VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav stavební ekonomiky a řízení
Ing. Vít Hromádka, Ph.D.
MANAGEMENT INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ MANAGEMENT OF INVESTMENT PROJECTS
TEZE HABILITAČNÍ PRÁCE Obor: Management stavebnictví, 2011
Brno 2011
KLÍČOVÁ SLOVA Management ve stavebnictví, investiční projekt, hodnocení efektivnosti, užitky a náklady, ekonomický dopad. KEY WORDS Civil Engineering Management, Investment Project, Valuation of Efficiency, Costs and Benefits, Economic Impact.
MÍSTO ULOŽENÍ HABILITAČNÍ PRÁCE Archiv PVO, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně.
© Vít Hromádka, 2011 ISBN 978-80-214-4321-1 ISSN 1213-418X
OBSAH PŘEDSTAVENÍ AUTORA ...................................................................................... 4 1 ÚVOD ..................................................................................................................... 5 1.1 1.2 1.3
Vymezení základních cílů habilitační práce ........................................................................ 5 Formulace hypotézy a proměnných ..................................................................................... 5 Vymezení základních podmínek a předpokladů .................................................................. 6
2 CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ............................................. 6 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Investiční projekt a jeho životní cyklus ............................................................................... 6 Obecné přístupy k hodnocení investičních projektů ............................................................ 7 Hodnocení komerčních investičních projektů ..................................................................... 7 Hodnocení veřejných investičních projektů ........................................................................ 8 Hodnocení rizika investičních projektů ............................................................................. 10
3 ZPŮSOBY HODNOCENÍ VYBRANÝCH TYPŮ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA ........................................... 11 3.1 3.2 3.3
Projekty realizace objektů pozemního stavitelství – vliv materiálů na ekonomickou efektivnost konstrukce ....................................................................................................... 12 Projekty dopravní infrastruktury s ohledem na dopady projektů na společnost ................ 13 Projekty vodního hospodářství s ohledem na dopady projektů na společnost .................. 15
4 SUMARIZACE PŘÍSTUPŮ K EKONOMICKÉMU HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ .......................................................................... 19 4.1 4.2
Zhodnocení metod, kritérií a charakteristik projektů......................................................... 19 Diskuse dalších možností v oblasti ekonomického hodnocení investičních projektů ....... 22
5 ZÁVĚR PRÁCE .................................................................................................. 23 5.1 5.2
Potvrzení (vyvrácení) definované hypotézy ...................................................................... 23 Závěrečné zhodnocení práce, formulace doporučení......................................................... 24
6 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................ 25 ABSTRACT ............................................................................................................. 30
3
PŘEDSTAVENÍ AUTORA Ing. Vít Hromádka, Ph.D. narozen 5. 2. 1978
Vzdělání 2001 – 2006 1996 – 2001
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební doktorský studijní program Stavební inženýrství, obor Management stavebnictví (ukončeno akademickým titulem Ph.D.) Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební magisterský studijní program Stavební inženýrství, obor Ekonomika a řízení stavebnictví
Profesionální praxe 2007 – dosud Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a řízení, akademický pracovník - odborný asistent 2003 – 2006 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a řízení, akademický pracovník - asistent 2002 – 2003 MiTTaG, spol. s r.o., Brno, ekonom zakázek Pedagogická činnost V rámci své pedagogické činnosti zajišťuje autor výuku předmětů Základy podnikové ekonomiky (přednášky, výukové jazyky čeština a angličtina), Veřejné stavební investice I (přednášky, cvičení), Veřejné stavební investice II (cvičení), Veřejné finance (přednášky, cvičení), Investování (cvičení) a Financování stavební zakázky (přednášky a cvičení, výukový jazyk angličtina) na Fakultě stavební VUT. Autor se dále zabývá vedením bakalářských, diplomových a disertačních prací, dosud vedl 24 obhájených diplomových prací a 17 obhájených bakalářských prací. Je rovněž školitelem dvou doktorandů studujících v oboru Management stavebnictví. Je rovněž členem oborové rady doktorského studijního programu Stavební inženýrství, oboru Management stavebnictví, v posledních letech byl také členem komisí pro státní závěrečné zkoušky, státní doktorské zkoušky a pro závěrečné obhajoby disertačních prací. Autor byl nebo je řešitelem či spoluřešitelem tří projektů financovaných z Fondu rozvoje vysokých škol. Vědecká a odborná činnost Vědecká a odborná činnost autora je zaměřena na problematiku managementu ve stavebnictví, posuzování efektivnosti veřejných i soukromých investic a hodnocení dopadu investičních projektů na společnost. Byl nebo je členem řešitelského kolektivu výzkumného záměru MŠMT, projektu GA ČR, projektu Ministerstva průmyslu a obchodu a projektů specifického výzkumu na Fakultě stavební. Je autorem či spoluautorem odborných publikací, mezi nejvýznamnější patří příspěvek v impaktovaném časopise, příspěvky v recenzovaných časopisech či odborná kniha, je rovněž autorem příspěvků na tuzemských i mezinárodních vědeckých konferencích. Zahraniční působení V průběhu svého akademického působení na FAST VUT se autor účastnil pobytů na zahraničních univerzitách. V rámci programu ERASMUS se jednalo zejména o učitelské mobility v anglickém Sheffieldu, finském Oulu a španělské Barceloně, v rámci programu CEEPUS se autor účastnil pobytů v černohorské Podgorici, makedonském Skopje, bulharské Sofii a rumunské Constantě.
4
1
ÚVOD
Rozdělování disponibilních zdrojů je ve společnosti jeden z nejdůležitějších ekonomických úkolů. Pokud jde o zdroje volné, které jsou k dispozici každému členu společnosti bez jakýchkoli omezení, není definice podmínek pro přerozdělování nezbytná. V habilitační práci však jsou uvažovány výhradně zdroje ekonomické, tedy zdroje omezené a tedy zdroje, jejichž přerozdělování či redistribuce podléhá nejrůznějším pravidlům pro alokaci. Nosným tématem habilitační práce je vymezení základních podmínek pro přerozdělování disponibilních zdrojů na realizaci investičních projektů, tedy projektů, jejichž předmětem je pořízení či obnova dlouhodobého hmotného majetku za účelem dosažení předem definovaného cíle a užitku. Za klíčové hledisko pro rozhodování o alokaci disponibilních zdrojů na realizaci investičních projektů je v rámci habilitační práce považována jejich ekonomická efektivnost a právě vymezení pojmu ekonomická efektivnost, jejích podob v rámci různých oblastí investičního rozhodování, jejímu stanovení a následnému posouzení je habilitační práce věnována. 1.1
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH CÍLŮ HABILITAČNÍ PRÁCE
Tématem habilitační práce je „Management investičních projektů“. Zpracování tohoto tématu přináší naplnění následujících cílů: 1. Obecné vymezení problematiky ekonomického hodnocení investičních projektů. 2. Popis a názorná dokumentace použití metod vyvinutých pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů a promítnutí celospolečenských dopadů do hodnocení projektů v rámci specifických oblastí. 3. Sumarizace řešené problematiky a návrh dalšího směřování v oblasti promítnutí celospolečenských dopadů do hodnocení investičních projektů. 1.2
FORMULACE HYPOTÉZY A PROMĚNNÝCH
V rámci zpracování habilitační práce byla formulována hypotéza a dílčí pracovní hypotézy. Hypotéza: Celospolečenské dopady ekonomického hodnocení.
investičních
projektů
lze
promítnout
do
jejich
Pracovní hypotézy: a) Celospolečenské dopady investičních projektů je možné kvantifikovat a relevantním způsobem evaluovat. b) Existuje vhodná metoda ekonomického hodnocení schopná zohlednit kvantifikované a relevantním způsobem evaluované celospolečenské užitky investičních projektů. Na základě základní hypotézy a následně formulovaných pracovních hypotéz je možné stanovit základní proměnné figurující v řešeném problému v členění na závislé proměnné a nezávislé proměnné. Závislé proměnné mají charakter veličin, s pomocí kterých je možné provést ekonomické hodnocení investičního projektu. Pro potřeby habilitační práce jsou za tyto proměnné považovány hodnotící ukazatele vyjadřující efektivnost investičního projektu, zejména potom čistá současná hodnota (NPV) a náklady životního cyklu (LCC). Za nezávislé proměnné jsou v rámci habilitační práce považovány některé vstupy pro výpočet hodnotících ukazatelů. Jde o kvantifikované a evaluované dopady investičních projektů v podobě užitků, nákladů či úspor, dobu trvání hodnoceného období a diskontní sazbu.
5
1.3
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK A PŘEDPOKLADŮ
V rámci řešení habilitační práce je prováděn návrh a posouzení metod pro ekonomické hodnocení investičních projektů jen pro vybrané oblasti realizace, proto zde není možné přímo prokázat kompletní splnění definované hypotézy a dílčích hypotéz. V případě potvrzení hypotézy či dílčích hypotéz pro řešené oblasti hodnocení investičních projektů budou následně formulovány podmínky nezbytné pro jejich obecnou platnost.
2
CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU
Problematika ekonomického hodnocení investičních projektů je v současné době velmi detailně propracovaná. Z hlediska hodnocení je obvykle možné rozlišit dvě základní skupiny projektů, a to projekty komerční či ziskové (obvykle soukromé) a projekty neziskové (obvykle veřejné). V rámci charakteristiky současného stavu bude nejprve představena obecná problematika hodnocení investičních projektů, v dalších částech budou přiblíženy základní principy hodnocení ziskových a principy hodnocení neziskových projektů, již existující metody určené pro hodnocení specifických projektů a problematika hodnocení rizika investičních projektů. 2.1
INVESTIČNÍ PROJEKT A JEHO ŽIVOTNÍ CYKLUS
Základním pojmem nutným pro možnost vymezit pojem investiční projekt je investice. Pojem investice lze vymezit mnoha způsoby, obecně ji však lze charakterizovat jako „obětování jisté současné hodnoty ve prospěch budoucí vyšší nejisté hodnoty“. Tato definice tedy říká, že investici chápeme jako odložení možné současné spotřeby zdrojů za účelem zhodnocení těchto zdrojů pro budoucí použití. Zároveň tato definice říká, že každá investice je spojena s jistou mírou rizika, neboť zhodnocení odložených zdrojů v budoucnosti lze předpovídat, nelze jej však s jistotou zajistit. Investiční projekt je chápán poněkud konkrétněji. Při respektování výše uvedených myšlenek jde o soubor aktivit vedoucí k dosažení předem definovaného cíle, který je přesně časově, nákladově a zdrojově determinovaný, dostatečně složitý a unikátní. Investiční projekt lze obecně rozdělit do čtyř základních fází, fáze předinvestiční, investiční, provozní a likvidační. Fáze předinvestiční je spojena zejména s identifikací investičního projektu a vymezením jeho cílů. Důvody identifikace investičního projektu se různí podle oblastí, v rámci kterých investiční projekt vzniká. Pokud investiční projekt vzniká v ziskové sféře, lze důvody vysvětlit snahou využít tržní možnosti a cíle vymezit jako maximalizaci ekonomického (většinou finančního) prospěchu investora. Pokud investiční projekt vzniká ve sféře neziskové, je důvodem jeho vzniku většinou nějaká neuspokojená společenské potřeba a cílem bývá maximalizace ekonomického (ne však vždy nutně finančního) užitku společnosti nebo její části. Do předinvestiční fáze rovněž spadá úloha posouzení zvažovaného investičního projektu z hlediska technické, technologické, organizační, legislativní a finanční proveditelnosti a ekonomické efektivnosti. V návaznosti na výše uvedené vysvětlení pojmu investice je projekt rovněž posuzován s ohledem na míru nejistoty, která je s očekávaným vývojem projektu a pravděpodobností dosažení požadovaných výstupů spojená. Investiční fáze investičního projektu je spojena se zajištěním prostředků pro možnost realizovat činnost přinášející požadované výstupy. U stavebních investičních projektů jde zejména o přípravu technické dokumentace pro územní či stavební řízení a prováděcí dokumentace stavby, o realizaci vlastních stavebních objektů, dodávku provozních souborů a pořízení dalšího dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Fáze provozní je fází, v rámci které již je realizována vlastní činnost přinášející požadovaný a očekávaný užitek. U ziskových projektů může jít o provoz výrobní linky či jiné podnikatelské činnosti, u neziskových projektů může jít o provoz dětského hřiště či pozemní komunikace.
6
Fáze likvidační je konečnou fází projektu. V rámci této fáze dochází k ukončení projektu se všemi právy a povinnostmi, které se s touto činností pojí. Dochází zde zejména k likvidaci či prodeji dlouhodobého či krátkodobého majetku, vypořádání veškerých závazků a pohledávek plynoucích z dosavadních obchodních či zaměstnaneckých vztahů a v případě technologicky náročných investičních projektů je nutné vyřešit sanaci místa provozu projektu, aby po něm nezůstala nebezpečná ekologická zátěž. Souhrn všech činností v rámci fáze předinvestiční, investiční, provozní a likvidační je nazýván životním cyklem projektu. 2.2
OBECNÉ PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Hodnocení investičních projektů je možné provádět na mnoha úrovních a z mnoha hledisek. Investiční projekt lze hodnotit z hlediska technického, technologického, organizačního, legislativního, finančního a z hlediska ekonomické efektivnosti a rizika. Všechna dílčí hlediska hodnocení lze obvykle shrnout do jedné obsáhlé hodnotící studie, která se běžně označuje jako technicko-ekonomická studie nebo také studie proveditelnosti (anglicky Feasibility Study). Cílem studie proveditelnosti je optimalizovat podobu plánovaného investičního projektu a následně prokázat, že řešený investiční projekt je reálný ve všech zmiňovaných aspektech. Zároveň studie proveditelnosti poukazuje na kritická místa projektu a nejvýznamnější rizikové faktory, jejichž znalost následně umožní kvalitní přípravu nejen projektu, ale i možných krizových scénářů pro případ, kdy by mohla nepříznivá kombinace rizikových faktorů průběh investičního projektu ohrozit. Náplň hodnotících studií velmi závisí na charakteru projektu a nelze tedy s jistotou charakterizovat univerzální podobu takovéto studie pro všechny investiční projekty. Z tohoto důvodu bude problematika hodnocení investičních projektů v následujících kapitolách rozdělena na hodnocení ziskových a hodnocení neziskových projektů. Investiční projekt lze považovat za efektivní, jestliže výstupy investičním projektem generované převyšují vstupy do projektu vložené. Existuje velké množství přístupů určených pro hodnocení efektivnosti investičních projektů, které se liší zejména v oblasti identifikace vstupů a výstupů projektu, rozsahem hodnocené části projektu a mírou respektování časové hodnoty peněz. Obecně je možné rozlišit dvě skupiny metod používaných pro hodnocení efektivnosti investičních projektů. Jsou to metody tradiční a metody založené na diskontování peněžních toků projektu. [13], [17] 2.3
HODNOCENÍ KOMERČNÍCH INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Základním nástrojem pro hodnocení komerčního investičního projektu je studie proveditelnosti. Studie proveditelnosti by měla poskytnout veškeré podklady potřebné pro konečné rozhodnutí o realizaci konkrétního investičního projektu. V rámci studie proveditelnosti je možné stanovit a vyšetřit komerční, technické, finanční a ekonomické požadavky jednotlivých variant investičního projektu a na základě jejích výsledků formulovat projekt s jeho základními charakteristikami a cíli tak, aby co nejlépe vyhovoval z hledisek efektivnosti a realizovatelnosti. Klíčovým problémem řešení studie proveditelnosti je stanovení jednotlivých vstupů projektu. Na kvalitě vstupních informací o jednotlivých charakteristikách projektu totiž závisí i celková kvalita studie proveditelnosti a tím i celého projektu. Vstupním informacím je tedy nutné věnovat patřičnou pozornost a odpovídající čas i prostředky. Vstupními informacemi jsou v tomto případě myšleny především údaje o předpokládaných výnosech a nákladech projektu, o skutečném stavu nabídky a poptávky na souvisejícím trhu a o jejich předpokládaném vývoji. Podrobněji k řešené problematice např. v [13] nebo [28]. V rámci studie proveditelnosti je obvykle nutné zpracovat kapitoly, jako jsou analýza trhu a marketingová strategie, velikost výrobní jednotky, materiálové vstupy a energie, umístění výrobní jednotky, technologie a výrobní zařízení, pracovní síla, organizace a řízení, finanční analýza a hodnocení, analýza rizika a plán realizace. Pokud má investor, který plánuje realizaci investičního projektu, více variant realizace projektu, je vhodné
7
prošetřit všechny slibné varianty podle definovaných hledisek a na základě vyhodnocení jednotlivých variant se rozhodnout, které variantě dát přednost. Formulované a posuzované varianty by měly být ve studii proveditelnosti zachyceny tak, aby byly zřejmé jejich dopady a účinky, předpoklady a kritéria, na kterých bylo založeno hodnocení jednotlivých variant. Studie proveditelnosti by měla tedy zachycovat nejen dosažené výsledky hodnocení (volbu příslušné varianty projektu), měla by také zachytit jednotlivé aspekty celého optimalizačního procesu, který k těmto výsledkům vedl. [13] 2.4
HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Pojem veřejný investiční projekt lze chápat jako obecné označení pro projekty s určitými specifickými vlastnostmi. Za jistých okolností, zejména v případě, pokud je jeho realizací pověřován soukromý sektor, je možné hovořit o veřejném projektu jako o veřejné zakázce. Zatímco termín veřejná zakázka je přesně definován zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen Zákon o veřejných zakázkách, [69]), pojem veřejný investiční projekt, byť velmi často používaný, takto exaktně stanovenou a obecně přijímanou definici nemá. Na základě informací dostupných v literatuře je však možné veřejný investiční projekt charakterizovat jako „systémový návrh alokace veřejných zdrojů, který má zpravidla charakter investiční akce“. Charakteristickými prvky veřejného projektu jsou zejména způsob rozhodování o jeho realizaci, kdy se o alokaci veřejných zdrojů na financování veřejného projektu rozhoduje v procesu veřejné volby, a jeho časové pojetí, v rámci kterého jde o časově termínovaný plán s přesně vymezeným začátkem a koncem projektu. [45] Prvotním impulsem k realizaci veřejného investičního projektu je identifikace veřejných potřeb a zájmů. Pro realizaci tohoto prvního významného kroku životního cyklu veřejného investičního projektu je možné využít např. analýzu silných a slabých stránek (tzv. SWOT analýzu). Na základě výstupů SWOT analýzy je následně možné definovat záměry určené k uspokojování identifikovaných potřeb a prosazování veřejných zájmů. Tyto záměry je vždy nutné identifikovat při zohlednění aktuálních rámcových podmínek vymezujících možnosti vlastních řešení. Zejména jde o legislativní podmínky, rozpočtová či termínová omezení, popř. omezení ve zdrojích. [45] Významným krokem v rámci životního cyklu projektu je nadefinování cílů. Cíle jsou nutné zejména pro určení hlavního směru, kterým se bude řešený projekt ubírat. Při znalosti cílů je nutné vytvořit přehled možností (cest), kterými je možné definovaných cílů dosáhnout. Varianty by měly být konstruovány jako budoucí projekty pro možnost zodpovědného porovnání jednotlivých alternativ a následný výběr té nejlepší. Velmi důležitým krokem hodnocení alternativ je definování kritérií pro rozhodování mezi jednotlivými variantami. Podle požadavků investora či společnosti jako celku lze stanovit celou řadu kritérií, v rámci veřejných investic se však ustálila dvě významná kritéria pro hodnocení veřejných investičních projektů, a to spravedlnost a ekonomická efektivnost. Ekonomická efektivnost jako základní kritérium pro hodnocení veřejných investičních projektů je založena na hodnocení a porovnání celkových společenských užitků a celkových společenských nákladů, které posuzovaný veřejný investiční projekt přinese. Nejvýhodnější varianta z pohledu spravedlnosti a ekonomické efektivnosti je následně realizována formou veřejné zakázky. Bližší informace o hodnocení veřejných investičních projektů jsou dostupné např. v [26], [43]. 2.4.1
Posouzení efektivnosti veřejných investičních projektů - metoda CBA
V hodnocení komerčních a veřejných projektů existují jisté odlišnosti. Prvním základním rozdílem je vymezení beneficientů. Pod pojmem beneficient je možné chápat subjekt, kterému vlivem realizace a následného provozu projektu vznikne užitek nebo újma (náklad). Zatímco v komerční sféře beneficientem bývá sám investor, ve veřejné sféře jsou beneficienty všechny subjekty, kterých se posuzovaný projekt dotýká a které leží v zájmové oblasti poskytovatele
8
finančních prostředků na realizaci projektu. Investor tedy realizací projektu neuspokojuje pouze vlastní potřeby, ale prostřednictvím veřejných financí uspokojuje potřeby celé řady dalších subjektů. Některým subjektům takto vzniká užitek (velmi často jde o nefinanční užitek), některým subjektům ovšem vzniká újma (náklad), v množství případů rovněž nefinanční. Základním předpokladem kvalitně provedené analýzy užitků a nákladů je tedy přesné vymezení všech relevantních beneficientů projektu, neboť přínos či újma projektu se netýká pouze jednoho subjektu. Druhý významný rozdíl při hodnocení efektivnosti komerčních a veřejných projektů spočívá přímo v hodnocených veličinách. Zatímco efektivnost komerčních projektů je posuzována především na základě analýzy čistých peněžních toků (analýzy rozdílu mezi peněžními příjmy a výdaji), je efektivnost veřejných projektů hodnocena na základě veškerých přínosů a veškerých újem (nákladů), které projekt přinese všem relevantním beneficientům. V případě posuzování veřejných projektů je tedy nutno zohlednit nejen finanční přínosy a újmy, ale i přínosy a újmy nefinanční. Vzhledem ke značnému spektru potenciálních beneficientů je možné očekávat velké množství velice rozdílných druhů užitků a nákladů, které mohou mít na efektivnost projektu větší či menší vliv. Z tohoto důvodu je nutné jednotlivé užitky a náklady spojené s projektem co možná nejpřesněji vymezit a definovat, aby nedošlo k opomenutí těch užitků či nákladů, které by na hodnocení projektu mohly mít významnější dopad. Nadefinované užitky a náklady je nutné následně kvantifikovat (pokud je to možné), je tedy nutné popsat význam užitku či nákladu v měrných jednotkách a zajistit tak jeho měřitelnost. Hodnocení ekonomické efektivnosti veřejných projektů metodou analýzy užitků a nákladů (metoda CBA) je založené na transformaci všech významných užitků a nákladů na peněžní toky, tedy na hodnoty vyjádřené v peněžních jednotkách. Posledním krokem, který předchází vlastní výpočet ekonomické efektivnosti, je tedy ocenění nefinančních užitků a nákladů peněžními jednotkami. Podrobnější informace o CBA jsou dostupné např. v [12], [53]. 2.4.2
Nákladově výstupové metody pro posouzení veřejných investičních projektů
Vedle analýzy užitků a nákladů však existují i další, v některých případech poněkud jednodušší, metody pro hodnocení a porovnávání veřejných investičních projektů. Nutno poznamenat, že již zmiňovaná analýza užitků a nákladů je rovněž jednou z nákladově výstupových metod, je ovšem metodou nejnáročnější na vstupní údaje i na samotné zpracování. Dalšími nákladově výstupovými metodami jsou analýza minimalizace nákladů, analýza efektivnosti nákladů a analýza užitečnosti nákladů. Podrobnější informace lze nalézt např. v pramenu [44]. 2.4.3
Multikriteriální analýza
Multikriteriální analýza obecně představuje analytický přístup, který podle nároků posuzované situace zahrnuje všechny potřebné metody, ať už finančního, kvalitativního či bodového hodnocení. V praxi se používá při výběru nejlepších variant řešení investičních projektů, její užití je však možné i při určení cílů či jiných úkolech. Podstatou samotného hodnocení v rámci multikriteriální analýzy je existence více kriterií, která rozhodují o konečné podobě a výběru projektu. Existuje řada metod, které zajišťují specifikaci a tvorbu kriterií, cílů projektu a také popisují způsoby, jak jednotlivá kritéria hodnotit a srovnávat. Základním problémem hodnocení projektů pomocí více kritérií je odvození určité výsledné charakteristiky, do které se promítají výsledky hodnocení projektů podle jednotlivých kritérií. Pořadí priority posuzovaných alternativ se stanoví podle zjištěných hodnot této výsledné charakteristiky, obvykle užitnosti. Určení těchto údajů užitnosti je založeno na převedení různých hodnot kvantitativních a kvalitativních kritérií na společného jmenovatele. Je tím umožněno sloučení různých kriterií (např. nabídková cena, lhůta výstavby, systém jakosti, vliv na životní prostředí). Blíže k problematice viz [4].
9
2.5
HODNOCENÍ RIZIKA INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Posouzení rizika investičních projektů představuje analýzu vlivu relevantních rizikových faktorů na celkovou efektivnost projektu. Velmi důležité je v tomto bodě připomenout pojetí efektivnosti projektu. Obecně lze efektivnost charakterizovat jako snahu o minimalizaci nákladů nebo maximalizaci užitku z hlediska vstupů a výstupů. A právě na základě pojetí kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti je možné odlišit dva nejvýznamnější přístupy k jejímu posouzení. První přístup spočívá v porovnání obecných užitků a obecných nákladů, které v důsledku realizace projektu vznikají. Nutnou podmínkou je, aby veškeré užitky a náklady byly vyjádřeny ve formě peněžních toků, tedy v peněžních jednotkách. Významná část očekávaných užitků i nákladů již tuto podobu má, ostatní, pokud jsou pro hodnocení projektů relevantní, je nutné do této podoby transformovat jednou z vhodných metod pro evaluaci nefinančních užitků a nákladů [13]. Pokud je splněna podmínka finanční podoby užitků i nákladů spojených s posuzovaným projektem, je možné pro hodnocení efektivnosti projektu využít standardní kritéria určená pro hodnocení efektivnosti projektů, jako jsou např. čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) či vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return – IRR). První přístup je vhodné použít zejména v případě, kdy je provozní část projektu spojena s produkcí diferencovaných výstupů generujících výnosy. Pokud je však projekt koncipován s důrazem na fixní užitek plynoucí z vlastnictví a možnosti užívání předmětu investice (dopravní stavby, technická infrastruktura, či např. sídlo firmy), je vhodnější požít druhý alternativní přístup, kterým je posouzení nákladů životního cyklu (Life Cycle Costs - LCC). V tomto případě se užitek plynoucí z realizace a provozování projektu nevyčísluje a projekt se hodnotí pouze na základě analýzy nákladů, které v průběhu životního cyklu projektu vznikají. Posouzení rizika investičního projektu lze provést s pomocí realizace následujících kroků: - stanovení hodnotícího kritéria, které je relevantní s ohledem na požadovanou úspěšnost projektu, - stanovení modelu závislosti hodnotícího kritéria na ovlivňujících veličinách, - vymezení rizikových faktorů ze skupiny ovlivňujících veličin, - stanovení pravděpodobnostních rozdělení pro rizikové faktory, - stanovení rizika projektu výpočtem základních statistických charakteristik stanoveného hodnotícího kritéria (např. využitím metody Monte Carlo). Základní výstupy případové studie zaměřené na posouzení rizika změny výsledné ceny stavebního objektu v závislosti na změně cen výrobních faktorů jsou uvedeny v následujících odstavcích. 2.5.1
Analýza vlivu změny cen výrobních faktorů na výslednou cenu stavebního objektu
Základním krokem analýzy je stanovení očekávaného měsíčního nárůstu cen stavebních prací a výrobků využívaných ve stavebnictví dle dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. Tento nárůst je následně modelově promítnut do změny ceny konkrétního stavebního objektu. Základními vstupy pro uvedenou analýzu jsou informace o vývoji cen vstupů do stavební výroby (stavební práce, materiály). Vliv změny vstupních hodnot v podobě cen stavebních prací a cen stavebních materiálů na výslednou cenu stavebního díla je stanoven s využitím simulace metodou Monte Carlo zpracované pomocí programu Crystal Ball. 2.5.2
Průběh a výsledky simulace
Výstupní hodnotou simulace je celková cena stavebního objektu při zohlednění vlivu meziměsíční změny vstupních parametrů (cen stavebních prací a produktů využívaných ve
10
stavebnictví) při respektování prvku nejistoty jejich vzniku využitím statistických charakteristik. Celkovou cenu stavebního objektu je možné vyjádřit jako náhodnou veličinu, jejíž statistické charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 1) Statistické charakteristiky náhodné veličiny – celkové ceny stavebního objektu Statistické charakteristiky Výsledky simulace Střední hodnota 2 370 787,82 Medián 2 370 554,45 Směrodatná odchylka 4 809,74 Rozptyl 23 133 595,12 Minimum 2 350 434,85 Maximum 2 395 743,85 Rozpětí výsledných hodnot 45 309,00 Nejbližší pravděpodobnostní rozdělení náhodné veličiny lognormal Výsledky simulace je možné znázornit i graficky na následujícím grafu.
Obr. 1) Grafické znázornění výsledků simulace celkové ceny stavebního objektu Rozdíl mezi střední hodnotou celkové ceny stavebního díla při uvažování meziměsíčního navýšení cen stavebních prací a produktů používaných ve stavebnictví a rozpočtovou cenou stavebního objektu před meziměsíčním nárůstem je 5 038 Kč. Výpočet provedený v příspěvku [21] bez využití simulace však dává výsledek podobný (5 170 Kč), což v zásadě potvrzuje dosažený výsledek. Je tedy možné konstatovat, že při využití simulační metody Monte Carlo a dat čerpaných z Českého statistického úřadu je možné odhadnout meziměsíční nárůst ceny stavebního díla o 0,21 % z původní rozpočtové ceny.
3
ZPŮSOBY HODNOCENÍ VYBRANÝCH TYPŮ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA
V soukromé i veřejné sféře je ročně realizováno nespočet ziskových či neziskových investičních projektů. Prakticky každý projekt lze hodnotit z hlediska jeho ekonomické efektivnosti, tedy z hlediska užitku, který daný projekt přinese investorovi, stanovené cílové skupině či celé společnosti, vztaženého k nákladům (újmám), které projekt daným subjektům
11
způsobí. Tato kapitola je zaměřena na detailní rozpracování obecných principů pro ekonomické hodnocení v rámci specifických oblastí investování. 3.1
PROJEKTY REALIZACE OBJEKTŮ POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ – VLIV MATERIÁLŮ NA EKONOMICKOU EFEKTIVNOST KONSTRUKCE
První ze specifických oblastí v rámci hodnocení efektivnosti investičních projektů je posouzení možností zohlednit využití materiálů se specifickými vlastnostmi při hodnocení ekonomických dopadů stavebních projektů, pro jejichž realizaci byly dané materiály použity. Předmětem hodnocení jsou zejména materiály vyrobené z druhotných surovin uvažované jako alternativy za materiály vyrobené z přírodních surovin. 3.1.1
Základní charakteristika přístupu pro hodnocení efektivnosti
Velice důležitou otázkou při rozhodování o využití materiálu z recyklovaných surovin v procesu výstavby stavebního objektu je otázka efektivnosti tohoto využití. V rámci posuzování efektivnosti využití materiálu z recyklovaných surovin je zjednodušeně řečeno porovnávána „výhodnost“ tohoto materiálu ve srovnání s alternativou využití materiálů z přírodních surovin. Na efektivnost však lze pohlížet z několika pohledů, podle kterých se následně odlišuje způsob jejího posouzení. Na efektivnost lze pohlížet zejména z pohledu: - investora (náklady na výstavbu, dostupnost materiálu, reference o materiálu a případná pozitivní či negativní motivace pro budoucího uživatele při zájmu o výstup projektu), - uživatele – může jim být i investor (ovlivnění nákladů na provoz – energie, údržba; náklady na likvidaci), - společnosti (dopady na životní prostředí, spotřeba omezených zdrojů). V rámci habilitační práce je řešena problematika zaměřená zejména na posouzení možností pro hodnocení efektivnosti využití materiálů z recyklovaných surovin z pohledu celospolečenských přínosů či nákladů. [35], [37] 3.1.2
Návrh vlastního přístupu pro zohlednění společenského přínosu materiálů z recyklovaných surovin
Vlastní přístup pro zohlednění společenského přínosu využití materiálů z recyklovaných surovin ve výstavbě byl vytvořen v rámci řešení výzkumného záměru MSM 0021630511. Cílem vlastního přístupu je zohlednění využití materiálů z recyklovaných surovin ve stavební výrobě při posuzování ekonomické efektivnosti projektu realizace stavebního díla. Důvodem pro toto zohlednění je fakt, že využití materiálů z recyklovaných surovin obecně zmírňuje dopad investiční výstavby na životní prostředí a tedy i na společnost jako celek. Tento dopad není běžnými metodami hodnocení založenými na posuzování finančních nákladů životního cyklu stavby postihován, proto je vhodné doplnit běžné způsoby hodnocení o rozměr celospolečenských úspor realizovaných právě při využití materiálů z recyklovaných surovin na úkor materiálů ze surovin přírodních. Jádrem přístupu je výpočet společenského benefitu (SB), který je možné kalkulovat pro jakýkoli materiál vyrobený z recyklovaných surovin a který principielně snižuje náklady spojené s využitím tohoto druhu materiálu namísto materiálu ze surovin přírodních. Princip přístupu je společně s dalšími metodami shrnut v kapitole 4.
12
3.2
PROJEKTY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY S OHLEDEM NA DOPADY PROJEKTŮ NA SPOLEČNOST
Projekty dopravní infrastruktury jsou velmi významnou skupinou veřejných investičních projektů. Z hlediska investičních nákladů může jít o projekty od menšího rozsahu (rekonstrukce obecní komunikace) až po projekty rozsahu národního či nadnárodního (páteřní komunikace železniční a dálniční sítě). Realizace velké části investičních projektů v rámci dopravní infrastruktury je finančně velmi náročná, z tohoto důvodu je nutná podrobná analýza plánovaných projektů nejen z hlediska finančního, ale i z hlediska ekonomického a hlediska celospolečenských dopadů plánovaných projektů. [19] 3.2.1
Posouzení ekonomické efektivnosti projektů dopravní infrastruktury
Základním principem posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů je porovnání ve finančních jednotkách vyjádřených užitků projektu a ve finančních jednotkách vyjádřených nákladů projektu při zohlednění časové hodnoty takto stanovených peněžních toků. Při posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů je možné postupovat v následujících krocích: - identifikace aktivních užitků a nákladů, jejichž výše bude realizací či provozem projektu ovlivněna, - popis nulové varianty (projekt není realizován) a investiční varianty (posuzovaný projekt realizován je), - oddělení, podrobný popis a případná kvantifikace v peněžních jednotkách neocenitelných užitků a nákladů pro případ nulové a investiční varianty, - podrobný popis, kvantifikace a evaluace ocenitelných aktivních užitků a nákladů vznikajících v případě nulové varianty i investiční varianty, - porovnání aktivních užitků i jednotlivých nákladů vznikajících v případě nulové a investiční varianty odečtením užitků i nákladů vznikajících při nulové variantě od užitků a nákladů vznikajících při investiční variantě. Výsledkem porovnání a tím i hlavním ukazatelem ekonomické efektivnosti veřejného investičního projektu je ekonomická čistá současná hodnota projektu (NPVE). 3.2.2
Užitky a náklady projektů v oblasti dopravní infrastruktury
Užitky a náklady tvoří stejně jako u jiných investičních projektů klíčové podklady i pro stanovení ekonomické efektivnosti projektů dopravní infrastruktury. Aktivní užitky projektů jsou užitky v podobě nových hodnot vznikajících v důsledku realizace sledovaného projektu. V případě projektů z oblasti dopravní infrastruktury jde především o následující druhy aktivních užitků: - mobilita, - rozvoj a růst ekonomické výkonnosti, - rozmanitost dopravní obslužnosti, - výnosy plynoucí z realizace a provozu projektu. Některé projekty mohou být zaměřené na realizaci takových aktivit, které přinášejí spotřebitelům užitky z mobility, např. ve využití mobility pro rekreační účely, ve zvýšení komfortu či atraktivity cestování apod. Dopravní obslužnost je základem většiny ekonomických aktivit, proto i rozhodnutí v oblasti dopravní infrastruktury mohou mít významný vliv na rozvoj sledované oblasti a růst její ekonomické výkonnosti. Obecně lze říci, že projekty, které snižují dopravní náklady v oblasti průmyslu, obvykle vedou ke zvýšení jeho produktivity. Je však nutné připomenout, že některá opatření vedoucí ke zvýšení produktivity v jedné oblasti, mohou vést k jejímu snížení v oblasti jiné (prakticky jde o náklad daného projektu). Je tedy nutné analyzovat dopad projektu v celé jeho šíři. Významné užitky může přinést i projekt rozšiřující rozmanitost
13
dopravních možností a služeb dostupných široké škále spotřebitelů a podporující možnost volby způsobu dopravy, která umožňuje spotřebiteli vybrat tu nejefektivnější variantu z dostupných dopravních možností. Projekty dopravní infrastruktury nebývají zpravidla primárně určeny ke generování užitků v podobě výnosů, u některých druhů staveb je však možné počítat s výnosy v podobě mýtného a dálničních poplatků. Pasivní užitky projektů dopravní infrastruktury jsou především užitky plynoucí z redukce nákladů spojených s realizací a provozem těchto projektů a tvoří pravděpodobně nejvýznamnější skupinu užitků projektů dopravní infrastruktury. Pasivní užitky spočívající v redukci nákladů vyplývají ze vzájemného „zrcadlového“ vztahu mezi užitky a náklady, kdy snížení užitku představuje náklad a snížení nákladů představuje užitek. Užitky v podobě redukce dopravních nákladů se mohou vyskytovat jako interní užitky (úspory v přímých finančních nákladech, úspory v dopravním čase či zvýšení komfortu dopravy) nebo externí užitky (snížení emisí do ovzduší, vhodnější využití území apod.). V oblasti realizace projektů dopravní infrastruktury je možné popsat celou řadu druhů nákladů, Pro účely lepší orientace ve všech druzích nákladů vznikajících vlivem realizace projektu dopravní infrastruktury je možné nadefinovat několik kategorií, které dílčí náklady sdružují. Nejvýznamnější kategorie jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 2) Charakteristiky kategorií nákladů projektů dopravní infrastruktury Kategorie nákladů v oblasti dopravní infrastruktury Náklady spojené s dopravními prostředky Dopravní čas
Fixní náklady spojené s vlastnictvím dopravního prostředku, variabilní náklady na provoz dopravního prostředku Hodnota času využitého pro dopravu
Dopravní nehody
Náklady spojené s autonehodami včetně nákladů nesených společností
Konstrukce a zařízení silnic
Hodnota konstrukce komunikace včetně vybavení a provozní náklady nehrazené pomocí uživatelských poplatků Hodnota pozemku využitého pro výstavbu veřejné komunikace
Hodnota zastavěného pozemku Znečištění ovzduší Hluk Znečištění vody Spotřeba zdrojů Způsob užívání území Likvidace odpadu Dopravní služby Dopravní rozmanitost Bariérový efekt
Zdroj: [19], str. 58
14
Popis kategorie
Náklady spojené se znečištěním ovzduší emisemi znečišťujících plynů z motorových dopravních prostředků Náklady spojené se znečištěním ovzduší emisemi hluku Znečištění vody a hydrologické dopady způsobené dopravními zařízeními a automobily Externí náklady spojené se spotřebou neobnovitelných zdrojů, zejména ropy Externí náklady vyplývající z automobilově orientovaného rozvoje a oportunitní užitky spojené s efektivnějším využitím pozemku Externí náklady spojené s uložením odpadu spojeného a automobilovou dopravou Náklady na poskytování dopravních služeb jako např. dopravní policie, veřejné osvětlení, pohotovostní služby pro dopravní nehody apod. Hodnota možnosti využívat různorodý dopravní systém s dopravními možnosti i pro lidi bez řidičského oprávnění či s nižšími příjmy Omezení a snížení komfortu nemotorizovaných složek silničního provozu především vlivem nových širokých silničních tahů
Podrobnou charakteristiku dílčích kategorií nákladů a přístupy pro jejich vyčíslení lze nalézt například v podkladech [19], [23], [31], [32], [47]. Konkrétní návrh hodnocení investičních projektů v oblasti dopravní infrastruktury je shrnut společně s dalšími metodami v kapitole 4. 3.3
PROJEKTY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ S OHLEDEM NA DOPADY PROJEKTŮ NA SPOLEČNOST
Kapitola je zaměřena především na hodnocení ekonomické efektivnosti projektů spočívajících v realizaci protipovodňových opatření. Realizace těchto opatření ve většině případů není jednoduchou a hlavně levnou záležitostí, proto je nutné posuzovat nejen technickou účinnost zvoleného řešení, ale i jeho ekonomickou efektivnost, která zohledňuje přínos opatření k nákladům na jeho realizaci a provoz. Tato část práce je věnována především základním principům stanovení ekonomické efektivnosti projektů zaměřených na protipovodňovou ochranu, bližší informace ke klasifikaci a popisu protipovodňových opatření jsou dostupné v habilitační práci či např. v podkladech [5] či [48]. 3.3.1
Náklady a přínosy realizace protipovodňových opatření v osídlených územích
Investiční náklady Investiční náklady jsou spojené s realizací vlastního projektu v průběhu investiční fáze projektu. Obvykle se vyskytují ve formě nákladů na přípravu projektové dokumentace, nákladů na dodávky stavebních objektů a nákladů na dodávky technologií. Pro stanovení očekávaných investičních nákladů je potřebná technická dokumentace stavebních objektů (výkresová dokumentace, technická zpráva). Pro vlastní evaluaci těchto nákladů je možné využít cenové katalogy stavebních prací a ceníky stavebních materiálů pro ocenění materiálů ve specifikacích. Možností je rovněž využít ceny získané přímo od subdodavatelů. Ocenitelné provozní náklady Ocenitelné provozní náklady protipovodňových opatření jsou spojené se zajištěním využitelnosti protipovodňových opatření po celou dobu jejich životního cyklu. V případě výpočtu ročních provozních nákladů je nutné postupovat individuálně a respektovat konkrétní typ protipovodňového opatření a jeho umístění v území. Ocenitelné náklady způsobené povodní, užitky spojené s realizací PPO Pro stanovení ocenitelných nákladů ve formě potenciálních škod na majetku v území způsobených povodní je možné použít tzv. územní majetkový ukazatel (Territorial Property Index – TPI). TPI charakterizuje průměrnou hodnotu majetku na plošnou jednotku v území (např. m2). Dalším nástrojem vhodným pro stanovení těchto nákladů jsou tzv. křivky poškození vymezující míru poškození majetkových reprezentantů v území v závislosti na intenzitě povodně. V zhledem k tomu, že klíčovým užitkem projektů spojených s realizací PPO je snížení nákladů (škod) potenciálně způsobených povodní, je právě vyčíslení těchto potenciálních škod klíčem k posouzení jejich efektivnosti Ostatní dopady Kromě dopadů primárně vyjádřených v peněžních jednotkách vznikajících v průběhu přípravy, realizace, provozu či likvidace projektu existuje celá řada dalších vlivů, které není tak jednoduché v peněžních jednotkách popsat. Hlavním problémem je tedy otázka, jak zahrnout tyto dopady do hodnocení ekonomické efektivnosti projektu. Jednou z možností je tyto vlivy slovně charakterizovat a následně vzít do úvahy při konečném rozhodování o případné realizaci projektu. Komplikovanější možností je tyto vlivy finančně ohodnotit. Pro tyto účely byly obecně formulovány metody založené na evaluaci netržních statků. [20]
15
3.3.2
Očekávané škody způsobené povodní, užitky spojené s realizací PPO
Základním principem pro stanovení očekávaných škod na nemovitém majetku způsobených povodní v ploše území je vyčíslení průměrné hodnoty majetku na plošnou jednotku území a predikce škod, které povodeň očekávané intenzity způsobí. Pro možnost objektivnějšího posouzení hodnoty majetku je nutné území rozdělit do jednotlivých kategorií, které charakterizují způsob využití území a tedy i majetek, který se v dané lokalitě obvykle nachází. Jednotlivé kategorie území vycházejí z územní plánovací dokumentace. Hodnotu nemovitého majetku (stavebních objektů, hodnota pozemků zde uvažována není) na čtvereční metr plochy území vyjadřuje územní majetkový ukazatel (Territorial Property Index – TPI). Územní majetkový ukazatel musí být stanoven individuálně pro každou kategorii území, práce je zaměřena pouze na problematiku kategorie A – Plochy bydlení. Základním předpokladem pro stanovení územního majetkového ukazatele je vymezení reprezentantů majetku, které se na dané ploše vyskytují, a stanovení jejich podílu na celkové zástavbě. Pro tyto účely je možné majetkově poměrně pestrou kategorii A rozdělit do čtyř dílčích ploch (blíže viz [27], str. 32): - plochy zástavby pro bydlení (plochy zahrnující pozemky objektů pro bydlení a plochy volné – zpevněné či nezpevněné) – PZB, - plochy doplňujících objektů – PDO, - plochy objektů občanského vybavení – POV, - plochy objektů technického vybavení – PTV, Celková plocha bydlení (CPB) tedy odpovídá součtu výše uvedených částí. Rozdělením celkové plochy bydlení na dílčí plochy se vymezí tzv. reprezentant území (blíže viz [27], str. 22). Pro dílčí plochy lze následně definovat reprezentanty objektů, které se v rámci dané dílčí plochy vyskytují. Přehled reprezentantů majetku pro vymezení kategorie A – Plochy bydlení byl vytvořen s využitím zdroje [41] je uveden v Tab. 3). Tab. 3) Přehled reprezentantů majetku - kategorie území A Plochy bydlení Dílčí plocha JKSO Název reprezentanta PZB - plocha zástavby pro bydlení
POV - plocha občanského vybavení
PDO - plocha doplňujících objektů PTV - plocha technického vybavení Zdroj: [41]
16
803 3 803 5 803 6 801 1 801 2 801 3 801 4 801 5 801 6 801 8 801 9 812 1 823 3
Bytové domy do 4 podlaží Bytové domy nad 4 podlaží Zástavba RD Budovy pro zdravotní péči a služby Budovy pro komunální služby a hygienu Budovy pro výuku a výchovu Budovy pro vědu, kulturu a osvětu Budovy pro tělovýchovu Budovy pro administrativu Budovy pro obchod a veřejné stavování Budovy sociální péče Budovy výrobní pro průmysl, speciální Plochy pro tělovýchovu nekryté Doplňující objekty Objekty technického vybavení
S využitím zdroje [41] lze následně charakterizovat podíl zastavěné plochy těchto reprezentantů a pozemků k nim náležících na dílčí ploše. Každému z reprezentantů (každý reprezentant je vymezen množstvím čtverečních metrů zastavěné plochy) je následně s pomocí ukazatele reprodukční ceny na metr čtvereční zastavěné plochy (blíže viz [27], str. 52 – 83) přiřazena reprodukční cena reprezentanta majetku na sledované dílčí ploše. Součet reprodukčních cen všech reprezentantů majetku umístěných na všech dílčích plochách udává celkovou reprodukční cenu majetku v daném území. Při výpočtu TPI pro kategorii území A – Plochy bydlení bylo pracováno s celkovou plochou pro bydlení pro 1000 obyvatel o celkové vypočtené výměře 104 678 m2 (stanoveno s využitím zdroje [41]), kterou lze na dílčí plochy rozdělit následujícím způsobem: - plocha zástavby pro bydlení (PZB) 83,83 %, - plocha doplňujících objektů (PDO) 1,86 %, - plocha objektů technického vybavení (PTV) 0,45 %, - plocha objektů občanského vybavení (POV) 13,86 %. Vztažením celkové reprodukční hodnoty reprezentantů majetku v celkové ploše bydlení na jeden její čtvereční metr dle vztahu (1) je možné vyjádřit hodnotu TPI pro kategorii území A – Plochy bydlení ve výši 8 909 Kč/m2 (ukazatel je uveden v cenách roku 2010). HMÚ TPI = CPB (1) kde: TPI územní majetkový ukazatel (Territorial Property Index), HMÚ hodnota majetku v území, CPB celková plocha bydlení. Uvedená hodnota platí pouze pro kategorii území A1 –Plochy bydlení – venkovská zástavba, pro kategorii území A2 – Plochy bydlení – městská zástavba tento ukazatel prozatím kalkulován nebyl. Problematikou stanovení územního majetkového ukazatele se zabývají rovněž práce [30], [60] a [61]. Poškození nemovitého majetku lze stanovit na základě křivek poškození znázorňujících procentuální poškození reprezentantů majetku v závislosti na následujících 3 základních parametrech povodně: - hloubka vody, - doba trvání povodně, - vliv podloží. 3.3.3
Predikce povodňových škod
Predikce povodňových škod je v rámci představovaného přístupu založena na finančním ohodnocení poškození, které na nemovitém majetku v území vznikne v důsledku povodně. Stanovení škod je v tomto případě omezeno na škody v kategorii území A – Plochy bydlení. Podklady pro predikci škod jsou v podobě reprodukční hodnoty jednotlivých reprezentantů majetku na plošnou jednotku území kategorie A a křivek poškození pro uvedené reprezentanty. Pro definované parametry povodně (kvalita podloží, doba a hloubka zaplavení) lze následně s využitím regresní analýzy odvodit škodní křivky charakterizující závislost celkové škody na nemovitém majetku v území kategorie A – Plochy bydlení na hloubce povodně při definované kvalitě podloží a době trvání zaplavení. Vlastní odvození škodních křivek je realizováno s využitím následujících kroků: - stanovení procenta poškození pro jednotlivé reprezentanty majetku v závislosti na kvalitě podloží, době trvání zaplavení a hloubce zaplavení, - stanovení škody na jednotlivých reprezentantech v důsledku zaplavení, - odvození závislosti celkové škody na majetku v území na kvalitě podloží, době trvání zaplavení a hloubce zaplavení.
17
3.3.4
Nefinanční užitky a újmy spojené s realizací protipovodňových opatření
V předešlých odstavcích byly řešeny zejména užitky a náklady přímo vyjadřované v peněžních jednotkách. Existuje však rovněž významná skupina nákladů i užitků, které primárně v peněžních jednotkách vyjádřené nejsou, přesto by však mohly za určitých okolností do hodnocení efektivnosti projektů protipovodňových opatření vstupovat. Základními podmínkami pro zohlednění těchto přínosů či nákladů do propočtu ekonomické efektivnosti je jejich identifikace a následná kvantifikace a evaluace. Jejich struktura se liší v závislosti na konkrétním projektovém řešení. Pro účely identifikace a klasifikace uvedených dopadů byly vytipovány a analyzovány záměry realizace protipovodňových opatření na území České republiky. S využitím uvedených projektů byla provedena identifikace a klasifikace dopadů projektů realizace PPO z hlediska oblastí společenského života, které projekt realizace PPO může obecně ovlivnit. Z hlediska oblastí společenského života jsou posuzovány zejména následující dopady, které jsou v habilitační práci podrobněji analyzovány: [75] - dopady na obyvatelstvo, - dopady na ovzduší a klima, - dopady na hlukovou situaci, - dopady na povrchové a podzemní vody, - dopady na půdu, - dopady na horninové prostředí a přírodní zdroje, - dopady na flóru, faunu a ekosystémy, - dopady na chráněné složky přírody, - dopady na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu, - dopady na hmotný majetek a kulturní památky. 3.3.5
Ekonomická efektivnost protipovodňové ochrany
Stanovení ekonomické efektivnosti investičního projektu podává informaci o tom, jaký ekonomický dopad na společnost bude posuzovaný projekt mít. Obecně jde o porovnání v peněžních jednotkách vyjádřených užitků, které projekt přinese, a nákladů, kterými projekt společnost zatíží. Jestliže jsou uvedené přínosy a náklady rozloženy do času, je nutné respektovat i jejich časovou hodnotu. V případě projektů protipovodňové ochrany území byly možné přínosy i náklady charakterizovány v předchozí části práce jako investiční náklady, provozní náklady, úspory nákladů v podobě zabránění škod způsobovaných povodní a ostatní dopady. Výslednou efektivnost je možné stanovit pomocí obecného vztahu pro stanovení ekonomické čisté současné hodnoty, který je následně možné modifikovat podle specifických potřeb hodnotitele a konkrétní podoby hodnoceného projektu. Zejména v případě úspor nákladů spojených se zamezením škod na majetku způsobených povodní je však nutné respektovat skutečnost, že povodňové škody nevznikají pravidelně každý rok, ale nahodile s jistou mírou pravděpodobnosti, kterou je nutné při výpočtu ekonomické efektivnosti projektů protipovodňové ochrany rovněž zohlednit. Praktické využití základního vztahu uvedeného v závěrečné sumarizaci v kapitole 4 spočívá v identifikaci jednotlivých stavů světa charakterizovaných určitou intenzitou povodně (a tedy i škodou, kterou povodeň způsobí), které mohou v průběhu jednoho roku nastat, a v přidělení pravděpodobností, se kterými jednotlivé stavy světa v daném roce nastanou. Tuto identifikaci je nutné provést pro jednotlivé roky hodnoceného období. Charakteristiku jednotlivých stavů světa a identifikaci jejich pravděpodobností je nutné provádět s ohledem na místní podmínky řešeného území. Pro stanovení potenciálních škod na majetku v území způsobených podvodní určité intenzity je možné využít tzv. územní majetkový ukazatel (Territorial Property Index) charakterizující průměrnou hodnotu majetku na plošnou jednotku území a škodní křivky vymezující míru poškození reprezentantů majetku v území v závislosti na intenzitě povodně. [20], [22] Další přístupy pro hodnocení efektivnosti protipovodňových opatření lze nalézt např. v podkladech [6], [10] nebo [50].
18
4
SUMARIZACE PŘÍSTUPŮ K EKONOMICKÉMU HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Tato kapitola si klade za cíl stručně shrnout základní výstupy habilitační práce a vytýčit možnosti dalšího směřování v dílčích zkoumaných oblastech. V habilitační práci jsou řešeny tři zdánlivě odlišné oblasti. První řešenou oblastí je návrh promítnutí vlivu využití materiálů z recyklovaných surovin do hodnocení efektivnosti výstavby pomocí ukazatele nákladů životního cyklu. Druhou oblastí je způsob hodnocení veřejných investičních projektů v oblasti dopravní infrastruktury z hlediska jejich ekonomické efektivnosti při zohlednění maximálně možného množství socioekonomických dopadů. Poslední řešenou oblastí je problematika hodnocení ekonomické efektivnosti protipovodňových opatření s ohledem na ekonomickou náročnost, zabráněné škody a další dopady dílčích řešení na společnost. 4.1
ZHODNOCENÍ METOD, KRITÉRIÍ A CHARAKTERISTIK PROJEKTŮ
V této kapitole jsou postupně popsány klíčové závěry jednotlivých oblastí zejména s ohledem na možnosti stanovení ekonomické efektivnosti. 4.1.1
Projekty realizace objektů pozemního stavitelství se zaměřením na vliv použitých materiálů na ekonomickou efektivnost konstrukce
Oblast hodnocení dopadů využití materiálů z recyklovaných surovin na společnost nelze jednoznačně zařadit mezi projekty soukromé či projekty veřejné. Problém rozhodování o využití specifických materiálů může řešit jak investor soukromý, tak i investor veřejný. Rozhodující roli tu spíše hraje otázka, z jakého důvodu investor k využití daného materiálu přistoupí. Pokud je důvodem nižší cena materiálu při zachování kvalitativních vlastností stejných jako v případě klasického materiálu z přírodních surovin, pak je rozhodnutí jednoznačné a jednoduché. Pokud se investor rozhoduje za jiných podmínek, je rozhodovací proces poněkud složitější. Materiál z recyklovaných surovin může být sice levnější, jestliže ale jeho kvalitativní vlastnosti či jeho životnost nedosahují parametrů materiálu z přírodních surovin, je nutná analýza nákladů za rozhodující část životního cyklu objektu realizovaného s využitím tohoto materiálu pro posouzení, zda je levnější materiál stále ještě výhodnější. Využití materiálu z recyklovaných surovin je však možné „ospravedlnit“ i jiným způsobem, než nižší cenou. Užitek může být spatřován ve využití materiálu ze surovin, jejichž získávání je šetrnější ke společnosti (životnímu prostředí), než získávání surovin přírodních. Uvedené přístupy lze skloubit využitím následujících dvou vztahů. První vztah je určen ke stanovení společenského benefitu přineseném využitím materiálu z recyklovaných surovin místo surovin přírodních, druhý vztah potom promítá všechny náklady či benefity spojené s použitým materiálem do celého životního cyklu objektu realizovaného s využitím daného materiálu. Výpočet společenského benefitu využití materiálů z recyklovaných surovin je tedy možné shrnout do následujícího vztahu: n
SB = ∑ JCi × K1i × K 2i × Qi i =1
(2)
kde SB celkový společenský benefit při využití n materiálů z recyklovaných surovin, JCi základna pro výpočet společenského benefitu (Kč) i-tého materiálu z recyklovaných surovin, jde o jednotkovou ceny alternativního materiálu z přírodních surovin, který je materiálem z recyklátů nahrazován, K1i koeficient společenské závažnosti alternativního materiálu z přírodních surovin (nabývá hodnot 0; 0,1; 0,2; ...; 0,9; 1), K2i podíl recyklované suroviny (nabývá hodnot v intervalu <0,1>).
19
Obecný vztah pro stanovení ekonomické čisté současné hodnoty založené na analýze nákladů životního cyklu objektu má následující podobu: n 1 ⎡ v ⎤ − NPVE = ∑ C ikI − C ik0 ⎥ i ⎢ ∑ i =1 (1 + r ) ⎣ k =1 ⎦ (3) kde: ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value), NPVE 0 C ik k-tý druh nákladu (Cost) při referenční (materiály z přírodních surovin) variantě v i-tém časovém období, k-tý druh nákladu (Cost) při aktivní (materiály z recyklovaných surovin) variantě CIik v i-tém časovém období, r diskontní sazba, n délka hodnoceného období projektu (v letech), v počet identifikovaných nákladů.
(
)
Další kroky v této oblasti je možné směřovat do zpreciznění spektra dopadů, kterými se využití materiálů z recyklovaných surovin diferencuje od použití klasických materiálů z přírodních surovin. V současném stavu je promítnutí benefitů využití materiálů z recyklovaných surovin postaveno na tzv. společenském benefitu a zejména potom na koeficientu společenské závažnosti alternativního materiálu z přírodních surovin. A právě hlubší propracování tohoto koeficientu zejména ve spolupráci s odbornou veřejností by mohlo ještě zpřesnit výsledky navrhovaného hodnocení. 4.1.2
Projekty dopravní infrastruktury s ohledem na dopady projektů na společnost
Projekty v oblasti dopravní infrastruktury mají obvykle potenciál velmi významného dopadu na společnost. Dopady projektů dopravní infrastruktury (obecně však nemusí jít nutně pouze o projekty dopravní infrastruktury) jsou již v kapitole 3.2.2 rozděleny na aktivní užitky, pasivní užitky a náklady a v téže kapitole jsou rovněž podrobně charakterizovány. Efektivnost investičního projektu v oblasti dopravní infrastruktury lze tedy obecně stanovit s využitím ekonomické čisté současné hodnoty projektu a tedy následujícího vztahu. n v 1 ⎡u I 0 ( ) (CikI − Cik0 )⎤⎥ − − NPV E = ∑ AB AB (4) ∑ ij ij i ⎢∑ i =1 (1 + r ) ⎣ j =1 k =1 ⎦ kde: ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value), NPVE 0 AB ij j-tý druh aktivního užitku při nulové variantě v i-tém časovém období, ABIij j-tý druh aktivního užitku při investiční variantě v i-tém časovém období, 0 C ik k-tý druh nákladu (Cost) při nulové variantě v i-tém časovém období, CIik k-tý druh nákladu (Cost) při investiční variantě v i-tém časovém období, r diskontní sazba, n doba životnosti investičního projektu, popř. délka hodnoceného období (v letech), u počet aktivních užitků identifikovaných v rámci projektu, v počet nákladů identifikovaných v rámci projektu. Uvedený vztah je dostatečně obecný, aby ekonomickou efektivnost hodnoceného projektu popsal v požadované šíři. Zásadní problém stanovení ekonomické efektivnosti projektu tedy nespočívá v metodice výpočtu, klíčovou oblastí pro správné ekonomické zhodnocení projektu je korektní a komplexní zajištění vstupů pro analýzu. Případová studie (viz plná verze habilitační práce) přináší ukázku možnosti zajištění vstupů pro ekonomickou analýzu řešeného projektu. Bohužel však zohledňuje pouze některé dopady, které jsou s hodnoceným projektem spojené. Pro
20
vlastní ekonomické hodnocení v rámci případové studie jsou však uvažovány pouze aktivní užitky spojené s výběrem poplatků za užívání komunikace, tedy v zásadě pouze přímé peněžní toky poměrně snadno definovatelné. Ostatní užitky v podobě užitků z mobility, zvyšování produktivity dopravou obsloužených oblastí či zvyšování rozmanitosti dopravní obslužnosti však v přímém ekonomickém hodnocení zahrnuty nejsou. Obdobně, byť v menší míře, to platí i pro oblast nákladů a z nich plynoucích případných pasivních užitků. Do hodnocení ekonomické efektivnosti jsou samozřejmě zahrnuty přímé investiční náklady spojené s vlastní realizací projektu dopravní infrastruktury a náklady spojené s provozem a předpokládanou údržbou pořízeného dlouhodobého majetku. Přímý finanční rozměr mají rovněž náklady spojené s provozem dopravních prostředků. Do ekonomického hodnocení jsou dále zahrnuty rovněž některé primárně nefinanční náklady. Jde zejména o náklady spojené s dopravními nehodami a spotřebou dopravního času. Ostatní nefinanční náklady jsou do hodnocení řešeného investičního projektu zahrnuty pouze ve formě jejich vymezení a popisu jejich zásadních dopadů na společnost. Finanční rozměr jim však přidělen není, takže do ekonomického hodnocení ve formě posouzení ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty nevstupují. Směr dalšího rozvoje v této oblasti tedy spočívá zejména v prohloubení problematiky netržního oceňování s využitím příslušných oceňovacích či ohodnocovacích přístupů, konkrétní přístup je shrnut v diskuzi v kapitole 4.2. 4.1.3
Projekty vodního hospodářství s ohledem na dopady projektů na společnost
Projekty v oblasti realizace protipovodňových opatření jsou od projektů dopravní infrastruktury odlišné věcnou náplní pořizovaných dlouhodobých aktiv i konkrétních cílů, v oblasti ekonomického hodnocení však jde o velmi podobné přístupy. Stejně jako projekty dopravní infrastruktury jsou i projekty realizace protipovodňových opatření spojené s velkým množstvím dopadů na společnost. Jsou zde patrné přímé ekonomické dopady v podobě investičních a provozních nákladů, jsou zde patrné rovněž dopady primárně nefinanční, často však finančně vyjádřitelné. Také výsledný vztah stanovený za účelem posouzení celkové ekonomické efektivnosti v oblasti realizace protipovodňových opatření je principielně velmi blízký vztahu uvedenému v předešlé kapitole. n ⎤ 1 ⎡m (5) NPV E = ∑ p j (C ij0 − C ijI )⎥ − IC i ⎢∑ i =1 (1 + r ) ⎣ j =1 ⎦ kde: NPVE ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value), IC investiční náklady, j-tý druh nákladu (Cost) při nulové variantě v i-tém časovém období, C0ij CIij j-tý druh nákladu (Cost) při investiční variantě v i-tém časovém období, r diskontní sazba, n doba životnosti investičního projektu, popř. délka hodnoceného období (v letech), m počet nákladů identifikovaných v rámci projektu, pj pravděpodobnost, s jakou nastane j - tý náklad, platí Σpj = 1. Zásadní rozdíl v ekonomickém hodnocení projektů protipovodňových opatření a projektů dopravní infrastruktury je patrný z uvedeného vztahu. V rámci ekonomického hodnocení projektů protipovodňových opatření nevstupují do hodnocení aktivní užitky, což je důsledek analýzy hlavních cílů těchto projektů. Primárním a nosným cílem projektů PPO je ochrana území před záplavami či povodní, z čehož plynou i očekávané a požadované užitky těchto projektů, mající podobu zejména snížení nákladů spojených s povodní a vznikem povodňových škod na zdraví osob či majetku v chráněné lokalitě. Metodika řešená v kapitole 3.3 je zaměřena zejména na predikci povodňových škod v území, která následně slouží k posouzení hodnoty majetku chráněného protipovodňovým opatřením a tím k posouzení celkové efektivnosti projektu PPO.
21
Spolu s investičními a provozními náklady spojenými s plánovanými protipovodňovými opatřeními jde o klíčový dopad spojený s realizací těchto projektů. Další rozvoj v řešené oblasti je možné sledovat ve dvou rovinách. První rovinou je rozšíření možností použití metodiky řešené v kapitole 3.3 na další plochy, prozatím je problém řešen pouze pro plochy pro bydlení. Druhou rovinou je potom rozšíření hodnocení ekonomické efektivnosti o další dopady, které v základním přístupy řešeny nejsou. Možné dopady projektů PPO jsou podrobněji rozebrány, vlastní finanční evaluace však dosud řešena nebyla. 4.2
DISKUSE DALŠÍCH MOŽNOSTÍ V OBLASTI EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
V předešlé kapitole jsou velmi stručně shrnuty základní výstupy jednotlivých oblastí hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů řešených v rámci habilitační práce. Jak již bylo zmíněno dříve, na první pohled jde o zcela odlišné problémy, při bližším zkoumání však zjistíme celou řadu prvků společných pro jednotlivé úkoly. Cílem předchozí kapitoly bylo připomenout základní výstupy a metody ekonomického hodnocení, zároveň však byly formulovány i některé nedostatky s jednotlivými metodami spojené a naznačeny cesty dalšího ubírání pro prohloubení řešené problematiky. Byť jde o různé technické oblasti, mají jednotlivé, v habilitační práci řešené, oblasti jednoho podstatného společného jmenovatele, který by umožnil zefektivnění přístupů pro rozhodování o realizaci investičních projektů v řešených oblastech. Tímto společným jmenovatelem je hodnota netržních statků, které jsou realizovanými projekty vytvářeny či spotřebovávány. Zatímco vznik či spotřeba tržních statků jsou velmi snadno identifikovatelné, popsatelné, kvantifikovatelné a v peněžních jednotkách vyjádřitelné, v případě statků netržních toto rozhodně neplatí, i když nejde vždy o statky méně významné či zanedbatelné. A právě snaha o identifikaci, kvantifikaci a finanční evaluaci netržních statků vznikajících či spotřebovávaných při realizaci investičních projektů by měla být následnou cestou v oblasti hodnocení soukromých či veřejných investičních projektů. Cesty netržní evaluace byly již nastíněny v habilitační práci. Vhodnou metodou pro evaluaci netržních statků může být tzv. hédonická metoda. Hédonická oceňovací metoda vychází z hédonického oceňovacího vzorce, který definuje, že cena domu (nemovitosti) je závislá na jeho dílčích charakteristikách. Mezi tyto charakteristiky patří environmentální prvky, jako je např. estetická úroveň prostředí, ve kterém se dům nachází, úroveň hluku v dané lokalitě či kvalita ovzduší, samozřejmě může jít i další charakteristiky. A právě tyto charakteristiky mající často podobu netržních statků jsou z velké části ocenitelné pomocí hédonické metody. První fáze analýzy pomocí hédonické oceňovací metody má za úkol popsat závislost mezi cenou domu (nemovitosti) a úrovní relevantních popisných proměnných (charakteristik) zjištěných pro každý dům (nemovitost), jakými jsou zejména stavební charakteristika (Structural Characteristic, S), charakteristika okolí (Neighborhood Characteristic, N), ostatní environmentální faktory (např. znečištění ovzduší, E) a ostatní relevantní popisné proměnné (X). Pro tyto účely je sestavena hédonická oceňovací funkce, které má následující obecnou podobu: Hp = a + b1PQ + b2S + b3N + b4E + b5X kde: Hp cena domu (House Price), a konstanta, b1 koeficient ticha a klidu (PQ), b2 koeficient stavební charakteristiky (S), b3 koeficient charakteristiky okolí (N), b4 koeficient ostatních environmentálních faktorů (E), b5 koeficient ostatních popisných proměnných (X).
22
Uvedená hédonická funkce plní roli regresní rovnice a při předpokládané závislosti ceny domu na dílčích charakteristikách a dostatečném množství dat o nemovitostech a jejich charakteristikách je možné stanovit hodnoty jednotlivých charakteristik a jednotlivé charakteristiky ocenit pomoci zástupného trhu, kterým je trh s nemovitostmi. Jestliže je předpokládán fakt, že cena domu (nemovitosti) nepodléhá tržním distorzím, je možné cenu domu v rámci regresní analýzy považovat za vysvětlovanou proměnnou a ceny (hodnoty) dílčích charakteristik za vysvětlující proměnné. Využití metody tedy předpokládá řádné fungování realitního trhu a dostupnost informací nejen o prodávaných stavebních objektech, ale rovněž i o jejich skutečných tržních (prodejních) cenách. Druhá fáze hédonické oceňovací metody je následně zaměřena na sestavení křivky poptávky po netržním statku. Křivka poptávky vyjadřuje vztah mezi cenou řešeného statku a jeho množstvím využívaném domácností. Pro plánování křivky poptávky po konkrétním netržním statku je nutné vztáhnout jeho úroveň k zaplacené ceně (Pa) a popř. některým ostatním relevantním proměnným (Z). Jestliže je tedy možné sestavit křivku poptávky po určitém netržním statku, je následně pomocí analýzy změny spotřebitelského přebytku poměrně snadno možné vyjádřit i dopad projektu, který úroveň daného netržního statku mění, na společnost. Rámcově popsaná hédonická metoda v habilitační práci podrobněji využitá není, lze ji označit spíše jako další směr prohlubování problematiky hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů nejen v oblasti veřejného sektoru a veřejného financování (tedy zejména neziskových projektů), ale rovněž v prostředí komerčních investičních projektů.
5
ZÁVĚR PRÁCE
Rozhodování o alokaci disponibilních zdrojů do realizace investičních projektů je velice komplexní proces. Základem pro rozhodnutí by měla v každém případě být schopnost investičního projektu dosáhnout předem definovaných cílů ať už v oblasti věcného či technického plnění, tak i z pohledu ekonomického. V rámci habilitační práce je řešena především problematika ekonomického hodnocení investičních projektů a to zejména s ohledem na celkové dopady projektů na společnost. Tato kapitola je zaměřena na závěrečné shrnutí habilitační práce zejména s ohledem na potvrzení či vyvrácení hypotézy formulované v úvodu práce a formulaci dalších cest k detailnějšímu prohloubení řešené problematiky. 5.1
POTVRZENÍ (VYVRÁCENÍ) DEFINOVANÉ HYPOTÉZY
V úvodu habilitační práce byla formulována základní hypotéza v následujícím znění: „celospolečenské dopady investičních projektů lze promítnout do jejich ekonomického hodnocení“ a následující dílčí pracovní hypotézy: a) celospolečenské dopady investičních projektů je možné kvantifikovat a relevantním způsobem evaluovat, b) existuje vhodná metoda ekonomického hodnocení schopná zohlednit kvantifikované a relevantním způsobem evaluované celospolečenské užitky investičních projektů. Nejprve bude provedeno stručné vyjádření k potvrzení dílčích pracovních hypotéz, následně bude potvrzena či vyvrácena základní hypotéza. Pracovní hypotéza a) Hypotéza a) tvrdí, že „celospolečenské dopady investičních projektů je možné kvantifikovat a relevantním způsobem evaluovat“. Z výstupů habilitační práce je zřejmé, že velké množství celospolečenských dopadů je v současné době možné relevantním způsobem kvantifikovat a evaluovat. A nejedná se pouze o klasické dopady v podobě finančních výnosů, či investičních a provozních nákladů. Z výstupů habilitační práce je patrné, že velmi přesným způsobem lze do ekonomických analýz zahrnout rovněž dopady projektů na zdraví obyvatel, dopady na provozní
23
náklady automobilů, snížení povodňových škod v oblastech postihovaných povodněmi či úspory na životním prostředí umožněné využitím recyklovaných materiálů. Zároveň však habilitační práce ukázala, že existuje i poměrně značné množství dalších dopadů projektů na společnost, které v rámci současné úrovně poznání přímo zahrnout do ekonomického hodnocení nelze. Jde zejména o dopady na životní prostředí, ale stejně tak může jít i o dopady projektů na ekonomickou úroveň regionu či pocit bezpečí jeho obyvatel. Z uvedených informací je patrné, že pracovní hypotézu a) je možné vyvrátit. Pracovní hypotéza b) Hypotéza b) tvrdí, že „existuje vhodná metoda ekonomického hodnocení schopná zohlednit kvantifikované a relevantním způsobem evaluované celospolečenské užitky investičních projektů“. Z výstupů práce je patrné, že problémem komplexního ekonomického zhodnocení investičního projektu není samotná metoda či postup pro ekonomické hodnocení, ale dostatek vstupních dat. Pro hodnocení efektivnosti investičních projektů je možné velmi efektivně využít přístupy založené na zohlednění časové hodnoty peněz stanovením současné hodnoty peněžních toků a v řešených případech bylo vždy možné strukturu konečného vztahu přizpůsobit řešenému problému. Lze tedy konstatovat, že při dostatečném množství dat nutných pro posouzení efektivnosti projektu v podobě kvantifikovaných a evaluovaných dopadů projektu na společnost je dostupná vhodná metoda pro ekonomické hodnocení. Z uvedených informací je tedy patrné, že pracovní hypotézu b) lze potvrdit. Vyvrácení základní hypotézy Základní hypotéza tvrdí, že „celospolečenské dopady investičních projektů lze promítnout do jejich ekonomického hodnocení“. V úvodu práce je vymezeno, že splnění základní hypotézy je vázáno na potvrzení dílčích pracovních hypotéz a) a b). Hypotéza b) sice potvrzena je, vzhledem k tomu, že pracovní hypotéza a) potvrzena není, je nutné konstatovat, že základní hypotézu je možné za současného stavu poznání řešené problematiky vyvrátit. 5.2
ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ PRÁCE, FORMULACE DOPORUČENÍ
Habilitační práce je zaměřena na problematiku hodnocení efektivnosti investičních projektů, přičemž důraz je zde kladen nejen na klasické výnosy, náklady, či peněžní toky, ale také na ostatní dopady, které se běžně v účetnictví projektů či jejich investorů nevyskytují. Ve zhodnocení současného stavu jsou nejběžnější způsoby hodnocení efektivnosti projektů podrobně vymezeny a popsány, ve většině případů však jde o postupy pracující především s účetně evidovanými informacemi. V aplikační části jsou definovány postupy hodnocení projektů z vybraných oblastí investiční problematiky ve všech případech zahrnující snahu o zohlednění širšího spektra dopadů, než které je běžně hodnoceno. Jak však vyplývá z konečného zhodnocení výstupů práce uvedeného v kapitole 4 i ze závěrečného zhodnocení základní hypotézy a dílčích pracovních hypotéz, v současné době není k dispozici dostačené množství dat ve vhodné struktuře pro možnost zohlednění veškerých významných dopadů posuzovaných projektů na společnost. Další cestou v oblasti hodnocení investičních projektů je tedy rozvoj problematiky netržní evaluace dopadů investičních projektů, např., jak je blíže uvedeno v kapitole 4.2, využitím hédonické metody či jiných metod netržního oceňování.
24
6
POUŽITÉ ZDROJE
Použité publikace [1]
[2]
[3] [4] [5] [6]
[7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]
[17] [18]
BATEMAN, I., DAY, B.; LAKE, I., LOVETT, A. The Effect of Road Traffic on Residential Property Values: A Literature Review and Hedonic Pricing Study. [PDF dokument]. Edinburgh, Scottland, UK. Scottish Executive Development Department. Datum vydání: leden 2001 [cit. listopad 2005] BRADÁČ, A. Teorie oceňování nemovitostí, VI. Přepracované a doplněné vydání Brno, Akademické nakladatelství CERM, 2004. ISBN 80 – 7204 – 332 - 3 BREALEY, R. A., MYERS, S. C.: Teorie a praxe firemních financí. Praha: Victoria Publishing, a. s., 971 s. 1992. ISBN 80-85605-24-4 BROŽOVÁ, H., HOUŠKA, M., ŠUBRT, T. Modely pro vicekriteriální rozhodování. 1. vyd. Credit, Praha 2003, 172 s. ISBN 80-213-1019-7 ČAMROVÁ, L.; JÍLKOVÁ, J. Povodňové škody a nástroje pro jejich snížení. IEEP VŠE 2006 (pdf, 4,3 MB); http://www.ieep.cz/cz/veda-a-vyzkum/params/6/54.html ČIHÁK, F., FOŠUMPAUR, P., SATRAPA, L. Metodika pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu „Prevence před povodněmi“ (r. 2007-2012); in: Dokumentace programu 129 120 - Podpora prevence před povodněmi II (II. etapa programu Prevence před povodněmi), Usnesení vlády č. 496/2006 ČSÚ: Klasifikace stavebních objektů CZ-CC, 2004 DAŇKOVÁ, A. Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006. [PDF dokument]. Centrum dopravního výzkumu, Praha, 2007. [cit. březen 2008] Dostupné na: http://www.cdv.cz DOLEJŠÍ, M. HEATCO: Rozvíjení jednotných evropských přístupů ke kalkulaci nákladů na dopravu a hodnocení projektů. Doprava (ekonomicko – technická revue),2007, č.1., s. 5-6 DRBAL, K. Návrh metodiky stanovování povodňových škod v záplavovém území. Urbanismus a územní rozvoj, ročník IX, číslo 5/2006 EDWARDS, M. Community guide to development impact analysis. [PDF dokument]. Wisconsin Land Use Research Program, University of Wisconsin–Madison, Madison, 2000. Dostupné na: http://www.pats.wisc.edu FLORIO, M. Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment Projects. [PDF dokument]. European Commision. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Grada Publishing, a.s.. Praha, 2005. ISBN 80-247-0939-2 FUŠUMPAR, P., SATRAPA, L. Economical Assessment of Flood Control Measures. Proceedings from Wasserbaukolliquium 2007: Fünf Jahre nach der Flut. Dresden 2007. ISBN 978-3-86005-571-7 Green Book, Appraisal and Evaluation in Central Government. Dostupné z: http://greenbook.treasury.gov.uk/index.htm HEINRICH, J. Výzkum spolehlivosti a bezpečnosti silniční dopravy včetně jejího vlivu na životní prostředí ve vztahu k trvale udržitelné mobilitě. [PDF dokument] Závěrečná zpráva výzkumného záměru E01 / 98 : Z20000000 zpracovávaného pro Ministerstvo dopravy ČR. Centrum dopravního výzkumu. Březen 2004 [cit. září 2005]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/text/vz/vz2/vz2.pdf HIGGINS, R. C. Analýza pro finanční management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 1997. 399 s. ISBN 80-7169-404-5 HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. Professional Publishing. 2003, Praha. ISBN 80-86419-52-5
25
[19] [20]
[21] [22] [23]
[24] [25]
[26] [27]
[28] [29] [30]
[31] [32] [33]
[34]
26
HROMÁDKA, V. Modelování a simulace investičních projektů. Disertační práce. Brno, 2006. 141 s., 6 příloh. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a řízení. Školitelka disertační práce doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. HROMÁDKA, V., HANÁK, T., VÍTKOVÁ, E. Anti-flood Operations in the Territory and their Economic Efficiency. In Proceedings of Eleventh International Symposium on Water Management and Hydraulic Engineering. Skopje, Makedonie, Faculty of Civil Engineering, Ss. Cyril and Methodius University, Skopje. 2009. p. 623 - 630. ISBN 9789989-2469-7-5 HROMÁDKA, V., KINDERMANN, T. Analysis of Costs for the Realization of the Building Object. Sborník příspěvků z konference PBE 2010. Brno 2010 HROMÁDKA, V., VÍTKOVÁ, E. Economic efffeciency and possible financial assurance of anti-flood operations realization. In 8 th international conference. Umag, Croatia, Croatian association for organization in construction. 2008. p. 1 - 6. ISBN 953-96245-9-2 CHOLAVA, R. DÚ – 09 Hluková zátěž z dopravy. [PDF dokument] Výroční zpráva za rok 2004 výzkumného záměru CE 801 210 109 Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy zpracovávaného pro ministerstvo dopravy ČR. Centrum dopravního výzkumu. Leden 2005 [cit. srpen 2005]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/text/szp/13904/zprava13904/2004/du09.pdf Internationale Kommission zum Schutz des Rheins. Rhine atlas, 2004 Dostupné z: http://www.iksr.org/rheinatlas/Start.pdf JARSKÝ Č. Cost Assessment by Modelling of Building and Maintenace Process, In: Symposium Report, IABSE Symposium Melbourne 2002, Towards a Better Built Environment Innovation, Sustainability, Information Technology, IABSE Report, vol. 86, IABSE Zurich 2002, Austrálie - Švýcarsko, str. 214 - 215 + CD, ISBN 3-85748¬107-2 KADLČÁKOVÁ, A. Hodnocení veřejných stavebních zakázek. 1. vyd. Praha: Polygon, 2001, 79 s. ISBN 80-7273-053-3 KORYTÁROVÁ, J. a kol. Povodně a nemovitý majetek v území. Odborná monografie. Práce a studie Ústavu stavební ekonomiky a řízení FAST VUT v Brně. Brno, CERM. 2007. 181 p. ISBN 978-80-7204-573-0 KORYTÁROVÁ, J., FRIDRICH, J., PUCHÝŘ B. Ekonomika investic. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2001. 227 s. ISBN 80-214-2089-8 KORYTÁROVÁ, J., MARKOVÁ, L. Decision making support of using secondary raw materilas at building construction. In XII. Mezinárodní vědecká konference. Brno, Akademické nakl. CERM,s.r.o. 2009. p. 67 - 70. ISBN 978-80-7204-629-4 KORYTÁROVÁ, J., TICHÁ, A., HANÁK, T. Metodika stanovení výše škod na majetku v území postiženém povodněmi, Sborník příspěvků 3. vodohospodářské konference 2004, Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brně, Sešit 4. Brno, 2004. ISBN 8086433-26-9 LITMAN, T. Safe Travers: Evaluating Mobility Management Traffic Safety Impacts. [PDF dokument]. Victoria Transport Policy Institute, Victoria, 2005. Dostupné na: http://www.vtpi.org LITMAN, T. Transportation Cost and Benefit Analysis. [HTML, PDF dokument] Victoria, BC, Canada. Victoria Transport Policy Institute. Datum vydání: červen 2002. Poslední aktualizace: květen 2005 [cit. srpen 2005]. Dostupné z: http://www.vtpi.org MALÝ, I. Tvorba a hodnocení projektů ve veřejném sektoru. Vzorový učební text pro obecnou část vzdělávání vedoucích úředníků územních samosprávních celků [PDF dokument], ESF MU Brno, 2003, Ministerstvo vnitra ČR. [cit. leden 2008] Dostupné na: www.mvcr.cz Manuál pro použití softwarového produktu Crystal Ball
[35]
[36]
[37]
[38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50]
[51] [52]
MARKOVÁ, L. Influence of material substitution on a price of a building, Workshop with international participation Prices in the civil engineering, Proceeding Book, Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering, Department of Structural Economics and Management, Brno MARKOVÁ, L., KORYTÁROVÁ, J., HANÁK, T. Economic lifetime of a building, 7th International Conference Organization, Technology, and Management in Construction, Croatia Association for Organization in Construction, Zadar, Croatia, 2006, ISBN95396245-6-8 MARKOVÁ, L., KORYTÁROVÁ, J., TICHÁ, A. Criteria of a valuation of building materials from secondary raw materials considering their influence upon an economic lifetime of a building, Sixth international scientific symposium Economic and management processes in the civil engineering and investment projects, Proceeding Book, Slovak University of Technology, Faculty of civil engineering, Department of Economics and Building Industry Management, Bratislava MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic na vodních cestách. [DOC dokument]. Odbor plavby a vodních cest, 2005. [cit. březen 2008] Dostupné na: http:// www.rvccr.cz MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic železničních staveb. [DOC dokument]. Správa železniční dopravní cesty, 2006. [cit. březen 2008] Dostupné na: http:// www.mdcr.cz MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, sborník z mezinárodní vědecké konference. 1. vyd. Univerzita Pardubice, 2003, 108 s. ISBN 80–7194–586-2 NAVRÁTILOVÁ, A. a kol. Plochy pro bydlení, uspořádání urbanistické struktury ploch bydlení. Podkladový materiál zpracovaný experty územního plánovaní. Brno, 2006. Nepublikováno NOVICKÝ, P. Uživatelský návod k českému systému hodnocení silnic. [DOC dokument]. Ředitelství silnic a dálnic České republiky, 2007. Dostup-né na: http://www.rsd.cz OCHRANA, F. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. 3. vyd. přprac. Praha: ASPI, 2004, 195 s. ISBN 80-7357-033-5 OCRANA, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Ekopress, s.r.o., Praha 2005. ISBN 80-86119-96-3 OCHRANA, F. Veřejné projekty a veřejné zakázky: Hodnocení a výběr. 1. vydání Praha: CODEX Bohemia, s. r. o., 1999. 236 s. ISBN 80-85963-96-5 OCHRANA, F. Výkonnostní audit a použití metody CMA a CUA pro hodnocení výdajových aktivit a služebv podmínkách rezortu MO ČR. Vojenské rozhledy, 2006, roč. 15., s.160-166. ISSN 1210-3292 ŘÍHA, J. Hodnocení vlivu investic na životní prostředí: Vícekriteriální analýza a EIA. 1. vyd. Brno: Academia Praha, 1995, 348 s. ISBN 80-200-0242-1 ŘÍHA, J. a kol. Riziková analýza záplavových území . Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brně. Sešit 7. Brno 2005, ISBN 80-7204-404-4 SATRAPA, L. Povodně v územních plánech měst a obcí – praktické zkušenosti. Urbanismus a územní rozvoj, ročník IX, číslo 5/2006 SATRAPA, L., FOŠUMPAUR, P., HORSKÝ, M. Možnosti a ekonomická efektivnost protipovodňových opatření. Urbanismus a územní rozvoj, ročník IX, číslo 5/2006 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1. vydání. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1 SEJÁK, J. Hodnocení služeb ekosystémů. [HTML dokument]. Akademický buletin, 2008. Dostupné na: http://abicko.avcr.cz/bulletin_txt_show_clanek.php?Cislo=02/2008&Poradi=12
27
[53] [54] [55]
[56] [57] [58] [59]
[60]
[61]
[62]
[63]
[64] [65] [66] [67]
[68]
28
SIEBER, P. Analýza nákladů a přínosů. [PDF dokument] Praha, ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj. Květen 2004. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Grada Publishing, a.s., Praha 2005. ISBN 80-247-1667-4 SOUKUPOVÁ, J. Metody mimotržního oceňování a jejich využití pro hodnocení environmentálních veřejných projektů. In Systém účetnictví a reportingu udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni: Sborník z mezinárodní vědecké konference, Brno 22.-24. května 2006, Univerzita Pardubice, 2006, ISBN 80-7194-866-7 SVOBODOVÁ, J. Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. [DOC dokument]. Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004. [cit. březen 2008] Dostupné na: http://www.env.cz SVOBODOVÁ, J. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí: Dopravní politika ČR na léta 2005-2013 [PDF dokument]. CPKP, 2005. [cit. duben 2008] Dostupné na: http://www.mdcr.cz ŠAUER, P. a kol. Úvod do ekonomiky životního prostředí. Praha, VŠE v Praze, 1997, ISBN 80-7079-548-4 TICHÁ, A., KORYTÁROVÁ, J. Oceňování škod na majetku postiženém povodněmi, Sborník příspěvků z 4. medzinárodného vedeckého sympózia Ekonomické a riadiace procesy v stavebníctve a v investičných projektoch, STU Bratislava, SF, Katedra ekonomiky a riadenia stavebníctva, Bratislava, 2003. ISBN 80-227-1929-3 TICHÁ, A., KORYTÁROVÁ, J. Expertní odhad škody způsobené záplavami na reprezentantu majetku, Sborník příspěvků 4. vodohospodářské konference 2004, Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brně, Sešit 6. Brno, 2004. ISBN 80-7204360-9 TICHÁ, A., KORYTÁROVÁ J., AIGEL P. Územní majetkové ukazatele v katastrálním území obce Polička, Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí Lidé, stavby a příroda 2005, Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brně, Sešit 8, Brno, 2005. ISBN 80-7204-415-X TOŠOVSKÁ, E. Oceňování ekologických užitků – evergreen environmentální ekonomie. [HTML dokument]. In Institucionalizace (ne)odpovědnosti - globální svět, evropská integrace a české zájmy: Sborník z mezinárodní konference, Praha 30.11-2.12 2000, Univerzita Karlova v Praze, 2001. [cit. březen 2008] Dostupné na: http://veda.fsv.cuni.cz/konf_sem/konf_sem_obsah.html UHMANNOVÁ, H., ŠLEZINGR, M. Metodika stanovení potenciálních povodňových škod – základní informace, Sborník příspěvků 3. vodohospodářské konference 2003, Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brně, Sešit 4. Brno, 2003. ISBN 80-8643326-9 ÚRS: Jednotná klasifikace stavebních objektů (JKSO) VAVROUŠEK, J. Posuzování vlivů na životní prostředí. [HTML dokument]. Arnika. [cit. březen 2008] Dostupné na: http://eia.arnika.org/index.shtml#cojeEIA1 VESELÁ, I., RYNEŠ, O. Analýza základních modelů systému HDM-4. [PDF dokument], CIDEAS, Praha, 2006. Dostupné na: http://www.cideas.cz VÍTKOVÁ, E., HANÁK, T. Financování povodňových škod z veřejných a soukromých zdrojů. In Sborník příspěvků Konference s mezinárodní účastí „Lidé, stavby a příroda 2006“,Brno 15.-16. 11. 2007. Brno: VUT v Brně, Fakulta stavební, s. 139-144. ISBN: 97880-7204-545-7 WATERS, W. The Value of Time Savings for the Economic Valuation of Highway Investments in British Columbia. BC Ministry of Transportation and Highways. 1992
Zákony a vyhlášky [69] [70] [71] [72] [73]
ZÁKON č. 137/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o veřejných zakázkách ZÁKON č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ZÁKON č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) VYHLÁŠKA ze dne 21. dubna 2004 o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti VYHLÁŠKA č. 377/2010 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot pro rok 2011
Ostatní internetové zdroje [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85]
http://www.czso.cz, Oficiální stránky Českého statistického úřadu http://www.mzk.cz, Oficiální internetové stránky Ministerstva životního prostředí, systém EIA (Environmental Impacts Assessment) http://envirovaluation.org/, Environmental valuation & cost-benefit news http://www.strukturalni-fondy.cz/, Strukturální fondy Evropské unie http://www.cenia.cz/, Česká informační agentura životního prostředí http://www.reccr.cz/, Regionální environmentální centrum Česká republika http://www.verejna-zakazka.cz/, Informační servis k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách http://www.env.cz/, Ministerstvo životního prostředí ČR http://www.mpsv.cz/, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR http://www.mfcr.cz/, Ministerstvo financí ČR http://www.mmr.cz/, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR http://www.msmt.cz/, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
29
ABSTRACT Inaugural dissertation deals with the issue of management of investment projects from the aspect their economic valuation regarding mainly the projection of the whole society impacts of selected types of projects into their efficiency assessment. In the introduction there are delimited basic objectives of inaugural dissertation, the impact is also posed on the formulation of the basic hypothesis of inaugural dissertation and partial hypotheses. Part of the introduction also involves the determination of basic suppositions used for partial solutions. The determination of the present state of solved issues deals manly with the characteristic of partial methods intended for the economic valuation of investment projects in dependence on their objectives and the purpose of their realization. The impact is posed mainly on the determination of the differences between the valuation of commercial and non-profit investment projects. The main part of the inaugural dissertation is focused on the explanation of specific methods for the valuation of investment projects in specific areas of building production. First area is the realization of constructions in the structural engineering, the main issue solved in the inaugural dissertation is the valuation of the possibility of the projection of benefits connected with the utilization of materials from secondary raw materials into economic valuation of buildings using those kinds of materials. The second solved issue is the realization of projects focused on the protection of people’s health and the property against floods. In the frame of inaugural dissertation there is presented the complex method for the prediction of possible losses caused by the flood and the valuation of the economic efficiency of projects of the flood protection measures realization. The third solved issue is the valuation of projects in the frame of the transport, mainly road, infrastructure oriented on the projection of the all society impacts into their economic valuation. In the fourth chapter there are partial methods valuated and compared and there is suggested next orientation for development of solved issues. The last chapter deals with the valuation of main hypothesis and partial hypotheses.
30
