VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY
ing. arch. Jiří Palacký
GIS A INVENTARIZACE VÝROBNÍCH ÚZEMÍ TRADIČNÍCH PRŮMYSLOVÝCH MĚST ČR PO ROCE 1990 GIS AND AN INVENTORY OF TRADITIONAL INDUSTRIAL CITIES OF THE CZECH REPUBLIC AFTER 1990
Zkrácená verze Ph.D. Thesis
Obor:
Architektura
Školitel:
Prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
Oponenti:
Prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger Doc. Ing. arch. Jiří Löw Doc. Ing. arch. Juraj Havaj, CSc.
Datum obhajoby:
28. 6. 2006
KLÍČOVÁ SLOVA brownfields, generel výroby, inventarizace výrobních území, latentní území, nevhodně využité zemí, opuštěné území, posvitavská zóna, regenerace průmyslových území, registr GIS, území bývalých výrobních zón, zanedbané území
KEY WORDS brownfields, brownfield GIS, derelict land, former production zones, inappropriate land use, industrial site regeneration, inventory of industrial land, latent land, production plan, Svitava River embankment, vacant land Místo uložení disertační práce – Fakulta architektury VUT v Brně
© Jiří Palacký ml., 2006 ISBN 80-214-3358-8 ISSN 1213-4198
OBSAH 1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY 1.1 Vymezení problému z hlediska potřeby uchování významných dat o území v digitální podobě 1.2 Vymezení problému z hlediska historického vývoje výrobních území 1.3 Rozbor současného stavu řešené problematiky 1.3.1 Objasnění pojmů z hlediska územního plánování a rozvoje 1.3.2 Brownfields měřítkem problému 1.3.3 Společenský význam inventarizace území 1.3.4 Uplatnění GIS při inventarizaci průmyslových provozoven 2 CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE 2.1 Vyhodnocení stavu a perspektiv výrobních území na modelovém příkladu města Brna 2.2 Obecně použitelná metodika aplikace GIS v inventarizaci výrobních území s přihlédnutím k inventarizaci brownfields 3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU 3.1 Analýza domácích a zahraničních teoretických prací vztahujících se k vývoji výrobních území, respektive k problematice brownfields 3.1.1 Poznatky ze studia anglických území brownfields 3.1.2 Uplatnění inventarizace z hlediska strategického rozvoje brownfields 3.2 Metody inventarizace výrobních ploch 3.3 Metodika průzkumu a inventarizace výrobních ploch na modelovém příkladu města Brna 3.4 Registr průmyslových provozoven RPPB v Brně 4 VÝSLEDKY PRÁCE, NOVÉ POZNATKY A JEJICH APLIKACE 4.1 Průzkumy a inventarizace výrobních území města Brna a jejich vyhodnocení 4.1.1 Analýza generelu výroby z roku 1969 4.1.2 Analýza generelu výroby z roku 1985 4.1.3 Analýza generelu výroby z roku 2002 4.1.4 Analýza registru RPPB 2005 4.2 Návrh metodiky sběru, zpracování a aktualizace dat pomocí registru RPPB 4.3 Aplikace zjištěných poznatků v konkrétních projektech revitalizace brownfields
5 7 8 8 9 9 10 11 11 11 12 13
13 14 14 15 16 17 19 19 20 20 21 22 22 23 3
4.4 Syntéza výsledků a doporučení pro budoucnost
26
5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Z HLEDISKA PŘÍNOSU PRO ŘEŠENOU PROBLEMATIKU A DALŠÍ ROZVOJ VĚDNÍ DISCIPLINY
26
6 ZÁVĚR
28
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
29
8 PŘEHLED AKTIVIT A ZVEŘEJNĚNÝCH PRACÍ BĚHEM STUDIA DSP
30
9 ABSTRACT
31
4
„Mám moc rád, když lidé dokáží přirozeně užívat dědictví předků.“ (Josef Pleskot, z rozhovorů 1998–2002, 2003)
1
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Postoje, které v této práci zaujímám, vycházejí z mého osobního vztahu k městu Brnu a současného stavu jeho zanedbaných území. V prostředí bývalé posvitavské výrobní zóny v Brně jsem strávil krásné chvíle svého dětství. Můj dědeček byl dílenským mistrem ve Zbrojovce, moje babička pracovala jako švadlena v Krasu na ulici Cejl. V Židenicích bylo ještě v 80.letech tolik dětí aby zde mohla být provozována samostatná mateřská školka jako součást Tyršovy základní školy architekta Oskara Pořísky. Dnes je však toto území výrobou a mladými rodinami s dětmi opuštěné. Bloky rodinných domů jsou obklopeny uzavřenými výrobními areály a chátrajícím zařízením železnice. Typické nárožní obchůdky s potravinami byly postupně uzavřeny a nahradily je drobné podnikatelské firmy. Na místě bývalé textilní továrny postavili supermarket. Dnes bydlím se svou rodinou v centru tohoto území, ale v mysli mám stále uchovanou jasnou vzpomínku na jeho živou minulost. Brno, podobně jako řada dalších evropských měst bývalého východního bloku, prošlo obdobím, které na něm svým necitlivým zacházením zanechalo nesmazatelné stopy. Jejich napravení a odstranění představuje rozsáhlý a komplexní úkol pro několik následujících generací. Touto prací bych proto rád přispěl k zachování trvalých hodnot, které podle mého názoru mnohé chátrající průmyslové provozovny pro naši společnost představují. Zanedbané území ovlivňuje stav a kvalitou životního prostředí našich měst. Zastávám názor, že k jeho ochraně a zlepšení může přispět každý a to svou činností a uvážlivým jednáním. Problémy a jejich řešení, popisované dále v této práci sleduji, zaznamenávám a vyhodnocuji pomocí geografického informačního systému, který v současné době představuje univerzální prostředek mapování a plánování rozvoje území. Usnadňuje dialog mezi územními plánovači a veřejností. Člověk je odpradávna pevně spjat se zemí kterou obdělává a přetváří. Mezi námi existuje pouto, vzájemná podobnost, ale i rozdíly, vyplývající z naší podstaty. Lidé se rodí, žijí, využívají a mění své prostředí, aby následně završili svůj život smrtí a uvolnili prostor jinému člověku. Krajina, zpočátku člověkem nedotčená má podobný vývoj. Je upravena, zastavěna, využívána a nakonec vytěžená, devastovaná a vyčerpaná zůstává opuštěna. Území, ač zpočátku nedotčené, zaujímá na Zemi stále stejný vymezený prostor. Člověkem vymezené území pro výrobu těží ze své strategické polohy vůči městské aglomeraci, dopravní infrastruktuře, krajinné morfologii a zdrojům surovin. Podle potřeby se 5
dále rozšiřuje a zabírá větší území. Nové technologii a jejímu zázemí už nemusí bývalé prostory nadále vyhovovat a vyžadují nové místo. Původní, předimenzované avšak nadále nevyhovující prostory se tak ocitají bez náležitého využití a opuštěné chátrají. Ve své práci se snažím vytvořit nástroj, pomocí něhož bude možné sledovat jejich vývoj a proměny. Vytvářím současně dosud chybějící informační bázi dat, čímž chci přispět k urychlení procesu obnovy výrobních území. Životní cyklus člověka je konečný a probíhá v generacích. Cyklus využití krajiny je naopak cyklem otevřeným, součástí vyššího planetárního systému. Probíhají v něm přirozené ozdravné procesy. Město je lidským sídlem a také prostorem zdánlivě neměnným, upraveným, zastavěným a využívaným. Pokud pomineme ničivé důsledky válek, rozsáhlých požárů, zemětřesení, morových nákaz a dalších pohrom, tak i zde dochází k devastaci a uvolňování pozemků v nepravidelných cyklických obměnách. Pokud na konci tohoto přirozeného cyklu nedochází k regeneraci devastovaného území, narůstá a stává se pro člověka obtížně řešitelnou přítěží. Pro tento stav území jsme si zvykli používat označení brownfields. V cyklických obměnách tedy dochází k zástavbě krajiny a jiného dosud nezastavěného území. Výroba a ostatní městské funkce, se stěhují do nových prostor, rozšiřují se dále do krajiny a současně na jiném místě dochází k ukončení předchozí činnosti a následnému uvolňování pozemků. Žádoucí je stav, kdy dochází k recyklaci, tj. k uzavření zmíněného cyklu, a k opětovnému využití již jednou urbanizovaného území. Tím je možné udržet počet brownfields přinejmenším na stejné úrovni, přičemž s novými nástroji, a na základě fundovaných informací, je možné celkovou rozlohu nevhodně využitého, v našem případě výrobního území, dále redukovat. V otázce uvolňovaného území se však nejedná vždy a jen o negativní případy. Uvolnění je přirozenou reakcí způsobenou koncentrací na jedné straně a expanzí na straně druhé. Uvolňované lokality vytvářejí prostor jinak vytěsňovaným elementům. Setkáme se zde proto s nejrůznějšími, mnohdy i vzácně se vyskytujícími živými organizmy, což považuji za důkaz samovolně se obnovujícího původního přírodního rázu krajiny. Vedle toho se zde mohou, v důsledku rozmanitosti lidské společnosti a kultury, také soustřeďovat některé pozitivní i negativní nonkonformní elementy, pouliční umělci, squateři, sprejeři, bezdomovci, sociálně slabší vrstvy obyvatel a národnostní menšiny obtížně se začleňující do společnosti.
6
1.1 Vymezení problému z hlediska potřeby uchování významných dat o území v digitální podobě Regenerace výrobního území představuje v současné době závažný problém. Země bývalého východního bloku, dnes noví členové Evropské unie, a mezi nimi i Česká republika, řešení problému po dlouhou řadu let odsouvaly. Dnes se však, vedle dalších opomíjených oblastí, stal příčinou zpomalení naší evropské integrace, malé konkurenceschopnosti, nadměrného rozpočtového deficitu, růstu národního dluhu, existence starých ekologických zátěží, nedostatečného rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesa. Jistá počáteční rezervovanost vládních činitelů, věnovat svou pozornost tomuto problému se všemi jeho důsledky, až dosud bránila nastartovat programy koordinované regenerace a pasportizace, které jsou již po několik desetiletí ve velké míře a s úspěchem uplatňovány ve vyspělých demokratických zemích. Z hlediska možnosti učinit uvážené a operativní rozhodnutí je bytostně důležité znát rozsah problému a mít k dispozici aktuální a pravidelně doplňovaná data. Tento přehled musejí mít vládní činitelé České republiky a územní plánovači na dosah svých rukou. Prozatím ho však nemají. Řešením je proto tvorba inventarizace stavu výrobního území s využitím moderního softwarového nástroje, jakým je geografický informační systém. Česká republika průběžně shromažďuje velké množství údajů. Účel jejich využití (sčítání obyvatel, osob a majetku) však podmiňuje jejich strukturu, obsah a podrobnost. Pro vytváření podrobných analýz a plánování rozvoje území to však zdaleka nedostačuje. Pro účely rozhodování o programech regenerace zanedbaného území je zapotřebí uvolnit kompletní datové balíky územních plánů obcí, územně technických podkladů, databází bývalých okresních úřadů, data z katastrálních, stavebních a daňových úřadů, ze statistického úřadu, data o sociálním a zdravotním pojištění, údaje z obchodního rejstříku a záznamy sektorových ministerstev, týkající se investic, dotačních programů, starých ekologických zátěží, půdních typů a další v západních zemích přístupné informace. Pokud není možné data získat z výše uvedených zdrojů, je zapotřebí provádět vlastní průzkumy a vytvářet vlastní bázi dat. Pro účely vypracování této disertační práce se mi podařilo vybranou část digitálních mapových podkladů zapůjčit, případně i zakoupit. Data o území ČR jsou však obvykle špatně dostupná, nebo nadále zůstávají v nekompatibilní papírové podobě. Proto jsem musel zbývající data doplnit.
7
1.2 Vymezení problému z hlediska historického vývoje výrobních území Kořeny problémů průmyslových brownfields sahají až do počátků průmyslové revoluce probíhající v letech 1760–1830. Největší vliv na dnešní stav průmyslu v České republice má však především až poválečné období. Po roce 1945 se celý svět vzpamatovává z tragických následků války. V socialistických zemích je podporována sociální výstavba a praktické a funkční uspořádání měst. V Československu, Polsku, Rumunsku a dalších zemích východního bloku se uplatňuje socialistický způsob hospodaření, nadále se rozvíjí těžký a zbrojní průmysl. Pozemky a nemovitosti ztrácejí svoji hodnotu a jsou bez rozmyslu extenzivně zabírány pro výrobu a těžbu. Teprve v dnešní době se odkrývají důsledky tohoto zacházení v podobě extrémně rozsáhlých ploch průmyslových brownfields. V důsledku opomíjení některých negativních jevů a nedostatků z předešlých desetiletí komunistického vývoje musí současná česká společnost čelit rozsáhlému problému dlouhodobé nezaměstnanosti (v Brně 12 %, v Mostě až 22 %), nedostatečné integrace některých skupin obyvatelstva, starým ekologickým zátěžím a nepříznivým urbanizačním a demografickým jevům ve společnosti. Společenské a ekonomické změny, zahájené v západních zemích v 70. letech 20. století, změna politické situace a s tím související příliv přímých zahraničních investic v 90. letech, přinesly na jedné straně významné oživení některých klíčových odvětví českého průmyslu (automobilový a petrochemický průmysl). Na druhé straně však, v důsledku nedostatečného rozvoje a pomalého transferu technologií, dochází k recesi a ke krachu do té doby klíčových odvětví průmyslu (hutnictví železa a těžba, textilní, zbrojní a strojírenský průmysl). Zatímco Česká republika ještě v 80. letech uměle podporuje nadvýrobu na sklad a plánuje další nelogické rozšiřování výroby, v ostatních demokratických zemích je naopak výroba vzešlá z průmyslové revoluce na ústupu. Produkce se omezuje na malosériovou výrobu lépe vyhovující požadavkům trhu. Těžiště tradiční výroby zemí západní Evropy je již definitivně přesunuto do jiných, méně vyvinutých zemí. Začínají se řešit problémy spojené s obnovou bývalých průmyslových a vojenských území. Jedná se o celosvětový problém. Největší problémy však mají země bývalého východního bloku, které řešení problému po řadu let odsouvaly.
1.3 Rozbor současného stavu řešené problematiky Naléhavost stavu, ve kterém se Česká republika právě nachází potvrzuje Makroekonomická analýza Ministerstva pro místní rozvoj ČR, stanovující strategické cíle rozvoje pro léta 2004–2006.
8
„Česká republika patří mezi deseti kandidátskými zeměmi k těm nejrozvinutějším, avšak ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je zemí zaostávající. Přestože v posledních deseti letech došlo v České republice k rozsáhlým ekonomickým a sociálním změnám a země se tak přiblížila vyspělým státům, v mnoha ohledech má i nadále transformační charakter. Týká se to zejména nutnosti pokračování strukturálních reforem v průmyslu nahrazením starých výrobních provozů moderními typy výroby s nízkou surovinovou a energetickou závislostí, vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem“ [15]. 1.3.1 1.3.2
Objasnění pojmů z hlediska územního plánování a rozvoje Brownfields Území brownfields Gentrifikace Geografický informační systém (GIS) Současně zastavěné území obce (Intravilán) Suburbanizace Brownfields měřítkem problému
Suburbanizace je negativním jevem, který se projevuje výstavbou průmyslových závodů v extravilánu měst, zatímco ty staré (brownfields) zůstávají opuštěny v jejich centrech. Přelévání komerčních a rezidenčních aktivit do okrajových částí (tzv. urban sprawl) má negativní dopad na dopravní infrastrukturu, sociální skladbu obyvatel i kvalitu životního prostředí našich měst. Brownfields a urban sprawl jsou spojitými nádobami. Územní plán řeší celou řadu problémů zdravého rozvoje města. Nejdůležitějším úkolem, který musí územní plán co nejdříve řešit, je obnova území brownfields. Zatímco západní země sledují vývoj svého území již desítky let, u nás pociťujeme objektivní potřebu zabývat se tímto problémem především v souvislosti se vstupem do evropského společenství, jenž klade na Českou republiku požadavek cílevědomé regenerace problémových oblastí a dokončení započaté transformace výroby. Evropské společenství, nejen stanovuje jednotná pravidla a požadavky pro členské země, ale nabízí rovněž i prostředky na podporu při jejich realizaci. Tradiční česká průmyslová města jsou ukončením výroby zcela jednoznačně postižena. Brownfields se stávají měřítkem jejich problému. Dnes je zapotřebí stanovit rozsah deprimovaných území v jednotlivých městech a potažmo i městských částech. Prozatím jejich rozsah neznáme. Na základě předběžné studie programu přípravy kandidátských zemí na vstup do EU - Phare, však již byla odhadnuta jejich přibližná rozloha včetně nákladů na jejich regeneraci na regionální úrovni. V České republice existuje přibližně 30.000 ha brownfields. Náklady na jejich obnovu se odhadují na 100 mld. Kč. Tyto údaje jsou pouze orientační a budou se dále upřesňovat. Mezi jednotlivými městy a regiony však panuje vzájemná rivalita a soutěž o získání bohatého investora. Bez regulace tak 9
nadále vítězí zástavba v zemědělské krajině na úkor zástavby nevyužívaného městského území. Brownfields představují ekonomickou zátěž, a proto je třeba se jimi prvořadě zabývat. V Brně po roce 1990 došlo ke kolapsu výroby, tříštivému efektu a rozdrobení průmyslových závodů. Současně byla zrušena centrální evidence údajů o území a dnes, v souvislosti s přípravou nového územního plánu města, se zabýváme potřebou opětovného získávání dat a jejich sestavení do přehledné mozaiky pomocí moderního nástroje územního plánování, kterým je GIS. 1.3.3
Společenský význam inventarizace území
Záznamy o stavu území jsou prováděny již od dob nejstarších civilizací. V dnešní době provádí většina zemí pravidelné sčítání lidu, domů a bytů podle nařízení Organizace spojených národů, přijatého v roce 1946. Spojené státy americké se však již od roku 1790 zaměřují nejen na sčítání obyvatel a bytů, ale v intervalu 5-ti let zaznamenávají rovněž informace o zemědělství (počet zemědělských družstev, objem sklizně v předchozím roce, počet zaměstnaných v zemědělství a rozlohu uměle zavlažované půdy), o vládě v jednotlivých státech (forma vládního zřízení, počet zaměstnaných lidí, hospodaření vlády), dále zaznamenávají ekonomickou aktivitu obyvatel (výstavbu, výrobu, těžbu, maloobchod, velkoobchod, služby a dopravu). Zaznamenávané informace obsahují i druh vlastnictví, rozlohu podniku, průměrné mzdy, množství a typ technologického vybavení. V západních zemích Evropské unie se uskutečňuje rovněž census zemědělství, obchodu a výroby, přičemž samotná inventarizace se provádí různými způsoby. Někdy je zapotřebí provést průzkum osobně a individuálně, jindy se využívá poštou rozesílaných dotazníků, nebo telefonických průzkumů a jiných forem. Demografové tyto seznamy sčítají a analyzují. Pro provedení inventarizace je rovněž důležité stanovit vhodný termín. Datum je třeba přizpůsobit období sklizně, církevním svátkům, v jihovýchodní Asii rovněž období monzunových dešťů. Každá země ustanovila pevné datum, nejlépe vyhovující místním podmínkám. Interval opakování se zpravidla rovněž liší. Nejčastěji (Velká Británie, USA, Česká republika) se sčítání provádí v intervalu 10 let, v jiných zemích (Kanada, Nový Zéland, Irsko) se sčítání opakuje každých 5 let. V některých zemích (Holandsko, Dánsko, Island) se sčítání neprovádí vůbec. Pasportizace stavu výrobního území mají v jednotlivých zemích rovněž svá specifika. Ve Skotsku například provádějí inventarizaci výrobního území každým rokem s datem 31. března. Na sběru se podílejí jednotliví zpracovatelé z řad zastupitelstva městských částí. Údaje jsou shromažďovány centrálně prostřednictvím Internetových dotazníků a jejich vyhodnocení provádí vybraný tým analytiků.
10
V České republice se průzkumy území, tzv. generely specifických funkcí, provádějí především za účelem vyhotovení územně plánovacích podkladů při příležitosti zpracování nového územního plánu obce. Význam pravidelné pasportizace výrobního území tkví v tom, že udržuje aktuální informace o problematických oblastech ve městě. Městské zastupitelstvo tak může podpořit aktuální nabídku a poptávku po volném území, vhodném pro další rozvoj výroby, služeb, administrativy a bydlení. Tento přístup umožňuje pohotovou reakci na zájem investora, přičemž poskytuje relevantní a cenné informace pro developery a trh s realitami. 1.3.4
Uplatnění GIS při inventarizaci průmyslových provozoven
Podkladem pro správné rozhodování je přísun kvalitních informací. Jejich hodnota závisí na aktuálnosti a vztahu ke sledovanému problému. Česká republika, podobně jako ostatní země bývalého východního bloku, nezná aktuální stav svého výrobního území ani počet brownfields. Vyspělé západní země, mezi nimi i Skotsko, zaujaly však k této problematice jiné stanovisko a usilují o vytvoření a správu rozsáhlých databází informací o výrobním území, stavu jeho využití a vlastnictví. Data nejsou samoúčelně shromažďována, ale v rukou územních plánovačů, ekonomů a demografů se stávají mocným nástrojem obnovy deprimovaných území. Za použití moderních technologií a kreativních metodických postupů jsou interaktivním způsobem prezentována veřejnosti, která si tím zároveň uvědomuje vlastní podíl na kvalitě svého prostředí. Každoročně pořádaná inventarizace umožňuje skotské vládě plánovat a nabízet svá brownfield území k prodeji na místním, národním i mezinárodním trhu s nemovitostmi.
2
CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE
Cílem mé práce je přispět k obnově chátrajícího městského prostředí, prostřednictvím aplikace GIS pro inventarizaci výrobních území. Toto téma je aktuální rovněž i v souvislosti s přípravou podkladů pro zpracování nového územního plánu města Brna.
2.1 Vyhodnocení stavu a perspektiv výrobních území na modelovém příkladu města Brna Podmínkou pro sestavení systému GIS, sledujícího stav a rozsah výrobních území, je potřeba sestavit obecnou metodiku inventarizace výrobních území s přihlédnutím k inventarizaci brownfields. Vytvořený nástroj bude možné bez úprav aplikovat na případech tradičních průmyslových měst ČR.
11
Tato práce si však neklade za cíl sledovat nebo určit rozsah výrobního území a brownfields za celou republiku. Takový úkol by vzhledem ke své náročnosti, přesahoval rámec mých možností i smysl této práce. Z praktických důvodů jsem proto k provedení průzkumů, rozborů a následnou aplikaci svých poznatků zvolil jen jedno modelové město s dlouholetou průmyslovou tradicí, a tím je Brno. Na základě studia dostupných údajů a jejich převodu na jednotnou platformu GIS provádím analýzu vývoje výrobního území města Brna za posledních 40 let. V průběhu práce rovněž vycházím ze zkušeností s řešením výzkumného projektu GAČR 103/02/1375 „Stav a perspektivy výrobních území průmyslových měst České republiky“, zpracovaného v Ateliéru výrobních staveb Fakulty architektury, Vysokého učení technického v Brně v letech 2002–2004.
2.2 Obecně použitelná metodika aplikace GIS v inventarizaci výrobních území s přihlédnutím k inventarizaci brownfields Obnova území, které dříve sloužilo výrobní činnosti má svá specifika. Podmínky bývají zpravidla velmi komplikované a náročné, především z hlediska jejich dlouhodobého řešení. V souvislosti se změnou společensko-politické situace došlo k rozštěpení původně celistvých podniků na drobné „střípky“ s různým stupněm využití a kontaminace. Ve své práci se snažím vytvořit nástroj, který tyto pomyslné střípky dokáže sesbírat a sestavit do přehledné mozaiky. Takto sestavená digitální mapa bude zaznamenávat jejich stav, vývoj, výskyt i zánik a tím pomůže sledovat jejich skutečný rozsah. Na základě analýzy zdrojových dat pomůže registr RPPB usnadnit výběr lokalit, vhodných pro regeneraci. Tento nástroj je již dnes předmětem zájmu investorů a developerů. Aplikace mnou sestavovaného registru rovněž umožní identifikovat potenciální jádra rozvoje s pozitivním dopadem na obnovu svého okolí. Zájem odhalit nedostatky vlastního území mají především větší obce, zatížené množstvím opuštěných, nevhodně využitých a kontaminovaných území. Vzájemná soutěživost, absence kontrolních nástrojů a nízká úroveň spolupráce mezi městy vede k upřednostňování výstavby na „zelené louce“, anebo k vytváření vlastních metod obnovy s obtížně porovnatelnými výsledky. Brno se potýká se soupeřivými obcemi, které se snaží přitáhnout investory na svoje území a jsou proto v konkurenčním boji ochotni obětovat i cenné pozemky v přírodním prostředí. Z hlediska strategického rozvoje muselo rovněž vyčlenit území pro podporu rozvoje průmyslové výroby. Území rozvoje se však podle výsledků analýz nalézá mimo plochy brownfields a tím nadále brzdí jejich rozvoj. Díky spolupráci s bývalým Útvarem hlavního architekta města Brna, později s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, mám přístup k informacím a sleduji rozvojové strategie města. Proto mi neunikly některé nedostatky, jejichž nápravou se v této práci rovněž zabývám. Do diskuse o využití průmyslových brownfields přispívám rovněž studentskými architektonicko-urbanistickými projekty. 12
3
METODIKA ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU
Prvním krokem při regeneraci výrobních ploch je stanovení rozsahu území a identifikace brownfields. Podmínkou pro určení rozsahu je sestavení přehledu a jeho průběžná aktualizace. Za tímto účelem jsem vytvořil nástroj - digitální pasport výrobních území na bázi geografického informačního systému. Nedílnou součástí mé výzkumné činnosti se stala spolupráce s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna v oblasti výběru zadaných témat, řešených v rámci studentských semestrálních a diplomových prací. Úzká spolupráce s magistrátem probíhala rovněž na grantovém projektu GAČR 103/02/1375 „Stav a perspektivy výrobních území měst ČR“, který byl zaměřen na zmapování současných brněnských průmyslových areálů. Na základě doporučení některých pro město strategických lokalit jsme společně se studenty vypracovali architektonicko-urbanistické projekty zaměřené na vhodné řešení jejich opětovného využití. Výsledné projekty byly představeny na výstavě „Budoucnost brněnských brownfields“ v říjnu 2002. Další výstava na stejné téma proběhla v následujícím roce. Obě výstavy byly realizovány ve spolupráci se statutárním městem Brnem. Následující akcí, která byla dovršením mého dosavadního výzkumu, byla ve spolupráci se statutárním městem Brnem uspořádaná konference „Brownfields – šance pro budoucnost“, která se uskutečnila v říjnu 2004. Inovativní projekty byly následně představeny veřejnosti v roce 2005 na výstavách v Lipsku a v Utrechtu.
3.1 Analýza domácích a zahraničních teoretických prací vztahujících se k vývoji výrobních území, respektive k problematice brownfields Každý problém se dá řešit, pokud si připustíme jeho existenci. Zanedbané území těží ze špatné informovanosti a následně i z nezájmu společnosti. Díky tomu se v městském organizmu může nepozorovaně rozrůst jako nakažlivá nemoc. Mohlo by se tedy zdát, že s obnovou zanedbaného území je třeba začít co nejdříve. Důvody pro okamžitou intervenci jsou opodstatněné. Je zde však určité riziko, na jehož existenci bych rovněž rád upozornil. V okolí brownfields, v urbanizovaném prostředí obvykle žijí lidé a existují zde i stabilizované místné komunity s vazbou na své prostředí. Jakákoliv, byť i dobře zamýšlená změna základu této stability (spekulace o kvalitě životního prostředí, spekulace s pozemky, plánovaná asanace apod.) může mít za následek nenávratné narušení přirozeně vytvořených a funkčních sociálních vazeb, stability místní komunity a vznik obtížně překonatelných předsudků, které mohou vážně ohrozit úspěch regeneračního procesu a pozdržet jeho realizaci o několik let.
13
3.1.1
Poznatky ze studia anglických území brownfields
Centrální část Londýna sestává celkem ze 32 městských částí o celkovém počtu 7,2 milionu obyvatel. Hustota osídlení představuje 4.542 obyv./km2, pro srovnání hustota obyvatel v Praze je 2.359 obyv./km2. Hektické podmínky, dané hustotou osídlení, významnou mírou snižují kvalitu obytného a životního prostředí. Pět procent z centrální části Londýna je charakteru brownfields. Londýn je místem, kde proces regenerace probíhá již několik desetiletí. Vedle pozitivních příkladů, např. Barbican, Docklands, Greenwiche, Jubilee Line a dalších, se zde setkáváme i s projekty méně úspěšnými, které však rovněž přispívají k poznání sledované problematiky obnovy brownfields, tj. deprimovaných zón. Příkladem může být obnova městské čtvrti Lower Holloway v severní části Londýna, která byla zpočátku dobře míněným rozvojovým záměrem obnovy upadajícího území. V konečném důsledku však přinesla narušení přirozených funkčních vazeb ve stabilizovaném území. Příčinou se zdá být tradiční přístup, nereflektování příčin suburbanizačních procesů a gentrifikace ve společnosti [21]. Podobný proces úpadku, spojený s dlouhodobě působící nejistotou směru dalšího vývoje, můžeme sledovat i v našich městech. Například v Brně se jedná o ulici Dornych, spojenou s dosud nerealizovaným projektem přesunu vlakového nádraží. Stav domů odpovídá nejistotě jeho obyvatel, zda investovat do nákladných oprav, nebo naopak problematickou oblast opustit. Dalším příkladem je ulice Cejl a dosud ne zcela realizovaná myšlenka, poplatná době svého vzniku, týkající se odsunu průmyslových provozoven (např. Ergon Maloměřice/Cejl) do okrajových částí města. 3.1.2 brownfields
Uplatnění inventarizace z hlediska strategického rozvoje
Inventarizace území SVDLS (Scottish Vacant and Derelict Land Survey), prováděná ve Skotsku, se zaměřuje na dlouhodobé sledování vývoje využití území průmyslových brownfields. Již několik desetiletí jsou zaznamenávány klíčové informace o výrobních lokalitách na území aglomerace o rozloze 3.500 km2. Každým rokem, a podle potřeby i častěji, je prováděna ekonomická rozvaha, na jejímž podkladě jsou jednotlivá evidovaná území roztříděna do kategorií náročnosti regenerace. Tímto způsobem byly z celkového počtu 2.030 brownfield území (4.017 ha) v roce 1996 vybrány, při zohlednění přibližných nákladů na obnovu, atraktivity umístění, komplikujících faktorů a výskytu starých ekologických zátěží, 4 lokality (Weirs, Campbell Street, Bilsland Drive a Crown Street), které z hlediska rozvoje města představují nejvhodnější kandidáty pro úspěšnou revitalizaci.
14
Tyto 4 vybrané lokality jsou zástupci odlišných podmínek a tvoří modelové případy pro posouzení náročnosti jejich regenerace. Vypovídají rovněž o tom, jak je pro městské zastupitelstvo důležité vést přehled o využití území a sledovat vývoj devastovaného území v regionu. Ze studia historického vývoje vytypovaných lokalit vyplývají obvykle nové skutečnosti a důvody, pro které je zpravidla obtížné určité problémy operativně vyřešit. Peníze v nich hrají vždy až druhořadnou roli. Ne ve všech zahraničních případech je řešením regenerace nákladná investice do komerčně výnosných aktivit, jako tomu nezřídka bývá právě u nás, se „zastupitelskou“ formou výstavby pro období 2, max. 4 let. Rozsah výrobního území a brownfields v Glasgow je nesrovnatelně vyšší než ve městě Brně. V menším měřítku však můžeme posoudit jeho význam i pro naše prostředí.
3.2 Metody inventarizace výrobních ploch Z hlediska potřeby vytvořit účinný nástroj, usnadňující plánování rozvoje průmyslových brownfields, jsem musel provést rešerši existujících řešení. Odbor plánování magistrátu města Brna procházel v době vzniku této práce změnami v osazenstvu, byl zrušen Útvar hlavního architekta města, GIS pracoviště se zdaleka nezabývalo průmyslem, brownfields byla až příliš abstraktním pojmem. Možnosti spolupráce a získání digitálních podkladů zde byly minimální. V Praze se problematice brownfields začali věnovat v souvislosti s obnovou škod, způsobených rozsáhlými povodněmi, zhruba o rok dříve. Rozloha území města Prahy však předurčila způsob řešení, založený na spolupráci stavebních úřadů jednotlivých městských částí. Problematikou pražských brownfields se zabývá ve své práci doktorandka ČVUT v Praze, Lucie Doleželová, která se inspirovala příkladem pařížského registru IUARIF. Pro můj výzkum byla významná možnost spolupráce se zahraničními kolegy ve Velké Británii, kde jsem dříve studoval, a kterou pravidelně navštěvuji v rámci učitelských mobilit. Vývoj obnovy průmyslového území v Británii proto již několik let sleduji i v souvislosti s vývojem ostrovní architektury. Největším přínosem pro mne byla návštěva Velké Británie v roce 2003. Při této příležitosti jsem navštívil londýnskou projekční kancelář, kde jsem se seznámil s projekty a studiemi využití vytipovaných brownfield lokalit, zpracovaných na základě výběru ze skotského registru SVDLS. Následně jsem se také sešel se zástupcem Glasgow and The Clyde Valley Structure Plan Joint Committee, strategickým územním plánovačem, Stuartem Taitem ve městě Glasgow. Zde jsem se poprvé setkal s konkrétním řešením, registrem SVDLS a jeho aplikací při regeneraci brownfields. Podrobné zkušenosti jsem popsal v časopise Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2004.
15
Indikátory brownfields představují v územním plánování veličiny, sloužící ke vzájemnému srovnání mezi obcemi. Tyto veličiny získáme srovnáním strategických údajů na základě jejich významu ve sledovaném problému. Pokladem mohou být statistická a katastrální data, data ze stavebních a daňových úřadů apod. Získaná hodnota je dále srovnatelnou s údajem zjištěným na jiném území, v jiné obci. Obvykle se jedná o percentuální nebo finanční vyjádření, nahrazující pouhé stanovení množství, uvedeného v počtu nebo rozloze. Údaje jako: procentuální vyjádření plochy brownfields ve vztahu k současně zastavěnému území obce, nebo procentuální vyjádření jednotlivých druhů brownfields již představují argumenty, které jsou snadno pochopitelné nejen odbornou veřejností a představují nástroj strategického plánování a podklad pro jednání. Tyto údaje pomáhají určit objektivitu přijatých opatření a přibližnou dobu regenerace problémového území, ve vztahu k již získaným zkušenostem druhých stran [2]. Při studiu zahraničních metod pasportizace jsem se zabýval těmito příklady: -
Inventarizace a regenerace výrobního území skotského Glasgow Registr opuštěného a chátrajícího výrobního území SVDLS Pasportizace výrobního území ve Spojených státech, registr NJDEP Pařížský registr výrobního území IAURIF
3.3 Metodika průzkumu a inventarizace výrobních ploch na modelovém příkladu města Brna Prvním předpokladem bylo stanovení jednoznačné definice aktivního průmyslového území a území průmyslových brownfields. Na základě přijetí těchto definic bylo možné začít shromažďovat záznamy o výrobním území ve městě Brně. Záznamy obsahují údaje o majiteli, druhu výrobní činnosti, zásobování, zaměstnancích a další podrobná data, kategorizovaná podle číselníků jednotlivých nadřazených ministerstev. Na základě zjednodušených hodnotících kritérií v databázi registru je možné provádět hromadné sumarizace a stanovit tak rozsah území např. podle stavu využití, nebo polohy vůči hranici záplavové zóny Q100, atd. podle potřeby určit vhodné indikátory brownfields. Databáze registru funguje na modulárním principu vzájemně provázaných relačních databází. Je navržena pro sledování stavu a vývoje průmyslových brownfields, a po případném rozšíření o další moduly, může sledovat stav a využití ostatních městských funkcí. Díky vztažení databázových záznamů k mapovým prvkům GIS v systému SJTSK-EastNorth je zachována prostorová integrita dat systému, který tak lze následně aplikovat na kteroukoliv obec v ČR a sledovat tím souhrnně stav využití území v rámci celé České republiky.
16
První sběr informací o výrobním území proběhl na základě formuláře, obsahujícího seznam nejdůležitějších sledovaných údajů o průmyslových provozovnách. Na sběru dat se podíleli studenti 2. ročníku Fakulty architektury VUT v Brně. Údaje o provozovnách a o druhu vlastnictví byly dohledávány prostřednictvím internetu na webových stránkách Českého statistického úřadu [www.czso.cz] a Obchodního rejstříku Ministerstva spravedlnosti České republiky [www.justice.cz]. Ruční záznam byl proveden do tabulkových formulářů a do slepých mapek. V následujícím kroku jsem sestavil klasifikační tabulky, obsahující třídící údaje. Pro třídění jsem využil číselníků Ministerstva průmyslu a obchodu a Statistického úřadu. Následně jsem sestavil modulové schéma databáze, podle kterého jsem provedl zpracování a převod získaných dat do databází a map geografického informačního systému. Registr průmyslových ploch RPPB 2005 postupně vznikal v letech 2002-2005 v několika vývojových fázích. V jednotlivých krocích byly provedeny následující činnosti: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
Příprava podkladů pro sběr dat Příprava mapových podkladů Sběr dat Korekce v průběhu sběru dat Zpracování nashromážděných dat Příprava podkladů pro vytvoření GIS Problémy s převodem dat Korekce a kategorizace záznamů Tvorba uživatelského prostředí
3.4 Registr průmyslových provozoven RPPB v Brně GIS registr představuje v podstatě digitální mapové dílo, složené z datových a mapových vrstev. Jednotlivé součásti registru jsem rozdělil do několika samostatných modulů M1–M7. M1 Databáze údajů A - provozoven aktivních a s ukončenou výrobní činností. M2 Databáze údajů B - bývalých brownfields, které byly díky regeneraci konvertovány na jinou než výrobní funkci. M3 Klasifikační tabulky - byly sestaveny na podkladě rejstříků příslušných ministerstev a úřadů. M4 List vlastníků - databázová tabulka plní funkci převodníku firem. M5 GIS areály a budovy A - aktivních provozoven. M6 Mapové vrstvy města Brna. M7 GIS areály a budovy B - bývalých brownfields, které byly díky regeneraci konvertovány na jinou než výrobní funkci.
17
Obr. 1: Schéma datové struktury registru RPPB 2005.
18
Vstup dat probíhá prostřednictvím editačního prostředí aplikace ArcGIS Desktop, Bentley MicroStation (digitalizace) a aplikace MS Access (vzájemně provázaných pomocí databázového propojení ODBC), prostřednictvím zápisu záznamů do databázového formuláře, usnadňujícího komplexní editaci údajů o provozovnách. Registr provádí záznam do následujících typů databází: -
4
Databáze údajů o provozovnách Geodatabáze Digitální mapové listy
VÝSLEDKY PRÁCE, NOVÉ POZNATKY A JEJICH APLIKACE
Naše země má zájem na tom, aby si zachovala atraktivitu a důvěryhodnost. Zpočátku proto ukazovala světu svoji pěknou tvář, přičemž závažné problémy uklízela pod stůl. Později se ukázalo, že nedostatky v legislativě umožnily zneprůhlednit a legálně porušovat pravidla hospodářské soutěže. V několika uplynulých letech proto došlo ke ztrátám majetku řady zavedených průmyslových firem, tzv. vytunelování, které zůstalo dodnes bez postihu. Mizerné právní prostředí je důvodem odchodu významných investičních společností z naší země, například do Polska a zemí s menším investičním rizikem. Dnes však nelze tento problém dále zakrývat a je zapotřebí učinit vše aby nám nebránil v získání dotací a prostředků z podpůrných fondů EU. Pokud se nepoučíme na zahraničních příkladech, hrozí nám také, že zůstaneme nadále pozadu a oddálíme tím uskutečnění některých pro vývoj naší demokratické společnosti důležitých cílů (zlepšení kvality životního prostředí a našich měst, mezilidské vztahy, rozvoj myšlenek demokratického státu, integrace mezi země EU).
4.1 Průzkumy a inventarizace výrobních území města Brna a jejich vyhodnocení Pravidelné sledování využití výrobních území ve městě je základní předpokladem pro strategické plánování a plánování rozvoje. Jedině tímto způsobem je možné poskytnout dostatek kvalitních dat o území, které prochází neustálými proměnami. Dalším krokem je nastartování regeneračních programů problémových míst. Na základě vytvoření celkového přehledu o stavu využití průmyslových provozoven v Brně za pomocí registru RPPB 2005 jsem sestavil několik analytických map a určil rozlohu výrobního území podle umístění a podle stavu
19
využití. Díky převodu v minulosti zpracovaných generelů výroby do prostředí GIS jsem mohl provést vzájemné srovnání a zmapování převládajících tendencí vývoje využití průmyslových ploch v Brně za posledních 40 let. Podrobná analýza generelů výroby, zpracovaných v letech 1969, 1985, 2002 a 2004 mi proto pomohla stanovil úbytek a nárůst výrobních ploch v Brně. 4.1.1
Analýza generelu výroby z roku 1969
V roce 1969 uvádí architekt Josef Škvařil o centrálně řízeném průmyslu v Brně následující údaje : na 1.000 obyvatel připadá 300 pracovních příležitostí, do města dojíždí 60.000 pracujících za den, celková plocha výrobně technického území města v intravilánu představuje v Brně 12 % (v Praze 3,4 %). Na ploše téměř 200 ha je soustředěno 35 průmyslových závodů a provozů téměř všech průmyslových odvětví a řada výrobních zařízení terciální skupiny města. V tomto malém prostoru pracuje přes 30.000 pracujících ve velmi málo uspokojivém pracovním prostředí. Zmíněné závody jsou nad míru zastavěny a plochy zeleně v nich nepřesahují 1–2 % jejich celkového území. Stáří závodů se pohybuje od 80–120 let, více než 30 % strojového parku je starší 30. let. Vážným problémem je i doprava. Na 6,2 km obvodových komunikací historicky vzniklého těžiště výrobně technického území města připadá 37 vážných dopravních závad napojení vnitropodnikové a vnitrozávodní dopravy na uliční skelet města. Na každý kilometr těchto komunikací připadá téměř 200 výjezdů a vjezdů do závodů a ze závodů za hodinu. Vědeckovýzkumná základna brněnského průmyslu se intenzivně rozvíjí teprve v posledních 10 až 15-ti letech v důsledku naléhavých potřeb aplikace nejnovějších poznatků vědy a techniky do výroby v brněnských průmyslových závodech. Jednotlivé provozy byly v počátcích svého vzniku umístěny provizorně, buď přímo v areálech závodů, nebo ve smíšených výrobně obytných oblastech města [23]. Architekt Škvařil v roce 1969 poprvé určil poměr průmyslových lokalit k souvisle zastavěnému území města Brna. Na základě dostupných podkladů a evidenci výrobních ploch jsem sestavil tématickou mapu stavu výrobních území v roce 1965. Červenou kružnicí jsem znázornil pravděpodobný rozsah intravilánu obce v roce 1965. Kružnice o poloměru 5,4 km má střed v náměstí Svobody. Brno má podle generelu z roku 1969 cca 12 % výrobních ploch. Po přepočtu na administrativní hranici přibližně 5 %. Průměrná velikost výrobního podniku je 17,2 ha. 4.1.2
Analýza generelu výroby z roku 1985
Další generel výroby, zpracovaný v únoru 1985 architekty Antonínem Hladíkem a Jiřím Palackým st., detailně zaznamenává aktuální stav, úbytek ploch a rezervy vyčleněné pro průmysl, přičemž určitá část výroby byla již v té době zaznamenána jako nefunkční po dobu 10-ti let.
20
Na území města o rozloze 23.018 ha je zaznamenáno celkem 1.081 ha (4,7 %) výrobních ploch, z nichž 784 ha (73 %) je aktivních a 297 ha (27 %) je neaktivních. Na základě srovnání s následujícím generelem z roku 2002 se domnívám, že se v tomto případě jedná o první oficiální zaznamenání průmyslových brownfields v podobě úbytku aktivních výrobních ploch. Architekti A. Hladík a J. Palacký st. zaznamenali aktuální stav výrobních ploch v Brně v roce 1985. Navíc také lokalizovali kanceláře provozoven v centru města a plošný úbytek výrobních ploch. Opuštěná sídla bývalých podniků ve středu města jsou dnes rovněž jedním z nepříznivých důsledků úbytku výrobních aktivit v Brně. Po převodu mapových listů z papírového podkladu do GIS jsem stanovil rozsah výrobního území. V Brně je 122 provozoven o průměrné rozloze 6,5 ha. 4.1.3
Analýza generelu výroby z roku 2002
Následující generel výroby z roku 2002, od architekta Ivana Vojty, zaznamenává na území města celkem 1.626 ha (7 %) výrobních ploch, z nichž je 1.242 ha (76 %) aktivních a 384 ha (24 %) neaktivních charakteru brownfields. Tyto údaje vypovídají o ustálení vývoje a vzniku nových brownfields. Za 7 let se podařilo obnovit pouhá 3 % výrobních brownfields. Město se naproti tomu věnovalo rozvoji na nevýrobních lokalitách. Po převedení do GIS jsem vytvořil následující mapu, zachycující roztříštěnost výroby do malých provozoven. Tento stav přináší komplikace z hlediska dopravního zatížení území, využití technické infrastruktury a v neposlední řadě i znečištění životního prostředí prachem, exhalacemi a hlukem. V Brně je 1571 provozoven o průměrné velikosti 1 ha. Na základě vzájemného srovnání generelů z předešlých let se prokázalo, že převážná část průmyslových brownfields je soustředěna podél říčního toku, v bývalé posvitavské výrobní zóně. Tato část města leží v těsné blízkosti historického jádra, přičemž je protkaná hustou sítí železničních vleček, znesnadňujících prostupnost území. Velká část zařízení železnice zůstává s ústupem výroby bez využití a chátrá. Tomuto území rovněž chybí koncepce urbanistického rozvoje a regulační plán stanovující zásady dalšího rozvoje zástavby. Zastaralé programy obnovy výrobní zóny uvažují o plošných asanacích a o rozsáhlém zásahu do stávající městské struktury okolí továren. Začínají se však objevovat i první pozitivní příklady. Jedním z nich je konverze bývalého textilního závodu Mosilana na Zábrdovické ulici pro bydlení loftového typu architekta Tomáše Šenbergra.
21
4.1.4
Analýza registru RPPB 2005
Registr obsahuje záznamy o známých průmyslových provozovnách ve městě Brně. V současné době obsahuje cca 95 % veškerého výrobního území ve městě. Zbývajících 5 % chybí v důsledku způsobu provádění, nepřesahuje povolenou mez a je zapotřebí ho vyšetřit dodatečně během následující aktualizace záznamů. Výrobní území člení do tří zón podle jejich významu a v souvislosti s umístěním. a) b)
c)
d)
e)
V první zóně A, v centrální části, vymezené hranicí městské památkové rezervace, o rozloze 153 ha je umístěno 0,4 ha (2 provozovny) aktivních výrobních území. Ve druhé zóně B, zahrnující vnější centrum, vymezené hranicí zastavěného území obce vyjma zóny A, o rozloze 3.243 ha je umístěno 200 ha (172 lokalit) aktivních výrobních území a 134 ha průmyslových brownfields (117 lokalit). Ve třetí okrajové zóně C, zahrnující extravilán obce v rámci administrativní hranice města vyjma zón A a B, o rozloze 19.660 ha je umístěno 399 ha (201 lokalit) aktivních výrobních území a 317 ha průmyslových brownfields (135 lokalit). 152 ze 627 (24 %, 250 ha) všech výrobních areálů v Brně leží uvnitř, nebo zasahuje do hranice záplavového území Q100. 72 areálů (47 %, 101 ha) v ohrožení je charakteru brownfields s předpokládanou existencí ekologické zátěže. Na území posvitavské výrobní zóny o rozloze 1.112 ha je umístěno 522 ha výrobních ploch, což představuje 22,4 % a z nich 44 % (227 ha) je charakteru průmyslových brownfields.
4.2 Návrh metodiky sběru, zpracování a aktualizace dat pomocí registru RPPB Z hlediska určení celkového rozsahu problému nevhodně využívaného průmyslového území, a následného spuštění regeneračních programů, by měly jednotlivé obce České republiky provádět pravidelnou pasportizaci stavu svého výrobního území. Tato povinnost však zatím není dána zákonem a záleží proto jen na individuálním zájmu a připravenosti zainteresovaných stran. Z hlediska metodického postupu by bylo rovněž vhodné provádět pasportizaci v pravidelných intervalech podle jednotné metodiky. Tím by bylo umožněno vzájemné srovnání stavu a vývoje brownfields v jednotlivých městech a vést záznamy o účinnosti přijatých opatření. Jednou z možností řešení by byla centrální koordinace, založená na centrálním ukládání informací ve společné databázi. Další možností je navzájem koordinovaná spolupráce mezi obcemi, které si budou podobnou databázi vést individuálně podle svých potřeb a možností.
22
V České republice bylo doposud zaznamenáno přibližně 6.000 brownfields o celkové rozloze 25.000 ha (vyjma hnědouhelných povrchových dolů). Přibližně 1.000 území brownfields o průměrné velikosti 3,5 ha se nachází v severních Čechách, přičemž průmyslová brownfields z nich zaujímají 45 %. Na severní Moravě bylo evidováno na 1.000 území o průměrné velikosti 8 ha, přičemž průmyslová brownfields z nich zaujímají 40 %. V ostatních regionech se odhaduje na 4.000 území o průměrné velikosti 3,5 ha [6]. Výsledkem mé práce je registr průmyslových provozoven s pracovním názvem RPPB 2005. Na příkladu registru jsem ověřil novou operativní metodu záznamu, sledování stavu a vývoje výrobního území. Systém je vystavěn na platformě Esri, ArcGIS Desktop s propojením na databázi aplikace MS Access. Registr jsem následně aplikoval na modelovém příkladu města Brna a ověření dále doladil prostřednictvím projektů obnovy brněnských průmyslových brownfields. Na sběru dat se podíleli spoluřešitelé výzkumného projektu GAČR 103/02/1375 a studenti 2. ročníku Fakulty architektury VUT v Brně. Výslednému stanovení rozsahu výrobního území, podle aktuálního stavu využití, předcházelo zpracování údajů a převod dat do relačních databází registru RPPB 2005. Pro potřeby záznamu a sledování vývoje prostorových změn a funkčního využití území v čase je nutné zajistit pravidelnou aktualizaci dat. Samotný proces aktualizace záznamů v databázi je časově náročný. Je však možné ho přizpůsobit a realizovat v nepravidelných intervalech, podle potřeby, možností a naléhavosti situace. Nejpříznivější podmínky pro dlouhodobý sběr údajů s roční aktualizací jsou tam, kde existuje vzájemně kooperující kolektiv zpracovatelů.
4.3 Aplikace zjištěných poznatků v konkrétních projektech revitalizace brownfields Projekty na téma obnovy brněnských brownfields slouží pro zmapování význačných průmyslových lokalit s odlišnou charakteristikou. Hlavním kritériem zpracování projektu byla šetrnost vůči stávajícímu prostředí, srozumitelná komunikace hlavních myšlenek návrhu a podmínka realizovatelnosti. Jednotlivé projekty nabízejí široké spektrum nápadů a variant možných přístupů k řešení problematických míst. Na základě ohlasů mohu konstatovat, že projekty splnily požadovaný účel a podnítily zájem brněnské veřejnosti. O projekty a registr provozoven je ze strany města i investorů zájem. Projekty, zaměřené na obnovy problematických částí města budou dále pokračovat, s přihlédnutím na získané zkušenosti. Tento přístup umožňuje dále podporovat zájem veřejnosti a studentů v otázce regenerace brownfields.
23
Při řešení projektů jsem postupoval podobným způsobem, jako biochemiklaborant. Nejdříve jsem nashromáždil potřebné ingredience, v podobě údajů o řešené lokalitě formou analýz SWOT, a na příkladě drobných laboratorních vzorků jsme se studenty testovali účinnost přijatých opatření. Vývoj našich předpokladů jsme ověřovali na chování jednotlivých preparátů v izolovaném prostředí. Ve skupině a ve spolupráci s dalšími odborníky jsme posuzovali dopad řešení na svoje okolí a místní komunitu, etapizaci, způsob realizace, procentuální vyjádření finanční náročnosti a další. Poté, co se jeden ze vzorků uchytil a vyvinul do potřebného stádia, uchopili jsme jej a vsadili do předem připraveného místa v řešeném celku. Tímto způsobem jsme dokázali pozitivně ovlivnit výsledek požadovaného záměru a dosáhli tak sledovaného cíle. Na základě zkušenosti s projekty jsem sestavil následující fáze přípravy regenerace brownfield území: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
Vytvoření příznivých podmínek Selekce vhodného území Prvotní představa Průzkumy staveniště Stanovení priorit Návrh opatření Rozhodování Odhad nákladů na regeneraci Ohodnocení a finální výběr Odhad nákladů na regeneraci
Předběžný odhad nákladů a návrh mechanismu financování regenerace brownfields se řídí výsledky SWOT analýzy. Na jedné straně stojí silné a slabé stránky dané lokality, na druhé straně návrh funkčního využití ve vztahu k možnostem financování navrženého projektu. Na pomezí obou leží hranice určující potřebu finanční pomoci ze státní pokladny. Toto schéma upřednostňuje méně náročné regenerace v extravilánu obce, realizovatelné z prostředků soukromých subjektů, dávajících zpravidla přednost investicím do rodinného typu bydlení. Na opačném konci leží nejobtížněji obnovitelné lokality v komplikovaných podmínkách, umístěné uvnitř hranice současně zastavěného území obce a s požadavkem obnovení výrobní činnosti. Mezi omezující faktory (slabé stránky) komplikující proces regenerace řadíme stupeň kontaminace území (vč. odhadu nákladů na odstranění), umístění v záplavové zóně nebo v území s jinými riziky, nevyjasněné nebo komplikované majetkoprávní vztahy, nadměrné finanční ohodnocení nemovitosti v oblasti s nízkou poptávkou, snížená kvalita životního prostředí v dané oblasti a další rizika plynoucí například z dosud neschválených změn v územním plánu (přeložky vedení inženýrských sítí, výstavba dálnice apod.).
24
Mezi příznivé faktory (silné stránky) usnadňující regeneraci území počítáme absenci ekologické zátěže a připravenost lokality pro další rozvoj a výstavbu, přítomnost funkčních inženýrských sítí, existující poptávka trhu s nemovitostmi, známky probíhajícího rozvoje v území a jeho okolí, dostupnost do centra, k zastávkám MHD, vazbu na komunikační skelet města a kvalitu či atraktivitu místního prostředí. Příklady vlastních projektů „Nikdy nevytváříme architektonické výkresy jen samoúčelně. Spíše se nám jedná o vystavění vlastní představy na papíře.“ (Coop Himmelblau, Covering+Exposing, 2001) Na základě průzkumů, rozborů a analýz registru RPPB 2005 jsem dospěl k různým kategoriím využití průmyslového území, a ty jsem následně aplikoval na příkladech projektů. Projekty předkládají chybějící vizi řešení problematických míst s industriální historií v Brně. Témata jsou věnována veskrze aktuálním námětům. Návrhy rovněž odrážejí názory studentů architektury, kteří se podíleli na jejich zpracování. Úkoly byly koncipovány tak, aby rovněž reflektovaly rozvojové záměry města. Zabývají se hledáním řešení v souvislosti s plánovaným odsunem železničního nádraží, změnou regulačního plánu Husovic, dále se změnou vlastnických vztahů u výrobních závodů Ergon Maloměřice, Zbrojovka, Moravan Rajhrad a v neposlední míře přijímáme i výzvu nabídnout řešení soukromým majitelům historicky cenné industriální památky Jarošův Mlýn ve Veverské Bítýšce. Lokality, klíčové z hlediska rozvoje města Brna a jeho okolí, byly pečlivě vytipovány ve spolupráci s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna a s územními plánovači urbanistických kanceláří UAD Studio a Urbanistické středisko Brno. Projekty jsem následně tématicky rozdělil do těchto okruhů: -
Opuštěné území Zanedbané území Nevhodně využité území Území bývalých výrobních zón, posvitavská zóna Latentní území Drobné provozovny v rukou nových majitelů
25
4.4 Syntéza výsledků a doporučení pro budoucnost Na základě podrobného studia, sledování vývoje a pochopení významu historie mohu konstatovat, že výsledek mé práce napomáhá k vytvoření otevřené platformy, aplikovatelné na jednotlivé obce a města celé České republiky. Vytvořil jsem tak systém, který by se měl stát standardní součástí výuky novodobého urbanismu a sloužit rovněž jako pomůcka při výuce k pochopení současných tendencí ve způsobu využití krajinného a urbánního prostředí. Tato platforma se stává nepostradatelnou pomůckou strategického územního plánování rozvoje českých měst.
5
ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Z HLEDISKA PŘÍNOSU PRO ŘEŠENOU PROBLEMATIKU A DALŠÍ ROZVOJ VĚDNÍ DISCIPLINY
Touto prací chci přispět k zachování trvalých hodnot, které podle mne řada z chátrajících průmyslových území pro společnost představují. Význam mé práce spočívá rovněž v objasnění významu provádění pasportizace výrobních území v dnešní době, po masivním ústupu výrobní činnosti v naší zemi. Vytvářím metodiku pravidelné pasportizace, jako nástroje pro stanovení rozsahu a sledování vývoje problému brownfields. Tím přispívám ke zmírnění důsledků opomíjení jejich neutěšeného stavu. Hlavním úskalím pro odborníky, zabývající se obnovou území brownfields je otázka zodpovědnosti. U nás ze zákona přebírá odpovědnost za odstranění ekologické zátěže vlastník nemovitosti. Ve znárodněném a posléze zprivatizovaném průmyslu však bývá původce znečištění zřídka kdy postižitelný. Zde přebírá následky znečištění a hmotnou odpovědnost stát, který však nemá dostatek prostředků na jejich odstranění. V důsledku toho zůstává v našich městech ladem řada velkých a kontaminovaných provozoven bez šance na včasnou obnovu. Nejúčinnějším nástrojem, který lze v této situaci použít, jsou informace. Dnes je bytostně důležité, znát rozsah tohoto problému a mít k dispozici aktuální a pravidelně doplňovaná data. Bez strategického přístupu k plánování a bez aktuálních a ověřených dat tak nadále vítězí neregulovaná zástavba v zemědělské krajině, na úkor zástavby nevyužitého městského území. Včasně započatá evidence však pomáhá identifikovat původce znečištění, přebírajícího odpovědnost. Pomáhá rovněž s výběrem vhodného území, které může město nabízet developerům. Bývalá ekonomická zátěž, kterou brownfields představují, se tak stává přínosem.
26
Výsledkem mojí práce je registr průmyslových provozoven s pracovním názvem RPPB 2005. Pomocí registru jsem provedl srovnání vývoje brněnského průmyslu v letech 1969–2005 a vyhodnotil úbytek jeho výrobních ploch. V Brně, podobně jako i v ostatních průmyslových městech České republiky, došlo k rozštěpení původně celistvých podniků na části s různým stupněm využití a kontaminace. Registr se tak stává nástrojem, který tyto pomyslné střípky dokáže sestavit do přehledné mozaiky. Představuje rovněž digitální mapové dílo, zaznamenávající jejich stav, vývoj, výskyt i zánik a pomáhá tak sledovat jejich aktuální rozsah a identifikovat potenciální jádra rozvoje s pozitivním dopadem na ozdravení svého okolí. Z hlediska architektonické, historické a technické kvality stávající substance existuje v Brně řada hodnotných průmyslových areálů, hodných zachování. Jejich význam je posílen i strategicky výhodnou polohou vzhledem ke středu města a jeho dopravnímu skeletu. Pomocí registru jsem provedl rozdělení chátrajících území do několika tříd podle charakteru. Zabývám se tedy opuštěným územím, zanedbaným územím, nevhodně využitým územím, územím bývalých výrobních zón, latentním územím a drobnými provozovnami v rukou nových majitelů. Na základě studia a sledování historického vývoje jsem vytvořil otevřené řešení, jenž může být aplikováno na libovolnou obec České republiky. Analýza registru je účinným pomocníkem při strategickém plánování územního rozvoje zanedbaných částí měst.
27
6
ZÁVĚR
V průběhu doktorského studia jsem získal cenné poznatky, které nyní využívám ve výuce průmyslových staveb a při vedení studentských projektů ateliéru navrhování. Několik významných zahraničních projektů regenerace brownfields jsem osobně, i se studenty, navštívil a využil možnosti hovořit s několika zahraničními odborníky o jejich přístupu k řešení této problematiky. Získané poznatky a komentáře publikuji v odborných časopisech. Zúčastnil jsem se rovněž vzdělávacího projektu Leonardo Brownfield Mobility a odborné diskuse s kolegy z České republiky, Slovenska, Polska a Velké Británie. Účastním se konferencí se zaměřením na obnovu industriálního dědictví a regeneraci brownfields a zavedl jsem do výuky dva nové volitelné předměty "GIS v architektuře a územním plánování" a "Brownfields v zemích evropského společenství". Jednu počítačovou učebnu jsem kompletně vybavil programovým vybavením ArcGIS od firmy Esri. O samotný registr a metodiku jeho zpracování projevilo zájem několik subjektů, mezi nimi Odbor územního plánování a rozvoje magistrátu města Brna, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a konzultační agentura pro obor životního prostředí, dopravy, prostorového plánování a rozvoje lidských zdrojů DHV ČR.
28
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ABERCOMBIE P., MATTHEW R.H., Clyde Valley Regional Plan 1946, 2nd ed., republished by Strathclyde Regional Council : Nevisprint Ltd 1996. Chapter 2, Industry, p. 47-112. [2] BERGATT JACKSON, Jiřina. Naše brownfields indikátory. Seminář pro obce Středočeského kraje, Institut pro udržitelný rozvoj sídel IURS : 2005, s. 8, 12, 16. [3] BRILLEMBOURG C. The New Slum Urbanism of Caracas, Invasion and Settlements, Colonialism, Democracy, Capitalism and Devil Worship. Extreme Sites : the „Greening“ of Brownfield, AD 74/2-2004, p. 77-81. [4] CABERNET. Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network, CzechInvest : 2005, http://www.cabernet.org.uk, http://www.czechinvest.cz. [5] CAVE T. Příběh o zelených pásech, hnědé půdě a ptáku s červenými pírky, ERA 21, č. 203, Rubrika Teorie, s. 34. [6] CZECHINVEST. Brownfield Databáze, http://www.regenerace.org. [7] DOLEŽELOVÁ, Lucie. Metoda inventarizace nevyužitých průmyslových ploch IAURIF. Fakulta architektury, ČVUT Praha, Institut d'Urbanisme de Paris, Université Paris XII, Val-de-Marne : 2002, s. 3-4. [8] DONNER, Ch. Housing Policies in the EU, 1. vyd. Přel. B. Valentová Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky 2002, s. 5,10. [9] EEA. Evropská agentura pro životní prostředí, http://local.cs.eea.eu.int/. [10] FLINK, Ch., SEARNS, R. Geenways, A Guide to Planning, Design and Development, Washington : Island Press 1993. Kapitola 2, Developing a Plan, p. 18-50. [11] LIPSCOMB, R. poznámky z rozhovoru. Nashville, Tennessee, srpen 2004. [12] LLEWELYN, DAVIES. The Joseph Rowntree Foundation. The Re-Use of Brownfield Land for Housing, Final Report : 1996, p. 10,12,14-41. [13] MMR ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, http://mmr.cz. [14] NJDEP. New Jersey Dpt. Of Environmental Protection, http://njgeodata4.state.nj. us/i-map/brownfields/default.htm. [15] NRP. Národní rozvojový plán 2004-2006. Makroekonomická analýza a prognóza, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, s. 77-86, 107-109, 117-159. [16] OECD. The Organisation for Economic Co-operation and Development. Přel. J. Jackson Praha : Institute for Transportation and Development Policy (ITDP). [17] PALACKÝ, Jiří ml. Regenerace svitavského nábřeží. ERA 21 č. 4 2003, roč. III, s. 32, 33.
29
8
PŘEHLED AKTIVIT A ZVEŘEJNĚNÝCH PRACÍ BĚHEM STUDIA DSP Publikace: [1] Odborný článek: Rotterdam, Nizozemsko, Projekt Kop van Zuid, s.14–21, v časopise Urbanismus a územní rozvoj, číslo 3/2003, ročník VI., ISSN 1212-0855, MK ČR 7021. [2] Odborný článek: Winterthur, Švýcarsko, Sulzer areál, s.22–25, v časopise Urbanismus a územní rozvoj, číslo 3/2003, ročník VI., ISSN 1212-0855, MK ČR 7021. [3] Odborný článek: Regenerace svitavského nábřeží, s.32–33, v časopise ERA 21, číslo 04/2003, ročník III., ISSN 1213-6212, MK ČR E 13269. [4] Odborný článek: Inventarizace a regenerace území skotského Glasgow, s.31–38, v časopise Urbanismus a územní rozvoj, číslo 5/2004, ročník VII., ISSN 1212-0855, MK ČR 7021. [5] Odborný článek: Regionální kulturní centrum Biberach a situace obdobných staveb v Brně, s.23–25, v časopise Urbanismus a územní rozvoj, číslo 6/2004, ročník VII., ISSN 1212-0855, MK ČR 7021. [6] Odborný článek: Greenwich - změny na pravém břehu Temže, s.31–36, v časopise Urbanismus a územní rozvoj, číslo 1/2005, ročník VIII., ISSN 1212-0855, MK ČR 7021. [7] Nový Alois, Palacký Jiří, Dýr Petr, Knesl Jiří: Brownfields - šance pro budoucnost, FA VUT v Brně 2004, ISBN 80-214-2697-7. [8] Příspěvky ve sbornících vědecké konference doktorandů, VUT Fakulta architektury v Brně, ISBN 80-214-2399-9, ISBN 80-214-2660-8, ISBN 80-214-2949-6, v letech 2003, 2004, 2005. Výzkumná činnost: [1] Výzkumný úkol GAČR 103/02/1375/A, Stav a perspektivy výrobních území průmyslových měst České republiky, Metodika pasportu průmyslových provozoven na příkladu města Brna, spoluřešitel výzkumného úkolu, 2002–2004. [2] Zahraniční stáž v rámci programu Leonardo Brownfield Mobility, CZ/04/A/EX/134158, Instrategy-Institut pro evropské a národní strategie, Vinohradská 190, 130 00 Praha 3, Ondrej Stefek, GroundworkBirmingham, English Partnerships-Warrington, University of Nottingham, 21.5.–28.5. 2005, Velká Británie. Spolupráce: [1] PAW Architekti, L. Grym, J. Škrabal, J. Sapák [2] UAD Studio, A. Hladík, průzkumy a inventarizace pro potřeby generelu městských funkcí, spolupráce. [3] Ateliér DOS Brno, J. Dokoupil [4] Llewelyn&Davies, Patrick Clarke, Londýn, Velká Británie, Projekt Leonardo
30
Projekty a soutěže: [1] Architektonická soutěž a projekt pro stavební řízení na rekonstrukci Horního a Václavského náměstí ve Znojmě, L. Grym, J. Škrabal, J. Palacký (1.místo), 2002, nyní v realizaci. [3] Architektonická soutěž na regeneraci brownfield území Pod střelnickými schody v Táboře, 2002. Výstavy: [1] Budoucnost brněnských brownfields, projekty obnovy deprimovaných brněnských průmyslových lokalit, 2003, 2004, 2005, Brno, Lipsko, Utrecht. [2] Televizní pořad, Mezi dveřmi je A.G., Hluchá místa, brněnská brownfields, premiéra: 17.6. 2005, 18:20, repríza: 20.6. 2005 v 01:15 2005 na ČT2, režisér: Fuchsa, uvaděč: Arnošt Goldflam, interview s odborníky: Prof.Ing.arch. A. Nový, CSc., Prof.Ing.arch. H. Zemánková, CSc., Ing.arch. J. Palacký ml. (bývalý pivovar Briess, projekt regenerace svitavského nábřeží), Ing.arch. E. Staňková, Ing.arch. R. Sedlák, RNDr. M. Kundrata, PhDr. R. Svoboda, (primátor města Brna).
9
ABSTRACT GIS AND AN INVENTORY OF TRADITIONAL INDUSTRIAL CITIES OF THE CZECH REPUBLIC AFTER 1990
The aim of my research has been to contribute to the preservation of the valuable heritage which can be found in many of the deteriorating industrial areas of our country. A further goal of my work is to demonstrate the significance of creating a register of industrial sites at a time when the Czech Republic has seen a major decline in industrial activity. With these goals in mind I have created a methodology for inventorying industrial sites, which can be an effective tool in determining the extent and following the development of the brownfield problem, thereby lessening the negative impact of our continued neglect of a bleak situation. The major obstacle confronting experts who deal with brownfield regeneration is the question of responsibility. According to Czech law, the owner of a property is legally responsible for cleaning up contaminated sites. However, the nationalization and subsequent privatization of industry have rendered identification and prosecution of offenders difficult if not impossible. In such cases the state assumes financial responsibility for the contaminated sites, a responsibility which it is often unable to meet due to a lack of funding. As a result, our cities are littered with huge, contaminated factory complexes which cannot look forward to their renewal in the foreseeable future.
31
Information is the most effective weapon we can use to combat the present situation. Knowing the extent of the problem and having access to data which is both current and regularly updated are now absolutely essential. Without strategic planning based on accurate data, the unregulated development of greenfields will continue while urban industrial areas lie vacant. On the other hand, with the timely creation of an industrial register, it is possible to identify those responsible for site contamination. The register can also aid the city in choosing suitable sites to offer to developers. In this way, what was once an economic liability can become an asset instead. The result of my work is a register of industrial sites called RPPB 2005. Using this register, I was able to assess Brno’s industrial development from 1969 to 2005 and evaluate the drop in the number of industrial sites. In Brno, as in other industrial cities in the Czech Republic, large factories have been chopped up into smaller parcels with differing degrees of utilization and contamination. The register thus becomes a tool which allows us to work these fragments into a comprehensive mosaic. The register is likewise a digital topographical map, which charts the condition, development, incidence and renewal of brownfields; provides an up-to-date record of their extent and helps to identify potential centers of development which can have a positive impact on the renewal of the surrounding area. There are a number of industrial sites in the Brno area which, with regard to their architectural, historical and technical quality, are worthy of preservation. Their strategic location near the city center and transportation network gives them added significance. With the help of the register, I was able to use the various characteristics of the deteriorating industrial areas to divide them into the following categories: vacant land, derelict land, inappropriately used land, former production zones, latent land and small businesses with new ownership. Based on my research, I was able to create a conception, which can be applied to any municipality in the Czech Republic. Analysis of the register is an effective aid in strategic urban planning for derelict areas.
32
