Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 „Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“

5.8. Monitoring trvalých ploch – vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy Komplexní dílo k 31. 12. 2010

Zpracovatel: Mgr. Jan Mládek Termín: 31. 12. 2010

Obsah 1 2 3 4

5

6 7 8 9

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje 2 Monitoring trvalých ploch – vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy............... 2 Cíl průzkumu ................................................................................................................................... 2 Pouţitá metodika ............................................................................................................................. 2 4.1 Lokalizace, historie obhospodařování, vegetace a flóra studijních ploch ............................... 2 4.2 Metody studia .......................................................................................................................... 4 4.3 Statistické analýzy ................................................................................................................... 5 Výsledky a diskuse .......................................................................................................................... 6 5.1 Změny počtu druhů ................................................................................................................. 6 5.2 Změny druhového sloţení směrované managementem ......................................................... 11 5.3 Souhrn - vliv managementu na druhovou skladbu ................................................................ 25 Definice ohroţujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě .................................................. 25 Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského vyuţívání .. 25 Bibliografické údaje k zájmovému území ..................................................................................... 26 Seznam pouţitých informačních zdrojů ........................................................................................ 26

1

VYTVOŘENÍ KOMPLEXNÍHO MONITOROVACÍHO SYSTÉMU PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

2

MONITORING TRVALÝCH PLOCH – VLIVY MANAGEMENTU NA FLÓRU A VEGETACI V CHKO BESKYDY

V současnosti máme krajinu rozdělenou na poměrně velké a hospodářsky vyhraněné pozemky, tedy louky se pouze sečou a pastviny pouze vypásají. Toto rozdělení je podporováno i Ministerstvem zemědělství v podobě agro-environmentálních opatření (Anonymous 2007). Protoţe v České republice existuje dosud málo studií popisujících reakce konkrétních druhů rostlin na pozemcích s rozdílnou historií na nové typy obhospodařování (např. Krahulec et al. 1994, Pavlů et al. 2003, Hejcman et al. 2005), bylo v CHKO Beskydy v roce 2006 vybráno více lokalit, kde jsou různé typy managementu experimentálně zkoušeny a jejich vliv dlouhodobě monitorován. Byly vybrány celkem čtyři varianty hospodaření: pastva, pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny (jednou za dva roky), kosení porostu v první polovině července a ponechání ladem.

3

CÍL PRŮZKUMU

Monitoring druhového sloţení vegetace, změn pokryvností a frekvence výskytu cévnatých rostlin pod vlivem různých forem managementu lučních porostů na trvalých plochách v CHKO Beskydy.

4 4.1

POUŽITÁ METODIKA LOKALIZACE, HISTORIE OBHOSPODAŘOVÁNÍ, VEGETACE A FLÓRA STUDIJNÍCH PLOCH

Experimentální plochy pro studium vlivu obhospodařování na vegetaci byly v roce 2006 zaloţeny na třech lokalitách v jiţní části CHKO Beskydy: loc.1 Pulčín (obec Francova Lhota, místní část Pulčín) V těsné blízkosti NPR Pulčín-Hradisko (s rozsáhlými slepencovými skalními útvary) byly zaloţeny dva soubory experimentálních ploch (tj. dvě ohrady), které leţí v nadmořské výšce cca 685 m n. m. Trvalý travní porost s „ohradou pod skalami“ (zkr. Pulčín ohrada A, Příloha – Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 1, Mapy 1, 4) se vyznačuje JJV orientací s mírným sklonem (kolem 10º), místo bylo dlouhou dobu bez jakéhokoli hospodaření, teprve posledních šest let je prováděno kosení, v roce 2006 byl travní porost prvním rokem přepasen ovcemi. 2

Travinobylinné společenstvo představuje degradační stádium oligotrofního porostu sv. Arrhenatherion, které v horní části zarůstá expanzivní hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). V rámci monitoringu trvalých ploch v letech 2006–2010 bylo zaznamenáno 55 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Pteridium aquilinum, Festuca rubra, Galium album, Fragaria viridis, Cerastium arvense, Viola canina, Rumex acetosella, Veronica chamaedrys, Stellaria graminea, Galeopsis bifida, Hypericum maculatum, Arrhenatherum elatius. Trvalý travní porost s „ohradou blíţe k obci“ (zkr. Pulčín ohrada B, Příloha – Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 2, Mapy 1, 4) se vyznačuje SSZ orientací a vysokou svaţitostí (kolem 30º), porost byl před rokem 1989 udrţován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl přes deset let ponechán bez hospodaření, v roce 2003 byl odstraněn nálet a od té doby zde probíhá pastva ovcí. Společenstvo lze vegetačně zařadit jako oligotrofní typ v rámci sv. Arrhenatherion. Při monitoringu trvalých ploch v letech 2006–2010 bylo zaznamenáno 99 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Festuca rubra, Galium album, Hypericum maculatum, Plantago laceolata, Alchemilla sp., Dactylis glomerata, Briza media, Chaerophyllum aromaticum, Festuca pratensis, Trisetum flavescens, Potentilla erecta, Carex hirta. loc.2 Kýchová (obec Huslenky, místní část Kýchová) Experimentální plochy leţí ve střední části sevřeného údolí potoka Kýchová (na jeho pravém břehu), plochy se nachází v nadmořské výšce cca 600 m n. m na svahu se západní orientací a sklonem cca 20º. Trvalý travní porost s „dolní ohradou“ (zkr. Kýchová ohrada C, Příloha – Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 3, Mapy 2, 5) byl před rokem 1989 udrţován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl přes 10 let ponechán bez hospodaření, od roku 2001 zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Z vegetačního hlediska lze společenstvo přiřadit k asoc. Anthoxantho-Agrostietum (sv. Cynosurion), tj. typickým krátkostébelným oligotrofním porostům karpatských pastvin. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech 2006–2010 zaznamenáno 86 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Festuca rubra, Agrostis capillaris, Cruciata glabra, Alchemilla sp., Filipendula vulgaris, Trifolium medium, Knautia arvensis, Veronica chamaedrys, Centaurea jacea, Potentilla erecta, Leontodon hispidus, Achillea millefolium. Trvalý travní porost s „horní ohradou“ (zkr. Kýchová ohrada D, Příloha – Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 4, Mapy 2, 5) byl od začátku 90. let ponechán bez hospodaření, v roce 2001 byl pokosen a od té doby zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Travinobylinné společenstvo náleţí také k asoc. Anthoxantho-Agrostietum( sv. Cynosurion). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech 2006–2010 zaznamenáno 90 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Leontodon hispidus, Trifolium repens, Trifolium medium, Festuca rubra, Thymus pulegioides, Filipendula vulgaris, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Cruciata glabra, Veronica chamaedrys, Alchemilla sp., Knautia arvensis. loc.3 Losovy (obec Huslenky, místní část Losovy) Oba dva soubory experimentálních ploch leţí na jiţních svazích vrchu Ochmelov (733,9 m) na silně sklonitých výslunných travních porostech v závěru údolí místní části Losovy v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Trvalý travní porost s „ohradou v centrální části údolí“ (zkr. Losovy ohrada E, Příloha – Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 5, Mapy 3, 6) byl do roku 1989 udrţován záhumenkáři (kosení jednou ročně, přepasení otav a vypalování stařiny), následně ponechán pět let bez obhospodařování, poté sedm let kosen a od roku 2002 zde probíhá pastva ovcí nebo krav. 3

Travinobylinné společenstvo lze klasifikovat jako subxerotermní trávník sv. Bromion erecti ochuzený o některé teplomilné prvky, na místech s větší intenzitou vypásání pak inklinuje ke krátkostébelným porostům sv. Cynosurion (asoc. Anthoxantho-Agrostietum). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech 2006–2010 zaznamenáno 119 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Centaurea jacea, Trifolium medium, Plantago media, Agrostis capillaris, Leontodon hispidus, Ononis spinosa, Carex pallescens, Fragaria viridis, Plantago lanceolata, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Calamagrostis epigeios. Trvalý travní porost s „ohradou na východě“ (zkr. Losovy ohrada F, Příloha – Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 6, Mapy 3, 7) byl ponechán minimálně 15 let bez údrţby, v roce 2006 prvním rokem vypásán ovcemi. Vegetace představuje degradační stádium vysokostébelného porostu sv. Bromion erecti. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech 2006–2010 zaznamenáno 91 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Trifolium medium, Fragaria viridis, Centaurea jacea, Viola hirta, Agrostis capillaris, Briza media, Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Galium album, Plantago lanceolata, Carex pallescens, Achillea millefolium.

4.2

METODY STUDIA

Pro monitoring vlivu pastvy byla zvolena metoda opakovaného sledování trvalých ploch o velikosti 1m2. Tento přístup byl badateli jiţ několikrát úspěšně vyuţit pro podchycení změn travinobylinné vegetace v závislosti na různém typu obhospodařování (Ryser et al. 1995, Krahulec et al. 2001, Pavlů et al. 2003). Abychom mohli studovat vliv pastvy odfiltrovaný od přirozených sukcesních trendů, tak kromě pasených ploch bylo nutno ještě sledovat plochy kontrolní – tj. nepasené. Protoţe není zcela zřejmé, který typ managementu by měl slouţit jako kontrolní (kosení vs. ladem), byly vybrány celkem 4 varianty: i) pastva ii) pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny jednou za dva aţ tři roky, tradiční forma údrţby trvalých travních porostů na Valašsku (proběhlo v roce 2007 a 2009 resp. 2010, vţdy v první polovině dubna za pomocí plynového hořáku, viz Příloha – Fotodokumentace) iii) kosení porostu v první polovině července iv) ponechání ladem Na třech lokalitách v CHKO Beskydy byly proto zaloţeny experimentální plochy (Obrázek 1) o velikosti 5 × 5 m v blokovém uspořádání se čtyřmi typy managementu, do jejichţ středu byla umístěna snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m2. Tato plocha byla pro snadné dohledání v dalších letech v kaţdém rohu fixována ţeleznou trubičkou. GPS pozice trvalých ploch na kaţdé lokalitě je zaznamenána v Příloze – Lokalizace trvalých monitorovacích ploch (systém WGS-84). Pro pokrytí heterogenity společenstev na pastvině bylo na kaţdé lokalitě zaloţeno 10 bloků experimentálních ploch (Příloha – Označení a management exp. ploch). Z technických důvodů bylo vţdy pět bloků sdruţeno pro vybudování jedné dřevěné ohrady kolem ploch kontrolních (srovnej Hejcman et al. 2002) a tyto bloky umístěny v terénu tak, aby gradient prostředí (tj. hlavně sklon svahu) procházel mezi bloky nikoli napříč jednotlivými typy managementu v rámci bloku. Záznamy údajů z trvalých ploch byly prováděny na kaţdé lokalitě v co nejkratším intervalu, kaţdý rok pokud moţno ve stejném fenologickém stadiu porostu za pomoci dalších botaniků (M. Dančák, R. Hédl, M. Kocyanová, M. Kočí). Snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m2 byla pro zpřesnění výzkumu ještě rozdělena pomocí ţelezného rámu do 9-ti podploch (délka strany 33 cm – viz foto na titulní straně), přičemţ v kaţdé podploše bylo sepsáno kompletní druhové sloţení a na procentické škále odhadnuta pokryvnost přítomných rostlinných taxonů.

4

4.3

STATISTICKÉ ANALÝZY

Záznamy o pokryvnosti rostlin (databáze, pouze na CD) v jednotlivých podplochách velikosti 33 × 33 cm monitorovacích ploch z let 2006-2010 všech tří lokalit (Pulčín, Kýchová, Losovy) byly převedeny do programu MS Excel. Aby bylo moţno data o pokryvnostech na úrovni podploch (velikosti 33 × 33 cm) správně analyzovat, byla databáze rozdělena na 6 samostatných souborů, tedy na kaţdé lokalitě byly hodnoceny zvlášť změny vegetace u 1.-5. a 6.-10. bloku ploch. Příslušný typ managementu (pastva-G, kosení-M, vypalování-F, bez obhospodařování-U) prováděný na dané ploše byl okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), obdobně také individuální označení kaţdé podplochy u kaţdé ohrady na lokalitě (Subplot ID: dummy proměnné o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, 2007-1, 2008-2, 20093, 2010-4). Takto připravené matice druhů a snímků byly analyzovány mnohorozměrnými metodami v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak a Šmilauer 2002). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí – tj. způsoby obhospodařování (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: rozdíly individuálních podploch SubplotID, rok zápisu Y) a díky komplikovanému uspořádání experimentu s tzv. dvojitým split-plot designem bylo v programu GenPerm (http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/texty.php) pro jednu ohradu na lokalitě vypracováno správné permutační schéma, které bylo poté načteno do analýz programu Canoco (soubor grid.per pro všechny ohrady jeden stejný soubor s permutačním schématem. Schéma bylo vytvořeno tak, ţe v rámci bloku se 4 úrovněmi managementu byly volně permutovány celé plochy (1m2), podplochy (v rámci plochy) nebyly permutovány, a volně byl permutován čas. Druhou moţností je záznamy o pokryvnosti druhů z podploch sloučit pro celou plochu velikosti 1 m2. A sice, sloučením dat pro celé plochy velikosti 1 m2 lze získat dvě odlišné proměnné: „pokryvnost druhu na ploše 1 m2“ byla spočítána jako průměrná pokryvnost druhu ze všech 9 podploch, a „frekvence výskytu druhu na ploše 1 m2“ vyjadřovala počet podploch na dané ploše, kde se daný druh v daném roce vyskytoval. Pro mnohorozměrné analýzy v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002) na úrovni ploch velikosti 1 m2 byl také příslušný typ managementu (pastvaG, kosení-M, vypalování-F, bez obhospodařování-U) prováděný na dané ploše okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), individuální označení kaţdé plochy jedné ohrady na lokalitě (PlotID: dummy proměnné o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), obdobně také označení kaţdého bloku jedné ohrady na lokalitě (BlockID: dummy proměnné s 5 sloupci kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, 2007-1, 2008-2, 20093, 2010-4). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí – tj. interakce způsobu obhospodařování s rokem (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: počáteční rozdíly individuálních ploch PlotID, rok zápisu Y, číslo bloku BlockID). Díky uspořádání experimentu s tzv. jednoduchým split-plot designem byly v rámci kaţdého bloku volně permutovány celé plochy (1m2) a čas byl permutován cyklickým posunem (time series, dependent across whole plots). Tabulka č. 1: Schéma mnohorozměrných analýz RDA na úrovni podploch (změny pokryvnosti – analýza 1) a na úrovni ploch (změny průměrné pokryvnosti a frekvence na 1 m2 – analýza 2). analýza 1 2

testované proměnné Y*U, Y*M, Y*G, Y*F Y*U, Y*M, Y*G, Y*F

kovariáty SubplotID, Y PlotID, Y, BlockID

Vysvětlivky: Y (year) – rok, G(grazing) – pastva, M (mowing) – kosení, U (unmanaged) – bez obhospodařování, F (fire) – vypalování, SubplotID – individuální označení kaţdé podplochy (dummy proměnná o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), PlotID – individuální označení kaţdé plochy (dummy proměnná o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), BlockID – individuální označení kaţdého bloku (dummy proměnná o 5 sloupcích kódovaných binárně 0-1) – v rámci bloků byly volně permutovány celé plochy. Pro přehledné zobrazení výsledků mnohorozměrných analýz v ordinačních diagramech RDA byly všechny taxony cévnatých rostlin označeny šesti-písmennou zkratkou, a sice první tři písmena ve 5

zkratce náleţí rodu a poslední tři písmena jsou odvozena od názvu druhu (např. Centaurea jacea má zkratku CenJac). Výjimečně je vzhledem ke shodě zkratek různých druhů pouţit jen rodový název (např. Carum), kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze – Seznam názvů rostlinných druhů. Pro celkové zhodnocení vlivu různých způsobů managementu na vegetaci byly také provedeny jednorozměrné analýzy změn druhové rozmanitosti u jednotlivých ohrad na úrovni ploch velikosti 1 m2. A sice v programu Statistica 9.0 (www.statsoft.com) byly pomocí analýzy „repeated measures ANOVA“ porovnány změny počtu druhů na metrových plochách vzhledem ke způsobu obhospodařování plochy. Poznámka: Nomenklatura druhů v práci je dle klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002).

Obrázek 1: Blokové uspořádání experimentu, 4 varianty managementu, každá 10 opakování, lokalita Losovy.

5 5.1

VÝSLEDKY A DISKUSE ZMĚNY POČTU DRUHŮ

U všech ohrad měl vliv na počet zjištěných druhů rok zápisu (Tabulka č. 1, u Kýchová C téměř statisticky významně), tedy během let docházelo na plochách k významnému kolísání druhové bohatosti bez ohledu na management. Na lokalitách Pulčín B, Kýchová D a Losovy E byl zaznamenán rozdíl ve vývoji počtu druhů mezi různými managementy (Tabulka č. 1), tj. interakce rok x management je statisticky signifikantní (Kýchová D téměř). Na lokalitě Pulčín B (Obrázek 3), která více neţ 10 let leţela ladem, se počet druhů během pěti let monitoringu drţel zhruba na stejné úrovni na neobhospodařovaných plochách. Na ostatních plochách se zde počet druhů rychle zvyšoval, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaţeno na plochách pasených a pasených+vypalovaných. Na lokalitě Kýchová D (Obrázek 5) se počet druhů během prvních čtyř let monitoringu drţel zhruba na stejné úrovni na kosených a neobhospodařovaných plochách, u kterých však v roce 2010 došlo k výraznému ochuzení druhové rozmanitosti. Naopak na plochách pasených a pasených+vypalovaných se projevil výrazný nárůst počtu uţ ve druhém roce experimentu, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaţeno na plochách pasených+vypalovaných ve druhém roce po prvním vypalování (tj. 2008). Druhé vypalování stařiny (v roce 2009) zde počet druhů naopak výrazně sníţilo.

6

Na lokalitě Losovy E (Obrázek 6) se na všech obhospodařovaných plochách počet druhů během monitoringu výrazně neměnil. Naopak plochy ponechané ladem uţ v roce 2008 zaznamenaly výrazný pokles druhové bohatosti a za celých pět let experimentu na nich došlo k poklesu z průměrně 47 druhů na 1 m2 na 32 druhů, tedy k sníţení druhové rozmanitosti o cca jednu třetinu původního stavu!!! Na ostatních lokalitách k významným změnám v druhové bohatosti vlivem managementu nedocházelo. Tabulka č. 2: Výsledky „Repeated measures ANOVA“ pro změnu počtu druhů v závislosti na managementu – statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. lokalita

F-ratio

P-value

Pulčín, ohrada A

management rok interakce rok x management

0,148 3,089 1,254

0,930 0,022 0,268

Pulčín, ohrada B


1,601 6,305 2,146

0,228 0,000 0,026

Kýchová, ohrada C


0,695 2,393 0,546

0,568 0,060 0,876

Kýchová, ohrada D


1,980 2,521 1,797

0,158 0,050 0,068

Losovy, ohrada E


4,419 9,324 5,680

0,019 0,000 0,000

Losovy, ohrada F


0,948 5,224 0,498

0,441 0,001 0,908

7

Obrázek 2: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada A. Chybové úsečky představují střední chybu průměru.

Obrázek 3: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada B. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 8

Obrázek 4: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada C. Chybové úsečky představují střední chybu průměru.

Obrázek 5: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada D. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 9

Obrázek 6: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada E. Chybové úsečky představují střední chybu průměru.

Obrázek 7: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada F. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 10

5.2

ZMĚNY DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚROVANÉ MANAGEMENTEM

Výsledky na úrovni podploch a celých ploch se mohou lišit (Herben a Münzbergová 2003), proto byly kromě analýz změn pokryvnosti druhů v podplochách provedeny také analýzy na úrovni ploch. Analýzy byly zaloţeny na datech o pokryvnosti druhu pro plochu 1 m2 (získána jako průměr pokryvnosti druhu z 9 podploch) nebo na datech o frekvenci výskytu druhu na ploše 1 m2. Výsledky analýz (Tabulky č. 3 – 5) ukazují, ţe rozdíly mezi různě obhospodařovanými plochami jsou výraznější v případě analýz na úrovni ploch, u nichţ kanonické osy u všech ohrad vysvětlují větší procento variability druhových dat. Vzhledem k faktu, ţe na odečtu trvalých ploch se podílí více botaniků a díky meziročním posunům ve vypásání lokalit zemědělci není moţné monitorovat plochy ve stejném fenologickém stádiu, je nejvhodnější pracovat s výsledky analýz změn frekvence druhů (viz Mládek 2008, Křivánková 2010). Na data s frekvencí výskytu druhů v ploše totiţ nemají takový vliv rozdíly mezi botaniky a rozdíly v dominanci druhů v různých fenologických stádiích vegetace. Tabulka č. 3: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu pokryvnosti druhů na podplochách (33 × 33 cm), Monte Carlo test s 499 permutacemi – statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada

První kanonická osa P-value % vysv. variability 21,202 2,9 0,002 41,481 5,5 0,002 32,403 4,3 0,002 22,073 3,0 0,012 9,827 1,4 0,020 9,715 1,3 0,020

Všechny kanonické osy P-value % vysv. variability 9,602 3,9 0,002 16,356 6,4 0,002 13,414 5,3 0,002 12,394 5,0 0,002 6,714 2,7 0,004 5,205 2,1 0,032

F-ratio Pulčín A Pulčín B Kýchová C Kýchová D Losovy E Losovy F

F-ratio

Tabulka č. 4: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu průměrné pokryvnosti druhů na plochách 1m2, Monte Carlo test s 499 permutacemi. – statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada F-ratio Pulčín A Pulčín B Kýchová C Kýchová D Losovy E Losovy F

4,352 10,957 11,617 7,725 3,386 2,911

První kanonická osa P-value % vysv. variability 5,6 0,030 13,1 0,002 13,7 0,002 9,6 0,004 4,4 0,002 0,076 3,8


F-ratio

Tabulka č. 5: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu frekvence druhů na plochách 1m2, Monte Carlo test s 499 permutacemi – statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada F-ratio Pulčín A Pulčín B Kýchová C Kýchová D Losovy E Losovy F

1,908 2,825 3,588 5,305 5,058 4,774

První kanonická osa P-value % vysv. variability 0,336 2,5 3,7 0,014 4,7 0,002 6,8 0,002 6,5 0,002 6,1 0,002


F-ratio

Ordinační diagramy na úrovni podploch zobrazují druhy, u kterých na většině podploch jedné plochy roste pokryvnost konzistentně v důsledku daného managementu (nebo pokryvnost nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Zatímco diagramy na úrovni ploch zachycují druhy, u kterých konzistentně dochází k největšímu průměrnému nárůstu (nebo nejmenšímu poklesu) pokryvnosti na ploše vlivem daného managementu. Ordinační diagramy analýz frekvencí zobrazují druhy, které nejvíce zvyšují frekvenci výskytu v ploše konzistentně v důsledku daného managementu (nebo u nich 11

frekvence nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Tedy managementy, které umoţňují vysokou lokální heterogenitu vegetace (jemnozrnnou strukturu) pak podporují zvyšování frekvence u mnoha druhů (hodně šipek druhů koreluje s interakcí daného managementu s rokem). V případě, ţe jsou rozdíly mezi managementy obdobné na všech úrovních analýz (obdobné změny pokryvnosti druhů v podplochách, změny pokryvnosti i frekvence druhů v plochách), je moţné povaţovat odlišnosti v trendu vývoje za velmi robustní (nezpochybnitelné). Druhy, které byly konzistentně podporovány daným managementem na všech úrovních analýz (jejich změna je zásadní – tj. jsou zobrazeny ve všech diagramech), pak je moţno povaţovat za indikátory daného typu obhospodařování na dané lokalitě. Jednotlivé druhy rostlin se velmi lišily v zastoupení ve vegetaci studovaných lokalit před zahájením experimentu, proto bylo studováno, zda se pořadí dominant na různě obhospodařovaných plochách v roce 2010 zásadně lišilo od pořadí průměrné pokryvnosti druhů ze všech ploch v roce 2006. Je samozřejmě moţné, ţe různě obhospodařované plochy se lišily díky heterogenitě porostu druhovým sloţením jiţ na začátku, proto by bylo více relevantní porovnávat pořadí dominance v rámci těchto ploch – tj. 2006 a 2010 (ne všech ploch). Nicméně toto srovnání by jiţ bylo nepřehledné a stejně by neodfiltrovalo celkový posun druhového sloţení během let na všech managementech (způsobený například klimatickými změnami). Tento významný vliv roku záznamu na druhové sloţení (i viz kap. změna počtu druhů), stejně jako počáteční rozdíly ve druhové skladbě ploch byly však odfiltrovány v mnohorozměrných analýzách RDA. Tedy lze konstatovat, ţe skutečnou reakci konkrétních druhů rostlin na management vystihují nejlépe ordinační digramy RDA analýz a závěrečné srovnání změn pořadí dominance má poslouţit pouze k orientačnímu pohledu, zda se zjištěné pozitivní / negativní reakce druhů na daný management jiţ zásadně promítly do dominance různě obhospodařovaných porostů.

12

Obrázek 8: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 × 33 cm) v závislosti na typu managementu – Pulčín, ohrada A.

Obrázek 9: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Pulčín, ohrada A. 13

Obrázek 10: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Pulčín, ohrada A. Na lokalitě Pulčín A se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených (pasených+vypalovaných) – tzn. při spuštění kolmice od šipek (U*year a G*year) na první ordinační osu (osa x) je vzdálenost mezi těmito průsečíky s osou největší. Všechny tři druhy analýz (Obrázky 8 – 10) shodně ukazují, ţe ponechání ladem podpořilo výskyt klonálních druhů jako je třezalka skvrnitá a ostřice bledavá, kterým reţim bez disturbancí umoţnil se vegetativně rozrůstat a potlačovat jiné druhy. Pastva zde naopak konzistentně na všech úrovních podporovala dominanci dobře obrůstajícího psinečku obecného, dále také výskyt svízele bílého, řepíku lékařského, roţce rolního a třeslice prostřední. Reţim pastvy+vypalování měl podobnější vliv na vegetaci jako pastva samotná a ponechání ladem neţ kosení, které na úrovni pokryvnosti i frekvence v ploše shodně podpořilo vysokou bylinu kakost luční a klonální ostřici měkkoostennou a svízelku lysou. Vliv managementu se jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). A sice v obou pasených variantách a na kosených plochách se jako dominanta udrţel psineček obecný, zatímco na neobhospodařovaných plochách byl tento fenologicky pozdější druh potlačen vzrůstnými druhy jako hasivka orličí a ovsík vyvýšený. Ovsík před zahájením experimentu byl 13. nejhojnějším druhem na lokalitě (viz Metodika), a po pěti letech se stal třetím nejvíce zastoupeným druhem ploch ponechaných ladem. V ordinačních diagramech nebyl vţdy zobrazen, protoţe jeho výskyt byl podpořen i na kosených plochách (Obrázek 9, v roce 2010 zde 6. nejhojnější druh) a na nepříliš intenzivně pasených plochách (v roce 2010 zde 7. nejhojnější druh). Vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí: - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, VioCan, FraVir, AchMil (celkem 48 %) - na pasených plochách: PteAqu, AgrCap, FesRub, GalAlb, CerArv (celkem 64 %) - na kosených plochách: FesRub, AgrCap, PteAqu, FraVir, VioCan (celkem 43 %) - na neobhospodařovaných plochách: PteAqu, FesRub, ArrEla, FraVir, RumAce (celkem 54 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze – Seznam názvů rostlinných druhů. 14

Obrázek 11: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 × 33 cm) v závislosti na typu managementu – Pulčín, ohrada B.

Obrázek 12: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Pulčín, ohrada B. 15

Obrázek 13: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Pulčín, ohrada B. Na lokalitě Pulčín B se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených+vypalovaných (Obrázky 11 – 13). Vliv kosení je na rozdíl od Pulčín A nejpodobnější vlivu pastvy+vypalování. Ponechání ladem shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti vysokých bylin jako je chrpa luční, svízel bílý a chrastavec rolní, dále klonálně se rozrůstající mateřídoušku vejčitou a mochnu nátrţník ale také geofyt česnek ořešec. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A psineček obecný, dále také trojštět ţlutavý, jednoletku kokrhel menší a umoţnily zvýšit významně frekvenci pastevním druhům jako je jetel plazivý a ocún jesenní. Kosení podpořilo shodně vysoké byliny kerblík lesní a chrastavec rolní, dále také třeslici prostřední a zběhovec plazivý. Vliv managementu se jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). V obou pastevních variantách se od začátku experimentu (viz Metodika) udrţely jako hlavní dominanty krátkostébelné trávy psineček obecný a kostřava červená, zatímco na kosených plochách se po pěti letech experimentu mezi dominanty dostala krabilice zápašná (původně aţ 9. nejhojnější na lokalitě) a na plochách ponechaných ladem výrazně převládl svízel bílý (průměrná pokryvnost 27 %!!!) a třezalka skvrnitá (průměrná pokryvnost 13 Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, FesPra, CruGla (celkem 44 %) - na pasených plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, VerCha, CruGla (celkem 40 %) - na kosených plochách: AgrCap, ChaAro, FesRub, GalAlb, PlaLan (celkem 52 %) - na neobhospodařovaných plochách: GalAlb, HypMac, AgrCap, PotEre, FesRub (celkem 63 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze – Seznam názvů rostlinných druhů.

16

Obrázek 14: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 × 33 cm) v závislosti na typu managementu – Kýchová, ohrada C.

Obrázek 15: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Kýchová, ohrada C. 17

Obrázek 16: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Kýchová ohrada C. Na lokalitě Kýchová C se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a kosených od obou pastevních variant (Obrázky 14 – 16). Ponechání ladem na obou úrovních analýz shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti ovsíku vyvýšeného, vikve plotní, rozrazilu rezekvítku a mateřídoušky vejčité. Kosení podpořilo shodně na více úrovních analýz vzrůstné druhy jako chrastavec rolní, ovsík vyvýšený, dále časnou biku ladní a obdobně jako na Pulčíně B také zběhovec plazivý. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A i B psineček obecný, dále také bobovité jako vikev ptačí, v. úzkolistou, štírovník růţkatý ale i bylinu s přízemní růţicí prasetník skvrnitý nebo jedovatý pryskyřník mnohokvětý. Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Pořadí dominance druhů na začátku experimentu (viz Metodika) zůstalo v zásadě zachováno v obou pastevních variantách, pouze se přehodilo pořadí dominance mezi pastvou výrazně podpořeným psinečkem a původně hojnější kostřavou červenou. Na kosených plochách výrazně ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 2,5 % zatímco na ostatních plochách cca 15 %), která byla vystřídána kostřavou červenou (zde nejvyšší průměrná pokryvnost ze všech managementů) a chrastavcem rolním (původně 8. nejhojnější na lokalitě). Na neobhospodařovaných plochách pak překvapivě pronikla mezi dominanty mateřídouška, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů. Neobhospodařováním výrazně podporovaný ovsík (Obrázky 14 –16) byl zatím aţ devátým dle průměrné pokryvnosti na plochách ponechaných ladem. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, FilVul, LeoHis (celkem 41 %) - na pasených plochách: BraPin , AgrCap, FesRub, AlcMon, FilVul (celkem 39 %) - na kosených plochách: FesRub, KnaArv, BraPin, AlcMon, LeuVul (celkem 17 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, FesRub, ThyPul, AgrCap, CruGla (celkem 23 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze – Seznam názvů rostlinných druhů.

18

Obrázek 17: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 × 33 cm) v závislosti na typu managementu – Kýchová, ohrada D.

Obrázek 18: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Kýchová, ohrada D. 19

Obrázek 19: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Kýchová ohrada D. Na lokalitě Kýchová D se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch kosených a pasených+vypalovaných (Obrázky 17 – 19), coţ je ve shodě se zásadní odlišností vývoje těchto managementů na lokalitách Pulčín A a Kýchová C. Kosení podpořilo shodně na více úrovních analýz ovsík vyvýšený, trojštět ţlutavý, biku ladní, máchelku srstnatou a úročník bolhoj. Naopak pastva+vypalování (i pastva samotná) zvýhodnilo obdobně jako na všech výše zmíněných lokalitách psineček obecný, dále také medyněk vlnatý, trojzubec poléhavý, jetel prostřední, jitrocel kopinatý a typický pastevní druh světlík lékařský. Ponechání ladem shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti válečky prapořité, ale také dřevin jako smrk ztepilý, habr obecný, lípa srdčitá, vrba jíva. Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Pořadí dominance druhů na začátku experimentu (viz Metodika) zůstalo v zásadě zachováno v obou pastevních variantách, mezi dominanty se více prosadil štírovník růţkatý (původně aţ 9. nejhojnější). Pastva+vypalování výrazně podpořila jetel prostřední (viz Obrázky 17 – 18), který se stal dominantou těchto ploch na úkor válečky prapořité. Na pasených plochách se mezi dominanty dostal pastvou výrazně podporovaný psineček. Na kosených plochách ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 9 % zatímco na ostatních plochách cca 15 %) a jetel plazivý, naopak zde převládla máchelka srstnatá (zde nejvyšší průměrná pokryvnost ze všech managementů). Na kosených i neobhospodařovaných plochách se pak překvapivě více prosadila mateřídouška. Z neobhospodařováním výrazně podporovaných dřevin (Obrázek 17 – 18) pronikla mezi dominanty vrba jíva. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: TriMed, BraPin, LeoHis, LotCor, TriRep (celkem 46 %) - na pasených plochách: BraPin, LeoHis, TriRep, LotCor, AgrCap (celkem 42 %) - na kosených plochách: LeoHis , BraPin,ThyPul, TriMed, FilVul (celkem 42 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, SalCap, LeoHis, ThyPul, CruGla (celkem 39 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze – Seznam názvů rostlinných druhů. 20

Obrázek 20: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 × 33 cm) v závislosti na typu managementu – Losovy, ohrada E.

Obrázek 21: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Losovy, ohrada E. 21

Obrázek 22: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Losovy, ohrada E. Na lokalitě Losovy E ordinační diagramy ukazují, ţe trend vývoje druhového sloţení se nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených+vypalovaných (Obrázky 20 – 22), coţ je ve shodě s diferenciací na lokalitě Pulčín B. Ponechání ladem podpořilo zvyšování pokryvnosti kmínu kořenného, ale také ostřice plstnaté a čičorky pestré. Naopak pastva+vypalování (i pastva samotná) zvýhodnilo obdobně jako na všech výše zmíněných lokalitách psineček obecný, dále také bobovité jako jetel plazivý a štírovník růţkatý ale i časnou ostřici jarní a drobné byliny černohlávek obecný, vítod chocholatý, krvavec menší a roţec rolní. Kosení mělo obdobný vliv na trend ve vývoji pokryvností druhů jako pastva samotná. Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Pořadí dominance v obou pastevních variantách odpovídalo v zásadě pořadí druhů na lokalitě na začátku experimentu (viz Metodika). Mezi dominanty se na pasených+vypalovaných plochách více prosadila pouze jehlice trnitá a na pasených plochách kostřava červená. Na kosených plochách překvapivě převládly nízké druhy jako jitrocel prostřední a mateřídouška, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů na lokalitě. To je pravděpodobně dáno tím, ţe hrbolatý půdní povrch umoţnil těmto druhům zachovat velkou část své biomasy pod výškou strniště a potlačit pak ostatní druhy. Na neobhospodařovaných plochách se více prosadily nízké klonální druhy jahodník trávnice a violka srstnatá, a zcela nově se mezi dominanty prosadila růţe šípková. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: CenJac, TriMed, BraPin, OnoSpi, LeoHis (celkem 25 %) - na pasených plochách: BraPin, TriMed, FesRub, LeoHis, PlaLan (celkem 27 %) - na kosených plochách: ThyPul , PlaMed, CenJac, BraPin, TriMed (celkem 25 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, CenJac, RosCan, FraVir, VioHir (celkem 30 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze – Seznam názvů rostlinných druhů.

22

Obrázek 23: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 × 33 cm) v závislosti na typu managementu – Losovy, ohrada F.

Obrázek 24: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Losovy, ohrada F. 23

Obrázek 25: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m2 v závislosti na typu managementu – Losovy ohrada F. Na lokalitě Losovy F všechny tři druhy analýz (Obrázky 23 – 25) shodně ukazují, ţe největší odlišnost ve vývoji druhové skladby ploch je mezi plochami neobhospodařovanými a kosenými, coţ je zcela ojedinělé v kontextu ostatních lokalit, kde byly tyto dva typy ploch svým vývojem většinou velice blízké. Je to pravděpodobně dáno nízkou intenzitou pastevního tlaku a obtíţným vypalováním, které zde díky extrémní hořlavosti stařiny dominantní válečky prapořité a častým poryvům větru muselo probíhat při pokročilejším stádiu vegetace s niţší intenzitou a tedy jiţ mělo menší vliv. Ponechání ladem zde podpořilo výskyt klonálních druhů jako je třezalka tečkovaná, violka psí a lipnice luční, ale také kmín kořenný obdobně jako na lokalitě Losovy E. Kosení zde zvýhodnilo druhy jako chrpa luční, zvonek rozkladitý, kopretina bílá, kozí brada východní a jitrocel kopinatý. Pastva i pastva+vypalování zde konzistentně podporovala překvapivě ovsík vyvýšený, naopak dle očekávání pak psineček obecný, tomku vonnou, jetel plazivý, máchelku srstnatou a drobné byliny jako vítod chocholatý, kokotice povázka Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Mezi dominanty se na pasených+vypalovaných plochách více prosadila pouze máchelka srstnatá, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů (viz Metodika). Na pasených plochách se mezi dominanty zařadil ovsík vyvýšený (téţ nepatřil mezi původních 13. nejhojnějších druhů). Na kosených plochách se dominantou stala chrpa luční, ale naopak zásadně ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 2,5 % na rozdíl od 6 % na ostatních plochách). Na neobhospodařovaných plochách se více prosadila mateřídouška vejčitá, ta původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů, ale byla schopna se vegetativně rozrůstat na neobhospodařovaných plochách s polehlou stařinou. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: BraPin, TriMed, LeoHis, VioHir, ThyPul (celkem 28 %) - na pasených plochách: FraVir, BraPin, ArrEla, VioHir, CruGla (celkem 24 %) - na kosených plochách: CenJac, FraVir, PlaLan, VioHir, BraPin (celkem 24 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, ThyPul, FraVir, CarSyl, GalAlb (celkem 21 %) 24

5.3

SOUHRN - VLIV MANAGEMENTU NA DRUHOVOU SKLADBU

Pastva (včetně pastvy s vypalováním) shodně na všech lokalitách výhradně podporovala psineček obecný a na většině lokalit také jako jediný typ managementu bobovité rostliny – jetel prostřední (Pulčín A, Kýchová C, D, Losovy F), j. plazivý (Pulčín B, Kýchová D, Losovy E, F), štírovník růţkatý (Kýchová C, Losovy E), vikev ptačí (Kýchová C, Losovy E). Pastva také výrazně podpořila nízké trávy tomka vonná (Kýchová D, Losovy F), trojzubec poléhavý (Kýchová D) ale i drobné dvouděloţné byliny vítod chocholatý (Losovy E, F), světlík lékařský (Kýchová D), kokrhel menší (Pulčín B). Kosení výhradně opakovaně podpořilo zejména vysoké byliny – kopretinu bílou (Pulčín B, Kýchová D, Losovy F), chrastavec rolní (Pulčín B, Kýchová C), chrpu luční (Pulčín B, Losovy F), kozí bradu východní (Losovy E, F), ale i vysokou trávu – ovsík vyvýšený (Kýchová C, D). Překvapivě však také opakovaně zvýhodnilo niţší byliny zběhovec plazivý (Pulčín B), jitrocel kopinatý (Pulčín B, Kýchová D, Losovy F) a časně kvetoucí biku ladní (Kýchová C, D, Losovy F). Ponechání ladem umožnilo často výhradně rozvoj rychle se vegetativně rozrůstajícím rostlinám – lipnice luční (Pulčín A, Kýchová C, D, Losovy E, F), třezalka skvrnitá (Pulčín A, B), třezalka tečkovaná (Losovy F), svízel bílý (Pulčín B), válečka prapořitá (Kýchová D), ostřice bledavá (Pulčín A, Kýchová D), ostřice plstnatá (Losovy E), čičorka pestrá (Losovy E), ale také plazivým bylinám – rozrazil rezekvítek (Pulčín B, Kýchová C, D, Losovy F), mateřídouška vejčitá (Pulčín B, Kýchová C, D), mochna nátrţník (Pulčín B), violka psí (Pulčín A, B, Losovy F) a geofytům – česnek ořešec (Pulčín A) a č. planý (Losovy F). Tyto výše uvedené druhy lze předpokládat, ţe budou pozitivně reagovat na daný typ managementu. Velmi zajímavým zjištěním navíc je, ţe na všech čtyřech lokalitách Kýchová C, D a Losovy E, F, kde byla před zahájením experimentu původní dominanta válečka prapořitá, došlo k jejímu výraznému ústupu na kosených plochách (kaţdoročně koseno v termínu kolem 15. července), zatímco na ostatních managementových plochách její dominance v průběhu pěti let experimentu zůstala většinou zachována.

6

DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ

Ţádné zásadní nejsou.

7

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Analýzy zřetelně ukázaly, ţe nejmenší vliv na změnu druhového sloţení (odchylku od původního stavu v roce 2006) měly na většině lokalit oba pastevní reţimy. Tedy v ordinačním diagramu měly obě tyto varianty managementu kratší šipky neţ kosení nebo ponechání ladem. Tento závěr odpovídá historii obhospodařování studovaných lokalit, protoţe většina travních porostů byla před zahájením experimentu udrţována pastvou a druhové sloţení se tomuto managementu přizpůsobilo. Pouze na lokalitě Pulčín A, kde byl travní porost ponechán dlouho bez obhospodařování a poté kosen, se vliv pastvy projevil obdobně intenzivně jako u ostatních managementů. Druhové sloţení karpatských travních porostů, které byly tradičně minimálně přepásány, lze nejlépe zachovat pastvou hospodářských zvířat. Grafy změn počtu druhů na metrových plochách jasně ukazují, ţe jsou to plochy pasené nebo pasené s jarním vypalováním stařiny jednou za dva aţ tři roky, které na pěti lokalitách ze šesti dosahují nejvyšší druhové bohatosti (následované plochami kosenými). Podrobná analýza změn druhové skladby porostů na šesti souborech experimentálních ploch ukázala, ţe největší gradient druhového sloţení je většinou mezi plochami neobhospodařovanými a oběma pastevními variantami. Kosené plochy nemají dle RDA diagramů zdaleka takovou dynamiku změn frekvence výskytu druhů, jsou druhově i strukturně bliţší neobhospodařovaným plochám (oba typy podporují často vysokostébelné druhy). Naopak zejména na pasených plochách se rychle objevují druhy bylin, které patří mezi z krajiny zvolna ustupující nebo celkově vzácnější rostliny jako jsou např. prasetník skvrnitý, kokrhel menší, světlík lékařský, vítod chocholatý.

25

Na základě dosavadních výsledků monitoringu různých způsobů managementu lze konstatovat, ţe pro zachování nebo obnovu druhové rozmanitosti travních porostů v jižní části CHKO Beskydy se jeví jako nejvhodnější management pastva hospodářských zvířat. Detailní analýza vlivu managementu na funkční charakteristiky vegetace (výšku porostu, krmnou hodnotu) všech studovaných lokalit je součástí diplomové práce Michaely Kocyanové (bude obhajována v červnu 2011, katedra botaniky UP Olomouc).

8

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ

Mládek J. (2008). Monitoring vlivu různých managementových zásahů na pastevní porosty v CHKO Beskydy. Ms. (Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Roţnov pod Radhoštěm).

9

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

Anonymous (2007). Agroenvironmentální opatření České republiky 2007–2013. MŢP, Praha.¨ Hejcman M., Pavlů V., Krahulec F. (2002). Pastva hospodářských zvířat a její vyuţití v ochranářské praxi. Zpr. Čes. Bot. Společ. 37(2): 203-216. Hejcman M., Auf D., Gaisler J. (2005). Year-round cattle grazing as an alternative management of hay meadows in the Giant Mts. (Krkonoše, Karkonosze), The Czech Republic. Ekologia – Bratislava 24: 419-429. Herben T., Münzbergová Z. (2003). Zpracování geobotanických dat v příkladech. Část I. Data o druhovém sloţení. skripta PřF UK Praha, 118 pp. Krahulec F., Hadincová V., Herben T., Kettnerová S. (1994). Monitorování vlivu pastvy ovcí na rostlinná společenstva: Zadní Rennerovky v Krkonošském národním parku. Příroda 1: 191-196. Křivánková V. (2010). Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů. Dipl. práce (Depon in: Katedra ekologie a ţivotního prostředí UP, Olomouc), 70 pp. Mládek J. (2008). Monitoring vlivu různých managementových zásahů na pastevní porosty v CHKO Beskydy. Ms. (Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Roţnov pod Radhoštěm), 14 pp. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J. (2003). Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske Hory Mts., Czech Republic. Folia Geobotanica 38: (1) 21-34 2003. Ryser P., Langenauer R., Gigon A. (1995). Species richness and vegetation structure in a limestone grassland after 15 years management with 6 biomass removal regimes. Folia Geobot. Phytotax., Praha, 30: 157-167. ter Braak C. J F., Šmilauer P. (2002). Canoco for Windows Version 4.5. Centre for Biometry, Wageningen, CPRO-DLO, Wageningen, The Netherlands.

26

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Recommend Documents