VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ UN1
Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D.
BYDLENÍ V PANELECH HOUSING PANELS
ZKRÁCENÁ VERZE HABILITAČNÍ PRÁCE Obor : architektura
Brno 2009
Klíčová slova: bydlení, panelové domy, panelová sídliště Key Words: housing, prefab, panel housing
Originál práce je uložen v knihovně Fakulty architektury VUT v Brně .
„BYDLENÍ JE ZÁKLADNÍ POTŘEBOU ČLOVĚKA.“
© Iva Poslušná, 2009 ISBN 978-80-214-3718-0 ISSN 1213-418
OBSAH
PŘEDSTAVENÍ AUTORA
4
ÚVOD SOUČASNÝ STAV
6 6
Historie / potenciál panelových sídlišť
MOŽNOSTI VNĚJŠÍ REGENERACE 9 MOŽNOSTI VNITŘNÍ REGENERACE 12 dispoziční řešení / vstup do bytu / obývací pokoj / kuchyně, jídelna / / ložnice / koupelna, WC / bydlení pro imobilní TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 20 obvodový plášť / jednotlivé byty / bytové jádro / horizontální, vertikální konstrukce / vnitřní dveře /
PŘÍKLADY REALIZACÍ vstup slunce / velký pro dva / modrá / prostor ABSTRAKT POUŽITÁ LITERATURA
24 28 30
3
PŘEDSTAVENÍ AUTORA
Ing. arch. Iva POSLUŠNÁ, Ph.D. narozena 10.12.1963 v Olomouci dosažené vzdělání 1978-1982 gymnázium v Rýmařově 1982-1987 Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury,obor architektura, titul Ing. arch. 1989 VUT Fakulta architektury postgraduální studium Výstavní a veletržní tvorba 1997 VUT Fakulta stavební kurz vysokoškolské pedagogiky a psychologie 2000 VUT Fakulta architektury doktorské studium, titul Ph.D. profesní kariéra 1987-1989 studijní pobyt - Katedra průmyslové a zemědělské výstavby FA VUT, zaměření „Sociální vybavenost průmyslových závodů“ 1989-1990 samostatný projektant - OSP Opava 1990-1991 vedoucí odborný referent - úsek památkové péče OkÚ Opava 1994-1996 doktorské studium - Ústav výrobních a užitkových staveb FA VUT, téma „Počítač v pracovním prostředí“, školitel prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. 1994-1997 odborný asistent - Ústav veřejných staveb FA VUT 1999-dosud odborný asistent - Ústav obytného prostředí a volné tvorby, později ateliér A1, současný název Ústav navrhování ÚN1 FA VUT 2008 pověřená vedením ústavu ÚN1 FA VUT 2003-dosud proděkan pro studium FA 2003-dosud předseda Rady studijního programu FA 2003-2006 člen Vědecké rady FA 2003-dosud člen Knihovní rady FA 2003-dosud člen pracovní skupiny pro vzdělávání České komory architektů
4
2004-2005 člen týmu pro tvorbu podkladů pro akreditaci VUT evropskou organizací EUA 2005-dosud koordinátor zahraniční výměny studentů s Bern University of Applied Sciences a s Univerzitet po arhitektura, strojitelstvo i geodezia Sofia 2006-dosud člen Ediční rady VUT 2008-dosud člen expertní skupiny zástupců oboru architektura MŠMT 2006-dosud řádný člen přípravného týmu a poroty studentské soutěže pořádané firmou KOMA Modular Construction publikační činnost - průběžné zprávy zkoumané problematiky doktorského studia ve sbornících Vědecké konference doktorandů 1998, 1999, 2000 - „Počítač v pracovním prostředí“ doktorská práce 2000 - „Ako sa žije vo výškových stavbách“článek v časopise Stavba, 2007/3 Slovenská republika - „Moderní panelový byt“ ISBN 978-80-7366-108-3 ERA Brno 2007 - zprávy o průběhu studentských soutěží a výstav na FA Události VUT výzkumná činnost - spoluřešitel několika projektů GAČR zaměřených na problematiku bydlení - řešitel a spoluřešitel rozvojových projektů s podporou ESF týkajících se studijních programů - řešitel několika projektů FRVŠ financujících působení švýcarských pedagogů v MSP a tématu bydlení pedagogická činnost - výstavy studentských prací s tématy zadání pro Úmč Brno-Černovice, BrnoLíšeň, Magistrát města Brna, Zlína, Znojma, Ostravy - výstavy prací mezinárodní studentské soutěže KOMA, POROTHERM - přípravy mezinárodních seminářů, workshopů a intenzivních programů škol architektury veřejné přednášky, vystoupení, příspěvky - přednášky o bydlení ve výškových budovách, panelových strukturách a vzdělávání architekta na konferencích a seminářích na Slovensku, v Bulharsku, Švýcarsku projekční činnost, různé - projekty rodinných domů, interiérů, regenerace bytů v panelových domech - konzultační činnost posuzování kvality pracovního prostředí, úprav dispozic panelových domů
5
ÚVOD Králíkárny, noclehárny, krabice, šedivá hradba, bydlení bez tváře, ghetta, prostě paneláky…tak jsou pojmenovávána útočiště třetiny z nás. Místa, kam se denně vracíme z práce, kde hledáme klid a odpočinek, vychováváme děti, milujeme své nejbližší, místa, o která jsme většinou hodně usilovali, aby nám dala pocit samostatnosti a šanci k seberealizaci jako lidské bytosti. A taky místa, která jsme si v tom intimním teritoriu přizpůsobili svým potřebám a svému stylu života a ke kterým jsme získali pevný vztah. Paneláky. Panelákem-panelovým domem rozumíme dům postavený z prefabrikovaných betonových dílců, které jsou kompletovány v jeden celek až na místě samotné stavby. Jednotlivé stavební díly, omezené ve svém počtu a druhovosti, s cílem universálního použití, tvoří jakousi stavebnici, která umožňuje velmi rychlou výstavbu, ale současně omezuje kreativitu v dispozičním i objemovém řešení domu. Protože beton je šedý a fasáda není omítnutá, jsou celé šedé. Protože mají racionelní pravoúhlý dispoziční systém a přiznané spáry panelů, vypadají jako krabice. Dokonce jeden konstrukční systém nese název krabicový. Pokud pracujeme celý den a nejsme právě na mateřské dovolené a nemáme svobodné povolání, opravdu chodíme domů jenom spát. Ale tvář domy mají. Díky zábradlí balkonů, různým stínícím prvkům, nadstavbám, přístavbám, vstupům, barevnému plášti zateplení, novým oknům, ale i díky našemu užívání. Našemu sušícímu se prádlu, našemu satelitu nebo skladišti na balkoně, našemu papouškovi a palmě užívajícím si letního klimatu. Možná i díky sprayerům. Ale určitě se zcela nepotvrdily prognózy sociologů a demografů, že se stanou sociálními ghetty s narůstající kriminalitou. Ne všechna sídliště.
SOUČASNÝ STAV historie Výstavba velkých koncentrovaných obytných celků byla vyvolána tísnivou hospodářskou a bytovou krizí v letech těsně po válce a ve druhé vlně v letech 60.. Centra stávajících měst byla přehuštěna a bytový fond nedostatečný a dožívající. Proto byly stanoveny směrné plány a objevil se pojem komplexní bytová výstavba. Stavěly se byty nové, ne sociální. Tehdejší projektanti si byli vědomi obtížnosti návrhu unifikovaných bytů vzhledem k dynamické proměně struktury rodiny, životního stylu i vývoji struktury vybavenosti obytných celků. Tyto proměny se děly již za fáze přípravy projektů a nepředcházely jí žádné sociologické průzkumy, jen demografický vývoj na údobí dalších 20 let. V roce 1948 byl založen Studijní a typizační ústav, který během čtyřech let vypracoval celý systém teoretické a metodické přípravy a podklady pro zprůmyslnění bytové výstavby. Teprve v 50.letech se objevily realizace prvních panelových domů. Místnosti byly plošně standardizované – nejmenší místností byl dětský pokoj, pak ložnice a největší byl obývací pokoj. Plocha jednotlivých druhů
6
místností se však pohybovala na samé spodní hranici tehdy platné normy o bydlení bez ohledu na velikostní kategorii bytu. Výroba čím dál více směřovala k montování – kompletaci až na místě stavby. A nabídka omezeného počtu univerzálních stavebních prvků nedovolovala vytvářet variabilní dispozice pro různé sociální skupiny. Reálné výstupy tak nenaplňovaly snažení a nejlepší představy projektantů. Už v průběhu 80. let volali po změnách ve vnitřním uspořádání bytů, v plošných nárocích dle diferencovaných skupin obyvatel. Počáteční objemová typizace celých bytových sekcí se musela v důsledku hromadného výskytu poruch a technických závad a následných kritik koncem 60.let změnit v typizaci prvkovou. Výhodou sice byla možnost větší variability v dispozičním řešení i vzhledu obvodového pláště, ale kladla vyšší nároky na organizaci výroby a skladování velkého množství stavebních prvků. Nejvíce bytů v panelových domech bylo zrealizováno v období 1971-1980, kdy jich bylo dokončeno 860 000. Jejich životnost byla plánována na 30-40 let. Dnes je v ČR celkem 3,8 milionu bytů, v bytových domech 2,16, z toho 1,16 milionu v panelových domech. Tj. 80 tisíc panelových domů, v nichž žijí 3 mil.obyvatel, tzn. 30% domácností v ČR, 40% v Praze. Snad poslední panelák – obytný soubor Flora, který byl realizován v období 1992-94 získal dokonce ocenění v soutěži Bydlení ´95. Byla zde použita soustava VVÚ-ETA. Problému rychlého doplnění bytového fondu se nevyhnuly ani ostatní evropské země. A stejně tak dnes stojí před obdobným problémem jako ČR. Bourat nebo opravit? Katastrofické předpovědi o osudu panelových domů se nepotvrdily a mnohé příklady ze zahraničí dokazují, že tyto domy jsou schopné regenerace a mohou sloužit ještě dlouhou dobu. Nutná je však rozsáhlá rekonstrukce pro vyhovění novým technickým normám. Objevující se závady pocházejí většinou již z doby výstavby domu a zanedbání údržby dalším důsledkům napomohlo. Regeneraci zasluhuje nejen obvodový plášť, vnitřní konstrukce jádra, ale i prostorové řešení bytů. Na trhu s byty je lákavá jejich cena - o 25% nižší než u cihelné výstavby, ale hranice se stále více stírá právě díky modernizacím bytových jader i regeneracím celých domů. V bývalé NDR, dnes na východě Německa, byl zpracován vládní program na bourání paneláků v období 2002-2009, z 350 000 se zbouralo již 170 000. Tento krok následoval po sjednocení Německa a masovém odchodu obyvatel za prací do západních oblastí. Problém pak nastal s hledáním investorů na uvolněné areály. Odstranění panelové stavby však není nijak levná a jednoduchá záležitost. Dle odhadů by demolice všech domů uvedené technologie přišlo na 500 miliard korun. Od zajištění sesuvu suti a úniku obtížného prachu do blízkého okolí, přes velmi hlučné vrtání kotev pro lešení a odřezání všech topných těles a vyjmutí vnitřních příček pro volný pohyb stavební mechanizace, až po rozbití panelových bloků a konečné stržení. Suť se odstraňuje průběžně v kontejnerech nesených jeřábem u vysokých staveb. Pneumatické kladivo rozruší železobeton a autogen vnitřní výztuž, takto rozlámané velké bloky se odvážejí a manipulaci pomáhají původní
7
montážní oka jednotlivých dílů. K dopravě i odklízení strojů či „odpadu“ slouží prázdné výtahové šachty. Odvezený vybouraný materiál se musí roztřídit – po výběru kovového šrotu lze ostatní materiál recyklovat pro další stavební použití, např. rozemlít na štěrk do vozovek. Do výšky 3 podlaží je práce možná bez použití jeřábu pozemní mechanizací vybavenou montážním ramenem. Přesto se v našich poměrech k bourání nepřistoupilo.
potenciál panelových sídlišť Přes všechna proti „panelákům“ se v průběhu už 80. let vypracovávaly projekty na tzv.humanizaci sídlišť a v letech 90. pak se zintenzívnila snaha komplexnější regenerace celých domů. Na scéně se objevují firmy specializované na rekonstrukce bytových jader v panelových domech, zateplení fasád, výměny oken a výtahů. Nabízejí klientům od zaměření, vypracování projektu ke stavebnímu povolení, koordinaci jednotlivých firem při realizaci, dozor a následnou garanci a servis. Navíc každý návrh proměny je originál, přímo na míru klienta, dle jeho životního stylu. Osud tváře domu, jeho fasáda, vstup, střecha, je věcí dohody nájemníků a případně bytového družstva, které většinou disponuje kontakty a dohodami s realizačními firmami s požadovanými garancemi. Osud jednotlivých bytů ale zůstává v rukou té které rodiny. Původní záměr opravit dosluhující koupelnu či kuchyň se může rozrůst o podstatnější zásah do dispozice. Realizaci radikální proměny spojováním či dělením prostorů má předcházet vypracování projektu a nezbytná pomoc odborníka – architekta. Není možné sledovat pouze internetové odkazy na úpravy podobného typu bytu, případně snaha napodobit souseda ve vedlejším vchodě. Právě architekt vzhledem ke svému vzdělání a ctění etiky vlastní profese posoudí míru realizovatelnosti a případnou spolupráci se statikem, což je nutné i v případě zásahu do nenosných panelů. Stejně jako vysněné šaty si necháte ušít u vyhlášeného krejčího a auto zvolíte dle doporučení renomovaných testů, tak i architekta a realizační firmu hledejte dle referencí či dle konkrétních realizací a osobních doporučení. Jedině tak najdete vzájemné porozumění a stejnou řeč. Nežádoucí unifikovanost se z panelových bytů vytrácí. Přes všechna proti si tedy nakonec panelové domy získaly své místo na slunci. Vzhledem k prostorovým podmínkám vyrostla sídliště převážně na tehdejších okrajích měst, mnohdy však v kvalitním přirozeném přírodním prostředí, v blízkosti lesů, vodních toků a ploch a dala tak možnost dostupné každodenní rekreaci, mnohdy s výhledem na stávající město. Svou rozlohou a strukturou zástavby se mnohde stala šedivou hradbou města, ale od doby své výstavby působením zeleně i lidského faktoru mohou být vnímána i jako brány do města. Snahou oživit „krabici“ modelací roztodivných nástaveb se ale typické siluety některých měst dále proměňují. Ve své koncepci sice postrádala znaky přirozeně rostlého města – ulice, náměstí. Bohužel se také podílejí na proměně typických siluet některých měst, a to snahou polidštit „krabici“ modelací roztodivných nástaveb. Díky důslednému plánování předchozí doby byla ale dostatečně obsloužena sítí občanské vybavenosti (obchody,
8
zdravotní střediska, školy, školky a dětská hřiště, sportoviště, MHD). Mnohá tato zařízení plní svou funkci dodnes. Zisk nového bytu na sídlišti nebyl tedy změnou k nedůstojnému žití, či k sociálnímu bydlení. Vytoužený konfekční byt postupně získával žitím rodiny svou identitu, ať už úpravami stěn tapetami, nebo barevné obklady. Dnes díky regeneračním snahám nabízejí tak panelové domy se svým zázemím lepší bydlení než v centru ve staré zástavbě. Cenově jsou i dostupnější než tradiční cihelná zástavba. Potenciál nového využití pro chybějící služby nabízejí v současné době již nepotřebné společné prostory domovního vybavení (kočárkárny, prádelny, sušárny, mandlovny). Přesto však jsou žádoucí změny, které si uživatel sám není schopen zrealizovat. Universální dispozice bytů, technologií, schémata stejná ve všech lokalitách pro všechny adepty bydlení. Typizované plochy místností a v nich typizovaný nábytek nedávají šanci na společný pobyt v kuchyni či náročného koníčka v dětském pokoji. Minimální koupelna vytlačuje pračku do rovněž minimální kuchyně. Stěny samotné úspěšně odolávají jakémukoli pokusu o zavěšení či připevnění čehokoli, zato spolupracují při úniku soukromí k sousedům. Bytová a instalační jádra dosluhují předčasně díky nedůsledné technologii a montáži a nulové údržbě. Ale díky současným znalostem a technickým možnostem nemusí být samotná dispozice bytů už konfekční, unifikovaná. Může být i šitá přímo namíru každému klientovi.
MOŽNOSTI VNĚJŠÍ REGENERACE „Rolák pro panelák“ – motto jedné z firem provádějících zateplování obvodových plášťů. Obvodový plášť tvoří panely, okna, vstupy. Výměna oken a zateplení fasády jsou nezbytné podmínky pro zvýšení komfortu a snížení nákladů na teplo. Prosklené plochy tvoří 30-50% z celkové plochy obvodového pláště a jednoznačně představují nejslabší článek tepelné ochrany těchto budov. Výměny okenních výplní původních dřevěných šroubovaných dvojrámů většinou za plastové vícekomorové odkryly potenciál úspory energie na vytápění, ale pro klienta především snadnější manipulaci. Volba plastových systémů padla pro jejich recyklovatelnost, dlouhou životnost bez nutnosti údržby, odolnost proti povětrnostním vlivům. Nabízejí se ale také rámy hliníkové, dřevohliníkové i dřevěné, s různým stupněm pevnosti a odolnosti namáhání. Nová okna svými vlastnostmi splňují současné požadavky užitné i technické – umožňují mikroventilaci, více systémů otvírání, včetně posuvných rámů, dle druhu skla snižují tepelnou zátěž interiéru, dle počtu komor pak hladinu hluku. Důležitou součástí okna jsou také stínící prvky. Žaluzie, rolety, clony, markýzy, které mohou být umístěny uvnitř nebo vně okna, nebo být předsazeny až v líci zábradlí balkonu a svou barevností i proměnlivou polohou dát fasádě domu jistou živost a originalitu. V součinnosti se slunečním světlem, které je velmi dynamické v průběhu dne i roku, pak nabízejí více tváří jednoho domu. Stejnou hru se stíny a barvami mohou velmi úspěšně hrát také zábradlí balkonů, případně jejich uzavření posuvnými skleněnými tabulemi. Velké díly z drátoskla
9
byly většinou zatmeleny z vnější strany balkonu a v mnohých případech hrozily pádem dolů na chodník. Uzavírání loggií a balkonů do zimních zahrad, novodobých arkýřů, nabízí prostor pro úschovu kol nebo kočárku. Mohou být i tzv.pátým pokojem pro kutily nebo kuřáky. Moderní systém zavěšení dává šanci této venkovní ploše bytu stát se přes letní období opět úplně otevřeným prostorem bez rušivých kontur rámů a otevřených křídel. Tabule jsou řazeny na sraz vedle sebe a z vnějšího pohledu je díky jejich transparentnosti nevnímáme. Zpočátku regeneračních snah nebylo zasklívání balkonů a loggií podporováno dotacemi na zateplení. Přesto se prokázal jejich 15-20%ní podíl na úspoře tepla. V mnohých případech je možné díky konstrukčnímu řešení i zvětšit původní hloubku balkonu předsazením konstrukce. U některých konstrukčních soustav mohou být stávající zavěšené balkony (řešené jako vyložené konzoly) snadno demontovány a nahrazeny představenou strukturou opřenou v základech objektu. Stejným způsobem lze vybudovat balkony i u bytů, kde původně nebyly a tím zvýšit standard některých místností. Panel s okenním otvorem lze řezat stejně jako panely uvnitř objektu, jen osadit balkónové dveře. Okenní plochy nejsou však jedinými otvory v obvodovém plášti domu. Patří sem také vstupní dveře a prosklené stěny u výtahových šachet. Tyto byly prováděny v kovových rámech. Jejich nahrazení výplněmi s lepším koeficientem tepelné prostupnosti, jako je např. plast, dřevo, hliník, zlepšuje tepelnou pohodu podlah v přízemních bytech a přispívá ke snížení nákladů na vytápění společných prostor domu. Rekonstrukce současně zvýší bezpečnost pohybu v domě, od vstupu až ke dveřím bytu. Rizikové výtahy, které neumožňují přepravu více osob a kočárků, chybějící kabinové dveře, ohrožující nástup a výstup, vyvolaly nutnost jejich nahrazení bezpečnějšími do roku 2010.
10
Vstupy mohou být identifikací každého domu, každé jeho sekce. Doplnění markýzy nade dveřmi, abychom nezmokli při hledání klíčů, osvětlením s pohybovým čidlem, abychom ty klíče našli, boční zástěnou k ochraně před studeným větrem, a hlavně pojezdy pro kočárky, abychom děti nenosili v zubech a jejich vozítko v náruči. Pro bezpečné zajištění vstupu do domu existuje pohodlné řešení prokládacích schránek umístěných přímo v prosklené vstupní stěně. Pro dokonalý efekt snížení nákladů na teplo je nutno následně zateplit i stěny. Původní přespárování styků panelů, které konzumovali s oblibou hlodavci, nebylo dostatečné. Proto je původní panelová stěna pokryta izolací a následně potažena podkladem pro omítku a výsledný dojem zcela zakryje původní rastr dílců. V porovnání s některými současnými realizacemi bytových domů těžko rozeznáme jejich stavební technologii.
„Rolák“ však pro zajištění tepelné pohody nestačí, potřebujeme ještě „čepici“. Střecha je pátou fasádou domu. Také je ochlazována a přehřívána a také propouští vnitřní teplo do ovzduší. Velmi často jí prosakují vodní srážky. Uvedené problémy je možné řešit jednoduše nebo složitě. Jednoduchý způsob je opatřit střechu novou kvalitní izolací. Ten složitější způsob vyplynul ze snah „odkrabicovat“ krabice. Tzn. nasadit, naroubovat na ortogonální racionální pravoúhlý systém novou hlavu. Vzniklé tvary ve valné většině realizací působí náhodně, bez jakéhokoli záměru a zcela odmítají původní formu. I různé snahy o doplnění tradiční sedlovou, pultovou či mansardovou střechou nedopadly většinou nejlépe. Přesto je záměr vybudovat v nástavbách další bytové jednotky velmi lákavý a přínosný. Přináší šanci pro bydlení netradiční, víceúrovňové, ateliérové, s výhledem do okolí a s možností vlastní terasy. Nové bytové jednotky jsou tak vybudovány s nulovými náklady na pozemek a minimálními náklady na zdravotechnické instalace, včetně přípojek, které se pouze prodlouží z předcházejících podlaží. Takto vzniklé byty přitom často poskytují rozsáhlý komfort, neboť lze při zachování konstrukčních a statických pravidel vytvořit dispozici dle přání zákazníka. Byty v nástavbách jsou zajímavé i z hlediska cen, které dosahují na čtvereční metr dvoutřetinových hodnot v porovnání s ostatními byty. Nezanedbatelnou skutečností je, že se takové nově vytvořené byty nacházejí přímo ve městech, ve fungující infrastruktuře, jak již bylo uvedeno. O možnosti realizace rozhoduje použitý konstrukční systém a typ panelů, výška objektu, umístění strojovny výtahu, stav a kapacita přípojek plynu, elektřiny, vody a kanalizace. V neposlední řadě také stav objektu, základové poměry, protože
11
nová konstrukce působí na objekt dalším zatížením. Jako nejvhodnější se osvědčilo použití oceli i pro svoji rychlou montáž a vyloučení mokrého procesu. Pro ostatní obyvatele domu pak vytvoření nástavby znamená zkvalitnění stavu střechy objektu.
MOŽNOSTI VNITŘNÍ REGENERACE dispoziční řešení Byt, jeho jednotlivé prostory, velikost, vzájemné propojení, orientaci ke světových stranám stanoví norma ČSN 73 4301 Obytné budovy z června 2004. Na základě jejích ustanovení jsou byty projektovány a posuzovány. Plošné nároky v ní uvedené však jsou jen spodní hranicí, tou minimální, takže každý odůvodněný centimetr navíc, hlavně při osazování zařizovacích předmětů a dimenzování průchodů, je vyšším stupněm komfortu bydlení. Volně citováno z uvedené normy je byt soubor místností pod společným uzavřením, splňující stavebně technické požadavky normy, určený k trvalému bydlení a obsahuje nejméně jednu obytnou místnost a příslušenství. Obytnou místností se rozumí místnost o minimální ploše 8m2, dostatečně přímo větraná a osvětlená, vytápěná s možnou regulací.Za obytnou místnost považuje norma obývací pokoj a ložnice. Za plochy příslušenství bytu jsou řazeny prostory vstupní, pro přípravu jídla a uskladnění potravin, pro osobní hygienu, pro umístění záchodové mísy a prostory pro uložení úklidových předmětů. Každý byt se také člení na dvě zóny – tzv.společenskou, kde se setkávají všichni členové rodiny i se svými přáteli a hosty, kde se věnují společnému stolování, zábavě. Místnosti jsou v rámci dispozice vázány na samotný vstup do bytu, šatnu, kuchyň, jejich plošná dotace je zřetelně vyšší. V části klidové, soukromé, intimní, se každý uživatel bytu individuálně věnuje své činnosti – studiu, zájmům, relaxaci, spánku. Místnosti svou dimenzí odpovídají pobytu jednotlivce, případně dvojice. Každá z uvedených zón je doplněna hygienickým zázemím v rozsahu WC s umyvadlem pro návštěvy v prvém případě, komfortní plně vybavenou koupelnou v případě druhém. V konstrukčních panelových soustavách se zmíněné zónování nedá zřetelně vyčíst. Pohotovostní WC vlastně jediné v bytě a bez malého umyvadla pro hygienu rukou, společně s koupelnou a kuchyní je pevně vázáno na instalační šachtu. Klidová zóna – jednotlivé ložnice mnohdy mají přístup z obytného pokoje nebo jiné ložnice. U pozdějších soustav (B70, P.1., VVÚ ETA) se objevují díky projektovaným dvěma
12
instalačním jádrům uvolněnější dispozice a zřetelnější oddělení soukromé a společenské části bytu. Také díky větším rozponům umožňují jistou flexibilitu hlavního obytného prostoru, a to začleněním jídelny nebo pracovního koutu, ale také možné změny funkčního využití, např. na několik oddělených místností. Požadavky na možné změny přináší vlastní život každé rodiny, uživatel bytu. Pro maximální pohodlí dvojice, malých i odrůstajících dětí až po případné soužití dvou rodin lze najít za jistých technických opatření ve stávající dispozici odpovídající řešení. Současné technologie a stavební vyspělost daly jasný program mnoha firmám specializovaným přímo na regeneraci panelových domů i v jejich dispozičním uspořádání. Na základě statického posouzení lze zčásti nebo zcela vyjmout dělící i nosné panely, a tím dosáhnout propojení nebo zvětšení jednotlivých místností. Mnohdy lze za použití kvalitních materiálových úprav povrchů a výplní v soudobých trendech dosáhnout vysokého standardu bytu.
vstup do bytu Dle normy vstupní prostor bytu slouží k odkládání svrchních oděvů s minimální šířkou 110 cm, dveře otevíravé dovnitř. Také do jisté míry plní funkci bariéry tepelné a hlukové. Dveře do bytu – brána do našeho soukromí. Co za nimi skýtá první pohled, vypoví také o nás samotných. Příchod domů znamená únik z ustaraného a uspěchaného světa povinností a pracovního úsilí, který máme potřebu ze sebe v prvé řadě „svléknout“. A to doslova. Volba šatní stěny nebo solitérního věšáku závisí na velikosti daného prostoru. Pokud to podmínky dovolí, je účelné zřídit celou šatnu s možným úložným prostorem i pro sezónní potřeby rodiny. Dle zvyklostí rodiny, zda se obouvá v předsíni nebo na rohožce, se volí podlahová krytina. Šatní stěny kryjící celou délku prostoru vybavené posuvnými dveřmi umožní pohodlný pohyb při vstupu,
13
oblékání, manipulaci s dětským kočárkem či kolem. Také zrcadlové stěny opticky zvětší dimenze prostoru.
obývací pokoj Dnes více frekventované označení obytný, protože tak snad více vystihuje jeho postavení v hierarchii prostor bytu. Je ústředním prostorem. Sdružuje v sobě nejen společenskou aktivitu rodiny, ale nabízí prostor i pro další činnosti, pro něž není v bytě samostatná místnost. V obývacím pokoji lze stolovat, pracovat, věnovat se koníčkům. V historii takovou pozici zaujímal měšťanský salon. V 70. letech se stal obývací pokoj reprezentačním prostorem, kam se vodily návštěvy a kde byly vystaveny broušené sklenice, suvenýry a hrníčky po babičce. Jako ústřední bod obývacího pokoje fungovala televize. Pokoj byl zařizován dle jednotného schématu : trojdílná sedací souprava, konferenční stolek, skříňová „obývací stěna“.Ve všech unifikovaných bytech v unifikovaném obývacím pokoji tedy stál unifikovaný nábytek. Minimální plochu obývacího pokoje stanovuje norma 16m2. Tato plocha dále narůstá o další 1- 2m2 v závislosti na počtu ostatních obytných místností a na případném zahrnutí jídelny jako jeho další funkce. Z uvedeného vyplývá, že při zařizování obývacího pokoje (při volbě vhodné místnosti, nebo při úvahách o změně původní dispozice bytu), si je nutné uvědomit, jakým způsobem rodina žije. Sledují společně seriály a zpravodajství, poslouchají hudbu nebo si raději sdělují události dne v kuchyni, během přípravy jídla? Jak pevný a častý je kontakt mezi jednotlivými členy domácnosti, jakou míru soukromí každý vyžaduje? Moderní otevřený prostor, který zahrnuje kuchyni, jídelnu, obývací pokoj a případně i pracovnu lze vytvořit i ve stávající dispozici panelového bytu. Už jen odstraněním dveří a zárubní mezi kuchyní a obývacím pokojem a sjednocením podlahové krytiny získáme opticky kompaktní prostor. Maximální účinek však dosáhneme vyjmutím části nebo celé dělící stěny. Pak je důležité s takto spojenými místnostmi zacházet jako s jedním otevřeným prostorem, kde hraje důležitou úlohu i barevné a materiálové sjednocení všech jeho částí. Ani kuchyňský provoz nemusí být
14
vnímán jako obtěžující, pokud se využije nabídky moderních tichých spotřebičů, jako je odsavač par, myčka nádobí. Při otevření dveří domova může být uklidňující vnímat lahodnou vůni z kuchyně jako signál pro pocit jsem doma, pracovní den skončil. Také je možný kompromis v propojení-nepropojení obývacího pokoje s kuchyní vestavěním posuvné stěny, která v případě potřeby pokoj uzavře. Pokud se stane obývací pokoj spolu s kuchyní a jídelnou jedním hlavním obytným prostorem bytu, není na závadu ani přímý vstup z něho do ložnice či dětských pokojů. Jenom koupelna a WC by ve své pozici měly být situovány blíže hlavního vstupu do celého bytu, v dosahu ložnic a WC nutně přes předsíňku. Soudobé nároky na vybavení obývacího pokoje zůstávají v principu stejné jako v minulosti – pohodlné sezení, zdroj zábavy – televize či domácí kino, stereo, knihy, případně jídelní stůl. Velkou devizou se může stát výhled či průhled přes celou hloubku domu, vnímání celého prostoru. Vlastní nábytek i jeho rozmístění a určitá organizace pohybu v obývacím pokoji či obytném prostoru se může proměňovat v závislosti na proměně života rodiny. Od pobytu doma s malými dětmi, přes včlenění hudebního koníčka až po doplnění o spaní rodičů, kdy se uvolní jejich vlastní ložnice pro jedno z dospívajících dětí či pro pracovní činnost některého člena rodiny. Orientace obývacího pokoje se doporučuje na západní stranu, pokud je jeho součástí kuchyně, je nutné opatřit okna stínícími prvky. Kde to poloha jádra dovolí, je třeba navrhnout prostor pro vaření v hloubce dispozice, mimo přímý dosah slunečních paprsků. Ve většině konstrukčních soustav byly k obývacímu pokoji navrženy balkon či loggie. Jejich hloubka většinou však neumožňovala vybavení sedacím nábytkem a tak širší využití než na sušení prádla a umístění truhlíků.
kuchyně, jídelna Tak jako láska prochází žaludkem, tak život rodiny prochází kuchyní. Ráno v rychlosti jako průvan a večer v klidu a v plném počtu, mnohdy pak i v noci, když dochází pracovní inspirace nebo nás tíha venkovního světa nenechá spát. Domácí krb. V době panelů se toto místo útěchy smrsklo do plynového sporáku, 150 cm dlouhé umakartové desky se smaltovaným dřezem. To vše doplněno uličkou a jídelním koutem. Prostor druhé pracovní směny většiny pracujících žen.
15
Norma stanoví plochu kuchyně 5-8m2 dle počtu obytných místností v bytě, pokud zahrnuje i stolování pak 6-12m2. Prostor musí zahrnovat místo pro vaření, dřez s odkládacími plochami, chladničku, spížní skříň s odvětráním a nábytek pro uskladnění kuchyňského nádobí a nářadí. Počet skříněk vestavěných v kuchyňské lince, druhy spotřebičů a další detaily závisí na velikosti rodiny a stravovacích zvyklostech jejích členů. Místo přípravy by mělo přímo navazovat na jídelní kout nebo být průchodem spojeno s místem, kde je jídelní stůl umístěn – v obývacím pokoji nebo vstupní hale bytu. Nábytek kuchyně patří do standardu bytu. Mnohde dožívají původní plechové či dřevotřískové korpusy, často i s lakovanými dvířky. Tady je rekonstrukce nejvíce viditelná, i když v prvním plánu se ukrývají nové rozvody vody a odpad a elektroinstalace. Což vyžaduje odhalení místnosti až „na kost“. Pomohou nové povrchy a obklady a dobře rozmyšlená sestava nábytku včetně spotřebičů. Jídelní stůl může volně vyústit z tvaru linky jenom změnou ve své výšce. V případě stolování mimo kuchyň je možné řešit pohotovostní občerstvení formou barového pultu. Největší šanci na pohodlí a komfortu přípravy jídla, co se plochy týká, samozřejmě skýtá propojení do vstupní části bytu nebo propojení s obývacím pokojem. Kuchyň je vhodné orientovat na chladnější stranu – východ, sever, případně dle dispozičních možností chránit před přímým osluněním polohou v hloubce bytu.
ložnice Ložnice určená pro jednoho uživatele má dle normy stanovenu minimální plochu 8m2, ložnice pro dvě osoby 12m2. V projektovaných panelových domech byly ložnice nejmenšími místnostmi bytu. Základním vybavením byla postel a šatní skříň. Totéž platilo o ložnici určené dětem – dětském pokoji, ve kterém mnohdy nezbylo místo na pracovní stůl pro 2 děti a kout na hraní či nějakou zájmovou činnost. Často se řešila úspora místa patrovou postelí.
ložnice rodičů Mimo základního očekávaného vybavení může být v ložnici dán prostor i pro práci, zájmovou činnost nebo cvičení. Umístěním lůžka s možným přístupem ze tří stran lze prokázat velikost pokoje. Dle typu dispozice lze propojit ložnici s částí předsíně pro zřízení šatny či přímým vstupem do koupelny.
16
Při úpravách menších bytů určených pro obývání 1-2 osobami lze spojením původních prostor vytvořit jeden hlavní obytný se spacím koutem vhodně vizuálně odděleným.
ložnice dětí -dětský pokoj Pro život dětí nestačí jen postel a skříň, možná stůl. Jejich prostor pro bydlení zahrnuje jak plochu odpočivnou a pracovní, tak část plochy pro zájmovou činnost. Pokoj dětí v raném věku bývá společný, ale později se může nábytkem nebo šatní stěnou rozdělit ve dva samostatné prostory. Případně se druhý dětský pokoj stane z ložnice rodičů po umístění jejich spaní do jiné části bytu (např.vytvořením spací niky v rámci obývacího pokoje, zvětšeného propojením s kuchyní). Úpravou vstupní části bytu lze také pro dětské pokoje najít prostor pro jejich šatnu, která uvolní místo uvnitř vlastních pokojů. Volba orientace ke světovým stranám padá v případě dětských pokojů na východjih-západ, na nejvíce osluněné strany, protože pokoje slouží k celodennímu obývání. Ložnice rodičů pak na východ i severní stranu.
koupelna, WC Koupelna, WC – obecně nazývané bytové jádro jsou skutečně jádrem bytové dispozice, neboť jsou vázány přímo na vertikální šachtu - jádro instalační, které je pevně vymezeno stavebně. Jeho technický stav, možnosti napojení jsou základním ukazatelem volby řešení změny dispozice. Stav, vzhled a rozměry koupelny a WC jsou ve většině případů rekonstrukce tím prvotním impulsem. Často bývají společně s kuchyní napojeny na jedno společné instalační jádro. Možnosti změn původní dispozice jsou tudíž omezené, vzhledem k nutnému zachování spádu odpadních trubek, zvláště u van a sprchových koutů a k potřebnému přímému napojení odpadů záchodové mísy na odpad svislý. Pokud má byt instalační jádra dvě, lze s návrhem pracovat mnohem volněji. Movitější klienti mohou řešit nedostačující spád či překonávání výšky dveří montáží čerpadel. Rekonstrukce koupelny a WC, stejně jako kuchyně, vyžaduje stržení původních umakartových příček, původní podlahové krytiny a všech zařizovacích předmětů. Provádí se kompletní elektroinstalace, rozvody vody, odpady. Jednoduchým řešením v místě původní plochy koupelny, ale za použití nového vybavení, lze dosáhnout jistého zlepšení standardu. Díky široké nabídce zařizovacích předmětů a obkladů dostává koupelna svou identickou tvář. Její rozšíření umožňuje většinou posun do vstupní nebo chodbové části bytu, případně napojení na ložnici. Velikost není normou určená, jen musí být zajištěno bezpečné používání všech předmětů a zařízení sloužících k hygieně. Při návrhu opět vycházíme ze stylu života konkrétní rodiny. Počet členů, obliba sprchy nebo vany, míra potřeby soukromí pro umístění WC do koupelny. Dle možnosti dispozice bytu zvážit rozšíření prostoru do haly či vhodně posunout dveře do přiléhajícího pokoje a dát volnost pohybu v koupelně jednak ke skladování, praní a sušení drobného prádla, jednak možného uložení ručníků, úklidových pomůcek. Ale také relaxačním činnostem, např.masážní vaně či pásu, ortopedu aj. Hloubka dispozice brání přístupu denního světla. Řešením může být sklobetonová příčka
17
nebo nadsvětlík, vložení transparentní stěny mezi koupelnu a předsíň či ložnici. Což slouží nejen k orientaci uvnitř, ale i k signalizaci činnosti a přisvětlení zmíněné předsíně. Nejfrekventovanějším předmětem v koupelně je bezesporu umyvadlo. Kde to prostor dovolí, je vhodné navrhnout dvojumyvadlo, čímž se zabrání ranním frontám. Čistit zuby lze i synchronně. Hlavně ale s odkládací plochou – přímo odlitou v umělém mramoru nebo deskou pro zapuštění umyvadla. Možné je i předsazení stěny pro instalace a tím vytvoření soklu na odkládání hygienických potřeb. Tak se dá zabránit následnému věšení polic na nově obložené stěny a vybavování různými mobilními skříňkami. Výrobci nabízejí i celé mobiliářové sestavy přímo na míru panelákových koupelen včetně zařizovacích předmětů. Vana nebo sprchový kout je otázka pro zvyklosti obyvatel. Výběr uspokojuje různé nároky a požadavky. Ve větších komfortnějších koupelnách je možné umístit obojí. Některé typy zástěn k vanám se mohou uzavřít i do tvaru sprchového koutu. Tvarové dispozice prostoru koupelny mohou řešit i asymetrické vany - rohové nebo ledvinovité. Lze tak získat místo pro umyvadlo i pohodlný přístup do instalační šachty. Dalším možným vybavením koupelny je záchodová mísa. Ta dle normy může být umístěna uvnitř koupelny pouze za předpokladu, že je v bytě ještě jedno WC. Pokud není, pak byt nesmí mít více jak 2 obytné místnosti. Mísa se doporučuje závěsná pro snadný úklid podlahy, se skrytou nádržkou v instalační stěně, která může být využita i pro napojení pračky. Současně vytváří odkládací sokl. Nadstandardem se může zdát bidet a překvapivě pisoár. Přesto se v požadavcích klientů objevují.
Při řešení samostatného záchodu je třeba dodržet minimální rozměry dle citované normy : 90 x110 cm při otevírání dveří směrem ven a 90 x 150 cm při otevírání směrem dovnitř. V případě závěsných splachovacích nádržek je nutno přidat na délku v prvním případě 10 a ve druhém 5 cm. Otevírají-li se dveře v podélné straně místnosti, pak platí rozměr 90 x 150 cm. Upřednostňuje se otevírání směrem ven. Velkou pomocí jsou posuvné dveře ve vlastním pouzdru uvnitř nebo vně prostoru. Nezbytností v současném prostoru záchodu je malé umyvadlo alespoň se studenou vodou a ruční bidetová sprcha. Odstraněnou umakartovou konstrukci lze nahradit různými materiály. Pálená cihla budovu často příliš zatěžuje. Mnohem lehčí jsou tvárnice z pórobetonu nebo sádrokarton - ten má navíc tu přednost, že odpadá „mokrý proces“ stavění a tím i vyšší časová náročnost. Velice oživující jsou sklobetonové tvárnice nebo skleněné tabule, které dají šanci prosvětlit prostor koupelny směrem z ložnice, chodby či
18
vstupu i kuchyně. „Pátá stěna“ – strop si může dovolit snížení podhledu pro uložení elektroinstalace, odvětrání a zapuštění svítidel. Před položením obkladů je třeba navrhnout všechny odkladové plochy, držáky ručníků a toaletního papíru, které vyžadují pevné zabudování. Pro sušení vyhoví i elektrické sušáky ve tvaru žebříků. Všechny doplňky by měly ladit v materiálu i barvě.
Dalšími chybějícími prostory v bytě jsou určitě místnost pro žehlení a praní – tzv.domácí práce a pracovna. Pracovní kout lze při dobré vůli najít v otevřeném obytném prostoru i v uvolněné ploše ložnice. Pokud to dispozice dovolí, najde se kout nebo nika, kde může vzniknout návštěvám utajené centrum pro likvidaci špinavého prádla, případně i pro úklid. V blízkosti loggie či balkonu jistě ideální. Tím lze koupelnu zasvětit pouze relaxaci těla.
bydlení pro imobilní Speciální prostorové uspořádání bytu vyžadují úpravy pro imobilní obyvatele, tzn. pohybující se na invalidním vozíku, ale i starších obyvatel se zhoršenou mobilitou.Spolupráce a rada architekta je k zajištění pohodlného bydlení této specifické skupiny uživatelů nezbytná. Zásadní je zajistit bezkolizní a bezpečný pohyb vozíku ve všech prostorách bytu, osazením vhodných zařizovacích předmětů umožnit především činnosti spojené s vařením a osobní hygienou. V praxi to znamená volit vhodný byt s bezbariérovým přístupem, ať už po rampě, nebo výtahem, vyjmout dveřní prahy, případně rozšířit vstupy a průchody na 90 cm. Výrobci kuchyní nabízejí sestavy s výsuvnými deskami a konzolami horních skříněk i pro obsluhu sedících osob, v koupelnách je důležité správné umístění madel, výškové osazení záchodové mísy a umyvadla. Místo vany je vhodnější instalace sprchového koutu se sklopným sedátkem bez doplnění vaničkou, ale vyspádováním podlahy k odtoku vody. Odpad je možno řešit případně v podhledu spodního bytu, samozřejmě kde to konkrétní situace dovolí. Dle vyhl. MMR č.369 ze dne 4.října 2001 musí hygienická zařízení pro osoby pohybující se na vozíku splňovat následující kriteria: - nejmenší rozměry u novostaveb 160 x 180 cm, u dokončených staveb 140 x 140 cm, v prostoru WC musí být umyvadlo - dveře min.šířky 80 cm otevíravé ven, z vnitřní strany vodorovné madlo, všechny ovládací prvky ve výšce 60-120 cm V případě zařizování kuchyní lze využít přímo speciální nabídky trhu. Pracovní plochy se mohou snížit z běžné výšky 75 – 86 cm na 68,5 cm, všechny police musí
19
být dosažitelné z vozíku, tj. 150 cm a výsuvy a zásuvky, ovladače musí být v dosahové výšce 110 cm. Prostor varné a mycí části musí umožňovat podjezd vozíku 70 cm.
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ obvodový plášť Stavebně konstrukční regenerace bytu v panelovém domě znamená dotknout se vlastní podstaty objektu. A to ve všech ohledech. Prvotní zásahy jsou směrovány do nejcitlivějších a nejviditelnějších ohnisek – do tzv.bytových jader. Důvodem je stáří, přežití materiálů, instalací, dílčích konstrukcí, povrchových úprav a zařizovacích předmětů. Teprve ve druhém plánu stojí zájem na zvýšení standardu bydlení vycházející ze soudobých trendů, a to ve vlastní dispozici. V celkovém programu „regenerace panelových domů“ je značná část diskomfortu pohody bydlení optimalizována. Proces jednotlivých kroků na sebe váže otázky regulace tepelné pohody, snížení akustické průzvučnosti, inovaci materiálů instalací. Domy získávají celkově nový plášť, všechny otvory – okenní i dveřní jsou vyměněny a kvalitně izolovány. Střechy dostávají nové ochranné překrytí formou nástaveb nebo kompletní novou izolaci. „Šedivá hradba“ se mění mnohde v plánovaně barevnou a překvapivě přívětivou část městské struktury.
jednotlivé byty Až potud je podíl samotného uživatele jednotlivého bytu na regeneraci domu pouze ve vlastním vyjádření se k projednávání, možné kritice. V případě regenerace vlastního bytu už jeho role je zodpovědnější ve všech krocích. Rozhodnutí, záměr, naplánování, finance. Jde o stavební činnost podléhající určitému stupni stavebního řízení, které se však v každé lokalitě liší. Ke každému stavebnímu zásahu do dispozice bytu je nutný projekt a oznámení příslušnému stavebnímu úřadu. Může být požadováno pouze ohlášení nebo celé stavební povolení, nebo není nutno předkládat vůbec nic. Nicméně projekt je nutný pro realizační firmu a k tomu jsou povoláni projektanti, případně i specializované firmy zajišťující kompletní dodávku, tzn.od projektu až po realizaci úprav. Pokud celý panelový dům je již kompletně zateplen, řeší jednotlivé byty vlastní bytová jádra včetně instalací, zařizovacích předmětů, elektroinstalaci, nové povrchy a podhledy, vnitřní dveře, případně radikální změny dispozice se zásahem do konstrukce. Jako doplnění k vnější regeneraci lze opatřit okenní plochy účinným stíněním. Na nejprosluněnější strany – jižní a západní se doporučuje předokenní systém k zábraně prostupu tepelné složky až ke sklu a jeho následnému rozehřátí. Většina systémů rolet i lamel se dá namontovat i dodatečně po osazení okna. Nejčastější materiál lamel je dřevo, plast i hliník, rolety pak z odolných i transparentních textilií.
bytové jádro Prvotní zásah do bytového jádra není složitý. Vlastní konstrukce stěn z dřevotřísky, umakartu a orlenu jako celek byly dovezeny na stavbu a poté vzájemně propojeny.
20
Většinou vykazují deformace nosného rámu, zkroucení, vyboulení desek, mnohde plíseň. Celá koupelna se dá po odpojení zařizovacích předmětů vyjmout. Projekt by měl již obsahovat řešení napojení a dispozici nové koupelny, WC i kuchyně. Vlastní instalační šachta se po svém obnažení zreviduje a upraví jednotlivá vyústění. Jádro se může stát skutečně jádrem, protože se lze napojit se všemi odpady i rozvody z kterékoli strany. Důležité je dodržovat předepsaný spád od těch nejvzdálenějších a nejníže osazených předmětů, např.vany a sprchového koutu. V některých případech je pomocí umístění na podlahový sokl, který tak může vymezit funkce v rámci dispozice koupelny. Nové stěny mohou být provedeny z tvárnic nebo montované z desek do nosného roštu. Koupelny po demontáži plastového podhledu většinou dostávají nový se skrytými rozvody osvětlení a ventilace.
horizontální a vertikální konstrukce Každá rekonstrukce s sebou přináší i nezbytné zásahy do podlah a stěn, které po odhalení a po vyjmutí panelů vyžadují určité úpravy. Po provedení nových elektroinstalací, opravení původních podlahových stěrek většinou je nutné vyrovnání rozdílných výšek podlah a stop po vyjmutí panelů. Pokud se provádí rekonstrukce celého bytu, je žádoucí sejmout všechny vrstvy původní podlahy a provést zcela nové. V případě položení různých krytin pak vyrovnávat pomocí přechodové lišty. Pro většinu prostor se s oblibou používají plovoucí podlahy, laminátové nebo dřevěné, keramická dlažba, koberce, povlakové podlahy – linoleum, marmoleum. Původní parkety většinou v pokojích, pokud nejsou díky nerovnosti podkladu rozestouplé, je možné do jisté míry zbrousit, zatmelit a přelakovat, jinak je velká obliba je nahradit plovoucí podlahou. Tento povrch může projít celým bytem vzhledem ke snadné údržbě a navození útulnosti domova. Dotykově chladná keramika je vhodná do koupelen, kuchyní a vstupních prostor, kde také nejlépe odolává zátěži nánosů v podrážkách bot. Kde dovolí konstrukce podlahy (nerovnosti stěrky) lze zabudovat i podlahové topení. Dlažba i plovoucí podlahy mohou být doplněny koberci, a to pouze jako vymezující podklad např. pod sedací soupravu. Velký comeback slaví linolea v nové kvalitě a designu a marmolea pro namáhané provozy – kuchyně a předsíně. Nerovné a viditelné spáry stěnových panelů vyžadují nové štukové vrstvy a zbroušení. Mnohde pro zateplení místnosti i dřevěné obložení v kombinaci se zrcadlovými panely,které opticky zvětšují prostor, např. u vstupu do bytu. Malba prochází proměnou od standardní bílé k pestré škále barev. Barvy slouží k proteplení či ochlazení místností orientovaných na nepříznivou světovou stranu (např. kuchyně na jih), a také k optické korekci velikosti prostoru a celkovému ladění atmosféry bytu. Objevují se i účelné stěny ze skleněných tvarovek k prosvětlení koupelen a předsíní. Vysoká odolnost panelů k vrtání se dá přelstít nanesením speciálních vrstev na celou plochu stěny, které umožňují opakované připevnění pomocí krátkých hřebíků bez zanechání stop. To uvítají hlavně dětské pokoje. Elegantnější je obložení stěny z materiálů, na které lze zavěsit police, obrazy apod. Dalším řešením může být
21
výroba policových stěn na celou výšku místnosti včetně zavěšovacího systému pro obrázky apod. Pro radikální dispoziční změny vyžadující vyjmutí panelů nebo jejich částí je nutný statický posudek příslušného panelového domu. Na základě posouzení kvality použitých betonů, provedených spojen, aktuálního stavu konstrukce, počtu podlaží a umístění řešeného bytu lze zasahovat i do nosných a zavětrovacích panelů. Obecně lze zcela bez náhrady vyjmout vložené nenosné dělící příčky v celé výšce podlaží, zavětrovací dle stavu navazujících stěn. Nosné lze vyřezat do míry ponechání 60 cm nadpraží a ostění jako pilíře a vložení ocelového rámu do vzniklého otvoru. Po odkrytí holých stěn si často vyžádají výměnu i litinové radiátory za elegantnější deskové ocelové s předregulovatelnými ventily.
vnitřní dveře Ke stěnám patří nevyhnutelně i dveře. Vstupní by měly být bezpečné, v určité požární odolnosti a do jisté míry izolující jednak směrem z bytu ven i ze společné chodby dovnitř. Proto původní, ve většině případů interiérové dveře, lze nahradit přímo bezpečnostními dveřmi, které požadované vlastnosti mají. Výrobci nabízejí různé varianty materiálového provedení (dýha nebo folie, jádro dřevotříska, masiv nebo ocel) i stupňů zajištění. Důležitou součástí výměny jsou i zárubně, které před novým osazením nutno vylít betonem pro větší pevnost. Nevzhledné montované kovové zárubně se nahrazují obložkovými a dveře se vyměňují za nové v soudobém tvaru, prosklení. V úzkých chodbách a předsíních lze úspěšně použít dveře posuvné. Mnohde nahrazují původní panely celé posuvné stěny ve stopě dřívější hranice místnosti a dávají tak prostoru proměnlivost.
závěr Hlavní problém bytů v panelovém domě kromě dožívajících rozvodů, vybavení koupelen a kuchyní jsou bezesporu tolikrát zmiňované malé místnosti. Radikální řešení vyřezáním panelů není možné ze statického hlediska u každého domu a u každého bytu. Přesto existují levnější nástroje k dosažení optimálního účinku. Je to barva a použití vhodného materiálu na podlahy a stěny. Podobné barevné a materiálové ladění prostor sjednocuje. Použitím výrazně jiné barvy či materiálu lze určitý kout nebo část místnosti vyčlenit pro jinou funkci. Tmavé barvy opticky působí dojmem hloubky, naopak zase mohou snižovat stropy. Výborným pomocníkem pro zvětšení prostoru je zrcadlo. V úzkých předsíních a koupelnách plní navíc i užitnou funkci. Podobně se chová i sklobeton nebo mléčné či pískované
22
sklo díky své transparentnosti, není průhledné, takže navozuje pocit soukromí nebo izolace (např. u koupelen), ale propouští světlo a dává tušit prostor za ním. Uživatelé sami pak mohou pomoci atmosféře svého domova výběrem a rozmístěním nábytku – méně znamená více. Důležité jsou dostatečné průchody k oknům, balkónovým dveřím, pračce a pohodlný pohyb vůbec. Velikost prostoru se většinou zjistí při vystěhování, pro odvážné pak v okamžiku zahájení rekonstrukce bytu. Mizí jádro, vybavení, stěny. Ale před tím vlastně musí někam zmizet nábytek a dokonce i my sami. Možná se ale hrdinně krčíme v koutku našeho původního 3+1 a žasneme nad proměnou v 2+1, nebo 2+kk, 1+kk. Velice opatrně se zaplňováním! Je třeba si uvědomit, že veškeré změny k lepšímu uvnitř i vně panelového domu se dějí převážně za plného bydlení rodiny. Dům a blízké okolí nebo konkrétní byt se změní ve staveniště. Proto jsou namístě zvýšená bezpečnostní opatření a nutná srozuměnost všech účastníků rekonstrukce s jistým diskomfortem. Ať už jde o provádění sond ke zjištění technického stavu objektu nebo překrytí oken lešením a ochrannými plachtami při zateplování. Vůbec nejvyšší stupeň odvahy projevují rodiny, které se rozhodnou proměnit dispozici svého bytu bez možnosti útočiště mimo hlavní scénu. Osud tváře domu, jeho fasáda, vstup, střecha, je věcí dohody nájemníků a případně bytového družstva, které většinou disponuje kontakty a dohodami s realizačními firmami s požadovanými garancemi. Osud jednotlivých bytů ale zůstává v rukou té které rodiny. Původní záměr opravit dosluhující koupelnu či kuchyň se může rozrůst o podstatnější zásah do dispozice. Realizaci radikální proměny spojováním či dělením prostorů má předcházet vypracování projektu a nezbytná pomoc odborníka – architekta. Projekt se předkládá na příslušném stavebním úřadě k vydání stavebního povolení. V některých lokalitách stačí jen ohlášení stavebních úprav. Není možné sledovat pouze internetové odkazy na úpravy podobného typu bytu, případně snaha napodobit souseda ve vedlejším vchodě. Právě architekt vzhledem ke svému vzdělání a ctění etiky vlastní profese posoudí míru realizovatelnosti a případnou spolupráci se statikem, což je nutné i v případě zásahu do nenosných panelů. Stejně jako vysněné šaty si necháte ušít u vyhlášeného krejčího a auto zvolíte dle doporučení renomovaných testů, tak i architekta a realizační firmu hledejte dle referencí či dle konkrétních realizací a osobních doporučení. Jedině tak najdete, co hledáte. Vzájemné porozumění a stejnou řeč.
23
PŘÍKLADY REALIZACÍ VSTUP SLUNCE Byt byl realizován v konstrukční soustavě B70, rok dokončení 1978, dle plošných parametrů určen pro obývání 4 osobami. Původní dispozice byla otevřena do jednoho obytného prostoru vyřezáním třech panelů a koupelna získala na komfortu plochy a vybavení. autor: Iva Poslušná 2005 dodavatelé: RADECO Brno, GABON
původní stav
24
návrh
VELKÝ PRO DVA Byt byl realizován v konstrukční soustavě B70, rok dokončení 1978, plošnými standardy určen pro obývání 4 osobami. Vyřezáním třech panelů byl vytvořen jeden obytný prostor, koupelna a přiléhající chodba získaly na komfortu osazením posuvných dveří a novým vybavením. autor: Iva Poslušná 2006 dodavatelé: RADECO Brno, WELLE
původní stav
návrh
25
MODRÁ
Byt byl realizován v konstrukční soustavě T06B, rok dokončení 1972. Plochou 70m2 a rozměry obytných místností byl určen pro obývání 4 osobami. Ještě před dokončením domu byl vyjmut panel dělící obytný pokoj a ložnici. V současné době proběhla rekonstrukce instalačního jádra a úprava prostor kuchyně, koupelny a vstupu. autor: Dagmar Glosová 2005 dodavatelé: RADECO Brno, IKEA, WOODFACE
původní stav
26
návrh
PROSTOR Byt byl realizován v konstrukční soustavě T08B, rok dokončení 1971. Plochou 72 m2 a rozměry obytných místností byl určen pro obývání 4 osobami. Dispozice bytu byla totálně vyčištěná vyjmutím všech dělicích stěn a provedeno nové nezbytné členění. autor: Petr Sýkora 2006 dodavatelé: STAVEX U.H. s.r.o., MAKRA s.r.o , Petr Cais KPK
původní stav
návrh
27
ABSTRAKT Potřeba řešit otázku bydlení pro jednotlivce i pro státní správu je stále aktuální. Uvnitř měst dožívá nejstarší bytový fond a na jejich okrajích mnohdy v dosahu přírody zůstalo dědictví z předchozího období hromadné bytové výstavby v panelové technologii. Kapacitně představuje útočiště pro celou jednu třetinu obyvatel ČR. Analýzy nákladů na odstranění a možností regenerace a zkušenosti ze zahraničí jednoznačně mluví pro druhou uvedenou variantu. S podporou finančních dotací státu a fondů Evropské Unie byl vypracován program PANEL a další dílčí projekty pro pomoc všem majitelům a uživatelům panelových domů. Jejich primárním úkolem bylo řešení domu jako celku, každé části jeho obvodového pláště a základních instalací. Habilitační práce na základě předchozích projekčních a pedagogických zkušeností autorky si dala za cíl: − na základě historického vývoje a původních projektových podkladů vytvořit přehled realizovaných typů panelových konstrukčních soustav v ČR − v rámci platných předpisů analyzovat jednotlivé části dispozice bytů a hledat potenciál zvýšení jejich užitné i estetické kvality − na vybraných příkladech demonstrovat předchozí závěry. V průběhu práce se prokázalo, že panelové domy jsou hodny věnovaného zájmu projektantů, stavebníků, finančních institucí, ale především jejich majitelů a správců. Dosažené výsledky snahy o regeneraci jsou viditelné v siluetě každého města a zkušenosti potvrzují předpokládané zvýšení komfortu bydlení. Tato práce se snažila ukázat to, co viditelné není. Regeneraci vlastních bytů. Od jednoduchých „kosmetických“ úprav až po finančně náročnější radikální stavební změny. Na doložených realizovaných příkladech pak přesvědčit o zcela jistém potenciálu dispozic v panelových domech. Díky vyspělosti stavebních technologií lze ve stávající struktuře vytvářet nová uvolněnější členění, případně propojení daných prostor, a díky dostupnosti kvalitních materiálů dosáhnout srovnatelného standardu s novostavbou.
28
ABSTRACT The requirement to try to find the issue of housing for individuals and the government is still current. Inside urban lasts out the oldest housing stock and their edges often in the range of natural heritage left from the previous period of public housing in the panel technology. Capacity is a refuge for the entire one-third of the Czech population. Analysis of the cost of removal and the possibility of regeneration and experience from abroad clearly speaks for the latter option. With the support of state grants and funds the European Union has drawn up a program PANEL and other sub-projects to help all owners and users of prefabricated buildings. Their primary task was to tackle the house as a whole, each part of its cladding shell and basic installation. Habilitation work on the basis of previous design and teaching experience, the author has set itself the objective: - on the basis of historical development and original design documents to create a survey carried out by the types of prefabricated construction system in the Czech Republic − under rules in force to analyze the individual disposition of the apartments and seek to increase their potential utility as well as aesthetic qualities - on selected examples to demonstrate the findings. The work showed that the panel blocks are worthy of interest devoted to designers, builders, financial institutions, but above all their owners and managers. The results achieved on the regeneration efforts are visible in the strength of each city and experiences confirm the anticipated increase in comfort housing. This work has sought to show what is invisible. Regeneration of their own flats. From simple "cosmetic" adjustments to the financially demanding a radical structural change. On documented examples realized then persuade the full potential of a scheme in prefabricated houses. Thanks to maturity of the technology are in the current structure to create a new relaxed broken, possibly linking the space, and thanks to the availability of high-quality materials to achieve a comparable standard with the new.
29
POUŽITÁ LITERATURA odborná literatura Drápalová,J.: Regenerace panelových domů, ERA Brno 2006 Hubatová-Vacková,L.;Říha, C.: Husákovo 3+1: bytová kultura 70.let, nakl. VŠUP, Praha 2007 Lhotáková,Z.,Trnková,K.: Kuchyně, ERA Brno 2006 Poslušná,I.,Meixner,M.: Moderní panelový byt, ERA Brno 2007 Prokopová,H.,Müller,I.,Maňák,H.: Byt, který se vám přizpůsobí, ERA Brno 2007
normy a předpisy ČSN 734301 červen 2004
periodika Architektura ČR, ročník XVI, č.4-5-1957 Batík,S.:Vliv typizace bytových domů na bydlení v létech 1945-1985, studijní text Bazac-Bilaud, L.:Jak se žije na sídlišti?, architekt 22/97 Dubový,V.:Nástavby pomáhají panelákům vylepšit vzhled i rozpočet, stavebníforum.cz,13.1.2006 Ďuríková, K.:Panelák trochu jinak, bydlení.cz 22.8.2005 Projekt 8/85 Procházka,R.:Poklad skrytý na dosah ruky, Stavebnictví a interiér, 3/2002 Rojík, V.,Brabec, V.:Možnosti zkvalitnění panelových budov, Stavba 1/97 Smékalová, Š.: OLYMP-prozaické jméno pro novou koupelnu, Stavebnictví a interiér, 11/1999 Šebestík, L. :Bourání se ve východním Německu osvědčilo, eStav.cz, 11.1.2007 Vondráková, A.:Když už padají zdi, e-architekt, 11.10.2005 Ždimera, J.:Okna, jimiž prokoukne i panelák, Stavebnictví a interiér, 12/2001 www: ekonomservis.com revitalizace-panelaku.cz revita-g.cz stavebni-forum.cz další podklady Katalog fy LAUFEN CZ Katalog fy SANITEC CZ Výstava soutěže Panelák pro 21.století 2008 Studentské projekty P.Koláře, M.Ryškové
30
