Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 „Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“

2.8 Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky Závěrečná zpráva Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich Termín: 1. 11. 2009 – 31.12. 2010

Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy

EKOTOXA.s.r.o.

Obsah

1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ....................................................................................................... 3

2

HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ................................................................................. 11

3

STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ................................................................................................ 11

4

PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH .............................................. 11 4.1

BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU ........................................................ 18

5

DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ........................................ 23

6

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ............................................................................................................................................. 23

7

ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................... 24 7.1

8

DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA ................................................................................................................ 24

PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 25

Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva

2


EKOTOXA.s.r.o.

1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Jedná se o lokality v oblasti Velká Jezerná, Vřesník, PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Celková plocha území je cca 700ha. Lokalita je součástí CHKO Jeseníky, a to I., II. i III. zóny CHKO. V převážné většině se jedná o lesní porosty. Hranice zájmového území byly vymezeny Správou CHKO Jeseníky – viz obr. č. 3 – z největší části je dána lesními komunikacemi. Katastrální území: Vernířovice u Sobotína, Kouty nad Desnou – obec Loučná nad Desnou Výměra: cca 700 ha Nadmořská výška: Cca 1100 – 1342 (Vřesník) m n.m. Část zájmového území se nachází v přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou. Předmětem ochrany v této rezervaci je zbytek původního bukového pralesovitého porostu s javorem a smrkem na suťovém terénu ve východní části údolí Divoké Desné. Jedná se o těžce přístupný a špatně průchodný pralesovitý porost s vyšším výskytem mrtvého dřeva (trouchnivějící kmeny, větve a pařezy) a větších množstvím podmáčených ploch (prameniště). Nejvýše položená část území jsou Vřesník a Velká Jezerná, které se nacházejí nedaleko horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Zde se nacházejí rozvolněné smrkové porosty, případně paseky s občasným výskytem mladších dřevin. V lokalitě Vřesníku a Mravenečníku přecházejí tyto porosty do subalpínských vysokostébelných trávníků. Na zbylé části území převažují lesní porosty, převážně smrkové, pouze v okrajových částech svahů se nacházejí bučiny. Ve východní části území, především nad PR Bučina pod Františkovou myslivnou, byly lesní porosty vykáceny a teprve postupně se obnovují. V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu biotopů): • • • • • • • • • • • • • •

L5.2 – horské klenové bučiny – jedna plocha nacházející se v PR Bučina pod Františkovou myslivnou L5.4 – acidofilní bučiny – dílčí okrajové plochy v nižších polohách na prudších svazích L9.1 – horské třtinové smrčiny – plošně nejrozsáhlejší v centrální části území L9.2B – rašelinné podmáčené smrčiny – menší plocha v lesích v blízkosti prameniště X6 – antropogenní plochy se sporou vegetací mimo sídla, pouze menší plocha v okrajové východní části území X9A – lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami – monokulturní husté porosty smrku s minimálně se vyskytujícím podrostem ve východní části území X10 – paseky s podrostem původního lesa – občasně, především ve východní části území X11 – paseky s nitrofilní vegetací – dílčí okrajové plochy, větší plochy se nacházejí např. v okolí přečerpávací nádrže A2.2 – subalpínská brusnicová vegetace – dílčí plochy v blízkosti přečerpávací nádrže A4.1 – subalpínské vysokostébelné trávníky – v nejvyšších polohách Mravenečníku a Vřesníku R2.3 – přechodová rašeliniště – malá oblast v blízkosti silnice uprostřed zájmového území u lesní cesty R3.1 – otevřená vrchoviště – pouze dílčí plocha v centrální části území S1.2 – štěrbinová vegetace silikátových skal a hornin – drobné plošky v severovýchodní části území T2.1 – subalpínské smilkové trávníky – drobná vymezená ploška ve východní části území


3


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 1: 3D ortofotomapa území – pohled z jihu (Zdroj: www.maps.google.com)


5


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 2: 3D ortofotomapa území – pohled ze severu (Zdroj: www.maps.google.com)


7


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 3: Vymezení hranic území a přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK ČR)


9


EKOTOXA.s.r.o.

2

HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ

Stávající průzkum je v rezervaci prvním a není proto možné provést porovnání se stavem v minulosti.

3

STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ

Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace ve vymezeném území a navržení doporučených managementových opatření. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na vymezeném území žádné mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy v minulosti. Průzkum byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla převedena do prostředí Národní databáze ochrany přírody - NDOP. U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu, lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka, kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) – tyto nálezy proto nejsou v textu uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace.

4

PŘEHLED DRUHŮ PRŮZKUMECH

HUB

ZJIŠTĚNÝCH

PŘI

MYKOLOGICKÝCH

V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 5 dílčích návštěv lokality, a to v termínech: • • • • •

26. května 2010 – chladnější mlhavé počasí s mírným deštěm během delšího vlhkého období 7.-8. července 2010 – teplé počasí po kratším období sucha 13. září 2010 – teplé počasí po kratším období sucha 17. září 2010 – teplejší počasí po kratším období sucha 12. října – chladnější slunečné počasí po delším období sucha

Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť to záleží na velkém množství aspektů. Více druhů bylo zaznamenáno na počátku září (i když ani v tomto případě nelze podmínky hodnotit jako zcela vhodné), při ostatních návštěvách nebyly podmínky optimální (delší sucho, chladněji apod.). Bohužel – vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici – nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku 2010. Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce.


11


EKOTOXA.s.r.o.

Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů (2010) Č. Česky 1.

Název druhu Latinsky

Popis biotopu

Charakteristika nálezů Substrát

anýzovník vonný bělochoroš modravý bělopavučinec hlíznatý bránovitec hnědofialový

Gloeophyllum odoratum Postia caesia

smíšený porost buku a smrku, smrčina smrkový porost (v PR)

Leucocortinarius bulbiger Trichaptum fuscoviolaceum

Bučina pod Františkovou myslivnou ve více lesních biotopech, převážně smrčina, bučina, u smrku pod vrcholem Mravenečníku

bránovitec jedlový čechratka podvinutá černorosol smrkový

Trichaptum abietinum Paxillus involutus

rozvolněná smrčina

Exidia pythia

8.

čirůvka bělohnědá

Tricholoma albobrunneum

9.

číšenka rýhovaná dřevokaz rosolovitý dřevomor červený helmovka krvonohá

Cyathus striatus

helmovka mléčná helmovka růžová helmovka ředkvičková

Mycena galopus

helmovka skvrnitá helmovka slizká

Mycena maculata

travní porosty (paseka) pod jako saprofyt na nádrží tlejícím ležícím kmeni smrku především smrkové v jehličí a mechu, v porosty, travní porost v listovém opadu blízkosti smrku, u smrku pod vrcholem Mravenečníku bukový porost rozkládající se dřevo buku bučina v PR na padlém kmeni a listech buku bučiny i smrčiny převážně mrtvé větve a kmeny buků Bučina pod Františkovou v mechu na tlejícím myslivnou - porost kmeni smrku mladého smrku rozvolněný porost smrku, v mechu a podrost bukový porost smrku, bučina bučina - horní prosvětlená mech u buku část bučina pod Františkovou v listí myslivnou - porost mladého smrku paseka nad lesem s v mechu porostem trav a borůvčí bukové i smrkové porosty v listí a jehličí

18.

helmovka sněhonohá

Mycena niveipes

19.

helmovka tuhonohá helmovka zlatobřitá helmovka žlutonohá hlíva ušatá

Mycena galericulata Mycena smrkové porosty aurantiomarginata Mycena renati bučina Pelurocybella porrigens Russula nigricans

smíšený porost buku a smrku (PR) smrčina, smíšený porost smrku a buku)

Russula ochroleuca

především mrkové porosty, v jehličí a mechu, v smíšené porosty buku a trávě

2. 3. 4.

5. 6. 7.

10. 11. 12.

13. 14. 15.

16. 17.

20. 21. 22. 23.

holubinka černající

24.

holubinka hlinožlutá

Merulius tremellosus Hypoxylon fragiforme Mycena haematopus

Mycena rosella Mycena pura

Mycena epipterigia

smrkový porost

Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku bukový porost

na kmenech smrků a buků na tlejícím kmínku mladého smrku v listí a jehličí pod smrkem převážně tlející dřevo smrku

občasně na větvích smrku v jehličí

Kód P/S/Z biotopu L5.4, L9.1 S

/

L5.2

P, S

/

L5.2

Z

/

S L9.1, L5.4, A2.2, X9A, L5.2, A4.1 L9.1 S

/

/

X9A

Z

/

X11

S

/

L9.1, A4.1 Z

DD

L5.2

S

/

L5.2

S

/

L5.4, S X9A, L5.2 L5.2, X9A S

/

L9.1, Z L5.2, L5.4 L5.2 Z

/

L5.2

Z

/

X11

Z

/

L5.2, Z X9A, L5.4, L9.1 L5.2 S

/

v listovém opadu

L5.2

S

/

v jehličí a mechu

L9.1

Z

/

mech u buku

L5.4

S

/

na dřevě buku

L5.2

S

/

v mechu u cesty, v jehličnatých porostech

L9.1, X9A Z

/

L9.1, R2.3,

/

tlející dřevo buků, listový opad

Z


12

ČS

/

/

/


EKOTOXA.s.r.o.

Č. Česky


Popis biotopu


smrku 25.

26. 27.

holubinka kolčaví (hříbková) holubinka mandlová holubinka vrhavka

Russula mustelina

Russula vesca Russula emetica

v jehličí

L9.1

Z

/

v jehličí a mechu

A4.1, L9.1 Z

/

v jehličí a mechu

Z

/

Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku smrkový porost smrkový porost

v listí

L9.1, A4.1, R2.3, X9A L5.2

Z

/

v jehličí v jehličí, pod smrkovým pařezem v jehličí

X9A, L9.1 Z X9A, L9.1 Z

/ /

A4.1, L9.1 Z

/

v jehličí

X9A

Z

/

v mechu a jehličí

L9.1, X9A Z

/

hnijící kmen a pařez buku na tlejícím kmeni buku

X9A

S

/

L5.2

S

/

L9.1

S

/

bučina

na drti tlejícího smrkového dřeva pahýl buku

L5.2

Z, S

/

rozvolněný porost smrku

tlející větev buku

L9.1

S

/

holubinka žlučová

Russula fellea

29. 30.

hřib hnědý hřib peprný

31.

hřib smrkový

Boletus badius Chalciporus piperatus Boletus edulis

32.

hřib žlučník

Tylopilus felleus

33.

hřib žlutomasý

34.

choroš brvitý

Boletus chrysenteron Polyporus ciliatus

35.

choroš poloplástvový (zimní) kalichovka okoličnatá kalichovka oranžová kalichovka zvonečková klanolístka obecná

Polyporus brumalis

korovitka terčovitá krásnorůžek lepkavý

Diatrype disciformis Calocera viscosa

rozvolněná smrčina, bučina mrtvá smrková větev, tlející kmen buku bukový porost na menších větvičkách buku smrčina, rozvolněné na pařezu smrku porosty smrku, pod vrcholem Vřesníku, Velká Jezerná

42.

kropilka rosolovitá

Dacrymyces stillatus

plošně ve všech lesních porostech

mrtvé dřevo smrku a jiných dřevin

43.

křehutka vodomilná

Psathyrella piluliformis

na tlejícím kmeni buku

44.

lakovka ametystová lakovka obecná

Laccaria amethystina Laccaria laccata

46.

lesklokorka ploská

47.

líha jilmová

bučina (v PR)

48.

límcovka

Ganoderma lipsiense (=G. applanatum) Hypsizygus ulmarius Stropharia

Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku smíšený porost buku a smrku smrkový porost, paseka s mladými smrky bukové a smíšené porosty

37. 38. 39.

40. 41.

45.

Ompalina ericetorum Rickenella fibula Xeromphalina campanella Schizophyllum commune

ČS

ve smrkovém porostu, pod vrcholem Mravenečníku a Velké Jezerné smrčina pod vrcholem Vřesníku smrkový porost

28.

36.

Kód P/S/Z biotopu L5.2, X9A

smrčina pod vrcholem Vřesníku nepůvodní smrkové porosty třtinová smrčina, smrkové porosty smíšený porost buku a smrku Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku smrčina pod horní nádrží

smrkový porost

A2.2, P, S L5.2, L9.1

/

L5.2, L5.4 S

/

L9.1, S A4.1, R2.3, L5.2, X9A, X10 L9.1, S L5.4, X9.A, A2.2, A1.2 L5.2 S

/

/

v mechu u smrku

X9A, L5.2 Z

/

v jehličí a mechu, tlející pařez smrku kmeny buku

L9.1, Z L5.2, X10 X9A, L5.2 P, S

/

na tlejícím kmeni buku v mechu, v jehličí

L5.2

S, Z

/

X11

Z

/


13

/

/


EKOTOXA.s.r.o.

Č. Česky



aeruginosa Cantharellus friesii liška nálevkovitá Cantharellus tubaeformis

Bučina pod Františkovou myslivnou horská třtinová smrčina

v listovém opadu buku více kusů v jehličí

51.

liška obecná

smrkový porost

v jehličí

52.

lošák zprohýbaný mechovka obecná měkkouš kadeřavý muchomůrka citrónová muchomůrka červená muchomůrka pošvatá

Bučina pod Františkovou myslivnou, smrčina smrkový porost

49. 50.

53. 54. 55. 56. 57.

58. 59. 60. 61.

měděnková liška Friesova

Popis biotopu

muchomůrka růžovka nedohub zlatovýtrusý opeňka měnlivá

Cantharellus cibarius Hydnum repandum Clitopilus prunulus Plicaturopsis crispa Amanita citrina

Kód biotopu

P/S/Z

ČS

L5.2

Z

VU

L9.1, X9A, R2.3 X9A

Z

/

Z

/

v listovém opadu, v jehličí v jehličí

L5.2, L9.1 Z

/

X9A

Z

/

bukový porost

tlející kmen buku

L5.2

S

/

bukový porost

listový opad

L5.2, L5.4 Z

/

v trávě a v jehličí

X9A, Z L5.2, L9.1 L9.1, A4.1 Z

/

L5.2, X9A Z

/

X9A, L5.2 Z

/

L5.2

S

/

L5.2

P, S

/

L5.2

S

/

tlející kmen buku ležící kmen buku

L5.2 L5.2

P, S P, S

/ /

smíšený porost buku a smrku, bučina bučina

staré dřevo buku

X9A, L5.4 P, S

/

padlý kmen buku

L5.2

/

smíšený porost buku a smrku, bučina smíšený porost buku a smrku

kmen smrku a buku

L5.4, L5.2 P, S

/

X9A, L5.4 S

/

L9.1, X11

S

/

L5.2

S

/

L5.2

Z

/

Amanita muscaria smrkový porost, nepůvodní mladší výsadby smrku Amanita vaginata smrkové porosty, subalpínké trávníky pod vrcholem Mravenečníku Amanita bučina, smrčina rubescens Hypomyces smrkový i bukový porost chrysospermus Kuehneromyces Bučina pod Františkovou mutabilis myslivnou Oxyporus bučina - prosvětlená část populinus Trametes bučina hoehnelii Trametes gibbosa bučina Trametes hirsuta bučina

v mechu

v humusu v opadu buku a smrku na hřibu nachovýtrusém na mrtvém dřevě buků v dutině (ráně) živého javoru klenu tlející kmen buku

/

67.

ostropórka topolová outkovka Hoehnelova outkovka hrbatá outkovka chlupatá outkovka jednobarvá outkovka pásovaná outkovka pestrá

68.

outkovka pýřitá

69.

outkovka různotvará

Antrodia heteromorpha

smrčina pod horní nádrží

70.

pařezník obecný

Panellus stipticus

bukový porost

71.

patyčka rosolovitá pavučinec červenooranžový pavučinec nachový pavučinec polokrvavý

Leotia lubrica

smrkový porost (v PR)

na kmeni buku, větší množství plodnic pohromadě jako saprofyt na pahýlu a větvi vyvráceného smrku na mrtvém tlejícím kmeni buku v jehličí

Cortinarius rubellus Cortinarius purpureus Cortinarius semisanguineus

smrkový porost

v jehličí pod smrky

L9.1

Z

/

smrkový porost (v PR)

v jehličí

L5.2

Z

DD

paseka smrků u Františkovy myslivny

v trávě u mladších smrčků

X10

Z

/

pavučinec skořicově žlutý pavučinec skořicový

Cortinarius cinnamomeoluteus Cortinarius cinnamomeus

horská smrčina na Velké Jezerné smrčina pod vrcholem Vřesníku

v mechu pod smrky

L9.1, R2.3 Z

DD

v jehličí

A4.1, L9.1 Z

/

62. 63. 64. 65. 66.

72. 73. 74. 75. 76.

Cerrena unicolor Trametes zonatella Trametes versicolor Trametes pubescens

S


14


EKOTOXA.s.r.o.

Č. Česky 77.


Popis biotopu


Kód biotopu X9A

P/S/Z

ČS

pavučinec šafránový penízovka dubová

Cortinarius croceus Gymnopus dryophilus

smrkový porost

v jehličí

Z

/

bučina, okraj lesa, smrčina

/

Gymnopus peronatus Rhodocollybia butyracea Strobilurus esculentus Stereum hirsutum

bukový porost

v mechu, tlející kmen buku mrtvé dřevo smrku, smrkové šišky větve a kmeny buku a smrku

Z

/

L9.1, L5.2 S

/

82.

penízovka hřebílkatá penízovka máslová penízovka smrková pevník chlupatý

v mechu a na tlejícím X11, L5.4, Z kmínku buku, v L5.2, A4.1 humusu pod bukem a smrkem, pod vrcholem Vřesníku v listovém opadu L5.2, L5.4 Z

/

83.

pevník korkovitý Stereum rugosum

L5.4, S L5.2, L9.1, R2.3 L5.4 S

84.

pevník krvavějící

Stereum sanguinolentum

L9.1

P, S

/

85.

pýchavka hruškovitá

Lycyperdon pyriforme

jako parazit na tlejícím kořeni smrku, tlející kmeny smrku v listí

L5.2

Z

/

86.

pýchavka obecná

Lycoperdon perlatum

L9.1

Z

/

87.

Nectria cinnabarina Pseudohydnum gelatinosum Lactarius pallidus Lactarius lignyotus Lactarius picinus

L5.2, L5.4 S

/

A4.1, L9.1 S

/

vícekrát v mechu v jehličí

L9.1 L9.1

Z Z

/ /

91.

rážovka rumělková rosolozub huspenitý ryzec bledý ryzec černohlávek ryzec datlí

v trávě podél lesní cesty, v jehličí a listovém opadu na větvích buku a klenu mrtvé dřevo smrku

v jehličí a mechu

L9.1

Z

/

92.

ryzec hnědý

Lactarius helvus

v mechu, v jehličí

/

93.

ryzec játrový

94.

ryzec liškový

Lactarius hepaticus Lactarius tabidus

R2.3, Z L9.1, X9A L5.2 Z L9.1, X9A Z

/

95.

ryzec nasládlý

v jehličí, v listovém opadu v listí

L5.2

Z

/

96.

ryzec pravý

v trávě

X11

Z

/

97.

ryzec ryšavý

v jehličí

R2.3

Z

/

98.

ryzec zelený

v listovém opadu

/

99.

slizovka tříslová

L5.2, Z L5.4, okrajově L9.1 L9.1, R2.3 Z

78.

79. 80. 81.

88. 89. 90.

Bučina pod Františkovou myslivnou smrkový porost smíšený porost buku a smrku, bučina, smrčina smíšený porost buku a smrku smrčina pod horní nádrží, bučiny

Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku smrkové i bukové porosty

bukový porost smrčina pod vrcholem Vřesníku smrkový porost Smrčina pod vrcholem Vřesníku, smrkové porosty smrkový porost, smíšený porost buku a smrku vrchoviště s porostem smrku, smrkový les Smrkový porost (v PR) Smrkové a bukové porosty

Lactarius subdulcis Lactarius deliciosus Lactarius rufus

Bučina pod Františkovou myslivnou rozvolněný porost menších smrků a trav rašeliniště s porostem smrku Lactarius blennius především bukové a smíšené porosty

Fuligo septica

100. spálenka skořepatá

Ustulina deusta

vrchoviště - podmáčené plochy s porostem smrku bučina

101. strmělka anýzka

Clitocybe odora

smrkový porost

větve buku

v jehličí

L5.2

/

/

pařízek buku na mrtvých pařezech a větvích buku

L5.4, L5.2 S

/

občas v mechu a jehličí

L9.1

/

Z


15

/

/


EKOTOXA.s.r.o.

Č. Česky


Popis biotopu


paseka s mladými smrky, smrčina pod vrcholem Vřesníku bučina

v trávě

kmen buku

L5.2

P, S

/

Bučina pod Františkovou myslivnou - porost mladého smrku bučina s příměsí smrku

na tlejícím kmeni buku

L5.2

S

/

mrtvé větve buku dřevo napadené myceliem většinou v jehličnatém opadu a mechu v jehličí, v mechu u báze buku v listí

L5.4, L5.2 S

/

L5.4, X9.A, L9.1 X9A L5.2

Z

/

Z, S P, S

/ /

102. šafránka červenožlutá

Tricholomopsis rutilans

103. šedoporka osmahlá 104. šedopórka zakouřená

Bjerkandera adusta Bjerkandera fumosa

105. špička cibulová

Marasmius alliaceus

106. špička žíněná

Marasmius androsaceus

bučina i smrčina

107. štítovka jelení 108. šupinovka kostrbatá 109. šupinovka ohnivá 110. šupinovka olšová 111. trámovka jedlová

Pluteus cervinus Pholiota squarrosa Pholiota flammans

smrkový porost Bučina pod Františkovou myslivnou smrkový porost, bučina

Pholiota alnicola

112. trámovka plotní

Gloeophyllum sepilarium

Bučina pod Františkovou myslivnou paseka nad PR Bučina pod Františkovou myslivnou, okraj smrčiny a paseky pod VN, smrkové porosty starý smrkový porost, paseka s mladými smrky

113. troudnatec kopytovitý 114. troudnatec pásovaný

Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola

115. třepenitka maková

Hypholoma capnoides

116. třepenitka svazčitá

Hypholoma fasciculare

117. václavka žlutoprstenná 118. vlčí mléko červené

Armillaria mellea

119. zrnivka obecná

Cystoderma granulosum Cystoderma cinnabarinum Cystoderma carcharias

120. zrnivka rumělková 121. zrnivka žraločí

Gloeophyllum abietinum

Lycogala epidendrum

P/S/Z

ČS

Kód biotopu X11

Z, S

/

na pařezu smrku, na tlejícím kmeni buku v listí

X9A, L5.2 S

/

L5.2

S

/

pařez smrku, u kořenů smrku

L9.1

S

/

na tlejícím dřevě smrku, také ve smrčině u Hubertky, tlející smrkový kmínek mrtvé kmeny a pařezy buků mrtvé dřevo stromů, především smrků, buků

L9.1, X10, S R2.3

/

L5.4, L5.2 P, S

/

L9.1, P, S L5.4, L5.2, X9.A, R2.3, X10 smrkové porosty v mechu u lesní L9.1, S cesty, v jehličí, na L5.2, X10, kořenech a pařezech X9A, stromů R2.3 smíšený porost buku a v jehličí, rozkládající L5.2, L9.1 P, S smrku (v PR), smrkový se kmen buku, pařez porost smrku horská třtinová smrčina v trávě v mrtvém L9.1, X9A P, S kmeni smrku smíšený porost buku a bukový pařez, L5.4, S smrku, smrčina, bučina, smrková větev, L9.1, travnaté porosty se smrkem trouchnivějící smrk A4.1, R2.3 smrkový porost v jehličí X9A Z

/

smrkový porost, bučina

v jehličí pod smrky

L9.1, L5.2 Z

/

Bučina pod Františkovou myslivnou, třtinová smrčina

v listí, v mechu

L5.2, L9.1 Z

/

bukové a smíšené porosty plošně ve všech lesních porostech

/

/

/ /

/

Pozn.: S – saprofyt, Z – zemní houba, P – parazit

Během průzkumu bylo v lokalitě této části CHKO Jeseníky zjištěno 121 druhů hub a jedna hlenka. Z toho je 60 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva

16


EKOTOXA.s.r.o.

organického původu (zde převážně tlející kmeny a větve stromů – především smrků a buků, pařezy stromů, menší větvičky, jehličí, listí, případně houby – např. nedohub zlatovýtrusý) a 65 druhů hub je zemních. Cca 15 z těchto druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě zájmové lokality se to týká např. druhů Ganoderma lipsiense (leskloporka ploská), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Trametes hirsuta (outkovka chlupatá), Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá), Ustulina deusta (spálenka skořepatá), Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis piniola (troudnatec pásovaný), Oxyporus populinus (ostropórka topolová), Schizophyllum commune (klanolístka obecná), Stereum sanguinolentum (pevník krvavějící), Hypholoma fasciculare (třepenitka svazčitá) apod. Lokalitu je možno rozdělit na několik dílčích podobných celků. Při mapování bylo vycházeno především z dat mapování biotopů Natura 2000, které v lokalitě probíhalo. Největší plochu zájmového území tvoří horské třtinové smrčiny (kód L9.1), které se nacházejí poměrně rovnoměrně po celé zájmové lokalitě. Na některých místech v okrajových polohách byly provedeny holoseče a v současné době se zde nacházejí druhově chudé smrkové stejnověké porosty (X9A - okrajové polohy ve východní části území). Velkou plochu zabírají také paseky na místě vykáceného lesa především v jižní části území (biotopy X10 a X11). Na vrcholech Mravenečníku a Vřesníku se nacházejí subalpinské vysokostébelné trávníky (A4.1). Pouze okrajově se zde nacházejí bukové porosty (L5.2 a L5.4), avšak jeden z nich tvoří jádro PR Bučina pod Františkovou myslivnou, proto na něj byla zaměřena větší pozornost. V centrální části se nachází plošně málo rozsáhlé přechodové rašeliniště (R2.3). Paseky na místech původního lesa (X10, X11) jsou z mykologického hlediska málo zajímavé, neboť jsou tyto lokality vystaveny většímu působení větru, chladna a sucha. Zároveň v podrostu jsou zapojené porosty biky lesní (Luzula sylvatica), třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea), borůvky (Vaccinium myrtillus) a dalších rostlin, které výskyt hub výrazně omezují. Druhy, které zde byly nalezeny, se běžně vyskytují i v okolních zapojených lesních porostech – viz dále. Z mykologického pohledu jsou chudé také travnaté porosty na vrcholech Vřesníku a Mravenečníku. Zde je výskyt hub omezován stejnými faktory jako v předchozím případě – tj. nízkými teplotami, suchem, působením větru a travními porosty. Většina hub, která zde byla nalezena, se nacházela na jednotlivých stromech smrků nebo jejich skupinkách, případně poblíž. Byly zde nebo rozhraní s okolními smrkovými porosty zjištěny např. Tricholoma albobrunneum(čirůvka bělohnědá), Russula vesca (holubinka mandlová), Russula emetica (holubinka vrhavka), Calocera viscosa (krásnorůžek lepkavý), Amanita vaginata (muchomůrka pošvatá), Cortinarius cinnamomeus (pavučinec skořicový), Gymnopus dryophilus (penízovka dubová) a Pseudohydnum gelatinosum (rosolozub huspenitý). Největší plochu zájmového území tvoří horské třtinové smrčiny (kód L9.1). Zde bylo v průběhu roku zjištěno celkem 52 druhů hub, což není velké množství. Je to dáno pravděpodobně a mimo jiné také tím, že v průběhu větší části roku nepanovaly pro růst hub vhodné podmínky. 33 druhů bylo nalezeno také v člověkem vysázených plochách smrčin, o jejichž mykoflóře se dá předpokládat. Podmínky pro růst hub jsou zde relativně vhodné, neboť se zde nachází dostatek starých stromů, tlejícího dřevo a je zde vysoká vlhkost v půdě. Na druhou stranu je zde výskyt hub významně omezován přítomností trav (Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa apod.), anebo brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), které se zde nacházejí v plošně rozsáhlých porostech. Ze zajímavějších druhů lze zmínit Antrodia heteromorpha (outkovka různotvará), Russula mustelina (holubinka kolčaví - hříbková), Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) nebo Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý). Ostatní druhy patří mezi běžné – velmi nápadný a celoplošně hojný je Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný), dále zde celoůlošně může najít druhy jako Hypholoma capnoides (třepenitka maková), Hypholoma fasciculare (třepenitka svazčitá), některé druhy ryzců - Lactarius pallidus (ryzec bledý), Lactarius lignyotus (ryzec černohlávek), Lactarius picinus (ryzec datlí), Amanita muscaria (muchomůrka červená), Russula ochroleuca (holubinka hlinožlutá), Russula emetica (holubinka vrhavka), Trichaptum fusco-violaceum (bránovitec hnědofialový) nebo Gloeophyllum odoratum (anýzovník vonný). Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva

17


EKOTOXA.s.r.o.

Z mykologického hlediska nejzajímavější se ukázaly být bukové porosty (L5.2, L5.4), které se rozkládají pouze místy po okraji vymezeného území. Největší pozornost z nich byla věnována lokalitě přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou nacházející se na východním okraji lokality. Rezervace je tvořena převážně starými jedinci buků a dále javorů, pouze v dolní části se nacházejí smrkové porosty. Jedná se o svah s prudkým sklonem, kde je dřevo ponecháváno na místě k zetlení a kde se nachází řada pramenišť nebo pramenných stružek. Celkově zde bylo zjištěno 67 druhů hub, což je více než v jiných plošně rozsáhlejších biotopech. Mezi vzácnější a zajímavější druhy patří Trametes hoehnelii (outkovka Hoehnelova), Cantharellus friesii (liška Friesova), Leotia lubrica (patyčka rosolovitá), Cortinarius purpureus (pavučinec nachový), Marasmius alliaceus (špička cibulová), Oxyporus populinus (ostropórka topolová) a Plicaturopsis crispa (měkkouš kadeřavý). Ostatní druhy patří mezi běžné. Mezi četnější patří např. Hypoxylon fragiforme (dřevomor červený), Mycena galopus (helmovka mléčná), Mycena rosella (helmovka růžová), Russula ochroleuca (holubinka hlinožlutá), Hydnum repandum (lošák zprohýbaný), Amanita muscaria (muchomůrka červená), Amanita rubescens (muchomůrka růžovka), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Gymnopus peronatus (penízovka hřebílkatá), Stereum hirsutum (pevník chlupatý), Nectria cinnabarina (rážovka rumělková), Ustulina deusta (spálenka skořepatá) nebo Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý). Uprostřed zájmového území se nachází drobné rašeliniště. I přes podrobný průzkum zde nebyly zjištěny jiné druhy hub než v okolních lesních porostech. V průběhu průzkumů byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky jsou zařazeny Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá), Cortinarius purpureus (pavučinec nachový) a Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů a Cantharellus friesii (liška Friesova) v kategorii VU – zranitelný druh. Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP.

BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU

4.1

V zájmovém území bylo v průběhu roku nalezeno několik druhů uvedených v Červeném seznamu ohrožených druhů hub ČR. Konkrétně se jedná o: •

•

•

•

Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů – jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena na více plochách ve smrkových porostech pod vrcholy Vřesníku a Mravenečníku, také v travním porostu na vrcholu Vřesníku, avšak vždy v blízkosti smrků. Cortinarius purpureus (pavučinec nachový) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů najdeme jej v jehličnatých i smíšených lesích, nejčastěji ve smrčinách a borech s přimíšenou břízou, na chudších kyselých půdách. Vyrůstá v srpnu až říjnu. Jeho rozšíření v ČR je nedostatečně známé. Byl zjištěn v PR Myslivna pod Františkovou Bučinou, avšak v okrajovém mladém smrkovém porostu. Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů – vyskytuje se od srpna do října ve vlhkých jehličnatých i listnatých lesích, v zaplavovaných oblastech, blízko vodních toků a nádrží, od nížin do hor. Upřednostňuje různé druhy vrb a bažinaté půdy. Relativně hojně pod jehličnany ve středních a vyšších polohách. Byl nalezen v blízkosti rašeliniště v sedle mezi Vřesníkem a Velkou Jezernou. Cantharellus friesii (liška Friesova) v kategorii VU – zranitelný druh – podobá se lišce obecné, je však drobnější, v mládí s oranžovým až růžově oranžovým, ve stáří až oranžově hnědavým, někdy jemně otrubičnatým kloboukem a s lososovými až oranžovými, ve stáří Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva

18


EKOTOXA.s.r.o.

žlutooranžovými lištami. Roste vzácně v listnatých lesích, zejména v bučinách, ale i pod duby, lískami a břízami na kyselých půdách. Je jedlá. Roste od pozdního června do počátku října. Nalezena v PR Bučina pod Františkovou myslivnou.


19


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 4: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu

Pozn.: Čirůvka bělohnědá byla nalezena ve více kusech na více plochách. Lokalizaci v mapě je proto nutné chápat spíše jako vymezení zjištěných biotopů výskytu.


21


EKOTOXA.s.r.o.

5

DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ

Zájmové území se nachází ve vzdálené a špatně přístupné rozlehlé vrcholové oblasti Jeseníků. Z tohoto hlediska zde nehrozí významnější ohrožení nadměrným sběrem hub houbaři. Důležitým biotopem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V zájmové oblasti se ho nachází relativně velké množství, především v člověkem méně narušených horských třtinových smrčin a bukových porostech, zejména v přírodní rezervaci PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Toto je jednoznačně pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale řadu jiných živočišných druhů (především ptáci a hmyz). Naopak v travních porostech na vrcholu Vřesníku a Mravenečníku a u stejnověkých výsadeb v okrajových částech rezervace a pasekách se tlející dřevo vyskytuje výrazně méně. Ohrožením pro výskyt hub v zájmovém území by mohlo být plošné odstraňování všech padlých kmenů stromů, čímž by byl narušován jeden ze základních biotopů jejich výskytů. Vždy je žádoucí část mrtvého dřeva (kmeny, větší větve apod.) ponechat na místě k zetlení. V části zájmového území, tj. především po jeho okrajích, byly provedeny holosečné těžby. Na místě některých z nich byly vysázeny stejnověké smrkové porosty. Pokud by docházelo k těmto těžbám a následnému zalesnění v plošně velkém rozsahu, došlo by – kromě odstranění biomasy - ke změnám mikroklimatu, což by představovalo ohrožení i pro bohatost místní mykoflóry, byť je v těchto polohách smrk původním druhem. Při případných těžbách je vhodnější provádět ji v plošně menším rozsahu, ponechávat na místě vhodné jedince smrku a část dřeva ponechat na místě k zetlení. Výskyt hub je v zájmovém území významně omezován i travními porosty a keříky borůvky pokrývajícími rozsáhlé plochy v lesních porostech i mimo ně. V případě, že budou vykáceny větší porosty lesa, budou se tyto plochy rozšiřovat i sem, což bude zhoršovat podmínky pro růst hub. Vhodné jsou z tohoto pohledu pouze těžby menšího rozsahu a opětovné zalesnění.

6

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Velký význam pro mykoflóru v v zájmové oblasti má tlející dřevní hmota, která slouží jako biotop pro řadu druhů hub. V místech původních horských třtinových smrčin je množství tohoto dřeva vyšší, ve zbývajících částech nižší. Z tohoto pohledu je žádoucí zajistit, aby mrtvé dřevo nebylo odtěžováno, případně aby alespoň část dřevní hmoty byla ponechávána k zetlení. Těžba dřeva plošně malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Vždy je však vhodné ponechat několik starších stromů jako zdroje semen. I v přeměněných porostech smrku je vhodné alespoň část mrtvého dřeva ponechávat. V případě PR Bučina pod Františkovou myslivnou je žádoucí ponechat lesní porosty samovolnému vývoji a neprovádět zde těžbu žádnou. Vzhledem k vysokému sklonu svahu a podmáčení by při případném stahování (vytahování) dřeva docházelo k narušování půdního krytu a vodní erozi. Subalpínské trávníky na vrcholech Vřesníku a Mravenečníku nepředstavují pro růst hub vhodné stanoviště. Avšak v zalesněném pohoří, jako jsou Jeseníky, mají svou vlastní přírodovědnou hodnotu a z mykologického hlediska zde není nutno požadovat žádná opatření. Stávající stav – kromě travních porostů a pasek - představuje relativně dobré podmínky pro mykoflóru. Pokud zde bude zachován současný systém hospodaření a doporučená opatření, nehrozí zde významnější rizika.


23


EKOTOXA.s.r.o.

7

ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA • • • • •

7.1

Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009. Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweitzerland 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia Luzern Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p., Mykologia Luzern Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České republiky, 408 p. Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.1. 316 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.2. 318 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P.3. 351 p., PWN-Warszawa-Krakow Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. (Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: 1-282 Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In: Kleine Krypt.–flora, Bd. 2b/1, Jena Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader´s Digest Výběr, Praha Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1) v Československu. Academia Praha Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rostlin a živočíchov SR a ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag Jena Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben – The higher Fungi in Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: 115-119. Budapest Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2. Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva

24


EKOTOXA.s.r.o.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

8

Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: 59-60. ÚHÚ VLS Praha Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: 811. ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine (Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e problematice (ed. G. Pacioni): p. 225-229. Universita degli Studi, L´Aquila Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ VLS Olomouc Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 1. 260 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 2. 328 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 3. 286 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 4. 488 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 5. 391 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 6. 310 p., VEB Jena Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt.–Flora, IIa, 147 p., G. Fischer Verlag, Stuttgart Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora, Bd. 2b/2, Stuttgart – New York Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice Pilát, A. (1936-42): Atlas hub evropských – Polyporaceae – Houby chorošovité, 624 p., Praha Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých – Agaricales. Brázda Praha Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes – Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.): Ecology and paleoecology of spring fens of the West Carpathians. P. 131-150 Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia Praha

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Lokalizace fotografií


25


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 1: Fotodokumentace

Foto č. 1: Helmovka žlutonohá - kresba Jaroslav Svoboda, 8.7.2010

Foto č. 2: Kalichovka zvonečková - kresba Jaroslav Svoboda


26


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 3: Krásnorůžek lepkavý - velmi hojný a typický pro smrkové porosty v mapované lokalitě, 13.9.2010

Foto č. 4: Trámovka plotní - relativně častý druh vyskytující se zde na dřevě smrků, 12.10.2010


27


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 5: Troudnatec pásovaný - velmi hojná a nejvíce viditelná houba v řešené lokalitě, 13.9.2010

Foto č. 6: Rašeliniště plošně menšího rozsahu v sedle, 8.7.2010


28


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 7: Husté porosty borůvek a trav omezují výskyt hub, 7.7.2010


29


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 2: Lokalizace fotografií


31

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Recommend Documents