VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra ekonomických studií

Možnosti uplatnění na trhu práce u rizikových skupin ve vybraném kraji Bakalářská práce

Autor: Kristýna Danielková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce „ Možnosti uplatnění na trhu práce u rizikových skupin ve vybraném kraji“ má dvě části. V teoretické části jsou popsány základní pojmy, jako je trh práce, nezaměstnanost a její druhy, dále nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce. Další kapitola je Státní politika zaměstnanosti a její nástroje a opatření, které mají pomoci nezaměstnaným v uplatnění a trhu. Praktická část bakalářské práce se zabývá charakteristikou Kraje Vysočina a pracovními příležitostmi v kraji. Analyzuje stavy a složení nezaměstnaných v letech 2008-2012. Dále popisuje možnosti dalšího vzdělávání, především rekvalifikace a projekty financované Evropským sociálním fondem. V další kapitole jsou rozebrány možnosti jednotlivých rizikových skupin, jak se uplatnit na trhu práce a v poslední části je vyhodnocení dotazníkového šetření.

Klíčová slova Nezaměstnaný, uchazeč o zaměstnání, Úřad práce České republiky, rizikové skupiny, rekvalifikace.

Annotation Bachelor´s thesis „Opportunities for more efficient assertion in the labor market for vulnerable groups in selected region“ is separated for two parts. Theoretical part describes basic terms, such as labor market, unemployment and it´s variety and also the most jeopardized groups on the labor market. Next chapter is National politics of employment and it´s facility and precautions, that should help to unemployed people with assert on labor market. Practical part of this paper is about characteristics of Vysočina region and job opportunities in this region. Paper analyses counts and structure of unemployed people since 2008 to 2012. It also describes options of further education, mostly retraining schemes and projects founded by European social fund. In the next chapter are described options of particular vulnerable groups for assertion in the labor market. In last paper´s part is evaluation of questionnaire.

Keywords Unemployment, jo-seeker, Labor office of Czech republic, vulnerable groups, retraining.

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat poradcům pro rekvalifikace v jednotlivých okresech, kteří mi pomohli kontaktovat respondenty k dotazníkovému šetření i dalším pracovníkům úřadu práce za odborné konzultace. Dále patří díky mé vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení. Své rodině bych chtěla poděkovat za podporu a pevné nervy.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2013 ..................................................... Podpis

Obsah Úvod............................................................................................................................................ 8 Teoretická část ............................................................................................................................ 9 1 Trh práce ............................................................................................................................. 9 1.1 Primární trh práce .........................................................................................................9 1.2 Sekundární trh práce ....................................................................................................9 1.3 Interní a externí trh práce ............................................................................................. 9 1.4 Formální trh práce ......................................................................................................10 1.5 Neformální trh práce ..................................................................................................10 2 Zaměstnanost .................................................................................................................... 11 2.1 Nezaměstnanost..........................................................................................................11 2.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ..............................................................................11 2.3 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo ..........................................................................12 2.4 Druhy nezaměstnanosti .............................................................................................. 12 2.4.1 Frikční nezaměstnanost....................................................................................... 12 2.4.2 Strukturální (technologická) nezaměstnanost ..................................................... 13 2.4.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost .................................................................... 13 2.4.4 Skrytá nezaměstnanost ........................................................................................ 13 2.4.5 Neúplná zaměstnanost, nepravá zaměstnanost ................................................... 14 2.5 Ukazatelé nezaměstnanosti ........................................................................................14 3 Rizikové skupiny v řadách nezaměstnaných .................................................................... 15 3.1 Zdravotně postižené osoby.........................................................................................15 3.2 Občané starší padesáti let ........................................................................................... 16 3.3 Matky s malými dětmi ............................................................................................... 17 3.4 Absolventi a mladiství................................................................................................ 17 3.5 Sociálně vyloučení občané .........................................................................................18 3.6 Uchazeči o zaměstnání vedení na ÚP nad 5 měsíců ..................................................19 4 Státní politika zaměstnanosti ............................................................................................ 21 4.1 Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................21 4.1.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti .............................................................. 22 4.1.2 Opatření aktivní politiky zaměstnanosti ............................................................. 24 4.2 Pasivní politika zaměstnanosti ...................................................................................25 4.2.1 Podpora v nezaměstnanosti ................................................................................. 26 Praktická část ............................................................................................................................ 28 5 Charakteristika kraje ......................................................................................................... 28 5.1 Situace na trhu práce v kraji Vysočina .......................................................................28 5.1.1 Nevětší zaměstnavatelé v Kraji Vysočina .......................................................... 29 6 Nezaměstnanost ................................................................................................................ 32 6.1 Úřad práce České republiky .......................................................................................33 6.1.1 Krajská pobočka Úřadu práce ............................................................................. 33 6.2 Evropský sociální fond ............................................................................................... 40 6.2.1 Cíle Evropského sociálního fondu ...................................................................... 41 7 Rekvalifikace .................................................................................................................... 42 7.1 Možnosti jak se rekvalifikovat ...................................................................................42 7.1.1 Rekvalifikace zprostředkované ÚP ..................................................................... 43 7.1.2 Zvolená rekvalifikace ......................................................................................... 43 7.2 Projekty financované ESF .......................................................................................... 44 7.2.1 Grantové projekty ............................................................................................... 44

7.2.2 UNIV 2 KRAJE .................................................................................................. 44 7.2.3 Regionální individuální projekty – RIP .............................................................. 45 7.2.4 Národní individuální projekty – NIP .................................................................. 45 7.3 Podmínky pro zařazení do rekvalifikace ....................................................................45 7.4 Podpora při rekvalifikaci ............................................................................................ 46 7.5 Financování APZ .......................................................................................................46 7.5.1 Financování rekvalifikací ................................................................................... 48 8 Další možnosti vzdělávání ................................................................................................ 48 9 Možnosti na lepší uplatnění rizikových skupin nezaměstnaných na trhu práce ............... 49 9.1 Zdravotně postižené osoby.........................................................................................50 9.2 Občané starší 50 let ....................................................................................................51 9.3 Matky s malými dětmi ............................................................................................... 53 9.4 Absolventi a mladiství................................................................................................ 54 9.5 Sociálně vyloučení občané .........................................................................................56 9.6 Uchazeči o zaměstnání vedení na ÚP nad 5 měsíců ..................................................56 9.7 Aktivity plánované do budoucna ...............................................................................57 10 Zhodnocení dotazníkového šetření ................................................................................... 59 10.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek ..............................................................................60 Závěr ......................................................................................................................................... 76 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 78 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 81 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 81 Seznam příloh ........................................................................................................................... 82 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 82

Úvod Ve své bakalářské práci se věnuji trhu práce a možnostem, které nabízí nezaměstnaným. Z velké části se zabývám možností dalšího vzdělávání této skupiny naší populace. V teoretické části nejprve popisuji pár důležitých pojmů pro tuto problematiku. Trh práce a jeho členění, k trhu samozřejmě patří pracovní síla neboli ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které se dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané obyvatele. Po této kapitole se dostáváme k hlavní problematice, nezaměstnaným lidem, kterých je v Kraji Vysočina ale i v celé České republice mnoho. Popíši druhy nezaměstnanosti, rizikové skupiny, které jsou na trhu práce nejvíce ohroženy. Dále rozeberu možnosti, které jsou nabízeny v rámci statní politiky zaměstnanosti, jak těmto lidem pomoci k návratu do pracovního procesu. V praktické části se zaměřím na analýzu pracovních příležitostí v Kraji Vysočina. Poté nastíním vývoj ukazatele nezaměstnanosti, poměr volných pracovních míst k počtům uchazečů o zaměstnání, kteří jsou evidovaní na úřadech práce, v časové řadě od roku 2008 do současnosti. Dále popíši aktivity úřadu práce a spolupráci s Evropským sociálním fondem. V další kapitole jsou rozebrány možnosti dalšího vzdělávání nezaměstnaných, které jim poskytuje úřad práce, čím jsou hlavně rekvalifikace. Rekvalifikacemi se zbývám dopodrobna, jak rekvalifikacemi zprostředkovanými úřadem práce tak zvolenými rekvalifikacemi. Další možností jsou projekty financované Evropským sociálním fondem, které se dělí do čtyř skupin. Následují informace o podmínkách, které jsou nastaveny pro zájemce o rekvalifikace, dále o podpoře při rekvalifikaci. Další podkapitolou je financování rekvalifikací, které probíhá dvojím způsobem. Pozornost jsem zaměřila také na další způsoby jak si zvýšit své dosavadní vzdělání či kvalifikaci. V další části se věnuji konkrétním možnostem, které jsou nabízeny jednotlivým rizikovým skupinám, na zlepšení jejich situace na trhu práce. Poslední kapitolou mé práce je vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsem provedla mezi nezaměstnanými, registrovanými na úřadech práce v celém Kraji Vysočina. 8

Teoretická část 1 Trh práce Je součást tržní ekonomiky, ve které dochází k realizaci tržní nabídky, na straně domácností, a tržní poptávky v oblasti pracovní síly, na straně firem. Probíhá zde transakce ve formě dohodnutí podmínek mezi nositelem poptávky a subjektem nabídky práce, jako je výše mzdy, rozsah pracovní doby, druh požadované a nabízené práce. Nabídku pracovních sil určuje především demografický vývoj a poptávku, charakter společenské dělby práce, vědecko-technický pokrok, dynamika produktivity práce a další ekonomické faktory působící v různých odvětvích národního hospodářství.[1] Nejznámější ze segmentačních teorií duálního trhu je rozdělení na primární a sekundární trh. Trh lze však rozdělit i na interní a externí, nebo formální a neformální.[2]

1.1 Primární trh práce Na tomto trhu se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, relativně dobré možnosti kariérního růstu a lepší pracovní podmínky. Pracovníci na tomto trhu si mohou snáze zvýšit svojí klasifikaci a tím posílit své postavení na trhu. [2]

1.2 Sekundární trh práce Je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a nižší mzdovou úrovní než na trhu primárním. O pracovní kariéře se zde dá hovořit jen zřídka. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příležitostí. Kariéra osob, které se na tomto trhu nacházejí je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnaností. [2]

1.3 Interní a externí trh práce Existence těchto rozdílných trhů se promítá i do strategií boje s nezaměstnaností. Významný rozdíl je mezi politikou podpor a opatření cílených a uvádění poptávky a nabídky do rovnováhy na trhu práce a mezi politikou jejímž cílem je zlepšování flexibility a adaptability práce uvnitř firem. První přístup usiluje o podporu větší 9

mobility pracovníků mezi firmami. Druhý je zaměřen na podporu růstu kvalifikace pracovníků uvnitř firem. To umožňuje přesouvat pracovníky podle potřeba uvnitř firmy, bez nutnosti propouštět při změně výrobního programu. [2]

1.4 Formální trh práce Je trh oficiálních pracovních příležitostí, kontrolovatelný institucemi, které slouží k jeho regulaci. [2]

1.5 Neformální trh práce Je většinou mimo kontrolu společenských institucí a aktivity na tomto trhu se obvykle řadí do tzv. šedé či dokonce černé ekonomicky. [2]

10

2 Zaměstnanost Zaměstnanost můžeme vyjádřit jako aktivní účast práceschopného obyvatelstva na společensky hospodářské činnosti. Je to obyvatelstvo v určitém věkovém rozmezí, ve kterém se uskutečňuje ekonomická činnost. Zaměstnanost je zaměřena na dosažení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, směřuje k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. [1]

2.1 Nezaměstnanost „Nezaměstnanost obyvatelstva můžeme označit za jeden z hlavních sociálněekonomických problémů moderní společnosti, neboť klesne-li úroveň zaměstnanosti pod určitou mez, pak se tento problém nestává pouze problémem ekonomickým, ale do značné míry také sociálním a politickým. Z tohoto důvodu můžeme také říci, že vedle produkce patří ukazatelé zachycující vývoj na trhu práce k jedněm z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů.“ [5]

2.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří všichni jednotlivci, kteří v daném čase dosáhli minimálně patnácti let věku a současně splňují kritéria, která je řadí buďto do skupiny zaměstnaných nebo nezaměstnaných. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pracovní síla se dělí na: 

Zaměstnané, tj. osoby, které mají aktuálně placené zaměstnání nebo jsou osobami výdělečně činnými, a to i v případě, kdy je jejich práce pouze příležitostná, dočasná či sezónní.



Nezaměstnané, tj. osoby, bez placeného zaměstnání, v některých případech tyto osoby pracují, podmínkami pro tuto práci jsou maximálně 20 odpracovaných hodin týdně a hrubá mzda do 4 000 Kč za měsíc, tzv. nekolidující zaměstnání. Dále splňují podmínku registrace na úřadu práce, hledají aktivně novou práci, jsou schopni a ochotni ihned do ní nastoupit. To je součástí statusu nezaměstnaného, ve kterém se pojí jeho oprávnění (např. nárok na podporu 11

v nezaměstnanosti, na zprostředkování práce, na rekvalifikaci, na poradenství) s jeho povinnostmi, které jsou např. nepracovat na černo, hledat si aktivně zaměstnání, přijmout zprostředkovanou práci apod. Podmínkou pro udržení statusu nezaměstnaného bývá pravidelná návštěva úřadu práce jako projev snahy o získání zaměstnání. [5]

2.3 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo „V případě ČR jsou za ekonomicky neaktivní považování ti, kteří v daném čase nebyli zaměstnáni a současně nesplňovali kritéria proto, aby se mohli řadit mezi nezaměstnané. Ekonomicky neaktivními tak jsou především děti v předškolním věku, osoby navštěvující jednotlivé vzdělávací instituce, jednotlivci na mateřské či rodičovské dovolené, dlouhodobě nemocní, invalidé a starobní důchodci či lidé, kteří nejsou připraveni během čtrnácti dnů nastoupit do nového zaměstnání.“ [5]

2.4 Druhy nezaměstnanosti 2.4.1 Frikční nezaměstnanost V každém okamžiku se na trhu práce vyskytuje, v důsledku mobility pracovníků, na straně nabídky práce řada osob bez placeného zaměstnání. Jedná se především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové uplatnění. Další situace může nastat po ukončení studia, kdy se nepředpokládá, že studenti najdou práci ihned. Abychom mohli mluvit o frikční nezaměstnanosti, musíme vzít v úvahu tři faktory, které ji odlišují od nezaměstnanosti strukturální. První je krátká doba hledání práce, druhým je existence volných pracovních míst a posledním je kvalifikace požadovaná u pracovních míst. Na základě těchto faktorů je frikční nezaměstnanost někdy označována jako nezaměstnanosti dobrovolná. Je logické, že čím je přijatelnější systém podpor v nezaměstnanosti, tím se prodlužuje čas hledání práce. V případě frikční nezaměstnanosti se předpokládá, že jak profesní orientace, tak regionální rozmístění je na straně poptávky a nabídky v souladu. [2,3,5]

12

2.4.2 Strukturální (technologická) nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je vnímána jako závažný problém. Díky odvětvové a územní změně struktury ekonomiky, nemusí osobní a zejména kvalifikační charakteristiky propouštěných osob odpovídat požadavkům na nová pracovní místa. Tomuto jevu se říká kvalifikační mezera, kdy se požadují nové profese, kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky někdy jen obtížně přizpůsobuje. Ke strukturálně nezaměstnaným řadíme také nekvalifikované ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které má kromě nízké kvalifikace také nedostatečné vzdělání a málo pracovních zkušeností, a proto zůstává nezaměstnaným delší dobu než v případě frikční nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost je v každém případě hlavní příčinou rozdílů míry nezaměstnanosti. [2,5]

2.4.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost Tato nezaměstnanost vniká v případě nedostatku pracovních míst na trhu. Je důsledkem nedostatečné úrovně agregátní poptávky po statcích a tedy i po pracovní síle. Můžeme také říci, že mezi agregátní poptávkou a cyklickou nezaměstnaností existuje nepřímá úměra, tzn., že dochází-li k poklesu agregátní poptávky, dochází tak k růstu cyklické nezaměstnanosti. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. Nejrozšířenější je sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví nebo v zemědělství. [5,2]

2.4.4 Skrytá nezaměstnanost V souvislosti se skrytou nezaměstnaností hovoříme i o tzv. skryté pracovní síle, tito lidé si práci nehledají a ani se jako nezaměstnaní neregistrují na úřadu práce (ÚP). Velkou část této skryté nezaměstnanosti tvoří obvykle ženy v domácnosti a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly, eventuálně proto, že unikly do jiného statusu, jako je mateřství, práce v domácnosti, studia nebo třeba předčasný odchod do důchodu. Další možností odůvodňující jejich neregistrování na ÚP může být to, že si vyhledávají práci pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů. [2]

13

2.4.5 Neúplná zaměstnanost, nepravá zaměstnanost Vedle nezaměstnanosti existuje i to, co někteří autoři nazývají neúplná zaměstnanost. To je existence pracovníků, kteří musí akceptovat práci na snížený úvazek či práci nevyužívající plně své schopnosti a kvalifikaci. Tento typ neúplné zaměstnanosti se rozšiřuje mimo jiné jako jeden ze způsobů, kterými se společnost snaží čelit masové nezaměstnanosti. Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo dělí dvě osoby. Specifickou formou jsou pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne a snížení počtu pracovních hodin tak, aby trh práce absorboval více nezaměstnaných. [2]

2.5 Ukazatelé nezaměstnanosti Od listopadu roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem „Podíl nezaměstnaných osob“. Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, tento věk je stanoven na rozmezí mezi 15-64 rokem. Zatímco starý ukazatel poměřoval uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Tato změna tak sjednotila doposavad dvě různá šetření o nezaměstnanosti, která provádělo MPSV a Český statistický úřad (dále jen ČSÚ). MPSV počínaje údaji za říjen 2012 začalo publikovat souběžně po dobu tří měsíců oba ukazatele, k definitivnímu přechodu na nový ukazatel došlo v lednu 2013. Pro sledování vývoje nového ukazatele byla zpětně dopočtena časová řada od roku 2005 do úrovně okresů, protože nový ukazatel má kvůli odlišné definici výrazně jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. [7]

14

3 Rizikové skupiny v řadách nezaměstnaných Pravděpodobnost individuálního úspěchu na trhu práce není obvykle distribuována náhodně, ale závisí na připsaných charakteristikách, které vedou k tomu, že různé sociální kategorie, definované zejména zdravotním stavem, věkem, pohlavím, rasou a národností či příslušností k etnické skupině, mají na trhu práce rozdílné postavení. Riziko nezaměstnanosti je tedy ve společnosti distribuováno nerovnoměrně. Určité profesní i jinak sociálně definované kategorie jsou vystaveny většímu riziku nezaměstnanosti i většímu riziku jejího dlouhodobého trvání. Lidé z těchto rizikových kategorií mají ve srovnání s ostatní populací i častější zkušenost s opakovanou nezaměstnaností, neboť jsou vystaveni vyššímu riziku toho, že i nově nalezenou práci opět

brzy

ztratí.

Riziko

dlouhodobé

nezaměstnanosti

a

riziko

opakované

nezaměstnanosti spolu souvisejí. Pravděpodobnost jednoho zvyšuje pravděpodobnost druhého. Je zřejmé, že právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. [2]

3.1 Zdravotně postižené osoby V souvislosti se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením je v zákoně o zaměstnanosti jasně specifikováno, kdo je považován za osobu se zdravotním postižením. Těmto osobám byla přiznána invalidita I., II., nebo III. stupně. Přiznání invalidity je spojeno s nárokem na pobírání invalidního důchodu. Osoby se zdravotním postižením obdrží tzv. průkaz osoby se zdravotním postižením, podle stupně svého postižení. Průkazy se dělí na tři skupiny TP, ZTP a ZTP/P. Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však tyto osoby byli neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP).

15

Osoby se zdravotním postižením mohou získat příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, na kterou mají nárok osoby s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové postižení nebo těžké zrakové postižení. Dále je za osobu se zdravotním postižením považována osoba zdravotně znevýhodněná. Posouzení a přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné s sebou nenese žádný nárok na finanční či jiné kompenzace důsledků zdravotního postižení. Oznámení osoby zdravotně znevýhodněné má vztah pouze k dokládání důvodů nemožnosti vykonávat práci v určitém pracovním prostředí, nestandardním pracovním provozu, nebo na nevyhovujících pracovních pozicích. Zaměstnavatelé mají vůči těmto osobám ze zákona povinnost zaměstnávat určitý podíl z nich. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat 4 % zdravotně postižených osob z celkového počtu svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé si mohou vybrat ze tří variant plnění: zaměstnávat tyto osoby v pracovním poměru, odebírat výrobky a služby vyprodukované těmito lidmi, nebo odvádět peníze do státního rozpočtu. Tento odvod činí 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit podíl osob se zdravotním postižením vznikla, tato částka je za každého zdravotně postiženého. Tyto varianty jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat. [8]

3.2 Občané starší padesáti let Dle názorů zaměstnanců jsou to právě starší věkové skupiny, které jsou na trhu práce znevýhodňovány nejvíce. Věk je nepochopitelně jedním z hlavních faktorů, které spoluurčují pozici lidí na trhu práce. I když kvalitativní rozlišování podle věku není díky právním úpravám přípustné, ve skryté formě v běžných praktikách na trhu práce existuje. Pro osoby starší 50 let, které mají status nezaměstnaného, je velmi těžké se vrátit opět do pracovního procesu. Tomu také napomáhají podmínky, za kterých jsou starší nezaměstnaní ochotni přijmout břímě opětovného zaměstnání, u každého jednotlivce jsou jiné. Jestliže tito by přijali práci přesčas nebo práci v méně atraktivních podmínkách, druzí takovou práci odmítají. Starší občané často nemají zájem o jakoukoli rekvalifikaci, učení se novému jazyku nebo cestování za prací, což jsou klíčové faktory 16

pro jejich zaměstnanost. Velká skupina starších lidí je přesvědčena, že pro ně již není žádná práce dostupná. [6,9]

3.3 Matky s malými dětmi Nepříznivé postavení žen na trhu práce je způsobené tím, že zaměstnavatelé upřednostňují mužskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu a nezatíženost starostmi o domácnost. Zaměstnavatelé většinou nevytvářejí pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, což by bylo pro matky s malými dětmi přijatelnější, ale dávají přednost vícesměnným provozům. S nadměrnou celodenní zaměstnaností žen však souvisí řada dalších problémů. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence narušující plynulost pracovního procesu, což způsobuje jejich negativní hodnocení a snižuje ochotu je zaměstnávat. Ekonomicky ohrožené jsou v současné době zejména neúplné rodiny. Nezaměstnanost a zvyšování cen vytváří pro značnou část neúplných rodin obtížnou sociální a životní situaci. [3] Průzkumy poukazují na to, že ženy po mateřské dovolené se k původnímu zaměstnavateli vracejí zhruba jen v polovině případů. Dále je známo, že mezi nezaměstnanými ženami převažuje skupina žen mezi 25. a 40. rokem věku. Délka mateřské dovolené úměrně ovlivňuje možnost bezproblémového návratu zpět na trh práce, neboť kratší doba zajištuje menší znehodnocení dosavadní kvalifikace a rychlejší zapracování do pracovního chodu.

3.4 Absolventi a mladiství Současná vysoká míra nezaměstnanosti absolventů škol je odrazem nepříznivé ekonomické situace a posléze také skutečnosti, že absolventi škol jako riziková skupina ekonomicky aktivních obyvatel jsou při hledání svého prvního zaměstnání značně znevýhodněni kvůli nedostatku praktických zkušeností a základních pracovních návyků, ale také postrádají pracovní kontakty, které by jim usnadnili orientaci na trhu práce. [3,10] „S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvých bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závažné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani 17

v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování ze společnosti. Zatrpknutí v pohledu na svět a na sebe sama může nastat zejména u mladých lidí, kteří v nedávné době ukončili vzdělání v méně žádaných oborech praxe, a nemají tak dostatečně vhodnou kvalifikaci pro úspěšné uplatnění na trhu práce. Pracovní vyhlídky jsou pro ně mizivé. Nejsou jim často nabídnuty žádné pracovní příležitosti, v nichž by mohli uplatnit svoji kvalifikaci a schopnosti. Vynucené vyloučení z trhu práce může vést i k panice a k přijetí neuspokojivé pracovní nabídky, která se právě naskytne. Ukazuje se však, že pro udržení pracovní vitality, nabytých vědomostí a schopností je důležité vzít na čas i práci méně placenou.“ [3]

3.5 Sociálně vyloučení občané Do této skupiny občanů, kterým je určena sociální péče, patří osoby se statusem společensky nepřizpůsobivé. „Za osobu společensky nepřizpůsobivou lze považovat zejména: 

občana propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody,



občana, proti němuž je vedeno trestní řízení, popřípadě, jemuž byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen, a který potřebuje sociální péči k překonávání nepříznivých sociálních dopadů,



občana závislého na alkoholu nebo jiných toxikomaniích, který sociální péči potřebuje k řešení sociálních situací,



občana žijícího nedůstojným způsobem života,



občana propuštěného ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti.“[11]

Do této skupiny sociálně vyloučených bych zařadila i romské etnikum. „Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům uplatnění pracovní síly na trhu práce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace, rozsah a kvalita sociálních dovedností, bude romské etnikum stále obtížněji získávat zaměstnání. Většina Romů totiž absolvuje pouze 18

základní vzdělání a nezískává další kvalifikaci; značná část žáků v této populaci dokonce neukončí ani základní vzdělání. Romové byli zaměstnání v profesích, které vlivem ekonomické reformy procházejí výraznými změnami kvalifikačních požadavků. Romové žijí pod tlakem vlastních kulturních vzorců chování a hodnot i pod zvýšeným tlakem majoritní populace, která je zatím plně neintegrovala. Jejich šance uplatnění na trhu práce je tedy minimální. Zvýšená koncentrace romských obyvatel ve vymezených oblastech vytváří lokality s vyhrocenými sociálními problémy, s vysokou kriminalitou a s rostoucí závislostí na prostředcích poskytovaných státní sociální sítí.“ [3]

3.6 Uchazeči o zaměstnání vedení na ÚP nad 5 měsíců Vysoké procento dlouhodobé nezaměstnanosti má nežádoucí vliv nejen na jednotlivce, nýbrž i na celou společnost. Takto postiženou společnost provází zvýšený výskyt sociálně patologických jevů, což zjišťujeme spíše nepřímo: zvýšenou konzumací alkoholu, nikotinu a drog (zejména u mladých lidí), vyšší nemocností a tím rostoucí spotřebou léků a vyšším výskytem sebevražedných pokusů. Výzkumná šetření prokázala přímou úměru mezi zvyšováním nezaměstnaností, zvyšováním kriminality, sebevražedností a počtem přijatých obyvatel do státních nemocnic. [3] „Z počátku může být nezaměstnanost prožívaná jako určitá forma „dovolené“, jako období, v němž má člověk příležitost zamyslet se nad svým dosavadním životem. Později, při opakovaném neúspěchu najít si práci, narůstá vědomí nemožnosti ovlivňovat osobní situaci, vzniká pesimistický postoj s pocity nepotřebnosti, marnosti a beznaděje. Lidé dlouhodobě nezaměstnaní, bez kvalifikace a pracovních dovedností, žijí mimo pracovní trh a jsou trvale závislí na systému podpor.“ [3] Těmto skupinám dlouhodobě nezaměstnaných se při zprostředkování zaměstnání poskytuje zvýšená péče. „Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, 19

zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka ÚP vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce ÚP při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocení, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou ÚP, a plnit podmínky v něm stanovené.“ [12]

20

4 Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti v České republice (dále jen ČR) zahrnuje zejména zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob. Tyto prognózy se vytváří v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu (dále jen ESF). Dále zajišťuje hospodaření s prostředky na

politiku

zaměstnanosti,

poskytování

informačních,

poradenských

a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Důležitým úkolem státní politiky zaměstnanosti je také vytvářet opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v ČR vykonávají dvě instituce a to MPSV a ÚP ČR. [12]

4.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření, které směřují k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Tato politika usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, dále o produktivní využití zdrojů pracovních sil a v neposlední řadě také o to, aby byla zabezpečena práva občanů na zaměstnání. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV a ÚP, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. [12,13] Aby bylo dosaženo cílů aktivní politiky, využíváme těchto nástrojů a opatření: 

rekvalifikace,



investiční pobídky, 21



veřejně prospěšné práce,



společensky účelná pracovní místa,



překlenovací příspěvek,



příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti je: 

poradenství,



podpora zaměstnání osob se zdravotním postižením,



sdílené zprostředkování zaměstnání,



cílené programy k řešení zaměstnanosti. [12]

4.1.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Investiční pobídky Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ), kterým je podporováno vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa na území, kde je průměrná míra nezaměstnanosti za dvě ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. [12] Veřejně prospěšné práce „Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s ÚP, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. 22

Peněžní příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.“[12] Společensky účelná pracovní místa „Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s ÚP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s ÚP uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může ÚP poskytnout příspěvek. Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je ÚP povinen vyžádat si vypracování odborného posudku.“[12] Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelná pracovní místa. Příspěvek lze poskytnout např. na nájemné a služby s ním spojené, náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků apod. [12] Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování může ÚP poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka ÚP věnuje zvýšenou péči- osoby, které pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. [12] Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program „Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může ÚP poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na 23

nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit práci pro své zaměstnance v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.“[12] Rekvalifikace „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikovaná formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“ [12] Rekvalifikační vzdělávání je součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce poskytuje rekvalifikaci uchazečům či zájemcům o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. [13] Rekvalifikační

kurzy

můžeme

dělit

do

několika

skupin:

kurzy

motivační,

před rekvalifikační, obnovovací nebo také rozšiřující, prohlubovací, doplňkové, zaměstnanecké, dílčí či profesní rekvalifikace. [1]

4.1.2 Opatření aktivní politiky zaměstnanosti Poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky ÚP za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

24

Podpora zaměstnání osob se zdravotním postižením V rámci tohoto opatření jsou prováděny tzv. pracovní rehabilitace. Zahrnují zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. S touto osobou je sestaven individuální plán rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost. Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Další možností jak podpořit zapojení zdravotně postižených osob do pracovního života je tzv. chráněné pracovní místo. Je to místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s ÚP. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje ÚP zaměstnavateli příspěvek, podmínkou je mimo jiné i doba obsazení místa a to na 3 roky. Sdílené zprostředkování zaměstnání Úřad

práce

může

zprostředkovávat

zaměstnání

uchazečům

o

zaměstnání

prostřednictvím agentury práce. Do sdíleného zprostředkování může krajská pobočka ÚP zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu s jeho předchozím písemným souhlasem. Cílené programy k řešení zaměstnanosti Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie. [12]

4.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti má za úkol vykompenzovat nedostatečné příjmy nezaměstnaných.

25

4.2.1 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal během posledních dvou let v pracovněprávním vztahu nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítává se jen jednou. Uchazeč, který žádá o podporu, nesmí pobírat starobní důchod. Žádost o podporu je přiložená v Příloze č. 1. Požadované doby důchodového pojištění lze dosáhnout i pomocí náhradní doby zaměstnání. Náhradní doba zaměstnání je definovaná takto: 

příprava osoby se zdravotním postižením k práci,



pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,



osobní péče o dítě ve věku do 4 let,



osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštních předpisů považuje za osobu závislou v II., III., IV. stupni, dále také o fyzickou osobu mladší 10 let, která je v I. stupni závislosti.



výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílací organizací.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč, se kterým v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání byl skončen pracovněprávní vztah z důvodů porušení jeho povinnosti v zaměstnání zvláště hrubým způsobem. Dále pokud vykonává činnosti podle § 25 odst. 3. nemá nárok na podporu a pokud výdělek překročí hranici 4.000 Kč hrubého za měsíc, uchazeč je vyřazen i z evidence ÚP. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání: 

do 50 let věku 5 měsíců,



nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, 26



nad 55 let věku 11 měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn. U osoby samostatně výdělečně činné se výše podpory vypočítá procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku případně vyměřovacího základu. Pokud uchazeč o zaměstnání ukončil poslední zaměstnání sám, nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážných důvodů, které jsou stanovené v zákoně, náleží mu po celou dobu podpůrčí doby pouze 45 % z průměrného čistého měsíčního výdělku. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká třemi možnými způsoby: uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. [12]

27

Praktická část 5 Charakteristika kraje Kraj Vysočina je pátým nejrozlehlejším krajem v České republice, administrativně se člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecním úřadem. V kraji žije téměř 512 tisíc obyvatel, což představuje třetí nejnižší zalidnění v České republice. Průměrná měsíční mzda převyšuje částku 21 700 Kč. Za celostátním průměrem zaostává zhruba o 3 400 Kč.

5.1 Situace na trhu práce v kraji Vysočina V registru ekonomických subjektů (dále jen RES) bylo k 31. 12. 2012 evidováno celkem 106 578 subjektů se sídlem v Kraji Vysočina. Od loňského roku se stav zvýšil o 1 393 jednotek. Nejvíce subjektů tradičně sídlí v okrese Žďár nad Sázavou 22,8 % z celkového počtu, naopak nejhůře je na tom Pelhřimov, tato situace se už pár let nemění. Když Kraj Vysočina porovnáme s ostatními kraji tak je na předposledním místě, méně ekonomických subjektů má už jen Karlovarský kraj, a to 83 tis. Naopak nejlépe si vede hlavní město Praha s 545 tis., což v procentním měřítku znamená 20 % z celkového počtu ekonomických subjektů v České republice. Z hlediska právní formy je to v celé České republice stejné a převažují jednoznačně fyzické osoby. Fyzické osoby představují necelých 81 % z celkového počtu, což představuje 85 707 osob. Z tohoto počtu je 90 % živnostníků tento počet se oproti roku 2011 zvýšil o necelých 800 jednotek. Ke konci roku 2012 je evidováno 7 902 obchodních společností. Celých 91 % představují společnosti s ručením omezeným. Ve struktuře, podle CZ-NACE (klasifikace ekonomických činností), se nejvíce subjektů zabývá obchodem, ubytováním a stravováním, a to více jak 25 % z celkového množství. Dalšími oblastmi je průmysl s necelými 15 %, stavebnictví 13 %, profesní, vědecké a technické činnosti s 10 % a zemědělství, lesnictví, rybářství s 8 %. [14]

28

5.1.1 Nevětší zaměstnavatelé v Kraji Vysočina Okres Havlíčkův Brod 

Nemocnice

Havlíčkův

Brod,

příspěvková

organizace,

poskytovatel

zdravotních služeb, řadí se do kategorie 1000 – 1499 zaměstnanců, v průběhu roku docházelo k mírnému snižování stavu zaměstnanců, očekává se stabilní situace. 

Futaba Czech, s.r.o., všeobecné strojírenské činnosti, výroba karosérií k motorovým vozidlům, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců, v průběhu roku docházelo k postupnému snižování stavu zaměstnanců, očekává se stabilní situace.



Crystalite Bohemia s.r.o., sklářství, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců, v průběhu roku docházelo k postupnému snižování stavu zaměstnanců.

Okres Jihlava 

Bosh Diesel, s.r.o., výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, největší zaměstnavatel v Kraji Vysočina, řadí se do kategorie 4 000 – 4 999 zaměstnanců. Situace byla v průběhu roku poměrně napjatá, firma neměla dostatek zakázek, což se projevilo i snížením počtu zaměstnanců.



Automotive Lighting, s.r.o., výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla, řadí se do kategorie 1 000 – 1 499 zaměstnanců. Druhý největší zaměstnavatel v okrese Jihlava udržel podobně jako v předchozích letech i v roce 2012 stabilní stav zaměstnanců.



Kostelecké uzeniny, a.s., výroba masných výrobků a výrobků z kuřecího masa, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Po redukci výrobních linek na zpracovávání kuřecího masa ke konci roku 2010 a v průběhu roku 2011 se snižoval počet zaměstnanců. V roce 2012 se stav stabilizoval.

29



Motorpal, a.s., výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, řadí se do kategorie 1 000 – 1 499 zaměstnanců. V závislosti na růstu zakázek došlo ve firmě v roce 2012 podobně jako v roce 2011 k nárůstu počtu zaměstnanců.

Okres Pelhřimov 

Agrostroj Pelhřimov a.s., výroba zemědělských strojů. Firma koncem roku 2008 propustila agenturní pracovníky a během 1. pololetí 2009 propustila dalších cca 170 kmenových pracovníků. Obrat nastal koncem roku 2009, kdy firma začala opět nabírat pracovníky. Od roku 2009 se tento trend pořád drží. Firma se dostala dokonce do vyšší kategorie, co se týká počtu zaměstnanců z 1 000 – 1 499 na 1 500 – 1 999.



Dřevozpracující

družstvo,

dřevozpracující

průmysl,

nábytkové

dílce,

laminátové a dýhové desky apod. Řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Dlouhodobě firma drží stabilní hladinu zaměstnanců, přičemž hospodářská krize ji téměř nepoznamenala. 

Valeo Compressor Europe s.r.o., výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. V důsledku hospodářské krize došlo ve firmě k velkému poklesu zaměstnanců. V posledních třech letech se situace stabilizovala a dochází k mírnému nárůstu.

Okres Třebíč 

ČEZ, a.s., JE Dukovany, výroba elektrické energie, řadí se do kategorie 1 000 – 1 999 zaměstnanců, disponuje se stabilním počtem zaměstnanců.



Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace, zdravotní péče. Řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Situace je stabilizovaná, oproti roku 2011 mírný nárůst zaměstnanců, související s rozšířením služeb.



MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o., výroba vzduchových a kapalinových filtračních systémů pro automobilový průmysl, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Situace je dlouhodobě stabilizovaná, se svou servisní firmou zaměstnává více než 1 000 pracovníků. 30

Okres Žďár nad Sázavou 

Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace, zdravotní péče. Řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. V důsledku organizačních změn došlo v roce 2012 k mírnému poklesu zaměstnanců.



Cooper-Standard Automotive Česká republika, s.r.o., strojírenská výroba pro automobilový průmysl, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Hospodářská krize se podniku zásadně nedotkla, zato vlivem ztráty odbytiště v roce 2012 došlo k poměrně prudké redukci pracovníků.



První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s., montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, řadí se do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Situace je stabilní, v roce 2012 se nepatrně stavy zaměstnanců navýšily.

Na celkové ekonomické aktivitě v kraji se intenzivně podílí zpracovatelský průmysl, a to díky existenci tradiční strojírenské výroby, která se přetransformovala na výrobu komponent pro automobilový průmysl. Úzce zaměřená výroba s sebou nese jisté nebezpečí rozsáhlého kolapsu zaměstnanosti v celé oblasti výroby v krizových obdobích. Tuto situaci už trh zažil v letech 2008 a 2009, jejíž následky jsou znatelné dodnes. [15]

31

6 Nezaměstnanost Původní ukazatel, který se nazýval „Míra registrované nezaměstnanosti“, nahradil od 1. 1. 2013 ukazatel s názvem „Podíl nezaměstnaných osob“, který se liší výpočtem. Od roku 2013 se ukazatel počítá tímto způsobem: podíl počtu dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let a počtu obyvatel ve věku 15-64 let z bilance obyvatel České republiky. Rozdíl výpočtu se nachází v děliteli zlomku, původní vzorec počítal s ekonomicky aktivním obyvatelstvem. Pro snazší porovnávání ukazatelů nezaměstnanosti v letech, byly dosavadní výsledky přepočítány na nový ukazatel, a to od roku 2005. Tabulka 1: Podíl nezaměstnaných osob v letech 2008 až 2012

Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

2008 4,2 4,7 3,5 6,1 4,6 4,7 4,5

2009 7,4 7,8 5,9 9,3 7,5 7,7 7,1

2010 7,7 7,5 5,9 10,5 8,1 8,1 7,4

2011 6,5 6,6 4,8 9,6 7,2 7,2 6,8

2012 7,0 7,4 5,2 9,8 7,7 7,6 7,4

Zdroj: Vlastní z dat Krajské správy ČSÚ Jihlava Poznámka: Všechny číselné údaje jsou k 31. 12. daného roku v procentech a přepočteny na nový ukazatel

Po udeření světové krize se podíl nezaměstnaných obyvatel zvýšil ve všech okresech Kraje Vysočiny v průměru o necelé 3 %. Co se týče počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce, nejvyšší nárůst zaznamenal okres Třebíč o 2 607 osob, který dlouhodobě obsazuje první příčku na Vysočině. Naopak okres s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností je Pelhřimov. Ukazatel pro celou ČR zaznamenal stejný nárůst, jako tomu bylo na Vysočině, tedy zhruba o 3 %. Krize se prohlubovala, což se projevilo i na mírném nárůstu počtu nezaměstnaných. Mírného zlepšení na trhu práce jsme se dočkali až v roce 2011 snížení podílu nezaměstnaných o 1 – 2 % v jednotlivých okresech. O rok později však nastala recese, což znamenalo opětovný narůst počtu nezaměstnaných. 32

Obrázek 1: Podíl nezaměstnaných osob na Vysočině v porovnání ČR

Podíl nezaměstnaných osob 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 % 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Vysočina Celkem ČR

2008

2009

2010

2011

2012

Sledované roky Zdroj: Vlastní z dat Krajské správy ČSÚ Jihlava

Z grafu je viditelné, že Vysočina v porovnání s celou Českou republikou má vždy o několik desetin vyšší ukazatel podílu nezaměstných obyvatel. Tento rozdíl však nikdy nepřekročil 1 %.

6.1 Úřad práce České republiky Zákonem č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů, se zřizuje Úřad práce České republiky, stanoví se jeho organizační členění a úkoly. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností a je účetní jednotkou. Poslední změny tohoto zákona proběhly 9. února 2011, kdy došlo ke změnám v organizační struktuře. S účinností od 1. dubna 2011, byly zrušeny právní samostatnosti jednoho každého úřadu, nově funguje jeden Úřad práce České republiky, jako právní nástupce všech, přímo řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Organizační struktura nově obsahuje krajské pobočky a na úrovni obcí kontaktní pracoviště úřadu práce. [16]

6.1.1 Krajská pobočka Úřadu práce 

Zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, statistiky, rozbory a výhledy, soustavně sleduje a vyhotovuje situaci na trhu práce a přijímá potřebná opatření. 33



Spolupracuje se správními úřady, územními samosprávními celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty.



Spolupracuje při vytváření mezinárodních programů, které se týkají rozvoje lidských zdrojů a financují se z prostředků Evropských strukturálních fondů.



Přijímá opatření na podporu rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižním a dalšími skupinami osob, které patří do rizikových skupin nezaměstnaných, pokud jde o získání zaměstnání, rekvalifikací apod.



Zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.



Zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti.



Poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů.



Zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytuje na ně finanční prostředky a dále vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.



Pokud zaměstnavatel zaměstnává více jak 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, poskytuje úřad práce příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.



Zajišťuje povolování výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte.



Pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních míst, evidence zájemců a uchazečů o zaměstnání.



Cizincům a jejich rodinným příslušníkům vydává úřad práce povolení k zaměstnání v České republice. [12] 34

Pro následující podkapitolu je nutné vysvětlit pár základních pojmů, lidé mohou využívat služby nabízené úřady práce, buď jako uchazeči o zaměstnání nebo jako zájemci o zaměstnání. Zájemci o zaměstnání Zájemce je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem se přijde na Úřad práce zaregistrovat. Toto osoba může být v pracovněprávním vztahu či osoba samostatně výdělečně činná. Vyplní si žádost pro zájemce a je vzatý do evidence zájemců. Pro evidenci jsou důležité identifikační údaje, údaje o kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zdravotních omezeních. Údaje jsou výhradně pro účely zprostředkování zaměstnání a statistické účely. Mnoho lidí se registruje, aby mohli být zařazeni do nějakého z rekvalifikačních kurzů a zlepšili si tak svou pozici na trhu práce. Vyřazený z evidence zájemců je pouze ten, kdo o vyřazení sám zažádá, nebo neposkytuje-li požadovanou součinnost úřadu práce. [12] Uchazeč o zaměstnání Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání Krajskou pobočkou Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má trvalé bydliště. Po splnění podmínek určených zákonem je vzatý do evidence uchazečů o zaměstnání. [12] Modelový příklad uchazeče o zaměstnání Občan, který se chce zaregistrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, může tak učinit až den po té co byl ukončen jeho pracovněprávní vztah, podnikatelská činnost či některá z náhradních dob zaměstnání. Důvod a způsob ukončení pracovněprávního vztahu, pokud bude uchazeč žádat o podporu, ovlivňuje její výši. Pro „prvotní“ zařazení do evidence uchazeči stačí, aby s platným občanským průkazem a s potvrzením o ukončení pracovněprávního vztahu, které obdržel od zaměstnavatele (v případě podnikatele je to potvrzení od Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), nebo jiné potvrzení), přišel na úřad práce a tam si vyplnil potřebné žádosti, jako je Žádost o prostředkování zaměstnání a Žádost o podporu v nezaměstnanosti.

35

Na dalších kontaktech musí doložit další potřebné dokumenty pro evidenci, tyto požadované dokumenty se liší podle toho, co uchazeč právě ukončil. Pokud to byl pracovně právní vztah je nutné doložit zápočtový list, dále potvrzení pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, které obdrží na ÚP a nechá vyplnit bývalým zaměstnavatelem. Další možností je ukončení mateřské dovolené, u tohoto způsobu ukončení je potřeba doložit rodný list dítěte, potvrzení ze státní sociální podpory o pobírání rodičovského příspěvku, pokud rodič měl během mateřské dovolené přivýdělek, doloží též potřebné dokumenty. Třetí možností je ukončení studia, pokud bylo úspěšné, stačí vysvědčení či diplom, pokud bylo ukončeno neúspěšně, je potřebné mít potvrzení o době studia. Čtvrtou možností je ukončení samostatně výdělečné činnosti. K tomu je potřebný doklad z OSSZ o době důchodového pojištění. Pátou možností je ukončení péče o osobu blízkou, v tomto případě je potřebné rozhodnutí z OSSZ o ukončení péče, pokud stupeň závislosti byl alespoň II., počítá se doba pečování jako náhradní doba zaměstnání. Poslední možností je propuštění z vězení, a to je potřeba doložit potvrzení o době trvání vězení. V žádosti o zprostředkování zaměstnání (Příloha č. 2), kterou musí uchazeč vyplnit, jsou popsané podmínky, za kterých může vstoupit do evidence uchazečů. Jak již bylo napsáno výše, nezaměstnaný může být zařazen do evidence až den následující po ukončení jeho dosavadní činnost nebo náhradní doby. Pokud se přijde zaevidovat do 3 pracovních dní po ukončení své dosavadní činnosti, je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od prvního dne po dni ukončení činnosti. Po uplynutí tří kalendářních dnů je uchazeč evidován ode dne podání žádosti. Uchazeč má jistá práva, ale také povinnosti. Právem uchazeče je si při evidenci uchazečů o zaměstnání přivydělat, což se nazývá nekolidující zaměstnání. Tato práce nesmí přesahovat 20 hodin týdne a výdělek 4 000 Kč hrubého za měsíc. Tuto skutečnost musí uchazeč o zaměstnání nahlásit na úřadu práce nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Ve stanovené lhůtě Krajskou pobočkou ÚP je uchazeč o zaměstnání povinen dokládat skutečný měsíční výdělek. Další skutečnosti, které by mohly ovlivnit evidenci, musí hlásit do 8 kalendářních dní. Tato situace nastává např., když se uchazeč nedostaví na pravidelný kontakt. V případě změny trvalého bydliště úřad práce evidenci převede na příslušný úřad práce v územním obvodu, kde je nová adresa uchazeče. O převedení evidence může uchazeč požádat i sám, pokud se z vážných důvodů zdržuje v jiném územním obvodu. Doloží na úřad 36

práce, kde je v evidenci např. nájemní smlouvu od bytu, kde se momentálně zdržuje, příslušné úřady práce se zkontaktují a evidence se převede. Evidence na Úřadu práce může být ukončena 2 způsoby a to buď ukončením evidence, nebo sankčním vyřazením. Ukončení evidence: 

uchazeč nastoupí do zaměstnání,



na vlastní žádost, např. uchazeč odchází na mateřskou dovolenou, nebo do starobního důchodu



nástup na soustavnou přípravu na budoucí povolání



nástup do výkonu trestu

Sankční vyřazení: 

uchazeč nesplnil oznamovací povinnost, tj. neoznámil skutečnost, která ovlivňuje evidenci, do stanové doby, např. neohlásil nekolidující zaměstnání či nástup do zaměstnání apod. pak je uchazeč vyřazen na 3 měsíce



uchazeč se dopustil maření součinnosti s ÚP, např. nedostavil se bez řádné omluvy na stanovený kontakt nebo odmítnul zaměstnání nabídnuté ÚP bez vážného důvodu, pak je uchazeč vyřazen na 6 měsíců

Po uplynutí lhůty sankčního vyřazení se může nezaměstnaný opět zaevidovat na ÚP. Po ukončení evidence obdrží uchazeč potvrzení o době evidence a potvrzení o vyplacení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

37

Dalším zásadním porovnáním na trhu práce je počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst. Tabulka 2: Počty uchazečů o zaměstnání a VPM Územní jednotky (okresy, kraj) Havlíčkův Brod

2008

2009

2010

2011

2012

uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM 3037

426

5041

111

5135

193

4302

186

4548

39

Jihlava

3868

612

6276

83

5980

174

5272

214

5841

150

Pelhřimov

1870

266

3024

130

3003

196

2398

222

2597

122

Třebíč

5088

359

7695

159

8429

151

7631

109

7735

171

Žďár nad Sázavou

4011

751

6530

279

6863

202

5906

190

6242

182

17874 2414

28566

762

29410

916

25509

921

26963

664

Vysočina

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: První číselný sloupec představuje uchazeče o zaměstnání, druhý pak volná pracovní místa hlášená na Krajské pobočce ÚP ČR

Obrázek 2: Porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a VPM

Porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a VPM 30000 25000 Počet

20000 15000

Uchazeči o zaměstnání

10000

Volná pracovní místa

5000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Sledované roky

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

38

Tabulka 3: Počet uchazečů na 1 VPM

Územní jednotky Počet uchazečů na 1 VPM (okresy, kraj, stát) 2008 2009 2010 2011 Havlíčkův Brod 7,1 45,4 26,6 23,1 Jihlava 6,3 75,4 34,4 24,1 Pelhřimov 7 23,3 15,3 10,8 Třebíč 14,2 48,4 55,8 70 Žďár nad Sázavou 5,3 23,4 34 31,6 Vysočina 7,4 37,5 32,1 27,7

2012 116,6 38,9 21,3 45,2 34,3 40,6

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: VPM – volné pracovní místo

V těchto posledních tabulkách se můžeme přesvědčit o dopadech krize a následné recese. Při porovnání roku 2008 s rokem 2009 zaznamenal největší pokles volných pracovních míst okres Jihlava, bylo to o víc jak 500 pracovních míst. V následujících letech byl stav volných pracovních míst kolísající, v roce 2012 jsme zaznamenali rapidní pokles v Havlíčkobrodském okrese, kde počet míst pokles na historické minimum 39 volných pracovních míst, což znamenalo 117 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Poklesy pracovních míst po roce 2011 zasáhla i změna v zákoně, od 1. 1. 2012 nemají zaměstnavatelé povinnost hlásit volná pracovní místa na úřady práce. Aktuální stav v prvním čtvrtletí roku 2013 Tabulka 4: Aktuální vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a VPM

únor 2013 březen 2013 Územní jednotky leden 2013 (okresy, kraj) uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM Havlíčkův Brod 4 926 49 4 921 70 4 745 95 Jihlava 6 427 174 6 478 175 6 353 203 Pelhřimov 2 911 158 2 900 182 2 867 189 Třebíč 8 160 182 8 181 167 7 897 404 Žďár nad Sázavou 6 752 194 6 706 247 6 701 324 Vysočina 29 176 757 29 186 841 28 563 1 215 Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: Údaje platné k poslednímu dni v měsíci

39

Tabulka 5:Aktuální stav na KrP Úřadu práce ČR v Jihlavě Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

Obyvatelé 15-64 let začátek ledna 2013 64 275 4 548 76 290 5 841 48 432 2 597 77 775 7 735 80 746 347 518 7 168 237

6 242 26 963 545 311

Počet uchazeči o zaměstnání leden - březen nově registrovaní 1 286 1 886 1 106 1 811

konec vyřazení z evidence března 2013 1 089 4 745 1 374 6 353 814 2 867 1 649 7 897

1 819 7 908 172 164

1 360 6 286 129 707

6 701 28 563 574 418

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: KrP-Krajská pobočka

V prvním čtvrtletí se očekával pokles nově registrovaných uchazečů a zvýšení poštu úspěšných ukončení evidence uchazečů o zaměstnání, díky nástupu sezónních prací ve stavebnictví a zemědělství. Za opačný vývoj mohou i klimatické podmínky, které zapříčinily pozdější poptávku po těchto pracovních silách. V březnu roku 2013 jsme zaznamenali v některých okresech větší pokles uchazečů o zaměstnání a zároveň vyšší nabídku volných pracovních míst. Nejvyšší nárůst volných pracovních míst byl v březnu v okrese Třebíč, meziměsíční nárůst činil 237 volných pracovních míst. Pro situaci na trhu je příznačný komentář generální ředitelky společnosti ManpowerGroup: „V době stagnující ekonomiky, rostoucí konkurence a klesajících marží jsou společnosti nuceny produkovat stejně, nebo dokonce více s menším počtem lidských zdrojů.“

6.2 Evropský sociální fond „Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti.“ [17] Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). V aktuálním programovém období 2007-2013 jsou tři programy, které umožňují čerpání prostředků z ESF, z toho dva se vztahují na Kraj Vysočina. Prvním je Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, jejímž řídícím orgánem je MPSV, 40

druhým operačním programem je Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jejímž řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

6.2.1 Cíle Evropského sociálního fondu 

Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce,



rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce,



sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce,



celoživotní vzdělávání,



rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly,



zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání,



zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce,



boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. [17]

41

7 Rekvalifikace Obecnou charakteristiku rekvalifikací jsem již popsala v teoretické části práce, nyní bych se chtěla věnovat možnostem jak se rekvalifikovat, podmínkám pro žadatele o rekvalifikaci, podporou při rekvalifikaci, financováním a poté i konkrétním projektům pro jednotlivé rizikové skupiny. Kromě uchazečů a zájemců o zaměstnání mohou podstoupit rekvalifikaci i zaměstnanci firem, v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění. Tyto rekvalifikace se provádí na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohody o rekvalifikaci, která má napomoci zaměstnancům získat, zvýšit nebo rozšířit si svou kvalifikaci. Rekvalifikace mohou provádět pouze zařízení, která získají akreditaci od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Akreditace se udělují na základě písemné žádosti, ve které musí být vymezen obsah a rozsah vzdělávání, formy a metody výuky a způsoby ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikacích. Akreditace se uděluje na dobu 3 let. [12] Tabulka 6: Počty rekvalifikací ve sledovaných letech

Nástroj APZ Rekvalifikace

2008 2 812

2009 3 246

2010 4 176

2011 3 251

2012 1 903

Zdroj: Interní informace z ÚP ČR, KrP Jihlava

Po udeření světové krize se začal zvyšovat počet nezaměstnaných, bylo potřeba se na tuto problematiku více zaměřit a jednou z možných variant je vyčlenit více peněz na rekvalifikace. Aby se tak mohlo vzdělávat více nezaměstnaných, kteří uvízli na úřadu práce, a zlepšili si tak možnost na získání nového zaměstnání.

7.1 Možnosti jak se rekvalifikovat Vzdělávání nezaměstnaných prostřednictvím úřadů práce můžeme členit na dva druhy. První druh zastřešuje aktivní politika zaměstnanosti a je financován ze státního rozpočtu (některé z ESF), do této skupiny patří rekvalifikace zprostředkované úřadem práce a nová forma rekvalifikací tzv. zvolené rekvalifikace. Druhá část projektů se realizuje pomocí projektů Evropského sociálního fondu, které jsou financovány většinou 15 % ze 42

státního rozpočtu a 85 % z peněz Evropského sociálního fondu. Projekty Evropského sociálního fondu se dělí na čtyři druhy, a to Grantové projekty, UNIV 2, Regionální individuální projekty a Národní individuální projekty.

7.1.1 Rekvalifikace zprostředkované ÚP V současnosti se rekvalifikace provádějí v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst v Kraji Vysočina“. Pracovnice úřadů práce, které se zabývají poradenskou činnosti a rekvalifikacemi, zpracují seznam rekvalifikací, o které je mezi uchazeči či zájemci o zaměstnání největší zájem. Tyto vypsané kurzy musí nejprve získat svého dodavatele, což se děje pomocí veřejných zakázek, potom má pouze jeden dodavatel právo provádět v rámci tzv. „Výzvy“ daný rekvalifikační kurz. Výzva se sestavuje vždy na určité období, aktuální je od roku 2012 do roku 2015 (Příloha č. 3). Když si uchazeč či zájemce vybere rekvalifikaci, vyplní si příslušnou žádost (Příloha č. 4). Tuto žádost musí schválit komise. V Kraji Vysočina zasedá jednou za 14 dní na Krajské pobočce v Jihlavě. Pokud si uchazeč nebo zájemce o zaměstnání v seznamu rekvalifikací nevybere, může využít tzv. zvolené rekvalifikace.

7.1.2 Zvolená rekvalifikace Od roku 2011 mají uchazeči a zájemci o zaměstnání novou možnost rekvalifikací. Rekvalifikaci si zájemci zabezpečí sami, vyberou si druh činnosti, ve které se chtějí rekvalifikovat, a také zařízení, které má rekvalifikaci provést. Vybraný vzdělavatel musí být držitelem akreditace na poskytování vzdělávacích služeb. Žadatel o zvolenou rekvalifikaci si vyplní příslušnou žádost (Příloha č. 5) a stejně jako tomu je u rekvalifikace zprostředkované ÚP, musí ji schválit komise. V případě, že zvolená rekvalifikace napomůže k uplatnění na trhu práce a je vzhledem ke zdravotnímu stavu uchazeče či zájemce vhodná, úřad práce může rekvalifikaci schválit a zpětně uhradit. Zvolené rekvalifikace se financují z výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Díky zvolené rekvalifikaci, lze rychleji a efektivněji reagovat na měnící se nabídku pracovních míst.

43

7.2 Projekty financované ESF Pozvánku na úvodní informativní schůzku k projektům financovaným z peněz ESF, uchazeči obdrží od své zprostředkovatelky. Účast je povinná, počítá se jako povinný kontakt pro uchazeče o zaměstnání. Pokud se pozvaný uchazeč, nedostaví a nemá k tomu vážné důvody, může být sankčně vyřazen. Po informativní schůzce se sám uchazeč rozhodne, zda chce do projektu vstoupit či nikoli. Projekty nejčastěji obsahují motivační kurzy, individuální nebo skupinové poradenství, vyhledávání a tvorba nových pracovních míst, některé projekty jsou završené rekvalifikačním kurzem, který je v rámci projektu vypsán. Projekty se také veřejně soutěží.

7.2.1 Grantové projekty Grantový projekt je většinou menšího rozsahu, předkládaný na základě výzvy. Je realizován na území příslušného kraje. Grantové projekty zhotovují samy firmy, které po vypracování projektu, předloží svůj návrh úřadu práce, který zajistí informovanost nezaměstnaných o projektu. Případně uspořádá informační schůzku, kde projekt představí. Grantové projekty jsou financovány z Evropského sociálního fondu. Podle aktuálního funkčního období 2007-2013 jsou řazeny do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

7.2.2 UNIV 2 KRAJE Díky tomuto projektu by se střední školy měly proměnit v centra celoživotního vzdělávání, která budou nabízet vzdělání nejen počáteční, ale také nejrůznější formy dalšího vzdělávání pro dospělé. V Kraji Vysočina je do projektu zapojeno 23 středních škol. Široká nabídka kurzů má přispět ke zvýšení účasti obyvatel na dalším vzdělávání. Na Vysočině jsou nyní nabízeny kurzy v těchto oborech: Kuchař-číšník, obsluha motorové pili a základy těžby dřeva, konstruování ve strojírenství – CAD systémy, senzorika a pneumatické systémy ve výrobě, školení pracovníků stanic pro měření emisí spalovacích motorů, obchodně-administrativní pracovník, nové trendy ve školním stravování, svařování, chov skotu-ošetřování mléka, informační gramotnost veřejnosti, programování a obsluha CNC obráběcích strojů, elektrikář, strojírenské minimum, zdravotník, zemědělská činnost, účetnictví s využitím výpočetní techniky, pečování o 44

dlouhodobě nemocné. Projekt je realizován na území krajů, je financován z Evropského sociálního fondu a řadí se k projektům zastřešovaným Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [18]

7.2.3 Regionální individuální projekty – RIP Tyto projekty realizují úřady práce na základě vyhlášení Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Projekty jsou zaměřeny na komplexní řešení situace určité skupiny uchazečů o zaměstnání na trhu práce v regionu. Na projekty jsou vypsána výběrová řízení, úřady práce oznámí své požadavky a vzdělavatelé zasílají své nabídky. Vítězí vzdělavatel, který splňuje dané požadavky a nabízí nejnižší cenu za realizaci zamýšleného projektu. [19] Myslím si, že k těmto dvěma kritériím, které jsou nyní zavedeny, by měly být přidány další, které by prověřily dodavatele po stránce kvality nabízených služeb. Konkurence mezi vzdělavateli je velká, každý se snaží nabídnout co nejnižší možnou cenu, což znamená snižování kvality nabízených služeb.

7.2.4 Národní individuální projekty – NIP Národní individuální projekty zastřešují oblast celé České republiky a jsou předkládány z centrální úrovně. Především realizují nebo doplňují národní politiky a programy.

7.3 Podmínky pro zařazení do rekvalifikace Žadatel o rekvalifikaci: 

musí být evidovaný na úřadu práce, buď jako uchazeč o zaměstnání nebo jako zájemce o zaměstnání,



musí mít odpovídající vstupní předpoklady např. u některých kurzů je určen nejnižší stupeň vzdělání potřebný k rekvalifikaci, nebo může být požadovaná i předešlá praxe v oboru apod.,



musí být zdravotně způsobilý, u některých kurzů je požadovaná lékařská prohlídka apod., 45



musí si vybrat obor rekvalifikace, o který je na trhu práce zájem, pokud si uchazeč o rekvalifikaci najde pracovní místo, kam by po rekvalifikaci mohl nastoupit, má velkou šanci na schválení rekvalifikace,



musí jednat s dostatečným předstihem, na schválení žádosti je potřeba čas, komise zasedá pouze jednou za 14 dní,



musí zvážit, pro kterou rekvalifikaci se rozhodne, počet rekvalifikací je omezen.

7.4 Podpora při rekvalifikaci Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu trvání rekvalifikace, podmínky pro vyplacení jsou následovné: 

Uchazeč o zaměstnání, který se rekvalifikuje za pomoci zprostředkování ÚP, má nárok na podporu 60 % z čisté průměrné měsíční mzdy z předchozího zaměstnání, při výpočtu nepotřebuje mít odpracovaných 12 měsíců za poslední dva roky, jako tomu je u podpory v nezaměstnanosti. Pokud nemá za poslední dva roky žádnou odpracovanou dobu, podpora se vypočítá z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Zájemce o zaměstnání nárok na podporu nemá. Pokud nastane situace, že uchazeč o zaměstnání nastoupí do nového zaměstnání a chce (je mu umožněno) rekvalifikaci dokončit, musí se zaevidovat jako zájemce o zaměstnání a podpora se mu zastaví.



U zvolené rekvalifikace nárok na podporu při rekvalifikaci nevzniká.

7.5 Financování APZ Financování rekvalifikací probíhá ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem je rozpočet určený na financování aktivní politiky zaměstnanosti. Druhým zdrojem jsou strukturální fondy Evropské unie, přičemž vzdělávání se hradí z Evropského sociálního fondu. Na programové období se vytváří operační programy, v rámci kterých se projekty vytváří a financují. Na aktuální programové období 2007 – 2013, vyčlenila Evropská unie pro Českou republiku 3, 8 mld. EUR.

46

Tabulka 7: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina

Rekvalifikace Celkem APZ

2008 16 099 156 557

2009 23 326 221 235

2010 33 196 297 506

2011 20 463 180 360

2012 5 863 110 106

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: Hodnoty jsou v tisících korunách.

Obrázek 3: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina 300 000

tis. Kč

250 000 Celkem APZ

200 000 150 000

Rekvalifikace

100 000 Počet uchazečů o zaměstnání (v jednotkách)

50 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Sledované roky

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Pro lepší názornost jsem do grafu přidala vývoj počtu uchazečů o zaměstnání. Z grafu je viditelné, že po udeření světové krize v roce 2008 se začal zvyšovat počet uchazečů o zaměstnání, reakcí na tuto situaci bylo přirozeně navyšování rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti v následujících letech. Tím bylo zajištěno, že úřady práce budou moci nabídnout pomoc více nezaměstnaným lidem a usnadnit jim tak opětovné zařazení do pracovního procesu. Tabulka 8: Plánovaný rozpočet na rok 2013 Rozpočet stanovený na rok 2013 Rekvalifikace 26 631 tis. Kč Celkem APZ 113 800 tis. Kč Zdroj: Interní zdroje ÚP ČR, KrP Jihlava

47

Mezi roky 2012 a 2013 došlo k nárůstu plánovaných financí na aktivní politiku zaměstnanosti zhruba o 3 mil. Kč. U rekvalifikací byl nárůst opravdu velký z necelých 6 mil. na 27 mil. Kč, toto se odvíjelo recese a tím i nárůstem nezaměstnaných z roku 2012.

7.5.1 Financování rekvalifikací Úřad práce uhradí

rekvalifikační

kurz

po jeho ukončení.

U rekvalifikací

zprostředkovaných ÚP je částka rekvalifikačního kurzu pevně daná (veřejně vysoutěžená). U této rekvalifikace je možné, že ÚP uhradí částku i přesto, že rekvalifikovaný kurz nedokončí, ale pouze tehdy když k tomu má vážný důvod. Tím je například nástup do nového zaměstnání, péče o osobu blízkou apod.

U této

rekvalifikace je možné proplacení jízdného, které musí být doloženo jízdními lístky, ať už je to z vlaku, autobusu nebo MHD. Částka musí převyšovat 1 000 Kč za dobu rekvalifikace. Jízdné se neproplácí, pokud rekvalifikovaný bydlí v místě rekvalifikace. Výdaje na stravné a ubytování se neproplácí. U rekvalifikace zvolené je to ale jinak. Při podání žádosti se hledí i na cenu kurzu, jestli je srovnatelná s podobnými kurzy nabízenými na trhu. Pokud ano, a uchazeč splní ostatní podmínky kurz, je schválen. Uhrazen je výhradně dodavateli, na jeho bankovní účet, po úspěšném ukončení. Při předčasném nebo neúspěšném ukončení kurzu platí částku sám uchazeč či zájemce. Za vážný důvod k nedokončení kurzu se v tomto případě nepočítá uzavření pracovněprávního vztahu. Kromě výdajů na samotný kurz úřad práce nehradí žádné další výdaje

8 Další možnosti vzdělávání Jednou z možností jak si zlepšit své postavení na trhu práce je studium cizích jazyků. V Kraji Vysočina je více jak 50 možností, kde studovat cizí jazyky. Tyto možnosti se dělí na dvě skupiny, první z nich jsou jazykové školy, kterých je na Vysočině více než 20 např. Methodic – jazyková škola Jihlava, Jazyková škola u Pivovaru, s. r. o., JŠ Miramare, s. r. o. a další. Druhou možností jsou individuální nebo skupinové kurzy, které zabezpečuje více než 30 lektorů v kraji.

48

Další možností je zvýšení dosavadního vzdělání. V Kraji Vysočina je 30 škol, které nabízejí dálkové studium v 53 různých oborech. Vysokoškolské studium nabízí dvě školy, jedna soukromá, Západomoravská vysoká škola se sídlem v Třebíči. Druhou školou je Vysoká škola polytechnická Jihlava, která je jedinou veřejnou vysokou školou v Kraji Vysočina. Vyšší odborné vzdělání nabízí 7 škol v kraji a středoškolské 21 škol. Výuka probíhá dálkově, v některých případech jde o večerní studium nebo dokonce distanční forma studia. Nejvíce oborů je zaměřených na ekonomiku a podnikání, zdravotnictví. [20] Nezaměstnaný sám ze své iniciativy a snahy o návrat na trh práce může podstoupit odborný kurz a zvýšit si tak kvalifikaci v nějakém oboru žádaném na strhu práce. Je mnoho firem, které tyto služby zajišťují, je ale otázkou jestli na to nezaměstnaný bude mít dostatek finančních prostředků.

9 Možnosti na lepší uplatnění rizikových skupin nezaměstnaných na trhu práce Rizikovým skupinám je věnována speciální péče. Aktivní politika zaměstnanosti je zaměřená především na skupiny, které mají nějakou překážku při vstupu na trh práce. Všechny tyto skupiny si mohou bez rozdílu podat žádost o rekvalifikaci. Mohou si vybrat ze dvou již zmiňovaných variant, rekvalifikaci zprostředkovanou ÚP nebo zvolenou. Dále jim mohou úřady práce nabídnout řady dalších projektů, které jim pomohou zlepšit si situaci na trhu práce. Nyní bych ráda popsala, alespoň některé z projektů a jiných způsobů jak pomoci rizikovým skupinám se začleněním na trh práce u jednotlivých rizikových skupin. Některé z projektů poskytují pomoc hned několika skupinám najednou.

49

9.1 Zdravotně postižené osoby Tabulka 9: Počty uchazečů o zaměstnání z řad zdravotně postižených osob

Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

2008 559 611 320 737 978 3 205 61 136

Sledované roky 2009 2010 756 784 695 690 427 509 786 858 1 206 1 318 3 870 4 159 67 738 69 499

2011 710 576 395 814 1 189 3 684 63 840

2012 688 624 442 792 1 137 3 683 62 038

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Skupina zdravotně postižených zaujímá 3. místo v počtu uchazečů o zaměstnání z pěti sledovaných rizikových skupin. Největší nárůst počtu uchazečů byl v Kraji Vysočina zaznamenán mezi roky 2008 a 2009, o 665 uchazečů. Po roce 2010, po výraznějším poklesu počtu zdravotně postižených mezi uchazeči o zaměstnání je situace stabilní. V poslední době je těmto handicapovaným lidem věnováno více pozornosti, a to i proto, že se změnila legislativa. Zintenzivnila se snaha, aby se zdravotně postižení stali plnohodnotnými členy občanské společnosti. Zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání mohou využít pěti možností jak zlepšit svoje postavení na trhu práce: 

Pracovní rehabilitace- se skládá z několika činností, které mají za úkol získat a udržet si vhodné zaměstnání. Do těchto činností je zahrnuta poradenská činnost zaměřená na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.



Příprava k práci- sled činností, které májí zabezpečit zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava může trvat maximálně 24 měsíců.



Specializované rekvalifikace- stejné rekvalifikace jako u ostatních uchazečů, ale přizpůsobené pro zdravotně postižené 50



Chráněné pracovní místo- zřízené zaměstnavatelem, určené pro osoby se zdravotním postižením, dotované místo musí být zřízeno minimálně na 3 roky. V roce 2013 může ÚP ČR poskytnout příspěvek maximálně 8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství (za 1. až 3. čtvrtletí loňského roku činí 24 408 Kč) tj. 195 264 Kč pro osobu se zdravotním postižením, 12násobek pro osobu s těžším zdravotním postižením, 10násobek, pokud zaměstnává více než 10 těchto pracovníků a v neposlední řadě 14násobek, pokud zaměstnává více než 10 osob s těžším zdravotním postižením.



Chráněné pracovní místo pro OSVČ- zřízené pracovní místo zdravotně postiženým, který se rozhodne podnikat. Příspěvek je stejný, činí 8násobek a 12násobek, jako v předchozím příkladu. [12]

9.2 Občané starší 50 let Tabulka 10: Počty uchazečů o zaměstnání starších 50 let

Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

2008 869 1 020 543 1 356 1 035 4 823 102 892

Sledované roky 2009 2010 2011 1 457 1 544 1 217 1 594 1 602 1 319 790 849 618 1 903 2 225 1 954 1 661 1 764 1 485 7 405 7 984 6 593 144 413 155 384 131 987

2012 1 330 1 433 732 2 053 1 581 7 129 144 216

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Uchazeči po překročení padesátého roku života představují druhou nejpočetnější skupinu. Mezi roky 2008 a 2009 zaznamenala tato skupina nárůst o více než 2 500 uchazečů o zaměstnání v Kraji Vysočina. Velký nárůst přišel ještě v roce 2010, a to téměř o 600 uchazečů. S dalším rokem přichází velké snížení, ale v roce 2012 po nástupu recese se počet opět zvyšuje a překračuje opět hranici 7 000 uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnaným lidem nad 50 let pomáhá i Evropská unie pomocí Evropského sociálního fondu v aktuálním Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 51

Důraz je kladen na vzdělávání a rekvalifikace. Pomocí projektů jsou pro tyto uchazeče vytvořeny nová pracovní místa, nebo jim jsou zprostředkována místa existující. V kraji Vysočina probíhají aktuálně dva projekty: Třetí kariéra Částka vyhrazena na tento projekt činí 19 559 350 Kč. Realizace projektu začala 1. července 2012 a potrvá do 30. června 2015. Projekt je sestaven z několika aktivit: výběr klientů do projektu, motivační kurz, individuální poradenství, rekvalifikační kurzy, vyhledávání a tvorba nových pracovních míst. Cílem je především udržet nebo rozvinout chuť a motivaci klientů k vzdělávání, případně k profesní změně tak, aby se zvýšila jejich uplatnitelnost. Realizace projektu je zaměřena na rychlý návrat uchazečů na trh práce, dříve než ztratí pracovní návyky a uvíznou v pasti dlouhodobé nezaměstnanosti. Během projektu bude vytvořeno 50 nových pracovních míst. [21] Most 50 Rozpočet projektu je stanovený na 5 747 433 Kč. Doba trvání je v intervalu od 1. března 2013 do 28. února 2015. Cílem projektu je zabránit ztrátě motivace pro hledání pracovního uplatnění a prohlubujícímu se pocitu frustrace z dlouhodobé nezaměstnanosti, která může vést k sociálnímu vyloučení. Aktivity budou prováděny ve skupinovém i individuálním poradenství, které bude doplněno o modul rozvoje schopnosti pro uplatnění na trhu práce. Dále bude probíhat desetidenní modul počítačových dovednosti či cílené rekvalifikace. [22]

52

9.3 Matky s malými dětmi Tabulka 11: Počty uchazečů o zaměstnání s řad matek s malými dětmi

Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

2008 486 200 182 614 360 1 842 42 075

Sledované roky 2009 2010 777 732 755 615 458 374 731 836 643 717 3 364 3 274 60 655 66 575

2011 666 445 337 822 653 2 923 61 881

2012 433 478 156 581 379 2 027 43 606

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Mezi koncem roku 2008 a 2009 se zvýšil počet uchazečů v této rizikové skupině o více než 1 500. Od roku 2009 se daří u této skupiny snižovat počty uchazečů, a to i díky projektům financovaným z Evropského sociálního fondu. Potvrzuje to i rok 2012, kdy se kromě skupiny zdravotně postižených, která zůstala oproti předchozímu roku konstantní, počty uchazečů v jednotlivých rizikových skupinách navýšili, skupina matek s malými dětmi se však snížila téměř o 900 uchazečů. Jako prevenci proti propouštění matek s dětmi Ministerstvo práce a sociálních věcí před dvěma roky spustilo projekt „Audit rodina & zaměstnání“. Tento projekt je financován z ESF. Projekt se v praxi osvědčil jako optimalizátor personální strategie. Hlavním cílem je umožnit zaměstnancům harmonizovat pracovní život s tím rodinným, což se pak zpětně odráží i na zvyšující se ekonomické prosperitě firmy. Dlouhodobé přerušení výkonu povolání je rizikové, kvůli ztrátě kontaktu s oborem, v důsledku rychlého rozvoje technologií. [23] Dalším projektem zabývajícím se touto rizikovou skupinou, je projekt: Jde to i s dětmi Na tento projekt bylo vyčleněno 21 596 750 Kč. Projekt začal k 1. únoru letošního roku a konec je plánovaný na 30. srpen 2015. Na základě úspěšného pilotního projektu Kariéra s dítětem, byl vytvořen další projekt zaměřen na tuto rizikovou skupinu uchazečů. V projektu se bude jednat o motivační 53

kurz na zvýšení motivace a podpory sebedůvěry při aktivních realizacích změn ve vlastním životě, kde bude klientům vytvořen Individuální plán rozvoje. Z něho se bude dále vycházet i při výběru vhodného rekvalifikačního kurzu, které budou v rámci projektu nabízeny. V rámci projektu bude vytvořeno 48 nových podpořených pracovních míst. Příspěvek na pracovní místo činí maximálně 16 tis. Kč na dobu max. 8 měsíců. [24]

9.4 Absolventi a mladiství Tabulka 12: Počty uchazečů o zaměstnání z řad absolventů a mladistvých

Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

2008 238 293 150 404 340 1 425 24 634

Sledované roky 2009 2010 397 345 527 476 256 212 648 625 523 538 2 351 2 196 35 612 35 357

2011 321 516 177 640 531 2 185 33 508

2012 336 694 171 580 527 2 308 36 120

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Co se týče počtu uchazečů o zaměstnání v řadách absolventů a mladistvých do 25 let, je jejich situace velmi vážná, z celkové míry nezaměstnanosti činí jejich podíl přes 19 %. Ve srovnání s dalšími státy Evropy je Česká republika na 6. místě, poslední dvě místa s největší nezaměstnaností lidí do 25 let zaujímá Španělsko a Řecko, obě tyto země již přeskočili 50% hranici. V celé Evropě je bez práce 5,6 mil. lidí do 25 let, pro lepší představuje je to každý čtvrtý mladý člověk. Patřičnými opatřeními se zabývá i Brusel. Navrhované řešení již schválil i Evropský parlament Hlavní ideou je, že státy mladým lidem práci zaručí. Jednotlivé vlády mají vytvořit schéma, kterým by se docílilo, že do čtyř měsíců po ukončení studií či propuštění ze zaměstnání bude garantovat nové pracovní pozice nebo alespoň zajistí rekvalifikaci či pracovní stáž.

54

V České republice aktuálně probíhají dva projekty, které mají mladým lidem zajistit potřebné pracovní zkušenosti, projekt Mladá šance a Stáže ve firmách – vzdělávání praxí. Mladá šance Rozpočet projektu je stanovený na 19 844 590 Kč. Doba trvání projektu je v intervalu od 1. srpna 2011 do 28. února 2014. Projekt je zaměřen na absolventy, u kterých doba od ukončení studia nepřekročila 2 roky a nemají žádnou nebo minimální praxi. Cílem projektu je zajištění odborné praxe a také podpora pracovních míst, které zaměstnavatelé nově vytvoří pro tuto cílovou skupinu. Účastníci projektu získají odborné pracovní zkušenosti, pracovní návyky, zodpovědnost a samostatnost. Předpokladem pro dotování nových pracovních míst je povinná doba udržitelnosti pracovního místa. V rámci projektu bude vytvořeno 70 pracovních míst. [25] Stáže ve firmách – vzdělávání praxí Tento projekt není určen pouze pro nezaměstnané absolventy škol, ale také pro osoby vracející se na pracovní trh (např. z rodičovské dovolené). Další cílovou skupinou jsou zaměstnaní, kteří si chtějí prohloubit kvalifikaci. Po úspěšném ukončení stáže získají účastníci certifikát o jejím absolvování. Podnikatelské subjekty, které se rozhodnou zapojit se do tohoto projektu, mají šanci si zaškolit a vychovat budoucí zaměstnance. Firmy mají možnost, ale ne povinnost absolventy stáží následně zaměstnat. Celkový rozpočet projektu je 800 mil. Kč. Doba trvání projektu byla stanovena od června 2012 do října 2014. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které bylo iniciátorem, počítá minimálně s 5 000 absolventy stáží. Stáže probíhají v různé délce od jednoho měsíce až po 6 měsíců podle typu stáže. Úřady práce poskytují pouze informace, registrace probíhá výhradně na internetových stránkách

projektu

www.stazevefirmach.cz. [26]

55

9.5 Sociálně vyloučení občané Počty sociálně vyloučených občanů mezi uchazeči o zaměstnání nejsou tak lehce prokazatelné. Do této skupiny může patřit například romské etnikum, bývalý vězňové, lidé ohrožení závislostmi a zadlužeností, občané žijící nedůstojným životem, ale také dlouhodobě nezaměstnání a lidé s nízkou kvalifikací. Pro tyto skupiny, které jsou z nějakého důvodu vyloučeni ze společnosti, bylo vytvořeno několik projektů, které jim pomohou se opětovně vrátit na trh práce. Jedním z nich je projekt „Odrazový můstek“. Odrazový můstek Tento projekt je určen pro 400 lidí z Kraje Vysočina. Na projekt je vyčleněno 15 444 000 Kč. Projekt byl spuštěn 1. února 2011 a ukončen k 31. březnu 2013. Projekt měl za cíl zvýšení motivace, obnovení základních sociálních a osobnostních kompetencí, lepší orientaci na trhu práce, ověření základních pracovních dovedností a tím zvýšení možnosti získání nového zaměstnání. Pro zařazené do projektu byla připravena finanční podpora v podobě úhrady jízdného, stravného dokonce i příspěvku na hlídání dětí. Cílem projektu však nejsou nově vytvořená pracovní místa, ale systematická práce s touto cílovou skupinou. [27]

9.6 Uchazeči o zaměstnání vedení na ÚP nad 5 měsíců Tabulka 13: Počty uchazečů o zaměstnání evidovaných nad 5 měsíců

Územní jednotky (okresy, kraj, stát) Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Celkem ČR

2008 * 1 012 1 300 448 2 296 1 828 6 884 151 593

Sledované roky 2009 2010 2011 2 706 2 515 1 848 3 143 3 003 2 715 1 394 1 202 976 4 062 4 437 4 367 3 549 3 698 3 560 14 854 14 855 13 466 276 301 291 527 281 998

2012 2 417 3 008 1 106 4 258 3 491 14 280 311 487

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: * rok 2008 jsou uchazeči nad 6 měsíců v evidenci

56

Do této skupiny spadají nezaměstnaní napříč všemi rizikovými skupinami. Uchazeči evidovaní déle jak 5 měsíců tvoří největší rizikovou skupiny. Nárůst po udeření světové krize byl o více než 100 %. Po dva roky se počty těchto uchazečů téměř neměli, naděje ve zlepšení situace přišla v roce 2011, kdy se počet snížil o více než 1 300 uchazečů. Tato situace se však dlouho neudržela a na konci roku 2012 počet uchazečů opět převýšil hranici 14 000. Pokud je uchazeč o zaměstnání v evidenci déle jak 5 měsíců, úřad práce je povinen vypracovat Individuální akční plán (IAP). Tomuto vypracování předchází závazná schůzka na úřadu práce, kde jsou uchazečům poskytnuty potřebné informace, a kde si vyplní dotazník, o které aktivity by měli zájem (Příloha č. 6). Poté je vypracován časový harmonogram aktivit, o které uchazeč projevil zájem. O IAP může zažádat i uchazeč, který je v evidenci méně jak 5 měsíců. Pro dlouhodobě nezaměstnané jsou v Kraji Vysočina aktuálně spuštěny dva velké projekty, které jim mají pomoci v návratu na trh práce, je to již výše zmiňovaný „Odrazový můstek“ a „Cesta přes bariéry“. Cesta přes bariéry Projekt byl spuštěn na začátku ledna letošního roku a potrvá do 30. srpna 2015. Na projekt je vyčleněno 12 432 820 Kč. Projekt je složen z mnoha dílčích aktivit, jako je např. poradenská činnost, skupinová či individuální, ze které vzejde bilanční diagnostika. Bilanční diagnostika má za úkol nadefinovat vzdělávací potřeby nezaměstnaného. Dalšími aktivitami jsou dvě školení s názvem „Trh práce“ a „Soft Skills“, které obsahuje i počítačové dovednosti. V rámci projektu budou realizované rekvalifikace a vytvořeno 20 nových pracovních míst. [28]

9.7 Aktivity plánované do budoucna Od poloviny letošního roku začne být realizován nový plán pro zaměstnanost, který má nyní 7 bodů a MPSV na něj má 7 miliard korun. Nový plán by měl zvýšit zájem firem o zaměstnávání lidí a podpořit ty, kteří stojí o pracovní příležitost. Úřady práce už naplno informují firmy, jak budou moci čerpat peníze na vytváření pracovních míst.

57

7 bodů plánu: 

Podpora mladých a absolventů – nově budou moci zaměstnavatelé dostávat od ÚP příspěvek na vytvoření pracovního místa pro mladé lidi do 30 let, po dobu max. jednoho roku ve výši 24 tisíc korun. Dále mohou dostat peníze na vybavení, potřebného pro zřízení místa. Nově bude také spuštěn projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let“. Projekt bude nabídnut 3 200 lidem



Podpora zaměstnání matek a dlouhodobě nezaměstnaných – MPSV podpoří zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek. Bude poskytnut vyšší příspěvek na tato místa, jakýsi bonus za to, že ve srovnání s plným úvazkem dají zaměstnavatelé více lidem práci



Kurzarbeit – Projekt Vzdělávejte se pro stabilitu! – Projekt má zjednodušit podmínky pro firmy, které žádají o peníze z projektu určeného na zachování pracovních míst.



Chceš práci tam, kde žiješ? Rekvalifikuj se. – MPSV chce zlepšit zaměření rekvalifikací aktuálně reagovat a respektovat potřeba každého regionu. ÚP budou více diskutovat se zaměstnavateli a řešit zaměření rekvalifikací.



Zaměstnej sám sebe. Buď OSVČ. – Úřady práce nabídnou vzdělávací aktivity pro budoucí OSVČ a také finanční pomoc. Ti, kteří předloží smysluplný podnikatelský záměr, budou moci získat 40 až 80 tisíc korun. Podnikání musí být poté provozováno obvykle nejméně 1 až 2 roky.



Pomoc obci a neziskovým organizacím – Úřad práce nabídne obcím a neziskovým organizacím dotace na mzdy, a to až ve výši 15 tisíc korun.



Lepší rady a pomoc od úřadů práce jak nezaměstnaným, tak zaměstnavatelům, starostům obcí a sociálním partnerům. [29]

58

10 Zhodnocení dotazníkového šetření V dotazníkovém šetření, které probíhalo na úřadech práce ve všech pěti okresech Kraje Vysočina, jsem získala 139 dotazníků. V poměru 85 žen a 54 mužů. Z celkového počtu respondentů, 112 uchazečů patřilo do rizikových skupin. Nejpočetnější skupinou jsou lidé s evidencí nad 5 měsíců. Dotazníkovým šetřením jsem chtěla zjistit postoj nezaměstnaných osob registrovaných na úřadu práce ke své situaci. Zda jí berou natolik vážně, že nespoléhají pouze na služby poskytované úřadem práce, ale hledají nové pracovní uplatnění na trhu práce sami, zda věnují patřičnou pozornost sebevzdělávání, ať už je to zvyšováním svého dosavadního vzdělání či absolvováním oborného nebo jazykového kurzu. Do dotazníku (Příloha č.7) jsem zařadila i otázku na konkrétní projekt, který má zajistit odbornou praxi, která chybí velké skupině nezaměstnaných, ať už je to v řadách absolventů, rodičů vracejících se na trh práce po mateřské dovolené nebo zaměstnaných, kteří si chtějí rozšířit své kvalifikační pole. Dále jsem si dala za úkol zjistit u respondentů, kteří již nějakou rekvalifikaci podstoupili,

zda

jim

napomohla

získat

nové

pracovní

uplatnění,

v jakých

rekvalifikačních kurzech se uchazeči o zaměstnání nejčastěji vzdělávají, jakým způsobem svou rekvalifikaci ukončili, zda pobírali podporu při rekvalifikaci apod. Další blok otázek je zaměřený na „budoucí“ rekvalifikace, o jaké obory rekvalifikací mají uchazeči zájem, zda jsou s nabídkou rekvalifikačních kurzů spokojeni a z jakých zdrojů zjišťují informace o této formě vzdělávání.

59

10.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek Obrázek 4: Pohlaví dotazovaných

Vaše pohlaví?

39% Žena

61%

Muž

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Z celkového počtu 139 dotazovaných uchazečů o zaměstnání bylo 61 % žen a zbývajících 39 % mužů. Obrázek 5: Věkové skupiny dotazovaných

Počet dotazovaných

Do jaké věkové skupiny patříte? 60 50 40 30 20 10 0 do 25 let včetně

26-35 let

36-45 let

46-55 let

56 a více

Věk

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

60

Největší dotazovanou skupinu tvořili lidé do 25 let, bylo jich 53. Druhou skupinou s největším počtem respondentů byla skupina mezi 36 a 45 rokem, těch bylo 32. Stejně početnou skupinu tvořili skupiny 26-35 let a 46-55 let s počtem 23 lidí. Nejmenší skupinou byli lidé nad 55 let. Obrázek 6: Nejvyšší dosažené vzdělání dotazovaných

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vzdělání jiné vysokoškolské vyšší odborné gymnázium střední s maturitou střední s výučním listem zákldaní 0

20

40 60 Počet dotazovaných

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Nejvíce zastoupená skupina vzdělání je středoškolské vzdělání s výučním listem a to s 57 respondenty. Co se týká věku respondentů s výučním listem, převažují se shodným počtem dvě skupiny a to, do 25 let včetně a 36 – 45 let, každá po 18 uchazečích. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou v počtu 51. Nejvíce maturantů je ve věkové skupině do 25 let včetně. Třetí skupinou, pro mě překvapivou, jsou lidé se základním vzděláním, v počtu 14. Nejpočetnější skupina z nich je ve věku 36 – 45 let. V dalších skupinách je vždy méně než 10 respondentů.

61

Obrázek 7: Okresy trvalých bydlišť dotazovaných

Počet dotazovaných

V jakém okrese máte trvalé bydliště? 60 50 40 30 20 10 0 Jihlava

Pelhřimov Havlíčkův Brod Okresy

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Nejvíce dotazníků vyplnili lidé s trvalým bydlištěm v okrese Havlíčkův Brod. Obrázek 8: Rizikové skupiny nezaměstnaných

Patříte do jedné z těchto rizikových skupin? Rizikové skupiny Žádná Evidence nad 5 měsíců Sociálně vyloučení Absolventi škol Matky s malým dítětem Starší 50 let Zdravotně postižení 0

50 Počet dotazovaných

100

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

62

Nejpočetnější z rizikových skupin jsou nezaměstnaní s evidencí delší než 5 měsíců, počet lidí spadajících do této skupiny je 90. Další dvě skupiny převyšují hranici 20 respondentů, a je to skupina Matek s malými dětmi a Absolventi škol. Sedmnáct uchazečů bylo starších 50 let. Zdravotně postižených v celkovém počtu dotazovaných bylo 10. Za sociálně vyloučené se považovali pouze 4 respondenti. Obrázek 9: Počty dotazovaných patřících do více rizikových skupin

Do kolika rizikových skupin dotazovaní patří?

Počet dotazovaných

70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

do žádné

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Z celkového počtu dotazovaných nepatřilo ani do jedné rizikové skupiny pouze 27 respondentů. Další skupina dotazovaných patřila alespoň do jedné z rizikových skupin, do dvou rizikových skupin 46 respondentů, většinou nezaměstnaní evidovaní nad 5 měsíců v kombinaci s jednou z ostatních rizikových skupin. Do tří rizikových skupin bylo zařazeno 5 lidí.

63

Obrázek 10: Délka nezaměstnanosti

Jak dlouho jste nezaměstnaný/á ?

29%

36% do 5 měsíců 5 až 12 měsíců nad 1 rok

35%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Skupiny respondentů rozdělených podle délky jejich evidence byly téměř shodné. Do 5 měsíců evidence bylo 50 respondentů, 5 až 12 měsíců 49 osob a déle než jeden rok bylo evidováno 40 osob. Obrázek 11: Počet evidencí na ÚP

Po kolikáté jste v evidenci Úřadu práce? 11%

39% Poprvé podruhé nebo potřetí

50%

počtvrté a více

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

64

Poprvé bylo v evidenci uchazečů 54 dotazovaných, podruhé nebo potřetí bylo největší množství respondentů, a to 69. Poslední skupinou jsou uchazeči evidovaní počtvrté a vícekrát, s počtem 16 osob. Obrázek 12: Spoléhání se uchazečů při hledání zaměstnání pouze na ÚP

Spoléháte při hledání nového zaměstnání pouze na Úřad práce? 8% Ano Ne

92%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Pouze 11 lidí spoléhá při hledání nového zaměstnání výhradně na služby ÚP. Obrázek 13: Důvody proč jsou dotazovaní nezaměstnaní

Proč si myslíte, že jste ještě nenašel/a zaměstnání? Důvody jiné malé děti nedostatek praxe vyšší věk zdravotní omezení nedostatek kvalifikace nedostatek praxe 0

20 40 Počet dotazovaných

60

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

65

Při dotazování osob, proč si myslí, že ještě nenašli nové zaměstnání, nejvíce lidí odpovědělo, že nemá dostatek praxe. Téměř stejný počet, měli čtyři důvody – „nemám dostatečné vzdělání“, „nemám dostatečnou kvalifikaci“, „vyšší věk“ a „mám malé děti.“ Zdravotní omezení jako důvod dosavadního nenalezení zaměstnání uvedlo 11 respondentů. Obrázek 14: Důležitost celoživotního vzdělávání

Považujete celoživotní vzdělání za důležité? 12%

Ano Ne 88%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Z celkového počtu dotazovaných považuje celoživotní vzdělávání za důležité 123 lidí, přesto polovina z nich si žádným způsobem své dosavadní vzdělání či kvalifikaci nezvyšuje.

66

Obrázek 15: Zvyšování vzdělání či kvalifikace mimo ÚP

Zvyšujete si (nebo jste si již zvýšil/a) vzdělání či kvalifikaci bez pomoci ÚP? Způsob ne jiný způsob odborný kurz jazykový kurz jazyková škola studium VŠ studium VOŠ studium SŠ 0

20

40 Počet dozazovaných

60

80

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Více než polovina dotazovaných si své dosavadní vzdělání nebo kvalifikaci (bez pomoci ÚP) žádným způsobem nezvyšuje. Jiným způsobem, který nebyl uveden v nabídce, se vzdělává 35 lidí. Skupina 22 lidí zvolila odborné kurzy, 14 jeden ze způsobů učení se cizím jazykům a dalších 14 studiem škol. Obrázek 16: Pracovní stáže

Víte o projektu pracovních stáží, které Vám zajistí potřebnou praxi? ne a nemám zájem ne, ale mám zájem ano, ale nemám zájem ano, mám zájem ano-jsem v pořadí ano-využil/a jsem 0

10

20

30

40

50

Počet dotazovaných

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

67

Z celkového počtu dotazovaných se k této otázce kladně vyjádřilo 84 z nich zbytek buď zná projekt, ale nemá zájem, nebo ho nezná a nemá zájem. Zajímavý výsledek vznikne v porovnání s otázkou „Zvyšujete si (nebo jste si již zvýšil/a) vzdělání či kvalifikaci bez pomoci ÚP?“ 30 nezaměstnaných s nedostatkem praxe odpovědělo kladně, zbývajících 13 postrádá praxi, ale zájem o tento projekt nemá. Obrázek 17: Počet rekvalifikací

Počty dotazovaných

Podstoupili jste již nějakou rekvalifikaci? (započítejte i probíhající rekvalifikace)

100 80 60 40 20 0 ano, jednu

ano, dvě

ano, více než dvě Počet rekvalifikací

ne

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Dotazovaných, kteří podstoupili rekvalifikaci bylo 56. Z nich 44 podstoupilo jen jednu, 11 lidí podstoupilo dvě a jeden člověk podstoupil dokonce více jak dvě rekvalifikace.

68

Obrázek 18: Druhy rekvalifikací

Druhy rekvalifikací

Jaký druh rekvalifikace to byl/ je? nevím jiný projekt zprostředkovaná ÚP zvolená 0

5

10 15 20 25 Počet dotazovaných

30

35

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Nejvíce rekvalifikací bylo zprostředkováno ÚP, a to 35 kurzů. Zvolených rekvalifikací proběhlo 20, 10 lidí se rekvalifikovalo v projektech a 4 respondenti nevěděli. Obrázek 19: Obory rekvalifikací

V jakém oboru jste se rekvalifikoval/a? Obory rekvalifikací

Jiný Elektrotechnika Zahradnictví Stavebnictví

Administrativa,účetnictví, základy… Strojírenství Masérské kurzy,péče o tělo, manikůra,… Sociální péče, zdravotnictví Svařování Gastronomie Obsluha manimulačních vozíků Řidičské dovednosti Počítačové dovednosti 0

5

10 15 Počet dotazovaných

20

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

69

Nejvíce rekvalifikací bylo (je) zaměřeno na počítačové dovednosti, nad deset rekvalifikací proběhlo (probíhá) se zaměřením na sociální péči a zdravotnictví. V administrativní činnosti proběhlo (probíhá) 8 rekvalifikací a ve stavebnictví 5 kurzů. U dalších kurzů je počet nižší než 5. Obrázek 20: Způsoby ukončení rekvalifikací

Počet dotazovaných

Jak byla/bude Vaše rekvalifikace ukončena? 30 25 20 15 10 5 0 pohovor

test

zkouška jinak Způsoby ukončení

nevím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Některé kurzy mají dva způsoby ukončení. Nejčastěji je to u řidičských dovednosti, test a zkouška. Nejvíce kurzů bylo ukončeno zkouškou nebo testem. Obrázek 21: Pobírání podpory při rekvalifikaci

Pobírali jste (pobíráte) při rekvalifikaci podporu? 43% 57%

Ano Ne

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

70

Podporu pobíralo 57 % lidí, kteří podstoupili rekvalifikaci. Mezi zbývajícími 43 % jsou většinou kurzy, které probíhaly v rámci zvolené rekvalifikace. Obrázek 22: Spokojenost s rekvalifikací

Byl/a jste spokojen/a s průběhem rekvalifikace a s její odbornou úrovní? 5%

Ano Ne 95%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

S průběhem a odbornou úrovní bylo spokojeno 53 rekvalifikovaných, pouze 3 respondenti měli ke kurzu nějaké výhrady. Obrázek 23: Úspěšné najití zaměstnání po absolvování rekvalifikace

Našel/a jste si díky rekvalifikaci nové zaměstnání? 25% Ano Ne

75%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

71

Z 55 rekvalifikovaných osob uvedlo v dotazníku pouze 14, že si díky absolvování rekvalifikace našlo nové zaměstnání. Podle mého nározu tomu napomáhá také vysoký počet rekvalifikovaných v některých oborech. Na trhu práce pro ně není tolik volných pracovních míst. Nejefektivnější je, když si zájemce o rekvalifikaci zjistí situaci volných pracovních míst v oboru, ve kterém se chce rekvalifikovat, případně si předběžně zajistí místo, na které by mohl po rekvalifikaci nastoupit. Obrázek 24: Průběh rekvalifikací v letech

Kdy probíhala Vaše rekvalifikace?

Počet dotazovaných

25 20 15 10 5 0 Před rokem 2007

Mezi roky 2008-2010

Mezi roky 2011-2012

V roce 2013

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Před rokem 2007 proběhlo 11 rekvalifikačních kurzů. Téměř shodný počet rekvalifikací proběhl mezi roky 2008-2010 a 2011-2012, 21 a 22 kurzů. Od začátku letošního roku se již rekvalifikovalo nebo rekvalifikuje 10 lidí.

72

Obrázek 25: Obory, ve kterých by se chtěli nezaměstnaní rekvalifikovat

V jakém oboru byste se chtěl/a zvýšit Vaši rekvalifikaci? Druhy rekvalifikací

Jiný Elektrotechnika Zahradnictví Stavebnictví

Administrativa,účetnictví, základy podnikání Strojírenství Masérské kurzy,péče o tělo, manikůra, pedikůra Sociální péče, zdravotnictví Svařování Gastronomie Obsluha manimulačních vozíků Řidičské dovednosti Počítačové dovednosti 0

10 20 Počet dotazovaných

30

Zdroj: Vlasntí dotazníkové šetření

Mezi nezaměstnanými je největší zájem o kurzy počítačových dovedností, řidičských dovedností, o kuzy v oblasti sociální péče a administrativy, účetnictví, základů podnikání. Naopak nejmenší zájem je v oblasti elektrotechniky a strojírenství. Dotazovaní měli možnost k odpovědi jiný vypsat rekvalifikace, které by chtěli a nezapadají ani do jedné kategorie, měli zájem o vzdělání v oblasti CAD softwaru, jazyků, BOZP, potravinářství. Jeden požadavek byl na rekvalifikaci k získání zbrojního průkazu. Respondenti, kteří mají jiné požadavky na obory rekvalifikačních kurzů než jsou vypsané na aktuální období, si mohou vybrat v rámci zvolené rekvalifikace kurz, který by chtěli.

73

Obrázek 26: Spokojenost s nabídkou rekvalifikací

Jste spokojen/a s nabídkou rekvalifikací? 26% Ano Ne

74%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

S nabídkou rekvalifikačních kurzů je spokojeno více než 100 respondentů. Nespokojeným bych opět doporučila zvolenou rekvalifikaci. Obrázek 27: Zdroje informací k rekvalifikacím

Počet dotazovaných

Jak zjišťujete aktuální nabídky rekvalifikací? 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Poradenské Nástěnky Úp služby ÚP

Denní tisk

Internet

Jiný způsob

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

74

Ve výběru a poskytování informací o rekvalifikacích se polovina z dotazovaných spoléhá na poradenské služby ÚP. Většina zájemců o rekvalifikaci kombinuje více možností jak získat informace.

75

Závěr Získání některých informací pro mou práci bylo velmi složité, po změně organizačního členění úřadů práce, kdy Úřad práce České republiky je nadřízený všem krajským pobočkám a posléze i kontaktním pracovištím, jsou některé informace obtížně dohledatelné. Ve stejném roce došlo i ke změně programu, který úřady práce používaly. Některé z informací, které se sledovaly před touto změnou, se nyní nedají dohledat. Údaje, které jsem pro svojí práci nejvíce postrádala se týkaly rekvalifikací. U nich jsem dohledala obtížně jen počty rekvalifikací v jednotlivých letech za Kraj Vysočina. Dříve se vedly podrobné informace o rekvalifikovaných, např. věková struktura, nejvyšší dosažené vzdělání, délka rekvalifikace, délka evidence před rekvalifikací apod. Úplně chybí informace o úspěšnosti rekvalifikovaných v hledání nového zaměstnání pomocí nově dosažené kvalifikace. Každoročně vynakládané finance na tuto oblast podpory nejsou malé, proto si myslím, že bychom měli popřemýšlet nad vhodným způsobem jak úspěšnost sledovat, samozřejmě za příznivých finančních podmínek. Získání těchto informací bude totiž velmi náročně, někteří rekvalifikovaní si nacházejí zaměstnání, kde uplatní absolvovaný kurz, až po delší době. Další propastí u rekvalifikací je příliš velký počet rekvalifikovaných ve stejném oboru, trh práce je nemůže všechny pojmout, snižuje se tak efektivnost rekvalifikace a tím i vynaložených financí. Neefektivnost dokazuje i jedna otázka z mého dotazníku, kde se dotazuji

na

získání

nového

zaměstnání

pomocí

absolvování

kurzu,

75 %

rekvalifikovaných uvádí, že práci nenašli. Rekvalifikace však nejsou zaměřeny pouze na vzdělávání jednotlivců, ale také na jejich opětovné začlenění do společenského života, získají určité povinnosti a třeba již ztracené návyky. U výběru rekvalifikovaných kurzů by měli úřady práce více spolupracovat se zaměstnavateli a tak rychleji reagovat na měnící se trh práce a jeho požadavky. Do nabídky kurzů bych přidala výuku cizích jazyků, které mnoho nezaměstnaných neovládá ani pasivně, přitom jejich znalost je na trhu práce často kladeným kritériem pro přijetí. Závažným tématem na trhu práce je postupné stárnutí populace díky čemu dochází ke snižování počtu produktivních obyvatel. Podle predikce ČSÚ klesne do roku 2050 podíl 76

lidí v produktivním věku z více než 70 % (aktuální situace) na 55,4 %. Jedním z již diskutovaných návrhů na řešení je rozšířit nabídku zkrácených úvazků. Tento návrh by měl řešit především situaci studentů, kteří by měli lepší možnost pracovat již při studiu a tak získat potřebnou praxi a pracovní návyky. Dále situaci matek, které někdy jen obtížně propojují péči o dítě a domácnost s pracovními povinnostmi. Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží všemi dostupnými prostředky této situaci zabránit. Aktuálně přišlo s novým sedmibodovým plánem pro zaměstnanost, o kterém se zmiňuji výše. Tento plán by měl podporovat tvorbu nových pracovních míst. Vláda nedávno přislíbila i změny pro ty, kteří se rozhodnou pro samostatně výdělečnou činnost, navrhovaná novela by měla zjednodušit administrativu, která často občany odradí od tohoto záměru. Dalším aktuálním tématem je řetězení pracovních vztahů s dobou určitou, změna zákoníku práce proběhla k 1. lednu 2012 v podobě omezení na max. tři prodloužení na dobu určitou. To zapříčinilo především u sezónních prací, že lidé se zkušenostmi v oboru, i když byli potřební, se ocitli mezi nezaměstnanými. Tuto situaci by měla zlepšit připravovaná novela zákoníku práce, která by poskytla určité výjimky právě pro zmiňované sezónní pracovníky. Pro rok 2013 vláda navýšila rozpočet na Státní politiku zaměstnanosti, hlavně co se týče peněz na rekvalifikace, které vzrostly v závislosti na předpokládaném nárůstu nezaměstnaných v prohlubující se recesi, kterou trh pocítil již v předchozím roce. Jejich efektivní investování záleží na schvalování potřebných rekvalifikačních kurzů a naopak zamítání těch kurzů, které jsou v oborech nepotřebných na trhu práce.

77

Seznam použité literatury Knižní zdroje [1] PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje. Výkladový slovník. 1.vyd. Praha: Academia, 2002, 280 s. ISBN 80-200-0950-7. [2] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 80-864-2908-3. [3] BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. [4] KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 3. vyd. Praha: Management Press, 2001, 367 s. ISBN 80-726-1033-3 [5] TULEJA, Pavel, Ingrid MAJEROVÁ a Pavel NEZVAL. Základy makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 311 s. ISBN 80-251-0952-6. [6] Stárnutí a politika zaměstnanosti: Česká republika. 1. české vyd. Doc. Ing. Zdeněk Linhart, CSc. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí v nakl. JAN, 2004, 104 s. ISBN 80-865-5297-7. Internetové zdroje [7] PLÍVOVÁ, Viktorie a Dalibor HOLÝ. Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: změna výpočtu registrované nezaměstnanosti. [online]. 2012, č. 13856, s. 3 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13856/tz_071112a.pdf [8] Liga vozíčkářů [online]. 2006 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/prispevky.php?oblast=9000094,%20http://www.mpsv.cz/s /8 [9] INFORMACE STEM Z PROJEKTU „TŘETÍ KARIÉRA“. Postavení zaměstnanců nad 50 let [online]. 2006, č. 504, s. 3 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.equalcr.cz/files/clanky/504/zamestnanci.pdf

78

[10] O vzdělávání. Národní ústav pro vzdělání [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/uplatneni-absolventu-skol-natrhu-prace [11] O ekonomické a právní literatuře. Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_246.htm [12] Česká republika. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/. 2004. [13] Ministerstvo práce a socíálních věcí: Integrovaný portál MPSV [online]. 2002, 23. 1. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz [14] O Českém statistickém úřadu: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/ekonomicke_subjekty_v_kraji_vysocina [15] O ministerstvu: ÚP ČR, KrP Jihlava. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf [16] Statut úřadů práce se po dvaceti letech jejich existence mění. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 27. 7. 2010 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9135/27072010.pdf [17] O Evropském sociálním fondu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2008 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr [18] O Národním ústavu odborného vzdělávání: Školy - centra celoživotního vzdělávání. UNIV 2 Kraje [online]. 2008 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/univ2k/projekt [19] O centru dalšího vzdělávání: Projektová činnost. Regionální individuální projekty [online]. 2010 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://marlin.eu/regionalniindividualni-projekty-rip/

79

[20] O Kraji Vysočina: Střední školy a VOŠ. Seznamy škola a školských zařízení v Kraji Vysočina [online]. 2002-2008 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://extranet.krvysocina.cz/seznam-skol/stredni-skoly-vos [21] O Evropském sociálním fondu: Databáze projektů ESF. Třetí kariéra [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://esfdb.esfcr.cz/modules/projects/detail.php?id_project_detail=3472 [22] O Evropském sociálním fondu: Databáze projektů ESF. Most 50 [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/most-50-motivaceorientace-a-schopnosti-potrebne-k-uspechu [23] O rodině a zaměstnání. Audit rodina a zaměstnání [online]. 2012 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://auditrodina.eu/index.php/o-projektu/jak-ziskat-certifikat [24] O Evropském sociálním fondu: Databáze projektů ESF. Jde to i s dětmi [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://esfdb.esfcr.cz/modules/projects/detail.php?id_project_detail=3957 [25] O Evropském sociálním fondu: Databáze projektů ESF. Mladá šance [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://esfdb.esfcr.cz/modules/projects/detail.php?id_project_detail=283 [26] O stážích: Národní katalog stáží. Stáže ve firmách [online]. 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.stazevefirmach.cz/clanky/o-projektu.html [27] O Evropském sociálním fondu: Databáze projektů ESF. Odrazový můstek [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://esfdb.esfcr.cz/modules/projects/detail.php?id_project_detail=2408 [28] O Evropském sociálním fondu: Databáze projektů ESF. Cesta přes bariéry [online]. 2008-2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://esfdb.esfcr.cz/modules/projects/detail.php?id_project_detail=3956 [29] Müllerová: Plán pro zaměstnanost má 7 bodů za 7 miliard korun. 2013, 2 s. Dostupné z: www.mpsv.cz

80

Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl nezaměstnaných osob v letech 2008 až 2012 ...................................... 32 Tabulka 2: Počty uchazečů o zaměstnání a VPM ........................................................... 38 Tabulka 3: Počet uchazečů na 1 VPM ............................................................................ 39 Tabulka 4: Aktuální vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a VPM .................................. 39 Tabulka 5:Aktuální stav na KrP Úřadu práce ČR v Jihlavě ........................................... 40 Tabulka 6: Výdaje na Aktivní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina ....................... 47 Tabulka 7: Počty uchazečů o zaměstnání z řad zdravotně postižených osob ................. 50 Tabulka 8: Počty uchazečů o zaměstnání starších 50 let ................................................ 51 Tabulka 9: Počty uchazečů o zaměstnání s řad matek s malými dětmi .......................... 53 Tabulka 10: Počty uchazečů o zaměstnání z řad absolventů a mladistvých ................... 54 Tabulka 11: Počty uchazečů o zaměstnání evidovaných nad 5 měsíců .......................... 56

Seznam obrázků Obrázek 1: Podíl nezaměstnaných osob na Vysočině v porovnání ČR .......................... 33 Obrázek 2: Porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a VPM ......................................... 38 Obrázek 3: Výdaje na Státní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina .......................... 47 Obrázek 4: Pohlaví dotazovaných .................................................................................. 60 Obrázek 5: Věkové skupiny dotazovaných .................................................................... 60 Obrázek 6: Nejvyšší dosažené vzdělání dotazovaných .................................................. 61 Obrázek 7: Okresy trvalých bydlišť dotazovaných ........................................................ 62 Obrázek 8: Rizikové skupiny nezaměstnaných .............................................................. 62 Obrázek 9: Počty dotazovaných patřících do více rizikových skupin ............................ 63 Obrázek 10: Délka nezaměstnanosti ............................................................................... 64 Obrázek 11: Počet evidencí na ÚP ................................................................................. 64 Obrázek 12: Spoléhání se uchazečů při hledání zaměstnání pouze na ÚP ..................... 65 Obrázek 13: Důvody proč jsou dotazovaní nezaměstnaní .............................................. 65 Obrázek 14: Důležitost celoživotního vzdělávání .......................................................... 66 Obrázek 15: Zvyšování vzdělání či kvalifikace mimo ÚP ............................................. 67 Obrázek 16: Pracovní stáže............................................................................................. 67 Obrázek 17: Počet rekvalifikací ...................................................................................... 68 Obrázek 18: Druhy rekvalifikací .................................................................................... 69 Obrázek 19: Obory rekvalifikací .................................................................................... 69 Obrázek 20: Způsoby ukončení rekvalifikací ................................................................. 70 Obrázek 21: Pobírání podpory při rekvalifikaci ............................................................. 70 Obrázek 22: Spokojenost s rekvalifikací ........................................................................ 71 Obrázek 23: Úspěšné najití zaměstnání po absolvování rekvalifikace ........................... 71 Obrázek 24: Průběh rekvalifikací v letech ...................................................................... 72 Obrázek 25: Obory, ve kterých by se chtěli nezaměstnaní rekvalifikovat ..................... 73 Obrázek 26: Spokojenost s nabídkou rekvalifikací ........................................................ 74 Obrázek 27: Zdroje informací k rekvalifikacím ............................................................. 74

81

Seznam příloh Příloha č. 1: Žádost o podporu v nezaměstnanosti Příloha č. 2: Žádost o zprostředkování zaměstnání Příloha č. 3: Seznam rekvalifikací nabízených Příloha č. 4: Přihláška na rekvalifikační kurz zprostředkovaný ÚP Příloha č. 5: Přihláška na Zvolenou rekvalifikaci Příloha č. 6: Dotazník k individuálnímu akčnímu plánu Příloha č. 7: Dotazník

Seznam zkratek tj.- to je tzn.- to znamená tzv.- tak zvaně např.- například mld.- miliarda mil.- milion Kč- Koruna česká EUR- Měna Evropské unie EURO ČR- Česká republika ČSÚ- Český statistický úřad MPSV- Ministerstvo práce a sociálních věcí ESF- Evropský sociální fond ÚP- Úřad práce APZ- Aktivní politika zaměstnanosti KrP- Krajská pobočka OSSZ- Okresní správa sociálního zabezpečení TP- tělesně postižený v I. stupni závislosti ZTP- zdravotně postižený ve II. stupni závislosti ZTP/P- zdravotně postižený ve III. nebo IV. stupni závislosti MHD- Městská hromadná doprava

82

Příloha č. 1

83

84

Příloha č. 2

85

86

87

88

Příloha č. 3

89

90

Příloha č. 4

91

92

Příloha č. 5

93

94

Příloha č. 6

95

96

97

Příloha č. 7

98

99