Výstupy z diskusí u kulatých stolů konference K3 Účastníci měli za úkol diskutovat konkrétní problémy města. Dílčí výstupy jsou shrnuty pod otázky, které byly navrhl před diskusí jako základní směrující body. Diskuse řídili vždy jednotlivý facilitátoři a každého stolu se účastnilo cca. 8 panelistů.
THINK‐TANK: KULTURNÍ POLITIKA V BUDĚJOVICÍCH FACILITÁTOŘI: Ondřej Kašpárek (Kulturní Most) + Olga Škochová (Kvas o.s.) EXPERTI: Marta Smolíková (ProCulture) Alexandra Brabcová (Plzeň EHMK 2015) Marcela Krejsová (Magistrát města Plzně) Eva Žáková (Institut Umění ‐ vedoucí) Bára Lišková (Předsedkyně kulturní komise ČB) Michal Škoda (Dům Umění) Iva Sedláková (Vedoucí odboru kultury ČB) Kamila Hrabáková (Vedoucí odboru kultury a památkové péče JČ Kraje) Pavel Janšta (Místostarosta města Vodňany a Vodňany žijou!) 1) Proč město potřebuje kulturní politiku? Jaká by měla být její důležitost a časová platnost v rámci strategických dokumentů města? -
důležitost lze podtrhnout tím, že takový dokument bude implemetován do širšího plánu ‐ např. Strategický plán města ČB 2014‐2019
-
důležitost se také doloží tak, že argumenty nebudou zeměřeny pouze na kulturu, ale přes jiné oblasti / resorty: cestovní ruch, vzdělávání, soc.věci, územní plánování a architektura
2) Jaká je efektivní podoba takového dokumentu? Jakým způsobem takový dokument pro České Budějovice formulovat? -
tím že se vyzdvihnou prioritní oblasti oblasti ‐ navrhnou konkrétní projekty ‐ ty se rozpracují (ne přílišná obecnost)
-
pokud zpracujeme rešerše daných oblastí ‐ můžeme vymýšlet návrhy projektů, které budou daným problémům odpovídat a řešit je
1
-
efektivní podoba je taková, na které se prodílí a) veřejnost, b) politici, c) umělci / sami tvůrci
-
distinkce vysoké kultury / kultury pro širší vrstvy obyvatel (umění není určené jen elitám)
-
vyzdvižení nepřímých dopadů
3) Jaké jsou moderní nástroje na vykonávání a naplňování kulturní politiky? -
zachování pracovní skupiny (jako poradní organ / watchdog kontrolující naplňování plánu rozvoje kultury) která bude v neustálem dialogu s odpovědnými osobamy na radnici a bude moci vyhodnocovat výkon kultuní politiky
-
platforma nezávislé kultury (pokračování OPENSPACE setkání)
-
realizace KRETIVNÍHO CENTRA
-
vedení DISKUSE kde se deklaruje společný zájem, a bude se hovořit o tom co má a nemá rozvojový potenciál ‐ tím lze zrušit embargo na kulturu v "tradičních / zvykových" kolejích a otevřít diskusi nově, bez provinčnosti / setrvačnosti / zvykovému chováni
2
THINK‐TANK: KULTURA VE VEŘEJNÉM PROSTRU FACILITÁTOŘI: Šárka Havlíčková (Za Česko kulturní) a Tereza Dobiašová (Barevný děti o.s) EXPERTI: David Kašpar (KC Zahrada o.p.s) Kateřina Melenová (Projekt Světovar 4x4 CulturFactory) Adam Gebrian (architekt / urbanista) Syliva Amann (InfoRelais Horní Rakousko) Jiří Grauer (KC Bazilika o.p.s.) Rudolf Vodička (Projekt Mapování kulturní situace v ČB) Jiří Šesták (Jihočeské Divadlo) Martin Kolář (Budějovický Majáles a Noise Assault Agency Budweiss) Hana Urbancová (architekt) 1) Jak podpořit vnímání veřejného prostoru a kulturních akcí v něm? -
Přijmout měkká opatření pro správu veřejného prostoru, která zajistí přátelské a vstřícné podmínky pro kulturní aktivity ve městě. Direktivní nástroje správy, např. místní vyhlášky používat i jiným způsobem (ne jen k čištění ulic… )
-
Zpohodlnění veřejného prostoru města. Založit městský mobiliář, který bude sloužit k dočasnému „zabydlení“ konkrétních míst ve městě.
-
Pracovat s lidmi, kteří mohou plnit role animátorů ve veřejném prostoru
2) Jaké mohou být nástroje na podporu veřejného prostoru v Českých Budějovicích? -
Město samo by mělo vyhledávat a oslovovat schopné subjekty a osobnosti k tvorbě programů pro veřejný prostor města.
-
Je nutné zajistit na straně města kontinuální koncepční přístup ke kultuře
-
Vytvořit systém pobídek pro realizaci akcí veřejném prostoru města
-
Zvýšit kapacitu grantového systému o 5‐6mil. ročně.
3
3) Kterými kroky můžeme posílit a podporovat komunitní život ve městě? Jak zvýšit motivaci a zájem veřejnosti? -
Lidé jsou důležitější kapitál než prostory. Investice do lidí a jejich vzdělávání je nejdůležitějším reálným předpokladem pro zlepšení situace kultury ve veřejném prostoru.
-
Zpracovat katalog majetku města, který může město nabídnout kulturním aktérům k využití. Pasportizace vhodných prostor a otevřený přístup.
-
Prosíťovat menší a střední NNO ve městě tak, aby mohli společně formulovat své potřeby a nabídku ve vztahu k městu.
-
Vypracovat mapu‐generel pohybu lidí a návštěvníků po městě. Určit klíčová místa pro „rozžívání“ veřejného prostoru.
4
THINK‐TANK: KREATIVNÍ KLASTR (SPOLUPRÁCE NAPŘÍČ SEKTORY) FACILITÁTOŘI: Mario Kubaš (VŠE Arts Management) + Eva Čepičková (Kulturní Most) EXPERTI: Nicole Šťávová (Aukční síň Christie's) Jakub Mareš (Co‐working place platforma ‐ The HUB Prague) Blanka Marková (Národní Klastrová Asociace) Martin Cikánek (Institut Umění / Mapování kulturních a kreat, průmyslů v ČR) Jiří Váňa (Referent oddělení vnějších vztahů, komunikace a propagace JČU) Jakub Kadleček (Manažer marketingu DfK / nezávislý expert cestovní ruch) Miroslav Joch (Náměstek primátora ČB pro ekonomiku) Michal Bosák (Vedoucí oddělení vnějších vztahů Magistrátu města ČB) Pavel Hložek (Generální sekretář Silva Nortica) 1) Co důležité podporovat? -
podporovat nejenom finančně, poskytovat prostor bezplatně
-
podporovat skomírající neangažovaný univerzitní život
-
Podporovat ekonomickou spolupráci mezi kreativními sektory
2) Jaký může mít tato spolupráce vliv na ekonomiku a na prostředí města? -
podporovat kulturní aktivity vstupujících do veřejného prostoru
-
upravit poměr financování Jihočeské divadlo / ostatní kulturní aktivity
-
otevřít radnici – přístupná a naslouchající radnice, která jedná v dialogu s kultrními oranizátory, která se snaží reagovat na poptávku a podporuje a zaštiťuje akce, které plní slouhodobé cíle
3) Jaké by měli být první kroky pro rozvoj kreativního clusteru v Českých Budějovicích? -
vzdělaní lidé vyžadují ke svému životu podnětné a kvalitní životní prostředí s dostatkem kulturního vyžití a veřejného prostoru – podpora kulturního vyžití
-
financovat kulturu více odspodu
-
založit koordinační centrum ‐ koordinaci kulturních a kreativních aktivit 5
