Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 „Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“

2.21 Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice - sever Závěrečná zpráva

Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich Termín: 1. 11. 2009 – 31.12. 2010

Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy

EKOTOXA.s.r.o.

Obsah

1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ....................................................................................................... 3

2

STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ.............................................. 3

3

HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ................................................................................... 9

4

STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ.................................................................................................. 9

5

PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH ................................................ 9 5.1

BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU ........................................................ 15

6

DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ........................................ 19

7

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ............................................................................................................................................. 19

8

ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................... 20 8.1

9

DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA ................................................................................................................ 20

PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 22

Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice - sever (průzkum č. 2.21) – závěrečná zpráva

2


EKOTOXA.s.r.o.

1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Katastrální území: Karlovice ve Slezsku Výměra: 42,35 ha Nadmořská výška: 628 - 787 m n.m. Vyhlášeno: 1970 Předmět ochrany: Předmětem ochrany je dle výnosu Ministerstva kultury ze dne 3.5.1970 unikátní zachovalý porost s autochtonním jesenickým modřínem.

2

STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ

Rezervace se nachází na svahu s jižní až jihovýchodní expozicí 2 km severozápadně nad obcí Karlovice. Nadmořská výška lokality je 628 – 788 m.n.m. Geomorfologicky patří území do celku Nízký Jeseník, okrsku Holčovická vrchovina – jedná se o členitou vrchovinu, tvořenou převážně zvrásněnými spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi a drobami. Údolí jsou hluboce zařezaná, založená převážně na zlomech. Geologickým podkladem jsou kulmské horniny andělskohorského souvrství, které místy vystupují ve výchozech. Geneticky cenný modřín opadavý (Larix decidua subsp. polonica) roste především v centrální části rezervace. Celá rezervace je od roku 1995 oplocena, aby se předešlo škodám způsobeným okusem. Díky tomuto opatření intenzívně zmlazuje buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba) i smrk ztepilý (Picea abies). Dále se zde nachází javor klen a v jižní části rezervace jednotlivě jilm horský. V rezervaci probíhá asanační těžba smrků napadených kůrovcem. Ke zvýšení zastoupení jedle přispívá i výsadba stovek semenáčků z blízké genové základny. Na většině plochy rezervace převládá květnatá bučina asociace Dentario enneaphylli-Fagetum s typickými bučinnými druhy: bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), svízelem vonným (Galium odoratum), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), kostřavou lesní (Festuca altissima), pšeníčkem rozkladitým (Milium effusum), starčkem vejčitým (Senecio ovatus) a pitulníkem horským (Galeobdolon montanum). Místy jsou v podrostu také třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ječmenka lesní (Hordelymus europaeus) a další druhy. V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu biotopů): • • • •

L5.1 – květnaté bučiny – níže položená převážná část rezervace L5.4 – acidofilní bučiny – výše položené část rezervace až k vrcholu Huk X9A – lesní kultury s nepůvodními dřevinami – monokulturní husté porosty smrku s minimálně se vyskytujícím podrostem ve východní části území X10 – paseky s podrostem původního lesa – u křižovatky lesních cest


3


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 1: Lokalizace území PR Karlovice - sever (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1/2010).


5


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 2: Přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK)


7


EKOTOXA.s.r.o.

3

HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ

Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Karlovice - sever neproběhly na území přírodní rezervace v minulosti žádné systematické mykologické průzkumy. Stávající průzkum je v rezervaci prvním a není proto možné provést porovnání se stavem v minulosti.

4

STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ

Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace v přírodní rezervaci a navržení doporučených managementových opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na území rezervace žádné mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy v minulosti. Průzkum byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla převedena do prostředí Nálezové databáze ochrany přírody - NDOP. U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu, lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka, kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) – tyto nálezy proto nejsou v textu uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace.

5

PŘEHLED DRUHŮ PRŮZKUMECH

HUB

ZJIŠTĚNÝCH

PŘI

MYKOLOGICKÝCH

V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 6 dílčích návštěv lokality, a to v termínech: • • • • • •

20. listopadu 2009 – za deštivého a chladného počasí, nepříznivého pro růst hub 30. dubna 2010 – polojasné počasí 10. června 2010 – slunečné teplé počasí po delším chladném a deštivém období 1. července 2010 – slunečné teplé období 7. září 2010 – teplé slunečné počasí po období vlhka 11. října 2010 – teplé slunečné počasí po kratším období sucha

Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť to záleží na velkém množství aspektů. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na počátku září, při ostatních návštěvách nebyly podmínky zcela optimální (delší sucho, chladněji apod.). Bohužel – vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici – nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku 2010. Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce.


9


EKOTOXA.s.r.o.

Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů v PR Karlovice - sever (2009-2010) Č.

Název druhu Česky

Latinsky

Charakteristika druhu Popis biotopu

1.

anýzovník vonný

Gloeophyllum odoratum

2.

bondarcevka horská

3.

7.

bránovitec hnědofialový čechratka podvinutá čepičapka jehličnanová čirůvka bělohnědá čirůvka mýdlová

Bondarzewia montana smíšený porost buku s výskytem jedle Trichaptum fuscookrajový porost violaceum javoru Paxillus involutus smrčina

8. 9.

čirůvka zemní čišenka rýhovaná

10.

dřevnatka dlouhonohá dřevnatka parohatá

4. 5. 6.

11.

19. 20. 21.

na mrtvém dřevě plotu

X9A

S

v jehličí

X9A

Z, S

L5.1

S

Tricholoma albobrunneum Tricholoma saponaceum Tricholoma myomyces Cyathus striatus

bukový porost, listnaté porosty smrčina

v listovém opadu

Z

u kořenů smrku

L5.1, L5.4 X9A

smrčina listnatý smíšený porost porost listnáčů

v jehličí na trouchnivějící větvi buku, více plodnic na větvi trouchnivějící větev buku

X9A L5.1, L5.4 L5.1

Z S

bukový porost, smrčina

tlející pařez buku, tlející pařez smrku

S

smíšený porost smrku a buku bukový porost

na větvích buku

L5.1, X9A, L5.4 X9A, L5.1 L5.1, L5.4 L5.1, L5.4 L5.1 L5.1, L5.4 L5.1, L5.4 L5.1

S

Xylaria longipes Xylaria hypoxylon

helmovka krvavá

18.

P,S

na pařezu smrku

13.

17.

L5.1

bukový porost

dřevomor červený hypoxylon fragiforme

15. 16.

relativně pravidelný výskyt především na mrtvém dřevě smrků - zejména pařezy na bázi jedlí

Mycena sanguinolenta helmovka lepkavá Mycena viscosa

bukový porost

na tlejícím pařezu buku, v listí na rozkládajícím se pařezu buku v listí v listí

Z Z

Mycena epipterygia

helmovka šafránová helmovka tuhonohá hnědák Sweinitzův hnojník nasetý

Mycena crocata

bukový porost

v listovém opadu

Mycena galericulata

bukový porost, smrčina smíšený porost u cesty listnatý porost s jedlí listnatý a smrkový porost

jednotlivě a v trsech na pařezu buku, pařez smrku na trouchnivějícím kmeni modřínu na kmeni buku

L5.1, X9A L5.1

P,S

L5.1

P,S

v jehličí, v listovém opadu

X9A, L5.1, L5.4 L5.1, L5.4, X9A L5.1, L5.4 L5.1

Z

X9A

Z

X9A

Z

L5.1

Z

Phaeolus schweinitzii Coprinus disseminatus Russula nigricans

rozkládající se bukový pařez

holubinka hlínožlutá

Russula ochroleuca

listnaté i jehličnaté porosty

v listí a jehličí

24.

holubinka hořkomandlová holubinka nádherná holubinka namodralá

Russula grata

smíšený mladší porost bukový porost

v listovém opadu

holubinka smrdutá holubinka

Russula foetens

porosty se v jehličí smrkem, u lesních cest smrkový porost na lesní cestě

Russula aeruginea

smíšený porost

28.

S

bukový porost bukový porost, smíšené porosty bukový porost

23.

27.

S

Mycena galopus Mycena pura

holubinka černající

26.

Z

helmovka mléčná helmovka ředkvičková helmovka slizká

22.

25.

Kód S/Z/P ČS biotopu ČR X9A, S L5.1

Galerina marginata

12.

14.

smíšený porost smrku a buku

Substrát

Russula nobilis Russula cyanoxantha

v listí

v listovém opadu

Z Z Z, S S

Z

Z Z


10

DD


EKOTOXA.s.r.o.

Č.

Název druhu Česky


Substrát

Russula emetica

listnáčů bukový porost, jehličnaté porosty

v listovém opadu a jehličí

Russula fellea

bukový porost

v listí

Lentinus adhaerens

bukový porost

3ks na pařezu smrku

32.

holubinka žlučová houževnatec přivázlý hřib hnědý

Boletus badius

bukový porost, smrkový porost

v opadu bukového listí, v jehličí

33.

hřib žlutomasý

Boletus chrysenteron

34.

choroš měnlivý

Polyporus varius

smrkový a listnatý v jehličí a mechu na okraji lesní cesty bukový porost na pařezu buku

35.

choroš šupinatý

Polyporus squamosus

bukový porost

36.

choroš zimní

Polyporus brumalis

listnatý porost

na klenu a bázi mrtvého kmene buku v zemi

37.

klanolístka obecná korálovec ježatý kornatka dubová

Schizophyllum commune Hericium erinaceus Peniophorma quercina Diatrype disciformis

bukový porost

na mrtvém bukovém kmeni

bukový porost bukový porost

na živém kmeni buku na mrtvé větvi buku

bukový porost, smrkový porost bukový porost

na mrtvých větvích buku

29.

30. 31.

38. 39. 40. 41. 42.

trávozelená holubinka vrhavka

Latinsky

korovitka terčovitá kořenovník vrstevnatý kotrč Němcův

Heterobasidion annosus Sparassis nemecii

Kód S/Z/P ČS biotopu ČR L5.1, L5.4, X9A L5.1, L5.4 L5.1

Z

L5.1, X9A, L5.4 X9A, L5.1 L5.1, L5.4 L5.1, L5.4 L5.1, L5.4 L5.1

Z

P,S S

rozkládající se pařez smrku

L5.1 L5.1, L5.4 X9A, L5.1 L5.1

na jedli

L5.1

P,S

na tlejícím dřevě smrků

S

Z S

Z S P,S S P,S

S P,S

43.

krásnorůžek lepkavý

Calocera viscosa

smíšený porost buku s výskytem jedle bučina i smrčina

44.

kropilka rosolovitá kuřátečko popelavé kuřátečko svraskalé

Dacrymyces stillatus

bukový porost

na pařezu smrku

X9A, L5.1, L5.4 L5.1

Clavulina cinerea

smrčina

v mechu a v jehličí

X9A

Z

Clavulina rugosa

listnatý porost u okraje rezervace

v listovém opadu

L5.1, L5.4

Z

47.

lakovka obecná

Laccaria laccata

v listovém opadu, v jehličí

lesklokorka ploská

Ganoderma lipsiense (=G. applanatum)

na mrtvém padlém kmeni buku a na silnější větvi buku

L5.1, X9A L5.1, L5.4

Z

48.

bukový porost, smrkový porost bukový porost

49.

líha klubčitá

Lyophyllum fumosum

v listovém opadu

L5.1

Z

50.

Stropharia aeruginosa Cantharellus cibarius

3 plodnice v opadu buku v listovém opadu

52. 53.

lošák ryšavý Hydnum rufescens lošák zprohýbaný Hydnum repandum lupeník březový

Lenzites betulinus

55.

muchomůrka citrónová muchomůrka červená

Amanita citrina

bukový porost

v listovém opadu

X9A L5.1, X0A L5.1, L5.4 L5.1

Z Z

54.

listnatý porost u cesty smrčina bukový porost, smrkový porost bukový porost

L5.1, L5.4 L5.1

Z

51.

límcovka měděnková liška obecná

smíšený porost u cesty bukový porost

Amanita muscaria

smrčina

v jehličí

X9A

Z

45. 46.

56.

pod smrkem v jehličí v listovém opadu na kmeni modřínu

S

P,S

Z

P,S Z


11

VU

EN


EKOTOXA.s.r.o.

Č.

Název druhu Česky

57. 58.

59.

60.

muchomůrka pošvatá muchomůrka růžovka

Latinsky Amanita vaginata Amanita rubescens

mušlovka plstnatá Schizophyllum amplum (Auriculariopsis ampla) nedohub Hypomyces zlatovýtrusý chrysospermus

Charakteristika druhu Popis biotopu listnatý porost, smrkový porost smrkový porost, smíšený porost smrku a buku bučina

Kód S/Z/P ČS biotopu ČR na trouchnivějícím pařezu L5.1, Z buku, v listí, v jehličí X9A v jehličí a u kořenů smrků, na X9A, Z okraji lesní cesty L5.1 Substrát

na spadlé větvi buku

L5.1, L5.4

S

listnatý porost s jedlí, smrčina

napadené staré houby hřibu žlutomasého

Z

pařez smrku okolo několika suků na živé osice na buku

L5.1, X9A, L5.1 L5.1 L5.1

P,S P,S

L5.4

P,S P,S

61. 62.

ohňovec Hartigův Phellinus hartigii ohňovec osikový Phellinus tremulae

bukový porost bukový porost

63.

ostropórka topolová outkovka hrbatá

Oxyporus populinus

v horní části rezervace bukový porost

outkovka pestrá outkovka pýřitá pavučinec polokrvavý pavučinec skořicový penízovka dubová

Trametes versicolor Trametes pubescens Cortinarius semisanguineus Cortinarius cinnamomeus Gymnopus dryophilus

bukový porost bukový porost smrčina

na mrtvém kmínku buku pařez buku v jehličí

L5.1, L5.4 L5.1 L5.1 X9A

smrčina

v mechu a jehličí pod smrky

X9A

Z

bukový porost

u cesty v mechu

Z

70.

penízovka hřebílkatá

Gymnopus peronatus

celoplošně v listí i jehličí

71.

penízovka kuželovitá

Collybia asema

celoplošně v listnatých, smíšených i jehličnatých porostech bukový porost

X9A, L5.1 L5.4, L5.1, X9A

72.

penízovka máslová

Rhodocollybia butyracea

smíšený porost buku a smrku

73.

Rhodocollybia smrčina maculata Strobilurus esculentus smrčina, bučina

v jehličí

75.

penízovka skvrnitá penízovka smrková pevník chlupatý

Stereum hirsutum

bukový porost

na větvích buku a pařezech, častý, na kmeni habru

76.

pevník krvavějící

80.

plstnateček severský pórnatka placentová pórnatka purpurová pýchavka ježatá

smíšený porost u okraje cesty ve smíšeném porostu v horní části rezervace bučina

na kmeni smrku u cesty

77.

Stereum sanguinolentum Climacocystis borealis Postia placenta

81.

pýchavka obecná

82.

pýchavka hruškovitá

64. 65. 66. 67. 68. 69.

74.

78. 79.

Trametes gibbosa

Ceriporia purpurea Lycoperdon echinatum Lycoperdon perlatum

pařez buku

v podrostu buku, v době průzkumu nejhojnější, plošně po celé rezervaci na tlejícím kmínku buku

v jehličí, v listí

Z

L5.1, L5.4, X9A X9A, L5.1, L5.4 X9A

Z

X9A, L5.1 L5.1, X9A, L5.4 X9A

Z

Z

Z

P,S

P,S

řada plodnic na pařezu smrku L5.1

P,S

na pařezu smrku

L5.4

S

L5.1

S

L5.1

Z

L5.1, X9A, L5.4 L5.1, L5.4

Z

smíšený porost v listovém opadu listnáčů smrčina, bukové a v listovém opadu i jehličí listnaté porosty

Lycoperdon pyriforme bukový porost

P,S P,S Z

v listí

Z


12

EN


EKOTOXA.s.r.o.

Č.

Název druhu Česky

83.

86.

rážovka rumělková rosolovka mozkovitá rosolozub huspenitý ryzec bledý

87. 88. 89.

84.

Latinsky


Nectria cinnabarina

bukový porost

Tremella mesenterica

smíšený porost smrku a buku bukový porost

Substrát převážně na odumírajících větvích buku na pařezu smrku

bukový porost

v dolní části trouchnivějícího pařezu smrku v listovém opadu

ryzec černohlávek Lactarius lignyotus ryzec liškový Lactarius tabidus ryzec nasládlý Lactarius subdulcis

smrčina smrčina listnatý porost

v jehličí v jehličí v podrostu buku

90.

ryzec palčivý

Lactarius pyrogalus

v listovém opadu

91. 93.

ryzec ryšavý ryzec zelený

Lactarius rufus Lactarius blennius

94.

spálenka skořepatá

Ustulina deusta

95.

strmělka anýzka

Clitocybe odora

smíšený porost listnáčů smrčina porost buku u křižovatky cest smíšený porost smrku a buku, smrkový porost listnatý porost

85.

Pseudohydnum gelatinosum Lactarius pallidus

strmělka číškovitá Pseudoclitocybe cyathiformis 97. strmělka Clitocybe gibba nálevkovitá 98. stroček trubkovitý Craterellus cornucopioides 99. svraštělka Rhytisma acerinum javorová 100. šafránka Tricholomopsis červenožlutá rutilans 101. šedopórka Bjerkandera adusta osmahlá 102. špička cibulová Marasmius alliaceus 96.

listnatý porost

bukový porost u cesty hustá smrčina

X9A L5.1, L5.4 na pařezu smrku, na kmenech X9A, listnatých dřevin, hojný, L5.1 pařez smrku v podrostu buku L5.1, L5.4 v podrostu buku L5.1

na opadlých listech javoru klenu v listí pod jedlí

S/Z/P ČS ČR S S S Z Z Z Z Z Z Z P,S

Z Z

X9A

Z

L5.1, L5.4 L5.1, L5.4 L5.1, L5.4

Z

na pařezu smrku

P,S Z P,S

okrajový porost javoru, smrčina, smíšený porost bukový porost, na okraji lesa

na mrtvých větvích muku a smrku

X9A

Z

u pařezu buku, v listí

Z

ve vysokém travním porostu u cesty ve smrkovém opadu na tlejících pařezech buku

L5.1, L5.4, X10 L5.1 X9A L5.1, L5.4 L5.1, L5.4

Z, S S

103. špička obecná

Marasmius oreades

104. špička Wynneova

Marasmius wynnei

u cesty

105. štítovka jelení 106. šupinovka gumovitá 107. šupinovka kostrbatá

Pluteus cervinus Pholiota gummosa

smrčina bukový porost

Pholiota squarrosa

bukový porost, smrčina

108. šupinovka ohnivá

Pholiota flammans

109. šupinovka poprášená

Gymnopilus picreus

listnatý porost s jedlí smrčina, bučina

110. šupinovka slizká

Pholiota adiposa

bukový porost

111. trámovka plotní

Gloeophyllum sepiarium Fomes fomentarius

smíšený porost buku a smrku bukový porost

112. troudnatec kopytovitý

L5.1, L5.4 X9A X9A L5.1, L5.4 L5.1

v jehličí v listovém opadu

smíšený porost na v podrostu okraji rezervace listnatý porost v listovém opadu bukový porost

Kód biotopu L5.1, L5.4 X9A, L5.1 L5.1

v trsech v mrtvém dřevě jehličnanů a listnáčů, na kořenech smrku na ztrouchnivělém výřezu jedle v jehličí, na tlejících kmenech a pařezích smrků, buků na tlejícím pařezu buku v listí pahýly a mrtvé ležící kmeny buků

Z

P,S

L5.1

S

X9A, L5.1, L5.4 L5.1, L5.4 X9A, L5.4 L5.1, L5.4

S

P,S S P,S


13


EKOTOXA.s.r.o.

Č.

Název druhu Česky

Latinsky


113. troudnatec Fomitopsis pinicola pásovaný 114. třepenitka cihlová Hypholoma sublateritium 115. třepenitka drobná Hypholoma subviride 116. třepenitka Hypholoma capnoides maková 117. třepenitka Hypholoma svazčitá fasciculare 118. václavka obecná Armillaria mellea

bukový porost, smrčina bukový porost

119. václavka smrková Armillaria ostoyae

bukový porost

120. vlčí mléko červené

Lycogala epidendrum

smrčina

121. zrnivka žraločí

Cystoderma carcharias

smrčina

bukový porost bukový porost, smrčina bukový porost bukový porost

Substrát na pahýlech a padlých kmenech buku v hnijícím dřevě buku a pařezu na tlejícím pařezu buku na pařezech smrku pařez buku, trouchnivějící kmen smrku rhizomorfy na pařezech buků rhizomorfy na pařezech a pahýlech smrku, několik kolonií na kořenech smrku v mechu a ve smrkovém opadu, mrtvý pařez smrku kořeny smrku, jehličí

Kód S/Z/P ČS biotopu ČR L5.1, P,S X9A L5.1 S L5.1 L5.1, X9A X9A

S S

L5.1, L5.4 L5.1, X9A

P,S

S

P,S

X9A

Z

X9A

S

Pozn.: S – saprofyt, Z – zemní houba, P – parazit

Během průzkumu bylo v lokalitě PR Karlovice - sever zjištěno 120 druhů hub a jedna hlenka. Z toho je 62 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech organického původu (v případě Karlovic převážně tlející kmeny a větve stromů, pařezy stromů, menší větvičky, případně houby – např. nedohub zlatovýtrusý) a 60 druhů hub je zemních. Cca 28 druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě PR Karlovice - sever se to týká např. druhů Climacocystis borealis (bělochoroš severský – plstnateček severský), Ganoderma lipsiense (leskloporka ploská), Pholiota squarrosa (šupinovka kostrbatá), Pholiota adiposa (šupinovka slizká), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Kretzschmaria deusta (spálenka skořepatá), Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný), Meripilus giganteus (vějířovec obrovský), různé druhy outkovek apod. Z hlediska biotopu se zde z mykologického hlediska nachází dva hlavní biotopy lesa, a to smrkový monokulturní les v západní části rezervace navazující na porosty mimo rezervaci a listnaté (především jedlobukové, bukové nebo smíšené porosty s autochtonním jesenickým modřínem) ve zbývající části rezervace. V řadě dílčích míst mezi nimi existují přechody, kdy jsou porosty smíšené. V bukových porostech se nachází také javory, lípy, místy jilmy apod. Ačkoliv jsou nepůvodní smrkové porosty plošně méně rozsáhlé (cca 1/5 rozlohy rezervace), z mykofloristického hlediska nejsou bezcenné, neboť i zde bylo nalezeno 50 druhů hub, což je 40 % ze všech zjištěných druhů. Některé byly zjištěny pouze zde, např. Tricholoma saponaceum (čirůvka smýdlová), Tricholoma myomyces (čirůvka zemní), Russula cyanoxantha (holubinka namodralá), Clavulina cinerea (kuřátečko popelavé), Hydnum rufescens (lošák ryšavý) apod. Mnohem zajímavější jsou však porosty jedlobukové, kde bylo nalezeno také několik vzácnějších druhů, z nichž některé jsou uvedeny také v Červeném seznamu hub České republiky. Mezi vzácnější druhy patří Bondarzewia montana (bondarcevka horská), Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá), Mycena crocata (helmovka šafránová), Lentinus adhaerens (houževnatec přivázlý), Hericium erinaceus (korálovec ježatý), Sparassis nemecii (kotrč Němcův), Phellinus hartigii (ohňovec Hartigův), Oxyporus populinus (ostropórka topolová), Postia placenta (pórnatka placentová), Lycoperdon echinatum (pýchavka ježatá), Lycoperdon pyriforme (pýchavka hruškovitá) apod. Kotrč Němcův a bondarcevka horská jsou vázané jehličnaté stromy, především jedli, na kterých byly také nalezeny. Přítomnost těchto druhů potvrzuje vysokou přírodní hodnotu rezervace. Ne všechny části rezervace jsou na výskyt hub stejně bohaté. Na řadě ploch – především ve střední části rezervace nad hlavní lesní cestou – jsou husté porosty trav, které výskyt hub silně limitují.


14


EKOTOXA.s.r.o.

V průběhu roku byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Čtyři druhy jsou zařazeny do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky. Jedná se o Sparassis nemecii (kotrč Němcův) v kategorii EN – téměř ohrožený druh, Hericium erinaceus (korálovec ježatý) v kategorii VU – zranitelný druh, Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů a Postia placenta (pórnatka placentová) v kategorii EN – ohrožený druh. Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP.

BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU

5.1 •

•

•

•

Sparassis nemecii (kotrč Němcův) v kategorii EN – téměř ohrožený druh, podobá se kotrči kadeřavému, ale větvičky jsou víceméně klínovité, tlusté a na vrcholu pouze zvlněné (nejsou kadeřavé). Dosti vzácně se nachází např. na bázi jehličnanů, především jedlí. Roste v srpnu až listopadu. Nalezen na jedli v nižší části rezervace pod lesní cestou. Hericium erinaceus (korálovec ježatý) v kategorii VU – zranitelný druh, jedlá houba vzácně paraziticky rostoucí na poraněných místech na kmenech buků a dubů, někdy i vysoko na kmeni, od července do října. Zjištěny 3 kusy při západním okraji rezervace na kmeni buku ve výšce 2,5 až 3,5 metrů nad zemí. Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů – jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena v listovém opadu ve střední části rezervace. Postia placenta (pórnatka placentová) - v kategorii EN – ohrožený druh – nejedlá houba vzácně rostoucí na mrtvých kmenech jehličnanů. Byla zjištěna v horní části rezervace na pařezu smrku.


15


EKOTOXA.s.r.o.

Obrázek č. 3: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu


17


EKOTOXA.s.r.o.

6

DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ

Přírodní rezervace Karlovice - sever se nachází v poměrně špatně přístupné oblasti Jeseníků s velkým podílem lesních porostů. Navíc je rezervace oplocena pro ochranu semenáčků stromů před zvěří, což případné návštěvníky dále odrazuje. Z tohoto hlediska zde není významnější ohrožení nadměrným sběrem hub houbaři. Důležitým biotopem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V přírodní rezervaci je ho přítomno relativně větší množství (dožívající nemocné stromy, suché stojící kmeny buku, padlé tlející kmeny, silnější a slabší větve, pařezy apod.), což je jednoznačně pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale i řadu živočišných druhů (především ptáci a hmyz). Je proto žádoucí zde tlející dřevo nadále ponechávat. V samotné rezervaci a jejím okolí se vyskytují monokulturní smrkové porosty. Vzhledem k nadmořské výšce a přítomnosti velkého množství dospělých jedinců buku, jedle a modřínů, které jsou zde původní, se nedá předpokládat další významnější šíření smrku a z dlouhodobého hlediska (pokud nebude odstraněn člověkem dříve) jeho postupný ústup. Navíc má mykoflóra i ve smrkových porostech svou hodnotu (při průzkumech bylo nalezeno cca 50 druhů ve smrkových porostech a několik dalších na jedincích smrku v listnatých porostech), a je tak zvyšována diverzita biotopů v rezervaci. Z tohoto pohledu není nutné smrkové porosty radikálněji odstraňovat. Pouze případné plošné zalesnění smrkem by mělo na lokalitu negativní vliv, za stávajících se podmínek se však nedá předpokládat. Unikátním prvkem v rezervaci je přítomnost autochtonního modřínu opadavého a jedle bělokoré. Přímo na jedli byly nalezeny vzácnější druhy hub Sparassis nemecii (kotrč Němcův) a Bondarzewia montana (bondarcevka horská). Rezervace slouží k ochraně těchto druhů stromů, a pokud bude zachován stávající stav, měl by být zajištěn i výskyt těchto druhů hub.

7

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Velký význam pro mykoflóru v PR Karlovice - sever má tlející dřevní hmota, která slouží jako biotop pro řadu druhů hub. Z tohoto pohledu je žádoucí zachovat stávající stav, kdy se mrtvé dřevo neodtěžuje a zůstává v lokalitě ponecháno k zetlení. Případná výběrová těžba malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Důležité je také zachování stávající dřevinné sklady lesa (jedlobukové porosty s příměsí modřínu, pouze s menším podílem smrku), nepřípustná je plošná výsadba nepůvodního smrku. Na druhou stranu není z mykologického hlediska nutná ani těžba stávajících smrkových porostů. Tyto porosty představují biotop pro řadu druhů hub, v dlouhodobém horizontu se dá předpokládat jejich postupné nahrazení listnáči, jedlí a modřínem. Z tohoto pohledu je možné ponechat tyto porosty přírodním procesům. Rezervace je kompletně oplocena, především pro ochranu semenáčků a mladých jedinců jedle. Do doby, než tyto stromy dorostou do výšky, kdy již nebudou zvěří ohrožovány, je žádoucí toto oplocení ponechat a udržovat. Stávající stav představuje dobré podmínky pro mykoflóru, pokud bude zachován současný systém hospodaření, nehrozí zde žádná významnější rizika.


19


EKOTOXA.s.r.o.

8

ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA • • • • • • • • •

8.1

Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009. Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha. Karlovice - sever - Ms.. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha] Lekeš, V. (2001): Plán péče o PR Karlovice - sever na období 2002 – 2013. Deponováno AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 3.srpna 1970 o zřízení státní přírodní rezervace Karlovice – sever. URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=1880&cach eid=1265105839698 Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweiz 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia Luzern Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p., Mykologia Luzern Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České republiky, 408 p. Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.1. 316 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.2. 318 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P.3. 351 p., PWN-Warszawa-Krakow Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. (Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: 1-282 Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In. Kleine Krypt.–flora, Bd. 2b/1, Jena Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader´s Digest Výběr, Praha Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1) v Československu. Academia Praha Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice - sever (průzkum č. 2.21) – závěrečná zpráva

20


EKOTOXA.s.r.o.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag Jena Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben – The higher Fungi in Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: 115-119. Budapest Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2. Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: 59-60. ÚHÚ VLS Praha Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: 811. ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine (Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e problematice (ed. G. Pacioni): p. 225-229. Universita degli Studi, L´Aquila Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ VLS Olomouc Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 1. 260 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 2. 328 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 3. 286 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 4. 488 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 5. 391 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 6. 310 p., VEB Jena Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt.–Flora, IIa, 147 p., G. Fischer Verlag, Stuttgart Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora, Bd. 2b/2, Stuttgart – New York Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice Pilát, A. (1936-42): Atlas hub evropských – Polyporaceae – Houby chorošovité, 624 p., Praha Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých – Agaricales. Brázda Praha Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes – Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.): Ecology and paleoecology of spring fen sof the West Carpathians. P. 131-150 Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia Praha


21


EKOTOXA.s.r.o.

9

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Lokalizace fotografií


22


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 1: Fotodokumentace

Foto č. 1: Ohňovec Hartigův, 20.11.2009

Foto č. 2: Penízovka kuželovitá - druh se v rezervaci vyskytuje ve velkém množství, 20.11.2009 Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice - sever (průzkum č. 2.21) – závěrečná zpráva

23


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 3: Šupinovka kostrbatá - občasný výskyt v koloniích na dřevě stromů, 20.11.2009

Foto č. 4: Troudnatec kopytovitý - v rezervaci se nachází relativně velké množství mrtvých stromů, které hostí řadu druhů hub, 20.11.2009


24


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 5: Korálovec ježatý - vzácný druh zařazený do Červeného seznamu, 20.11.2009

Foto č. 6: Muchomůrka růžovka - relativně běžná jedlá houba, 1.7.2010


25


EKOTOXA.s.r.o.

Foto č. 7: Bukové porosty pokrývají velkou část rezervace. Výskyt hub je omezován přítomností trav, 20.11.2009


26


EKOTOXA.s.r.o.

Příloha č. 2: Lokalizace fotografií


27

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Recommend Documents