Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminhes) - dorsoventrálně zploštělé tělo - tělní dutina schizocoel - trávicí soustava je slepá nebo úplně chybí - vylučovací ústrojí – protonefridie helmintologie – věda zabývající se studiem ploštěnců
Doplňková doporučená literatura
Volf P., Horák P. a kol., 2007: Paraziti a jejich biologie. Triton, Praha, 318 s. Ryšavý B. a kol., 1989: Základy parazitologie. SPN, Praha, 215 s.
Třída: PLOŠTĚNKY (Turbellaria) - drobní živočichové (do 3,5 mm) - žijí ve vlhké půdě a ve vodě - mají výborné regenerační schopnosti - indikátoři znečištění vod - na těle mají dvě přísavky (zadní a přední)
ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum) ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala)
Třída: JEDNORODÍ (Monogenea) - hermafrodité - ektoparazité převážně u ryb (obojživelníci) - cizopasí na žábrách, ploutvích a kůži (záněty kůže) - na konci těla je příchytný terč s háčky a přísavkami – haptor - vývoj je přímý – nevyskytuje se mezihostitel
haptor
Třída: TASEMNICE (Cestoda) - endoparazité zažívacího traktu - hermafrodité - trávicí soustava schází, látky vstřebávají přes tělní stěnu - vývoj je nepřímý – mají mezihostitele hlavička (skolex) krček
články
kruhovky
štěrbinovky
Řád: Štěrbinovky (Pseudophyllidea) - dospělci mají na skolexu fixační štěrbiny – botrie - většina druhů parazituje u ryb nebo u rybožravých ptáků botrie
Vývoj štěrbinovek Hostitel (ryba, rybožravý pták) má v sobě tasemnici --pohlavně zralé články s vajíčky se odtrhnou a odcházejí z těla ven spolu s výkaly --- vajíčka se musí dostat do vodního prostředí --- z vajíčka se uvolní larva --- larva je pozřena 1. mezihostitelem (buchanka, nitěnka) --- 1. Mezihostitel je pozřen 2. mezihostitelem (ryba) --- 2. mezihostitel je pozřen finálním hostitelem (dravá ryba, rybožravý pták) --- larva se dostává do zažívacího traktu, kde se zachytí na sliznici střeva a dospívá v tasemnici
řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - měří až 50 cm a může rybu usmrtit - finálním hostitelem je racek nebo jiný rybožravý pták
Řád: Kruhovky (Cyclophyllidea) - na skolexu jsou 4 kruhovité přísavky a u některých druhů také věnec příchytných háčků - rostellum
rostellum
kruhovité přísavky
Vývoj kruhovek Z hostitele odcházejí vajíčka spolu s výkaly --- vajíčka se musí dostat do suchého prostředí --- mezihostitel --- z vajíčka se uvolní larva (onkosféra) --- putuje do příslušného orgánu a mění se v larvocystu (boubel) --- mezihostitel je pozřen finálním hostitelem --- v jeho střevě se boubel vyvíjí v dospělou tasemnici
Typy boubelí
cysticerkus
cysticerkoid
strobilocerkus
coenurus
echinokokus
alveokokus
cysticerkus
tasemnice bezbranná (Taenia saginata) - hostitelem je člověk (tenké střevo) - mezihostitel je skot (příčněpruhovaná svalovina) - délka 4-5 m, až 2000 článků - přenos na člověka: nedostatečně tepelně zpracované nebo syrové maso („tatarák“)
cysticerkus
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) - hostitelem je člověk – nakazí se nedostatečně tepelně zpracovaným masem - mezihostitelem je prase (kosterní svalovina) - člověk se může nakazit i vajíčky, pak v jeho těle vznikají cysticerky v různých orgánech (svalstvo, mozek, játra atd.) - délka až 8 m
tasemnice vroubená (Taenia hydatigena) - hostitelem jsou psi a další šelmy (kočkovité, kunovité) - mezihostitelé jsou přežvýkavci, hlodavci, prasata - boubel se u nich tvoří v játrech a dalších orgánech - boubel má velikost až slepičího vejce
cysticerkoid
tasemnice psí (Dipylidium caninum) - nejčastější tasemnice u psů - mezihostitelem jsou blechy, vši a všenky - pes se nakazí při vykusování blech - psi trpí křečemi - 10-40 cm
cysticerkoid
tasemnice ovčí, tasemnice srnčí, tasemnice koňská - mezihostitelé jsou bezobratlí (např. půdní roztoči pancířníci) - hostitel se nakazí jejich pozřením při pastvě, pancířník se nakazí pozřením vajíčka tasemnice obsažené v trusu
tasemnice drůbeží (Davainea proglottina) - mezihostitelé jsou suchozemští plži - dlouhá asi jen 4 mm
tasemnice dětská (Hymenolepis nana) - nemá mezihostitele, z dítěte odejdou pohlavně zralé články a to je znovu pozře (výkaly) - boubel se vyvíjí ve střevní stěně hostitele - napadá hlodavce, primáty a člověka
strobilocerkus
tasemnice kočičí (Taenia taeniaeformis) - finální hostitel: kočky - boubele se vytváří na povrchu jater
coenurus
tasemnice vrtohlavá (Taenia multiceps) - finální hostitel: psovité šelmy - mezihostitel: ovce - 4-7 cm velké boubele se vytváří v mozku
echinokokus
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - dospělec 2-7 mm, pouze 3 články - tenké střevo psovitých šelem - echinokokus v játrech a plicích různých savců dospělec
larvocysta v mozku dítěte
alveokokus
měchožil bublinatý (Echinococcus multiocularis) - velikost 4-6 mm - finální hostitel - lišky (někdy vlk, kočka, pes) - liška se nakazí lovem mezihostitelů – drobní hlodavci, člověk - boubel se vytváří v játrech - zdroj infekce pro člověka: sběr lesních plodů, fekálně kontaminovaná půda, voda - příznaky se projeví za 10-15 let – destrukce jater
Třída: MOTOLICE (Trematoda) - endoparazité - mají listovité, kopinaté nebo páskovité tělo - vývoj je vždy nepřímý – mají mezihostitele - mezihostitelem je vždy měkkýš - netvoří články jako tasemnice - na těle je ústní a břišní přísavka - většinou jsou hermafrodité (s výjimkou krevničkovitých)
Čeleď: Krevničkovití (Schistosomatidae) - gonochoristi - „bilharziózy“
krevnička močová (Schistosoma haematobium) - vyskytuje se v oblasti mediteránu – Egypt, Alžír, Saudská Arábie, na východ po Indii - larvy krevniček pronikají ve vodě kůží člověka a migrují do močových cest, kde se zachytí a způsobují bolesti při močení - infekce mohou být doprovázeny vznikem rakoviny
„klasické motolice“ - dospělé motolice cizopasí nejčastěji v trávicím traktu, v krvi nebo v jiných orgánech - ve vývojovém cyklu mají dva až čtyři mezihostitele
motolice jaterní (Fasciola hepatica) - hostitel – přežvýkavci (jelenovití, ovce), člověk - dospělci cizopasí ve žlučovodech (játra) - způsobují tzv. motoličnatost, která patří v celosvětovém měřítku k nejzávažnějším helmintózám - příznaky: hubnutí, střevní potíže, náhlé hynutí mladých zvířat
Vývojový cyklus motolice jaterní hostitel --- vajíčko odchází s trusem --- musí se dostat do vodního prostředí --uvolní se larva s bodcem (miracidium) --- proniká do těla mezihostitele (nejčastěji plovatka malá) --- mění se na sporocystu a pak na rédie --- tělo plovatky opouští cerkárie (mají plazmatický ocásek) --- pomocí ocásku se dostane z vody ven na vegetaci, kde se vytvoří další stadium: adoleskárie --pozřena přežvýkavcem, kde dospívá v dospělou motolici
Vývojová stadia motolic vajíčko
redie
miracidium
cerkárie
motolice kopinatá (Dicrocoelium dendriticum) - hostitelem je nejčastěji přežvýkavec (žlučník a žlučovody)
Vývojový cyklus motolice kopinaté hostitel --- vajíčko se musí dostat na souš --- mezihostitel (suchozemský plž) pozře vajíčko --- v jeho těle se larva mění na různé typy (miracidium, sporocysta, rédie, cerkárie) --- z plže se cerkárie dostane na vegetaci, kde ji pozře mravenec --cerkárie paralyzují jeho nervovou soustavu, vzniknou metacerkárie --- ztuhlý mravenec je při pastvě pozřen hostitelem
motolice nosní (Troglotrema acutum) - cizopasí v hlavových dutinách - hlavně u tchořů a dalších kunovitých šelem - délka cca 3 mm - způsobuje perforace lebky
