Inovace & Železnice
Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel
13. 12. 2016 Praha
Evropská spolupráce • Rozsah
vysokorychlostní
sítě
definuje
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. • Nově postavené vysokorychlostní tratě mají být
budovány
pro
rychlost
250
km/h
nebo vyšší. • Příprava ve
jednotlivých
spolupráci
s
tras DB
RS
probíhá
Netz
AG
a ÖBB Infrastruktur AG. • Spolupráce byla navázána i se zástupci High Speed Two Limited. • Bundesverkehrswegeplan 2030 obsahuje jako projekty „potenciální potřeby“ k pověření i
modernizované
železniční
na Mnichov a Drážďany.
spojení
Koncept RS v ČR •
Potřeba posílit naši konkurenceschopnost a zajistit do budoucna kvalitní dopravní spojení občanům ČR vedla Ministerstvo dopravy k definici konceptu Rychlých spojení RS.
•
Rychlá spojení jsou tvořena novými tratěmi a modernizacemi stávajících tratí,
•
smyslem je vytvořit provázaný systém, který propojí hlavní sídla v ČR,
•
na rozdíl od původního projektu VRT, který byl určen primárně pro mezinárodní spojení, zahrnují i maximální míru využití pro vnitrostátní vlaky včetně meziregionálního spojení,
•
cílem je spojení Prahy a všech významných regionálních center ČR do 2 hodin,
•
tratě budou otevřeny i pro stávající typy expresních vlaků (např. Railjet nebo Pendolino).
Možný rozsah sítě RS 2050
2030 ?
2030
2050 2050
2030
2030
Studijní příprava výstavby VRT •
V současnosti jsou zpracovávány studie územně-technického charakteru, které řeší variantně konkrétní trasu VRT nebo její část, její začlenění do území, technické aspekty, provozní vlastnosti, průchodnost územím, vliv na životní prostředí a investiční náročnost.
•
Snahou je, aby jimi navrhovaná trasa byla v maximálním možném rozsahu akceptovatelná i pro místní samosprávy.
•
Tato skutečnost nebyla v minulosti zcela respektována, projektanti navrhovali i obtížně akceptovatelné trasy.
•
V mnoha případech je navrženo propojení VRT do stávající sítě, čímž je utvořen základ nejen možného projednání změn trasování v jednotlivých regionech a zavedení vícevrstvého provozního modelu, ale také možnost, jak budovanou síť postupně zprovozňovat po jednotlivých úsecích.
•
Odpovědi na legislativní a technické otázky spojené s výstavbou VRT přinese zpracovávaná dokumentace „Technicko-provozní studie, technická řešení VRT“.
Technicko-provozní studie VRT •
Řeší problematiku vysokorychlostních tratí (VRT) v komplexní rovině,
•
představuje analýzu současného provozu VRT v Evropě a návrh technických řešení VRT pro ČR,
•
náplní studie je řešení dopadu nových technických požadavků a nároků konstrukce VRT na stávající legislativu a návrh nových nebo úprav stávajících norem ČSN, předpisů SŽDC, legislativy
ČR nebo jiných standardů pro otázky, které nejsou dostatečně řešeny stávající národní nebo EU legislativou o interoperabilitě železničního systému, •
dle podmínek navržených studií, budou navrhovány úseky sítě s traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h.
•
Dokončení studie v květnu 2017.
Rychlost a využitelnost VRT
Rychlost sama o sobě není cílem. Rychlost je prostředkem pro dosažení cíle! Zpravidla je tímto cílem zkrácení jízdní doby na hodnotu konkurenceschopnou vůči ostatním druhům dopravy.
Vysoká pružnost provozu není jen o způsobu odbavení. Vysoká pružnost je umožněna i vzájemnou časovou provázaností mezi jednotlivými linkami.
Rychlost tranzitu skrz velká zatížená města, kde jsou zpravidla uzly dopravy umístěny, je velkou konkurenční výhodou vůči automobilové dopravě.
Technicky využitelná rychlost na trati je dána především jejím směrovým vedeným, resp. výpočtovými parametry směrových oblouků. Její praktická využitelnost je pak dána možnostmi vozidel a aplikovaným jízdním řádem.
Vysokorychlostní trať Praha – Brno RS1 •
Jednoznačnou prioritou z vnitrostátního hlediska mezi novostavbami zaujímá úsek Praha – Brno, který je jádrovým úsekem nejen pro samotnou ČR, ale pro celou střední Evropu.
•
Jeho realizace zásadním způsobem přispěje ke zlepšení většiny dálkových relací ve vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravě.
•
Prověřovány jsou varianty spojení přes Havlíčkův Brod ( koridor ZÚR) a Benešov.
•
Pro pokračování přípravy Rychlých spojení je nezbytná územní stabilizace trasy v jednotlivých úsecích.
•
Návrhová rychlost trati je prověřována v rozmezí 250 km/h až 350 km/h
•
Je reálné, že v první etapě provozu nebude trať z pohledu návrhových rychlostí plně využita a provozní rychlost bude nejprve nižší (200 až 230 km/h) a to zejména s ohledem na možnosti používaných vlakových souprav.
Nové železniční spojení Praha – Drážďany RS4 •
Klíčový projekt síť VRT.
pro napojení ČR na evropskou
•
Přeshraniční úsek umožňuje maximální rychlost provozu 120 km/h pro nákladní dopravu a výhledově až 230 km/h pro osobní vlaky.
•
Trať směrem ku Praze je navržena pouze pro vysokorychlostní osobní vlaky pro rychlost až 350 km/h. Nákladní dopravě budou nadále sloužit dvě stávající dvoukolejné tratě.
•
Pro zlepšení dopravní obslužnosti Lovosicka, Litoměřicka a Roudnicka je navržena možnost zřízení regionálního terminálu na nové trati a propojení nové tratě se stávající železniční sítí.
•
Předmětem SP v oblasti ekonomického posouzení bude celá trať Praha – Drážďany, tj. včetně německého úseku. V SP bude také řešena nová trať Kralupy nad Vltavou – Most s terminálem Louny.
Problémy s přípravou RS •
Územní stabilizace jednotlivých tras v Zásadách územního rozvoj krajů (ZÚR) a návazných územních plánech dotčených obcí, které nejsou vždy výstavbě VRT nakloněny.
•
Neustálý právní tlak na současné územní rezervy pro VRT v ZÚR ze strany různých investorů a občasných sdružení za účelem jejich zúžení a zrušení a občasné nerespektování těchto koridorů ze strany místních stavebních úřadů.
•
Možný průchod VRT Praha – Brno přes vodní nádrž Švihov na Želivce je v současnosti v konfliktu s právní ochranou vodního zdroje.
•
Konflikty jednotlivých možných tras se soustavou chráněných území (Letiště Letňany versus VRT Praha – Drážďany, Klánovický les versus VRT Praha – Brno, Vranovický les versus VRT Praha – Brno – Vranovice atd.).
Harmonogram přípravy RS 2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2031
2032
2033
Technicko-provozní studie - Technická řešení VRT
Studie proveditelnosti NS Praha - Drážďany
Studie proveditelnosti VRT Praha - Brno - Břeclav
Územní ochrana VRT (aktualizace ZÚR, ÚP)
Posuzování vlivů na životní prostředí
Vydání rozhodnutí o umístění stavby
Vydání stavebního povolení
Dokončení Technicko-provozní studie VRT (květen 2017) Zpracování Studie proveditelnosti pro NS Praha – Drážďany (zadání SP 2016) Zpracování Studie proveditelnosti pro VRT Praha – Brno – Břeclav (zadání SP 2016/2017) Na základě výsledků SP aktualizace ZÚR krajů a ÚP dotčených obcí (2018 a dále)
2034
2035
Inovace & Vysokorychlostní železnice (1/3) Bezpečná železnice – rozvoj mobilních a stacionárních systémů
Vysokorychlostní tratě se budují jako rychlá spojení mezi významnými aglomeracemi v rámci daného státu, ale zejména jako rychlá mezinárodní spojení. Je tedy nutné zajistit vzájemnou kompatibilitu řízení a zabezpečení jízdy vlaku mezi jednotlivými státy.
Nově budované či rekonstruované tratě zařazené to systému vybrané železniční sítě TEN-T, do které jsou vysokorychlostní tratě zahrnuty, musí být vybavovány systémy třídy A., tzn. systémem jednotného systému řízení a zabezpečení. V současnosti splňuje parametry kladené na systém třídy A pouze systém ERTMS/ETCS.
Evropský vlakový zabezpečovací systém ERTMS/ETCS má umožnit bezproblémovou přechodnost vlaků mezi jednotlivými státy bez výměny hnacích vozidel na hranicích. S nasazováním systému se počítá zejména na vysokorychlostních tratích, tranzitních koridorech a dalších vybraných tratích.
Inovace & Vysokorychlostní železnice (2/3) Ekologizace železnice
Příspěvek ke snížení ekologické zátěže způsobené železniční dopravou je elektrizace tratí.
Při rozvoji vysokorychlostní železniční dopravy se narazilo na strop možností stejnosměrné trakce. VRT jsou dnes převážně elektrifikovány střídavým napětím. Tento systém napájení je dobře využitelný pro dnešní výkonné lokomotivy i pro vysokorychlostní jednotky dosahující rychlostí 300 km/h.
Nová železniční spojení jsou významným počinem v ochraně životní prostředí a podpoře udržitelného rozvoje. Kapacitní a spolehlivý systém umožní převést část přeprav ze silnice na ekologicky příznivější druh dopravy v souladu se záměry evropské i národní dopravní strategie.
Přesun dopravy na železnici také sníží hlukovou zátěž území.
VRT vytvářejí předpoklady pro zkvalitnění dopravní infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny.
Inovace & Vysokorychlostní železnice (3/3) Rozvoj a modernizace železniční sítě
VRT jsou příspěvek nejen v rámci evropské mobility obyvatelstva, přinesou také zvýšení kapacity hlavních konvenčních tratí vstupujících do velkých aglomerací v ČR.
Nové tratě umožní segregaci dálkové, nákladní a příměstské dopravy. Nastane možnost využít uvolněnou kapacitu dálkové dopravy na konvenčních tratích pro zahuštění regionální obsluhy sídel a pro nákladní dopravu.
Akcent na využitelnost VRT pro rozvoj regionů ČR je v souznění s požadavkem vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí, které jsou přirozenými regionálními centry v území.
Modernizované a nově budované stanice v rámci konceptu RS budou standardně přístupné pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace (včetně osob s těžkými zavazadly, kočárky, jízdními koly či malými dětmi) a budou vybaveny jednotným a přehledným informační a orientační systémem.
Děkuji za pozornost!
© Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
www.szdc.cz
