Studie č. 8 :
Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS a její dodržování v odvětví stavebnictví 3. ze tří opakovaných odborných posudků
Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednatel: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1
Vytvořil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 1.12.2011
© 2011, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Praha 1, Václavské náměstí 21.
Obsah: 1. Současná situace v hospodářství ČR a její odraz ve stanoviscích organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců
3
2. Vyhodnocení workshopů
4
3. Problém minimální mzdy
8
4. „Kurzarbeit“
10
5. Dodržování KSVS
10
6. Doporučení pro další postup při realizaci projektu, případně pro další fungování sociálního dialogu
11
Příloha: Prohlášení účastníků Celostátního aktivu stavbařů k situaci ve stavebnictví konaného dne 20. září 2011 v Praze
14
2
Studie: Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně a její dodržování v odvětví stavebnictví (3. ze tří opakovaných odborných posudků)
1. Současná situace v hospodářství ČR a její odraz ve stanoviscích organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců Předkládaný třetí odborný posudek byl vypracován v době, kdy se nad českou ekonomikou opět stahují mračna recese. Předchozí materiály ještě reflektovaly mírné zotavení v letech 2010 a počátku roku 2011. Bohužel do naší domácí ekonomiky se promítají vlivy ze zahraničí, zejména krize eurozóny spojená s předlužením některých účastnických zemí, především Řecka. Náklady na řešení finanční krize polykají takový objem finančních prostředků, že nezbývá na povzbuzení domácí poptávky v zemích, které jsou tradičními odběrateli českých výrobků a polotovarů – tj. především Německu. Další příčinou obav zaměstnavatelů i zaměstnanců je počínání české vlády, která ve snaze za každou cenu stlačit rozpočtový deficit bez zvýšení přímých daní (zavedení progrese) škrtá investice v dopravní infrastruktuře i v dalších oblastech a totéž lze zaznamenat i v krajích a obcích, kde se jedná ovšem o škrty nedobrovolné, protože se jim snížil příděl z výběru daní. Výrazné omezení původně plánovaných a předchozí vládou slíbených finanční prostředků do této oblasti a tím ve své podstatě neodvratně přivolává krizi jednoho z dosud mála ještě fungujících odvětví národního hospodářství. Stavebnictví je přitom objektivně prakticky jediným odvětvím, jehož prostřednictvím může stát nějak výrazněji a přímým způsobem právě formou stavebních zakázek, působit na dynamiku ekonomického rozvoje a zaměstnanosti. Velmi významný a obecně známý je multiplikační efekt z hlediska vložených investic a vytvoření nových pracovních míst v národním hospodářství. Současně však tentýž efekt může mít i opačný důsledek, snižování počtu zaměstnanců ve stavebnictví o každého jednoho pracovníka vyvolá ztrátu zaměstnání o 2,2 - 2,5 pracovníků v dalších odvětvích. V polovině minulého roku byly Svazem podnikatelů ve stavebnictví (SPS v ČR) zpracovány tři varianty předpokládaného vývoje stavebnictví – optimistická, realistická a katastrofická. Vývoj v negativním smyslu překonal i nejhorší představy dopadů ekonomické krize na odvětví stavebnictví. Situace ve využití stavebních kapacit drastickým omezením staveb dopravní infrastruktury, vyloučením některých podpůrných programů v oblasti bydlení, odložením realizace některých akcí financovaných z programů EU či Zelená úsporám vede k přímému ohrožení existence některých stavebních firem. K těmto základním faktorům přistupuje ještě větší opatrnost bank v úvěrové politice vynucená krizí finančního sektoru v Evropě. Zpřísňují se podmínky pro úvěry, zejména pro malé a střední podnikatele a stavební developery. Tím se negativní dopady krize ještě více prohlubují. Charakteristický pro přístup vlády k potřebám sociálních partnerů je její vztah k tripartitnímu dialogu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Odborový svaz 3
Stavba ČR se rozhodli uspořádat Celostátní aktiv stavbařů dne 20.9.2011, za účasti zástupců podnikatelů a odborových organizací v odvětví, na který byli mimo jiných představitelů pozváni premiér, ministr financí a předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Ani jeden z nich se aktivu nezúčastnil. Jednalo se přesto o velmi významnou společnou akci obou sociálních partnerů se společným cílemsnažit se opětovně upozornit na situaci v odvětví, předložit návrhy na řešení a nalezení zdrojů financování a odvrátit tak další prohlubování krize v odvětví, a tím přispět ke zlepšení ekonomické situace v ČR. Jednalo se o akci, která vyjádřila shodnou vůli sociálních partnerů a byla dobrou ukázkou fungujícího sociálního dialogu. Chyběla však vůle třetího subjektu – vlády ČR. Účastníci tohoto aktivu přijali společné Prohlášení a po jeho skončení se konala tisková konference. Klíčové je, že v současné složité situaci oba protagonisté sociálního dialogu udržují sociální smír a jsou schopni předložit společná stanoviska i k problémům, na které měli ještě nedávno rozdílný názor. Bohužel na jejich realistické návrhy nikdo ve vládě nechce slyšet.
2. Vyhodnocení workshopů: Tento třetí odborný posudek byl zpracován po uzavření KSVS na další období (2011 – 2013). Jeho cílem je kriticky posoudit a zhodnotit výsledky realizace projektu od doby zpracování druhého odborného posudku (červen 2011). V mezidobí od zpracování druhého proběhly v rámci realizace projektu tyto workshopy na téma Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS stupně a její dodržování v odvětví stavebnictví: 1) společný Workshop SPS v ČR a OS Stavba ČR 22.9.2011 – Praha 9. 11. 2011 – Praha 2) Workshopy expertního týmu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR 14.6.2011 – Bystřice nad Olší 15.6.2011 – Brno 6.10.2011 - Praha V tomto seznamu jsou pouze akce uskutečněné po vypracování druhého odborného posudku. Na všech těchto akcích výrazně dominovalo pozitivní hodnocení výsledků spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci bipartitního dialogu. Potvrdily se zde až na drobné výjimky závěry z prvního a druhého odborného posudku i z dalších studií v rámci tohoto projektu. Korektní přístup obou stran nadále zabezpečuje sociální smír i v podmínkách zhoršující se ekonomické situace. Sporné otázky jsou úspěšně řešeny jednáním. Obě strany dialogu trápí především jednostranně fiskální přístup současné vlády, který omezuje veřejné investice a tlumí poptávku obyvatelstva. Na hlas ze sektoru stavebnictví vláda bohužel neslyší.
4
Účastníci společného workshopu konstatovali, že Odborné posudky /Dopadové studie správně hodnotí význam uzavírání KSVS – smlouva nastavuje jednotné standardy pro celé odvětví a to v hlavních částech, které se týkají mzdové oblasti (v širším pojetí) a pracovních podmínek zaměstnanců. Dodržování těchto standardů je jednak srovnávacím ukazatelem mezi jednotlivými firmami a současně by mělo bránit dumpingovým cenám tedy i mzdám, které narušují konkurenční prostředí mezi firmami. Účastníci potvrzují, že mezi smluvními partnery tedy SPS v ČR a OS Stavba ČR dochází k pravidelným schůzkám při kterých je projednávána otázka dodržování KSVS – v tomto směru je mezi partnery shoda. V tomto směru tedy hodnotí vývoj bipartitního dialogu a význam rozšíření KSVS na celé odvětví pozitivněji než samotná Dopadová studie. Ve stavebnictví při jednání SPS v ČR jako zástupce stavebních firem a Odborového svazu Stavba ČR jako zástupce stavebních odborů probíhají jednání standardně, bez problémů, řešení se vždy velmi rychle najde, jednání probíhá k oboustranné spokojenosti. Dnešní stavebnictví nemá problém s dodržováním zákoníku práce ani s rozšiřováním závaznosti KSVS, řeší přednostně jiné problémy – nedostatek zakázek, problémy s platební morálkou odběratelů, financování. I přes konstatování přínosu existence kolektivní smlouvy vyššího stupně a rozšiřování její závaznosti v diskuzi zaznělo ze strany odborářů (bez konkretizace), že se někteří zaměstnavatelé snaží ze závaznosti některých ustanovení vymanit. Zazněl i názor, že garantem dodržování ustanovení KSVS u členských subjektů (OS Stavba ČR i SPS v ČR) by měli být především představitelé těchto sdružení. Zde musejí oba sociální partneři skutečně společně postupovat vůči hříšníkům, nicméně je nutno je nejprve identifikovat a pochybení prokázat. Stoupá informovanost o KSVS včetně rozšíření závaznosti, velmi dobře je hodnocena spolupráce se specialisty z Odborového svazu. I přesto však je povědomí řadových zaměstnanců, a to ať již odborově organizovaných či nikoliv, o existenci a obsahu KSVS obecně velmi nízké. Dle diskutujících zde se informovanost sice zlepšuje, ale velmi pomalu. Proto zazněl požadavek na stálou aktualizaci informačních kanálů (web OS, hromadná pošta apod.), návrh na vytvoření speciálního informačního zdroje týkajícího se zahraničních informací a na doporučení zařazení aktuálních informací ze zahraničí, včetně koordinace kolektivního vyjednávání na další podobná jednání. Do této skupiny požadavků a námětů patří i námět na zvýšení informovanosti o KSVS prostřednictvím regionálních rad ČMKOS (resp. regionálních tripartitních jednání), doporučení zařazení aktuálních informací ze zahraničí, včetně koordinace kolektivního vyjednávání na další podobná jednání a doporučení na hledání dalších netradičních informačních kanálů a příležitostí (odborná učiliště, střední školy, úřady práce). Informace o zkušenostech z návštěvy členů realizačního týmu v SRN považovali diskutující za přínos pro další činnost v oblasti sociálního dialogu. Během diskusí v rámci samostatných workshopů SPS v ČR bylo rovněž konstatováno, že rozbor v Odborných posudcích (Dopadové studii) postihuje celkem správně reálnou situaci v této oblasti. Z vyjádření účastníků vyplynulo, že zhruba
5
polovina členů SPS v ČR má ve svých firmách odborovou organizaci. Všeobecně bylo konstatováno, že s odborovými organizacemi firmy nalézají zaměstnavatelé celkem snadno vzájemnou shodu a nedochází k zásadním názorovým střetům. Nečiní zásadní problém dodržovat ustanovení přijatá KSVS. Někteří účastníci workshopů ale upozorňovali na fakt, že pokud by pokračovala současná nedobrá situace v zakázkové náplni a to především politikou vlády, která staví úspory z velké části na omezování investic, může nastat situace, že sociální smír ve firmách bude narušen. Účastníci workshopů SPS v ČR se u tématu kolektivního vyjednávání, dodržování KSVS a rozšiřování její závaznosti víceméně shodují v tom, že odborová organizace je v současné době se zaměstnavateli na jedné lodi a jediné východisko je dle názoru přítomných změna politiky vlády. Někteří účastníci upozornili, že u některých stavebních firem, kde nepůsobí odborová organizace, jsou někde mzdové tarify nižší, než tarify, dohodnuté v KSVS. V rámci workshopů se však neobjevily rozbory ukazující na příčiny tohoto stavu. Také nebyly jmenovány konkrétní příklady. Proto nelze tuto skutečnost hodnotit. Podobně se ohledně dodržování ustanovení KSVS objevily nekonkrétní pochybnosti, zda tam, kde neexistuje odborová organizace, nedochází k porušování KSVS (u zaměstnavatelů s odborovou organizací jsou vesměs dobré zkušenosti). Výhrady účastníků jednoho workshopu SPS v ČR se týkají úvodní části Odborného posudku/Dopadové studie, kde se konstatuje, že ČR zaostává za ostatními vyspělými evropskými zeměmi v počtu uzavíraných podnikových kolektivních smluv – konkrétní podklady pro toto tvrzení ve studii chybí. Objektivním kritériem může být odvětvové srovnání (které samo o sobě je problémem, protože v různých státech jsou pod odvětvím stavebnictví zahrnuty různé charaktery činností). Srovnání by muselo vzít v úvahu procentní vyjádření velikosti firem ve vztahu k celkovému počtu podnikajících subjektů. Účastníci jsou také toho názoru, že organizovanost zaměstnanců ve stavebnictví nemá přímý vliv na meziodvětvovou konkurenceschopnost firem v evropském prostoru. Ve studii i posudku není také podrobněji zdůrazněna specifika stavebnictví, která vytváří úplně jiné podmínky práce než průmyslová odvětví a na tuto skutečnost musí kolektivní vyjednávání reagovat. K výše uvedeným výtkám zpracovatel odborných posudků uvádí, že údaj o srovnání počtu uzavíraných kolektivních smluv vyššího stupně převzal z oficiálních dokumentů. Uznává ale relevantnost námitky, že problematika by měla být předmětem hlubší analýzy, která ovšem překračuje vymezený rámec předloženého materiálu. Co se týče specifiky stavebnictví, bohužel účastníci diskusí, kteří vznesli připomínku, neuvedli blíže, v čem ona specifika má spočívat. Vlastní specifiku má každé odvětví a proto je nutno srovnávat pouze v rámci odvětví, což se v odborném posudku (dopadových studiích) dělo. Vzhledem k tomu, že v kolektivním vyjednávání v rámci odvětví stavebnictví nejsou dle vyjádření účastníků workshopů zásadní problémy, má specifika odvětví jen marginální význam.
6
Účastníci workshopů diskutovali i nad současným stavem kolektivního vyjednávání a navrhují v něm pokračovat (upřesňování KSVS) v dalších obdobích. Při vědomí obtížnosti úkolu je třeba zvýšit úroveň neformální kontroly firem, kde jsou uzavřeny podnikové kolektivní smlouvy a to z hlediska jejich dodržování – zde má lepší postavení k získávání informací strana odborů. Bude nutno získat více informací i o firmách, kde nepůsobí odborová organizace, avšak jsou vázány KSVS z titulu jejího rozšíření. Zde je situace podstatně složitější. Omezené možnosti existují u odborových funkcionářů velkých firem zjišťovat situaci u malých podnikatelů – subdodavatelů. To však je jen provizorní řešení. Při rozhovorech i s vedoucími malých firem se zjišťuje, že nejenže nevědí o uzavření KSVS, ale ani neznají skutečnost, že dohodnutými limity jsou vázáni. To je velký problém, který by zasloužil samostatný rozbor (například v příštím možném projektu, který by byl zaměřen přednostně na malé střední podniky). Bylo konstatováno, že od podpisu nové KSVS nastal posun v těchto oblastech: Po formální stránce došlo k jejímu rozšíření Sdělením MPSV č. 183/2011 Sb. uveřejněném v částce 67 Sbírky zákonů. Obnovila se, na úrovni vlády, diskuze o zvýšení minimální mzdy. V současné situaci ve stavebnictví, kdy dochází v důsledku omezování investiční výstavby k výraznému snižování počtu pracovníků, nejsou ve firmách vytvořeny potřebné zdroje na zvyšování mezd. Účastníci se shodují na tom, že v případě zvýšení minimální mzdy by vznikl tlak na zvyšování mezd v dalších tarifních stupních. Po dohodě s MPSV bude možné se k celému problému vrátit po vyhodnocení situace v jednotlivých odvětvích. Jako další postup v kolektivním vyjednávání vidí účastníci nutnost vést nadále permanentní dialog k daným tématům. Dále je zapotřebí společně prostřednictvím RHSD řešit, jako základní současný problém důsledky hospodářské krize na odvětví: vliv nedostatku zakázek zvyšování daňové zátěže obyvatelstva a její dopady na snížení zakázek v oblasti výstavy a údržby bytového fondu vážné nebezpečí růstu vysoké nezaměstnanosti spolupráce s ostatními zaměstnavatelskými svazy na řešení tzv. částečné nezaměstnanosti „kurzarbeit“ v souvislosti s důchodovou reformou (prodlužováním věku odchodu do důchodu) řešit otázku tzv. předdůchodů pro těžce pracující. Všeobecná shoda je, že KSVS je nutná, pomáhá k vytvoření lepších podmínek v PKS a má příznivý vliv na sociální prostředí. V tom se workshopy konané po odevzdání druhého odborného posudku nelišily od těch předchozích. Workshopy potvrdily závěry dopadových studií a odborného posudku i v tom, že nejlepším prostředkem udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti je spolupráce sociálních partnerů a sociální smír. Důležitý je i závěr, že za udržování sociálního smíru jsou odpovědni nejen sociální partneři, ale také vláda. Ta se však občas až na světlé výjimky chová tak, jako by si toho nebyla vůbec vědoma, bez ohledu na stanoviska odborů i zaměstnavatelů. Lpění na některých drobných opatřeních (stravenky, režijní jízdenky) spíše vyvolává domněnku, že nejde ani tak o peníze (těch se tím moc nezíská, což připouštějí i
7
mnozí politici vládní koalice), ale o snahu některých klíčových politiků demonstrovat svoji nechuť a pocit nadřazenosti vůči odborům bez ohledu na možné narušení sociálního smíru. Nelze očekávat, že se zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců ve všech detailech shodnou na změnách Zákoníku práce. Ale měli by především společně apelovat na vládu, aby na rok až dva odložila reformu důchodů (především vznik druhého pilíře), která do veřejných financí zatne sekeru až 20 mld. Kč, které pak chybí ve veřejných investicích. Přitom řeší problémy období někdy okolo roku 2040. A ani ministr financí dnes přitom neví, co bude za několik měsíců.
3. Problém minimální mzdy: Vzhledem k tomu, že v době, kdy je zpracováván tento odborný posudek, probleskují úvahy o zvýšení minimální mzdy, probíhá v rámci bipartitního dialogu o tomto tématu živá diskuse, která se promítla i do některých workshopů. Stanovisko zaměstnavatelů je jednoznačně odmítavé. Podnikatelé se již několik měsíců soustřeďují na udržení alespoň základního, kmenového, stavu kvalifikovaných zaměstnanců, aby obnovit. po zlepšení hospodářské situace mohli výrobní potenciál firem K propouštění dochází postupně, omezuje se agenturní zaměstnávání i zaměstnávání cizinců. Z výše uvedených důvodů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zásadně odmítá různé tlaky na zvyšování mezd včetně vládního návrhu na zvýšení minimální mzdy. Zásadní stanovisko opírá o nerovnoměrný vývoj jednotlivých sektorů národního hospodářství. Náznak (zřejmě pouze dočasného) pozitivního vývoje např. v automobilovém průmyslu a návazných odvětvích nelze vztáhnout na ekonomiku podniků jako celek a pokud některé firmy sdružené zejména ve Svazu průmyslu a dopravy možné zvýšení mezd v parametru 500 – 1000 Kč akceptují, pro stavebnictví je podobný krok absolutně nepřijatelný. V dopadové studii k projektu Bipartitní dialog ke mzdám bylo jasně řečeno, že úroveň minimální mzdy je základem pro tvorbu systému tarifních mezd, a tedy že případné zvýšení minimální mzdy automaticky vede k úpravám dalších mzdových stupňů. Z tohoto hlediska nevnímáme příliš optimisticky ani výchozí pozice zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců při novém jednání o změnu části F Kolektivní smlouvy tak, jak to je ust. čl. 66 KSVS předpokládáno. Odbory zvýšení minimální mzdy nadále podporují. Pomáhají jim úvahy vlády o zvýšení minimální měsíční mzdy. V současné době je ve vnějším připomínkovém řízení legislativní materiál - návrh nařízení vlády, kterým se mění „nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů“. Ve vládním návrhu je mimo jiné předloženo zvýšení minimální mzdy ve dvou variantách: 1) varianta zvýšení o 400 Kč, 2) varianta zvýšení minimální měsíční mzdy o 500 Kč tj. na 8.500 Kč a rovněž tabulky minimálních mzdových tarifů ve dvou variantách. Stanovisko odborů (OS Stavba ČR a ČMKOS) je však vyjádřeno ve smyslu stanoviska na jednání
8
tripartity v srpnu 2011 jiným požadavkem, a sice návrhem na zvýšení minimální mzdy na částku 9.200 Kč měsíčně, tj. o 1.200 Kč. K problematice minimální mzdy padly ze strany zúčastněných odborářů i další připomínky a náměty. minimální mzdové tarify jsou uplatňovány v drtivé většině firem; sjednání výše mzdy v jednotlivých tarifních třídách bývá nejdůležitějším bodem kolektivního vyjednávání; zařazování zaměstnanců často v praxi málo transparentní; využitelnost institutu minimálních mzdových tarifů pro zařazování zaměstnanců je někdy v praxi diskutabilní (nedostatečná možnost kontroly ze strany státu) otázka automatické valorizace minimálních mzdových tarifů ve vazbě na růst spotřebitelských cen, jako reakce k udržení reálné hodnoty těchto minimálních tarifů; nedostatečná úroveň minimálních mzdových tarifů (resp. výše min. mzdy je s ohledem na celkovou mzdu nedostatečná); u profesních tarifů více využívat zkušeností ze sousedních zemí. OS Stavba ČR je toho názoru, že pokud minimální mzda nebyla zvýšena v letech 2008 – 2011, je nezbytné s ohledem na celkový růst životních nákladů provést její zvýšení tak, aby minimální mzda a minimální mzdové tarify představovaly solidní minimální finanční ohodnocení lidské práce v ČR, což se mimo jiné ve svém důsledku promítne i do výše zákonných odvodů ze mzdy vůči veřejným rozpočtům. Minimální mzda (včetně minimálních mzdových tarifů) by měla být pravidelně valorizována, čímž by byla naplněna jak sociálně ochranná, tak ekonomická a motivační funkce tohoto institutu. Současně se jedná mimo jiné o motivaci osob s nižší kvalifikací usilovat o zajištění prostředků obživy prioritně cestou pracovních příjmů. Právě minimální mzdové tarify budou předmětem dodatku k platné KSVS, o kterém bude vedeno mezi oběma sociálními partnery kolektivní vyjednávání v 1.čtvrtletí roku 2012. Je nepochybné, že vyjednávání se uskuteční za mimořádně obtížných podmínek, vyplývajících z krize v odvětví. V současné době již neplatí předpoklad z doby nedávno minulé (vyjádřené i v některých starších workshopech), že odbory nebudou požadovat zvýšení mezd za cenu zachování pracovních míst kmenových zaměstnanců. Jinak řečeno, že pokud nedojde ke zvýšení minimálních mzdových tarifů, nebude propouštění. Právě vzhledem k samotné podstatě zmíněných tarifů (byla dostatečně analyzována v jiné Studii v rámci tohoto Projektu) by nemělo mít jejich zvýšení zásadní negativní dopad na zaměstnavatele. Jak ukázal průzkum, provedený v rámci dopadové studie, nemá výše minimálního mzdového tarifu, který je určen nařízením vlády, pro velké procento podniků v odvětví stavebnictví velký význam, protože za tomu odpovídající mzdu pracuje jen velmi malá část zaměstnanců. Nicméně průzkum nezahrnul drobné firmy, které nepochybně minimální mzdový tarif využívají více. Zpracovatel odborného posudku/studie se přesto domnívá, že zvýšení minimálního mzdového tarifu by nemělo na odvětví tak katastrofické následky, jak tvrdí zaměstnavatelé. Významnějším faktorem je úroveň veřejných a soukromých investic. Diskuse v rámci sociálního dialogu by se proto měla soustředit
9
zejména na to, do jaké míry je možné promítnout případné vládou schválené zvýšení automaticky do zvýšení mezd v odvětví (do dohodnutého minimálního tarifu v KSVS). Rozhodující totiž není vládní vyhláška, ale skutečně vyplácené mzdy. A mezi dohodnutým a vládou schváleným minimálním tarifem je ještě prostor k manévrování a kompromisu.
4. „Kurzarbeit“ V uplynulém období byla v rámci bipartitního dialogu nastolena také otázka tzv. „kurzarbeitu“. Průmyslové svazy společně s vrcholným vedením odborů (ČMKOS) dlouhodobě usilují o prosazení tzv.“kurzarbeitu“ podle právní úpravy ve Spolkové republice Německo. Principem tohoto řešení je, že stát část prostředků, které by jinak musel vynaložit na výplatu podpor v nezaměstnanosti použije k sanaci pracovních pozic pro zachování zaměstnanosti u jednotlivých zaměstnavatelů. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR tuto iniciativu podporuje avšak specifické podmínky kontinuálního procesu stavění neumožňují systém v podmínkách stavebnictví plně využít. Se stanoviskem SPS v ČR lze vyslovit plný souhlas. Zdá se, že někteří diskutéři měli na mysli spíše něco jiného, než výše uvedená právní úprava pracovní doby představuje. Ve stavebnictví je možnost uplatnění zkrácených úvazků velmi omezená. Brání jí více faktorů – jde o práci velmi často mimo bydliště (problém výše diet, cestovného atd.) a velmi významně zde vystupuje sezónnost. Když počasí přeje, pracuje se i dlouho přesčas, v období nepříznivých klimatických podmínek dochází naopak k výpadkům. Přitom v oblasti nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nedošlo v nynějším znění KSVS k výraznějším posunům, úprava zůstala na úrovni zákoníku práce. Ani se to nečekalo, protože původní úprava vcelku vyhovovala a nebyly vůči ní, jak ostatně konstatovaly i odborné posudky/dopadové studie, výraznější připomínky. Z toho lze vyslovit závěr, že uplatnění „kurzarbeitu“ by v podmínkách stavebnictví nepřineslo významný přínos. Jeho uplatnění je možné především v administrativě a ve výrobních podnicích (i těch, které dodávají do stavebnictví stroje, materiál či konstrukční prvky).
5. Dodržování KSVS Dne 11.4.2011 byla uzavřena Kolektivní smlouva vyššího stupně na období od 1.4.2011 do 31.3.2013 s výjimkou části F - Mzdy, náhrady mzdy, ostatní náhrady a odměňování, která je sjednána na období 1 roku tj. do 31.3.2012. Sdělením MPSV č.183/2011 Sb., byla s účinností od 1.8.2011 rozšířena závaznost KSVS na další subjekty s činnostmi uvedenými ve sdělení. Počátkem roku 2012 bude tedy probíhat kolektivní vyjednávání mezi oběma sociálními partnery o Dodatku č.1 k této KSVS. S ohledem na velmi nepříznivou situaci v odvětví stavebnictví lze konstatovat, že jednání o uzavření tzv. mzdového dodatku bude tentokrát probíhat za mimořádně složitých podmínek, kterých jsou si samozřejmě vědomy obě smluvní strany. Význam
10
KSVS je o to větší, že její uzavření má přímý vliv na kolektivní vyjednávání u zaměstnavatelů v rámci celého odvětví. Jaký bude konkrétní průběh a hlavně výsledek sociálního dialogu v odvětví, to se prokáže právě uzavřením výše zmíněného Dodatku č.1. Pokud se týká dodržování nové KSVS, nejsou zatím konkrétní poznatky svědčící o tom, že by docházelo k jejímu porušování. Dosud je vzhledem k době účinnosti příliš brzy na vyhodnocení KSVS, podle čl. 57 KSVS se smluvní strany zavazují kontrolovat dodržování sjednaných závazků v této smlouvě průběžně, zejména při společném jednání smluvních stran pololetně k 31.10. a 30.4. příslušného kalendářního roku. Úkolem do budoucna je kontrola dodržování KSVS i u firem, které nejsou členy SPS v ČR, potažmo nemají odborovou organizaci či jejich vedení ustanovení KSVS ignoruje. K provedení rozsáhlejšího průzkumu by stálo za úvahu připravit samostatný projekt. Tuto skutečnost zdůrazňovali i účastníci workshopů. Významnější úlohu při kontrole nad dodržování podmínek sjednaných v KSVS by v budoucnosti měly sehrávat i příslušné orgány státní správy, neboť mezi základní činnosti (např. Inspekce práce) patří i kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, včetně nároků vyplývajících z kolektivních smluv (viz. zákon č. 251/2005 o inspekci práce).
6. Doporučení pro další postup při realizaci projektu, případně pro další fungování sociálního dialogu Průběh workshopů i hodnocení nové KSVS potvrdil, že realizace projektu probíhá v odvětví stavebnictví v souladu se zadáním a přináší mnoho pozitivních poznatků. Předkládaný třetí odborný posudek je poslední a celou problematiku uzavírá, nicméně průběh realizace projektu otevřel řadu otázek, jejichž zodpovězení by přesahovalo rámec původního zadání. V práci na zdokonalování nástrojů a mechanismu fungování sociálního dialogu proto bude ještě nutno dále pracovat a bude-li to možné připravit v daném finančním období EU ještě jeden podobný projekt. Jak už bylo zdůrazněno v předchozím textu, jedním z námětů pro další zdokonalování bipartitního dialogu může být dopad rozšíření KSVS na celé odvětví a její dodržování u malých firem, nečlenů SPS v ČR a firem mimo působnost odborové organizace. V současné době nejsou vyvinuty efektivní informační nástroje pro monitoring situace v uvedených typech podniků a případný postup vůči porušování ustanovení KSVS. Informace se získávají většinou neformální cestou, přes známé, individuální členy odborů atd. Nicméně výsledky takovéhoto „průzkumu“ jsou velmi chabé a nedostatečné. Ani odbory ani zaměstnavatelé vlastně nevědí, co se v uvedených typech „periferních“ firem skutečně děje, a to i v případě, že tyto firmy poskytují členským společnostem subdodávky. Přitom dodržování standardů, obsažených v KSVS, by mělo být konkurenční výhodou například při veřejných soutěžích. Stavební firmy jsou více než jiná odvětví
11
závislé na veřejných zakázkách. Měly by také být aktivnější při prosazování transparentního konkurenčního prostředí a podpořit všechny kroky, které v rámci nově navrženého zákona o veřejných zakázkách prosazuje vláda i opozice. Zajímavým problémem v této souvislosti je návrh strany TOP 09 o rozkrytí všech subdodavatelských firem (mimochodem ten již dříve prezentoval zpracovatel tohoto posudku v jednom svém veřejném článku). Ten se sice nyní do zákona ještě nedostal, ale vládní koalice přislíbila brzkou novelu v tomto duchu. Právě realizace požadavku strany TOP 09 by mohla být jedním z možných nástrojů k získávání informací o malých a nečlenských firmách, protože materiály z veřejných soutěží budou zveřejňovány na internetu. Velmi pravděpodobné je zavedení tzv. „předdůchodů“ u některých zvlášť náročných profesí, kde nelze ze zdravotních důvodů donekonečna prodlužovat věk odchodu do důchodu. Na financování těchto „předčasných“ (pouze z hlediska formálního srovnání s průměrem) důchodů se budou v nějaké formě muset podílet i zaměstnavatelé. I tato tématika by se měl stát předmětem sociálního dialogu, neboť přenechat výběr profesí a stanovení podmínek dřívějšího odchodu do důchodu pouze úředníkům Ministerstva financí nebo Ministerstva práce a sociálních věcí zavání politickou i odbornou katastrofou. Na některých workshopech se tato problematika již v náznaku objevila. Další oblastí, které by se měli sociální partneři v budoucnu více věnovat, je přenos dobré praxe ze zahraničí – především ze zemí EU. Podle názoru zpracovatele se nelze nekonečně vymlouvat na odlišnou legislativu, už dnes evidujeme celou řadu shodných nebo podobných ustanovení i schválených postupů. Přirozeně nelze přebírat či mechanicky srovnávat číselné hodnoty tarifů, ale způsoby dialogu a spolupráce zaměstnanců a zaměstnavatelů, jakož i jejich institucionalizace by měly být v centru pozornosti. Zintenzivnění přenosu dobré praxe pravděpodobně brání i nedostatečná jazyková výbava zaměstnavatelů i zaměstnanců. Proto by měly být součástí dalšího možného projektu i intenzivní jazykové kursy. Určitě je třeba zvýšit i úroveň manažerských a obchodních dovedností a znalostí marketingu v menších podnicích. Možnosti jsou například již teď v probíhající výzvě č. 36 OP LZZ pro vzdělávání v podnicích, které jsou postiženy problémy. A to jsou dnes prakticky všechny nebo drtivá většina stavebních firem. Odborová i zaměstnavatelská sdružení jsou v této výzvě přípustnými žadateli. Oběma sociálním partnerům bych také doporučil hlubší studium a osvojení si metod legálního lobbyingu. Vyslovíme-li dnes slovo „lobbying“, většina si pod tím představí nekalé praktiky různých „kmotrů“. Ti samozřejmě uvedenou činnost totálně zprofanovali, nicméně lobbying je zcela legální forma prosazování vlastních zájmů na politické scéně. Má svá pravidla, metody i formy. Velmi je rozšířen a institucionalizován v rámci orgánů Evropské unie. Oba sociální partneři mají ze svého postavení do určité míry logicky vyplývající vliv na politické strany v Parlamentu ČR. Za období vlád ČSSD se podařilo OS Stavba ČR prosadit mnoho pozitivního pro rozvoj stavebnictví z hlediska zajištění financování v oblasti veřejných zakázek (např. vznik Státního fondu rozvoje dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení), obdobný trend tzv. lobování by bylo možné očekávat ze strany SPS v ČR ve vztahu k současné pravicové vládní koalici. Tato vláda však koncepční hospodářskou politiku nerealizuje, to připouštějí i zaměstnavatelé.
12
Oba sociální partneři by měli v dalším období vést permanentní živý dialog, ve kterém se sice nemusejí ve všem shodnout, ale který pomáhá udržovat sociální smír i přes rozdílná stanoviska. Nastupující obtížné období by mělo obě strany dialogu inspirovat k hledání nových metod a forem vzájemné komunikace, jakož i komunikace se svými členy a subjekty dotčenými KSVS. Zejména bude zapotřebí poněkud snížit míru formalismu a „administrativních“ přístupů. V období “klidu“ a konjunktury mohou stačit, ale je otázkou, zda tomu tak bude i nadále.
13
Příloha
Prohlášení účastníků Celostátního aktivu stavbařů k situaci ve stavebnictví konaného dne 20. září 2011 v Praze Dnešní celostátní aktiv stavbařů byl svolán z důvodu alarmující situace v odvětví stavebnictví. Zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců jsou hluboce znepokojeni tím, že stavebnictví se propadá do stále hlubší krize. Příčinou je vedle slabého ekonomického růstu hlavně nezájem vlády o jakákoliv opatření, která by působila ve prospěch investiční výstavby. Zatímco řada evropských zemí i USA podporují růst ekonomiky prostřednictvím investic, česká vláda pouze škrtá. Kroky vlády jsou v přímém rozporu se všemi jejími prohlášeními. V programovém prohlášení vlády se jednoznačně deklaruje podpora dopravní infrastruktury s tím, že finanční objemy se nebudou snižovat. Přitom došlo ke snížení za 2 roky o 76 mld. Kč! V materiálu MPO „Strategie konkurenceschopnosti – zpět na vrchol“ České republiky se jako jeden ze základních pilířů označuje budování dopravní infrastruktury. Skutečnost je taková, že se ani v letošním roce nezahajuje žádná dopravní stavba a na příští rok se omezují finanční prostředky na rozestavěné stavby. V „Koncepci bytové politiky“, kterou zpracovalo MMR, se uvádí podpora programu „Panel“ pro zateplování domů a podpora výstavby nájemného bydlení. V rozpočtu na rok 2012 však na tyto tituly nejsou žádné finanční prostředky. To vše je důkazem neschopnosti vlády domluvit se na prioritách. Vláda působí nekoncepčně a většinu času řeší malicherné spory uvnitř koalice, namísto aby řešila základní problémy obnovení dynamiky národního hospodářství. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Odborový svaz Stavba ČR na všech úrovních při všech příležitostech a jednáních s politickou reprezentací ČR, a to jak na úrovni vlády, tak i v poslanecké sněmovně, předkládají konkrétní návrhy řešení, upozorňují na negativní skutečnosti prohlubující se krize v odvětví stavebnictví, vše
14
marně a bez odezvy. Otázka zní, proč vláda nejedná o konkrétních navržených opatřeních, proč neuskutečňuje prorůstovou hospodářskou politiku, proč provádí pouze politiku škrtů výdajů bez zohlednění evidentních důsledků? Zdůrazňujeme, že je potřeba urychleně přijmout za strany vlády konkrétní opatření k oživení ekonomického růstu země. Odmítáme dosavadní faktickou nekoncepčnost a faktický nezájem vlády – mající za následek úpadek odvětví včetně propouštění zaměstnanců. Jsme nezájmem vlády o osud jednoho z nejvýznamnějších odvětví české ekonomiky zklamáni. Požadujeme proto na vládě ČR účinná pozitivní opatření a podporu veřejného investování. V opačném případě doporučujeme vládě, aby posoudila věcně svoji kompetenci k řízení státu v současné době. Účastníci aktivu stavbařů Praha 20. 9. 2011
15
