VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra ekonomických studií

Možnosti uplatnění na trhu práce osob, kterým je třeba věnovat zvýšenou péči, využití nástrojů APZ Bakalářská práce

Autor: Romana Šplínarová Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2012

1

2

Anotace Práce je rozložena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je blíže věnována skupině nezaměstnaných, kteří jsou při uplatnění na trhu práce nějakým způsobem znevýhodněni, a proto potřebují zvláštní péči. Jedná se zejména o zdravotně postižené osoby, absolventy škol, dále osoby, které pečující o dítě do 15 let věku, osoby se základním vzděláním a osoby po 50. roku života. Největší pozornost je zaměřená na zdravotně postižené, jelikož jsou to právě oni, kteří zaujímají na trhu práce jednu z nejtěžších pozic. V teoretické části jsou dále vysvětleny některé pojmy, které nějakým způsobem souvisí s prací a zaměstnáním. Dále se v této části práce soustřeďuje pozornost na aktivní nástroje zaměstnanosti tak, jak je představuje zákon o zaměstnanosti. Jsou zde představena data formou tabulek, jak je aktivní politika zaměstnanosti uplatňována na Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Jihlavě. V praktické části jsou popsány dvě organizace, které zprostředkovávají zaměstnání zdravotně postiženým pro oblast Jihlavy a okolí. Během zpracování bakalářské práce probíhal Úřadem práce ČR, kontaktním pobočkou Telči dotazníkový průzkum. Výsledky tohoto šetření jsou graficky zaneseny právě v této části práce.

Klíčová slova Osoby se zdravotním postižením, nezaměstnanost, minimální mzda, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace.

3

Anotation:

The work is spread into two parts of theoretical and practical. The theoretical part is closer to the Group of unemployed people who are in the labour market, some way handicaps and therefore need special care. It is especially the disabled people, graduates, and persons having care of the child under 15 years of age, persons with basic education and after 50. year of life. The greatest attention is focused on the disabled, since it is they who have on the labour market is one of the most difficult positions. In the theoretical part are further explained some concepts which in some way is related to work and employment. Furthermore, in this part of the work of the focus on the active instruments of employment, as is the law on employment. There are presented the data in the form of tables, as is the active employment policy applied to the Labour Office of the CZECH REPUBLIC, regional branch in Jihlava. In the practical part describes the two organizations that they work for the disabled, for the area of Jihlava and surroundings. During the processing of the Bachelor thesis covered the Employment Office of the CZECH REPUBLIC, contact the branch in Telč questionnaire survey. The results of this investigation are graphically entered in this part of the work.

The keyword Disabled persons, unemployment, minimum wage, tools of active employment policy, retraining.

4

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří svou pomocí jakkoliv přispěli k vytvoření mé práce. V prvé řadě děkuji paní JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D., nejen za odborné vedení práce, ale také za její přátelský přístup a ochotu. Díky mnohaletým zkušenostem v tomto oboru a jejím cenným připomínkám, jsem svoji práci mohla dokončit. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Občanského sdružení VOR, panu Jiřímu Práškovi, DiS. a paní Vlaďce Chovancové, DiS., kteří mě s ochotu přijali a poskytli mi potřebné informace o poslání a běžném chodu této organizace. Mé poděkování patří i paní Lence Jiříkové z Ligy vozíčkářů, kterou jsem navštívila také za účelem získání informací o této organizaci. Mé poděkování patří zaměstnancům Úřadu práce České republiky, kontaktní pracoviště Telč, kteří mi zajistili data přímo od respondentů. Závěrem bych chtěla poděkovat ještě svým dětem a rodině za to, že mi byly oporou nejen při psaní bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia.

5

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne       ...................................................... Podpis

6

Úvod.......................................................................................................................................9 1 Souhrn znevýhodněných skupin zájemců o zaměstnání ......................................................11 1.1 Osoby se zdravotním postižením.................................................................................... 11 1.1.1 Povinnost zaměstnavatele........................................................................................ 12 1.1.2 Stanovení stupně invalidity .....................................................................................12 1.1.3 Průkazy osob se zdravotním postižením .................................................................13 1.2 Absolventi škol............................................................................................................... 15 1.3 Osoby starší 50 let věku..................................................................................................16 1.4 Osoby pečující o další osobu do 15 let věku...................................................................16 1.5 Osoby dlouhodobě nezaměstnané...................................................................................17 1.5.1 Osoby se základním vzděláním ...............................................................................17 1.5.2 Osoby po výkonu trestu........................................................................................... 17 2 Práce.......................................................................................................................................18 2.1 Pojem práce ....................................................................................................................18 2.2 Trh práce......................................................................................................................... 19 3 Nezaměstnanost..................................................................................................................... 21 3.1 Nezaměstnaný................................................................................................................. 23 3.2 Dobrovolná nezaměstnanost .......................................................................................... 23 3.3 Nedobrovolná nezaměstnanost ...................................................................................... 24 3.4 Druhy nezaměstnanosti...................................................................................................25 3.4.1 Frikční nezaměstnanost ...........................................................................................25 3.4.2 Strukturální nezaměstnanost.................................................................................... 25 3.4.3 Cyklická nezaměstnanost.........................................................................................26 4 Mzda.......................................................................................................................................28 4.1 Pojem mzda.....................................................................................................................28 4.2 Plat.................................................................................................................................. 28 4.3 Minimální mzda.............................................................................................................. 28 5 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ................................................................................30 5.1 Rekvalifikace................................................................................................................. 32 5.1.1 Podmínky pro získání rekvalifikace ........................................................................33 5.1.2 Podmínky pro udělení akreditace .........................................................................33 5.1.3 Úhrada nákladů na rekvalifikaci.............................................................................. 34 5.2 Společensky účelná pracovní místa................................................................................ 34 5.3 Investiční pobídky ..........................................................................................................36 5.3.1 Dělení investičních pobídek dle jejich charakteru................................................... 37 5.3.2 Druhy investičních pobídek..................................................................................... 37 5.4 Veřejně prospěšné práce................................................................................................. 38 5.5 Překlenovací příspěvek .................................................................................................. 39 5.6 Příspěvek na zapracování................................................................................................40 5.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ...............................................41 6 Další prostředky zaměstnanosti............................................................................................. 42 6.1 Chráněné pracovní místo................................................................................................ 42 6.1.1 Poskytování finančního příspěvku na CHPM..........................................................43 6.1.2 Podmínky poskytování finančního příspěvku .........................................................43 Podmínky pro výplatu příspěvku na vznik a provoz chráněných pracovních míst a dále příspěvky na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením, jsou stejné jako při nároku na příspěvek u chráněného pracovního místa. .........................................................................43 6.2 Povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ....................43 7 Centrum denních služeb VOR .............................................................................................. 46 7.1 Sociální rehabilitace........................................................................................................46 7

7.2 Chráněné pracoviště........................................................................................................47 8 Liga vozíčkářů (dále jen LV).................................................................................................51 8.1 Agentura A-P-Z...............................................................................................................52 8.2 Návštěva v Agentuře A-P-Z v Jihlavě............................................................................ 53 9 Výzkum .................................................................................................................................55 9.1 Dotazníkový průzkum.....................................................................................................55 9.2 Výsledky šetření z celkového pohledu nezaměstnaných................................................ 56 ..............................................................................................................................................56 9.3 Výsledky šetření z pohledu jednotlivých znevýhodněných skupin ............................... 69 Absolventi........................................................................................................................ 69 Osoby se základním vzděláním........................................................................................73 Osoby zdravotně postižené (dále jen OZP)......................................................................76 9.4 Vyhodnocení výzkumu z pohledu jednotlivých skupin uchazečů .................................85 Efektivnost uplatnění osob se základním vzděláním na trhu práce................................. 86 Efektivnost uplatnění na trhu práce OZP.........................................................................87 9.5 Vyhodnocení výzkumu z celkového pohledu ................................................................89 9.6 Závěr............................................................................................................................... 91

8

TEORETICKÁ ČÁST

Úvod Ke zpracování své bakalářské práce jsem si zvolila téma nezaměstnanosti. V dnešní době je právě nezaměstnanost obrovským makroekonomickým problémem, se kterým se těžko potýká nejen naše ekonomika, ale i ekonomiky dalších evropských států. Myslím si, že každý z nás, se už s nezaměstnaností v životě setkal. Ať už byl někdy sám veden v evidenci nezaměstnaných, nebo byl nezaměstnaný někdo z jeho rodiny, známých či přátel. Podle mého názoru jde vždy o nesmírně těžkou životní situaci. Nezaměstnanost vždy zasáhne do stylu života daného člověka. Pokud má člověk rodinu a není zodpovědný jenom sám za sebe, jsou dopady nezaměstnanosti ještě daleko širší. Dalo by se říci, že se nezaměstnaní dají rozdělit do několika kategorií. Ve své práci se věnuji skupinám nezaměstnaných, kterým je třeba poskytovat zvláštní péči, protože jsou nějakým způsobem při hledání zaměstnání znevýhodněni. Jedná se zejména o absolventy, osoby po 50. roce věku života, osoby se základním vzdělání a osoby, které jsou zdravotně znevýhodněny nebo zdravotně postiženy. Myslím si, že právě ony to mají na trhu práce nejtěžší. Práce je rozdělená do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické práci blíže specifikuji celou skupinu nezaměstnaných, kteří jsou znevýhodněni, a dále se snažím přiblížit vysvětlení některých pojmů okolo zaměstnanosti. V první části mé práce blíže specifikuji znevýhodněnou skupinu nezaměstnaných. Pozastavuji se obzvlášť u osob se zdravotním postižením. Objasňuji několik pojmů, které jsou pro osoby zdravotně postižené typické, např. invalidita a stanovení jejího stupně, průkaz ZTP atd. Dále blíže přestavuji další znevýhodněné kategorie nezaměstnaných, absolventy, osoby po 50. roce věku života a osoby se základním vzděláním. Do této skupiny jsem zařadila ještě osoby, které se starají o dítě do 15. let věku a osoby po výkonu trestu. V další části se zaměřuji především na vysvětlení pojmů práce, mzda, dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. Dle příčin, které nezaměstnanost vyvolávají, se dělí ještě do dalších druhů, o kterých píši právě v této části práce. Stát se snaží být znevýhodněným skupinám uchazečů o zaměstnání nápomocný, a proto zavádí různé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Nejdříve popisuji přesně ty nástroje, které uvádí zákon, a po té doplňuji ještě další formy aktivní politiky, o kterých si myslím, že jsou rovněž důležité. Formou tabulek a dalších informací sleduji uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti na Úřadu práce České republiky, Krajské pobočce Jihlava. Na závěr teoretické 9

části ještě popisuji charakter chráněného pracovního místa a také podmínky pro poskytování příspěvku na toto místo. V praktické části nejdříve popisuji chod a celkový význam dvou neziskových organizací se sídlem v Jihlavě, které jsem osobně navštívila. První z nich, Centrum denních služeb VOR se zabývá nejen rehabilitací duševně nemocných lidí, ale nabízí jim i možnost zaměstnání na jakousi „zkoušku“, což jim pomáhá při návratu do každodenního života, mezi zdravé. Další organizací, kterou jsem za účelem získání informací o jejím chodu navštívila, byla Liga vozíčkářů. Nejvíce mě zaujal jejich program Projekt A-P-Z. Jde o projekt, který je financován, stejně jako v případě centra VOR, Evropským sociálním fondem a pomáhá nalézat práci zdravotně postiženým lidem. Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo získat data od co největšího počtu respondentů. Data byly získány formou dotazníkového výzkumu. Nezaměstnaným bylo položeno zhruba 20 otázek, které se týkaly oblasti nezaměstnanosti. Otázky byly sestaveny do tří tematických okruhů. První okruh se týkal délky a násobku nezaměstnanosti a druhu dávky, kterou nezaměstnaní pobírají. Další okruh otázek zjišťoval, jakou formu nezaměstnaní nejčastěji využívají při hledání zaměstnání, a dále dovedností, které mohou nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli. Další část je zaměřena na informace ohledně rekvalifikace. Zjišťovala jsem, zda o ni nezaměstnaní projevují zájem, v případě, že ano, tak o jaký druh rekvalifikace mají největší zájem. Dále nezaměstnaní odpovídali na otázky, které se týkaly jejich vzdělání. Poslední část dotazníku je věnována osobnímu životu dotazovaných. Dotazovala jsem se na jejich věk, pohlaví, stav apod. Nejdříve jsem formou koláčových a sloupcových grafů vytvořila rozbor všech 20 otázek z celkového objemu dotazovaných. V další části jsem se zaměřila na odpovědi jednotlivých skupin uchazečů. Konkrétně šlo o absolventy, osoby se zdravotním postižením, osoby se základním vzděláním a osoby po 50. roce věku života. Získané odpovědi jsou zaznamenány v jednotlivých tabulkách. Posléze následuje vyhodnocení výzkumu, nejdříve z pohledu celku a poté, z pohledu jednotlivých skupin nezaměstnaných. Bude hodnocena efektivita uplatnění se na trhu práce. Na závěr následuje vyhodnocení dvou skupin uchazečů o zaměstnání, kteří na tom jsou nejlépe a kteří, naopak, nejhůře.

10

1

Souhrn znevýhodněných skupin zájemců o zaměstnání

Do této skupiny osob patří taková část populace, která je nějakým způsobem znevýhodněna. Nejde jen o zdravotní handicap, ať už ze stránky fyzické nebo duševní, ale znevýhodnění se může týkat například i věku člověka. V současné době je společenským trendem zaměstnávat především mladé lidi, kteří jsou plni nadšení a životního optimismu. Uchazeči o zaměstnání kolem 50. věku života jsou, podle mého názoru, dost opomíjení. Bohužel se přitom zapomíná na jejich smysl pro zodpovědnost, životní zkušenosti, dobré pracovní návyky apod. Na druhé straně i mladý člověk může mít při hledání zaměstnání, navzdory svému nízkému věku, také problém. Nemá totiž praxi. Zaměstnavatelé se příliš nehrnou do toho, aby přijali do pracovního poměru mladého člověka po škole, bez jakýchkoli zkušeností. Závažným handicapem může být v dnešní době i stupeň vzdělání. Sledované statistiky poukazují na to, že čím je dosažené vzdělání vyšší, je menší míra nezaměstnanosti menší a naopak. Další závažnou překážkou pro přijetí do pracovního poměru je výkon trestu. V takovém případě mají zaměstnavatelé pochybnosti zejména v oblasti pracovních návyků, produktivity práce apod. V následující části bych se chtěla věnovat podrobněji jednotlivým skupinám, které jsou při hledání zaměstnání nějakým způsobem znevýhodněné.

1.1 Osoby se zdravotním postižením  Invalidita Osobám se zdravotním postižením je poskytována zvláštní ochrana na trhu. Za tyto osoby zdravotně postižené jsou považovány fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními: • ve třetím stupni invalidity, zde jsou zařazeny osoby s těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce. Skutečnosti o zdravotním postižení jsou osoby povinny doložit posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. 11

• v prvním a druhém stupni invalidity • za osoby se zdravotním postižením jsou považovány i takové osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Fyzická osoba je povinna doložit skutečnost o zdravotním postižení formou odborného posudku nebo potvrzením od orgánu sociálního zabezpečení.  Osoby zdravotně znevýhodněné Za zdravotně znevýhodněnou osobu je považována fyzická osoba, která je schopna samostatně vykonávat soustavné zaměstnání anebo jinou výdělečnou činnost. Její možnosti zastávat dosavadní zaměstnání a být tak stále pracovně začleněná, mohou být z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu, značně omezené. 1 Rozhodnutí o tom, zda se jedná či nejedná o osobu zdravotně znevýhodněnou, vydává příslušný úřad práce.

1.1.1 Povinnost zaměstnavatele Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.2

1.1.2 Stanovení stupně invalidity Pojištěnec je hodnocen jako invalidní v případě, že u něj nastal pokles pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.

Pokud pracovní schopnost poklesla:  nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně,

1 2

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §67, odst.1- 4, v platném znění Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce

12

 nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně,  nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně3 Osoba zdravotně postižená žádá o uznání invalidity Okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzuje vyhotovenou zprávu od ošetřujícího lékaře. Náležitosti posudku o invaliditě blíže upravuje Vyhláška o posuzování invalidity z roku 2009.

Posudek o invaliditě mimo jiné musí obsahovat:  účel a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,  výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž vychází orgán sociálního zabezpečení při celkovém zdravotním stavu a pracovních schopností pojištěnce,  konečná zjištění, ke kterým se orgán sociálního zabezpečení dostal při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,  výsledek míry poklesu pracovní schopnosti, zda se jedná o: •

dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,

•

procentní míru poklesu pracovní schopnosti,

•

stupeň invalidity, přesné datum jejího vzniku, změny stupně nebo jejího zániku aj.4

1.1.3 Průkazy osob se zdravotním postižením Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště, vydává kartu sociálních systémů, která je určena osobám starším 1 roku, kterým byl podle zákona o sociálních službách přiznán příspěvek na péči a osobám, kterým byl přiznán příspěvek na mobilitu nebo příspěvek na zvláštní pomůcku. Tato karta slouží současně v zákonem stanovených případech jako: • průkaz osoby s těžkým zdravotním postižením (průkaz TP) • 3 4

průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením (průkaz ZTP)

Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, §39, odst. 1- 2 Zákon č. 359/2009 Sb., vyhláška o posuzování invalidity, §7 (Náležitosti posudku o invaliditě)

13

•

průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (průkaz ZTP/P).5

Průkaz TP Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Tento průkaz zaručuje nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích a nárok na přednost při osobním projednávání věci. V případě vlastnictví průkazu TP není nárok na poskytování této pomoci při nákupu v obchodě, obstarávání placených služeb a ošetření u lékaře. Průkaz ZTP Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Držitelé těchto průkazů mají stejné výhody jako držitelé průkazu TP a dále nárok na bezplatnou dopravu městskou hromadnou dopravou, na slevu ve výši 75% obyčejného jízdného ve 2. třídě vlaku ve vnitrostátní dopravě a na slevu ve výši 75% ve spojích vnitrostátní autobusové dopravy. Průkaz ZTP/P Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob s úplnou nebo praktickou hluchotou. Výhody tohoto průkazu zahrnují i výhody průkazů TP a ZTP; dále mají držitelé průkazu ZTP/P nárok na bezplatnou přepravu průvodce veřejnými hromadnými prostředky v místní i dálkové vnitrostátní dopravě.6 5 6

http://www.marfanuvsyndrom.websnadno.cz/Zmeny-invalitidy-od-r2012.html

http://www.marfanuvsyndrom.websnadno.cz/Zmeny-invalitidy-od-r2012.html

14

1.2

Absolventi škol

Za absolventa je považována osoba, která úspěšně ukončila studium. Musí být splněny dvě základní podmínky, a to že osoba ukončila školu nejdéle před dvěma lety a není starší 30 let. Absolventi škol mají obtížné postavení na trhu práce z důvodu absence praxe a zkušeností. Nelze jim však odepřít jejich aktivní znalost cizích jazyků, práci s PC, kreativitu, chuť a elán učit se novým věcem. Jsou plni očekávání a mají ještě pozitivní vztah k životu, což se také odráží ve vztahu k zaměstnání. Mohou tedy do jisté míry přinést do kolektivu na pracoviště jiný pohled a směr. Na druhé straně mohou nabídnout své teoretické znalosti nebo zkušenosti pouze ze studentské praxe nebo brigády, což není pro přijetí do pracovního poměru často dostačující. Většina zaměstnavatelů dá v takové případě přednost lidem s praxí. (Kubálková, 2011) S diplomem rovnou na úřad práce. 'Elity' z VŠ o volná místa nezavadí PRAHA - Jací absolventi najdou po vysoké škole práci? Daří se hlavně lékařům a právníkům. Propadli naopak absolventi zemědělských, ekonomických a technických oborů. Ať je ekonomická krize nebo není, absolventům lékařských a právnických fakult to může být v podstatě jedno. Po skončení studií právě oni nemají téměř žádné problémy s uplatněním ve svém oboru. Ukazují to alespoň poslední statistiky, které každoročně zpracovává Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. V loňském roce byla míra nezaměstnanosti studentů z lékařských fakult jednou z nejnižších – nedosahovala ani jednoho procenta. I přes ekonomickou krizi se navíc neustále snižuje. Radost tak může mít například Univerzita Karlova nebo Západočeská univerzita v Plzni. Právě jejich absolventi z lékařských a zdravotnických fakult skončili v pomyslném žebříčku úspěšnosti při hledání práce na nejlepších místech. Naopak nejhůře hledají práci absolventi technických, zemědělských, ekonomických a přírodovědných fakult. "To bylo do značné míry způsobeno dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec," vysvětlují autoři studie…7

http://www.lidovky.cz/s-diplomem-rovnou-na-urad-prace-elity-z-vs-o-volna-mista-nezavadipxe-/ln_veda.asp?c=A110206_130803_ln_domov_ape 7

15

1.3

Osoby starší 50 let věku

Další krizovou skupinou, která se hůře uplatňuje na trhu práce, je populace starší 50 let věku. Pokud se člověk v tomto věku ocitne v evidenci úřadu práce, nastává velký problém nejen v jeho finanční situaci, ale mnohdy i v jeho psychické stránce, neboť často zápasí s pocitem méněcennosti. Mnozí lidé v tomto věku žijí poměrně aktivním životem a chtějí společnosti ještě něco nabídnout. O to horší je pro ně přijmout fakt, že o ně a jejich zkušenosti už není projevován takový zájem. Jejich největším nedostatkem a problémem, je podle mého názoru, neznalost cizích jazyků. Mnozí z nich totiž zavčas nezareagovali na to, že u nás vznikla spousta firem se zahraniční účastí. V těchto firmách je jednání v cizím jazyce naprostou samozřejmostí. Bohužel zde už nestačí „jen“ perfektní znalost zákonů nebo účetnictví, byť jsou sebelepší. Dalším problémem této skupiny populace je nižší sebevědomí, než má nastupující generace. Příčina tkví v tom, že byli vychováváni v době, ve které nebylo potřeba tolik dravosti a „ostrých loktů“, jak je tomu dnes. Naopak kladně bývá hodnocen jejich zodpovědný přístup k práci. Jejich jednání mají svůj řád a pravidelnost. Co se týká ovládání počítačové techniky, dá se říci, že je poměrně na slušné úrovni, zejména pak u operací, které jsou prováděny každodenně. Nicméně nejsou příliš nakloněni zavádění inovací a nových technologií.

1.4

Osoby pečující o další osobu do 15 let věku

Další skupinou, o kterou není na trhu práce zaznamenán velký zájem, jsou lidé, kteří se starají o své děti do 15 let věku. Dnes už naštěstí není pravidlem, že roli rodiče zastává v rodině převážně žena, tuto zodpovědnost na sebe přebírají i muži. Zaměstnavatelé jsou vůči této skupině uchazečů o zaměstnání většinou nedůvěřiví. Mívají obavy z toho, že by mohli jejich noví zaměstnanci díky péči o děti využívat např. ošetřování člena rodiny, časté návštěvy s dětmi u lékaře apod., což je vždy spojené s absencí v pracovním procesu. Nastává pak nutně vybočení z každodenní pracovní rutiny a řešení problému, byť třeba jen malého, což některým zaměstnavatelům může činit značné problémy. Je smutné, že na jedné straně stát nabádá k růstu populace, ale na druhé straně nedokáže zabránit tomu, že jsou tyto skupiny obyvatelstva při uplatňování na trhu práce svým způsobem diskriminovány. Bez příslibu 16

hlídání v případě nemoci dítěte babičkou, chůvou či jiným blízkým členem rodiny, je přijetí do pracovního poměru téměř nemožné.

1.5

Osoby dlouhodobě nezaměstnané

Jako osoby dlouhodobě nezaměstnané jsou označováni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni více než 5 měsíců. Dochází zde ke kumulaci jednotlivých bariér, které těmto lidem brání vstupu na trh práce. Jedná se především o nízký stupeň vzdělání, zdravotní znevýhodnění, nízké sebevědomí a neznalost práce s PC. Řešením, jak překonávat tyto problémy, je realizování speciálních projektů, které jsou zaměřeny na snižování nezaměstnanosti, např. projekty sebevzdělávání, vytváření pracovních míst apod.

8

1.5.1 Osoby se základním vzděláním Mezi dlouhodobě nezaměstnané patří především osoby se základním vzděláním, které nejsou schopni vyhovět požadavkům, jež jsou nastoleny trhem práce. Právě jim jsou určeny různé rekvalifikace a kurzy. Nejvíce jsou preferovány řemeslné a rekvalifikační kurzy s praxí.

1.5.2 Osoby po výkonu trestu Do této rizikové skupiny uchazečů se řadí i osoby po výkonu trestu. Jedná se většinou o osoby, které žijí na hranici zákona a nemají zodpovědný přístup k životu. Navíc záznam v trestním rejstříku není dobrou vizitkou k přijetí do pracovního poměru. Pro tyto uchazeče jsou úřady práce připravovány projekty, které jsou zaměřeny především na zvýšení jejich motivace. Projekty jsou zaměřeny na obnovení základních sociálních a osobnostních kompetencí, lepší orientaci na trhu práce, ověření základních pracovních dovedností a tím zvýšení možnosti k získání nového zaměstnání cílové skupiny uchazečů. Klienty projektu mohou být osoby nejen po výkonu trestu, ale i osoby ohrožené sociálním vyloučením, dále osoby závislé na sociálních dávkách, bez profesní praxe a pracovních zkušeností a s nízkou motivací k práci.9 I když tyto osoby absolvují různé rekvalifikace a projekty, ještě to neznamená, že najdou snadno uplatnění na trhu práce. Zaměstnavatelé většinou nemají o tyto lidi zájem, což u nich vyvolává nechuť hledat si další zaměstnání a jakkoliv se dále vzdělávat. 8 9

http://projekt.prace-vysocina.cz/remeslo/clanky/tiskova-zprava-remeslo-jako-sance--konci/ http://www.esfcr.cz/projekty/odrazovy-mustek

17

2 Práce 2.1

Pojem práce

Prací je nazývaná veškerá činnost, kterou jedna osoba zvyšuje užitek nejen druhé osobě a také sám sobě. Jedná se o cílevědomou činnost, vytvářející statky, zboží nebo služby. Od tohoto pojmu odlišujeme pojem pracovní síla, který znamená souhrn fyzických a duševních schopností člověka vykonat nějakou práci. Člověk nepracuje z 99 procent z charitativních důvodů, ale kvůli tomu, že za vykonanou činnost získává odměnu v podobě "mzdy". Stručně řečeno, člověk pracuje proto, aby si mohl v budoucnu pořídit statky vyprodukované "ostatními", protože ty zvýší jeho užitek o mnoho více, než kdyby si tyto statky produkoval sám. Americký psycholog Abraham Maslow (1908-1970) v minulém století rozpracovat tzv. teorii motivace. Tato teorie říká, že každý z nás hospodaří se svým časem a každý z nás má určité potřeby. Potřeba je projevem určitého nedostatku, který se musí nějakým způsobem odstranit. Každý z nás přitom přistupuje k potřebám podle jiných proporcí a důležitosti. Málokomu je dopřáno uspokojit všechny potřeby. Maslow sestavil jakousi pyramidu, do níž poskládal potřeby podle váhy, kterou mají pro člověka. Jeho pyramida potřeb vypadá přibližně takto:10

Obrázek 1 – Maslowa pyramida 10

http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9

18

2.2

Trh práce

Trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce. Na trhu práce existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky. To znamená, že práci poptává mnoho firem a nabízí ji mnoho lidí. Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v dané ekonomice. Je součtem individuálních nabídek práce, a proto vyplývá z rozhodování lidí vyrovnávajících mezní užitek reálné mzdy s mezním užitkem volného času. Tržní poptávka po práci je poptávka všech firem v dané ekonomice po práci. Je součtem individuálních poptávek po práci, a proto vyplývá z rozhodování firem vyrovnávajících mzdu s mezním produktem práce.11

Obrázek 2 - Trh práce (zdroj: Holman, 2002)

Na vodorovné ose je vyneseno množství práce v hodinách, na svislé ose reálná hodinová mzda. Jedná se o průměrnou reálnou mzdu, vypočítanou jako průměr za různé pracovní profese. Rovnováha trhu práce nastává v bodě E, kde se poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce. Mzda, při které nastává tato rovnováha trhu, je rovnovážnou mzdou. Trh práce spěje ke své rovnováze a udržuje se v ní obdobným způsobem jako trh zboží. Nerovnováha trhu práce, ať už jde o přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, je přechodnou situací, která je eliminována pohybem reálné mzdy. 11

HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2002.

19

Při mzdě W1 by byl na trhu nedostatek práce - firmy by nenacházely takové množství práce, jaké by chtěly zaměstnat. Konkurence mezi firmami by vyháněla mzdu vzhůru, což by vedlo lidi ke zvětšování nabízeného množství práce (pohyb po křivce nabídky vzhůru) a firmy ke snižování poptávaného množství práce (pohyb po poptávkové křivce dolů). Růst mzdy ustane, jakmile mzda dosáhne úrovně W E, neboť tehdy se poptávané množství práce bude právě rovnat nabízenému množství práce. Naopak při mzdě W2 by vznikl na trhu práce přebytek, tj. nezaměstnanost. Konkurence mezi lidmi hledajícími práci by ale tlačila mzdu dolů až na úroveň W E, kdy by nezaměstnanost zmizela. Jak vidíme, výše reálné mzdy je určena trhem práce - průsečíkem křivky poptávky a křivky nabídky.

20

3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost

je

jedním

z největších

makroekonomických

problémem

současné

ekonomiky. Z pohledu ekonomiky sledujeme nezaměstnanost dobrovolnou a dobrovolnou. Míra nezaměstnanosti souvisí s tempem růstu nebo poklesu domácího produktu. Jestliže dochází k růstu domácího produktu, zaměstnanost klesá. V případě že domácí produkt roste pomalu nebo klesá, dochází k situaci, že nezaměstnanost stoupá. Cyklickou povahu nezaměstnanosti podrobně popisuje Okunův zákon. 12 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti patří mezi nejsledovanější ukazatele v makroekonomii. Počítá se jako podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Informuje o tom, kolik procent z ekonomicky aktivního obyvatelstva nemá ve sledovaném období zaměstnání. Vypočítá se jako podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopných pracovat.

nebo také • • • •

– míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v procentech, tedy hodnota ), – počet lidí bez práce, – počet zaměstnaných lidí, – celkový počet pracovních sil ( = + )

Tato míra se v praxi zjišťuje tak, že se mezi nezaměstnané zařazují lidé, kteří se hlásí na úřadech práce. Takto zjištěná nezaměstnanost je registrovaná nezaměstnanost. Většina nezaměstnaných se na úřadech práce hlásí jednak proto, že jim úřad práce může pomoci práci najít a jednak proto, že je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Někteří nezaměstnaní se na úřadech práce nehlásí. Například proto, že jsou nezaměstnaní jen krátko anebo ztratili důvěru, že jim úřad práce najde zaměstnání. Proto skutečná nezaměstnanost bývá vždy o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost.13

12 13

HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2002 HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2002

21

Obrázek 3 - Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina v % (zdroj:http://analytika.krvysocina.cz/NEZAMESTNANOST/index.php?menu=100&akce=101&level=2&ukazatel)

Na svislé ose jsou zaznamenávány procenta, na podélné ose roky od 2000 – 2012. Nejnižší míra nezaměstnanosti za poslední 3 roky je uvedená v počátku roku 2009 (okolo 5 %), nejvyšší míra nezaměstnanosti pak počátku roku 2010 a to okolo 10 %. Celostátní míra nezaměstnanosti činila v únoru 2012 9,2 %.

Jedná se o nárůst o 0,1

procentního bodu od měsíce ledna 2012. Oproti únoru 2011 poklesla o 0,4 procentního bodu. Pozn. V březnu již lze očekávat pokles nezaměstnanosti způsobený nejen začátkem nástupu sezónních prací v zemědělství, lesnictví a cestovním ruchu, ale také organizováním jarních úklidů měst a obcí.14 Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina byla v únoru naměřená 10,1 %. V porovnání s celorepublikovým průměrem je o 0,9 procentních bodů vyšší.15 Přehled míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina k 29. 2. 2012 region

míra nezaměstnanosti počet uchazečů počet uchazečů

(měsíční změna) Havlíčkův Brod 9,7 (+0,1) Jihlava 9,0 (+0,2) Pelhřimov 6,5 (-0,1) Třebíč 13,5 (+0,2) Žďár nad Sázavou 10,7 (+0,1)

k 31. 1. 2012 4525 5626 2615 7929 6360

14

k 29. 2. 2012 4549 5716 2566 8020 6424

http://zpravy.kurzy.cz/312222-cr-nezamestnanost-v-unoru-vzrostla-na-9-2/ http://i-vysocina.cz/zpravodajstvi-vysocina/mira-nezamestnanosti-na-vysocine-v-unoru-vzrostla-na-10-1procenta 15

22

Tabulka 1 - Přehled míry nezaměstnanosti k 29. 2. 2012 (zdroj: http://i-vysocina.cz/zpravodajstvivysocina/mira-nezamestnanosti-na-vysocine-v-unoru-vzrostla-na-10-1-procenta)

„Nezaměstnanost

je

na

Vysočině

druhá

nejnižší

v

rámci

Moravy

a

Slezska.

V celorepublikovém průměru se Vysočina umístila na devátém místě," konstatoval analytik Miroslav Novák. "Na jedno volné pracovní místo připadalo 28 uchazečů o zaměstnání, což je téměř dvakrát horší výsledek než činí celorepublikový průměr - necelých 15 uchazečů. V rámci kraje jsou však výrazné odchylky. Například na Třebíčsku připadá na jedno místo přes 70 uchazečů a okres si tak drží smutný primát v rámci celé republiky," doplnil analytik . (Miroslav Novák, 2012)

3.1 Nezaměstnaný Hlavním znakem tedy je hledání zaměstnání. Nezaměstnaným nazveme pouze toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá.

3.2 Dobrovolná nezaměstnanost Do této nezaměstnanosti spadá ta část populace, která není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu. Tato nezaměstnanost se nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, může být krátkodobá i dlouhodobá. Lidé sice mají sílu pracovat, ale nechtějí ji využít, žijí např. z dědictví, restitucí pod. Tato část populace tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Do této kategorie patří dále obyvatelstvo ve věku 0-14 let a všechny osoby starší 64 let (osoby v důchodu). Povinnost pracovat dnes není daná zákonem, a pokud se člověk dobrovolně rozhodne, že se nebude živit prací, společnost jeho rozhodnutí akceptuje, přestává se o něj starat a sleduje pouze to, zda neporušuje zákon. Délka dobrovolné nezaměstnanosti závisí na tom, jaké alternativní příležitosti mají nezaměstnaní. Mezi jejich alternativní příležitosti patří podpory v nezaměstnanosti. Jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost také nízká, protože jsou nezaměstnaní lidé motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.16

16

HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2002

23

3.3 Nedobrovolná nezaměstnanost Mnohem větším problém pro společnosti i pro člověka samotného je nezaměstnanost nedobrovolná. Lidé se ocitají v situaci, kdy chtějí pracovat, ale na trhu práce pro ně není téměř žádná příležitost. Často by přitom vzali i práci s nižším finančním ohodnocením vzhledem k jejich vzdělání nebo praxi. 17 K této situaci dochází v době, kdy je trh přesycen pracovní sílou. Poptávka po práci je tedy vyšší nežli nabídka pracovních míst. V takové chvíli dochází také k poklesu mezd. Pokud lidé nedisponují potřebným množstvím finančních prostředků na dané období, jsou nuceni snížit svou životní úroveň a šetřit a nejsou schopni utratit peníze v ekonomickém oběhu, čímž se snižují příjmy živnostníků. Živnostníci v této situaci zvyšují ceny a snižují mzdy i počet zaměstnanců. Jde vlastně o jakýsi bludný kruh, z něhož se ekonomika jen velmi těžko dostává. • Dopady nedobrovolné nezaměstnanosti Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky než nezaměstnanost dobrovolná. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placena podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá. Rád by vzal práci i za nízkou mzdu a přesto ji nenachází. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje. Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, že často postihuje tu část populace, která z nějakého důvodu není schopná začlenit se do trhu práce. Právě proto existují nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ), které by měly být v těchto situacích nápomocné. Právě těmto nástrojům bych se chtěla ve své práci věnovat podrobněji. • Příčina nedobrovolné nezaměstnanosti Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda. Stát stanoví určitou minimální mzdu a zaměstnavatelé pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké.

17

ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: Ing. Jena Švarcová, Ph.D.,CEED,2009

24

Zatímco ještě před pár lety bývalo zvykem, že minimální mzda rostla každoročně (v r. 2006 dokonce dvakrát), od r. 2007 se minimální mzda nezměnila, činí 8 000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu. Schvalování minimální mzdy je plně v kompetenci vlády. Pro zachování výše minimální mzdy se vláda rozhodla proto, že by přineslo zvýšení nákladů na práci. Zaměstnavatelé by mohli více propouštět osoby s nízkou kvalifikací a ti by pak v současné hospodářské situaci obtížně hledali uplatnění.18

3.4 Druhy nezaměstnanosti Nezaměstnanosti je dále rozlišována do tří druhů dle příčin, které ji vyvolávají. Jedná se o nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou.

3.4.1 Frikční nezaměstnanost Jedná se o situaci, kdy někteří lidé jsou dočasně nezaměstnaní, protože opustili původní zaměstnání a po nějakou dobu si hledají nové místo. Toto hledání jim zabere určitý čas, protože se mnohdy zdráhají přijmout hned první nabídku - očekávají lepší nabídky a chtějí si vybrat.

3.4.2 Strukturální nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Mnohá povolání, jako je švec, krejčí, kovář nebo kočí v průběhu času zanikla, jiná naopak vznikla - operátor call centra, správce počítačové sítě, programátor. Tyto strukturální změny způsobují, že klesá poptávka po některých profesích, zároveň ale roste poptávka po jiných profesích. Zmenšující se odvětví, propouštějí část zaměstnanců, ale ti si mohou nalézt práci v expandujících odvětvích. To však vyžaduje, aby se rekvalifikovali. Lze říci, že během posledního století se prosazuje dlouhodobá tendence růstu poptávky po pracovních profesích s vyšším vzděláním. Poptávka po těchto profesích roste dlouhodobě rychleji než poptávka po profesích málo kvalifikovaných. Proto pozorujeme vyšší 18

HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2002

25

nezaměstnanost u méně kvalifikovaných lidí a naopak značně nižší nezaměstnanost u lidí s vysokoškolským vzděláním. Odvětví, která vyžadují práci s vyšším vzděláním, se rozvíjejí rychleji. Naopak odvětví, využívající málo kvalifikovanou práci, rostou pomaleji. Strukturální nezaměstnanost obvykle trvá déle, než frikční nezaměstnanost a znamená také větší zásah do života člověka. Není nijak snadné změnit profesi, projít rekvalifikačními kurzy, zvyknout si na nové povolání. Strukturální změny probíhají v ekonomice neustále, protože se neustále mění struktura poptávky. Vývoj ve všech oblastech lidského života nelze zastavit a snaha o potlačování strukturálních změn by ekonomiku vyřadila ze světové soutěže a vedla by k jejímu zaostávání. Proto je i strukturální nezaměstnanost přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky, potlačování strukturálních změn hospodářství oslabuje, vede k jeho zaostávání a ztrátě konkurenceschopnosti.

3.4.3 Cyklická nezaměstnanost Souvisí s vývojem ekonomiky, s jejími krátkodobými výkyvy. Pokles HDP vede k růstu nezaměstnanosti a naopak. Pokud klesá HDP, stačí k produkci statků menší počet osob, které produkci zajišťují, ostatní se stávají nezaměstnanými. Cyklická nezaměstnanost nastává, je-li nezaměstnanost důsledkem nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží (je typickým makroekonomickým druhem nezaměstnanosti), někdy se také hovoří o nezaměstnanosti z nedostatku poptávky, která je po práci ve vztahu k její nabídce nedostatečná, ale také obecněji v tom smyslu, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží. Cyklická nezaměstnanost bývá vyřešena až příchodem nového hospodářského cyklu, fází růstu, kdy počet pracovních příležitostí roste a nezaměstnanost klesá.19

•

Závěr

Rostoucí nezaměstnanost v ČR je důsledkem všech tří typů příčin. Světová ekonomická recese dopadla i na české firmy, naše hospodářství se dostalo do recese, což zákonitě vedlo ke vzniku nezaměstnanosti cyklické. Nadále lze předpokládat, že si hospodářská krize vyžádá

19

http://www.investujeme.cz/nezamestnanost-a-co-ji-ovlivnuje/

26

změnu strukturu hospodářství, např. oblasti výroby automobilového průmyslu nebo poptávky na realitním trhu. V tom případě nutno počítat i s nárůstem nezaměstnanosti strukturální.

27

4 Mzda 4.1 Pojem mzda Mzda je odměna za odvedenou práci v pracovním poměru, vyplácená ve výplatním termínu (zpravidla měsíčně) zpětně. Je složena z následujících složek: •

základní mzda

•

náhrady mzdy

•

výkonnostní složky mzdy

Jedná se o peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda), poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci. Na rozdíl od platu je vyplácena v soukromém sektoru, zatímco plat náleží jen zaměstnancům zákonem určených institucí, především státním zaměstnancům.

4.2 Plat Plat je peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci pro zaměstnavatele, kterým je stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace (kde se platy hradí z rozpočtu jejího zřizovatele).

4.3 Minimální mzda • Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Výše minimální mzdy je od roku ledna 2007 ve výši 8000 Kč, tj. 48,10 Kč/1hod. 28

• Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.20

20

http://www.mpsv.cz/cs/10

29

•

5 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení produktivní zaměstnanosti. Právo na práci bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje zejména o: • dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, • přínosné využití zdrojů pracovní síly, •

zajištění práva občanů na práci.

Správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v ČR vykonává MPSV ČR, Úřad práce ČR a krajské pobočky ÚP ČR.  Organizační struktura Úřadu práce ČR Úřad práce České republiky zřizuje zákon č. 73/2011 Sb., účinnost zákona je od 1. 4. 2011. Datem účinnosti se ruší původní úřady práce, které byly zřízeny podle zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, vyplácení státní sociální podpory a dalších přebírá Úřad práce České republiky (dále jen Úřad práce). Nadřízeným orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště, která vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst.21

21

http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr

30

Krajské pobočky ÚP ČR mimo jiné:  sledují a hodnotí celkový stav na trhu práce,  zpracovávají návrh na vývoj zaměstnanosti ve svém obvodu,  vyvíjejí vhodnou koncepci k vyrovnání stavu mezi poptávkou a nabídkou práce,  poskytují občanům informace o možnostech získání a následném uplatnění se na trhu práce,  zajišťují provoz rekvalifikačních kurzů,  informují případné zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil,  zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání,  vedou řádnou evidenci uchazečů o zaměstnání, případně rozhodují o jejich vyřazení z evidence,  finančně podporují vytváření nových pracovních míst pro uchazeče, jejichž umístění na trhu práce je nějakým způsobem znevýhodněné,  podporují vznik chráněných pracovních míst pro zdravotně postižené občany aj. 22 Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření, které směřují k tomu, aby byla maximálně zajištěna možná úroveň zaměstnanosti. Tato politika je zajišťována ministerstvem práce a sociálních věcí a Úřadem práce ČR. Na její realizaci se pak společně podílejí s dalšími subjekty. Nástroji aktivní politiky jsou zejména: o rekvalifikace o společensky účelná pracovní místa o investiční pobídky o veřejně prospěšné práce o překlenovací příspěvek o příspěvek na zapracování o příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program23 22 23

http://www.nabidka-prace.com/novinky/nabidka-prace-uradu-prace/ Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §104, odst. 1

31

5.1

Rekvalifikace

Rekvalifikací rozumíme získávání nové kvalifikace nebo jejího prohloubení, obnovení či rozšíření. Za rekvalifikaci se považuje také získání vzdělání pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu rekvalifikace je nutné vycházet nejen z dosavadní kvalifikace, ale také ze zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována. Rekvalifikace probíhá formou předávání teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.24 Délka kurzu je obvykle několik měsíců, maximální hranice stanovena není, většinou rekvalifikace trvají maximálně půl roku. Ceny kurzovného se liší dle charakteru kurzu. Průměrná cena se pohybuje okolo 10 000Kč. Nejdražší kurzy pak stojí zhruba 35 000Kč. Největší zájem je o:

24

•

obsluhu PC

•

účetnictví

•

řidičské průkazy

•

administrativu

•

pracovníka sociální péče

•

profesní průkazy

•

manikúru, pedikúru, nehtovou modeláž, maséra

•

pracovníka v sociálních službách

•

sanitáře

•

základy podnikání

•

práce s vysokozdvižným vozíkem

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §108, odst. 1

32

5.1.1 Podmínky pro získání rekvalifikace • žadatel je veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, • má požadované kvalifikační předpoklady, odpovídající stupeň vzdělání, dovednosti, znalosti apod., záleží vždy na tom, o jaký typ rekvalifikace se jedná, • dále má osobnostní předpoklady pro zdárné ukončení rekvalifikačního kurzu, • své znalosti a zkušenosti z kurzu bude moci uplatnit ve své budoucí profesi, • žadatel musí být pro výkon nové profese zdravotně způsobilý, • existují určité závažné důvody pro to, aby daná rekvalifikace byla potřebná, • doposud bylo zprostředkování zaměstnání neúspěšné, současná dosažená kvalifikace uchazeče není na trhu práce žádaná nebo existují jiné závažné důvody, díky kterým svou původní kvalifikaci nemůže uplatnit, • jedná se o rekvalifikaci na takovou profesi, po které je na trhu práce poptávka. Rekvalifikaci může provádět pouze: a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem dle zákona, b) škola v rámci oboru vzdělání, která je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem, c) zařízení se vzdělávacím programem dle předpisu.

5.1.2 Podmínky pro udělení akreditace Konkrétnímu vzdělávacímu programu je udělena akreditace na základě písemné žádosti rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Součástí žádosti musí být vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky, způsob ověřování výsledků apod. Vzdělávací program musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních předpisů. O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povinno rozhodnout nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti. Akreditace je udělována na dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím udělení. 25

25

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §108, odst.1-3

33

V případě že není dodržován akreditovaný vzdělávací program nebo zařízení není dále schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, může být na základě rozhodnutí ministerstva akreditace odebrána.

26

5.1.3 Úhrada nákladů na rekvalifikaci V případě, že úřad práce doporučí a schválí uchazeči o zaměstnání rekvalifikaci, jsou náklady na toto kurzovné hrazeny ze strany úřadu práce. V tomto případě musí být mezi žadatelem o rekvalifikaci a úřadem práce sepsána písemná dohoda ještě před zahájením kurzu. Uchazeči o zaměstnání může být dále poskytnut příspěvek na úhradu nutných nákladů, spojených s rekvalifikací, např. cestovné nebo pojištění pro případ škody, způsobené uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení. V písemné dohodě mezi uchazečem o rekvalifikaci a úřadem práce jsou jasně stanoveny podmínky, kdy je zájemce o kurz povinen zaplatit náklady s kurzem spojené. Jde o případ, kdy: o uchazeč danou rekvalifikaci bez vážných důvodů nedokončí o uchazeč o zaměstnání odmítne nabízenou danou pracovní pozici, odpovídající kvalifikaci. 27

5.2 Společensky účelná pracovní místa Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti je budování společensky účelných pracovních míst. • Pojem společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM) Tímto pojmem se rozumí taková pracovní místa, která jsou zaměstnavatelem zřizována nebo vybudována na základě dohody s úřadem práce. Obsazují se takovými uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem se dále rozumí i zřízení pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. 26 27

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §108, odst.1-3 http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace

34

I toto místo je budováno na základě dohody s úřadem práce. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.28 • Konkrétní podmínky pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Jihlavě (APZ) Při obsazování SÚPM vyhrazeného musí uchazeč splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:  uchazeč musí být v evidenci příslušného úřadu práce (dále jen ÚP) déle než 12 měsíců nebo  uchazeč je v evidenci ÚP déle než 5 měsíců a je osobou: •

se zdravotním postižením

• je osobou do 24 let věku • je osobou nad 55 let věku •

je absolventem školy bez praxe

•

je osobou pečující o dítě do 6 let věku

Příspěvek od ÚP ve výše uváděných případech činí na jednoho klienta 8 000Kč měsíčně. Uchazeči je nabídnut pracovní poměr na dobu neurčitou nebo alespoň na dobu určitou po dobu 12 měsíců. 29

Při obsazování SÚPM osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) musí uchazeč splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:  uchazeč musí být v evidenci příslušného ÚP déle než 5 měsíců  je osobou se zdravotním postižením  je osobou do 24 let věku  je osobou nad 55 let věku  je osobou pečující o dítě do 6 let věku

28 29

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §113, odst. 1 Informační bulletin ÚP ČR pobočky v Jihlavě, únor 2012

35

Příspěvek od ÚP je ve výši nákladů nezbytně nutných na zahájení SVČ, maximálně však do výše 40 000Kč. Přehled účinnosti zřizování a vyhrazování SÚPM k 29. 2. 2012 na Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava ÚP Jihlava SÚMP zřízená u zaměstnavatele

SÚMP vyhrazená místa

Celkem od počátku roku 2012

Celkem od počátku roku 2012

Vytvořená místa Havlíčkův Brod

Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sáz.

Vysočina

0 0 0 0 0 0

Umístění uchazečů 0 0 0 2 7 9

Vytvořená místa 4 0 0 2 2 8

Umístění uchazečů 4 0 0 2 2 8

Tabulka 2 - Přehled účinnosti zřizování a vyhrazování SÚPM, zdroj: Informační bulletin ÚP ČR, krajské pobočky Jihlava, únor 2012

K 29. 2. 2012 měsíci únoru nebylo v působnosti Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava vytvořeno ani vyhrazeno žádné společensky účelné místo. V oblasti Kraje Vysočina pracuje na SÚPM zřízeným zaměstnavatelem celkem 9 lidí od počátku roku 2012 a na SÚPM vyhrazeném místě celkem 8 lidí. 30

5.3 Investiční pobídky Investiční pobídky jsou dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se zaměstnavateli po vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky vyplácí hmotná podpora pro: o vytváření nových pracovních míst o rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců

30

Informační bulletin ÚP ČR pobočky v Jihlavě, únor 2012

36

Školením pro účely investičních pobídek se rozumí teoretické a praktické vzdělávání a získávání znalostí a dovedností pro takové pracovní zařazení, které vyžaduje budoucí zaměstnavatel. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem. 31 Investiční pobídky jsou realizovány na základně spolupráce mezi MPSV a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

5.3.1 Dělení investičních pobídek dle jejich charakteru Investiční pobídky jsou rozděleny dle jejich charakteru:  fiskální  finanční  regulativní Pobídky fiskálního charakteru jsou realizovány formou daňových úlev, zrychlených odpisů, investičních podpor aj. Dalším druhem jsou pobídky finanční, které jsou uskutečňovány prostřednictvím příspěvků na investice nebo např. úvěry dotované státem. Regulativní investiční pobídky jsou jako jediné nepeněžní formy. V tomto případě se jedná o vytváření speciálních ekonomických a celních zón.

5.3.2 Druhy investičních pobídek Druhy investičních pobídek upravuje rovněž zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Jedná se zejména o následující výhody:  slevy na daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ust. § 35 blíže upravuje částku, kterou si může zaměstnavatel odečíst ze základu daně v případě, že zaměstnává osobu se zdravotním postižením. Zaměstnavateli, který zaměstnává osobu zdravotně postiženou I. nebo II. stupně invalidity, náleží daňový odečet ze základu daně ve výši 18 000 Kč, v případě invalidity III. stupně se jedná o částku ve výši 60 000 Kč), 31

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §111, odst.1-2

37

 převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,  hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,  hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,  převod pozemků evidovaných v katastru nemovitostí.32 Investiční pobídky by měly podporovat určitou rovnováhu ve společnosti tím, že budou podporovány zejména oblasti, které nejsou příliš rozvinuté. Investor by právě zde měl vybudovat podnik a přispět tím nejen ke zvýšení zaměstnanosti v dané oblasti, ale také ke zvýšení životní úrovně tamních obyvatel.

5.4 Veřejně prospěšné práce Pojem veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí zejména časově omezené pracovní příležitosti, které spočívají v údržbě veřejných prostranství, úklidu veřejných budov a komunikací nebo jiných podobných činnostech, které jsou ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. Tyto pracovní místa jsou vytvářeny zaměstnavatelem, nejdéle však na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (a to i opakovaně). Tyto pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce ČR, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek až do výše vynaložených nákladů na mzdy nebo platy zaměstnance. 33 V případě veřejně prospěšných pracích se může jednat např. o práci osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné charitativní práce. Jedná se vždy o pracovní poměr, za který přísluší zaměstnanci mzda. Pojem veřejně prospěšná služba Jedná se o podobné práce jako u výše uvedených veřejně prospěšných prací, ale s výrazně odlišnými podmínkami. Zájemci o zaměstnání v tomto případě pracují bez nároku na mzdu, nárok na podporu v nezaměstnanosti však zůstává zachována. Přijmutí práce veřejné služby nemusí být vždy méně výhodné než výkon veřejně prospěšné práce. V takových případech jde totiž nejčastěji o manuální práce, kde lze předpokládat, že 32 33

Zákon č. 72/200 Sb., o investičních pobídkách, §1, odst. 2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §112, odst.1-2

38

finanční ohodnocení za její provedení bude velmi nízké. Z tohoto důvodu by mohla vycházet práce ve veřejné službě výhodněji. Přestože není nárok na mzdu, je zachováno poskytování podpory v nezaměstnanosti. Přehled účinnosti zřizování míst veřejně prospěšných prací k 29. 2. 2012 na Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava

Veřejně prospěšné práce Havlíčkův Brod Jihlava

Počet míst 4 0

Počet uchazečů 0 0

Pelhřimov Třebíč

0

0

28

0

Žďár nad Sáz.

30

0

Kraj Vysočina

67

0

Tabulka 3 - Přehled účinnosti zřizování míst veřejně prospěšných prací, zdroj: Informační bulletin Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava, únor 2012

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že bylo od začátku roku 2012 v Kraji Vysočina vytvořeno celkem 67 pracovních míst veřejně prospěšných prací, bohužel o ně není ze strany uchazečů o zaměstnání projevován zájem. Tato místa zůstala neobsazena.

34

5.5 Překlenovací příspěvek Pojem překlenovací příspěvek Tento příspěvek může Úřad práce ČR poskytnout na základě dohody osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání. Překlenovací příspěvek se poskytuje za účelem částečné úhrady provozních nákladů, které vnikly v období, za které je překlenovací příspěvek poskytnut. Tento příspěvek je možné získat nejdéle na dobu 5 měsíců, jeho výše odpovídá maximální hodnotě 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena výše zmiňovaná dohoda. 34

Informační bulletin ÚP ČR pobočky v Jihlavě, únor 2012

39

Příspěvek je vyplácen jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody mezi ÚP a OSVČ. 35 Přehled realizace překlenovacího příspěvku k 29. 2. 2012 na Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava

Překlenovací příspěvek Počet zaměstnanců OSVČ Stav na konci sledovaného měsíce 0

Celkem od počátku roku

Jihlava

0

0

Pelhřimov

0

0

Třebíč

1

0

Žďár nad Sáz.

4

0

Kraj Vysočina

5

0

Havlíčkův Brod

0

Tabulka 4 - Přehled realizace překlenovacího příspěvku, zdroj: Informační bulletin Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava, únor 2012

Nejvíce lidí na základě překlenovacího příspěvku pracuje v oblasti Žďáru nad Sázavou, kde pracují od počátku roku na základě překlenovacího příspěvku 4 lidé, celkově v kraji Vysočina je to 5 lidí. 36

5.6 Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování může poskytnout Úřad práce ČR zaměstnavateli na základě uzavřené dohody v takovém případě, pokud zaměstnavatel přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému věnuje ÚP zvýšenou péči. Tento příspěvek lze poskytovat nejdéle po dobu 3 měsíců, měsíčně může činit maximálně polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, tj. v současné době 4.000 Kč.

•

37

Pojem zvýšená péče

35

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §114, odst.1-3 Informační bulletin ÚP ČR pobočky v Jihlavě, únor 2012 37 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §116, odst.1-2 36

40

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání je ÚP věnována především těm uchazečům, kteří ji z nějakého vážného důvodu potřebují. Nejčastěji se jedná o špatný zdravotní stav, věk, péči o dítě či jiné závažné důvody. Ke zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce je v těchto případech využíván individuální akční plán.38

5.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Tento příspěvek může ÚP poskytnout zaměstnavateli na základě uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a nemůže z tohoto důvodu zajistit práci pro své zaměstnance v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek je zaměstnancům poskytován za účelem částečné úhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Tento příspěvek lze poskytovat po dobu nejvýše 6 měsíců a může dosahovat maximálně polovinu výše minimální mzdy. 39 Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí určitá změna výroby nebo poskytování služeb, kdy dochází k podstatným technologickým změnám nebo změně předmětu podnikání, který je zapsán v živnostenském oprávnění či v obchodním rejstříku.

38 39

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §33, odst.1-2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §117, odst.1-2

41

6 Další prostředky zaměstnanosti Doposud jsem popisovala prostředky, které zákon o zaměstnanosti charakterizuje přímo jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Za zmínku však stojí i další pomocné nástroje, které napomáhají zaměstnanosti. Jsou jimi např.:  chráněné pracovní místo,  poskytování finančního příspěvku,  povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené aj.

6.1 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo sice není přímo uváděné jako jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, nicméně si myslím, že i toto téma stojí za to, abych se o něm ve své práci zmínila. Chráněné pracovní místo zastává důležitou roli v uplatňování se na trhu práce těch občanů, kteří jsou kvůli svému zdravotnímu postižení znevýhodněni. • Pojem chráněné pracovní místo Jak již bylo zmíněno, lidé se zdravotním postižením nenacházejí uplatnění na trhu práce právě snadno. Právě proto vznikají chráněná pracovní místa (dále jen CHPM), která může v podstatě vytvářet jakýkoliv zaměstnavatel v rámci svého pracoviště. Tato místa jsou určena výhradně pro osoby se zdravotním postižením. Podmínky pro vznik a provozování CHPM jsou řízeny § 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 3 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek. 40 V časovém období 3 let nemusí na CHPM pracovat pouze jeden zaměstnanec se zdravotním postižením, ale může se zde vystřídat i více zaměstnanců s podobným zdravotním postižením. 40

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75

42

Rozhodně však musí zůstat zachován stejný stupeň invalidity. Např.: Pokud bylo zřízeno chráněné pracovní místo pro člověka s těžkým tělesným postižením se stupněm invalidity III., musí být tyto parametry postižení dodrženy i při dalším přijímání nového zaměstnance na toto chráněné pracovní místo.

6.1.1 Poskytování finančního příspěvku na CHPM Zaměstnavatel, který zřídí CHPM, má možnost požádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek, který zajistí částečnou úhradu nákladů, spojených s provozem chráněného pracovního místa. Ročně tento příspěvek však nesmí překročit hranici 48 000 Kč. Pokud bude chtít zaměstnavatel čerpat výhody poskytované úřady práce, je nutné o příspěvek zažádat vždy ještě před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením.41 Dále jsou tímto příspěvkem hrazeny vynaložené finanční prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. Příspěvek se týká rovněž pojistného na sociální zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, které zaměstnavatel odvedl, nejvýše však 8 000 Kč. 42

6.1.2 Podmínky poskytování finančního příspěvku Podmínky pro výplatu příspěvku na vznik a provoz chráněných pracovních míst a dále příspěvky na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením, jsou stejné jako při nároku na příspěvek u chráněného pracovního místa. 43

6.2 Povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením Další pomocný krok, jak pomoci na trhu práce lidem se zdravotním postižením, upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, který v § 81 ukládá 41

(http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-o-zamestnanosti/697-2-3financni-prispevky-na-chranene-pracovni-misto-a-chranenou-pracovni-dilnu) 42 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §78, odst. 2 43 http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-o-zamestnanosti/698-2-4financni-prispevek-na-zamestnavani-osob-se-zdravotnim-postizenim

43

zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnosti zaměstnat alespoň 4% osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel s 25 zaměstnanci by měl tedy přijmout alespoň 1 zaměstnance, kterému byl přiznán statut osoby zdravotně znevýhodněné nebo osoby zdravotně postižené. V případě, že není zaměstnavatel schopen vytvořit pracovní pozici pro člověka se zdravotním postižením, stanovuje zákon o zaměstnanosti i další způsoby, jak plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aniž by museli plnit toto ustanovení formou přijetí do pracovního poměru. Jde o následující dva způsoby, kdy je zaměstnavatel povinen:  odebírat výrobky nebo služby od firem, které zaměstnávají více než 50% zaměstnanců

se

zdravotním

postižením

nebo

zadávat

zakázky

těmto

zaměstnavatelům,  odebírat výrobky nebo služby od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Pokud není splněna žádná z těchto alternativ, je zaměstnavatel povinen plnit odvodem do státního rozpočtu, a to formou 2,5násobku průměrné mzdy za každou osobu se zdravotním postižením.44

44

http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-o-zamestnanosti/701-2-7povinnosti-zamestnavatelu-zamestnavat-osoby-se-zdravotnim-postizenim

44

PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části mé práce bych se chtěla zaměřit na dotazník, který byl zpracován uchazeči o zaměstnání, kteří jsou na trhu práci nějakým způsobem znevýhodněni. Většinou se jedná o osoby zdravotně postižené, osoby po 50. věku života, osoby se základním vzděláním apod. Dále bych se chtěla blíže zaměřit na neziskové organizace se sídlem Jihlavě, které nějakým způsobem pomáhají lidem s určitým handicapem najít si práci a udržet si ji. Vždyť získat a obstát v zaměstnání je, pro většinu z nás, přirozenou snahou. Přidá-li se k tomu ještě nějaký zdravotní handicap, je situace mnohem komplikovanější. A proto bych chtěla této problematice věnovat zvláštní pozornost. Během zpracování práce jsem navštívila v Jihlavě dvě organizace s tímto zaměřením, konkrétně Centrum denních služeb VOR a neziskovou organizaci Liga vozíčkářů.

45

7 Centrum denních služeb VOR Centrum denních služeb VOR (zkratka slov Vzájemnost, Opora, Radost) je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2003 v prostorách Psychiatrické léčebny Jihlava, dnes sídlí v ulici Komenského. Pracuje v něm celkem 7 zaměstnanců, jedná se zejména o pracovníky se zaměřením na sociální oblasti, terapeuty apod. Centrum navštěvuje okolo 70 klientů, kteří jsou řádně zaregistrováni formou smluv o poskytování služeb. Hlavní náplní CDS VOR je snaha o sociální rehabilitaci duševně nemocných a jejich zpětné začlenění do společnosti.

7.1 Sociální rehabilitace •

Poslání

Posláním sociální rehabilitace v centru denních služeb (dále jen CDS) je poskytovat podporu duševně nemocným, kteří se ocitli z nějakého důvodu v těžké životní situaci. VOR nabízí soubor specifických činností, které by měli klientům pomoci k návratu k samostatnosti a nezávislosti. SDR se snaží zlepšit nejen sebevědomí klientů, ale chce také definovat a plnit jejich cíle v pracovním i soukromém životě. •

Cílová skupina

Cílovou skupinou, na kterou se CDS zaměřuje, tvoří:  lidé duševně nemocní psychotickými a těžkými neurotickými poruchami, kteří mají stabilizovaný psychický stav,  obyvatelé jihlavského regionu,  lidé od 18 – 90 let věku45 •

Cíl sociální rehabilitace

Cílem sociální rehabilitace je prolomit izolaci od společnosti, navázat nové vztahy nebo zlepšovat stávající kontakty s rodinou, přáteli, spolupracovníky apod. CDS VOR učí své klienty najít vhodné možnosti využití a naplnění jejich volného času. Občanské sdružení VOR podporuje zejména následující činnosti: 45

Informační materiály CDS VOR

46

• • •

rozvíjí schopnosti a dovednosti, které jsou potřebné pro samostatný život, učí, jak se starat o své zdraví, léčit se a jak si poradit v krizových situacích se svou nemocí, pomáhá nemocným najít cestu a udržet kontakty na osoby a instituce v okolí s možností získání pomoci v těžkých situacích aj.

7.2 Chráněné pracoviště Celková rehabilitace nemocných v CDS je rozdělena na přípravnou a pracovně rehabilitační fázi. V pracovně rehabilitační fázi má uživatel služby možnost pracovat na chráněných pracovištích recepce, kavárny, úklidu budovy sdružení a zahrady. Klient je zaměstnán na základě Dohody o provedení práce, maximální doba možnosti čerpání této služby je 3 roky. V minulých letech byl dobrovolníkům stanoven limit 150 hodin/1 rok. Nyní se hranice poposunula na celých 300 hodin/1 rok a zaměstnancům navíc přísluší mzda za odvedenou práci. Duševně nemocní zde mohou rozvíjet své dovednosti 3,5 hodin denně, maximálně však 7 hodin týdně. •

Cíl chráněného pracoviště

Cílem chráněného pracoviště je naučit klienty plnit řádně své pracovní povinnosti, být dochvilný a odpovědný za své jednání. Jde přitom o běžné činnosti, které nám, zdravým lidem, mohou připadat běžné až banální. Při práci v kavárně se zaměstnanci např. učí pracovat s penězi, obsluhují přístroje a náčiní, potřebné pro výkon jejich pracovní pozice. Dalším důležitým cílem je časová organizace a správné rozvrhnutí úkolů během pracovní doby. Zaměstnanci na chráněných pracovištích získávají nové pracovní návyky a dovednosti. Musí komunikovat s okolním prostředím, což je pro běžný život nepostradatelné. •

Chráněné pracoviště - kavárna

Největší zájem mezi duševně nemocnými je o pracovní pozice v kavárně. Pracovní náplní na tomto pracovišti je obsluha v kavárně a práce spojené s jejím provozem, jedná se zejména o přípravné práce, mytí nádobí, úklid pracoviště apod. V kavárně je zhruba 15 míst a okolo 20 míst k posezení na venkovní terase, vše je samozřejmě zpřístupněno veřejnosti. Pracuje zde 9 zaměstnanců, kterým je poskytována mzda a 2 dobrovolní pracovníci, kteří jsou zde zaměstnáni bez nároku na odměnu. Samotnou organizaci a vedení si zajišťuje vedoucí pracovník kavárny. Pracovní zátěž a počet odpracovaných hodin stanoví terapeut po dohodě s klientem.46 46

Informační materiály SDC VOR

47

Obrázek 4 - chráněné pracoviště kavárna VOR, zdroj: propagační materiál centra, rok 2012

•

Chráněné pracoviště – úklid

Náplní práce tohoto chráněného pracoviště je úklid veškerých prostor centra v předem jasně stanovených hodinách a rozsahu. Pracují zde celkem 3 zaměstnanci na základě Dohody o provedení práce. Součástí programu je nácvik získaných dovedností, plánovaných aktivit a samozřejmě i jejich průběžné hodnocení. Pracovní prostředky a materiál jsou zajišťovány vedoucím služby CDS. •

Chráněné pracoviště – recepce

Pracovní náplň zaměstnance na recepci spočívá v podávání informací o službách poskytovaných centrem, přepojování telefonických hovorů, kontaktování klientů na pracovníky centra a poskytování další informací. Chtěla bych ještě poznamenat, že na všech pracovních pozicích na chráněných pracovištích je pro zaměstnance vytvořen individuální pracovní plán, který slouží ke sledování pracovní vytíženosti zaměstnance a také k zaznamenávání konkrétních pracovních aktivit a získaných dovedností. •

Podmínky pro přijetí do CDS VOR o vstup do centra je možný pouze na základě svobodného rozhodnutí,

48

o zájemce souhlasí s aktivní spoluprácí a stanovování individuálního pracovního plánu, o žadatel je povinen při vstupu předložit doporučení od svého ošetřujícího psychiatra, o je nutná aktivní a dobrovolná spolupráce s poskytovatelem služby, o zájemce je způsobilý k právním úkonům, o příjem do CDS je realizován na základě uzavření smlouvy o poskytnutí služeb.

•

Financování CDS VOR

V roce 2007 byla postavena nová budova, která měla sloužit jako centrum denních služeb duševně nemocným. Celý projekt byl prováděn formou dotací z Evropského sociálního fondu v ČR (dále jen ESF) a také dotací z MPSV. V témže roce bylo vyhlášeno výběrové řízení v oblasti individuálního projektu pro péči a podporu o duševní zdraví člověka. V tomto řízení obstálo právě Občanské sdružení VOR. V současné době hradí provoz centra a veškeré náklady s ním spojené Kraj Vysočina, MPSV, Statutární město Jihlava a ještě do roku 2013 také ESF v ČR. 47  Závěr Za účelem získání bližších informací o cílech a poslání CDS jsem v současné době prostředí centra navštívila a mohu říci, že na mě působilo velice příjemným a klidným dojmem. Ač je budova CDS postavena v místech staré zástavby Jihlavy a při stavbě musela být striktně dodržena pravidla stanovená architekty, podařilo se díky skleněným stěnám, dostat do objektu poměrně velké množství světla, které má na lidskou psychiku velice pozitivní vliv. Celé prostředí je laděno do tónových barev tak, aby se zde lidé cítili dobře. Po krátkém rozhovoru s tamními zaměstnanci jsem záhy pochopila, že svou práci neberou jako rutinu, ale spíše jako poslání. Projekt a každodenní náplň centra VOR hodnotím velice kladně, protože jsem přesvědčená, že jde o dobrou věc. Duševně nemocní také trpí handicapem, jenom ho většinou nerozpoznáme na první pohled. Myslím si, že lidem s narušenou psychikou je potřeba pomáhat obzvlášť citlivě, protože se kvůli své nemoci často stahují do postraní a izolují se tak od společnosti. Jsem moc ráda, že se úroveň pomoci těmto lidem poposunula dopředu. Mohou 47

Informační materiály CDS VOR

49

se v příjemném, moderním prostředí věnovat různým činnostem, zaměřeným na rozvíjení tvořivosti, které jim mohou otevřít cestu zpět, mezi nás zdravé.

Obrázek 5 - pohled na budovu centra ze zahrady, zdroj: propagační materiál centra, rok 2012

50

8 Liga vozíčkářů (dále jen LV)  Právní forma LV Právní forma Ligy vozíčkářů je občanské sdružení.  Vznik organizace Liga vozíčkářů pracuje se zdravotně postiženými od června 1990, její činnost tedy trvá již 22 let.  Poslání Ligy vozíčkářů Posláním LV je podporovat osoby se zdravotním v každodenním životě, práci a volném čase a pomoci zdravotně postiženým při řešení obtížných situací tak, aby mohli žít co nejlépe podle svých představ. 48  Cíle Ligy vozíčkářů Hlavním úkolem LV je snaha dosáhnout toho, aby byla osoba se zdravotním postižením aktivní a samostatná ve všech oblastech života. Mimo tento cíl chtějí dále dosáhnout toho, aby byl klient:  informovaný o svých právech a možnostech a byl schopen je využít,  aby uplatňoval své schopnosti a dovednosti nejen při hledání zaměstnání ale i v jiných oblastech života  a nadále se vzdělával. Ve vztahu k veřejnosti se LV snaží dosáhnout toho, aby byla veřejnost informována o životě s postiženým a dále přijímala a respektovala jeho handicap.

49

 Vznik řádného členství Členem LV se může stát osoba starší 18 let věku, a to výhradně na písemný návrh alespoň jednoho ze stávajících členů. Tato osoba je pak přijímána valnou hromadou na zkušební dobu v délce trvání 5 měsíců.

50

48

Stanovy Ligy vozíčkářů ze dne 4. 11. 2011, dostupné z: http://www.ligavozic.cz/dokumenty/stanovy.pdf Informační materiály Ligy vozíčkářů, Agentury A-P-Z 50 Stanovy Ligy vozíčkářů ze dne 4. 11. 2011, dostupné z: http://www.ligavozic.cz/dokumenty/stanovy.pdf 49

51

Obrázek 6 - Člověk se zdravotním postižením při práci na PC, zdroj: http://vozickar.com/page/113/

8.1 Agentura A-P-Z Ve své práci bych se chtěla vzhledem k LV zaměřit zejména na získávání práce pro zdravotně postižené. V únoru 2011 byla vyhlášena veřejná soutěž ohledně výběru projektu, který nabídne systém, jak pomáhat zdravotně postiženým v této oblasti. V soutěži projektů nejlépe obstála Agentura A-P-Z, která je financována z prostředků Evropského sociálního fondu ČR, prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a dále státního rozpočtu ČR. Projekt je určen zdravotně postiženým (tělesným, mentálním, duševním onemocněním, civilizačními chorobami, případně jejich kombinacemi) z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, kteří hledají uplatnění na trhu práce. Agentura A-P-Z nabízí zdravotně postiženým:  podporu při hledání zaměstnání, (Pracovník agentury pomáhá klientovi při vytváření životopisu, průvodního dopisu, připravuje ho na přijímací pohovor, pomáhá mu při vyhledávání pracovních nabídek apod.)  individuální konzultace a poradenství,  počítačové kurzy,  motivační kurzy,  pracovní asistenci, (Jde o pomoc při zapracování na pracovišti.)

52

 pomoc při jednáních na úřadech,  zprostředkování kontaktu s vhodným zaměstnavatelem. (Tento projekt finančně podpoří zaměstnavatele, který vytvoří místo pro osobu zdravotně postiženou.) • •

příspěvek na dopravu nebo doprovod, nutný ke konzultaci, PC kurz nebo motivační kurz, příspěvek na zdravotní průkaz, potřebný pro pracovní uplatnění.51

Obrázek 7 - Zdravotně postižení na PC kurzu, zdroj: http://vozickar.com/page/89/

8.2 Návštěva v Agentuře A-P-Z v Jihlavě Zajímalo mě, jak tato agentura vykonává svoji činnost v praxi, a proto jsem ji počátkem května navštívila. Pro okolí Jihlavy zastává místo pracovní asistentky paní Lenka Jiříková, DiS., která mi k výše uvedené problematice sdělila následující: „Délka projektu Agentury A-P-Z trvá pouze dva roky, funguje od měsíce února 2011, bude tedy končit v roce 2013. Do naší agentury přicházejí lidé s různým zdravotním postižením. Jsou to obvykle lidé s tělesným nebo duševním postižením, ale i s civilizačními chorobami, se stupněm invalidity I. - III. Mezi naše klienty bohužel nemohou patřit lidé sluchově a zrakově postižení. Po příchodu klienta do naší organizace je s ním sepsána písemná dohoda, která se zakládá na vzájemné spolupráci. Na základě této dohody je sestaven individuální plán, ve kterém se snažíme být zdravotně postiženým nápomocni. Nejenže s nimi sestavujeme žádosti o zaměstnání, pomáháme jim při jednáních na úřadech, jsme s nimi přímo na 51

Informační materiály Ligy vozíčkářů, Agentury A-P-Z

53

pracovišti při zapracování v novém zaměstnání, ale pořádáme i různá školení. Jedná se o PC kurzy nebo motivačně laděné kurzy. Počítačový kurz běží celkem 8 týdnů, naši klienti absolvují dvakrát týdně tři vyučovací hodiny. V tomto kurzu je jim představován program WORD, EXEL a internet. Nejvíce spolupracujeme s jihlavským úřadem práce a dále se sdružením VOR. Měli jsme ještě zájem o spolupráci s organizacemi Život 90, Svaz postižených a Centrem pro rodinu, ale tam se bohužel nepodařilo naši spolupráci více rozvinout. O to více si vážíme spolupráce s našimi stávajícími partnery.“ (Lenka Jiříková, 2012) • Závěr Činnost každé organizace, která jakýmkoliv způsobem pomáhá nejen při hledání zaměstnání tělesně postiženým, ale i v dalších oblastech jejich života, je pro společnost a zejména pro lidi s handicapem velice přínosná. Svou existencí a charakterem pomoci druhým, totiž poukazuje na jistou úroveň dané společnosti. Liga vozíčkářů pracuje se zdravotně postiženými od roku 1990, její činnost tedy trvá již 22 let.

54

9 Výzkum Cílem mého šetření bylo zjistit míru efektivnosti při hledání zaměstnání a uplatnění na trhu práce z celkového pohledu nezaměstnaných a dále porovnat mezi sebou jednotlivé skupiny nezaměstnaných, které jsou znevýhodněné. Do této skupiny jsem si na základě teoretické části mé práce zvolila: • zdravotně postižené, • absolventy škol, • osoby se základním vzděláním, • osoby po 50. věku života.

9.1 Dotazníkový průzkum Jako formu výzkumné metody jsem si vybrala dotazníkového šetření. Vše probíhalo v průběhu měsíců ledna – března 2012 ve spolupráci ÚP ČR, kontaktního pracoviště v Telči. Původním záměrem bylo získat od respondentů co největší počet dat. Od 1. 1. 2012 přechází pobočky ÚP ČR na nový počítačový systém, který jim zatím způsobuje nemalé komplikace. Vzhledem k pracovní vytíženosti zaměstnanců se mi nakonec podařilo získat zhruba 80 vyplněných dotazníků, zbývajících 20 dotazníků jsem rozdala v okruhu svých známých. V dotazníku byly položeny otázky, na které se odpovídalo s uzavřenými a polouzavřenými odpovědmi. Celkově je dotazník rozdělen do čtyř částí. Jeho úvodní část je zaměřena zejména na nezaměstnanost, její násobek, délku a kategorii zařazení. V další části je soustředěna pozornost na způsob hledání práce a dále na dovednosti, které mohou dotazovaní nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli. Třetí část dotazníku se týká rekvalifikace a postoje respondentů vůči ní. Poslední část se zaměřuje na osobní údaje dotazovaných, jako jsou např. věk, pohlaví, stav, způsob soužití v domácnosti a zdravotní stav. U některých otázek bylo více možností odpovědí. V tomto případě jsem použila pro grafické znázornění výsledků sloupcové grafy.

55

9.2 Výsledky šetření z celkového pohledu nezaměstnaných

1. Jak dlouho jste nezaměstnaný(á)? do 5 měsíců

5 - 12 měsíců

více jak rok

31% 47%

22%

Obrázek 8 – graf, Délka nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum

Z grafu vyplývá, že téměř polovina respondentů (47 %) je nezaměstnaných jen krátce, a to do doby 5 měsíců, 31 % je nezaměstnaných více než rok a 22 % je nezaměstnaných od 5 – 12 měsíců.

2. Kolikrát jste byl nezaměstnaný(á), včetně této nezaměstnanosti? jednou

dvakrát

třikrát a více

23%

35%

42%

Obrázek 9 - graf, Násobek nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum

56

Nejvíce dotazovaných je nezaměstnáno již podruhé, a to 42 %, 35 % je nezaměstnáno poprvé a 23 % už potřetí.

3. Byl byste se ochotný(á) přestěhovat kvůli práci? spíše ano

spíše ne

35%

nevím

41%

24%

Obrázek 10 - graf, Ochota stěhování za zaměstnáním, zdroj: vlastní výzkum

Z grafu vyplývá, že přesto, že jsou lidé nezaměstnaní, stále nejsou příliš ochotni se stěhovat za zaměstnáním. Ze 100 dotazovaných respondentů je ochotno se přestěhovat jen 41 %, 35 % neví, jestli by to dokázalo a zbývajících 24 % není ochotno se za prací stěhovat.

57

4. Do jaké kategorie byste se zařadil(a)? název kategorie 40 35 30 25 20 15 10 5 0

35

35 23 18 7

absolvent

osoba pečující o dítě do 15 let

OZP

dlouhodobě nezaměst.

osoba nad 50 let věku

Obrázek 11 - graf, Zařazení do kategorie nezaměstnaných, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že dotazníkový průzkum nejčastěji vyplňovali absolventi po zdárném ukončení studia a dlouhodobě nezaměstnaní, obojí ve 35 případech. Osob po 50. věku života bylo celkem 23. V 18 případech se respondenti zařadili do skupiny osob, které se starají o dítě do 15 let věku, 7 dotazovaných odpovědělo, že patří do kategorie OZP.

58

5. Jaký druh podpory pobíráte? druh podpory

50 40

41

34

30

22

20 6

10 0 podpora v nezaměstnanosti

podpora při rekvalifikaci

sociální dávky

žádná

Obrázek 12 - graf, Druh podpory, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce dotazovaných, 41 osob, nepobírá v současné době žádnou podporu. To je způsobeno tím, že velkou část dotazovaných tvoří absolventi a dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok. Dále může jít o nezaměstnané, kteří jsou vedeni v evidenci déle než šest měsíců a nemají tedy rovněž nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti pobírá celkem 34 osob. Sociální dávky pobírá celkem 22 osob a jen 6 osob pobírá podporu při rekvalifikaci.

59

6. Na koho (co) se spoléháte při hledání práce? pouze na ÚP

na sebe samého

přátelé a známé

internet

9%

17%

38%

36%

Obrázek 13 - graf, Formy hledání práce, zdroj: vlastní výzkum

Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že nejvíce respondentů, 38 %, se spoléhá v hledání zaměstnání zejména samo na sebe, což je dobře. Dalších 36 % rozšíří poptávku po zaměstnání mezi své okolí, přátele a známé. Nabídku volných pracovních míst sleduje na internetu 17 % dotazovaných a 9 % spoléhá pouze na informace z ÚP ČR.

7. Jaké formy používáte při hledání práce? používané prostředky při hledání zaměstnání 60 50 40 30 20 10 0

48

47

41

38

33 21

info z ÚP ČR

inzerce v tisku

internet

personální agentury

přímo od firmy

Obrázek 14 - graf, Používané formy při hledání práce, zdroj: vlastní výzkum

60

své známé

Při hledání práce dnes patrně nejvíce lidí využívá informací z internetu. V mém dotazníkovém průzkumu i na tuto formu spoléhá 48 osob. Informací, poskytnutých ÚP ČR využívá 47 dotazovaných. Poptávku po zaměstnání mezi své přátele a známé rozšíří 41 dotazovaných. Inzerci v tisku o volných pracovních místech sleduje 38 respondentů a 33 osob využívá služeb různých pracovních agentur. Na informace přímo od managementu firmy spoléhá jen 21 respondentů.

8. Jaké dovednosti můžete nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli?

nabízené dovednosti svému bud.zaměstnavateli 70

61

53

60 50

39

40

33

39

30

14

20 10

jin é

od PC bo rn éz na l.p ra od kt bo ick rn é éz na l.t eo re tic ké

pr ác es

ja zy ka tc iz íh o

zn al os

ři di čs ký

pr ůk az

0

Obrázek 15 - graf, Nabízené dovednosti budoucímu zaměstnavateli, zdroj: vlastní výzkum

Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů (61), může svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout nějaké řidičské oprávnění. Více než polovina dotazovaných, konkrétně 39 osob, odpověděla, že umí pracovat s počítačem. Znalost nějakého cizího jazyka a odborné znalosti může svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout 39 zájemců. Odborné znalosti nabízí 33 dotazovaných a 14 osob disponuje s jinými dovednostmi, než které graf nabízí k odpovědi.

61

9. Jaké máte nejvýše dosažené vzdělání? základní

SOU bez maturity

SOU s maturitou

SOŠ s maturitou

gymnázium

VOŠ

nižší vysokoškolské

vyšší vysokoškolské

12%

19%

10%

15%

23% 15%

Obrázek 16 - graf, Nejvýše dosažené vzdělání, zdroj: vlastní výzkum

Největší procento dotazovaných (23 %) má dokončené střední odborné učiliště bez maturity, 19 % respondentů tvoří lidé se základním vzděláním. Osoby se středním odborným učilištěm s maturitou a také gymnáziem tvoří 15 %. Z celkového počtu 12 % dotazovaných tvoří lidé s vyšším stupněm vysokoškolského vzdělání a 10 % tvoří lidé s nižším stupněm vysokoškolského vzdělání. V poslední době bývá dost často paradoxem situace, kdy absolvent s nižším stupněm vysokoškolského vzdělání najde v praxi uplatnění dříve než absolvent vyššího stupně. Zaměstnavatelé se zřejmě obávají toho, že si budou lidé s vyšším stupněm nárokovat vyšší mzdu či plat, a proto volí raději člověka s nižším vzděláním. Posledních 6 % zaujímají respondenti se středním odborným učilištěm s maturitou.

62

10. Jaký máte názor na rekvalifikaci? z povinnosti se zúčastním nepřemýšlel(a) jsem o tom

zúčastním se z vlastní iniciativy nemám zájem

4%

6%

39%

51%

Obrázek 17 - graf, Názor na rekvalifikaci, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že je mezi respondenty o zařazení do rekvalifikace zájem, protože 51 % odpovědělo, že by se rádi nějaké zúčastnili. Dalších 39 % o absolvování kurzu ještě nepřemýšlelo. Kdyby bylo absolvování rekvalifikace povinné, zúčastnilo by se jí 6 % respondentů. Zbývající 4 % dotazovaných o rekvalifikaci neprojevilo žádný zájem.

11. O jakou rekvalifikaci byste měl(a) zájem? požadovaný druh rekvalifikace 35 30 25 20 15 10 5 0

29

25

19

14

11 4

8

14 6

2

6

í r ž z a z k k ní ce PC ní ne ní ka ctv ka elá f ik i ně v g v ů o i ů ka a d o v n i o r s r r h o t f c á í c e p i p e r l n a í m ra á g ebd ý úč va op pr ob sn vá ov íp sk k s ka e . é č w č f o e r o n k e a r o st ál ht ha ičs ář pr čít ci ni ná i v ne u d o i o l s i j s p s ř m ob ad i řn e d

ví ct

Obrázek 18 - graf, Nejvíce požadované rekvalifikační kurzy, zdroj: vlastní výzkum

63

6

Největší zájem o rekvalifikaci je projevován v oblasti služeb. Z dotazníkového šetření vyplývá, že téměř třetina uchazečů (29 osob), má zájem o kurz webdesignera. O rekvalifikaci v oblasti nehtové modeláže, pedikúry a manikúry stojí celkem 25 dotazovaných. Poměrně s velkou návštěvností se stále setkávají kurzy v oblasti účetnictví. V tomto šetření bylo zjištěno celkem 19 zájemců o tento kurz. Z oblasti kadeřnictví a sociálních služeb by mělo zájem o rekvalifikační kurz v obou případech 14 lidí. Celkem 11 respondentů by chtělo prohloubit své znalosti na počítačovém kurzu. Zájemců o počítačovou grafiku bylo zjištěno celkem 8. O kurz administrativy nebo nějaké další rekvalifikace (výše neuvedené) má v obou případech zájem celkem 6 osob. Stejný počet osob stojí o absolvování svářečského kurzu, na jehož konci obdrží absolvent svářečský průkaz. Malou náklonnost, pouze ve 4 případech, jsem naopak zaznamenala o řidičský kurz, na jehož konci získá absolvent určité řidičské oprávnění. Nejmenší zájem respondenti projevili o získání profesního průkazu, a to jen ve 2 případech.

12. Zvyšujete si nějakým způsobem vzdělání? ano

ne

uvažuji o tom

5% 44%

51%

Obrázek 19 - graf, Zvyšování vzdělání, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že větší část dotazovaných (51 %), si nadále své vzdělání nezvyšuje. Dalších 44 respondentů odpovědělo kladně. Nejčastěji se jedná o jazykové kurzy, studium střední a vysoké škole apod. Zbývajících 5 % přemýšlí o zvýšení vzdělání do budoucna.

64

13. Jakým způsobem si zvyšujete vzdělání či rekvalifikaci? způsob zvyšování vzdělání 20 15

15 11

10

8

10 5 0 jazykový kurz

jazyková škola

střední škola

vysoká škola

Obrázek 20 - graf, Způsob zvyšování vzdělání, zdroj: vlastní výzkum

Ze 100 dotazovaných si 44 respondentů zvyšuje vzdělání. Z tohoto počtu 15 osob studuje střední školu a 10 vysokou školu, 11 lidí navštěvuje jazykový kurz a zbývajících 8 jazykovou školu.

14. Uveďte prosím svůj věk. od 20 - 30 let

od 30 - 40 let

od 40 - 50 let

34%

6%

od 50 - 60 let

36%

24%

Obrázek 21 - graf, Věk respondentů, zdroj: vlastní výzkum

65

Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že jeho největší část tvoří lidé od 20 – 30 let, a to ve výši 36 %. Druhé místo, ve výši 34 %, zaujímají osoby ve věku od 50 – 60 let. Podíl 24 % tvoří osoby ve věku od 30 – 40 let a nejméně dotazovaných se pohybuje ve věku 40 -50 let, a to v 6 %.

15. Uveďte prosím Vaše pohlaví. muž

žena

46%

54%

Obrázek 22 - graf, Pohlaví respondentů, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedeného vyplývá, že větší část dotazovaných zaujímají muži, a to ve výši 54 %. Zbylých 46 % pak zaujímají ženy.

66

16. Uveďte prosím Váš stav. svobodná(á)

ženatý/vdaná

rozvedený(á)

vdovec/vdova

3%

23%

38%

36%

Obrázek 23 - graf, Stav respondentů, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce dotazovaných je svobodných (38 %), dále 36% respondentů žije v manželství, 23 % je rozvedených a zbylé 3 % tvoří osoby, které ovdověli.

17. Ve Vaší domácnosti žijete: forma soužití

12

/m

j in

... an

... ar /p

m

m

že le sm

an

ne ar t sp

ak

6

i ič od sr

a m /s a sá m

36

31

23

re

70 60 50 40 30 20 10 0

Obrázek 24 - graf, Forma soužití v domácnosti, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedených odpovědí vyplývá, že nejvíce respondentů žije v domácnosti s manželem či manželkou (36 osob). Dále 31 osob odpovědělo, že žije ve společné domácnosti s rodiči.

67

To je přínosné v situaci, když se člověk ocitne ve finanční tísni a může se o výdaje za bydlení podělit s dalšími osobami, v tomto případě s rodiči. Naopak sám/sama žije 23 dotazovaných, 12 osob žije v domácnosti s partnerem a 6 osob uvedlo jiný způsob soužití.

18. Žije s Vámi v domácnosti nezaopatřené dítě/děti? ano

ne

47% 53%

Obrázek 25 - graf, Nezaopatřené děti, zdroj: vlastní výzkum

Z grafu vyplývá, že 53 % respondentů vychovává nezaopatřené dítě. Zbývajících 47 % osob žije v domácnosti bez dětí.

19. Máte nějaké zdravotní problémy? ano

ne

33%

67%

Obrázek 26 - graf, Zdravotní problémy, zdroj: vlastní výzkum

68

Většina respondentů, resp. 67 %, je bez zdravotních problémů, které by jim bránily ve výkonu povolání. Zbývajících 33 % dotazovaných má nějaké zdravotní problémy či omezení.

20. Jakého typu je Vaše zdravotní omezení? urč. zdrav. znevýhodnění II.stupeň invalidity

I. stupeň invalidity III. stupeň invalidity

30%

40%

13%

17%

Obrázek 27- graf, Typy zdravotního omezení, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že z 23 dotazovaných, kteří odpověděli, že mají zdravotní problémy, zaujímají 40 % osoby s III. stupněm invalidity, 30 % má nějaké zdravotní znevýhodnění, 17 % mají uznaný II. stupeň invalidity a 13% jsou osoby s I. stupněm invalidity.

9.3 Výsledky šetření z pohledu jednotlivých znevýhodněných skupin •

Absolventi Otázka č. 1: Jak dlouho jste nezaměstnaný(á)? do 5 měsíců

5 – 12 měsíců

nad 12 měsíců

29

6

0

Tabulka 5 - Délka nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce absolventů je nezaměstnaných do 5 měsíců, celkem 29, v délce 5 – 12 měsíců je nezaměstnáno 6 osob a nad 12 měsíců není v dotazníku evidován žádný absolvent. 69

Otázka č. 2: Kolikrát jste byl nezaměstnaný, včetně této nezaměstnanosti? poprvé

podruhé

potřetí a více

31

4

0

Tabulka 6 - Násobek nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce absolventů je nezaměstnaných poprvé, 4 osoby podruhé a potřetí nezaměstnaný není z absolventů nikdo.

Otázka č. 3: Byl byste ochotný(á) se za prací přestěhovat? ano

ne

nevím

16

17

2

Tabulka 7 - Ochota stěhování, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že absolventi jsou více méně ochotni se stěhovat za prací. Je to z toho důvodu, že ještě nemají vytvořené své rodinné zázemí a jsou bez závazků. Přesně 16 absolventů je ochotno se kvůli zaměstnání přestěhovat, 17 jich ochotno není a 2 nevědí.

Otázka č. 4: Jaký druh podpory pobíráte? podporu v nezaměstnanosti

podporu při rekvalifikaci

sociální dávky

žádnou

0

0

0

35

Tabulka 8 - Druh podpory, zdroj: vlastní výzkum

Žádný z absolventů nepobírá dávku v nezaměstnanosti, jelikož na ni nemají ze zákona nárok.

Otázka č. 5: Při hledání zaměstnání se spoléhám: pouze na ÚP ČR

sám na sebe

na své známé

jiné

5

27

6

0

Tabulka 9 - Způsob hledání zaměstnání, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce absolventů se spoléhá při hledání zaměstnání samo na sebe, konkrétně v 27 případech. Na své přátele a známé spoléhá 6 respondentů a 5 osob spoléhá pouze na informace z ÚP ČR.

70

Otázka č. 6: Jakou formu volíte nejčastěji při hledání zaměstnání? info z ÚP

inzerce z tisku

internet

personální agentura

přímo na dané firmě

doporučení známých

32

23

31

8

18

15

Tabulka 10 - Forma hledání informací o zaměstnání, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že většina absolventů (v 31 případech), hledá informace o zaměstnání na internetu, 32 osob čerpá také informace z ÚP ČR. Celkem 23 absolventů vyhledává informace o nabídce zaměstnání v tisku. Přímo do dané firmy by se šlo na možnost práce zeptat 18 respondentů. Na doporučení známých spoléhá celkem 15 osob a 8 respondentů, mimo jiné, využívá služeb personálních agentur.

Otázka č. 7: Jaké dovednosti můžete svému zaměstnavateli nabídnout? řidičský průkaz

znalost sv.jazyka

práce na PC

29

19

26

odbor.znalosti odbor.znalosti praktické teoretické

18

20

jiné

0

Tabulka 11 - Dovednosti absolventů, zdroj: vlastní výzkum

Absolventi mohou svému zaměstnavateli nabídnout nejčastěji řidičský průkaz (29 případů) a práci na počítači (26 případů). Odborné teoretické znalosti nabízí 20 absolventů a znalost cizího jazyka 19 osob. Odborné praktické znalosti nabízí 18 respondentů.

Otázka č. 8: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ZŠ

SOU bez maturity

SOU s maturitou

SOŠ s maturitou

gymnáziu m

VOŠ

nižší VŠ vzdělání

vyšší VŠ vzdělání

0

2

5

11

4

0

8

5

Tabulka 12 - Nejvyšší dosažené vzdělání u absolventů, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce absolventů (11 osob), má ukončené střední odbornou školu s maturitou a 8 z dotazovaných nižší stupeň vysokoškolského vzdělání. Dalších 5 absolventů má vystudovaný vyšší stupeň vysokoškolského vzdělání a střední odborné učiliště s maturitou. Čtyři osoby jsou absolventy gymnázia a žádný z dotazovaných neuvádí jako své nejvyšší dosažené vzdělání základní školu a vyšší odbornou školu.

71

Otázka č. 9: Zúčastnil byste se rekvalifikace? z povinnosti ano

z vlastní iniciativy

nepřemýšlel(a) jsem o tom

nemám zájem

3

24

11

0

Tabulka 13, Zájem o rekvalifikaci, zdroj: vlastní výzkum

O rekvalifikaci je mezi absolventy projevován zájem. Ve 24 případech by se jí zúčastnili z vlastní iniciativy. 11 dotazovaných o tom ještě nepřemýšlelo. Z povinnosti by se nějaké rekvalifikace zúčastnili 3 absolventi a nikdo nezaznamenal, že by o rekvalifikaci neměl zájem.

Otázka č. 10: Zvyšujete si nadále vzdělání? ano

ne

21

14

Tabulka 14 - Zvyšování vzdělávání absolventů, zdroj: vlastní výzkum

Z celkového počtu 38 absolventů jich 21 uvedlo, že se i nadále vzdělávají. Nejčastěji jde o jazykové školy nebo kurzy.

Další informace: • skupina absolventů patří nejčastěji do věkové kategorie do 20 let a dále od 20 – 30 let, • ve 21 případech odpovídaly ženy a v 17 případech muži, • 35 absolventů je svobodných, 3 absolventi jsou ženatí/vdané, • největší část z nich žije ve společné domácnosti s rodiči, v 6 případech žijí s partnerem či partnerkou, • 2 absolventi vychovávají nezletilé dítě, • absolventi jsou zdraví, většinou nemají žádné zdravotní komplikace

72

• Osoby se základním vzděláním

Otázka č. 11: Jak dlouho jste nezaměstnaný? do 5 měsíců

5 – 12 měsíců

nad 12 měsíců

3

8

18

Tabulka 15 - Délka nezaměstnanosti osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce osob se základním vzděláním je nezaměstnaných více jak 1 rok. Je to dáno tím, že většina z nich nesplňuje kvalifikaci a vzdělání na požadovaná pracovní místa. Dalších 8 osob je nezaměstnaných v délce od 5 – 12 měsíců a 3 osoby jsou nezaměstnané teprve 3 měsíce.

Otázka č. 12: Kolikrát jste byl nezaměstnaný, včetně této nezaměstnanosti? poprvé

podruhé

potřetí a více

4

6

19

Tabulka 16 - Násobek nezaměstnanosti u osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce osob se základním vzděláním je vedeno v evidenci nezaměstnaných už potřetí (19), 6 dotazovaných je nezaměstnáno podruhé a jen 4 osoby jsou vedeny v evidenci poprvé.

Otázka č. 13: Byl byste ochotný(á) se za prací přestěhovat? ano

ne

nevím

9

14

6

Tabulka 17 - Ochota stěhování za zaměstnáním osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že lidé se základním vzděláním nejsou příliš ochotní se stěhovat za zaměstnáním, 14 jich totiž odpovědělo záporně. Dalších 9 odpovědělo kladně a 6 osob neví, zdali by bylo ochotno se přestěhovat, kdyby se měli rozhodnout.

73

Otázka č. 14: Jaký druh podpory pobíráte? podporu v nezaměstnanosti

podporu při rekvalifikaci

sociální dávky

žádnou

7

3

4

15

Tabulka 18 - Druh podpory, pobírané osobami se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce osob, celkem 15, nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Dále bylo zjištěno, že celkem 4 respondenti mají nárok na sociální dávky, 3 pobírají podporu při rekvalifikaci a celkem 7 dotazovaných pobírá podporu v nezaměstnanosti.

Otázka č. 15: Při hledání zaměstnání se spoléhám: pouze na ÚP ČR

sám na sebe

na své známé

jiné

12

7

11

2

Tabulka 19 - Způsob hledání zaměstnání u osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce osob, (celkem 12), spoléhá pouze na informace z ÚP ČR, což není dobré. Když se člověk spoléhá pouze na jeden pramen, pak klesá pravděpodobnost, že si najde zaměstnání. V dalších 11 případech spoléhají na své přátele a známé, 7 lidí se při hledání zaměstnání spoléhá na sebe a 2 si hledají práci jiným způsobem, než jim bylo v dotazníku nabízeno.

Otázka č. 16: Jakou formu volíte nejčastěji při hledání zaměstnání? info z ÚP

inzerce z tisku

internet

personální agentura

přímo na dané firmě

doporučení známých

28

7

4

2

1

12

Tabulka 20 - Forma hledání informací o zaměstnání u osob se zákl.vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v drtivé většině (v 28 případech), hledají lidé se základním vzděláním, mimo jiných pramenů, informace o zaměstnání na pracovištích ÚP ČR. Celkem 12 dotazovaných spoléhá také na doporučení svých známých, 7 lidí využívá nabídek zaměstnání z tisku. Pouze 4 osoby hledají volná místa na internetu. Z celkového počtu 29 dotazovaných se pouze 2 obrací se svými žádostmi na pracovníky různých personálních agentur a jenom 1 z nich by měl chuť a odvahu a šel by se o práci ucházet přímo do dané firmy.

74

Otázka č. 17: Jaké dovednosti můžete svému zaměstnavateli nabídnout? řidičský průkaz

znalost sv.jazyka

práce na PC

13

0

0

odbor.znalosti odbor.znalosti praktické teoretické

5

0

jiné

0

Tabulka 21 - Dovednosti osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

Osoby se základním vzděláním mohou svému zaměstnavateli nabídnout nejčastěji řidičský průkaz (13 případů) a dalších 5 osob by mohlo nabídnout odborné praktické znalosti. Znalost cizího jazyka, odborné teoretické znalosti a práci na počítači nenabízí žádný z respondentů.

Otázka č. 18: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ZŠ

SOU bez maturity

SOU s maturitou

SOŠ s maturitou

gymnáziu m

VOŠ

nižší VŠ vzdělání

vyšší VŠ vzdělání

29

0

0

0

0

0

0

0

Tabulka 22 - Nejvyšší dosažené vzdělání, zdroj: vlastní výzkum

Ve zkoumané skupině jde i v tomto případě o osoby se základním vzděláním, takže jsou všichni respondenti zařazeni ve skupině s nejnižším vzděláním.

Otázka č. 19: Zúčastnil byste se rekvalifikace? z povinnosti ano

z vlastní iniciativy

nepřemýšlel(a) jsem o tom

nemám zájem

11

8

6

4

Tabulka 23, Zájem o rekvalifikaci u osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

O rekvalifikaci je mezi lidmi se základním vzděláním zhruba středně velký zájem. Z povinnosti by se jí zúčastnilo 11, z vlastní iniciativy pak 8 zájemců. Dalších 6 dotazovaných osob o rekvalifikaci zatím nepřemýšlelo a 4 z 29 respondentů o ni neprojevili žádný zájem.

Otázka č. 20: Zvyšujete si nadále vzdělání? ano

ne

11

18

Tabulka 24 - Zvyšování vzdělávání či rekvalifikace osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum

75

Z celkového počtu 29 respondentů se jich nadále vzdělává 11. Je zájem především o rekvalifikaci v oblasti zednictví, svářečství aj.

Další informace: • skupina osob se základním vzděláním patří nejčastěji do věkové kategorie 40 – 50 let věku, mladí lidé od 20 – 30 let věku se v této skupině objevují jen zřídka, je to dané tím, že se narodili už v době, kdy už je na vzdělání přikládán řádný důraz, • v 18 případech odpovídali muži a ve zbývajících 11 případech ženy, • 11 respondentů žije v manželství, 9 jich je rozvedených a zbytek osob je buď svobodných anebo žije ve společné domácnosti s rodiči, • 8 osob vychovává nezletilé dítě, • většinou je jejich zdravotní stav dobrý, jen v některých případech jde o občasné zdravotní komplikace.

• Osoby zdravotně postižené (dále jen OZP) Otázka č. 21: Jak dlouho jste nezaměstnaný? do 5 měsíců

5 – 12 měsíců

nad 12 měsíců

2

1

4

Tabulka 25 - Délka nezaměstnanosti u OZP, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce OZP, celkem 4, jsou v evidenci nezaměstnaných více jak 1 rok, další 2 osoby jsou nezaměstnaní méně jak 5 měsíců a v délce od 5 – 12 měsíců je nezaměstnán 1 člověk.

Nejvyšší počet osob, uvedených ve skupině dlouhodobě

nezaměstnaných, způsobuje právě jejich handicap, který je jim často překážkou v získávání pracovní pozice.

Otázka č. 22: Kolikrát jste byl nezaměstnaný(á), včetně této nezaměstnanosti? poprvé

podruhé

potřetí a více

2

4

1

76

Tabulka 26 - Násobek nezaměstnanosti u OZP, zdroj: vlastní výzkum

77

Nejvíce OZP uvedlo, že jsou nezaměstnaní podruhé (celkem 4 osoby), poprvé jsou v evidenci zařazeny celkem 2 osoby a 1 osoba je nezaměstnaná již potřetí.

Otázka č. 23: Byl byste ochotný(á) se za prací přestěhovat? ano

ne

nevím

0

5

2

Tabulka 27 - Ochota stěhování za zaměstnáním u OZP, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se mezi lidmi s handicapem nenajde žádný, který by se byl ochoten přestěhovat za zaměstnáním. V jejich případě je to pochopitelné.

Otázka č. 24: Jaký druh podpory pobíráte? podporu v nezaměstnanosti

podporu při rekvalifikaci

sociální dávky

žádnou

2

0

2

3

Tabulka 28 – Druh podpory, pobírané OZP, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce OZP, celkem 3 lidé, nepobírá žádnou podporu ani dávky, protože na ně ztratili nárok. Je to zoufalá situace, jakou si zdravý člověk dovede jen těžko představit. Ve 2 případech pobírají OZP podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky.

Otázka č. 25: Při hledání zaměstnání se spoléhám: pouze na ÚP ČR

sám na sebe

na své známé

jiné

1

4

2

0

Tabulka 29 - Způsob hledání zaměstnání u OZP, zdroj: vlastní výzkum

Je obdivuhodné, že nejvíce postižených, (4 osoby), se při hledání zaměstnání spoléhá nejvíce na sebe samého. Na své známé se s požadavky o pracovních místech obrací celkem 2 respondenti a pouze 1 nezaměstnaný se spoléhá na informace z ÚP ČR.

78

Otázka č. 26: Jakou formu volíte nejčastěji při hledání zaměstnání? info z ÚP

inzerce z tisku

internet

personální agentura

přímo na dané firmě

doporučení známých

6

6

5

1

0

4

Tabulka 30 - Forma hledání informací o zaměstnání u OZP, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v drtivé většině (v 6 případech), hledají OZP mimo jiných pramenů, informace o zaměstnání na pracovištích ÚP ČR a také v inzerci v tisku. Celkem 5 dotazovaných spoléhá na internet, 4 na doporučení svých přátel a známých a pouze 1 člověk na nabídky v personálních agenturách. Žádný respondent by se neinformoval na práci přímo v dané firmě.

Otázka č. 27: Jaké dovednosti můžete svému zaměstnavateli nabídnout? řidičský průkaz

znalost sv.jazyka

práce na PC

6

0

4

odbor.znalosti odbor.znalosti praktické teoretické

5

6

jiné

2

Tabulka 31 – Dovednosti OZP, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce lidí s handicapem je držitelem řidičského průkazu, dále mohou svému zaměstnavateli nabídnout odborné teoretické znalosti (obojí v počtu 6 dotazovaných). Odborné praktické znalosti nabízí 5 lidí s handicapem a práci na počítači ovládají celkem 4 osoby. Jiné dovednosti, blíže nespecifikované, nabízejí 2 lidé. Znalost světového jazyka bohužel nenabízí žádný z dotazovaných.

Otázka č. 28: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ZŠ

SOU bez maturity

SOU s maturitou

SOŠ s maturitou

gymnáziu m

VOŠ

nižší VŠ vzdělání

vyšší VŠ vzdělání

0

1

3

2

1

0

0

0

Tabulka 32 - Nejvyšší dosažené vzdělání OZP, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce osob má ukončené vzdělání na středním odborném učilišti s maturitou, a to v počtu 3 ze 7 dotazovaných. Dva lidé mají střední odbornou školu, zakončenou maturitní zkouškou.

79

Jeden člověk vystudoval gymnázium a 1 střední odborné učiliště bez maturity. Žádný z dotazovaných nemá nejvyšší vzdělání ve formě základní školy, VOŠ a obou stupňů VŠ.

80

Otázka č. 29: Zúčastnil byste se rekvalifikace? z povinnosti ano

z vlastní iniciativy

nepřemýšlel(a) jsem o tom

nemám zájem

3

4

0

0

Tabulka 33 - Zájem o rekvalifikaci u OZP, zdroj: vlastní výzkum

O rekvalifikaci mezi lidmi s handicapem byl projeven zájem. Čtyři z nich odpověděli, že by se rekvalifikace zúčastnili i z vlastní iniciativy a 3 osoby by byli ochotné ji absolvovat z povinnosti. Žádný z dotazovaných neodpověděl, že o rekvalifikaci nepřemýšlel, nebo že by o ni neměl zájem.

Otázka č. 30: Zvyšujete si nadále vzdělání? ano

ne

4

3

Tabulka 34 - Zvyšování vzdělávání u OZP, zdroj: vlastní výzkum

Z celkového počtu 7 respondentů se nadále vzdělávají 4. V tomto případě je největší zájem projevován v oblasti počítačů a rukodělných činností, např. keramický kurz.

Další informace: • skupina osob zdravotně postižených není omezována věkem, tvoří ji tedy veškeré věkové kategorie, • ve 4 případech odpovídali muži a ve zbývajících 3 případech ženy, • 3 respondenti žijí v manželství, 1 s partnerem/partnerkou a 3 žijí ve společné domácnosti s rodiči, • 4 osoby vychovává nezletilé dítě/děti, • u osob zdravotně postižených je pochopitelné, že mají zdravotní omezení.

81

• Osoby po 50. roce věku života

Otázka č. 31: Jak dlouho jste nezaměstnaný(á)? do 5 měsíců

5–12 měsíců

nad 12 měsíců

7

7

9

Tabulka 35 - Délka nezaměstnanosti u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce těchto osob (9), je nezaměstnáno v dlouhodobé nezaměstnanosti. Celkem 7 lidí je vedeno v evidenci v době od 5–12 měsíců a nejvíce respondentů uvedlo, že jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců.

Otázka č. 32: Kolikrát jste byl nezaměstnaný(á), včetně této nezaměstnanosti? poprvé

podruhé

potřetí a více

6

8

9

Tabulka 36 - Násobek nezaměstnanosti u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Celkem 9 lidí po 50. roce věku života uvádí, že jsou nezaměstnáni nejméně potřetí, 8 osob je v evidenci podruhé a nejméně osob (6) poprvé.

Otázka č. 33: Byl byste ochotný(á) se za prací přestěhovat? ano

ne

nevím

0

19

4

Tabulka 37 - Ochota stěhování za zaměstnáním u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se mezi lidmi po 50. roce věku života nenajde žádný, který by se byl ochoten přestěhovat za prací. Daná situace je způsobena zejména tím, že lidé v tomto věku mají dávno vybudované rodinné zázemí. V případě, že by došlo v jejich životě k nějakému zvratu, pak by možná připadala varianta stěhování za prací v úvahu. V dotazníku odpovědělo 19 z celkového počtu 23 dotazovaných záporně a zbývající 4 nevědí, zda by byli ochotni se za prací přestěhovat. 82

Otázka č. 34: Jaký druh podpory pobíráte? podporu v nezaměstnanosti

podporu při rekvalifikaci

sociální dávky

žádnou

13

3

1

6

Tabulka 38 – Druh podpory, pobírané osobami po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce lidí po 50. roce věku pobírá podporu v nezaměstnanosti (celkem 13), 6 lidí nepobírá žádnou podporu ani dávku, jelikož jsou dlouhodobě nezaměstnaní a zanikl jim na ni nárok. Pro tyto lidi nastává velice obtížná situace nejen po finanční stránce, ale zvlášť po stránce psychické. Jedná se většinou o osoby, které mají zažité pracovní návyky, jsou zodpovědní, a proto stávající situaci, kdy přišli jak o práci, tak i o sociální dávky, nesou velice těžce.

Otázka č. 35: Při hledání zaměstnání se spoléhám: pouze na ÚP ČR

sám na sebe

na své známé

jiné

2

13

9

0

Tabulka 39 - Způsob hledání zaměstnání u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Lidé po 50. roce věku života spoléhají při hledání zaměstnání především sami na sebe (13). V dalších 9 případech by se obrátili s dotazem na své známé a pouze 2 lidé by se spoléhali jen na poskytované informace od ÚP ČR.

Otázka č. 36: Jakou formu volíte nejčastěji při hledání zaměstnání? info z ÚP

inzerce z tisku

internet

personální agentura

přímo na dané firmě

doporučení známých

22

13

15

1

0

7

Tabulka 25 - Forma hledání informací o zaměstnání u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v drtivé většině (ve 22 případech), hledají lidé po 50. roce věku, mimo jiných pramenů, informace o zaměstnání na pracovištích ÚP ČR a dále také na internetu (v 15 případech). Inzerci v tisku využívá celkem 13 respondentů, na doporučení svých přátel a známých sází 7 osob a pouze 1 člověk by se v souvislosti s hledáním práce obrátil na některou z personálních agentur.

83

Otázka č. 37: Jaké dovednosti můžete svému zaměstnavateli nabídnout? řidičský průkaz

znalost sv.jazyka

práce na PC

18

1

11

odbor.znalosti odbor.znalosti praktické teoretické

13

10

jiné

0

Tabulka 41 – Dovednosti osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce lidí po 50. roce věku je držitelem řidičského průkazu (celkem 18 oso), dále by mohli ve 13 případech svému potenciálnímu zaměstnavateli nabídnout odborné praktické znalosti a v 11 případech práci na počítači. Deset osob disponuje odbornými teoretickými znalostmi a pouze 1osoba znalostí nějakého světového jazyka.

Otázka č. 38: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ZŠ

SOU bez maturity

SOU s maturitou

SOŠ s maturitou

gymnáziu m

VOŠ

nižší VŠ vzdělání

vyšší VŠ vzdělání

8

7

1

4

0

0

1

2

Tabulka 42 - Nejvyšší dosažené vzdělání u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Nejvíce nezaměstnaných tvoří osoby se základním vzděláním, a to v počtu 8, dále se středním odborným učilištěm bez maturity (7), ve 4 případech jde o střední odbornou školu s maturitou. Dva respondenti absolvovali vyšší stupeň vysoké školy, 1 nižší stupeň vysoké školy a 1 střední odborné učiliště s maturitou.

Otázka č. 39: Zúčastnil byste se rekvalifikace? z povinnosti ano

z vlastní iniciativy

nepřemýšlel(a) jsem o tom

nemám zájem

9

4

8

2

Tabulka 43 - Zájem o rekvalifikaci u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

O rekvalifikaci mezi lidmi po 50. věku života není příliš velký zájem, zúčastnili by se jí nejvíce z povinnosti, a to v 9 případech, ještě o tom nepřemýšlelo 8 lidí a 2 z respondentů o ni nemají zájem vůbec. Pouze 4 z dotazovaných by se zúčastnili z vlastní iniciativy.

84

Otázka č. 40: Zvyšujete si nadále vzdělání? ano

ne

3

20

Tabulka 26 - Zvyšování vzdělávání u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum

Z celkového počtu 23 respondentů se nadále vzdělávají pouze 3.

Další informace: • tato skupina dotazovaných je ve věku nad 50 let, • ve 14 případech odpovídali muži a ve zbývajících 9 případech ženy, • přes polovinu respondentů žije v manželství, 4 jsou rozvedeni, 2 osoby ovdověly a zbytek dotazovaných uvádí, že žijí jinak, • 11 z nich žije v domácnosti s nezletilými dětmi, • 8 nezaměstnaných má určité zdravotní komplikace, které je omezují, zbytek respondentů je zdravých.

9.4 Vyhodnocení výzkumu z pohledu jednotlivých skupin uchazečů • Efektivnost uplatnění absolventů na trhu práce Celkem odpovídalo 35 respondentů. V evidenci nezaměstnaných je jich nejvíce v délce do 5 měsíců, tzn. že jsou krátkodobě nezaměstnaní (29). Většina absolventů je nezaměstnaných teprve poprvé (31). Obvykle jde o mladé lidi, ve věku do 20 let a dále od 20 do 30 let. Absolventi jsou zatím bez závazků a bez vybudovaného zázemí. Nemají vytvořené pevné vazby k danému místu a v případě, že by se museli přestěhovat kvůli zaměstnání, by se byli ochotni přestěhovat ve větší míře (16). Bohužel žádný z nich nepobírá podporu v nezaměstnanosti, ani žádnou jinou dávku. Na ÚP ČR jsou vedeni pouze z důvodu platby sociálního a zdravotního pojištění a dále proto, že zde mají přehled o volných pracovních pozicích. Při hledání zaměstnání se nejvíce spoléhají především na sebe (27). K vyhledávání informací o pracovních místech používají hlavně internet (31) a nebojí se jít představit do nějaké firmy a zeptat se na práci (18). V největší míře absolventi nabízejí práci na počítači (26), dále disponují odbornými teoretickými vědomostmi (20) a samozřejmě znalostmi cizích jazyků (19), což je dnes pochopitelné. Nejčastěji dokončili střední odbornou školu s maturitou 85

(11) a nižší stupeň vysoké školy (8). K rekvalifikaci mají vstřícný postoj. Z vlastní iniciativy by se jí zúčastnilo 24 osob. I přesto, že tato skupina respondentů je vzdělaná nejvíce, nebrání se dalšímu vzdělávání v kurzech a seminářích. V 21 případech si i nadále zvyšují své vzdělání, což je chvályhodné. Přesto že jde o skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou mladí, nemají většinou zdravotní problémy a mají chuť se vzdělávat, není o ně na trhu práce velký zájem. Jejich uplatnění na trhu práce je neefektivní. Doporučila bych jim více spolupracovat s personálními agenturami a jednat při hledání zaměstnání přímo s konkrétní firmou, kde se o pracovní pozici uchází. Myslím si, že osobní kontakt je pořád tím nejlepším způsobem, jak přesvědčit zaměstnavatele o tom, že o danou pracovní pozici máme skutečný zájem.

• Efektivnost uplatnění osob se základním vzděláním na trhu práce Celkem odpovídalo 29 osob se základním vzděláním. Nejvíce respondentů (18) je vedeno na úřadu práce v délce větší jak 12 měsíců. Dá se tedy říci, že nejvíce lidí se základním vzděláním je v dlouhodobé nezaměstnanosti. Většinou jsou nezaměstnaní již potřetí (19). K otázce stěhování za prací se dotazovaní vyjadřovali nejčastěji v záporném smyslu, 14 z nich odpovědělo, že by nebyli ochotni se přestěhovat. Sedmi lidí má ještě nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale u 15 z nich už nárok na dávku zanikl díky tomu, že jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti. Při hledání zaměstnání jich stále nejvíce spoléhá pouze na ÚP ČR (28) a také na doporučení známých (12). Myslím si, že málo lidí z této skupiny respondentů spoléhá samo na sebe. Měli by při hledání zaměstnání využívat také více pramenů najednou. Podle mého názoru vázne spolupráce s personálními agenturami, kladnou odpověď totiž potvrdili pouze 2 dotazující. Mezi jejich nejčastější dovednosti patří zejména řidičské oprávnění (13). O rekvalifikaci projevili slabý zájem. Největší část z nich by se jí zúčastnila jen z povinnosti (11) a z vlastní iniciativy pak 8. Zbylých 6 o ni vůbec nepřemýšlí, což není dobrý postoj vzhledem k jejich dosaženému vzdělání. Na jejich místě bych určitě tyto kurzy naopak vyhledávala a pokoušela se tak zvyšovat své dosavadní vzdělání. Z jejich pohledu by pro ně mohly být zajímavé rekvalifikace, které se týkají řemesel, jako je např. zednictví, tesařství, kamenictví, řeznictví apod. Z 29 dotazovaných pouze 11 odpovědělo, že se i nadále vzdělává, což je, podle mého názoru, opět velmi málo. Z odpovědí respondentů na mě působí, že už rezignovali na svůj stav. Vyvíjejí malou aktivitu jak při hledání zaměstnání, tak při svém dalším vzdělávání. Doporučila bych jim, aby svůj postoj ke hledání zaměstnání ještě 86

přehodnotili a byli aktivnější v získávání nových znalostí. Vždyť se jedná v mnoha případech o osoby po 40. roce věku života, které mají rodinu a vychovávají děti. Náklady na život se jim budou neustále zvyšovat, a proto je třeba postarat se všemi možnými způsoby o to, aby se našla taková práce, která by jim zajistila životní náklady. Efektivnost uplatnění se na trhu práce je, z výše uvedených důvodů, nízká. Jednotlivým kontaktním pracovištím a krajským pobočkám ÚP ČR bych doporučila, aby i nadále nabízely rekvalifikační kurzy a podporovaly tím rozvoj dovedností této skupiny nezaměstnaných. V mnoha případech jde o zručné lidi, kteří jen potřebují pomoci ze situace, ve které se ocitli.

• Efektivnost uplatnění na trhu práce OZP Dotazník vyplnilo celkem 7 respondentů s nějakým zdravotním postižením. V evidenci nezaměstnaných jsou vedeni v nadpoloviční většině (4), více než 12 měsíců. To znamená, že tak spadají do dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejvíce dotazovaných je nezaměstnáno podruhé (4). K otázce stěhování se za prací nemají tito lidé kladný postoj, odpovídali většinou záporně (5). V případě, kdy jsou nějakým způsobem zdravotně postižení, lze tuto situaci samozřejmě chápat. Lidé, kteří mají určitý tělesný handicap, mají navíc své byty upraveny na bezbariérový přístup, a proto je stěhování složitější záležitostí, než u zdravého člověka. Lidé z této skupiny respondentů zhruba v polovině případů (3), nepobírají podporu v nezaměstnanosti, jelikož už na ní ztratili nárok, 2 lidé žijí ze sociálních dávek a další 2 mají ještě nárok na podporu. Při hledání zaměstnání se nejvíce spoléhají, kromě jiného, na informace z poboček ÚP ČR (6), dále na inzerci v tisku (6), na internet (5) a také na sebe (4). U této části stojí určitě za povšimnutí vysoké procento odpovědí, u nichž respondenti uvedli, že se spoléhají při hledání zaměstnání sami na sebe. Je obdivuhodné, že zrovna postižený člověk nečeká na pomoc druhých a do hledání práce zapojí především své vlastní síly. Zřejmě je k této situaci dovedly kruté životní zkušenosti. Mezi své nejčastěji nabízené dovednosti uváděli řidičské oprávnění (6) a odborné teoretické znalosti (6). Nejčastěji mají zdravotně postižení lidé dokončené střední odborné učiliště s maturitou (3) a střední odbornou školu s maturitou (3). Z vlastní iniciativy by se zúčastnili nějakého rekvalifikačního kurzu 4 lidé a 3 osoby by se zúčastnily pouze v případě, že by byl kurz povinný. I tak je to nejvíce projevený zájem o rekvalifikaci mezi dotazovanými z celkového pohledu. Nadále si zvyšují své vzdělání celkem 4 respondenti, což je více než polovina. I toto je nejvyšší míra kladných odpovědí v oblasti vzdělávání pro všechny skupiny dotazovaných. 87

Vzhledem k tomu, že mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by nabídl svému budoucímu zaměstnavateli aktivní znalost cizího jazyka, doporučila bych jim, aby věnovali čas právě jejich studiu. Absence znalosti světového jazyka může být v dnešní době nepříjemnou překážkou při přijímání do pracovního poměru bez rozdílu na to, jestli má člověk handicap nebo je zdravý. Aktivní politika zaměstnanosti přispívá svou nemalou měrou k tomu, aby uplatňování se na trhu práce této skupiny nezaměstnaných bylo efektivnější. Jsou proto poskytovány příspěvky na zřizování chráněného pracovního místa a dále na částečné pokrytí úhrady nákladů, spojených s provozem chráněného pracovního místa. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že zdravotně postižení lidé jsou nezaměstnaní poměrně často podruhé a spadají většinou do dlouhodobé nezaměstnanosti. Proto si myslím, že by mohl být stát k těmto lidem vstřícnější a mohl by v zákoně vytvořit ještě výhodnější podmínky pro zaměstnavatele, kteří by na základě nich vytvořili nová pracovní místa, určená pouze osobám zdravotně postiženým a zdravotně znevýhodněným. • Efektivnost uplatnění na trhu práce osob po 50. roce věku života Dotazníkový průzkum vyplňovalo celkem 23 respondentů po 50. roce věku života. Největší počet osob patří do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, s délkou nezaměstnanosti nad 12 měsíců. Nejčastěji jsou nezaměstnaní už potřetí (9) a dále podruhé (8). Situace je daná společenským trendem, zaměstnávat hlavně mladé lidi, kteří jsou bez zdravotních obtíží a mají ještě mnoho životního optimismu. Proto ve výběrových řízeních v 90 % vítězí nad lidmi po 50. roce věku života převážně mladí uchazeči. Dotazovaní z této skupiny znevýhodněných uchazečů o zaměstnání, ve vztahu ke stěhování za prací, odpovídali převážně záporně (19). Tento fakt je způsobený tím, že už léta mají tito lidé vytvořená nejen rodinná zázemí, ale také osobní vztah k lidem a k místu, kde žijí. Více než polovina respondentů žije v manželství. I to je dalším důvodem, proč se lidé odmítají stěhovat za zaměstnáním. Vhledem k jejich věku si uvědomují vážnost a sílu rodiny v jejich životě. Nejvíce lidí, z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti, nepobírá žádnou podporu. Pro ty je pobyt v evidenci nezaměstnaných obzvlášť těžký a nepříjemný. Při hledání práce se spoléhají raději sami na sebe (13) a na své známé (9). Z informací poskytnutých ÚP ČR, čerpají pouze 2 lidé. Celkově je dobře, že se tito lidé při hledání zaměstnání spoléhají především na sebe, případně své blízké okolí. Vzhledem k tomu, že jsou nezaměstnaní nejčastěji déle než rok, myslím si, že už poznali, že je vyvíjení 88

vlastní snahy a iniciativy v tomto případě nutností. Bylo by hloupé, spoléhat se jen na okolí. Jako formu při hledání práce si lidé po 50. roce věku života nejraději volí internet, denní tisk a využívají k tomu i informace z poboček ÚP ČR. Nejčastěji by mohli ze svých dovedností nabídnout zaměstnavatelům řidičské oprávnění (18), odborné praktické znalosti (13) a také práci na počítači (11). Jejich nejvyšším dosaženým vzděláním je bohužel základní škola (8) a střední odborné učiliště bez maturity (7). Poměrně nízká úroveň je daná tím, že v minulosti nebyl kladen důraz na vzdělání tak, jak je tomu dnes. Největší počet dotazovaných by přistoupil na účast na rekvalifikaci, která by byla povinná (9) a 8 z nich o ní ještě nepřemýšlelo. Své dosavadní vzdělání si nadále zvyšují jen 3 lidé, což je vzhledem k jejich nejvýše dosaženému vzdělání velmi málo. Už z výše uváděných tabulek je zřejmé, že ani u této skupiny nezaměstnaných není hledání práce příliš efektivní. A proto bych jim doporučila, aby zvýšili účast na kurzech rekvalifikace a vylepšili si tím svoji kvalifikaci a vzdělání.

9.5 Vyhodnocení výzkumu z celkového pohledu Nejvíce z dotazovaných respondentů je nezaměstnaných v délce do 5 měsíců, jsou tedy v krátkodobé nezaměstnanosti (47 %). Situace je zřejmě daná tím, že velkou část tvořili absolventi. Nejčastěji jsou nezaměstnaní podruhé (42 %) a dále potřetí (35 %). Ohledně ochoty stěhování se za prací z celkového hlediska respondenti odpovídali kladně (41 %). Je to opět způsobené tím, že velkou část dotazovaných tvoří mladí lidé, kteří se nemusejí vázat na zázemí, jelikož ho ještě nemají vybudované a jsou bez závazků. Rozhodují tedy jen sami za sebe. Nejvíce se respondenti zařazovali do kategorie absolventů (35 případů) a dále dlouhodobě nezaměstnaných (35 případů).

Právě z tohoto důvodu už nemají nárok na

podporu v nezaměstnanosti (41), naopak ve 34 případech ji ještě pobírají. Nejvíce spoléhají při hledání zaměstnání především sami na sebe (38) a také na své přátele a známé (36). Informace o volných pracovních místech nejčastěji vyhledávají na internetu (48) a dále na pracovištích a pobočkách ÚP ČR, ve 41 případech zapojí i své blízké okolí. Nejvíce dotazovaní nabízejí svým budoucím zaměstnavatelům řidičské oprávnění (61) a práci na počítači (53). Jako své nejvyšší vzdělání uváděli nejčastěji střední odborné učiliště bez maturity (23 %), základní školu (19 %) a v 15 % střední odbornou školu s maturitou a gymnázium. O rekvalifikaci projevili zájem v 51 %, což je více než polovina, zatím o ní nepřemýšlelo 39 % respondentů. Celkově bych hodnotila, že je o ni mezi nezaměstnanými zájem. Největší zájem projevili o kurz webdesignera (29) a nehtovou modeláž, manikúru a 89

pedikúru (25). Za zmínku stojí i kurz účetnictví (19). Méně než polovina (44 %) odpovídalo, že se i nadále vzdělávají. Nejvíce lidí se vzdělává formou studia střední odborné školy (15), jazykový kurz navštěvuje 11 respondentů a 10 osob studuje vysokou školu. Nejvíce dotazovaných je ještě svobodných (38 %) a 36 % žije v manželství. Zbytek respondentů žije ve společné domácnosti s rodiči, s partnerem/partnerkou apod. Více než polovina vychovává nezletilé dítě/děti (53 %). Co se týká zdravotních problémů z celkového pohledu dotazovaných, nejvíce lidé uvádějí, že nemají zdravotní problémy (67 %). Ze zbývajících dotazovaných, kteří uvedli, že mají nějaké zdravotní problémy, vycházela nejčastěji invalidita III. stupně (40 %). Je podivuhodné, jak moc se vzájemně liší výzkum z pohledu celku a dále z pohledu jednotlivých skupin nezaměstnaných osob. Z celkového pohledu bych hledání zaměstnání hodnotila jako neefektivní. V současné době je v Kraji Vysočina nezaměstnanost okolo 10 %, což je velmi vysoká hodnota. Poptávka po zaměstnání vysoce přesahuje nabídku volných pracovních míst. Proto bych lidem, kteří jsou nezaměstnaní, doporučila, aby co nejvíce pracovali na svém vzdělání a rozšiřování kvalifikace. To je to nejdůležitější, co mohou svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout. Dále je důležité přistupovat velmi zodpovědně už k samotné k přihlášce o přijetí do zaměstnání. Formulace úvodního dopisu a struktura životopisu vypovídá o uchazeči velmi mnoho. Proto je třeba volit pro sepsání tohoto dokumentu raději „střízlivou formu“. Občas se stává, že zájemci o zaměstnání uvádějí v životopise takové znalosti a dovednosti, které pak nejsou schopni v praxi předvést. Nejčastěji jde např. o jazykové vybavení a znalosti účetnictví. Proto je dobré v úvodním dopise uvádět pouze takové dovednosti, které skutečně ovládáme. Dalším důležitým krokem je příprava na přijímací pohovor. V takovém případě je vhodné, přečíst si různé materiály o samotné firmě nebo organizaci, jejím vzniku, organizační struktuře, vizi a poslání. Na budoucího zaměstnavatele tyto získané informace budou působit určitě dobrým dojmem a uchazeči se tak zvyšuje šance na přijetí do pracovního poměru.

90

9.6 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo přiblížit možnosti uplatnění na trhu práce takových osob, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné. Myslím, že tento cíl se mi nakonec podařilo naplnit. Formou dotazníkového průzkumu byly zjišťovány podmínky uplatnění na trhu práce z celkového

pohledu

nezaměstnaných

a

dále

podmínky

u

jednotlivých

skupin

nezaměstnaných, absolventů, osob se základním vzděláním, zdravotně postižených lidí a osob po 50. roce věku života. Dotazník byl libovolně rozdáván mezi nezaměstnané. Nejčastěji byli oslovováni absolventi a dále dlouhodobě nezaměstnaní. Nejhůře se hledá práce osobám se základním vzděláním. Kromě toho, že nemají požadovaný stupeň vzdělání, navíc mají, podle mého názoru, malý zájem a chuť se dále vzdělávat a navštěvovat kurzy. Věk nezaměstnaných této kategorie se pohybuje nejčastěji od 40 – 50 let věku, lidí od 20 – 30 let věku je v této skupině málo. Nejčastěji jsou nezaměstnaní už potřetí a navíc spadají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, nad 12 měsíců. V takových případech už ztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jejich životní úroveň je nízká. Dávky, které dostávají, jsou určeny především na základní životní potřeby. Zdá se, že si na tento styl života už zvykly a nemají sílu a odhodlání stávající stav změnit. Naopak největší šanci uplatnit se na trhu práce mají, podle mého názoru, absolventi. Spadají většinou do krátkodobé nezaměstnanosti. Do pěti měsíců si v mnoha případech najdou zaměstnání. Na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok. Právě její absence může být hnací silou k aktivnímu hledání zaměstnání. Mladí lidé podléhají módním trendům, rádi cestují a mají své koníčky. Tomu všemu se mohou věnovat pouze za předpokladu, že budou mít dostatek financí. Pokud je v tomto směru nepodporují rodiče, musí si finance obstarat sami, a proto jsou nuceni vyhledávat zaměstnání. Pohybují se nejčastěji do 20 let a dále od 20 – 30 let věku a nemají žádné vážné zdravotní komplikace. Svým zaměstnavatelům nabízejí nejvíce dovedností a znalostí, včetně cizích jazyků. Právě znalost cizích jazyků nenabízí žádná další kategorie uchazečů o zaměstnání v takové míře tak, jako absolventi. Navíc jsou většinou bez závazků, takže mohou svůj život podřídit zaměstnání. Mají největší chuť se dále vzdělávat a navštěvovat kurzy rekvalifikace. Nejsou zatím zatíženi starostmi o rodinu a mohou se tak plně věnovat své náplni práce. Z těchto důvodů budou u budoucích zaměstnavatelů nejvíce oblíbeni.

91

Použití literatura

HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2002. ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: Ing. Jena Švarcová, Ph.D.,CEED,2009 Informační bulletin ÚP ČR pobočky v Jihlavě, únor 2012 Informační materiály CDS VOR Informační materiály Ligy vozíčkářů, Agentury A-P-Z Legislativa Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §67, odst.1- 4, v platném znění Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, §39, odst. 1- 2 Zákon č. 359/2009 Sb., vyhláška o posuzování invalidity, §7 (Náležitosti posudku o invaliditě) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §104, odst. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §108, odst. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §108, odst.1-3 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §113, odst. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §111, odst.1-2 Zákon č. 72/200 Sb., o investičních pobídkách, §1, odst. 2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §112, odst.1-2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §114, odst.1-3 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §116, odst.1-2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §33, odst.1-2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §117, odst.1-2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §78, odst. 2

92

Internetové zdroje http://www.marfanuvsyndrom.websnadno.cz/Zmeny-invalitidy-od-r2012.html http://www.marfanuvsyndrom.websnadno.cz/Zmeny-invalitidy-od-r2012.html http://www.lidovky.cz/s-diplomem-rovnou-na-urad-prace-elity-z-vs-o-volna-mista-nezavadipxe-/ln_veda.asp?c=A110206_130803_ln_domov_ape http://projekt.prace-vysocina.cz/remeslo/clanky/tiskova-zprava-remeslo-jako-sance--konci/ http://www.esfcr.cz/projekty/odrazovy-mustek http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9 http://zpravy.kurzy.cz/312222-cr-nezamestnanost-v-unoru-vzrostla-na-9-2/ http://i-vysocina.cz/zpravodajstvi-vysocina/mira-nezamestnanosti-na-vysocine-v-unoruvzrostla-na-10-1-procenta http://www.investujeme.cz/nezamestnanost-a-co-ji-ovlivnuje/ http://www.mpsv.cz/cs/10 http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr http://www.nabidka-prace.com/novinky/nabidka-prace-uradu-prace/ http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-ozamestnanosti/697-2-3-financni-prispevky-na-chranene-pracovni-misto-a-chranenoupracovni-dilnu) 93

http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-ozamestnanosti/698-2-4-financni-prispevek-na-zamestnavani-osob-se-zdravotnim-postizenim http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-ozamestnanosti/701-2-7-povinnosti-zamestnavatelu-zamestnavat-osoby-se-zdravotnimpostizenim

94

Seznam obrázků Obrázek 1 – Maslowa pyramida...............................................................................................18 Obrázek 2 - Trh práce (zdroj: Holman, 2002) .........................................................................19 Obrázek 3 - Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina v % (zdroj:http://analytika.krvysocina.cz/NEZAMESTNANOST/index.php?menu=100&akce=101&level=2&ukazatel)..22 Obrázek 4 - chráněné pracoviště kavárna VOR, zdroj: propagační materiál centra, rok 2012.48 Obrázek 5 - pohled na budovu centra ze zahrady, zdroj: propagační materiál centra, rok 2012 ...................................................................................................................................................50 Obrázek 6 - Člověk se zdravotním postižením při práci na PC, zdroj: http://vozickar.com/page/113/...................................................................................................52 Obrázek 7 - Zdravotně postižení na PC kurzu, zdroj: http://vozickar.com/page/89/................53 Obrázek 8 – graf, Délka nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum............................................56 Obrázek 9 - graf, Násobek nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum........................................56 Obrázek 10 - graf, Ochota stěhování za zaměstnáním, zdroj: vlastní výzkum.........................57 Obrázek 11 - graf, Zařazení do kategorie nezaměstnaných, zdroj: vlastní výzkum.................58 Obrázek 12 - graf, Druh podpory, zdroj: vlastní výzkum.........................................................59 Obrázek 13 - graf, Formy hledání práce, zdroj: vlastní výzkum..............................................60 Obrázek 14 - graf, Používané formy při hledání práce, zdroj: vlastní výzkum........................60 Obrázek 15 - graf, Nabízené dovednosti budoucímu zaměstnavateli, zdroj: vlastní výzkum. .61 Obrázek 16 - graf, Nejvýše dosažené vzdělání, zdroj: vlastní výzkum....................................62 Obrázek 17 - graf, Názor na rekvalifikaci, zdroj: vlastní výzkum............................................63 Obrázek 18 - graf, Nejvíce požadované rekvalifikační kurzy, zdroj: vlastní výzkum..............63 Obrázek 19 - graf, Zvyšování vzdělání, zdroj: vlastní výzkum................................................64 Obrázek 20 - graf, Způsob zvyšování vzdělání, zdroj: vlastní výzkum....................................65 Obrázek 21 - graf, Věk respondentů, zdroj: vlastní výzkum....................................................65 Obrázek 22 - graf, Pohlaví respondentů, zdroj: vlastní výzkum...............................................66 Obrázek 23 - graf, Stav respondentů, zdroj: vlastní výzkum....................................................67 Obrázek 24 - graf, Forma soužití v domácnosti, zdroj: vlastní výzkum..................................67 Obrázek 25 - graf, Nezaopatřené děti, zdroj: vlastní výzkum...................................................68 Obrázek 26 - graf, Zdravotní problémy, zdroj: vlastní výzkum...............................................68 Obrázek 27- graf, Typy zdravotního omezení, zdroj: vlastní výzkum.....................................69

Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled míry nezaměstnanosti k 29. 2. 2012 (zdroj: http://ivysocina.cz/zpravodajstvi-vysocina/mira-nezamestnanosti-na-vysocine-v-unoru-vzrostla-na10-1-procenta)...........................................................................................................................23 Tabulka 2 - Přehled účinnosti zřizování a vyhrazování SÚPM, zdroj: Informační bulletin ÚP ČR, krajské pobočky Jihlava, únor 2012..................................................................................36 Tabulka 3 - Přehled účinnosti zřizování míst veřejně prospěšných prací, zdroj: Informační bulletin Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava, únor 2012................................................39 Tabulka 4 - Přehled realizace překlenovacího příspěvku, zdroj: Informační bulletin Úřadu práce ČR, krajské pobočky Jihlava, únor 2012.........................................................................40 Tabulka 5 - Délka nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum.....................................................69 Tabulka 6 - Násobek nezaměstnanosti, zdroj: vlastní výzkum.................................................70 Tabulka 7 - Ochota stěhování, zdroj: vlastní výzkum..............................................................70 Tabulka 8 - Druh podpory, zdroj: vlastní výzkum....................................................................70 Tabulka 9 - Způsob hledání zaměstnání, zdroj: vlastní výzkum...............................................70 95

Tabulka 10 - Forma hledání informací o zaměstnání, zdroj: vlastní výzkum...........................71 Tabulka 11 - Dovednosti absolventů, zdroj: vlastní výzkum....................................................71 Tabulka 12 - Nejvyšší dosažené vzdělání u absolventů, zdroj: vlastní výzkum.......................71 Tabulka 13, Zájem o rekvalifikaci, zdroj: vlastní výzkum......................................................72 Tabulka 14 - Zvyšování vzdělávání absolventů, zdroj: vlastní výzkum..................................72 Tabulka 15 - Délka nezaměstnanosti osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum...73 Tabulka 16 - Násobek nezaměstnanosti u osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum......................................................................................................................................73 Tabulka 17 - Ochota stěhování za zaměstnáním osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum......................................................................................................................................73 Tabulka 18 - Druh podpory, pobírané osobami se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum ...................................................................................................................................................74 Tabulka 19 - Způsob hledání zaměstnání u osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum......................................................................................................................................74 Tabulka 20 - Forma hledání informací o zaměstnání u osob se zákl.vzděláním, zdroj: vlastní výzkum......................................................................................................................................74 Tabulka 21 - Dovednosti osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum......................75 Tabulka 22 - Nejvyšší dosažené vzdělání, zdroj: vlastní výzkum............................................75 Tabulka 23, Zájem o rekvalifikaci u osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum....75 Tabulka 24 - Zvyšování vzdělávání či rekvalifikace osob se základním vzděláním, zdroj: vlastní výzkum..........................................................................................................................75 Tabulka 25 - Forma hledání informací o zaměstnání u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum..........................................................................................................................83 Tabulka 26 - Zvyšování vzdělávání u osob po 50. roce věku života, zdroj: vlastní výzkum...85

96

Souhrn otázek z dotazníkového výzkumu 1) Jak dlouho jste nezaměstnaný(á)? a) do 5 měsíců a) 5 - 12 měsíců c) nad 12 měsíců 2) Kolikrát jste byl(a) nezaměstnaný(á), včetně této nezaměstnanosti? a) poprvé b) podruhé c) potřetí a více 3) Na koho se spoléháte při hledání zaměstnání? a) výhradně na úřad práce b) především sám/a na sebe c) na své známé d) jiné………………………………………………………………………… 4) Do jaké kategorie nezaměstnaných byste se zařadil(a)?(Zde může být více odpovědí) _ absolvent _ osoba pečující o dítě do 15 let věku _ osoba se zdravotním postižením _ dlouhodobě nezaměstnaný (nezaměstnaný déle než 5 měsíců) _ uchazeč o zaměstnání nad 50 let _ ostatní 5) Jaký druh podpory pobíráte? (Zde může být více odpovědí) _ podporu v nezaměstnanosti _ podporu při rekvalifikaci _ sociální dávky _ žádnou _ jiné……………………………………………………………………… 6) Na koho se spoléháte při hledání zaměstnání? a) výhradně na úřad práce b) především sám/a na sebe c) na své známé d) jiné………………………………………………………………………… 7) Jaké prostředky využíváte při hledání práce? (Zde může být více odpovědí) _ informace z úřadu práce _ inzeráty v tisku _ internet _ personální agentury _ kontaktuji přímo firmy 97

_ doporučení známých _ jiné………………………………………………………………………… 8) Jaké dovednosti můžete nabídnout? (Zde může být více odpovědí.) _ řidičský průkaz _ znalost světového jazyka _ práce s počítačem _ odborné znalosti – praktické _ odborné znalosti – teoretické _ jiné………………………………………………………………………… 9)Jaké máte nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) SOU bez maturity c) SOU s maturitou d) SOŠ s maturitou e) gymnázium f) VOŠ g) nižší VŠ vzdělání h) vyšší VŠ vzdělání 10) Jaký máte postoj k rekvalifikaci? a) účastním se jí b) rád/a bych se jí zúčastnil/a c) zatím jsem o ní nepřemýšlel/a d) nemám o ni zájem e) druh rekvalifikace, o který mám zájem, se neprovádí 11) Jaký druh rekvalifikace byste si vybral/a, pokud o ni máte zájem? a) kadeřnické práce b) manikúra, pedikúra vč. nehtové modeláže c) řidičské oprávnění d) profesní průkaz e) obsluha osobního počítače f) pracovník grafického studia g) webdesigner h) účetnictví i) administrativní pracovník j) svářečský průkaz k) sociální pracovník l) nemám zájem 12) Zvyšujete si nějakým způsobem vzdělání? a) ano b) ne 13) Jakým způsobem si zvyšujete vzdělání? (Zde může být i více odpovědí) a) jazykový kurz b) jazyková škola 98

c) SOŠ d) VŠ 14)Uveďte prosím Váš věk 15) Uveďte prosím Vaše pohlaví a) muž b) žena 16) Uveďte prosím váš rodinný stav a) svobodný/svobodná b) ženatý/vdaná c) rozvedený/rozvedená d) vdovec/vdova 17)Ve Vaší domácnosti žijete: a) sám/sama b) s rodiči c) s partnerem/partnerkou d) s manželem/manželkou e) jiné……………………………………………………………………… 18) Vychováváte nezaopatřené dítě/děti? a) ano b) ne 19) Máte nějaké zdravotní problémy? a) ano b) ne 20) Jakého typu jsou Vaše zdravotní problémy? a) určité zdravotní znevýhodnění b) I. stupeň invalidity c) II. stupeň invalidity d) III. stupeň invalidity

99