17
istruzione vzdělání
economicrevue
Vysoké školy v České republice I když celková úroveň vzdělanosti a vědeckého života v českých zemích do poloviny 18.století zdaleka neodpovídala úrovni dosažené v zemích západní Evropy1, v důsledku reforem Marie Terezie školská soustava nabyla nové podoby. Roku 1774 byl upraven systém základních škol v monarchii a zavedena školní docházka pro děti od 6 do 12 let. Reformu pocítily i gymnázia a univerzity, které byly posvětštěny. Nový způsob výuky, především na těch nejnižších stupních, byl však bohužel založen na mechanickém memorování, připomínajícím vojenský dril.
Pozn. Zdroj - Výroční zpráva o stavu vysokých škol z prosince 2001
CZ
I když „školní výchova v pojetí osvícenského absolutismu měla směřovat především k osvojení zásad účinné humanity a vlastenectví, v nichž prý spočívá pravé štěstí, na druhé straně měla ovšem vést ke společenské kázni a intelektuální průměrnosti, jež údajně zajišťují neporušitelnost společenských struktur.“2
Pro Savino & Partners zpracovala PhDr. Klára Polednová
k 31.10.2000 celkem 111 fakult, z nichž nejvíce, 17, jich měla Univerzita Karlova. 1.1.2001 byla zřízena nová veřejná vysoká škola, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Dá se říci, že se trvale zvyšuje počet soukromých neuniverzitních vysokých škol. Ty byly zpočátku orientované na ekonomiku, informatiku a výpočetní techniku, dnes se však rozšiřují o programy orientované na umělecké obory a na správní právo a obchodní právo.
I když uběhlo dlouhých 200 let a české školství prošlo mnohými reformami v závislosti na politických podmínkách v zemi, přeci jen je tato tereziánská reforma cítit v současném českém školství dodnes. Po roce 1989 samozřejmě osnovy vyučovaných látek prošly revizí a mnohé předměty, jako např. marxismusleninismus povinný na vysokých školách, již neexistují, ale na zásadní reformy se teprve čeká. I když jsou navrhovány mnohé změny pro střední školy, stalo se otázkou číslo jedna financování vysokých škol, které jsou, stejně jako všechny české státní školy, bezplatné, a s tím související reforma. Vysoké školy totiž čelí finanční a personální krizi, která může mít neblahé následky. Podívejme se ale podrobněji na vysoké školy v ČR a jejich strukturu k roku 2000, k němuž byla v prosinci 2001 vydána výroční zpráva o stavu vysokého školství v ČR. Podle této zprávy byly k tomuto roku v ČR 23 veřejné školy a 4 státní vysoké školy, v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. V roce 2000 bylo v ČR 8 vysokých soukromých škol. Veřejné vysoké školy měly
1 Kolektiv autorů, Dějiny koruny české II, Paseka, Praha, 1992, str. 46 2 Tamtéž.
Trvale se zvyšuje počet soukromých neuniverzitních vysokých škol. Ty byly zpočátku orientované na ekonomiku, informatiku a výpočetní techniku, dnes se však rozšiřují o programy orientované na umělecké obory a na správní právo a obchodní právo.
43
44
economicrevue
istruzione vzdělání
17
Počet vysokých škol, fakult a studujících v městech ČR (stav VŠ a studujících k 31. 10. 2000, absolventi v kalendářním roce 2000) Město (1)
Počet
Studující ČR všech forem studia
VŠ
fakult
VYSOKÉ ŠKOLY
35
Praha Brno Ostrava Plzeň Olomouc Liberec České Budějovice Hradec Králové Ústí nad Labem Pardubice Opava Zlín Cheb Jindřichův Hradec Karviná
13 6 3 1 1 1 1 2 1 1 1 0 0 0 0
Lednice na Moravě Kunovice Karlovy Vary Mladá Boleslav Vyškov VEŘEJNÉ VŠ Praha Brno Ostrava Plzeň Olomouc Liberec České Budějovice Hradec Králové Ústí nad Labem Pardubice Opava Zlín Cheb Jindřichův Hradec Karviná Lednice na Moravě SOUKROMÉ VŠ Praha Kunovice Ostrava Karlovy Vary Mladá Boleslav STÁTNÍ VŠ Brno Hradec Králové Praha Vyškov
0 1 1 1 1 23 8 5 2 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 8 4 1 1 1 1 4 1 1 1 1
1) 2) 3) 4) 5)
Cizinci
116
bakalářské studium 39 452
magisterské studium (2) 151 705
doktorské studium 16 564
studenti celkem 207 721
z toho nově absolventi (4) přijatí (3) 42 971 29 088
36 26 10 7 7 6 5 4 3 3 1 2 1 1 1
12 832 6 136 3 647 2 126 1 720 1 381 1 437 2 069 2 095 1 468 857 1 452 768 147 125
60 988 31 510 14 978 8 668 9 546 4 425 4 521 4 492 3 842 2 578 814 1 013 431 730 1 598
7 980 4 209 1 282 449 1106 264 287 377 16 319 28 94 0 0 0
81 800 41 855 19 907 11 243 12 372 6 070 6 245 6 938 5 953 4 365 1 699 2 559 1 199 877 1 723
13 946 8 706 6 002 2 835 2 562 989 1 405 1 488 1 535 831 270 634 322 163 297
10 281 6 066 2 826 1 641 1 691 681 1 051 1 248 959 759 254 384 315 272 272
5 173 3 633 2 220 357 1 636 652 341 1 183 292 512 127 26 779 20 44
4 076 1 374 213 302 617 309 47 276 12 32 33 65 12 14 44
1 0 0 0 2 111 36 23 10 7 7 6 5 4 3 3 1 2 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 5 3 0 0 2
119 461 152 66 574 34 394 9 558 5 836 3 249 2 126 1 720 1 381 1 437 2 056 2 095 1 468 857 1 452 768 147 125 119 1 941 1 044 461 218 152 66 3 117 300 13 2 230 574
637 0 0 0 934 149 216 60 853 30 220 14 978 8 668 9 546 4 425 4 521 4 362 3 842 2 578 814 1 013 431 730 1 598 637 37 37 0 0 0 0 2 452 1 290 130 98 934
62 0 0 0 91 16 230 7 980 4 009 1 282 449 1106 264 287 334 16 319 28 94 0 0 0 62 0 0 0 0 0 0 334 200 43 0 91
818 461 152 66 1 599 199 840 78 391 40 065 19 509 11 243 12 372 6 070 6 245 6 752 5 953 4 365 1 699 2 559 1 199 877 1 723 818 1 978 1 081 461 218 152 66 5 903 1 790 186 2 328 1 599
175 291 152 51 317 39 842 12 278 8 306 5 784 2 835 2 562 989 1 405 1 456 1 535 831 270 634 322 163 297 175 1 597 885 291 218 152 51 1 532 400 32 783 317
107 12 0 0 269 28 223 9 975 5 811 2 826 1 641 1 691 681 1 051 1 225 959 759 254 384 315 272 272 107 12 0 12 0 0 0 853 255 23 306 269
0 104 0 0 0 16 622 4 837 3 596 2 220 357 1 636 652 341 1 183 292 512 127 26 779 20 44 0 440 336 104 0 0 0 37 37 0 0 0
33 23 2 2 0 7 420 4 050 1 368 206 302 617 309 47 276 12 32 33 65 12 14 44 33 60 26 23 7 2 2 6 6 0 0 0
další studující vzdělávání cizinci celkem (5) 17 099 7 486
Jsou uvedena všechna města, ve kterých je alespoň jedna fakulta, i když sídlo příslušné VŠ se nachází v jiném městě. Města jsou seřazena sestupně podle počtu veřejných VŠ, fakult a počtu studentů prezenčního i ostatních forem studia. Včetně studia v magisterských studijních programech navazujících na bakalářské studijní programy. Do celkového počtu nově přijatých se nezapočítávají nově přijatí ke studiu v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program a nově přijatí ke studiu v doktorském studijním programu. Za kalendářní rok 2000, k 31. 12. 2000. Do údaje „studující cizinci celkem“ je zahrnuto studium v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech, studium prezenční, distanční a kombinované.
17
istruzione vzdělání
economicrevue
Regionální rozložení sídel vysokých škol
Veřejné vysoké školy VÚSC 1. Hlavní město Praha
2 Středočeský kraj 3. Budějovický kraj
Město Praha
4. Plzeňský kraj
České Budějovice Jindřichův Hradec Plzeň
5. 6. 7. 8.
Cheb Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové
Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj
9. Pardubický kraj 10. Jihlavský kraj 11. Brněnský kraj
Pardubice Brno
12. Olomoucký kraj 13. Ostravský kraj
Lednice na Moravě Olomouc Ostrava
14. Zlínský kraj
Opava Karviná Zlín
Vysoká škola 1. Univerzita Karlova v Praze 2. České vysoké učení technické v Praze 3. Akademie výtvarných umění v Praze 4. Akademie múzických umění v Praze 5. Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 6. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 7. Česká zemědělská univerzita v Praze 8. Vysoká škola ekonomická v Praze 1.Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Fakulta managementu VŠE v Praze 1. Západočeská univerzita v Plzni - Lékařská fakulta UK v Plzni - Fakulta ekonomická ZČU v Plzni 1. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 1. Technická univerzita v Liberci 1. Univerzita Hradec Králové - Lékařská fakulta UK v Hradci Králové - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové 1. Univerzita Pardubice 1. Vysoké učení technické v Brně 2. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 3. Masarykova univerzita v Brně 4. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 5. Janáčkova akademie múzických umění v Brně - Zahradnická fakulta MZLU v Brně 1. Univerzita Palackého v Olomouci 1. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2. Ostravská univerzita v Ostravě 1. Slezská univerzita v Opavě - Obchodně podnikatelská fakulta SU v Opavě - Fakulta technologická VUT v Brně - Fakulta managementu a ekonomiky VUT v Brně
Státní vysoké školy VÚSC 1. Hlavní město Praha 2. Středočeský kraj 3. Budějovický kraj 4. Plzeňský kraj 5. Karlovarský kraj 6. Ústecký kraj 7. Liberecký kraj 8. Královéhradecký kraj 9. Pardubický kraj 10. Jihlavský kraj 11. Brněnský kraj 12. Olomoucký kraj 13. Ostravský kraj 14. Zlínský kraj
Město Praha Hradec Králové Brno Vyškov -
Vysoká škola 1. Policejní akademie České republiky v Praze 1. Voj. lékař. akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové 1. Vojenská akademie v Brně 1. Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově -
Poznámka neuniverzitní
45
46
economicrevue
istruzione vzdělání
17
Soukromé vysoké školy VÚSC 1. Hlavní město Praha
Město
Vysoká škola
Praha
1. Bankovní institut vysoká škola, a.s.
neuniverzitní
2. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.
neuniverzitní
3. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
neuniverzitní
4. Literární akademie (Soukr. VŠ J. Škvoreckého), s.r.o.
neuniverzitní
5. Vysoká škola cestov. ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o.
neuniverzitní
6. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o.
neuniverzitní
7. Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
neuniverzitní
8. Pražský technologický institut, o.p.s.
neuniverzitní neuniverzitní
2. Středočeský kraj
Mladá Boleslav
1. Škoda Auto, a.s., Vysoká škola
3. Budějovický kraj
-
-
4. Plzeňský kraj
-
-
5. Karlovarský kraj
Karlovy Vary
1. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
6. Ústecký kraj
-
-
7. Liberecký kraj
-
-
8. Královéhradecký kraj
-
-
9. Pardubický kraj
Poznámka
neuniverzitní
Litomyšl
1. Institut restaurování a konzervač. technik Litomyšl, o.p.s.
10. Jihlavský kraj
-
-
11. Brněnský kraj
Brno
1. Akademie STING, o.p.s.
12. Olomoucký kraj
-
-
neuniverzitní neuniverzitní
13. Ostravský kraj
Ostrava
1. Vysoká škola podnikání, a.s.
neuniverzitní
14. Zlínský kraj
Kunovice
1. Evropský polytechnický institut, s.r.o.
neuniverzitní
Vysokoškolské vzdělávání se začalo transformovat podpisem boloňské deklarace, podle které je systém vysokoškolského vzdělávání založen na pregraduálním (bakalářském) a postgraduálním (magisterské a doktorském) studiu.Tento třístupňový systém studia by měl přispět k upevnění evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Nadále se vytvářejí, či prohlubují modularizace stávajících studijních programů. Rozšiřuje se nabídka předmětů v rámci akreditovaných studijních programů, snižuje se počet hodin přímé výuky, a tak se umožňuje zvýšit podíl samostatné práce studentů při výuce. Začínají se i utvářet studijní programy během nichž se vyučuje v cizích jazycích. Zájem uchazečů o studium na vysokých školách (bakalářské a magisterské studijní programy) Na většinu veřejných vysokých škol se přijímá po úspěšném složení přijímací zkoušky. Proto velká část studentů podává přihlášky na více vysokých škol a to nejen na stejné obory. Proto údaje o počtu podaných přihlášek neodpovídají skutečnému zájmu studentů o danou vysokou školu. Často jde studentům hlavně o to, aby „se někam dostali“. Počty studentů všech forem studia, včetně cizinců, jsou nejvyšší ve skupině oborů technické vědy a nauky - 58 822. Ve
srovnání s rokem 1999 je to přírůstek o 333 studentů. Nejvíce absolventů bylo i v roce 2000 ve skupině oborů ekonomie – 7 394. Na druhém místě jsou technické vědy a nauky – 6 209, a třetí nejsilnější skupinou absolventů jsou absolventi ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče – 5 147. Rovněž neúspěšnost studentů byla v roce 2000 nejvyšší ve skupině technické vědy a nauky. Odpovídá nejvyššímu počtu studentů v této skupině oborů. Je dána náročností studia těchto oborů, popř. nesprávnou volbou vysoké školy po ukončení studia na střední škole vzhledem k relativní dostupnosti vysokoškolského studia na technických vysokých školách. Na tyto školy se nepřijímá na základě přijímacího řízení, ale podle prospěchu na střední škole. Počty studentů na vysokých školách Počty studentů na vysokých školách se i v roce 2000 zvýšily. Podle údajů vysokých škol studovalo k 31. 10. 2000 v České republice na všech vysokých školách celkem 207 721 studentů se státním občanstvím ČR a 7 486 studentů s cizím státním občanstvím, tj. celkem 215 207 studentů. Na veřejných vysokých školách v roce 2000 studovalo 199 840 studentů se
státním občanstvím ČR a 7 420 studentů s cizím státním občanstvím. Výrazně se zvýšil počet studentů s cizím státním občanstvím na veřejných vysokých školách a to o 1 952 studentů, tj. o 35,7% (v roce 1999 studovalo 5 468 studentů). Tento vysoký nárůst studentů s cizím státním občanstvím tvořil zejména nárůst 1 699 studentů se slovenským státním občanstvím (celkem 3 501) studujících v prezenční formě bakalářský či magisterský studijní program. Na soukromých vysokých školách studovalo k 31. 10. 2000 celkem 1 978 studentů se státním občanstvím ČR a 60 studentů s cizím státním občanstvím. Věková struktura akademických pracovníků Věková struktura akademických pracovníků je téměř na všech veřejných vysokých školách nepříznivá. Neuspokojivý stav v této oblasti znamená, že např. na Farmaceutické fakultě Veterinární a farmaceutické univerzity Brno je v penzijním věku více než polovina profesorů a téměř čtvrtina docentů. Vysoké školy ve svých výročních zprávách konstatují, že úbytek akademických pracovníků a dlouhodobě nevyhovující věková struktura souvisí s nedostatečným finančním ohodnocením jejich práce. Pokud byl na návrh vedení vysokých škol realizován nárůst tarifních mezd pracovníků vysokých škol, znamenalo to snížení osobních příplatků.
17
istruzione vzdělání
economicrevue
Fakulty vysokých škol Veřejná vysoká škola UK Praha
Počet fakult
Umístění fakulty
14
Praha
2
Hradec Králové
1
Plzeň
5
České Budějovice
UJEP Ústí nad Labem
3
Ústí nad Labem
MU Brno
8
Brno
UP Olomouc
7
Olomouc
JU České Budějovice
VFU Brno
3
Brno
OU Ostrava
4
Ostrava
UHK Hradec Králové
2
Hradec Králové
SU Opava
1
Opava
1
Karviná
ČVUT Praha
6
Praha
VŠCHT Praha
4
Praha
ZČU Plzeň
6
Plzeň
1
Cheb
TU Liberec
6
Liberec
UPa Pardubice
3
Pardubice
7
Brno
VUT Brno
2
Zlín
VŠB-TU Ostrava
6
Ostrava
VŠE Praha
5
Praha
1
Jindřichův Hradec
ČZU Praha
4
Praha
MZLU Brno
3
Brno
1
Lednice na Moravě
AMU Praha
3
Praha
AVU Praha
-
-
VŠUP Praha
-
-
JAMU Brno
2
Brno
111
ČR
Celkem
Účast vysokých škol v programech EU I v roce 2000 lze jako velmi úspěšnou hodnotit účast českých vysokých škol ve vzdělávacích programech EU. Byl to především program Socrates - Erasmus, Leonardo da Vinci a program Tempus. Nejvýznamnějším a největším vzdělávacím programem, do kterého se v akademickém roce 1999/2000 zapojilo 26 vysokých škol (všechny veřejné a 3 soukromé vysoké školy), byl program Socrates - Erasmus. Evropská spolupráce vysokých škol se podle tohoto programu koncentruje do tří oblastí. Je to Posílení evropské spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi, Mobilita studentů a učitelů a Tematické sítě. V oblasti Posílení evropské spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi se program zaměřil na okruhy: Finanční podpora na organizaci mobilit studentů
a učitelů, Intenzivní programy, Přípravné návštěvy, Evropský kreditní systém a Vývoj učebních osnov. Přidělovaný grant na organizaci mobilit činil průměrně 100 EUR na jednoho vyjíždějícího studenta nebo učitele. V rámci Intenzivních programů bylo v akademickém roce 1999/2000 podáno 6 a přijaty 4 projekty vysokých škol a přidělený rozpočet na tyto projekty činil 34 000 EUR. Pro přípravné návštěvy za účelem navázání nové spolupráce se částka pro týdenní výjezdy pracovníků vysokoškolské instituce pohybovala v rozmezí 500 – 1000 EUR. Pokroku bylo dosaženo v oblasti implementace ECTS. Evropský kreditní systém, který garantuje akademické uznání studia v zahraničí tím, že poskytuje pravidla k porovnání výsledků dosažených studentem a přenesení těchto výsledků z jedné instituce do druhé, byl implementován v dalších studijních programech vysokých škol. V rámci Vývoje učebních osnov byla např. v roce 2000 ukončena výzkumná fáze společného projektu Univerzity Palackého v Olomouci,
University of Edinburgh a Université de la Rochelle, jehož cílem bylo společně připravit kurz srovnávací právní terminologie, která je používána v právních dokumentech Evropské unie. Mobilita studentů a pedagogů tvoří páteř programu Socrates – Erasmus. Převážná většina výjezdů studentů se uskutečňuje na základě bilaterálních dohod uzavíraných mezi českými a zahraničními vysokými školami. Pouze malá část studentů vyjíždí do zahraničí nad rámec těchto dohod v rámci tzv. Free Mover Activity. V rámci programu Socrates - Erasmus bylo skutečně vysláno do zemí EU 1241 studentů a přijato 509 zahraničních studentů. Mezi cílovými zeměmi českých studentů je v popředí Německo, Velká Británie a Francie, následuje Rakousko, Španělsko, Holandsko a Finsko. Studenti přijíždějící do České republiky tvoří cca 41 % vyjíždějících studentů. Menší počet přijíždějících studentů je dán nižší nabídkou studijních programů v anglickém nebo německém jazyce na českých vysokých školách. Mezinárodní spolupráce univerzit se realizovala také v programu Ceepus. Program Ceepus je akademický výměnný program zaměřený na multilaterální regionální spolupráci. Cílem programu je vytvoření Středoevropské univerzitní sítě, která se skládá z jednotlivých dílčích sítí programu. Program umožňuje výměnné stipendijní pobyty. Členské země Ceepus každoročně vkládají do tohoto programu stipendijní měsíce určené pro přijetí zahraničních studentů a pedagogů. V rámci tohoto výměnného programu do zahraničí vycestovalo na studijní pobyt 87 pedagogů celkem na 66,5 stipendijního měsíce a 166 studentů celkem na 232 stipendijní měsíce. Do České republiky přicestovalo 88 akademických pracovníků na 77,5 stipendijního měsíce a 164 studentů na 256 studijních měsíců. Na další formy spolupráce, tj. Letní školy, Intenzivní kurzy, Jazykové kurzy a Exkurze, bylo přiděleno 26,5 stipendijního měsíce. Program Aktion je dalším programem, kterého se vysoké školy účastnily. Je to společný program České republiky a Rakouska, který usiluje o rozvoj
47
48
economicrevue
istruzione vzdělání
17
dvoustranné, dlouhodobé spolupráce ve výzkumu a vzdělávání ve všech vědních oborech. Program podporuje zejména projekty, jejichž obsah souvisí s aktuálním vývojem obou zemí, popř. souvisí se společnými historickými kořeny. Vysoké školy se také účastní dalších programů podle svého profesního zaměření. Tak např. v roce 2000 pokračovala řada aktivit v rámci členství Vysoké školy ekonomické v Praze v Community of European Management Schools (CEMS). Toto prestižní společenství evropských ekonomických a manažerských škol představuje prostor pro setkávání a vzájemnou komunikaci představitelů významných světových firem a akademických členů, pro aktivní reflexi světových vývojových trendů do pedagogického procesu, pro publikování v časopise European Business Forum a v neposlední řadě pro realizaci společného studijního programu CEMS Master. Program přispívá ke zvýšení kvality spektra studijních programů Vysoké školy ekonomické v Praze, k harmonizaci evropských studijních programů i k mobilitě jejích studentů i učitelů. V oblasti mezinárodní vědecké spolupráce se vysoké školy aktivně zapojily do 5. Rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace. K datu 31. 12. 2000 (od zahájení programu v srpnu 1999) se ve skupině tematických programů zapojilo do 5. RP celkem 404 pracovníků vysokých škol z celkového počtu 1516 účastníků z ČR. Z tohoto počtu bylo v úspěšných projektech 62 pracovníků vysokých škol z celkového počtu 263 účastníků v úspěšných projektech ČR.
Partnerské projekty s vysokými školami v zahraničí Vysoké školy v roce 2000 rozšiřovaly partnerské vztahy se zahraničními univerzitami. Dohody o přímé spolupráci sjednané jednotlivými veřejnými vysokými školami v České republice se svými zahraničními partnery, které registroval odbor zahraničních vztahů a evropské integrace k 29. 1. 2001, dosáhly počtu 578. Jen za roky 1999 a 2000 bylo nově podepsáno 86 dohod. Pokračuje program Scart, tj.program strukturované spolupráce v oblasti uměleckého školství mezi Českou republikou a Holandskem, kde se účastní jako členové konsorcia projektu Akademie múzických umění v Praze a Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Na projektu se dále podílejí Masarykova univerzita v Brně, Akademie výtvarných umění v Praze a Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze. V květnu 2000 se v rámci tohoto projektu konala první „Boalovská dílna “ pro studenty Akademie múzických umění v Praze a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně pod vedením pedagogů Divadelní fakulty v Utrechtu. Na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze a na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se v rámci tohoto projektu realizovala výměna pedagogů, studentů a komorních souborů. Dále se v průběhu roku 2000 uskutečnily společné koncerty 4 strunných kvartet a 4 dechových kvintet studentů z Prahy, Brna, Amsterodamu a Utrechtu. I v roce 2000 pokračovala tradiční výměna učitelů v rámci družebních partnerských univerzit Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Wroclaw, Katowice, Poznaň,
Regensburg a Vídeň. V roce 2000 zahájila tento typ spolupráce Masarykova univerzita v Brně také s Univerzitou Komenského v Bratislavě a uzavřela nové dvojstranné dohody s Univerzitou Paříž XXII, s Univerzitou v Torontu a s Univerzitou Johana Keplera v Linci. Umělecky orientované vysoké školy výčtem svých tělovýchovných a sportovních aktivit naznačují, že tělesná výchova organizovaná v rámci školy postupně nachází své místo i mezi jejími studenty. Vysoké školy umělecky orientované uvádějí ve výročních zprávách obdobně řadu organizovaných kulturních či uměleckých akcí, přehlídek a soutěží. Současně uvádějí i významná ocenění svých studentů, která na těchto mezinárodních a národních soutěžích získali. Snaha o rozvoj vysokých škol Zásadním strategickým záměrem ministerstva bylo ovlivnit současnou strukturu vysokoškolských studentů v jednotlivých typech studijních programů tak, aby vysoké školy nabízely bakalářské studijní programy v takovém spektru a kvalitě, aby v nich mohla postupně ukončovat studia zhruba polovina všech vysokoškolských studentů, podpořit mladé akademické pracovníky, usilující o rychlé splnění kritérií pro habilitační řízení, mobilitu studentů i akademických pracovníků. Dále prostřednictvím Fondu rozvoje vysokých škol podpořit uplatnění informačních technologií ve vysokoškolském vzdělávání a projekty směřující k inovaci.
3 Brazilský Augusto Boal, tvůrce divadla foruminteraktivního divadla.
Počty absolventů Skupiny oborů
Kód skupiny kmen. oborů
Absolventi ve studijním programu bak. mag. dokt.
Celkem absolventi
přírodní vědy a nauky
11 až 18
549
1164
213
technické vědy a nauky
21 až 39
987
4945
277
6209
zeměděl. - les. a veter. vědy a nauky
41 až 43
129
951
53
1133 2102
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky
1926
51 až 53
566
1461
75
61,65,67,71-74
981
1497
70
2548
ekonomie
62
3016
4308
70
7394
právo, právní a veřejnosprávní činnost
68
152
1233
49
1434
pedagogika, učitelství a sociální péče
75
1107
4013
27
5147
obory z oblasti psychologie
77
61
186
12
259
81,82
195
427
11
633
11 až 82
7743
20185
857
28785
společenské vědy, nauky a služby
vědy a nauky o kultuře a umění Celkem
