Doc. Ing. Roman STUPKA, CSc

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA SPECIÁLNÍ ZOOTECHNIKY

Charakteristika svalových vláken u prasat ve vztahu k vybraným ukazatelům výkrmnosti a jatečné hodnoty

DISERTAČNÍ PRÁCE

Doktorand :

Ing. Milan TRNKA

Školitel :

Doc. Ing. Roman STUPKA, CSc.

Praha 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou disertační práci na téma „Charakteristika svalových vláken u prasat ve vztahu k vybraným ukazatelům výkrmnosti a jatečné hodnoty“ vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury. V Praze dne 23. září 2010

………………………………………..

Poděkování Velmi rád bych poděkoval svému školiteli doc. Ing. Romanu Stupkovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování mé disertační práce. Rovněţ bych rád poděkoval doc. Ing. Michalu Špryslovi, CSc. a Ing. Jaroslavu Čítkovi, PhD. za cennou spolupráci při řešení této práce. Zvláštní poděkování patří mé rodině za podporu a trpělivost, zejména potom děkuji mé partnerce Gabriele Červené.

OBSAH 1. ÚVOD

6

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED

8

2.1. Svalová tkáň

8

2.2. Příčně pruhovaná svalovina a její struktura

9

2.3. Typy svalových vláken

11

2.4. Cévní zásobení svalstva

14

2.5. Inervace svalstva

14

2.6. Svalová kontrakce

16

2.7. Intravitální vlivy

16

2.8. Chemické sloţení svaloviny

200

2.9. Růst a vývin

244

2.10. Výkrmnost a její charakteristiky

277

2.11. Jatečná hodnota a její ukazatelé

28

3. CÍL PRÁCE

35

4. MATERIÁL A METODIKA

36

4.1. Zvířata

36

4.2. Ustájení

36

4.3. Výţiva a krmení

36

4.4. Sledované ukazatele

37

4.5. Odběr a zmrazení

39

4.6. Krájení histologických řezů

40

4.7. Fixace histologických řezů

41

4.8. Barvení histologických řezů (aktomyosinová ATPáza)

41

4.9. Uzavírání (montování) obarvených řezů pod krycí skla

43

4.10. Vyhodnocování získaných snímků programem LUCIA

44

4.11. Tématické okruhy

45

4.12. Statistické vyhodnocení

46

5. SEZNAM ZKRATEK

48

6 . VÝSLEDKY A DISKUSE

50

6.1. Vliv zvoleného genotypu, pohlaví a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken

50

6.1.1. Charakteristika svalových vláken u vybraných jatečných partií 6.1.2. Vliv genotypu a jatečných partií na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken 6.1.3. Vliv pohlaví a jatečných partií na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken 6.1.4. Dílčí závěry z hodnocení vlivu zvoleného genotypu, pohlaví a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken 711

50 53 644

6.2. Vliv intenzity růstu a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken 722 6.2.1. Charakteristika jednotlivých svalových parametrů u vybraných jatečných partií vzhledem k ukazatelům intenzity růstu 722 6.2.1.1. Krkovice 733 6.2.1.2. Kýta 833 6.2.1.3. Pečeně 922 6.2.1.4. Plec 1022 6.2.2. Zhodnocení těsnosti závislosti mezi charakteristikami svalových vláken a ukazateli intenzity růstu (korelační analýza) 1122 6.2.3. Dílčí závěry z hodnocení vlivu intenzity růstu a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken 1155 6.3. Vliv kvantitativních a kvalitativních ukazatelů jatečné hodnoty a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken 1177 6.3.1. Charakteristika jednotlivých svalových parametrů u vybraných jatečných partií vzhledem ke sledovaným charakteristikám jatečného těla prasete 1177 6.3.1.1. Krkovice 11818 6.3.1.2. Kýta 1244 6.3.1.3. Pečeně 1300 6.3.1.4. Plec 13636 6.3.2. Zhodnocení těsnosti závislosti mezi charakteristikami svalových vláken a ukazateli jatečné hodnoty (korelační analýza) 1422 6.3.3. Dílčí závěry z hodnocení vlivu kvantitativních a kvalitativních ukazatelů jatečné hodnoty a jatečné partie na parametry svalových vláken 14646 7. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI

14949

8. SEZNAM LITERATURY

15151

1. ÚVOD Celosvětově je chov prasat jedním z nejdůleţitějších odvětví ţivočišné výroby. Dle statistik FAO činí jeho podíl na světové produkci masa zhruba 38 %. Existují samozřejmě výrazné regionální rozdíly, např. v Africe reprezentuje vepřové maso jen 10 % z celkové produkce masa, zatímco v Číně činí tento podíl 85 %. Česká republika patří k chovatelsky vyspělým zemím, chov prasat má u nás dlouholetou tradici. Úroveň našich chovů je ve srovnání s okolními státy poměrně vysoká, a to hlavně díky mnoha faktorům, z nichţ nejdůleţitější jsou : uplatňování hybridizačních programů, koncentrované chovy prasat, zavádění moderních technologií ve velkochovech, zavedení jednotné klasifikace jatečných těl prasat SEUROP, veterinární péče a s tím spojený zdravotní stav zvířat, široké uplatnění suroviny v potravinářském průmyslu, kvalifikovaní a zkušení pracovníci. Správnou cestou ke zkvalitnění výroby vepřového masa se ukázal být fungující hybridizační program. Základním principem je heterózní efekt, realizovaný v rámci víceplemenného uţitkového kříţení diskontinuitní řady. POUR (1995) uvádí, ţe naše republika patří mezi vyspělé země, neboť v hybridizačním programu vyuţívá diskontinuitního, nejčastěji tří a čtyř plemenného kříţení v trojstupňovém (pyramidálním) uspořádání chovů, kde jsou chovy členěny na šlechtitelské, rozmnoţovací a uţitkové, při rozdělení plemen na otcovská a mateřská. V současné době jsou z mateřských plemen určených do pozice „A“ a „B“ pouţívána plemena ČBU, ČL a PC jako genová rezerva (POUR, 1994). Jako otcovská plemena pro pozici „C“ jsou pouţívána prasata masného typu (BL, D, PN, H, BO, ČVM a další). Mateřská a otcovská plemena se od sebe výrazně odlišují. Zatímco šlechtění mateřských plemen je orientováno na reprodukční vlastnosti s vynikající výkrmností, u otcovských plemen je prioritou vynikající jatečná hodnota. U obou těchto skupin se vyţaduje dobrý zdravotní stav, pevná konstituce a odolnost vůči stresům. Počty chovaných prasat jsou na úrovni 1 950 tisíc kusů. Stavy prasnic dosahují hranice 130 tisíc kusů. Současná produkce vepřového masa se pohybuje okolo 66 187 tun. 6

Spotřeba vepřového masa na jednoho obyvatele ČR za rok je 41,2 kg. Průměrné přírůstky činí 0,575 kg/ks/den od narození a 0,670 kg/ks/den za období výkrmu, spotřeba jadrných krmiv je 3,07 kg na 1 kg přírůstku (konverze krmiva). V průměru bylo odstaveno 13,1 selete na prasnici, při dopočtu na celý rok to je 21,8 odstaveného selete na prasnici (Situační a výhledová zpráva 2010). Z výše uvedeného vyplývá, ţe vepřové maso má, a do budoucna jistě i bude mít, pro lidskou výţivu značný význam. V České republice je tato komodita pro své chuťové vlastnosti, mechanickou opracovatelnost, kulinářskou rozmanitost a značnou biologickou hodnotu povaţována za oblíbenou potravinu. Chov prasat zabezpečuje více neţ 50% ţivočišné bílkoviny ve výţivě obyvatel ČR. Pro stálé zlepšování výţivy obyvatel a k zajištění naší konkurenceschopnosti v oblasti produkce vepřového masa je nutné mít odpovídající podíl libového masa v jatečných tělech prasat. Nelze však hledět pouze na kvantitativní stránku. Období posledních několika let ukazuje, ţe zákazník stále více obrací svou pozornost na sloţení vepřového masa a z něho vyplývající zastoupení nutričních látek, které jsou potřebné pro růst a vývoj člověka a dále potom na senzorickou přijatelnost, zejména chutnost, jemnost, křehkost a šťavnatost. Nesmíme samozřejmě také opomenout zabezpečení zdravotní nezávadnosti a vysoké kvality potravin, které jsou zákazníky sledovány především. Důleţité je tedy dosaţení vynikající jatečné hodnoty, a to nejen z hlediska kvantitativní stránky věci, kterou rozumíme především procento libové svaloviny v jatečném těle (resp. procento zmasilosti), ale nutno je také sledovat kvalitativní aspekty, které by měly plně korespondovat s poţadavky spotřebitelů. Tato disertační práce se zabývá hodnocením svalových vláken jako jedním z nejdůleţitějších ukazatelů ovlivňujících jatečnou hodnotu, a to jak po stránce kvantitativní, tak i po stránce kvalitativních vlastností vepřového masa.

7

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Svalová tkáň Svalová tkáň je kontraktilní tkáň zvířat, jeţ má schopnost vykonávat pohyb. Základem její funkce je přeměna energie chemických vazeb na mechanickou práci. Svalová tkáň vzniká většinou ze středního zárodečného listu, tj. mesodermu, popř. i z mesenchymu. Jejím základem jsou buňky nebo soubory buněk (soubuní) uspořádané do vyšších strukturálních úrovní. Podle buněčné stavby, vzhledu a způsobu inervace lze svalovou tkáň rozdělit do tří hlavních skupin: svalovina příčně pruhovaná (kosterní), která je stavební tkání kosterních svalů, svalovina hladká, která je součástí vnitřních orgánů, svalovina srdeční (myocard) tvořící jediný sval – srdce. Rozdíly ve struktuře mezi těmito typy jsou jiţ na buněčné úrovni. Hladká svalovina se sestává ze samostatných buněk. Základem příčně pruhované svaloviny je soubuní svalového vlákna. Srdeční svalovinu pak tvoří trámec svaloviny s relativně samostatnými úseky. Rozdílná struktura jednotlivých typů se navenek projevuje odlišnými optickými vlastnostmi v polarizačním mikroskopu. Zatímco hladká svalovina je v polarizačním světle rovnoměrně dvojlomná (anisotropní), dochází u příčně pruhované i srdeční svaloviny k pravidelnému střídání jednolomných (isotropních) a dvojlomných úseků. Významným rozdílem je i způsob inervace. Příčně pruhovaná svalovina je inervována periferní nervovou soustavou, tj. animálním, obvodovým a somatickým nervstvem a její činnost lze tedy ovládat vůlí. Naproti tomu zbývající dva typy svaloviny, tj. hladká a srdeční, jsou ovládány autonomní nervovou soustavou, tedy vegetativním nervstvem, jejich činnost tudíţ není vůlí jedince ovladatelná. Některé hladké svaly dokonce nejsou inervovány vůbec a uvádějí se do činnosti nepřímo prostřednictvím látkových přenašečů (PIPEK, 1995).

8

2.2. Příčně pruhovaná svalovina a její struktura Z hlediska studia problematiky svalových vláken nás zajímá především příčně pruhovaná svalovina, jeţ je stavební tkání kosterního svalstva. Sval, obecně, se skládá z většího či menšího počtu příčně ţíhaných vláken. Kaţdé svalové vlákno představuje vícejadernou, podlouhlou a cylindrickou buňku (soubuní). Na stavbě se dále podílí vazivo, cévy, nervy a tzv. pomocná svalová ústrojí. Většina svalů je spojena s kostrou pomocí šlach, většina svalů tedy začíná a končí šlachami. Obecně na svalu rozlišujeme část masitou (svalové bříško), proximální odstupovou hlavu a distálně leţící úpon, který se zuţuje ve šlachu. Podle tvaru masité části svalu se rozlišují svaly kruhové, dlouhé, krátké, ploché, společné či sloţité. Ke své činnosti potřebuje příčně ţíhaný sval tzv. pomocná svalová ústrojí – šlachy, tihové váčky, šlachové pochvy a povázky. Šlachy přenášejí pohyb na vzdálenější úseky kostry, tihové váčky a šlachové pochvy usnadňují klouzání pohybujících se šlach přes nerovné kostní povrchy. Povázky obalují jednotlivé svaly nebo celé skupiny, udrţují je v jejich poloze, umoţňují jejich oddělený pohyb, někdy dokonce slouţí k jejich odstupu (SOVA, 1981). Funkční i morfologickou stavební jednotkou příčně pruhované svaloviny je svalové vlákno. Jedná se o soubuní válcovitého tvaru o délce i několika cm a tloušťce 50 – 100 µm. ČUBOŇ et al. (2004) uvádí, ţe délka svalového vlákna můţe dosáhnout délky svalu a tak mohou svalová vlákna dosahovat aţ 40 cm. Povrch svalového vlákna tvoří membrána soubuní – sarkolema. Délku a průměr svalových vláken ovlivňují jak druhová příslušnost, tak plemeno, pohlaví, krajina těla, jakoţ i věk, výţiva, chovatelské podmínky či pohybová aktivita zvířete. Vchlípeniny sarkolemy dovnitř vlákna tvoří systém váčků (tzv. T – systém), mezi nimiţ se nacházejí četné kanálky hladkého sarkaplazmatického retikula. Uspořádání T – systému se sousedními váčky sarkoplazmatického retikula se označuje jako triáda. Úlohou T – systému je rychlý přenos akčního potenciálu z buněčné membrány ke všem myofibrilám. Sarkoplazmatické retikulum má vztah k přesunům vápníku a ke svalovému metabolismu (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). T-systém je uspořádán příčně vůči myofibrilám, probíhá příčně z jedné strany vlákna na druhou. V T-systému se nacházejí otvory, které jsou rozmístěny podél celého vlákna, zatímco sarkoplazmatické retikulum je uspořádáno paralelně s myofibrilami, které jej obklopují (REECE, 1998).

9

Sarkolema má tři důleţité funkce: elektrickou = přenos elektrického impulsu, permeabilní = přeprava iontů při podráţdění a mechanickou = ochrana před poškozením. Svalová vlákna se navzájem spojují v primární snopce jemnou síťovinou z řídkého vaziva, které se označuje jako endomysium. Primární snopce obklopuje vrstvička řídkého vaziva označovaná jako perimysium internum. Sekundární snopce se mohou spojovat ve snopce vyššího řádu (III., příp. IV.) a celý sval nakonec obaluje vazivová vrstva – perimysium externum (epimysium). Nitrosvalové – intramuskulární vazivo, tj. endomysium a vnitřní a vnější perymysium, je neoddělitelnou součástí kaţdého svalu a představuje v průměru 2 – 5 % jeho hmoty. Nemá pouze mechanickou funkci spojovací a výplňovou, ale má velký význam pro vlastní činnost svalu. Tvoří oporu svalových vláken a usnadňuje posuny, které vznikají při jejich smrštění. U mladých jedinců je intramuskulární vazivo vyvinuto jen slabě a skládá se z vazivových buněk a spleti jemných retikulárních a kolagenních vláken. S přibývajícím věkem se mnoţství nitrosvalového vaziva zvětšuje, a to hlavně zmnoţením kolagenních vláken, která se seskupují do silnějších svazků, dále přibýváním elastických vláken a tukových buněk. Mnoţství a sloţení intramuskulárního vaziva ovlivňuje však nejen věk zvířete, ale i funkční aktivita jednotlivých svalů. Svaly trvale a více namáhané obsahují více nitrosvalového vaziva se silnými svazky kolagenních vláken a s nepatrným zastoupením tukových buněk. V méně zatěţovaných svalech je naproti tomu intramuskulární vazivo vyvinuto slaběji a obsahuje ojedinělá elastická vlákna a různě velké shluky tukových buněk (ČERVENKA, 2003). Podle ZOCHOWSKI et al. (2005) jsou svaly mladých zvířat sloţeny z vláken o menší ploše a tato vlákna se vyznačují tenčím perimysiem a endomysiem neţ je tomu u vláken starších zvířat. Bylo zjištěno, ţe s přibývajícím věkem zvířat dochází ke zvětšování průměru svalových vláken a také tloušťka perimysia a endomysia s rostoucí hmotností zvířat roste. Mnoţství a charakter nitrosvalového vaziva je tedy významným činitelem, který podmiňuje kvalitu masa. Jeho jednotlivé sloţky mají odlišné vlastnosti, čímţ ovlivňují kvalitu masa a jeho vlastnosti při kuchyňské úpravě. Zatímco kolagenní vlákna se působením tepla mění v tekutý glutin a podmiňují tak šťavnatost upraveného masa, elastická vlákna se naopak působením tepla nemění a jsou příčinou houţevnatosti a horší vařitelnosti masa starších zvířat.

10

Nejkvalitnější maso reprezentují svaly s menším mnoţstvím intramuskulárního vaziva, a naopak, kvalita masa se sniţuje, jak se zvyšuje podíl nitrosvalového vaziva (MARVAN, 1992). Myofibrily ve svalovém vlákně jsou uloţeny v sarkoplazmě (vlastní cytoplasmě svalového vlákna). Představují kontraktilní vlákna probíhající celou délkou svalového vlákna a jsou jeho nejdůleţitější a nejvýraznější sloţkou. Jsou to vláknité útvary uspořádané do paralelních svazků obsahující řady pravidelně se střídajících světlých a tmavých zón (ČUBOŇ et al., 2004). Kaţdé svalové vlákno obsahuje 1000 – 2000 myofibril. Myofibrily jsou sloţeny ze dvou druhů svalových filament, (myofilamenta). Rozlišujeme myofilamenta slabá, aktinová, a filamenta silná, myozinová.

2.3. Typy svalových vláken Svalová vlákna lze podle mnoţství sarkoplazmy a mnoţství myofibril morfologicky rozlišit na červená (pomalá) a bílá, bledá (rychlá) vlákna. Červená svalová vlákna obsahují relativně málo myofibril a mnoho svalového barviva (myoglobinu), které jim dodává červenější, tmavší barvu. Svaly tvořené převáţně červenými vlákny mají vysoký obsah lipidů a glykogenu a mají převáţně úlohu tonickou, slouţí k dlouhému a vytrvalému svalovému stahu. Bílá svalová vlákna obsahují relativně velké mnoţství myofibril, méně myoglobinu, více glykogenu a cytochromu. Bílá svalovina je schopna rychlého stahu. Červená (pomalá) vlákna mají méně vyznačené ţíhání, reagují pomaleji a mají delší latenci neţ bílá vlákna. Slouţí k dlouhodobým a pomalým stahům. Bílá (rychlá) vlákna se vyznačují krátce trvajícími svalovými kontrakcemi a jsou uzpůsobena k jemným a obratným pohybům. SOVA (1981) uvádí i typ vlákna přechodného (intermediálního), které má vysoký obsah myoglobinu, projevuje se niţší rychlostí staţlivosti a má velmi nízkou unavitelnost. Pro bílá vlákna je charakteristická vysoká glykolytická, nízká oxidativní a vysoká myofibrilární aktivita adenosintrifosfatázy. Pro přechodná vlákna naproti tomu zase nízká glykolytická, průměrná oxidativní a nízká aktivita adenosintrifosfatázy, nakonec pro červená vlákna je charakteristická střední glykolytická, vysoká oxidativní a vysoká aktivita adenosintrifosfatázy.

11

Pokud se týká myoglobinu, SHIMADA et al. (2004) popisuje přímý vztah mezi tímto červeným svalovým barvivem, které hraje důleţitou roli v uskladnění a transportu kyslíku k mitochondriím svalových buněk a L – carnitinem, coţ je všudepřítomná sloţka savčí plasmy, jehoţ hlavní funkcí je transport mastných kyselin o dlouhých řetězcích skrz mitochondriální membrány na místo jejich oxidativní degradace. Zvířata, která měla vyšší koncentrace L – carnitinu, měla také nejvyšší mnoţství myoglobinu. Koncentrace L – carnitinu a myoglobinu v tzv. červených svalech byly průkazně vyšší neţ ve svalech bílých. Tato zjištění upozorňují na to, ţe koncentrace L – carnitinu ve svalech je v přímém vztahu k metabolismu a typu svalových vláken. MORITA et al. (2000) uvádí, ţe kosterní svalovina savců je sloţena ze 3 typů svalových vláken, identifikovaných na základě biochemických a fyziologických metod. Jsou to vlákna pomalu staţitelná oxidativní, rychle staţitelná oxidativní a rychle staţitelná glykolytická. Tato vlákna jsou označována téţ jako typ I, IIA a IIB, někdy téţ jako βR (Red), αR a αW (White). CHANG et al. (2003) dále poukazuje na to, ţe svalová vlákna kosterního svalstva prasat lze rozdělit dle obsahu myosinu na čtyři typy a to MyHC slow/I, MYHC 2a, MyHC 2x a MyHC 2b. U svalu musculus longissimus lumborum et thoracis (MLLT) plemene Duroc bylo zjištěno, ţe větší počet rychle staţitelných oxidativních a glykolytických vláken MyHC 2a a 2x znamenal lepší kvalitativní vlastnosti masa a větší počet rychle staţitelných glykolytických vláken MyHC 2b znamenal méně příznivé kvalitativní vlastnosti. Dále autor poukazuje na to, ţe z hlediska kvality masa je ţádoucí větší obsah oxidativních svalových vláken, coţ má za následek intenzivní barvu masa, vyšší pH, lepší vaznost a křehkost. Práce CHRISTENSENA et al. (2004) výše uvedené dělení typů svalových vláken potvrzuje. Taktéţ uvádí, ţe typ vláken IIA je jak oxidativní, tak glykolytický. Pokud se týká metabolických vlastností svalových vláken, autor uvádí, ţe ty jsou v přímé korelaci ke křehkosti masa a rychlost proteolytické degradace je větší u bílých neţ u červených svalů. U různých svalů jsou červená a bílá vlákna zastoupena v různém poměru, v závislosti na druhu a plemeni zvířete, přičemţ selekce na vysokou intenzitu růstu má za následek vyšší podíl bílých svalových vláken. Tato změna v poměru vláken, ve prospěch bílých, se povaţuje za domestikační tendenci, která je kromě selekce podporována i omezenou pohybovou aktivitou zvířat a nese s sebou i častější výskyt některých defektů masa. RUUSUNEN et al. (2004) potvrzuje, ţe divoká prasata mají více oxidativních svalových vláken typu IIA a méně glykolytických svalových vláken typu IIB neţ je tomu u stejných svalů domestikovaných prasat. Hustota kapilární sítě ve světlých svalech divokých prasat 12

je dvakrát větší neţ u domestikovaných prasat, coţ poukazuje na vyšší oxidativní kapacitu u divokých prasat. Domestikovaná prasata se vyznačují značně větší plochou svalových vláken typu IIB neţ je plocha vláken typu I a IIA. Dále dle autora, průměrná plocha svalových vláken byla přibliţně stejná jak u divokých tak domestikovaných prasat s vyjimkou svalu longissimus lumborum et thoracis a semimembranosus, kde průměrná plocha vláken byla přibliţně o 25% menší u divokých prasat neţ u domestikovaných. Tento rozdíl byl způsoben díky velké ploše vláken typu IIB ve světlých svalech domestikovaných prasat. Ve světlých svalech domestikovaných prasat se plocha svalových vláken typu IIA zvyšuje nejvíce se zvyšující se intenzitou růstu, která ovlivňuje vlastnosti svalových vláken především ve světlých svalech, uţ méně ve tmavých. Tmavé, aerobní svaly, obsahují hlavně vlákna oxidativního typu I a typu IIA a mnoho myoglobinu, světlé svaly obsahují převáţně vlákna glykolytického typu IIB s malým obsahem myoglobinu. Ve světlých svalech domestikovaných prasat, typ I a IIA jsou obvykle menší neţ typ vláken IIB. Hustota kapilární sítě okolo vláken typu I a IA je větší neţ u typu IIB. Domestikovaná prasata jsou selektována na základě schopnosti rychlého růstu. Intenzivní selekce na rychlost růstu a větší podíl libové svaloviny můţe způsobit změnu v typovém sloţení svalových vláken ve směru vyššího obsahu vláken typu IIB (RUUSUNEN et al., 2004). U novorozených zvířat jsou svaly sloţeny v podstatě jen z červených vláken. Bílá vlákna vznikají postnatálně diferenciací červených, a to v různém počtu, coţ je řízeno jednak mechanismy genetické regulace, jednak funkčními nároky (MARVAN, 1992). Jednoznačné rozlišení typů svalových vláken umoţňují enzymatické reakce, při nichţ se na sériových řezech detekují aktivity myozinové ATP, fosforyláz a oxidoreduktáz. Přechodná vlákna lze spolehlivě odlišit od bílých a červených svalových vláken podle intenzity aktivity myozinové ATP. Navíc bílá vlákna jeví nízkou reakci oxidativních enzymů ve srovnání se svalovými vlákny přechodného i červeného typu. Podle kontraktilních vlastností se svalová vlákna rozdělují pouze do dvou typů, a to na rychlá a pomalá. Typizace svalových vláken má jednoznačnou praktickou vyuţitelnost při jakostním a kvantitativním hodnocení masné uţitkovosti. Charakter svalových vláken také jednoznačně predisponuje vnímavost nebo naopak odolnost proti stresu.

13

2.4. Cévní zásobení svalstva Aby mohla svalovina dokonale plnit svou funkci, musí být dostatečně zásobena ţivinami, které se k ní dostávají prostřednictvím krve. Cévní zásobení kosterního svalstva je vydatné. Tepny se rozvětvují v epimysiu a z jejich hlavních větví, které probíhají kolmo k délce svalových snopců, odstupují tepénky, které probíhají paralelně se svalovými vlákny. V endomysiu, především u červených svalových vláken, probíhá 3 – 5 vlásečnic na 1 vlákno, jejichţ průměr dosahuje 4 – 5 µm. V nepracujícím svalu je však otevřeno pouze 5 % krevních vlásečnic, zbývající kapiláry se otevírají podle potřeby při zvýšení svalové činnosti. Souběţně se však zvyšuje i světlost, a tím i prostupnost kapilár, coţ umoţňuje snadnější přestup tekutin, metabolitů a ţivin z krve do svalu. V malém rozsahu jsou v kosterních svalech vyvinuty mízní kapiláry a cévy.

2.5. Inervace svalstva Nezbytnou podmínkou dokonalého fungování kosterního svalstva je jeho inervace. Ta je zabezpečena motorickými, senzitivními a autonomními vlákny. Motorická inervace je zabezpečována motorickými nervovými vlákny vycházejícími z ventrálních míšních rohů případně neuronů motorických jader hlavových nervů. Vzruch jednoho neuronu uvádí v činnost vţdy několik svalových vláken. Počet svalových vláken, které řídí jeden motorický neuron, se označuje jako hybná (motorická) jednotka (REECE, 1998). Motorické jednotky pracují při kontrakci svalu buď střídavě nebo postupně. Jejich střídavým funkčním zapojením se můţe udrţovat napětí svalu dosti dlouho bez výrazné únavy. Postupné uvádění motorických jednotek do činnosti slouţí stupňování mohutnosti svalového stahu. Čím menší je počet vláken řízený jedním neuronem, tím přesněji je řízena činnost svalu. Proto např. jsou nejmenší motorické jednotky v okohybných svalech (5 – 12 svalových vláken), naopak v končetinových a zádových svalech inervuje jeden motorický neuron 70 – 500 svalových vláken. Místo, kde motorický neuron končí na svalových vláknech, nazýváme motorickou ploténkou. Motorická ploténka má morfologickou strukturu i vlastnosti synapse. Před vstupem do svalového vlákna ztrácí motorické nervové vlákno myelinovou pochvu. 14

Obnaţený osový válec se rozvětvuje, vytváří těsné a rozsáhlé spojení se specializovanou částí svalové sarkoplazmy. Styčné místo rozvětvení motorického axonu a motorické ploténky je uloţeno ve zvláštní synaptické prohlubině a styčné membrány jsou výrazně zprohýbané. Tímto profilováním částí motorické ploténky se styčná plocha zvětšuje třikrát aţ šestkrát. Do synaptické štěrbiny se uvolňuje neurotransmiter – acetylcholin. Působením acetylcholinu vzniká na postsynaptické membráně elektrický potenciál, který vybavuje svalový vzruch. Úlohou motorické ploténky je přenos nervového vzruchu na svalové vlákno. Nervový vzruch, přicházející po hybném presynaptickém vláknu, zvětší propustnost presynaptické membrány a uvolní acetylcholin do synaptické štěrbiny. Vzruch, který dosáhne zakončení motorického neuronu, uvolní acetylcholin z váčků uloţených na koncové části nervu. Acetylcholin zvýší propustnost membrány, která leţí pod zakončením nervu a průnik Na vzbudí depolarizací tzv. ploténkový potenciál. Na obou koncích ploténky jsou vyvolány akční potenciály, které se šíří oběma směry podél svalových vláken. Fyziologicky postačuje velikost ploténkového potenciálu k podráţdění svalové membrány a kaţdý vzruch vybaví odpověď svalu. Změny membránové permeability ploténky způsobí komplex vytvořený acetylcholinem a membránovým receptorem. Současně stoupá propustnost pro Na a K a ploténkový potenciál směřuje k rovnováţné hodnotě kolem 10 mV. Po bleskové depolarizaci motorické ploténky je acetylcholin vázán na acetylcholinesterázu, kterou je rozštěpen (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Praxe rozeznává dva druhy inervací, a to inervaci senzitivní a autonomní. Senzitivní inervace začíná ve zvláštních svalových a šlachových receptorech, které se označují jako nervosvalová vřeténka a šlachová vřeténka. Souhrou nervosvalových a šlachových vřetének se zabezpečuje dokonalá informovanost o stavu napětí, stahu a zatíţení všech svalů. Bolestivé pocity jsou ze svalů odváděny z volných nervových zakončení. Autonomní inervace je charakterizována autonomními nervovými vlákny, které zprostředkovávají v kosterních svalech především cévohybné reakce a zčásti působí i na činnost svalových vláken (JELÍNEK, KOUDELA, 2003).

15

2.6. Svalová kontrakce Svalová kontrakce je vyvolána buď přímým podráţděním (mechanicky, osmoticky, termicky, elektricky) nebo nepřímo prostřednictvím hybného nervu. Za fyziologických podmínek bývá vyvolána jen nervovými vzruchy. Pro příčně pruhovanou svalovinu je charakteristické, ţe všechna její vlákna nemusí být v činnosti najednou. Na počtu vláken uvedených v činnosti pak závisí velikost zkrácení svalu. Ke kontrakci dochází aţ při určitém prahu dráţdivosti, který není pro všechna vlákna stejný (SOVA, 1981). Svalová kontrakce je vlastně zasouváním jednotlivých filament do sebe. Klouzavý pohyb filament se vyvolává tím, ţe hlavičky vystupující do stran z tlustých filament posouvají tenká filamenta ve směru k H – zóně. Energie pro svalovou kontrakci se získává štěpením ATP. Dochází k tomu působením ATPasy, která je lokalizována v hlavičkách myosinu a je v klidovém stavu blokována hořečnatými ionty. Při působení nervového vzruchu dojde k uvolnění vápenatých iontů ze sarkoplazmatického retikula do prostoru myofibril. Vápenaté ionty vytěsní hořečnaté ionty, čímţ se zruší blokace ATPasy, která je tím aktivována. Štěpením ATP se získává potřebná energie pro kontrakci. Po ukončení nervového vzruchu jsou vápenaté ionty z myofibrilárního prostoru opět vytěsněny do sarkoplazmatického retikula. Odstranění vápenatých iontů z myofibrilárního prostoru, a tím ukončení kontrakce způsobuje systém označovaný jako Marsh – Bendallův faktor ochabnutí. Pro nataţení svalu do původní délky je pak potřebný další faktor, označovaný jako labilní faktor ochabnutí. Aby byl sval schopen nové kontrakce, je nutné ATP resyntetizovat. Potřebná energie se získá štěpením sacharidů přítomných ve svalech, případně i přeměnou tukových sloţek (PIPEK, 1995).

2.7. Intravitální vlivy Při posuzování charakteristik svalových vláken (tloušťka, plocha, obvod, počet) jsou významné tzv. intravitální vlivy. Pod tímto pojmem se rozumí vlivy uplatňující se při produkci masa u jatečných zvířat za jejich ţivota „intra vitam”. Z hlediska hodnocení a posuzování tloušťky svalového vlákna jsou z těchto vlivů nejvýznamnější zejména genetika, plemenitba, způsob chovu a kvalita výţivy. 16

Pokud se týká jednotlivých aspektů intravitálních vlivů, je nutno podotknout, ţe vlastní charakteristiky svalových vláken souvisí s druhem zvířete. Bylo prokázáno, ţe velikost těla zvířete nelze dávat do přímé souvislosti s velikostí svalových vláken. Např. u svalu MLLT u prasete bylo v porovnání se stejným svalem u králíka zjištěno 6 – 7x více svalových vláken, ale velikost těchto vláken byla u prasete pouze 2x větší. U skotu byl zjištěn 3 – 4x větší počet vláken neţ u prasete, tato vlákna však byla stejné velikosti nebo dokonce menší ( TE PAS et al., 2004). Prokázalo se také, ţe významnou roli v posuzování charakteristik svalových vláken hrají rovněţ krajiny těla zvířete. Po odběru vzorků u plemene dánská landrasa svalu MLLT za posledním ţebrem byl stanoven průměr vláken na šesti různých místech v příčném řezu svalu, a to na dvou místech dorsálních, dvou mediálních a dvou laterálních. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi průměrem vláken v dorsálním a laterálním úseku svalu (STAUN, 1968). Z hlediska genetického PETTE, STARON (1990) uvádějí, ţe různorodost svalových vláken kosterního svalstva savců na buněčné či molekulární úrovni je základem genetické variability vlastností a znaků svalových vláken. Výzkumy ukazují, ţe aţ dvě třetiny fenotypových odchylek, týkajících se počtu svalových vláken či jejich velikosti, jsou genetického původu. Několik studií se zabývalo problematikou heritability vlastností svalových vláken. FALCONER (1981) definuje pojem heritabilita jako prostor, ve kterém jsou geneticky stanoveny jednotlivé populační odchylky nebo také prostor, ve kterém jednotlivé odchylky přechází na další generaci. Koeficient heritability pro počet svalových vláken se pohybuje v rozsahu 0,12 – 0,88, nejčastěji 0,2 – 0,5. To dokumentuje, ţe počet svalových vláken není výhradně předurčen geneticky, jak bylo dříve předpokládáno v souvislosti s jejich relativní početní stálostí během postnatálního ţivota. STAUN (1972) uvádí, ţe u svalu m. longissimus lumborum et thoracis je koeficient iritability pro počet svalových vláken 0,43 – 0,48, resp. velikost vláken 0,3 – 0,5. FIEDLER et al. (1991), DIETL et al. (1993), LARZUL et al. (1997) uvádějí koeficient heritability pro počet svalových vláken 0,28 – 0,41, pro velikost vláken 0,22 – 0,34. BOSI (1999) uvádí, ţe hladina výţivy prasat má úzký vztah ke kvalitě masa a také ovlivňuje charakter svalových vláken. Pokud je do krmiva prasat od stáří 10 týdnů věku přidáván vitamín E, potom je dokázán jeho pozitivní vliv na chuť, měkkost a šťavnatost vepřového masa. LAHUČKÝ et al. (2001) uvádí, ţe aplikace zvýšeného přídavku vitamínu E do krmiva prasat má pozitivní vliv na zvýšení antioxidační kapacity svalu a také na sníţení oxidace lipidů. Zvýšený přídavek vitamínu E do krmiva má u masa za následek 17

niţší ztráty odkapem, coţ poukazuje na stabilizační efekt vitamínu E na membrány svalové tkáně. FIEDLER, SMITAL (2003) konstatuje, ţe prasata s vysokým genetickým potenciálem

pro růst svalové tkáně jsou náročná na výţivu a vykazují lepší odezvu na

vyšší příjem energie neţ prasata s průměrným genetickým potenciálem. Jestliţe však příjem ţivin neumoţní růst svalové tkáně „na plno“, a není tedy dostatečný pro projev genetického potenciálu, pak rozdíly v uţitkovosti mezi genotypy s vysokým a průměrným růstem svalové tkáně budou nepatrné. Restrikční krmení potom podstatně sniţuje projev genetického potenciálu zvířat pro příjem krmiva a částečně sniţuje variabilitu v přírůstku svalové a tukové tkáně. Adekvátní výţiva je tedy základním faktorem pro optimální a zdravý vývoj kosterního svalstva. WIGMORE, STICKLAND (1983) a HANDEL, STICKLAND (1987) poukazují na skutečnost, ţe prenatální podvýţiva u prasat má za následek niţší počet svalových vláken. BUITRAGO et al. (1974) uvádí, ţe také podvýţiva během březosti je dávána do souvislosti s klesajícím počtem svalových vláken u prasat. Dle PONDA et al. (1985) je průkazný negativní vliv prenatální podvýţivy na postnatální růst. DWYER et al. (1994) uvádí, ţe zvýšení krmných dávek prasnicím během březosti vede k rostoucímu počtu svalových vláken a rovněţ k jejich niţším parametrům u jejich potomků. VESTERGAARD et al. (2000) poukazuje na to, ţe redukované krmení má za následek vyšší frekvenci výskytu pomalu a rychle staţitelných oxidativních vláken a menší počet rychle staţitelných glykolytických vláken. Pokud se týká postnatální výţivy, je známo, ţe podvýţiva během postnatálního růstu redukuje tělesnou hmotnost zahrnující i hmotnost kosterního svalstva. Omezení (restrikce) krmiva, a to jak z hlediska kvantity, ale i kvality, má za následek zmenšující se velikost svalových vláken u prasat (STAUN, 1972, STICKLAND et al., 1975). V kontrastu s velikostí vláken, počet svalových vláken nebyl ovlivňován podvýţivou v postnatálním období (STAUN, 1972, STICKLAND et al., 1975). Tloušťka svalových vláken je dále také značně ovlivněna pohlavím, růstem, věkem zvířat a v neposlední řadě i úrovní chovu. POUR, HOVORKA (1977, 1980) uvádí, ţe tloušťka svalových vláken je u jednotlivých plemen prasat dědičně podmíněná. Dále potom ve svých pokusech u svalu m. longissimus lumborum et thoracis potvrzují vliv pohlaví na tloušťku svalových vláken. Docházejí k závěru, ţe vepříci mají proti prasničkám nepatrně tenčí svalová vlákna a menší plochu neţ prasničky. SEIDEMAN, CROUSE (1986) naopak uvádějí, ţe samci se vyznačují svalovými vlákny o větší velikosti neţ je tomu u samic, ačkoliv u prasat byla částečně potvrzena vlákna o větších parametrech u prasniček neţ u vepříků (PETERSEN et al., 1998). 18

Opačné výsledky byly zjištěny, pokud se týká stanovení počtu svalových vláken ve vztahu k pohlaví. Obecně byl zjištěn rozdíl v počtu svalových vláken mezi samci a samicemi. Kosterní svalovina samců se vyznačuje větším počtem vláken neţ je tomu u samic. Pokud se týká prasat, nebyly prokázány, u svalu m. longissimus lumborum et thoracis, rozdíly mezi pohlavími (STAUN, 1963, OTTO, WEGNER, 1976, FIEDLER et al., 1989, REHFELDT, WEIKARD, 1995). Rozdíly v počtu a velikosti svalových vláken mezi pohlavími jsou způsobeny testosteronem. Jeho vliv v pozdním postnatálním stádiu se můţe přímo či nepřímo projevit hypertrofií svalových vláken (SPENCER, 1985, FLORINI, 1987). Faktory vnějšího prostředí (např. výskyt nákaz, sociální stres a neoptimální počet zvířat v kotcích) podstatně ovlivňují projev genetického potenciálu v růstu, a proto se často prasata v komerčních podmínkách liší v růstových ukazatelích, dokonce i kdyţ mají umoţněný adlibitní přístup k vysoce kvalitní komplexní výţivě. Tento rozdíl mezi faremním a maximálně moţným přírůstkem svalové tkáně bude pravděpodobně existovat vţdy, avšak jeho velikost je plně v rukou managementu (FIEDLER, SMITAL, 2003). Tloušťka svalových vláken je závislá na faktorech prostředí, kam patří především pohybová aktivita a výţiva. Pohybová aktivita zvířat má zásadní vliv na kvalitu masa. Vhodné je umoţnit větší volnost pohybu zvířat. Ten nejen odpovídá jejich potřebě, ale zároveň zlepšuje i látkovou výměnu ve svalech, čímţ je ovlivňována kvalita masa (ČERVENKA et al., 2004). VESTERGAARD et al. (2000) prokázal, ţe větší fyzická aktivita má za následek vyšší podíl pomalu staţitelných vláken, větší oxidativní metabolismus a tmavší barvu masa. U novorozených zvířat jsou všechny svaly sloţeny z tenkých svalových vláken o tloušťce 5 – 10 µm. S přibývajícím věkem a v souvislosti s funkčním uplatněním jednotlivých svalů svalová vlákna postupně hypertrofují na pěti aţ desetinásobek původní hodnoty, takţe u dospělých jedinců a vykrmených jatečných zvířat dosahují tloušťky 50 – 100 µm. Ztlušťování svalových vláken, které je provázeno zmnoţováním myofibril, neprobíhá však ve všech svalech stejně. Nejvíce zesilují vlákna ve svalech často a značně namáhaných a zatěţovaných, jako jsou např. svaly končetin. Naproti tomu svaly, které se funkčně uplatňují méně často a s vynaloţením menší kontrakční síly, např. svaly v blízkosti páteře, jsou u téhoţ jedince sloţeny ze svalových vláken podstatně tenčích. Ztlušťování svalových vláken, vedle jejich současného prodluţování, představuje u rostoucího zvířete hlavní způsob, jímţ se zvětšuje objem jednotlivých svalů, a tím 19

i celková hmota masa. Je to dáno tím, ţe počet svalových vláken je v kaţdém svalu v zásadě zaloţen ještě před narozením, post partum se jiţ podstatně nezvyšuje. Obecně, je důleţité sledovat, nakolik podmínky okolního prostředí dovolí či donutí zvíře k fyzické aktivitě. Ta je totiţ povaţována za jeden z hlavních faktorů ovlivňující strukturu kosterního svalstva. Fyzická aktivita je důleţitý činitel, který má vliv na adaptabilitu jednotlivých svalů. Záleţí tedy na jednotlivých chovných systémech jaký stupeň fyzické aktivity zvířeti umoţní. FAULKNER et al. (1972) vysledoval, ţe větší fyzická aktivita u prasat má za následek rostoucí tloušťku svalových vláken u svalů kýty. Několik studií poukazuje na to, ţe kompenzační hypertrofie (ROWE, GOLDSPINK, 1968), tonické roztahování (SOLA et al., 1973) a růst svalů navozený vzpíracím cvičením (GONYEA et al., 1986) mohou být výsledkem hypertrofie jiţ existujících vláken nebo růstem počtu svalových vláken. Naopak GOLLNICK et al. (1981) uvádí, ţe rostoucí svalová hmota má původ ve zvětšování svalových vláken, aniţ by docházelo k růstu jejich počtu. Je třeba brát v úvahu, ţe fyzické aktivity, mající za následek změny parametrů svalových vláken, jsou odlišné od regulerního postnatálního vývoje a růstu svalové hmoty v prostředí běţných zátěţových podmínek. Přetěţování vede ke štěpení vláken (HALL – CRAGGS, LAWRENCE, 1970). Degenerace svalových vláken, odumírání, uvolnění apod. byly vysledovány jako odezva na zátěţ, resp. přetěţování (SCHUMANN, 1972, LEXELL et al., 1992, JACOBS et al., 1995). To vede ke vzniku lokálních ohnisek poškození myofibril na četných úrovních. Poškození je potom vyjádřeno změnami morfologické struktury svalu a rostoucím objemem specifických svalových proteinů v krvi (TE PAS et al., 2004).

2.8. Chemické složení svaloviny Významným činitelem, charakterizujícím kosterní svalovinu, je chemické sloţení svalové tkáně. Samotná svalovina se skládá z vody, bílkovin, tuků, minerálních látek, vitamínů a extraktivních látek.

20

Lipidy V mase jsou lipidy zastoupeny z největší části jako tuky (estery mastných kyselin a glycerolu), v menší míře jako polární lipidy (fosfolipidy). Rozloţení tuku v těle je velmi nerovnoměrné. Malá část je uloţena přímo uvnitř svalových buněk (tuk intracelulární), dále je tuk uloţen mezi svalovými vlákny (tuk intercelulární) a největší mnoţství tuku tvoří základ samostatné tukové tkáně (tuk extracelulární). Častější je rozlišení na tuk intramuskulární (vnitrosvalový) a depotní (extramuskulární, zásobní). Velký význam pro chuť a křehkost masa má tuk intramuskulární, zejména jeho intercelulární podíl, který je mezi buňkami rozloţen ve formě ţilek a tvoří tzv. mramorování masa. Tuky v mase a tukové tkáni jsou představovány zejména triacylglyceroly vyšších mastných kyselin, nejčastěji se zde vyskytují kyseliny palmitová, stearová a olejová. Fosfolipidy tvoří jen malý podíl obsahu všech lipidů v mase. Svalová tkáň obsahuje vedle tuků ještě některé doprovodné látky, z nichţ nejvýznamnější jsou steroly. Mezi významné steroly patří cholesterol. Obsah cholesterolu je v tukové tkáni i ve svalovině přibliţně stejný, při přepočtu na obsah energie má však svalovina cholesterolu více. Extraktivní látky Název této skupiny látek je odvozen od jejich extrahovatelnosti vodou během zpracování masa. Jejich obsah ve svalovině je poměrně malý. Jde o látky, které jsou součástí enzymů, mají však i jiné specifické funkce v metabolismu. Patří sem sacharidy, z nichţ největší význam má glykogen. Je obsaţen v myofibrilách a v kapalné fázi sarkoplazmatu. Je důleţitým energetickým zdrojem ve svalech. Jeho obsah závisí na trénovanosti svalu a také na fyziologickém stavu organismu. Ve svalech unaveného a hladovějícího zvířete je obsah glykogenu malý. Dalšími extraktivními látkami jsou organické fosfáty. Do této skupiny patří zejména nukleotidy a nukleové kyseliny a jejich rozkladné produkty. Nejvýznamnějším organickým fosfátem je ATP (adenosintrifosfát), který je hlavním článkem přenosu energie, a jak jiţ bylo uvedeno, aktivně působí při svalové kontrakci. Poslední z extraktivních látek jsou tzv. dusíkaté extraktivní látky. Je to velmi různorodá skupina, kam v prvé řadě patří aminokyseliny a některé peptidy. Z volných aminokyselin jsou nejvíce zastoupeny taurin, glutamin, kyselina glutamová, glycin, lysin a alanin. Jak uvádí PIPEK (1995), z peptidů je významný zejména karnosin, anserin, balenin (obsaţen v největší míře ve svalovině prasat)

21

a glutathion (je obsaţen ve svalech v různé koncentraci v závislosti na jejich namáhání) (PIPEK, 1995). Minerální látky Minerálie tvoří zhruba 1 % hmotnosti masa. Většina minerálních látek je rozpustná ve vodě a ve svalovině je přítomna jako ionty. Rozdělení iontů v mase není rovnoměrné. Tím, ţe na bílkoviny je vázáno více kationtů neţ aniontů, zbývá v sarkoplazmatu více aniontů, takţe celková reakce masa se pohybuje spíše v kyselé oblasti. Jednotlivé minerální látky mají specifické funkce nejen z hlediska metabolismu, ale i z technologického hlediska. Podílejí se na udrţení osmotického tlaku a elektrolytických rovnováh uvnitř a vně buňky. Mezi nejcennější prvky obsaţené ve svalovině řadíme hořčík, jeţ ovlivňuje aktivitu enzymu ATPasy a četných enzymů metabolismu cukrů. Vápník má úlohu při svalové kontrakci a účastní se reakcí sráţení krve. Je to strukturální sloţka kostí. Draslík je ve svalovině obsaţen velmi významně a jeho obsah koreluje s obsahem svalových bílkovin. Ţelezo je ve svalovině přítomno v hemových barvivech, volné iontové formě či ve ferritinu a zinek, jehoţ hlavní předností, spolu se ţelezem, je jeho vysoká vyuţitelnost. Vitamíny Ve svalovině vepřového masa mají největší zastoupení vitamíny skupiny B. 200g vepřového masa můţe např. krýt denní potřebu thiaminu. Významný je obsah vitamínu B 12. Lipofilní vitamíny jsou obsaţeny v tukové tkáni. V zanedbatelném mnoţství se ve svalovině vyskytuje vitamín C. Zcela nejvýznamnější sloţkou svaloviny jsou z technologického i nutričního hlediska bílkoviny. Jejich obsah ve svalovině je velmi vysoký, přitom jde většinou o tzv. plnohodnotné bílkoviny obsahující všechny esenciální aminokyseliny. Bílkoviny se rozdělují do tří základních skupin, a to bílkoviny sarkoplasmatické – jsou rozpustné ve vodě a slabých solných roztocích, bývají obvykle globulární stavby a jsou obsaţeny v sarkoplasmatu, bílkoviny myofibrilární – jsou rozpustné v roztocích soli, v samotné vodě jsou nerozpustné, mají vláknité molekuly a tvoří strukturu myofibril,

22

bílkoviny stromatické, tedy bílkoviny pojivových tkání, nejsou rozpustné ani ve vodě, ani v solných roztocích a jsou obsaţeny ve vláknech pojivových tkání, které ve svalovině tvoří obaly jednotlivých svalových struktur. Sarkoplasmatické bílkoviny Mezi

nejvýznamnější

sarkoplasmatické

bílkoviny

patří

albuminy

myogen

a myoalbumin, globulin X a myoglobin. Význam těchto bílkovin je poměrně malý.

Myofibrilární bílkoviny Tyto bílkoviny jsou převaţující frakcí bílkovin svaloviny. Určují rozhodujícím způsobem vlastnosti svaloviny, váţou největší podíl vody. Jsou zodpovědné za kontrakci svalu. Hlavní sloţkou myofibrilárních bílkovin je myosin, tvořící kolem 45 % obsahu všech svalových bílkovin. Je obsaţen v tlustých filamentech. V jednom tlustém filamentu bývá obsaţeno 200 – 400 molekul myosinu. Myosin tvoří bílkovinnou sloţku ATPasy, která je aktivována přítomností vápenatých iontů. Molekula myosinu je tvořena dvěma kolem sebe stočenými peptidovými řetězci, které přecházejí z rovné části (lehký meromyosin) přes „kloub“ na hlavičku. Hlavička i kloub tvoří tzv. těţký meromyosin. Na hlavičkách myosinu je lokalizována ATPasová aktivita. Myosinové molekuly vytvářejí vyšší struktury (tlustá filamenta) tak, ţe se lineární části přikládají k sobě a hlavičky ční v pravidelném uspořádání do šesti směrů z tlustého filamenta a umoţňují spojení mezi aktinem a myosinem, tj. mezi tenkými a tlustými filamenty. Aktin je hlavní sloţkou tenkých filament. Aktomyosin je komplex, který vzniká spojením aktinu a myosinu, k čemuţ dochází zejména při svalové kontrakci. Dochází k zasunutí tenkých a tlustých filament teleskopicky do sebe a k jejich vazbě prostřednictvím hlaviček myosinových molekul. Stromatické bílkoviny Z hlediska studia problematiky svaloviny a svalových vláken nemají tyto bílkoviny velký význam. Jsou nazývány téţ jako bílkoviny pojivových tkání či bílkoviny stromatu, tzv. skleroproteiny. Jde o nerozpustné bílkoviny s protáhlým vláknitým tvarem, které mají většinou strukturální a podpůrné funkce. Vyskytují se především v pojivových tkáních, tj. ve vazivech, šlachách, kůţi, kostech apod. Lze je však nalézt i ve svalové tkáni, kde tvoří různé membrány (endomysium, perimysium, epimysium) nebo sem pronikají 23

v podobě součástí pojivové tkáně jako šlachy. Jejich hlavním významem je podpora organismu, mechanická ochrana, slouţí k upínání svalů. Mezi stromatické bílkoviny patří především kolageny, elastin, retikulin, dále se sem řadí keratiny, muciny a mukoidy. Nejvíce z nich bývá zastoupen kolagen, podle jehoţ obsahu se běţně určuje obsah všech stromatických bílkovin. Svaly, které jsou hodně namáhané, obsahují více kolagenu a elastinu neţ svaly namáhané méně (PIPEK, 1995).

2.9. Růst a vývin Mnoţství tělesné hmoty není konstantní, ale zákonitě se v průběhu ţivota zvířete mění. Produkce masa je funkcí růstu, jako jednoho z nejvýznamnějších projevů ţivota. Růstem rozumíme schopnost organismu vytvářet prostřednictvím přeměny látek z neţivých stavebních kamenů nové ţivé látky, potřebné k udrţování vlastního látkového, plynného a energetického metabolismu a ke stavbě tělesné hmoty těla. Růstem označujeme také změny, které lze charakterizovat kvantitativními znaky, jako je např. přírůstek hmotnosti či míry. Naproti tomu změny kvalitativního rázu, tj. změny v tělesné stavbě, tvaru, vývinu orgánů a tkání, i např. diferenciace svaloviny, označujeme jako vývin (STUPKA, ŠPRYSL, 2003). Stupeň intenzity růstu jednotlivých tkání se značně mění v závislosti na věku a dosaţení ţivé hmotnosti. V časném postnatálním období roste kostra rychleji, svalstvo a tuk pomaleji. Později se tvorba svalové tkáně zrychluje a naposled se intenzivně ukládá tuk. Rychlost růstu svalové tkáně v počátečních hmotnostech vzrůstá, dosahuje roviny a pak rychle klesá. Tempo růstu libového masa je determinováno příjmem krmiva. Zpočátku, se zvyšováním příjmu krmiva, se lineárně zvyšuje růst svaloviny, aţ do určitého bodu, kdy je dosaţeno roviny. Dále dochází pouze k absolutnímu růstu svaloviny, přičemţ její relativní růst klesá a dodaná energie je pak z větší části vyuţita pro deponování tuku. Přírůstek svaloviny vzhledem k příjmu energie prochází v počátečním období akcelerační fází (asi od 15 do 40 kg ţivé hmotnosti), kdy dochází k nejintenzivnějšímu růstu svalové tkáně při relativně nízkém příjmu krmiva. V tomto období můţe i malé zvýšení příjmu krmiva znamenat velký nárůst svaloviny, a tím i celkové ţivé hmotnosti. S dalším růstem se intenzita přerozdělování energie na přírůstek svaloviny sniţuje ve prospěch tuku (FIEDLER, SMITAL, 2003).

24

Základem produkce libového masa je růst a vývin kosterního svalstva. Svalová tkáň se vyvíjí z mezodermu.Tvorbu svalového vlákna si lze představit jako určitou vývojovou řadu, která se skládá z několika buněčných typů. Jsou to mezenchymální buňky, presumptivní myoblasty a dále postmitotické myoblasty, v nichţ po mitóze dochází k syntéze specifických svalových bílkovin, a které se jiţ dále nedělí a vzájemně splývají v myotuby, charakteristické centrální polohou jader a periferním ţíháním, a ve svalová vlákna, představující syncysium (splynutí jednojaderných buněk), procházející svalem o různém průměru, který se s věkem zvyšuje a vlastní základní jednotku svalové tkáně, o které jiţ bylo pohovořeno v úvodu. KLOSOWSKA et al. (2004) uvádí, ţe tvorba svalových vláken probíhá během embryonálního vývoje a je regulována rodinou genů MyoD, kterou tvoří čtyři geny, a to MYOD1, myogenin, MYF5 a MRF4. Byla zjištěna závislost mezi genotypy MYOD1, myogenin a MYF5 a mikrostrukturálními charakteristikami svalů. Obsah rychle staţitelných oxidačních vláken byl významně závislý na genotypu MYF5, zatímco rychle staţitelná glykolytická vlákna byla ovlivněna genotypy MYOD1 a MYF5. Geny rodiny MYOD lze povaţovat za kandidátní geny pro některé mikrostrukturální charakteristiky. Dále byla zjištěna významná závislost mezi průměrem všech typů svalových vláken (pomalu staţitelná oxidační, rychle staţitelná oxidační a rychle staţitelná glykolytická) a genotypem RYR1. Největší závislost byla vysledována pro homozygoty dominantní (geneticky citlivé na stres). CIEŚLAK et al. (2003) uvádí myostatin, jako růstový faktor, který během embryonálního vývoje řídí proliferaci myoblastů. Mutace v genu myostatinu (GDF8) vedou ke vzniku hyperplazie, jejíţ důsledkem je inhibice proliferace myoblastů. Tato mutace se vyhledává pomocí metody PCR-RFLP. Kolísání mnoţství genu GDF8 během vývoje je důleţité pro řádnou regulaci rodiny genů MyoD, a tedy pro přesné načasování vývoje a diferenciace myoblastů. Autor uvádí, ţe sele o niţší porodní hmotnosti má méně myostatinu neţ jeho těţší sourozenci. Jeho svalovina pak obsahuje méně svalových vláken. Vývoj typů svalových vláken se realizuje diferenciací fetálních vláken, primárních (β) nebo sekundárních (α).Tento vývoj závisí na typu příslušné motorické jednotky (neurální regulaci), uskutečňující se transformací buď obou kategorií (α a β) nebo pouze α – typu, zatímco β – typy zůstávají trvale červená. Dále je vývoj ovlivněn selekci na vysokou intenzitu růstu, čímţ se zvyšuje četnost bílých svalových vláken v jatečném těle, coţ lze povaţovat za efekt domestikace a funkci výsledné kvality masa.

25

Dle RUUSUNENA et al. (2004) se svalová vlákna u mladých zvířat nacházejí v nerozlišeném, oxidativním stavu, jako dva základní typy – typ α (II) a typ β (I), lišící se svou ATPásovou aktivitou. Z počátku, α vlákna jsou oxidativní, ale disponují moţností být transformována z aerobního stavu metabolismu na stav anaerobní. β vlákna zůstávají aerobní po celý ţivot jedince. Transformace nastane díky změnám v mnoţství energie produkované enzymy a je doprovázena rapidním nárůstem počtu vláken. Počet svalových vláken je geneticky determinován jiţ před narozením, po narození se zvětšuje pouze délka a plocha svalových vláken. Formování svalových vláken je dokončeno mezi 70. aţ 90. dnem po početí. Začátek vývoje vláken typu II je odhadován od 55. dne po početí. Růst svalů se uskutečňuje do určité míry dvěma na sobě nezávislými procesy, a to zvyšováním počtu vláken (hyperplasií) v počátku postnatálního vývoje a dále potom zvětšováním diametru a délky vláken (hypertrofií), v pozdějším věku s charakteristickým vzestupem specifických svalových proteinů myozinu, aktinu, tropomyozinu aj. a úbytkem vody. Svalová vlákna rostou lineárně se zvyšováním hmotnosti zvířat, a tedy s přibývajícím věkem od narození zvířete. Podobně je tomu i s počtem svalových vláken, který povaţuje většina autorů za konstantní, jen ojediněle se vyskytují názory, ţe se počet svalových vláken ve svalech mění a to zejména vlivem hladovění nebo tzv. luxusní výţivou (ČUBOŇ et al., 2004). KULÍŠEK et al. (2003) uvádí, ţe v postnatálním období růstu svalů se nezvyšuje počet svalových vláken, ale můţe docházet k jeho sniţování na základě degenerace a jiných zásahů do tkáně. Proto se postnatální růst svalů uskutečňuje na bázi třech základních principů. Růstem svalů do délky, který končí s růstem pohybového aparátu, zvětšováním tloušťky (průměru) svalových vláken a zvětšováním intersticiálního vaziva. POUR, HOVORKA (1977) dále uvádí, ţe růst obvodu svalových vláken prasat je průkazný pouze do hmotnosti 90 – 100 kg, dále jiţ nepokračuje. Dochází pak pouze ke zvyšování intersticiálních prostorů mezi vlákny, coţ znamená ukládání tuku. Růst a vývin svaloviny, jako funkce syntézy svalových bílkovin, závisí na působení více faktorů, zejména faktorů genetických, z vnějších faktorů pak na výţivě a úrovni pohybu (STUPKA, ŠPRYSL, 2003).

26

2.10. Výkrmnost a její charakteristiky S růstem je velice úzce spjata výkrmnost. Spolu s reprodukcí a jatečnou hodnotou ji řadíme mezi intenzifikační faktory v chovu prasat. Výkrmnost je produkčním znakem charakterizujícím schopnost organismu produkovat z přijatých ţivin tělesnou hmotu. Je dána dvěma ukazateli. Jsou to průměrný denní přírůstek a spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku ţivé hmotnosti, tzv. konverze krmiva. Průměrný denní přírůstek je ukazatelem růstu, je geneticky podmíněn. Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku ţivé hmotnosti vyjadřuje efektivnost vyuţití spotřebovaných krmiv. Oba ukazatele výkrmnosti spolu velice úzce souvisejí a v souhrnu vyjadřují ekonomiku výkrmu. Platí, ţe 60 - 70 % nákladů na produkci 1 kg vepřového masa jsou náklady na krmiva. Pokud se týká vztahu výkrmnosti k produkci libového masa u prasat, výzkumy i praxe potvrdily, ţe prasata s vysokým tempem růstu libového masa mají efektivnější konverzi krmiva. Spotřeba energie je přibliţně čtyřikrát vyšší při deponování tukové neţ svalové tkáně. To znamená, ţe prasata, která mají vyšší procento libového masa v trţní hmotnosti, deponovala vyšší podíl svalové tkáně neţ tukové, nebo-li byla efektivnější při konverzi krmiva na libové maso (FIEDLER, SMITAL, 2003). Základním předpokladem dosaţení vysoké úrovně výkrmnosti jsou vysoké denní přírůstky a nízká spotřeba krmiva. Dílčí znaky výkrmnosti (průměrný denní přírůstek, spotřeba krmiva – ţivin na 1 kg přírůstku ţivé hmotnosti) se řadí k vlastnostem se střední dědivostí, koeficient dědivosti se pohybuje v rozmezí 0,40 – 0,45 (HOVORKA et al., 1987). Mezi ukazatele intenzity růstu můţe být zařazen rovněţ ukazatel hodnotící průběh tvorby svaloviny v těle prasat. Tento ukazatel se zjišťuje od cca 60 kg průměrné ţivé hmotnosti prasat měřením plochy, výšky a šířky MLLT sonografií. LENGERKEN et al. (1994) uvádí, ţe se zvyšujícím se procentem podílu masa se sniţuje počet svalových vláken na jednotku plochy. Naopak tloušťka svalových vláken měla zvyšující tendenci. LAHUČKÝ et al. (2001) konstatuje, ţe tvorba libové svaloviny v různých hmotnostech zvířat s různou intenzitou růstu se projevuje tak, ţe u prasniček v niţší ţivé hmotnosti (60 – 80 kg) dochází k vyšší tvorbě svaloviny neţ u zvířat s vyšší intenzitou růstu. U vepříků se tento trend neprojevil. Vyšší schopnost ukládání svaloviny u prasniček oproti

27

vepříkům se projevila ve všech hmotnostních kategoriích, přičemţ rozdíly se zvyšují s narůstající ţivou hmotností. Problematikou vlivu intenzity růstu prasat a jejího vlivu na parametry svalových vláken se zabývali např. ORZECHOWSKA, WOJTYSIAK (2008), kteří hodnotili korelace mezi charakteristikami svalových vláken a denním přírůstkem ţivé hmotnosti. Dospěli k závěru, ţe počet a plocha svalových vláken u svalu MLLT byly v pozitivní korelaci s denním přírůstkem hmotnosti, zvýšení denního přírůstku hmotnosti souviselo se změnou velikosti svalových vláken. OKSBJERG et al. (2000) sledoval dva typy růstového potenciálu prasat, s malou a velkou intenzitou růstu. U svalu MLLT plemene dánská landrase zjistil, ţe plocha svalových vláken byla menší u prasat s větší intenzitou růstu v porovnání se skupinou prasat s menší intenzitou růstu a zároveň u skupiny prasat s větší intenzitou růstu byl zjištěn vyšší počet svalových vláken na jednotku plochy. REHFELDT et al. (1999) uvádí, ţe mírná restrikce krmiva neměla vliv na počet svalových vláken na jednotku plochy, zatímco výraznější restrikce krmiva můţe způsobit dokonce úbytek svalových vláken.

2.11. Jatečná hodnota a její ukazatelé S výkrmností úzce souvisí jatečná hodnota, kterou dle PULKRÁBKA (2005) určují  jatečná výtěţnost,  poměr masitých, tučných a méněcenných částí (kvantitativní ukazatele),  kvalita jednotlivých partií (kvalitativní ukazatele). Jatečná výtěţnost je dle PULKRÁBKA (2005) dána poměrem jatečně upraveného těla za tepla k poráţkové hmotnosti, přičemţ u současně chovaných prasat se dle STUPKY et al. (2009) pohybuje v rozmezí od 78 do 85 %. Dále je stanovována hmotnost jatečně upraveného těla, tj. hmotnost dvou k sobě náleţejících půlek s hlavou a kůţí, bez štětin, bez výkrojů očních a ušních, bez mozku, míchy, jazyka, bránice, bráničního pilíře, ledvin, plsti, pohlavních orgánů, špárků, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní vyňatých i s přirostlým tukem. Další důleţitou charakteristikou je podíl svaloviny v jatečně upraveném těle, jehoţ stanovení můţe být provedeno pomocí dvoubodové metody, aparativní metody či pomocí systému zaloţeného na plně automatické ultrazvukové klasifikaci – tzv. systém AutoFOM.

28

Jatečná hodnota se posuzuje dále z hlediska kvantitativního a kvalitativního. Hlavní kvantitativní ukazatelé, vycházející z detailních jatečných rozborů, jsou např. ukazatelé popisující hlavní masité části (kýta, pečeně, krkovice a plec) vyjádřené v kg či jako procentický podíl na jatečné půlce a podíl tučných částí v kg, jako procentický podíl na jatečné půlce atd. Tloušťka svalových vláken je jedním z důleţitých faktorů, které ovlivňují kvalitu masa. Svaly sloţené z tenčích a jemnějších vláken tvoří maso vyšší kvality ve srovnání se svaly s tlustými svalovými vlákny (MARVAN, 1992). Dle POURA, HOVORKY (1977) lze stanovení tloušťky, případně počtu svalových vláken (konkrétně u svalu MLLT), povaţovat za další vhodné ukazatele, jeţ by objektivně podaly obraz o zmasilosti prasat. Byla prokázána existence vztahů mezi tloušťkou svalových vláken a vybranými ukazateli jatečné hodnoty, konkrétněji pozitivní korelační vztah mezi tloušťkou svalových vláken a plochou MLLT, ale i mezi tloušťkou svalových vláken a hmotností masa z jatečné půlky, hmotností masa z pečeně a hmotností masa z kýty, tedy kvantitativními znaky libového masa. Naopak tloušťka svalových vláken je v negativní korelaci ke znakům vyjadřujícím tučnost prasat. Na základě toho lze povaţovat tloušťku svalových vláken za ukazatel zmasilosti prasat. V pokusu POURA, HOVORKY (1977) se prokázalo, ţe s vyšší zmasilostí prasat se zvyšuje tloušťka svalových vláken svalu MLLT. POUR, HOVORKA (1980) poukazují také na to, ţe i plocha svalu MLLT je v pozitivní korelaci k ukazatelům vyjadřujícím zmasilost prasat, tj. k hmotnosti masa z jatečné půlky, hmotnosti masa z pečeně, krkovičky a kýty. Naopak mezi plochou svalu MLLT a výškou špeku byla zjištěna negativní korelace. Z toho vyplývá, ţe i plocha svalu MLLT se řadí mezi důleţité ukazatele jatečné hodnoty prasat. Pokud se dále týká tloušťky svalových vláken, dle LAHUČKÉHO, UHRÍNA (1995) prasata, u kterých post mortem vzniká PSE maso, mají asi o 10% hrubší svalová vlákna v porovnání s normálními prasaty. Zvětšování průměru svalových vláken se dává do souvislosti s výskytem vyššího podílu prasat citlivých na stres, o čemţ svědčí významné rozdíly mezi průměrem červených, intermediálních a bílých svalových vláken u strespozitivních prasat v porovnání se stresnegativními. Prasata citlivá na zátěţ mají hrubší svalová vlákna (SALOMON et al., 1986, ESSÉN – GUSTAVSON et al., 1992, FEWSON et al., 1993). Tzv. obří svalová vlákna byla nalezena ve svalech s vlastnostmi PSE masa (KLOSOWSKA, KLOSOWSKI, 1985). Tato vlákna vznikají postmortálně přetrhnutím svalového vlákna v důsledku superkontrakce, která se právě vyskytuje častěji u strespozitivních zvířat. Charakteristika svalových vláken je tedy důleţitým faktorem, 29

který můţe významně ovlivňovat kvalitu masa post mortem. Při selekci prasat na odolnost vůči zátěţi, zvyšování kvality a kvantity masa, je proto moţné vyuţít strukturní ukazatele, jako tloušťku a typ svalových vláken. Pokud se jedná o kvalitu masa, RYU et al. (2005) uvádí, ţe svalová vlákna jsou definována na základě obsahu myosinových řetězců, které jsou zodpovědné za jejich různou úroveň ATPásové aktivity. Je pravděpodobné, ţe zastoupení typů svalových vláken je spojeno s postmortálními změnami probíhajícími ve svalovině a následně s výslednou kvalitou masa. Byla zjištěna negativní korelace mezi zastoupením II B vláken a hodnotou pH 45 post mortem, dále negativní korelace mezi vazností a plochou vláken I a II A a pozitivní korelace mezi vazností a plochou vláken II B. To samé platí i pro světlost masa. Autor dále uvádí, ţe zvyšující se zastoupení vláken typu II B je v pozitivním vztahu ke zvyšující se rychlosti postmortálního metabolismu a má za následek zhoršení kvality masa. ČECHOVÁ, MIKULE (2004) uvádějí, ţe kromě nejvíce studovaných genů RYR1 je pro prokázání vztahu ke kvalitě svaloviny prasat cílem pouţít i jiné geny. Jde např. o gen MYF4, člen rodiny genů MyoD, který je zodpovědný za vývoj myoblastů, jejich genetickou variabilitu a má vliv na počet myofibril. Dále jsou to geny C – MYC, kandidátní geny ovlivňující také výslednou kvalitu masa. Dalším důleţitým faktorem ovlivňujícím výslednou kvalitu masa je mnoţství a sloţení intramuskulárního

tuku.

NUERNBERG

et

al.

(2005)

vysledoval

korelace

mezi charakteristikami svalových vláken a mnoţstvím a skladbou mastných kyselin v intramuskulárním tuku. Větší počet vláken souvisel s menším mnoţstvím nasycených mastných kyselin a větším mnoţstvím nenasycených mastných kyselin. ANDRÉS et al. (2001) uvádí, ţe mnoţství fosfolipidů a polynenasycených mastných kyselin je ovlivněno typem svalových vláken. Oxidativní vlákna mají pozitivní vztah k nasyceným a mononenasyceným mastným kyselinám a negativní vztah k polynenasyceným mastným kyselinám. Proto odchylky ve skladbě typu svalových vláken mohou vést ke změnám v oxidativní stabilitě masa během jeho uskladnění nebo zpracování. Kvalita masa je charakterizována souhrnem organoleptických, nutričních, hygienických a technologických vlastností masa (HOFMANN, 1987). Kvalitativní ukazatele jsou stanovovány pomocí senzorické, či fyzikální zkoušky. V rámci senzorické zkoušky se dle STUPKY et al. (2009) zejména sleduje vůně, chuť, šťavnatost a textura masa. Pro vyhodnocení těchto charakteristik se pouţívá jednoduché

30

bodové stupnice od 1 (nevyhovující) do 7 (vynikající). V rámci fyzikální zkoušky se zjišťuje pH, barva (světlost), elektrická vodivost a vaznost. Hodnota pH masa je fyzikálně - chemickou veličinou, vyjadřující koncentraci vodíkových iontů nebo míru kyselosti či zásaditosti prostředí. Je jedním z objektivních měřítek pro stanovení jakostních odchylek masa (PSE a DFD maso). WENZLAWOWICZ (1996) uvádí, ţe hodnota pH značně ovlivňuje některé kvalitativní ukazatele masa, jako barvu, křehkost, chuť, vaznost vody a údrţnost. Jak jiţ bylo uvedeno, z hlediska hodnoty pH masa, resp. výskytu jakostních abnormalit masa bylo zjištěno, ţe prasata, u kterých vzniká post mortem tzv. PSE maso (pale, soft, exudative – bledé, měkké, vodnaté) mají svalová vlákna o větší tloušťce, ploše a obvodu. U těchto zvířat byla vysledována tzv. obří svalová vlákna, vyznačující se velkou tloušťkou (SALOMON et al. 1986). Mezní hodnoty jakostních odchylek vepřového masa Maso pH45 Normální Více neţ 5,8 Inklinující k PSE 5,6 aţ 5,8 PSE méně neţ 5,6 DFD nestanovuje se

pH24 5,7 a méně nelze stanovit nelze stanovit nestanovuje se

Zdroj: Stupka et al. (2009)

Barva masa přímo souvisí s obsahem myoglobinu, bílkovinou, která dodává masu barvu a tvoří důleţitou zásobárnu kyslíku svalového tkaniva. Maso označované jako PSE se vyznačuje bledou barvou a mimořádně vlhkým povrchem na řezné ploše, naopak DFD maso se vyznačuje na řezných plochách velmi tmavou barvou (STUPKA et al., 2009). V současné době jsou na měření barvy masa vyuţívány přístroje, které pracují na principu reflexního spektrofotometru. Při reflexním měření se zjišťuje poměr odraţeného světla ku světlu dopadajícímu, a to v závislosti na vlnové délce v celém rozsahu viditelného světla, tj. od 400 do 760 nm. Daný poměr při konkrétní vlnové délce je reflektance a z hodnot pro celé spektrum se vypočítávají veličiny kolorimetrické soustavy CIEL*a*b*. Tato kolorimetrická soustava pouţívá rovnoměrného kolorimetrického prostoru, v němţ stejně subjektivně vnímaným rozdílům vjemu barvy odpovídají stejné vzdálenosti a naopak. Barevný systém je zaloţen na rozdílech tří elementárních barevných párů, tj. červeno – zelený, ţluto – modrý, černo – bílý (STUPKA et al., 2009).

31

Barva je v systému CIE (Commission Internationale de l’Eclairage) vyjadřována pomocí hodnot L*, a*, b*. Světlost L* je umístěna vertikálně a stupnice hodnot světlosti se rozprostírá od 0 % (černá) po 100 % (bílá). Souřadnice a* (téţ redness) udává vztah mezi červenou (a > 0) a zelenou (a < 0) barvou, souřadnice b* (téţ yellowness) pak mezi žlutou (b > 0) a modrou (b < 0) barvou. Mezní hodnoty pro stanovení jakostních odchylek vepřového masa Maso L* a* b* Normální 52 - 58 10,5 18,3 PSE více neţ 58 10,7 19,9 DFD méně neţ 52 7,7 13,2 Zdroj: Stupka et al. (2009)

Pokud se týká charakteristik svalových vláken a barvy masa, RYU et al. (2005) vysledoval negativní korelační vztah mezi barvou (světlostí) a plochou svalových vláken (r = - 0,25), konkrétně u svalu MLLT u prasat. To podporuje skutečnost, ţe čím niţších hodnot procenta remise je dosaţeno (svalovina inklinuje či je přímo povaţována za PSE), tím větší jsou kvalitativní charakteristiky svalových vláken. Na barvu jako na jeden z důleţitých kvalitativních znaků vepřového masa z hlediska identifikace jakostních abnormalit poukazuje SWATLAND (2004), který uvádí, ţe tento jakostní znak je ovlivněn propustností (transmitancí) světla svalovinou. Dle autora je propustnost pod svalovými vlákny menšího průměru menší neţ u stejně dlouhých vláken, ale o větším průměru. Z hlediska strukturálních odlišností mezi vlákny o menších a větších průměrech jsou moţná dvě vysvětlení. Za prvé, rozdíly mezi vlákny o rozdílných průměrech mohou být způsobeny díky počtu mitochondrií, druhou příčinou můţe být struktura, počet a uspořádání myofibril. Vaznost masa je jeho schopnost udrţet svoji vlastní, případně i přidanou vodu při působení síly nebo jiného fyzikálního namáhání. BRENDL, KLEIN (1973) charakterizují vaznost masa z fyzikálně – chemického hlediska jako sílu, kterou bílkoviny masa udrţí část své vlastní vody a jisté mnoţství přidané vody. V technologickém smyslu pak vaznost masa je schopností masa udrţet za podmínek mechanického namáhání (např. tlak, teplota) vodu přirozeně přítomnou v mase, popř. i vodu přidanou. Maso bez tuku obsahuje přibliţně 75 % vody. Část této vody je prostřednictvím elektrostatických sil velmi pevně spojena se svalovou bílkovinou, a proto ji nelze mechanicky oddělit. Tuto vodu nazýváme vodou vázanou. GRAU (1960) uvádí, ţe 32

ve svalové tkáni můţe být pevně vázáno jen asi 20 aţ 50 g vody na 100 g bílkovin, coţ představuje pouze dvacetinu aţ desetinu veškeré vody v mase. Ve svalu prasat se však běţně zjišťuje kolem 300 aţ 350 g vody na 100 g bílkovin. Většina této vody je ve svalovině tedy vázána volněji a při její vazbě se uplatňují kapilární síly. Jedná se o vodu volně vázanou. STUPKA et al. (2009) uvádí, ţe čím vyšší je hodnota pH masa, tím je vyšší jeho schopnost imobilizovat větší mnoţství vody a naopak. K měření vaznosti se pouţívají metody bez pouţití síly tzv. ztráty odkapem. Zjišťuje se mnoţství šťávy samovolně uvolněné za podmínek skladování nebo tzv. ztráty výparem (mnoţství vody odpařené za daných podmínek). Ojediněle se pouţívají metody s působením tepla, tzv. ztráty vývarem. Nejčastěji pouţívaná metoda za pouţití síly je především lisovací Grauova Hammova metoda či kapilární volumetrie. HOVENIER et al. (1993) povaţují za nejdůleţitější vlastnosti ovlivňující kvalitu masa barvu, podíl intramuskulárního tuku, schopnost masa vázat volnou vodu, jemnost a pH masa. Mezní hodnoty pro stanovení jakostních odchylek vepřového masa Metoda stanovení Mezní hodnota Obsah volně vázané vody 45 % Ztráta vody varem 40 % Schopnost masa vázat vodu 40 % Ztráta masové šťávy odkapem 5% Zdroj: Stupka et al. (2009)

KIM et al. (2008) se zabýval vztahem mezi vazností masa stanovenou metodou odkapu a počtem svalových vláken u prasat. Dochází k závěrům, ţe prasata s vyšším počtem svalových vláken se vyznačovala i vyšším procentem odkapu a dvakrát tak vyšším výskytem PSE v porovnání se zvířaty s menším počtem svalových vláken. Na základě nepřímé úměrnosti mezi kvalitativními a kvantitativními charakteristikami svalových vláken lze tvrdit, ţe prasata s menší tloušťkou, plochou a obvodem svalových vláken se vyznačují vyšším odkapem, tedy menší vazností svaloviny. To potvrzuje RYU et al. (2005), dle něhoţ je odkap v negativním vztahu k ploše svalových vláken. BULOTIENE, JUKNA (2008) uvádějí průkazné korelace mezi plochou svalových vláken prasat a odkapem. Dospěli však k závěru, ţe maso se svalovými vlákny o největší ploše má největší odkap, tedy nejmenší vaznost. Lze konstatovat, ţe kvalitativní charakteristiky svalových vláken ovlivňují vaznost masa. 33

Elektrické vlastnosti masa, zejména měření jeho vodivosti nebo odporu, vyuţívají neporušenost nebo míru porušenosti struktury svaloviny k detekci jakostních odchylek masa. Maso PSE se vyznačuje nízkým odporem, tudíţ vysokou vodivostí. Hodnota elektrické vodivosti se zjišťuje pomocí konduktometrů. Mezní hodnoty pro stanovení jakostních odchylek vepřového masa Maso EV50(mS) Normální maso 4,0 Inklinující k PSE 4,0 - 70 PSE maso 7,0 Zdroj: Stupka et al. (2009)

Z hlediska charakteristik svalových vláken lze vycházet z vlastností masa s jakostní abnormalitou PSE. Jak bylo uvedeno, svalovina PSE je charakterizována svalovými vlákny hrubšími, tedy o větší tloušťce. Maso vyznačující se větší elektrickou vodivostí se vyznačuje svalovými vlákny o větších hodnotách kvalitativních parametrů svalových vláken, a tedy i menším počtem svalových vláken na jednotku plochy. Textura (křehkost) masa bývá hodnocena senzoricky, ale téţ pomocí sofistikovanějších metod, které hodnotí odpor či pevnost masa ve střihu pomocí tzv. Warner-Bratzlerových nůţek (přístroj Instron). Texturní vlastnosti mají význam i z hlediska jednotlivých fází zpracování masa, jako mělnění, míchání, plnění. Pokud se týká rozdílů mezi pohlavím, maso prasniček je obecně povaţováno za křehčí neţ maso vepříků, coţ souvisí především s vyšším podílem intramuskulárního tuku ve svalovině prasniček (PIPEK, 1995). Z hlediska charakteristik svalových vláken lze konstatovat, ţe přímo ovlivňují texturu masa. Kvalitativní parametry svalových vláken mají vliv na sílu ve střihu masa. Maso se svalovými vlákny o největší tloušťce, ploše a obvodu se vyznačuje největší sílou ve střihu, tedy nejmenší křehkostí (BULOTIENE, 2008).

34

3. CÍL PRÁCE Cílem disertační práce bylo hodnocení parametrů svalových vláken u vybraných hybridních populací prasat testovaných v testační pokusné stanici Ploskov vzhledem k dosahovaným ukazatelům výkrmnosti a jatečné hodnoty. Předmětem hodnocení byly čtyři základní parametry svalových vláken – tloušťka, plocha, obvod a počet svalových vláken na jednotku plochy. V rámci disertační práce byly stanoveny tři dílčí cíle : 1. Zhodnocení vlivu genotypu a pohlaví na kvalitativní (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativní (počet) parametry svalových vláken u jednotlivých jatečných partií. 2. Zhodnocení vlivu výkrmnostních ukazatelů (resp. intenzity růstu) na kvalitativní (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativní (počet) parametry svalových vláken u jednotlivých jatečných partií. 3. Zhodnocení vlivu kvalitativních a kvantitativních charakteristik jatečné hodnoty na kvalitativní (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativní (počet) parametry svalových vláken u jednotlivých jatečných partií. Rovněţ byly stanoveny následující hypotézy, které ověřuje disertační práce. Hypotéza č. 1 Pohlaví a genotyp prasete mají vliv na charakteristiky svalových vláken prasat. Hypotéza č. 2 S měnící se intenzitou růstu, charakterizovanou výkrmnostními ukazateli, dochází ke změnám kvalitativních a kvantitativních parametrů svalových vláken. Hypotéza č. 3 S měnícími

se

ukazateli

jatečné

hodnoty

dochází

ke

změnám

kvalitativních

a kvantitativních parametrů svalových vláken, které zároveň ovlivňují výslednou kvalitu vepřového masa.

35

4. MATERIÁL A METODIKA 4.1. Zvířata Sledování byla provedena v Pokusné testační stanici v Ploskově u Lán. Za sledované období se uskutečnily 3 pokusy. Do testační stanice bylo v rámci kaţdého pokusu naskladněno 72 kusů zvířat v průměrném věku 65 – 70 dnů od narození o celkové průměrné ţivé hmotnosti cca 25 kg. Jednalo se o genotypy ČBU a ČBUxČL v rámci 1. pokusu, genotyp (ČBUxČL) x (HxPN) v rámci 2. pokusu a genotyp (ČBUxČL) x PN v rámci 3. pokusu.

4.2. Ustájení Ustajení prasat bylo provedeno dle metodiky pro testaci čistokrevných a hybridních prasat.

4.3. Výživa a krmení Výţiva prasat probíhala dle norem potřeb ţivin, ve třech fázích s kontinuitním přechodem, přičemţ kompletní krmné směsi (KKS) byly sloţeny z pšenice, ječmene, extrahovaného sojového šrotu a krmného doplňku. Krmení KKS bylo realizováno ad – libitně pomocí samokrmítek od firmy Düraumat, přičemţ KKS byly míchány pro kaţdý kotec samostatně. Před zahájením testů byly provedeny rozbory jednotlivých komponentů (tab. Obsahy ţivin) pouţitých v krmných směsích na obsah ţivin a na základě zjištěných hodnot byly sestaveny krmné směsi a jejich sloţení ve vztahu k věku a hmotnosti testovaných zvířat. Spotřeba krmiva byla zjišťována pro dvojici (jeden kotec) a následně byla přepočtena na jednotlivá zvířata.

36

Obsahy ţivin Obsahy ţivin

Komponent Pšenice

Ječmen

SEŠ

Sušina (g/kg směsi)

880

880

928

Dusík. látky (g/kg směsi)

125

111

448

MEp (MJ/)

13,6

12,4

13,3

Vláknina (g/kg směsi)

24,4

49,1

50,2

Tuk (g/kg směsi)

18,9

19,8

17,2

Lysin (g/kg směsi)

3,4

3,8

Threonin (g/kg směsi)

3,6

Methionin (g/kg směsi)

Premix 1

Premix 2

28,1

84,0

63,0

3,7

17,8

40,0

24,0

2,0

1,7

6,5

22,6

8,0

Ca (g/kg směsi)

0,6

0,6

2,4

140,0

119,5

P (g/kg směsi)

0,8

1,0

1,9

60,5

43,5

4.4. Sledované ukazatele U hybridních jatečných prasat zvolených genotypů s vyrovnaným poměrem pohlaví byly v testační stanici v pravidelných týdenních intervalech sledovány a zaznamenávány ukazatele výkrmnosti, tedy -

ţivá hmotnost (kg),

-

průměrný denní přírůstek (g),

-

konverze krmiva (kg).

Z těchto ukazatelů byly po ukončení výkrmu získány průměrné hodnoty za celý pokus. Pro vyhodnocení kvantitativních a kvalitativních ukazatelů jatečné hodnoty byla, po dosaţení celkové průměrné ţivé hmotnosti cca 115 kg ve věku 156 – 194 dnů od narození, prasata poraţena, zpeněţena na jatkách systémem SEUROP, a to metodou ZP (ČSN 466160, VRCHLABSKÝ, PALÁSEK, 1992, PULKRÁBEK, 2001) a podrobena jatečnému rozboru dle WALSTRY, MERKUSE (1995), který umoţnil monitoring následujících kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.

37

Ukazatele kvantitativní  procento zmasilosti (fompr ), (%),  hmotnost jatečně upraveného těla (hmjut), (kg),  hmotnost kýty - maso s kostí – vyjádřená absolutně v kg (kytma) a procentuálně jako podíl na jatečné půlce za studena (kytpr),  hmotnost pečeně - maso s kostí – vyjádřená absolutně v kg (pecma) a procenticky jako podíl na jatečné půlce za studena (pecpr),  hmotnost krkovice - maso s kostí - vyjádřená absolutně v kg (krkma) a procenticky jako podíl na jatečné půlce za studena (krkpr),  hmostnost plece - maso s kostí - vyjádřená absolutně v kg (plema) a procenticky jako podíl na jatečné půlce za studena (plepr),  hmotnost hlavních masitých částí - vyjádřená absolutně v kg (hmckg) a procenticky jako podíl na jatečné půlce za studena (hmcpr),  hmotnost tuku hlavních masitých částí - vyjádřená absolutně v kg (tukhmckg) a procenticky jako podíl na jatečné půlce za studena (tukhmcpr),

Ukazatele kvalitativní  elektrická vodivost (evml) – (mS),  vaznost (odkappr) – ztráta masové šťávy odkapem (%),  textura masa (textur) – síla střihu masa (N),  barva (barvaL1, barvaa1, barvab1) - vyjádřena v % ve stupnicích remise. Hodnota elektrické vodivosti byla zjišťována konduktometrem 50 minut post mortem ve svalu MLLT na úrovni posledního hrudního obratle a ve středu svalu MS. Vaznost masa byla zjišťována metodou odkapu. Ztráty odkapem byly určeny jako podíl uvolněné masové šťávy v průběhu 48 hodin skladování při teplotě 4 °C. Textura (křehkost) masa byla měřena 48 hodin post mortem metodou střihu podle Warnera-Bratzlera na přístroji Instron 5544 a vyhodnocena pomocí počítačového programu Series IX. Vzorky svaloviny k měření byly hranoly o průřezu 25 x 25 mm a byly stříhány rychlostí 80 mm.min-1 příčně na osu vláken. Síla potřebná k přestřiţení vzorku masa (v N) charakterizuje jeho křehkost. Barva masa byla stanovena 24 hodin post mortem na příčném řezu svalu MLLT v místě posledního hrudního obratle (L*, a*, b* - spektrofotometr ColorEye XTH).

38

4.5. Odběr a zmrazení Za účelem sledování kvalitativních (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativních (počet) charakteristik svalových vláken byly 24 hodin post mortem (prevence poškození autolýzou) odebrány vzorky svalu z kýty (MS – musculus semimembranosus), plece (MSV – m. serratus ventralis), krkovice (MC - m. cleidocephalicus) a z pečeně (MLLT m. longissimus lumborum et thoracis), které byly pouţity ke zhotovení trvalých fixačních preparátů (obrázek 1). Vzorky o velikosti 2 x 0,5 cm byly označeny číslem prasete a zpracovány dle histologických postupů, které spočívají v odebrání histologického vzorku, jeho fixaci, řezání, barvení a uzavírání preparátu (VACEK, 1961). Při odběru svalových vzorků pro měření svalových vláken bylo důleţité, aby se místo odběru vzorku fixovalo od zvířete ke zvířeti nejen v podélném směru svalu, ale také na příčném řezu svalu. Byl totiţ zjištěn významný rozdíl v průměru vláken na různých místech v příčném řezu a na různých lokalitách v podélném směru svalu, coţ potvrzuje proměnlivost průměru svalových vláken v jednom svalu. Tloušťka tkáňových bločků nepřesáhla 1 cm. Dále byly vzorky jednotlivě zabaleny do alobalu a zmraţeny pomocí tekutého dusíku (t = - 186 °C). Pouţití tekutého dusíku zabránilo samovolným posmrtným změnám měnícím vzhled buněk. Zmrazení bylo prováděno ihned po odebrání vzorku (KULÍŠEK et al., 2003). Po převozu vzorků z PTS Ploskov byly odebrané vzorky svaloviny umístěny do mrazícího boxu o teplotě - 20˚C, která postačuje k eliminaci autolytických procesů.

39

Obrázek 1: Odběr HMČ Kýta Krkov.

Kýt Odběr: aK Kýt a

Odběr:

Musc. semimembr.

Musc. cleidoceph.

Plec Peč.

Ple Odběr: cPl ec

Odběr:

fgd Musc. serratus ventr.

Musc. long. lumb. et thoracis

Zdroj: Vlastní zpracování

4.6. Krájení histologických řezů Krájení tenkých histologických řezů z uvedených partií JUT se realizovalo na zmrazovacím mikrotomu, tzv. kryostatu. Pouţit byl zmrazovací mikrotom fy. Leica s plně regulovatelnou teplotou, na kterou tento přístroj vzorky svaloviny prochladil. V literatuře je nejčastěji jako optimální teplota, při které je prováděno krájení histologických řezů, udávána teplota - 20˚C (KLOSOWSKA et al., 2004), coţ koresponduje s teplotou mrazícího boxu. Krájení řezů lze tedy provést ihned po vyjmutí vzorků z boxu. Dalším sledovaným faktorem byla tloušťka histologických řezů. Jako

40

optimální byla zvolena tloušťka 7 – 8 μm. Tento parametr byl nastaven na zmrazovacím mikrotomu.

4.7. Fixace histologických řezů Nakrájené histologické řezy byly přichyceny pomocí ţelatiny na podloţní sklíčka. Ţelatiny se pouţilo proto, aby se zabránilo uvolnění řezů z podloţních sklíček při následné operaci, tj. při barvení. Praxe ukázala, ţe tento postup není nezbytný, neboť k dokonalému a trvalému přichycení histologických řezů plně postačí přiloţit podloţní sklo k řezu a na základě rozdílných teplot skla a vzorku (podloţní sklo o pokojové teplotě a histologický řez o teplotě chladící komory) dojde k přilnutí. Takto získané preparáty se 30 – 180 minut sušily při pokojové teplotě a poté následovalo vlastní barvení buněčných struktur. Důleţitým aspektem byla tzv. fixace histologických řezů, neboť po jejich nakrájení zmrazovacím mikrotomem by

při pokojové teplotě došlo k autolytickým

procesům a nevratně by se tak změnila vnitrobuněčná struktura, vzorky by byly nepouţitelné. Fixace tedy byla součástí vlastního barvení označovaného také jako aktomyosinová ATPáza a prováděna byla formolem.

4.8. Barvení histologických řezů (aktomyosinová ATPáza) Zpracovávané vzorky byly na Katedře speciální zootechniky České zemědělské univerzity v Praze pouţívány i v rámci jiných výzkumných záměrů, které řešily problematiku typologie svalových vláken. Proto byla k barvení vzorků svaloviny pouţita metoda aktomyosinové ATPázy, dle které došlo k řádné diferenciaci tkáně, jejímu zviditelnění pro účely mikroskopického pozorování a obarvené preparáty mohly být pouţity jak ke stanovení kvalitativních i kvantitativních charakteristik svalových vláken, tak i pro určení jednotlivých typů svalových vláken. K barvení byly pouţity kyvety pro barvení histologických preparátů. Sklíčka se z kyvety přenášela pinzetou a nechala se okapat tak, aby se roztoky nemísily, ale řezy přitom neoschly.

41

Vlastní technologický postup byl následující : 1. Fixační roztok pH 7,6 (předem vychlazený 15 min.), - pouze pro alkalickou preinkubaci pH 10,3, - řezy 5 minut, formol (40 % formaldehyd)

25 ml

0,194 M Sodium cacodylate (Mr 214.03)

20,7 g

0,068 M CaCl2 x 2H2O (Mr 147)

5g

0,34 M Sacharóza (Mr 342)

57,5 g

doplnit

do 500 ml

upravit pH na 7,6 (HCl, NaOH). 2. Oplachovací roztok pH 7,8 - řezy 1 minutu, Tris (Mr 121)

6g

0,18 M CaCl2

50 ml

doplnit

do 500 ml

upravit pH na 7,8. 3. Alkalická preinkubace pH 10,3 - řezy 15 minut a do lednice, 1,5 M Sigma No. 221

3,35 ml

0,18 M CaCl2

5 ml

H2O dest. doplnit

40 ml do 50 ml

upravit pH na 10,3. Kyselá preinkubace pH 4,3 a pH 4,5 - zároveň s alkalickou preinkubací pH 10,3 ( od této fáze probíhá alkalická i kyselá preinkubace současně), - řezy 15 minut a do lednice, 0,18 M CaCl2

50 ml

CH3COOH (kys. octová ledová)

1,5 ml

H2O dest.

450 ml

upravit pH na 4,3 a 4,5. 4. Oplachovací roztok pH 7,8 - 3 kyvety, v kaţdé řezy 1 min.

42

5. Inkubační roztok pH 9,4 - uţ připravený uchovávat v termostatu při 37 °C, - řezy na 15 min. do termostatu při 37 °C, 1,5 M Sigma No. 221

3,35 ml

0,18 M CaCl2

5 ml

KCl (Mr 75)

185 mg

ATP (Mr 605.2)

83,4 mg

doplnit

do 50 ml

upravit pH na 9,4. 6. Oplachovací roztok 1 % CaCl2 - 3 kyvety za sebou po 30 vteřinách, CaCl2

10 g

doplnit

do 1000 ml

7. 2 % roztok CoCl2 - 3 minuty. 8. Destilovaná voda - 4 kyvety po 30 vteřinách. 9. 1 % Sirník amonný - zředit cca 1:10 obyčejnou vodou, - výměna ihned při nestejnoměrnosti barvení, - 3 minuty. 10. Obyčejná voda - 2 kyvety za sebou – propláchnutí. 12. Alkoholová řada (pokud se nedělá ihned, nechat řezy v obyčejné vodě, aby neoschly), 50 % alk.–> 75 % alk. –> 96 % alk. –> xylen –> xylen (kaţdá kyveta 5 minut).

4.9. Uzavírání (montování) obarvených řezů pod krycí skla Poté, co obarvené histologické řezy prošly řadou alkoholů, které měly za úkol zbavit řezy vody, bylo nutné je napevno zafixovat pod krycí skla a vytvořit tak trvalý histologický preparát.

Řezy

se

uzavíraly,

resp.

montovaly

mezi

podloţní

a

krycí

sklo

do tzv. uzavírajícího média (kanadský balzám). Kanadský balzám je pryskyřice kanadské jedle, rozpustná v xylenu a vyznačující se vysokým indexem lomu. Vlastní montování

43

do balzámu bylo prováděno tak, ţe na okraj podloţního sklíčka se kápla kapka kanadského balzámu, krycí sklíčko se přisunulo ke kapce při sklonu sklíčka asi 45º tak, aby se balzám rozlil podél hrany sklíčka. Sklíčko se postupně spustilo na řez tak, aby pod ním nezůstaly vzduchové bubliny. Přebytečný balzám, vyteklý po stranách krycího skla, se opatrně otřel hadříkem (ČERVENKA, 2003). Praxe ukázala, ţe místo kanadského balzámu je vhodnější pouţít přípravek DPX Mountant for Histology, zejména díky jeho výraznějším optickým vlastnostem. Postup při pouţívání tohoto přípravku byl potom z metodického hlediska stejný jako u zmiňovaného kanadského balzámu.

4.10. Vyhodnocování získaných snímků programem LUCIA Vytvořené histologické preparáty byly podrobeny mikroskopickému pozorování. Na mikroskopu byl umístěn digitální fotoaparát a takto získané snímky histologických preparátů byly přeneseny do počítače. Zde pomocí programu LUCIA, společnosti Laboratory Imaging, s.r.o., bylo provedeno vlastní měření a vyhodnocení snímků svalů, které byly odebrány z jednotlivých hlavních masitých částí (kýta, plec, krkovice, pečeně) JUT. Získány byly jednotlivé charakteristiky svalových vláken, tloušťka, plocha, obvod a počet vláken na jednotku plochy ve sledovaném vzorku. Výsledky byly získány v řezu v µm. Před vlastním vyhodnocováním vzorků bylo nutné definovat měřítko. V tomto případě byl pouţit optický mikroskop s objektivem – 20x zvětšení. Ke kalibraci poslouţilo vzorové podloţní sklíčko, které obsahovalo nakreslené čtverce s jejich definovanou velikostí. To bylo také snímáno a převedeno do počítače, aby poslouţilo k určení vzdálenosti horizontální a vertikální osy na přeneseném snímku. V programu LUCIA bylo vytvořeno makro, které po spuštění označuje, přesněji vybarvuje červeně jednotlivá svalová vlákna, a tím dochází k oddělení neoznačeného endomysia a perimysia na snímku. Po zkontrolování následovalo spuštění měření, zaznamenávání výsledků pro uplatnění obecné statistiky, která je součástí programu LUCIA. K vlastnímu měření bylo nutné předem definovat velikost pole pomocí měřícího rámečku, v němţ se počítá počet a podíl plochy objektů (svalových vláken) k endomysiu a perimysiu. Zvolen byl měřící rámeček o velikosti 707 x 707 µm, coţ odpovídá ploše 1 mm². Objekty, které přesahovaly měřící rámeček, nebyly hodnoceny. Dále byl u kaţdého

44

objektu měřen jeho průměr, obvod a plocha. Z naměřených údajů byl stanoven aritmetický průměr.

4.11. Tématické okruhy Na základě stanovených okruhů byly definovány dílčí cíle: 1. okruh : Ověřit vztah mezi kvalitativními (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativními (počet) parametry svalových vláken a zvoleným genotypem, pohlavím a jednotlivými jatečnými partiemi. Dílčí cíle : stanovit čtyři základní charakteristiky svalových vláken u sledovaných jatečných partií, ověřit vliv zvoleného genotypu na charakteristiky svalových vláken, ověřit vliv pohlaví na charakteristiky svalových vláken. 2. okruh : Ověřit vztah mezi kvalitativními (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativními (počet) parametry svalových vláken a zjištěnými výkrmnostními ukazateli u jednotlivých jatečných partií. Dílčí cíle : stanovit čtyři základní charakteristiky svalových vláken u sledovaných jatečných partií, pravidelným měřením stanovit základní výkrmnostní charakteristiky, potvrdit či vyvrátit případný vliv různé úrovně výkrmnostních ukazatelů na charakteristiky svalových vláken. 3. okruh : Ověří vztah mezi kvalitativními (tloušťka, plocha, obvod) a kvantitativními (počet) parametry svalových vláken vzhledem ke zjištěným kvantitativním a kvalitativním charakteristikám jatečné hodnoty u jednotlivých jatečných partií. Dílčí cíle : stanovit čtyři základní charakteristiky svalových vláken u sledovaných jatečných partií, po poraţení zvířat stanovit základní kvantitativní a kvalitativní ukazatele vepřového masa, 45

stanovit případnou závislost mezi kvantitativními a kvalitativními charakteristikami jatečné hodnoty a charakteristikami svalových vláken. V rámci 2. a 3. okruhu byly jednotlivé kvalitativní i kvantitativní parametry svalových vláken rozděleny do třech skupin. 1. skupina se vyznačovala nejmenšími hodnotami daného parametru svalových vláken, 2. skupina se vyznačovala hodnotami střední velikosti a 3. skupina byla charakterizována hodnotami sledovaného parametru svalových vláken o největší velikosti. Rozsah intervalu pro jednotlivé skupiny byl zvolen dle směrodatné odchylky. Pro daný parametr svalových vláken byla zjištěna průměrná hodnota a k té byla přičtena, či od ní odečtena, polovina směrodatné odchylky. Takto byla definována skupina se středními hodnotami parametrů svalových vláken. Hodnoty vpravo, od této střední skupiny, na pomyslné číselné ose tvořily skupinu s nejvyššími hodnotami daného parametru svalových vláken, hodnoty vlevo potom analogicky tvořily skupinu s nejniţšími hodnotami daného parametru svalových vláken.

4.12. Statistické vyhodnocení Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních charakteristik popisné statistiky (aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota), dále pomocí testu hypotéz o průměrech (ANOVA) a rovněţ pomocí regresní a korelační analýzy. Pro vyhodnocení získaných dat byl pouţit statistický software SAS. Konkrétně se jednalo o procedury MEANS, GLM, CORR. Analýza rozptylu slouţí ke zjištění vlivu kategoriálních proměnných (např. pohlaví, genotyp) na kvantitativní proměnnou (tloušťka, plocha, obvod, počet svalových vláken na jednotku plochy). Testuje se nulová hypotéza H 0

1

2

3

...

k

, tedy zda existují či

neexistují statistické rozdíly mezi průměry několika skupin. Analýza rozptylu (procedura GLM) byla zejména vyuţita pro zpracování prvního okruhu. Pro vyhodnocení výsledků byl vyuţit model s pevnými efekty, jako pohlaví, jatečná partie a hybridní kombinace : Yijk= µ + Gi + Fj + Dk + eijk kde : Gi

- efekt pohlaví ( i = vepříci, prasničky)

Fj

- efekt partie ( j = pečeně, kýta, plec, krkovice)

46

- efekt hybridní kombinace ( k = ČBU, ČBUxČL, (ČBUxČL) x (HxPN),

Dk

(ČBUxČL) x PN) eijk - reziduální chyby U druhého a třetího okruhu byla mimo základních popisných charakteristik vyuţita korelační analýza (procedura CORR). Ta zkoumá těsnost závislosti mezi sledovanými veličinami (KÁBA, SVATOŠOVÁ, 2001). Těsnost závislosti byla měřena dle koeficientu korelace (r). Pro hodnocení lineární těsnosti závislosti mezi sledovanými proměnnými byla pouţita orientační stupnice dle KÁBY a SVATOŠOVÉ (2001), kdy

0,3 ...slabá závislost,

0 r 0,3

r

0,8 …střední závislost (označeno zeleně),

0,8

r

1 …silná závislost (označeno červeně).

Vzhledem k dosaţeným nízkým hodnotám korelačního koeficientu byla však první skupina ještě barevně rozdělena na dvě podskupiny, a to 0 r

0,1 … nevýznamná závislost (bez barevného označení),

0,1 r

0,3 … slabá závislost (označeno šedivě).

V případě přímé (pozitivní) lineární závislosti je r 0, v případě nepřímé (negativní) závislosti je r 0. Výstupy analýz jsou zpracovány do tabulek a grafů pomocí programu MS Excel. Celkový počet naměřených hodnot v rámci tří provedených testů na celkovém počtu 120 prasat byl 14 702.

47

5. SEZNAM ZKRATEK ATP

adenosintrifosfát

BO

Bílé otcovské

CEDENSP

celková denní spotřeba

CPRIR

celkový přírůstek

ČBU

České bílé ušlechtilé

ČL

Česká landrace

ČSN

Česká státní norma

ČVM

České výrazně masné

DENSP

denní spotřeba krmiva (kg), měřena ve 30 kg, 50 kg, 70 kg, 90 kg, 105 kg

EVML

elektrická vodivost (mS)

FAO

Food Agricultural Organization (Organizace pro výţivu a zemědělství)

FOMPR

procento zmasilosti (%)

H

Hampshire

HMČ

hlavní masité části

HMCKG

hlavní masité části (kg)

HMCPR

podíl hlavních masitých částí na jatečné půlce těla za studena (%)

HMJUT

hmotnost jatečně upraveného těla (kg)

JUT

jatečně upravené tělo

KKS

kompletní krmná směs

KONV

konverze krmiva (kg), měřena ve 30 kg, 50 kg, 70 kg, 90 kg, 105 kg

KRKMA

hmotnost krkovice - maso s kostí (kg)

KRKPR

podíl hmotností krkovice (maso s kostí) na jatečné půlce těla za studena (%)

KRKTU

hmotnost tuku u krkovice (kg)

KYTMA

hmotnost kýty - maso s kostí (kg)

KYTPR

podíl hmotností kýty (maso s kostí) na jatečné půlce těla za studena (%)

KYTTU

hmotnost tuku u kýty (kg)

MC

m. cleidocephalicus

MLLT

m. longissimus lumborum et thoracis

MS

m. semimembranosus

MSV

m. serratus ventralis

PTS

Pokusná testační stanice 48

ODKAPPR

odkap (%)

PECMA

hmotnost pečeně - maso s kostí (kg)

PECPR

podíl hmotností pečeně (maso s kostí) na jatečné půlce těla za studena (%)

PECTU

hmotnost tuku u pečeně (kg)

PL

polská Landrase

PLW

polský Large White

PN

Pietrain

PLEMA

hmotnost plece - maso s kostí (kg)

PLEPR

podíl hmotností plece (maso s kostí) na jatečné půlce těla za studena (%)

PRIR

průměrný denní přírůstek (g), měřen ve 30 kg, 50 kg, 70 kg, 90 kg ,105 kg

PRSONO

podíl svaloviny (%), měřen v 70 kg, 90 kg a 105 kg

PSE

pale, soft, exudative

SEŠ

sojový extrahovaný šrot

TEXTUR

textura masa (N)

TUKHMCKG

hmotnost tuku u hlavních masitých částí (kg)

TUKHMCPR

podíl tuku z hlavních masitých částí (%)

49

6 . VÝSLEDKY A DISKUSE 6.1. Vliv zvoleného genotypu, pohlaví a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken Nejprve práce hodnotí charakteristiky svalových vláken dle jednotlivých partií bez ohledu na pohlaví či genotyp. Další kapitoly ověřují hypotézu č. 1, podle které existuje vliv pohlaví a genotypu na charakteristiky svalových vláken. 6.1.1. Charakteristika svalových vláken u vybraných jatečných partií V níţe uvedené tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty jednotlivých kvalitativních a kvantitativních parametrů svalových vláken pro jednotlivé sledované partie, tedy krkovici, kýtu, pečeni a plec. Současně je za pomocí analýzy rozptylu testováno, zda mezi jednotlivými partiemi u sledovaných svalových charakteristik existují statisticky významné rozdíly. Pro větší názornost jsou průměrné hodnoty svalových charakteristik znázorněny graficky (graf 1 – 4).

50

Tab. 1: Charakteristika svalových vláken - členění dle jednotlivých partií Krkovice

Kýta

Pečeně

Plec

Významnost **

* NS

13,84

1-2, 1-3, 1-4, 2-4, 3-4

2-3,

90,67

36,55

1-2, 1-3, 1-4, 2-3, 2-4, 3-4

2828

3650

1551

1-2, 1-3, 1-4, 2-4, 3-4

2-3,

79,49

235,01

52,41

1-2, 1-3, 1-4, 2-4, 3-4

2-3,

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ä

s

ā

s

ā

s

Tloušťka (µm)

70,3

15,15

82,36

20,59

82,03

20,54

66,75

Počet

85,02

23,93

66,68

18,2

64,06

19,05

Plocha (µm²)

4061

1773

5660

2795

5616

Obvod (µm)

246,3

55,96

291,77

77,92

290,76

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

51

Graf 1: Tloušťka svalových vláken

Graf 2: Počet svalových vláken na jednotku plochy

dle jatečných partií ( m)

dle jatečných partií

Graf 3: Plocha svalových vláken dle jatečných partií ( m2)

Graf 4: Obvod svalových vláken dle jatečných partií ( m)

52

Je patrné, ţe největší naměřené hodnoty kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha, obvod) byly zjištěny u partií kýty a pečeně. Tyto dvě partie se rovněţ vyznačovaly nejmenším počtem svalových vláken. Tato skutečnost je zřejmá, neboť mezi kvalitativními a kvantitativními parametry svalových vláken platí nepřímá úměrnost. S rostoucím počtem vláken na jednotku plochy klesají hodnoty kvalitativních parametrů a naopak. Absolutně největšími hodnotami tloušťky, plochy a obvodu svalových vláken se vyznačovala jatečná partie kýta. To koresponduje s tvrzením, ţe nejvíce zesilují vlákna ve svalech často a značně namáhaných, naproti tomu svaly, které se funkčně uplatňují méně často a s vynaloţením menší kontrakční síly jsou u téhoţ jedince sloţeny ze svalových vláken podstatně tenčích. Větší fyzická aktivita u prasat má za následek rostoucí tloušťku svalových vláken u svalů kýty (FAULKNER, 1972). Naopak jatečná partie plec se vyznačovala nejvyšším počtem svalových vláken na jednotku plochy a nejmenšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken. U tloušťky, plochy a obvodu svalových vláken byly prokázány významné rozdíly (P < 0,01) mezi všemi partiemi, kromě kýty a pečeně, mezi kterými průkazné rozdíly nebyly zjištěny. Pokud se týká počtu svalových vláken, byly prokázány průkazné rozdíly (P < 0,01) mezi všemi partiemi. Na základě dosaţených výsledků lze tedy tvrdit, ţe masné partie kýta a pečeně vykazují podobné kvalitativní charakteristiky svalových vláken. 6.1.2. Vliv genotypu a jatečných partií na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken Kapitola je zaměřena na sledování jednotlivých kvalitativních a kvantitativních parametrů svalových vláken v rámci sledovaných jatečných partií testovaných genotypů, tedy  ČBU,  ČBU x ČL,  (ČBU x ČL) x (H x PN),  (ČBU x ČL) x PN.

Pro názornost je tato kapitola, popisující členění dle partie a genotypu, rozdělena na dvě části. První část (tabulky 2 – 5), shrnuje základní statistické charakteristiky

53

svalových vláken pro jednotlivé jatečné partie testovaných genotypů, druhá část (graf 5 – 20) představuje grafické znázornění naměřených hodnot. U jatečné partie krkovice se největší tloušťkou svalových vláken vyznačoval genotyp ČBU (73,57

m), největším počtem svalových vláken genotyp (ČBU x ČL) x PN,

a to 108, 38 svalových vláken na jednotku plochy. Plocha svalových vláken byla největší u genotypu ČBU (4444 µm²), rovněţ i obvod svalových vláken (255,61 m). Obecně lze tedy genotyp ČBU hodnotit, jako genotyp, který se vyznačuje největšími hodnotami kvalitativních ukazatelů svalových vláken. Naopak nejmenšími kvalitativními parametry svalových vláken se vyznačoval genotyp (ČBU x ČL) x PN, tedy tloušťkou 69,3

m,

plochou 3953 µm² a obvodem 244, 81 m. Na základě výsledků tabulky 2 lze konstatovat, ţe mezi jednotlivými genotypy existují v charakteristikách svalových vláken významné rozdíly. U kvalitativních charakteristik byly zjištěny průkazné rozdíly mezi genotypy  ČBU a (ČBU x ČL) x (H x PN),  ČBU a (ČBU x ČL) x PN. U jatečné partie kýty největší tloušťku svalových vláken (84,38

m) vykázal genotyp

(ČBU z ČL) x PN, u kterého byla naměřena i největší plocha (6014 µm²) a obvod (301, 06 µm) svalových vláken. Naopak nejmenších hodnot kvalitativních parametrů bylo naměřeno u genotypu ČBU, kdy konkrétně průměrná tloušťka svalových vláken činila 78,4 µm, plocha 4979 µm² a obvod 271,99 µm. Pokud se týká počtu svalových vláken, nejmenší byl zjištěn u genotypu (ČBU x ČL) x (H x PN), a to 54,39, naopak největší počet vláken se zjistil u genotypu ČBU (75,94). Významné rozdíly byly zjištěny mezi jednotlivými genotypy u všech parametrů svalových vláken. Výjimkou byly kvalitativní charakteristiky svalových vláken, a to mezi genotypy ČBU x ČL a (ČBU x ČL) x (H x PN). Pokud se týká jatečné partie pečeně, bylo zjištěno, ţe největší tloušťka (83,84 µm), plocha (5919 µm²) i obvod (302, 34 µm) svalových vláken vykázal genotyp (ČBU x ČL) x PN, nejmenší hodnoty kvalitativních ukazatelů byly zjištěny u genotypu ČBU, kdy tloušťka činila 78,93 µm, plocha 5165 µm² a obvod 273,76 µm. Počet svalových vláken byl nejmenší u genotypu (ČBU x ČL) x (H x PN), největší u ČBU. 54

Pro tuto partii byly zjištěny statisticky významné rozdíly u kvalitativních parametrů (tloušťky, plochy a obvodu) mezi genotypy  ČBU a (ČBU x ČL) x (H x PN),  ČBU a (ČBU x ČL) x PN,  ČBU x ČL a (ČBU x ČL) x (H x PN),  ČBU x ČL a (ČBU x ČL) x PN. Při následném hodnocení partie plece se zjistilo, ţe největší hodnoty kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka – 68,91 µm, plocha – 3839 µm²) se vyznačoval genotyp ČBU x ČL, největšího obvodu svalových vláken však bylo dosaţeno u kombinace (ČBU x ČL) x (H x PN), tedy 240,47 µm. Počet svalových vláken byl prokázán nejvyšší u genotypu (ČBU x ČL) x PN, a to 123,09, nejniţší u genotypu (ČBU x ČL) x (H x PN), a to 63,92. Z hlediska statistických rozdílů existují průkazné rozdíly v kvalitativních parametrech svalových vláken mezi genotypy  ČBU x ČL a (ČBU x ČL) x PN,  (ČBU x ČL) x (H x PN) a (ČBU x ČL) x PN. POUR et al. (1976) zjistil největší tloušťku svalových vláken u svalu MLLT plemene Pietrain (56,09 µm). BULOTIENE, JUKNA (2008) zjistili největší plochu svalových vláken u svalu MLLT plemene Large White (2281 µm²) a nejmenší plochu svalových vláken u svalu MLLT plemene Landrase (1871 µm²). WOJTYSIAK et al. (2007) porovnával genotypy D x H, PL x (D x H) a (PL x PLW) x (D x H) z hlediska parametrů svalových vláken u svalu m. Longissimus lumborum et thoracis a došel k závěru, ţe genotyp ovlivňuje zejména velikost svalových vláken. Na základě zjištěných významností lze konstatovat, ţe u charakteristiky počtu svalových vláken na jednotku plochy byly zjištěny statisticky významné rozdíly pro jednotlivé partie téměř mezi všemi genotypy, zatímco v rámci některých kvalitativních parametrů takto významné rozdíly prokázány nebyly.

55

Tab. 2 : Charakteristika svalových vláken u jatečné partie krkovice – členění genotypů ČBU

ČBU x ČL

(ČBU x ČL) x (H x PN)

(ČBU x ČL) x PN

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

ā

s

ā

s

**

Tloušťka (µm)

73,57

15,69

72,62

13,6

69,64

15,07

69,3

15,19

1-3, 1-4, 2-3, 2-4

Počet

94,51

25,09

77,44

9,06

69,47

12,21

108,38

19,42

1-2, 1-3, 1-4, 2-3, 2-4, 3-4

Plocha (µm²)

4444

2015

4286

1653

3986

1779

3953

1647

1-3, 1-4

Obvod (µm)

255,61

57,31

247,94

47,52

244,39

56,29

244,81

56,51

1-3, 1-4

*

NS 1-2, 3-4,

2-3, 2-4

1-2, 3-4 1-2, 2-3, 2-4, 3-4

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

Tab. 3: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie kýty – členění genotypů ČBU

ČBU x ČL

(ČBU x ČL) x (H x PN)

(ČBU x ČL) x PN

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

ā

s

ā

s

**

*

NS

Tloušťka (µm)

78,4

13,92

82,17

15,27

80,62

19,12

84,38

23,2

1-2, 1-4, 3-4

1-3, 2-4

2-3,

Počet

75,94

13,41

64,99

14,14

54,39

13,46

72,83

18,21

Plocha (µm²)

4979

1771

5485

2027

5392

2623

6014

3138

Obvod (µm)

271,99

49,86

284,65

55,26

286,08

71,49

301,06

88,52

1-2, 1-3, 1-4, 2-3, 2-4, 3-4 1-2, 1-3, 1-4, 2-4, 3-4 1-2, 1-3, 1-4, 2-4, 3-4

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

56

2-3, 2-3,

Tab.4: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie pečeně – členění dle genotypů ČBU

ČBU x ČL

(ČBU x ČL) x (H x PN)

(ČBU x ČL) x PN

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

ā

s

ā

s

**

Tloušťka (µm)

78,93

18,65

79,38

18,06

82,89

20,24

83,84

22,54

1-3, 1-4, 2-3, 2-4

1-2, 3-4

Počet

77,73

13,08

72,55

14,27

47,8

8,12

72,69

19,31

1-2, 1-3, 1-4, 2-3, 3-4

2-4,

Plocha (µm²)

5165

2595

5204

2464

5718

2835

5919

3039

1-3, 1-4, 2-3, 2-4

1-2, 3-4

Obvod (µm)

273,76

67,49

273,54

66,56

295,11

78,21

302,34

89,05

1-3, 1-4, 2-3, 2-4

*

3-4,

NS

1-2,

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

Tab.5: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie plece – členění dle genotypů ČBU

ČBU x ČL

(ČBU x ČL) x (H x PN)

(ČBU x ČL) x PN

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

ā

s

ā

s

**

Tloušťka (µm)

66,99

13,17

68,91

11,84

67,61

13,78

64,3

14,73

1-4, 2-4, 3-4

Počet

96,67

28,63

106,41

19,88

63,92

10,89

123,09

40,25

1-2, 1-3, 1-4, 2-3, 2-4, 3-4

Plocha (µm²)

3660

1574

3839

1366

3739

1581

3417

1547

2-4, 3-4

Obvod (µm)

231,79

49,81

237,08

42,45

240,47

52,16

226,92

56,82

1-3, 2-4, 3-4

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

57

*

NS 1-2, 1-3, 2-3

1-4,

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-4, 2-3

Grafická

podoba dosaţených výsledků (grafy 5 - 20) je naopak pro přehlednost

zpracována podle jednotlivých charakteristik svalových vláken v rámci sledovaného genotypu, přičemţ v grafech jsou obsaţeny průměrné hodnoty pro jednotlivé jatečné partie. Pro genotyp ČBU bylo zjištěno, ţe nejvyšší hodnoty kvalitativních parametrů svalových vláken vykazuje kýta a pečeně, nejniţší hodnoty těchto parametrů byly zjištěny u partie plec a krkovice. Těmto závěrům odpovídá i počet svalových vláken na jednotku plochy, který byl, jako nejvyšší, zjištěn u jatečných partií plec a krkovice, nejmenší pak u kýty a pečeně. Genotyp ČBU x ČL lze dle získaných výsledků charakterizovat s nejvyššími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken u partie kýty a pečeně, nejniţšími u plece a krkovice. Pokud se týká počtu svalových vláken, i ten byl jako u předchozího genotypu, nejvyšší u partie plec a krkovice, nejniţší u kýty a pečeně. Tyto závěry rovněţ platí pro genotyp (ČBU x ČL) x (H x PN) a rovněţ i pro poslední hodnocenou kombinaci, kterou byla (ČBU x ČL) x PN. REHFELDT et al. (2000) dochází k závěrům, ţe počet i velikost svalových vláken jsou ovlivněny genotypem prasete. PETROV et al. (1990) uvádí, ţe u plemenné kombinace H x PN byla naměřena větší průměrná tloušťka svalových vláken. K podobným závěrům dochází ve své práci ČERVENKA (2004), který sleduje genotypy (BU x L) x D, (BU x L) x (H x PN) a (BU x L) x (D x PN). Na základě získaných výsledků lze s tímto tvrzením souhlasit. Nejvyšší průměrné tloušťky svalových vláken, v porovnání s ostatními genotypy, byly zjištěny u plemenné kombinace (ČBU x ČL) x PN, coţ platilo pro jatečnou partii kýta a pečeně. V tomto případě se na sledované parametry svalových vláken, a tedy i na zmasilost, jeví vliv plemene Pietrain, jehoţ významnou vlastností je právě tloušťka svalových vláken, jak uvádí POUR, HOVORKA (1977). Plemeno PN je charakteristické vysokým podílem masitých částí a určitými morfometrickými charakteristikami kosterního svalstva, na které navazují významné korelační vztahy mezi podílem HMČ a tloušťkou svalových vláken (FIEDLER 1988, FEWSON et al,. 1993)

58

V tomto ohledu jiţ POUR (1977) uvádí, ţe plemeno pietrain má průměrnou tloušťku svalových vláken 56,09 µm, landrase 47,13 µm, naproti tomu plemeno bílé ušlechtilé pouze 42,7 µm a přeštické černostrakaté 42,48 µm. To potvrzují i ORZECHOWSKA, WOJTYSIAK (2008), kteří poukazují na to, ţe ve svalu MLLT plemene pietrain se vyskytovala svalová vlákna o větší tloušťce v porovnání s jinými genotypy. K nejvyšším hodnotám diametru svalových vláken u plemene PN dospěl CIÉSLAK et al. (2000), kteří uvádějí tuto hodnotu v intervalu 101,4 – 132,7 µm.

59

Graf 5: Tloušťka svalových vláken

Graf 6: Počet svalových vláken na jednotku plochy

dle jatečných partií ( m) - ČBU

dle jatečných partií - ČBU

Graf 7: Plocha svalových vláken dle jateč. partií ( m2) - ČBU

Graf 8: Obvod svalových vláken dle jateč. partií ( m) - ČBU

60

Graf 9: Tloušťka svalových vláken

Graf 10: Počet svalových vláken na jednotku plochy

dle jatečných partií ( m) – ČBU x ČL

dle jatečných partií – ČBU x ČL

Graf 11: Plocha svalových vláken dle jateč. partií ( m2) – ČBU x ČL

Graf 12: Obvod svalových vláken dle jateč. partií ( m) – ČBU x ČL

61

Graf 13: : Tloušťka svalových vláken dle jat. partií ( m) – (ČBUxČL) x (H x PN)

Graf 14: Počet svalových vláken na jednotku plochy dle jat. partií (ČBUxČL) x (H x PN)

Graf 15: Plocha svalových vláken dle jat. partií ( m2) – (ČBUxČL) x (H x PN)

Graf 16: Obvod svalových vláken dle jat. partií ( m) (ČBUxČL) x (H x PN)

62

Graf 17: : Tloušťka svalových vláken dle jat. partií ( m) – (ČBUxČL) x PN

Graf 18: Počet svalových vláken na jednotku plochy dle jat. partií (ČBUxČL) x PN

Graf 19: Plocha svalových vláken dle jat. partií ( m2) – (ČBUxČL) x PN

Graf 20: Obvod svalových vláken dle jat. partií ( m) (ČBUxČL) x PN

63

6.1.3. Vliv pohlaví a jatečných partií na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken Tabulky 6 – 9 shrnují základní charakteristiky svalových vláken

u jednotlivých

sledovaných jatečných partií ve vztahu k pohlaví. Z uvedených tabulek je patrné, ţe tloušťka svalových vláken byla u vepříků největší u jatečné partie pečeně (81,85 µm), nejmenší u jatečné partie plec (68,23 µm). S tím korespondují i hodnoty zjištěné pro další dva kvalitativní ukazatele, a to pro plochu a obvod svalových vláken, které byly rovněţ nejvyšší u jatečné partie pečeně. Zde konkrétně plocha činila 5576 µm², obvod pak 286, 87 µm. Nejmenší plochy a obvody byly opět monitorovány u jatečné partie plec, kde konkrétně plocha dosáhla velikosti 3801 µm² a obvod 238,49 µm. Těmto údajům odpovídají i hodnoty počtu svalových vláken u vepříků, kdy jatečná partie pečeně se vyznačovala nejmenším počtem svalových vláken (65,1), plec, naopak, počtem svalových vláken nejvyšším (89,28). Pokud se týká kategorie prasniček, největší tloušťka svalových vláken byla u nich zjištěna v partii kýta (85,92 µm), která se vyznačovala i největší plochou (6199 µm²) a obvodem (307,16 µm). U této partie byla rovněţ zjištěna nejmenší četnost vláken na jednotku plochy (62,31). Naopak nejniţší hodnoty kvalitativních parametrů svalových vláken se prokázaly u jatečné partie plec, kde byla monitorována konkrétně tloušťka o 64,24 µm, plocha 3393 µm² a obvod 229,09 µm. U této partie byl zjištěn nejvyšší počet svalových vláken na jednotku plochy ve výši 93,13. Obecně lze konstatovat, ţe u skupiny vepříků i prasniček byly monitorovány obdobné trendy. Nejvyšší hodnoty kvalitativních parametrů svalových vláken byly u obou pohlaví zjištěny u jatečných partií kýta a pečeně, u vepříků nejvyšší hodnoty vykázala pečeně, u prasniček kýta. Naopak obě pohlaví se vyznačovala nejniţšími hodnotami kvalitativních parametrů u krkovice a plece, přičemţ absolutně nejniţších hodnot u obou pohlaví vykázala plec. Analogicky je tomu u počtu vláken. Vepříci i prasničky měli nejniţší četnost svalových vláken v kýtě a pečeni, nejvyšší pak v krkovici a pleci. Významné mezipohlavní rozdíly (P < 0,01) byly zjištěny u jatečné partie krkovice, a to u tloušťky a plochy svalových vláken s vyjimkou jejich četnosti a obvodu. Rovněţ tak u kýty se prokázaly významné rozdíly (P < 0,01) mezi pohlavími, a to u tloušťky, počtu, 64

plochy i obvodu. U jatečné partie pečeně byly největší mezipohlavní rozdíly (P < 0,01) zjištěny u počtu a obvodu svalových vláken s vyjimkou tloušťky a plochy. Rovněţ významné rozdíly (P < 0,01) mezi vepříky a prasničkami se prokázaly u plece, a to u tloušťky, počtu, plochy a obvodu svalových vláken. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, ţe mezi prasničkami a vepříky existují významné rozdíly jak v kvalitativních tak i kvantitativních parametrech svalových vláken mezi oběma pohlavími u partie kýty a plece. POUR, HOVORKA (1980) poukazují na vliv pohlaví na tloušťku svalových vláken u jatečné partie pečeně. Potvrzují, ţe vepříci se vyznačují tenčími svalovými vlákny o menší ploše neţ je tomu u prasniček. Tabulka 8 dokládá, ţe vepříci se vyznačují nepatrně tenčími svalovými vlákny o menší ploše neţ je tomu u prasniček, nicméně zjištěné rozdíly jsou neprůkazné. Dále POUR, HOVORKA (1980) uvádějí, ţe opačná tendence platí pro počet svalových vláken ve vztahu k pohlaví. Byl zjištěn rozdíl v počtu svalových vláken mezi vepříky a prasničkami. Vepříci se v průměru vyznačovali větším počtem svalových vláken neţ prasničky. Tento závěr podporuje prokázanou skutečnost existence významných mezipohlavních rozdílů u partií pečeně, kýta a krkovice. Tato skutečnost se však nepotvrdila u jatečné partie plec. ČERVENKA (2004) ve své práci uvádí, ţe prasničky měly větší průměrnou tloušťku, plochu i obvod svalových vláken u partie kýty, plece a pečeně ve srovnání s vepříky. TICHÁ (1981) uvádí, ţe u vepříků byly v oblasti kvalitativních parametrů svalových vláken vysledovány niţší hodnoty neţ u prasniček. Podobnost výsledků se závěry předchozích autorů byla potvrzena u jatečné partie kýty. WANG et al. (2004), SUZUKI et al. (2001) potvrzují vliv pohlaví na charakteristiky svalových vláken prasat. WOJTYSIAK et al. (2003, 2004) sledoval charakteristiky svalových vláken u svalu MLLT a dochází k závěru, ţe pohlaví nemělo vliv na typologii svalových vláken, ale ovlivňovalo jejich tloušťku a plochu. REHFELDT et al. (1999) rovněţ konstatuje, ţe svaly vepříků jsou sloţeny z většího počtu svalových vláken neţ svaly prasniček.

65

Pokud se jedná o grafickou

podobu dosaţených výsledků (grafy 21 - 28), je

pro přehlednost zpracována podle jednotlivých charakteristik svalových vláken pro příslušné pohlaví a sledované jatečné partie.

66

Tab. 6: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie krkovice – členění dle pohlaví Vepříci (1)

Prasničky (2)

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

**

Tloušťka (µm)

71,07

15,18

69,1

15,05

1-2,

Počet

85,38

25,32

84,46

21,59

Plocha (µm²)

4147

1797

3928

1728

Obvod (µm)

246,74

54,62

245,62

58

*

NS

1-2, 1-2, 1-2,

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

Tab. 7: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie kýty - členění dle pohlaví Vepříci (1)

Prasničky (2)

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s.

**

Tloušťka (µm)

79,74

18,54

85,92

22,62

1-2,

Počet

69,9

18,48

62,31

16,86

1-2,

Plocha (µm²)

5264

2437

6199

3139

1-2,

Obvod (µm)

280,44

69,73

307,16

85,48

1-2,

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

67

*

NS

Tab. 8: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie pečeně - členění dle pohlaví Vepříci (1)

Prasničky (2)

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

Tloušťka (µm)

81,85

20,02

82,31

21,29

Počet

65,1

16,95

62,51

21,75

Plocha (µm²)

5576

2783

5677

2894

Obvod (µm)

286,87

76,04

296,59

84,11

**

*

NS 1-2,

1-2, 1-2, 1-2,

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

Tab. 9: Charakteristika svalových vláken u jatečné partie plece - členění dle pohlaví Vepříci (1)

Prasničky (2)

Významnost

Charakteristika svalových vláken

ā

s

ā

s

**

Tloušťka (µm)

68,23

13,57

64,24

13,94

1-2,

Počet

89,28

28,2

93,13

47,36

1-2,

Plocha (µm²)

3801

1577

3393

1471

1-2,

Obvod (µm)

238,49

50,48

229,09

55,04

1-2,

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

68

*

NS

Graf 21: Tloušťka svalových vláken dle jat. partií ( m) – vepříci

Graf 22: : Tloušťka svalových vláken dle jat. partií ( m) – prasničky

Graf 23: Počet svalových vláken na jednotku plochy

Graf 24: Počet svalových vláken na jednotku plochy

dle jat. partií - vepříci

dle jat. partií - prasničky

69

Graf 25: Plocha svalových vláken dle jat. partií ( m2) – vepříci

Graf 26: Plocha svalových vláken dle jat. partií ( m2) – prasničky

Graf 27: Obvod svalových vláken dle jat. partií ( m) – vepříci

Graf 28: Obvod svalových vláken dle jat. partií ( m) – prasničky

70

6.1.4. Dílčí závěry z hodnocení vlivu zvoleného genotypu, pohlaví a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken Lze konstatovat, ţe  největší tloušťka, plocha a obvod svalových vláken byly prokázány u jatečných partií kýta a pečeně,  u kýty a pečeně byla prokázána nejmenší četnost svalových vláken na jednotku plochy,  kromě partie kýty a pečeně byly prokázány významné rozdíly (P<0,01) mezi všemi jatečnými partiemi v rámci kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťky, plochy a obvodu),  všechny sledované genotypy (ČBU, ČBU x ČL, (ČBU x ČL) x (H x PN) a (ČBU x ČL) x PN) se vyznačovaly nejvyššími hodnotami kvalitativních parametrů (tloušťka, plocha a obvod) u kýty a pečeně, nejniţšími pak plec a krkovice,  počet svalových vláken na jednotku plochy byl u všech sledovaných genotypů nejvyšší u plece a krkovice, nejmenší u kýty a pečeně,  Absolutně největšími kvalitativními parametry svalových vláken (tloušťka, plocha, obvod) u kýty a pečeně se vyznačoval genotyp (ČBU x ČL) x PN, nejmenšími hodnotami prasata ČBU,  vepříci i prasničky dosahovali nejvyšších hodnot kvalitativních parametrů svalových vláken v kýtě a pečeni, nejniţších u jatečné partie plec,  nejvyšší četnosti svalových vláken na jednotku plochy byly prokázány u obou pohlaví u plece, nejmenší v kýtě a pečeni,  vepříci se, oproti prasničkám, vyznačovali niţšími hodnotami parametrů kvality svalových vláken, zejména u partie kýty a pečeně. Na základě dosaţených výsledků lze tedy potvrdit hypotézu, ţe pohlaví a genotyp prasete ovlivňují charakteristiky svalových vláken.

71

6.2.

Vliv intenzity růstu a jatečné partie na kvantitativní a kvalitativní

parametry svalových vláken Tato kapitola se zabývá ověřením platnosti hypotézy č. 2, podle které s měnící se intenzitou růstu, charakterizovanou výkrmnostními ukazateli, dochází u vybraných jatečných partií ke změnám kvantitativních a kvalitativních parametrů svalových vláken. Jednotlivé svalové parametry (tloušťka, počet, plocha a obvod svalových vláken) byly rozděleny do velikostních intervalů (viz. kap. 4.11.) a pro tyto skupiny byly sledovány detailní výkrmnostní ukazatelé, tedy  průměrný denní přírůstek – „prir“ (g) – ve 30 kg, 50 kg, 70 kg, 90 kg a 105 kg ţivé hmotnosti.  denní spotřeba krmiva – „densp“ (kg) - ve 30 kg, 50 kg, 70 kg, 90 kg a 105 kg ţivé hmotnosti.  konverze krmiva – „konv“ (kg) - ve 30 kg, 50 kg, 70 kg, 90 kg a 105 kg ţivé hmotnosti.  zmasilost – „prsono“ (%) – v 70 kg, 90 kg a 105 kg ţivé hmotnosti. Toto rozdělení má umoţnit konstatovat, zda pro skupiny s rozdílnými hodnotami svalových charakteristik existují rovněţ rozdíly ve sledovaných ukazatelích výkrmnosti. Dále byla provedena korelační analýza za účelem identifikace těsnosti závislosti mezi svalovými charakteristikami a ukazateli intenzity růstu. Na konci této kapitoly bylo provedeno shrnutí dílčích závěrů. 6.2.1. Charakteristika jednotlivých svalových parametrů u vybraných jatečných partií vzhledem k ukazatelům intenzity růstu Tato kapitola je pro přehlednost členěna do čtyř podkapitol, které se vţdy týkají vybrané jatečné partie. Pro kaţdou partii byly sledovány ve čtyřech tabulkách ukazatelé svalových vláken, které byly rozděleny dle své hodnoty do tří skupin (intervalů). Skupina s nejniţší hodnotou parametru svalových vláken byla označena jako skupina 1., jako 2. skupina se střední hodnotou parametru svalových vláken a s nejvyšší hodnotou parametru svalových vláken byla označena skupina 3.

72

U těchto skupin byly porovnávány jednotlivé charakteristiky intenzity růstu. Zároveň bylo testováno, zda mezi ukazateli intenzity růstu u jednotlivých skupin existují významné rozdíly. Pokud se týká

obecného zhodnocení denní spotřeby krmiva a konverze krmiva,

potvrdila se skutečnost, ţe se vzrůstající

hmotností prasete dochází k nárůstu těchto

hodnot. To bylo potvrzeno i u průměrného denního přírůstku, i kdyţ ne zcela, neboť po dosaţení určité hmotnosti (105 kg) dochází k poklesu intenzity růstu prasete, coţ souvisí s dosaţením jeho jatečné zralosti. Zvíře zvyšuje svou denní spotřebu krmiva, konverze krmiva rovněţ stoupá, přijaté ţiviny jsou však více konvertovány na tukovou tkáň neţ svalovou. To dokládají uvedené hodnoty průběhu tvorby svaloviny u prasat, které postupně klesají. LAHUČKÝ et al. (2001) konstatuje, ţe tvorba libové svaloviny v jednotlivých hmotnostních kategoriích, u zvířat s různou intenzitou růstu, se projevuje tím, ţe u prasniček v niţší ţivé hmotnosti (60 – 80 kg) dochází k vyšší tvorbě svaloviny, neţ u zvířat s vyšší intenzitou růstu. U vepříků se tento trend neprojevuje. Vyšší schopnost ukládání svaloviny u prasniček oproti vepříkům se projevila ve všech hmotnostních kategoriích a jak LAHUČKÝ et al. (2001) uvádějí, rozdíly mezi pohlavími se s narůstající hmotností výrazně zvyšují.

6.2.1.1. Krkovice Pokud se týká tloušťky svalových vláken (tab. 10, grafy 29 – 32), lze konstatovat, ţe skupina s největším diametrem svalových vláken (88,84 µm) dosahovala největších přírůstků hmotnosti, u denní spotřeby krmiva a konverze krmiva nebyly mezi jednotlivými skupinami prokázány rozdíly a procento zmasilosti bylo obdobné u všech tří skupin, s vyjimkou hodnoty zjištěné ve 105 kg ţivé hmotnosti zvířat, kdy byla zmasilost u skupiny s největší tloušťkou vláken nejvyšší. U počtu svalových vláken (tab. 11, grafy 33 – 36) byly zjištěny rozdíly v denních přírůstcích mezi skupinami. Skupina s největším počtem vláken (115,89) dosahovala nejniţší intenzity růstu, nejvyšší konverze krmiva a nejvyšší denní spotřeby krmiva. Pokud se týká zmasilosti těl prasat, skupina s nejvyšší četností svalových vláken se vyznačovala nejvyšší zmasilostí, coţ bylo nejvíce patrné v ţivé hmotnosti 105 kg. Z hlediska členění zvířat dle plochy svalových vláken (tab. 12, grafy 37 – 40), skupina s největší plochou (6451 µm²) vykázala nejvyšší přírůstky hmotnosti v jednotlivých 73

sledovaných hmotnostech, nejvyšší ţravost, nejniţší konverzi krmiva a nejvyšší zmasilost, coţ bylo patrné zejména v ţivé hmotnosti zvířat 105 kg. U členění dle obvodu svalových vláken (tab. 13, grafy 41 – 44) bylo zjištěno, ţe skupina prasat s největším obvodem svalových vláken (315,40 µm) měla nejvyšší intenzitu růstu, nejmenší denní spotřebu krmiva (nejedná se ale o statisticky významný rozdíl v porovnání s ostatními skupinami prasat členěných dle obvodu svalových vláken), nejniţší konverzi krmiva. Z hlediska procenta zmasilosti bylo dosaţeno opět nejvyšších hodnot v porovnání s ostatními skupinami u zvířat s největším obvodem svalových vláken, a to rovněţ v ţivé hmotnosti 105 kg. Průměrný denní přírůstek a konverzi krmiva lze obecně povaţovat za ukazatele intenzity růstu. Vyšší hodnoty denních přírůstků představují větší intenzitu růstu, naproti tomu zvyšující se konverze krmiva naznačuje opak. Z tohoto pohledu lze vycházet u všech sledovaných jatečných partií. Pokud se týká jatečné partie krkovice, bylo zjištěno, ţe zvířata s největšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) této jatečné partie se vyznačovala největšími průměrnými denními přírůstky hmotnosti a nejniţší konverzí krmiva. Lze konstatovat, ţe dosahovala nejvyšší intenzity růstu. Z hlediska počtu svalových vláken tomu bylo naopak. Zvířata s nejvyšší četností svalových vláken prokázala nejniţší přírůstky hmotnosti, nejvyšší konverzi krmiva, tedy nejmenší intenzitu růstu. Podíl libového masa byl nejvyšší u skupin zvířat mající největší průměrné hodnoty kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťky, plochy a obvodu), zejména v ţivé hmotnosti 105 kg. Zjištění koresponduje s tvrzením POURA, HOVORKY (1977), kteří uvádějí, ţe stanovení tloušťky, příp. počtu svalových vláken, lze povaţovat za vhodné ukazatele podávající obraz o zmasilosti prasat. V jejich pokusech byla prokázána vyšší zmasilost prasat s větší tloušťkou svalových vláken svalu MLLT.

74

Tab. 10: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle tloušťky sv. vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina tloušťka (µm) celk. přír. (g) celk. den. sp. (kg) celk. konv. (kg) prir30kg (g) prir50kg (g) prir70kg (g) prir90kg (g) prir105kg (g) densp30kg (kg) densp50kg (kg) densp70kg (kg) densp90kg (kg) densp105kg (kg) konv30kg (kg) konv50kg (kg) konv70kg (kg) konv90kg (kg) konv105kg (kg) prsono70kg (%) prsono90kg (%) prsono105kg (%)

ā 54,41 936 2,63 2,81 831 978 936 1045 1007 1,47 2,22 2,85 3,21 3,38 1,79 2,41 3,10 3,11 3,50 56,32 54,87 51,67

s 6,71 81 0,35 0,31 136 129 142 179 201 0,27 0,33 0,35 0,47 0,53 0,38 0,38 0,51 0,50 0,93 2,08 2,85 7,03

Min. 9,37 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

2. skupina Max. 62,70 1092 3,18 3,32 1200 1242 1242 1378 1283 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

ā 70,00 933 2,60 2,79 838 978 931 1039 990 1,48 2,22 2,82 3,19 3,35 1,82 2,40 3,08 3,10 3,52 56,37 54,94 51,05

s 4,39 80 0,34 0,27 156 128 133 173 203 0,28 0,29 0,31 0,47 0,53 0,52 0,37 0,48 0,51 0,88 2,21 3,02 7,24

Min. 62,70 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

3. skupina Max. 77,90 1141 3,22 3,32 1200 1257 1242 1378 1364 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

ā 88,84 939 2,64 2,81 819 1009 966 1023 991 1,47 2,25 2,88 3,21 3,39 1,90 2,34 3,04 3,19 3,57 56,07 54,47 50,74

s 9,67 83,92 0,33 0,22 163 140 137 170 199 0,24 0,26 0,28 0,43 0,51 0,60 0,32 0,46 0,49 0,74 2,31 3,13 6,03

Min. 77,90 753 1,98 2,30 257 728,57 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,79 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Významnost Max. 134,96 1141 3,22 3,32 1200 1257 1242 1378 1364 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

** 2-3 1-2, 2-3 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2,3 1-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2, 2-3 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3

*

1-2

1-2

1-2 2-3

2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

75

NS 1-2, 1-3 1-3 1-3 1-2 1-2 1-2 1-2 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-3 1-3 1-2 1-2 1-2 1-2 1-2 1-2 1-2 2-3

Graf 29: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 30: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie krkovice

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 31: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 32: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie krkovice

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

76

Tab. 11: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle počtu sv. vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā počet 61,43 celk. přír. (g) 931 celk. den. sp. (kg) 2,66 celk. konv. (kg) 2,56 prir30kg (g) 801 prir50kg (g) 1026 prir70kg (g) 1009 prir90kg (g) 974 prir105kg (g) 934 densp30kg (kg) 1,47 densp50kg (kg) 2,29 densp70kg (kg) 2,91 densp90kg (kg) 3,25 densp105kg (kg) 3,41 konv30kg (kg) 1,96 konv50kg (kg) 2,34 konv70kg (kg) 2,76 konv90kg (kg) 3,09 konv105kg (kg) 3,61 prsono70kg (%) 55,95 prsono90kg (%) 54,22 prsono105kg (%) 51,53

s 9,81 78 0,32 0,19 176 118 137 179 198 0,25 0,27 0,31 0,42 0,44 0,72 0,28 0,36 0,61 0,75 1,82 2,68 8,44

Min. 38,00 827 1,98 2,30 257 785 714 657 500 1,13 1,89 2,34 2,15 2,06 1,35 1,79 2,13 2,25 1,98 52,14 48,66 36,84

2. skupina Max. 73,00 1141 3,22 3,01 1071 1257 1242 1364 1364 2,09 3,07 3,59 3,75 4,07 4,62 2,74 3,40 4,81 5,42 60,88 61,35 60,42

ā 82,61 921 2,57 2,59 842 1012 911 1008 1034 1,39 2,15 2,76 3,13 3,27 1,68 2,19 2,95 2,94 3,27 56,18 54,97 51,31

s 6,76 80 0,34 0,22 150 136 99 190 235 0,22 0,31 0,29 0,46 0,57 0,29 0,25 0,46 0,43 1,13 2,81 3,67 6,85

Min. 74,00 815 2,01 2,19 585 728 757 728 285 1,05 1,57 2,20 2,40 2,06 0,95 1,77 2,19 2,20 2,18 49,38 44,93 38,92

3. skupina Max. 93,00 1085 3,18 3,06 1200 1242 1071 1378 1250 1,82 2,74 3,25 3,76 4,34 2,26 2,66 4,08 3,74 7,23 61,00 60,16 58,56

ā 115,89 869 2,64 2,88 769 1001 882 979 872 1,41 2,25 2,88 3,22 3,39 1,84 2,66 3,19 3,13 3,58 56,13 54,53 50,73

s 10,96 73 0,36 0,28 109 91 140 147 103 0,31 0,30 0,33 0,48 0,54 0,31 0,39 0,54 0,40 0,44 1,76 2,45 2,34

Min. 99,00 753 2,10 2,39 642 738 657 742 700 1,11 1,70 2,40 2,59 2,71 1,36 2,05 2,24 2,39 2,81 54,43 52,84 51,00

Významnost Max. 137,00 990 3,13 3,32 992 1028 1071 1250 1052 2,17 2,72 3,35 3,93 4,24 2,58 3,23 4,11 3,74 4,38 59,83 59,39 58,79

** 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-2, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3

*

1-3

1-2 1-3

1-3 1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

77

NS

2-3 1-3 2-3 1-2

Graf 33: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 34: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie krkovice

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 35: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 36: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie krkovice

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

78

Tab. 12: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle plochy sv. vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā plocha (µm²) 2412 celk. přír. (g) 936 celk. den. sp. (kg) 2,63 celk. konv. (kg) 2,80 prir30kg (g) 809 prir50kg (g) 931 prir70kg (g) 931 prir90kg (g) 976 prir105kg (g) 954 densp30kg (kg) 1,42 densp50kg (kg) 2,33 densp70kg (kg) 2,85 densp90kg (kg) 3,21 densp105kg (kg) 3,38 konv30kg (kg) 1,78 konv50kg (kg) 2,41 konv70kg (kg) 2,97 konv90kg (kg) 3,07 konv105kg (kg) 3,51 prsono70kg (%) 56,34 prsono90kg (%) 54,88 prsono105kg (%) 51,60

s 550 80 0,35 0,31 135 128 141 178 203 0,27 0,33 0,35 0,47 0,53 0,38 0,39 0,51 0,50 0,94 2,10 2,88 7,06

Min. 69 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

2. skupina Max. 3174 1092 3,18 3,32 1200 1242 1242 1378 1283 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

ā 3988 934 2,60 2,78 815 941 927 982 945 1,43 2,31 2,82 3,19 3,35 1,83 2,39 2,97 3,07 3,52 56,35 54,90 50,98

s 512 80 0,34 0,26 158 129 132 173 204 0,27 0,29 0,30 0,46 0,53 0,54 0,36 0,48 0,52 0,88 2,23 3,05 7,26

Min. 3176 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

3. skupina Max. 4947 1141 3,22 3,32 1200 1257 1242 1378 1364 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

ā 6451 939 2,64 2,81 787 976 963 1010 951 1,42 2,36 2,88 3,22 3,39 1,84 2,34 2,91 3,00 3,57 56,07 54,47 50,75

s 1448 84 0,33 0,22 164 141 138 169 195 0,24 0,26 0,27 0,42 0,51 0,59 0,32 0,47 0,48 0,70 2,27 3,07 5,75

Min. 4950 753 1,98 2,30 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,79 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Významnost **

* Max. 14305 2-3 1141 1-2, 2-3 1-3 3,22 1-2, 2-3 3,32 1-3, 2-3 1200 1-3, 2-3 1257 1-3, 2-3 1242 1-3, 2-3 1378 1-2, 1-3 1364 2,17 1-3, 2-3 3,07 3,59 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 3,93 1-2, 2-3 4,34 1-3 1-2 4,62 1-3, 2-3 3,23 1-3, 2-3 4,11 1-3, 2-3 4,81 1-3, 2-3 7,23 1-3, 2-3 61,00 1-3, 2-3 61,35 1-2, 1-3 60,42

NS 1-2, 1-3 1-3 1-2 1-2 1-2 1-2 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

79

1-3 1-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2 1-2 1-2 2-3

Graf 37: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 38: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie krkovice

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 39: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 40: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie krkovice

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

80

Tab. 13: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle obvodu sv. vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā obvod (µm) 188,26 celk. přír. (g) 936 celk. den. sp. (kg) 2,41 celk. konv. (kg) 2,81 prir30kg (g) 809 prir50kg (g) 931 prir70kg (g) 928 prir90kg (g) 974 prir105kg (g) 955 densp30kg (kg) 1,41 densp50kg (kg) 2,32 densp70kg (kg) 2,85 densp90kg (kg) 2,95 densp105kg (kg) 3,05 konv30kg (kg) 1,78 konv50kg (kg) 2,40 konv70kg (kg) 3,11 konv90kg (kg) 3,08 konv105kg (kg) 3,51 prsono70kg (%) 56,31 prsono90kg (%) 54,84 prsono105kg (%) 51,78

s 23,19 82 0,35 0,31 139 128 141 180 206 0,27 0,33 0,35 0,47 0,53 0,40 0,39 0,51 0,51 0,96 2,10 2,88 7,08

Min. 62,13 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

2. skupina Max. 217,99 1092 3,18 3,32 1200 1242 1242 1378 1283 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

ā 244,59 934 2,44 2,78 815 942 931 988 948 1,44 2,31 2,83 2,98 3,09 1,84 2,40 3,07 3,07 3,52 56,36 54,91 51,45

s 16,26 79 0,34 0,26 157 129 132 174 200 0,28 0,30 0,31 0,47 0,53 0,53 0,36 0,48 0,51 0,85 2,30 3,16 7,07

Min. 218,02 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Významnost

3. skupina Max. 273,96 1141 3,22 3,32 1200 1257 1242 1378 1364 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

ā 315,40 939 2,42 2,80 789 970 956 1001 945 1,41 2,35 2,87 2,94 3,04 1,87 2,34 3,04 2,99 3,57 56,07 54,47 52,40

s 37,42 84 0,33 0,22 159 141 140 167 198 0,24 0,27 0,28 0,43 0,51 0,57 0,31 0,47 0,48 0,75 2,16 2,92 6,23

Min. 274,01 753 1,98 2,19 257 728 657 657 285 1,05 1,57 2,20 2,15 2,06 0,95 1,77 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Max. 498,86 1141 3,22 3,32 1200 1257 1242 1378 1364 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,23 4,11 4,81 7,23 61,00 61,35 60,42

** 2-3 2-3, 1-2 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3

1-2, 1-3 1-2

1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3

NS 1-2, 1-3 1-3 1-3 1-2 1-2 1-2 1-2 2-3 1-3 1-2

1-2 1-3 1-3 2-3 1-2 1-2 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

81

*

2-3

1-2 1-2 1-2 1-2 1-2

Graf 41: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 42: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie krkovice

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 43: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie krkovice

Graf 44: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie krkovice

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

82

6.2.1.2. Kýta Z hlediska síly, resp. tloušťky svalových vláken (tab. 14, grafy 45 – 48) se prokázalo, ţe skupina vykazující největší tloušťku svalových vláken (107,74 µm) má nejniţší denní přírůstky hmotnosti, nejniţší ţravost a konverzi krmiva. Tato skupina se vyznačovala vyšší zmasilostí, a to ve všech sledovaných hmotnostech prasat. U skupin členěných dle počtu svalových vláken (tab. 15, grafy 49 -52) bylo zjištěno, ţe skupina s nejmenším počtem svalových vláken (46,39) dosahovala nejvyšší růstové intenzity, skupina s největším počtem svalových vláken (90,62) pak nejvyšší ţravostí, coţ bylo zvláště patrné od ţivé hmotnosti prasat 70 kg. Z hlediska zmasilosti skupina s nejvyšší četností svalových vláken dosáhla nejniţší zmasilosti. Skupina vykazující největší průměrnou plochu svalových vláken (9454 µm²) vykázala nejniţší přírůstky hmotnosti, nejniţší spotřebu krmiva, včetně konverze a vyšší zmasilost, jak dokládá tab. 16 a grafy 53 – 56. Pokud se týká skupin členěných dle obvodu svalových vláken (tab. 17, grafy 57 – 60), byly zjištěny prakticky totoţné závěry jako u výše popsaných kvalitativních parametrů svalových vláken, tedy tloušťky a plochy svalových vláken. Tedy zvířata mající největší průměrný obvod svalových vláken (389,96 µm) měla nejniţší intenzitu růstu, nejmenší spotřebu krmiva, konverzi a významně vyšší zmasilost JUT. Z hlediska kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťky, plochy a obvodu) je u jatečné partie kýty zřejmé, ţe zvířata s největšími těmito hodnotami se vyznačují nejmenší intenzitou růstu, nejmenší denní spotřebou krmiva a největším podílem masa v JUT, tedy zmasilostí. To koresponduje se závěry studie POURA, HOVORKY (1977), kteří diametr svalových vláken povaţují za vhodný ukazatel svědčící na výši zmasilosti prasat. Z hlediska konverze krmiva je nutno uvést, ţe i kdyţ je ve výše uvedeném textu (týkajícím se jatečné partie kýty) naznačen určitý trend, na základě statistických významností nelze tento trend zobecnit.

83

Tab. 14: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle tloušťky sv. vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā tloušťka (µm) 60,86 celk. přír. (g) 942 celk. den. sp. (kg) 2,45 celk. konv. (kg) 2,71 prir30kg (g) 766 prir50kg (g) 961 prir70kg (g) 938 prir90kg (g) 982 prir105kg (g) 988 densp30kg (kg) 1,34 densp50kg (kg) 2,37 densp70kg (kg) 2,86 densp90kg (kg) 3,24 densp105kg (kg) 3,40 konv30kg (kg) 1,87 konv50kg (kg) 2,37 konv70kg (kg) 2,93 konv90kg (kg) 3,12 konv105kg (kg) 3,56 prsono70kg (%) 55,85 prsono90kg (%) 54,12 prsono105kg (%) 50,22

s 8,77 77 0,32 0,25 170 128 120 166 223 0,22 0,27 0,25 0,40 0,47 0,67 0,35 0,45 0,42 1,07 2,39 3,36 6,77

Min. 25,43 753 1,98 2,21 257 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

2. skupina Max. 72,07 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

ā 81,92 944 2,51 2,74 801 975 954 1001 970 1,42 2,35 2,88 3,25 3,41 1,81 2,36 2,97 3,14 3,66 56,11 54,53 51,06

s 5,93 90 0,37 0,27 141 144 141 176 242 0,26 0,29 0,31 0,47 0,58 0,38 0,37 0,55 0,44 1,05 2,53 3,38 6,44

Min. 72,11 753 1,98 2,21 257 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

Významnost

3. skupina Max. 92,66 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

ā 107,74 937 2,40 2,72 754 949 941 950 996 1,37 2,34 2,87 3,20 3,38 1,83 2,33 2,91 3,19 3,33 56,15 54,59 50,88

s 11,15 82 0,31 0,25 144 119 139 139 181 0,24 0,27 0,26 0,39 0,46 0,36 0,31 0,50 0,41 0,72 2,22 2,77 5,51

Min. 92,71 753 1,98 2,21 328 757 527 685 285 0,98 1,82 2,30 2,43 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

Max. 151,20 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 3,20 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

**

*

NS

2-3 2-3

1-3 1-3

1-2 1-2 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2, 1-3 1-2 1-3 2-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-2 1-2

1-2, 1-3 1-3, 2-3 2-3 1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3 1-3

1-2

1-2 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 2-3 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3

2-3 1-3 1-3 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

84

1-2 1-2 1-2 2-3 2-3 2-3

Graf 45: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 46: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie kýty

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 47: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 48: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie kýty

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

85

Tab. 15: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle počtu sv. vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā počet 46,39 celk. přír. (g) 919 celk. den. sp. (kg) 2,68 celk. konv. (kg) 2,63 prir30kg (g) 824 prir50kg (g) 1043 prir70kg (g) 1001 prir90kg (g) 976 prir105kg (g) 935 densp30kg (kg) 1,52 densp50kg (kg) 2,41 densp70kg (kg) 2,93 densp90kg (kg) 2,94 densp105kg (kg) 3,37 konv30kg (kg) 1,83 konv50kg (kg) 2,30 konv70kg (kg) 2,80 konv90kg (kg) 3,13 konv105kg (kg) 3,61 prsono70kg (%) 57,98 prsono90kg (%) 57,09 prsono105kg (%) 52,86

s 5,62 69 0,34 0,27 141 112 134 159 213 0,22 0,29 0,31 0,44 0,48 0,38 0,26 0,43 0,47 1,00 1,97 2,47 6,40

Min. 32,00 803 2,01 2,21 328 807 757 685 285 1,05 1,84 2,30 2,43 2,06 1,35 1,79 1,90 2,20 2,18 53,06 51,15 37,37

2. skupina Max. 56,00 1038 3,22 3,34 1071 1242 1242 1378 1242 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 3,20 2,71 4,08 4,01 7,23 61,20 61,35 60,42

ā 67,57 891 2,64 2,75 767 996 900 961 93 1,43 2,32 2,84 2,97 3,44 1,76 2,38 3,06 3,16 3,56 57,39 56,34 52,04

s 4,61 103 0,35 0,24 134 147 146 161 224 0,21 0,27 0,25 0,40 0,53 0,26 0,35 0,59 0,40 0,85 2,60 3,17 6,71

Min. 59,00 753 1,98 2,30 571 728 527 728 500 0,98 1,57 2,20 2,40 2,54 1,32 1,75 2,37 2,25 2,58 49,38 44,93 37,01

Významnost

3. skupina Max. 75,00 1141 3,22 3,22 1042 1282 1167 1331 1592 1,86 2,74 3,25 3,76 4,28 2,38 3,26 5,35 3,89 6,19 60,33 59,27 58,89

ā 90,62 900 2,63 2,79 730 1002 959 1020 895 1,47 2,35 2,87 3,10 3,38 2,00 2,36 2,89 3,18 3,55 56,51 54,87 52,31

s 14,62 48 0,31 0,24 184 108 58 168 214 0,30 0,25 0,26 0,45 0,50 0,83 0,44 0,33 0,42 1,14 2,27 3,73 5,53

Min. 76,00 836 2,10 2,39 257 807 828 728 429 1,08 1,95 2,45 2,68 2,68 1,36 1,75 2,42 2,23 2,65 51,60 46,11 38,13

Max. 124,00 969 3,11 3,32 1071 1121 1071 1328 1217 2,17 2,62 3,35 3,93 4,24 4,62 3,23 3,67 3,74 7,28 59,34 59,39 58,79

**

*

1-2, 1-3 1-2, 1-3

2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3

1-3 1-2, 1-3, 2-3

2-3 2-3 1-3

1-3 1-3 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

86

NS

Graf 49: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 50: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie kýty

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 51: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 52: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie kýty

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

87

Tab. 16: Charakteristika výkrmnosti u sledovaných skupin dle plochy sv. vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā plocha (µm²) 3078 celk. přír. (g) 902 celk. den. sp. (kg) 2,64 celk. konv. (kg) 2,71 prir30kg (g) 769 prir50kg (g) 962 prir70kg (g) 939 prir90kg (g) 984 prir105kg (g) 921 densp30kg (kg) 1,42 densp50kg (kg) 2,24 densp70kg (kg) 2,71 densp90kg (kg) 2,99 densp105kg (kg) 3,09 konv30kg (kg) 1,87 konv50kg (kg) 2,36 konv70kg (kg) 2,93 konv90kg (kg) 3,12 konv105kg (kg) 3,57 prsono70kg (%) 57,23 prsono90kg (%) 55,95 prsono105kg (%) 51,61

s 819 77 0,33 0,25 169 129 122 169 227 0,23 0,27 0,26 0,41 0,48 0,66 0,35 0,47 0,42 1,08 2,42 3,40 6,79

Min. 508 753 1,98 2,21 257 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

2. skupina Max. 4262 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

ā 5529 915 2,65 2,74 800 974 953 999 927 1,47 2,27 2,78 3,07 3,19 1,81 2,37 2,98 3,14 3,64 57,10 55,88 52,05

s 786 91 0,37 0,27 140 144 141 173 236 0,26 0,29 0,30 0,46 0,57 0,37 0,37 0,55 0,44 1,02 2,53 3,35 6,32

Min. 4264 753 1,98 2,21 257 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

3. skupina Max. 7052 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

ā 9454 883 2,63 2,71 751 948 941 946 921 1,48 2,18 2,68 2,90 2,96 1,84 2,32 2,90 3,19 3,32 57,87 57,03 53,80

s 1908 80 0,31 0,25 145 118 138 137 179 0,24 0,27 0,25 0,39 0,45 0,37 0,31 0,49 0,42 0,71 2,14 2,67 5,50

Min. 7058 753 1,98 2,21 328 757 527 685 285 0,98 1,82 2,30 2,43 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

Významnost Max. 17956 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 3,20 3,26 5,35 4,01 7,23 61,20 61,35 60,42

**

*

1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 2-3 1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3 1-2 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3

1-3 1-3

1-3, 2-3 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3

NS 1-2 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2, 1-3 1-2 1-2, 1-3 2-3 1-2, 2-3 2-3 1-2 1-2 2-3 1-2 1-2, 2-3 1-2 1-2 2-3 2-3 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

88

Graf 53: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 54: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie kýty

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 55: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 56: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie kýty

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

89

Tab. 17: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle obvodu sv. vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā 212,41 obvod (µm) 904 celk. přír. (g) celk. den. sp. (kg) 2,46 2,72 celk. konv. (kg) 771 prir30kg (g) 962 prir50kg (g) 939 prir70kg (g) 990 prir90kg (g) 922 prir105kg (g) 1,42 densp30kg (kg) 2,37 densp50kg (kg) 2,72 densp70kg (kg) 3,00 densp90kg (kg) densp105kg (kg) 3,10 1,87 konv30kg (kg) 2,37 konv50kg (kg) 2,95 konv70kg (kg) 3,12 konv90kg (kg) 3,58 konv105kg (kg) 57,18 prsono70kg (%) 55,90 prsono90kg (%) prsono105kg (%) 51,50

s 30,93 77 0,33 0,25 170 129 123 166 228 0,23 0,26 0,26 0,41 0,49 0,67 0,36 0,47 0,42 1,07 2,41 3,37 6,76

Min. 90,25 753 1,98 2,30 257 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 2,13 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

2. skupina Max. 252,93 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,26 5,35 4,01 7,28 61,00 61,35 60,42

ā 290,66 917 2,51 2,74 801 978 953 998 927 1,46 2,35 2,78 3,07 3,19 1,81 2,35 2,98 3,15 3,66 57,05 55,81 51,92

s 21,84 90 0,37 0,27 141 145 140 175 240 0,26 0,29 0,31 0,47 0,58 0,38 0,37 0,55 0,44 1,04 2,58 3,46 6,43

Min. 253,12 753 1,98 2,21 257 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

Významnost

3. skupina Max. 330,95 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

ā 389,96 881 2,38 2,70 748 943 941 942 920 1,48 2,34 2,67 2,88 2,94 1,84 2,38 2,89 3,19 3,30 57,96 57,12 53,96

s 46,63 80 0,29 0,25 143 115 138 138 174 0,24 0,26 0,24 0,37 0,43 0,36 0,31 0,47 0,42 0,70 2,04 2,50 5,40

Min. 331,04 753 1,98 2,21 328 728 527 685 285 0,98 1,57 2,20 2,40 2,06 1,32 1,75 1,90 2,20 2,18 49,38 44,93 37,01

Max. 700,69 1141 3,22 3,34 1071 1282 1242 1378 1592 2,17 3,07 3,59 3,93 4,34 3,20 3,26 5,35 4,01 7,28 61,20 61,35 60,42

** 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3

2-3 1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 2-3 1-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

90

*

1-2 1-2

NS 1-2 1-2 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2, 1-3 1-2 1-3 2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2

2-3

2-3

1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2 2-3 2-3 2-3

Graf 57: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 58: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie kýty

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 59: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie kýty

Graf 60: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie kýty

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

91

6.2.1.3. Pečeně Pokud se této partie týká, prokázalo se, ţe zvířata s největší průměrnou tloušťkou (107,86 µm) se vyznačují nejniţšími přírůstky hmotnosti, denní spotřebou krmiva a vyšší zmasilostí v jednotlivých sledovaných hmotnostech (tab. 18, grafy 61 – 64). WEIKARD et al. (1992) změřili u třech sledovaných skupin, kde denní přírůstky byly 872 g, 932 g a 726 g, tloušťku svalových vláken u svalu MLLT ve výši 40,6 µm, 40,8 µm a 33,6 µm, přičemţ mezi naměřenými hodnotami byly průkazné rozdíly. U počtu svalových vláken však dle autorů nebyla zjištěna statistická průkaznost. Pokud se týká skupin prasat členěných dle počtu svalových vláken (tab. 19, grafy 65 – 68), skupina s nejmenším průměrným počtem (44,91) byla charakterizována největšími přírůstky hmotnosti, skupina s nejvyšší četností vláken (91,11) se vyznačovala nejvyšší ţravostí (zejména od hmotnosti prasat 50 kg), nejvyšší konverzí krmiva a nejniţší zmasilostí JUT.

Potvrdila se jiţ výše popsaná skutečnost, ţe zmasilost u skupiny

s nejvyšším průměrným počtem svalových vláken byla vyšší ve 105 kg neţ u ostatních skupin. Skupina prasat s největší průměrnou plochou svalových vláken (9567 µm²) se vyznačovala nejniţší intenzitou růstu, nejniţší ţravostí a nejvyšší zmasilostí. U konverze se nezjistily významné skupinové rozdíly (tab. 20, grafy 69 – 72). Z hlediska skupin členěných dle obvodu svalových vláken (tab. 21, grafy 73 – 76) se prokázalo, ţe skupina zvířat s největším obvodem svalových vláken (392,80 µm) vykazuje v jednotlivých sledovaných hmotnostech prasat nejniţšími přírůstky hmotnosti, denní spotřebu krmiva a nejvyšší zmasilost. Z hlediska konverze krmiva se částečně prokázalo, ţe prasata s největším obvodem svalových vláken vykazují tendenci k nejniţší konverzi krmiva. Z hlediska kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťky, plochy a obvodu) je u jatečné partie pečeně zřejmé, ţe zvířata s největšími hodnotami těchto kvalitativních parametrů se vyznačují nejniţší intenzitou růstu, ţravostí a nejvyšším procentuálním podílem masa v tělech prasat, coţ koresponduje s prací POURA, HOVORKY (1977). Z hlediska dosaţené konverze krmiva je nutno uvést, ţe v tomto ohledu nelze vysledovat obecně platnou závislost. 92

Je zřejmé, ţe tyto výsledky korespondují s těmi, kterých bylo dosaţeno v rámci jatečné partie kýta. Podobnost je moţné vysvětlit homogenitou a vzájemnou zastupitelností jatečných partií kýty a pečeně, coţ vysvětluje podobnost zjištěných závěrů. OKSBJERG et al. (2000) se zabýval růstovým potenciálem plemene Dánská Landrace. Pozorování prováděl u svalu MLLT a uvádí, ţe prasata o vyšší intenzitě růstu se vyznačovala v porovnání s prasaty s menší intenzitou růstu menší plochou svalových vláken

a

zároveň

vyšším

počtem

svalových

vláken

na

jednotku

plochy.

ORZECHOWSKA, WOJTYSIAK (2008) hodnotili korelace mezi charakteristikami svalových vláken u plemen polská landrase, polský large white a pietrain u svalu MLLT a denním přírůstkem ţivé hmotnosti. Zjistili, ţe počet a plocha svalových vláken byly v pozitivní korelaci s denním přírůstkem hmotnosti. Zvýšení denního přírůstku hmotnosti mělo za následek pozitivní změnu velikosti svalových vláken. Toto tvrzení však, s ohledem na proběhnuvší testy a zjištěné výsledky, nelze potvrdit.

93

Tab. 18: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle tloušťky sv. vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā tloušťka (µm) 61,20 celk. přír. (g) 921 celk. den. sp. (kg) 2,56 celk. konv. (kg) 2,78 prir30kg (g) 827 prir50kg (g) 967 prir70kg (g) 996 prir90kg (g) 957 prir105kg (g) 982 densp30kg (kg) 1,44 densp50kg (kg) 2,34 densp70kg (kg) 2,87 densp90kg (kg) 3,12 densp105kg (kg) 3,26 konv30kg (kg) 1,75 konv50kg (kg) 2,43 konv70kg (kg) 2,92 konv90kg (kg) 3,31 konv105kg (kg) 3,45 prsono70kg (%) 56,81 prsono90kg (%) 55,28 prsono105kg (%) 51,72

s 7,65 87 0,35 0,25 115 119 156 160 188 0,26 0,29 0,32 0,46 0,54 0,29 0,34 0,38 0,48 0,57 2,95 3,69 6,45

Min. 28,36 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

2. skupina Max. 71,80 1141 3,22 3,34 1160 1257 1400 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,59 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

ā 81,59 923 2,53 2,74 838 972 978 967 975 1,46 2,31 2,81 3,07 3,17 1,77 2,40 2,91 3,23 3,41 56,65 55,39 51,48

s 5,95 86 0,37 0,28 144 119 148 163 180 0,27 0,31 0,32 0,46 0,51 0,32 0,32 0,40 0,52 0,64 2,88 3,51 6,62

Min. 71,81 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

Významnost

3. skupina Max. 92,24 1141 3,22 3,34 1160 1257 1400 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,59 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

ā 107,86 905 2,48 2,74 799 963 952 961 956 1,44 2,27 2,78 3,02 3,12 1,84 2,36 2,96 3,19 3,58 57,41 56,29 52,05

s 11,95 95 0,37 0,28 132 138 133 163 205 0,22 0,28 0,31 0,47 0,55 0,30 0,30 0,43 0,51 0,71 2,25 2,87 6,47

Min. 92,30 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

Max. 150,22 1141 3,22 3,34 1160 1257 1257 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,23 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

**

*

1-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 2-3

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2, 2-3 1-3 1-2 2-3 2-3

1-3 1-2 1-2 1-2

1-2 1-3

1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

94

NS

1-2 1-3 1-2, 2-3 1-2

Graf 61: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 62: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie pečeně

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 63: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 64: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie pečeně

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

95

Tab. 19: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle počtu sv. vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā počet 44,91 celk. přír. (g) 925 celk. den. sp. (kg) 2,41 celk. konv. (kg) 2,59 prir30kg (g) 815 prir50kg (g) 989 prir70kg (g) 1008 prir90kg (g) 937 prir105kg (g) 1066 densp30kg (kg) 1,45 densp50kg (kg) 2,26 densp70kg (kg) 2,75 densp90kg (kg) 2,92 densp105kg (kg) 3,01 konv30kg (kg) 1,80 konv50kg (kg) 2,33 konv70kg (kg) 2,78 konv90kg (kg) 3,29 konv105kg (kg) 3,03 prsono70kg (%) 58,08 prsono90kg (%) 57,12 prsono105kg (%) 51,19

s 5,71 83 0,36 0,20 106 136 152 198 173 0,19 0,29 0,34 0,47 0,53 0,25 0,23 0,44 0,73 0,61 1,82 2,20 7,83

Min. 33,00 810 2,01 2,30 585 728 714 500 714 1,13 1,57 2,20 2,15 2,06 1,35 1,85 2,05 2,20 1,98 53,95 52,69 36,86

2. skupina Max. 54,00 1141 3,22 3,06 1007 1257 1257 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,76 4,34 2,29 2,61 4,08 5,14 4,32 61,00 61,35 60,42

ā 63,27 909 2,53 2,78 831 952 970 978 939 1,50 2,31 2,82 3,10 3,16 1,84 2,47 2,95 3,23 3,57 56,64 55,30 51,92

s 5,65 96 0,34 0,27 175 112 158 151 182 0,26 0,31 0,31 0,43 0,41 0,29 0,37 0,38 0,37 0,63 2,78 3,75 6,52

Min. 55,00 753 1,98 2,30 542 757 714 728 621 1,14 1,89 2,40 2,43 2,75 1,18 1,90 2,13 2,54 2,61 49,38 44,93 37,01

Významnost

3. skupina Max. 73,00 1074 3,22 3,34 1160 1155 1400 1230 1235 1,95 3,07 3,59 3,93 4,11 2,42 3,59 3,62 3,93 4,50 59,97 59,95 59,68

ā 91,11 920 2,69 2,92 820 964 945 970 994 1,36 2,36 2,91 3,24 3,47 1,67 2,37 3,10 3,17 3,49 55,86 54,13 52,13

s 10,02 85 0,34 0,22 72 125 111 115 199 0,29 0,26 0,28 0,44 0,60 0,36 0,30 0,28 0,24 0,49 3,16 3,46 4,18

Min. 82,00 784 2,16 2,45 728 807 814 785 635 0,89 1,85 2,47 2,59 2,66 0,96 2,22 2,81 2,87 2,76 49,51 48,43 45,47

Max. 112,00 1073 3,13 3,32 928 1171 1157 1128 1283 1,82 2,72 3,35 3,93 4,24 2,30 3,23 3,67 3,74 4,21 59,79 58,41 58,89

**

*

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3

1-3 1-2 1-2, 1-3

1-2 2-3 2-3 2-3 1-2

2-3 1-2, 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

96

NS

2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3

Graf 65: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 66: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie pečeně

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 67: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 68: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie pečeně

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

97

Tab. 20: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle plochy sv. vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā plocha (µm²) 3068 celk. přír. (g) 937 celk. den. sp. (kg) 2,56 celk. konv. (kg) 2,77 prir30kg (g) 828 prir50kg (g) 967 prir70kg (g) 994 prir90kg (g) 959 prir105kg (g) 985 densp30kg (kg) 1,47 densp50kg (kg) 2,33 densp70kg (kg) 2,86 densp90kg (kg) 3,12 densp105kg (kg) 3,41 konv30kg (kg) 1,75 konv50kg (kg) 2,43 konv70kg (kg) 2,92 konv90kg (kg) 3,30 konv105kg (kg) 3,38 prsono70kg (%) 56,83 prsono90kg (%) 55,31 prsono105kg (%) 51,66

s 726 86 0,35 0,25 116 119 156 161 187 0,26 0,29 0,32 0,47 0,54 0,29 0,34 0,39 0,48 0,57 2,92 3,65 6,49

Min. 632 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

2. skupina Max. 4199 1141 3,22 3,34 1160 1257 1400 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,59 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

ā 5487 939 2,53 2,74 837 972 976 964 969 1,49 2,31 2,81 3,07 3,33 1,77 2,39 2,91 3,23 3,35 56,65 55,40 51,53

s 816 87 0,37 0,28 145 119 145 163 183 0,27 0,30 0,31 0,45 0,51 0,31 0,31 0,39 0,52 0,64 2,85 3,49 6,56

Min. 4202 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

Významnost

3. skupina Max. 7028 1141 3,22 3,34 1160 1257 1400 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,59 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

ā 9567 938 2,48 2,74 795 964 951 961 958 1,47 2,27 2,78 3,02 3,38 1,85 2,38 2,96 3,18 3,36 57,48 56,35 52,14

s 2054 96 0,37 0,28 131 140 134 162 205 0,22 0,29 0,32 0,48 0,56 0,30 0,30 0,43 0,51 0,71 2,23 2,86 6,48

Min. 7035 753 1,98 2,30 542 728 714 657 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

Max. 17722 1141 3,22 3,34 1160 1257 1242 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,23 4,08 4,81 4,50 61,00 61,35 60,42

**

1-3 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3

*

NS

1-2

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2, 2-3 1-3 1-2 2-3 2-3

1-3 1-2 1-2 1-2 1-2

1-3 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

98

1-2 1-3 1-2, 2-3 1-2

Graf 69: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 70: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie pečeně

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 71: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 72: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie pečeně

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

99

Tab. 21: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle obvodu sv. vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā obvod (µm) 212,64 celk. přír. (g) 924 celk. den. sp. (kg) 2,57 celk. konv. (kg) 2,78 prir30kg (g) 832 prir50kg (g) 971 prir70kg (g) 999 prir90kg (g) 964 prir105kg (g) 984 densp30kg (kg) 1,44 densp50kg (kg) 2,34 densp70kg (kg) 2,87 densp90kg (kg) 3,14 densp105kg (kg) 3,28 konv30kg (kg) 1,75 konv50kg (kg) 2,43 konv70kg (kg) 2,92 konv90kg (kg) 3,30 konv105kg (kg) 3,40 prsono70kg (%) 56,74 prsono90kg (%) 55,18 prsono105kg (%) 51,71

s 27,29 86 0,35 0,25 116 117 157 162 190 0,25 0,29 0,32 0,46 0,53 0,29 0,34 0,39 0,48 0,56 2,97 3,71 6,43

Min. 95,01 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

2. skupina Max. 250,81 1141 3,22 3,34 1160 1257 1400 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,59 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

ā 287,79 924 2,54 2,74 841 972 976 965 978 1,46 2,31 2,81 3,08 3,18 1,76 2,40 2,92 3,24 3,33 56,60 55,34 51,25

s 22,52 87 0,37 0,28 144 120 147 164 181 0,27 0,30 0,32 0,46 0,52 0,31 0,31 0,40 0,52 0,64 2,85 3,49 6,65

Min. 251,02 753 1,98 2,30 542 728 714 500 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,05 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

3. skupina Max. 329,96 1141 3,22 3,34 1160 1257 1400 1378 1364 2,09 3,07 3,59 3,93 4,34 2,42 3,59 4,08 5,14 4,50 61,00 61,35 60,42

ā 392,80 900 2,46 2,74 789 958 949 955 948 1,44 2,26 2,77 3,00 3,09 1,85 2,36 2,95 3,18 3,36 57,60 56,50 52,40

s 52,58 93 0,36 0,28 129 138 131 161 201 0,23 0,29 0,31 0,47 0,54 0,30 0,29 0,42 0,51 0,71 2,17 2,76 6,40

Min. 330,16 753 1,98 2,30 542 728 714 657 621 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 2,13 2,20 1,98 49,38 44,93 36,86

Významnost ** * Max. 804,93 1141 1-3 3,22 1-3 1-2 3,34 1-3, 2-3 1160 1-3, 2-3 1257 1242 1-2, 1-3, 2-3 1-3,2-3 1378 1-3, 2-3 1364 1-2, 2-3 2,09 1-3 2-3 3,07 1-2, 1-3 3,59 1-2, 1-3 3,93 1-2, 2-3 1-3 4,34 1-3, 2-3 2,42 1-3, 2-3 1-2 3,23 1-3, 2-3 4,08 1-3, 2-3 1-2 4,81 1-3, 2-3 4,50 1-2, 2-3 61,00 1-3, 2-3 61,35 1-3 60,42

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

100

NS 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2 1-3 1-2 2-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-3 1-2 1-2, 2-3

Graf 73: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 74: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie pečeně

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 75: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie pečeně

Graf 76: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie pečeně

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

101

6.2.1.4. Plec Pokud se týká intenzity růstu danou průměrným denním přírůstkem hmotnosti, nelze zcela potvrdit trend dosaţený u předchozích jatečných partií (kýta a pečeně). Platilo, ţe skupina prasat s největší průměrnou tloušťkou svalových vláken (84,27 µm) měla nejniţší přírůstky hmotnosti. V tomto případě je zřejmé, ţe skupina s nejmenší průměrnou tloušťkou svalových vláken (52,53 µm) měla nejniţší přírůstky hmotnosti. Z hlediska denní spotřeby krmiva jiţ ani zde zcela neplatilo, ţe by skupina prasat s největším diametrem svalových vláken vykazovala nejniţší ţravost, jako tomu bylo u jatečných partií kýty a pečeně. Dále se zjistilo, ţe skupina prasat s největší tloušťkou svalových vláken dosáhla jak nejniţší konverze, tak nejvyšší zmasilost, zejména ke konci výkrmu. Uvedené skutečnosti dokumentuje tab. 22 a grafy 77 – 80. Z hlediska četnosti svalových vláken (tab. 23, grafy 81 – 84), nejvyšších přírůstků hmotnosti dosáhla skupina se středním počtem svalových vláken (87,67), skupina s nejvyšším počtem (138,82) vykázala přírůstky nejniţší, logicky pak i nejvyšší konverzi krmiva. Z hlediska zmasilosti, zvířata s nejmenší četností vláken se vyznačují nejvyšší zmasilostí, coţ neplatí pro etapu poslední fáze výkrmu, kdy skupina s největším počtem svalových vláken vykázala zmasilost nejvyšší. REHFELDT et al. (1999) uvádí, ţe mírná restrikce krmiva nemá vliv na počet svalových vláken. Naproti tomu výraznější restrikce krmiva, dle výsledků autora, indukuje „ ztráty “ svalových vláken. Autor dále uvádí, ţe prenatální období je citlivější z hlediska deficience výţivy a jeho moţného dopadu v podobě redukce počtu svalových vláken. U plochy svalových vláken členěné, do tří intervalů (tab. 24, grafy 85 – 88), bylo zjištěno, ţe u niţších hmotností prasata s největší plochou svalových vláken (5802 µm²) mají nejniţší růst a ţravost, cca od ţivé hmotnosti 90 kg nejniţší růst a ţravost mají zvířata s nejmenší plochou svalových vláken (2244 µm²). Dále bylo potvrzeno, ţe skupina s největší průměrnou plochou svalových vláken měla nejniţší konverzi krmiva a vyznačovala se i nejvyšším procentem zmasilosti, zejména v ţivé hmotnosti 105 kg. U členění do jednotlivých skupin prasat s různými průměrnými hodnotami obvodu svalových vláken (tab. 25, grafy 89 – 92) bylo zjištěno, ţe skupina prasat s největším průměrným obvodem svalových vláken prasat (302, 97 µm) se vyznačovala nejniţšími přírůstky hmotnosti. Od 90 kg ţivé hmotnosti prasat se tento trend neprokázal, nejniţší růst prokázala zvířata s nejmenším obvodem svalových vláken (183,11 µm). Lze téţ tvrdit, ţe 102

skupina s největším průměrným obvodem svalových vláken měla nejniţší denní spotřebu krmiva, vyznačovala se i nejniţší konverzí krmiva a v neposlední řadě byla u této skupiny zaznamenána nejvyšší zmasilost. Pokud se týká jatečné partie plec, bylo zjištěno, ţe zvířata s nejvyššími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) se vyznačovala největší růstovou intenzitou a nejvyšší zmasilostí, zejména v hmotnosti 105 kg. Z hlediska počtu svalových vláken tomu bylo naopak. Největší četnost svalových vláken znamená nejniţší intenzitu růstu. Ze závěrů je patrné, ţe pokud se týká plece, bylo u ní dosaţeno velice podobných výsledků z hlediska hodnocení vlivu intenzity růstu na parametry svalových vláken jako tomu bylo u krkovice.

103

Tab. 22: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle tloušťky sv. vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā tloušťka (µm) 52,53 celk. přír. (g) 898 celk. den. sp. (kg) 2,46 celk. konv. (kg) 2,83 prir30kg (g) 807 prir50kg (g) 955 prir70kg (g) 942 prir90kg (g) 934 prir105kg (g) 894 densp30kg (kg) 1,49 densp50kg (kg) 2,39 densp70kg (kg) 2,91 densp90kg (kg) 3,14 densp105kg (kg) 3,32 konv30kg (kg) 1,84 konv50kg (kg) 2,44 konv70kg (kg) 3,03 konv90kg (kg) 3,23 konv105kg (kg) 3,65 prsono70kg (%) 57,22 prsono90kg (%) 55,90 prsono105kg (%) 49,21

s 6,05 111 0,36 0,23 145 151 173 188 253 0,19 0,24 0,28 0,47 0,55 0,38 0,33 0,49 0,74 1,09 2,83 3,35 7,65

Min. 23,52 689 1,98 2,21 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

2. skupina Max. 59,80 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

ā 66,20 921 2,51 2,81 830 992 958 951 967 1,48 2,36 2,87 3,20 3,42 1,79 2,34 2,98 3,27 3,51 56,95 55,55 49,83

s 3,95 99 0,37 0,27 145 141 171 191 240 0,23 0,29 0,31 0,49 0,58 0,40 0,32 0,56 0,68 1,08 2,77 3,48 7,36

Min. 59,81 689 1,98 2,19 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,77 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Významnost

3. skupina Max. 73,69 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

ā 84,27 910 2,47 2,80 754 977 938 995 976 1,47 2,34 2,86 3,23 3,39 1,98 2,30 2,99 3,09 3,41 57,14 55,89 51,19

s 9,23 91 0,36 0,29 158 135 142 169 217 0,21 0,29 0,30 0,48 0,57 0,59 0,34 0,60 0,51 0,81 2,47 3,53 6,79

Min. 73,70 689 1,98 2,19 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,77 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Max. 126,39 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

**

*

1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3

1-2, 2-3 2-3 1-2 1-3

1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

1-2

2-3 1-3

1-3 1-2, 2-3 1-2 2-3 2-3 2-3

1-3 2-3 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

104

NS

1-2 1-2

Graf 77: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie plece

Graf 78: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie plece

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 79: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie plece

Graf 80: Vliv tloušťky sv. vláken u jat. partie plece

na denní spotřeba krmiva

na podíl masa

105

Tab. 23: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle počtu sv. vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā počet 61,11 celk. přír. (g) 904 celk. den. sp. (kg) 2,33 celk. konv. (kg) 2,58 prir30kg (g) 802 prir50kg (g) 955 prir70kg (g) 944 prir90kg (g) 920 prir105kg (g) 981 densp30kg (kg) 1,44 densp50kg (kg) 2,40 densp70kg (kg) 2,89 densp90kg (kg) 2,84 densp105kg (kg) 2,96 konv30kg (kg) 1,87 konv50kg (kg) 2,45 konv70kg (kg) 3,27 konv90kg (kg) 3,16 konv105kg (kg) 3,14 prsono70kg (%) 58,22 prsono90kg (%) 57,15 prsono105kg (%) 48,63

s 9,26 73 0,27 0,26 143 99 190 168 205 0,18 0,27 0,31 0,45 0,47 0,53 0,38 0,71 0,61 0,84 1,29 1,73 9,29

Min. 35,00 797 1,98 2,19 257 728 527 500 500 1,16 1,57 2,20 2,15 2,06 1,40 1,77 1,90 2,20 1,98 55,63 53,00 36,84

2. skupina Max. 72,00 1085 3,11 3,32 1021 1228 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,28 4,62 3,59 5,35 5,14 6,19 61,20 60,60 59,68

ā 87,67 932 2,61 2,79 836 1017 960 1029 962 1,45 2,32 2,85 3,15 3,38 1,80 2,28 2,98 3,12 3,76 55,83 54,22 49,03

s 11,84 89 0,37 0,23 172 142 129 167 240 0,26 0,28 0,28 0,47 0,58 0,44 0,23 0,47 0,56 1,20 3,11 4,34 6,21

Min. 73,00 801 2,01 2,46 535 785 788 685 429 0,89 1,84 2,30 2,46 2,68 0,96 1,90 2,35 2,20 2,18 49,38 44,93 38,23

Významnost

3. skupina Max. 108,00 1063 3,22 3,34 1142 1282 1228 1328 1242 1,95 2,74 3,25 3,93 4,34 2,63 2,74 4,08 4,35 7,28 61,00 60,16 56,91

ā 138,82 894 2,55 2,86 758 958 936 929 873 1,42 2,35 2,87 3,02 3,16 1,91 2,37 3,04 3,39 3,83 56,98 55,60 53,16

s 32,01 140 0,40 0,21 125 185 160 208 275 0,19 0,28 0,28 0,48 0,60 0,35 0,34 0,32 0,81 0,82 3,00 3,29 3,50

Min. 112,00 689 2,17 2,49 542 735 742 500 500 1,21 1,82 2,51 2,55 2,61 1,47 1,95 2,71 2,63 2,82 49,51 48,43 45,47

Max. 202,00 1141 3,22 3,26 928 1257 1167 1239 1364 1,82 2,72 3,25 3,76 4,07 2,54 3,05 3,50 5,31 5,31 59,97 59,95 56,56

**

*

1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3

2-3

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3

1-3 2-3 1-3 1-3 2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3 1-2, 1-3, 2-3

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

106

NS

2-3

Graf 81: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie plece

Graf 82: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie plece

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 83: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie plece

Graf 84: Vliv počtu sv. vláken u jat. partie plece

na denní spotřeba krmiva

na podíl masa

107

Tab. 24: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle plochy sv. vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā plocha (µm²) 2244 celk. přír. (g) 899 celk. den. sp. (kg) 2,46 celk. konv. (kg) 2,83 prir30kg (g) 809 prir50kg (g) 957 prir70kg (g) 943 prir90kg (g) 936 prir105kg (g) 897 densp30kg (kg) 1,50 densp50kg (kg) 2,39 densp70kg (kg) 2,91 densp90kg (kg) 3,14 densp105kg (kg) 3,06 konv30kg (kg) 1,84 konv50kg (kg) 2,44 konv70kg (kg) 3,13 konv90kg (kg) 3,23 konv105kg (kg) 3,65 prsono70kg (%) 55,98 prsono90kg (%) 54,29 prsono105kg (%) 48,68

s 476 110 0,36 0,23 145 150 172 188 253 0,19 0,24 0,28 0,47 0,55 0,38 0,32 0,49 0,74 1,09 2,81 3,34 7,63

Min. 435 689 1,98 2,21 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

2. skupina Max. 2874 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

ā 3559 921 2,50 2,81 828 992 957 952 969 1,48 2,36 2,87 3,20 3,20 1,80 2,33 3,08 3,26 3,49 55,99 54,33 49,96

s 437 98 0,37 0,28 144 142 170 190 237 0,23 0,29 0,31 0,49 0,58 0,40 0,32 0,57 0,68 1,06 2,75 3,47 7,40

Min. 2875 689 1,98 2,19 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,77 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Významnost

3. skupina Max. 4426 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

ā 5802 910 2,47 2,80 748 977 937 1000 977 1,47 2,34 2,86 3,23 3,21 2,00 2,29 3,04 3,08 3,40 56,16 54,61 51,23

s 1307 91 0,36 0,29 160 133 141 169 218 0,20 0,29 0,29 0,48 0,57 0,61 0,34 0,60 0,51 0,81 2,47 3,58 6,65

Min. 4426 689 1,98 2,19 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,77 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Max. 12547 1141 3,22 3,34 1071 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

**

*

1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3

1-2, 2-3 2-3

1-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

1-2 2-3

2-3 1-3 1-2 1-3 1-2, 2-3 1-2 2-3 2-3 2-3

1-3 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

108

NS

1-2 1-2 1-2

Graf 85: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie plece

Graf 86: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie plece

na průměrný denní přírůstek

konverzi krmiva

Graf 87: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie plece

Graf 88: Vliv plochy sv. vláken u jat. partie plece

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

109

Tab. 25: Charakteristiky výkrmnosti u sledovaných skupin dle obvodu sv. vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā obvod (µm) 183,11 celk. přír. (g) 931 celk. den. sp. (kg) 2,49 celk. konv. (kg) 2,75 prir30kg (g) 817 prir50kg (g) 965 prir70kg (g) 944 prir90kg (g) 946 prir105kg (g) 909 densp30kg (kg) 1,45 densp50kg (kg) 2,39 densp70kg (kg) 2,80 densp90kg (kg) 3,15 densp105kg (kg) 3,10 konv30kg (kg) 1,82 konv50kg (kg) 2,43 konv70kg (kg) 3,04 konv90kg (kg) 3,23 konv105kg (kg) 3,65 prsono70kg (%) 57,01 prsono90kg (%) 55,64 prsono105kg (%) 49,17

s 20,91 113 0,37 0,23 146 155 170 186 260 0,20 0,24 0,28 0,48 0,57 0,39 0,32 0,49 0,72 1,09 2,94 3,51 7,48

Min. 87,18 689 1,98 2,21 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,85 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

2. skupina Max. 208,96 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

ā 232,85 940 2,50 2,72 824 988 952 948 964 1,45 2,36 2,77 3,20 3,18 1,80 2,34 2,99 3,27 3,50 57,04 55,65 49,94

s 14,49 98 0,37 0,28 144 139 172 193 238 0,22 0,29 0,31 0,49 0,58 0,40 0,33 0,58 0,69 1,06 2,70 3,42 7,39

Min. 209,12 689 1,98 2,19 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,77 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Významnost

3. skupina Max. 260,94 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

ā 302,97 939 2,45 2,70 750 972 943 988 964 1,42 2,34 2,73 3,23 3,16 1,99 2,30 2,96 3,09 3,41 57,27 56,07 51,16

s 38,10 90 0,35 0,29 158 133 144 171 215 0,20 0,29 0,29 0,47 0,55 0,59 0,35 0,58 0,52 0,84 2,39 3,42 6,97

Min. 261,01 689 1,98 2,19 257 728 527 500 429 0,89 1,57 2,20 2,15 2,06 0,96 1,77 1,90 2,20 1,98 49,38 44,93 36,84

Max. 481,95 1141 3,22 3,34 1142 1282 1400 1378 1592 1,96 3,07 3,59 3,93 4,34 4,62 3,59 5,35 5,31 7,28 61,20 60,60 59,68

** 1-2, 1-3

2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

110

*

NS 2-3 1-2, 1-3 1-2 1-2 1-3 1-2, 2-3 1-2 2-3 1-2, 2-3 2-3

1-2, 1-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2

Graf 89: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie plece

Graf 90: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie plece

na průměrný denní přírůstek

na konverzi krmiva

Graf 91: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie plece

Graf 92: Vliv obvodu sv. vláken u jat. partie plece

na denní spotřebu krmiva

na podíl masa

111

6.2.2. Zhodnocení těsnosti závislosti mezi charakteristikami svalových vláken a ukazateli intenzity růstu (korelační analýza) Těsnost závislosti mezi sledovanými charakteristikami svalových vláken a ukazateli intenzity růstu byla hodnocena korelací, přičemţ byla uvaţována lineární závislost. Získané párové korelační koeficienty byly zpracovány do podoby korelační matice, na jejímţ základě byla vypracována tabulka 26. Korelační matice je zpracována bez ohledu na jatečné partie, je zřejmé, ţe mezi svalovými charakteristikami a ukazateli intenzity růstu a zmasilostí JUT u jednotlivých jatečných partií jsou velmi slabé těsnosti závislostí.

112

Tab. 26: Korelační matice – těsnost závislosti mezi charakteristikami svalových vláken a ukazateli intenzity růstu tloušťka tloušťka

1

počet -0,40128

plocha 0,98718

<,0001

obvod 0,91733

<,0001

<,0001

-0,38567

-0,39713

počet

-0,40128

plocha

0,98718

-0,38567

<,0001

<,0001

obvod

0,91733

-0,39713

0,90706

<,0001

<,0001

<,0001

0,0097

-0,13834

-0,00876

0,2397

<,0001

0,288

0,0005

cedensp

0,00668

0,1249

-0,00738

-0,03492

0,4178

<,0001

0,3709

<,0001

cekonv

-0,00193

0,32893

-0,00298

-0,02231

0,8152

<,0001

0,7175

0,0068

prir30kg

-0,08038

-0,0589

-0,09521

-0,10734

<,0001

<,0001

<,0001

<,0001

prir50kg

0,04684

-0,14226

0,03321

0,01449

<,0001

<,0001

<,0001

0,079

prir70kg

0,02583

-0,18965

0,01902

0,01617

0,0017

<,0001

0,0211

0,05

prir90kg

0,03617

0,01291

0,02437

0,00214

<,0001

0,1176

0,0031

0,7953

0,03839

-0,11645

0,02783

0,01664

<,0001

<,0001

0,0007

0,0437

densp30kg

-0,00838

-0,05722

-0,01862

-0,02505

0,3096

<,0001

0,024

0,0024

densp50kg

-0,03487

0,01588

-0,04554

-0,05981

<,0001

0,0542

<,0001

<,0001

densp70kg

-0,01244

0,06923

-0,02075

-0,04504

0,1314

<,0001

0,0119

<,0001

densp90kg

0,02169

0,06767

0,00522

-0,02175

0,0085

<,0001

0,5272

0,0084

densp105kg

0,00623

0,09854

-0,01174

-0,04178

0,4502

<,0001

0,1547

<,0001

0,05916

-0,0218

0,06434

0,06522

<,0001

0,0082

<,0001

<,0001

-0,08028

0,17822

-0,07638

-0,07255

celk.přír.

prir105kg

konv30kg konv50kg

<,0001

1

<,0001

<,0001

0,90706

1

<,0001

1 -0,02872

<,0001

<,0001

<,0001

<,0001

konv70kg

-0,03669

0,21134

-0,0363

-0,05023

<,0001

<,0001

<,0001

<,0001

konv90kg

-0,0399

0,04748

-0,04209

-0,04219

<,0001

<,0001

<,0001

<,0001

konv105kg

-0,0616

0,14554

-0,06378

-0,07324

<,0001

<,0001

<,0001

<,0001

prsono70kg

0,01078

-0,10159

0,02787

0,05261

0,1959

<,0001

0,0008

<,0001

prsono90kg

0,03159

-0,11004

0,04884

0,0726

0,0002

<,0001

<,0001

<,0001

0,09892

0,11362

0,10643

0,11302

<,0001

<,0001

<,0001

<,0001

prsono105kg

113

Na základě tabulky 26 je moţno konstatovat, ţe  silná těsnost závislosti se potvrdila pouze v rámci některých charakteristik svalových vláken, coţ bylo moţné předpokládat. Konkrétně se jednalo o silnou závislost mezi plochou a tloušťkou, obvodem a tloušťkou, plochou a obvodem svalových vláken. Negativní závislost mezi počtem a tloušťkou, počtem a plochou, počtem a obvodem svalových vláken bylo moţné rovněţ očekávat, závislosti však jsou středně slabé,  korelační koeficienty mezi charakteristikami svalových vláken a ukazateli intenzity růstu dosahovaly obecně velmi nízkých hodnot, střední závislost se prokázala pouze mezi celkovou konverzí krmiva a počtem svalových vláken na jednotku plochy,  slabá, pozitivní závislost, se prokázala mezi celkovou denní spotřebou krmiva a počtem svalových vláken, mezi konverzí krmiva v 50, 70 a 105 kg ţivé hmotnosti a počtem svalových vláken a mezi zmasilostí ve 105 kg ţivé hmotnosti a počtem, plochou a obvodem svalových vláken,  slabá, negativní závislost, byla zjištěna mezi celkovým přírůstkem hmotnosti a počtem svalových vláken, mezi přírůstkem hmotnosti v 50, 70 a 105 kg ţivé hmotnosti a počtem svalových vláken, mezi přírůstkem hmotnosti v 30 kg ţivé hmotnosti a obvodem svalových vláken a mezi zmasilostí v 70 a 90 kg ţivé hmotnosti a počtem svalových vláken. REHFELDT et al. (2000) uvádí, ţe četnost svalových vláken a jejich tloušťka pozitivně korelují s výší podílu masa v jatečném těle. Tento fakt potvrzuje i tato práce, pokud se týká korelace mezi tloušťkou svalových vláken a podílem svaloviny zjišťované v 70, 90 a 105 ţivé hmotnosti a korelace mezi počtem svalových vláken a podílem svaloviny zjišťované ve 105 kg ţivé hmotnosti.

114

6.2.3. Dílčí závěry z hodnocení vlivu intenzity růstu a jatečné partie na kvantitativní a kvalitativní parametry svalových vláken Jatečné partie krkovice a plec lze z hlediska charakteristik svalových vláken a sledované intenzity růstu hodnotit prakticky shodně. Je zřejmé, ţe  zvířata s největšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) se vyznačovala největší intenzitou růstu a zmasilostí v ţivé hmotnosti 105 kg,  z hlediska počtu svalových vláken se prokázala opačná tendence, kdy zvířata s největší četností svalových vláken se vyznačovala nejniţší intenzitou růstu. Pro jatečnou partii kýtu a pečeni, z hlediska charakteristik svalových vláken a sledované intenzity růstu, lze konstatovat, ţe  zvířata s největšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) se vyznačovala nejniţšími průměrnými denními přírůstky hmotnosti, nejmenší denní spotřebou krmiva a nejvyšší zmasilostí, zejména v ţivé hmotnosti 105 kg. Z hlediska konverze krmiva nelze však uvést obecnější trend. U jatečných partií krkovice, kýta, pečeně členěných do skupin dle kvalitativních parametrů svalových vláken (tj. tloušťky, plochy a obvodu) byly u průměrných denních přírůstků a konverze krmiva zjištěny statisticky významné rozdíly mezi 1. a 3. skupinou, dále mezi 2. a 3. skupinou. V tomto ohledu byl prokázán vliv intenzity růstu na charakteristiky svalových vláken.

115

Dále lze uvést, ţe existuje  slabá negativní závislost mezi počtem svalových vláken a přírůstkem hmotnosti v 50 kg ţivé hmotnosti (r = - 0,14), přírůstkem hmotnosti v 70 kg ţivé hmotnosti (r = - 0, 18) a přírůstkem hmotnosti ve 105 kg ţivé hmotnosti (r = - 0, 11),  slabá pozitivní závislost mezi počtem svalových vláken a konverzí krmiva v 50 kg ţivé hmotnosti (r = 0,17), konverzí krmiva v 70 kg ţivé hmotnosti (r = 0,21) a konverzí krmiva ve 105 kg ţivé hmotnosti (r = 0, 14),  slabá negativní závislosti mezi počtem svalových vláken a procentem zmasilosti v 70 kg ţivé hmotnosti (r = - 0, 1) a procentem zmasilosti v 90 kg ţivé hmotnosti (r = - 0, 11),  slabá pozitivní závislost byla mezi počtem svalových vláken a procentem zmasilosti ve 105 kg ţivé hmotnosti (r = 0,11). Pokud se týká kvalitativních charakteristik svalových vláken, byla vysledována  slabá pozitivní závislost (r = 0,106) mezi plochou svalových vláken a zmasilostí těla prasete ve 105 kg ţivé hmotnosti,  slabá pozitivní závislost (r = 0,113) mezi obvodem svalových vláken a zmasilostí těla prasete ve 105 kg ţivé hmotnosti  slabá negativní závislost (r = - 0,107) mezi obvodem svalových vláken a přírůstkem hmotnosti ve 30 kg ţivé hmotnosti. Na základě zjištěných výsledků se částečně prokázal vliv intenzity růstu na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken. Lze tak částečně podpořit hypotézu č. 2, a to, ţe s měnící se intenzitou růstu dochází ke změnám kvalitativních a kvantitativních parametrů svalových vláken.

116

6.3. Vliv kvantitativních a kvalitativních ukazatelů jatečné hodnoty a jatečné partie na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken Kapitola 6.3. se zabývá ověřením platnosti hypotézy č. 3, podle které dochází s měnícími se ukazateli jatečné hodnoty ke změnám kvantitativních a kvalitativních parametrů svalových vláken. Nejprve byly charakterizovány jednotlivé svalové parametry, jenţ byly rozděleny do velikostních intervalů a pro tyto skupiny byly sledovány ukazatelé jatečné hodnoty. Toto členění umoţňuje zjistit, zda pro skupiny s rozdílnými ukazateli jatečné hodnoty existují rovněţ rozdíly v parametrech svalových vláken. Dále byla obdobně, jako v předchozí kapitole, provedena korelační analýza za účelem identifikace těsnosti závislosti mezi svalovými charakteristikami a ukazateli jatečné hodnoty. Na závěr této kapitoly byly shrnuty dílčí závěry. Jednotlivé kvantitativní a kvalitativní ukazatelé a jejich charakteristiky jsou uvedeny v kapitole č. 4. 6.3.1. Charakteristika jednotlivých svalových parametrů u vybraných jatečných partií vzhledem ke sledovaným charakteristikám jatečného těla prasete Kapitola je členěna dle jednotlivých sledovaných jatečných partií (krkovice, kýta, pečeně, plec). Pro kaţdou jatečnou partii jsou sledovány ve čtyřech tabulkách ukazatelé svalových vláken (tloušťka, počet, plocha a obvod), které jsou rozděleny dle dosahovaných hodnot do tří skupin (intervalů). Pro názornost je skupina s nejniţší průměrnou hodnotou parametru svalových vláken označena jako skupina 1, skupinou 2 jsou skupiny se střední hodnotou parametru svalových vláken a skupina s nejvyšší průměrnou hodnotou parametru svalových vláken je skupinou 3. U všech těchto skupin jsou sledovány jednotlivé ukazatele jatečné hodnoty, a to jak ukazatele kvantitativní, tak i kvalitativní. Zároveň je testováno, zda mezi ukazateli jatečné hodnoty u jednotlivých skupin existují významné rozdíly. Uvedeno je i grafické vyhodnocení, které názorněji popisuje případné závislosti.

117

6.3.1.1. Krkovice Jednotlivé hodnoty tloušťky svalových vláken byly rozděleny do tří skupin. Jak dokumentuje tab. 31, mezi skupinami existovaly u ukazatele podíl svaloviny v jatečně upraveném těle (fompr) jen minimální rozdíly. Z hlediska podílu krkovice na jatečné půlce prasete dosahovala skupina s největší průměrnou tloušťkou svalových vláken nejniţší hodnoty. Tato skupina se vyznačovala největším obsahem tuku v rámci sledované partie. Z hlediska kvalitativních ukazatelů lze u všech tří skupin prokázat jakostní abnormalitu PSE, přičemţ třetí skupina, tedy skupina s největší průměrnou tloušťkou svalových vláken, dosahovala v ukazatelích indikujících přítomnost PSE masa (elektrická vodivost, vaznost zjišťovaná metodou odkapávací) nejméně příznivé hodnoty. Z hlediska textury (křehkosti) masa se skupina s největší tloušťkou svalových vláken vyznačovala nejmenšími hodnotami síly ve střihu masa, tedy největší křehkostí masa. U jatečné partie krkovice a jejího členění do skupin dle počtu svalových vláken byl nejvyšší podíl svaloviny prokázán u 3. skupiny, procentuální podíl krkovice z jatečné půlky za studena byl u této skupiny téţ nejvyšší, mnoţství tuku v krkovici však bylo u všech tří skupin stejné. Z hlediska fyzikálně chemických vlastností masa se prokázalo, ţe elektrická vodivost dosahovala nejvyšších hodnot u skupiny 1. Z hlediska textury masa nebyly zjištěny rozdíly mezi skupinami, procentické hodnoty odkapu byly nejvyšší u 1. skupiny, pokud se týká hodnot světlosti zjišťovaných v rámci barvy masa, nebyly téţ zjištěny rozdíly. Dle hodnoty elektrické vodivosti lze všechny tři skupiny označit jako inklinující k PSE, rovněţ výše odkapu naznačují u sledovaných skupin vadu PSE. Pro rozdělení do jednotlivých velikostních skupin dle plochy svalových vláken bylo zjištěno, ţe podíl svaloviny byl nejvyšší u 1. skupiny, rovněţ i procentuální podíl krkovice z jatečné půlky za studena. Mnoţství tuku v krkovici bylo nejvyšší u 3. skupiny, rovněţ i elektrická vodivost. Přesto všechny skupiny inklinují k PSE. Síla ve střihu masa, resp. odkap byly zjištěny jako nejniţší, resp. nejvyšší u 3. skupiny. Rovněţ všechny skupiny z hlediska odkapu jsou PSE. Pokud se týká barvy, nejvyšší světlost vykázala zvířata z 1. skupiny. Skupiny členěné dle obvodu svalových vláken lze charakterizovat tak, ţe nejvyšší zmasilost byla u 1. skupiny, přičemţ podíl krkovice byl rovněţ nejvyšší. Mnoţství tuku v krkovici bylo nejvyšší u 2. a 3 skupiny, přičemţ nejvyšší elektrická vodivost byla zjištěna u 2. skupiny. Síla ve střihu masa byla nejvyšší u 1. skupiny, odkap u 3. skupiny, světlost u 1. skupiny. Lze tedy prakticky všechny skupiny označit za PSE.

118

Z hlediska kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) jatečné partie krkovice se zjistilo, ţe zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken se vyznačují -

nejmenší zmasilostí v JUT,

-

nejniţším podílem krkovice v JUT,

-

nejvyšším obsahem tuku v krkovici,

-

nejvyšší elektrickou vodivostí,

-

nejvyšším odkapem (nejmenší vaznost),

-

nejmenší sílou ve střihu masa (největší křehkost),

Zvířata s nejmenší tloušťkou svalových vláken u krkovice se vyznačují nejvyšší světlostí masa. Pokud se týká počtu svalových vláken v krkovici, bylo zjištěno, ţe zvířata s největším počtem svalových vláken se vyznačují -

nejvyšší zmasilostí v JUT,

-

nejvyšším podílem krkovice v JUT,

s nejmenším počtem svalových vláken se vyznačují -

nejvyšší elektrickou vodivostí,

-

nejvyšším odkapem (nejmenší vaznost).

119

Tab. 31: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle tloušťky svalových vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā tloušťka (µm) 54,41 fompr 55,85 hmjut 95,64 krkma 3,26 hmckg 23,87 hmcpr 51,69 krkpr 6,88 krktu 0,68 tukhmckg 7,37 tukhmcpr 15,68 evml 4,36 textur 2,45 odkappr 7,84 barvaL1 54,41 barvaa1 1,95 barvab1 10,49

s 6,71 3,79 6,46 0,36 2,14 4,01 0,66 0,14 1,31 2,26 0,23 0,76 2,77 3,54 1,63 1,58

Min. 9,37 41,10 84,15 2,58 19,36 42,58 5,88 0,31 4,73 11,12 3,99 1,46 3,23 48,58 0,15 7,65

2. skupina Max. 62,69 63,50 112,71 4,11 28,39 58,75 8,50 1,17 10,43 21,01 4,80 4,53 13,17 60,97 6,82 14,54

ā 70,00 55,52 95,68 3,24 23,66 51,09 6,84 0,68 7,54 16,00 4,40 2,45 8,11 54,07 1,98 10,51

s 4,39 3,78 6,65 0,36 2,13 4,09 0,64 0,17 1,36 2,19 0,26 0,71 2,63 3,31 1,52 1,53

Min. 62,70 41,10 84,15 2,58 19,36 42,58 5,88 0,31 4,73 11,12 3,99 1,46 3,23 48,58 0,15 7,65

3. skupina Max. 77,89 63,50 113,90 4,11 28,39 58,75 8,50 1,17 10,82 21,01 5,53 4,53 13,17 60,97 6,82 14,54

ā 88,84 55,03 96,90 3,24 23,54 50,53 6,79 0,69 7,97 16,70 4,48 2,27 8,36 54,16 1,84 10,47

s 9,67 4,08 6,45 0,34 2,04 4,23 0,57 0,18 1,39 2,10 0,46 0,60 2,58 2,38 0,99 1,17

Min. 77,90 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

Významnost ** Max. 134,96 1-3, 2-3 63,50 113,90 4,06 1-2, 1-3 27,99 58,75 1-2, 1-3, 2-3 1-3 8,50 1-2, 1-3 1,18 1-3, 2-3 10,83 1-3, 2-3 21,02 1-3, 2-3 5,53 3,68 1-3, 2-3 13,17 59,77 4,78 12,96

*

1-3 2-3

NS 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3

1-2, 2-3 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

120

Tab. 32: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle počtu svalových vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā počet 61,43 fompr 55,07 hmjut 95,21 krkma 3,12 hmckg 23,06 hmcpr 49,44 krkpr 6,68 krktu 0,62 tukhmckg 7,77 tukhmcpr 16,57 evml 4,60 textur 2,41 odkappr 8,39 barvaL1 54,13 barvaa1 2,01 barvab1 10,63

s 9,81 4,59 7,87 0,39 2,19 3,04 0,48 0,19 1,32 1,88 0,55 0,62 2,41 2,93 1,13 1,31

Min. 38,00 41,10 84,15 2,59 19,36 45,16 5,88 0,32 5,91 13,92 4,18 1,50 4,91 48,58 0,50 7,65

2. skupina Max. 73,00 63,50 113,90 3,89 27,81 55,77 7,52 1,17 10,83 20,08 5,53 3,68 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 82,61 55,44 97,44 3,22 24,40 51,21 6,74 0,62 7,81 16,26 4,32 2,41 7,60 54,13 1,82 10,29

s 6,76 3,58 6,72 0,32 2,05 4,37 0,54 0,12 1,53 2,59 0,25 0,83 2,99 3,58 1,85 1,68

Min. 74,00 48,20 86,80 2,74 20,40 42,59 5,89 0,37 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 49,83 0,15 8,68

Významnost

3. skupina Max. 93,00 60,90 112,71 4,12 28,39 58,34 7,62 0,87 10,22 21,02 4,67 4,54 12,34 60,97 6,82 14,54

ā 115,89 56,05 95,37 3,34 24,76 53,05 7,15 0,62 7,21 15,36 4,42 x x x x x

s 10,96 3,20 3,81 0,33 1,63 4,14 0,77 0,20 1,14 1,96 0,24 x x x x x

Min. 99,00 51,00 89,67 2,94 22,25 46,21 6,14 0,42 5,31 11,95 4,21 x x x x x

Max. 137,00 59,60 101,70 4,06 27,71 58,75 8,50 1,18 9,02 18,26 4,80 x x x x x

** 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3

*

NS

1-2 1-3 1-3

1-2 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2

1-2 1-2 1-2 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly X – hodnoty nejsou k dispozici

121

Tab. 33: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle plochy svalových vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā Plocha (µm²) 2412 fompr 55,83 hmjut 95,63 krkma 3,26 hmckg 24,19 hmcpr 51,67 krkpr 6,88 krktu 0,61 tukhmckg 7,38 tukhmcpr 15,69 evml 4,36 textur 2,44 odkappr 7,82 barvaL1 54,39 barvaa1 1,93 barvab1 10,48

s 550 3,84 6,45 0,36 2,13 4,03 0,66 0,15 1,32 2,27 0,23 0,76 2,76 3,52 1,61 1,57

Min. 69 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

2. skupina Max. 3174 63,50 112,71 4,12 28,39 58,75 8,50 1,18 10,43 21,02 4,80 4,54 13,17 60,97 6,82 14,54

ā 3988 55,49 95,69 3,24 23,92 51,07 6,84 0,62 7,56 16,05 4,40 2,46 8,17 54,07 1,98 10,51

s 512 3,81 6,68 0,37 2,15 4,12 0,65 0,18 1,37 2,20 0,27 0,71 2,61 3,29 1,51 1,53

Min. 3176 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

3. skupina Max. 4947 63,50 113,90 4,12 28,39 58,75 8,50 1,18 10,83 21,02 5,53 4,54 13,17 60,97 6,82 14,54

ā 6451 55,02 97,08 3,24 23,97 50,48 6,79 0,64 8,00 16,74 4,50 2,27 8,38 53,81 1,88 10,49

s 1448 4,03 6,41 0,34 2,02 4,22 0,57 0,18 1,38 2,07 0,47 0,60 2,61 2,33 0,97 1,15

Min. 4950 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

Významnost ** Max. 14305 1-3, 2-3 63,50 113,90 4,06 1-2, 1-3 27,99 58,75 1-2, 1-3, 2-3 1-3 8,50 1,18 1-3 10,83 1-2, 1-3, 2-3 21,02 1-3, 2-3 5,53 3,68 1-3, 2-3 13,17 59,77 4,78 12,96

*

1-3 2-3

NS 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3

1-2, 2-3 1-2

1-3, 2-3 1-2, 2-3

1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

122

Tab. 34: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle obvodu svalových vláken u jatečné partie krkovice

1. skupina ā Obvod (µm) 188,26 fompr 55,87 hmjut 95,61 krkma 3,27 hmckg 23,90 hmcpr 50,03 krkpr 6,88 krktu 0,68 tukhmckg 7,36 tukhmcpr 15,65 evml 4,38 textur 2,46 odkappr 7,97 barvaL1 54,42 barvaa1 2,00 barvab1 10,53

s 23,19 3,84 6,59 0,37 2,14 4,02 0,66 0,15 1,33 2,29 0,24 0,79 2,78 3,61 1,71 1,61

Min. 62,13 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

2. skupina Max. 217,99 63,50 112,71 4,12 28,39 58,75 8,50 1,18 10,43 21,02 4,80 4,54 13,17 60,97 6,82 14,54

ā 244,59 55,35 95,84 3,24 23,60 49,59 6,82 0,68 7,61 16,12 4,39 2,42 8,02 54,13 1,96 10,54

s 16,26 3,93 6,47 0,36 2,12 4,16 0,65 0,18 1,38 2,24 0,26 0,69 2,62 3,18 1,43 1,46

Min. 218,02 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

3. skupina Max. 273,96 63,50 113,90 4,12 28,39 58,75 8,50 1,18 10,83 21,02 5,53 4,54 13,17 60,97 6,82 14,54

ā 315,40 55,24 96,74 3,24 23,50 49,38 6,82 0,69 7,90 16,59 4,51 2,31 8,33 53,75 1,83 10,39

s 37,42 3,87 6,60 0,35 2,08 4,17 0,57 0,18 1,37 2,03 0,48 0,60 2,61 2,51 1,04 1,26

Min. 274,01 41,10 84,15 2,59 19,36 42,59 5,88 0,32 4,74 11,13 3,99 1,47 3,23 48,58 0,15 7,65

Významnost ** Max. 498,86 1-3, 2-3 63,50 113,90 1-3 4,12 1-2, 1-3 28,39 58,75 1-2, 1-3, 2-3 1-3 8,50 1,18 1-3 10,83 1-2, 1-3, 2-3 21,02 1-3, 2-3 5,53 4,54 1-3, 2-3 13,17 60,97 6,82 14,54

*

1-2

1-2 1-3, 2-3 1-2, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

123

NS 1-2 1-2, 1-3, 2-3 2-3 2-3 2-3 1-2

1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3

6.3.1.2. Kýta U skupin členěných dle tloušťky svalových vláken byl nejvyšší podíl svaloviny v kýtě zjištěn u 3. skupiny, rovněţ i podíl kýty z jatečné půlky za studena a mnoţství tuku v kýtě. Elektrická vodivost byla nejvyšší u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit za inklinující k PSE), stejně tak i síla ve střihu masa a odkap (všechny skupiny lze označit jako PSE). Nejsvětlejší maso dosáhla 2. skupina. Tato skupina, tedy vykazující střední hodnotu počtu svalových vláken, se vyznačovala nejvyšší zmasilostí v JUT a nejvyšším podílem kýty z jatečné půlky za studena. Nejvíce tuku v kýtě bylo u 1. skupiny. Elektrická vodivost dosáhla nejvyšších hodnot u 2. skupiny (všechny skupiny inklinovaly k PSE), síla ve střihu u 1. skupiny, odkap u 3. skupiny (všechny skupiny lze označit jako PSE). Zvířata 2. skupiny vykázala nejsvětlejší maso. Skupiny členěné dle plochy svalových vláken lze charakterizovat tak, ţe nejvyšší podíl svaloviny se pojí ke 3. skupině, spolu s nejvyšším podílem kýty, která vykázala i nejvyšší mnoţství tuku. Elektrická vodivost byla nejvyšší u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit jako inklinující k PSE), síla ve střihu masa u 3. a odkap, včetně světlosti masa u 1. skupiny. Všechny skupiny lze označit z hlediska odkapu za PSE. U rozdělení do jednotlivých velikostních skupin dle obvodu svalových vláken se zjistilo, ţe zmasilost byla nejvyšší u 3. skupiny, rovněţ i podíl kýty a její mnoţství tuku. Elektrická vodivost byla nejvyšší prokázána u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit jako inklinující k PSE), rovněţ síla ve střihu masa a odkap. Pokud se týká barvy, nejvyšší hodnot světlosti dosáhla 2. skupina. Z pohledu elektrické vodivosti a odkapu lze rovněţ všechny skupiny označit za PSE.

124

Z hlediska kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) jatečné partie kýty bylo zjištěno, ţe zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken se vyznačují -

největší zmasilostí v JUT,

-

největším zastoupením kýty v JUT,

-

nejvyšším obsahem tuku v kýtě,

-

nejniţší elektrickou vodivostí,

-

nejniţším odkapem (největší vaznost),

-

nejmenší sílou ve střihu masa (největší křehkost),

-

nejmenší světlostí.

U četnosti svalových vláken kýty bylo zjištěno, ţe zvířata s největším počtem svalových vláken mají -

největší odkap ( nejmenší vaznost),

-

nejmenší sílu ve střihu masa (největší křehkost)

-

nejniţší obsah tuku v kýtě.

Pokud se týká odkapu masové šťávy, lze podpořit tvrzení KIM et al. (2008), dle kterých skupina prasat plemene landrase se středním a vyšším počtem svalových vláken měla relativně vysoký odkap a vyznačovala se dvojnásobným výskytem PSE masa v porovnání se skupinami o niţším počtu svalových vláken. BULOTIENE (2008) uvádí, ţe maso se svalovými vlákny o největší tloušťce se vyznačuje největší sílou ve střihu masa, tedy nejmenší křehkostí. Tento závěr se však nepodařilo prokázat.

125

Tab. 35: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle tloušťky svalových vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā Tloušťka (µm) 60,86 fompr 55,44 hmjut 96,27 kytma 10,43 hmckg 24,52 hmcpr 51,98 kytpr 22,10 kyttu 2,69 tukhmckg 8,27 tukhmcpr 16,11 evml 4,55 textur 2,23 odkappr 8,40 barvaL1 54,89 barvaa1 1,92 barvab1 10,77

s 8,77 4,79 6,94 1,26 2,49 3,92 2,14 0,56 1,34 2,21 0,39 0,60 2,53 2,45 0,85 0,98

Min. 25,43 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

2. skupina Max. 72,07 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 81,92 54,31 96,61 10,24 24,24 51,27 21,66 2,74 8,26 16,40 4,71 2,20 8,31 55,06 1,99 10,81

s 5,93 4,61 6,90 1,22 2,35 4,35 2,40 0,57 1,46 2,35 0,51 0,57 2,50 2,62 1,02 1,05

Min. 72,11 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

Významnost

3. skupina Max. 92,66 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 107,74 55,56 96,74 10,80 25,20 53,22 22,82 2,85 8,15 15,96 4,66 2,15 7,86 54,34 1,70 10,56

s 11,15 3,63 6,24 1,26 2,40 4,63 2,52 0,57 1,43 2,40 0,42 0,58 2,42 2,94 1,00 1,15

Min. 92,71 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

Max. 151,20 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

**

*

1-2, 1-3

2-3

1-3 1-3, 2-3 2-3

2-3 1-3 1-2, 1-3

1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3

NS

1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

126

Tab. 36: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle počtu svalových vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā počet 46,39 fompr 55,10 hmjut 96,39 kytma 10,26 hmckg 24,15 hmcpr 51,15 kytpr 21,73 kyttu 2,87 tukhmckg 8,56 tukhmcpr 17,60 evml 4,32 textur 2,29 odkappr 7,99 barvaL1 54,10 barvaa1 1,94 barvab1 10,64

s 5,62 3,36 5,70 1,26 2,34 4,36 2,46 0,55 1,33 2,44 0,08 0,61 2,71 3,02 1,13 1,23

Min. 32,00 48,30 84,15 8,36 20,33 43,51 16,79 1,75 4,74 11,13 4,22 1,48 3,23 48,58 0,15 8,68

2. skupina Max. 56,00 60,90 107,10 12,85 29,65 59,79 27,59 4,47 10,22 20,54 4,40 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 67,57 55,12 96,62 10,63 24,99 52,91 22,51 2,72 8,17 16,90 4,79 2,17 7,57 56,45 1,84 10,95

s 4,61 4,51 7,66 1,21 2,31 4,56 2,49 0,53 1,62 2,38 0,60 0,53 1,36 0,80 0,71 0,63

Min. 59,00 43,40 85,99 8,51 20,40 42,59 17,61 1,95 5,27 11,95 3,86 1,39 5,78 55,62 1,06 10,14

3. skupina Max. 75,00 63,50 113,90 13,33 28,78 59,51 26,04 3,98 11,17 21,02 5,63 2,85 9,84 57,82 2,84 11,90

ā 90,62 54,92 96,54 10,44 24,51 51,70 22,00 2,68 8,14 17,00 4,44 1,82 10,84 55,15 2,04 10,49

s 14,62 5,41 5,95 1,36 2,71 3,64 2,00 0,65 1,01 1,95 0,17 0,36 1,40 1,25 0,12 0,64

Min. 76,00 40,40 84,90 7,81 20,51 45,76 18,76 1,64 6,35 13,69 4,21 1,47 9,50 53,95 1,65 10,20

Významnost ** Max. 124,00 1-2, 1-3 61,30 1-2, 1-3 106,56 12,21 1-2, 1-3, 2-3 28,36 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 57,24 2-3 25,23 1-2, 1-3 3,95 1-2, 1-3 9,70 1-2, 1-3 20,84 1-2, 2-3 4,63 2,19 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 12,29 1-2, 2-3 56,44 1,88 1-2, 2-3 11,47

*

NS 2-3

2-3

1-3 1-2, 1-3 2-3 2-3 2-3 1-3 1-2 2-3 1-3

1-3 1-2, 1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

127

Tab. 37: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle plochy svalových vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā Plocha (µm²) 3078 fompr 55,31 hmjut 96,24 kytma 9,94 hmckg 24,48 hmcpr 51,92 kytpr 22,06 kyttu 2,73 tukhmckg 7,64 tukhmcpr 16,13 evml 4,57 textur 2,21 odkappr 8,40 barvaL1 54,98 barvaa1 1,92 barvab1 10,79

s 819 4,89 6,89 1,26 2,48 3,96 2,16 0,56 1,35 2,24 0,41 0,59 2,53 2,43 0,85 0,96

Min. 508 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

2. skupina Max. 4262 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 5529 54,32 96,72 9,92 24,28 51,30 21,68 2,79 7,82 16,40 4,71 2,22 8,30 54,96 2,00 10,80

s 786 4,45 6,91 1,24 2,35 4,40 2,44 0,56 1,46 2,33 0,51 0,58 2,50 2,68 1,04 1,08

Min. 4264 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

Významnost

3. skupina Max. 7052 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 9454 55,70 96,68 9,87 25,26 53,38 22,90 2,77 7,58 15,91 4,66 2,13 7,82 54,31 1,67 10,54

s 1908 3,57 6,23 1,25 2,39 4,58 2,48 0,58 1,43 2,40 0,38 0,57 2,41 2,93 1,00 1,15

Min. 7058 40,40 84,15 8,36 20,33 42,59 16,79 1,75 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

Max. 17956 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

**

*

1-2, 1-3 1-3 1-3, 2-3

2-3 2-3 1-3, 2-3

1-2 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-3, 2-3

1-3

1-3

NS 2-3 1-2, 1-3 1-2 1-2 1-2 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

128

Tab. 38: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle obvodu svalových vláken u jatečné partie kýty

1. skupina ā Obvod (µm) 212,41 fompr 53,14 hmjut 97,75 kytma 10,41 hmckg 23,71 hmcpr 51,87 kytpr 22,04 kyttu 2,73 tukhmckg 8,26 tukhmcpr 16,14 evml 4,62 textur 2,23 odkappr 8,39 barvaL1 54,88 barvaa1 1,95 barvab1 10,81

s 30,93 4,82 6,95 1,26 2,48 3,94 2,16 0,55 1,34 2,20 0,42 0,60 2,56 2,45 0,88 1,00

Min. 90,25 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

2. skupina Max. 252,93 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 290,66 52,76 97,76 10,23 23,72 51,20 21,62 2,79 8,28 16,45 4,58 2,18 8,39 55,01 2,00 10,79

s 21,84 4,58 6,85 1,24 2,36 4,40 2,44 0,57 1,46 2,34 0,51 0,57 2,47 2,62 1,03 1,05

Min. 253,12 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 48,58 0,15 8,68

Významnost

3. skupina Max. 330,95 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,60 13,17 59,77 4,78 12,96

ā 389,96 52,87 97,38 10,85 23,54 53,49 22,97 2,77 8,15 15,85 4,40 2,48 7,76 54,45 1,66 10,54

s 46,63 3,57 6,28 1,23 2,38 4,48 2,40 0,58 1,43 2,39 0,33 0,59 2,41 2,95 0,94 1,11

Min. 331,04 40,40 84,15 7,81 20,33 42,59 16,79 1,64 4,74 11,13 3,86 1,39 3,23 49,83 0,15 8,68

Max. 700,69 63,50 113,90 13,33 29,65 59,79 27,59 4,47 11,17 21,02 5,63 3,44 13,17 59,77 4,78 12,96

**

*

1-2, 1-3 2-3 1-3 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2 1-3, 2-3

1-3

1-3

1-3, 2-3 1-3, 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

129

NS 2-3 1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-2 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2 1-2, 1-3, 2-3 1-2

6.3.1.3. Pečeně U jatečné partie pečeně byly ponechány v tabulkách pro názornost i hodnoty pro ostatní hlavní masité části (kýtu, plec a krkovici), neboť pečeně je povaţována za nejvýznamnější partii JUT. U skupin členěných dle tloušťky svalových vláken byl nejvyšší podíl svaloviny zjištěn u 3. skupiny. Podíl jatečné partie pečeně z jatečné půlky za studena byl rovněţ nejvyšší u této skupiny. Mnoţství tuku v pečeni bylo nejvyšší u 1. skupiny, nejvyšší hodnoty elektrické vodivosti u 3. skupiny (všechny skupiny lze označit za inklinující PSE), síla ve střihu masa u 2. skupiny, odkap a barva masa u 1. skupiny. Skupina 2, tedy skupina se střední hodnotou počtu svalových vláken, se vyznačovala nejvyšší zmasilostí v JUT (pro zajímavost je nutné uvést, ţe 3. skupina se vyznačovala podílem svaloviny výrazně niţším). Podíl pečeně z jatečné půlky byl nejvyšší u 1. skupiny, tučnost pečeně u 3. skupiny. Elektrická vodivost dosahovala nejvyšších hodnot u 2. skupiny (všechny skupiny inklinovaly PSE), rovněţ tak i síla ve střihu masa, odkap (všechny skupiny lze označit jako PSE) a světlost masa. Skupiny členěné dle plochy svalových vláken lze charakterizovat tak, ţe nejvyšší podíl svaloviny vykázala 3. skupina, jakoţ i podíl pečeně z jatečné půlky za studena. Pokud jde o mnoţství tuku v pečeni, pak se ho prokázalo nejvíce u 1. skupiny. Elektrická vodivost byla nejvyšší u 3. (všechny skupiny lze označit jako inklinující k PSE), síla ve střihu masa u 2. a odkap včetně světlosti masa u 1. skupiny (všechny skupiny lze z hlediska odkapu masové šťávy označit za PSE). U rozdělení do jednotlivých velikostních skupin dle obvodu svalových vláken bylo zjištěno, ţe nejvyšší zmasilost, jakoţ i nejvyšší podíl pečeně z jatečné půlky za studena byl u skupiny 3, nejvyšší mnoţství tuku v pečeni pak u 1. skupiny, elektrická vodivost u 3. (všechny skupiny lze označit jako inklinující k PSE), síla ve střihu masa u 2. skupiny. Procentuální hodnoty odkapu byly zjištěny nejvyšší u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit za PSE z hlediska odkapu masové šťávy) a rovněţ i nejsvětlejší maso.

130

Pokud se týká kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťka, plocha a obvod) u pečeně, zjistilo se, ţe zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken v této partii se vyznačují -

nejvyšší zmasilostí v JUT,

-

nejvyšším podílem pečeně v jatečné půlce,

-

nejmenším obsahem tuku v pečeni,

-

nejvyšší elektrickou vodivostí,

-

nejmenším odkapem (největší vaznost),

-

nejmenší sílou ve střihu masa (největší křehkost).

BULOTIENE, JUKNA (2008) hodnotili vliv plochy svalových vláken u svalu MLLT prasat na kvalitu masa. Autoři uvádějí, ţe maso s vlákny o největší ploše mělo nejvyšší sílu ve střihu masa a největší odkap. Docházejí k závěru, ţe plocha svalových vláken MLLT ovlivňuje kvalitu masa, hlavně odkap a sílu ve střihu masa. Takovéto zjištění však nelze na základě provedených pokusů potvrdit. WARITTHITHAM et al. (2010) se zabýval studiem charakteristik svalových vláken a jejich vlivem na ukazatele jatečné hodnoty u býků. Zjistil, ţe svaly sloţené ze svalových vláken o větší ploše se vyznačovaly niţším odkapem masové šťávy, tedy větší vazností masa. S uvedeným lze souhlasit, zejména pokud se týká jatečné partie pečeně u prasat. Z hlediska počtu svalových vláken v pečeni bylo zjištěno, ţe zvířata s nejvyšším počtem svalových vláken vykazují -

nejniţší podíl svaloviny v JUT,

-

největší obsah tuku v pečeni.

nejmenším počtem svalových vláken se vyznačují -

největším podílem pečeně v jatečné půlce.

Zvířata s menším počtem svalových vláken v pečeni se vyznačovala vyšší elektrickou vodivostí, zvířata s vyšším počtem svalových vláken měla -

vyšší odkap (menší vaznost),

-

větší sílu ve střihu masa (menší křehkost),

-

větší světlost.

131

Tab. 39: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle tloušťky svalových vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā Tloušťka (µm) 61,20 fompr 52,12 hmjut 96,96 kytma 9,96 pecma 5,98 krkma 3,18 plema 4,45 hmckg 23,58 hmcpr 50,20 kytpr 21,23 pecpr 12,73 krkpr 6,75 plepr 9,49 kyttu 2,71 pectu 2,82 krktu 0,67 tukhmckg 7,83 tukhmcpr 16,53 evml 4,40 textur 2,60 odkappr 9,86 barvaL1 55,29 barvaa1 2,68 barvab1 11,11

s 7,65 4,78 6,47 1,00 0,63 0,25 0,41 2,00 4,71 2,41 1,29 0,53 1,03 0,58 0,81 0,19 1,58 2,58 0,84 0,46 4,55 4,26 1,55 1,75

Min. 28,36 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 71,80 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,35 1,28 10,83 21,30 9,94 3,60 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 81,59 53,39 97,39 10,00 6,04 3,18 4,50 23,72 50,32 21,22 12,80 6,74 9,56 2,65 2,80 0,69 7,72 16,29 4,78 2,64 8,35 53,22 1,96 10,23

s 5,95 4,43 6,84 1,05 0,67 0,31 0,42 2,13 4,27 2,31 1,19 0,55 0,90 0,55 0,76 0,19 1,41 2,33 1,38 0,56 3,55 3,15 1,09 1,28

Min. 71,81 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

3. skupina Max. 92,24 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,35 1,28 10,83 21,30 9,94 3,60 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 107,86 52,90 97,50 10,17 6,15 3,30 4,57 24,19 51,43 21,66 13,05 7,00 9,73 2,78 2,65 0,69 7,49 15,86 5,33 2,54 7,95 52,56 1,84 10,01

s 11,95 3,52 6,65 1,02 0,70 0,36 0,44 2,12 4,27 2,30 1,20 0,66 0,96 0,49 0,78 0,15 1,36 2,32 1,81 0,57 2,66 3,02 1,16 1,38

Min. 92,30 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

Významnost ** Max. 150,22 63,50 1-2, 1-3, 2-3 113,90 11,71 7,97 1-3, 2-3 4,23 1-2, 1-3 5,32 1-3 28,03 59,51 26,04 16,62 1-3, 2-3 8,56 11,70 1-3, 2-3 4,47 1-3 4,31 1-2 1,28 2-3 10,83 1-2, 2-3 21,02 1-2, 2-3 9,94 1-3, 2-3 3,60 1-2, 1-3 16,57 57,82 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 4,78 12,96 1-2, 1-3, 2-3

*

NS

1-3

1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2 2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2 2-3

1-2

1-2

2-3 1-2, 1-3 1-2 2-3 1-3

1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

132

1-2 2-3 1-2, 1-3 1-3 1-2 2-3 2-3

Tab. 40: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle počtu svalových vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā počet 44,91 fompr 54,87 hmjut 95,74 kytma 9,98 pecma 6,15 krkma 3,38 plema 4,47 hmckg 23,96 hmcpr 50,73 kytpr 20,62 pecpr 12,70 krkpr 6,94 plepr 9,60 kyttu 2,71 pectu 2,53 krktu 0,65 tukhmckg 7,52 tukhmcpr 15,95 evml 4,96 textur 2,55 odkappr 8,69 barvaL1 53,12 barvaa1 1,98 barvab1 10,16

s 5,71 2,89 6,70 0,85 0,55 0,36 0,39 1,85 3,58 1,85 0,95 0,63 0,81 0,54 0,71 0,14 1,36 2,06 0,59 0,54 3,77 4,09 1,37 1,60

Min. 33,00 48,30 84,76 8,36 4,96 2,76 3,75 21,16 43,79 16,79 10,95 6,00 7,91 2,03 1,72 0,42 5,70 12,84 4,35 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 54,00 59,70 113,90 11,63 7,09 4,23 5,31 27,60 57,04 24,26 15,30 8,56 10,75 4,47 4,31 0,91 10,83 20,54 5,53 3,60 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 63,27 55,24 95,97 10,05 5,97 3,14 4,43 23,38 50,51 20,85 12,60 6,73 9,57 2,55 2,81 0,71 7,64 16,22 5,19 2,72 8,93 55,34 2,67 11,29

s 5,65 4,21 6,68 1,13 0,70 0,30 0,45 2,31 4,28 2,35 1,06 0,61 0,94 0,43 0,83 0,13 1,35 2,56 1,79 0,51 3,87 1,52 1,09 1,07

Min. 55,00 46,50 84,15 7,87 4,99 2,72 3,66 20,00 42,59 17,22 10,99 5,89 7,63 1,89 1,47 0,46 5,31 11,95 3,99 2,03 5,37 53,01 1,47 10,09

3. skupina Max. 73,00 63,50 111,10 11,37 7,63 3,86 5,32 28,03 58,75 25,21 14,71 8,50 11,70 3,69 4,31 0,93 10,41 21,02 9,94 3,56 16,57 57,02 4,78 12,96

ā 91,11 51,36 97,22 10,10 5,99 3,24 4,45 23,57 50,57 20,73 12,55 6,81 9,58 2,66 3,00 0,68 8,02 16,68 4,19 x x x x x

s 10,02 5,07 6,45 1,08 0,74 0,24 0,41 2,05 5,65 2,90 1,73 0,45 1,18 0,69 0,73 0,26 1,70 2,62 0,09 x x x x x

Min. 82,00 45,50 86,26 8,72 5,47 2,81 3,89 21,71 44,49 18,10 11,07 6,11 7,79 1,89 1,89 0,36 5,27 12,46 4,07 x x x x x

Významnost Max. 112,00 59,30 109,10 11,71 7,97 3,58 5,21 27,99 59,51 26,04 16,62 7,45 11,41 4,05 4,35 1,28 10,63 21,30 4,33 x x x x x

**

*

NS

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3

2-3 2-3 1-2

1-3, 2-3

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-2

1-3 1-2

2-3 2-3

1-3 1-2 1-2

1-2 1-2 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly X – hodnoty nejsou k dispozici

133

2-3

Tab. 41: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle plochy svalových vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā Plocha (µm²) 3068 fompr 53,26 hmjut 96,15 kytma 9,97 pecma 5,99 krkma 3,18 plema 4,46 hmckg 23,59 hmcpr 50,21 kytpr 21,22 pecpr 12,73 krkpr 6,76 plepr 9,49 kyttu 2,71 pectu 2,82 krktu 0,68 tukhmckg 7,83 tukhmcpr 17,02 evml 4,43 textur 2,61 odkappr 9,73 barvaL1 55,15 barvaa1 2,64 barvab1 11,07

s 726 4,76 6,51 1,01 0,64 0,25 0,41 2,02 4,66 2,40 1,28 0,52 1,01 0,58 0,81 0,19 1,56 2,55 0,86 0,47 4,51 4,21 1,54 1,73

Min. 632 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 4199 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,35 1,28 10,83 21,30 9,94 3,60 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 5487 54,53 96,32 10,01 6,04 3,18 4,51 23,75 50,40 21,27 12,81 6,75 9,57 2,65 2,79 0,69 7,70 16,75 4,80 2,64 8,31 53,18 1,95 10,20

s 816 4,35 6,85 1,05 0,66 0,31 0,42 2,13 4,30 2,33 1,19 0,56 0,90 0,54 0,76 0,19 1,41 2,31 1,40 0,57 3,54 3,12 1,07 1,28

Min. 4202 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

3. skupina Max. 7028 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,35 1,28 10,83 21,30 9,94 3,60 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 9567 54,83 96,12 10,17 6,15 3,30 4,58 24,21 51,47 21,65 13,06 7,02 9,74 2,78 2,65 0,69 7,48 17,06 5,40 2,53 7,95 52,48 1,81 9,99

s 2054 3,53 6,59 1,01 0,69 0,36 0,44 2,11 4,26 2,29 1,20 0,67 0,97 0,50 0,79 0,15 1,36 2,35 1,86 0,57 2,51 3,02 1,15 1,37

Min. 7035 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

Významnost Max. 17722 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,31 1,28 10,83 21,02 9,94 3,60 16,57 57,82 4,78 12,96

**

*

NS

1-3

1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2 2-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2 2-3

1-2, 1-3, 2-3

1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-3

2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3 2-3 1-2, 2-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3

2-3 1-2, 1-3 1-2 1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

134

1-2 2-3 1-3 1-3 1-2 2-3 2-3

Tab. 42: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle obvodu svalových vláken u jatečné partie pečeně

1. skupina ā Obvod (µm) 212,64 fompr 52,23 hmjut 96,21 kytma 9,93 pecma 5,95 krkma 3,17 plema 4,39 hmckg 23,37 hmcpr 50,01 kytpr 21,14 pecpr 12,68 krkpr 6,73 plepr 9,45 kyttu 2,71 pectu 2,85 krktu 0,67 tukhmckg 7,88 tukhmcpr 16,61 evml 4,41 textur 2,61 odkappr 9,94 barvaL1 55,59 barvaa1 2,76 barvab1 11,24

s 27,29 4,84 6,53 1,00 0,60 0,25 0,41 1,97 4,66 2,41 1,23 0,52 1,02 0,59 0,82 0,20 1,59 2,60 0,83 0,46 4,58 4,16 1,53 1,71

Min. 95,01 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 250,81 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,35 1,28 10,83 21,30 9,94 3,60 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 287,79 53,30 96,39 9,98 6,03 3,18 4,45 23,54 50,27 21,18 12,80 6,75 9,54 2,64 2,81 0,69 7,74 16,31 4,79 2,65 8,27 53,05 1,96 10,20

s 22,52 4,38 6,98 1,05 0,68 0,31 0,41 2,14 4,25 2,30 1,18 0,54 0,88 0,55 0,76 0,19 1,40 2,30 1,36 0,57 3,45 3,06 1,08 1,30

Min. 251,02 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

3. skupina Max. 329,96 63,50 113,90 11,71 7,97 4,23 5,32 28,03 59,51 26,04 16,62 8,56 11,70 4,47 4,35 1,28 10,83 21,30 9,94 3,60 16,57 57,82 4,78 12,96

ā 392,80 52,90 95,97 10,24 5,99 3,31 4,46 23,59 51,77 21,83 13,11 7,03 9,79 2,78 2,60 0,68 7,41 15,71 5,45 2,52 7,95 52,44 1,75 9,92

s 52,58 3,41 6,36 1,00 0,71 0,36 0,44 2,10 4,25 2,28 1,25 0,67 0,96 0,49 0,76 0,14 1,32 2,29 1,92 0,56 2,69 3,02 1,15 1,32

Min. 330,16 45,50 84,15 7,87 4,96 2,72 3,66 20,00 42,59 16,79 10,95 5,89 7,63 1,89 1,47 0,36 5,27 11,95 3,99 1,95 3,23 47,27 0,15 7,65

Významnost ** Max. 804,93 63,50 1-2, 1-3, 2-3 113,90 11,71 1-2 7,97 1-3, 2-3 4,23 1-2, 1-3 5,32 1-3 28,03 59,51 26,04 16,62 1-3, 2-3 8,56 1-3 11,70 1-3, 2-3 4,47 1-3, 2-3 4,31 1,28 2-3 10,83 1-2, 2-3 21,02 1-2, 2-3 9,94 1-3, 2-3 3,60 1-2, 1-3 16,57 57,82 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 4,78 12,96 1-2, 1-3, 2-3

*

NS

1-3 1-3

1-2, 2-3 1-2, 2-3 1-3, 2-3 1-2 2-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2 2-3

1-2

2-3 1-2 1-2 1-2, 1-3

1-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

135

1-2 2-3 1-2, 1-3 1-3 1-2 2-3 2-3

6.3.1.4. Plec U skupin členěných dle tloušťky svalových vláken byl nejvyšší podíl svaloviny zjištěn u 1. skupiny, procentuální podíl plece z jatečné půlky za studena byl však nejvyšší u 3. skupiny. Hodnoty elektrické vodivosti byly nejvyšší u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit za inklinující PSE), rovněţ i síla střihu. Pokud jde o 3. skupinu, vykázala nejvyšší odkap a světlost masa. Všechny skupiny lze tedy označit jako PSE. Skupina 1, tedy skupina s nejmenší četností svalových vláken, se vyznačovala nejvyšší zmasilostí JUT, rovněţ i nejvyšším podílem plece z jatečné půlky za studena. Elektrická vodivost dosahovala nejvyšších hodnot u 3. skupiny (všechny skupiny inklinovaly PSE), síla ve střihu u 1. skupiny, jakoţ i odkap (všechny skupiny lze označit jako PSE) a nejvyšší světlost masa vykázala zvířata 2. skupiny. U skupin, členěných dle plochy svalových vláken, lze konstatovat, ţe nejvyšší podíl svaloviny a podíl plece z jatečné půlky za studena byl nejvyšší u 3. skupiny, nejvyšší elektrická vodivost byla zjištěna u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit jako inklinující k PSE), jakoţ i síla ve střihu masa, odkap byl výrazně vyšší u 3. skupiny (všechny skupiny lze označit za PSE z hlediska odkapu masové šťávy), rovněţ i světlost masa. Po rozdělení do jednotlivých velikostních skupin dle obvodu svalových vláken bylo zjištěno, ţe podíl svaloviny byl nejvyšší u 3. skupiny, jakoţ i podíl plece. Pokud se hodnotí elektrická vodivost, ta byla, spolu se silou střihu, nejvyšší u 1. skupiny (všechny skupiny lze označit jako inklinující k PSE). Odkap byl zjištěn nejvyšší u 3. skupiny (všechny skupiny lze označit za PSE z hlediska odkapu masové šťávy), u které téţ vykázala nejvyšší hodnoty světlost masa.

136

Z hlediska kvalitativních parametrů svalových vláken plece lze konstatovat, ţe zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken se vyznačují -

nejmenším podílem svaloviny v JUT,

-

největším podílem plece v jatečné půlce,

-

nejniţší elektrickou vodivostí,

-

nejvyšším odkapem (nejmenší vaznost),

-

nejmenší sílou ve střihu masa (největší křehkost),

-

nejvyšší světlostí.

Z uvedeného je zřejmé, ţe u této partie lze vysledovat částečnou podobnost s výsledky, týkající se krkovice. U těchto dvou jatečných partií byly totiţ zjištěny opačné výsledky z hlediska vlivu ukazatelů jatečné hodnoty na parametry svalových vláken, neţ tomu bylo u jatečné partie kýta a pečeně. Z hlediska počtu svalových vláken v pleci se zjistilo, ţe zvířata s nejvyšší četností svalových vláken vykázala -

nejvyšší elektrickou vodivost,

-

největší sílu ve střihu masa (nejmenší křehkost),

-

nejmenší odkap (největší vaznost).

137

Tab. 43: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle tloušťky svalových vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā Tloušťka (µm) 52,53 fompr 54,03 hmjut 94,61 plema 4,29 hmckg 22,94 hmcpr 50,52 plepr 9,16 tukhmckg 8,13 tukhmcpr 17,15 evml 4,67 textur 2,71 odkappr 8,38 barvaL1 53,08 barvaa1 1,77 barvab1 9,92

s 6,05 4,42 9,43 0,44 2,25 3,81 0,83 1,48 1,98 0,59 0,58 3,12 3,70 1,12 1,62

Min. 23,52 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 59,80 63,50 113,90 5,32 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 3,68 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 66,20 53,92 95,68 4,38 23,22 49,78 9,24 8,11 16,96 4,53 2,46 8,61 54,09 1,98 10,43

s 3,95 4,35 8,79 0,47 2,40 3,40 0,83 1,43 2,16 0,49 0,64 3,07 3,38 1,31 1,52

Min. 59,81 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

Významnost

3. skupina Max. 73,69 63,50 113,90 5,77 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

ā 84,27 53,91 95,80 4,48 23,69 50,11 9,39 8,10 17,03 4,67 2,51 9,97 55,63 2,59 11,13

s 9,23 4,64 7,32 0,50 2,33 3,10 0,81 1,26 2,20 0,28 0,89 3,60 3,99 2,00 1,86

Min. 73,70 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

Max. 126,39 63,50 113,90 5,77 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

** 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2, 2-3 1-2, 1-3

*

NS

1-2 1-2, 1-3 2-3 1-3

1-3 2-3

1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3, 2-3

2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

138

2-3

Tab. 44: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle počtu svalových vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā počet 61,11 fompr 52,89 hmjut 93,64 plema 4,43 hmckg 22,97 hmcpr 50,02 plepr 9,31 tukhmckg 8,05 tukhmcpr 15,60 evml 4,28 textur 2,57 odkappr 9,08 barvaL1 54,24 barvaa1 2,24 barvab1 10,54

s 9,26 3,55 7,24 0,46 2,11 1,84 0,49 0,89 1,24 0,18 0,75 3,54 4,11 1,54 1,85

Min. 35,00 46,40 84,15 3,71 19,36 46,71 8,93 5,98 13,23 3,86 1,39 3,23 47,27 0,50 7,65

2. skupina Max. 72,00 63,50 112,71 5,77 28,39 54,84 10,63 10,41 19,64 4,21 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

ā 87,67 52,11 95,81 4,40 23,13 49,11 9,33 7,98 16,76 4,47 2,44 8,21 54,22 1,37 10,21

s 11,84 4,65 7,17 0,48 2,23 3,81 0,99 1,55 2,78 0,36 0,51 1,74 1,59 1,29 0,81

Min. 73,00 40,40 84,90 3,66 20,40 42,59 7,63 5,70 12,84 4,10 1,78 6,69 52,09 0,15 9,23

3. skupina Max. 108,00 59,60 111,10 5,32 28,03 55,74 10,88 10,22 21,02 5,41 2,99 11,08 55,78 3,46 11,30

ā 138,82 52,99 97,42 4,46 24,40 51,38 9,36 8,21 16,79 4,71 x x x x x

s 32,01 4,37 11,31 0,48 2,47 4,45 0,98 1,64 1,99 0,67 x x x x x

Min. 112,00 45,50 76,87 3,40 19,88 44,73 8,13 6,10 12,44 4,07 x x x x x

Významnost ** Max. 202,00 1-2, 2-3 57,70 113,90 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 5,02 28,78 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 56,76 11,35 1-3, 2-3 10,83 1-3, 2-3 19,74 1-3, 2-3 5,53 1-2 x 1-2 x x 1-2 x 1-2 x

*

NS 1-3 1-2

1-2 1-3

1-2, 2-3 1-2 1-2

1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly X – hodnoty nejsou k dispozici

139

1-2

Tab. 45: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle plochy svalových vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā Plocha (µm²) 2244 fompr 52,1 hmjut 96,11 plema 4,29 hmckg 22,93 hmcpr 48,87 plepr 9,16 tukhmckg 8,12 tukhmcpr 17,13 evml 4,66 textur 2,70 odkappr 8,42 barvaL1 53,11 barvaa1 1,80 barvab1 9,95

s 476 4,45 9,38 0,44 2,26 3,78 0,82 1,47 1,97 0,58 0,59 3,17 3,70 1,15 1,62

Min. 435 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 2874 63,50 113,90 5,32 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 3,68 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 3559 52,54 97,12 4,38 23,25 48,91 9,24 8,11 16,94 4,53 2,44 8,59 54,27 2,00 10,51

s 437 4,31 8,72 0,48 2,40 3,41 0,83 1,43 2,17 0,48 0,64 3,06 3,38 1,34 1,52

Min. 2875 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

Významnost

3. skupina Max. 4426 63,50 113,90 5,77 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

ā 5802 53,02 97,65 4,48 23,69 49,59 9,39 8,19 17,02 4,67 2,53 10,17 55,62 2,61 11,12

s 1307 4,68 7,26 0,50 2,32 3,06 0,81 1,25 2,21 0,27 0,92 3,58 4,09 2,05 1,91

Min. 4426 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

Max. 12547 63,50 113,90 5,77 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

** 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 1-2 1-2, 2-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3 1-2, 1-3

*

NS

1-2 1-3 1-3

1-2 2-3 1-3 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3 2-3 2-3

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

140

Tab. 46: Ukazatelé jatečné hodnoty u sledovaných skupin dle obvodu svalových vláken u jatečné partie plece

1. skupina ā Obvod (µm) 183,11 fompr 52,16 hmjut 96,17 plema 4,29 hmckg 22,92 hmcpr 48,84 plepr 9,16 tukhmckg 8,12 tukhmcpr 17,13 evml 4,65 textur 2,71 odkappr 8,34 barvaL1 53,28 barvaa1 1,79 barvab1 10,03

s 20,91 4,54 9,56 0,45 2,27 3,88 0,84 1,52 2,04 0,59 0,58 3,13 3,69 1,17 1,62

Min. 87,18 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

2. skupina Max. 208,96 63,50 113,90 5,32 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 3,68 18,55 63,73 5,34 14,16

ā 232,85 52,45 97,02 4,37 23,21 48,89 9,23 8,11 16,96 4,52 2,46 8,65 54,06 1,96 10,41

s 14,49 4,38 8,64 0,47 2,38 3,39 0,82 1,41 2,15 0,47 0,64 3,10 3,43 1,31 1,55

Min. 209,12 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

Významnost

3. skupina Max. 260,94 63,50 113,90 5,77 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

ā 302,97 53,03 97,66 4,48 23,70 49,60 9,39 8,19 17,03 4,68 2,52 9,92 55,40 2,05 11,02

s 38,10 4,45 7,34 0,49 2,32 3,01 0,79 1,24 2,14 0,27 0,89 3,55 4,07 1,97 1,89

Min. 261,01 40,40 76,87 3,40 19,36 42,59 7,63 5,70 12,44 3,86 1,39 3,23 47,27 0,15 7,65

Max. 481,95 63,50 113,90 5,77 28,78 56,76 11,35 10,83 21,02 5,53 4,54 18,55 63,73 6,82 14,54

**

*

1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 1-3, 2-3 1-2, 1-3, 2-3 2-3

1-2

1-2

1-2, 1-3 1-2, 2-3 1-2, 1-3

1-2, 1-3 2-3 1-3

2-3 1-2, 1-3, 2-3

1-2, 1-3 1-3 1-2, 1-3, 2-3

2-3 1-2

** rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,01), * rozdíly mezi průměry jsou statisticky průkazné (P < 0,05), NS - neprůkazné rozdíly

141

NS

2-3

6.3.2. Zhodnocení těsnosti závislosti mezi charakteristikami svalových vláken a ukazateli jatečné hodnoty (korelační analýza) Těsnost závislosti mezi sledovanými charakteristikami svalových vláken a ukazateli jatečné hodnoty byla rovněţ vyhodnocena pomocí korelací. Přehled korelačních koeficientů uvádí tabulka 47. Korelační matice je zpracována bez ohledu na jatečné partie (mezi svalovými charakteristikami a ukazateli jatečné hodnoty u jednotlivých jatečných partií jsou velmi slabé těsnosti závislostí).

142

Tab. 47: Korelační matice – těsnost závislosti mezi charakteristikami sv. vláken a ukazateli jatečné hodnoty tloušťka tloušťka

počet

1,00

plocha

obvod

počet

-0,39

<.0001

-0,39 1,00

plocha

0,99

<.0001

-0,39

<.0001

obvod

0,92

<.0001

-0,42

<.0001

0,91

<.0001

cprir

0,01

0,1067

0,21

<.0001

-0,01

0,3825

-0,03

0,001

fompr

0,01

0,3706

-0,27

<.0001

0,02

0,0082

0,04

<.0001

hmjut

0,07

<.0001

0,22

<.0001

0,06

<.0001

0,05

<.0001

hmjutst

0,07

<.0001

0,22

<.0001

0,06

<.0001

0,05

<.0001

kytma

0,08

<.0001

-0,03

0,0006

0,10

<.0001

0,11

<.0001

pecma

0,10

<.0001

0,04

<.0001

0,11

<.0001

0,11

<.0001

krkma

0,08

<.0001

0,13

<.0001

0,09

<.0001

0,08

<.0001

plema

0,06

<.0001

0,00

0,7509

0,08

<.0001

0,09

<.0001

hmckg

0,09

<.0001

0,02

0,0368

0,11

<.0001

0,12

<.0001

hmcpr

0,04

<.0001

-0,23

<.0001

0,07

<.0001

0,09

<.0001

kytpr

0,04

<.0001

-0,23

<.0001

0,06

<.0001

0,08

<.0001

pecpr

0,06

<.0001

-0,17

<.0001

0,08

<.0001

0,09

<.0001

krkpr

0,04

<.0001

-0,04

<.0001

0,06

<.0001

0,06

<.0001

plepr

0,01

0,2134

-0,18

<.0001

0,03

0,0003

0,05

<.0001

kyttu

0,05

<.0001

-0,04

<.0001

0,05

<.0001

0,04

<.0001

pectu

0,02

0,0084

0,31

<.0001

0,00

0,7676

-0,02

0,0108

krktu

-0,04

<.0001

0,29

<.0001

-0,06

<.0001

-0,07

<.0001

pletu

0,07

<.0001

0,10

<.0001

0,06

<.0001

0,06

<.0001

tukhmckg

0,04

<.0001

0,21

<.0001

0,03

0,0012

0,01

0,3262

tukhmcpr

0,02

0,0308

0,15

<.0001

0,00

0,7599

-0,01

0,0896

phml

0,00

0,8229

0,17

<.0001

0,01

0,2258

0,01

0,2619

evml

0,14

<.0001

-0,11

<.0001

0,16

<.0001

0,13

<.0001

textur

-0,10

<.0001

0,01

0,3815

-0,09

<.0001

-0,10

<.0001

odkappr

-0,01

0,6681

-0,01

0,3014

-0,01

0,321

-0,02

0,0938

barvaL1

-0,05

0,0002

0,10

<.0001

-0,06

<.0001

-0,08

<.0001

barvaa1

-0,02

0,1145

-0,06

<.0001

-0,03

0,0266

-0,05

<.0001

barvab1

0,00

0,7887

0,00

0,8774

-0,02

0,1936

-0,05

0,0002

143

<.0001

0,99

<.0001

0,92

<.0001

-0,39

<.0001

-0,42

<.0001

1,00

0,91 1,00

<.0001

Z tabulky 47 vyplývá, ţe se prokázala střední závislost mezi celkovou hmotností tuku v pečeni a počtem svalových vláken. Rovněţ moţno konstatovat, ţe byla prokázána existence Slabé přímé závislosti (0,1 r

0,3 ) mezi

 počtem svalových vláken a hmotností JUT za tepla a studena,  počtem svalových vláken a hmotností tuku v krkovici, respektivě v hlavních masitých částech,

Slabé nepřímé závislosti (0,1 r

0,3 ) mezi

 počtem vláken a zmasilostí JUT, hmotností, resp. podílem hlavních masitých částí, hmotností, resp. podílem kýty a hmotností, resp. podílem pečeně. POUR (1977) hodnotil vztah mezi tloušťkou svalových vláken a některými ukazateli jatečné hodnoty prasat. Testovaný soubor představoval 66 prasat plemene landrase s vyrovnaným poměrem pohlaví. Došel k závěru, ţe na základě hodnot korelačních koeficientů mezi tloušťkou svalových vláken a plochou MLLT, hmotností masa z jatečné půlky, hmotností masa z pečeně, hmotností masa z kýty a výškou špeku, lze tloušťku svalových vláken povaţovat za ukazatel zmasilosti prasat. POUR, HOVORKA (1980), kteří se zabývali vztahy mezi plochou svalu MLLT a ukazateli jatečné hodnoty, dospěli k závěru, ţe plocha svalových vláken je v pozitivní korelaci k ukazatelům vyjadřujícím zmasilost prasat, tj. k hmotnosti masa z jatečné půlky v kg (r = 0,66), k hmotnosti masa z pečeně v kg (r = 0,53) a k hmotnosti masa z kýty v kg (r = 0,65). Tyto závěry lze potvrdit. BULOTIENE, JUKNA (2008) na základě svých pokusů stanovili průkazné (P<0,05) korelace mezi plochou svalových vláken a odkapem. Dle provedených pokusů však nelze tuto průkaznost potvrdit. Lze však souhlasit se závěry RYU et. al (2005), dle kterých je odkap v negativním vztahu k ploše svalových vláken (r = - 0,25). Stejný trend vysledoval i mezi barvou (světlostí) a plochou svalových vláken. ORZECHOWSKA, WOJTYSIAK (2008) konstatují, ţe síla ve střihu masa je v negativní korelaci s velikostí svalových vláken. Stejných závěrů bylo dosaţeno i v rámci provedených pokusů.

144

Z hlediska barvy masa POUR, HOVORKA (1981) vysledovali pozitivní korelaci mezi barvou (světlostí) svalu MLLT a plochou jeho svalových vláken (r = 0,15). Dle korelační tabulky, která pojednává souhrnně o korelačních vztazích mezi parametry svalových vláken a jednotlivými ukazateli jatečné hodnoty, však mezi barvou masa a plochou svalových vláken existuje jen slabý negativní korelační vztah (r = - 0,06).

145

6.3.3. Dílčí závěry z hodnocení vlivu kvantitativních a kvalitativních ukazatelů jatečné hodnoty a jatečné partie na parametry svalových vláken Z výše uvedených výsledků lze konstatovat, ţe -

zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken u jatečné partie krkovice se vyznačují  nejmenší zmasilostí v JUT,  nejniţším podílem krkovice v jatečné půlce,  nejvyšším obsahem tuku v krkovici,  vysokou elektrickou vodivostí,  nejvyšším odkapem (nejmenší vaznost),  nejmenší sílou ve střihu masa (největší křehkost),

-

zvířata s nejmenší tloušťkou svalových vláken u krkovice se vyznačují nejvyšší světlostí

-

zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken u jatečné partie plec se vykazují  nejmenší zmasilostí v JUT,  největším podílem plece v jatečné půlce,  nejniţší elektrickou vodivost,  nejvyšším odkapem (nejmenší vaznost),  nejmenší sílou ve střihu masa (největší křehkost),  nejvyšší světlostí.

Výše popsané jatečné partie krkovice a plec lze tedy z hlediska vlivu ukazatelů jatečné hodnoty na parametry svalových vláken označit jako značně podobné.

146

Dále lze konstatovat, ţe

-

zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken u jatečné partie kýty mají  největší podíl svaloviny v JUT,  největší podíl kýty v jatečné půlce,  nejvyšší obsah tuku v kýtě,  nejniţší elektrickou vodivost,  nejmenší odkap (největší vaznost),  nejmenší sílu ve střihu masa (největší křehkost),  nejmenší světlost.

-

zvířata s největší tloušťkou (plochou i obvodem) svalových vláken u jatečné partie pečeně mají  nejvyšší podíl svaloviny v JUT,  největší podíl pečeně v jatečné půlce,  nejmenší obsah tuku v pečeni,  nejvyšší elektrickou vodivost,  nejmenší odkap (největší vaznost),  nejmenší sílu ve střihu masa (největší křehkost),  nejniţší světlost.

Z hlediska hodnocení vlivu ukazatelů jatečné hodnoty na parametry svalových vláken u jatečné partie kýty a pečeně lze vysledovat tedy podobné trendy. Rovněţ lze konstatovat, ţe u partie kýty, členěné do skupin dle kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťky, plochy a obvodu), byly zjištěny statistické rozdíly v  textuře (křehkosti) masa –rozdíly mezi 1.(2.) a 3. skupinou,  elektrické vodivosti masa - rozdíly mezi 1. a 2.(3.) skupinou.

147

U jatečné partie pečeně, členěné do skupin dle kvalitativních parametrů svalových vláken (tloušťky, plochy a obvodu), byly rovněţ zjištěny statistické rozdíly u  vaznosti masa (odkap) – rozdíly mezi všemi sledovanými skupinami,  textury (křehkost) masa - rozdíly mezi 1.(2.) a 3. skupinou,  elektrické vodivosti masa – rozdíly mezi všemi sledovanými skupinami. Dle zjištěných průkazností lze částečně potvrdit vliv některých ukazatelů jatečné hodnoty na parametry svalových vláken, neboť zejména mezi 1. a 3. skupinou, tedy mezi skupinou s nejmenší hodnotou parametrů svalových vláken a skupinou s největšími hodnotami těchto parametrů, existovaly téměř ve všech ukazatelích jatečné hodnoty významné rozdíly. Na základě toho je moţné potvrdit hypotézu č. 3, tedy, ţe s měnícími se ukazateli jatečné hodnoty dochází ke změnám kvalitativních a kvantitativních parametrů svalových vláken, které zároveň ovlivňují výslednou kvalitu vepřového masa.

148

7. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI V současné situaci, ve které se chov prasat v ČR nachází, se zdá být významnou cestou dosaţení konkurenceschopnosti našich chovatelů v produkci vysoce kvalitních jatečných prasat. Předpokladem vynikající uţitkovosti je vysoká intenzita růstu, ranost, nízká spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku (pod 2,5 kg), optimální průměrný denní přírůstek (800 – 900 g) a v neposlední řadě odpovídající podíl libové svaloviny (57 – 58 %). Právě podíl libové

svaloviny,

jako

jeden

z předpokladů

vysoké

uţitkovosti,

a

tím

i konkurenceschopnosti našich chovatelů, je úzce spjat s problematikou svalových vláken, jejich utvářením, funkcí a zejména jejich vlivem na jakost konečného produktu pro spotřebitele. Z tohoto pohledu je důleţité zabývat se jednotlivými faktory, které mohou mít vliv na parametry svalových vláken a tím na kvalitu jatečného produktu. Na základě zjištěných výsledků práce je moţné vyvodit následující závěry a doporučení pro oblast zemědělské praxe.  Vliv jatečné partie na parametry svalových vláken byl prokázán. Největší tloušťka svalových vláken byla vysledována u kýty a pečeně, tyto dvě jatečné partie se vyznačovaly

nejmenším počtem svalových vláken. Jatečná partie plec se

vyznačovala nejvyšším počtem svalových vláken na jednotku plochy a nejmenší tloušťkou svalových vláken.  Vliv genotypu na parametry svalových vláken byl prokázán.

Genotyp

(ČBU x ČL) x PN se vyznačoval největší tloušťkou svalových vláken v jatečné partii kýtě a pečeni, u genotypu ČBU bylo naměřeno v jatečných partiích kýtě a pečeni nejmenší tloušťky svalových vláken.  Všechny sledované genotypy, ČBU, ČBU x ČL, (ČBU x ČL) x (H x PN) a (ČBU x ČL) x PN byly charakterizovány největší tloušťkou svalových vláken u jatečné partie kýty a pečeně, počet svalových vláken na jednotku plochy byl u všech sledovaných genotypů nejvyšší u jatečné partie plece a krkovice.  Byl prokázán vliv pohlaví na parametry svalových vláken. Vepříci se vyznačovali menší tloušťkou svalových vláken, zejména pokud se týká jatečné partie kýty a pečeně.  Vepříci i prasničky vykázali největší tloušťku svalových vláken u kýty a pečeně.  Nejvyšší počet svalových vláken na jednotku plochy byl zjištěn u obou pohlaví u partie plec.

149

 Byl částečně prokázán vliv intenzity růstu na kvalitativní a kvantitativní parametry svalových vláken.  Zvířata s největšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken v jatečné partii krkovice a plec se vyznačovala nejvyšší intenzitou růstu.  Zvířata s největšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken v jatečné partii kýta a pečeně se vyznačovala nejmenší intenzitou růstu.  U kýty a pečeně byly zjištěny významné rozdíly v intenzitě růstu mezi zvířaty s menší tloušťkou svalových vláken a zvířaty s větší tloušťkou svalových vláken.  Podíl svaloviny byl zjištěn nejvyšší u zvířat s největšími hodnotami kvalitativních parametrů svalových vláken v kýtě a pečeni.  Byl prokázán vliv ukazatelů jatečné hodnoty na parametry svalových vláken.  Jatečnou partii kýtu a pečeni lze označit za partie identické z hlediska vlivu ukazatelů jatečné hodnoty na parametry svalových vláken.  U kýty a pečeně byly zjištěny významné rozdíly mezi skupinami dle kvalitativních parametrů svalových vláken u textury (křehkosti) a elektrické vodivosti masa. Pro další studium zpracované problematiky lze doporučit studium jatečné partie kýty a pečeně. Jedná se o homogenní, vzájemně zastupitelné jatečné partie a na základě zjištěných závěrů lze jejich podobnost potvrdit. Naopak jatečné partie krkovice a plec byly z hlediska studia faktorů majících případný vliv na vlastnosti svalových vláken shledány jako partie nesourodé, pro další zkoumání zřejmě nevýznamné.

150

8. SEZNAM LITERATURY ANDRÉS, A. I., CAVA, R., MAYORAL, A. I., TEJEDA, T. F., MORCUENDE, D., RUIZ, J. : Oxidative stability and fatty acid composition of pig muscles as affected by rearing system, crossbreeding and metabolic type of muscle fibre, Meat Science, Volume 59, Issue 1, September 2001, s. 39 – 47.

BOSI, P. : Feeding strategies to produce high quality pork. Asian Austral J. Animal 12 (2), 1999, s. 271-278. BRENDL, J., KLEIN, S. : Hydratační schopnost svalové tkáně jako kritérium technologické jakosti masa, Ţivočišná výroba, 18, 9-10, 1973, s. 673 – 680.

BUITRAGO, J. A., WALKER, E. F., SNYDER, W. I., POND, W. G. : Blood and tissue traits in pigs at birth and at 3 weeks from gilts fed low or high energy diets during gestation, Journal of Animal Science 38, 1974, s. 766 – 771.

BULOTIENE, G., JUKNA, V. : The influence of muscle fibre area on pork quality, Veterinarija ir Zootechnika, 2008, 42, 34 – 37.

CIÉSLAK, D., KAPELÁNSKI, W., BLICHARSKI, T. : Restriction fragment length polymorphism in myogenin and genes and thein influence on lean meat kontent in pigs, Journal of Animal Science, 78 (1), 2000, s. 43 – 45. CIÉSLAK, D., BLICHARSKI, T., KAPELÁNSKI, W., PIERZCHALA, M. : Výzkum polymorfismů v genu myostatinu (GDF8) u prasat, Ţivočišná výroba, 48, 2003, č. 2, s. 69 – 75. ČECHOVÁ, M., MIKULE, V. : Analýza jatečné hodnoty u prasat různých genotypů, Ţivočišná výroba, 49, 2004, č. 9, s. 383 – 388. ČERVENKA, T. : Kvalita vepřového masa současných genotypů jatečných prasat s ohledem na charakteristiku jejich svalových vláken. Písemná práce k státní doktorské zkoušce, 2003, s. 8-12, 21-22. 151

ČERVENKA, T., OKROUHLÁ, M., TRČOVÁ, L. : Ochrana v chovech prasat. Farmář, 10, 2004, č. 6, s. 34. ČERVENKA, T. : Kvalita vepřového masa současných genotypů jatečných prasat s ohledem na charakteristiku jejich svalových vláken, disertační práce, 2004, s. 16 – 21. ČUBOŇ, J., HAŠČÍK, P., HLUCHÝ, S., VAGAČ, V., KAČÁNIOVÁ, M. : Vzťah štruktúry svalov ku kvalitě mäsa, Maso, 15, 2004, č. 4, s. 22-23.

DIETL, G., GROENEVELD, E., FIEDLER, I. : Genetic parameters of muscle structure traits in pig, Proceedings of 44th Annual Meeting EAAP, Aarhus, 16 – 19 August 1993, vol. II, EAAP, s. 1 – 8.

DWYER, C. M., STICKLAND, N. C., FLETCHER, J. M. : The influence of maternal nutrition on muscle fibre number development in the porcine fetus and on subsequent postnatal growth, Journal of Animal Science 72, 1994, s. 911 – 917.

ESSÉN – GUSTAVSSON, B., KARLSTRÖM, K., LUNDSTRÖM, K. : Muscle fibre characteristics and metabolit response at slaughter in pigs of different halothane genotypes and thein relation to meat quality, Meat Science, 31, 1992, s. 1 – 11.

FALCONER, D. S. : Introduction to Quantitative Genetics, Donald Press, 1981,New York.

FAULKNER, J. A., MAXWELL, L. C., LIEBERMAN, D. A. : Histochemical characteristics of muscle fibers from trained and detrained guinea pigs, American Journal of Physiology 222, 1972, s. 836 – 840.

FEWSON VON, D., RATHEFELDER, A., MÜLLER, E. : Investigations on the correlations between the percentage of carcass lean, meat quality and stress resistence in pigs of different genetic origin. 1. Importance of the morfology of the eye – muscle, Zuchtungskunde, IS 950516, 1993, 65 : 4, s. 284 – 296.

152

FIEDLER, I. : Strukturelle Merkmale des Kotletmuskels von Schweinen bei unterschiedlicher Halothanereaktion. Fleisch, 42, 1988, s. 216 – 218. FIEDLER, I., ENDER, K., DOMRʼnSE, H. : Ergebnisse zur Muskelstruktur unterschiedlicher Geschlechter und Rassen beim Schwein. Genetische Probleme in der Tierzucht, Akademie der Landwirtschaftswissenschaften, Berlin 20, 1989, s. 95 – 101. FIEDLER, I., REHFELDT, C., ENDER, K. : Muskelfasermerkmale – Neue Selektionskriterien?, Der Tierzuchter 43, 1991, s. 444 – 445. FIEDLER, J., SMITAL, J.: Aspekty růstu svaloviny u prasat. Náš chov, 63, 2003, č. 1, s. 35.

FLORINI, J. R. : Hormonal control of muscle growth, Muscle and Nerve 10, 1987, s. 577 – 598.

GOLLNICK, P. D., TIMSON, B. F., MOORE, R. L., RIEDY, M. : Muscular enlargement and number of fibers in skeletal muscle of rats, Journal of Applied Physiology 50, 1981, s. 936 – 943.

GONYEA, W. J., SALE, D. G., GONYEA, F. B., MIKESKY, A. : Exercise induced increases in muscle fiber number, European Journal of Applied Physiology 55, 1986, s. 137 – 141.

GRAU, R. : Fleisch und Fleischwaren. Berlin. A. W. Hayns Erben Verlag 1960.

HALL – CRAGGS, E. C. B., LAWRENCE, C. A. : Longitudinal fibre division in skeletal muscle : a light and electron – microscopic study, Zeitschrift für Zellforschung und Mikroskopische Anatomie 109, 1970, s. 481 – 494.

HANDEL, S. E., STICKLAND, N. C. : Muscle cellularity and birth weight, Animal production 44, 1987, s. 311 – 317.

153

HOFMANN, K. : Der Begriff Fleischqualität : Definition und Anwendung, Fleischwirtschaft, 67, 1987, 44 – 49. HORÁK, V. : Fibre type differentiation during postnatal development of miniature pig skeletal muscles, Reprod. Nutr. Dev., 1995, s. 725 – 736. HORÁK, V., MATOLÍN, S. : Inhibition reactivation myofibrillar ATPase technique for demonstration of three fiber types in a single cryostat muscle section, Institute of Animal Physiology and Genetics, Czechoslovak Academy of Sciences, Liběchov, 1990. HOVORKA, F., SIDOR, V., SMÍŠEK, V. : Chov prasat. Praha, SZN 1987, s. 88-101. HOVENIER, R., KANIS, E., ASSELDONK, T. VAN – WESTERINK, N. G. : Breeding for pig meat quality in halothane negative populations – review. Pig News and Inform., 14, 1993, s. 17 – 25.

CHANG, K. C., COSTA, N., BLACKLEY, R., SOUTHWOOD, O., EVANS, G., PLASTOW, G., WOOD, J. D., RICHARDSON, R. I. : Relationships of myosin heavy chain fibre types to meat quality traits in traditional and modern pigs, Meat Science, Volume 64, Issue 1, May 2003, s. 93 – 103.

CHRISTENSEN, M., HENCKEL, P., PURSLOW, P. P. : Effect of muscle type on the rate of postmortem proteolysis in pigs, Meat Science, Volume 66, Issue 3, March 2004, s. 595 – 601.

JACOBS, S. C., WOKKE, J. H., BAR, P. R., BOOTSMA, A. L. : Satellite cell activation after muscle demage in young and adult rats, Anatomical Record 242, 1995, s. 329 – 336. JELÍNEK, P., KOUDELA, K.: Fyziologie hospodářských zvířat. Brno, MZLU 2003, s. 362-373.

154

KLOSOWSKA, D., KLOSOWSKI, B. : Histological and histochemical investigations on heterogenity of muscle in pigs, Tagungsberichte (Dtsch. Akad. Landwirtsch. Berlin), 236, 1985, s. 191 – 197. KLOSOWSKA, D., KURYL, J., ELMINOWSKA, G., KAPELÁNSKY, W., WALASIK, K., PIERZCHALA, M., CIESLAK, D., BOGUCKA, J. : A relationship between the PCRRFLP polymorphism in porcine MYOG, MYOD1 and MYF5 genes and microstructural characteristics of m. longissimus lumborum in Pietrain x (Polish Large White x Polish Landrace) crosses, Ţivočišná výroba, 49, 2004, č. 3, s. 99 – 107. KÁBA, B., SVATOŠOVÁ, L. : Statistika, Praha, 2001, s. 104 – 115.

KIM, J. M., LEE, Y. E., CHOI, Y. M., KIM, B. C. : Possible muscle fibre characteristics in the selection for improvement in porcine lean meat production and quality, Asian – Australian Journal of Animal Sciences, 21, 10, 2008, 1529 – 1534. KULÍŠEK, V., MAKOVICKÝ, P., DEBRECÉNI, O., ZIMMERMANN, V. : Praktické moţnosti vyuţitia histologických metód při stanovení kvality mäsa a finálních produktov, Maso, č. 6, 2003, s. 18 – 19.

KULÍŠEK, V., MAKOVICKÝ, P., DEBRECÉNI, O., ZIMMERMANN, V. : Teoretický pohlád pre vyuţiti histologických a histochemických metód při stanovení kvality mäsa, Maso, č. 5, 2003, s. 19 – 21. LAHUČKÝ, R., KRŠKA, P., KÜCHENMEISTER, V., NÜRNBERG, K., BAHELKA, I., DEMO, P., KUHN, G., ENDER, K.: Influence of dietary vitamin E supplementation on antioxidative status in muscle and meat quality of pigs, Journal of Animal Science, 46 (7), 2001, s. 327 – 332. LAHUČKÝ, R., UHRÍN, V. : Štrukturná a funkčná charakteristika kostrového svalu vo vzťahu ku kvalite mäsa ošípaných, Ţivočišná výroba, 40, 1995, č. 9, s. 421 – 428.

155

LARZUL, C., LEFAUCHEUR, L., ECOLAN, P., GOGUE, J., TALMANT, A., SELLIER, P., MONIN, G. : Phenotypic and genetic parameters for Longissimus muscle fibre characteristics in relation to growth, carcass and meat quality traits in Large White pigs, Journal of Animal Science 75, 1997, s. 3126 – 3137.

LENGERKEN, G., MAAK, S., WICKE, M., FIEDLER, I., ENDER, K. : Suitability of structural and functional trans of skeletal muscle for the genetic improvement of meat quality in pigs. Arch. Tierz. Dummerstorf, 37, 1994, s. 133 – 134. LENGERKEN, G., WICKE, M., MAAK, S. : Stress susceptibility and meat quality – situation and prospects in animal breeding and research, 1997, Archiv für Tierzucht, Vol. 40. ISSN 0003 - 9438

LEXELL, J., JARVIS, J., DOWNHAM, D., SALMONS, S. : Quantitative morphology of stimulation – induced demage in rabbit fast – twich skeletal muscles, Cell and Tissue Research 269, 1992, s. 195 – 204. MARVAN, F. : Morfologie hospodářských zvířat. Praha, ČZU Praha a MZLU Brno, 1992, s. 117-121.

MORITA, S., IWAMOTO, H., FUKUMITSU, Y., GOTOH, T., NISHIMURA, S., ONO, Y. : Heterogenous composition of histochemical fibre types in the different parts of M. longissimus thoracis from Mishima (Japanese native) steers, Meat Science, Volume 54, Issue 1, January 2000, s. 59 – 63.

NUERNBERG, K., FISCHER, K., NUERNBERG, G., KLOSOWSKA, D., FIEDLER, I., ENDER, K. : Effects of dietary olive and linseed oil on lipid composition, meat quality, sensory characteristics and muscle structure in pigs, Meat Science, Volume 70, Issue 1, May 2005, s. 63 – 74.

156

OKSBJERG,

N.,

PETERSEN,

J.

S.,

SORENSEN,

I.

L.,

HENCKE,

P.,

VESTERGAARD, M. : Long – term ganges in performance and meat quality of Danish Landrace pigs : a study on a current Compaq with an unimproved genotype, Animal Science, 71, 1, 2000, s. 81 – 92.

ORZECHOWSKA, B., WOJTYSIAK, D. : Relationships between muscle fibre characteristics and physico – chemicali properties of longissimus lumborum muscle and growth rate in pig fatteners of free breeds, Animal Science Papers and Reports, 26, 4, 2008, s. 277 – 285. OTTO, E., WEGNER, J. : Quantitativ – mikroskopische Untersuchungen der Muskelfaser und ihrer Beziehung zum Fleischansatz beim Schwein, Archiv für Tierzucht 19, 1976, s. 419 – 429.

PETTE, D., STARON, R. S. : Cellular and molecular diversities of mammalian skeletal muscle fibres, Reviews of Physiology, Biochemistry and Pharmacology 116, 1990, s. 1 – 75.

PETERSEN, J. S., HENCKEL, P., OKSBJERG, N., SORENSEN, M. T. : Adaptations in muscle fibre characteristics induced by physical activity in pigs, Animal Science 66, 1998,

s. 733 – 740.

PIPEK, P. : Technologie masa I. Praha, 1995, s. 77-83; 89-116; 165-173; 199-220.

PETROV, I. – RIBARSKI, S. – BENKOV, B. – KOINARSKI, V. : On the microscopical structure of skeletal muscles in two – and free – breed crossbred pigs. PT : Journal – article, IS : 0514 – 7441 Zhivotnov’dni – Nauki, 1990, 27 : 1, s. 74 – 81.

POND, W. G., MERSMANN, H. J., YEN, J. T. : Severe feed restriction of pregnant swine and rats. Effect on postweaning growth and body composition of progeny, Journal of Nutrition 115, 1985, s. 179 – 189.

157

POUR, M. : Výskyt SSK a jakost vepřového masa, Sborník referátů a diskusních příspěvků ze semináře Sniţování ztrát u sajících selat se zaměřením na svalovou slanost končetin, 1977, s. 39 – 41.

POUR, M., HOVORKA, F. : Studium vztahů mezi barvou masa a ukazateli jatečné hodnoty prasat, Sborník Vysoké školy zemědělské v Praze – Fakulta agronomická, Řada B, 34, 1981, s. 189 – 202. POUR, M. : Zemědělec, Speciální příloha pro chov prasat, 2, 1994, č. 2. POUR, M. : Náš chov prasat a jeho současné problémy, Farmář, 2, 1995, č. 2, s. 30 – 31.

POUR, M., HOVORKA, F., MERENDOVÁ, Z. : Studium meziplemenných rozdílů síly svalových vláken prasat, Ţivočišná výroba (Praha) 21 (10), 1976, 765 – 773. POUR, M., HOVORKA, F. : Studium vztahů mezi sílou svalových vláken a některými ukazateli jatečné hodnoty prasat. Sborník z vědecké konference, 1977, s. 299-307. POUR, M., HOVORKA, F. : Síla svalových vláken svalu musculus longissimus dorsi jako ukazatel zmasilosti jatečných prasat. Sborník VŠZ v Brně, 28, 1980, č. 3-4, s. 376-381. PULKRÁBEK, J., PAVLÍK, J., VALIŠ, L. : Podíl svaloviny a poráţková hmotnost prasat hodnocených podle SEUROP systému, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „ Aktuální poznatky v chovu a šlechtění prasat “, 2001, s. 24 – 26. PULKRÁBEK, J. et al.: Chov prasat, Praha, 2005, s. 135 – 140. REECE, O. W. : Fyziologie domácích zvířat. Praha, Grada publishing, 1998, s. 75-90.

158

REHFELDT, C., WEIKARD, R. : Cellular response of muscle to porcine somatotrophin in pigs, Proceedings of the 2nd Dummerstorf Muscle Workshop „ Muscle Growth and Meat Quality “, Rostock, Germany, Schriftenreihe FBN 6, 1995, s. 35 – 42.

REHFELDT, C., STICKLAND, N. C., FIEDLER, I., WEGNER, J. : Environmental and genetic factors as sources of variation in skeletal muscle fibre number, Basic Appl. Myol. 9 (5), 1999, s. 235 – 253.

REHFELDT, C., FIEDLER, I., DIETL, G., ENDER, K. : Myogenesis and postnatal skeletal muscle cell growth as influenced by selection, Livestock Production Science, Volume 66, Issue 2, October 2000, s. 177 – 188.

ROWE, R. W. E., GOLDSPINK, G. : Surgically induced hypertrophy in skeletal muscles of the laboratory mouse, Anatomical Record 161, 1968, s. 69 – 76.

RUUSUNEN, M., PUOLANNE, E. : Histochemical properties of fibre types in muscles of wild and domestic pigs and the effect of growth rate on muscle fibre properties, Meat Science, Volume 67, Issue 3, July 2004, s. 533 – 539.

RYU, Y.C., KIM, B. C. : The relationship between muscle fibre characteristics, post mortem metabolic rate and meat quality of pig longissimus dorsi muscle, Meat Science, Volume 71, Issue 2, October 2005, s. 351 – 357.

SALOMON, F. V., FIEDLER, I., ZIEGAN, J., HEINZ, M. : Maligne Hyperthermie und morphologische Parameter der Skelettmuskulatur des Schweines. Mh. Vet. – Med. (Jena), 41, 1986, s. 156 – 164.

SEIDEMAN, S. C., CROUSE, J. D. : The effects of sex condition, genotype and diet on bovine muscle fiber characteristics, Meat Science 17, 1986, s. 55 – 72.

159

SHIMADA, K., SAKUMA, Y., WAKAMATSU, J., FUKUSHIMA, M., SEKIKAWA, M., KUCHIDA, K., MIKAMI, M. : Species and muscle differencies in L – carnitine levels in skeletal muscles based on a new sample essay, Meat Science, Volume 68, Issue 3, November 2004, s. 357 – 362. SCHUMANN, H. J. : Überlastungsnekrosen der Skelettmuskulatur nach experimentallem Laufzwang, Zentralblatt für allgemeine und spezielle Pathologie 16, 1972, s. 181 – 190.

SOLA, O. M., CHRISTENSEN, D. L., MARTIN, A. W. : Hypertrophy and hyperplasia of adult chicken anterior latissimus dorsi muscles following stretch with and without denervation, Experimental Neurology 41, 1973, s. 76 – 100. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA – VEPŘOVÉ MASO, červen 2010, Mze ČR. SOVA, Z. : Fyziologie hospodářských zvířat, Praha, SZN 1981, s. 512-530.

SPENCER, G. S. G. : Hormonal systems regulating growth. A review, Livestock Production Science 12, 1985, s. 31 – 46.

STAUN, H. : Various factors affecting number and size of muscle fibers in the pig, Acta Agriculturae Scandinavica Section A – Animal Science 13, 1963, s. 293 – 322.

STAUN, H. : Diameter and number of muscles fibres and their relation to meatiness and quality in Danish Landrace pigs, 1968, s. 30-56.

STAUN, H. : The nutritional and genetic influence on number and size of muscle fibres and their response to carcass quality in pigs, World Review Animal Production 3, 1972, s. 18 – 26.

STICKLAND, N. C., WIDDOWSON, E. M., GOLDSPINK, G. : Effects of severe energy and protein deficiencies on the fibres and nuclei in skeletal muscle of pigs, British Journal of Nutrition 34, 1975, s. 421 – 428.

160

STUPKA, R., ŠPRYSL, M., ČÍTEK, J.: Základy chovu prasat, Praha, 2009, s. 79 – 86. STUPKA, R., ŠPRYSL, M. : Chov prasat II. Výukový materiál, Praha, 2003, Katedra speciální zootechniky.

SUZUKI, K., SHIMIZU, Y., ABE, H., TONAI, K., SUZUKI, A. : Comparison of meat quality between Leeds, sex and site of Longissimus Thoracis muscle in pigs, Animal Science Journal, 72 : 8, 2001, s. 215 – 223.

SWATLAND, H. J. : Absorbance of light by mitochondria in pork muscle fibres differing in myoglobin content, Meat Science, Volume 67, Issue 3, June 2004, s. 371 – 375.

TE PAS, M. F. W., EVERTS, M. E., HAAGSMAN, H. P. : Muscle development of livestock animals, Cabi publishing, 2004, s. 15 – 16. TICHÁ, H. : Studium meziplemenných rozdílů síly svalových vláken u jatečných prasat, diplomová práce, 1981, s. 16 – 18. VACEK, Z. : Histologie a histologická technika. Praha, AVICENUM, 1961, s. 160-213.

VESTERGAARD, M., OKSBJERG, N., HENCKEL, P. : Influence of Feeding intensity, grazing and finishing Feeding on muscle fibre characteristics and meat colour of semitendinosus, longissimus dorsi and supraspinatus muscles of young bulls, Meat Science, Volume 54, Issue 2, February 2000, s. 177 – 185. VRCHLABSKÝ, J., PALÁSEK, J. : Objektivizace třídění jatečných těl zvířat, VÚVL, 1992 Brno.

WALSTR, P., MERKUS, G.S.M. : Procedure for assessment of the lean meat percentage as a consequence of the new EU reference dissection metod in pig carcass classification. DLO- Research Institut for Animal Science and Healt Research Branch, Zeist, The Netherlands, 1995, 22s.

161

WANG, J., WANG, H., ZHANG, Y. : Research progresses on muscle fibre characteristics of pigs, Swine production, 2004, 3, s. 46 – 48.

WEIKARD, R., REHFELDT, C., ENDER, K. : Changes in muscle structure and protein metabolism of pigs in response to porcine somatotropin (PST), Archiv für Tierzucht, IS 9002-72-6, 35 (3), 1992, s. 273 – 284.

WENZLAWOWICZ, M., HOLLEBEN, K., MICKIWITZ, G.: Fleischqualitat beim Schwein. Fleischwirtschaft, 76, č. 3, 1996, s. 301-307. ISSN 0015-363X.

WIGMORE, P. M. C., STICKLAND, N. C. : Muscle development in large and small pig fetuses, Journal of Anatomy 137, 1983, s. 235 – 245.

WIGMORE, P. M. C., STICKLAND, N. C. : DNA, RNA and protein in skeletal muscle of large and small fetuses, Growth 47, 1983, s. 67 – 76.

WARITTHITHAM, A., LAMBERTZ, C., WICKE, M. : Muscle fibre characteristics and thein relationship to water holding capacity of Longissimus dorsi muscle in Charolais crossbred bulls, Asian – Australian Journal of Animal Sciences, 23, 5, 2010, s. 665 – 671.

WOJTYSIAK, D., PASCIAK, P., MIGDA, W. : The effect of sex on the histochemical profile of the longissimus lumborum muscle of pigs slaughtered at 130 kg body weight, Roczniki Naukowe Zootechniky, 2003, 30 : 2, s. 253 – 260.

WOJTYSIAK, D., PASCIAK, P., MIGDA, W., POTOWICZ, K. : Histochemical profile of two part sof the longissimus dorsi muscle in relation to the sex of pigs, Animal Science Papers and Reports, 2004, 22 : 4, s. 587 – 593.

WOJTYSIAK, D., MIGDA, W. : The effect of genotype on muscle fibre characteristics of M. Longissimus lumborum of fatteners, Biotechnology in Animal Husbandry, 23 : 5/6, 2007, s. 267 – 275.

162

ZOCHOWSKA,

J.,

LACHOWICZ,

K.,

GAJOWIECKI,

L.,

SOBCZAK,

M., KATOWICZ, M. : Effects of carcass weight and muscle on texture, structure and myofibre characteristics of wild boar meat, Meat Science, Volume 71, Issue 2, October 2005, s. 244 – 248.

163