VYSOKÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE SUPERVISOR BRNO REVITALIZATION THE RIVERR BRNO

VY YSOKÉ UČENÍ TECH HNICKÉ É V BR RNĚ BRNO O UNIVERS SITY OF TEC CHNOLOGY

FAK KULTA S STAVEBN NÍ ÚST TAV VOD DNÍCH ST TAVEB FACU ULTY OF CIV VIL ENGINE EERING INST TITUTE OF W WATER STR RUCTURES

RE EVITALIZACE VYBRA ANÉHO O ÚSEK KU VO DNÍHO O TOKU U REVIITALIZATION N OF THE SELECTED S SECTION OF F THE RIVER R

DIP PLOMOVÁ Á PRÁCE E MAST TER'S THES SIS

AUT TOR PRÁ ÁCE

B Bc. FILIP BAKALA

AUTH HOR

VED DOUCÍ PRÁCE P SUPE ERVISOR

BRNO O 2013

do oc. Dr. In ng. MILOS SLAV ŠL LEZINGR

VYSOKÉ U UČENÍÍ TECH HNICK KÉ V BRNĚ FA AKULT TA STA AVEBN NÍ Stud dijní prograam Typ studijního programu u Stud dijní obor Praccoviště

N33607 Staveb bní inženýrství Naavazující maagisterský sttudijní proggram s prezeenční formoou stuudia 36007T027 Vodní hospodáářství a voddní stavby Ústtav vodních h staveb

Z ÁNÍ D ZADÁ DIPLO OMOV VÉ PR RÁCE E Diploomant

Bcc. FILIP P BAKA ALA

Názeev

Re evitalizac ce vybraného úsekku vodníh ho toku

Vedooucí diplom mové práce

docc. Dr. Ing. Miloslav M Šleezingr

Datu um zadání diploomové prácce

31.. 3. 2012

Datu um odevzdáání diploomové prácce

V ttermínech určených u čassovým harm monogramem m akaademického o roku, nejpozději do jeednoho roku u od data zadáníí diplomovéé práce

V Brrně dne 31. 3. 2012

................................................ proof. Ing. Jan Šulc, Š CSc. Vedoucí ústavu ú

................. ............................ proff. Ing. Rostiislav Droch hytka, CSc. Děkan D Fakuulty stavebn ní VUT

Podklady a literatura Just, T. Vodohospodářské revitalizace, Praha 2005 Patočka,C.,Macura, L. Úpravy toků, Praha 1989 Raplík, M a kol. Úpravy tokov, Bratislava 1989 Šlezingr, M. Říční typy, CERM Brno 2007 Šlezingr, M., Úradníček, L., Vegetační doprovod toků, Brno 2009 Výbora, P. Úpravy toků, VUT Brno 1988 Zásady pro vypracování - Výčet možných revitalizačních prvků - základní souhrn - Důvody revitalizací - Návrh revitalizace toku (textové části, dle konkrétního zadaní) - Hydrotechnické výpočty - Výkresová dokumentace Předepsané přílohy

............................................. doc. Dr. Ing. Miloslav Šlezingr Vedoucí diplomové práce

Abstrakt Diplomová práce se zabývá revitalizací vybraného úseku na vodním toku Dřevnice. Hlavním předmětem práce jsou návrhy rybích přechodů přes migrační překážky. Práce je koncipována ve 4 rovinách. První z nich se týká popisu obecných charakteristik vybraného úseku a popisu stávajících objektů na toku. Druhá rovina je věnována problematice samotné revitalizace, kde jsou obecně popsány základní informace o migracích a výkonnostech ryb. V kapitole nechybí ani základní členění rybích přechodů. V nejobsáhlejší třetí části je vlastní návrh úpravy, kde navrhuji balvanitou rybí rampu a obtokový kanál – bypass. Obsahem poslední části je vypracování výkresové dokumentace toku a navržených revitalizačních prvků. Klíčová slova Revitalizace, migrace, rybí přechod, bypass, rybí rampa, vodní tok, HEC-RAS Abstract This thesis deals with revitalization of the selected part of river Drevnice. Main scopes of the work are proposals of fish passages through migration barriers. The work is conceived on four levels. The first of them is dealing with the general characteristics of selected segment and with description of objects on watercourse. The second level is dealing with revitalization, where the basic information about migration and efficiency of fishes are described. In this chapter basic distribution of fish ladders is included. In third part, which is the most comprehensive, I design a boulder fish ramp and bypass channel. The last chapter contains drawings documentation of watercourse Drevnice and my own proposed revitalization elements. Keywords Ravitalization, migration, fish ladder, bypass, fish ramp, water flow, HEC-RAS

Bibliografická citace VŠKP BAKALA, Filip. Revitalizace vybraného úseku vodního toku. Brno, 2013. 99 s, 10 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodních staveb. Vedoucí práce doc. Dr. Ing. Miloslav Šlezingr.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité informační zdroje.

V Brně dne 10.1.2013

……………………………………………………… podpis autora Filip Bakala

Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat doc. Ing. Miloslavu Šlezingrovi Ph.D., vedoucímu práce, za odborné vedení, připomínky a informace. Své rodině a blízkým, za podporu, která se mi dostávala po celou dobu mého studia.

OBSAH  

ÚVOD ............................................................................................................................... 4  1.  PRŮVODNÍ ZPRÁVA ............................................................................................ 5  1.1 

Správní údaje ...................................................................................................... 5 

1.2 

Údaje o povodí ................................................................................................... 7 

1.2.1 

Popis toku a jeho přítoky ............................................................................ 7 

1.2.2 

Popis a lokalizace povodí ............................................................................ 7 

1.2.3 

Sklonitost v povodí toku Dřevnice.............................................................. 9 

1.3 

Geologie povodí ............................................................................................... 10 

1.3.1 

Geologická stavba terénu .......................................................................... 10 

1.3.2 

Těžba nerostných surovin ......................................................................... 12 

1.3.3 

Informace o vrtných sondách a poddolovaných území ............................ 12 

1.4 

Hydrogeologické poměry povodí ..................................................................... 14 

1.5 

Poměry pedologické ......................................................................................... 15 

1.5.1 

Půdy v zájmovém území ........................................................................... 16 

1.5.2 

Erodovatelnost půd.................................................................................... 16 

1.6 

Poměry klimatické ............................................................................................ 17 

1.6.1 

Poměry srážkové ...................................................................................... 19 

1.6.2 

Poměry teplotní ......................................................................................... 19 

1.6.3 

Poměry větrné ........................................................................................... 20 

1.7 

Poměry hydrologické ....................................................................................... 20 

1.8 

Údaje o zemědělství ......................................................................................... 23 

1.9 

Údaje o lesnictví ............................................................................................... 23 

1.9.1 

Lesní vegetace v řešené lokalitě a v jejím okolí ....................................... 23 

1.9.2 

Vegetační stupeň ....................................................................................... 24 

1.10  údaje o průmyslu ............................................................................................. 25  1.11  Energetické využití toku .................................................................................. 26  1.12  Čistota vod ....................................................................................................... 27  1.12.1  Jakost vody v měrném profilu Otrokovice ................................................ 27  1.12.2  Celková třída toku Dřevnice v řešeném úseku .......................................... 28  1.12.3  Bodové zdroje znečištění .......................................................................... 29 

1 

1.13  Rekreační využití .............................................................................................. 29  1.13.1  Rybolov na toku ....................................................................................... 30  1.13.2  Rybí obsádka ............................................................................................. 30  1.13.3  Chránění živočichové ................................................................................ 31  1.14  Splavnost toku .................................................................................................. 32  1.15  Životní prostředí ............................................................................................... 32  1.15.1  Územní systém ekologické stability.......................................................... 32  1.15.2  Posouzení vegetace v zájmovém území .................................................... 33  2.  TECHNICKÁ ZPRÁVA ....................................................................................... 35  2.1 

Správní orientace .............................................................................................. 35 

2.2 

Úvodní část ....................................................................................................... 35 

2.2.1 

Příjezd ke staveništi .................................................................................. 36 

2.2.2 

Zajištěné podklady: ................................................................................... 36 

2.3 

Popis stávajícího stavu ..................................................................................... 37 

2.3.1 

Vegetační doprovod .................................................................................. 37 

2.3.2 

Objekty nacházející se na toku.................................................................. 38 

2.3.3 

Popis příčného řezu, opevnění .................................................................. 45 

2.3.4 

Podélný sklon ............................................................................................ 46 

2.4 

Terminologie .................................................................................................... 47 

2.4.1 

Nepropustná překážka ............................................................................... 47 

2.4.2 

Migrace ryb ............................................................................................... 48 

2.4.3 

Migrační prostupnost ................................................................................ 48 

2.4.4 

Migrační potřebnost .................................................................................. 49 

2.4.5 

Migrační výkonnost .................................................................................. 49 

2.4.6 

Rybí přechod ............................................................................................. 50 

2.4.7 

Vstup do rybího přechodu ......................................................................... 50 

2.4.8 

Těleso rybího přechodu ............................................................................. 50 

2.4.9 

Výstup z rybího přechodu ......................................................................... 50 

2.5 

Základní dělení rybích přechodů a jejich příklady ........................................... 50 

2.5.1 

Obecně ...................................................................................................... 50 

2.5.2 

Přírodě blízké RP ...................................................................................... 51 

2.5.3 

Technické rybí přechody ........................................................................... 53 

2.5.4 

Kombinované rybí přechody ..................................................................... 55 

2 

2.5.5  2.6 

Speciální rybí přechody ............................................................................ 55 

Základní požadavky na stavbu funkčních rybích přechodů ............................. 56 

2.6.1 

Výkonnost ................................................................................................. 56 

2.6.2 

Chování ryb v proudu ............................................................................... 56 

2.6.3 

Poloha vstupu do rybího přechodu............................................................ 56 

3.  Vlastní návrh úpravy ............................................................................................. 58  3.1 

Rybí rampa - jez v ř. km 2,858 ......................................................................... 58 

3.1.1 

Postup přestavby jezu................................................................................ 59 

3.1.2 

Základní parametry rampy ........................................................................ 60 

3.1.3 

Rozmístění kamenů do dna ....................................................................... 61 

3.2 

Rybí přechod – bypass - jez v ř. km 3,550 ....................................................... 63 

3.2.1 

Použitý software pro výpočet bypasu ....................................................... 64 

3.2.2 

Nákres rybího přechodu – schematizace ................................................... 65 

3.2.3 

Okrajové podmínky – hodnota průtoku .................................................... 66 

3.2.4 

Vstup do rybího přechodu ......................................................................... 67 

3.2.5 

Koryto rybího přechodu ............................................................................ 68 

3.2.6 

Výstup z rybího přechodu ......................................................................... 74 

3.3 

Návrh vegetačního doprovodu ......................................................................... 75 

4.  Hydrotechnické výpočty ........................................................................................ 77  4.1 

Rybí rampa ....................................................................................................... 77 

4.1.1 

Koryto v nadjezí ........................................................................................ 77 

4.1.2 

Rybí rampa ................................................................................................ 77 

4.1.3 

Použité vztahy ........................................................................................... 80 

4.2 

Rybí přechod – bypass ..................................................................................... 82 

4.2.1 

Příčné profily s tabulkovými výstupy ....................................................... 82 

4.2.2 

Podélný profil – průběh hladiny v RP ....................................................... 87 

4.2.3 

Průběh rychlostí v korytě RP .................................................................... 88 

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 89  SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 91  SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 94  SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 95  SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 98  SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 99 

3 

ÚVOD Diplomová práce se zabývá problematikou úpravy na toku Dřevnici s využitím revitalizačních prvků. Řešené území se nachází v katastrálním území Otrokovice – Kvítkovice. Práce volně navazuje na bakalářskou práci - kde je hlavním záměrem obnovení a zlepšení přirozených a ekologických funkcí v krajině a v samotném toku. Revitalizace vodních toků se zaměřuje i na zajištění možností přirozeného znovuosídlení úseků, které byly v minulosti nevhodně upraveny. Především realizací vzdouvacích staveb dochází k rozdělení vodního toku, dá se říci na menší úseky, které jsou izolované od okolní krajiny. V řešeném úseku se nachází celkem dva pevné vzdouvací jezy, které jsou bezpředmětně nepřekonatelnou překážkou pro migrující ryby a ostatní vodní organismy. Hlavním cílem práce je zprůchodnění těchto migračních bariér rybími přechody. Na jezu v ř. km 2,858 bude zrealizována balvanitá rybí rampa přímo do tělesa jezu. Další rybí přechod bude navržen jako obtokový kanál – bypass. Ten levobřežně obchází pevný jez v ř. km 3,550 a k němu příslušnou malou vodní elektrárnu. Práce je členěna na části, které vypovídají základní informace o řešeném tématu. V rámci práce je zpracována průvodní zpráva pojednávající o místních, přírodních a hydrologických podmínkách v řešeném úseku a jeho blízkém okolí. V další části je zpracována technická zpráva, poskytující informace o stávajícím stavu toku a o objektech, které se v dané lokalitě nacházejí. Jsou zde stručně a všeobecně popsány informace o migraci a výkonnostech vodních organismů. Nedílnou součásti této kapitoly, je také jednoduchý popis a základní členění rybích přechodů. Větší obsah práce je věnován praktické části – tedy vlastnímu návrhu rybích přechodů. Jsou zde použity výpočty pro ověření kapacity koryta rybí rampy. Výpočty obtokového kanálu – bypassu jsou provedeny v matematickém programu HEC – RAS. V programu je vymodelována celá trasa rybího přechodu a k ní příslušné objekty a příčné překážky, které simulují balvany uložené ve dně. Je zde snaha o vytvoření takových podmínek, které se budou, co nejvíce podobat a svým charakterem přibližovat reálnému přírodnímu prostředí v hlavním toku Dřevnice.

4 

1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.1 Správní údaje Název projektu: Úprava toku s využitím revitalizačních prvků Otrokovice - Dřevnice Lokalizace: vodní tok Dřevnice, ř. km 1.700 – 3.800, město Otrokovice, oblast Otrokovice-Kvítkovice, kraj Zlínský, okres Zlín, katastr obec Otrokovice Státní vodohospodářský plán: Dílčí SVP XXI – Střední Morava2 Číslo vodohospodářská mapy: 25 - 31 Číslo pozorovaného hydrologického úseku: 4-13-01-053 Správce toku: Povodí Moravy, s.p Dřevařská 11, 601 75 Brno IČ: 70890013; DIČ: CZ70890013 TEL: +420 541 637 111; FAX: +420 541 211 403 Objednavatel: doc. Dr. Ing. Miloslav Šlezingr Projektant: Bc. Filip Bakala Investor: Povodí Moravy Ing. Petr Kratochvíl, tel. 721 354 877 Dodavatel: SMO a.s. Zlínská 172, 605 25 Otrokovice TEL: 577 922 151; FAX: 577 922 356; EMAIL: [email protected]

5 

Ob br. 1.1 Lokaalizace zájm mového územ mí na mapěě [1]

KÚ Ú km 3,6000

ZÚ km m 2,840

Obr. 1.2 Lokalizace zájmového o území na hydrologické h ké mapě [2]

6  6

1.2 Údaje o povodí 1.2.1 Popis toku a jeho přítoky Vodní tok Dřevnice pramení na Vizovické vrchovině v Karpatech ve výšce 520 m n. m., přibližně 3 km od obce Držková. Celková délka toku je 41,62 km, plocha povodí řeky měří 435,19 km2 a má průměrný roční průtok při ústí do Moravy 3,5 m3/s. Dřevnice je levostranným přítokem Moravy, do které se vlévá v Otrokovicích na jejím 96,14 ř. km. v nadmořské výšce 177,03 m n. m. Soutok řek Moravy a Dřevnice se nachází na západním konci Otrokovic na úpatí pohoří Chřiby. Postupně protéká městy Slušovicemi (3000 obyv.), Zlínem (76 000 obyv.) a Otrokovicemi (18 500 obyv.). Řeka Dřevnice Teče jižním směrem a pod městem Slušovice se stáčí po soutoku se svým nejdelším přítokem Vizovickou Dřevnicí – Lutonínkou (15,63 km) k západu. Do Dřevnice se ve Zlíně vlévá Fryštácký potok (14,19 km) a před ústím do Moravy Rackovka, zvaná též Svodnice. [3] V povodí řeky Dřevnice se nachází celkem 142 vodních ploch s celkovou rozlohou 162,62 ha. Největší z nich jsou vodní nádrže Slušovice (75,15 ha), která byla uvedena do provozu v roce 1976 s účelem akumulace vody pro vodárenský odběr pro skupinový vodovod, trvalé snížení povodňových průtoků a pro výrobu elektrické energie v malé vodní elektrárně. Druhou nádrží na toku Dřevnice je přehrada Fryšták (33,56 ha), která je v provozu od roku 1939. Byla postavena s hlavním požadavkem na pitnou vodu – tedy zajistit dostatek vody pro skupinový vodovod ve Zlíně. Proto nádrž nelze využívat k rekreaci a k podobným účelům. [4]

1.2.2 Popis a lokalizace povodí Oblast Povodí Moravy je co do velikosti na čtvrtém místě z osmy oblasti povodí na území České republiky. Je protáhlého tvaru ve směru sever – jih s výrazným výběžkem směrem k východu, který tvoří povodí řeky Bečvy. Je poměrně výškově členitá, což je dáno situováním horního toku Moravy pod svahy Kralického Sněžníku

7 

a Hrubéhho Jeseník ku a také pramenno ou oblastí Bečvy v B Beskydech.. V oblastii severovýcchodní rozv vodnice, kteerá je současně hlavníím evropskkým rozvod dím Dunajee a Odry, doosahují výšky terénu v oblasti Hru ubého Jesen níku okolo 1490 m n. m. (Pradědd 1492 m n. n m.) a v ob blasti Beskkyd 1250 m n. m. (Kehyně (12577 m n. m. – vrchol jižž náleží do oblasti pov vodí Odry). V závěrečn ném profilu u u Lanžhotta je výškaa terénu ccaa 150 m n. m. m Největší svislá odlehhlost tedy převyšuje p 13 300 m. Hlavním tokem v oblassti povodí Moravy je stejnojm menná řek ka Morava.. Po stráncee hydrologiické patří ooblast povo odí Moravy k úmoří Č Černého moře, voda jee odváděna prostředniictvím řekky Moravy y do Dunaje. Hlavnní pramenn nou oblastt představujjí hory v sev verozápadnní části povo odí, pak Hru ubý a Nízkýý Jeseník. Obblast Povod dí Moravy zasahuje v České republice do ppěti krajů – do krajee Olomouckkého, Zlínského, Jihhomoravskéého, Pardub bického a Moravsko oslezského.. Ceelkový počeet obyvatel v oblasti povodí p Morravy na úzeemí ČR je 1 363 597,, střední hustota osídlení je 138 obbyvatel na 1 km2. [4]

Ob br. 1.3 Přehhledná mapa a povodí tokku Dřevnicee [5] 8 8 

1.2.3

S Sklonitost v povodí tooku Dřevn nice [5] Povodí Dřevn nice má neejvětší podííl ploch sk klonů svahůů v intervalu 5 – 15°,,

zaujímají přes p 1/2 územ mí. Minimálnně jsou v pov vodí zastoupeeny sklony nnad 25°.

Skloon toku u [‰] 00-2 2 2-5 5 5-10 100-20 200-40 naad 40

% 7,32 7 53 3,66 17 7,07 12 2,20 7,32 7 2,44 2

O Obr. 1.4 Sklo onitost povoodí toku Dřřevnice – procentuální zzastoupení [5] Naa toku výrazzně převažuují sklony od o 2 ‰ do 5 ‰, zabírrají více nežž 1/2 délkyy toku. Zasttoupeny jsou u ale také skklony toku nad n 40 ‰. Střední S skloon toku je 9,21‰.

Obr. 1.5 Mapa skl klonitosti sva ahu v povod dí toku Dřevvnice [5] 9 9 

1.3 Geologie povodí 1.3.1 Geologická stavba terénu Na území České republiky zasahují dvě základní geologické jednotky – Český masív a Západní Karpaty. Zájmová oblast se nachází u severovýchodního okraje centrální části Českého masivu. Český masiv se dělí do několika geologických jednotek konsolidovaných koncem paleozoika variským vrásněním. Území správního obvodu obce Otrokovice s rozšířenou působností (dále SO ORP Otrokovice) spadá do čtyř geomorfologických subprovincií. Severní a střední část náleží k subprovincii Vněkarpatské sníženiny a celku Hornomoravský úval. Na ten v jižní části navazuje severní část subprovincie Vídeňská pánev, respektive celek Dolnomoravský úval. Východní část území tvoří oblast Slovensko-moravské Karpaty (Vizovická vrchovina), v západní části jde o Západní Vněkarpatské sníženiny, konkrétně pohoří Chřiby a Kyjovskou pahorkatinu. [6] Celé území upravovaného úseku je situováno v aluviální nivě řeky Dřevnice. Po geomorfologické stránce lze zde rozlišit dva rozdílné tvarové celky a to říční akumulační terasu ležící cca 4 m nad údolním dnem Dřevnice a vlastní aluviální nivu řeky. Obě tvarové jednotky vznikly akumulační (i erozní) činností řeky Dřevnice. Svrchní souvrství budují zvodněné štěrky, na jejich vrstvě jsou uloženy paleogenní zvětralé břidlice, které mají charakter jílovitých zemin pevné konzistence. Toto souvrství náplavových kalů se skládá z hlinitých písků a z hlín písčitých. Konzistence těchto zemin se pohybuje v mezích od kašovitě měkké až po tuhou. Rovněž

jejich

mocnost

je

velmi

proměnlivá

a

kolísá

v rozmezí

od 0,7 – 4,40 m. Mocnost spodního štěrkovitého souvrství je větší, skládá se z vrstev drobného až hrubého štěrku písčitého, který, hlavně ve svrchních polohách bývá značně zahliněn.[7] V reliéfu Otrokovic se odráží vliv mladé tektoniky a také vliv různé odolnosti pískovců a jílovců. Hřbety jsou tvořeny především pískovci, v jílovcích vznikají naopak deprese. Na území není evidován výskyt žádných poddolovaných území. Výskyt 10 

sesuvnýchh území je na poměry Zlínského kraje prům měrný, aktivvních je evidováno 288 a pasivnícch 30. Z přev vážné části se jedná o sesuvy s plošně malého rrozsahu.[6]

Obr. O 1.6 Geeologická mapa zájmovvého území [[7] 11 1 

1.3.2 Těžba T nero ostných surrovin V SO S ORP Otrokovice O se nachází pouze něk kolik ložisek ek nerostnýcch surovin.. Jedná se převážně o ložiska štěěrkopísků v nivě řeky y Moravy (T Tlumačov, Napajedla,, Spytihněvv), méně o cihlářskou suurovinu. [6]]

1.3.3 Informace I o vrtných sondách a poddolova aných územ mí [8] Vzzorky zemin n byly pořízzeny při pro ovádění geologického pprůzkumu na n staveništii nového jeezu v Kvítko ovicích v rooce 1960. V průběhu sondovacích s h prací byly odebrányy vzorky ze zkušebních h sond pro zzrnitostní a chemický rozbor. Celkkem byly prrovedeny třii sondy v záájmové lokaalitě. - průměr sond s 305 mm m - ručně toččivé vrtání. SONDA č. č 1 podzemní voda navrtána – 3,40m m; podzemn ní voda ustálena – 4,40 m

12 2 

SONDA č. č 2 podzemní voda navrtána = podzeemní voda ustálena u – 2,50 2 m

SONDA č. č 3 podzemní voda navrtána = podzeemní voda ustálena u – 2,80 2 m

Obr. 1.7 Vrtané V sond dy č 1; 2; 3 - provedeno o v blízkostti spád. stuppeně v ř. km m 3,550 [8]

13 3 

1.4 Hyd drogeolog gické pom měry povo odí Ceelková oblast střední M Moravy je hydrogeolo h gicky charaakterizován na převážněě malou vyddatností podzemních vvod i prameenů, což je podmíněnoo jednak geeologickým m složením, dále značčnými tekttonickými poruchami flyšovéhoo pásma, zvrásněním m n m atmosfériických srážeek a značnýým výparem m. [6] neogenu a konečně i nedostatkem Záj ájmová lokaalita se nacchází na rozhraní hydrologickéhho rajonu č. 16220 Pliopleistoocén Horno omoravskéhho úvalu (jižžní část) a rajonu č. 332221 - Fly yš v povodíí Moravy (sseverní část)).

Ob br. 1.8 Rozm místění hyd drogeologickkých rajónůů [9] Raj ajon Pliopleeistocén Hoornomoravsk kého úvalu se vyznačuuje Fluviáln ními štěrkyy a písky úddolní nivy a přilehlé terrasy tvoří sp pojitý hydro ogeologickýý kolektor s průlinovouu propustností. Za hydrogeolog h gicky

výzznamné

lzee považovvat

staropleistocenní,,

popř. plioccenní sedim menty v deprresích nižšíí fluviální teerasy a údollní nivy Mo oravy, kteréé příznivě ovlivňují o oběěh podzemnní vody.[10]] Raj ajon Flyš v povodí M Moravy se vyznačujee usazeným mi horninam mi. Velkouu skupinu hornin h jsou zastoupenyy slídy břid dlicovitého typu a dálee štěrkopísk kové hlíny.. Neogenní kolektory jsou tvořenny jemnozrrnnými jílov vitými pískky, směrem m k okrajům m

14 4 

a na bázi písčitými štěrky. Nejmladší pliocenní kolektory jsou faciálně nestálé. Synklinálně uložené písčité až štěrkopískové kolektory v jílech uzavírají tlakovou podzemní vodu s negativní i pozitivní piezometrickou úrovní. [11] Největší zásoby podzemních vod a prameny s větší trvalým přítokem se nalézají v oblastech rovinatých a v hlubokých aluviálních náplavech podél řeky Moravy a na dolních tocích přilehlých přítoků. Výskyty slabých a nestálých podzemních vod jsou vázány na oblasti spraší a sprašových hlín, jež tvoří mírně členitý až rovinatý terén po obou stranách toku Moravy a Dřevnice. [6] Dvě třetiny celého povodí Moravy jsou charakterizovány puklinovými podzemními vodami malých až nepatrných vydatností. Celé toto území s nedostatkem podzemních vod je tvořeno pískovci, slepenci a jílovitými břidlicemi flyšového karpatského pásma. Je silně tektonicky porušeno četnými zlomy, dislokacemi a zvrásněním, což je také příčinou unikání podzemních vod do velkých hloubek. [6]

1.5 Poměry pedologické Oblast střední Moravy je tvořena půdotvornými horninami, které různě zvětrávají a různou zrnitostí detritů určují i rozdílné zrnitostní složení půd, které se na nich vytvořily. Podle obsahu jílnatých částic jsou v oblasti povodí zastoupeny půdy lehké, půdy hlinité, půdy těžké a aluviální náplavy podél vodních toků, mající charakter převážně těžších zemin. Půdy lehké jsou dosti bohaté, avšak s ohledem na mělkost jsou hospodářsky méně hodnotné. Vesměs jsou chudé humusem, poměrně lehce větrem odnesitelné, dobře propustné pro vzduch a vodu a snadno vysychavé. Půdy hlinité se řadí do půd, které jsou hospodářsky hodnotné, středně hospodářsky hodnotné a hospodářsky velmi hodnotné (půdy hlinité na spraších). Půdy těžké pokrývají větší část oblasti střední Moravy. Z větší části jsou půdami zemědělskými.

15 

V oblasti o střed dní Moravyy se jako půdní typy uplatňují u čeernozemě, hnědozemě, h , rendziny, aluvia a pod dzoly [6]

1.5.1 Půdy P v zájm movém úzeemí V zájmovém z území ú se nnacházejí pů ůdy hlinité a aluviální náplavy. Půdy P hlinitéé jsou hospoodářsky hodnotné, avššak méně kvalitní k než půdy nachházející se na n spraších.. Byly to půůvodně spraše, které j sou dnes již odvápněn né. Půdy aluuviální jsou u zde velmii hospodářssky hodnotn né hlavně tam am, kde neníí nebezpečí inundace a kde vodon nosná vrstvaa říčních obblázků je v hloubce h alesspoň 2 m. Půůdy jsou zdee hluboké, ppřevážně hllinité s dosttatečným m množstvím organických o h i minerálnních živin s příznivým mi vlhkostními poměry. Nepřerušeená kapilarita a mírnéé napětí poodzemní vo ody dávají záruku, žee kořenový půdní proostor bude dostatečněě zásobovánn vodou. Pů ůdy jsou vhoodné pro pěstování rych hle rostoucíích dřevin. [8]

1.5.2 Erodovatel E lnost půd

Obr. 1.99 Mapa erod dovadelnostti půd [12] Půůdy v zájmo ové lokalitěě se dají zh hodnotit jak ko nenáchyllné až slab bě náchylnéé půdy k poodmětu erozzi. Směrem více do intravilánu měěsta Otrokoovic už jsou u místa, kdee se vyskytuují půdy sillně náchylnné, je to dán no zastavěn ným územím m s výškov vými domy.. Půdy v přřímém okolí řeky jsouu využívány y převážně jako j louky a erozi zdee způsobujee

16 6 

sama řeka Dřevnice. Směrem dál proti proudu toku se nachází lokality, kde se nachází půdy, které vysoce podléhají erozi. Je to dáno zemědělskou činností a zastoupením vysoké četnosti polí s širokořádkovými plodinami.

1.6 Poměry klimatické Povodí Moravy leží ve střední části mírného pásu evropského a je tedy v oblasti přechodného klimatu středoevropského, s nevyhraněným podnebím a s nepravidelným vlivem oceánu a pevniny.[6] S rostoucí vzdáleností od údolí řeky Moravy dochází k ochlazování klimatu. V prostoru moravských úvalů je teplá podnební oblast (okolo města Uherského Hradiště velmi teplá) s cca 60 dny letními, 110 mrazovými a 50 dny se sněhovou pokrývkou za rok s roční průměrnou teplotou 9° C a nízkým ročním průměrným úhrnem srážek – cca 600 mm. [13] Podle E. Quitta (1971) náleží území od pramene řeky Dřevnice až po město Slušovice do klimatické oblasti MT 2, která je charakterizována dlouhým teplým létem, mírně suchým, krátkým přechodným obdobím, s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Dále od Slušovic až po vesnici Želechovice u Zlína protéká řeka jednotkou MT 9, která j charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodovým obdobím, mírně teplým jarem a podzimem, krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Následně město Zlín, jeho přilehlé okolí až po město Zlín – Malenovice spadá do rajonu MT 10. Klimatická oblast MT 10 se vyznačuje dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkými přechodnými obdobími s mírně teplým jarem i podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Další území vymezeno Malenovicemi a soutokem Dřevnice a Moravy spadá do rajonu T 2. Podnebí v této jednotce je charakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. [14]

17 

Ob br. 1.10 Klim matické rajó óny dle Quiitta (1971) [[14] Rajony Oblast Počet lettních dnů Počet dnů s průměrnou u teplotou 10 0 °C a více Počet mraz zových dnů Počet ledo ových dnů Průměrná te eplota ledna [°C C] Průměrn ná teplota červenc ce [°C] Průměrná te eplota dubnaa [°C C] Průměrná teplota října [°C C] Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více ý úhrn za Srážkový vegetační ob bdobí [mm] Srážkový úh hrn v zimním m období [mm] Počet dnů se s sněhovou pokrý ývkou Počet dnů zamračených z h

MT 2 teplá 20 - 30

MT 9 40 - 50

MT 10 mírně tepláá 40 - 50

T2 50 - 60

140 - 160 140 - 160 140 - 1600 160 - 170 110 - 130 110 - 130 110 - 1300 100 - 110 30 - 40 30 - 40 40 - 50 30 - 40 -3 - -4

-3 - -4

-2 - -3

-2 - -3

16 - 17

17 - 18

17 - 18

18 - 19

6-7

6-7

7-8

8-9

6-7

7-8

7-8

7- 9

120 - 130 110 - 120 110 - 1200

90-100

450- 500 400 - 450 400 - 4500 350 - 400 250 - 300 250 - 300 200 - 2500 200- 300 0 80-100

60- 80

50 - 60

40 - 50

150 - 160 120 - 150 120 - 1500 120 - 140

Tab. 1.1 Ch harakteristiika klimaticckých rajónů ů dle Quittaa (1971) [14 4]

18 8 

1.6.1 Poměry srážkové [15] V zájmovém území je závislost srážek na vlivu moře a vnitrozemí charakterizována klimatem přechodného pásma středoevropského. Závislost srážek na nadmořské výšce je normální - roste celkem pravidelně s nadmořskou výškou. Územní srážky v roce 2009: S = úhrn srážek [mm] N = dlouhodobý srážkový normál 1961 – 1990 [mm] % = úhrn srážek v % normálu 1961 – 1990 Měsíc

zlínský

kraj

8.

9.

10.

11.

12.

rok

108 104

48

23

85

63

75

822

102

83

58

50

64

60

786

186 248 17 89 105 117 59 41 170 Tab. 1.2 Územní srážky – zlínský kraj (2009) [15]

99

126 105

1.

2.

3.

4.

5.

S

38

86

108

9

78

N

47

46

44

56

82

%

80

6.

7.

89

1.6.2 Poměry teplotní Do oblasti střední Moravy zasahuje teplá oblast jihomoravská, vyznačuje se vysokou roční teplotou. Do povodí Dřevnice po Malenovice zasahuje výběžek teplé oblasti od Kroměříže. V celém Dolnomoravském úvalu neklesne roční průměr pod 8°C. Jen pramenné oblasti Dřevnice mají místa s průměrem pod 6°C. [15] Územní teploty v roce 2009: T = teplota vzduchu [°C] N= dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961 – 1990 [°C] O = odchylka od normálu [°C]

19 

8,1 0,7

8,8

-0,6 -0,4

rok

0,2

12.

5,5

11.

3,5

13,4 15,1 1,7

10.

2,0

17,0 18,6 1,6

9.

7,5

8.

-1,2 8,7

Měsíc 6. 7. 17,4 19,0

13,1 13,5 0,4

5.

1,6

12,1 8,2 3,9

4.

-0,6 16,1 15,5

3,0

O

3.

-0,3 3,3

N

2. -0,2 -0,5 -0,7

T

1. -1,2 -2,5 -3,7

Zlínský

kraj

Tab. 1.3 Územní teploty – zlínský kraj (2009) [15]

1.6.3 Poměry větrné Podnebí v oblasti střední Moravy je pod vlivem význačných tlakových center, a to azorského maxima, islandského minima a ruskoasijského maxima i minima. V zimním období převládají směry jihovýchodní a jižní, pronikají na sever a stáčejí se na severovýchod. V jarním období se uplatňují větry jižních směrů, ale začínají působit i větry západní. Jarní větry jsou velmi výsušné a působí erosivně na prašnou půdu. V letním období převládají větry západní a severozápadní. Podzim přináší změnu tlakových center a posun hlavních směrů větrů. [15]

1.7 Poměry hydrologické Plocha povodí nad uvažovanou úpravou je asi 422 km2. Povodí Dřevnice je dost bohaté srážkami. V nejdelší části povodí činí průměrné roční srážky asi 750 mm2. Odtokové poměry jsou charakterizovány ročním průměrným průtokem a údaji překročení (trvání) průtoků. Roční průměrný průtok – 3,5 m3/s, specifický odtok – 23 l/s z 1 km2. [8] Nejmenší odtok je 0,21 m3/s. V těchto hodnotách není uvažován účinek přehrad (v. n. Slušovice, v. n. Fryšták). V dlouholetém průměru připadají nejvodnější měsíce na únor a březen, nejmenší průtoky na červenec, srpen a září. Kapacita dříve projektovaného koryta je 210 m3/s (odpovídající 10 – 20 – leté vodě). Po ničivých záplavách v roce 1997 velký nárust výstavby betonových ochranných zdí. Objekty chrání intravilán města Otrokovic. Koryto nyní převede 100 – letý průtok. [8]

20 

hydrologické povodí:

4-13-01-53

profil:

ústí do Moravy

plocha povodí:

434,64 km2

Qm – m – denní průtoky [m3/s] 30

QN – N - leté průtoky [m3/s]

90

180

270

355

364

1

2

5

10

20

50

100

7,8 2,9

1,5

0,8

0,25 0,09 76,5 117,5 155,5 184,0 228,0 266,5 305,0 Tab. 1.4 M – denní a N – leté průtoky [15]

QN – N - leté průtoky [m3/s] 1

2

5

10

20

50

100

74,5 112,5 141,5 174,0 208,0 256,5 295,0 Tab. 1.5 N- leté průtoky zpracované českým hydrometeorologickým ústavem, 1997[15]

Poznámka k Tab 1.4 : Do výpočtů N-letých průtoků již byly promítnuty důsledky povodní z roku 1997.

Uvedené údaje jsou IV. třídy přesnosti. Orientační směrodatnou chybu dle ČSN 75 1400 (ČSN Hydrologické poměry ČSR. III. díl. ČHMÚ). Velmi zajímavý je na toku Dřevnici rozdíl uváděných dat N – letých průtok. Kdy průtok Q100 naměřený v roce 1970 se liší až o 10 m3/s než hodnota uváděná z roku 1997. Třída přesnosti Hydrologický údaj

I

II

III

IV

Směrodatná chyba v [%] Dlouhodobý průměrný průtok (Qa) N – leté průtoky (Q1 až Q10) N – leté průtoky (Q20 až Q100)

8 10 15

12 20 30

20 30 40

30 40 60

Tab. 1.6 Vybrané orientační hodnoty směrodatné chyby [15] 21 

P Průměrné roční r hodno oty Srážky: Roozdíl srážek odtoku: Odtok: Odtokkový součiniitel:

755 5 mm

Speccifický odtok:

23.34 4 l/km2

332 2 mm 251 1 mm 0.24 0

Průtok: 1.34 4 m3/s Tab b. 1.7 Průměěrné roční hodnoty h povvodí Moravyy [15] Hyydrologický ý režim je ovvlivněn husstotou a tvarrem říční síttě. Hustota říční sítě jee tedy ukazaatelem velik kosti povrchhového odto oku. Průměrná hodnotaa v povodí Dřevnice D jee 1,66 km/kkm2.

br. 1.11 Huustota říční sítě v povod dí Dřevnicee [5] Ob

22 2 

1.8 Údaje o zemědělství Přírodní podmínky v oblasti povodí, pokud se území nenachází v záplavovém území, jsou velmi výhodné pro intenzivní pěstování plodin. Jde o velmi významnou zemědělskou oblast. Na zemědělské půdě se pěstují především: obiloviny, řepka cukrovka, brambory, luštěniny a ze speciálních plodin je nejvíce zastoupena vinná réva a pěstuje se i ovoce. Oblast, díky svým dobrým klimatickým podmínkám umožňuje pěstování teplomilných plodin: kukuřice na zrno, sladovnický ječmen. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2010 plochu 6722 ha zemědělské půdy, což představuje 60,2 % z celkové rozlohy území SO ORP. Tento podíl je třetí nejvyšší v kraji. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 5187 ha (77,1 %), což je mírně vyšší než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1000 ha (14,9 %). Zahrady, vinice a ovocné sady jsou zastoupeny 8,0 % výměry zemědělské půdy. [6] V obci Tečovice (cca 4 km od toku Dřevnice) sídlí soukromá firma ZEMET s.r.o., jejichž hlavní činností je zemědělská výroba a chov prasat na prodej. Farma je situována v odkloněném svahu od toku směrem k obci Sazovice. Nikdy nedošlo k záznamu havarijnímu úniku kejdy do povrchových ani podzemních vod. V blízkosti toku se nenachází žádné silážní jámy a ani zde nejsou zaznamenány žádné evidence skladů hnojiv a postřiků.

1.9 Údaje o lesnictví 1.9.1 Lesní vegetace v řešené lokalitě a v jejím okolí Rozsah původní lesní vegetace byl do značné míry pozměněn činností člověka. Velká část Otrokovické a Zlínské krajiny byla už dávno odlesněna, takže v současné době pokrývají lesy jen kolem 40 % území. Pozměněna byla i druhová skladba lesů. Na mnoha místech byly původní lesy nahrazeny rozsáhlými plochami kulturních smrčin a dalšími typy intenzivně ohospodařovaný les. Nelesní vegetace je vedle zemědělských

23 

kultur a plevelů p zasttoupena růzznými typy y luk, pastv vinami, v m menší míře svahovýmii prameništii, vodní a pobřežní veggetací. V údolích ko olem vodníích toků řeek Dřevnicce a Moravvy se vysk kytují lužníí z lužnního lesa v nivě řekyy společensttva. V oblaasti je zachhován jen nepatrný zbytek Moravy. Na N suchých h a chudýchh půdách see místy ve stromovém s patru objev vuje častějii bříza bělookorá a zprravidla ji ddoprovází jeeřáb ptačí. Ve vyššíchh polohách h stále vícee přistupuje do stromov vého patra bbuk lesní a v podhorsk kých a horskkých oblasttech vytváříí často souuvislé poro osty. Na příkrých svazích v hluboko zzaříznutých roklináchh s kamenitoou nebo suťťovou půdoou přibývají listnatí prů ůvodci bučinn – lípa maalolistá, lípaa velkolistá,, javor klen a jilm horsský. V nejvy yšších poloh hách Bílýchh Karpat, Hostýnských H h vrchů a Vizovické vrchoviny je významným m lesním typ pem jedlovvá bučina, prro kterou jee rozhodujíccí přirozený ý výskyt jeddle bělokoréé. [16]

1.9.2

Vegeta ační stupeeň Veegetační stupeň vyjadřuuje souvislo ost sledu rozzdílů příroddní vegetacee se sledem m

rozdílů výýškového a expozičního e o klimatu.

Ob br. 1.12 Lessní vegetačn ní stupně dlle Zlatníka [[17]

24 4 

Do řešené lokality spadají dvě složky vegetačních stupňů: dubobukový a bukový vegetační stupeň. Jedním z nejrozšířenějších typů lesní vegetace jsou v území i v současnosti dubohabrové háje. Těžištěm jejich rozšíření jsou pahorkatiny. Ve stromovém patru převládá habr obecný, dále se vyskytují dub zimní, babyka obecná, buk lesní, lípa malolistá. Zpravidla bývá dobře vyvinuto i křovinné patro, jež tvoří například bez černý.[16]

1.10 údaje o průmyslu [15] Město Otrokovice se dá označit za silně průmyslovou oblast. Nejvíce zastoupené odvětví průmyslu je průmysl strojírenský, chemický (gumárenský), potravinářský, textilní a kožedělný. Přehled nejvýznamnějších průmyslových podniků: Barum continental spol s r. o. Největší výrobní jednotka na výrobu osobních pneumatik v Evropě. Původně společnost nejenže vyráběla pneumatiky, ale vlastnila i síť servisů. Nyní se firma specializuje pouze na výrobu a spolu s BestDrive tvoří součást nadnárodního koncernu Continental AG. TOMA a.s. Jde o společnost zabývající se developerskou činností působící v lokalitě Zlínsko, Kroměřížsko, Brno, Prostějov a Valašské Meziříčí; opravou motorových vozidel; nákupem a rozvodem energetických médií; čištěním odpadních vod; likvidací tuhých odpadů. Společnost zajišťuje provoz technické infrastruktury průmyslového areálu a z části i komunální sféry a vlastní hydroanalytickou laboratoř.

25 

Tomatex, a.s. Firma se zabývá výrobou, zušlechtěním a finalizací textilního polstrování nejen v automobilovém průmyslu (přibližně 70 % produkce je směřováno do této oblasti). ZLIN AIRCRAFT a.s. Společnost, jejíž nedílnou součástí výroby byly a jsou kromě výroby a oprav letadel další i mezinárodní projekty zaměřené k podpoře výroby malých dopravních, akrobatických, sportovních a jiných letadel, zejména výroba leteckých kol a brzd a padákových dílů.

1.11 Energetické využití toku [8] Řeka Dřevnice nemá zas tak velký hydroenergetický potenciál. Ale i přesto se na toku nachází celkem 4 vodní elektrárny a to: MVE Slušovice Návrhový spád:

5,2 m

Instalovaný výkon:

0,048 MW

MVE Lípa – Lužkovice Návrhový spád:

2,7 m

Instalovaný výkon:

0,035 MW

MVE Příluky V současné době nefungující, nedohledány technické údaje o výkonu a spádu. MVE Otrokovice – Kvítkovice Návrhový spád:

4,4 m

Instalovaný výkon:

0,020 MW

26 

1.12 Čistota vod [15] 1.12.1 Jakost vody v měrném profilu Otrokovice Jakost vody v profilu: Otrokovice Období: 2007-2008 Vodní tok: Dřevnice Hydrologické pořadí: 4-13-01-053 Říční km: 0,9 Oblast: Oblast povodí Moravy ukazatel

jednotka

Min.

Max.

průměr

medián

C90

C95

imisní limity 25 6-8

Třída jakosti

Teplota vody Reakce vody Elektrolytická konduktivita Biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální kyslík Dusičnanový dusík Celkový fosfor

C

0.1 7.7

24.0 8.3

11.4 8.0

11.4 8.1

19.6 8.2

20.5 8.2

mS/m

48.2

104.0

68.6

69.5

78.6

79.5

mg/l

1.3

8.2

3.6

3.2

5.8

6.6

6

III.

mg/l

5.0

33.0

16.2

16.2

22.9

24.4

35

II.

mg/l

0.05

2.48

0.50

0.30

1.05

1.75

0.5

III.

mg/l

2.7

7.5

4.1

4.0

5.2

5.7

7

II.

mg/l

0.14

0.93

0.34

0.28

0.53

0.62

0.2

IV.

III.

imisní limity dle nařízení vlády č. 61/2003. Sb. Třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

Tab. 1.8 Jakost vody v měrném profilu Otrokovice za období 2008 -2009 [15]

Tok

Profil

SI makrozoobentosu

BSK5

CHSKCr

N-NO3

N-NH4

Fosfor celkový

Otrokovice

Třídy jakosti dle ČSN 75 7221

Dřevnice

Pracovní číslo VÚ M149

4-13-01Hydrologické pořadí 053

Oblast povodí OP Moravy

Profily sledované v povodí Moravy ve dvouletí 2009 - 2010

3

3

2

2

3

4

27 

CHSKCr

N-NO3

N-NH4

Fosfor celkový

BSK5

CHSKCr

N-NO3

N-NH4

Fosfor celkový

Porovnán ní s normamii environmen ntální kvality NEK-R RP NV č. 61/22003 Sb., ve znění NV č. 23/2 011 Sb.

BSK5

Porovnán ní s imisními standardy s NV V č. 61/2003 Sb b., ve znění NV N č. 229/20077 Sb.

ano

ano

ano a

ne

ne

ne

ano

aano

nee

ne

Tab. 1.9 Jakost vody v měrnném profilu u Otrokovicee za obdobíí 2009 – 201 10 [18] Vysvětlivkky: ne

nevyyhovuje požžadavkům uuvedeným v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,, ve znění z NV č. 229/2007 S Sb. a ve zněění NV č. 23 3/2011 Sb.

ano vyhoovuje požad davkům uveedeným v příloze p č. 3 nařízení vláády č. 61/2003 Sb., vee zněnní NV č. 229 9/2007 Sb. a ve znění NV N č. 23/20 011 Sb.

1.12.2 Celková C tříída toku Dřřevnice v řešeném ř ússeku Klasifikacce jakosti po ovrchovýchh vod v povo odí Moravy. Výsledky z měření po ovrchovýchh vod z rokuu 2009 - 2010 (vyhodnnoceno dle ČSN Č 75 722 21). Zařazeno: JAKOST TŘÍDY T IV.

Obr. 1.13 Celkováá třída toku Dřevnice v řešeném ússeku[18] 28 8 

1.12.3 Bodové zdroje znečištění Odpadní vody lze rozdělit podle původu na komunální, průmyslové, z energetiky, ze zemědělství a na ostatní. Trend vývoje množství znečištění vypouštěného z bodových zdrojů do povrchových vod je hodnocen pěti základními ukazateli (BSK5, CHSKCr, nerozpuštěné látky-NL, nutriety N anorganický A P celkový) a vyjadřuje látkový odtok daného znečištění ovlivňující jakost povrchových vod. [19] Na toku Dřevnici se nachází velká část zdrojových znečištění. Největší podíl tohoto znečištění pochází ze zakalených odpadních vod z čistíren odpadních vod jak městských, tak z čistíren z podniků a firem. K velkému znečištění toku dochází při průtoku města Zlín, kde Dřevnice protéká okrajem průmyslové zóny tehdejších Baťových podniků. V dnešní době je zde zachováno spoustu firem, podniků, soukromých dílen apod. V tomto průmyslovém centru se nachází také teplárna města Zlín, jejich odpadní vody jsou pro tok méně přínosné. Od samotného pramene Dřevnice se na její trase nachází celkem čtyři čistírny odpadních vod (ČOV Fryšták, ČOV Slušovice, ČOV Zlín – Malenovice, ČOV TESA Otrokovice). Každá z těchto čistíren vypouští odpadní vodu do svého recipientu – do toku Dřevnice. Každá z čistíren používá technologie čištění odpadních vod založených na nejvyšších úrovních. Cíleně se uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. Dochází tak k nižším koncentracím vypouštěných látek z bodových zdrojů znečištění. Mezi další potenciální bodové zdroje patří odpadní vody, pocházejících z řady obcí, jimiž řeka Dřevnice protéká. Zde nejsou vybudovány čistírny odpadních vod, a tak hrozí, že odpadní voda z domácností končí přímo v toku.

1.13 Rekreační využití Zájmové území není vhodné k rekreačním účelům vzhledem k nedostačující velikosti toku. Kvůli nízké výšce hladiny zde nelze provádět žádný vodní sport. Nenachází se zde žádné uměle vybudované ostrovy a ani jiné objekty sloužící k rekreaci. 29 

Naa levém břeehu toku se nachází asfaltový cho odník, kterýý spojuje městské částii Otrokovicce – Střed a Otrokoviice – Trávn níky. Chodn ník slouží ttaké jako cyklostezka c a a stezka pro pěší turistiku. Nachází se s u něj odpočinkovvé místa, která jsouu l opatřeny lavičkami.

1.13.1 Rybolov R na a toku [20] Řeešená oblast leží v revvíru mimopstruhovém m. Spadá ddo pásma parmového. p . Tento revír je vymezzen oblastí od ústí řek ky Dřevnicee do Moravvy (ř. km 0,,000) až poo m (ř. km m 19,020).. Všechny přítoky toku řeky D Dřevnice jso ou chovné.. Přílucký most Sportovní rybaření jee zde proto zakázané. Od Příluckého mostu až po pram mennou částt v Karpatecch (ř. km 41,620) 4 je reevír pstruho ový. Z hled diska kvalityy vody mají pstruhovéé revíry obvvykle vodu u čistou, chhladnější a kyslíkatou, spíše oliggotrofního charakteru.. Všechny přítoky p jsou u taktéž chovvné – sporto ovní rybolov zakázán.

1.13.2 Rybí R obsád dka Nejčastěji zastouupenou ryb bou je asii jelec tlloušť (Leucciscus ceph halus), dálee ouklej obecná Obr. 1.144 Parma obeecná

ouklejk ka

(Alburnus alburnus),,

pruhoovaná

(A Alburnoidess

bipunctatus), parrma obecn ná (Barbuss barbus)), kapr obeccný (Cyprin nus carpio),, ostroreetka

stěhovvavá

(Cho ondrostomaa

nasus),, plotice obbecná (Rutillus rutilus),, Obr. 1.155 Pstruh obeecný

podousstev nosák ((Vimba vim mba), pstruhh obecný ý (Salmo tr trutta), pstrruh duhovýý (Oncorrhynchus m mykiss), lipaan podhorníí (Thymallus thym mallus), jelec proudníkk (Leucisscus leucisccus), hrouzzek obecnýý

Obr. 1.166 Ouklejka pruhovaná p

(Gobio o gobio), okoun říčční (Percaa fluviatiilis), cejn veelký (Abram mis brama),,

30 0 

lín obeecný (Tincaa tinca) a šttika obecnáá (Esox lucius). V m menší míře se na tokuu Dřevniici nachází ccandát obeccný (Sanderr luciopeerca), Obr. 1.177 Candát obecný

sum mec

velký ý

(Siluruss

glanis), bolen draavý (Leuciscus aspius)) a mník k jednovousýý (Lota lotaa).

1.13.3 Chránění C živočichové ž é Mezi kriticky oohrožené druhy d patříí mihule potoční ouklejk ka

(Lampetraa planeri),,

pruhoovaná

(A Alburnoidess

bipunctatus), střevvle potočníí (Phoxinuss

Obr. 1.188 Tesařík ob becný

poxinu us),

čolekk

cristatu us).

Ve

velký větších

(Trituruss tocích

see

vyskytu uje ohrožeený mník jednovousý j ý (Lota lota). Silně ně ohroženáá je vydraa říční (Lutra ( lutrra), která žije spíšee u pramenných Dřevniice

a

oblastí. Podél P řekyy

M Moravy

se

ojedinělee

vyskytu uje ohroženná užovka podplamatá p á (Natrix x tessellata).. Dále se zd de vyskytujíí

Obr. 1.199 Skokan zellený

živočicchové

jakoo

(Ceram mbyx

cerddo),

čolek k

obecnýý

vulgarris),

čolek

horskýý

(Trituru us

tesařík

obrovskýý

(Trituru us alpestris)), skokan hn nědý (Ranaa temporraria), skokaan zelený (Pelophylax ( x esculen ntus) bufo),

ropuucha

ještěrka

viviparra),

slepíšš,

obeccná

(Bufoo

živorodá

(Zootocaa

užovka

obojkováá

(Natrix x natrix), kkachna div voká (Anass Obr. 1.200 Kachna divvoká

platyrh hynchos) a rrůzné druhy y mravenců.

31 1 

1.14 Splavnost toku Zájmový úsek toku není splavný a není evidován jako vodní cesta. Se splavněním toku se nepočítá ani do budoucna, jelikož zde nejsou vyhovující podmínky pro klidnou plavbu, to je nedostačující hloubka, aj. V upravovaném úseku se nenachází žádné plavební komory a její příslušenství, ani žádné jiné objekty jako směrové bóje, dopravní značky atd.

1.15 Životní prostředí Obec Otrokovice byla původně zemědělskou obcí. Ve 20. století došlo k rapidnímu rozvoji průmyslu a příčinou toho automaticky dochází ke zhoršování životního prostředí.

Průmyslové město leží na soutoku Moravy s Dřevnicí. Jedná

se o oblast, kterou sužují záplavy. První velká povodeň nastala v roce 1997. Po katastrofě byly upraveny hráze obou řek. Podél Dřevnice byly zřízeny protipovodňové zdi a od té doby je povodním v tak značném rozsahu jako v roce 1997 značně zabráněno. Díky snaze a práci ekologů a také hrozícím sankcím městského úřadu se kvalita vody v Dřevnici značně zlepšuje. Důsledkem toho je rostoucí množství ryb a výskyt živočichů, kteří se zde objevovali před rapidním nárůstem průmyslu. [6] Vodní tok neprotéká žádným chráněným územím. Celkový stav dané lokality je v dobrém stavu. Území není nijak výrazně poškozeno antropogenní činností. Území se nachází na pomezí intravilánu a extravilánu. Není zde zaznamenán žádný chemický nebo ropný únik látek do vody ani žádné jiné toxické znečištění.

1.15.1 Územní systém ekologické stability [6] Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

32 

Obrr. 1.21 Mapkka ÚSES Ottrokovic a blízkáho b okoolí [6] Otrrokovicko a převážnáá část jejíh ho okolí jee zemědělskky využívááno, je zdee poměrně málo význ namných ppřírodních lokalit, l pro oto mají veelký význaam územníí systémy ekkologické stability. s Úzzemím

Otrokovicka

prochází

dva

nad dregionální

biokorido ory.

Prvníí

nadregionnální biokorridor vede nivou řek ky Moravy y. Na něm m leží nad Napajedlyy regionálníí biocentrum m regionálnní biocentrrum 103 Po od Dubovoou a v obci Tlumačovv zasahuje malá m část reegionální bbiocentrum 344 Filena.. Druhý naddregionální biokoridorr přichází z pohoří Chřřiby. Na něm m leží regio onální bioceentrum 15446 Žlutava a regionálníí biocentrum m 102 Prusiinky. Řeeka Dřevnicce není souučástí žádného nadreg gionálního bbiokoridoru u. Řešeným m úsekem naší úpravy prochází reegionální biokoridor, b který k se táhhne podél východních v h hranic a prrochází bioccentrem 12 1 Hrabůvkaa a biocentreem 1826 Naa horách.

1.15.2 Posouzení P vegetace v zájmovém m území Záj ájmové územ mí je obkloopeno předeevším z obo ou stran pooli a loukam mi, ale částt upravovanného toku zasahuje přímo k bezprostřed dní blízkoosti obytný ých domů.. V blízkostti řešeného úseku se naachází stezk ka pro pěší, proto je tooto místo vy yhledávánoo 33 3 

obyvateli města Otro okovic. Nevvyskytují se zde lužní lesy. Nejbbližší lesy se nacházíí d zájmovéhoo území, jso ou to tzv. bělovské b koppce. Zde je zastoupeníí západním směrem od hospodářsských lesů se smíšenouu vegetací. Pochůzkou v okolí tokuu byl zho odnocen staav porostůů v zájmovém území.. Při celkovvém pohled du na tok trrpí levý i pravý p břeh toku t vysokkou absencí břehovýchh porostů. Vegetační V doprovod d ttoku na praavém i lev vém břehu tvoří vesm měs traviny.. Na začátkku úseku, teedy okolo ř . km 2,900 jsou zastou upeny předdevším vzro ostlé stromyy topolů kaanadských a z menší ččásti líp srrdčitých a líp malolisstých. Na ty t navazujíí směrem dolů d k břeh hové hraněě vrbové keře. V těcchto místecch je patrrný pohledd na nevhoodný antrop pogenní záásah. V needávné dob bě zde zjeevně proběěhla snahaa o prořezánní spletí stromů a keřřů, ale prácce nebyly dokončeny. d . Proto by bylo nutnéé dokončit odstranění o napadených n h větví.

Obr. 1.22 Pohled na levý břeh tooku – travní porrost. Foto F.. Bakala

Obr. 1.23 Vrba poříčční, napadanné větví větve v korytě, přořezání nedokončeeno. Foto F. Bakala

Obr. 1.24 Pohledd proti toku. Alej topolůů kanadsských. Foto F. Bakala

Obr. 1.25 1 Pohledd po toku. Na levém m břehu topoly t kanaadske. Na prravém břehu ojediněle vvysázené vrrby srdčité. Foto. F. F Bakala 34 4 

2. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2.1 Správní orientace Název projektu: Úprava toku s využitím revitalizačních prvků - zprůchodnění vzdouvacích staveb migračními cestami. Lokalizace: vodní tok Dřevnice, ř. km 2,840 – 3,600, město Otrokovice, oblast Otrokovice-Kvítkovice, kraj Zlínský, okres Zlín, katastr obec Otrokovice Státní vodohospodářský plán: Dílčí SVP XXI – Střední Morava2 Číslo vodohospodářská mapy: 25 - 31 Číslo pozorovaného hydrologického úseku: 4-13-01-053

2.2 Úvodní část Předkládaná práce řeší úpravu toku s využitím vybraných revitalizačních prvků, tedy použití takových, které budou řešit migrační prostupnost přes překážky, které se v dané lokalitě nacházejí. V úseku se nacházejí celkem dva pevné jezy. První z nich v ř.km 2,858 a další v ř. km 3,550 (podrobnější popis těchto objektů viz níže – podkapitola 2.3.2 (popis objektů). Oba tyto objekty jsou nepřekonatelnými překážkami pro ryby žijících v tomto toku. V rámci projektu bude tedy hlavním cílem obnovit migraci organismů přes tyto překážky a dále se tak zaměřit na znovuosídlení těchto izolovaných úseků. K dalším neodmyslitelným cílům bude patřit zmírnění negativních důsledků předešlých úprav a obnovení tak přirozených funkcí vodního toku. Na stupni v ř. km 2,858 dojde k realizaci rybí rampy. Bude se jednat o kamennou rampu, která bude přímo začleněna do stávající jezové konstrukce. Dojde tak ke zdrsnění dna vhodně osazenými lomovými kameny, balvany a hrubým štěrkem. Tyto kameny budou způsobovat mírné vzdutí, dojde zde k vytvoření tišin – klidových zón. Typ této migrační cesty je vybrán z důvodu nulového záboru ploch v nejbližším okolí vodního toku. 35 

Na stupni v ř. km 3,550 dojde k realizaci rybího přechodu, který bude vyřešen jako obchvatný žlab. Tento obtok bude zřízen jako samostatný tok mimo hlavní řečiště. V rybím přechodu bude hlavní předností možnosti tvorby přirozené struktury s úpravami dna a břehů, včetně ozelenění a stabilizace tohoto koryta.

2.2.1 Příjezd ke staveništi Řešený úsek zájmového území se nachází z převážné části v extravilánu. Spádový stupeň v ř. km 2,858 se však nachází v bezprostřední blízkosti obytné zóny města Otrokovice. Stupně, určené k následné úpravě se nachází na řece Dřevnici na k. ú. Otrokovice – Kvítkovice. Přístup k obvodu staveniště je zajištěn ze silnice I. třídy č 55, ale i z pravobřežní místní zpevněné komunikace. Doprava z jednoho břehu na druhý se předpokládá provizorními brody, situovanými pod předmětnými spádovými stupni.

2.2.2

Zajištěné podklady:



Přehledná situace, měřítko 1:50000



Přehledná situace zájmového území, měřítko 1:2000



Digitální vodohospodářská mapa, měřítko 1:50000



Příčný a podélný profil řeky Dřevnice, podklad poskytlo povodí Moravy, s. p



Řada m – denních a N – letých průtoků od ČHMU, povodí Moravy, s.p



Fotodokumentace z obchůzky zájmového území

36 

2.3 Pop pis stávajíícího stavvu 2.3.1 Vegetační V doprovod d V řešeném ř ússeku je provvedena výssadba rychlle rostoucícch topolů kanadských. k . Tato alej je navržen na na okrajjích koruny y inundačníí hrázky s m maximálním m využitím m ožadavků vysazovaný v ých dřevin. Vzájemnáá omezenéhho prostoru a dle pěsstebních po vzdálenost těchto strromů je 5,00 m. V průb běhu vývoje založenéhho břehovéého porostuu jsou topoly rozdělen ny vertikálnně i horizo ontálně a vznikají v takk další proluhy a tím m břehová vegetace vho odně začlenní vodní dílo o do rámce krajiny. k

Ob br. 2.1 Pohleed na levobbřežní výsad dbu topolů kanadských. k . Foto. F Baakala V prostoru p stu upně v ř. km m 3,550 je výsadba těěchto topolůů přerušena a jsou zdee vytvořenyy skupinky okrasných stromů a hlavně h keřů ů s volným mi průhledy na stupeň.. Dřeviny vysázené v v blízkosti sttupně: osikaa (Populus tremula), bbříza běloko orá (Betulaa Pendula), dub letní (Quercus robur), vrb ba smutečn ní (Salyx bbabylonics),, ptačí zobb (Ligustrum m), svída obecná (C Cornus sang guinea). Horní H partiee průtočnéh ho profilu,, inundační hrázky a zb bylé plochyy jsou zpevn něny travním mi porosty.

37 7 

Je vidět, že sn nahou výsaadby bylo nejen n zvýšen ní estetickéé hodnoty budovaného b o d jako začlenění do ookolní krajiiny, ale též účelné spojjení estetick kého účinkuu vodního díla, s ekonomiickým užitk kem.

O Obr. 2.2 Po obřežní výsaadba v okollí jezu v ř. km k 3,550. Footo F. Bakala

2.3.2 Objekty O naccházející sse na toku 2.3.2.1 Pevný P jez v ř. ř km 2,858 [8] Těleso, stejněě jako vývarr jezu jsou založeny přředevším naa štěrcích a místy jsouu odloží ve fformě břid dlic. Přelivn ná hrana a vývar jsou ve tvaruu zde zaznaamenána po jednoduchhého lichoběžníku. Přeepadová plo ocha je konsstruována jaako podtlak ková. Délkaa přelivné hrany h činí 29,90 m a je na kótě k 189,15 5 m n. m m. Hloubka vývaru jee 0,95 m. Celková C délk ka vývaru ččiní 8,0 m. Mocnost vý ývarové dessky 0,60 m.. Prostor zaa prahem výývaru je op pevněn po ddélce asi 5 m dlažbou u složenou z lomových h kamenů o velikostecch až do 0,4 40 m. Práh vvývaru je ve v směru ko olmém na bř břehy korytaa toku. Dnoo vývařiště již bylo několikrát při průch hodu velký ých vod ppoškozeno. Docházeloo k poničeníí a odplavování lomov vého kamenne. V roce 2005 2 byla provedena p ssanace, kterrá spočívalaa ve zřízení železobeton nové deskyy tloušťky 0,,30 m s vysp párováním.

38 8 

Zaavázání stup pně do levéého i pravéého břehu je j provedenno zvýšeno ou hrázkou,, která má pozvolné p po okračování do stávajícího terénu. Těsnění sam motného tělesa jezu jee zajištěno návodním n ozubem o hlouubky asi 1,1 10 m. Břehy y u stupně j sou opevněěny dlažbouu z lomovýcch kamenů, které jsou usazeny do o betonovéh ho lože. Kaameny jsou u o tloušťcee 0,30 m. Stupeň S je op patřen u praavého břehu u štěrkovou u propustí o šířce 1,10 0 m. Stupeňň nemá účell energetick kého využitíí.

Obr. O 2.3 Peevný jez, ř. km k 2,858. Foto F. Bakaala 2.3.2.2 Pevný P jez v ř. ř km 3,550 [8] Těleso jezu naavazuje na stávající terrén, který tv voří přirozeené zavázán ní do levéhoo břehu. Zavázání Z do pravéhoo břehu jee proveden no sypanoou hrázkou u vedenouu do zvýšenného břehu údolní ú nivy.. Kóóta koruny pevného p stuupně je v nadmořské n výšce v 190,113. Jez je dimenzován d n na Q100 = 295 m3/ss. Přepadovvá plocha jezu je ko onstruovánaa jako bezp podtlaková.. Přelivná hrana h a vý ývar jsou liichoběžníko ové. Šířka koruny činní 24,70 m,, šířka dnaa vývaru 200,0 m. Hloub bka vývaru 1,10 m, déélka vývaru (měřeno odd paty tělesa stupně poo vnitřní hrranu prahu vývaru činní 20,60 m. m Práh výv varu je zalo lomen. Těleeso jezu jee založeno na n břidlicích h, těsnění zzákladové sp páry je zajištěno návoddním ozubeem hloubkyy asi 1,50 m. m Vývarová deska ssíly 1,30 m v návodn ní polovině a 1,00 m v povodníí 39 9 

polovině je j založenaa na štěrcícch. Práh vývaru hloubky 2,60 m je rovněž založen naa štěrcích. Za vývarem m je na ddélku 15,50 m navržžen kamennný zához o tloušťcee 0,80 m. Zajištění Z stu upně proti pprolomení podloží p bok ku je napojjeno na vlaastní jezovéé těleso kráátkou beton novou memb mbránou, v níž n jsou zab betonoványy štětové sttěny larsen.. Stupeň je obložen na koruně přeppadu kamen nnými kvád dry o síle 0,440 m. Výývar a zdi stupně a vývvaru jsou ob bloženy dlaažbou do beetonu. Zdi vývaru v jsouu na svahu ve v sklonu 1 : 1,5, pak ppozvolně přřechází do svahu s 1 : 2,, místy až 1 : 3. Křídlaa stupně jsoou vcelku s tělesem stuupně. Stupeeň s křídly je j oddělen od vývaru pracovnímii spárami.

Obr. O 2.4 Peevný jez, ř. km k 3,550. Foto F. Bakaala M vodní elektrárna e Z Zinrák [8] 2.3.2.3 Malá MV VE je součáástí pevnéhho jezu v ř. km 3,550. Hydroenerggetický pottenciál tokuu v řešené lokalitě je využíván. v E Elektrárna má m krátký přívodní p kaanál. Dá se říci, že see jedná pouze o objekt, který je v souběhu s tokem t Dřev vnice. Vodaa je přiváděěna do dvouu kašen verttikálních tu urbín, které jsou umístěěny ve strojjovně. Jednná se o dvěě kaplanovyy turbíny s uzavřenými u i spirálami, které jsou instalovány y ve strojovvně. Odpad dní kanál jee kratší vzddálenosti, jeedná se o ppotrubí – vý ývar od sav vek, které směřují bezzprostředněě přímo do podjezí. p 40 0 

Základní parametry p MVE: M Návrhovýý spád:

4,4 m

Max. provvozní hladin na

190,17 m n. m

Min. provvozní hladina

190,13 m n. m

Max. průtook elektrárn nou

2,0 m3/s

Instalovanný výkon

100 kW

Na přepaddové hraně vtokového objektu jsou

ossazeny

z ocelovýcch

jaak

trubek k,

hrubé tak

česle jje

zde

zrealizováána norná stěna, kteráá udává směr nečiistot k levéému břehu.. Hrubé česle jsouu uloženy asi v úhlu asi 20° k hlavním mu směru osy o řeky. Je zde možné sppustit ocelo ové hradidloo a tím oddělit obbjekt MVE od hlavníího toku Obr. 2.5 Vtokový objekt na MVE. M Foto F. B Bakala

Dřevnice.

Za vtokovvým objek ktem a za lapačem splavenin s se s nachází práh tvoříící dno doo přívodníhoo kanálu. Vtok V přívoddního kanáálu je opatřřen jemným mi česlemi, které jsouu kotvené doo dolního prahu. Tyto

p přivaděče

jsou

vzzhledem

k instalovaané technollogii s vertiikálními kaplanovýými turbínam mi provedeeny jako dvojice ocelových o potrubí, p kteeré jsou vedeny pood terénem. Vzhledem k tomu, že se jednná o příjezo ovou stavbuu, tak je odpadní kanál k tvořeen vývarem m turbín přímo do vývaru v v po odjezí. Obr. 2.6 Odpaddní kanál MVE. Foto F. B Bakala

41 1 

Na levém m břehu řeky se nachází strojovna vodní eleektrárny. B Betonové kolena saavek turbín n jsou zaality do betonové

spodní

stavba

strrojovny.

Stavba elektrárny e pak sloužží jako vlastní prrostor strojjovny. Nacchází se zde

aggregáty,

ovládání

turbín,

generátoryy, převody y turbín a silové Obr. 2.7 Strojovna S M MVE. Foto F. F Bakala

rozvaděčee. 2.3.2.4 Ocelová O lávkka

Pěší lávka ležží na říčním m kilometru 2,960. Lávk ka je ocelovvá a byla po ostavena zaa účelem sppojení městsské části Ottrokovice – Trávníky se s zahrádkář ářskou kolon nií, která see nachází přři pravém břehu toku. L Lávka je zd de postavena ze strateggického účellu. Je hojněě a denně využívána v především p m majiteli chat. Nájezdy y na lávku jsou řešen ny šikmýmii plošinami, bez schodů. Konstrukkce lávky jee založena na n hrncovýcch ložiscích h, které jsouu podepíránny železobettonovými koonzolemi.

Obr. 2.8 Pěší occelová lávka a, ř. km 2,96 60. Foto F. B Bakala

42 2 

Délka přem mostění:

48,50 m

Volná šířkka mostu:

3,5 m

Výška horrní mostovk ky:

5,7 m

Výška nossné konstruk kce:

0,8 m

2.3.2.5 Dálniční D mo ost na Dřevnnici [21] Jeddná se o mo ostní objektt v km 3,851 silnice R5 55 na severrovýchodním m obchvatuu Otrokovicc, který ji převádí přess tok Dřevn nice. Překraččovanou přřekážku - to ok Dřevnicii kříží v ř. km 3,37 78. Z konsstrukčního hlediska se jedná o dvojicii spojitýchh olitických kkonstrukcí z částečně předpjatého p betonu o třřech polích.. dvoutrámoových mono Mostní obbjekt je zalložen na vvrtaných žellezobetonov vých piloteech, na kterré navazujíí monolitickké

železob betonové

základy.

Spodní

sttavba

objeektu

z mo onolitickéhoo

železobetoonu je tvořeena dvěma opěrami s příčnou p dilaatační spároou a dvěmaa dvojicemii podpěr. Nosná N konstrrukce mostnního objektu u je tvořenaa dvojicí spoojitých dvou utrámovýchh monolitickkých konstrrukcí z částtečně předp pjatého beto onu výšky 1,60 m. Ho orní povrchh mostovky má podéln ný sklon odppovídající niveletě n siln nice, příčnýý sklon je jeednostrannýý 2,5 %. Přeedpětí každ dé z nosnýchh konstrukccí je proved deno 22 kabbely o 12 laanech, kteréé jsou kotveeny v konco ových příčníících.

Ob br. 2.9 Dálnniční most, ř. ř km 3,851. Foto F. Baakala

43 3 

Délka přem mostění:

68,80 m

Volná šířkka mostu

8,50 m

Výška spoodní mostov vky:

9,700 m

Výška nossné konstruk kce:

1,600 m

Břehy koryta řeky Dřevvnice jsou pod mostem zpevněnny, avšak zpevnění z jee současnossti zakryto náplavy. V Výhledově se počítá s odtěžením m náplavů a s opravouu a úpravouu dna a břeh hů ve stávajjící poloze zpevnění. z Na N obou břeezích jsou požadovány p y zpevněné pásy pro o pojezd zzemědělskéé techniky.. Šířka prrůjezdového o pásu jee m volnou v výškkou 3,80 m u levého a 5,05 5 m u praavého břehu u koryta. 3,00 m s minimální 2.3.2.6 Výustě V V upravované u ém úseku sse nachází celkem dv vě výustě, kkteré sloužží k odvoduu nevyčištěnné vody z nesoustavnné dešťové kanalizace. V kanalizzačních šacchtách jsouu zřízeny zppětné klapk ky pro zabrránění nátok ku vody přii záplavovýých průtocích z korytaa Dřevnice do d přilehlé zástavby. Prrvní výusť se nacháází na lev vém břehuu v říčním

killometru 3,345. DN N 600 mm + zpětná klaapka Tv var: kruhový ý

Obr. 2.10 Výusť ř. km m 3,345. Fotto F. Bakalaa Drruhá výusťť se nacháází na lev vém břehuu v říčním

killometru 3,408. DN N 500 mm + zpětná klaapka Tv var: kruhový ý

Obr. 2.11 Výusť, ř. km m 3,408. Footo F. Bakalla 44 4 

2.3.3 Popis P příčn ného řezu, opevnění V příčném p pro ofilu pod sppádovým sttupněm v ř. km 2,858 jje šířka kyn nety ve dněě v rozmezí 11,0 – 13 3,0 m, hlouubka kynety y 1,50 m, svahy – 1 : 5 do 0,6 6 m, 1 : 2 po bermu.. Berma je 1,5 1 m širokáá, svah nad bermou je ve v sklonu 1 : 3. Hráz jee široká 3,00 m v korunně. Místy na n toku lzee vidět pozů ůstatky opeevnění, kterré bylo pro ovedeno přii regulaci toku v roce 1961. Patka jee zahloubeena asi 00,60 m pod p dnem.. Na výšku asi 0,7 m ode dna je provedeno opevnění kamenem k nna sucho ve spádu 1:5.. nety je oppevněna drn nem. Kyneeta je zpevvněna osetíím travním m Zbývající výška kyn semenem. V úseku ú mezi spádovým stupněm v ř. km 2,858 8 a stupněm m v ř. km 3,5 550 je šířkaa kynety ve dně asi o 2 m menší, ccož nezpůso obuje markaantní zvýšenní hladiny vody v - tentoo úsek je vee vzdutí. Šíířka ve dněě je od 9,0 – 11,0 m, patka p je steejného druh hu jako podd stupněm. Berma je široká š 2,5 m a v prahu u asi 2,0 m je zpevněěna drnem. Svah mezii kynetou a bermou je osetý trávouu.

br. 2.12 Poh hled na břehhy toku, foceeno proti prroudu z lávkky v ř. km 2,960 2 Ob Foto F. Bakala Výýšky břehů se pohybujíí v rozmezí od 5 - 6,5 m. Kapacita ta samotnéh ho koryta see v různých příčných řeezech mění.. Úsek byl vymodelová v án pomocí pprogramu HEC H – RAS S

45 5 

4,0 a z výsledku byly odečteny závěry: 70 % úseků převede stoletou vodu, zbývající část převede minimálně desetiletou vodu. K rozlivu 10 – leté vody dojde pod spádovým stupněm v ř. km 2,858. Po záplavách z roku 1997 došlo k velkému poškození opevnění a tato povodňová vlna měla zásadní faktor na zničení vegetačního doprovodu, především na malé skupinky keřovitých dřevin.

2.3.4 Podélný sklon Spád dna v úseku od stupně v ř.km 2,858 až po stupeň v ř. km 3,550 je 1 ‰. Při tak malém sklonu nivelety dna nedochází k žádnému výraznějšímu vymílaní břehů a dna v toku. Říční úsek v km 2,858 až 3,550 je ve vzdutí stupně v km 2,858. Úsek dále nad stupněm v ř. km 3,550 je ve vzdutí tímto stupněm a výškově navazuje na stávající řečiště v km 4,000. Vzhledem ke zmírnění tlaku a předpokladu síly na jezovou konstrukci zde byl navržen protispád a to - 1,5‰ v ř. km 3,550 – 3,760. V ř. km 3,760 – 4,000 je spád 1,0 ‰. V rámci naší úpravy se do sklonu dna nebude žádným způsobem zasahovat.

46 

2.4 Terminologie 2.4.1 Nepropustná překážka Velká část toků v České republice byla v důsledku nešetrných zásahů člověka fragmentována. Zejména příčné stavby představují ve vodních tocích překážku, která zcela či selektivně brání migraci vodních organismů, zejména ryb. Na našich tocích bylo podobných staveb s výškou jeden metr a více vybudováno více než šest tisíc. Stejně jako v ČR i v evropském měřítku představuje fragmentace vodního prostředí jeden ze závažných negativních faktorů, které ohrožují existenci na migracích závislých druhů ryb. [22] Překážka je považována za neprostupnou, pokud omezuje migraci ryb a dalších vodních organismů. Do charakteristiky neprostupnosti je vhodné zahrnout i dočasné omezení, např. situace za nízkých průtoků, kdy se s poklesem výšky vodního sloupce zvyšuje rozdíl mezi úrovní hladiny nad a pod překážkou. Neprostupnost je nutné posuzovat i z hlediska pohybu po proudu (např. přehradní nádrže nebo vodní elektrárny). Migrační překážka nemusí být tvořena pouze příčnými stavbami v korytě (např. jezem nebo hrází), ale také hydraulickými podmínkami (proudění vody pod přelivy, mělké úseky s vysokými rychlostmi proudu – např. hladké skluzy, propustky, měrné tratě limnigrafického profilu, dlážděné úseky), které mohou být pro ryby nepřekonatelné za určitých průtokových poměrů. K rozhodnutí, kdy je objekt migrační překážkou, je používáno druhové a velikostní složení společenstva ryb. V zájmu je tedy udržení funkčních společenstev. Proto jsou potřebné podmínky prostupnosti přizpůsobit druhům s nejnižšími schopnostmi překážku překonat. Rozdíl hladin se může v jednotlivých letech měnit na základě průtokových situací, ale ryby vyžadují možnost migrace každý rok. Jsou proto stavěny rybí přechody (dále jen RP), které migraci umožňují. Trať RP zajišťuje migraci ryb především plaváním a nikoliv skákáním přes jednotlivé stupně, protože v celém vodním sloupci jsou typově modifikované štěrbiny. [23]

47 

2.4.2 Migrace ryb Ryby v průběhu svého života, stejně jako jiné živé organismy, se rodí, rostou a rozmnožují. K těmto základním životním funkcím si nárokují určité životní podmínky, které však vždy nemusí nalézt na místech, kde se právě vyskytují. Jako vodní organismy vybavené příslušnými orgány, mají schopnost se ve vodním prostředí přemístit z méně vyhovujícího místa do prostředí vhodnějšího pro příslušnou životní etapu. Migrace znamená aktivní i pasivní přesun ryb. Může jít o vlivy biotického nebo abiotického původu. V prvním případě se jedná o souvislosti vznikající v samostatném organismu, například vlivem hormonálních změn. Mohou souviset s přesuny na místa vhodná k přirozenému rozmnožování, s hladověním a přesunem do míst s příznivější potravní nabídkou a podobně. Pasivní migrace jsou vyvolány unášecím účinem proudění vody v řekách. Jsou běžné u nejmladších vývojových stadií ryb. Ty bývají unášeny jako drift po proudu řeky. [26] Rozlišují se migrace diadromní, tedy migrace mezi mořským a sladkovodním prostředím a migrace potamodromní, které ryby vykonávají pouze ve sladkovodním prostředí. Migrace katadromní jsou diadromní migrace z říčního prostředí do mořského. Anadromní jsou migrace diadromní realizované za účelem reprodukce z mořského prostředí do říčního. Anadromní migrace jsou charakteristické pro lososa atlantského Salmo salar v povodí Labe. V minulosti byly na území ČR dokumentovány diadromní migrace nejméně pěti dalších druhů ryb a dvou druhů mihulí, jejich opětovný výskyt lze s různou pravděpodobností v budoucnosti očekávat. [23]

2.4.3 Migrační prostupnost Migračně prostupný vodní tok nebo úsek toku je takový, v němž spádové, hydraulické, hydrologické fyzikální a chemické parametry umožňují bezpečnou obousměrnou migraci ryb; v tocích bez příčných staveb je migrační prostupnost obvykle dána charakteristikou podélného profilu koryta vodního toku; u toků s příčnými vodními stavbami se migrační prostupností rozumí možnost ryb překonat migrační bariéru, která brání jejich volnému pohybu v podélném profilu vodního toku; migrační prostupnost vodního toku je zajištěna buď vhodnou konstrukcí příčné stavby (balvanitý skluz) nebo

48 

speciálním zařízením nebo stavbou, označovanou jako „rybí přechod“; migrační prostupnost lze zajistit i odstraněním migrační nepropustné překážky. [27]

2.4.4 Migrační potřebnost Potřeba změny biotopu v průběhu roku nebo v různých vývojových fázích života ryby; je podmíněna abiotickými a biologickými faktory a je výrazně rozdílná u jednotlivých jedinců a druhů ryb. [24]

2.4.5 Migrační výkonnost Schopnost jedince vyvinout takovou rychlost, která mu umožňuje překonat rychlost proudu proti směru migrace plaváním, nebo schopnost ryby překonat překážku určité výšky skokem; migrační výkonnost je druhově specifická, úměrná velikosti jedince, jeho schopnostem a je ovlivněná teplotou vody, hloubkou vody, turbulencí, motivací migrace; hodnoty migrační výkonnosti některých druhů ryb žijících v toku Dřevnice jsou uvedeny následující tabulce. [24] Maximální rychlost plavání [m/s]

Délka těla ryby [cm]

Skokoková rychlost plavání [m/s]

5

0,92

15

1,65

30

3,10

Střevle potoční

7

1,10

0,55

0,30

Vranka obecná

8

0,60 – 1,00

neplave

0,05

Jelec tloušť

30

1,50 – 2,70

0,80

0,50

Ostroretka stěhovavá

30

1,60 – 3,10

0,85

0,35

Parma obecná

35

1,80 – 2,70

0,90

0,40

Cejn velký

25

0,60 – 0,95

0,50

0,25

Mník jednovousý

50

1,30

0,80

0,40

Druh ryby

Psruh obecný

Výška skoku [m] 0,28

0,75

0,40 0,80

Mihule potoční 18 0,50 – 0,80 0,50 Tab. 2.1 Hodnoty migrační výkonnosti některých ryb [24]

0,10

49 

2.4.6 Rybí přechod Stavba nebo konstrukce umožňující rybám bezpečně překonat migrační bariéru a proplout z části vodního toku (dolní vody) pod překážkou do části vodního toku (horní vody) nad překážkou (v případě poproudové migrace opačně).[Norma]. Přechody se staví jako součást jiných vodních děl na toku (jezy, malé vodní elektrárny, plavební komory), které by samy o sobě tok přehradily bez možnosti průchodu ryb. Hlavním důvodem výstavby přechodů je zachování života v řekách a jeho co možná největší diverzita. [25]

2.4.7 Vstup do rybího přechodu Dolní část stavby či konstrukce (profil), kudy proti proudu migrující ryby vplouvají z dolní vody do tělesa RP (v případě poproudové migrace, kudy ryby vystupují z RP do dolní vody). [27]

2.4.8 Těleso rybího přechodu Část stavby RP ohraničená vstupem (dolní konec) a výstupem (horní konec); konstrukce a prvky (přepážky, balvany, kartáče, peřeje, válce, spojovací kanál apod.). V tělese RP umožňují rybám překonat výškový rozdíl mezi dolní a horní vodou. [27]

2.4.9 Výstup z rybího přechodu Horní část stavby nebo konstrukce RP, kudy ryby vyplouvají z tělesa RP do horní vody (v případě poproudové migrace, kudy ryby vstupují do tělesa RP). [27]

2.5

Základní dělení rybích přechodů a jejich příklady

2.5.1 Obecně Hydraulické členění rozděluje migrační zařízení na dvě skupiny. První skupinu tvoří rybí přechody, kde dochází k tlumení energie v rámci dílčích fragmentů – bazénků a tůní (štěrbinový RP a jeho různé varianty, komůrkový RP a jeho různé modifikace,

50 

tůňový RP P, migračníí rampa s ppřepážkami, apod.). Drruhou skupiinu tvoří zaařízení, kdee tlumení ennergie probííhá kontinuuálně zdrsněěním dna a případně p booků tělesa RP R (Denilůvv RP a různné modifik kace, dnovéé peřeje, peeřejnaté úseeky apod.).. Specificko ou skupinuu představujjí speciální zdviže a výýtahy, které pracují na zcela z odlišnném principu u. Daalším hledisskem při ddělení migraačních zařízení je, zdda jeho pod dstatu tvoříí napodobenní přírodníích poměrůů – RP přřírodě blízk ké, nebo sse jedná o technickéé konstrukce – techniické RP. V některýcch případeech je rybíí přechod kombinacíí přírodníchh a technick kých prvkůů nebo částtí. Při volbě typu RP je nezbytn né vycházett z migračnní výkonno osti cílovýcch druhů a z hydrolo ogických a územních podmínekk řešeného profilu. p Prio oritním typeem RP jsou RP přírodě blízké. [244]

2.5.2 Přírodě P blízzké RP Tyyto RP jsou svým charaakterem, vn nitřním uspo ořádáním, sttrukturou a prouděním m vody velm mi blízké poměrům p v přírodních h tocích. V tělese RPP se střídajjí peřejnatéé a proudivéé fragmenty y toku, rychhlosti proudu jsou div verzifikovanné, takže ty yto RP jsouu obousměrnně prostupn né pro všeechny druhy y ichtyofau uny i pro vvětší část velikostního v o spektra jeddinců všech h druhů ichty tyofauny. [2 24] 2.5.2.1 Obtokové O ko oryto – bypaass Obtokovéé koryto je v současnéé době preeferovaný typ rybíchh přechodůů

složený

oddělenýých V

z

tůníí

přepážkami. p .

iideálním

případěě

konstruovvanými z přírodníchh oblých kkamenů zapuštěných z h buď hlubboko do dna anebo doo betonovéého

ložee.

Trasaa

přechoduu vede mim mo vlastníí m O Obr. 2.13 Bypas B na řeece Dyji v B Bulharech u Břeclavi. koryto ttoku. Díky přírodním D Délka 170 m. m Foto F. Baakala 51 1 

materiálům m vytváří rybí přechhod příroděě blízký habitat h a j e osidlováán vodnímii organismyy, ryby přess něj procháázejí bez prroblémů. Neevýhodou R RP je jednak k náročnostt na získánní pozemků ů a tím i m možné kom mplikace přři projednáání stavby RP a dálee skutečnostt, že při nízkém náávrhovém průtoku p lzee hůře koontrolovat hydraulické h é parametryy. Při použittí přírodníchh kamenů na n tvorbu přepážek meezi tůněmi je j nezbytnéé přesné nasstavení štěrb bin tak, abyy byl dodržeen plánovan ný průtok. JJedna špatněě vytvořenáá přepážka zmaří funk kčnost celéhho RP. Kon nstrukce RP P zajišťuje, že v přípaadě vyššíchh průtoků v toku teče více v vody i vlastním RP R a tím páádem není nnarušena orrientace rybb a nalezeníí vstupu do RP R při různných průtoko ových poměěrech. [24] 2.5.2.2 Balvanitý B skkluz V současné době d preferoovaný typ rybích přecchodů, kdy je migračn ní překážkaa nahrazenaa řadami baalvanů a tůnní v celé šířři toku, balvany mohoou být osazeny do dnaa nebo do betonového o lože. Stáávající konsstrukce neb bo její částt je často využita kee stabilizzaci rybího přechodu.. Jedná sse o vytvořření příroděě blízkéhho peřejnattého úsekuu a při doodržení hyd draulickýchh podmínnek

se

stáváá

přirozennou

souččástí

tokuu

a

haabitatem

vodním mi

osídleným m organismy..

Balvani nitý skluz je náročný naa Obr. 2.14 Balvanitý skluz s na řecce Bečvě v blízkosti b měssta průtok,, nelze v něm úplněě Rožnov pod Radhoštěěm. [28] kontrollovat hydraulické h é podmínkyy, je vhodnéé v rámci přříčného proffilu vytvořitt kynetu proo koncentraaci vody přii nízkých prrůtocích. Kynetu K je vhhodné utěsniit proti průssakům neboo uložit do betonu, b abyy nedocházeelo ke ztrátám průtokku při málo o vodných obdobích. Nevýhodou u výstavbyy takového RP může být b finančníí náročnost vyplývajíccí jednak z dostupnosti vhodnéhoo materiálu (přírodě bllízké oblé kkameny, ktteré však nejsou nutnéé a lze pou užít vhodnýý lomový káámen) a dále pracnosti při uložení jednotlivýcch balvanů. [24]

52 2 

2.5.2.3 Balvanitá B ra ampa Tyyp rybího přechodu p nna hranici mezi m přírod dě blízkým m a technick kým rybím m přechodem m. V součaasné době ppreferovaný ý. Jedná see o betonoovou rampu u, která jee součástí jeezového tělesa, do kterré jsou zasaazeny přírodní oblé kaameny, kterré vytvářeníí systém přeepážek a tů ůní a zajišťuují vhodné hydraulické h é poměry. D Dno RP je nutné n osaditt přírodnním účelem m a

substtrátem zvýšeníí

nappodobené

habitatů tů.

drsnostii přírodníchh

Obtíížně

kontrollují podmínnky,

zaa

see

hydraulické h é je

vhodné

jii

navrhoovat s po ozvolnějším m spádem m, než ostattní RP. [24]] Sklon

rybí

rampy r

see

navrhuj uje tedy dlle místníchh Obr. 2.15 Balvanitá rybí rampaa na řece Dyji D ve měs ěstě podmínnek 1:15 až 1:25.. Břeclav. Délka D 68 m, spád 1:20. Foto F. Bak kala Nutné je zdrsněnéé dno šířkyy alespoň 5 m. Osazen né kameny by měly tv vořit v částii profilu ram mpy mírnou překážkuu proudění v části i zú úžený průttočný profill. Rybí ram mpy zasahuují mnohdy y přímo doo konstrukce pevného jezu, zvlášště jsou-li budovány dodatečně. Jejich reaalizací všakk nemůže býýt ohroženaa kapacita jeezu ani stabiilita jezové stavby a poodjezí. [27]

2.5.3 Technické T rybí přech hody U vysokých překážek nna větších tocích se budují techhnické rybí přechodyy ( kov,, plast, dřev vo) jako jejich speciálnní součást. Průtok P vodyy z různých materiálů (beton, láká a naavádí ryby ke vstupu do rybího přechodu. Aby rybyy pokračovaaly dále vee výstupu, musí být uvnitř přeechodu zacchovány hy ydraulické poměry odpovídající o í migrační výkonnosti vyskytujíících se druhů d ryb všech věkkových sk kupin. Traťť p m může být v závislosti na prostorrových pod dmínkách v technickýcch rybích přechodů rovné, lom mené nebo i opakovaněě protisměrn né linii. [27]]

53 3 

2.5.3.1 Žlabový Ž rybíí přechod Ryybí přechod, u kterého je prověřen na funkčnosst a je akceeptován v místech, m kdee nelze pouužít přírod dě blízké R RP. Díky možnosti přesně konntrolovat hydraulické h é nky, je mo ožné postavvit tento ry ybí přechodd podmín o poměrně vysok kém průměrrném spádu u a také přii nižších h návrhovýcch průtocíchh. Je vhodnéé ho doplnitt přírodn ními

prvk ky

(napříkklad

dno

vyplněnéé

substráátem), nebo o napříkladd kartáčový ými bloky,, které upravují u prrůtokové pooměry v jeednotlivýchh segmen ntech RP. Také T je vhhodný jako doplňkovýý rybí přřechod k hlavnímu přírrodě blízkéému rybímuu přechodu napříklaad na druhéé straně vod dního toku,, přímo u MVE a po odobně. [244] Nejčasttěji používaaný žlabovýý rybí přechod je tzv.. Obr. 2.16 Štěrbinovýý rybí přechhod na Berouunce, MVE E Nezabudiice štěrbinoový RP. Do dna se řřídce vkláddají a fixujíí [24] kameny y (do 0,3 m) m a volně se ukládá hrubý říčníí štěrk, kterýý výrazně tlumí t rychloost prouděníí vody u dn na a umožňuuje průchod d i drobným m rybám a bentosu. b I přři kolísavýcch průtocích h se v něm hydraulické h poměry příliš nemění.. Nezanáší se s a neucpáv vá jako ostaatní typy a snadno s se čistí. Pro tytoo vlastnosti se při volběě technickýcch rybích přeechodů upřeednostňuje štěrbinový ry ybí přechod.. [24]

2.5.3.2 Kartáčový K ryybí přechodd Tento rybí přeechod je vhhodný jak do o městské zástavby, z kdde většinou u není místoo pro rybí přechod p typu bypas, ale i mimo ni, předeevším díkyy jednoduch hosti řešeníí a nízkým pořizovacím p m nákladům m. Bloky s kartáči k je mo ožné zakom mponovat i do d ostatníchh konstrukcíí RP. V příp padě, že je tento typ ry ybího přech hodu použit do jiné, neež sportovníí propusti, a je třeba vybudovat v i vlastní korryto rybího přechodu, jsou finančční nákladyy podobné, jako když je budováán celý nov vý kartáčov vý rybí přeechod. Díky y možnostii přesně koontrolovat hydraulickéé podmínk ky, je možné postavitit tento ryb bí přechodd o poměrnně vysokém m průměrném m spádu a také při nižších n návrrhových prrůtocích. Jee vhodné ho h doplnit přírodnímii prvky (n například dno d vyplněnné substráttem), neboo

54 4 

například kartáčový ými bloky, které upravují průttokové pom měry v jeednotlivýchh segmentecch RP. [24]

Obr. 2.17 Kartááčový rybí přechod p ve sportovní s prropusti na řřece Sázavěě, jez Budín. [24]

2.5.4 Kombinova K ané rybí přřechody V některých n případech, p s ohledem na n místní podmínky, je RP tvořen částí majícíí charakter přírodního RP (obtokkové koryto o) a částí mající m charaakter technického RP.. V tomto případě p je dů ůležité stanoovit vhodný ý průtok a dodržet pozvvolný sklon. [27]

2.5.5 Speciální S ryybí přechoody Koomůrkové ry ybí přechoddy z dřívější doby jso ou v ČR v pprovozu naa řadě jezů.. Jejich funkkčnost je om mezená a vvyžadují prů ůběžnou kon ntrolu a údrržbu. Tzv. Denilův D RP P a jeho vaarianty u náás nebyly aaplikovány. Z dalších typů lze uv uvést speciáální RP proo zajištění migrace m juv venilních úúhořů. Speccifické typy y RP jsou užívané prro zajištěníí migrací loososa, mořsského pstruuha a dalších z moře migrujícíchh druhů. U vysokýchh migračních bariér mohou m být pro jejich překonáníí využíványy i speciállní komoryy p ryby. Sp pecifické řeešení vzhled dem k limito ované průtoočné kapacittě vyžadujee a výtahy pro zprůchodnnění propusttků. [27]

55 5 

2.6 Základní požadavky na stavbu funkčních rybích přechodů 2.6.1 Výkonnost Výkonnost jednotlivých druhů ryb je velice rozdílná a rybí přechody by měly tedy zajišťovat průchodnost a splňovat veškeré požadavky vodních organismů. Plavecké schopnosti malých ryb byly zkoumány - rychlosti proudění musí vyhovovat plavebním schopnostem všech organismů. Pro stavbu rybích přechodů se vychází z následujících údajů: pro pstruhy a jiné lososovité ryby

vmax = 2,0 m/s

pro kaprovité ryby

vmax = 1,5 m/s

pro mladé ryby a malé druhy ryb

vmax = 1,0 m/s

Protože propustnost má být určena celé vodní fauně, je nutné vycházet ze schopností nejslabších druhů, tzn. malých druhů ryb a benthosní fauny. [29]

2.6.2 Chování ryb v proudu Při realizaci rybího přechodu je velmi důležitá správní poloha rybí propusti ve spodní vodě, na které závisí funkce celého zařízení. Pro snadné vplutí ryb do RP a jejich orientací má značný význam síla vodního proudu. Vodní organismy si jako trasu pro svou migraci vybírají místa s největším průtokem, ale taky současně při břehu, kde je mírnější proudění. Zároveň se ryby vyhýbají turbulenci, kde ztrácí orientaci. Se zvyšující se rychlostí proudění ryby nastoupenou dráhu neopouštějí a zvyšují svůj plavecký výkon. Teprve příliš silným prouděním nebo turbulencí je ryba vyhozena ze své dráhy, přičemž ihned nastupuje cestu právě působícího proudu. [29]

2.6.3 Poloha vstupu do rybího přechodu Správná poloha nástupu na rybí přechod ve spodní vodě je rozhodující pro funkčnost celého zařízení. Rybí přechod může být konstruován co možná nejoptimálněji, pokud však ryby nenajdou, je to marné. [29] Vstup do rybího přechodu

56 

je vhodné umístit co nejblíže k migrační překážce a na straně, kde je nevýznamnější průtok. Ideální je umístění na konci oblasti turbulentní vody pod jezem. Ryby jsou při migraci zastaveny příčnou překážkou a hledají cestu směrem do stran, kde pak mohou nalézt rybí přechod. V případě, že to z nějakých důvodů není možné, je nutné řešení doplnit o struktury, které pomohou rybám přechod nalézt (např. prahy ve dně apod.). Vtok pod optimálním úhlem 45° je označován za nejefektivnější z hlediska lákavé účinnosti. [24] 2.6.3.1 Umístění vzhledem k poloze a funkci malé vodní elektrárny Vstup z dolní vody do RP se vždy shoduje s výtokem od savek z MVE . Musí být vždy v takové vzdálenosti, aby nevznikal příliš dlouhý hluchý prostor nazývaný „mrtvá zóna“. Tam by hrozilo nebezpečí, že ryby minou vstup do RP a dostanou se blíže k savkám. Pod nimi ztrácí v turbulentním prostředí orientaci a pohybují se zmateně v celém vodním sloupci. Proud vody opouštějící RP musí být proto natolik účinný, že zasahuje svým laminárním účinkem do proudu vody od savek těsně tam, kde končí turbulentní prostředí. Teprve zde se vytváří potřebné lákání ke vstupu do RP. [24] 2.6.3.2 Možnosti navýšení lákavého proudu pro rybí přechod Návrhový průtok v rybím přechodu nemůže být vzhledem ke konstrukčním limitům příliš velký, naopak menší průtok umožňuje konstrukci menšího RP s pomalejším průtokem. Tím nastávají pro ryby komfortnější podmínky. Dostatečný průtok je ale nutný k tomu, aby ryby rybí přechod nalezly. Existují možnosti, jak situaci řešit, kdy je do poslední tůně (komory) rybího přechodu přiváděna dodatečná voda, která zvyšuje lákavý proud, ale neovlivňuje hydraulické podmínky vlastního rybího přechodu – tzv. „přídavný lákavý proud“. [24]

57 

3. Vlastní návrrh úpravvy 3.1 Ryb bí rampa - jez v ř. km 2,858 8 Proovedení toh hoto rybíhoo přechodu (dále RP) bude b spočívvat ve zdrssnění svahuu vhodně ulloženými kaameny do ddna. Stavba bude sloužžit jako migr grační cesta přes pevnýý jez v ř. km k 2,858. RP R bude zrrealizován při levém břehu tokuu a jeho koryto k budee začleněno přímo do tělesa konnstrukce peevného jezu u. Realizaccí této stav vby nebudee ovlivněna kapacita jezu stabilita tělesa jezu a ani jeho podjezí. p

Obr. O 3.1 Orrtofoto – ná áčrt umístěn ní rybí ramppy Výýběr návrhu u tohoto typpu rybího přechodu, který k je naa hranici mezi m příroděě blízkým a technický ým rybím přechodem m, se zdá ze z všech m možných variant jakoo nejvhodněější. Balvan nitá rybí ram mpa je začleeněna přímo do jezovéé konstrukcce z důvoduu zúžených místních podmínek p v bezprostředním okolí RP. Díky nedávno vybudované v é v hází na levvém břehu toku, bylaa cyklostezcce a aleji vzrostlých topolů, kteerá se nach vyloučenaa možnost návrhu n obtookového kan nálu. Ten saamý problém m je na pozzemcích přii

58 8 

pravém břehu toku. Zde jsou situovány stožáry vysokého napětí a jakýkoliv zásah do podloží by nebyl na místě. Navíc by nebyly dodrženy ochranná pásma objektů VN. Tento jez, který bude stavbou dotčený, byl vybudován jako jeden z mnoha na toku Dřevnici tvrdou soustavnou úpravou v 60. letech. Hlavní účel díla slouží jako stabilizace dna, snížení spádu a dříve byla také nedílná součást odvedení vody z nadjezí – hlavně k zavlažování zemědělských pozemků v okolí. Snaha je o vhodné začlenění stavby do krajiny. Rampa bude pokryta balvany a kameny po své celé délce. Kameny vhodných rozměrů budou rozmístěny i v řečišti v podjezí. Takové uspořádání při optimálním sklonu bude v maximální míře umožňovat poproudové i protiproudové migrace všem druhům ryb a ostatním vodních organismů. Takto uměle vybudovaný svah bude odpovídat říčním poměrům, jaké jsou v hlavním roku Dřevnice.

3.1.1 Postup přestavby jezu Betonáž podkladních vrstev rampy bude prováděna za suchého prostředí, což vyžaduje určité zásahy před samotným zahájením stavby. Je nutné tedy vybudovat stavební jámu. Odklonění od vody proudící v korytě bude dosaženo použitím nepropustné štětové stěny larsen a tím bude vytvořena pracovní plocha stavební jámy. Jez v místě stavby rybí rampy nebude odstraněn úplně. Průběh práce bude spočívat snížením jezu, tedy rozebraní koruny jezu asi do hloubky 1,1 m od přelivné hrany jezu. Vývar jezu se ponechá, vzniklá mezera mezi vývarem a nové železobetonové desky bude zalita výplňovým betonem B15. Při výstavbě koryta rybí rampy bude použito dvou štětových stěn larsen. Jedna v nadjezí délky 3,8 m a druhá v podjezí délky 2,5 m. Tyto stěny zde budou mít hlavní funkci stability celého tělesa rybí rampy. O tyto stěny budou zapřeny kameny v koruně rampy a kameny ve spodní části koryta, které budou nejvíce namáhané působícím tlakem vody. Původní kamenný zához za vývarem bude rozebrán a vhodné balvany a kameny budou sloužit při vytváření nového dna rampy. V postranních částech rampy budou vybudovány zdi, které zde budou sloužit jako boční zpevnění samotného koryta rampy a jejich hlavní funkcí bude odolávat vlivům velkých průtoků. Zdi budou vyrobeny z železobetonu o výšce 1,5 m nad dnem koryta rampy. Mocnost pravobřežní stěny je 0,4 m a tloušťka levobřežní stěny je 1,0 m. Při levém břehu nebude tato zděná stěna zrealizována po celé délce rampy – pozvolna bude

59 

přecházet ve vybeton novaný svaah, který bu ude obložen kamennýými dlaždiccemi. Taktoo v sklonu 1 : 1 a bude pozvolna napojen n na ppůvodní teréén. Základyy opevněný břeh bude ve oryta. Tyto oddělení ddílce budou u vzájemněě zdí budouu pod úrovní betonovvé desky ko kotveny ocelovými háky pro jejiich vyšší staabilitu.

3.1.2 Základní Z pa arametry rrampy Šířřka dna korryta ve dně je 5,0 m. Jedná J se o základní z obbdélníkový průřez, kdee část stěny asi 0,2 m ode o dna budde zkosena do d sklonu 1 : 0,7. Sešikkmení stěny y se provedee b sm měsi. Takoové uspořád dání průtoččného profi filu bude jaako lepším m přilitím betonové základem pro jedn nodušší vklládání kam menů. Dojd de tak k ppřirozenějšíímu tvaru.. Jednoduchhé uspořádáání tohoto prrůtočného řezu ř je na náásledujícím m obrázku (O Obr. 3.1).

Obr . 3.2 Příčnýý řez rybí ra ampou Rozdíl výýšek dna v podjezí a v nadjezí je na hodno otě 1,7 m. Sklon ryb bí rampy jee navržen dlle místních podmínek 1:15. Celko ová délka ko oryta je 25,,5 m. Návrh hový průtokk je 2,3 m3/ss. Vstup i vý ýstup z rybíí rampy je v dostatečnéé vzdálenostti od tělesa jezu. V kapitole k č. 4 (Hydroteechnické výp počty – ryb bí rampa), jje posouzen na kapacitaa koryta rybbího přechodu a posoouzení rych hlosti protii vymílací rychlosti. Konstrukcee koryta je kapacitní pro p návrhovvý průtok. Rychlost 1,32 m/s vyyhovuje pro oti vymílacíí

60 0 

rychlosti 4,49 m/s. Minimální hloubka při návrhovém průtoku je 0,35 m. Minimálně požadovaná hloubka vody pro pohodlnou migraci ryb je 0,25 - 0,3 m.

3.1.3 Rozmístění kamenů do dna Rozmístění kamenů je zobrazeno v příloze č. 5 (Situace rybího přechodu) a v příloze č. 6 (Podélný řez rybí rampou). Při realizaci rampy bude použito z větší části oblých valounů. Budou použity i neopracované lomová kameny, u některých z nich bude potřeba opracovat ostré hrany, aby nedocházelo k poranění těl ryb. Bude snaha použít kamenný materiál získat především z místa stavby. A to při rozebrání kamenného záhozu za vývarem, tak přímo z říčního dna. Na vstupu a výstupu budou do dna v nepravidelném tvaru uloženy balvany o ds = 0,3 – 0,6 m. Snaha tímto rozmístěním bude vytvořit pozvolný přechodu do původního dna v podjezí, ale i nadjezí. V těchto místech kameny nebudou uloženy do betonu ale přímo do dna koryta toku. K dodatečnému zajištění paty rampy a její stability se v podjezí do větších hloubek do dna zasadí kameny. Takto usazené kamenné bloky zde budou mít funkci protierozní, nebude docházet k tak výraznému vyplavovaní směsi ze dna. Svým uložením také posilují stabilitu díla a v menší míře zabraňují tvoření výmolů. Zahloubená část u paty bude nutné opět zaplnit příslušným materiálem dna. U dna toku ohroženého erozí, je z kamenů vytvořené prohloubený výmol, který pozvolně přechází do spodní vody. Výmol je tvořen kamenným zásypem v jedné vrstvě. Tímto výmolem v řečišti dojde ke stabilizaci střídavého proudění a utlumení vln. Pozvolným příchodem ke spodní vodě je dosaženo zrovnoměrnění rychlostního profilu a snížení turbulence, což opět výrazně redukuje erozní sílu. [29] Aby se zabránilo zrychlení, které zasahuje daleko do vrchní vody, tak je koruna rampy nepatrně navýšena nad úroveň dna vrchní vody. A je zapřena do štětové stěny Zamezí se tak nebezpečí nežádoucího erozního vymílání kamenů v horní vrstvě, které nejsou usazeny do betonového lože. Uspořádání balvanů a kamenů po celé délce koryta rybí rampy bude spočívat v řazení pravidelných liniových překážek složených z řad balvanů. Tyto bariéry jsou

61 

osově 1,5 m od sebee a vytvoříí tak celkov vě 15 rozm měrově stejnných „bazén nků“, kteréé r jako odpočinkovvé místo přřed dalším výstupem. v K Každý z kaamenů budee poslouží rybám pevně ukootven do beetonu, aby nnedocházelo k přemísťťování a k nnáslednému u zabráněníí průtoku v profilu. Věětší balvanyy tvořící lin niové překáážky, budouu usazeny v betonu doo třetiny až poloviny sv vé výšky. V korytě dna rampy tak k vytváří záákladní opěrrný systém.. Možný prroblém mů ůže nastat, že při tak kto rozmístěěných překkážek, může docházett k ukládáníí písku a štěěrku. Větší průtoky, alle tyto náno osy odstraníí a dostávajíí se zpět doo řečiště hlaavního toku u. Dno tělessa je pokrytto menšími kameny – přírodním substrátem,, který zvyyšuje drsno ost. Na náásledujícím obrázku je zobrazenno koryto ohraničenéé betonovým mi stěnami s rozmístěnním balvan nů s příslušn ným dnovým m substráteem. Bariéryy z balvanů vytváří klid dové tůně (O Obr 3.3).

Ob br. 3.3 Bazéénový přechhod s balvan nitými liniem mi v nábřežn žních zdech [23]

62 2 

3.2 Ryb bí přecho od – bypasss - jez v ř. ř km 3,55 50 Daalší realizací stavby, ke které v upravovaném úseku dojde, bud de výstavbaa rybího přeechodu v po odobě obto kového přírrodního kan nálu - tzv. bypassu. Stavba S budee sloužit rybbám a dalšíích vodním m organismů ům jako migrační cestaa kolem peevného jezuu Otrokovicce – Kvítko ovice, kterýý se nacházzí v ř. km 3,550. 3 Pozeemek, na ktterém budee koryto RP P umístěno, patří vlasstníkům MV VE Zinrák. Příjezová elektrárna je součástíí jezu, kterýý je ve sprrávě firmy Elzi, s r.o o. Problémy y s pozemkky jsou tedy vyřešenyy a může doojit k návrhu u a k přípravvným postu upům výstav vby. Byypass byl zvolen z zám měrně. Tentto způsob řešení rybíího přechodu je totižž přírodně bližší b než u kteréhokolliv jiného ty ypu RP. Ob bejití pevnéého jezu a MVE M dojdee přes levé pobřeží p řeky y (viz. Obr 33.4).

Obr. 3..4 Ortofoto – náčrt umíístění RP Dnno a břehy RP budou uupraveny odpovídající o ím poměrům m v řece Dřřevnici. RP P rybám um možní migraci, ale i celooroční osíd dlení reofilními akvatick ckými organ nizmy. Tvarr rybího přeechodu bud de méně prroměnlivý vzhledem v ke k své délc e. RP budee složen zee dvou stejnosměrných h oblouků a třech ro ovných úseeků. Do dn dna koryta RP budouu

63 3 

v nepravidelných řadách vloženy balvany, které budou vytvářet nestejně velké tůňky (bazénky), které rybám mohou sloužit k odpočinku před dalším výstupem. Do koryta budou mezi větší balvany vkládány kameny menších velikostí. Takto vytvořený povrch bude zvyšovat drsnost dna a břehů RP. Substrát dna se nebude lišit od substrátu nacházejícího se v hlavním toku Dřevnice. Obchvat bude sloužit výhradně k migraci vodních organizmů, nikoliv k jiným účelům. V navrhovaném RP bude nutností sladění podmínek s poměry v řece tak, aby charakter a prostředí RP vyhovovalo rybí obsádce žijící v dané lokalitě. Výstavbou nedojde v žádném případě k narušení říčního kontinua, naopak ho bude doplňovat a v některých případech bude dokonce napomáhat ke vzniku lepšího prostředí v hlavním toku. Parametry bypassu budou dodrženy: koryto RP bude vybudováno v poměrně vysokém sklonu a to 1:20. Šířka dna bude 1,0 m, průměrná hloubka vody okolo 0,3 – 0,4 m. Rychlost proudění vody 0,5 – 1,0 m/s. Délka RP je 109 m a koryto RP bude překonávat rozdíl podjezního a nadjezního dna 4,4 m.

3.2.1 Použitý software pro výpočet bypasu Pro modelaci rybího přechodu a řeky Dřevnice pro daný řešený úsek úpravy byl zvolen software HEC-RAS 4.0 (The Hydrologic Engineering Center), který je volně stažitelný na webových stránkách amerického hydrologického vojenského institutu. Program HEC-RAS je počítačový software, který modeluje hyd rauliku proudění vody v přírodních tocích a jiných vodních kanálech. Program je jednodimenzionální, což znamená, že hydraulické charakteristiky (průřezová rychlost, průtočná plocha, drsnostní součinitel atd.) jsou nezávislé na čase, ale v prostoru se mění. Program pracuje s neustálým rovnoměrným prouděním vody, kdy průtok v čase je konstantní. Při řešení proudění vody v říčních korytech je nejprve nutné přijmout zjednodušující předpoklady, které jsou vždy určitým kompromisem závislým na úrovni dostupných dat a časovými a finančními možnostmi zadavatele.

64 

Obr. 3.5 Vstupní okn no softwaru HEC-RAS

3.2.2 Nákres N rybího přechoodu – scheematizace Vyymodelován ní koryta rybbího přecho odu a korytaa toku Dřevnnice spočív vá v nákresuu os obou tooků, určeníí soutoku D Dřevnice a RP R a násled dné zadání jednotlivýcch příčnýchh řezů a vzddáleností mezi m nimi. JJak už bylo o popsáno výše, v prograam HEC-RA AS pracujee v jednodim menzionálníím prostředdí a nedokáže rozezznat rozdílnné hodnoty y rychlostii proudění. Tedy nedo okáže zhoddnotit silnější proudění vody při levém břeehu, kde see nachází MVE. M Rychlost prouděění vody je zde ovlivn něna odpaddem vody z elektrárny.. Software dokáže praacovat se sttřední profi filovou rych hlostí a se zadanými okrajovýmii podmínkaami. V našem m případě bbyla zadánaa okrajová podmínka pprůtokem, kterého máá být dosažeeno v koryttě RP. Na nnásledujícím m obrázku (Obr. ( 3.6), llze vidět to ok Dřevnicee a levobřežžní obchvat pevného jezu obtok kovým kanáálem – byppassem. Situ uace RP jee zobrazenaa v příloze č. 7 (Situaace rybího přechodu) p a v přílozee č. 8 (Situ uace rybíhoo přechodu a rozmístěn ní vegetace v okolí stavvby).

65 5 

Obr. 3.66 Schematiza ace zájmovéého území

3.2.3

O Okrajové podmínky p – hodnota průtoku V tomto t přípaadě jsou bbrány hodnoty z odvěttvové technnické norm my vodníhoo

hospodářsství TNV 75 7 2031 – zprůchodň ňování migračních barriér rybímii přechody.. Snaha zvoolit průtok vody v v RP ttak, aby byll v poměru k průtoku vvody ve vlastním říčním m profilu a too i včetně přřípadného oddběru vody (v ( našem případě odběrr pro MVE Zinrák). Z Norma ukaazuje, že prů ůtok na vstup upu do RP: -

5 % až 10 % z průměrnéhoo průtoku v řece;

-

průůtok Q355d

Měrný proofil Otrokoviice – Dřevniice: -

průůměrný ročn ní průtok: 3,55 m3/s

-

průůtok Q355d = 0,25 m3/ss

Návrhový průtok byl následně n zvvolen v korellaci s průtok kovými pom měry a veliko osti vodníhoo povídající Q330d toku na hoodnotu: QRP = 0,35 m3/s (průtok odp 3 ) 66 6 

Průtok rybím přechodem je také stanoven s ohledem na žijící druhy v toku Dřevnici. Hodnota průtoku zvolena tak, aby výsledná rychlost proudění ve všech částech

RP umožňovala protiproudovou migraci ryb.

3.2.4 Vstup do rybího přechodu Vstup je umístěn v podjezí na levém břehu toku v blízkosti odtoku vody z MVE. Jedná se tedy o spodní konec, kde RP zažíná plnit svoji funkci. Proud vody vytékající od savek z elektrárny slouží jako vábící proud pro ryby. Tento proudově silnější levobřežní proud působí na ryby příznivě a napomáhá jim správné navedení do koryta RP. 3.2.4.1 Technické parametry vstupu do RP Vtok je v optimálním úhlu 45° k hlavní ose toku. Takový úhel je označován za nejvíce efektivní. Při výtoku z RP je snaha dodržet vyšší rychlosti proudění vody odpovídajícím hodnotám 0,9 – 1,0 m/s (v době optimální migrace se uvádí rychlost na výtoku z RP 0,8 – 2,0 m/s - kde spodní hodnota se blíží nárokům kaprovitých druhů ryb). Vstup bude napojen přímo do dna koryta Dřevnice, takže zde nebude vznikat žádná výšková překážka. Nebude zde konstruována žádná rybí rampa a to z důvodu, že by zde v období nízkých průtoků mohl vznikat tzv. suchý prostor a mezi korytem RP a korytem hlavního toku by hloubka vody nemusela splňovat žádoucí podmínky pro migrující ryby. Díky výkyvům průtoku a tím spojené kolísání hladiny jsou stěny koryta RP v místě vstupu navýšeny na 1,2 m. Tyto stěny jsou ve sklonu 1:1,5 a jsou opatřeny kamennou rovnaninou. Jedná se o kameny o průměrech do 0,4 m, které jsou pevně uloženy do terénu. 3.2.4.2 Problém s dostačujícím vábícím proudem – možné řešení Vstup do RP je sice na straně výtoku vody z MVE, ale mohlo by docházet k tomu, že proud není dostatečně vábivý pro ryby a paprsek silnějšího proudění by nemusely detekovat. Ryby by nemusely odbočit do vstupu RP a tím by konstrukce celého RP postrádala smysl.

67 

Moožnost posíílení vábícíího prouděění by byly y odkloněnní výtokový ých potrubíí o 30 – 40°. Docházelo by ke zm měně směru u těchto potrrubí a k násslednému přiblížení p see ke vstupu RP. Otázko ou by byly ffinanční pořřizovací nák klady přeložžek těchto odtokových o h potrubí. Scchématický ý náčrt změnny směru po otrubí viz nííže (Obr. 3. 7).

Obrr. 3.7 Nákrees přesměro ování potrub bí výtoku z M MVE

3.2.5 Koryto K rybíího přechoodu Jakk už bylo řeečeno výše, koryto RP je situován no na levém m břehu toku u. Prostředíí celého obbchvatu je navrženo ttak, aby mělo m co neejbližší chaarakter hlav vního toku.. Prostředí má vztahov vý charakteer k průtok kovým pom měrům nárookovaným rybami r zdee žijících. Půdorysný P tv var byl zvoolen jednodu uššího tvaru u, bez meanndrů a bez rozšiřováníí koryta. Odddělené „baazénky“ buddou realizov vané pomoccí vhodně ppoložených balvanů doo dna RP. 3.2.5.1 Podélný P sklo on Ceelková půdo orysná délkka RP činí 109 m. Vsstup je vzddálen od pevného jezuu 51 m a napojení n vsttupu na hlaavní tok je v ř. km 3,,494. Výstuup koryta v nadjezí see nachází naa ř. km 3,57 79. Koryto R RP je v pod djezí napojeno přímo do dna. Kótaa dna je zdee na hodnottě 184,50 m n. m. Kóóta dna v naadjezí má hodnotu h 1888,75 m n. m. m Celkovýý 68 8 

rozdíl kótyy dna v pod djezí a kóty dna v nadjeezí činí 4,25 5 m. RP je ttedy navržen n ve sklonuu 1:25 (4%)) po celé své s délce. Š Šířka dna koryta k RP má m po celéé své délce neměnnouu hodnotu a to 1,0 m. m V ř. km 0,100 v ko orytě RP see nachází sstavidlo se zdvihacím m mechanism mem. Tento o uzávěr buude nastaven na průtok k 0,35 m3/ss. Po celé délce d korytaa bude prům měrná hloub bka vody miinimálně 0,3 m s prům měrnou rychl hlostí 0,7 m//s. Rychlostt vody při vstupu v do RP R (v místěě napojení RP do hlav vního toku) je ovlivněna vzdutím m hladiny v podjezí (viiz. Obr. 3.88). Podélný ý profil celéého koryta je zobrazeen v přílozee č. 9 (Podéélný profil ryybího přechhodu).

Obr. 3.8 Vzdutí hlad diny při vstu upu do RP Doo koryta RP P jsou vložženy balvan ny v neprav videlných vvzdálenostecch. Vytváříí tzv. tůně o různých velikostech, v kde si moh hou ryby přři své migraaci odpočinout a chvílii přečkat. Balvany B s takto nepraavidelným rozmístěníím mají taaky vytvářet vizuálníí charakter přírodního prostředí oobchvatu. Mezi M balvan ny je vždyy ponechán dostačujícíí ních vodních organism mů. Mezi baalvany jsouu prostor prro pohodlnéé proplutí rryb a ostatn rozmístěnyy kameny o menších vvelikostech h. Takto vyttvořené proostředí má za z následekk zdrsnění povrchu p dnaa a stěn RP. Veeškeré hodn noty zmíněnné výše jso ou převzaty y z modeluu softwaru HEC-RAS.. Těchto oddlišných ry ychlostí, růzzných výšeek hladin a vzniklých vzdutí přii překonáníí překážek (v ( našem přřípadě balvaanů) bylo cíílově dosažeeno.

69 9 

Obr. 3.9 3 Ukázka vložení přeekážek (balvvanů) do korryta RP 3.2.5.2 Příčný P řez Vzzorový výkrres příčnéhho řezu je zobrazen z v příloze č. 110 (Příčné řezy rybím m přechodem m). V úseeku RP see nachází celkem 2 typy tvaaru příčnéh ho profilu.. Lichoběžnníkové kory yto s šířkou dna 1,0 m, se sklonem m svahů 1:1 ,5 převládáá po většinuu trasy. Tennto typ příčn ného řezu m modeluje ko oryto od vstupu, tedy ood staničen ní 0,000 km m až po hradící uzávěrr v km 0,1000. Od hrad dícího uzáv věru až po vvýstup z RP P je příčnýý profil ve tvaru t obdéln níku - staniičení 0,100 – 0,109 km m. U obdélnníkového ty ypu je šířkaa ve dně takké 1,0 m. Doo koryta jso ou nejprve oosazeny věttší balvany o průměru středního zrna z do 0,66 m. Jsou vyybírány tak kové kamenny, u nichž jejich j rozměr výšky přřevládá nad d šířkou. Too proto, abyy vůči maléé šířce koryyta, ryby nebyly n ovliv vněny nepoohodlností při p obeplutíí těchto přeekážek. Vzd dálenosti m mezi těmito balvany se pohybují mezi 0,20 0 – 0,40 m (záleží na rozmístění a poloze baalvanů). Ballvany jsou usazeny u ve ttřetině až polovině svéé n dále manipulov vat a aby nebyly vypplaveny a přemístěnyy výšky, abby s nimi nešlo působením m tlaku vody y. Některé bbalvany jso ou plochého tvaru, jsouu do průtočn ného profiluu položeny, ale i tak ud držují stálouu minimálníí hladinu 0,2 2 m. Neprav avidelným ro ozmístěním m kamenů jssou vytvářeeny tzv. „bbazénky“ a dochází k vytváření v sstřídavě kasskádovitéhoo tvaru tokuu s rozdílno ou výškou hhladin. Jakm mile jsou po p celé délcce RP rozm místěny tytoo

70 0 

balvany, tak vždy mezi m nimi je zpevněn no dno nettkanou pollyesterovou geotextiliíí p funkcí filtrační, prrotierozní a napomáháá soudržnossti povrchu.. Guttatex, která zde plní Geotextilie je přichyccena speciáálními kotvícími trny o velikosti 00,4 m. Na geotextilii jee ocnosti vrsttva štěrku, do d které jso ou uloženy kameny o velikostechh položena v menší mo do 0,25 m. m Kameny jsou i po stěnách ko oryta a to asi a do výškky 0,5 m od de dna RP.. Následně jsou stěny ohumusováány a zatrav vněny s pozzvolným zaačleněním do d okolníhoo R prostředí RP. Doo programu HEC-RAS byly zvoleeny drsnosti pro dno 0.0055 a pro stěny s 0,035.. Na následdujícím obráázku (Obr. 3.10), lze vidět v vymo odelování přříčného řezzu, které doo reálného prostředí p sim mulují balvaany.

Obr. 3.10 Příčnný řez – rozm místění balvvanů v HEC C-RAS 3.2.5.3 Rychlost R pro oudění Jakk už bylo po opsáno, rycchlost proud dění je základním paraametrem RP P. Snaha přii návrhu RP P je, aby by ylo dosáhnuuto takových h rychlostí, které odpoovídají výko onnosti ryb.. Kaprovité ryby jsou schopny s vyvvinout max ximální rych hlost 1,5 m/s /s. Po celé délce d korytaa je průměrnná hloubka vody minim málně 0,3 m s průměrn nou rychlosstí 0,7 m/s. Maximálníí profilová rychlost r pro oudění je 1,,1 m/s a to jen j v krátký ých úsecíchh. V tůních – v místechh pro tzv. odpočinek o ry yb, se rychhlosti prouděění blíží k hodnotám h nnižším, míssty dosahujíí

71 1 

hodnoty

okolo

0,5

m/s.

V korytě

RP

se

tedy

střídá

mírnější

a prudší proudění vody, to je příznivá vlastnost bypassu. Pro ukázku byl vybrán vzorový úsek o délce 40 m (staničení 0,050 – 0,090 km). V grafu lze vidět rozdílné rychlosti způsobené nepravidelným rozmístěním balvanů. Skutečná bodová rychlost je ovlivněna celkovými drsnostmi dna a stěn.

0.90 0.88 0.86 0.84 0.82 0.80 0.78 0.76 0.74 0.72 0.70 0.68 0.66 0.64 0.62 0.60 0.58 0.56 0.54 0.52 0.50

0.090

0.088

0.086

0.084

0.082

0.080

0.078

0.076

0.074

0.072

0.070

0.068

0.066

0.064

0.062

0.060

0.058

0.056

0.054

0.052

průběh rychlostí

0.050

rychlost [m/s]

Průběh rychlostí ve vybraném úseku RP

staničení [km]

Graf 3.1 Průběh rychlosti ve vybraném úseku 3.2.5.4 Průběh hladiny Výška vodního sloupce je proměnlivá. Závisí na uložení balvanů do dna. Ty jsou rozmístěny tak, aby udržovaly minimální hladinu (0.3 m) při daném průtoku (0,35 m3/s). Norma TNV 75 23 21 říká: „proudění vody v tělese je vhodně strukturované z hlediska rychlostí proudění vody a z hlediska převýšení (rozdílu) vodních hladin. Dílčí rozdíly hladin v jednotlivých segmentech (tůně) RP nemají přesahovat 0,15 m až 0,2 m“. Těchto parametrů bylo dosaženo. Vzali jsme si příklad na jedné vytvořené tůni o velikosti 4 m. Na vstupní části je kóta hladiny na hodnotě 186,76 m n. m., na konci tůně je hladina na

72 

kótě 186.76 m n. m. Rozdíl hladin činí 0,14 m. Podobné hodnoty rozdílů hladin jsou zachovány po celé délce RP. Na následujícím grafu lze vidět průběh hladiny ve vybraném vzorovém úseku RP. Vzdutí hladin je nepravidelné, záleží na velikostech a počtech vytvořených tůní a na poloze a rozmístění balvanů.

Průběh hladiny a dna ve vybraném úseku RP 188.4 průběh dna

188.2

průběh hladiny

188

nadmořská výška [m n. m.]

187.8 187.6 187.4 187.2 187 186.8 186.6 186.4 186.2 0.090

0.088

0.086

0.084

0.082

0.080

0.078

0.076

0.074

0.072

0.070

0.068

0.066

0.064

0.062

0.060

0.058

0.056

0.054

0.052

0.050

186

staničení [km]

Graf 3.2 Průběh hladiny ve vybraném úseku

3.2.5.5 Dnový substrát Význam dnového substrátu spočívá v ochraně dna před vymíláním proudění, které zde působí. Je zde snaha vytvořit takové prostředí dna, aby mělo co nejbližší charakter a strukturu dna hlavního toku Dřevnice. Jsou zde vytvořeny podmínky pro úkryt rybích jedinců. Drsnost dnového substrátu ovlivňuje bodovou rychlost v korytě RP. Díky nepravidelnému rozmístění balvanů, jsou zde vytvářeny různé velikosti mezer. Bezprostředně mezi těmito překážkami dochází ke koncentraci proudění ve výtokovém paprsku a ryby musí tento silnější proud překonat. Rychlostní spektrum 73 

mezi balvvany ve dně RP je ukkázáno na následujícím m obrázku (Obr. 3.11 1). Půdoryss směru hlavvního proud du je zpravaa doleva.

Obrr. 3.11 Rych hlostní polee [24] Baalvany jsou do dna ulooženy tak, ab by zajistili rybám r bezpproblémové proplaváníí mezi nim mi. Při realizzaci RP jsoou napřed do dna ulo oženy velkké balvany o velikostii průměrnéhho zrna do 0,60 0 m. Kam ameny jsou do třetiny až a poloviny své výšky usazeny doo dna, aby se s s nimi nedalo nadálee manipulov vat. Uloženíí dochází zaa pomoci meechanizace.. Mezi těmiito liniemi balvanů b je dno RP rov vnoměrně utvářeno u z ddrsného rasttru kamenůů o velikostti středního zrna do 0,225 m. Kam menivo menšších frakcí vvyplňuje mezery m mezii většími kaameny. V největší mířee jsou zde zastoupeny z valouny věětšinou plochého tvaru.. Místy jsouu použity i lomové kam meny, u kterých je třeb ba poupravitt a zaoblit ostré o hrany.. Mohlo by docházet k poranění těěl migrujících ryb.

3.2.6 Výstup V z ryybího přech hodu Ryychlost prou udění vody při výstupu u z RP je 0,,5 m/s. Tvaar koryta naa výstupu jee obdélníkového tvaru s šířkou ve dně 1,0 m. Výška stěn n koryta RP je 0,9 m, to o proto, abyy nedocházeelo k probléémům pří kkolísání hlad diny v nadjezí za různných průtok ků. Hloubkaa a strukturrace dna naa výstupu bbudou posk kytovat úkry yt malým rrybám před d predátory.. K výstupuu je zajištěn přístup, abby byla možžnost koryto o vyčistit odd splavených předmětůů a dřevníchh materiálů. Výstup doo nadjezí jee dostatečněě vzdálený ood koruny tělesa jezu.. Od vtokovvého objekttu do MVE je ve vzdállenosti 16 m, m od korunny pevného jezu 33 m,, takže migrrující ryby RP nejsou po výstupu u z něj strháávány a splaaveny pod jez j nebo doo

74 4 

nátoku MVE. Výstup p stejně jakko vstup do o RP jet sm měrován podd úhlem přřibližně 45°° proti prouudu vody v korytě. V ř.. km 0,100 se nachází hradící uzáávěr s funkccí nastaveníí cílového průtoku p a taky t pro m možnost odsstavení, údrržbu a testoování RP. Dno D RP naa výstupu jee na kótě 188,75 1 m n . m. Napojení přímo do d dna hlavvního toku je plynulé.. Nebude see zde realizzovat žádnýý kamenný zához ani rybí r rampa.. Na výstup pu je pouzee vytvarováán plynulý přechod p – zaaoblená bočční stěna náttoku a osazeené kameny y u dna.

Obr. 3 .12 Příčný řez ř na výstu upu z RP

3.3 Návvrh vegetačního dooprovodu u V okolí o rybí rampy r bude doplněno břehové b pattro. Doprovoodný porost zde utváříí již alej vzrostlých top polů kanadsských (Popu ulus x cana adensis). Proo novou výsadbu budee využito keeřových dřeevin. Jako sazenice see zde uplatn ní vrba poppelavá (Saliix cinerea),, vrba pořííční (Salix fluviatilis) a krušinaa olšová (F Frangula aalnus). Výssadba budee provedenaa po skupink kách, které budou voln ně navazovaat na stávajíccí břehový porost. p V druhém úseeku úpravyy (jez ř. km m 3,550), bu udou kolem m obtokovéh ho koryta – bypassu také t upředn nostněna výýsadba břeh hového porrostu ve forrmě keřový ých dřevin..

75 5 

Vrbu popelavou (Salix cinerea), vrbu poříční (Salix fluviatilis), krušinu olšovou (Frangula alnus), zde výsadbu navíc doplní sazenice lísky obecné (Corylus avellana). Výsadba bude provedena po skupinách, a to střídavě po obou stranách koryta rybího přechodu. Břehové patro bude doplňovat doprovodný porost, který bude tvořen sazenicemi habru obecného (Carpinus betulus) a jasanu ztepilého (Fraxinus Excelsior). Stromy budou v pravidelných vzdálenostech od sebe. Zastoupení vegetace je zobrazeno v příloze č. 8 (Situace rybího přechodu – vegetační doprovod).

76 

4. Hydrotechnické výpočty 4.1 Rybí rampa 4.1.1 Koryto v nadjezí Výpočet prováděn pro průtok Q1 = 76.5 m3/s 4.1.1.1 Vstupní hodnoty ndno=

0.025

[-]

… drsnost dna

nbře= i= b= m= h=

0.032 0.001 25.50 1 1.70

[-] [-] [m] [-] [m]

… drsnost břehů … sklon koryta … šířka ve dně … sklon svahu … výška vody v korytě (odečtena z HEC-RAS)

4.1.1.2 Výpočet měrné křivky koryta S= O= R= n= c= v= Q=

46.24 30.31 1.53 0.026 41.09 1.68 77.84

[m2] [m] [m] [-] [m0,5/s] [m/s] [m3/s]

… průtočná plocha … omočený obvod … hydraulický poloměr … drsnost … chezyho součinitel … rychlost … skutečný průtok

4.1.2 Rybí rampa Návrhový průtok pro rybí rampu: 2,3 m3/s 4.1.2.1 Vstupní hodnoty: ndno= i= b= m= h=

0.090 0.067 5.00 0.7 0.35

[-] [-] [m] [-] [m]

… výška vody v korytě (požadovaná)

77 

Obr. 4.1 Výpočtové V schéma s pro balvanité skluzy 4.1.2.2 Výpočet V měrrné křivky kkoryta S= O= R= n= C= v=

1.84 5.85 0.31 0.090 9.16 1.33

[m2] [m] [m] [-] [m0,5/ss] [m/s]

Q=

2.44

[m3/s]]

q=

0.40

[ m2/s ]

… průttočná plocha … omo očený obvod d … hydraulický poloměr … drsn nost … chezzyho součin nitel … rych hlost … skuttečný průtok k

4.1.2.3 Výpočet V kapacity Vstupní hoodnoty pro dno: σ= [-] 1 A= 1 [-] K= 1 [-] M= 1.72 [-] b= 5.00 [m] k= 0.09 [m] h0 =

0.44

[m]

H0=

0.41

[m]

… součinitel zatopení  … součinitel uspořřádání korunny přelivu  dle obr. 5 atížení přeliivného otvo oru pilíři  … souč. bočního za … součinitel přepa adu  dle tab. 1 … rych hlostní výšk ka … přep padová výšk ka

Pomocné hodnoty: h p1 = c=

0.03 0.5

[m] [m]

p1/H0=

0.07

[-]

c/H0= α=

1.22 75

[-] [°]

g= H=

9.81 0.32

[ m/s2 ] [m]

hk =

0.25

[m] 78 8 

Vstupní hodnoty pro břehy: σ´= 1 [-] M´= 1.73 [-] m´= 1 [-] Q=

[ m3/s ]

2.40

… součinitel zatopení  … souč.přepadu nad bočními plochami  … sklon svahů v šikmé části 

dle tab. 1

… kapacita koryta rybí rampy

4.1.2.4 Návrh rybí rampy D=

0.6

[m]

… největší rozměr φ kamene

Ir= P=

0.067 1.7

[-] [m]

… sklon skluzu 1:15 … výška rybí rampy

Ls= b=

25.5 5.0

[m] [m]

… délkarybí rampy … šířka dna koryta rybí rampy

4.1.2.5 Posouzení rybí rampy Cs =

0.9232

[-]

… souč. vlivu sklonu na stabilitu kamene

vvs=

4.49

[m/s] 

… vymílací rychlost

h= S=  O=  R=  n=  C=  

0.35 1.82 5.85 0.31 0.090 9.15

[m2]  [m]  [m]  [‐]  [m0,5/s] 

vr=  Q=  

1.32

vr =

dle tab. 6 

[m/s]  [m3/s] 

2.40 1.32

[m/s] <

vvs

4.49

[m/s]

Navržená konstrukce rybí rampy převede průtok 2.40 m3/s. Výška hladiny 0.35 m. Při posouzení rychlostí je podmínka vymílací rychlosti splněna.

79 

4.1.3 Použité vztahy ∑ . ∑ kde

n ni oi .

kde

drsnost koryta drsnost dna, drsnost břehů omočený obvod .

S b h m

průtočná plocha šířka koryta ve dně hloubka vody sklon svahu

kde

R S O

hydraulický poloměr průtočná plocha omočený obvod



.√ .

kde

v c R i



rychlost proudění chezyho součinitel hydraulický poloměr podélný sklon dna

. kde

Q S v

průtok průtočná plocha rychlost proudění

1 . kde

c n R

chezyho součinitel drsnost hydraulický poloměr

80 

. 2

kde

α h0 h g

coriolisovo číslo přepadová výška výška hladiny tíhové zrychlení

. . . kde

.

Q σ A K M b H0 M´ m´ 6,8.

kde

.

´

.

´

.

´

.

kapacitní průtok součinitel zatopení součinitel uspořádání koruny přelivu součinitel bočního zatížení přelivného otvoru pilíři součinitel přepadu šířka koryta dna ve dně přepadová výška součinitel přepadu nad bočními plochami sklon svahů v šikmé části .

.

vvs D h Cs

vymílací rychlost střední velikost kamene hloubka vody součinitel vlivu sklonu na stabilitu kamene

v1 q h1

rychlost proudění plocha dotčená za čas hloubka vody

Kde

81 

4.2 Ryb bí přecho od – bypasss 4.2.1 Příčné P proffily s tabullkovými výýstupy Profil Dřeevnice – ř. km k 3,494 - nnapojení na RP

82 2 

Vstup do RP – ř. km 0,080

83 3 

Koryto RP P – ř. km 0,0 058

84 4 

Výstup z R RP – ř. km 0,103

85 5 

Profil Dřeevnice – ř. km 3,579 - n apojení na RP

86 6 

4.2.2 Podélný pro ofil – průbběh hladinyy v RP

87 7 

4.2.3 Průběh rycchlostí v koorytě RP

88 8 

ZÁVĚR Překážky v toku, které trvale omezují volný pohyb ryb a dalších vodních organismů, jsou jednou z hlavních příčin oslabování jejich populací. Dochází k pomalému mizení života z říční sítě. Překážkami jsou často izolovány úseky řek, kde byl v dávných dobách pestrý život a vysoké zastoupení mnoha druhů vodních organismů, především však ryb. Ryby se zde plně rozmnožovaly a následně šířily oboustrannou migrací do celého povodí. Jedním z hlavních nástrojů pro obnovu funkce toku je výstavba rybích přechodů, které svým významem velmi kladně přispívají k revitalizacím vodních toků. Realizací těchto staveb dochází k obnově podmínek – umožnění vodním organismům rozmnožovat se a migrovat a vytvářet tak znovu volně prostupný biokoridor. Tato obnova charakterizuje vysokou úroveň státní ekologické politiky. Hlavním cílem mé diplomové práce je v rámci revitalizace zprůchodnit dvě migrační překážky, které se nachází na toku Dřevnice v katastrálním území Otrokovice – Kvítkovice. V tomto řešeném izolovaném úseku jsou systematicky popsány a navrhnuty dva rozdílné rybí přechody. Důraz byl především kladen na to, aby se stavby svým charakterem, co nejvíce přibližovaly přírodnímu rázu. Proto se opomenuly různé varianty výstavby technických rybochodů. Na pevném jezu ležící v ř. km 2,858 je navržen zdrsněle umělý svah, tzv. balvanitá rybí rampa. Tento typ rybího přechodu byl zvolen záměrně. Při důkladném prozkoumání okolních pozemků, nám místní podmínky zužují volby pro jiny druh přechodu. Stavba je začleněna přímo do stávající jezové konstrukce tak, aby nebyla ohrožena kapacita jezu ani stabilita jezového tělesa a jeho podjezí. Rampa překonává výškový rozdíl 1,7 m a je navržena ve sklonu 1:15. Zdrsněné dno šířky je 5,0 m a celková délka rampy nabývá necelých 26 m. Na dalším pevném jezu, který se nachází v ř. km 3.550 je navržen rybí přechod, který spočívá ve výstavbě obtokového kanálu, tzv. bypass. Návrh je řešen při levém břehu v důsledku malé příjezové vodní elektrárny, která je součástí pevného jezu. Odpad vody z MVE je směřován do vývaru podjezí, vzniká zde tzv. atraktivní – „vábivý“ proud, který ryby při své migraci vyhledávají. Proto vstup do RP je směřován, co v největší možné blízkosti tohoto proudu. Koryto RP má kvůli své délce jednoduchý půdorysný tvar. Do koryta

89 

jsou osázeny balvany, tak aby prostředí RP nabývalo, co nejvyšší atraktivností. RP překonává spád 4,4 m. Je realizován ve sklonu 1:20 při celkové délce 109 m. Šířka koryta ve dně je 1,0m. Těmito postupy, návrhy a výpočty bylo dosaženo cílových hodnot. Byla ověřena kapacita rybí rampy, byly splněny podmínky rychlostí a minimálních hloubek. Při řešení bypassu bylo využito softwaru HEC-RAS. V programu bylo vymodelováno charakteristické

prostředí

RP.

Podmínky

tohoto

prostředí

se

blíží

k podmínkám reálným. Po zhodnocení všech hodnot a výsledků je usouzeno, že ryby žijící v řece, by neměly mít sebemenší problém překonat rychlosti proudu. Prostředí, celková struktura RP a dnový substrát vytváří podobné podmínky pro život, jaké nese samotný hlavní tok Dřevnice.

90 

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

Mapy online [online]. Praha : Plan studio, 2005-2011 [cit. 2012-12-25]. Vyhledat na mapě. Dostupné z WWW: .

[2]

Základní vodohospodářská mapa 1:50 000 [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. [online] Praha: 2007, [cit. 2012-1224]. Listy základní vodohospodářské mapy. Dostupné z WWW: .

[3]

Státní vodohospodářský plán republiky Československé : Dílčí SVP XXI Střední morava 2. Brno : ústřední správa vodního hospodářství, 1955. 262 s.

[4]

Plánování v oblasti vod: Plán oblasti povodí Moravy 2010 - 2015. Brno, 2010. Dostupné z: http://www.pmo.cz/plany-oblasti-povodi-moravy-a-dyje/

[5]

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Charakteristiky toků a povodí ČR. [online] 2007 [cit. 2012-12-24]. Dostupné z WWW: .

[6]

Rozbor udržitelného rozvoje : Aktualizace 2010 ORP Otrokovice. Město Otrokovice , 2010. 211 s.

[7]

Česká geologická služba [online]. Verze 1.1 . Praha : 2002 [cit. 2011-05-22]. Geologická mapa 1:50 000. Dostupné z WWW: .

[8]

Návštěva pobočky firmy - povodí Moravy, s.p. – středisko Zlín – Malenovice. Informace převzaty z jednostupňového projektu regulace řeky Dřevnice. 1960. 73 s., dokladné spisy s informacemi o MVE na toku Dřevnice, projekty rekonstrukcí jezu v ř.km 3,550, projekt opravy podjezí a záhozu jezu v ř.km 2.858

[9]

Hydrlogické rajóny [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. [online] Praha: 2007, [cit. 2012-12- 24]. Listy základní vodohospodářské mapy. Dostupné z: WWW: .

91 

[10]

Rebilance zásob podzemních vod: Pliopleistocén Hornomoravského úvalu. Česká geologická služba [online]. Praha, 2002 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.geology.cz/rebilance/rajony/rajon1621

[11]

Rebilance zásob podzemních vod: Rajon 2220 – Hornomoravský úval. Česká geologická služba [online]. Praha, 2002 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.geology.cz/rebilance/rajony/rajon2220

[12]

Vodní a větrná eroze půd ČR. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. [online] 2011 [cit. 2012-12-24]. Dostupné z WWW: .

[13]

Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší ve Zlínském kraji: Podnebí. In: Energetická agentura Zlínského kraje: Bioregions [online]. 1. vydání. Zlín, 1.1.2008, 1.1. 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.eazk.cz/ksei/pdf/ksei_zko_kap02.pdf

[14]

Klimatické rajóny: Rozdělení dle Quitta. In: Jan Pivec-webzdarma: Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce - Votýpky (1998) a Quitta (1971) [online]. Praha, 2007 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://janpivec.wz.cz/pivec/004.htm

[15]

BAKALA, Filip. Revitalizace vybraného úseku vodního toku: Otrokovice - řeka Dřevnice. Brno, 2010. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce doc. Dr. Ing. Miloslav Šlezingr.

[16] NEKUDA, Vladimír, et al. Zlínsko. 64. svazek. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1995. 784 s. ISBN 80-85048-57-4. [17]

Biota České republiky: Vegetační stupně. Fyzická geografie České republiky [online]. 2008. vyd. 2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/biogeografie.html

[18]

Ročenka jakosti vod: Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy za dvouletí 2010-2012. POVODÍ MORAVY. Povodí Moravy [online]. Brno, 2010 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/download/zprava-2010-2011.pdf

[19]

Snižování znečištění vod: Jakost a znečištění povrchových vod. Koalice pro řeky [online]. Praha, 2008 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.koaliceproreky.cz/temata/snizovani-znecisteni-vod/

[20] Návštěva firmy – moravský rybářský svaz, o.p. Zlín. Informace podal jednatel firmy Mgr. Viktor Šiška

92 

[21]

Návštěva pobočky firmy ředitelství silnic a dálnic Zlín. Informace z průvodní zprávy k projektu výstavby dálničního mostu rychlostní silnice R55. 1995. 31 s. Materiály podala Jana Gallová.

[22] Řešení migrační prostupnosti říční sítě v ČR: Migrace ryb. Ochrana přírody [online]. Praha, 2008, 30.7.2012 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/reseni-migracni-prostupnosti-ricnisite-v-cr.html [23] SLAVÍK, Ondřej, Zdeněk VANČURA. Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR: Příručka pro žadatele OPŽP. 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7212-581-4. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/prirode_blizka_opatreni/$FILE/OOV _121130_Migrace_prirucka.pdf [24] K.HANÁKOVÁ, Kateřina a Milan HLADÍK. Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy: 2. katalog opatření. první vydání. Praha: Spolupráce s Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., 2011. Dostupné z: http://www.vrv.cz/vltavaek_Tremosna.pdf [25] Rybí přechod. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012. vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ryb%C3%AD_p%C5%99echod [26] VOSTRADOVSKÝ, Jiří. Rybí přechody: Migrace ryb aneb Proč potřebujeme RP?. Časopis rybářství. 2009, s. 51-52. [27] TNV 75 2321. Odvětová technická norma vodního hospodářství: Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody. druhé vydání. Praha: HYDROPROJEKT CZ a.s., 2011. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/104408/TNV_75_2102.pdf [28] Balvanité skluzy na Bečvě: rybí přechod. AGP: projekční ateliér [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.agpol.cz/agpol/?reference=Balvanite-skluzy-na-Becve [29] ROLF-JURGEN, Gebler. Dnové rampy a rybí přechody. první vydání. Walzbachtal, 1991.

93 

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BSK

Biochemická spotřeba kyslíku

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHSK

Chemická spotřeba kyslíku

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČSN

Česká státní norma

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ČOV

Čistírna odpadních vod

k. ú.

Katastrální území

MVE

Malá vodní elektrárna

QBR

Hodnocení stávajícího stavu vegetačního doprovodu

QM

m - denní průtok; průtok dosažen po „m“ dní v roce

QN

N - letý průtok; průtok překročen jednou za „N“ let

RURU

Rozbor udržitelného rozvoje území

RP

Rybí přechod

Ř. KM

Říční kilometr

SORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

SMO

Stavební mechanizace Otrokovice

SVP

Směrný vodohospodářský plán

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VN

Vodní nádrž

VN

Vysoké napětí

94 

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1.1 Lokalizace zájmového území na mapě .............................................................. 6  Obr. 1.2 Lokalizace zájmového území na hydrologické mapě ........................................ 6  Obr. 1.3 Přehledná mapa povodí toku Dřevnice ............................................................. 8  Obr. 1.4 Sklonitost povodí toku Dřevnice – procentuální zastoupení .............................. 9  Obr. 1.5 Mapa sklonitosti svahu v povodí toku Dřevnice ............................................... 9  Obr. 1.6 Geologická mapa zájmového území ................................................................ 11  Obr. 1.7 Vrtané sondy č 1; 2; 3 - provedeno v blízkosti spád. stupeně v ř. km 3,550 ... 13  Obr. 1.8 Rozmístění hydrogeologických rajónů ............................................................. 14  Obr. 1.9 Mapa erodovadelnosti půd .............................................................................. 16  Obr. 1.10 Klimatické rajóny dle Quitta (1971) .............................................................. 18  Obr. 1.11 Hustota říční sítě v povodí Dřevnice ............................................................. 22  Obr. 1.12 Lesní vegetační stupně dle Zlatníka ............................................................. 24  Obr. 1.13 Celková třída toku Dřevnice v řešeném úseku ............................................... 28  Obr. 1.14 Parma obecná ................................................................................................ 30  Obr. 1.15 Pstruh obecný................................................................................................. 30  Obr. 1.16 Ouklejka pruhovaná ....................................................................................... 30  Obr. 1.17 Candát obecný ............................................................................................... 31  Obr. 1.18 Tesařík obecný ............................................................................................... 31  Obr. 1.19 Skokan zelený ................................................................................................. 31 

95 

Obr. 1.20 Kachna divoká ............................................................................................... 31  Obr. 1.21 Mapka ÚSES Otrokovic a blízkáho okolí....................................................... 33  Obr. 1.22 Pohled na levý břeh toku ............................................................................... 34  Obr. 1.23 Vrba poříční, napadané ................................................................................. 34  Obr. 1.24 Pohled proti toku. Alej topolů kanadských. ................................................... 34  Obr. 1.25 Pohled po toku. Na levém břehu topoly kanadské. ........................................ 34  Obr. 2.1 Pohled na levobřežní výsadbu topolů kanadských........................................... 37  Obr. 2.2 Pobřežní výsadba v okolí jezu v ř. km 3,550 ................................................... 38  Obr. 2.3 Pevný jez, ř. km 2,858 ..................................................................................... 39  Obr. 2.4 Pevný jez, ř. km 3,550. .................................................................................... 40  Obr. 2.5 Vtokový objekt na MVE. .................................................................................. 41  Obr. 2.6 Odpadní kanál MVE. ...................................................................................... 41  Obr. 2.7 Strojovna MVE. ............................................................................................... 42  Obr. 2.8 Pěší ocelová lávka, ř. km 2,960. ...................................................................... 42  Obr. 2.9 Dálniční most, ř. km 3,851. ............................................................................. 43  Obr. 2.10 Výusť ř. km 3,345. ......................................................................................... 44  Obr. 2.11 Výusť, ř. km 3,408. ......................................................................................... 44  Obr. 2.12 Pohled na břehy toku, foceno proti proudu z lávky v ř. km 2,960 ................ 45  Obr. 2.13 Bypas na řece Dyji v Bulharech u Břeclavi. Délka 170 m. ........................... 51  Obr. 2.14 Balvanitý skluz na řece Bečvě v blízkosti města Rožnov pod Radhoštěm ...... 52  Obr. 2.15 Balvanitá rybí rampa na řece Dyji ve městě Břeclav .................................... 53  96 

Obr. 2.16 Štěrbinový rybí přechod na Berounce, MVE Nezabudice ............................. 54  Obr. 2.17 Kartáčový rybí přechod ve sportovní propusti .............................................. 55  Obr. 3.1 Ortofoto – náčrt umístění rybí rampy .............................................................. 58  Obr. 3.2 Příčný řez rybí rampou .................................................................................... 60  Obr. 3.3 Bazénový přechod s balvanitými liniemi v nábřežních zdech ......................... 62  Obr. 3.4 Ortofoto – náčrt umístění RP ........................................................................... 63  Obr. 3.5 Vstupní okno softwaru HEC-RAS .................................................................... 65  Obr. 3.6 Schematizace zájmového území ....................................................................... 66  Obr. 3.7 Nákres přesměrování potrubí výtoku z MVE ................................................... 68  Obr. 3.8 Vzdutí hladiny při vstupu do RP ...................................................................... 69  Obr. 3.9 Ukázka vložení překážek (balvanů) do koryta RP ........................................... 70  Obr. 3.10 Příčný řez – rozmístění balvanů v HEC-RAS ................................................ 71  Obr. 3.11 Rychlostní pole ............................................................................................... 74  Obr. 3.12 Příčný řez na výstupu z RP ............................................................................ 75  Obr. 4.1 Výpočtové schéma pro balvanité skluzy ........................................................... 78 

97 

SEZNAM TABULEK Tab. 1.1 Charakteristika klimatických rajónů dle Quitta (1971) .................................. 18  Tab. 1.2 Územní srážky – zlínský kraj (2009) ............................................................... 19  Tab. 1.3 Územní teploty – zlínský kraj (2009) ............................................................... 20  Tab. 1.4 M – denní a N – leté průtoky ........................................................................... 21  Tab. 1.5 N- leté průtoky zpracované českým hydrometeorologickým ústavem .............. 21  Tab. 1.6 Vybrané orientační hodnoty směrodatné chyby .............................................. 21  Tab. 1.7 Průměrné roční hodnoty povodí Moravy ........................................................ 22  Tab. 1.8 Jakost vody v měrném profilu Otrokovice za období 2008 -2009 ................... 27  Tab. 1.9 Jakost vody v měrném profilu Otrokovice za období 2009 – 2010 ................. 28  Tab. 2.1 Hodnoty migrační výkonnosti některých ryb ................................................... 49 

98 

SEZNAM GRAFŮ Graf 3.1 Průběh rychlosti ve vybraném úseku ............................................................... 72  Graf 3.2 Průběh hladiny ve vybraném úseku ................................................................. 73 

PODPIS:

………………….. Filip Bakala

99