Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy
Technologie oprav čelních skel automobilů Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Vlastimil Chrást, CSc. Brno 2010
Vypracoval: Jiří Bouška
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Technologie oprav čelních skel automobilů vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendelovi univerzity v Brně.
dne………………………………………. podpis……………………………………
Poděkování Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Doc. Ing. Vlastimilu Chrástovi, CSc za cenné připomínky a odborné vedení při zpracovávání bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval firmě SAINT – GLOBAIN za poskytnuté materiály.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá technologií týkající se čelních skel automobilů. V úvodu této práce se zabývám historií a obecným postupem výroby a popisem jednotlivých druhů čelních skel. Dále se v této práci zabývám testováním čelních skel a postupy oprav různých poškození a jejich výměn. V závěrečné části je obsaženo proč se čelní skla opravují a jaké jsou kladeny nejčastější otázky. Na konci práce lze najít možné vybavení, doplňky čelních skel a to jak jsou čelní skla chráněna proti odcizení. Klíčová slova: Čelní sklo, technologie oprav, automobil, výměna
Abstract This bachelor thesis deals with the technology of windscreens. In the introduction of this thesis I focus on the history and the common process of production and description of different kinds of windscreens. Then I engage in the tests of windscreens, the corrections and their exchanges. In the final part is involved why the windscreens are repaired and which are the most frequent questions. In the end of this thesis you can find possible equipment, complements for the windscreens and how windscreens are protected from the theft.
Keywords: Windscreen, service technology, car, change
OBSAH 1. 2. 3. 4. 5.
Úvod ...................................................................................................................7 Cíl práce..............................................................................................................7 Historie výroby...................................................................................................8 Technologický postup výroby ...........................................................................8 Bezpečnostní skla automobilů...........................................................................9 5.1 Jednovrstvé .................................................................................................9 5.2 Vrstvené......................................................................................................9 6. Druhy zkoušek, testování a vlastnosti skel ......................................................10 6.1 Optické vlastnosti – optické zkreslení, oddělení sekundárního obrazu......10 6.2 Propustnost a rozlišení barev ......................................................................10 6.3 Pevnostní vlastnosti – mechanická pevnost skel ........................................10 6.4 Fragmentace................................................................................................10 6.5 Odolnost vůči vnějším podmínkám - oděr..................................................11 6.6 Vysoká teplota ............................................................................................11 6.7 Vlhkost a UV záření ...................................................................................11 7. Homologace ........................................................................................................11 8. Postup zasklívání................................................................................................12 9. Chyby při zasklívání..........................................................................................14 9.1 Kombinace výrobků....................................................................................14 9.2 Nedodržení technologických časů ..............................................................14 9.3 Nesprávný typ lepidla .................................................................................14 9.4 Nevhodné skladování..................................................................................14 10. Postup při výměně skla......................................................................................14 10.1 Zasazování do gumy ...................................................................................14 10.2 Lepení autoskel ...........................................................................................15 11. Druhy poškození ................................................................................................20 12. Technologie oprav..............................................................................................21 12.1 Návod k opravě plošných poškození – od kaménků ..................................22 12.2 Návod k opravě podélných prasklin ...........................................................26 13. Zcelování.............................................................................................................28 14. Proč čelní skla opravovat ..................................................................................29 14.1 Finanční důvody .........................................................................................29 14.2 Technické důvody.......................................................................................29 14.3 Časové důvody............................................................................................30 15. Nejčastější otázky...............................................................................................30 16. Doplňky čelních skel ..........................................................................................32 16.1 Zabarvení (Tónování) .................................................................................32 16.2 Vyhřívání ....................................................................................................33 16.3 Senzory .......................................................................................................33 16.4 Akustické fólie............................................................................................33 16.5 Antény.........................................................................................................34 16.6 Zpětná projekce na čelním skle ..................................................................34 17. Ochrana vozidla pomocí VIN kódu čelního skla.............................................34 17.1 VIN kód ......................................................................................................34 17.2 Jak je dosaženo ochrany vozu proti odcizení .............................................35 18. Závěr ...................................................................................................................35 Seznam obrázků.......................................................................................................36 Seznam použité literatury .......................................................................................38
1. ÚVOD Čelní skla jsou nedílnou součástí dnes již všech typů automobilů. Čelní sklo slouží k ochraně řidiče jak před vniknutím cizích částic do vozidla, tak před slunečním zářením, hlukem z okolí a dalšími vlivy. Čelní sklo není dnes zrovna nejlevnější záležitosti, a proto většina pojišťoven nabízí možnost jejich pojištění. Nové sklo je poměrně drahé a jeho výměna není zrovna nejjednodušší. Proto je výhodné ať už z časového hlediska nebo finančního, prasklinu čelního skla je-li to možné opravit. Oprava čelního skla je oproti jeho výměně podstatně levnější a mnohem rychlejší. Tak jak se postupem času vyvíjel materiál na výrobu autoskel a zlepšovaly se jeho vlastnosti a odolnost, tak se i vymýšleli metody, jak drobná poškození opravit a zachovat tak původní vlastnosti čelního skla bez nutnosti jeho výměny.
2. CÍL PRÁCE Cílem práce je zpracovat přehled požadavků na čelní skla automobilů, včetně technologie výroby čelních skel. Dále vypracovat souhrn různých poškození čelních skel a postupy opravy jednotlivých poškození.
-7-
3. HISTORIE VÝROBY Historie sahá již k prvním výrobcům automobilů, kdy se používalo běžné sklo. V letech 1900 – 1912 byla první plochá čelní skla zasazována do dřevěného rámu. K první změně došlo v roce 1912 kdy společnost Pilkington Automotive začala vyrábět nově vynalezené vrstvené sklo. U těchto skel byla mezi dvěma skly použita vrstva acetylcelulózy. V letech 1918 – 1930 byla čelní skla svisle a vodorovně rozdělena s horními tabulkami upevněnými v závěsech a nezávisle nastavitelná. Používalo se jich nejvíce u velkých uzavřených vozidel. V letech 1925 – 1955 byla čelní skla zasazována do kovového rámu. Používala se svislá nebo mírně skloněná jednodílná plochá čelní skla. V roce 1948 byla vylepšena vrstva z polyvinylu. Vysoce odolná mezivrstva proti průrazu byla poprve použita v šedesátých letech a byla z PVB. Předchůdcem zaobleného čelního skla bylo čelní sklo dvoudílné, ploché, tvaru V a používalo se v letech 1948 – 1953. V roce 1953 se objevuje první jednoduché jednodílné zaoblené čelní sklo. Od roku 1971 začíná výroba složitějších vrstvených čelních skel se stínícím pruhem a sítotiskově naneseným zatemňovacím pruhem. Kombinovaně prohnuté čelní sklo se začalo vyrábět v roce 1988, které plynule splývalo s obrysy karoserie. Od roku 2002 se používají složitější čelní skla, která mají vysoké příčné zakřivení a jsou integrální součástí designu moderních automobilů. Lze tato čelní skla obohatit elektrickými topnými prvky, automatickými dešťovými a světelnými snímači, či kovovou vrstvou odrážející teplo.
4. TECHNOLOGICKÝ POSTUP VÝROBY U nás se většina autoskel vyrábí z tzv. plaveného skla. Výroba začíná v peci, kde se roztaví několik přesně namíchaných surovin. Při teplotě asi 1000 °C je z pece roztavené sklo souvisle naléváno do mělké lázně roztaveného cínu v chemicky řízené atmosféře. Sklo plave na cínu, kde se rozprostírá a vytváří hladinu. Tloušťka se reguluje rychlostí vytahování tuhnoucího pásu skla z lázně. Dříve než je plavené sklo umístěno do budov či automobilů, je často dále ještě zpracováváno.
-8-
5. BEZPEČNOSTNÍ SKLA AUTOMOBILŮ
5.1 Jednovrstvé Jednovrstevné sklo je známé také jako „předpjaté sklo“, ze kterého se dnes vyrábějí pouze boční okénka. Toto sklo prochází při své výrobě speciálním tepelným zpracováním, při kterém se přířezy skla ohřívají na teplotu vyšší jak 600 °C a následně se velmi rychle ochladí. Takové sklo má při rozbití silně zhoršenou průhlednost, protože se rozpadá na malé střepinky bez ostrých hran.
5.2 Vrstvené Výhodou vrstveného bezpečnostního skla v porovnání s jednovrstvým je to, že případné střepiny po rozbití zůstávají přilepeny na další vrstvě skla prostřednictvím maximálně pružné plastové fólie tloušťky 0,76, která se vyrábí z polyvinylbuteralu PVB. Při výrobě se po nařezání na vhodné rozměry a vyčištění složí dvě skleněné desky bez deformací a vnitřních pnutí s vloženou vrstvou plastu a slisují se dohromady. V konečném stupni výroby vrstveného bezpečnostního skla se všechny tři vrstvy spojují dohromady při vysoké teplotě a tlaku. [2]
Obr. 1. Struktura lomu vrstveného skla [2]
-9-
6. DRUHY ZKOUŠEK, TESTOVÁNÍ A VLASTNOSTI SKEL
6.1 Optické vlastnosti – optické zkreslení, oddělení sekundárního obrazu Optické zkreslení je zjišťováno pomocí kruhové matice promítané skrze zkoušené sklo. Touto zkouškou se kontroluje deformace (zkreslení) promítaných kroužků, které nesmí přesahovat povolený rozsah. Při této zkoušce odráží zkoušené sklo, které je v poloze svého reálného zasklení (úhel zasklení), druhotný obraz. Sleduje se úhlové oddělení sekundárního obrazu promítané na kruhový terč. Oddělení obrazu je pro větší přesnost kontrolováno dalekohledem a nesmí převýšit stanovenou hodnotu. [1]
6.2 Propustnost a rozlišení barev Tato zkouška se provádí na spektrofotometru a zjišťuje se prostup světla v oblasti fotopického vidění. Povolené hodnoty činitele prostupu světla je pro čelní skla 75 %, pro jiná skla než čelní, důležitá pro výhled řidiče, je 70 %. Tyto hodnoty nesmí být přesaženy. Zkouška se provádí na zbarvených sklech. Je to subjektivní zkouška, pří níž se skrze sklo sleduje rozlišitelnost dopravních signálů. Nesmí nastat žádné nejasnosti v rozlišení barev. [1]
6.3 Pevnostní vlastnosti – mechanická pevnost skel Pro ověřování mechanické pevnosti a odolnosti skel proti pronikání těles se používá koule o hmotnosti 227 g, 2 260 g a makety hlavy o hmotnosti 10 000 g. Při této zkoušce se sleduje náraz a pronikání zkušebního tělesa spouštěného z výšky až 15 m proti zkoušenému sklu. [1]
6.4 Fragmentace Při této zkoušce se zjišťuje rozpad skel po úderu zkušebního kladiva a provádí se u tvrzených skel. Střepiny a úlomky skla musí být takové, aby nebezpečí poranění bylo co nejmenší (bylo minimalizováno). Např. nesmějí vzniknout dlouhé střepy.
- 10 -
6.5 Odolnost vůči vnějším podmínkám – oděr Touto zkouškou se ověřuje odolnost skel proti oděru, ke kterému dochází při pohybu stěračů po skle. Zkouška se provádí pomocí pryžových kotoučků, které obsahují diamantový prach, a které v cyklu jednoho tisíce otáček rotují po zkoušeném skle. Po odrásání skla nesmí úroveň rozptylu světla převyšovat hodnotu, která je stanovena.
6.6 Vysoká teplota Zkouška probíhá tak, že vzorek skla je v klimatické komoře po dobu dvou hodin zahříván na teplotu 100 °C. Ve skle se nesmí objevit žádné vady způsobené jeho vysokou teplotou.
6.7 Vlhkost a UV záření Vzorek skla je umístěn do klimatické komory se 40 % vlhkostí a teplotou 50 °C. Vlivem vlhkosti nesmí vzniknout ve fólii vrstveného skla žádné bublinky nebo jiné vady. Ani vlivem předepsané dávky UV záření nesmí nastat u zkoušeného skla změna barvy nebo jiná vada fólie vrstveného skla. Tato zkouška se provádí na vzorcích skel v komoře, kde je UV záření.
7. HOMOLOGACE Homologace se uděluje sklu po úspěšném absolvování veškerých zkoušek uvedených výše. Takto homologované sklo musí být označeno značkou výrobce skla a číslem homologace. V tomto čísle homologace je vyznačen druh skla. (např. II – označuje čelní sklo, V – tmavé sklo, které nesmí být namontováno do míst, která jsou nutná pro výhled řidiče). Po té, co je každé sklo takto homologováno, musí jej výrobce vozidel namontovat do vozidel tak, jak je uvedeno v předpise č. 43. Důležité kritérium je, aby namontované sklo poskytovalo řidiči vysoký stupeň výhledu za všech dopravních podmínek, a to nejen dopředu, ale také do strany a dozadu. Dále musí sklo zajistit cestujícím vysokou úroveň bezpečnosti. Bezpečnostní zasklení musí být ve vozidle upevněno tak, aby navzdory namáhání, kterému je vozidlo vystaveno za normálních podmínek používání, zůstalo v základní poloze a poskytovalo viditelnost a bezpečnost osobám jedoucím ve vozidle. [1]
- 11 -
8. POSTUP ZASKLÍVÁNÍ Podle specifikace vozu se nejprve připraví lepená skla. Úplně všechna skla jsou důkladně kontrolována, zda neobsahují drobné důlky, oděrky apod. Poté jsou postupně uloženy do zařízení, kde jsou označeny VIN kódem. Po označení a vyjmutí skel se opět překontroluje jejich neporušenost. Pomocí robotizovaného zařízení následuje nanesení lepidla.
Obr. 2 Nanesení lepidla robotizovaným zařízením [1]
Používá se jednokomponentní lepidlo na bázi polyuretanu, které vytvrzuje reakcí se vzdušnou vlhkostí s tzv. quick-fix efektem. Ten zaručuje po nalepení na karoserii a ochlazení lepidla počáteční zvýšenou přilnavost bez nutnosti dodatečné fixace skel. Po nanesení lepidla je sklo pomocí robotů umístěno na panel, odkud jej převezmou pracovníci montážní linky. [1]
Obr. 3 Přenesení skla na panel [1]
- 12 -
Takto připravené sklo s naneseným lepidlem pracovníci montážní linky vyjmou pomocí ručních přísavek z panelu a umístí sklo do karoserie.
Obr. 4 Přenášení skla ručními přísavkami [1]
Po usazení sklo ručně dotlačí, dolícují a zkontrolují spáry. [1]
Obr. 5 Usazení skla [1]
Pro přesné dodržení velikosti spár při zasklívání, se používají distanční přípravky. Tuhnutí lepidla probíhá postupně v závislosti na vzdušné vlhkosti a na vnější teplotě až do úplného vytvrzení během několika desítek hodin.
- 13 -
9. CHYBY ZASKLÍVÁNÍ
9.1 Kombinace výrobku Klasickou chybou při lepení autoskel bývá kombinace primerů, lepidel a čističů od různých výrobců. Například lepidlo od jednoho výrobce nemusí mít dostatečnou adhezi na primer od jiného výrobce. Jde o tzv. nekompatibilitu systému. [1]
9.2 Nedodržení technologických časů Dalším problémem bývá nedodržení technologických časů, zejména časů potřebných pro odvětrání čističů a primerů. [1]
9.3 Nesprávný typ lepidla Nesprávně zvolené lepidlo je např. vodivé lepidlo na hliníkovou karoserii nebo lepidlo s nevhodným modulem pružnosti. [1]
9.4 Nevhodné skladování Díky špatnému skladování čističů, primerů, aktivátorů a lepidel, často dochází k jejich znehodnocení. Příčinou je většinou vyšší vlhkost a teplota, než uvádí skladovací list, v němž jsou uvedeny skladovací podmínky.
10. POSTUP PŘI VÝMĚNĚ SKLA
10.1 Zasazování do gumy V první fází se automobil odstrojí, tak aby byl umožněn přístup do rozteče mezi autosklo a přiléhající karoserii po celém obvodu skla. Druhou fází je demontáž skla. V případě zasazení skla do gumy jde o proces, při kterém je třeba uvolnit část těsnící gumy přesahující přes zapertlovaný okraj určený k fixaci skla. Tato činnost se provádí vždy z interiéru vozidla. Současně je třeba vyvíjet celoplošný tlak na měněné sklo a to opět z interiéru vozidla. Po odstranění poškozeného skla je třeba zapertlovanou část očistit od nečistot a rzí tak, aby rozteče mezi nově montovaným sklem a pertlem byly po celém obvodu skla stejné. [6]
- 14 -
Třetí fází je instalace gumy po obvodu skla do drážky v gumě k tomu určené. [6] Čtvrtou fází je instalace provazu za pomoci přípravku do drážky v gumě číslo dvě, která je určená k usazení v pertlované části karoserie. Takto připravené autosklo, včetně gumy a provazu, se namaže v místě, kde budeme gumu přetahovat za pomoci provazu za okraj pertlu olejem s velkou řídkostí a schopností později se absorbovat do pórů v gumě. Poslední fází je přiložení takto připraveného skla na karoserii a za mírného tlaku na sklo z venku vytahováním provazu do interiéru vozu, tak aby guma byla přetahována přes pertl. Tlak vně z vozu je třeba vyvíjet vždy v místě kde je vytahován provaz z drážky gumy. V případě, že sklo není usazeno v gumě tak, aby mezi gumou a karoserií nebyl volný prostor, vytěsníme je rázovým tlakem. [6]
10.2 Lepení autoskel Při výměně se začíná vždy přípravou nového čelního skla a jeho kontrolou (Provádí se proto, aby se na případné poškození nového čelního skla nepřišlo až po demontáži původního skla z automobilu). Sklo se vybalí z ochranné fólie, očistí a důkladně zkontroluje jeho neporušenost – zda není ťuknuté či poškrábané – zda je v pořádku a zda je to správný typ pro daný model vozu.
Obr. 6 Příprava nového skla [1]
- 15 -
Všechny nově vyrobené automobily dnes používají lepená čelní skla. [1] K lepení skel na karoserii se používají jednosložková nebo dvousložková lepidla. Poškozené čelní sklo se z karoserie vyřízne pomocí elektrické vyřezávačky nebo struny. Při tomto kroku je nutné dát velký pozor, aby nedošlo k poškrábání karoserie. Většinou tuto operaci provádějí dva mechanici, kdy jeden drží řezací strunu uvnitř vozidla a druhy zvenku. [1]
Obr. 7 Sklo připravené k vyříznutí [1]
Po té, co je sklo vyříznuto a vyjmuto z karoserie, je potřeba důkladně karoserii očistit od různých nečistot. Pomocí tlakového vzduchu či vysavače se tyto nečistoty odstraní a nanese se čisticí prostředek. Po vyčištění se seřízne staré lepidlo, na kterém bylo poškozené sklo nalepeno. Lepidlo se seřízne přibližně na tloušťku 1 až 2 mm pomocí speciálních nožů nebo dlát.
Obr. 8 Očištění karoserie od nečistot [1]
- 16 -
Nyní se tzv. nasucho vyzkouší pozice nového skla. Aby vám jeho usazení po nanesení lepidla nedělalo problémy, nalepí se na sklo a karoserii proužky lepicí pásky, na kterých se vyznačí rysky s přesnou pozicí skla. Proužky se následně přeříznou tak, aby polovina zůstala na skle a polovina na karoserii.
Obr. 9 Zkouška pozice nového skla a nalepení lepicí pásky [1]
Po přesném vyznačení polohy skla se očistí povrch karoserie od případné koroze a ošetří primerem. Zde je třeba dávat velký pozor, aby mělo původní lepidlo stále výbornou adhezi na karoserii automobilu a při nanášení primeru je potřeba dbát na to, aby se nedostal na původní PUR lepidlo. Z důvodu rozdílných vlastností materiálů by mohlo docházet k popraskání primeru a ke ztrátě adheze. Rovněž pokud byl na lepení předešlého skla použit butylkaučuk nebo snad dokonce silikon, je nutno tento nevhodný materiál odstranit. Zde je nutné dodat, že použití silikonu při zasklívání lepených skel je absolutně nevhodné, neboť žádný silikon nemá takové vlastnosti jako lepidla speciálně určená pro lepení skel. [1]
Obr. 10 Očištění povrchu od koroze a ošetření primerem [1] - 17 -
Před tím, než je lepidlo aplikováno, je nutné sklo řádně očistit a nanést na něj prostředky pro dobré spojení lepidla a skla. Po té co je aplikován aktivátor, volíme mezi dvěma druhy lepících tmelů. Tmely vyžadující ošetření povrchu skla černým primerem a tmely s možností nanesení na keramický rámeček skla bez předchozí aplikace primeru. Následuje tedy výběr vhodného lepidla. Vzhledem k materiálu karoserie je třeba zvolit mezi lepidly vodivými a nevodivými, mezi lepidly s vyšším či nižším modulem pružnosti, a lze také vybírat mezi lepidly určenými pro osobní a nákladní automobily. [1]
Obr. 11 Připravené sklo na nanesení lepidla, nanesení aplikátoru [1]
Do dýzy lepidla se vystřihne trojúhelník, tak aby se při jeho aplikaci tvořila trojúhelníková housenka. Některé dýzy jsou již pro tyto účely předstřiženy. Lepidlo se začíná nanášet vždy na spodní hraně skla, neboť v případě, že by došlo k špatnému spojení, je u spodní hrany skla menší riziko zatékání do vozu. Lepidlo se nanáší pistolí drženou kolmo k danému povrchu skla.
Obr. 12 Nanášení lepidla [1]
- 18 -
Po té, co je lepidlo aplikováno, následuje usazení skla na karoserii. Většinou tento úkon provádějí dva pracovníci. V případě expresních výměn, kdy technik vyjíždí za zákazníkem do terénu sám, má k dispozici tzv. „little boty“, což je pomocné rameno, které je upevněno na bočním skle automobilu a usnadňuje technikovi manipulaci se sklem. [1]
Obr. 13 Usazení skla na karoserii pomocí „little boty“ [1]
Je nutné sklo vždy přesně slícovat s karoserií. K tomu, aby sklo bylo přesně usazeno, pomohou předem nalepené pásky s ryskou. Pokud by se při usazování sklo propadlo pod úroveň karoserie, nikdy se nesmí vytahovat vzhůru. Vymáčklé lepidlo už zpátky nenateče a na některých místech tak může zatékat z důvodu chybějícího lepidla.
Obr. 14 Přesné slícování s karoserií [1]
- 19 -
Sklo se ve správné poloze zafixuje přelepením lepicí pásky ze skla na karoserii, aby sklo vlastní vahou nesjíždělo.
Obr. 15 Fixace skla přelepením lepicí pásky [1]
Zabudují se tzv. bausety atd. Následuje odstavení vozu a vytuhnutí lepidla.
11. DRUHY POŠKOZENÍ Dostane-li čelní sklo zásah menším kamenem, bývá poškozena většinou pouze venkovní vrstva a vzniká tzv. „ťukanec“. Takto poškozené čelní sklo lze většinou opravit. Přibližně 80% prasklin vzniklých od letícího kamene je technicky opravitelných. Záleží ovšem také na umístění poškození. Nikdy by neměla být opravována poškození v prostoru před řidičem, konkrétně jde o svislý pruh přibližné šíře 300 mm v ose volantu – EHK č. 43. Každé vozidlo má ale tuto zónu trochu jinou.
Obr. 16 Prostor, kde není možná oprava
- 20 -
Tato poškození mají ve většině případů tvar:
Obr. 17 prasklina tzv. Hvězdicová [10]
Obr. 18 prasklina tzv. tříštivá [10]
Obr. 19 prasklina tzv. Kravské oko [10]
Obr. 20 prasklina tzv. včelí křídla [10]
12. TECHNOLOGIE OPRAV Oprava, neboli scelení, je alternativní řešení k celkové demontáži a výměně autoskla. Dochází při tom k opravě praskliny pomocí odsátí vzduchu z dutiny praskliny a jeho nahrazení speciální látkou, která má index lomu světla stejný jako sklo. Opravou dojde k obnovení původní pevnosti a stability autoskla a zároveň k významnému zlepšení optických vlastností v místě původního poškození.
- 21 -
12.1 Návod k opravě plošných poškození – od kaménků Estetická kvalita opravy závisí na době, která uplyne od vzniku poškození do doby jeho opravy. Do mikroprasklin poškozeného místa se během provozu dostává prach a špína tím více, čím déle je vozidlo s poškozeným sklem provozu. Tyto nečistoty, dlouhodobě se usazující v poškozeném místě, se dle charakteru dají úplně nebo částečně odstranit pouze v autorizovaném servisu, který má potřebné vybavení. Všeobecně nečistoty mají vliv na výslednou pevnost a estetickou kvalitu opravy. Opravy by se neměly provádět na přímém slunci. Nouzové opravy na cestě by se měly provádět ve stínu a teprve po dokončení opravy nechat materiál vytvrdnout na přímém slunečním záření. Autorizované servisy pro vytvrzení používají UV lampu.
Postup opravy: 1. Vyčištění špíny, prachu a úlomků ze vstupního otvoru poškození pomocí přiložené technické žiletky.
Obr. 21 Vyčištění nečistot [11]
2. Nastavení středu vodícího kroužku na střed vstupního otvoru.
Obr. 22 Nastavení vodícího kroužku [11]
- 22 -
3. Otvor gumového těsnění aplikátoru musí být po našroubování na vstupním otvoru poškození. Možno zkontrolovat zevnitř vozidla, eventuelně znovu vycentrovat. [11]
Obr. 23 Správné nasazení těsnícího aplikátoru [11]
4. Následuje jemné našroubování aplikátoru skrz závity vodícího kroužku tak, aby těsnící guma dosedla na sklo okolo vstupního otvoru.
Obr. 24 Našroubování aplikátoru [11]
5. Odříznutí vršku ampulky s lepidlem technickou žiletkou a mačkáním ampulky se kápne do aplikátoru cca 5 kapek lepidla.
Obr. 25 Nanesení lepidla do aplikátoru [11]
6. Vložením pístku do aplikátoru a šroubováním se vytlačí lepidlo dle obrázku. Při 5 kapkách lepidla a standardní velikosti poškození je nutno zachovat dolní hrany pístku a aplikátoru cca 2 – 3 mm dle obrázku.
Obr. 26 Vložení pístku do aplikátoru a vytlačení lepidla [11]
- 23 -
7. Zevnitř se zkontroluje, zda lepidlo vzlíná do poškozeného místa (poškození začíná mizet) a nechá se asi 5 – 10 minut.
Obr. 27 Kontrola vzlínání lepidla [11]
8. Odšroubování pístku a úplné vytažení.
Obr. 28 Demontáž pístku [11]
9. Zůstávají-li i nadále v poškozeném místě vzduchové bublinky, je nutno opakovat krok 6, 7, 8 a 9. Je-li již opravené místo kompletně čisté (bez vzduchových bublinek), pokračuje se dále krokem 10.
Obr. 29 Kontrola opravy praskliny [11]
10. Pomocí chňapek na přísavkách se sundá středící kroužek.
Obr. 30 Sundání středícího kroužku [11]
- 24 -
11. Na vstupní otvor se kápne kapka lepidla a UV folie ze sady se jemně přiloží na opravené místo.
Obr. 31 Nanesení lepidla a přiložení UV folie [11]
12. Nechá se vytvrdit na přímém slunci asi 10 minut.
Obr. 32 Vytvrzování [11]
13. Odstraní se folie z povrchu vytvrzeného materiálu a technickou škrabkou kolmo na sklo se seškrábne přebytek vytvrzeného lepidla z okolí vstupního otvoru praskliny.
Obr. 33 Odstranění folie a přebytku lepidla [11]
14. Zůstává-li v místě vstupního otvoru dolíček, je nutné zopakovat kroky 11, 12 a 13 dokud není vstupní otvor zaplněn do roviny se sklem.
Obr. 34 Kontrola opravy (dolíček) [11]
- 25 -
15. Perfektní výsledek
Obr. 35 Opravené sklo [11]
12.2 Návod k opravě podélných prasklin Před začátkem opravy je nutné zjistit, kde prasklina začíná. Neopravuje se od konce praskliny. Oprava by neměla být prováděna na přímém slunci, nýbrž ve stínu. Při opravě na cestě se provádí aplikace materiálu dle postupu, viz níže, ve stínu a po dokončení se nechá vytvrdit na přímém slunci. Nouzové opravy by se neměly provádět v noci nebo za deště.
Obr. 36 Ukázka podélných prasklin [11]
Postup opravy: 1. Začíná se od jednoho konce praskliny. Velmi jemně a pomalu se nanáší lepidlo přímo na prasklinu. Je nutno se dívat na prasklinu z boku pod úhlem 45° z obou stran tak, aby bylo vidět, jak se prasklina zaplňuje lepidlem. Při nanášení se v prasklině nesmí nechávat žádné bublinky vzduchu.
Obr. 37 Nanášení lepidla na podélnou prasklinu [11]
- 26 -
2. Zůstává-li při nanášení v prasklině nějaká vzduchová bublina, zatlačí se jemně prstem zevnitř vozidla na sklo v místě praskliny a tím se přirozeně vzduchová bublina uvolní z daného místa.
Obr. 38 Zatlačení vzduchové bubliny [11]
3. Po nanesení materiálu na celou prasklinu je nutné znovu zkontrolovat z obou stran, zda prasklina zmizela.
Obr. 39 Kontrola zmizení praskliny [11]
4. Je-li některá část praskliny stále viditelná, přidá se na toto místo více lepidla.
Obr. 40 Doplnění lepidla [11]
5. Poté se jemně (přitlačením) pokryje celé opravované místo UV foliemi tak, aby na sebe navazovaly bez přerušení.
Obr. 41 Pokrytí UV foliemi [11]
- 27 -
6. Vozidlo se přemístí na přímé slunce a nechá vytvrzovat asi 10 minut. Po vytvrzování stopa praskliny z přímého pohledu zmizí a je obnovena původní pevnost a průhlednost.
Obr. 42 Vytvrzování [11]
7. UV folie se strhne a technickou škrabkou se odstraní přebytky vytvrzovaného materiálu z povrchu skla. Tímto je oprava dokončena
Obr. 43 Sejmutí UV folie [11]
Před opravou a po opravě
Obr. 44 Porovnání před a po opravě [11]
13. ZCELOVÁNÍ Technologie zabraňující rozšiřování prasklin na vnější vrstvě čelního skla, dotěsňování prostoru vzniklého mezi vrchní vrstvou autoskla a bezpečnostní folií po úderu kamenem a zacelování odštípnutých vrstev na čelním skle vzniklých stejným způsobem. [6]
- 28 -
Postup opravy: Zaleštění poškozeného místa Odsátí nečistot vesměs vtlačených do poškozené části stěračem Vstřiknutí pryskyřice pomocí aplikátoru do poškozeného místa Vytvrzení UV lampou Očištění míst mimo rozsah poškození od přebytečné pryskyřice
Za určitých okolností může tato technologie nahradit výměnu čelního skla. Je však omezena výhledem řidiče. Nevýhodou této technologie je, že oproti samotnému sklu opravované místo vykazuje odlišné optické vlastnosti. Za deště a při přímém oslnění v okolním tmavém prostředí je lom světla ve skle jiný než v opravovaném místě. Proto tuto opravu není možné provádět ve „výhledu řidiče“. Za prostor určený k výhledu řidiče je považováno vše na čelním skle přes co při cyklu stírání deště z čelního skla přejde část všech stěračů dosedající na povrch čelního skla. [6]
14. PROČ ČELNÍ SKLA OPRAVOVAT
14.1 Finanční důvody: -
Není-li autosklo připojištěno, může být výměna velmi drahá
-
Je-li autosklo připojištěno, nemusí limit pojistného plnění vždy pokrýt veškeré náklady na výměnu, a klient musí doplatit zbytek do celkové fakturované částky za realizovanou výměnu
-
Je-li sklo originální, vozidlo má větší prodejní hodnotu
-
Prasklina ve stírané části skla dnes hrozí ztrátou až 5 bodů a pokutou do 10.000,-Kč
14.2 Technické důvody -
Po výměně vzniká riziko, že do vozidla bude zatékat, nebo že při vyřezávání původního skla dojde k poškození interiéru nebo karoserie
-
Je-li prasklina opravena, je trvale zamezeno jejímu dalšímu rozšiřování
-
Obnovení bezpečnostní funkce skla v místě, kde se airbag spolujezdce opírá o čelní sklo v případě aktivace
- 29 -
14.3 Časové důvody -
řada lidí upřednostňuje raději rychlou opravu, která trvá přibližně jednu hodinu, než zdlouhavou výměnu čelního skla s nutností odstavit vozidla s ohledem na bezpečné zaschnutí lepidel. [10]
15. NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY
Je po opravě ještě něco vidět? Každá oprava autoskla po sobě zanechává určité optické stopy, které se ve výsledku mohou lišit dle druhu praskliny. Po opravě je původní prasklina v pohledu do interiéru vozu ve většině případů již neviditelná. Řidiči tak nehrozí pokuta ani ztráta bodů a STK projde bez problémů.
Měla by mít technologie na opravy autoskel ATEST? Oprava čelního skla je zásahem do homologace vozidla, a proto by všechny technologie na opravy čelních dvouvrstvých skel používané v ČR měli před použitím získat schválení Ministerstva dopravy ČR, které na základě rozhodnutí vydá ATEST 8SD. Každý klient pak po opravě autorizovaným servisem obdrží osvědčení o provedené opravě autoskla. [10] ¨ Jak velkou prasklinu je možné opravit? Technicky je v podstatě možné opravit prasklinu bez ohledu na její velikost či délku. Prasklina ovšem nesmí ani jedním koncem zasahovat do okraje autoskla a vstupní otvor (místo dopadu kamene - kráter) by neměl být větší než cca 5 mm. [10]
Záleží na stáří praskliny a míře jejího znečištění? Na míře znečištění nebo stáří praskliny nezáleží za předpokladu, že je prasklina opravena v servise, který na opravy autoskel používá výhradně profesionální technologii.
- 30 -
Co představují černé skvrny uvnitř praskliny? Tmavé zbarvení, které je lépe vidět, pokud se prasklina zevnitř skla podloží bílým papírem, je výsledkem průniku vzduchu do dutiny praskliny, kde mezi první vrstvou skla a fólií způsobuje určitou optickou vadu. Při kvalitně provedené opravě praskliny dojde k 100% vysátí vzduchu. Vzduch je nahrazen speciální látkou, která má index lomu světla stejný jako sklo. Provede-li někdo opravu autoskla a opravný materiál se už po několika týdnech vydrolí a zanechá po sobě nepříjemný kráter, je to nejspíše způsobeno tím, že při opravě nebyl odsán veškerý vzduch, který vlivem své roztažnosti vytlačil výše zmíněný opravný materiál ven. Zbytky vzduchu také mohou způsobit další rozšiřování praskliny.
Jaké typy servisů dnes provádí opravy autoskel? Opravy čelních skel dnes neposkytují jen specializované firmy typu Autosklo XY, ale i řada servisů, které v náplni své činnosti vůbec nemusí mít výměny autoskel. To znamená, že opravy lze najít např. u pneuservisů, myček vozidel apod. [10]
Co na opravy autoskel říkají pojišťovny? Tuto metodu opravy uznávají všechny pojišťovny. Důvod proč jej uznávají, je, že tato cesta odstranění praskliny ji přijde levněji, než výměna autoskla. Některé pojišťovny dokonce opravu vyžadují, pokud prasklina splňuje jejich vnitřní směrnice o velikosti a umístění na ploše skla. Žádná pojišťovna nemůže striktně nařídit, který autoservis opravu provede. Pojišťovna je povinna uhradit opravu i tzv. nesmluvním servisům za předpokladu, že klient dodržel řádný postup nahlášení pojistné události a umožnění prvotní prohlídky poškozeného skla osobou, která je k tomu oprávněna danou pojišťovnou. [10]
- 31 -
16. DOPLŇKY ČELNÍCH SKEL
16.1 Zabarvení (tónování) Tato technologie potlačuje světelnou energii, utlumuje UV záření, snižuje přenos světla, odráží světelnou energii, zvyšuje stínící koeficient a absorbuje tepelnou a světelnou energii slunečního záření. I přestože se zdá, že se jednotlivé ukazatele ve svých funkcích vzájemně překrývají, není tomu tak. Každý z těchto ukazatelů má svůj vlastní význam. Čelní sklo se skládá ze dvou vrstev, buď čirého nebo, zabarveného skla a bezpečnostní folie, která je mezi těmito vrstvami. Zabarvení skla určuje vždy barva skla a barva folie určuje vždy zabarvení protislunečního pruhu. Skla jsou většinou zabarvována kvůli zlepšení komfortu, snížení teploty ve voze a ochrany očí řidiče při zachování výhledu z vozidla a to i při umělém osvětlení. Zabarvení se provádí v odstínech čiré, modré, zelené nebo bronzové. Zvláštní skupinu tvoří skla „sungate“. Tato skla mají zvláštní inteligentní samozabarvovací vrstvu na skle, která reaguje na intenzitu slunečního záření. Pohledově tato skla vykazují fialový odstín. Protisluneční pruh opět snižuje teplotu ve voze a ochraňuje oči řidiče. Protisluneční pruhy jsou zbarveny do zelena a modra. Posledním trendem je pruh šedý, který na rozdíl od modrého a zeleného pruhu není postřehnutelný z předních sedadel vozu a nesnižuje tedy výhled řidiče z vozu. Nejnovější technologií pro tónování čelních skel je Tónování autoskel pokovením. Základem je nanášení mikroskopické vrstvy titanu na vnitřní stranu autoskla ve speciální vakuové peci iontoplazmovým procesem v atmosféře ze vzácných plynů. Díky tomu se dá dosáhnout maximální účinnosti v zamezení pronikání slunečního záření. Takto tónovaná autoskla pohltí přes 90% škodlivého UV záření a dokáží odrazit až 60% tepelného záření. Výhled přes takovéto sklo je objektivně lepší, než při použití autofolie se stejným stupněm zatmavení. Toto tónování nemění deformační vlastnosti autoskel a navíc nijak nezkresluje průhled z interiéru vozu. U takto upravených autoskel lze zatmavení měnit nebo jej dokonce odstranit a vrátit sklo do původního stavu. Toto tónování se vlivem slunečního záření nemění a barvy jsou stálé a neblednou.
- 32 -
16.2 Vyhřívání S technologií vyhřívání čelních skel začala automobilka značky Ford, která ji používá ve všech typech. Dále se používá u vozů vyšších tříd. Vyhřívání čelních skel je naprosto odlišné od vyhřívání zadních skel. Napařená vrstva vodiče elektrického ohřevu je podstatně hustší, ale také podstatně slabší než u zadních skel s ohledem na povinnost výrobce zajistit uživateli vozu bezpečný výhled před sebe. Tím vzniká pro výrobce problém v podstatně nižším přechodovém odporu využitelném pro vodiče elektrického ohřevu. Výrobci řeší tento problém dvěma způsoby. Ve starších vozech je doba výhřevu limitována časovým senzorem a u nových vozidel tepelným senzorem zabezpečující ohřev vyhřívané soustavy pouze na bezpečnou mez. Na trhu existují i čelní skla s vyhříváním pouze v místě klidové polohy stěračů, které se nachází na dolním okraji skla. Toto místo se vždy nachází v prostoru keramického rámečku skla a není určeno k výhledu řidiče. Výrobci tedy mohou použít stejnou technologii jako na zadních sklech. Účelem je odmražení stěračů od skla před samotným stíráním. [9]
16.3 Senzory I tento prvek zvyšuje komfort řidiče. Tato výbava supluje některé úkony řidiče, které je nutné provádět k bezpečnému chování v silničním provozu, jako je otírání vodní clony na čelním skle, rozsvícení světel při nižší viditelnosti. Senzory jsou umísťovány v těsné blízkosti vnitřního zpětného zrcátka anebo přímo pod ním. Se sklem jsou spojeny gelovou podložkou nebo jsou přímo pevnou součástí čelního skla, protože nejsou nijak mechanicky namáhány. Při montáži je nutné, aby, senzory které jsou instalovány, byly vždy pevně spojeny s povrchem skla, ať už přes gelovou podložku nebo bez ní.
16.4 Akustické folie Tato technologie je zcela nová a přináší uživateli vozu snížení hlukové hladiny v kabině. Tohoto efektu je dosaženo tím, že struktura bezpečnostní folie, která je umístěna mezi obě vrstvy lepeného čelního skla, je zcela odlišná. Akustická bezpečnostní folie dokáže pohltit až 20% okolního hluku, který jinak vniká do kabiny čelním sklem. Tato výbava je tedy velmi účinná. Toto technologické řešení je cenově dostupná uživatelům vozových parků středních a vyšších tříd.
- 33 -
16.5 Antény Antény, které jsou součástí čelních skel nebo i skel obecně, jsou dvojího druhu. Anténa na zlepšení radiového nebo televizního příjmu a GPS anténa. Ve většině případů je výrobci autoskel montují jako jeden celek s jedním výstupem na zmíněná zařízení.[9]
16.6 Zpětná projekce na čelním skle V českém jazyce nemá tato výbava ustálený výraz. Vychází z anglického výrazu udávaného výrobcem „head up display“ uváděno častěji zkratkou HUD. Proto je tato výbava uváděna také někdy v českém jazyce pod názvoslovím snímání obrazu apod. Jak vyplývá z anglického názvu, jde o zobrazování údajů na přístrojích zabudovaných v palubní desce zpětným odrazem v čelním skle automobilu tak, aby tento obraz nebránil řidiči ve výhledu, ale současně tak, aby řidič nebyl nucen přenášet svoji pozornost na dění na silnici a opětovně na display palubních přístrojů. Například při sledování tachometru v místech s omezenou rychlostí provozu. Řidič při použití této technologie může periferně sledovat bez velké námahy obojí. Tuto možnost mu dává specielně upravená bezpečnostní folie mezi oběma vrstvami čelního skla v místech, kam se přenáší odraz obrazu palubních přístrojů. [9] Jednodušeji jde o duplicitní zobrazení některých údajů z palubní desky přímo před oči řidiče na čelní sklo. [9]
17. OCHRANA VOZIDLA POMOCÍ VIN KÓDU ČELNÍHO SKLA
17.1 VIN kód Preventivní ochranné označení autoskel. Číslo karoserie složené ze 17 alfanumerických znaků. Tento VIN kód je zaznamenán na podvozku karoserie a ve většině případů pod čelním sklem. Dále je tento VIN kód zaznamenán, a to je nejdůležitější, v OTP, respektive VTP a samozřejmě i v databázi Policie ČR. Tato databáze je využívána k registraci označených vozidel v ČR a to od roku 1991. Databáze je aktualizována při každé významnější změně týkající se daného vozidla. Postup byl zaveden v kooperaci s policií ČR. Leptání VIN kódu na autosklo je časově nenáročné a pro vzhled i provoz vozu nezávadné. [8]
- 34 -
17.2 Jak je dosaženo ochrany vozu proti odcizení Tento nápad zabezpečení vozu proti odcizení leptáním VIN kódu na autosklo je poměrně jednoduchý, ale vysoce účinný. Podstatou je znehodnocení vozu pro ty, kteří by jej chtěli zcizit. Označení čelních skel VIN kódem znamená uložení dat o vozidle do registru policie, který je sdílen po celé Evropě. Při zcizení vozidla je hlavním identifikačním prvkem pro jeho hledání. Aby bylo možné s odcizeným vozidlem dále obchodovat, musela by být provedena výměna všech autoskel.
18. ZÁVĚR V této práci bylo podrobně pojednáno o výrobě, montáži, o specifických vlastnostech různých druhů čelních skel automobilů. Důraz byl kladen především na otázky výměny nebo opravy. Z výše uvedeného vyplývá, že opravy čelních skel jsou pracné a náročné na technologii i odbornou způsobilost lidské obsluhy. Budeme-li se rozhodovat mezi opravou a výměnou, budou naše preference závislé na druhu a rozsahu poškození čelního skla. Z ekonomického hlediska je oprava čelního skla automobilů podstatně výhodnější než výměna poškozeného čelního skla za nové. V každém konkrétním případě poškození čelního skla je nutné zvážit, jakou technologii opravy použít. V závěru této práce jsou uvedeny doplňky čelních skel, které se na ně montují a ochrana vozidla pomocí VIN kódu.
- 35 -
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Struktura lomu vrstveného skla ........................................................................9 Obr. 2 Nanesení lepidla robotizovaným zařízením ......................................................12 Obr. 3 Přenesení skla na panel......................................................................................12 Obr. 4 Přenášení skla ručními přísavkami ....................................................................13 Obr. 5 Usazení skla.......................................................................................................13 Obr. 6 Příprava nového skla .........................................................................................15 Obr. 7 Sklo připravené k vyříznutí ...............................................................................16 Obr. 8 Očištění karoserie od nečistot............................................................................16 Obr. 9 Zkouška pozice nového skla a nalepení lepicí pásky ........................................17 Obr. 10 Očištění povrchu od koroze ošetření primerem...............................................17 Obr. 11 Připravené sklo na nanesení lepidla, nanesení aplikátoru ...............................18 Obr. 12 Nanášení lepidla ..............................................................................................18 Obr. 13 Usazení skla na karoserii pomocí „little boty“ ................................................19 Obr. 14 Přesné slícování s karoserií..............................................................................19 Obr. 15 Fixace skla přelepením lepicí pásky................................................................20 Obr. 16 Prostor, kde není možná oprava ......................................................................20 Obr. 17 Prasklina tzv. Hvězdicová ...............................................................................21 Obr. 18 Prasklina tzv. Tříštivá ......................................................................................21 Obr. 19 Prasklina tzv. Kravské oko ..............................................................................21 Obr. 20 Prasklina tzv. Včelí křídla ...............................................................................21 Obr. 21 Vyčištění nečistot ............................................................................................22 Obr. 22 Nastavení vodícího kroužku ............................................................................22 Obr. 23 Správné nasazení těsnícího aplikátoru.............................................................23 Obr. 24 Našroubování aplikátoru..................................................................................23 Obr. 25 Nanesení lepidla do aplikátoru ........................................................................23 Obr. 26 Vložení pístku do aplikátoru a vytlačení lepidla .............................................23 Obr. 27 Kontrola vzlínání lepidla .................................................................................24 Obr. 28 Demontáž pístku ..............................................................................................24 Obr. 29 Kontrola opravy praskliny ...............................................................................24 Obr. 30 Sundání středícího kroužku .............................................................................24 Obr. 31 Nanesení lepidla a přiložení UV folie .............................................................25 Obr. 32 Vytvrzování .....................................................................................................25
- 36 -
Obr. 33 Odstranění folie a přebytku lepidla .................................................................25 Obr. 34 Kontrola opravy (dolíček) ...............................................................................25 Obr. 35 Opravené sklo ..................................................................................................26 Obr. 36 Ukázka podélných prasklin .............................................................................26 Obr. 37 Nanášení lepidla na podélnou prasklinu ..........................................................26 Obr. 38 Zatlačení vzduchové bubliny...........................................................................27 Obr. 39 Kontrola zmizení praskliny .............................................................................27 Obr. 40 Doplnění lepidla ..............................................................................................27 Obr. 41 Pokrytí UV foliemi ..........................................................................................27 Obr. 42 Vytvrzování .....................................................................................................28 Obr. 43 Sejmutí UV folie..............................................................................................28 Obr. 44 Porovnání před a po opravě .............................................................................28
- 37 -
SEZNAM LITERATURY [1] Václav Chrenčš, 2008: Speciální příloha o autoklech. AUTOEXPERT, 4: 2 – 16. [2] Jiří Brož a Luboš Trnka, 2009: Jak se vaří sklo. AUTOEXPERT, 5: 9 - 16 [3] Prospekt firmi SAINT – GOBAIN [4] http://www.autoskloczech.cz, http://www.autoskloczech.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Ite mid=27, Autoskla, (11.4. 2010) [5] http://www.autoskloczech.cz, http://www.autoskloczech.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Ite mid=37, Opravy autoskel, (12.4. 2010) [6] http://www.autosklo-autoskla.cz, http://www.autosklo-autoskla.cz/opravy-autoskelvymena.html, Výměna a opravy autoskel, (3.2. 2010) [7] http://www.autosklo-autoskla.cz, http://www.autosklo-autoskla.cz/tonovaniautoskel-pokovenim.html, Tónování autoskel pokovením, (5.2. 2010) [8] http://www.autosklo-autoskla.cz, http://www.autosklo-autoskla.cz/leptani-vinkodu-na-autoskla.html, Leptání VIN kódu na autoskla, Zabezpečení vozidel značením autoskel, (25.1. 2010) [9] http://www.autosklo-autoskla.cz, http://www.autosklo-autoskla.cz/autosklapodrobny-prehled.html#vybava-celnich-skel, Autoskla, Dělení autoskel, čelní skla a jejich výbava, boční a zadní autoskla, (29.1. 2010) [10] http://www.psgmbh.cz, http://www.psgmbh.cz/autoskla-opravy-otazky.html, Opravy autoskel – nejčastější otázky, (12.12. 2009) [11] Prospekt firmi N.E.T. Praha s.r.o [12] Předpis EHK č. 42 O zasklívacích materiálech (dostupný na http://predpisy.tuvsud.cz/novinky/97_grsg.pdf) (14.2. 2010) [13] Předpis EHK č. 125 O řidičově poli výhledu (dostupný na http://predpisy.tuvsud.cz/novinky/97_grsg.pdf) (14.2. 2010) [14] http://hyundaiplzen.cz, http://hyundaiplzen.cz/autosklo.htm, Autosklo, (20.3.2010)
- 38 -