Vysoký kámen a Landštejn - toulání Českou Kanadou

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice, Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice

Absolventská práce ze zeměpisu

Vysoký kámen a Landštejn - toulání Českou Kanadou

Zpracovala:

Gabriela Dvořáková, žákyně 9. A ZŠ a MŠ Nová Bystřice

Vedoucí práce: Mgr. Václav Šilhan Školní rok 2011 – 2012

Vysoký kámen a Landštejn – toulání po České Kanadě

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichţ jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. V Nové Bystřici dne 31. 3. 2012 Jméno autorky: Gabriela Dvořáková


Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Mgr. Václavu Šilhanovi za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Poděkování patří téţ paní Mládkové, kastelánce zříceniny hradu Landštejn, za ochotu a přívětivost při vyplňování dotazníku.


Anotace Tato práce s názvem Vysoký kámen a Landštejn – toulání Českou Kanadou byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání v ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na okolní turistické trasy, krásy Novobystřicka, okolí a přírodu kolem nás.


Obsah Úvod ................................................................................................................................. 5 1. Jízda úzkorozchodnou železnicí ................................................................................ 6 2. Zastávka Kaproun ...................................................................................................... 9 3. Vysoký kámen .......................................................................................................... 11 4. Pěší trasa do Vitíněvsi................................................................................................12 5. Hrad Landštejn...........................................................................................................15 6. Autobusem zpět do Nové Bystřice.............................................................................17 7. Mapka..........................................................................................................................18 8. Rozhovor s paní kastelánkou Mládkovou.................................................................19 9. Jízdní řád úzkorozchodné železnice..........................................................................22 10. Závěr...........................................................................................................................24 11. Seznam použité literatury a zdrojů informací........................................................25 12. Fotografická příloha + leták do Turistického informačního střediska


Úvod Rozhodla jsem se vypracovat zeměpisnou absolventskou práci, ve které bych chtěla popsat trasu turistického výletu po okolí Nové Bystřice. Náš region láká zvláště v létě mnoho turistů, rodin s dětmi a milovníků přírody k pobytu a odpočinku. Ve své práci bych turistům chtěla nabídnout podrobný popis trasy celodenního výletu z Nové Bystřice přes Vysoký kámen, Kaproun, Vitíněves aţ na hrad Landštejn a zpět. Při této cestě bude vyuţito dvou typů místní dopravy. Z Nové Bystřice vyjedeme úzkorozchodnou ţeleznicí, pak půjdeme pěšky a z Landštejna se svezeme zpět autobusem. V příloze přikládám stručný výtah z mé práce, který jsem zpracovala jako letáček (mapku) pro zájemce a nabídnu jej Informačnímu centru v Nové Bystřici. Ţiji zde od narození a jsem pyšná na naše krásné okolí. Těší mě, ţe svou prací nabídnu turistům prohlídku zajímavých přírodních a historických památek. Projdeme se přírodním parkem Česká Kanada, vystoupáme na nejvyšší bod Jindřichohradecka, budeme sledovat místní vodní toky a prohlédneme si krajinu okolo úzkokolejné tratě z Nové Bystřice do Kaprouna.

-5-


1. Jízda úzkorozchodnou železnicí (z Nové Bystřice do Kaprouna) Naše toulání Českou Kanadou začíná v Nové Bystřici. Celou trasu jsem absolvovala jednu zářijovou neděli. Vydali jsme se s rodiči na výlet po okolí Nové Bystřice. Chtěli jsme vyuţít jak dopravu úzkokolejkou, tak autobusem a vyzkoušet si svou zdatnost – tedy pěší chůzi. V 8 : 50 hodin nám jede vláček z Nové Bystřice do Kaprouna.

Tato unikátní trať o délce 79 km patří jiţ přes jedno století zcela neodmyslitelně k oblasti Jindřichohradecka. Pokud jde o jízdní řád, úzkokolejka Jindřichův Hradec spojuje obce Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec - Obrataň. Vlakové nádraţí v Nové Bystřici se nachází v nadmořské výšce 650 m. (Jindřichův Hradec má nadmořskou výšku 475 m.) Můţe to mít vliv na náš výlet? Ano, zatímco v Jindřichově Hradci je hezky, v Nové Bystřici můţe pršet. Prší zde častěji. Jízdní řád úzkokolejky naleznete na konci mé práce. Z informačních webových stránek JHMD se dozvídáme: „Dráha má rozchod pouze 760 mm, stále je na ní provozována osobní i nákladní doprava, ale zároveň však patří mezi významné technické památky a nejnavštěvovanější zajímavost regionu. Jízdní řád se tedy neomezuje pouze na klasickou dopravu, ale úzkokolejka Jindřichův Hradec vám nabídne také jízdu historickým parním vlakem, která je díky půvabným zákoutím České Kanady naprosto nezapomenutelným zážitkem.“ (www.jhmd.cz)

Dokonce si lze jízdu výletním parním nebo motorovým vlakem objednat soukromě.

-6-


První zastávkou je Albeř. Přejíţdíme hlavní silnici z Nové Bystřice směrem na Slavonice po historickém viaduktu. Ten ale z vlaku moc nevidíme, protoţe jedeme po něm.

zastávka

viadukt

Projíţdíme kempem Osika a vidíme pláţ, stánky s občerstvením i chatovou oblast. Rybník má rozlohu 68 ha. V létě slouţí k rekreaci.

rybník Osika Další zastávka je na Hůrkách, nedaleko kolejí je rybník s názvem Hůrecký .

zastávka Hůrky Projedeme lesní částí trasy a vidíme zastávku Senotín. Je zajímavá tím, ţe je zde nejvyšší místo naší úzkorozchodné ţeleznice (667 m nad mořem). Zdejší krajina (a tím se myslí i krajina Novobystřicka a Kunţaku) je díky lesním porostům, vodním plochám, mokřadům, loukám, vrchovištím i bohatství zvěře romanticky nazývaná Českou Kanadou. V roce 1994 zde byl vyhlášen přírodní park téhoţ jména.

-7-


ohrada jelenů

cedule na zastávce Senotín

zastávka Senotín

parní lokomotiva

nádraží v Nové Bystřici

zarostlé koleje v Nové Bystřici – už nepoužívané

-8-


2. Zastávka Kaproun Uţ nám zbývá jen kousek cesty do zastávky Kaproun. Tady vystupujeme. Ţelezniční zastávka Kaproun leţí uprostřed lesů a patří mezi nejromantičtější u nás. Překvapí nás zde pamětní deska velikána Járy Cimrmana. Kdo to je? Dnes ho zná jiţ celý národ.

Postava Járy Cimrmana vznikla z pera autorské dvojice Z. Svěrák a L. Smoljak. Zprvu jako úplně nezávazná mystifikace v divadelních hrách.Ta se však okolo postavy zapomenutého všeuměla rozrostla do netušených rozměrů. Něco o historii této zastávky: „V roce 1900 totiž cestoval český velikán Jára Cimrman z Vídně do Prahy na premiéru své hry Němý Bobeš a co čert nechtěl, vlivem různých událostí uvízl nejprve v dolnorakouském Gmündu a později cestoval prvním ranním vlakem odjíždějícím tehdy kolem půl třetí ráno do Jindřichova Hradce. Protože už neměl peníze, jel bez jízdenky a předstíral spánek. A když vlakové četě došla při kontrole jízdenek s cestujícím na černo trpělivost, vlak na kilometru 22,3 uprostřed hlubokých lesů zastavil a Cimrman byl z přepravy vyloučen. Za odjíždějícím vlakem hrozil utrženou brzdovou hadicí a křičel: „To je vrchol!“ Proto je zastávka Kaproun vrcholem českých zastávek a přes léto je na ní Vrcholová kniha umístěna." (Zastávka Kaproun, www.wikipedia.cz) Lidé sbírají drobné kamínky a k pamětní desce je vrší na sebe.

-9-


zastávka Kaproun

vagony

nástěnka u zastávky Kaproun

motorový vlak v Kaprouně

parní lokomotiva v zastávce Kaproun

Odsud po lesní kamenité stezce značené zelenou barvou, okolo luk a rybníka dojdeme do vesničky Kaproun. Přijdeme na asfaltovou silnici číslo 151 vedoucí z Nové Bystřice do Kunţaku.

památník Járy Cimrmanna

- 10 -


3. Vysoký kámen V obci Kaproun se vydáme po červené turistické stezce (zabočíme doleva) na Vysoký kámen. Ze silnice odbočíme asi po 1 km na lesní cestu podle ţluté turistické značky. Vysoký kámen (738 m n. m.) leţí 5 km jiţně od Kunţaku a 1 km severně od Kaprouna. Je nevyšším místem v okrese Jindřichův Hradec, kam spadají i Strmilov a Kunţak s okolím. Jeho další názvy zní Velký kámen, Hraniční kámen, Mezní kámen, Marlštejn, Markův kámen od německého Markstein (hraniční kámen). Je to velmi zvláštní seskupení kamenů. Co se týká objemu kamene, je toto seskupení největší v okolí. Dokud okolní lesy nevyrostly do dnešních výšek, byly z Vysokého kamene za dobrého počasí vidět i vrcholky Alp, i Javořice.( Javořice je nejvyšším vrcholem Českomoravské vrchoviny, 837 m n. m.). Aţ do konce 16. století tudy vedla hranice tří diecézí - praţské, olomoucké a pasovské. Býval zde triangulační bod a dřevěná konstrukce slouţící jako rozhledna, která bohuţel po několika desítkách let ztrouchnivěla a spadla. Asi 200 let na vrcholku Vysokého kamene stával ţulový obelisk, který se v roce 1922 zřítil, ale vzápětí byl nahrazen novým betonovým, který na vrcholku stojí dodnes.

viklany na Vysokém kameni Vysoký kámen ale oplývá několika zajímavostmi, které turistům obvykle ucházejí. Na jeho úpatí stával středně velký viklan, který byl v 60. letech 20. století úplně převrácen a vyhozen ze svého původního místa pravděpodobně při jednom z trampských potlachů. Na druhé straně Vysokého kamene je prostranství, které končí jakousi zvýšenou kamennou plošinou, rozmanitě hrbolatou a poškrábanou, na které leţí další kámen s miskami. Prostranství, kterému dominuje mnohasetletý buk, je zajímavé archeologickými pozůstatky stráţní osady Markštejn, zaniklé ve 14. století.

- 11 -


4. Pěší trasa do Vitíněvsi Vracíme se po ţluté značce, asfaltové silnici zpět do vesničky Kaproun. Na návsi stojí informační tabule.

cedule v Kaprouně Zde se také můţeme občerstvit v hospůdce U Paulánů. Je to poslední zastávka, kde si můţeme něco zakoupit. Příští bude aţ na Landštejně – tedy po 7 km. Vyjdeme z Kaprouna jihozápadně po asfaltové silnici směrem Klenová, Nová Bystřice. Asi po 800 m dojdeme na místo, kde se silnice rozděluje směrem na Senotín nebo na Klenovou. My se dáme směrem na Klenovou, po červené turistické značce.

Kdyţ zdoláme úsek asi 500 metrů, jsme u kapličky.

kaplička

U kapličky zahneme doleva na asfaltovou cestu, po červené turistické značce.

- 12 -


Procházíme hustými Klenovskými lesy. Toto nádherné místo se nazývá Klenovské samoty. Je to louka s dvěma chalupami. Zde potkáváme mnoho cyklistů. Za teplého letního počasí je v lese příjemně. Les krásně voní, ozývá se zpěv ptáků, slyšíme bzukot včel a tu a tam je slyšet motorová pila. Všude voní dřevo.

Klenovské samoty Pokračujeme dále po červené, míjíme celoročně zarostlý, vypuštěný Hamerský rybník. Po 200 m od Hamerského rybníka je rozcestí v hustém lese, dáme se pořád po červené směr Landštejn doprava. Kdybychom se dali doleva, došli bychom do vesničky Roţnov. Zde bychom mohli vidět na loukách pasoucí se stádo bizonů. Je to místo, kde bizony můţeme vidět úplná zblízka. Ukazatel na tomto rozcestí nám ukazuje ještě 5 km na Landštejn.

bizoni na Rožnově Zde je zase asfaltová silnice. Po 1 km asfaltová silnice zatáčí doprava, ale my se dáme rovně, trochu do kopce po kamenité cestě. Zde si všímáme koryt, která jsou přes cestu po kaţdých několika krocích. Slouţí k tomu, aby voda stékala vnitřkem koryt a nerozbíjela cestu, kdyţ prudce teče z luk a polí.

- 13 -

Vysoký kámen a Landštejn – toulání po České Kanadě Dojdeme k dalšímu rozcestí s názvem U Kamenného vrchu. Kamenný vrch se nachází ve výšce 688 m n. mořem. Opět se pustíme po červené, rovně přes asfaltovou silnici směrem na Landštejn. Cesta vede strmým kopcem dolů. Další zastávka je rozcestí U Potoka. Proč u potoka? Protéká zde malý lesní pramen, není vidět, jen ho slyšíme. Jdeme po červeno - zeleno – ţluté směrem na Vitíněves a Landštejn. Okolo sebe si všímáme nádherně vzrostlých stromů (smrků, jedlí, bříz). Po pár stech metrech vstoupíme do ochranného pásma 2. stupně vodárenské nádrţe Landštejn. Vodní nádrţ Landštejn zásobuje pitnou vodou území od Dačic po Novou Bystřici. Proto je koupání v nedalekých rybnících okolo nádrţe zakázáno. (Vodní nádrţ Landštejn - přehradní nádrţ pro úpravu pitné vody na potoku Pstruhovci v údolí pod hradem Landštejnem (39 hektarů). Sypaná hráz je 380 metrů dlouhá a 25 metrů vysoká.)

soukromý rybník a cedule ochranného pásma Došli jsme do malé vesničky Vitíněves. Dnes se zde nacházejí převáţně rekreační chalupy. Na internetových stránkách s odkazem na Vitíněves se dozvídáme následující: „Stával tam kdysi tzv. Zámecký mlýn na potoce Pstruhovci. Ten byl ale zatopen přehradní nádrží, která byla dokončena v roce 1973. Na historických fotografiích můžeme najít i hostinec Richarda Pfausera, který zanikl po roce 1950.“ (www.wikipedia.cz)

kostel ve Vitíněvsi

- 14 -


5. Hrad Landštejn Z Vitíněvse uţ nám zbývá jen asi 800 m na Landštejn. Jdeme směrem do kopce po asfaltové silnici značené červeno-zeleno-ţlutě. Míjíme louky plné lučních květů, hmyzu a brouků. Uţ po pár stech metrech vidíme zříceninu hradu Landštejn. Pro milovníky historie uvádím něco o jeho vzniku: Dějiny Landštejna začínají nejpozději po roce 1222, kdy zemřel moravský markrabí Vladislav a správy této části se ujal český král Přemysl Otakar I. Ve snaze zabezpečit zemské hranice budoval na sporných územích stráţní hrady. Na zemské stezce přímo proti staršímu, snad stejnojmennému hradu rakouských pánů ze Zöbingenu, byl zaloţen královský hrad Landštejn. Střeţil nejen zemskou stezku, ale i část hranice mezi Čechami, Moravou a Rakouskem. Z rukou panovníka získali hrad po polovině 13. století Vítkovci. Jedna jejich větev se znakem stříbrné růţe na červeném poli přijala podle hradu přídomek a jako páni z Landštejna se záhy stali jedním z nejmocnějších rodů v království. Za vlády Viléma z Landštejna patřila rodu kromě Landštejna i Třeboň, Lomnice, Nové Hrady, Hluboká, Bystřice, Trhové Sviny, Lutová a Borovany. Pro své politické ambice se dostal Vilém z Landštejna do sporu s králem Janem Lucemburským, který proti odbojnému Vítkovci vytáhl s vojskem. Za pomoci svého strýce Petra z Roţmberka však Vilém donutil královské vojsko odtáhnout a nakonec se oba Vítkovci roku 1318 smířili a stali se jeho věrnými sluţebníky, odměňovanými nemalými výsadami. Král Karel IV. si Viléma velmi povaţoval, pověřoval ho různými diplomatickými úkony a v roce 1351 ho jmenoval praţským purkrabím. Stará zemská stezka, procházející pod Landštejnem, přinášela Vítkovcům velké bohatství. Od počátku 14. století vedli Landštejnové spor o směr této stezky se svými sousedy - pány z Hradce. Rozepře vyvrcholila v polovině století otevřenou válkou mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce, který stezku odklonil přes Bystřici na Hradec. Ačkoli do sporu několikrát zasáhl sám král Karel IV., vyvrcholilo nepřátelství soubojem, ve kterém byl Vilém Jindřichem smrtelně zraněn. Jeden z nejmocnějších muţů království zemřel na Landštejně v dubnu roku 1356 a jeho smrtí skončilo nejslavnější období pánů z Landštejna.

- 15 -

Vysoký kámen a Landštejn – toulání po České Kanadě Roku 1381 postoupil král Václav IV. Landštejn Konrádovi Krajířovi z Krajku. Původně rakouský rod však v Čechách rychle zdomácněl. Krajířové se zapojili do husitských válek dokonce na obou stranách. Konrádův syn Lipold válčil s husity na katolické straně jako Zikmundův hejtman Budějovic a na odplatu Jan Ţiţka vypálil bystřický hrad, zajal jeho ţenu a děti a zaútočil i na Landštejn. Rod Krajířů vnesl do strohého středověkého hradu zpohodlnělý renesanční ţivotní styl s prostorným třípatrovým palácem s horkovzdušným topením, novou přístupovou cestou a modernější opevněním s baštami. Krajířovská éra na Landštejně končí roku 1579. Poslední dědička rodu Anna, provdaná Roupovská, prodala hrad nejvyššímu dědičnému komorníkovi v Rakousku Štěpánovi z Einzigu. Hrad začal rychle střídat majitele, přestal být trvale obydlen panstvem a stal se jen střediskem hospodářské správy. Roku 1771 do velké věţe uhodil blesk a následný poţár silně poškodil obytné části hradu. Opuštěný hrad rychle chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu pro okolní vsi a posléze romantickou zříceninou, ke které byly pořádány vlastenecké výlety Klubu českých turistů. Posledním majitelem Landštejna byl v letech 1923 - 1945 rakouský hraběcí rod Sternbachů. Ti svůj hrad ale příliš nevyuţívali a pouze sem občas v meziválečné době jezdili na výlety. Po válce si Landštejn vyvlastnil svými zákony stát. V roce 1972 začala rozsáhlá rekonstrukce chátrajícího zdiva, která uvedla hrad do nynějšího stavu, aby mohl být roku 1990 zpřístupněn veřejnosti. Hrad byl vybudován na počátku 13. století zřejmě moravskými Přemyslovci jako opěrný bod území na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Svým pojetím dvou věţí propojených palácem představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě. Horní část vyšší věţe je upravena jako vyhlídková. Z ní se otevírá pohled na hluboké lesy České Kanady. Expozice představuje dějiny hradu a místní archeologické nálezy. V mohutných zdech hradu se kdysi zalíbilo německému básníkovi Friedrichu von Schillerovi, který do okolních lesů umístil děj svých Loupeţníků. V měsících červenci a srpnu je na hradě moţné zhlédnou hodně kulturních vystoupení. Je moţno se zde občerstvit.

- 16 -


6. Autobusem zpět do Nové Bystřice Pod hradem Landštejn najdeme autobusovou zastávku. V jízdním řádě jsme si vyhledali spoj, který jede ze Slavonic do Nové Bystřice. Jízdní řád, platný v roce 2011: Odkud Odjezd : Staré Město p.Land.,Landštejn > 15:07 Staré Město p.Land.,Landštejn > 16:37

Kam Příjezd: Nová Bystřice,,aut.nádr. 15:30 Nová Bystřice,,aut.nádr. 17:00

Nastupujeme a vyráţíme na zpáteční cestu do Nové Bystřice. Trasa vede do obce Klášter kolem pevnostního opevnění. Tam se společně vydáme zase někdy jindy. Za dvacet minut vystupujeme na autobusovém nádraţí v Nové Bystřici. Celodenní výlet jsme zvládli za necelých 7 hodin. Poznali jsme krásný kout České Kanady.

- 17 -


8. Mapka

Černá čára – trasa celého výletu - černooranţová čára je cesta vlakem, černoţlutá je cesta pro pěší – černomodrá je cesta autobusem.

- 18 -


9. Rozhovor s paní kastelánkou Mládkovou: 1. Jací turisté na Landštejn přijíždějí? ( Jestli spíše z jihu Čech nebo jsou z jiných koutů Česka.) Hrad je otevřen od dubna do října. Hlavní "vlna" návštěvnosti se však soustřeďuje do měsíců červenec - srpen. Návštěvnost je závislá na počasí a mnoţství lidí na dovolené. Jezdí sem z celé republiky. Zajímavé je, ţe kdyţ se zeptáš lidí ţijících v okolí hradu (Staré Město, Nová Bystřice, Slavonice, Kunţak apod.), tak hodně z nich na Landštejně nebylo. Ne, ţe by hrady a zámky nenavštěvovali, ale pokud to mají „za humny", tak je to neláká. Podobné zkušenosti mají i na jiných objektech. V posledních asi pěti letech více lidí přichází v srpnu. Dříve to byl červenec. Asi to souvisí s tím, ţe počasí v posledních letech bylo příznivější v srpnu. 2. Jaký podíl tvoří zahraniční turisté oproti českým? Podíl cizích návštěvníků se v předcházejících asi osmi letech sníţil. V posledních dvou letech se značně zvýšil zájem návštěvníků ze Slovenska. To nejspíš souvisí s cenovou dostupností. 3. Jak se vyvíjí návštěvnost na hradě? ( přibliţně za 15 let) Hrad Landštejn je pro veřejnost otevřen od roku 1990. V předchozích letech probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Postupem let se návštěvnost začala zvyšovat. V prvních asi deseti letech se pohybovala od 8 000 do 25 000, pak se zvýšila, asi na zhruba 45 000. Tohle číslo se v posledních pěti letech moc nemění. Myslím si, ţe do budoucna to také tak zůstane. Hrad leţí na křiţovatce cyklostezek a to je pro nás výhodné. Cykloturistika se stala oblíbeným letním masovým sportem. Předpokládám, ţe se to v nejbliţších letech nezmění. Velký podíl návštěvníků je také z řad pěších turistů. Pro ně máme výjimečnou nabídku, pokud se předem se správou hradu domluví, mohou v areálu přespat. K téhle sluţbě navíc mě zpočátku vedla nutnost: v okolí nebylo legální místo na kempování. V současné době sice taková moţnost existuje v Cyklokempu ve Starém Městě, ale přenocování na hradě se stalo tak populární, ţe uţ v současné době mám v diáři hodně nocí rezervovaných. A jak se bude blíţit sezóna, ţádostí bude přibývat. Není moţné všechny uspokojit.

- 19 -

Vysoký kámen a Landštejn – toulání po České Kanadě 4. Jak je sezóna vytížena? (Jestli jen o letních prázdninách, nebo lidé navštěvují hrad i mimo sezónu.) Hrad je otevřen pouze od dubna do října. V zimních měsících by provoz nebyl moţný z bezpečnostního hlediska. Všude je skála a povrch je moc kluzký. Také by nemohlo být v provozu veřejné WC - všechno by zamrzlo. 5. Chystají se na Landštejně nějaké opravy? Od otevření hradu, od roku 1990, se kaţdoročně provádí další opravy. Památkový objekt je hodně podobný rodinnému domku. Také se na něm pořád něco musí opravovat. V současné době provádíme úpravy terénu před hradem. Bylo zde vykáceno hodně stromů, prostor se rozsvítil. V průběhu května budeme dělat novou fasádu na čelní, vstupní stěně objektu. V archivu jsme našly staré fotografie, které ukazují, ţe na fasádě byly sgrafita. Chceme je tam vrátit. V září budeme opravovat omítky na nádvoří. 7. Chystají se nějaké změny na tento rok? V hlavní sezóně na hradě probíhá hodně akcí. Střídají se šermíři, muzika, tanec, divadlo. Podobný program připravujeme i na letošní rok. Přehled kulturních akcí na Landštejně v roce 2012 : Skupina historického šermu BRAVUS 3. 7. 2012 - 7. 7. 2012 - začátek od 10:00 hodin, několikrát za den vystoupí na nádvoří hradu. Keltská skupina GWALARN 5. 7. 2012 - začátek od 15:00 hodin na nádvoří hradu. Skupina historického tance La Volta 7. 7. 2012 - začátek od 11:00 hodin. Vystoupí na nádvoří hradu v 11:00, ve 13:00 a v 15:00 hodin. Středověké závody ve střelbě z kuše. 14. 7. 2012 - začátek od 13:00 hodin. Táborští střelci opět pořádají v příkopu hradu závody ve střelbě z kuše. Začátek ve 13:00. Na nádvoří v té době bude probíhat doprovodný program historický šerm, středověká hudba.

- 20 -

Vysoký kámen a Landštejn – toulání po České Kanadě Slavnosti hradu Landštejna 28. 7. 2012 - začátek od 10:00 hodin. V tento den budou po celém areálu hradu probíhat vystoupení šermířská, hudební a taneční. Děti si mohou vyzkoušet svoji dovednost ve středověkých soutěţích. Vše bude doplněno dobovým stánkovým prodejem. Skupina historického tance La Volta. 4. 8. 2012 - začátek od 11:00 hodin. Jejich vystoupení proběhne na nádvoří hradu v 11:00, ve 13:00 a v 15:00 hodin Skupina historického šermu FORTIS 7. 8. 2012 - 12. 8. 2012 - začátek od 10:00 hodin. Po celý týden vám bude skupina několikrát za den na nádvoří hradu předvádět svoje umění šermířské, taneční i divadelní. Folková skupina Bonsai 3 19. 8. 2012 - začátek od 15:00 hodin. Koncert skupiny začne na nádvoří hradu. Vzpomínkový koncert hudební skupiny KLÍČ 22. 8. 2012 - začátek od 15:00 hodin. Vystoupí na nádvoří hradu legendární hudební skupina KLÍČ ve svém vzpomínkovém koncertě ke 30. výročí zaloţení kapely. Skupina historického šermu BAŠTÝŘI 24. 8. 2012 - 26. 8. 2012 - začátek od 10:00 hodin. Pro potěšení návštěvníků budou v hradním příkopu předvádět svoje umění šermířské i divadelní. Vystoupení začínají v 10:00, ve 13:00 a v 15:30 hodin.

- 21 -


11. Jízdní řád úzkorozchodné železnice

- 22 -


- 23 -


Závěr Díky této absolventské práci jsem poznala krajinu v okolí Nové Bystřice. Čestně přiznávám, ţe ve vesnici Vitíněves jsem byla opravdu poprvé. Projela jsem se po dlouhé době naší úzkokolejkou, vyzkoušela jsem svoji fyzickou kondici, navštívila jsem hrad Landštejn a seznámila jsem se s jeho historií. Kdyţ jsem se jen tak pro zajímavost ptala dětí z naší školy, mnoho z nich nebylo na Landštejně, nejely úzkokolejkou a vůbec neznají tuto trasu nádhernou krajinou České Kanady. Velice mě to mrzí a myslím, ţe nejsem sama. Člověk by měl znát okolí místa, kde ţije. Tato práce mi dala spoustu nových poznatků. Naučila jsem se vyhledávat informace na internetu a v knihách, také jsem se procvičila v českém jazyce a seznámila jsem se s paní Mládkovou, kastelánkou zříceniny hradu Landštejn. Touto cestou bych jí chtěla poděkovat za ochotu a přívětivost odpovědět mi na otázky. Doufám, ţe tato absolventská práce někomu poslouţí. Mohla by být návodem všem turistům a milovníkům pěších túr k výletu. Leták, který jsem vytvořila, nabídnu i v Turistickém informačním centru v Nové Bystřici jako upoutávku na celodenní výlet v našem okolí.

„Kdo jede na koni, ten neví, jak namáhavá je cesta pěšky.“

- 24 -


Seznam použité literatury a zdrojů informací Vlastní výzkum, dokumentace a pozorování v krajině. Knihy a publikace: Chalupa, P. – Horník, S. – Demek, J. Zeměpis 9. 1. vyd. Praha: Pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2009. RNDr. Herink, J. – RNDr. Kastner, J. Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2000. Mapy: Česká Kanada a Slavonicko, vydal Klub českých turistů, vytiskl Vojenský kartografický ústav v roce 2000, číslo mapy 78. Elektronické zdroje: zdroj www.domadonus.cz , www.wikipedia.cz, www.hrad-landstejn.eu, www.hajduch.net, www.google.cz, www.blogspot.com, www.turistika.cz , www.jhmd.cz, www.zevzduchu.cz, www.infoglobe.cz

Ostatní: rozhovor s kastelánkou zříceniny hradu Landštejn, paní Mládkovou (únor 2012)


Fotografická příloha

Turistické značky

Vypuštěný a zarostlý Hamerský rybník


Zastavení u turistických značek – Hamerský rybník a U Kamenného vrchu


Lesní terén

Turistické značky U Potoka

Soukromý rybník


Turistická značka U Potoka

Landštejnské slavnosti – skupina „Páni z Hradce“


Uvnitř zříceniny hradu Landštejn

Zřícenina hradu Landštejn


Leták do Turistického informačního střediska


Vysoký kámen a Landštejn - toulání Českou Kanadou

Recommend Documents