Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 „Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“

2.3. Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky Závěrečná zpráva

Zpracovatel: Ing. Petra Kutílková, Mgr. Jana Tkačíková Termín: 20. 12. 2010

Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy

EKOTOXA.s.r.o.

Obsah 1

ÚVOD ..................................................................................................................................................... 3 1.1 1.2

VYMEZENÍ ÚZEMÍ A DŮVOD OCHRANY ............................................................................................... 3 PŘÍRODNÍ POMĚRY ............................................................................................................................ 3

2

NÁZEV PRŮZKUMU............................................................................................................................ 3

3

CÍL PRŮZKUMU .................................................................................................................................. 3

4

POUŽITÁ METODIKA......................................................................................................................... 4

5

VÝSLEDKY ........................................................................................................................................... 4 5.1 5.2 5.3

SEZNAM NALEZENÝCH DRUHŮ .......................................................................................................... 4 KOMENTÁŘE K VYBRANÝM DRUHŮM............................................................................................... 10 AKTUÁLNÍ VEGETACE ..................................................................................................................... 12

6

SOUČASNÝ STAV, NEGATIVNÍ VLIVY A NÁVRHY OPATŘENÍ ............................................... 15

7

ZÁVĚRY .............................................................................................................................................. 16

8

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ................................................................... 16

9

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ..................................................................... 16

10

PŘÍLOHY............................................................................................................................................. 17

Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

2


EKOTOXA.s.r.o.

1

ÚVOD

Závěrečná zpráva části projektu 2.3 - Botanický inventarizační průzkum v PP Domorazské louky obsahuje kompletní botanický inventarizační průzkum přírodní památky Domorazské louky: floristickou inventarizaci včetně komentářů a map rozšíření k ochranářsky významným druhům, popis a mapové vymezení aktuální vegetace a také současné významné negativní vlivy a návrhy opatření pro jejich eliminaci.

1.1

VYMEZENÍ ÚZEMÍ A DŮVOD OCHRANY

Přírodní památka Domorazské louky se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Nový Jičín, v katastrálním území obce Hostašovice. Jedná se o mozaiku podmáčených luk s drobnými prameništi podél potoka, doplněnou suššími fragmenty s relativně teplomilnou vegetací. Předmětem ochrany je dle zřizovacího předpisu jedinečné naleziště chráněných druhů rostlin (zejména vstavačovitých). Na lokalitě „Domorazské louky“ je zachovalé společenstvo podmáčených kosených luk s několika zástupci z čeledi Orchidaceae (prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, vstavač mužský a bradáček vejčitý), především však s bohatou populací prstnatce májového. Bohaté populace tvoří také další ohrožené druhy vázané na podmáčené louky: mečík střechovitý a kozlík celolistý.

1.2

PŘÍRODNÍ POMĚRY

Zkoumané území se rozkládá po obou stranách Srního potoka zhruba v polovině vzdálenosti mezi Valašským Meziříčím a obcí Hodslavice na jižním okraji geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina náležejícího dle regionálního geomorfologického členění (Czudek 1972) do oblasti Západní Beskydy (subprovincie Vnější Západní Karpaty). Území je tvořeno komplexem podmáčených kosených luk s drobnými prameništi v mozaice se suchými kosenými loukami v pramenné oblasti Srního potoka. Území leží v nadmořských výškách zhruba od 360 po 390 m. Svahy mají sklon průměrně 6 až 10° (místy až 15°). Geologické podloží je tvořeno křídovými jílovci (místy vápnitými) s lávkami pískovců (součást karpatského flyše godulského vývoje). Podle syntetické půdní mapy ČR (Novák et al. 1991) v oblasti převažuje kambizem typická, místy se uplatňuje i kambizem eutrofní. Klimaticky náleží území do mírně teplé oblasti MT 2, s roční průměrnou teplotou přibližně 7°C (Quitt 1975). Průměrný úhrn srážek během roku kolísá okolo 700 - 800 mm (Vesecký et al. 1958). Z fytogeografického hlediska patří studované území do fytogeografické oblasti: mezofytikum, fytogeografického obvodu: karpatské mezofytikum a k jednotce 80 – Střední Pobečví, podjednotce 80b – Veřovické vrchy. Dle biogeografického členění ČR (Culek 1996) se jedná o Hranický bioregion (3.4). Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) by v území zcela převažovala karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum).

2

NÁZEV PRŮZKUMU

Botanický inventarizační průzkum v PP Domorazské louky (kód 2.3)

3

CÍL PRŮZKUMU

Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev v Přírodní památce Domorazské louky, zmapování ochranářsky významných druhů rostlin: mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata), vstavač mužský (Orchis mascula) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a návrh vhodného managementu přírodní památky. - inventarizace cévnatých rostlin a rostlinných společenstev s důrazem na zmíněné významné druhy, a také na druhy invazní - vytvoření databáze zjištěných dat a porovnání aktuálního stavu s předchozími daty - návrh vhodných opatření při údržbě přírodní památky


3


EKOTOXA.s.r.o.

4

POUŽITÁ METODIKA

Floristický a fytocenologický terénní průzkum probíhal celou vegetační sezónu (květen – září 2010). Na základě tohoto floristického průzkumu byl pořízen soupis všech zjištěných druhů cévnatých rostlin na území PP „Domorazské louky“. Fytocenologické zápisy byly zhotoveny pomocí klasické metody curyšsko-montpelierské školy (Moravec et al. 1994). Pro pokryvnosti jednotlivých druhů je použita modifikovaná Braun-Blanquetova stupnice (van der Maarel 1979), v níž je stupeň 2 rozdělen na tři podstupně: 2m – pokryvnost do 5%, 2a – pokryvnost 5-15%, 2b – pokryvnost 15-25%. Fytocenologické zápisy byly zpracovány pomocí databázového programu TURBOVEG (Hennekens 1995, Chytrý 1997), v této databázi jsou také pod originálními čísly uloženy. Nomenklatura cévnatých rostlin je sjednocena podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Jména syntaxonů, jsou-li uvedena bez autorské citace, respektují práci Moravec et al. (1995).

5 5.1

VÝSLEDKY SEZNAM NALEZENÝCH DRUHŮ

Zaznamenané taxony jsou řazeny abecedně podle vědeckého jména. Nomenklatura je sjednocená podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Pod jménem Rubus hirtus agg. jsou zahrnuty druhy Rubus ser. Glandulosi (W. et Gr.) Focke v pojetí Holubově (Holub 1995). Ohrožené druhy jsou zvýrazněny a za jmény jsou pomocí zkratek vyznačeny kategorie podle stupně ohrožení jednotlivých druhů, odkazy na legislativní druhovou ochranu v naší republice: Vyhláška č. 395/1992 Sb., Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001). Zahrnuty jsou i mezinárodní kategorie stupně ohrožení (Washingtonská úmluva ve znění posledních aktualizací z 18. 9. 1997 a 29. 4. 1999). Použité zkratky: C1-4 – kategorie ohrožení dle „Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky“ (Procházka 2001). V závorkách jsou uvedeny zkratky odpovídající kategoriím IUCN (IUCN 1994). C1 (= CR) – kriticky ohrožené (critically endangered) C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered) C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable) C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) § - taxony chráněné dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené §3 – ohrožené A a CI-IV – kategorie ohrožení dle „Červeného seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005)“ (Sedláčková et Plášek 2005) AII – nezvěstné CI – kriticky ohrožené CII – silně ohrožené CIII – ohrožené CIV – taxony vyžadující pozornost CITES – taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě

Vědecký název Acer pseudoplatanus juv. Aegopodium podagraria Agrostis capillaris

Český název javor klen bršlice kozí noha psineček obecný

Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla sp.

řebříček obecný zběhovec plazivý kontryhel

Ohrožení


4


EKOTOXA.s.r.o.

Vědecký název Alliaria petiolata

Český název česnáček lékařský

Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus pratensis

olše lepkavá olše šedá psárka luční

Anemone nemorosa

sasanka hajní

Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris

děhel lesní tomka vonná kerblík lesní

Arabidopsis thaliana

huseníček Thallův

Arabis hirsuta Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris

huseník srstnatý ovsík vyvýšený pelyněk černobýl

Asarum europaeum

kopytník evropský

Barbarea vulgaris Bellis perennis Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Briza media Calamagrostis epigejos Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula persicifolia Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardamine pratensis Carex acutiformis Carex caryophyllea Carex flacca

barborka obecná sedmikráska chudobka bukvice lékařská bříza bělokorá válečka prapořitá třeslice prostřední třtina křovištní blatouch bahenní opletník plotní zvonek rozkladitý zvonek broskvolistý kokoška pastuší tobolka řeřišnice hořká řeřišnice luční ostřice ostrá ostřice jarní ostřice chabá

Carex gracilis Carex hirta

ostřice štíhlá ostřice srstnatá

Carex nigra

ostřice obecná

Carex otrubae Carex ovalis Carex pallescens

ostřice Otrubova ostřice zaječí ostřice bledavá

Carex panicea Carex sylvatica

ostřice prosová ostřice lesní

Carex tomentosa Carex vesicaria

ostřice plstnatá ostřice měchýřkatá

Carex vulpina

ostřice liščí

Ohrožení

C4a, CIII


5


EKOTOXA.s.r.o.

Vědecký název Carlina acaulis

Český název pupava bezlodyžná

Centaurea jacea

chrpa luční

Centaurium erythraea Cerastium holosteoides

zeměžluč okolíkatá rožec obecný

Cirsium arvense

pcháč oset

Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare

pcháč zelinný pcháč bahenní pcháč potoční

Cirsium x erucagineum

pcháč

Clinopodium vulgare Colchicum autumnale Cornus sanguinea

klinopád obecný ocún jesenní svída krvavá

Crataegus sp.

hloh

Crepis biennis Crepis paludosa Cruciata glabra Cynosurus cristatus Dactylis glomerata

škarda dvouletá škarda bahenní svízelka lysá poháňka hřebenitá srha laločnatá

Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza majalis Dactylorhiza x braunii Danthonia decumbens Daucus carota Dentaria bulbifera Deschampsia cespitosa Dianthus deltoides Epilobium ciliatum Epilobium montanum Epilobium parviflorum Equisetum arvense

prstnatec Fuchsův prstnatec májový prstnatec Braunův trojzubec poléhavý mrkev obecná kyčelnice cibulkonosná metlice trsnatá hvozdík kropenatý vrbovka žláznatá vrbovka horská vrbovka malokvětá přeslička rolní

Equisetum palustre Equisetum sylvaticum

přeslička bahenní přeslička lesní

Eupatorium cannabinum Euphorbia cyparissias

konopáč sadec pryšec chvojka

Fagus sylvatica juv. Festuca pratensis

buk lesní kostřava luční

Festuca rubra Ficaria verna ssp. bulbifera

kostřava červená orsej jarní hlíznatý

Filipendula ulmaria Filipendula vulgaris

tužebník jilmový tužebník obecný

Fragaria moschata

jahodník truskavec

Ohrožení

C4a, CIV

C4a, §3, CIV, CITES C3, §3, CIII, CITES


6


EKOTOXA.s.r.o.

Vědecký název Fragaria vesca

Český název jahodník obecný

Fraxinus excelsior Galeobdolon montanum Galeopsis speciosa

jasan ztepilý pitulník horský konopice zdobná

Galium album agg.

svízel bílý

Galium aparine Galium palustre agg. Galium rivale

svízel přítula svízel bahenní svízel potoční

Galium schultesii

svízel Schultesův

Galium verum Geranium palustre Geranium pratense

svízel syřišťový kakost bahenní kakost luční

Geranium robertianum

kakost smrdutý

Geum rivale Geum urbanum

kuklík potoční kuklík městský

Gladiolus imbricatus Glechoma hederacea

mečík střechovitý popenec obecný

Glyceria fluitans Heracleum sphondylium Hieracium murorum Holcus lanatus

zblochan vzplývavý bolševník obecný jestřábník zední medyněk vlnatý

Humulus lupulus Hypericum maculatum Hypericum tetrapterum Hypochaeris radicata

chmel otáčivý třezalka skvrnitá třezalka čtyřkřídlá prasetník kořenatý

Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum

krabilice zápašná krabilice chlupatá

Inula salicina Isolepis setacea Juncus articulatus Juncus compressus

oman vrbolistý bezosetka štětinovitá sítina článkovaná sítina smáčknutá

Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus inflexus Knautia x posoniensis

sítina klubkatá sítina vyvýšená sítina sivá chrastavec bratislavský

Lactuca serriola Lamium maculatum

locika kompasová hluchavka skvrnitá

Laserpitium prutenicum Lathyrus pratensis Leontodon hispidus Leucanthemum ircutianum

hladýš pruský hrachor luční máchelka srstnatá kopretina irkutská

Ohrožení

C2, §2, CII

C4a C3,CIII

C3, §2, CII


7


EKOTOXA.s.r.o.

Vědecký název Linum catharticum

Český název len počistivý

Ohrožení

Listera ovata Lotus corniculatus Lotus uliginosus

bradáček vejčitý štírovník růžkatý štírovník bažinný

C4a, CIV, CITES

Luzula campestris

bika ladní

Luzula multiflora Lycopus europeus Lychnis flos-cuculi

bika mnohokvětá karbinec evropský kohoutek luční

Lysimachia nummularia

vrbina penízkovitá

Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Medicago lupulina

vrbina obecná kyprej vrbice tolice dětelová

Mentha longifolia

máta dlouholistá

Mentha x verticillata Molinia arundinacea Myosotis arvensis Myosotis palustris agg.

máta přeslenatá bezkolenec rákosovitý pomněnka rolní pomněnka bahenní

Orchis mascula Origanum vulgare Paris quadrifolia Pastinaca sativa Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phleum pratense Picea abies juv. Pimpinella major Pimpinella saxifraga Plantago lanceolata Plantago major Poa nemoralis

vstavač mužský dobromysl obecná vraní oko čtyřlisté pastinák setý devětsil lékařský chrastice rákosovitá bojínek luční smrk ztepilý bedrník větší bedrník obecný jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice hajní

Poa palustris Poa pratensis

lipnice bahenní lipnice luční

Poa trivialis Polygala vulgaris

lipnice obecná vítod obecný

Populus tremula Potentilla anserina

topol osika mochna husí

Potentilla erecta Potentilla reptans

mochna nátržník mochna plazivá

Primula elatior Prunella vulgaris

prvosenka vyšší černohlávek obecný

Prunus avium

třešeň ptačí

C3, §3, CIII, CITES

C4a, CIV


8


EKOTOXA.s.r.o.

Vědecký název Prunus padus

Český název střemcha

Prunus spinosa Puccinellia distans Pulmonaria obscura

trnka obecná zblochanec oddálený plicník tmavý

Quercus robur

dub letní

Ranunculus acris Ranunculus auricomus agg. Ranunculus polyanthemos

pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník mnohokvětý

Ranunculus repens

pryskyřník plazivý

Rhinanthus minor Rosa canina Rubus hirtus agg.

kokrhel menší růže šípková ostružiník srstnatý

Rubus idaeus

ostružiník maliník

Rubus sp. Rumex acetosa Salix aurita Salix capraea Salix fragilis Salix purpurea Salix viminalis Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Securigera varia Selinum carvifolia Senecio ovatus Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Stachys palustris

ostružiník šťovík luční vrba ušatá vrba jíva vrba křehká vrba nachová vrba košikářská bez černý krvavec toten skřípina lesní krtičník hlíznatý čičorka pestrá olešník kmínolistý starček Fuchsův celík zlatobýl jeřáb ptačí čistec bahenní

Stachys sylvatica Stellaria graminea

čistec lesní ptačinec trávovitý

Stellaria holosea Stellaria nemorum

ptačinec velkokvětý ptačinec hajní

Succisa pratensis Symphytum officinale

čertkus luční kostival lékařský

Symphytum tuberosum Taraxacum sect. Ruderalia

kostival hlíznatý pampeliška

Thymus pulegioides Tilia cordata

mateřídouška vejčitá lípa srdčitá

Tragopogon orientalis

kozí brada východní

Ohrožení


9


EKOTOXA.s.r.o.

Vědecký název Trifolium medium

Český název jetel prostřední

Trifolium pratense Trifolium repens

jetel luční jetel plazivý

Triglochin palustre Trisetum flavescens

bařička bahenní trojštět žlutavý

Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica

podběl lékařský orobinec širolistý kopřiva dvoudomá

Valeriana officinalis agg.

kozlík lékařský

Valeriana simplicifolia

kozlík celolistý

Veratrum album ssp. lobelianum Veronica arvensis

kýchavice bílá Lobelova C4a, CIV rozrazil rolní

Veronica beccabunga

rozrazil potoční

Veronica chamaedrys Veronica officinalis Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis Viola hirta Viola reichenbachiana

rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský kalina obecná vikev ptačí vikev plotní violka rolní violka srstnatá violka lesní

5.2

Ohrožení

C2, AII

C2, CII

KOMENTÁŘE K VYBRANÝM DRUHŮM

V PP Domorazské louky se nachází celá řada druhů vázaných na podmáčené louky, které jsou řazeny do různého stupně ohrožení. Nejcennější je bezesporu početná a stabilní populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), kterou tvoří několik stovek rostlin s širokou variabilitou barvy květů. Z dalších zástupců vstavačovitých zde rostou také prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vstavač mužský (Orchis mascula) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších mokřadních druhů vázaných na prameniště a podmáčené louky je významná populace silně ohrožených druhů: kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). V roce 2010 byl nově nalezen další silně ohrožený druh bařička bahenní (Triglochin palustre). Jedná se o významný nález nejen pro Novojičínsko, ale i pro Moravskoslezský kraj, protože dle regionálního červeného seznamu je tento druh zařazen do kategorie nezvěstných taxonů A2 (cf. Sedláčková et Plášek 2005). Potvrzen byl také výskyt ohroženého druhu hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) a nově byl zaznamenán ohrožený druh bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea). Z dalších druhů z kategorie vyžadujících pozornost byla potvrzena přítomnost bohaté populace kýchavice bílé Lobelovy (Veratrum album ssp. lobelianum), ostřice Otrubovy (Carex otrubae) a omanu vrbolistého (Inula salicina) nově zaznamenán výskyt zeměžluče okolíkaté (Centaurium erythraea). Neověřen zůstává výskyt druhu hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), který byl v minulosti v PP zaznamenán (cf. Sedláčková 1993, Sobotíková 2004). Vzhledem k tomu, že zástupci rodu Gentiana až na výjimky rychle ustupují z krajiny, je pravděpodobné, že tento druh z lokality vymizel. Nebyl zaznamenán ani přes opakovanou návštěvu v pozdním letním období, kdy má tento druh optimum kvetení. Ostřice Otrubova – Carex otrubae – (C4a, CIII) – druh rostoucí roztroušeně na SV Moravě hlavně ve vlhkých příkopech, na podmáčených loukách a podél vodních nádrží na minerálně bohatých Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

10


EKOTOXA.s.r.o.

půdách. Zaznamenán byl také na ruderalizovaných podmáčených plochách (např. zemní úpravy při výstavbě silnic). V PP Domorazské louky roste podél jihovýchodního okraje PP na podmáčených plochách, které jsou zasaženy ruderalizací z přilehlé silnice a příkopy. Zaznamenán byl také v západní polovině ve společenstvu kosených podmáčených luk sv. Calthion. Zeměžluč okolíkatá – Centaurium erythraea – (C4a, CIV) – na SV Moravě roste zeměžluč okolíkatá roztroušeně až hojně na narušovaných místech s dostatečnou půdní vlhkostí (lesní a polní cesty, vlhké deprese v kosených loukách). V PP Domorazské louky byl druh nalezen roztroušeně v jihozápadní části PP na podmáčené pokosené louce a dále ve vyjetých kolejích se stagnující vodou na podmáčené louce v SV části PP. Bezosetka štětinovitá – Isolepis setacea – (C3, CIII) – na SV Moravě roztroušeně rostoucí druh na vlhkých obnažených půdách, často zejména v okolí nezpevněných lesních a polních cest narušených pojezdy mechanizace. V PP Domorazské louky byla zaznamenána bohatá populace min. 30 trsů tohoto druhu v kolejích se stagnující vodou na podmáčené kosené louce v SV části PP. Hladýš pruský – Laserpitium prutenicum – (C3, §2, CII) – druh rostoucí na střídavě vlhkých loukách svazu Molinion a ve světlých dubových lesích. Na SV Moravě vzácný druh s několika málo recentními lokalitami v Moravské bráně: PP Domorazské louky, Libavá (cf. Sedláčková 1993) a historickými lokalitami ve Vsetínské kotlině: Vsetín – Vesník (cf. Říčan 1936). V PP Domorazské louky je druh znám od roku 1987 (cf. Sedláčková 1988). Roste pouze na jediném místě zhruba ve střední části PP na vyvýšenině nad levým břehem cca JV od náznaku přítoku kanálu, nebo meliorační strouhy. Část plochy s populací hladýše je kosena v časném letním období a hladýš zde obráží a kvete z pokosených lodyh, většina rostlin však zůstává sterilních. V roce 2010 zde bylo napočítáno min. 21 kvetoucích a min. 50 sterilních rostlin. Část plochy je kosena až v pozdně letním termínu, zde se nachází min. 9 kvetoucích a následně plodných rostlin. Sterilní růžice se zde nacházejí hojně, vzhledem k tomu, že v porostu se obtížně hledají, nebyly sčítány. Prstnatec májový – Dactylorhiza majalis (C3, §3, CITES) – na SV Moravě poměrně běžný druh rostoucí na mokrých nebo silně podmáčených místech v plně osluněných lučních porostech. Je zpravidla součástí vegetace svazů Caricion fuscae a Calthion. Na lokalitě PP Domorazské louky je dlouhodobě přítomna bohatá vitální populace, která v roce 2010 čítala minimálně 2.000 kvetoucích rostlin. Prstnatec Fuchsův – Dactylorhiza fuchsii (C4a, §3, CITES) – na SV Moravě poměrně běžný druh rostoucí na vlhkých nebo zastíněných loukách a pastvinách nebo ve světlých lesích. Na lokalitě PP Domorazské louky bylo v roce 2010 zaznamenáno minimálně 100 kvetoucích rostlin. Roste zde roztroušeně, zpravidla v zastíněných polohách na okrajích mokřadů stíněných stromy nebo keři. Bradáček vejčitý – Listera ovata (C4a, CITES) – na SV Moravě hojný druh rostoucí jak ve světlých listnatých lesích, tak i v jejich lemech a na mezofilních loukách. Na lokalitě PP Domorazské louky byla v roce 2010 zaznamenána bohatá populace minimálně 50 kvetoucích rostlin. Roste roztroušeně po celé ploše lokality mimo nejsušší a nejvýslunnější polohy. Prstnatec Braunův – Dactylorhiza x braunii – kříženec Dactylorhiza fuchsii a Dactylorhiza majalis. Tento kříženec se vyskytuje v rámci ČR roztroušeně v oblastech s hojným výskytem obou rodičovských druhů. Na lokalitě PP Domorazské louky bylo v roce 2010 zaznamenáno 20 kvetoucích rostlin na prameništi ve východní polovině zájmového území. Roste zde spolu s prstnatcem májovým. Hybrid byl zaznamenán 5. 6. 2010, kdy prstnatec májový už odkvétal, další z rodičovských druhů Dactylorhiza fuchsii ještě nekvetl a zmíněný hybrid teprve začínal rozkvétat. Výskyt byl doložen fotografií, která je uložena ve fotoarchívu Muzea regionu Valašsko. Vstavač mužský – Orchis mascula (C3, §2, CITES) – na SV Moravě roztroušeně rostoucí orchidej se stovkami lokalit především na Vsetínsku. V Hostýnských vrších a na Novojičínsku lokalit ubývá spolu se zmenšující se plochou extenzivně kosených luk. Roste především v lučních společenstvech Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

11


EKOTOXA.s.r.o.

svazu Arrhenatherion, Cynosurion, méně často Violion caninae. Na lokalitě PP Domorazské louky byl zaznamenán již v minulosti (Sedláčková 1994), ale na udávaném místě nebyl v roce 2010 ověřen. Byla nalezena slabá populace čítající 8 kvetoucích rostlin v severozápadní části PP. Mečík střechovitý - Gladiolus imbricatus (C2, §2) – Druh roste především na podmáčených až mezofilních loukách na neutrálním až bazickém substrátu. Na SV Moravě se vyskytuje na desítkách lokalit, zejména ve Vsetínských a Hostýnských vrších a také v Javorníkách. V roce 2010 byl druh zaznamenán ve východní polovině PP Domorazské louky, kde rostlo min. 100 kvetoucích rostlin. Tato část PP je kosena v pozdně letním termínu, což zřejmě napomáhá zvyšování počtu rostlin, které do doby kosení stačí vykvést i vytvořit semena. Bařička bahenní – Triglochin palustre – (C2, AII) V PP Domorazské louky vytváří bařička bahenní neobvykle bohatou populaci. Roste souvisle na ploše ca 12 × 5 m na kosené podmáčené louce. Na této kosené ploše bařička zcela převažuje na asi 3 m² a vytváří nápadný monodominantní porost s desítkami kvetoucích lodyh. Naprostá většina rostlin (tisíce) je ale sterilních. Na pokosené části louky je porost bařičky cíleně spásán zvěří a rostliny nemají příležitost vykvést. V nekosené části tvoří nižší patro v porostu s dominantní Calamagrostis epigejos a dosahuje zde pokryvnosti 25 % (viz fytocenologický snímek). Téměř všechny rostliny jsou sterilní zřejmě vlivem nedostatku světla. Ve fytochorionu Veřovické vrchy je druh vzácný. V regionálním Červeném seznamu je zařazen do kategorie nezvěstných taxonů A2 (cf. Sedláčková et Plášek 2005). Více údajů o výskytu je ze sousední Vsetínské kotliny (80a) a Hostýnských vrchů (81), kde bařička bahenní většinou roste na vápnitých lučních prameništích. Kozlík celolistý - Valeriana simplicifolia – (C2) – druh s vazbou na širší okolí Karpat. Těžiště výskytu má v mezofytiku středního Pobečví, Javorníků, Hostýnských vrchů a Podbeskydské pahorkatiny. Roste na slatinách a slatinných loukách, na vlhkých loukách a v zamokřených lesích údolních poloh. Na lokalitě roste roztroušeně na prameništích ve východní polovině PP Domorazské louky. Kýchavice bílá Lobelova – Veratrum album ssp. lobelianum – (C4a) – druh rostoucí na SV Moravě dosti hojně v horách na horských loukách, vysokobylinných nivách a lesních světlinách. Často sestupuje i do nižších poloh, zpravidla bývá splavován a posléze roste v olšinách podél potoků. V nižších polohách je jeho výskyt jen roztroušený. V Moravskoslezských Bekydech a v Javorníkách roste poměrně často, sestupuje i do nižších poloh beskydského podhůří. V PP Domorazské louky byly v roce 2010 zaznamenány desítky sterilních i kvetoucích rostlin lemujících tok Srního potoka a přilehlé louky.

5.3

AKTUÁLNÍ VEGETACE

Vegetace v PP Domorazské louky zahrnuje komplex podmáčených kosených luk a pramenišť doplněný méně či více vegetačně vyhraněnými suššími kosenými loukami. Podél potoka je přítomná vegetace tvořená keřovými a stromovými vrbami. Naprostou většinu plochy však zaujímají travobylinná společenstva, pouze okrajově a maloplošně především na okrajích luk v kontaktu se silnicí a železnicí jsou také porosty keřů (růže šípková, hlohy, trnka obecná, svída krvavá, ostružiníky) a listnáčů (vrba jíva, jeřáb, bříza). Převládající porosty v PP Domorazské louky je možno přiřadit k vegetaci vlhkých pcháčových luk podsvazu Calthenion. Tyto porosty jsou vyvinuty na podmáčených místech na oglejených půdách s trvale vysokou hladinou podzemní vody. Jedná se o v různé intenzitě vodou zásobovaná místa a porosty jsou tvořeny několika typickými druhy pro svaz Calthion, respektive pro asociaci Cirsietum rivularis (viz fytocenologický snímek č. 1) a asociaci Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei (viz fytocenologický snímek č. 2). V těchto porostech dominuje pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a přítomen je také ohrožený druh prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Tato vegetace vyžaduje pravidelné kosení. Pokud kosení neprobíhá, porosty přechází ve vlhká tužebníková lada podsvazu Filipendulenion (viz Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

12


EKOTOXA.s.r.o.

fytocenologický snímek č. 3), která jsou druhově chudší a zpravidla v nich dominují druhy tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Tato vegetace lemuje tok Srního potoka. Na podmáčených terénních sníženinách luk je vyvinuta vegetace vysokých ostřic (svaz Magnocaricion elatae) tvořená jedno až dvouvrstevnými porosty s převahou vysokých ostřic. Přes léto většina těchto porostů vysychá. Ve studovaném území se vyskytuje typ s ostřicí měchýřkatou (C. vesicaria), o. liščí (C. vulpina) a především s ostřicí ostrou (C. acutiformis). Tyto porosty odpovídají asociaci Caricetum acutiformis (viz fytocenologický snímek č. 4). Z dalších význačných druhů jsou přítomny: svízel bahenní (Galium palustre), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), v. obecná (L. vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), pomněnka bahenní (Myosotis palustris) a lipnice bahenní (Poa palustris). Zejména podél východního okraje PP Domorazské louky zasahují mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris (viz fytocenologický snímek č. 5) s dominantním druhem ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Tyto porosty nejsou zcela vyhraněny a svým druhovým složením se blíží jak ke střídavě vlhkým bezkolencovým loukám svazu Molinion (viz fytocenologický snímek č. 6), tak k aluviálním psárkovým loukám svazu Alopecurion pratensis, zejména v severní části území. V těchto zapojených lučních porostech dominují trávy, např. psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), psárka luční (Alopecurus pratensis), a vlhkomilné byliny, např. popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). Aluviální louky se vyskytují zpravidla v zaplavovaných říčních nivách. K procesu zaplavování v PP Domorazské louky nedochází, ale díky značnému průsaku vody vznikají obdobné ekologické podmínky. V druhovém složení těchto porostů jsou přítomny druhy: psineček obecný (Agrostis capillaris), psárka luční (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kostřava luční (Festuca pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), lipnice luční (Poa pratensis), l. obecná (P. trivialis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kostival lékařský (Symphytum officinale), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia). Část podmáčených luk zhruba ve střední části území vykazuje přechod k vegetaci střídavě vlhkých luk svazu Molinion. Tyto porosty postrádají hlavní dominantní druh bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). V těchto porostech je ale přítomna řada diagnostických druhů, které opravňují řadit tyto porosty k uvedenému svazu. Jsou to: bukvice lékařská (Betonica officinalis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čertkus luční (Succisa pratensis) a hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) – viz fytocenologický snímek č. 6. Ve střední části PP na vyvýšených místech je vegetace tvořena mozaikou pozvolných přechodů mezi vegetací přepásaných luk svazu Cynosurion a vegetací mezofilních kosených luk svazu Arrhenatherion elatioris. V těchto zapojených, krátkostébelných porostech s dominancí trav se uplatňuje také celá řada dvouděložných rostlin. Zde přistupuje i několik subtermofilních druhů jako je tužebník obecný, oman vrbolistý a válečka prapořitá. Tyto porosty vykazují už přechod k vegetaci širokolistých suchých trávníků svazu Bromion. V mozaice s podmáčenými loukami podsvazu Calthenion je na nekosených místech s vysokou hladinou podzemní vody vyvinuta vegetace mokřadních vrbin (svaz Salicion cinereae). Jedná se o víceméně zapojené, světlomilné porosty keřových vrb s dominancí vrby šedé (Salix cinerea), v. ušaté (S. aurita) a bylinným patrem s řadou mokřadních druhů: ostřice měchýřkatá (C. vesicaria), o. ostrá (C. acutiformis), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Fytocenologický snímek č. 1: Syntaxon: Cirsietum rivularis Lokalita: PP Domorazské louky, kosená podmáčená louka zhruba ve střední části PP Datum: 15. 6. 2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 10° Etotal: 100%, E1: 100%, E0: 10% E1: Cirsium rivulare 3, Cirsium oleraceum 1, Lotus uliginosus 1, Caltha palustris 2a, Aegopodium podagraria 1, Deschampsia cespitosa 1, Angelica sylvestris 1, Equisetum palustre 1, Lysimachia vulgaris 1, Lysimachia nummularia 1, Ajuga reptans +, Anthoxanthum odoratum +, Alopecurus pratensis +, Alchemilla vulgaris agg. +, Carex pallescens +, Carex panicea +, Cerastium holosteoides +, Cirsium palustre +, Crepis paludosa +, Dactylorhiza majalis +, Dactylis glomerata +, Galium album agg. +, Galium palustre +, Juncus conglomeratus +, Lathyrus pratensis +, Luzula multiflora +, Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

13


EKOTOXA.s.r.o.

Lychnis flos-cuculi +, Lythrum salicaria +, Myosotis palustris agg. +, Plantago lanceolata +, Poa trivialis +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Rumex acetosa +, Sanguisorba officinalis +, Scirpus sylvaticus +, Stellaria graminea +, Symphytum officinale +, Urtica dioica +, Crepis biennis r, Colchicum autumnale r, Mentha x verticillata r, Plantago major r, Taraxacum sect. Ruderalia r. E0: Calliergonella cuspidata 1, Climatium dendroides +, Plagiomnium affine agg. +, Rhytidiadelphus squarossus +. Fytocenologický snímek č. 2: Syntaxon: Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei Lokalita: PP Domorazské louky, v pozdním letním období kosená podmáčená louka v severní polovině PP Datum: 29. 7. 2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 10° Etotal: 100%, E1: 100%, E0: 10% E1: Cirsium oleraceum 3, Geranium palustre 2a, Filipendula ulmaria 1, Lysimachia nummularia 2m, Potentilla erecta 1, Selinum carvifolia 1, Jacea pratensis agg. +, Agrostis capillaris +, Betonica officinalis +, Sanguisorba officinalis 1, Aegopodium podagraria +, Angelica sylvestris +, Alopecurus pratensis +, Alchemilla vulgaris agg. +, Carex nigra +, Carex hirta r, Cirsium rivulare +, Dactylorhiza majalis +, Equisetum palustre +, Galium album agg. +, Galium palustre +, Lathyrus pratensis +, Lotus uliginosus +, Lychnis flos-cuculi +, Lythrum salicaria +, Myosotis palustris agg. +, Ranunculus acris +, Rumex acetosa +, Scirpus sylvaticus +, Typha latifolia +.E0: Plagiomnium affine agg. +, Calliergonella cuspidata 1, Aneura pinguis +. Fytocenologický snímek č. 3: Syntaxon: Filipendulenion Lokalita: PP Domorazské louky, porosty podél Srního potoka zhruba ve střední části PP Datum: 29. 7. 2010, plocha: 16 m2, orientace: JZ, sklon: 5° Etotal: 90%, E1: 90%, E0: 5% E1: Filipendula ulmaria 3, Caltha palustris 1, Chaerophyllum hirsutum 1, Cirsium oleraceum 1, Lysimachia vulgaris 1, Aegopodium podagraria +, Alopecurus pratensis +, Calamagrostis epigejos +, Carex hirta +, Galium palustre +, Geranium palustre +,Lysimachia nummularia +, Jacea pratensis agg. +, Juncus effusus +, Mentha longifolia +, Myosotis palustris agg. +, Phalaris arundinacea +, Poa palustris +, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Sanguisorba officinalis +, Carex vulpina r, Crepis paludosa r, Dactylis glomerata r, Juncus articulatus r, Lythrum salicaria r, Plantago major r, Stachys palustris r, Valleriana officinalis agg. r. E0: Eurhynchium hians +, Plagiomnium affine agg. +. Fytocenologický snímek č. 4: Syntaxon: Magnocaricion elatae Lokalita: PP Domorazské louky, podmáčené kosené plochy s vysokými ostřicemi obklopené keři Salix aurita, zhruba ve střední části PP Datum: 29. 7. 2010, plocha: 16 m2, orientace: JZ, sklon: 10° Etotal: 80%, E1: 80%, E0: 5% E1: Carex acutiformis 3, Typha lattifolia 2a, Lysimachia nummularia 2m, Carex vulpina 1, Galium palustre 1, Lysimachia vulgaris 1, Lythrum salicaria 1, Calamagrostis epigejos +, Caltha palustris +, Cirsium oleraceum +, Crepis paludosa +, Dactylorhiza majalis +, Equisetum palustre +,Filipendula ulmaria +, Geranium palustre +, Jacea pratensis agg. +, Juncus articulatus +, Juncus conglomeratus +, Lotus uliginosus +, Mentha longifolia +, Myosotis palustris agg. +, Phalaris arundinacea +, Poa palustris +, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Sanguisorba officinalis +, Dactylis glomerata r, Equisetum arvense r, Plantago lanceolata r, Stachys palustris r, Vicia sepium r, E0: Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

14


EKOTOXA.s.r.o.

Calliergonella cuspidata 1, Plagiomnium affine agg. +. Fytocenologický snímek č. 5: Syntaxon: Arrhenatherion Lokalita: PP Domorazské louky, kosené mezofilní louky v SV části PP. Datum: 15. 6. 2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 5° Etotal: 80%, E1: 80%, E0: 10% E1: Arrhenatherum elatius 2a, Jacea pratensis agg. 2a, Anthoxanthum odoratum 1, Leucanthemum ircutianum 1, Plantago lanceolata 1, Ranunculus acris 1, Achillea millefolium +, Agrostis capillaris +, Alchemilla vulgaris agg. +, Dactylis glomerata +, Daucus carota +, Campanula patula +, Cruciata glabra +, Cerastium holosteoides +, Galium album agg. +, Heracleum sphondylium +, Hypericum maculatum +, Knautia arvensis agg. +, Lathyrus pratensis +, Lotus corniculatus +, Luzula campestris +, Poa pratensis +, Rumex acetosa +, Trifolium pratense +, Trisetum flavescens +, Veronica chamaedrys +, Vicia cracca +, Cirsium palustre r, Stellaria graminea r, E0: Plagiomnium affine agg. +, Rhytidiadelphus squarossus 1. Fytocenologický snímek č. 6: Syntaxon: Molinion Lokalita: PP Domorazské louky, kosená louka zhruba ve střední části PP s výskytem Laserpitium prutenicum Datum: 29. 7. 2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 10° Etotal: 80%, E1: 80%, E0: 5% E1: Calamagrostis epigejos 2a, Brachypodium pinnatum 3, Betonica officinalis 2a, Trifolium medium 2a, Jacea pratensis agg. +, Laserpitium prutenicum 1, Selinum carvifolia 1, Galium album agg. +, Achillea millefolium +, Angelica sylvestris +, Agrostis capillaris 1, Holcus lanatus +, Anthoxanthum odoratum +, Sanguisorba officinalis +, Carex pallescens +, Ranunculus acris +, Hypericum maculatum +, Filipendula vulgaris +, Lysimachia vulgaris r, Solidago virgaurea r, Colchicum autumnale +, Aegopodium podagraria +, Carlina acaulis r, Lotus corniculatus +, Potentilla erecta +, Festuca rubra +. E0: Plagiomnium affine agg.

6

SOUČASNÝ STAV, NEGATIVNÍ VLIVY A NÁVRHY OPATŘENÍ

Vegetace na sledované lokalitě je v současnosti pravidelně v několika časových etapách kosena a díky tomuto opatření je zde druhově bohatý travobylinný porost s vitální populací prstnatce májového na podmáčených místech. Je nanejvýš vhodné pokračovat ve stávající údržbě a nejlépe doplnit kosení ještě extenzivní pastvou. Pastva by byla vhodná zejména ve střední části území, kde je dosud patrná vegetace pastvin svazu Cynosurion. Dále by bylo vhodné zejména na nekosených mezích a podél okrajů luk zamezit expanzi keřů a dřevin občasným manuálním vyřezáváním (následné spálení). Šířící se porosty keřů snižují světlostní požitek a mění celkové mikroklima na lokalitě s ohledem na předmět ochrany. Zejména je potřeba intenzivně kosit místa s expandující třtinou křovištní a třezalkou skvrnitou. Je překvapivé, že i přes dlouhotrvající kosení lokality jsou zde stále přítomny rozsáhlé porosty Calamagrostis epigejos. Zejména na plochách, které jsou koseny až v pozdně letním období, třtina křovištní dominuje. Bylo by vhodné zvážit, zda neposunout termín kosení na časnější dobu. Dále je potřeba vymezit plochu s populací Laserpitium prutenicum a zvolit jednotný management. V současnosti je část plochy kosena časně (květen), část plochy v pozdně letním období (srpen až září). Na části plochy tedy rostliny nemají dostatek času pro vykvetení a tvorbu semen. V případě, že pokosená hmota bude usušena na lokalitě a následně pálena, je možné zakládat ohniště pouze po konzultaci s odpovědným pracovníkem ochrany přírody – je nutné se vyhnout místům s ohroženými druhy.


15


EKOTOXA.s.r.o.

7

ZÁVĚRY

Ve studovaném území bylo zaregistrováno celkem 232 taxonů cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 15 taxonů cévnatých rostlin (tj. 6,5 %). Byl nově nalezen silně ohrožený druh Triglochin palustre a ohrožený druh Isolepis setacea. Byly potvrzeny všechny známé výskyty druhů s různým stupněm ohrožení. Pouze výskyt Gentianopsis ciliata zůstal v roce 2010 neověřen. Přirozené nebo přirozené druhové skladbě blízké porosty byly zařazeny do 7 nelesních společenstev na úrovni svazů. Jsou připojeny komentáře k ohroženým a významnějším druhům a zmíněny negativní vlivy a návrhy na opatření k jejich omezení a dalšímu managementu území.

8

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ

KOČÁREK P. (2004): Entomologický inventarizační průzkum Přírodní památky Domorazské louky. AOPK ČR, Středisko Ostrava. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. SEDLÁČKOVÁ M. (1993): Přírodní památka Domorazské louky, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1987. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. SEDLÁČKOVÁ M., HRABOVSKÝ S. ET SOBOTÍKOVÁ R. (1994): Přírodní památka Domorazské louky. Plán péče na období 1994 – 2004. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava].SEDLÁČKOVÁ M. (1988): Zajímavá lokalita na Domorazu. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Sv. 42, s. 62-63. SOBOTÍKOVÁ R. (2004): PP Domorazské louky, Inventarizační botanický průzkum. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. SOBOTÍKOVÁ R. (2004): Plán péče pro PP Domorazské louky na období 2005–2014. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. TOMANOVÁ D. (2000): Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín, Nový Jičín: OkÚ. WEISSMANNOVÁ H. A ET AL. (2004) Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno. SAPETZA J. (1865) : Die Flora von Neutitsechien. Naturforsch. Ges., Görlitz sv. 12, s.1- 56. Biolib.

PP Domorazské louky. ©1999-2009. [online]. [cit.2009-12-07]. Dostupné na Květena ČR. Domorazské louky. ©2003-2009. [online ]. [cit.2009-12-03]. Dostupné na Turistika.cz. Domorazské louky. ©2007-2009. [online]. [cit.2009-12-07]. Dostupné na Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online ]. [cit. 2009-12-01]. Dostupné na Valašská krajina. Markéta Radová, Domorazské louky lákají na vzácné druhy orchidejí. ©2004-2006. [online ]. [cit. 2009-12-07]. Dostupné na

9

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. CZUDEK T. (1972): Geografické členění ČSR. Stud. Geogr. 23: 1 – 137. HENNEKENS S. M. (1995): TURBOVEG). Software package for input, processing, and presentation of phytosociological data. User‘s guide. IBN-DLO Wageningen and Landcaster University. KUBÁT K. ET AL. [ED.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. MAAREL E. VAN DER (1979): Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetacio, The Hague, 38: 78 – 114. MORAVEC J. ET AL. (1994): Fytocenologie. Praha MORAVEC J. ET AL. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočes. Přír., LITOMĚŘICE, APPEND.: 1 – 206. Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

16


EKOTOXA.s.r.o.

NEUHÄUSLOVÁ Z. ET AL. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. NOVÁK P. [ED.] (1991): Syntetická půdní mapa České republiky. Praha. PROCHÁZKA F. [ED.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18: 1 – 166. QUITT E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. Geograf. Ústav ČSAV. Brno. ŘÍČAN G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. Ms., 79 pp. [Depon. in: Knihovna Muzea regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí]. SEDLÁČKOVÁ M. (1988): Zajímavá lokalita na Domorazu. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. sv. 42, s. 62-63. SEDLÁČKOVÁ M. (1993): Přírodní památka Domorazské louky. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1987. – Ms. [Depon. in: KÚ – odb. živ. prost., Ostrava ]. SEDLÁČKOVÁ M. ET PLÁŠEK V. [EDS] (2005): Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005). – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 97-120. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B. [ed.] : Květena České socialistické republiky, 1: 103 – 123, Praha. SOBOTÍKOVÁ R. (2004): PP Domorazské louky. Inventarizační botanický průzkum. – Ms. [Depon. in: KÚ – odb. živ. prost., Ostrava]. WALTER K. S. & GILLETT H. J. [ED.] (1997): 1997 IUCN Red List of threatened plants. IUCN, Gland & Cambridge.

10 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Tabulka odhadů početnosti ohrožených druhů Příloha č. 2: Tabulka závěrů pro ochranu přírody Příloha č. 3: Lokalizace vzácných a ohrožených druhů (mapová příloha) Příloha č. 4: Vegetační mapa (mapová příloha) Příloha č. 5: Fotodokumentace Příloha č. 6: Lokalizace fotografií (mapová příloha)


17


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 1: Tabulka odhadů početnosti ohrožených druhů Vědecké jméno (Kubát et al. 2002) Carex otrubae

České jméno (Kubát et al. 2002) ostřice Otrubova

Stupeň ohrožení *

Historický výskyt v území **

Velikost populace

Výskyt potvrzen 2010

C4a, CIII

S, JT

ano

Centaurium erythraea Dactylorhiza fuchsii

zeměžluč okolíkatá prstatec Fuchsův

C4a, CIV

JT

C4a, §3, CIV, CITES

S, So, JT, PK

Dactylorhiza majalis Gentianopsis ciliata Gladiolus imbricatus Inula salicina

C3,§3, CIII, CITES C3

S, So, JT, PK S,So

C2, §2, CII

C3,CIII

JT

Laserpitium prutenicum

hladýš pruský

C3,§2, CII

S,So, JT, PK

Minimálně 100 kvetoucích rostlin ve východní polovině PP. Roztroušeně na vyvýšených místech ve střední části PP. Bohatá populace minimálně 30 trsů na podmáčené louce v severovýchodní části PP. 21 kvetoucích a minimálně 50 sterilních rostlin ve střední části PP.

ano

C4a, CIII

S, So, JT, PK S, JT

Isolepis setacea

prstnatec májový hořec brvitý mečík střechovitý Oman vrbolistý bezosetka štětinovitá

Roztroušeně na podmáčených plochách podél jihovýchodního okraje PP. Roztroušeně v jihozápadní a severozápadní části PP. Minimálně 100 kvetoucích rostlin. Roste zde roztroušeně, zpravidla v zastíněných polohách na okrajích mokřadů stíněných stromy nebo keři. Hojně na podmáčených loukách po celé PP, 2780 kvetoucích jedinců. Neověřeno.

Listera ovata

bradáček vejčitý

C4a, CIV, CITES

S,So,JT

Orchis mascula Primula elatior Triglochin palustre

vstavač mužský prvosenka vyšší bařička bahenní

C3, §3, CIII, CITES C4a, CIV

S,So, PK

C2, AII

JT

Valeriana simplicifolia

kozlík celolistý

C2, CII

S, JT

Veratrum album ssp. lobelianum

kýchavice bílá Lobelova

C4a, CIV

S, So, JT, PK

S,So,JT

Minimálně 50 kvetoucích rostlin. Roste roztroušeně po celé ploše lokality mimo nejsušší a nejvýslunnější polohy. Slabá populace čítající 8 kvetoucích rostlin v severovýchodní části PP. Roztroušeně na suchých místech a na lesních okrajích. Desítky kvetoucích rostlin a tisíce sterilních na podmáčené louce v jihovýchodní části PP. Roztroušeně na prameništích ve východní polovině PP Domorazské louky. Desítky sterilních i kvetoucích rostlin lemujících tok Srního potoka a přilehlé louky.

ano - nově ano

ano ne

ano ano - nově

ano

ano

ano ano ano - nově

ano

ano

* Použité zkratky: C1-4 – kategorie ohrožení dle „Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky“ (Procházka 2001). V závorkách jsou uvedeny zkratky odpovídající kategoriím IUCN (IUCN 1994). C1 (= CR) – kriticky ohrožené (critically endangered) C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered) C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable) C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) § - taxony chráněné dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené Botanický inventarizační průzkum PP Domorazské louky (průzkum č. 2.3) – závěrečná zpráva

18


EKOTOXA.s.r.o.

§3 – ohrožené A a CI-IV – kategorie ohrožení dle „Červeného seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005)“ (Sedláčková et Plášek 2005) AII – nezvěstné CI – kriticky ohrožené CII – silně ohrožené CIII – ohrožené CIV – taxony vyžadující pozornost CITES – taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě

** S - Sedláčková (1993), So - Sobotíková (2004), JT - Tkačíková (2010), PK – Kutílková (2010)


19


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 2: Tabulka závěrů pro ochranu přírody Předmět ochrany

Zhodnocení stavu

Zhodnocení významu

Návrh managementu 1. Zamezit expanzi sukcesních stromů a keřů (olše lepkavá, jasan ztepilý, vrby) každoročním manuálním vyřezáváním a následným spálením. Šířící se křovinná vegetace snižuje světlostní požitek a mění celkové mikroklima na lokalitě s ohledem na předmět ochrany. 2. Nejpřirozenějším způsobem zamezení snižování celkové biodiverzity MCHÚ je beze sporu ruční kosení (s následným problémovým pálením biomasy), alternativou je extenzivní přepásání.

Zachování a ochrana přírodních hodnot mokřadního ekosystému. Jedná se o regionálně významné refugium mokřadních společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů fauny a flóry.

příznivý

regionální

3. Zvážit posunutí termínu kosení na cca polovinu až konec července - u ploch, které jsou v současnosti koseny v pozdně letním období. V současnosti totiž i přes dlouhotrvající kosení lokality zde jsou stále přítomny rozsáhlé porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Zejména na plochách, které jsou koseny až v pozdně letním období třtina křovištní dominuje. 4. Vymezit plochu s populací Laserpitium prutenicum a zvolit jednotný management. V současnosti je část plochy kosena časně (květen), část plochy v pozdně letním období (srpen až září). Na části plochy tedy rostliny nemají dostatek času pro vykvetení a tvorbu semen. 5. Zvážit diskutabilní rozrůstání vrb podél Srního potoka - mnohem vhodnější s ohledem na mokřadní květenu by bylo v této části ponechat pouze nižší travobylinná společenstva.


20


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 3: Lokalizace vzácných a ohrožených druhů


21


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 4: Vegetační mapa


23


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 5: Fotodokumentace

Foto č. 1: Pohled na lokalitu ze západní strany (28. 5. 2010, P. Kutílková)

Foto č. 2: Pohled na lokalitu ze severovýchodní strany (28. 5. 2010, P. Kutílková)


25


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 3: Pohled z lokality severovýchodním směrem, Dactylorhiza majalis (28. 5. 2010, P. Kutílková)

Foto č. 4: Expanzivně se šířící keře a byliny na lokalitě u železniční trati (28. 5. 2010, P. Kutílková)


26


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 5: Dactylorhiza majalis (22. 5. 2010, P. Kutílková)

Foto č. 6: Orchis mascula (28. 5. 2010, P. Kutílková)


27


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 7: Laserpitium prutenicum (29. 7. 2010, J. Tkačíková)

Foto č. 8: Isolepis setacea (29. 7. 2010, J. Tkačíková)


28


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 9: Gladiolus imbricatus (20. 7. 2010, P. Kutílková)

Foto č. 10: Maculinea teleius (20. 7. 2010, P. Kutílková)


29


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 11: Calamagrostis epigejos v okolí přivaděče, pohled na nekosenou plochu (20. 7. 2010, P. Kutílková)


30


EKOTOXA.s.r.o.

Přílohač. 6: Lokalizace fotografií


31

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Recommend Documents