch to Braille [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
14
Během této činnosti předčítá robotický hlas jednotlivé děje na displeji tabletu. Velikou výhodou tohoto ovládání je možnost zobrazit jednotlivé body, kde jsou zapotřebí. Tento způsob mohou využívat všichni, na velikosti prstů nezáleží. Tato technologie se objeví na trhu za určitý čas. Momentálně ji nelze získat. Způsob ovládání je velice přívětivý pro nevidomého uživatele.25
1.3.3 Notebooky Tyto přístroje jsou dnes velice rozšířené. Jenom v krátkosti e o nich zmíním. Dají se ovládat pomocí kompenzačních pomůcek. Nejčastěji se objevují na trhu s operačním systémem Windows, Android a MacBook s operačním systémem Mac OS.
1.4 Začleňování ICT do vzdělávání Začleňování informačních technologií do vzdělávání byl postupný proces a probíhal v etapách: 1. Automating – počítače byly využívány obzvlášť pro testování žáků ve vyučovacích předmětech (informatika, programování). 2. Information – počítače učitelům sloužili k přípravě učebních materiálů, žáci využívali počítač pro zpracování dat a řešení problémů (oblasti techniky, matematiky, přírodních věd i humanitních obor). 3. Communication – v současné době se dopředu dostává rychlý přístup k velkému množství informací. 26 Moderní informační a komunikační technologie proměnily naši kulturu, společnost a zvýšily nároky na profesionalitu učitele. Používáním počítačů ve výuce se v českých školách stále zvyšuje odbornost učitelů. Využíváním počítače a internetu se učitelům i žákům otvírá mnoho poznatků a informací. Počítač se stává účinným pomocníkem ve všech etapách práce s
25
wired- Braille keyboard prototype turns tablet into touchscreen for the blind [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: 26 NOVÁK, J., ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T. Využití počítače při výuce – Náměty pro práci dětí s počítačem. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6.
15
pedagogickými informacemi. Pro účinnější využívání ICT při výuce je nezbytné splnění podmínek: 27 1. Odpovídající technické zázemí – počítače v potřebném počtu a kvalitě, počítačová učebna, počítačová síť a připojení k internetu. (Přístup k počítačům by měli mít i žáci, a to i mimo vyučování. Pro maximální využití techniky by měl být v každé třídě k dispozici alespoň jeden počítač s projekčním zařízením a softwarovým vybavením, sluchátka, mikrofon, tiskárna, skener, dataprojektor, interaktivní tabule, digitální fotoaparát, videokamera. 28 2. Počítačová gramotnost učitelů – zahrnuje znalost obsluhy počítače, ovládání několik úkonů jako jsou: práce se systémem (upravit si pracovní prostředí, využívat možnosti Ovládání panelů a programů v Příslušenství, vytvořit složku, vyhledat soubor, složku, zkopírovat z a na disk, přejmenovat soubor, složku) práce s textem – (pracovat s textem podle zásad tvorby textů, vkládat různé objekty a upravovat jejich vlastnosti, upravovat text, používání nástrojů - kontrola pravopisu, umět nastavit Vzhled stránky) práce s tabulkami – (vytvořit a upravit tabulku, sestavit jednoduché vzorce, používat základní funkce, vytvořit graf) práce s obrázky – (vytvořit obrázek, vložit obrázek, úpravy obrázků, ovládání scanneru, používání digitálního fotoaparátu) elektronická pošta – (komunikace s žáky i jejich rodiči, s kolegy a dalšími odborníky, zadávání domácích úkolů, ke kontrole vypracování domácích cvičení, konzultace problémů) práce s informačními zdroji – (vyhledávání informací, aktualizace vědomostí, sledování novinek, vyhledávání elektronických publikací a možnost e-learningu) 29
V době informačních a komunikačních technologií nemůže být pozadu ani vzdělávání studentů ve škole. Škola musí reagovat na požadavky těchto studentů. Dokonalým stavem by byla existence využívání počítače skoro u všech předmětů. Asi těžko by se dali počítače využívat například v tělocviku.30
27
NOVÁK, J., ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T. Využití počítače při výuce – Náměty pro práci dětí s počítačem. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. 28 NOVÁK, J., ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T. Využití počítače při výuce – Náměty pro práci dětí s počítačem. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. 29 ŠONKOVÁ, S. Dovednosti učitele [online]. [cit. 7.11.2013]. Dostupný na WWW: < https://googledrive.com/host/.../materialy_1stupen.doc > VOKOUNOVÁ, J. Osobní počítač – pomocník učitele i rodiče [online]. [cit. 7.3.2014].Dostupný na WWW: < http://www.4zszdar.cz/projekt/storage/File/osobni_pocitac.pdf > 30 ČERNÁ, M. Využití počítače ve výuce rodinné výchovy na 2. stupni ZŠ [online].30.4.2003. [cit. 7.2.2014]. Dostupný na WWW:
16
Na trhu je velká nabídka softwaru, která se dá aplikovat na jednotlivou výuku. 31 Do této skupiny patří:
multimediální programy- animace a zvuk pro výuku
simulační programy- simulace určitého jevu apod.
testovací programy- program pro testování vědomostí apod.
výukové programy-
32
„předání informací, kontrolu získané úrovně znalostí a
následnou reakci“.33
Speciální programy pro žáky s SPU- musí splňovat: „hygienické činitele, variabilitu úkolů, víceúrovňový systém obtížnosti, psychologické aspekty, metodická správnost, rozvoj specifických funkcí. “34
31
NOVÁK, J., ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T. Využití počítače při výuce – Náměty pro práci dětí s počítačem. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. 32 VOKOUNOVÁ, J. Osobní počítač – pomocník učitele i rodiče [online]. [cit. 7.3.2014].Dostupný na WWW: < http://www.4zszdar.cz/projekt/storage/File/osobni_pocitac.pdf > 33 VOKOUNOVÁ, J. Osobní počítač – pomocník učitele i rodiče [online]. [cit. 7.3.2014].Dostupný na WWW: < http://www.4zszdar.cz/projekt/storage/File/osobni_pocitac.pdf > 34 VOKOUNOVÁ, J. Osobní počítač – pomocník učitele i rodiče [online]. [cit. 7.3.2014].Dostupný na WWW: < http://www.4zszdar.cz/projekt/storage/File/osobni_pocitac.pdf >
17
2
Vzdělávání studentů se speciálními potřebami Pojem student se speciálními potřebami „zahrnuje studenty se smyslovým handicapem,
tedy neslyšící, nedoslýchavé, nevidomé či s jiným postižením zraku. Dále do této skupiny patří studenti s tělesným handicapem, s omezenou hybností dolních nebo horních končetin. Speciální potřeby mají také studenti a uchazeči se specifickými poruchami učení, konkrétně s dyslexií, dysgrafií či dysortografií. A stejně tak i studenti s chronickým tělesným či psychickým onemocněním.“ 35
2.1 Rozdělení osob se speciálními potřebami „A. Student se zrakovým postižením A1. lehce zrakově postižený / uživatel zraku A2. těžce zrakově postižený / uživatel hmatu/hlasu B. Student se sluchovým postižením B1. nedoslýchavý / uživatel verbálního jazyka B2. neslyšící / uživatel znakového jazyka C. Student s pohybovým postižením C1. s postižením dolních končetin (paraplegie) C2. s postižením horních končetin (jemné motoriky) D. Student se specifickou poruchou učení E. Student s psychickou poruchou nebo s chronickým somatickým onemocněním“ 36
35
Iforum- Studenti se speciálními potřebami mají nárok na různé formy podpory [online]. [Cit. 1. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://iforum.cuni.cz/IFORUM-14654.html> 36 Metodický pokyn MŠMT pro financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení č..j.: 23 728/2011-30 [online]. [Cit. 15.1.2014]. Dostupný z WWW:
18
2.2 Zrakové postižení Postižení zraku je těžké zrakové postižení, které osobě znemožňuje nebo omezuje vnímání textu nebo grafických objektů. Tato vada mu znemožňuje jednoduchou orientaci v textu či prostoru i s použitím kompenzační pomůcky. 37 „Zrak zprostředkovává lidem podle různých autorů 70-90 % informací“.38 „Za zrakově postiženého jedince chápeme osobu, která trpí oční vadou či chorobou, kdy po optimální korekci má stále zrakové vnímání narušeno natolik, že mu činí problémy v běžném životě.“ 39 Podle současných poznatků WHO žije na světě 37 milionů nevidomých a 124 milionů slabozrakých osob. Do toho nejsou zahrnuty osoby s refrakčními vadami. Na celém světě žije kolem 161 milionů osob s těžkým zrakovým postižením. Rozsah zrakového postižení souvisí s věkem - 82 % nevidomých osob je starších 50 let. Rozsah zrakového postižení je celosvětově vyšší u žen než u mužů. U nevidomých připadá 65 % právě na ženy. Počet zrakově postižených osob na zemi stále roste ve spojitosti s demografickými změnami v mnoha vyspělých zemích, které jsou typické rychlým nárůstem počtu obyvatelstva a prodlužováním délky života. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se zdvojnásobí počet osob, které mají zrakové postižení a to do roku 2020.40 Naprostá ztráta zraku vznikne přibližně u pěti procent osob. Někteří mají alespoň částečné nadání vidět, avšak jejich zrak je poškozen. Rozpoznávají pouze záři nebo tmu a proto přebývají v temnotě. Také se může stát, že mají tzv. tunelové vidění, v přirovnání pohledu skrz trubku.41
Specifika podpory a výuky znevýhodněných studentů a uchazečů o studium v prostředí VŠ [online]. [Cit. 6.3 2014]. Dostupný z WWW:< http://www.presbloky.cz/obsah/dok18> 38 MORAVCOVÁ, D.:Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Praha: TRITON, 2004. ISBN 807254-476-4 39 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie předškolního věku. Olomouc: VUP, 2004. ISBN 80-244-0955-0. 40 KUCHYNKA, P. a kol. Oční lékařství. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1163-8. 41 ČPZP - Ztráta zraku [online]. [Cit. 5. 3. 2014]. Dostupný z WWW: 37
19
2.2.1 Příčina ztráty zraku
Šedý zákal: Ve světě se tento pojem velice rozšiřuje a je hlavní příčinou slepoty u nás i ve světě. Oční čočka se začne pomalu zabarvovat, tím neumožňuje procházení světla a dochází k ubývání zraku. Nejčastější příčina šedého zákalu je stárnutí, avšak to neznamená, že je to jediná možnost. Šedý zákal může vzniknout i kvůli úrazu. Může se stát, že se dítě narodí již s touto vadou zraku, takto zabarvené čočky lze chirurgicky odstranit a pacient znovu vidí dál. Může se stát, že se u pacienta po operaci objeví nežádané drobné pohyby očí, jedná se o tzv. Nystagmus.
Infekce: Infekce je jedna z možností, která vede až ke slepotě. Tato příčina se vyskytuje pouze v méně vyspělých zemích, v rozvojových zemí je to málo pravděpodobné. Nejčastějším onemocněním infekce je virové onemocnění rohovky, tím dochází ke zjizvení rohovky. Závažné jsou zarděnky, které se mohou vyskytovat u těhotné ženy, aby se tomu předcházelo, dochází k preventivnímu očkování v České republice proti zarděnkám. V době těhotenství může dojít k toxoplazmóze, toto onemocnění lze přenést od zvířat. Nejčastějším zdrojem této nákazy bývá kočka, popřípadě špatně upravené maso.
Vliv stárnutí: onemocněním které se nedá léčit je degenerace sítnice, tato nemoc nejčastěji postihuje lidi nad 70 let. Nejčastěji dochází k odchlípnutí sítnice. Vrstvy buněk, ze kterých se skládá sítnice, se oddělí od oční bulvy, do této pukliny pronikne nitrooční tekutina, tím překazí přilepení této oddělené vrstvy. Tato vada lze pomocí speciální léčby laserem opět ošetřit.
Jiné příčiny slepoty: jde o jakékoliv onemocnění, které zapříčiní poškození zrakového nervu, nebo jeho centra v mozku. Může nastat zánět nervu pomocí virové infekce, či jedu nebo tabáku. Pokud zánět vznikne nervovým onemocněním, nastane obrna okohybných svalů a pacient vidí dvojitě.
Částečná ztráta zraku: „K částečné ztrátě zraku vede i tlak, který působí na zrakový nerv během jeho dráhy do mozku. Nádor, krvácení nebo krevní céva mohou vyvolat komplikovaný soubor příznaků, které musí vyšetřit a léčit specialista.“
Náhlá slepota: Náhlá slepota má za následek ucpání sítnicové tepny vytvořením sraženiny, většinou dochází k ucpání jednoho oka. Krevní sraženina se musí co nejdříve odstranit, jinak dojde k trvalému poškození oka a oko již nelze vyléčit. „Krevní 20
sraženina v žíle, která odvádí krev se sítnice, také vyvolá trvalou ztrátu zraku, ale v takovém případě se vidění může během několika týdnů zlepšit. Sítnice oka může být poškozena popraskáním drobných krevních cév a únikem bílkovin z nich. Příčinu můžeme hledat ve vysokém krevním tlaku, cukrovce nebo v selhání ledvin. Vlivem dědičného onemocnění vzniká porucha, kdy lidé mají potíže s viděním v šeru. Onemocnění vyúsťuje v úplnou slepotu do 50 let věku.“
Malé tečky: „Někdy se vyskytuje vidění drobných teček před očima. Jedná se o zcela normální jev, který nepředstavuje ohrožení zraku nebo hrozící slepotu.“ 42
2.2.2 Dělení osob s vadou zraku WHO neboli světová zdravotnická organizace představuje následující členění zrakového postižení podle stupně, vycházejícího z míry snížení zrakové ostrosti a omezení zorného pole: „Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakového postižení 1, Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakového postižení 2, Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakového postižení 3, b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů, Praktická nevidomost
42
ČPZP - Ztráta zraku [online]. [Cit. 5. 3. 2014]. Dostupný z WWW:
21
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4, Úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5“ 43 V literatuře se setkáváme i s odlišným typem dělení. Například Květoňová a Švecová rozeznává pět skupin poruch zraku: „1.ztrátu zrakové ostrosti, 2.postižení šíře zorného pole, 3.okulomotorické problémy, 4.obtíže se zpracováním zrakových informací a poruchy barvocitu“44 Flenerová rozlišuje vady zraku podle rozdílných hledisek: „1.Období vzniku na vady vrozené a získané. 2.Stupeň postižení vady, 3.délka trvání na krátkodobé, opakující se a dlouhodobé vady zraku.“ 45 Další dělení je osob se zrakovým postižením podle různých hledisek rozlišujeme osoby se zrakovým postižením podle: 1. doby vzniku vady zraku (zděděnou, vrozenou, získanou). 2. podle druhu vady zraku (vnitřního a zevního oka).46 Definice zrakového postižení podle Schindlera a Pešáka se nemůže řešit pouze u postižení ostrosti vidění a velikosti zorného pole, toto dělení není pokaždé dostačující. Pro kompletní rozbor poruch zrakového postižení musíme brát zřetel na další funkce zraku jako například:
„kontrastní citlivost (světloplachost, šeroslepost),
schopnost rozlišovat barvy (barvoslepost),
vnímání hloubky,
schopnost lokalizovat,
fixovat předměty,
43
Klasifikace zrakového postižení podle WHO [online]. [cit. 6. 3. 2014] Dostupné na WWW: 44 KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000.ISBN 80-85931-84-2 45 FLENEROVÁ, H. Kapitoly z tyflopedie 1., Základy tyflopedie. Praha: SPN, 1985. 46 FLENEROVÁ, H. Kapitoly z tyflopedie 1., Základy tyflopedie. Praha: SPN, 1985.
22
sledovat je v pohybu apod.“ 47 „Zrak je dominantní smyslový orgán v příjmu informací z vnějšího světa. Oslabení či
ztráta zraku má v různých obdobích člověka různé následky“ 48 Se ztrátou zrakové ostrosti člověk nevidí zřetelně. Obtíže jsou rozlišováním podrobností, s identifikací velkých předmětů však nemusí mít problémy. U každého je odlišný stupeň poškození zrakové ostrosti. Výpadek v centrálním vidění způsobí problémy při pohledu před sebe. Okulomotorické problémy vyvolává vadné sladění pohybů očí. Potíže při uchopování předmětu a v správnosti pohybů. Problémy má jedinec při používání obou očí, při prohlížení předmětu a sledování předmětu v pohybu. Objekt sleduje nejdříve jedním, poté druhým okem. Při okulomotorické vadě se může objevit nystagmus (mimovolné pohyby očí). Původem obtíží se zpracováním zrakových informací může být i postižení zrakových center v mozkové kůře. Sítnice ani zrakový nerv nejsou poškozeny. Porušena jsou zraková centra v týlním laloku. Postižení nazýváme korová slepota. Smyslové buňky – čípky zajišťují barevné vidění. Různé skupiny těchto čípků jsou přizpůsobeny k vnímání jedné ze základních barev (červená, modrá, zelená). Aditivním míšením čípků je lidskému oku dovoleno vnímat četnost barevných odstínů. Za poruchu barvocitu je možno pokládat narušenou schopnost oka chápat jednu či více barev. 49 Jedním z našich smyslů je zrak. Zprostředkovává nám bohatý přísun dat z okolního světa. Oko může rozlišit až osm skupin znaků: barvu, tvar, velikost, směr, prostorovost, klid a pohyb, což zraku umožňuje reflektovat konkrétní prostorové vztahy. 50
47
SCHINDLER, R. PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený [online]. [cit. 6. 3. 2014] Dostupné na WWW: 48
MORAVCOVÁ, D.:Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Praha: TRITON, 2004. ISBN 807254-476-4 49 KVĚTOŇOVÁ – ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2. 50 LITVAK, A. G. Nástin psychologie nevidomých a slabozrakých. Praha: SPN, 1979
23
3 Pomůcky pro studenty se speciálními potřebami Informační a komunikační technologie jsou v současné době nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím a prošly podstatnými změnami. Nejedná se pouze jenom o pracovní oblasti, ale také školství. Hlavním úkolem informační a komunikační technologie je navyšování užitku práce jak v běžném životě tak při studiu. Informační a komunikační technologie zasahují do veškerých oborů školství od samotné výuky až po jednotlivou přímou nebo nepřímou komunikaci. Díky tomu se využívají pro studenty se speciálními potřebami. 51
3.1
Zrakově postižení „Zrak je dominantní smyslový orgán v příjmu informací z vnějšího světa. Oslabení či
ztráta zraku má v různých obdobích člověka různé následky“
52
Studenti potřebují pro
komunikaci a k získávání informací speciální zařízení.
3.1.1 Software Speciální softwary se dělí na:
Zvětšovací programy pro slabozraké - ZOOMText, MAGic.
Screen readery - JAWS, Windows Eyes, Supernova - Hall, WinTalker, OKOWinMonitor, vhodné pro nevidomé, případně prakticky nevidomé.
Programy se zjednodušujícím prostředím pro skenování a další základní operace (skenování pomocí OCR (Optical Character Recognition) a skenování a zvětšování obrazu, zvětšené nabídky - Magna Vista, Bizon.53
OCR technologie se vyvíjela řadu let, a proto patří dnes k velmi vyspělým technologiím pro rozpoznávání textu. Systém OCR byl komerčně dostupný již v 50. letech avšak v celém světě se prodalo do roku 1986 pouze pár tisíc kusů. To, že se prodalo tak málo této technologie mělo za následek jejich cena, která byla opravdu vysoká. V současné
51
ZOUNEK, Jiří. ICT v životě základních škol. Praha : Triton, 2006. 160 s. ISBN 80-7254-858-1. MORAVCOVÁ, D.:Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Praha: TRITON, 2004. ISBN 807254-476-4 53 Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 10. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>. 52
24
době se prodává až několik tisíc kusů týdně a tím se cena tohoto systému mnohonásobně snižuje každým rokem. 54
Technologie OCR využívá pro svou funkčnost tři základní varianty technik pro rozpoznávání textu. Převážná část lepších OCR programů využívá v libovolné kombinaci všechny tři metody pro vytvoření co nejlepších vlastností naskenovaného dokumentu. 55
První variantou rozpoznávání textu je právě metoda segmentace. Jde o proces rozpoznávání textu pomocí specializovaného algoritmu, který bere v úvahu oblasti, ve kterých je různé množství barev, které se odlišují od odstínu bílé barvy. Statisticky se hodnotí rozsah barev a jejich odstín. Na obrázku 5 je patrné jak program analyzuje barvy na písmenku „A“ a „B“. Text A analyzuje barvu na vrcholu, uprostřed a na spodních nohou. Minimum barvy program nachází mezi vrcholem a prostředkem na pravé a levé straně, tím to vyhodnotí jako bílé pozadí a nebere v úvahu. Písmeno B je rozpoznáváno v oblastech pravé a levé strany, kde bere v úvahu levou čáru od shora až dolu a levou stranu půlkruhy. Vše je patrné na obrázku 5. 56
Obrázek 5 – segmentace (zdroj: http://www.chip.cz/soubory/dokumenty/5adfdcad3b3a49878d4a5da5653bbfb4 .pdf)
Druhou variantou pro rozpoznávání textu z obrázkové předlohy je tzv. rozpoznávání vzoru, zde specializované programy využívají svou uloženou sadu znaků k jednotlivému porovnávání znaků obsažených na obrázkové předloze. Na obrázku 6 je zobrazen na levé straně znak, který se bude porovnávat a na pravé straně je zobrazena sada znaků, pomocí níž se znak porovnává. Pokud najde schodu, znak se zaeviduje.
54
VIKTORA, J. VYMETÁLEK, P. Kartografická polygrafie a reprografie [online]. [cit. 2. 4. 2014] Dostupné na WWW: 55 CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 2009, č. 09. ISSN 1210-0684. 56 CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 2009, č. 09. ISSN 1210-0684.
25
Každý profesionální program má vzorových šablon k jednomu písmenu mnohem víc než ukázaných na obrázku 6. 57
Obrázek 6 – vzor (zdroj: http://www.chip.cz/soubory/dokumenty/5adfdcad3b3a49878d4a5da5653bbfb4.pdf)
Třetí variantou pro rozpoznávání textu je tzv. rozpoznávání tvaru. Oproti předchozí metodě, kde se musel tvar přesně shodovat se vzorem, tato metoda využívá porovnávání struktury vzorů rozdělenou na individuální části. Tato metoda bere v úvahu u písmene A dvě použité čáry, které směřují šikmo nahoru směrem do špičky vrcholu a jednu čáru uprostřed. Stane-li se, že bude jedna z čar chybět, program vyhodnotí, že se pravděpodobně nejedná o toto písmeno a hledá jiné řešení. Na obrázku 7 je zobrazena tato varianta, na levé straně hledaný znak a na pravé straně jednotlivý znak struktury. 58
Obrázek 7 –tvar (zdroj: http://www.chip.cz/soubory/dokumenty/5adfdcad3b3a49878d4a5da5653bbfb4.pdf)
Programy pro zjednodušení prostředí: hlasový výstup je zásadním výstupním zařízením pro nevidomého uživatele, interpretuje obsah webových stránek a ukazuje mu i celé softwarové prostředí osobního počítače. Ze specifického programu nazvaného odečítač obrazovky („sreen reader“) a hlasového syntezátoru se skládá speciální pomůcka pro nevidomého. Jestliže je odečítač obrazovky spuštěn, je zprostředkováním hlasového syntezátoru text zobrazený v aktuálním
57 58
CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 2009, č. 09. ISSN 1210-0684. CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 2009, č. 09. ISSN 1210-0684.
26
okně nebo dialogu upraven do zvukové podoby a pomocí zvukové karty a reproduktorů nebo sluchátek čten uživateli podobou syntetického hlasu. 59 Lze využít i výstup odečítače obrazovky na konverzi pro braillský řádek. Hlasový výstup se skládá z odečítače obrazovky (software), hlasového syntezátoru (software), zvukové karty a reproduktorů. Umí přečíst holý text z webových stránek, rozpoznat sémantické vyjádření textu pomocí jazyka HTML (například odstavec, nadpis, grafiku). 60 Množství funkcí je podřízeno na použití konkrétních typů odečítačů obrazovky, nejpoužívanějším odečítačem obrazovky může být „JAWS, Window Eyes a ZoomText“ v kombinaci s klasickým grafickým webovým prohlížečem. 61 Pro nevidomé, případně prakticky nevidomé jsou mezi českými čtecími programy vymezeny softwary:
Obrázek 8 –zoom text (zdroj: http://pomucky.blindfriendly.cz/vypocetni-technika.html)
WinTalker, s jednoduchým ovládáním téměř pro každého uživatele. Pomocí dalšího speciálního programu FineReaderu 7 s podporou scanneru lze skenovat, číst poštu v Outlook Expressu a ovládat další programy a to vše s podporou programu WinTalker. Nevýhodou je, že nepodporuje práci s braillským řádkem a na webových stránkách je pomalejší a neposkytuje takové možnosti jako zahraniční screen readery. Cenově je mnohem výhodnější ve srovnání se zahraničními softwary.
OKO je dalším z čtecích software. Skládá se z tzv. Asistent a WinMonitor lze je oddělit na dvě části, tyto části se od sebe liší: Asistent - zjednodušené prostředí pro nevidomé a prakticky nevidomé a WinMonitor - screen reader. Asistent vyjadřuje zvětšené a
59
Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 9. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>. 60 Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 7. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>. 61 Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 7. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>.
27
zjednodušené menu, zjednodušené ovládání skenovacího programu OCR FineReader 7, textový editor na úrovni poznámkového bloku, telefonní seznam, diář, databázi a další. Má vlastní hlasovou syntézu nebo využívá WinTalker Voice. WinMonitor je určen pro práci s Windows98 nebo s nejnovějšími verzemi Windows XP, v kterých je podpora i jednoho typu braillského řádku. S WinMonitorem můžeme pracovat s hlavními programy operačního systému (editovat text ve Wordu a zpracovávat elektronickou poštu v Outlooku), číst i html dokumenty.
Supernova: jedná se o balíky programů, skládající se ze screen readeru, který podporuje braillský řádek a funkce softwarového zvětšení pro uživatelské prostředí pod Windows XP. Supernova umí pracovat v operačním systému i s programy jako jsou např. FineReader, Word, Excel, Outlooky nebo Internet Explorer.
speciální softwary s funkcí skenování (Bizon, Magna Vista nebo například ABBYY FineReader Pro). Bizon se zvětšeným a přizpůsobeným uživatelským prostředím umožňuje skenovat a prohlížet si ve zvětšené podobě texty, knihy a obrázky, dvoubarevné zvětšení textu, vymezení oblasti čtení linkami a případně zatemněním horní a dolní oblasti vně linek. Umí texty ukládat do speciálního vysoce kompresního formátu biz . Může prohlížet i různé obrázky (jpg, bmp, gif) a umožňuje i úpravu obrázků. Magna Vista je soubor programů ke skenování a čtení textů a prohlížení grafiky. ABBYY FineReader Pro je program typu OCR, sloužící k naskenování textu do obrazového formátu a rozpoznání textů. Pokud má být text "čistý" a správný, neobejde se bez následné ruční kontroly rozpoznaného textu, jeho opravy a opravy jeho grafické podoby - digitalizace textu. 62
3.1.2 Hardware Hardware je označení veškerého fyzicky technického vybavení počítače. Nejčastěji se uvádí jako součásti počítače, bez kterého by počítač nemohl fungovat, nebo se nedal ovládat. Hardwarem jsou například komponenty počítače jako je myš, monitor, klávesnice, tiskárna, jednotlivé kabely, zvuková karta, grafická karta, paměť RAM a spoustu dalších komponent. 63
62
Carolina-rozdělení speciálních softwarů [online]. [Cit. 14. 1. 2014]. Dostupný z WWW:< http://carolina.mff.cuni.cz/spec_sw.php>. 63 Wikipedia: The Free Encyklopedia: Computer hardware. [online]. [cit. 15.1.2014]. Dostupný z WWW:< http://en.wikipedia.org/wiki/Computer_hardware>
28
Hmatový výstup (Braillský řádek): Hmatový výstup se skládá z:
odečítače obrazovky (software)
braillského řádku (hardware).64 Pomocníkem pro nevidomé je braillský řádek. K využití všech jeho funkcí je potřeba
znát tzv. Braillovo písmo. Využívá k tomu hmatový displej, který mění informace zobrazené na počítači na specifické bodové písmo pomocí jehliček. Hardware hmatového výstupu se k počítači připojuje pomocí rozhraní USB, dříve se používaly starší porty jako je sériový port a podobné. „Jednotlivé typy se liší v počtu zobrazovaných znaků (nejčastěji 20, 40, 70 nebo 80 znaků), které jsou většinou doplňovány několika stavovými znaky (např. pozice kurzoru na obrazovce počítače) a také mohou mít odlišný rozsah funkce vstupních prvků.“ 65
Obrázek 9 – braillský řádek (zdroj: http://www.galop.cz/katalog_detail.php?produkt=46 )
Tiskárna pro hmatové dokumenty: „Tyflografické pracoviště střediska Teiresiás zajišťuje přípravu studijní literatury a pomůcek pro zrakově postižené. Jedná se o sazbu textů v hmatovém (Brailleově) písmu, přípravu slepecké grafiky a výrobu plastických studijních pomůcek. Tiskne se obvykle na papír formátu A4, gramáže 135g/m2, jednostranně i oboustranně.“ Programem „Optical Braille Recognition“ se může převést Braillský tisk zpět na elektronický text, tento software k tomu potřebuje scanner. Software dokáže zpracovávat oboustranné dokumenty, avšak je potřeba 64
Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 7. 3 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>. 65 Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 9. 3 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>.
29
důkladně vybrat materiály, při použití složitějšího dokumentu nelze garantovat stoprocentní spolehlivost. K tisku grafů, schémat, obrázků nebo map nebo plánů slouží speciální hardwarové zařízení s označením Fuser. „Toto zařízení používá fólie s nanesenou vrstvou látky reagující na teplo, na kterou se tiskne černý obraz (pomocí inkoustové tiskárny, kopírky či ručně s použitím popisovače nebo tužky). Fólie je pak ozářena infračerveným světlem, takže černé plochy se zahřívají a vydouvají se do výšky cca 1 mm, čímž vzniká hmatem rozpoznatelný reliéf.“ Grafiku lze tisknout pomocí speciálního zařízení pod označením Termoform, zde dochází k tisku, nebo spíš výrobě reliéfů z plastu. Toto zařízení využívá speciální plastovou desku, ta se položí na speciální model z plastu nebo dřeva, pomocí tepla se folie přitiskne pod tlakem na model. „Po vychladnutí vzniká trvanlivý otisk s reliéfem vysokým až několik centimetrů. Je tak možno snadno vyrobit větší množství kopií, nevýhodou je ovšem pracnost přípravy vzorového modelu.“.66
Obrázek 10 – braillská tiskárna (zdroj: http://pomucky.blindfriendly.cz/vypocetni-technika.html)
Elektronické zápisníky s hlasovým a hmatovým výstupem: Existuje několik druhů zápisníků na trhu. Všechny pracují na obdobném principu například: Zápisník jménem GIN (služebník) od společnosti Galop je pro širší okruh uživatelů, nevlastnící nebo neovládající klasický počítač typu PC. Má kapesní rozměry a akumulátor s výdrží až 10 hodin. Dále je vybaven syntetickým hlasem a může sloužit k různým účelům (jako
66
Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 9. 3 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>.
30
zápisník). Uživatel si může vytvořit text, vyhledávat v něm, přidávat, přesouvat nebo vymazávat jeho části. Vyhotovený text může vytisknout na běžné či braillské tiskárně. Základními funkcemi jsou datum a čas, budík, stopky nebo minutník. Do telefonního seznamu lze zapisovat jména, čísla a adresy. V diáři lze nastavit čas, kdy se GIN sám zapne a oznámí, co bylo k času předepsáno, může rovněž sloužit jako kalkulátor. Uživatel má možnost spojit GIN s PC a přenášet data oběma směry. Můžeme s ním samostatně pracovat a po čase přenést data do PC a i naopak (např. i kratší knihu) a nechat si ji syntetickým hlasem předčítat kdykoli a kdekoli. 67 Zápisník s hlasovým výstupem Easy Link od firmy Spekra, je možné jej připojit ke kapesnímu počítači PDA, k mobilnímu telefonu nebo k PC. Hlavními funkcemi jsou editor, diář, adresář, správa pošty, úkolník a kalkulačka. Easy link může být opatřen i hmatovým výstupem. 68
Obrázek 11 – GIN (zdroj: http://pomucky.blindfriendly.cz/vypocetni-technika.html)
67
Zápisník GIN-pomůcky pro ZP, GALOP [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupný z WWW:< http://www.galop.cz/katalog_detail.php?produkt=29>. 68 Easy-link, Výpočetní technika a kompenzační pomůcky, SPEKTRAVOX [online]. [Cit. 15. 1. 2014]. Dostupný z WWW:< http://www.spektravox.cz/easy-link.php>.
31
4 Analýza potřeb Počátkem devadesátých let dvacátého století se začínají využívat počítače jako kompenzační pomůcky pro nevidomé. Československo začalo využívat spolu s operačním systémem MS-DOS také speciální programy a zařízení pro hlasový a hmatový výstup. MSDOS představoval pro nevidomé velikou oporu a to díky svému textovému rozhraní, které bylo koncipováno lineárně a proto se nevidomému uživateli s textem pracovalo skoro stejně jako zdravému člověku. KUK, tak se jmenoval první velice užívaný český program pro hlasový výstup od českého nevidomého programátora Jiřího Mojžíška. 69 Hlavním problémem pro nevidomé se stal nástup nového operačního systému jménem Windows. Ten přešel z lineárního textového rozhraní na grafické. Začaly se vytvářet nové technologie pro dosažení co nejlepšího rozhraní pro nevidomé spoluobčany. Nové technologie se přizpůsobovaly na diametrálně odlišnou koncepci a navyšovaly se jednotlivé funkce a uživatelská náročnost. Nevidomý uživatel musel začít využívat svou intuici pro interpretaci, kde se zrovna nachází. Při výuce počítačové gramotnosti studentů pracujících bez kontroly zrakem nelze použít běžně dostupné texty. Vidící uživatel si vystačí ve své praxi s příručkami, průvodci, které ho uvádějí (velmi názornou formou) do světa aplikací. Zahrnují velké množství obrázků, které reflektují vizuální situace na obrazovce monitoru a mají za úkol zorientovat uživatele v prostředí aplikace. Vlastní výklad zohledňuje a zpravidla upřednostňuje zacházení s myší. Navrhované postupy příruček pro nevidomé uživatele jsou nedostačující a mohou být až zavádějící. 70 Nevidomému studentovi brání ve výuce dva základní faktory, které mu zabraňují studovat. Mezi tyto faktory patří infrastruktura školy a jednotlivé faktory z pohledu výuky.
69
SEIFERT, R. GONZÚROVÁ, W. Základy práce na počítači bez kontroly zrakem [online]. [cit. 2. 4. 2014] Dostupné na WWW: 70 SEIFERT, R. GONZÚROVÁ, W. Základy práce na počítači bez kontroly zrakem [online]. [cit. 2. 4. 2014] Dostupné na WWW:
32
4.1 Infrastruktura školy Těsně před začátkem studia by měl být postižený student seznámen s celým objektem školy, tj. kde se nachází sociální pracovník, výtah, jednotlivé učebny, sociální zařízení, studentské oddělení, knihovna.
71
Aby se mohl student pohybovat po škole sám, potřebuje
k tomu specifické kompenzační pomůcky.
Nevidomý: Objekt školy je potřeba vybavit signalizačními zařízeními, podle kterých se bude nevidomý student pohybovat v objektu školy. Pro tento účel nejlépe slouží orientační majáčky. Orientační majáček se vyrábí ve dvojím provedení buď umožnuje navigovat studenta pomocí hlasité signalizace nebo mluveného slova. Nejlepší řešení je mluvené slovo. Student díky ovladači, který má neustále u sebe zjistí přesně, kde se nachází.
Obrázek 12 – hlasový majáček (zdroj: zdroj: http://www.tyflocentrumjihlava.cz/fotky/prostory/7.html )
Nevidomý student potřebuje výtah opatřený speciálními popisky v Braillově písmu, aby jej mohl snadno ovládat a mohl se přemisťovat z jednoho patra do druhého. Výtah by měl obsahovat hlasový záznam – číslo podlaží, ve kterém se nachází.
71
tyfloservis- Rady průvodcům nevidomých [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
33
Pokud má student speciálně vycvičeného psa, který mu slouží jako asistent, předpokládá se, že ho pes bude doprovázet po celém objektu školy. I v učebně ho bude mít neustále nablízku, proto je potřeba, aby mu bylo umožněno místo, které bude vyhovovat jemu i jeho asistenčnímu psovi.
Slabozraký: Průzkum ukázal, že slabozrací studenti potřebují pro orientaci souvislé plochy, které obsahují dostatečný kontrast jednotlivých barev. Před budovou školy je nejvhodnější zelený trávník a asfalt s odstínem světle šedé barvy. Z toho vychází doporučení, že nejvhodnějším prostředím pro slabozraké uživatele je využití tmavé podlahy nejlépe černé a bílé zdi.
72
Jednotlivá podlaží označit při výstupu z výtahu reflexní barvou s označením čísla patra. Nedoporučuje se označovat podlaží červenou barvou. Jednotlivé třídy je dobré označit výraznou barvou větší velikosti. Ve škole se nachází schody dle doporučení je potřeba první a poslední schod označit reflexním proužkem nejlépe žluté barvy. Je potřeba aby měl student k dispozici výtah. Slabozrakému studentu, je potřeba umožnit co nejjednodušší pohyb výtahem. První možností je stejné vybavení výtahu jako pro nevidomé, pokud slabozraký ovládá Braillovo písmo. Pokud Braillovo písmo neovládá, je nutností označit tlačítka jednotlivých pater velkým písmem.
Slabozrací i nevidomí Pro takto postižené studenty se jeví reálné pro studium využívat pouze dvou pater. Studenti se budou snáze přesouvat z jednotlivých učeben. Nejlepším řešením by bylo, kdyby studenti studovali pouze v jedné učebně. Bohužel není to možné, protože tito hendikepovaný studenti budou studovat zároveň se zdravými studenty. Ti se musí přemisťovat do specializovaných učeben vybavených na potřebnou výuku.
72
MACHÁČEK, M. GRILLOVÁ, V. Úpravy interiéru pro slabozraké a nevidomé [online]. [cit. 13. 4. 2014] Dostupné na WWW:
34
4.2 Faktory z pohledu výuky Vliv faktorů na studium je rozsáhlý, vychází z toho jak je student starý, jaké má omezení, jaké potřebuje pomůcky, čas věnovaný studiu a motiv. Z pohledu věku mladší snáz studují, většinou jim stačí kratší doba zvládnout látku. Naproti tomu starší mají větší problémy se studiem, ale studium zvládnou. Další rozdíly jsou v pomůckách, záleží na tom, zda je žák slabozraký nebo nevidomý a jaký obor studuje. Mezi dosti důležité faktory studia patří také motiv. Postižení žáci studují vysokou školu, aby se mohli uplatnit v práci, která by je bavila, a věnují studiu veškeré své síly. Vysoká škola potřebuje nějakým způsobem informovat studenta. K tomu je nejvýhodnější využít webových stránek, na kterých si student dokáže přečíst veškeré informace potřebné ke studiu. Kromě informací je zde možné vyplňovat dokumenty a přihlášky na zkoušky. Proto musí taková webová stránka přehledná. Webové stránky čtou žáci pomocí speciálních technologií. Na webových stránkách lze najít také knihovny, pro potřeby nevidomých a slabozrakých. Knihovnu digitálních dokumentů lze najít na adrese: http://www.kdd.cz/. Díky tomu se využívají zásady tvorby úspěšného webu Blind Friendly Web (BFW).
Blind Friendly Web má tyto základní body:
Každý obsah, který není v textové podobě, musí mít svou textovou alternativu.
Multimediální prvky musí být opatřeny alternativy, jako je audio verze nebo verze ve znakovém jazyce.
Při vytváření informací nesmí dojít ke ztrátě informací nebo k narušení uspořádání.
Stránka musí být čitelná i po zvětšení textu. Rozlišení se neprovádí jenom barvou, ale také například podtržením v textu.
Všechny formuláře a ovládací prvky je možné ovládat pouze pomocí klávesnice. Všechny funkce na webové stránce musí být přístupné z klávesnice.
Uživatel musí mít dostatek času k přečtení obsahu. Pokud se stránka automaticky odhlásí, musí mít uživatel možnost vrátit se, aniž by došlo ke ztrátě dat. Pokud stránka vykazuje neustálé blikání aktivních prvků, musí mít možnost jeho vypnutí.
Webová stránka musí mít snadnou a intuitivní navigaci. Navigační odkazy, které se opakují na jednotlivých stránkách, se nesmí měnit. 35
Texty na webové stránce musí být dostatečně čitelné a snadno dohledatelné. Pokud se na stránce vyskytují slova jiného jazyka, je potřeba doplnit pomocí atributu lang.
Při vyplňování formulářů je nutné dostatečně a dobře uživatele obeznámit s chybou. Chyba musí být snadno zjistitelná a opravitelná.
Všechny webové stránky musí být schopné snadno kompatibilní se všemi současnými i budoucími zařízeními, jako je asistivní technologie.
Všechny tabulky obsažené na webové stránce musí dávat smysl, i když jsou čteny po řádcích, pomocí kompenzačních pomůcek. 73 Z pohledu výuky se jednotlivé obory rozdělují na technické tj. IT a ekonomické. Právě
pro jednotlivé obory je potřeba specifické kompenzační pomůcky. Jiné kompenzační pomůcky bude mít IT obor a jiné ekonomický obor. V IT oboru se využívá programování i algoritmizace a vytváří se jednoduchý program pomocí zdrojového kódu. IT obory se zabývají základními pojmy v oblasti zpracování dat, jejich strukturou, ochranou dat, databázovou koncepcí, OLAP a OLTP databází, vytváření webových stránek, PHP, JavaScript, MySQL. U ekonomických oborů se výuka zaměřuje na teoretickou část. Mezi jednotlivé obory patří například podnikatelská etika, podniková ekonomika, pracovní právo, základy mezinárodního obchodu, účetnictví, řízení vztahu se zákazníky, systém řízení podniku a spoustu dalších předmětů. Pro účely diplomové práce jsou vybrány dva základní typy oborů a jejich specifika a to na:
4.2.1 IT obor Mezi základní předměty, které se vyučují v IT oboru na vysoké škole pro dosažení titulu bakalář, patří tyto předměty: Aplikovaná informatika, Techniky a metody modelování požadavků, Vývoj informačních systémů, Základy ekonomie, Marketingové dovednosti a znalosti, Elektronické bankovnictví, Finanční analýza, Matematika, Informatika, Psychologie, Management a marketing, Cizí jazyk, Datové sítě, Digitální komunikační systémy, Seminář k bakalářské práci, 73
blindfriendly- metodika [online]. [Cit. 21. 03. 2014]. Dostupný z WWW:
36
Analýza dat a modelování, Databáze, Plánování a řízení projektů IS, Řízení kvality (audit) IS, Správa a řízení IS, Jednání s klientem, Bezpečnost podnikání a ochrana dat. Nevidomí studenti k dosažení vzdělání musí jednotlivé předměty zvládnout. Není to pro ně nic jednoduchého. Musí využívat kompenzačních pomůcek pro nevidomé.Tito studenti musí zvládat programování webových stránek včetně PHP, JavaScript, MySOL. Jednotlivé předměty se zabývají základními pojmy z architektury databází a databázových modelů, relačních, hierarchických a objektově relačních modelů. Architektura SŘBD, E-R model, relace- SQL, DDL, DML. Pojmem informace, data, jejich struktura a význam. Definice jednotlivých vstupů a výstupů, doba odezvy, kontrola a ochrana dat, programové a technické vybavení PC jako je prostředí: Windows, Excel, Word, PowerPoint a spousta dalších. Mezi hlavní dovednosti oboru se váže využívání modelovacích jazyků UML a jejich diagramy. Přehled metod a dovedností diagramů použití.
4.2.1.1 UML
Hlavní oblastí, kde se nevidomí a zrakově postižení lidé velmi dobře uplatňují je bezesporu programování. Nejvíce na to má vliv právě tradiční textový počítačový kód neboli algoritmus, který je velmi dobře přístupný pro nevidomé uživatele díky speciálním kompenzačním pomůckám. V posledních letech se začalo využívat v softwarovém inženýrství tzv. modelovacích nástrojů, které využívají vizuální modely k snazšímu navrhování softwaru. Jedním z nejvíce rozšířených jazyků je Unified Modeling Language nebo také zkráceně UML. Tyto diagramy se skládají mezi sebou z uzlů a vazeb. Diagramy UML představují problém pro použití s běžně dostupným řešením jako je hmatový displej. Je to díky tomu, protože velký počet informací je obsažen v UML diagramech. Nejde jen o text, ale hlavně o styl šipky, jednotlivých hlav a spojnic. UML je navrženo tak, aby vývojový tým pomocí modelovacího nástroje mohl provádět jednotlivé změny během samotného vývoje. Z toho vyplívá, že pokud chcete využít těchto funkcí, je nutné, aby uživatel měl přístup k diagramům automaticky a na vyžádání kdykoliv je potřebuje. Nejlepším způsobem k přístupu tohoto problému je tzv. hmatový displej. K tomu se využívají ručně vytvořené meta-data. Dalo by se říci, že jde o tzv. textové popisky. Tento způsob má ale jeden problém, je potřeba lidského zásahu. Mnoho dalších řešení spoléhá na 37
specializované datové tablety kombinované se zvukem. Toto řešení je velmi drahé na pořízení hardwaru. 74 Lze metody vytváření UML rozdělit do základních rovin a to na: Manuální metoda: Už jen název naznačuje, že jde o manuální nástroje tj. speciální rydla pro nevidomé pro vytváření Braillova písma nebo grafiky. Z toho je patrné, že jde o jednorázový hmatový obraz, který lze použít pouze na jeden obrazec. Díky této metodě lze vytvořit jak UML diagramy, tak jednotlivé popisky. Tyto popisky se dají vepsat pomocí Braillova písma. Hlavním problémem je nemožnost změn v takto vytvořeném manuálním dokumentu a tím pádem nemožnost jej jakkoliv upravovat. Pro nevidomého je takovýto materiál nejlepší pro pochopení celého konceptu zápisu UML diagramu. Získá tím přehled o celkové struktuře dokumentu a jednotlivých formách zápisu. Pokud bude nevidomý konzultantem u vytvořeného UML diagramu, dá se tato metoda velmi dobře využít. Pokud bude celý komplex znát z paměti, dokáže UML diagram vytvořit. Jinou možností je vytvoření jednotlivých UML diagramů na kartičky, které se dále budou jednotlivě připevňovat k sobě. Po dokončení takového zápisu lze využít klávesové zkratky u speciálního programu pro vytvoření UML diagramů. Tím se jednoduše diagram vytvoří. V tomto případě je potřeba UML diagram buď vytisknout pomocí taktilní tiskárny, nebo jiná osoba musí zkontrolovat správnost zápisu.
Metoda použití braillské tiskárny pro zobrazení UML kódu: Tato metoda využívá grafický překladový software. Braillovo písmo může být užíváno k vytvoření diagramů pomocí reliéfních teček. Vhodný software může převést obraz nebo obrazový soubor do bodové struktury pomocí nahrazení vhodnými slepeckými bodovými znaky. Příkladem může být použití značek například značka „L a C“ mohou značit vodorovné a svislé čáry v příslušném pořadí. Některé reliéfní tiskárny mají detailnější grafický režim a ten snižuje rozestup mezi reliéfním tiskem. Díky tomu dovoluje lepší zobrazení grafických obrazů na bodovém papíře. Kombinace značek „L a C“ lze docílit delšího propojení mezi diagramy UML. Znaky „L a C“ jsou vybrány proto, že značí jednotlivé řazení teček od shora dolu a z leva doprava viz obrázek 13.
74
Gallagher, B. and W. Frasch (1998), “Tactile Acoustic Computer Interaction System (TACIS): A new type of Graphic Access for the Blind”, in Technology for Inclusive Design and Equality Improving the Quality of Life for the European Citizen, Proceedings of the 3rd TIDE Congress, 23 - 25 June 1998, Helsinki, Finland.
38
Obrázek 13 – Možnost zápisu Braillovo písmem (zdroj: vlastní)
Na závěr lze UML diagram vytisknout pomocí taktilní tiskárny například na mikrokapslový papír pro přehlednější detail.
Využití dotykového displeje: V tomto případě jde o speciální dotykový displej, který zobrazuje grafiku pomocí bodů podobně jako je tomu u Braillova řádku. Tento displej je čtvercové nebo obdélníkové konstrukce a po celém displeji je mnoho speciálních bodů. Tyto body se aktivují pomocí sklopných čepů poháněných motorky. Díky tomu lze na takovémto speciálním displeji pomocí hmatu neustále kontrolovat zápis UML diagramů. Náklady na tuto technologii jsou mnohem větší než za minulé dva způsoby. Taktilní grafika a audio: Pokud nevidomý uživatel bude potřebovat vytvářet složitější diagramy, musí využívat jiné technologie. Navíc někteří nevidomí nemusí znát Braillovo písmo, a proto musí využívat jiné poznámky než Braillovo znaky. Další možností je systém TeDUB. Hlavním úkolem tohoto programu je zpřístupnění grafické informace pomocí poloautomatické a automatické analýzy grafického obsahu. Využívá k tomu jednotlivé formáty souborů, které dále importuje. Tyto formáty obsahují sémantické informace.
75
Sémantická informace je disciplína zabývající se jednotlivým
významem slov a znaků. Často se nachází na webových stránkách pro upřesnění a lepšímu porozumění stránky.
76
Sémantická informace umožní nevidomému pomocí speciálního
75
Födisch, M., D. Crombie and G. Ioannidis (2002), “TeDUB: Providing access to technical drawings for print impaired people”, in Proceedings Conference and Workshop on Assistive Technologies for Vision and Hearing Impairment: Accessibility, Mobility and Social Integration, 2002. 76 adaptic- Sémantika [online]. [Cit. 18. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
39
navigačního rozhraní zprostředkovat grafickou stránku. Informace je určena pro zpracování technických výkresů, diagramů. Technologie lze využít pro UML diagramy, architektonické půdorysy a spoustu dalších. Technologie je schopna zpracovat tři typy vstupních informací: bitmapová grafika, vektorová grafika, a jiné typy souborů, které ale musí obsahovat sémantickou informaci. 77 Program TeDUB se skládá ze dvou hlavních částí. Tyto dvě čísti jsou:
překládající diagram (DiagramInterpreter)
diagramový navigátor (DiagramNavigator).
Úkolem překládajícího diagramu je analyzovat existující schémata a následně je převádět do speciálního formátu, pro použití v diagramovém navigátoru. Diagramový navigátor poskytuje nevidomému uživateli rozhraní pro navigaci a interpretaci jednotlivých UML diagramů. Program TeDUB zvládá pracovat s bitmapovou grafikou, která se dá pořídit pomocí skeneru nebo nalézt na webové stránce. Pracuje s vektorovou grafiku, vytvořenou například v grafických programech jako je Corel Draw se sémantickým obsahem informace. Na obrázku 14 je zobrazena architektura DiagramInterpreter. Prvním bodem celého procesu je zpracování dávky. Dochází ke zpracování informací, dokud není nalezen sémantický popis celého obrázku. Poté generuje pomocí geometrické informace měřitelnou vektorovou informaci pro nevidomého a tu dále importuje.
Obrázek 14 – architektura DiagramInterpreter (zdroj: http://forte.fh-hagenberg.at/ProjectHomepages/Blindenhund/conferences/granada/papers/HORSTMANN/horstmann.html) 77
Födisch, M., D. Crombie and G. Ioannidis (2002), “TeDUB: Providing access to technical drawings for print impaired people”, in Proceedings Conference and Workshop on Assistive Technologies for Vision and Hearing Impairment: Accessibility, Mobility and Social Integration, 2002.
40
Nastává proces využívání tzv. uživatelského rozhraní, kam patří DiagramNavigator. Jde o jednotlivé informace, které byly získány od překládajícího diagramu. V tomto uživatelském rozhraní se převádějí jednotlivé formáty XSL, XMI, UML do použitelného formuláře TeDUB. Výhodou je možnost dokonalého převodu jednotlivých grafických částí do formátu TeDUB. Výstupem tohoto formátu je screen-reader, který využívá 2D a 3D prostorový zvuk. Vstupním zařízením pro zadávání informací je klávesnice nebo hmatová pomůcka. Velice dobrou alternativou je joystick, který se často využívá k hraní her. Toto rozhraní je navrženo pro využití jednoduchých vstupních a výstupních zařízení. Je brán zřetel na uplatnění v budoucnu.
Obrázek 15 – uživatelské rozhraní TeDUB (zdroj: http://forte.fh-hagenberg.at/ProjectHomepages/Blindenhund/conferences/granada/papers/HORSTMANN/horstmann.html)
Všechna data jsou mezi sebou vyměňována ve formátu XML-based. Tento formát obsahuje sémantickou informaci z původního obrazu. Na obrázku 16 je příklad v jaké formě se vytváří diagram pomocí TeDUB, poté ho lze pomocí technologie převádět na UML.
Obrázek 16 – uživatelské rozhraní TeDUB (zdroj: http://forte.fh-hagenberg.at/ProjectHomepages/Blindenhund/conferences/granada/papers/HORSTMANN/horstmann.html)
Ovládání jednotlivých diagramů je velice snadné pomocí klávesnice nebo joysticku. Pro kontrolu zapsaných dat v diagramu se využívá posun z jedné položky do druhé. Po přesunu hlasová syntéza přečte, co se na určitém místě nachází, a jak je jednotlivý bod
41
propojen. Velikou výhodou tohoto programu je možnost otevírání jednotlivých formátů pro čtení a zápis. Jedním právě zmiňovaným formátem je UML. 78 Pro první vytváření diagramu je potřeba znát pár základních zkratek pro tento program. První zkratka je pro otevření samotné nabídky, kdy je použita zkratka Alt + f. Poté je potřeba vytvořit diagram pomocí klávesové zkratky Ctrl + O. Tím se otevře první diagram. Pokud je vytvořeno pár diagramů pomocí kláves na touchpadu, lze přepínat mezi úrovněmi v hierarchii. Levé tlačítko značí jít o úroveň výše, pravé o úroveň níže. Mezi další klávesové zkratky patří Alt + levá klávesa na touchpadu- jít zpět, pokud se místo levé klikne pravá klávesa, jít kupředu. Na hlavní úroveň se lze snadno dostat pomocí zkratky Ctrl + Home. 79 Oproti sekvenčním diagramům se diagramy tříd a diagramy případu užití dají velmi dobře číst pomocí programu TeDUB. Je to proto, že se jednotlivé diagramy skládají se sítě propojených uzlů. Vývojové diagramy nebo též sekvenční diagramy se čtou mnohem hůře pro nevidomé a to díky využívání časové osy. Jde o funkci modelů případu užití, kdy všechny úkony jsou navzájem propojené. Všechny objekty jsou zaznamenány na vodorovné ose. Ve většině sekvenčních diagramů jsou předměty umístěny v horní části diagramu. Svislá osa představuje časovou složku. Jednotlivé objekty si mezi sebou posílají zprávy a sekvenční diagram zobrazuje jejich časovou posloupnost. Časová osa je vyznačena na svislé čáře od shora dolů. Na vodorovné ose se nachází jednotlivé objekty. Časová osa nemá pevně dané měřítko, a proto se nedá usuzovat z délky obdélníku, jak dlouho bude jednotlivá sekvence trvat. 80 Využívá se pravidlo, že model je nenápadný graf připojených uzlů, který má jednu úroveň hierarchie. V tomto případě je potřeba zobrazit řadu uzlů, které odpovídají tzv. čáře života. Zde se zobrazuje, zda je čára života přijata nebo odeslána z nějakého uzlu. Jednotlivé uzly jsou modelovány implicitně v časovém pořadí. Každá zpráva je odeslána nebo přijata v určitém čase na ose života. Jak vlastně nevidomý může číst sekvenční diagramy pomocí softwaru TeDUB.
78
bauhaus.ece.curtin.edu- Tutorial 1: Reading UML Diagrams with the TeDUB System [online]. [Cit. 21. 02. 2014]. Dostupný z WWW: 79 bauhaus.ece.curtin.edu- Tutorial 2: Getting started with TeDUB [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: 80 mpavus- Sequence diagram - sekvenční diagram [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
42
Nejprve je potřeba načíst sekvenční diagram do navigačního rozhraní softwaru TeDUB. Prvním krokem je přejít s kurzorovou klávesou o jednu úroveň níž. Zobrazí se uzel s názvem obrázku a jméno diagramu, v tomto případě sekvenčním. Při dalším přejetí kurzorové klávesy o jednu úroveň se objeví seznam všech objektů v diagramu. Z tohoto místa lze zjistit, kolik je dohromady objektů. Rozhodující v sekvenčním diagramu jsou jednotlivé zprávy, které jsou buď odeslány, nebo přijímány. Tyto zprávy nelze naleznout pod uzlem sekvenčních zpráv, je potřeba se vrátit na první úroveň s názvem obrázku. Zde je potřeba jít v seznamu níž až se dostanete na uzel Collaboration (spolupráce). Právě pod tímto uzlem se najde seznam s každým objektem v chronografickém pořadí. Nachází se zde zprávy odeslat nebo obdržel. Tím se lze dostat do objektu Class a ve zprávě třídy 2 a 3, kde se nachází aktuální uzel a lze z něj získat součet odeslaných a přijímaných zpráv. Takhle zdlouhavé je vyhledávání jednotlivých informacích o sekvenčních diagramech v software TeDUB. 81
Obrázek 17 – sekvenční diagram (zdroj: http://bauhaus.ece.curtin.edu.au/~iain/PhD%20BU/A_Phd%20docs/To%20read/tedub/sequence.doc)
Slabozrací studenti mohou jednotlivě kombinovat tyto způsoby, avšak snadněji využívají samotné zvětšovací programy pro zvětšení určité části obrazovky podle typu jejich postižení. Slabozrací studenti nevidí všichni stejně a proto je potřeba zvolit individuální přístup podle stupnice vidění. Někteří budou využívat pouze zvětšovače obrazovky a popřípadě si
81
bauhaus.ece.curtin- Instructions for reading TeDUB Sequence Diagrams. [online]. [Cit. 23. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
43
k doplnění informací použijí hlasovou syntézu pro přečtení jednotlivých textů, přičemž v závislosti na typu postižení lze využívat počítačovou myš. Pak jsou tací, kteří sice trochu vidí, ale nepomůže jim tolik zvětšovací software a musí proto využívat postup stejný jako nevidomý.
4.2.1.2 Programování Zrak je jedním ze smyslů, který většina programátorů považuje za samozřejmost pro programování. Většina programátorů tráví hodiny a hodiny při pohledu na monitor počítače. Této činnosti věnují veškerý volný čas. Avšak ne všichni programátoři mohou využívat zrak. Do této skupiny patří nevidomí uživatelé, kteří musí pro tuto činnost využívat různé doplňky ve formě kompenzačních pomůcek. Leckdy překonají i programátory, kteří vidí a to hlavně díky zvýšené schopnosti si zapamatovat. Většina nevidomých uživatelů má mnohonásobně lepší paměť, kterou si vytrénovali během života. Nevidomý se musí naučit chápat a přizpůsobit určitému typu souboru, aniž by se na něj mohl podívat. Hlavní otázkou je, jak se lze bez kontroly zrakem přizpůsobit nejrůznějším druhům závorek a jednotlivým zdrojovým kódům. Možnou výhodou chápání textu zrakem je sledovat text v jednotlivých souvislostech. V případě nevidomého je vhodné mít dobrou míru zobecňování umožňující si kontext zapamatovat, to předpokládá i samotné programování a algoritmizace. Zbytek spočívá na znalosti funkcí odečítače a klávesových zkratek. Odečítač při pohybu kurzoru v textu čte vždy jen ten úsek, který vzhledem k objektu pohybu má význam. Dalším hlediskem je formátování zdrojových kódů. Toto formátování pomáhá lépe se orientovat. Přesto platí, že každý nevidomý je zvyklý psát kód trochu jinak. Proto neexistuje žádné doporučené řešení. Někteří uživatelé kolem operátorů píší mezery, jiní ne. Jsou také uživatelé, kteří píší na samostatné řádky složené závorky pro vyznačování blogů. Hlavním úkolem je najít způsob, který bude úplně odpovídat požadavkům nevidomého programátora. 82 Hlavní pomůcka, kterou nevidomý potřebuje, aby mohl programovat webové stránky je samotný program na vytvoření html kódu. Je spousta možností výběru samotného programu. Pro vytváření webových stránek stačí použít ve Windows poznámkový blok, do kterého se zapisuje základní kód pro webovou stránku. Základní strukturou pro www stránku je skript viz obrázek 18.
82
poslepu.blogspot- Jak se programuje poslepu. Díl první - teorie [online]. [Cit. 28. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
44
Obrázek 18 – zakladni struktura html (zdroj: http://www.jakpsatweb.cz/html/html-tahak.html) )
Nevýhodou poznámkového bloku je absence využívání klávesových zkratek, neumí kontrolovat syntaxe. Mnohem lepším programem pro tvorbu webové stránky je specializovaný program pro vytváření skriptu jako je například PSPad. Jeho výhodou je využívání klávesových zkratek pro zápis skript. Zde lze vybírat z jednotlivých šablon, kontroly syntaxe. Snadno lze kontrolovat stav webové stránky pomocí jednoduchého náhledu. Do programování webových stránek se využívají také PHP skripty. PHP je speciální skript, který se zapisuje do samotné webové stránky pomocí tzv. vsuvky. PHP skript nelze otevřít jako webovou stránku, proto je potřeba využívat speciální server, který PHP podporuje. Je také možné využít v počítači externí program pro tzv. ladění PHP skriptů. Nejrozšířenější aplikací pro PHP je EasyPHP. MySQL vytváří databáze, pomocí tzv. příkazového řádku v prostředí DOS. MySQL je populární volba databáze použít pro webové aplikace. K tomu, aby se mohly jednotlivé programy a funkce programovat nevidomými uživateli, je zapotřebí speciálních kompenzačních pomůcek. Mezi tyto pomůcky patří bezesporu hlasová syntéza. Tato syntéza čte jednotlivé syntaxe. Je potřeba zjistit, které aplikace dokáží pracovat s těmito programy a bez problému přečtou nahlas vše, co je potřeba. Mezi nejrozšířenější hlasové programy patří HAL Screen Reader, JAWS, Virgo. Tyto nástroje mají za cíl umožnit nevidomému slyšet text, který se nachází na obrazovce v hovorové formě. Nástroje musí být neustále aktualizovány a podporovány. Základem tohoto programu je slyšet text nabídek a řádky kódu. Hlasový výstup pomocí speciálních zkratek umožňuje libovolně měnit zvukový výstup. Pomocí klávesových zkratek nevidomý uživatel mění libovolně formu a možnosti čtení textu z počítače. Velikou výhodou je změna rychlosti čtení textu, kterou si lze nastavit na rychlejší nebo pomalejší. Právě tímto způsobem si nevidomý kompenzuje rychlost čtení, aby dokázal vstřebávat větší počet informací za kratší dobu. To lze velmi dobře využívat při programování. Nejlepším řešením je kombinace s takzvaným hmatovým řádkem, nebo též 45
pojmenovaným braillským řádkem. Hmatový řádek se většinou používá pod klávesnicí samotného počítače.
Obrázek 19 – Braillův řadek (zdroj: http://pomucky.blindfriendly.cz/vypocetni-technika.html) )
Pokud nevidomý člověk bude programovat v programovacím jazyku, je tato forma kontroly potřebná. Syntaxe každého programu musí být naprosto přesná, nesmí zde být žádná chyba v jakémkoliv znaku. Nejlepším řešením je používat PSPad, který lze kombinovat s hlasovou syntézou JAWS. Tento postup byl vyzkoušen, zda předčítané informace jsou dostačující. PSPad je zcela standardní program, který pracuje na Delphi aplikaci. JAWS dokáže v tomto programu naprosto spolehlivě fungovat. Pozici kurzoru lze sledovat pomocí tzv. stavového řádku. Velmi cenným natavení v PSPadu je odškrtnout položku „Zobrazovat ikonky v menu“ Tímto způsobem se budou číst správně i dvoustavové položky v menu. 83 Visual Basic a nevidomý. Nevidomý může vytvářet jednotlivé programy v prostředí Visual Basic. K tomuto účelu lze použít čtečku obrazovky JAWS. Prvním bodem je spuštění čtečky JAWS, následně spuštění aplikace Visual Basic Express 2010. Po otevření aplikace se JAWS ohlásí. Tím je patrné, že vše funguje. Po zadání klávesové zkraty ALT + F se otevře menu souboru a JAWS přečte první položku „nový projekt“. Po stisku klávesy „Tab“, dojde k přesunu do seznamu šablon. Zde stačí vybrat „Aplikace Windows“. Toto se potvrdí na klávesnici „Enter“. Vytvoří se tím nový projekt. Pro otevření okna nástroje je potřeba zadat klávesovou zkratku „Alt + V“ zde je potřeba kliknout na klávesu „X“ a potvrdit „Enter“. Tímto způsobem se objeví seznam ovládacích prvků formulářů Windows.
83
tereza.fjfi.cvut- PSpad a NVDA [online]. [Cit. 22. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
46
Mezi těmito body funguje navigace od čtečky obrazovky JAWS. Tento malý návod je popsán pro pochopení, jak může nevidomý programovat v prostředí Visual Basic. Právě JAWS odečítač obrazovky zvládá nejvíce úkonů a pracuje s největším počtem aplikací.
84
Hlavní
výhodou JAWS je využití velkého počtu zkratek. Mezi nejpoužívanější klávesové zkratky patří bezesporu tyto: využití navigační klávesy H, díky níž se lze rychle přesunout do sekce dle požadovaného výběru. Po použití navigační klávesy T se lze dostat z jednoho seznamu k druhému. Při použití klávesy SHIFT se lze pomocí libovolné kombinace navigačních tlačítek dostat
zpět.
Všechny
klávesové
zkratky
se
nacházejí
na
webové
stránce:
http://www.freedomscientific.com/doccenter/archives/training/JAWSKeystrokes.htm. 85 Pro jednotlivé úpravy programu JAWS pro komunikaci s novými programy lze vytvářet tzv. skripty. Soubor skriptu obsahuje řadu funkcí. Lze si to představit jako řadu skriptů a funkcí, jako jsou malé počítačové programy. Každý skript nebo funkce obsahuje příkazy, které oznamují JAWS. Jak se má JAWS orientovat a co má za určitých podmínek vyslovovat. Lze upravit existující soubory skriptu, nebo psát zcela nové příkazy, aby se většina aplikací stala přístupná s JAWS. Kromě toho lze vytvořit skripty, které automatizují mnohé z každodenních úkolů. Používání skriptovacích jazyků je nekonečné a je omezeno pouze fantazií a kreativitou. 86
Obrázek 20 – prostředí JAWS (zdroj: http://pomucky.blindfriendly.cz/vypocetni-technika.html) )
Úplně slepý programátor využívá pro programování speciální pomůcky. Příkladem je Jerub: K programování využívá čtečku JAWS, aby všechny informace, které se nacházejí na 84
webcache.googleusercontent- How to Use Jaws With Microsoft Visual Basic? [online]. [Cit. 20. 04. 2014]. Dostupný z WWW: 85 freedomscientific- JAWS Keystrokes [online]. [Cit. 23. 04. 2014]. Dostupný z WWW: 86 freedomscientific- Introduction [online]. [Cit. 23. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
47
počítači, byly slyšet. Javu programuje v programovacím jazyce Eclipse. Je plně přístupný a vybaven IDE (Integrated Development Environment). To znamená, že tento programovací jazyk je díky IDE úplně přístupný slepému programátorovi. Pro čisté syntaxe používá Visio Studio. Je velmi dobře přístupné nevidomému pomocí čtečky JAWS. K tomu využívá jednotlivé sady skriptů. Tato skripta pomáhají při návrhu a přístupnosti formulářů. C a C++ lze dobře programovat pomocí překladače Cygwin. K tomuto se využívá textový editor Emacs nebo textový editor Vim v závislosti na tom, co potřebuje vytvořit. Jerub obvykle spoléhá na hlasovou čtečku JAWS, ale občas potřebuje použít braillský řádek. Braillský řádek využívá v situacích, kdy potřebuje mít jistotu v interpunkci u komplikovaných aplikací. Příkladem je spoustu vnořených závorek v jednotlivé syntaxi, kde je interpunkce velmi důležitá. 87 Slabozrací studenti mohou využít stejných principů jako je tomu u nevidomých. Sice ne všechny principy budou uplatňovat, protože mají oproti nevidomým výhodu. Tou výhodou je, že alespoň trochu vidí. Nevidomý je proti nim hendikepovaný tím že si vše musí pamatovat nazpaměť. Slabozraký si může kdykoliv přečíst informaci. Jelikož slabozraký vidí, používá k programování i zrak a lépe se může orientovat v kódu. Pro orientaci využívá zvětšovače obrazovek, ale také i kompenzační pomůcky pro nevidomé jako je hlasová syntéza. Pokud se slabozraký student bude chtít více věnovat programování, je pro něho mnohem výhodnější naučit se tzv. bodový text, který nevidomý ovládá. Tím si lze snadněji a rychleji požadované algoritmy překontrolovat.
4.2.1.3 PC kancelářské programy Nevidomý student ke studiu potřebuje využívat jednotlivé kancelářské programy. Mezi tyto programy patří Windows, Excel, Word a jiné. Pro rozbor těchto programů je potřeba i ten, který umožní studentovi napsat diplomovou práci. Po provedení analýzy v organizaci SONS bylo zjištěno, že nevidomý student, který chce napsat diplomovou práci, potřebuje speciální program, který se nazývá JAWS. Hlavní výhodou tohoto programu je možnost revize a čtení jednotlivých poznámek pod čarou. Většina programů to nedokáže. Bez čtení a zápisu poznámek pod čarou nelze napsat kvalitní práci.
87
stackoverflow- How can you program if you're blind? [online]. [Cit. 24. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
48
JAWS je jeden z mála, který umožňuje pracovat s: „aplikací Lotus Symphony, sady nástrojů IBM pro zpracování textu, tabulek a vytváření prezentací. Lotus Notes od IBM. JAWS je také kompatibilní s Microsoft Office Suite, MSN Messenger, Corel WordPerfect, Adobe Acrobat Reader, Internet Explorer, Firefox - a mnoho dalších aplikací, které jsou používány v pravidelných intervalech v práci a ve škole.“ 88 Zajímavé řešení nabízí Microsoft ke svému software od verze 2010. Spolupracuje s GW Micro, který nabízí své softwarové odečítače Window-Eyes zdarma pro zákazníky, kteří jsou buď slepí, nebo slabozrací. Nabídka je určena pro zákazníky, kteří si zakoupili a nainstalovali buď Microsoft Office 2010, nebo Office 2013. Ti, kdo využívají Office 2013 pomocí služby Office 365, mají na produkt také nárok. Díky partnerství s GW Micro je Office mnohem lépe připraven pro nevidomé uživatele. Tato technologie umí zpřístupnit nevidomému aplikace jako je Word, Excel, PowerPoint, OneNote a Outlook. Jednoduše sadu Office mohou využívat jak doma, tak i ve škole nebo v práci. Tím je docíleno veliké flexibility pro využívání kancelářské aplikace Office nevidomým. 89 Pro sepsání diplomové práce a využívání kancelářských aplikací co nejefektněji je potřeba použít dalších kompenzačních pomůcek. Velice ceněnou pomůckou ke kancelářským aplikacím je Braillův řádek. Nevidomý student velice často využívá hlasovou syntézu pro rychlejší kontrolu napsaných poznámek či práce. Pokud by vše zvětšoval, musel by pořád přecházet z jedné obrazovky na druhou. Tímto způsobem by mu přečtení práce trvalo dlouho. Může využívat pro práci také Braillův řádek. Mimo tyto předměty patří Matematika a cizí jazyk, které jsou blíže popsány v kapitole „ekonomický obor“. Je to v této sekci, protože se jedná o stěžejní bod ekonomického oboru pro nevidomé.
88
JAWS for Windows Screen Reading Software [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupný z WWW: . 89 webpronews- Microsoft Makes Office More Accessible For The Blind [online]. [Cit. 26. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
49
4.2.2 Ekonomický obor Mezi základní předměty, které se vyučují v IT oboru na vysoké škole pro dosažení titulu bakalář, patří tyto předměty: Podnikatelská etika, Mikroekonomie, Kvantitativní metody pro ekonomy, Základy informatiky, Vybrané kapitoly z psychologie a sociologie, Odborný cizí jazyk, Český jazyk, Makroekonomie, Pracovní právo, Podniková ekonomika pro EMP, Management, Statistika, Marketing, Základy mezinárodního obchodu, Účetnictví, Řízení lidských zdrojů pro EMP, Operační management, Základy veřejných financí, Finanční analýza, Podnikatelský záměr a projektový management, Marketingová komunikace, Řízení firemních financí, Právo v podnikání, Světová ekonomika, Bankovnictví, Systémy řízení podniku, Manažerská psychologie, Vybrané kapitoly z evropského a mezinárodního práva Nevidomí studenti k dosažení vzdělání musí jednotlivé předměty zvládnout. Není to pro ně nic jednoduchého. Musí využívat kompenzačních pomůcek pro nevidomé. Studium ekonomického oboru je o něco jednodušší než studium IT. Je to hlavně proto, že nemusí řešit otázky jak pracovat s UML diagramy, jak dobře programovat a podobně. Nejtěžší částí pro nevidomé v tomto oboru je cizí jazyk a matematika. Tyto předměty se vyučují také v oboru IT.
4.2.2.1 Cizí Jazyk Výuku cizích jazyků lze rozdělit do dvou částí: Využívání vytištěných knih s braillským řádkem, kde je potřeba studentům zpřístupnit jednotlivé nahrávky jazykové mluvy pro doplnění výslovnosti jednotlivých slov. Gramatiku si doplní z braillského textu. Hlavní zásada pro studium jazyků je umět braillský text. Využívání počítače s předem digitalizovaných učebnic nejlépe ve formátu doc. Pro tento typ výuky je potřeba počítač, který bude mít schopnost číst text a zobrazovat psané texty na Braillově řádku. Právě z tohoto hlediska je výuka cizích jazyků mnohem nákladnější, než je tomu u prvního způsobu. Zde je potřeba mít k dispozici speciální hardware, který je připojen k počítači. Jde o braillský řádek, který zobrazuje gramatiku jednotlivých slov a vět, díky níž lze správně umět zapisovat na počítači věty ve správné formě. Dalším doplňkem je hlasová syntéza, která může být libovolná.
50
Velice zajímavý projekt je například NVDA. NVDA (nonvisual Desktop Access) software, který lze stáhnout úplně zdarma. Ten umožnuje nevidomým a slabozrakým lidem používat počítače. Jednotlivé čtení lze koordinovat pomocí šipek na klávesnici. Velikou výhodou je možnost převodu textu do Braillova písma. Tento software lze i jednotlivě používat na více počítačích a to pomocí USB flash disku. Software komunikuje velice dobře s kancelářskými aplikacemi. 90 Další možností je využít čtečku od firmy GW Micro, se kterou spolupracuje Microsoft a nabízí vlastníkům licence Office ji zdarma využívat. Nejlepší alternativou pro učení cizího jazyka je možnost využívat jednotlivé kompenzační pomůcky spolu s multimediální výukou. Příkladem je zmíněná multimediální výuka na webové stránce http://www.helpforenglish.cz/. Tuto výuku lze kompenzovat pomocí namluvených slov a básní v jiném jazyce. V tomto případě se jedná o nejlepší možnou výuku. Gramatiku lze ověřit pomocí braillského řádku. Kladným bodem této výuky je možnost využívat jednotlivá cvičení, která ověřují dosažené znalosti cizího jazyka. Velice často se lze setkat i s výukou, která využívá tzv. metodu dril pro co nejlepší schopnost dlouhodobého zapamatování slovíček.
4.2.2.2 Matematika Při studiu matematiky se využívá jiných technologií. Nevidomí studenti používají notebook opatřený hlasovým výstupem a braillským řádkem. Hlasový výstup se skládá ze „screen readeru“ a syntetického hlasu. Nevidomí studenti mají možnost si matematické výrazy zaznamenat s použitím různých softwarových nástrojů. Ty převádí matematické symboly do vhodné národní normy Braillova písma. Příkladem může být zápis pomocí editoru Lambda. Příklad konverze mezi matematickou rovnicí a speciálním zápisem Lambda je na obrázku 21. Někteří nevidomí studenti pro čtení využívají braillský řádek, tím čtou zdrojové kódy typografického systému LaTeX. Popřípadě si tvoří vlastní transkripční kódy pro zápis a editaci matematických výrazů. 91 Práce s matematickými výrazy je velmi náročná v Braillovo písmu.
90
nvaccess- What is NVDA? [online]. [Cit. 25. 03. 2014]. Dostupný z WWW: Screen readery. Otevřete svůj web všem [online]. [2008] [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/screen-readery 91
51
Obrázek 21 – převod Lambda (zdroj: http://matesdiscapacidadvisual.blogspot.cz/2010/04/contenidos-delblog.html) )
U braillského řádku musí být každý matematický výraz linearizován. Pro převedení matematiky do Braillova písma je ztěžující řešení matematických příkladů. Jde o zpřístupnění matematických textů nevidomým za použití speciálních prostředků. Nejvíce zástupců v těchto produktech jsou konvertory. Ve výuce je největší problém písemná komunikace mezi nevidomým studentem a jeho učitelem (převod mezi vizuálním a hmatovým zápisem). Dají se uplatňovat tři konverze:
M E X - Braille - zaměření od učitele ke studentovi (příprava poznámek, zadání domácích úkolů) 92
LaTeX - Braille – zaměření na domácí úkol nebo vyřešení písemné práce, nevidomý zaznamenává opět v bodovém písmu a na to potřebuje nástroj, který naopak převede jeho změnu do grafické formy, aby ho vyučující mohl opravit 93
MathML - Braille – zaměření pro zpřístupnění matematiky nacházející se na webových stránkách ve formě MathML (stává se častějším). Pokud nevidomý uživatel přišel o zrak v průběhu svého života, lepší metoda je pro něho
tzv. převod programem DotsPlus na Nemeth Braille Code. Tento postup potřebuje tiskárnu, která tiskne bodové písmo s větším rozlišením. Více informací v příloze číslo 5.
92
KEBLOVA, A. Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené žáky ZŠ. 2. upr. vyd. Praha: Septima, 1999. 27 s. ISBN 80-7216-104-0. 93 MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska. 2. rozš. vyd. Brno: Paido, 1998. 85 s. ISBN 80-85931-60-5.
52
4.3 Metodika převodu tištěného dokumentu Z předešlého textu této diplomové práce je třeba se rozhodnout, co vše má být pro studenty s vadou zraku zdigitalizováno, zda musí být kniha digitalizována celá, nebo část. Je třeba se zamyslet nad dnešní technologií a jednotlivých technických možnostech nevidomých uživatelů. Čtecí zařízení pro nevidomé uživatele nedokáže to samé co studenti, kteří mají oči a mohou se na knihu podívat. Není potřeba digitalizovat některé texty vůbec, nebo alespoň ne v celém jejich rozsahu. Hlavním rozhodnutím pro vytváření dokumentu je potřeba se rozhodnout, pro jaký typ reprodukce bude text použitelný. Z předešlého textu diplomové práce lze dedukovat, že je možný převod textu do několika různých forem. Jako nejhlavnější částí je převod pro tzv. hlasové syntézy pro specializovaný program pro převod textového formátu do hlasového. Avšak o této problematice se tato diplomová práce zabývá v předešlých kapitolách. Druhou možností převodu textu pro nevidomé je převod do hmatového textu nebo též braillského displeje (řádku). Braillský řádek nebo též braillský text má jednu nevýhodu a to tu, že po delší době čtení nedokáží prsty tak dobře dedukovat písmo a tím je tato forma po delší době nepoužitelná. Avšak tato problematika je již řešena v předešlých kapitolách. U specifického textu jako je matematická rovnice, notové záznamy, hmatové výtisky je braillské písmo nutností. Jednotlivé typy poruch zraku sebou nesou zásadní pohled na vytvoření elektronického dokumentu. Zcela nevidomý student, který nemá ani trochu zbytkového vidění nepotřebuje k četbě obrázky, grafy nebo jiné virtuální prvky. K této problematice patří také typ, velikost a barva písma. Naopak potřebuje jednotlivé popisy obrázků a grafů, je-li to potřeba a nutnost. Mnoho případů pro pochopení problému daného celku je právě popis jednotlivých schémat a grafů, které jsou potřebné, aby se nevidomý uživatel dokázal orientovat a vše řádně pochopil. Na druhou stranu u čtenáře či studenta slabozrakého se zbytky zraku je úplně bezpředmětné, aby v elektronické verzi dokumentu tyto prvky chyběly. Nevidomý student využívá pro čtení zvětšovací techniku a proto i grafy a obrázky dokáže analyzovat a velice dobře. Pomůže mu to pochopit jednotlivou problematiku lépe, než z popisové charakteristiky. Jako dalším bodem je barevné zvýrazňování textu, díky němu se může v textu mnohem více orientovat. Nejlepším řešením dané situace je vytváření jedné verze jak pro nevidomé, tak pro slabozraké se zbytkem zraku. Princip je v tom, že se do textu přidávají grafy a obrázky, které nemají vliv na hlasovou syntézu, ale naopak u slabozrakých pomáhají k orientaci. Zcela
53
nejlepším řešením se stává používání hypertextového odkazu pro doplňující obrázky či grafy. Lze použít i jednotlivé animace nebo videa.
4.4 Analýza postupů Teiresiás Při analyzování postupů a metodik pro vytváření elektronických textů z tištěné verze se organizace Teiresiás zabývá spoustou typů úprav jednotlivých dokumentů. Parametry jako je volba formátování, vzhled jednotlivých stránek není sice pro účely nevidomých důležitý, avšak tato organizace je třídí jednoduchým formátováním. Zásadně se používá běžný formát papíru tj. A4 a text se zpracovává na výšku. Okraje se nechávají základní, jelikož Microsoft Office využívá tzv. standardně 2,5cm na každé straně. 94 Organizace se snaží zpracovávat dokumenty hlavně pro slabozraké. Hlavním důvodem je možnost využití i pro nevidomé a proto není potřeba pro každého vytvářet jiný dokument. Právě díky tomu se zachovávají speciální prvky, které slabozrakému pomohou, ale na druhou stranu nevadí nevidomému. On ani neví, že tam jsou. Základem pro převod textu je tzv. ISO 10646. Není zde použito všech znaků, které jsou obsaženy v tištěné dokumentaci, ale jen takové, aby je mohla snadno a bez problémů hlasová syntéza přečíst. Při kombinaci více jazyků než je jeden, nastává zásadní problém. Hlasová syntéza neumí sama přepínat mezi jazyky a proto je potřeba využít braillský řádek pro rozpoznání. Poté je možnost si přepnout z českého jazyka na jazyk například anglický, nebo jiný. Zásadním problémem a úskalím je pořádně porozumět braillskému textu, aby se text dal upravit do takové formy, aby jej vystihl právě jazyk, kterému říkáme braillský nebo též hmatový text. Na obrázku 22 je ruský text, který je upraven tak, že ruský jazyk se zobrazí na displeji pomocí ruské normy a český pomocí české normy. V tomto případě se vylučuje použití hlasového výstupu. 95
94
HANOUSKOVÁ, M. Metodika k úpravám textů pro zrakově postižené čtenáře [online]. [2010], [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: 95 HANOUSKOVÁ, M. Metodika k úpravám textů pro zrakově postižené čtenáře [online]. [2010], [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:
54
Obrázek 22 – kombinace jazyků (http://www.teiresias.muni.cz/download/Metodika_VII.pdf)
Aby se nevidomí uživatelé v elektronickém textu neztratili, využívají tzv. navigační znaky. Tyto navigační znaky slouží ke snadnému nalezení jednotlivých záchytných bodů. Základem pro použití záchytných navigačních bodů je označení nadpisů, jednotlivých kapitol nebo označení určitého celku v dokumentu. Standardem pro vkládání a označování nadpisů je používán znak „#“. Tento znak se vkládá před samotný nadpis a tím se zvýrazní. Velice často se v jazykových učebnicích využívá speciální systém značení a to „*“, přičemž dříve se využíval znak „&“. Značení se využívá pro rychlejší orientaci nevidomého studenta. Ten zadá do vyhledávače hledané slovo a tím jej odliší od ostatních čísel jiného značení. Jednotlivé lekce se rozdělují pomocí čísel do jednotlivých skupin. Číslování se používá úplně stejně jako u osnovy v diplomové práci. Příkladem může být: „*1.1 lekce 1“. Při formátování se využívá několik možných stylů, avšak se neohlíží tolik na vzhledovou stránku. Zásadní je patrné z obrázku 23. před nadpisem použít speciální znak pro odlišení nadpisu. 96
Obrázek 23 – odlišení nadpisů (http://www.teiresias.muni.cz/download/Metodika_VII.pdf)
Pomocí těchto znaků a odrážek může nevidomý využívat automatický obsah a tím pádem lze snadno přecházet na další kapitoly nebo se zpětně vracet. Při provádění úprav z tištěného textu do elektronického je potřeba v určitých technických grafech, nebo u obrázků dodatečně vložit technické komentáře, které co nejvýstižněji popíší nevidomému studentovi co
96
HANOUSKOVÁ, M. Metodika k úpravám textů pro zrakově postižené čtenáře [online]. [2010], [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:
55
se přesně na grafu či obrázku nachází, aby snadno pochopil látku. Při dopisování pasáží je třeba dbát na to, aby bylo ihned patrné, co je přepsaný originální text a co jsou psané poznámky. Toto zvýraznění nebo samotné odlišení doplněných poznámek technického rázu je potřeba pro další analýzy, aby bylo možné dohledat co je originál a co ne. Jde o to, jakým způsobem byl text modifikován, popřípadě aby autor knihy mohl snadno zkontrolovat správnost přepisu. Pokud se některé pasáže vynechají, je potřeba toto místo také důkladně označit. Většinou se jedná o obrázky. Pro tyto účely se využívají speciální znaky jako například: „#, @, &, $, *, §“. Nejdůležitější pro výběr správné formy a řazení se využívá obsah celého díla a tím se rozlišují jednotlivé prvky grafiky, které jsou jen estetické. Proto jsou pro nevidomé nevýznamné. Potom je tu grafika, která má pouze vizuální informaci. Proto není potřeba ji jakkoliv přepisovat, nebo upravovat. Nejtěžším prvkem je speciální grafická část dokumentů, která má nejen estetický vztah, ale je i sama nositelkou informace. Takováto informace po přepisu do prostého textu nese známky neúplnosti a ztrácí se tím určité informace. U této grafické stránky je potřeba se rozhodnout, zda toto postačuje popsat prostým textem, nebo využít tzv. reliéfní mapy, nebo bude lepší řešení určitou pasáž vynechat. 97
97
HANOUSKOVÁ, M. Metodika k úpravám textů pro zrakově postižené čtenáře [online]. [2010], [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: teiresias- Metodika VII [online]. [Cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW:
56
5 Návrhy a změny v BIVŠ Zatím se výuka na vysoké škole BIVŠ nezabývá výukou zrakově postižených a nevidomých studentů. I tito studenti si zaslouží studovat vysokou školu. Aby mohli tito studenti studovat na BIVŠ, musí škola studentům vytvořit speciální podmínky. Do těchto podmínek patří:
5.1 Infrastruktura školy Při provádění analýzy budovy BIVŠ v Praze bylo zjištěno jednotlivé uspořádání místností. Velice dobře je vyřešeno označení pater, každé je označeno jinou barvou. Jednotlivá patra jsou podle doporučení označena světlými barvami takto:
Přízemí je zbarveno do světle modra.
První patro je světle oranžové.
Druhé patro je v barvě sytě zelené.
Třetí patro fialové.
Čtvrté patro žluté.
Při analýze schodiště není vidět žádné označení prvního a posledního schodu. Podle doporučení je potřeba první a poslední schod jednotlivého patra označit proužkem žluté barvy. Nejlepším způsobem je použít reflexní žlutou barvu. Jednotlivé dveře učeben mají označení, které však není dostatečně veliké pro čtení slabozrakého studenta. Je potřeba změnit nápisy a popřípadě je zvýraznit. Nevidomý student potřebuje mít popisky jednotlivých učeben vytvořené pomocí Braillova písma, aby se mohl přesvědčit, kde se nachází. Je potřeba tyto popisky mít vždy na stejném místě u dveří. Výtah je velmi dobře označen pro nevidomé. Je označen Braillovo písmem. Pro slabozraké studenty jsou však popisky tlačítek malé, je potřeba je zaměnit za větší. Dle doporučení je velice dobré do výtahu nainstalovat hlasovou signalizaci pro nevidomého. Tato signalizace je vhodná o pro slabozrakého studenta. Učebny, sociální zařízení, studijní oddělení a ostatní místnosti se špatně hledají. Nejsou zde nainstalovány hlasové majáčky. Tento nedostatek je potřeba odstranit. 57
Po kontrole jednotlivých učeben je patrné, že ne všechny učebny může využívat nevidomý a slabozraký student. V některých učebnách se nacházejí řadové stolky, které nejsou vhodné pro slabozraké a nevidomé studenty. Pokud bude na této škole studovat nevidomý nebo slabozraký student, je potřeba, aby byli pro výuku použity jen standardní stolky se židlemi. Školu mohou navštěvovat i studenti, kteří vlastní speciálně vycvičeného psa. Pes jim slouží jako asistent. Díky tomu je potřeba upravit učebny pro tuto situaci. Doporučuje se, aby student seděl co nejblíže k uličce, aby mohl mít psa na blízku. Je důležité, aby byl postižený v kontaktu s ostatními studenty.
5.2 Jednotlivá výuka Pro postižené studenty musí škola zajistit speciální pomůcky, které jim umožní studovat jednotlivé obory. Jednotlivé obory mají různá zaměření a tím potřebují jiné kompenzační pomůcky. Potřebují tyto pomůcky: Pro studium ekonomického a IT oboru je potřeba nahradit vizuální kontrolu pomocí jiných pomůcek. Nevidomý student pro vytváření UML diagramů potřebuje program, který se nazývá TeDUB. Právě tato metoda je doporučována pro vytváření UML diagramů. Popřípadě lze použít i hmatový displej. Programovat jednotlivé aplikace lze pomocí speciálního programu JAWS, díky speciálně
vytvořeným
skriptům,
které
podporují
jednotlivé
programovací
jazyky.
K programování je dále zapotřebí braillského řádku pro kontrolu jednotlivého algoritmu. Pokud bude student studovat IT obor je potřeba JAWS systém. Proto je nejlepší volbou tento systém využívat i pro speciální kancelářské aplikace. Dá se sice využít i program, který podporuje Microsoft, ale je to zbytečné. Díky JAWS lze nejlépe napsat diplomovou práci, protože zvládá i funkce, které jiné programy nedokáží. Pro studium cizího jazyka diplomová práce doporučuje využívání speciálních multimédií jako je například Help For English. Popřípadě využít jiného multimédia s podporou učení dril. Tyto multimediální učebnice podporují kompenzační pomůcky jako je hlasová syntéza a Braillův řádek pro správné naučení gramatiky. Matematika je trochu více problematická. Lze navrhnou dvě řešení. Prvním je využití LaTeX metody pro nevidomé uživatele od narození. Pokud ke ztrátě zraku došlo v pozdějším 58
věku, lze využít speciální převod pomocí programu DotsPlus. Ten matematickou rovnici převede do zápisu Nemeth Braille Code pro vytisknutí speciální braillskou tiskárnou. K vytištění je potřeba tiskárna s vysokým rozlišením tisku. Pro ekonomické předměty je stejné doporučení kromě programování a vytváření UML diagramů. Ty se v tomto oboru nevyučují. Pro slabozraké studenty se doporučuje použít zvětšovací software. Je potřeba zjistit, který mu bude nejlépe vyhovovat. Jednotlivé pomůcky u slabozrakého studenta lze kombinovat. Více informací o jednotlivém použití lze nalézt v kapitole 4.
5.3 Přibližné ceny pomůcek Odečítač obrazovky a hlasový výstup: lze snadno použít odečítač a hlasový výstup v jednom, který nabízí ZoomText Zv-Od za cenu 25 410 Kč. Nejlepším řešením pro nevidomé je hlasový výstup pod označením JAWS. Rozděluje se do dvou verzí:
Standard Edition za 50 000 Kč
Professional Edition za 65 000 Kč. 98
Braillův řádek, lze pořídit ve dvou základních verzích: verze 40. znaková, nebo 80. znaková.
Focus 40 Blue je za cenu 79900Kč
Focus 80 Blue za 219900Kč 99
Hlasový majáček je hlavním orientačním prvkem pro nevidomé. Jde o dvě základní verze:
Orientační hlasový majáček OHM za 9 960 Kč,
orientační hlasový majáček OHM/C se speciálními řídicími obvody za 11 340 Kč.
98
Ergones sociální firma [online]. [Cit. 14. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. 99 Galop - Braillské řádky Focus Blue [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:.
59
K hlasovým majáčkům nevidomý potřebuje:
dálkový ovládač pro majáčky, který se dá pořídit za 2 000 Kč pod označením DOM2F. 100
Taktilní tiskárna, která se tiskne na speciálním přístroji Fuser Zy-Fuse se dá pořídit za cenu 39900Kč. K tomuto přístroji je potřeba speciálního papíru, který nám vytvoří reliéf pod označením Zy-Tex A4. Prodává se v balení po 200 listech a stojí 5500 Kč. Nebo papír Zy-Tex A3 a ten se dodává v balení po 100 listech za cenu 5500 Kč. 101
Obrázek 24 – Fuser (zdroj: http://poslepu.cz/tag/hmatove-mapy/)
Braillova tiskárna je speciální pomůcka, která je potřeba pro tisk textu. Na trhu existuje spousta značek. Tiskárna od firmy Index Braille pod označením Index Basic-D V4 se dá zakoupit za 2495 Euro.
102
Pokud se vezme přepočtový kurz 27,5 Kč za 1Euro, vychází na
68613 Kč.
100
Elvos - kompenzační pomůcky pro zrakově a tělesně postižené [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. 101 Galop - Fuser Zy-Fuse a Zy-Tex papíry [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. 102 Index Braille [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:.
60
Tabulka základních pomůcek a jejich cen: Pomůcka ZoomText Zv-Od JAWS Standard JAWS Professional Focus 40 Blue Focus 80 Blue OHM Hlasový majáčekOHM/C Dálkový ovladač pro hlasový majáček DOM2F Fuser Zy-Fuse Zy-Tex A4 Index Basic-D V4 Tabulka 1: ceny základních pomůcek
61
Cena 25 410 50 000 65 000 79 900 219900 9960 11 340 2000 39 900 5500 68 613
5.4 Swot analýza Swot analýza je strukturovaná a plánovaná metoda používající:
faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky organizace
faktory vyjadřující příležitosti a nebezpečí vnějšího prostředí
Jednotlivé stránky se využívají v projektech nebo obchodních podnicích. Analýza zahrnuje jednotlivé cíle podniku pomocí vnitřních a vnějších faktorů. Tyto faktory jsou buď příznivé, nebo nepříznivé k dosažení požadovaného stavu. Charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného setkání. SWOT Analýza vychází z předpokladu, že organizace dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. 103
silné stránky
slabé stránky *Finanční náročnost pořizovacích nákladů
*Zvýšení atraktivnosti školy *Jednodušší zapojení nevidomých do vysokoškolského prostředí
*Prostory pro podporu žáků *Dobře osvětlená místnost pro slabozraké *Technické přizpůsobení místností *Nedostatek proškoleného personálu *Škola nemá zkušenosti s nevidomými
*Zvýšení kvalifikace učitelů *Přilákání nových studentů *Zvýšení kvality výuky pro nevidomé
*Oslovení cílové skupiny nevidomí žáci *Prestiž *Sponzoři *Mezinárodní spolupráce- výměna studentů *Spolupráce organizací pro nevidomévýměna materiálů
*Zastarávání HW *Zastarávání SW *Nedostatek studentů *Nedostatek financí v budoucnosti *Licence *Zvýšení nákladů technické podpory *Návratnost vynaložených financí v závislosti na počtu nových žáků Hrozby
Příležitosti
103
businessballs- swot analysis [online]. [Cit. 12. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
62
Závěr Tato práce byla napsána pro pochopení studia nevidomých žáků na vysoké škole. Bylo zde rozebráno studium žáků nevidomých a slabozrakých se zbytky zraku. Studium těchto žáků je možné, protože existuje mnoho speciálních technických pomůcek, které žákům studium usnadňují. Microsoft by měl vytvořit speciální verzi instalačního média pro nevidomé. Toto médium by se skládalo ze samotného instalačního souboru doplněného o hlasovou syntézu. Tím by odpadla nereálnost instalace operačního systému na počítač nevidomým uživatelem. To znamená nevidomý je schopen nainstalovat si potřebný program do počítače sám. Tato práce řeší jednotlivé možnosti pro nevidomého uživatele, seznamuje s pomůckami, které potřebuje pro dosažení vysokoškolského vzdělání. „Jak umožnit nevidomým studentům vystudovat vysokou školu.“ Práce obsahuje novodobé informační technologie v procesu vzdělávání. Přechází ke specifikaci jednotlivých studentů se speciálními potřebami. Následuje soupis moderních technologií. Tyto technologie se dají použít a hlavně jsou k dostání na trhu. Dalším bodem diplomové práce je analýza potřeb studentů s vadou zraku, které jsou potřebné, aby mohli vystudovat vysokou školu. Tito nevidomí studenti potřebují speciálně upravený text. K tomuto účelu slouží technologie OCR. OCR technologie převádí tištěný text do textového formátu. V závěru práce jsou zmíněna jednotlivá doporučení pro vysokou školu BIVŠ, která jsou zaměřena na docílení úspěšného studia nevidomých a slabozrakých studentů v oboru IT. Záměrem je úspěšné ukončení studia pomocí veškerých dostupných pomůcek. Těmto žákům bychom měli věnovat co nejlepší péči, aby dokázali získat dostatek vědomostí pro život.
63
Seznam použité literatury Tištěná literatura FLENEROVÁ, H. Kapitoly z tyflopedie 1., Základy tyflopedie. Praha: SPN, 1985. CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 2009, č. 09. ISSN 1210-0684. KEBLOVA, A. Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené žáky ZŠ. 2. upr. vyd. Praha: Septima, 1999. 27 s. ISBN 80-7216-104-0. KUCHYNKA, P. a kol. Oční lékařství. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-11638. KVĚTOŇOVÁ – ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2. LITVAK, A. G. Nástin psychologie nevidomých a slabozrakých. Praha: SPN, 1979 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie předškolního věku. Olomouc: VUP, 2004. ISBN 80-244-0955-0. MAYER, Richard E. 2009. Multimedia learning. 2nd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. 304 s. ISBN 978-0-521-51412-5. MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska. 2. rozš. vyd. Brno: Paido, 1998. 85 s. ISBN 80-85931-60-5. MORAVCOVÁ, D.:Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Praha: TRITON, 2004. ISBN 80-7254-476-4 NOVÁK, J., ČERNOCHOVÁ, M., KOMRSKA, T. Využití počítače při výuce – Náměty pro práci dětí s počítačem. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. ZOUNEK, Jiří. - ŠEĎOVÁ, Klára. Učitelé a technologie : mezi tradičním a moderním pojetím. 1. vyd. Brno : Paido, 2009. 172 s ISBN 9788073151874. ZOUNEK, Jiří. ICT v životě základních škol. Praha : Triton, 2006. 160 s. ISBN 80-7254-8581. ZOUNEK, Jiří. Počítač, Internet a multimédia v práci učitele. In Novotný, Petr, Pol, Milan (ed.). Vybrané kapitoly ze školní pedagogiky. Brno 2002. s. 61-73.
64
Elektronické zdroje ActivTable-Multi touch interactive surface for schools–Promethean [online]. [Cit. 13. 1 2014]. Dostupný z WWW: adaptic- Sémantika [online]. [Cit. 18. 04. 2014]. Dostupný z WWW: apple-history- iPhone [online]. [Cit. 23. 12. 2013]. Dostupný z WWW: bauhaus.ece.curtin- Instructions for reading TeDUB Sequence Diagrams. [online]. [Cit. 23. 02. 2014]. Dostupný z WWW: bauhaus.ece.curtin.edu- Tutorial 1: Reading UML Diagrams with the TeDUB System [online]. [Cit. 21. 02. 2014]. Dostupný z WWW: bauhaus.ece.curtin.edu- Tutorial 2: Getting started with TeDUB [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: bbscnw- a short history of the blackberry [online]. [Cit. 22. 12. 2013]. Dostupný z WWW: blindfriendly- metodika [online]. [Cit. 21. 03. 2014]. Dostupný z WWW: blogginghits- The Brief History of Windows Phone [online]. [Cit. 16. 02. 2014]. Dostupný z WWW: brighthand- HP To Stop Making webOS Smartphones, Might License the OS to Others [online]. [Cit. 14. 01. 2014]. Dostupný z WWW: businessballs- swot analysis [online]. [Cit. 12. 04. 2014]. Dostupný z WWW: 65
businessweek- Handspring's Breakthrough Hybrid [online]. [Cit. 12. 01. 2014]. Dostupný z WWW: Carolina-rozdělení speciálních softwarů [online]. [Cit. 14. 1. 2014]. Dostupný z WWW:< http://carolina.mff.cuni.cz/spec_sw.php>. cbc- Nokia, Microsoft in pact to rival Apple, Google [online]. [Cit. 15. 02. 2014]. Dostupný z WWW: cnet- Tablet app brings new touch to Braille [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: ČERNÁ, M. Využití počítače ve výuce rodinné výchovy na 2. stupni ZŠ [online].30.4.2003. [cit. 7.2.2014]. Dostupný na WWW: ČPZP - Ztráta zraku [online]. [Cit. 5. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Dodatek č. 2 podpora financování zvýšených nákladů studentů se specifickými potřebami [online]. [Cit. 06. 1. 2014]. Dostupný z WWW:. Easy-link, Výpočetní technika a kompenzační pomůcky, SPEKTRAVOX [online]. [Cit. 15. 1. 2014]. Dostupný z WWW:< http://www.spektravox.cz/easy-link.php>. E-learning na Masarykově univerzitě- Dril [online]. [Cit. 06. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Elvos - kompenzační pomůcky pro zrakově a tělesně postižené [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. Ergones sociální firma [online]. [Cit. 14. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. evengrounds- How Do Blind People Use the iPhone? [online]. [Cit. 16. 02. 2014]. Dostupný z WWW: Födisch, M., D. Crombie and G. Ioannidis (2002), “TeDUB: Providing access to technical drawings for print impaired people”, in Proceedings Conference and Workshop on Assistive Technologies for Vision and Hearing Impairment: Accessibility, Mobility and Social Integration, 2002. freedomscientific- Introduction [online]. [Cit. 23. 04. 2014]. Dostupný z WWW: 66
freedomscientific- JAWS Keystrokes [online]. [Cit. 23. 04. 2014]. Dostupný z WWW: Gallagher, B. and W. Frasch (1998), “Tactile Acoustic Computer Interaction System (TACIS): A new type of Graphic Access for the Blind”, in Technology for Inclusive Design and Equality Improving the Quality of Life for the European Citizen, Proceedings of the 3rd TIDE Congress, 23 - 25 June 1998, Helsinki, Finland. Galop - Braillské řádky Focus Blue [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. Galop - Fuser Zy-Fuse a Zy-Tex papíry [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. geek- Ericsson R380 Smartphone [online]. [Cit. 19. 01. 2014]. Dostupný z WWW: HANOUSKOVÁ, M. Metodika k úpravám textů pro zrakově postižené čtenáře [online]. [2010], [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: Haptické Mapy.cz [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. Iforum- Studenti se speciálními potřebami mají nárok na různé formy podpory [online]. [Cit. 1. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://iforum.cuni.cz/IFORUM-14654.html> Index Braille [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. informationweek- Bada-Bing: Samsung Intros New Mobile OS [online]. [Cit. 12. 12. 2013]. Dostupný z WWW: JAWS for Windows Screen Reading Software [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupný z WWW: . jiscdigitalmedia- Mobile Learning for Education [online]. [Cit. 21. 4. 2014]. Dostupný z WWW: Klasifikace zrakového postižení podle WHO [online]. [cit. 6. 3. 2014] Dostupné na WWW: Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené [online]. [Cit. 9. 3. 2014]. Dostupný z WWW:< http://handicap.zcu.cz/pomucky_zrak.php>. Komunitní plánování BRUNTÁL [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. 67
leedsnorthern.wordpress- Top free android apps for the visually impaired. [online]. [Cit. 20. 02. 2014]. Dostupný z WWW: MACHÁČEK, M. GRILLOVÁ, V. Úpravy interiéru pro slabozraké a nevidomé [online]. [cit. 13. 4. 2014] Dostupné na WWW: Metanolova kes [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:. Metodický pokyn MŠMT pro financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení č..j.: 23 728/2011-30 [online]. [Cit. 15.1.2014]. Dostupný z WWW: mobilmania.cz- BlindShell zjednoduší Android pro nevidomé [online]. [Cit. 20. 02. 2014]. Dostupný z WWW: mpavus- Sequence diagram - sekvenční diagram [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: nvaccess- What is NVDA? [online]. [Cit. 25. 03. 2014]. Dostupný z WWW: play.google.com- Mobile Accessibility US [online]. [Cit. 18. 02. 2014]. Dostupný z WWW: poslepu.blogspot- Jak se programuje poslepu. Díl první - teorie [online]. [Cit. 28. 02. 2014]. Dostupný z WWW: Screen readery. Otevřete svůj web všem [online]. [2008] [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/screen-readery scribd- BADA Operating System [online]. [Cit. 18. 12. 2013]. Dostupný z WWW: SEIFERT, R. GONZÚROVÁ, W. Základy práce na počítači bez kontroly zrakem [online]. [cit. 2. 4. 2014] Dostupné na WWW: SCHINDLER, R. PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený [online]. [cit. 6. 3. 2014] Dostupné na WWW: 68
sites.hardwarezone- The Evolving Windows Phone – A History of Windows Mobile to Windows Phone 7 [online]. [Cit. 15. 02. 2014]. Dostupný z WWW: Specifika podpory a výuky znevýhodněných studentů a uchazečů o studium v prostředí VŠ [online]. [Cit. 6.3 2014]. Dostupný z WWW:< http://www.presbloky.cz/obsah/dok18> stackoverflow- How can you program if you're blind? [online]. [Cit. 24. 04. 2014]. Dostupný z WWW: ŠONKOVÁ, S. Dovednosti učitele [online]. [cit. 7.11.2013]. Dostupný na WWW: < https://googledrive.com/host/.../materialy_1stupen.doc > techradar- A complete history of Android [online]. [Cit. 18. 2. 2014]. Dostupný z WWW: teiresias- Metodika VII [online]. [Cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: tereza.fjfi.cvut- PSpad a NVDA [online]. [Cit. 22. 04. 2014]. Dostupný z WWW: theatlantic- The Beautiful Code [online]. [Cit. 18. 04. 2014]. Dostupný z WWW: tyfloservis- Rady průvodcům nevidomých [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: UNESCO. Information and communication technology in education: A curriculum for schools and programme of teacher development [online]. Paris: UNESCO, 2002 [cit. 201311-15]. Dostupné z: http://unesdoc.unesco.org/images/0012/001295/129538e.pdf VIKTORA, J. VYMETÁLEK, P. Kartografická polygrafie a reprografie [online]. [cit. 2. 4. 2014] Dostupné na WWW: VOKOUNOVÁ, J. Osobní počítač – pomocník učitele i rodiče [online]. [cit. 7.3.2014].Dostupný na WWW:< http://www.4zszdar.cz/projekt/storage/File/osobni_pocitac.pdf > webcache.googleusercontent- How to Use Jaws With Microsoft Visual Basic? [online]. [Cit. 20. 04. 2014]. Dostupný z WWW: 69
webpronews- Microsoft Makes Office More Accessible For The Blind [online]. [Cit. 26. 04. 2014]. Dostupný z WWW: Wikipedia: The Free Encyklopedia: Computer hardware. [online]. [cit. 15.1.2014]. Dostupný z WWW:< http://en.wikipedia.org/wiki/Computer_hardware> Wikipedia: The Free Encyklopedia: Interactive whiteboard. [online]. [cit. 15.1.2014]. Dostupný z WWW: wired- Braille keyboard prototype turns tablet into touchscreen for the blind [online]. [Cit. 22. 02. 2014]. Dostupný z WWW: Zápisník GIN-pomůcky pro ZP, GALOP [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupný z WWW:< http://www.galop.cz/katalog_detail.php?produkt=29>.
70
Seznam obrázků Obrázek 1 – interaktivní tabule .................................................................................................. 5 Obrázek 2 – helpforenglish......................................................................................................... 8 Obrázek 3 – iphone a Samsung ................................................................................................ 11 Obrázek 4 – ovládání tabletu .................................................................................................... 14 Obrázek 5 – segmentace ........................................................................................................... 25 Obrázek 6 – – vzor................................................................................................................... 26 Obrázek 7 –tvar ........................................................................................................................ 26 Obrázek 8 –zoom text ............................................................................................................... 27 Obrázek 9 – braillský řádek ...................................................................................................... 29 Obrázek 10 – braillská tiskárna ................................................................................................ 30 Obrázek 11 – GIN..................................................................................................................... 31 Obrázek 12 – hlasový majáček ................................................................................................. 33 Obrázek 13 – Možnost zápisu Braillovo písmem ..................................................................... 39 Obrázek 14 – architektura DiagramInterpreter ......................................................................... 40 Obrázek 15 – uživatelské rozhraní TeDUB.............................................................................. 41 Obrázek 16 – uživatelské rozhraní TeDUB.............................................................................. 41 Obrázek 17 – sekvenční diagram ............................................................................................. 43 Obrázek 18 – zakladni struktura ............................................................................................... 45 Obrázek 19 – Braillův řadek ..................................................................................................... 46 Obrázek 20 – prostředí JAWS .................................................................................................. 47 Obrázek 21 – převod Lambda .................................................................................................. 52 Obrázek 22 – kombinace jazyků .............................................................................................. 55 Obrázek 23 – odlišení nadpisů ................................................................................................. 55 Obrázek 24 – Fuser ................................................................................................................... 60
71
Seznam tabulek Tabulka 1: ceny základních pomůcek .................................................................................. 61
Seznam příloh Příloha č. 1: Definice typů postižení Příloha č. 2: abeceda Braillova bodového písma pro nevidomé Příloha č. 3: Braillovo bodové písmo Příloha č. 4: Haptická mapa Příloha č. 5: Nemeth Braille Code
72
Příloha č. 1 Definice typů postižení
„Lehce zrakově postižený / Uživatel zraku (A1) Osoba, jejíž zraková vada stále umožňuje práci zrakem (a to i s textem), s běžnými formáty dokumentů, včetně vizuálních. Úprava obrazu pozůstává ve zvětšování nebo jiných změnách optického charakteru, není třeba využívat odečítače obrazovky. Těžce zrakově postižený / Uživatel hmatu / hlasu (A2) Osoba, která pracuje buď s hmatově tištěnými dokumenty, nebo s odečítači obrazovky (v kombinaci s hmatovým displejem nebo hlasovým výstupem), který vyžaduje editovatelný formát textového dokumentu, příp. dokument obsahově i formálně adaptovaný. Jsou zde tedy zahrnuti i ti, pro něž je v tradiční terminologii vyhrazen termín těžce slabozraký, nevidomý, příp. prakticky nevidomý. Nedoslýchavý / Uživatel verbálního jazyka (B1) Osoba, která informace spontánně přijímá i podává prostřednictvím verbálního jazyka (ať už formou psanou nebo mluvenou), v českém prostředí primárně používá český jazyk. Jsou zde tedy zahrnuti i ti, kdo jsou z hlediska striktně medicínského neslyšící (např. později ohluchlí), nicméně se cítí být primárně mluvčími verbálního, nikoli znakového jazyka. Neslyšící / Uživatel znakového jazyka (B2) Osoba, která informace spontánně přijímá i podává prostřednictvím znakového jazyka, v českém prostředí primárně používá český znakový jazyk, příp. jinou formu neverbální komunikace, byť založenou na českém jazyce. Pohybově postižený – s postižením dolních končetin (C1) Osoba, která – s ohledem na své pohybové postižení – ke svému samostatnému pohybu nezbytně potřebuje a využívá dalších osobních zařízení, ať už se jedná o opěrné hole, nebo mechanické či elektrické vozíky. Kategorie zahrnuje tedy i ty, jejichž lékařská diagnóza primárně pojmenovává pouze příčinu (např. DMO), nikoli prokazatelné sekundární dopady primární diagnózy na funkci pohybového aparátu. 73
Pohybově postižený – s postižením horních končetin (C2) Jemná motorika horních končetin je snížena natolik, že osoba není schopna operativně a efektivně vykonávat činnosti, které se se studiem běžně spojují – pořizování poznámek vlastní rukou, příp. i na klávesnici, manipulace s předměty a zařízeními, které jsou nezbytné pro plnění studijních povinností (fyzické knihy, psací potřeby, přístrojovou technika atd.), příp. manipulace s předměty běžné denní potřeby. Osoba se specifickou poruchou učení (D) Osoba, které dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, příp. často souběžně se vyskytující ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti) objektivně brání standardním způsobem plnit studijní povinnosti. Osoba s psychickou poruchou nebo s chronickým somatickým onemocněním (E) Osoba, které psychická porucha či onemocnění nebo chronické somatické onemocnění objektivně brání standardním způsobem plnit studijní povinnosti nebo si žádají organizačních opatření ze strany školy. dokumentů, včetně vizuálních. Úprava obrazu pozůstává ve zvětšování nebo jiných změnách optického charakteru, není třeba využívat odečítače obrazovky.“104
104
Dodatek č. 2 podpora financování zvýšených nákladů studentů se specifickými potřebami [online]. [Cit. 06. 1. 2014]. Dostupný z WWW:.
74
Příloha č. 2
105
105
Komunitní plánování BRUNTÁL [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:.
75
Příloha č. 3 Braillovo bodové písmo
106
106
Metanolova kes [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:.
76
Příloha č. 4 Haptická mapa
107
107
Haptické Mapy.cz [online]. [Cit. 15. 4. 2014]. Dostupný z WWW:.
77
Příloha č. 5 Nemeth Braille Code
108
108
theatlantic- The Beautiful Code [online]. [Cit. 18. 04. 2014]. Dostupný z WWW:
78
