VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Výživa dětí do dvou let

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Výživa dětí do dvou let Bakalářská práce

Autor: Chadimová Iveta Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2013

Anotace: Bakalářská práce pojednává o výživovém poradenství u dětí do dvou let. V teoretické části se zabývá výživou novorozence a kojence, kojením, mateřským mlékem, jeho druhy a složením. Dále se zaměřuje na výživu batolat, umělou výživu a problémy související s jídlem. Hlavním cílem výzkumné části bylo zjistit, jak jsou ženy informované o výživě svých dětí do dvou let, zda preferují výživu připravenou doma nebo vyráběnou různými firmami. Klíčová slova: kojenec, kojení, mateřské mléko, batole, příkrmy, výživová doporučení

Annotation: In the bachelor study I took an interest in nutrition counselling in children 2 years-old or younger. In the theoretical part I was interested in newborns and infants nutritious habits, breast-feeding, types and ingredients of mother’s milk. I was also interested in toddler nutrition, artificial infant’s food and children eating habits or problems. In the research work I focused on the women’s knowledge about nutrition’s facts in this group of young children. The questions were also asked if the mothers’ preferred homemade food or company prepared food. Key words: infant, breast-feeding, mother’s milk, toddler, nutrition recommendations

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní PhDr. Vlastě Dvořákové za její odborné vedení a čas, který mi věnovala. Dále děkuji paní prim. MUDr. Aleně Machovcové, PhD, MBA za její cenné rady a informace. Můj velký dík patří také maminkám za vyplnění dotazníku, bez nichž by moje práce nemohla být napsána.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1.1.

Cíl práce ........................................................................................................... 11

1.2. Pracovní hypotézy................................................................................................ 11 2. Teoretická část ............................................................................................................ 12 2.1 Výživa novorozence a kojence ............................................................................. 12 2.1.1. Kojení............................................................................................................ 12 2.1.2 Mateřské mléko.............................................................................................. 13 2.1.3. Výhody mateřského mléka pro dítě .............................................................. 14 2.1.4. Výhody kojení pro matku ............................................................................. 15 2.1.5 Složení mateřského mléka ............................................................................. 15 2.2. Fyziologické a psychologické aspekty výživy malých dětí ................................. 18 2.2.1. Nervosvalová koordinace ............................................................................. 18 2.2.2. Trávení a vstřebávání potravin ..................................................................... 20 2.2.3. Funkce ledvin ................................................................................................ 20 2.2.4. Obranyschopnost .......................................................................................... 20 2.3. Výživová doporučení ........................................................................................... 20 2.3.1. Živiny ............................................................................................................ 21 2.3.2 Výživové doporučené dávky u malých dětí ................................................... 21 2.4. Umělá kojenecká výživa ...................................................................................... 22 2.4.1. Počáteční mléka ............................................................................................ 22 2.4.2. Pokračovací mléka ........................................................................................ 23 2.4.3. Příprava umělé výživy .................................................................................. 23 2.5. Výživa dětí od 6. měsíce do 1 roku života ........................................................... 24 2.5.1 Zavádění příkrmů ........................................................................................... 24 2.5.2. Výživa v 6. až 8. měsíci ................................................................................ 25 2.5.3. Výživa v 9. až 12. měsíci .............................................................................. 26

2.6. Výživa mezi 1. a 2. rokem ................................................................................... 27 2.6.1. Vhodné příkrmy ............................................................................................ 27 2.6.2 Podávání příkrmů ........................................................................................... 28 2.6.3. Začáteční příkrmy a pokračovací .................................................................. 28 2.6.4. Dostupnost výživy ........................................................................................ 29 2.6.5. Uchovávání jídel ........................................................................................... 30 2.6.6. Vhodné potraviny pro přípravu nemléčných příkrmů .................................. 30 2.6.7. Nevhodné potraviny pro děti s alergickými příznaky ................................... 31 2.6.8. Nejužívanější ovoce a zelenina a její význam pro zdraví ............................. 31 2.7. Problémy související s jídlem .............................................................................. 34 2.7.1. Průjem ........................................................................................................... 34 2.7.2. Zvracení a ublinkávání.................................................................................. 35 2.7.3. Zácpa ............................................................................................................. 36 2.7.4. Kojenecká kolika a nadýmání ....................................................................... 36 2.7.5. Alergie .......................................................................................................... 37 2.8. Postavení kojení v současnosti ............................................................................ 38 3. Praktická část .............................................................................................................. 39 3.1. Metodika výzkumného šetření ............................................................................. 39 3.1.1 Cíle a hypotézy .................................................................................................. 39 3.2. Charakteristika vzorku respondentek................................................................... 40 3.3. Charakteristika výzkumného prostředí ................................................................ 40 3.4. Průběh a popis výzkumu ...................................................................................... 40 3.5. Vlastní výsledky výzkumu................................................................................... 42 4. Diskuse........................................................................................................................ 58 4.1 Rekapitulace výsledků praktické části .................................................................. 58 4.2 Hypotézy, jejich potvrzení nebo vyvrácení .......................................................... 59 4.2.1. Hypotéza 1 ........................................................................................................ 59

4.2.2. Hypotéza 2 ........................................................................................................ 59 4.2.3

Hypotéza 3 .................................................................................................... 61

4.2.4

Hypotéza 4 .................................................................................................... 63

4.2.5

Hypotéza 5 .................................................................................................... 63

4.3. Ukončení diskuze ................................................................................................. 64 5. Závěr ........................................................................................................................... 65 6. Použitá literatura ......................................................................................................... 67 7. Seznam tabulek ........................................................................................................... 69 8. Seznam příloh ............................................................................................................. 70

ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „Výživa dětí do dvou let“, protože mě toto téma velice zajímá a dovoluje mi získat nové informace o výživě kojenců a batolat, které mohu uplatnit nejen ve svém budoucím zaměstnání, ale i ve svém osobním životě. Od narození dítěte je důležité vědět, že zdravá výživa přispívá nejen k jeho dalšímu růstu, ale i k psychosociálnímu vývoji. Proto by měly být budoucí maminky v této oblasti důkladně informovány a vzdělávány. O této problematice se v odborných kruzích trvale diskutuje, názory jsou různé a nové vědecké poznatky se plynule zavádějí do praxe. Dominující zůstává v posledních letech podpora a propagace kojení. Kojení je pro dítě do šesti měsíců ideálním způsobem výživy, protože je pro matku finančně nenáročné a v jeho průběhu vzniká silné citové pouto mezi matkou a dítětem. V současné době může kojit většina žen, ale bohužel existují v dnešní době maminky, které kojit nemohou (např. ze zdravotních důvodů) nebo nechtějí. V těchto případech se mateřské mléko nahrazuje kvalitně vyrobenými náhradami na bázi kravského mléka. Není to však výživa adekvátní kojení, protože je dokázáno klinickými studiemi, že pokud je dítě krmeno již od 2. měsíce umělou výživou, je ve vyšším věku více ohroženo cukrovkou, obezitou a dalšími chorobami. Velice se proto divím některým lidem, kteří jsou pobouřeni, když vidí kojící ženu na ulici. Kojení je přeci tak přirozené a krásné, není proto důvod, aby se žena schovávala nebo se dokonce styděla za to, že má její dítě hlad. Kolem šestého měsíce, přichází čas, kdy mateřské mléko nepostačuje pokrýt energetickou potřebu, proto je nutné začít zavádět příkrmy a pokračovat v kojení, dokud je to možné. Pro toto období je typické, že se dítě v noci budí častěji než obvykle a začíná mít kousací reflex. Matky v dnešní době získávají informace z mnoha zdrojů, jsou to například knihy, časopisy, webové stránky, lékař, ale i výživové poradny. Bohužel ne všechny zdroje jsou důvěryhodné a je jen na nás, který si zvolíme. Bakalářská práce se zabývá výživou v jednotlivých fázích kojeneckého a batolecího období a různými výživovými doporučeními. V první části se zabývá přednostmi kojení (pro dítě i pro matku), typy a složením mateřského mléka.

9

Od šestého měsíce věku mateřské mléko nepokrývá energetickou potřebu dítěte. Pro toto období je typické, že se dítě v noci budí častěji než obvykle, proto se začínají zavádět tzv. dokrmy, které doplňují kojení. Příkrmům, je věnována druhá teoretické části, která se věnuje vlastním příkrmům, jejich zaváděním, druhy příkrmů, jejich složením, apod. V tomto úseku se zabývám otázkami typu: kdy se zavádí příkrmy, jakým způsobem je zavádět a jaké mají nejčastější složení. V praktické části se zjišťovala informovanost maminek o potravinách vyvolávajících alergii (např. vejce, ryby, bílkovina kravského mléka, citrusy, apod.), jejich zařazování do stravování, o nejvýznamnějších zdrojích vlákniny. Výzkumná část se z velké části zaměřuje na znalosti matek na téma kojení a výživa dětí. Otázky zjišťovaly vlastní dobu kojení, způsob získávání informací o správné výživě (od dětského lékaře, z knih, informačních brožur, internetu nebo od svých maminek). Dále bylo zkoumáno, které příkrmy byly použity jako první (jogurt, pribináček, tvaroh). Z výše uvedeného textu je patrné, že výživa dětí, zejména v raném věku, je velmi důležité téma a je třeba o něm více mluvit. Poslední věcí, kterou bych chtěla ve svém úvodu zmínit je velice kladný vztah k malým dětem, který vysvětluje volbu mého bakalářského tématu.

10

1.1.

Cíl práce

Jedním z hlavních cílů bakalářské práce bylo zjistit způsoby získávání informací o výživě u dětí do dvou let matkami. Nedílnou součástí bylo ověřit, zda nabyté informace důsledně uplatňují v praxi. Dalším cílem bylo zjistit, zda maminky dávají přednost stravě připravované doma nebo preferují výživu průmyslově vyráběnou. V neposlední řadě se zjišťovala informovanost matek o potencionálních rizicích v průmyslově připravované stravě.

1.2. Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Většina maminek je informována o výživě svých malých dětí. Hypotéza č. 2: Nejčastěji maminky připravují stravu samy doma. Hypotéza č. 3: Více než třetina maminek neví, co sledovat ve složení průmyslově vyráběné stravy. Hypotéza č. 4: Téměř všechny ženy získávají informace o správné výživě od svého lékaře. Hypotéza č. 5: Více než polovina maminek ví, jaké jsou nejvíce alergizující potraviny.

11

2. Teoretická část 2.1 Výživa novorozence a kojence Kojení je u novorozence a kojence přirozeným způsobem výživy. Pro mláďata všech savců včetně člověka je přirozeným zdrojem živin a vody mateřské mléko. Složení mateřského mléka je pro každý druh velice specifické, a proto jej nelze mezidruhově zaměnit bez rizika nebo případných komplikací (Hrstková, 2003). Všechny děti by měly být kojeny minimálně do 6. měsíce věku. Kojení je postupně doplňováno zaváděním tzv. příkrmů (nemléčné dávky), (Nevoral, 2003).

2.1.1. Kojení Kojení je ideálním způsobem výživy novorozence a kojence. Podle poslední závěrečné rezoluce Světové zdravotnické organizace (WHO) se kojení (dítě nedostává, kromě mateřského mléka, žádné jiné tekutiny) doporučuje do ukončeného šestého měsíce života s postupným zaváděním vhodných příkrmů do dvou let života dítěte a déle (Gregor, Paulová, 2005). S kojením by se mělo začít hned po porodu, nejlépe do jedné hodiny (Kudlová, Mydlilová, 2005). Přibližně 98 % maminek je schopno kojit své dítě. V praxi jich však kojí menší množství. Na vině je malá podpora, která je kojení věnována hlavně ze strany zdravotnického personálu a porodních asistentek, o nízkém stupni uvědomění žen i jejich blízkých a jejich malé důvěře ve vlastní schopnosti. Obrovskou roli hraje masivní propagace přípravků umělé mléčné výživy (Nevoral, 2003). U kojených dětí byl zjištěn nižší výskyt nádorových onemocnění, nízká alergická predispozice. Kojené děti snášejí mnohem lépe bolesti. V dospělém věku trpí nižším výskytem kardiovaskulárních onemocněním, jsou méně často obézní a mají nižší riziko výskytu cukrovky (Hrstková, 2003). Navíc vlastní kojení chrání děti před průjmovými onemocněními, infekcemi dýchacích cest a záněty středouší. U kojených dětí byl prokázán lepší duševní vývoj. V dospělosti mají silnější kosti a jsou méně často hospitalizovány (Ondrůšková, 2003). Mateřské mléko má optimální teplotu, jeho složení a poměr jednotlivých složek (bílkoviny, tuky, cukry) příznivě ovlivňuje mikroflóru trávicího traktu, indukci trávicích enzymů, podporuje imunitní systém a umožňuje rychlejší dozrávání nervové soustavy. Kojení má veliký psychologický význam ve vztahu matky a dítěte (Hrstková, 2003).

12

Laktační liga Laktační liga je organizace, která propaguje a podporuje kojení v České republice. První zakladatelkou a průkopnicí v podpoře kojení v České republice je MUDr. Anna Mydlilová. Náplní laktační ligy je poskytovat poradenské a konzultační činnosti pro kojící matky a zdravotnický personál. Druhou důležitou činností je proškolování laktačních poradců z řad zdravotníků a matek. Laktační poradce má vysvětlovat důvody pro kojení, podporovat a povzbuzovat matky v kojení, řešit případné problémy při kojení (Schneidrová, 2006). Laktační liga dále zakládá laktační centra, která se zaměřují na školení o výživě a péči o děti v různých věkových obdobích. Laktační liga vydává mnoho letáků, brožurek a příruček o kojení. Další propagace kojení je dostupná na internetových stránkách www.kojení. cz a www.mamita.cz (Laktační liga, 2012). Laktační poradenství Mezi první a základní kroky poradenství je zjistit a vyhodnotit současný způsob výživy dítěte. Dalším důležitým krokem je vyhodnotit růst dítěte. Na základě získaných informací se stanovuje případný problém, ve kterém se snaží pomoc matce nalézt vhodné řešení problému (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.1.2 Mateřské mléko Mateřské mléko je pro novorozence a kojence tou nejpřirozenější a nejhodnotnější výživou, která plně odpovídá jejich potřebám. Je to nejsnáze stravitelná strava, která chrání dítě před různými onemocněními tím, že vytváří vlastní imunitní systém bojující proti alergenům a různým původcům infekčních onemocnění trávicího traktu (žaludek, střeva), (Arndt, 2009). Mlezivo (kolostrum) je produkováno v prvních dnech po porodu, přibližně 1. -4. den od porodu. Mlezivo je tekutina obsahující vysoké množství bílkovin, především imunoglobulinů, tuků a poměrně nízký obsah cukrů. Kalorická hodnota u mleziva je vyšší než u následujícího tzv. přechodného a zralého mateřského mléka, jejichž sekrece přichází až po několika dnech (Hrstková, 2003). Přechodné mateřské mléko se začíná tvořit kolem 5. až 14. den po porodu. Tvoří přechod mezi mlezivem a zralým mateřským mlékem (Hrstková, 2003). Obsahuje 13

menší množství imunoglobulinů a proteinů, zato má více mléčného cukru (laktóza), tuků a kalorií (Leifer, 2004). Zralé mateřské mléko se vytváří od 14. dne po porodu. Zralé mléko je namodralé barvy a na první pohled působí, že neobsahuje dostatečné množství živin (Leifer, 2004). Kalorická hodnota tohoto mléka je 68 kcal/100ml. Obsah uhlovodanů je stejný jako u přechodného mléka (Muntau, 2009). Tento druh mléka lze ještě rozdělit na tzv. mléko přední, které obsahuje více laktózy. Proto je toto mléko velmi dobré na zahnání žízně. Mléko zadní obsahuje velké množství tuků, proto slouží jako mléko sytící (Hrstková, 2003). Dítě by mělo být přiloženo k prsu bezpodmínečně v prvních 30 minutách po porodu. Předpokladem pro dobrý začátek kojení je něha, pocit bezpečí a úzký kontakt s dítětem (Sikorová, 2011). Skrze mateřské mléko, které se objevuje nejčastěji 3. až 4. den po porodu, dostává dítě dostatečné množství živin, jako jsou např.: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály a stopové prvky. Poptávka kojeného dítěte po mateřském mléce současně určuje i množství vyprodukovaného mléka matkou. To znamená, že čím více matka dítě přikládá, tím více tvoří mateřského mléka (Arndt, 2009). Žádné průmyslově vyrobené mléko nemůže nahradit mléko mateřské, protože žádné jiné mléko se mu kvalitou nevyrovná. Podle stravy matky se mění jeho chuť a složení. Pokud se v životě objeví situace, že je matka pryč nebo nemůže kojit, je možnét mléko v malých dávka zmrazit (Arndt, 2009). Mateřské mléko je vždy dostupné, neobsahuje žádné choroboplodné zárodky a má ideální teplotu. Proto je mateřské mléko tak jedinečné a nenahraditelné (Arndt, 2009).

2.1.3. Výhody mateřského mléka pro dítě Kojení se doporučuje, protože snižuje riziko náhlého úmrtí dětí do jednoho roku. Mateřské mléko obsahuje velké množství obranných látek, které chrání dítě před různými průjmovými onemocněními nebo je mateřské mléko důležitou součástí při jejich léčbě. Dítě je dále chráněno před různými infekcemi a u nemocného dítěte mateřské mléko zmírňuje průběh nemocí. Záněty horních cest dýchacích a středouší nebývají také časté u kojených dětí. Kojené dítě bývá v dospělosti méně ohroženo civilizačními chorobami jako např. diabetes melitus, a alergie. Mateřské mléko preventivně působí proti obezitě a poruchami metabolismu tuků (hypercholesterolémie, 14

hypertriglycerigémie, dyslipidemie, apod.). Díky kojení v dětství se v dospělosti a ve stáří tolik nevyskytuje osteoporóza právě u kojených (Nevoral, Paulová, 2007). Kojení pozitivně působí na psychický a citový vývoj dítěte. Silné citové pouto se vytváří vzájemně mezi matkou a dítětem při tělesném kontaktu během kojení (Roztočil, 2008). Pokud dítě správně saje, přispívá to ke správnému růstu zubů a vývoji řečového ústrojí (Ondrůšková, 2003).

2.1.4. Výhody kojení pro matku Časné přiložení dítěte k prsu po porodu vede k zvýšené tvorbě prolaktinu a oxytocinu, které urychlují zavinování dělohy a následně snižují krevní ztráty po porodu. Kojení má pro matku preventivní vliv, zejména před rakovinou prsu a vaječníků. Kojení v kombinaci se správnou výživou (zvýšený příjem vápníku a fosforu) chrání matku před osteoporózou ve vyšším věku (Gregor, Paulová, 2003). Kojení současně přispívá k rychlejšímu návratu postavy do stavu před porodem. Mateřské mléko má i antikoncepční účinky. Během kojení vzniká mezi matkou a dítětem přirozená citová vazba a matka se snáze adaptuje na mateřskou roli. Mateřské mléko je finančně dostupnější než umělá výživa a nezatěžuje okolní prostředí. Kojení podporuje sebedůvěru a uspokojuje pocit obou rodičů (Nevoral, Paulová, 2007)

2.1.5 Složení mateřského mléka Mateřské mléko svým složením odpovídá nárokům novorozence a kojence. V prvních dnech se mateřské mléko výrazně mění, nejen v průběhu jednoho dne, ale i během kojení (Nevoral, 2003). Bílkoviny jsou v mateřském mléce obsaženy průměrně 0,9 - 1,3 g/100 ml, což odpovídá 7-10% energetické hodnoty. Základní bílkovinou mateřského mléka je laktalbumin. Poměr laktalbuminu a kaseinu je 80:20, někteří autoři udávají 60:40. Díky tomuto poměru je lehce stravitelné a tranzitní doba mléka v žaludku je krátká (Nevoral, 2003). Kravské mléko má v tomto ohledu obrácený poměr, což znamená, že je pro dítě hůře stravitelné. Další složkou mateřského mléka je lysozym, který má podobnou funkci jako imunoglobuliny (obrannou). Nejvíce je v mateřském mléce obsažen sIgA, který chrání trávicí trakt před různými infekcemi (např. kmeny Escherichia coli), (Hrstková, 2003). Pokud je obsah bílkovin v mateřském mléce nízký (nutričně využitelnou hodnotou je

15

0,8 g/100 ml), přesto postačuje k růstu kojených dětí a současně představuje nízkou zátěž na nezralé ledviny (Nevoral, 2003). Tuky jsou důležitým zdrojem energie. Množství tuků v mateřském mléce se mění v průběhu 24 hodin a dokonce výrazně se mění i v průběhu kojení. V mlezivu je obsah tuků 2 g/100 ml a postupně se zvyšuje na cca 3,8 – 4,5 g/100 ml ve zralém mléce. Obsah tuků v zadním mléce je 4x až 5x vyšší (4 - 6 %) než v mléce předním (1,5 - 2 %). Energetická hodnota mléka určuje množství vypitého mléka, které musí dítě vypít, aby bylo dostatečně nasycené. Tuky jsou složeny z 90 % jemnými kapičkami triglyceridů. Tuky jsou tvořené ze 42 % nasycenými mastnými kyselinami a z 57 % nenasycenými mastnými kyselinami. Nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem jsou důležité při myelinizaci, dalším rozvoji centrálně nervového systému a sítnice. V prvních měsících jsou tuky v mateřském mléce štěpeny lipázou, která je obsažena v mateřském mléce, protože sekrece pankreatické lipázy není u novorozence dostatečně vyvinutá. V mateřském mléce je současně velké množství cholesterolu, přibližně 2 - 3x více než je v kravském mléce. Cholesterol je nezbytný při rozvoji mozku, k spojení žlučových kyselin a hormonů (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003) Cukry jsou zdrojem energie a usnadňují vstřebávání železa a vápníku. Základním cukrem v mateřském mléce je laktóza (Zamarská, 2006). Dalšími cukry obsaženými v mateřském mléce jsou galaktóza, fruktóza a v nepatrném množství i oligosacharidy. Obsah laktózy se zvyšuje ze 4 % (v mlezivu) na 7 % (ve zralém mléce). Metabolizací se laktóza přeměňuje na glukózu a galaktózu, které jsou důležité při tvorbě galaktolipidů. Ty přispívají k rozvoji centrálního nervového systému (Nevoral, 2003). Galaktóza usnadňuje resorpci vápníku a železa ve střevě. Její dalším úkolem usnadnit růst Lactobacillus bifidus. Oligosacharidy svým vlivem znemožňují růst patogenních mikroorganizmů na střevním epitelu. Složení sacharidů ovlivňuje kyselost stolice. Důsledkem vysokého obsahu cukru je urychlená peristaltika a následný meteorismus (Hrstková, 2003). Vitamíny svým složením v mateřském mléce pokrývají zcela potřebu zralých novorozenců a kojenců. Jejich množství je ovlivněno výživou matky. Jestliže kolísá množství tuků v mateřském mléce, kolísá i množství vitamínů rozpustných v tucích (vitamíny A, E, D, K). Vitamínu A je v naší populaci dostatečné množství. V mlezivu je ho obsaženo 2 krát více než ve zralém mateřském mléce. O proti tomu je obsah

16

vitamínu D v mateřském mléce nízký proto se někdy doporučuje suplementace. Doporučená dávka je 400 IU. Také vitamínu K je daleko více v mlezivu než v zralém mateřském mléce. Tento vitamín po 14 dnech stabilizuje novorozeneckou střevní mikroflóru. Dále přispívá k prevenci krvácivých onemocnění (Nevoral, 2003). U vitamínů rozpustných ve vodě je množství těchto vitaminů zcela závislé na stravě kojící matky. Proto je velice důležité, aby matka přijímala větší množství zeleniny, ovoce, rybího masa atd. (Hrstková, 2003). Minerální látky a stopové prvky jsou nedílnou součástí mateřského mléka. Nejdůležitější prvky jsou sodík, vápník, železo, magnezium, fosfor, měď a fluor. V mateřském mléce je nižší obsah minerálních látek než v kravském mléce, tento poměr zcela odpovídá požadavkům dítěte (Nevoral, 2003). Pokud je v mateřském mléce nízký obsah sodíku, že jsou ledviny novorozence méně zatěžovány. V mateřském mléce je poměr vápníku a fosforu 2:1. Tento ideální poměr jim usnadňuje snadné vstřebávání a napomáhá lepšímu kostnatění. V trávicím traktu se nejlépe vstřebává železo, které dítě přijímá z mateřského mléka. Je důležité, aby matka dodržovala příjem železa nejen v době kojení ale i v těhotenství. Dítě je v 6. měsíci věku ohroženo hyposiderémií, která může přejít až do kojenecké anemie. Pokud matka dodržuje správný příjem železa, může těmto nemocem předejít. Zdravě kojené dítě má v těle dostatečné zásoby stopových prvků, takže se nemůže stát, že by jich mělo dítě nedostatek. Nejčastější stopové prvky, jsou měď, selen, kobalt, chrom, mangan a hliník. Ze stopových prvků se může objevit nedostatek jodu a zinku, což lze ovlivnit správně zvolenou stravou (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003). Jód je důležitý prvek, který se musí dodávat matce v pravidelných dávkách, a to od 200-250 ug/den (Kejvalová, 2005). Dalšími důležitými složkami obsaženými v mateřském mléce jsou hormony a enzymy. V mléce je obsaženo vysoké množství oxytocinu, prolaktinu, nadledvinkových steroidů, tyroxinu a dalších působců včetně růstových hormonů. V posledních letech byly objeveny další a další složky a jejich význam pro vývoj a růst dítěte. Mateřské mléko obsahuje četné množství enzymů proteolytických enzymů, peroxydázy, lysozymu, xanthioxydázy a dalších látek. Vstřebávání a trávení položek mateřského mléka podporují α-amyláza a lipáza, povzbuzována solemi žlučových kyselin (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003).

17

Ochranné látky jsou zastoupeny ¼ bílkovin v mateřském mléce. Nejvyšší koncentrace těchto látek je v mléce v prvních hodinách a dnech po porodu. Protože spotřeba mléka postupně stoupá, je novorozenec díky nim zabezpečen obrannými látkami po celé období kojení. Novorozenec během transplacentárního života získává imunoglobuliny a ochranné látky od matky, ty poté usnadňují novorozenci přechod do zevního prostředí a bezpečné osídlení baktériemi. Ochranné složky mají humorální i celulární povahu. Buněčnou povahu mají hlavně makrofágy, lymfocyty, granulocyty. Mezi humorální patří sekreční IgA. Sekreční IgA je rezistentní vůči proteolytickým enzymům, potahuje sliznici střeva a chrání ji proti patogenním látkám. Další položky, které jsou obsaženy v mléce, je velké množství oligosacharidů, které mají prebiotickou funkci. Mateřské mléko do svých složek zahrnuje mnoho faktorů, které mají antibakteriální a antivirové účinky (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003). Prebiotika jsou nestrávené složky vlákniny, které podporují růst bakterií a jsou prospěšné pro růst mikroflóry v tlustém střevě. Prebiotika mají příznivý vliv na zdraví jedince a jeho imunitní systém (Gregora, Paulová, 2005). Probiotika

patří

mezi

nejčastější

mléčné

bakterie,

jako

jsou

laktobacily

a bifidobakterie. Bifidogenní bakterie příznivě ovlivňují funkci obranného systému jedince. Probiotické látky jsou běžnou součástí střevní mikroflóry (Gregora, Paulová, 2005).

2.2. Fyziologické a psychologické aspekty výživy malých dětí Potrava dodává dětem základní živiny, které jsou důležité pro jejich ideální růst a přirozenou funkci, ale je také složkou celé řady společenských interakcí. Nutriční chování je možné vidět jako skupinový jev, který se podílí na koordinaci vývoje motorického, kognitivního, sociálního a emocionálního (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.2.1. Nervosvalová koordinace Vývoj nervosvalového systému má obrovský vliv na varianty způsobu výživy u novorozenců a kojenců. Reflexy, které se vyvíjejí v různých stádiích vývoje, mohou dítěti buď usnadnit, nebo znemožnit zavádění různých typů stravy. Aby bylo hned po porodu možno kojit, je aktivován tzv. hledací reflex, který je spojen s natáčením hlavičky, otevírání pusinky a nasávací pohyby. Těmito pohyby jsou aktivovány tzv.

18

reflexy sací a polykací. Pokud vložíme do úst novorozence či kojence polotuhý nebo tuhý kousek stravy, jazykem ho vytlačí, v průběhu 4. -6. měsíce věku tento reflex vymizí. Až teprve po tomto období může novorozenec v ústech poposunout tužší kousek dozadu a poté ho spolknout. Novorozenec k příjmu a zpracování stravy v ústech používá sání, žmoulání a žvýkání. Pokud matka dobře umístí prs do úst novorozence, dítě při sání z prsu dásněmi stlačí dvorec a bradavku, čímž protahuje bradavku do zadní části ústní dutiny. Tím vzniká podtlak, který dásněmi posunuje mléko k prsní bradavce, pomocí jazyka se bradavka pohybuje směrem k patru, a vytlačuje mléko do úst dítěte. Jiným mechanizmem je sání z lahve, kdy pomocí lícních svalů dítěte pomáhá vytékání mléka z lahve, takže dítě nemusí používat k sání dásně. Děti bychom neměly učit sát dvěma různými způsoby. Může se stát, že dítě začne záhy preferovat sání z lahve, protože je to pro něj jednodušší příjem potravy a sání z prsu může odmítat (Kudlová, Mydlilová, 2005). Soubor pohybů, které jsou potřeba při spolknutí kašovité nebo tuhé stravy, je odlišný. Během 5. měsíce života dítěte se objevují pohyby dolní čelisti směrem nahoru a dolů, nazývající se žmoulání. Tato série pohybů umožňuje dítěti pozřít malé množství tuhé stravy bez ohledu na to, jestli dítě má nebo nemá zoubky. V období, kdy se začínají prořezávat zoubky (kolem 7 - 9. měsíce), se objevují první pravidelné žvýkací pohyby. Mezi 8. a 12. měsíci se objevují pohyby jazyka do strany, které pomáhají poposunout sousto ke stoličkám. Další důležité období je mezi 12. a 18. měsíci, kdy se rozvíjí úplné rotační žvýkání umožňující zpracovat vláknitou stravu jako je maso, určité druhy zeleniny a ovoce. Carruthová a Skinner provedli výzkum ohledně vývojových vztahů a spojitost celé řady pojmů, které souvisí s kojením a jeho přechodem na pevnou stravu. Tímto výzkumem sledovali vývoj určitých sekvencí. Je to např. že dítě může sedět na klíně, uchopit lžičku, pokud dostane hlad, dokáže používat jazyk k posouvání stravy do zadní části úst. Tyto sekvenci se objevují mezi 5. až 7. měsícem. Patologicky se některé z těchto sekvencí u některých dětí vůbec nevyvinou. Možností vysvětlení je několik, jednak matky omezují samostatnost dítěte při objevování nových činností. U malých dětí je důležité naopak prosazovat samostatnost při zkoumání souvislostí spojených s příjmem potravy a objevování vhodných postupů. Vývoj nervosvalového systému u dítěte označuje minimální věk, kdy je malé dítě fyzicky připraveno přijímat stravu určitého druhu, ale to neznamená, že by jí mělo vždy dostávat. Pokud začínáme zavádět nové potraviny, které mají novou strukturu, je důležité si uvědomit, že existují

19

sensitivní perioda a kritický věk. Senzitivní perioda označuje optimální období, ve kterém se naučí novým způsobům chování. Kritický věk je věk, při jehož dovršení se už nemůže danému chování naučit. České studie prokázaly, že do jednoho roku života jsou již děti schopny sníst tuhou stavu, připravovanou podle rodinných zvyků (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.2.2. Trávení a vstřebávání potravin V průběhu 12 měsíců života se trávicí funkce velmi rozvíjejí. V období, kdy je doporučeno zavádět příkrmy, což je po ukončeném 4. měsíci, je trávicí systém natolik způsobilý, že dokáže absorbovat škroby, bílkovinu a tuky z nemléčných příkrmů. Novorozenci a kojenci mají velice nízkou kapacitu žaludku (30ml/kg), proto bychom měly věnovat velkou pozornost frekvenci krmení, ale také množství dodávané energie ve stravě (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.2.3. Funkce ledvin V období, kdy se začínají zavádět příkrmy, jsou již ledviny plně funkční a není potřeba upravovat rady o příkrmech podle věku speciálně z tohoto ohledu (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.2.4. Obranyschopnost Obranný mechanizmus jedince zajišťuje vývoj a uchovávání účinné slizniční bariery. U novorozenců a kojenců je slizniční bariéra nezralá, a proto je snáze zranitelná. Je nutno jí chránit jak před střevními patogeny, tak i potravinovými bílkovinami. V mateřském mléce je obsaženo obrovské množství ochranných a stimulačních faktorů, které snižují riziko poškození sliznice stravou a jejími antigeny a mikroby. Tyto faktory nenajdeme v žádné náhražce mateřského mléka (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.3. Výživová doporučení Výživové doporučené dávky jsou nastaveny tak, aby pokryly potřebné množství všech živin nezbytných pro jednotlivce v daných populačních skupinách obyvatelstva. Příjem energie určujeme podle běžné potřeby. Funguje pouze jako ukazatel pro určitou skupinu, nikdy pro jednotlivce. Na základě nových poznatků byly v mnoha zemích na

20

přelomu tisíciletí zrevidovány výživové doporučené dávky pro malé děti (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.3.1. Živiny Nutriční hodnota stravy je určená obsahem energie a šesti typů živin: bílkovin, lipidů, cukrů, vitamínů, minerálních látek a vody. Jednotný titul pro vitamíny a minerální látky je mikronutrienty. Vitamíny, můžeme dále rozdělit, podle toho jestli jsou rozpustné v tucích nebo ve vodě. V tucích jsou rozpustné vitamíny D, E, K, A. Ve vodě jsou rozpustné vitamín C a vitamíny skupiny B, např.: B1 – thiamin, B2 – riboflavin, kyselina pantotenová, kyselina listová, biotin, atd. Podle množství, které potřebujeme, dělíme minerální látky na minerály a stopové prvky. Mezi důležité minerály řadíme vápník, fosfor, sodík, draslík, magnesium a chlor. Doporučený denní příjem odpovídá stovkám miligramů až gramů. Mezi základní stopové prvky patří železo, zinek, měď, selen, jod, mangan, chrom, molybden a fluor. Denní příjem se u stopových prvků určuje v miligramech nebo v mikrogramech. Vláknina patří do skupiny sacharidů, která se nachází převážně v rostlinné stravě (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.3.2 Výživové doporučené dávky u malých dětí Pro určení výživově doporučené dávky u malých dětí se nejčastěji používá přibližný výpočet hodnot mezi hodnotami pro mládež a hodnotami pro novorozence a kojence založenými na struktuře mateřského mléka. Další metoda je postavena na složitých výpočtech, které jsou zřízeny na měření změn struktury tkání během růstu a na klasifikaci ukládání a ztrátě živin. Požadavek některých živin u malých dětí je určený jako dostatečný příjem nebo dostatečné rozmezí příjmu. Tento záznam je podřízený stravovacím návykům zkoumané skupiny, což jsou v tomto případě děti (Kudlová, Mydlilová, 2005). Hlavním cílem této části je prodiskutovat potřebu bílkovin. Dnes už víme, že v minulosti doporučované dávky proteinů jsou přehnané, proto byly v současné době sníženy. Nicméně otázky ohledně množství bílkovin u malých dětí nejsou stále uspokojivě vyřešeny, proto komise pro potraviny EU požaduje další výzkumy v tomto ohledu. Dlouhodobý příjem stravy s vysokým obsahem bílkovin, nepřináší obvykle žádný prospěch. Právě naopak, může mít nepříznivé účinky. Vysoké procentuální

21

zastoupení aminokyselin vede k průjmům, acidóze a zvýšené tvorbě amoniaku a močoviny v krvi. Je vyšší riziko vzniku hypernatrémie. Děti s vyšším obsahem proteinů mají větší riziko vzniku obezity v dospělém věku (Kudlová, Myslilová, 2005).

2.4. Umělá kojenecká výživa Umělou kojeneckou výživu lze rozdělit na tři fáze, které na sebe postupně navazují. Každá z těchto fází trvá přibližně 4 - 6 měsíců. První fáze je vyhrazena pro mateřské mléko. Pokud dítě není živeno výhradně mateřským mlékem, měla by být použita náhražka mateřského mléka – počáteční mléka. Pokud chceme, aby dítě správně prospívalo, mělo by být kojeno do 6. měsíce. Správně kojené dítě by mělo denně přijmout 150-180ml/ kg/ den, což odpovídá 1/6 jeho hmotnosti. Maximální množství přijatého mléka by měl být 1 litr mléka denně. Druhá fáze je tzv. přechodná. V této fázi je mateřské mléko doplňováno kašovitou stravou. Třetí fáze je charakterizována smíšenou stravou. Smíšená strava je strava dospělých. Aby byla postupně zaváděná do jídelníčku dítěte, musí být upravená. V druhém období prvního roku můžeme zařadit i tzv. pokračovací mléka. Tato mléka jsou určeny pro děti od 4. měsíce do 36. měsíce (Hrodek, Vavřinec, 2002).

2.4.1. Počáteční mléka Počáteční mléko je určeno pro kojence od 4. do 12. měsíce (Hrstková, 2003). Základní složkou je kravské mléko, které se svým složením nejvíce podobá mléku lidskému. Toto mléko se musí pro kojence upravovat. V tomto mléce se musí upravovat bílkoviny, sacharidy i lipidy. Pokračovací mléka by měla obsahovat laktózu, která je stravitelnější pro nedonošené děti. Velkou snahou je dodat těmto mlékům dostatečné množství prebiotik a probiotik. Živočišné tuky jsou nahrazeny rostlinnými, které jsou důležité pro rozvoj mozku, pro lepší rozvoj obranyschopnosti střevní sliznice a konečně i tukovém hospodaření. Některá mléka obsahují i nukleotidy. Tyto látky mají příznivý vliv na funkci různých biologických dějů v rostoucím organizmu. Mají také kladný vliv na imunitní systém, růst a vývoj trávicího traktu. Počáteční mléko obsahuje další složky, jako jsou vitamíny, minerály, antioxidanty, stopové prvky, a jiné látky, které jsou obsaženy v mateřském mléce. Bohužel tyto složky jsou v kravském mléce obsaženy v malém množství a při tom jsou pro vývoj dítěte nezbytné (Gregora, Paulová, 2005). Pro děti s alergií na kravské mléko nebo s galaktosémií existují na trhu počáteční mléka

22

ze sóji. Speciální počáteční mléka jsou určeny pro nedonošené děti, s nízkou porodní váhou a výrobky k obohacení mateřského mléka (Sedlářová, 2008). V obchodním řetězci jsou tyto výrobky označeny číslem 1 nebo start. Pokud mléka mají vyšší sytivý účinek, jsou označeny forte. Tyto mléka obsahují maltodextriny a mají hustší konzistenci. Ale bohužel mohou být i příčinou častých bolestí břicha a nadýmání (Kejvalová, 2005). V dnešní době jsou na trhu dostupné např.: Nutrilon 1 PREMIUM (Nutricia), Nutrilon 1 FORTE (Nutricia), Hamilon 1 start (Nutricia), Hamilon 1 forte (Nutricia), Milumil 1 (Milupa), Sunar baby (Heinz), Beba 1 (Nestlé), (Hanreich, 2000).

2.4.2. Pokračovací mléka Pokračovací mléka se začínají u dětí zavádět od ukončeného 4. měsíce do 36. měsíce života. Tyto mléka se mohou podávat pouze u dětí, u kterých již byly zavedeny příkrmy. V mléce mohou být přídavky jiných sacharidů a nesmějí obsahovat lepek. Pokračovací mléka pro starší kojence a batolata jsou obohaceny o železo, jód a zinek. Dalšími důležitými složkami jsou vitamíny A, D, C a E. V těchto mlékách je nižší obsah bílkovin. Tyto výrobky jsou uvedeny jako mléka pro starší kojence a batolata. Pokračovací mléka je doporučeno zavádět do jídelníčku od ukončeného jednoho roku života (Nevoral, 2003). V obchodním řetězci jsou tyto výrobky označeny číslem 2 (Kejvalová, 2005). V dnešní době jsou na trhu prodávány: Nutrilon 2 FOLLOW- ON (Nutricia), Hamilon 2 standard (Nutricia), Milumil 2 (Milupa), Milumil 2R (Milupa), Sunar plus (Heinz), Beba 2 (Nestlé), (Hanreich, 2000).

2.4.3. Příprava umělé výživy V nemocnicích se kojenecká mléka vyrábějí v mléčné kuchyni, kde se dodržují přísná hygienická opatření. Mléčná kuchyň se dělí na část přípravnou, samotná mléčná kuchyňka a vedlejší místnost. V přípravné části se umývají lahve a čistí zeleninu, v samotné mléčné kuchyňce se připravuje a dávkuje strava, ve vedlejších místnostech jsou umístěny např. sklad, sociální zařízení, apod. (Sedlářová, 2008). Při přípravě umělé výživy by se měla maminka držet návodem na obalu. Je třeba převařená voda, lépe voda určená pro kojence, kde je omezeno množství dusičnanů. Perlivá voda není vhodná pro přípravu kojenecké stravy, u dítěte může vyvolat bolesti břicha nebo nadýmání. Převařenou vodu necháme vychladit na teplotu kolem 45°C. Mléko by se

23

nemělo rozdělávat v horké vodě, protože se v ní hůře rozpouští. Navíc mléka, která obsahují probiotika, se při vyšší teplotě znehodnotí. Nezbytnou zásadou je dodržování základních hygienických zásad, před každým použitím je nutné lahev, savičku, nádobí a ostatní věci vyvařit. Starší nebo popraskané savičky není vhodné používat, v prasklinách se mohou usazovat bakterie. Pravidelně je nutné savičku po dvou měsících vyměňovat. Dudlík nikdy neolizujme. Mléko vždy před použitím ohřejeme a poté ho zchladíme na tělesnou teplotu dítěte. Teplotu mléka zjistíme tím, že si pár kapek kápneme na své předloktí. Teplota mléka musí být optimální. Z hygienických důvodů se mléko nesmí ohřívat přímo na teplotu těla, nebo ohřívat přímo v lahvi, z které dítě předtím pilo. Mléko je pro bakterie živná půda, které se v ideální teplotě množí a rostou. Umělé mléko by se nikdy nemělo ohřívat v mikrovlnné troubě. Nejideálnější je ohřívat mléko ve vodní lázni. K ohřívání mléka je možné použít i termostat. Abychom v noci zkrátili přípravu mléka, je možno převařenou vodu přelít do termosky, tato varianta se může používat výhradně jen pro tento účel. Jestliže je v savičce větší otvor, dítě hltavě polyká stravu ale i vzduch, který může vyvolat dítěti bolesti břicha a nadýmání. To samé může vzniknout, pokud dítě pije zbylou pěnu z mléka (Gregora, Paulová, 2003).

2.5. Výživa dětí od 6. měsíce do 1 roku života Do jednoho roku života je růst, výživa a energetické potřeby velice flexibilní. V kojeneckém věku je nezbytný přísun energie a živin, který má pozdější dopad na výživu vývoj dítěte. Základem zdraví je výživa v prvních 12 měsících (Kejvalová, 2005).

2.5.1 Zavádění příkrmů Pokud dítě přijímá nějakou jinou stravu než mléko, říká se jí příkrm. První příkrmy začínáme zavádět u kojených dětí do ukončeného 4. měsíce, a u dětí, které jsou na umělé výživě ve 4. až 6. měsíci. V druhé polovině jednoho roku začínají dítěti vyrůstat první zoubky a tím se tvoří více slin. Uspokojivě jsou už vyvinuty svaly jazyka i úst a dítě pak vše rádo žmoulá a kousá. Také umí dát najevo, co mu chutná a co ne. Pokud dítě ve svém okolí uvidí někoho, kdo jí, aktivně se začíná se o toto zajímat a natahuje ruce. Je sice pravda, že mateřské mléko stále stačí pokrýt potřeby růstu a chrání před různými nemocemi, ale je potřeba začít zavádět první příkrmy. Pokud dítěti podáváme

24

jinou stravu než mléko, začíná tím období tzv. smíšené stravy. V tomto období začíná pro kojené dítě doba odstavování. Dítě, které není kojené, neboli je uměle živené, může dostávat nemléčné příkrmy o něco dříve, obvykle od ukončeného 4. měsíce věku. Kojení do šestého měsíce je pro novorozence nejlepším způsobem výživy. Pokud je dítě kojené mateřským mlékem, to by mělo pokrývat všechny potřeby kojence a dítě by nemělo přijímat žádné jiné tekutiny. To samé platí i u uměle živených dětí. Výjimkou jsou situace, kdy je dítě nemocné, má horečku, ztrátu chuti k jídlu a silně se potí. V letním období můžeme chybějící tekutiny doplňovat opakovaným přikládáním k prsu, třeba i každou hodinu. Kolem 8. až 9. měsíce, kdy se začínají zavádět maso-zeleninové příkrmy, můžeme podat dítěti trochu kojenecké vody, čaje nebo ovocné šťávy. Tyto tekutiny podáváme hrníčkem s pítkem, aby uhasilo žízeň, ale ne, aby přestalo sát z prsu. Pokud dítě tekutiny odmítá, není dobré ho nutit. Tekutiny by se dále neměly přislazovat (Gregora, Paulová, 2005). Vhodné potraviny Zeleninové příkrmy jsou nejideálnějším začátkem pro dítě. Není vhodné začínat sladkými pokrmy, které jsou návykové, a později by dítě mohlo odmítat nesladkou stravu. Začíná se jedním druhem zeleniny, je to často vařená mrkev nebo brambor, až teprve po dalších 2 - 4 dnech se přidává další druh, jako je např. cuketa, dýně, fenykl, špenát, kapusta, květák. Pokud se u dítěte objeví potravinová nesnášenlivost, lze snadněji poznat, která zelenina jí vyvolala. Jestli-že si dítě dobře zvykne na zeleninu, pomalu se do jídelníčku zavádějí důkladně uvařené a jemně nasekané libové maso (kuře, jehněčí, králík). Zpočátku se podává pouze 1 polévkovou lžíci na dávku. Stejným způsobem se zařazuje do jídelníčku ovoce. Ideální jsou banány a jablka. Další druhy se přidávají v rozmezí několika dní (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.5.2. Výživa v 6. až 8. měsíci Pokud dítě přijímá častěji příkrmy, může se stát, že bude vyžadovat kojení méně často. Matky by stále měly mít na paměti, že mateřské mléko je nadále důležitou součástí jeho stravy. Hned jak se dítě naučí používat lžičku, začínáme do jídelníčku zařazovat další nové druhy zeleniny, ovoce a další jiné potraviny. Zavádíme kaše z více druhů ovoce a zeleniny. Do jídelníčku zavádíme více druhů masa a ve větších porcích. Důležitou

25

součástí stravy jsou játra a vnitřnosti. Jednou týdně by se mělo do jídelníčku zařadit vařený vaječný žloutek. Jako dochucovadlo ovocného pyré je dobré požít neslazený bílý jogurt. Příkrmy podáváme ve formě hustých kaší. Stravu spíše rozmačkáváme. Dítěti necháváme volnost při zkoumání nových chutí. Pokud krmení přesáhne 15 – 30 min., přiložíme dítě k prsu. Dítě povzbuzujeme a k jídlu nikdy nenutíme (Kudlová, Mydlilová, 2005). Strava se zatím nesolí a ani nesladí. Do jídelníčku se nezařazují neupravené kravské mléko a do jednoho roku také tvaroh (obsahuje velké množství bílkovin). Pokud je dítě správně kojené, nemusí do 10. měsíce přijímat žádné tekutiny, kromě mateřského mléka. Je nebezpečné podávat dítěti jakékoliv malé tvrdé kousky potravy, které se špatně rozpouští slinami. U dětí do 4 let je největší nebezpečí vdechnutí při jídle. Proto jsou nevhodné oříšky, kousky syrové mrkve, hroznové bobule nebo tvrdé bonbóny (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.5.3. Výživa v 9. až 12. měsíci V tomto období stále platí, že by se mělo kojit, dokud to dítě vyžaduje. Kojení lze rozdělit do modelů. V prvním modelu maminka několikrát kojí v průběhu noci, ráno v průběhu celého dne. Příkrmy dítěti podáváme 3krát denně. Druhý model je skoro stejný, s tím rozdílem, že mateřské mléko nedostává během dne. Příkrmy dostává 5krát denně. To ale může k omezení frekvence kojení, tedy nižšímu příjmu mateřského mléka. Mezi hlavní složky stravy patří obilniny, ovoce a zelenina, maso, kuřecí maso, žloutek a mléčné výrobky mimo tvaroh. Je dobré podávat i luštěniny. V 10. měsíci se začínají zavádět k mateřskému mléku další tekutiny. Postačí jedna sklenička kojenecké vody denně. Dále můžeme v 10. měsíci zařadit k přípravě pokrmů kravské mléko. Ale pozor, nízkotučné mléko není vhodné pro děti do dvou let. Mezi další tekutiny můžeme zařadit ovocné šťávy, ale v omezeném množství (120 – 150 ml denně). Okolo jednoho roku života může dítě normálně přijímat běžnou stravu. Musíme se ovšem vyvarovat solené a kořeněné stravě. Strava by měla být spíše nakrájená než rozmačkaná. Potraviny nabízíme do rukou. Pokud dítěti strava nechutná, můžeme změnit konzistenci (z dušeného a vařeného na syrové). Dítě učíme jíst lžičkou a vsedě. Stravu podávám

26

z hluboké misky, která by měla být nerozbitná. Tekutiny již podáváme z nerozbitného hrnečku, nikoliv z kojenecké lahve. (Kudlová, Mydlilová, 2005). Strava se stále nesolí ani nekoření. Sladké potraviny, jako jsou sušenky, čokoláda, šlehačka a zmrzlina nejsou vůbec vhodné, stejně jako uzeniny, paštiky a tučné maso. Tyto uzeniny lze nahradit libovou dušenou šunkou. Obecně nejsou vhodné nízkotučné potraviny (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.6. Výživa mezi 1. a 2. rokem Dítě si ve 12. měsících umí určit dle své chuti druh a množství jídla. Dále se učí pojmenovávat chutě např. citron je kyselý, koláč je sladký. V tomto období si začíná vytvářet základy správné výživy, základy stolování. Dítě již umí jíst samo, hledá neustále nové chuťové zážitky, opouští kaše a ovocné pyré. U stolu se chce dítě chovat jako dospělý. Rodiče by měli trvat na určitých zásadách. Hlavní zásady Dítě si musí uvědomit, že jídlo je potěšení, nikoli příkaz. Během jídla by rodiče neměly své děti trestat, mělo by se nechat jíst svým tempem a netrvat na snězení celé porce. Pokud dítě nechce jíst, měli bychom jeho volbu akceptovat. U dítěte by se neměly přehánět pochvaly ohledně jídla. Lehké ozdoby na talíři dítě vždy potěší (Hrstková, 2003).

2.6.1. Vhodné příkrmy Dítě již v tomto období jí normálně rodinnou stravu. Podává se co největší počet potravin, tak nedochází k nedostatku živin. Začíná se denně podávat obilniny, jako jsou chleba, kaše, pečivo, rýže. Obilniny jsou obrovským zdrojem energie ve formě škrobů a neobsahují žádné tuky. Dalším ideálním zdrojem energie ve formě škrobů jsou brambory. Brambory dále obsahují velké množství vitamínu C. Ovoce a zeleninu podáváme 5x denně, ideální je ke každému jídlu. Pravidelně podáváme maso, ryby, vajíčka a luštěniny. Největším zdrojem železa jsou játra a červené maso. Množství masa by mělo odpovídat 3 polévkovým lžícím. Denně zařazujeme do jídelníčku mléčné výrobky. V tomto období můžeme podávat tvaroh. Pokrmy můžeme pomalu solit, ale v malém množství. Ideálními tekutinami jsou kojenecká voda, dětské čaje nebo je

27

možné podat v omezeném množství (vysoký obsah sodíku nebo hořčíku) minerální vodu (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.6.2 Podávání příkrmů K podávání příkrmů je ideální plastová lžička, která je nehluboká a nemá ostré hrany. Pokud příkrmy připravujeme do lahve, nemělo by to dítěti dělat problémy. V tomto případě musíme udělat do dudlíku větší otvor. Kojené děti ale nemusíme učit na lahev. Můžeme přejít z prsu přímo na lžičku a po nějaké době na hrneček. Pokud kojenému dítěti podáváme příkrmy lžičkou, je to jistota úspěšného pokračování v kojení. Při podávání příkrmů, pokládáme lžičku hlouběji do pusinky, protože ne všechny děti si umějí poposunout do úst a spolknout. Proto musíme kašovité příkrmy podávat v malém množství do zadní poloviny jazyka. Podávání příkrmů není vždy jednoduché. Ze začátku může dítě příkrmy zavrhovat. Proto musíme být trpěliví. Pokud dítě spolkne první dvě lžičky, je to známka úspěchu. Po tomto úspěchu musíme dítě ještě dokrmit kojením nebo umělým mlékem. Zeleninu při přípravě nemixujeme, raději jí namačkáme vidličkou nebo propasírujeme. Zpočátku se dětem lépe přijímá propasírovaná strava. Pokud si dítě zvykne na příliš rozmixovanou stravu, může se stát, že nám později bude odmítat tužší stravu. Při jídle si dítě osvojuje svou zručnost a dovednost. Postupem času se učí pít z hrnečku s pítkem. Pokud dítě určité jídlo odmítá, buďme trpěliví a nenuťme je (Gregor, Paulová, 2005). Z počátku se může stát, že řadu dní dává přednost jednomu jídlu, nebo naopak může jeden den přijímat jídlo bez problémů a druhý den ho odmítá. V tomto případě pokračujeme v nabízení příkrmů s různou chutí, konzistencí a teplotou (Kudlová, Mydlilová, 2005).

2.6.3. Začáteční příkrmy a pokračovací Do prvních příkrmů počítáme zeleninové polévky z jednoho druhu zeleniny, které podáváme v malých dávkách po lžičkách. Před poledním kojením podáváme mrkvové pyré nebo můžeme trochu mrkve zamíchat do mléka. Po dalších 3 – 4 dnech přidáváme další druhy zeleniny, jako jsou brambory, květák, brokolice. Mezi různými příkrmy dodržujeme časový odstup, abychom rozpoznaly případnou nesnášenlivost. Maso obsahuje velké množství železa, bílkovin a mastných kyselin. Proto maso kombinujeme s vyzkoušenou zeleninou. Po ukončení 3. týdne nahrazujeme polední dávku mléka nemléčným příkrmem. Z počátku podáváme 20g vařeného, libového masa, po 7. měsíci

28

podáváme až 35g masa. Občas je dobré maso nahradit slepičím žloutkem nebo je možno podat dvakrát týdně zeleninovou polévku zahuštěnou vajíčkem. U dítěte si musíme dát pozor na vaječný bílek, který není u dětí do jednoho roku vhodný. Večerní porce můžeme nahradit ovocným pyré nebo obilnou kaší. Dítěti do 6. měsíců nelze podávat kaše, které obsahují lepek. Jako jsou moučné výrobky, krupicová kaše a obilné kaše s lepkem. Do této doby není střevní sliznice schopna vstřebávat lepek. To může vést k dlouhodobému onemocnění nazývanému celiakie. Lepek neobsahuje rýže. Rýžové kaše (nemléčné) můžeme u kojenců zavádět dříve při léčbě průjmu. Do jednoho roku není vhodné podávat kravské mléko a mléčné výrobky, jako jsou lipánky nebo tvarohy. Tyto výrobky nejsou vhodné pro svůj vysoký obsah bílkovin. Kravské mléko může vyvolávat různé alergie. Jídelníček od 8. do 9. měsíce doplňujeme o jogurt s ovocem. Nemléčné příkrmy nepřisolujeme, nekořeníme, nepřislazujeme. Slané příkrmy zatěžují ledviny kojence. Nesladíme ani ovocné příkrmy, pro dítě by to byl nadbytečný zdroj energie. Sladké příkrmy také zvyšují riziko kazivosti zubů. Mimo jiné si dítě rychle zvyká na sladké a neslazené pokrmy by potom mohli odmítat. Do jídelníčku nezařazujeme žádné umělé konzervační prostředky, umělá sladidla, kečupy, hořčice. Okolo 9. – 10. měsíce začínáme zavádět do jídelníčku syrovou zeleninu, větší kousky masa, abychom posílili žvýkací svaly. V tomto období zavádíme pestřejší těstoviny, jako jsou špagety, vaječné nudle a makarony. Dítě by mělo denně vypít přes 500 ml mléka. Toto pravidlo platí pro děti do ukončeného 2. roku života. Stolování v rodinném kruhu začíná mezi 10. a 12. měsíci Až do jednoho roku života je nevhodná kořeněná, slaná a slazená, stejně jako kravské mléko a tvaroh (Gregora, Paulová, 2003).

2.6.4. Dostupnost výživy V obchodním řetězci existuje obrovské množství hotových příkrmů ve formě přesnídávek, polévek a instantních kaší. Kvalita těchto výrobků je velice přísně kontrolovaná (Gregora, Paulová, 2005). Maminky se velice často ptají, jestli je lepší připravovat jídlo doma, nebo nakupovat již připravené příkrmy ve skleničce. Malé děti ocení spíše čerstvě připravené jídlo. Ale i přes to doma připravovaná jídla představují dvě velká rizika. Prvním velkým rizikem je hygiena a druhým rizikem je množství obsažených škodlivin, které nejsou při domácí přípravě kontrolovány. Potraviny, které koupíme normálně na trhu, obsahují více škodlivých látek ve srovnání s příkrmy ve

29

skleničce. Dokonce i potraviny z bioprodejen obsahují více škodlivých látek, než je zákonem povoleno. Příprava příkrmů doma je vhodná v případě že víte, odkud použité potraviny pocházejí a zda neobsahují nějaké škodlivé látky.

Dokonalou kvalitu

dostaneme pouze tehdy, když máme vlastní suroviny vypěstované na zahrádce, pokud je naše zahrada nebo ovocný sad vzdálen od hlavní silnice minimálně 500 m, v sousedství se nesmí přihnojovat nebo postřikovat, jako hnojivo používáme pouze kompost, používáme jen osivo, které je neošetřené, používáme čerstvé potraviny. Pěstování těchto potravin je velice pracné. Většina matek na to nemá čas, mají svou práci, starají se o domácnost a často o starší děti. V tomto případě je u dětí do 10. měsíců výživa ve skle výbornou alternativou (Hanreich, 2000).

2.6.5. Uchovávání jídel Dítě ze začátku sní jen pár lžiček, proto můžeme zbytek neohřáté stravy ve sklenici uskladnit na dva dny do lednice. Stejným způsobem uskladňujeme doma uvařenou kaši. Z tohoto množství vždy jen lžící odebereme množství, které dítě sní. Toto množství poté ohřejeme. Pokud chceme stravu dlouhodobě uskladnit je dobré jí hluboce zmrazit. Tuto stravu uskladňujeme pouze na jeden až dva týdny (Gregora, Paulová, 2003). Ovoce a zeleninu na přípravu příkrmů uskladňujeme v chladu. Pokud ovoce a zeleninu správně neuskladníme, ztrácí tak cenné vitamíny. Pokud je příkrm jeden měsíc hluboce zamražen a je v něm uchováno více vitamínů, než když příkrmy necháváme uskladněny jeden den v lednici (Hanreich, 2000).

2.6.6. Vhodné potraviny pro přípravu nemléčných příkrmů Mezi ideální zeleninu pro přípravu nemléčných příkrmů řadíme mrkev, cuketa, zelená okurka, dýně, černý kořen, petrželový kořen, kedlubna, zelené saláty, špenát, červená řepa, pórek, lilek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek. Doporučené ovoce je hruška, jablka, třešně, meruňky, švestky, hrozny, meloun, banán, avokádo a borůvky. Mezi používané obilniny patří rýže, kukuřice, proso, oves. Používané druhy masa jsou drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí a králičí. Jediná sladidla, která můžeme používat, jsou hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva. Používané tuky jsou rostlinné oleje, mezi které patří olivový, slunečnicový, kukuřičný a margarínové máslo. Podávané tekutiny jsou čaje dětské, z šalvěje, sléze, lipové, fenyklové, černý bez a šťávy z jablek, hrušek a hroznů (Gregora, Paulová, 2003).

30

2.6.7. Nevhodné potraviny pro děti s alergickými příznaky Mnoho potravin v našem okolí může u dítěte vyvolat alergickou reakci. Těmto potravinám se musíme do jednoho roku vyhnout. Jsou to: 

Citrusové plody, kiwi, ananas, datle, bobulovité plody, jako jsou černý rybíz, angrešt, ostružiny, maliny, jahody



Vlašské ořechy, arašídy, mandle, pistácie, sezamová a jiná semínka



Kakao, čokoláda, sladkosti, skořice, med, arašídové máslo



Rajčata, celer, paprika, chřest, žampiony, křen, pórek



Luštěniny, jako jsou hrách, fazole, sója, čočka



Ryby a mořské plody



Exotické koření



Vejce (vaječný bílek), kozí mléko, kravské mléko, ovčí mléko



Tvarohy a sýry



Uzeniny, paštiky (Kejvalová, 2005)

2.6.8. Nejužívanější ovoce a zelenina a její význam pro zdraví Brambory Brambory se v naší kuchyni používají velice často. Tato zelenina obsahuje mnoho sacharidů, bílkovin, vitamínu C. Obsahuje také vysoké množství provitamínů A, vitamíny skupiny B, kyselinu pantotenovou, kyselinu listovou, vitamín K a H. Obsahují také velké množství minerálních látek, hlavně draslík a fosfor. K přípravě příkrmů nepoužíváme naklíčené brambory, nazelenalé nebo dokonce snad plesnivé. Pěkné celé hlízy jsou nejideálnější pro přípravu příkrmů. Brambory připravujeme ve slupce, kterou po uvaření oloupeme. Tímto způsobem se uchovává v bramborách mnoho vitamínů a živin. Ze stejného důvodu je doporučeno brambory připravovat nad párou a nerezovém pařáku (Gregora, Paulová, 2005).

31

Brokolice Obsahuje více vitamínu C než citrusové plody. Další důležité složky jsou vitamín E, beta karoten a kyselina listová. Dále obsahuje mnoho minerální látky, hlavně draslík, fosfor a síra. Příprava brokolice trvá pouze 4 – 5 min (Gregora, Paulová, 2003). Mrkev Mrkev je obrovským zdrojem karotenu a provitamín A. Provitamín A patří mezi vitamíny rozpustné v tucích, proto je dobré podávat mrkev s kapkou oleje. Dále obsahuje velkou řadu vitamínů, jako jsou např. vitamíny skupiny B, vitamín C, K. Důležité jsou i minerální látky, jako je vápník, sodík, draslík a hořčík (Gregora, Paulová, 2005). Rajčata Rajčata jsou obrovským zdrojem cukru, organické kyseliny, vlákniny, bílkoviny, vitamínu C, karotenu, vitamínů skupiny B, hlavně B1 a B2, kyseliny listové a minerálních látek (např. draslík, sodík, fosfor, hořčík, vápník). Další složkou jsou stopové prvky (měď, jód). Pokud jsou rajčata nazelenalá a nezralá, jsou ve větším množství jedovatá. Pěkné zralé plody jsou ideální pro přípravu příkrmů, nesmějí být však přezrálé (Gregora, Paulová, 2003). Květák Hlavním složení květáku je provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C. Důležité jsou i minerální látky jako je vápník, draslík, fosfor. Květák je ideální pro přípravu polívek. K přípravě můžeme použít i křehké lístky obklopující bílou růžici (Gregora, Paulová, 2005). Celer Jeho hlavní složkou jsou vitamíny skupiny B, PP a vitamíny C, vápník, hořčík, fosfor, draslík. K přípravě polévek používáme celerovou nať (Gregora, Paulová, 2003).

32

Černý kořen Černý kořen je v naší kuchyni velice nedoceněná zelenina. Černý kořen obsahuje, velké množství vitamínu C. Černý kořen dále obsahuje, vysoké množství hořčíku, železa a sodíku. Černý kořen má podobné použití jako mrkev. Je velice důležité před přípravou oloupat černou povrchovou vrstvu (Gregora, Paulová, 2005). Hrášek Hrášek je bohatý na bílkoviny a má vysokou energetickou hodnotu. Hrášek je cenným zdrojem provitaminu A. Dále obsahuje vitamín B, E a mnoho minerálních látek, mezi ně patří hlavně fosfor a vápník (Gregora, Paulová, 2003). Pórek Pórek je svým složením velice podobný cibuli. Je cenným zdrojem vitamínu C, sodíku, draslíku, vápníku, železo. Tyto složky jsou více obsaženy v pórku než ve špenátu. Pórek obsahuje i dostatek vitamínu skupiny B (Gregora, Paulová, 2005). Špenát Špenát je bohatý na vitamín C, karoten, dále obsahuje vitamíny B, E, K, H a mnoho dalších. Špenát obsahuje daleko více fosforu, draslíku, železa, mědi a jódu (Gregora, Paulová, 2003). Jablka Jablko je nejrozšířenější ovoce v naší kuchyni. Má vysoký obsah cukru, kyseliny jablečné a citrónové, dále provitamín A, vitamíny B a C, minerální látky a vlákninu. V jablku kolísá obsah vitamínu dle odrůdy, zralosti a způsobu uskladnění. Významnou složkou v jablku je peptin, který podporuje zažívací a trávicí trakt (Gregora, Paulová, 2005). Hrušky Hrušky obsahují méně vitamínů než jablko, ale má stejný vliv na trávicí trakt. Hlavní složkou minerálních látek je draslík (Gregor, Paulová, 2003).

33

Švestky Ve švestkách je vysoký obsah cukru, kyseliny jablečné, citronové, salicylové, šťavelové a řadu minerálních látek jako je draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo. Švestky obsahují více minerálů než jablka a hrušky. Vitamíny jsou zastoupeny hlavně provitamínem A a riboflavinem (Gregor, Paulová, 2005). Banány Banány patři mezi ovoce, které dítě dobře snáší. Neobsahují žádné známé potravinové alergeny. Banány mají vysokou energetickou hodnotu.

Obsahují velké množství

minerálních látek jako je vápník, sodík, draslík, hořčík. Banány neobsahují, vysoké množství vitamínu C. Dítěti nikdy nepodáváme nahnědlé a rozměklé banány (Gregor, Paulová, 2003). Třešně a višně Třešně a višně jsou významným zdrojem provitaminu A, vitamíny skupiny B a nízké množství vitamínu C, cukru, kyseliny ovocné, enzymy, minerální látky. Minerální látky jsou obsazeny draslíkem, hořčíkem, železem a fosforem. Třešně nejčastěji přidáváme do jablečných nebo mrkvových přesnídávek (Gregora, Paulová, 2005).

2.7. Problémy související s jídlem V kojeneckém věku jsou problémy s trávením velice časté. Mezi problémy můžeme zmírnit pohyby, masáží břišní stěny a bylinkovým čajem, např. z fenyklu. U některých problémů s trávením pomáhá změna výživy (Hanreich, 2000).

2.7.1. Průjem Normální stolice kojeného dítěte je řídká, žluté barvy s hráškovitou konzistencí. Stolice je lehce cítit po kvasinkách, ale nezapáchá. Průjmovitá stolice je hodně vodnatá a nelibě zapáchá (Gaskinová, 2011). Průjem je nejčastěji bakteriálního původu. Bakterie se dostávají do organizmu dítěte nejčastěji stravou nebo špatnou hygienou. Dítě ztrácí mnoho tekutin, dochází k dehydrataci, ubývání na váze a k poruše metabolické rovnováhy. V takových případech musíme co nejdříve vyhledat dětského lékaře. Pokud

34

má dítě lehkou formu průjmu, ubývá na váze pouze 0 – 5 % hmotnosti. V této formě lékař předepisuje nejčastěji rýžový vývar s mrkví. Pokud je dítě kojeno, měla by matka v kojení pokračovat. Při průjmu je zvlášť důležitá hygiena a kvalita vody (obsah dusíku menší než 10mg na litr). Při střední formě průjmu může lékař doporučit nepodávat žádné jídlo přibližně 8 -12 hodin. Abychom vyrovnaly ztráty způsobené průjmem, podáváme dítěti speciální roztoky s minerálními látkami. Při těžké formě průjmu dochází u dětí k akutním stavům dehydratace, kdy lékař musí provést nezbytná opatření. Pokud odezní akutní forma onemocnění, podáváme dítěti stravu chudou na tuky a postupně rozšiřujeme jídelníček. Pokud bylo dítě během těžké formy kojeno, musíme během těžké formy udržovat kojení, a to odstřikováním nebo odsáváním (Hanreich, 2000). V některých případech může být průjem projevem alergie na novou potravinu. V těchto případech zkusíme danou potravinu vyřadit z jídelníčku a tím zjistíme, jestli se tím problém vyřeší (Gaskinová, 2011).

2.7.2. Zvracení a ublinkávání U novorozenců a kojenců může zvracení být důležitým projevem různých onemocnění. Proto se musíme naučit rozeznávat zvracení od ublinkávání. Ublinkávání vzniká po napití mléka, kdy volně odtéká z koutku úst část mléka. Vzniká nejčastěji po změně polohy při odříhnutí, ale může také vzniknout po delší době od odříhnutí. Děti do 3. měsíců ublinkávají častěji než děti starší. Pokud se potrava vrací ze žaludku zpátky do jícnu, vzniká tím zvracení. Zvracení vzniká hlavně, pokud dítě v noci déle spí a ráno se pořádně nají nebo spolyká veliké množství vzduchu, který se poté hromadí v bříšku. Dítěti se uleví, pokud si ublinkne. U zdravých dětí problémy s ublinkáváním postupem času ubývá. Pokud se v dětském věku opakuje mohutné zvracení zelené barvy, občas mohou být i příměsi krve, jsou to vždy známky onemocnění. Projevují se vrozené vývojové vady trávicího traktu. V těchto případech musíme vždy vyhledat lékaře, který podle ultrazvukového a rentgenového vyšetření určí druh vady a operační výkon může zachránit život dítěte. Zvracení může dále doprovázet různá onemocnění, jako je infekční onemocnění horních cest dýchacích nebo zánět průdušek (Gregor, Paulová, 2005).

35

2.7.3. Zácpa Zácpa vzniká, má-li přikrmované dítě příliš malý příjem tekutin (Hanreich, 2000). Pokud je dítě uměle živené, má jinou střevní mikroflóru než dítě kojené. Funkci střevní sliznice ovlivňují mléčné bakterie jako je laktobacilus a bifidobakter. V umělé stravě je obsaženo malé množství vlákniny, která usnadňuje vyprazdňování střeva. Když dítěti mírně přitlačíme stehýnka k bříšku, pomáháme tak k vyprazdňování stoličky. Dopomoc můžeme i podrážděním konečníku teploměrem nebo rektální rourkou. Není vhodné podávat dítěti projímavé čípky. Dokážou vyvolat nežádoucí změny v režimu vyprazdňování stolice, ale problémy se zácpou neřeší. Pro léčbu zácpy můžeme použít jednoduše nemléčné zeleninové a maso-zeleninové příkrmy. Vždy je třeba se poradit s lékařem. Pokud zácpa přetrvává, může být příznakem vrozené poruchy nervového zásobení střevní sliznice. V těchto případech přistupujeme k chirurgické léčbě (Gregor, Paulová, 2005).

2.7.4. Kojenecká kolika a nadýmání Kolikovitou bolest doprovází pláč, bolesti břicha, dráždivost. Kolika se může objevit hned po propuštění z porodnice, ale u zdravých dětí se může objevit až ve třetím měsíci života. Často se objevuje u dětí, které hltavě pijí, přijmou větší množství tekutin a více ublinkávají, čímž se jim vrací strava ze žaludku zpátky do jícnu. Tomuto procesu se říká gastroezofageální reflux. Kolika se často objevuje pravidelně v denních a nočních hodinách. U dítěte, které neutišitelně pláče, se stav akorát zhoršuje, protože přijímá větší množství vzduchu, který tlačí na stěnu břišní. Pokud dítě trpí křečovitými, kolikovitými bolestmi při větrech, pomáhá, když může být přiloženo k prsu pokaždé, když bude chtít. Gastrokolický reflex se aktivuje přítomností mléka v puse po přisátí dítěte. Tento mechanizmus spouští pohyblivost střeva a celého trávicího traktu a tím se dítě zbaví částí větrů. U dětí s větry blahodárně působí teplé plenky na bříško a masáže. Masáže bříška provádíme po směru hodinových ručiček. Pro kojené dítě je vhodnější, když matka přikládá pouze k jednomu prsu. Tak se dítě vyhne příjmu slabšího předního mléka, které vyvolává kvasné produkty a tím se zvyšuje množství střevních plynů. Zavedení rektální rourky může dopomoc k lepšímu odchodu plynů. Ideální je podávat sirupy nebo kapky proti nadýmání. Před podáním těchto sirupů se vždy poraďte s lékařem. Pokud podáváme dítěti fenyklové a kmínové čaje, nemá to do 6. měsíce žádný smysl, ale podle rad našich babiček, můžeme dítěti podat dvě až tři lžičky před 36

kojením, dítěti neuškodí a bezradné matce psychicky pomáhá. S postupem času jak dítě roste, sílí a rostou svaly břišní a dítě se umí s plynatostí vyrovnat samo (Gregor, Paulová, 2005).

2.7.5. Alergie Alergii můžeme definovat jako přecitlivělost organizmu na bílkoviny, které jsou obsaženy v potravinách. Pokud se dítěte opakovaně setkává s látkami, na které je alergické, dochází v organismu k rozvoji imunitních reakcí a k rozvoji klinických příznaků alergie. Klinické projevy postihují nejčastěji cílové orgány. Mezi cílové orgány nejčastěji patří: 

Kůže – atopický ekzém, kopřivka



Sliznice horních cest dýchacích a očí – senná rýma a alergický zánět spojivek



Sliznice dolních cest dýchacích – dušnost, astma



Trávicí trakt – alergie na potraviny, alergie na bílkoviny kravského mléka, zvracení, průjem (Kejvalová, 2005)

Jednotlivé druhy alergií se mohou i navzájem kombinovat a mohou přejít i na jinou formu. Například dítě s atopickým ekzémem má po čase lepší nález na kůži, ale objeví se senná rýma nebo astma (Kejvalová, 2005). Alergie na bílkovinu kravského mléka Tato alergie se objevuje asi u 2 % dětí, které jsou živeny uměle. Bohužel tato alergie se může objevit i u kojených dětí, kdy je dítě alergizováno cestou přenosu antigenů ze stravy matky do mateřského mléka. První příznaky alergie se můžou objevit již po prvním podání umělé stravy. Mezi hlavní příznaky patří zvracení, průjem, krev ve stolici, kožní projevy, mezi které patří otok rtů a vyrážka kolem úst. Při alergii můžeme pozorovat i méně typické příznaky, jako jsou neklid, bolest břicha, pláč, poruchy spánku, průjmy nebo ekzémy. U všech těchto příznaků musíme brát v potaz, že mohou být projevem jiných onemocnění než pouze alergie na bílkovinu kravského mléka. Při alergii nahrazujeme kravské mléko za mléko léčebné hydrolyzované např. Nutrilon 1 Pepti (Kejvalová, 2005).

37

2.8. Postavení kojení v současnosti Začátkem 20. století byly téměř všechny děti kojeny. Do 90. let minulého století však kojených dětí výrazně ubylo. V západních kulturách se ženská prsa stala sexuálním symbolem a přestala hrát zásadní roli ve výživě malých dětí. Většina děti byla živena umělou stravou. Situace se začal měnit koncem minulého století, kdy se znovu začal klást důraz na kojení, a doba kojení se znovu začala prodlužovat. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (2011), který také sleduje údaje o době kojení, se oproti roku 2010 zvýšil podíl dětí kojených 6 měsíců a déle, na 40,1 %. Současně se snížil podíl dětí, jejichž kojení bylo ukončeno už do konce šestinedělí (14,7 % v roce 2011, 15,4 % v roce 2010), snížil se podíl dětí kojených do 3 měsíců (16,2 % v roce 2011 oproti 17,4 % v roce 2010). Zvýšil, se podíl dětí nově od roku 2011 sleduje také dobu kojení 12 měsíců a déle, ty tvořily 15,5% všech kojených dětí (ÚZIS, 2011).

38

3. Praktická část 3.1. Metodika výzkumného šetření V praktické části bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum formou anonymního dotazníku, který je kompletně uveden v příloze (Příloha č. 1). Vytvořila jsem jednotný typ dotazníku, který byl distribuován v námi vymezené skupině žen, tj. ve skupině matek s alespoň jedním dítětem ve věku dvou let. Předpokládala jsem, že mají dostatečné zkušenosti s výživou těchto dětí včetně zavádění příkrmů. Dotazník obsahoval 16 otázek. Úvodní otázky č. 1, 2 a 3 byly anamnestické a zjišťovaly věk v době vyplnění dotazníku, nejvyšší dosažené vzdělání respondentek a počet dětí, o které respondentky pečovaly. V otázkách č. 4, 5, 6 a 7 jsem zjišťovala způsoby získávání informací o výživě a zavádění příkrmů, dobu kojení, dobu zavádění a typ příkrmů. Další otázky (otázky č. 8 a 9) se vztahovaly ke způsobu přípravy příkrmů a informovanosti matek o možných rizicích průmyslově připravované výživě. Otázka č. 10 se tázala na používání potravin v biokvalitě. Otázky č. 11, 12, 13 zjišťovaly informace o dosolování, dochucování stravy a zavádění dalších tekutin ve vztahu k věku dítěte. V otázce č. 14 mě zajímal první použitý mléčný výrobek. Poslední dvě otázky (č. 15 a 16) byly zjišťovací otázky na nejvýznamnější zdroje vlákniny a nejvíce alergizující potraviny dle názoru respondentek. Zde mohly respondentky zvolit více možností. V dotazníku bylo použito několik typů otázek, použila jsem 4 uzavřené otázky výběrového typu (výběr z nabízených možností), 4 polootevřené otázky a zbývající počet otázek (8 otázek) bylo otevřených s možností volné odpovědi. Jednalo se však o jednoduché otázky, na které se dalo odpovědět velmi jednoznačně (např. „Jak dlouho jste kojila?“).

3.1.1 Cíle a hypotézy Cíl 1: Zjistit způsoby a kvalitu informovanosti o výživě dětí do dvou let matkami. 

Hypotéza 1: Domnívám se, že většina matek si je vědoma významu kvalitní výživy dětí do dvou let věku.

39



Hypotéza 2: Téměř všechny ženy získávají informace o správné výživě dětí ve druhém roce věku z odborných zdrojů (odborní dětství lékaři, odborné knihy, informační brožury nebo letáky).

Cíl 2: Zmapovat způsoby přípravy stravy pro děti do dvou let věku 

Hypotéza 3: Nejčastěji připravují matky stravu samy doma



Hypotéza 5: Více než polovina matek zná možné alergogenní potraviny

Cíl 3: Zjistit informovanost matek o potencionálních rizicích, v průmyslově připravené stravě 

Hypotéza 4: Více než třetina matek neví, co sledovat ve složení průmyslově vyráběné stravě

3.2. Charakteristika vzorku respondentek Cílovou skupinou mého výzkumu byly matky, které se starají alespoň o jedno dítě ve věku dvou let. Zajímaly mě jejich teoretické a praktické zkušenosti ve stravování jejich malých dětí. Dotazníky jsem sice nerozdávala osobně, ale zprostředkovaně, prostřednictvím zdravotnického personálu v ordinacích pro děti a dorost. Všechny vybrané a vyplněné dotazníky splňovaly mnou zadané parametry a nebylo nutné žádný vyplněný dotazník vyřadit.

3.3. Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum probíhal ve dvou ordinacích pro děti a dorost v místě mého bydliště, tedy v Kraji Vysočina, ve městě Humpolci. Výzkumným prostředím byly 2 zdravotnická pracoviště, resp. ambulance pro děti a dorost, kde byla rozdána většina dotazníků. Pro vyplnění dotazníků jsem využila také okruh svých známých a příbuzných, kteří splňovali stanovená kritéria.

3.4. Průběh a popis výzkumu Do oběhu jsem rozdala celkem 135 dotazníků. Dotazníky jsem rozmístila na výzkumná prostředí na začátku září 2012, zpětný výběr jsem provedla koncem prosince 2012.

40

Návratnost dotazníků byla poměrně vysoká, dostalo se mi zpět 128 dotazníků. Návratnost činila tedy tj. 95 %. Tuto vysokou návratnost je možné vysvětlit dostatečnými časovými možnostmi matek při čekání na ošetření svého dítěte nebo při čekání na očkování. Matky vyplněný dotazník odevzdaly při vstupu do ordinace zdravotní sestře, která mi poté dotazníky předala. Všechny navrácené dotazníky byly vyplněné ve všech bodech a mohly být použity k vyhodnocení. Tím byl definován náš soubor respondentek, který je možno považovat za reprezentativní soubor pro naše účely. V následující části bakalářské práce budu analyzovat celý soubor najednou a pokusím se vyhodnotit informace získané z dotazníku s ohledem na předem stanovené cíle a předpokládané hypotézy.

41

3.5. Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1 Váš věk? Věk do 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 40 let ∑

Počet respondentek 2 13 57 56 128

v% 2 10 45 44 100

Tabulka č. 1 – Věkové rozložení souboru matek

Věk respondentů Počet respondentů

60

57

56

26 - 30 let

31 - 40 let

50 40 30 20 10

13 2

0 do 20 let

21 - 25 let Věk

Graf č. 1 – Věkové rozložení souboru respondentek Ze 128 respondentek (100 %) byly ve věku do 20 let pouze 2 respondentky (2 %). V rozmezí mezi 21 – 25 let bylo 13 respondentek (10 %). Největší část, 57 respondentek (45 %), tvořila věková skupina mezi 26 – 30 roky. Poslední, počtem respondentek obdobná skupina, měla 56 respondentek (44 %), byla ve věkovém rozpětí mezi 31 – 40 lety.

42

Otázka č. 2 Jaké je vaše dosažené vzdělání? Vzdělání základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské ∑

Počet respondentek 4 38 54 10 22 128

v% 3 30 42 8 17 100

Tabulka č. 2 – Zaznamenané odpovědi na otázku č. 2

Vzdělání respondentek Počet respondentů

60

54

50 38

40 30

22

20 10

10 4

0 základní

střední bez maturity

střední s maturitou

vyšší odborné vysokoškolské

Vzdělání

Graf č. 2 – Dosažené vzdělání respondentek Z celkového počtu 128 respondentů měly základní vzdělání 4 respondentky (3 %). Vzdělání střední odborné bez maturity mělo 38 respondentek (30 %). Největší počet respondentek 54 (42 %) mělo vzdělání střední odborné s maturitou. Vyšší odborné vzdělání mělo 10 respondentek (8 %). Vysokoškolské vzdělání měly 22 respondentky (17 %).

43

Otázka č. 3 Kolik máte dětí? Počet dětí 1 2 3 4 ∑

Počet respondentek 42 68 9 9 128

v% 33 53 7 7 100

Tabulka č. 3 – Počet dětí u respondentek

Počet dětí respondentek 80

68

Počet respondentů

70 60 50

42

40 30 20 10

9

9

3

4

0 1

2 Počet dětí

Graf č. 3 – Počet dětí u respondentek Jedno dítě mělo 42 respondentek (33 %). Dvě děti mělo 68 respondentek (53 %). Tři děti mělo 9 respondentek (7 %) a stejný počet respondentek mělo čtyři děti (7 %).

44

Otázka č. 4 Kde jste získala informace o výživě a zavádění příkrmů? Zdroj informací lékař kniha, brožura, letáky internet maminka, kamarádka, kolegyně vlastní zkušenost ∑

Počet respondentek 62 27 26

v% 48 21 20

11

9

2 128

2 100

Tabulka č. 4 – Zdroje informací

Počet respondentů

Zdroje informací respondentek 70 60 50 40 30 20 10 0

62

27

26 11 2

lékař

kniha, brožura, letáky

internet

maminka, kamarádka, kolegyně

vlastní zkušenost

Zdroje informací

Graf č. 4 – Zdroj informací respondentek Z celkového počtu 128 respondentek 62 respondentek (48 %) získávalo informace od svého lékaře, 27 respondentek (21 %) získalo informace z knih a brožur, 26 respondentek (20 %) hledalo informace na internetu, od maminek a kamarádek získávalo informace 11 (9 %) respondentek a na vlastní zkušenosti spoléhaly 2 respondentky (2 %).

45

Otázka č. 5 Jak dlouho jste kojila?

Počet měsíců kojení nikdy

Počet respondentek 4

v% 3

1 týden

2

2

2

20

16

3

8

6

4

13

10

6

7

5

7

14

11

11

15

12

12

29

23

24

16

13

∑

128

100

Tabulka č. 5 – Počet měsíců kojení

Počet měsíců kojení 35 29

Počet respondentů

30 25

20

20 13

15 8

10 5

4

14

15

7

11

16

7

2

0 nikdy 1 týden

2

3

4

6

12

24

Počet měsíců

Graf č. 5 – Počet měsíců kojení Ze 128 respondentek (100 %) nikdy nekojily 4 respondentky (3 %). Pouhý jeden týden kojily 2 respondentky (2 %), 2 měsíce kojilo 20 respondentek (16 %), 3 měsíce kojilo 8 respondentek (6 %), 13 respondentek (10 %) kojilo 4 měsíce, 6 měsíců kojilo 7 respondentek (5 %), 7 měsíců kojilo 14 respondentek (11 %), 11 měsíců kojilo 15 respondentek (12 %), 12 měsíců kojilo 29 respondentek (23 %) a 24 měsíců kojilo 16 respondentek (13 %).

46

Otázka č. 6 Kdy jste začala zavádět příkrmy? Počet respondentek 12 48 8 51 6 3 128

Zavedení příkrmů (měsíc) 3. 4. 5. 6. 7. 12. ∑

v% 9 38 6 40 5 2 100

Tabulka č. 6 – věk dítěte při zavedení příkrmů

Zavedení příkrmů (měsíc) Počet respondentů

60

51

48

50 40 30 20

12

8

10

6

3

0 3.

4.

5.

6.

7.

12.

Měsíc

Graf č. 6 – Zavedení příkrmů (měsíc) Z výsledků na otázku č. 6 je patrné, že ve 3. měsíci začalo zavádět příkrmy 12 respondentek (9 %), ve 4. měsíci začalo se zaváděním příkrmů 48 respondentek (38 %), 8 respondentek (6 %) z celkového počtu 128 začalo zavádět příkrmy v 5. měsíci, 51 respondentek začalo se zaváděním příkrmů v 6. měsíci, v 7. měsíci začalo zavádět příkrmy 6 respondentek (5 %), a až ve 12. měsíci začaly se zaváděním příkrmů 3 respondentky (2 %).

47

Otázka č. 7 Jakými příkrmy jste začínala? Počet respondentek 62 14 9 4 31 8 128

Příkrm mrkev brokolice brambory špenát zeleninová polévka ovocné pyré ∑

v% 48 11 7 3 24 6 100

Tabulka č. 7 – Druhy příkrmů

Druhy příkrmů Počet respondentů

70

62

60 50 40

31

30 14

20

9

10

4

8

0 mrkev

brokolice

brambory

špenát

Měsíc

zeleninová ovocné pyré polévka

Graf č. 7 – Příkrmy S mrkvovými příkrmy začalo 62 respondentek (48 %), s brokolicí začínalo 14 respondentek (11 %), brambory jako první příkrm použilo 9 respondentek (7 %), se špenátem začínaly 4 respondentky (3 %), zeleninové polévky zavedlo 31 respondentek (24 %) a ovocné pyré 8 respondentek (6 %).

48

Otázka č. 8 Volíte raději přípravu pokrmů doma nebo je raději koupíte hotové v obchodním řetězci? Příprava/nákup pokrmů doma obchod oboje ∑

Počet respondentek 82 18 28 128

v% 64 14 22 100

Tabulka č. 8 – Příprava/nákup pokrmů

Počet respondentů

Příprava/nákup příkrmů 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

82

28 18

doma

obchod

oboje

Příprava/nákup příkrmů

Graf č. 8 – Příprava/nákup příkrmů Domácí přípravu příkrmů volilo 82 respondentek (64 %), 18 respondentek (14 %) nakupovalo hotové příkrmy v obchodním řetězci a oba způsoby volilo 28 respondentek (22 %).

49

Otázka č. 9 Víte na co si dát pozor u průmyslově připravené výživy?

Možnosti ano

Počet respondentek 75

v% 59

ne

53

41

∑

128

100

Tabulka č. 9 – Vědomí respondentek o rizicích u průmyslově vyráběných příkrmů

Vědomí respondentek o rizicích u průmyslově vyráběných příkrmů

ano

53

ne 75

Graf č. 9 – Vědomí respondentek o rizicích u průmyslově vyráběných příkrmů U této otázky odpovědělo 75 respondentek (59 %) že ví, co sledovat u průmyslově vyráběných příkrmů a 53 respondentek (41 %) neprojevilo zájem (nezodpovědělo otázku).

50

Otázka č. 10 Nakupovala jste někdy potraviny v bio-kvalitě?

Možnosti ano

Počet respondentek 30

v% 23

ne

98

77

∑

128

100

Tabulka č. 10 – Nákup potravin v bio-kvalitě

Nákup potravin v bio-kvalitě

30 ano ne

98

Graf č. 10 – Nákup potravin v bio-kvalitě U této otázce odpovědělo 30 respondentek kladně (23 %), tzn., že nakupovaly biopotraviny a většina respondentek, 98 (77 %) z celkového množství 128, biopotraviny k přípravě příkrmů nenakupovalo.

51

Otázka č. 11 Kdy jste začala dosolovat příkrmy?

Dosolování (měsíc) nikdy

Počet respondentek 22

v% 17

5.

5

4

7.

11

9

12.

81

63

24.

2

2

36.

7

5

∑

128

100

Tabulka č. 11 – Začátek dosolování

Počet respondentů

Začátek dosolování 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

81

22 5 nikdy

5.

11 2 7.

12.

24.

7 36.

Měsíc

Graf č. 11 – Začátek dosolování Z výsledků vyplývá, že 22 respondentek (17 %) zatím solit vůbec nezačalo, v 5. měsíci začalo solit 5 respondentek (4 %), v 7. měsíci začalo se solením 11 respondentek (9 %), ve 12. měsíci začalo používat sůl 81 respondentek (63 %), ve 24. měsíci začaly používat sůl pouze 2 respondentky (2 %) a až ve 36. měsíci začalo solit 7 respondentek (5 %).

52

Otázka č. 12 Kdy jste začala zavádět tekutiny (např. čaje)?

Zavádění tekutin (měsíc) 2.

Počet respondentek 36

v% 28

3.

17

13

4.

16

13

5.

7

5

6.

36

28

7.

7

5

8.

9

7

∑

128

100

Tabulka č. 12 – Zavádění tekutin

Zavádění tekutin 40

36

36

Počet respondentů

35 30 25 17

20

16

15 7

10

7

9

5 0 2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Měsíc

Graf č. 12 – Zavádění tekutin Ve 2. měsíci věku dítěte započalo s přidáváním tekutin 36 respondentek (28 %), ve 3. měsíci začalo zavádět tekutiny 17 respondentek (13 %), ve 4. měsíci 16 respondentek (13 %), v 5. měsíci začalo se zaváděním tekutin 7 respondentek (5 %), od 6. měsíce začalo přidávat další tekutiny 36 respondentek (28 %), v 7. měsíci přidávalo další tekutiny 7 respondentek (5 %) a v 8. měsíci 9 respondentek (7 %).

53

Otázka č. 13 Dochucovala jste někdy tekutiny (cukr, med)?

Dochucování (měsíc) nikdy

Počet respondentek 72

v% 56

5.

16

13

7.

14

11

12.

26

20

∑

128

100

Tabulka č. 13 – Dochucování tekutin

Dochucování 80

72

Počet respondentů

70 60 50 40 26

30 16

20

14

10 0 nikdy

5.

7.

12.

Měsíc

Graf č. 13 – Dochucování tekutin Z výzkumného šetření byly zjištěny následující výsledky. 72 respondentek (56 %) ze 128 ještě s dochucováním tekutin nezačalo, v 5. měsíci dochucovalo 16 respondentek (13 %), dochucovat tekutiny začalo v 7. měsíci 14 respondentek (11 %), ve 12. měsíci dochucovalo 26 respondentek (20 %).

54

Otázka č. 14 Jaké mléčné výrobky jste nejdříve zařadila do jídelníčku? Produkty pribináčky

Počet respondentů 43

v% 34

jogurt

73

57

tvaroh

12

9

∑

128

100

Tabulka č. 14 – První mléčné výrobky

První mléčné výrobky 80

73

Počet respondentů

70 60 50

43

40 30 20

12

10 0 pribináčky

jogurt

tvaroh

Produkty

Graf č. 14 – První mléčné výrobky Pribináčky jako první mléčné výrobky uvedlo 43 respondentek (34 %), 73 respondentek (57 %) začínalo s jogurty a 12 respondentek (9 %) začínalo s tvarohem.

55

Otázka č. 15 Jaké jsou podle Vás nejvýznamnější zdroje vlákniny (více možností odpovědi)? Nejvýznamnější zdroje vlákniny kravské mléko

Počet odpovědí 5

mořské ryby

13

pomeranč

21

semena

32

růžičková kapusta

32

brokolice

34

mrkev

52

celozrnný chléb

80

luštěniny

88

vločky

103

Tabulka č. 15 – Zdroje vlákniny

Zdroje vlákniny dle respondentek 120

103

Počet odpovědí

100

80

88

80 52

60 32

40 20

5

13

32

34

21

0

Produkty

Graf č. 15 – Nejvýznamnější zdroje vlákniny dle respondentek Podle výsledků výzkumného šetření označilo 5 respondentek za nejvýznamnější zdroj vlákniny kravské mléko, 13 respondentek mořské ryby, pomeranč označilo jako nejvýznamnější zdroj vlákniny 21 respondentek, 32 respondentek označilo semena i růžičkovou kapustu, pro 34 respondentek je nejvýznamnější zdroj vlákniny brokolice, pro 52 respondentek je to mrkev, u 80 respondentek vede celozrnný chléb, 88 respondentek označilo luštěniny a 103 respondentek ovesné vločky. U této otázky bylo možné zvolit více možností, proto jsem otázku nevyhodnocovala procentuálně.

56

Otázka č. 16 Jaké si myslíte, že jsou nejvíce alergizující potraviny? Nejvíce alergizující potraviny telecí maso hovězí maso kukuřice rýže jablečná šťáva celer rajčata pomeranč čokoláda ořechy kiwi, ananas jahoda

Počet odpovědí 1 1 1 2 5 43 59 92 93 105 110 114

Tabulka č. 16 – Alergizující potraviny

Počet odpovědí

Alergizující potraviny dle respondentek 120 100 80 60 40 20 0

92 43 1

1

1

2

93

105

110

114

59

5

Produkty

Graf č. 16 – Alergizující potraviny dle respondentek Z výsledků výzkumného šetření byly získány tyto výsledky. Podle jedné respondentky je nejvíce alergizující potravina telecí maso, hovězí maso a kukuřice, 2 respondentky si myslí, že je to rýže, pro 5 respondentek je to jablečná šťáva. 43 respondentek si myslí, že nejvíce alergizující potravina je celer, dalších 59 respondentek si myslí, že jsou to rajčata. Pro 92 respondentek je to pomeranč a 93 respondentek považuje za nejvíce alergizující potravinu čokoládu. Podle 105 respondentek jsou to ořechy, 110 respondentek si myslí, že jsou to kiwi a ananas a pro 114 respondentek jsou nejhorší jahody. U této otázky bylo možné zvolit více možností, proto jsem otázku nevyhodnocovala procentuálně.

57

4. Diskuse Na začátku své bakalářské práce jsem si předem stanovila 3 cíle a k nim se vztahující 5 pracovních hypotéz. V průběhu zpracování bakalářské práce jsem se snažila tyto cíle naplnit a pracovní hypotézy ověřit, potvrdit nebo vyvrátit pomocí dotazníkového šetření. Zde uvádím stanovené cíle a hypotézy: Cíl 1: Zjistit způsoby a kvalitu informovanosti o výživě dětí do dvou let matkami. 

Hypotéza 1: Domnívám se, že většina matek si je vědoma významu kvalitní výživy dětí do dvou let věku.



Hypotéza 2: Téměř všechny ženy získávají informace o správné výživě dětí do dvou let věku z odborných zdrojů (odborní dětství lékaři, odborné knihy, informační brožury nebo letáky).

Cíl 2: Zmapovat způsoby přípravy stravy pro děti do dvou let věku 

Hypotéza 3: Nejčastěji připravují matky stravu samy doma



Hypotéza 5: Více než polovina matek zná možné alergogenní potraviny

Cíl 3: Zjistit informovanost matek o potencionálních rizicích, v průmyslově připravené stravě 

Hypotéza 4: Více než třetina matek neví, co sledovat ve složení průmyslově vyráběné stravě

Dovoluji si tvrdit, že předem stanovené cíle se mi podařilo naplnit.

4.1 Rekapitulace výsledků praktické části Šetření v rámci bakalářské práce bylo provedeno dotazníkovou metodou. Rozdáno bylo celkem 135 dotazníků v čekárnách dětských lékařů, kdy matky čekaly určitou dobu na ošetření nebo očkování svého dítěte. Dotazník byl jednoduchý a anonymní, čímž lze vysvětlit vysokou návratnost dotazníků, která byla 95 % všech rozdaných dotazníků (128 kompletně vyplněných a vyhodnocených dotazníků). Z tohoto pohledu je možné považovat vzorek respondentek za reprezentativní a dostatečně velký. Současně většina otázek byla relativně jednoduchých, dobře strukturovaných, takže nebyly příliš náročné na vyplnění. Věkové složení souboru respondentek kopíroval věk, ve kterém v současné

58

době rodí většina žen. Nejvíce žen v souboru (88%) tvořily ženy ve věku od 26 do 40 let. Je to současný trend a znamená to, že ženy odkládají mateřství z různých důvodů do vyššího věku, a to bez ohledu na výši dosaženého vzdělání (v našem souboru většina respondentek měla střední vzdělání s/bez maturity - 42 %, resp. 30 %). Ze zdravotního hlediska se nejedná o příznivý trend. Z pohledu našeho šetření ale můžeme předpokládat vzrůstající zodpovědnost matek se zvyšujícím se věkem. Současně lze u matek předpokládat i vyšší důraz na význam kojení a význam zdravé výživy zejména u malých dětí. Respondentek v nižším věku (do 20 let) byly pouze 2 % matek, jednalo se v obou případech o matky z romského etnika se základním vzděláním. Protože se jednalo o malý počet respondentek, nemohlo se toto nízké číslo odrazit v konečném vyhodnocení dotazníků.

4.2 Hypotézy, jejich potvrzení nebo vyvrácení 4.2.1. Hypotéza 1 

Domnívám se, že většina matek si je vědoma významu kvalitní výživy dětí do dvou let věku.

4.2.2. Hypotéza 2 

Téměř všechny ženy získávají informace o správné výživě dětí do dvou let věku z odborných zdrojů (odborní dětství lékaři, odborné knihy, informační brožury nebo letáky).

Obě tyto hypotézy spolu úzce souvisejí, proto si je dovolím vyhodnotit současně. Dodržování správných výživových pravidel, zejména v prvních dvou letech života je velmi důležité pro správný tělesný i duševní vývoj dítěte. Znamená zavedení určitých stravovacích návyků, které následně, i když si to vlastně neuvědomujeme, uplatňujeme všichni v dalším životě. Proto vytvořit správný základ výživy, ze kterého se poté vychází, by mělo být cílem každé zodpovědné matky. Teoretických informací o zdravé racionální výživě je kolem nás nepřeberné množství. Mnohdy si ani neuvědomujeme, že reklama v médiích nás při výběru potravin ovlivní více, než by bylo správné a vhodné. Tím spíše je nutné před těmito negativními vlivy

59

chránit malé děti a zejména děti do 2 let věku, jejich organismus se nedokáže ještě vypořádat se všemi negativními vlivy, které jim konzumace nesprávných potravin (např. slazených nápojů, solené stravy, smažených potravin, apod.) může způsobit. Proto je velmi důležité kontinuálně vzdělávat budoucí matky, velmi důsledně působit na těhotné ženy a opakovaně edukovat matky nově narozených dětí. Zejména naše snaha musí být zaměřena na matky, které mají první dítě, protože ty zatím nemohou využívat vlastních zkušeností a musí vycházet pouze z teoretických znalostí nebo přebírají zkušenosti z rodiny, popř. známých. Více než třetina respondentek v souboru měla jedno dítě, tedy bez předchozích zkušeností, odkázaná na získávání informací o výživě dítěte z různých zdrojů. Více než polovina souboru měla děti dvě. Zbytek souboru tvořily respondentky mající více než dvě děti, z odborného pohledu se jednalo o zkušené matky, nemusí to ovšem znamenat, že výživa dětí je ze zdravotnického hlediska v pořádku. Z výživového hlediska byla otázka doby kojení zásadní. V té se měly zohlednit nabyté informace o výživě dítěte do dvou let věku, a to bez ohledu na zdroje informací. Odpovědi se různily, respondentky kojily své děti různou dobu. Ze zdravotních důvodů nemohly kojit 2 respondentky, neměly tedy jinou možnost, než své děti krmit umělou výživou, která byla adaptována na věk a zdravotní stav daného dítěte. U všech ostatních žen jsme předpokládaly minimální dobu kojení nejméně půl roku, a to s ohledem na to, že většina žen získávala informace z odborných materiálů nebo od pediatra. I když je kojení nejlepší, nejpřirozenější, nejjednodušší a také nejlevnější způsob výživy novorozenců a kojenců třetina respondentek (36 %) ukončila kojení před půl rokem věku dítěte. Pouhý týden kojily své děti 4 respondentky (3 %). Jen 2 měsíce kojilo 16 % respondentek, 6 % žen kojily 3 měsíce a dalších 10 % respondentek kojilo své dítě 4. měsíce. Tuto situaci je nezbytné vylepšit, zde je role pro práci laktační ligy, současně je nutné edukační činnost zaměřit i na dětské sestry pracující na porodnických odděleních. Ideální (nikoliv však reálné) by také bylo omezit vliv lobby vyrábějící umělou dětskou výživu. Z teoretické části práce vyplynulo, že žádná umělá výživa není schopná nahradit adekvátně a v plném rozsahu mateřské mléko. Je nutné v tomto směru také posilovat vědomí matek, že kojením chrání nejen svoje narozené dítě nejen nyní, v přítomnosti, ale dává mu také velký vklad do jeho vlastního života a do budoucnosti. Tyto emoční stránky kojení je nutné zabudovat do edukace mladých dívek a žen, potencionálních matek.

60

V našem souboru pouze 2 % matek spoléhalo na vlastní zkušenost (otázka č. 4), ostatní respondentky upřednostňovaly informace z odborných zdrojů (lékař, odborné knihy, informační letáky a brožury) – v 89 %. Internet (uveden ve 20 %) lze považovat za užitečný zdroj informací, lze na něm nají informace odborného charakteru (články, apod.), ale také zkušenosti a názory ostatních matek. Praktické předávání zkušeností a cenných rady zkušenějších využívalo 9 % respondentek. Všechny tyto zdroje, jejich kombinace lze považovat za aktivní snahu získávat informace o způsobu výživy malých dětí do dvou let. Z tohoto lze tedy vyvodit závěr, že většina matek považuje za nezbytné být informována o výživě svých dětí a hypotézu 1 můžeme pokládat za potvrzenou. Získávání informací o výživě dětí do dvou let probíhalo u takřka poloviny respondentek od odborných lékařů. Je to odpověď, kterou jsme očekávali, i když ve vyšším procentu. Předpokládali jsme, že většina matek bude získávat informace o výživě dítěte od svého pediatra. Dalšími uvedenými zdroji informací byly knihy, brožury, letáky a další tištěné materiály (21 % respondentek).

Hypotéza 2 se nepotvrdila, protože jsme

předpokládaly, že většina žen získává informace od odborného lékaře. Rady odborného lékaře využívalo 62 % respondentek, což není většina.

4.2.3 Hypotéza 3 

Nejčastěji připravují matky stravu samy doma

Ve správném věku (v 6. měsících) začalo zavádět příkrmy 40 % respondentek, dalších 38 %, resp. 6 % začalo přidávat příkrmy do potravy ve 4., resp. 5. měsíci věku dítěte. To je dobré znamení, protože ¾ matek pečlivě naslouchá radám odborných lékařů. Ty doporučují zavádět příkrmy mezi 4. – 6. měsícem věku dítěte (Kudlová, Myslilová, 2005). Před doporučeným dobou zavádění příkrmů (4. – 6. měsíc) 9 % matek začalo přikrmovat své děti dříve, ve 3. měsíci věku dítěte. V 7. měsíci věku (5 % respondentek) a dokonce ve 12 měsíci (2 % matek), začalo zavádět příkrmy. Z odborného pohledu je možné ještě tolerovat 7. měsíc věku, nikoliv však 12. měsíc věku, protože se dítě nenaučí správně zpracovávat tužší stravu a nerozvine se správně rozpoznávání různých chutí odlišných od chuti mateřského, popř. umělého mléka. Typy používaných příkrmů se lišily, výsledky jsou uvedeny v grafu č. 7. Používaná zelenina a ovoce odpovídají výživovým doporučením odborníky pro věkovou skupinu zdravých dětí. Z odpovědí

61

vyplývá, že matky byly dostatečně informovány o možnostech volby potravin k příkrmům. Z dotazníků také vyplynulo, že více než polovina matek připravuje nejčastěji stravu pro dítě doma. Pouze 14 % respondentek volilo nákup příkrmů průmyslově připravovaných. Kombinovaný způsob tvorby volilo 22 % respondentek. Z tohoto pohledu můžeme považovat hypotézu 3 za potvrzenou, i když z dalších otázek vyplynulo, že domácí příprava má určitá rizika a nedostatky. Doma připravované příkrmy mají nepochybně také své přednosti. Jsou nepochybně levnější ve srovnání s průmyslově vyráběnými příkrmy. Je možné kombinací zeleniny i ovoce připravit pestřejší nabídku příkrmů než ve srovnání s nabídkou průmyslových příkrmů, která je omezenější. Domácí příprava příkrmů je ale časově náročná, a proto nelze v domácích podmínkách vždy zaručit nezbytné hygienické standardy. Současně není znám přesný obsah a složení zeleniny a ovoce při domácí výrobě příkrmů. Důležité je také používat kvalitní vodu při přípravě domácích příkrmů. Pro domácí přípravu příkrmů by bylo jistě vhodnější používat ovoce a zeleninu z tzv. bioprodukce (biopotraviny), kdy se nepoužívají žádné chemikálie, hnojiva, apod. Pro cenovou i místní nedostupnost ale biopotraviny většina (77%) dotazovaných

matek

nekupovala.

Necelá

čtvrtina

respondentek

biopotraviny

nakupovala. Dochucování pokrmů solí je dalším zdravotním hlediskem, které je nutné zohlednit při vývoji a výživě malých dětí. Ve 12. měsíci začalo používat sůl při přípravě stravy pro malé dítě 63 % respondentek, další 2 % jí nezačalo používat do 2. roku života dítěte a dalších 5 % respondentek začalo solit stravu až ve 36. měsíci věku dítěte. Sůl nepoužívá při přípravě dětské stravy 17 % respondentek. Proti tomu není z odborného hlediska větších námitek. Solení stravy před 1. rokem věku bylo v menším množství případů (13 % respondentek), přesto je toto negativní fakt a měl by do budoucnosti více komunikován s matkami narozených dětí. Tekutiny jiné než mléko (mateřské nebo umělé) byly podávány dětem poměrně záhy, od 2. měsíce věku (28 % respondentek). Ve 3. a ve 4. měsíci věku to bylo stejně 13 %, respondentek. V 5. měsíci to bylo 5 % respondentek. Od 6. měsíce přidávala další tekutiny takřka třetina respondentek (28%). Zbytek respondentek začal podávat tekutiny od 7., resp. 8 měsíce věku dítěte. Dochucování tekutin u více než poloviny dětí matky zatím používaly, což je pozitivní signál a svědčí to o dobré informovanosti matek. Další pětina respondentek začala tekutiny dochucovat až po prvním roce života. Ostatní respondentky, takřka čtvrtina (24

62

%) začala používat dochucovadla tekutin před prvním rokem dítěte a svědčí to o negativním trendu předčasného zavádění cukru, medu a dalších sladidel. Tato čtvrtina dětí bude v budoucnosti více ohrožena obezitou. Správně začaly zařazovat matky jako první mléčný pokrm jogurty, jednalo se o více než polovinu respondentek (57 %). Důležité v tomto směru je matky informovat, že se jedná výhradně o bílý jogurt s živou mléčnou kulturou. Je třeba doporučovat vhodné značky bílých jogurtů, protože některé bílé jogurty jsou dochucené cukrem, obsahují např. kukuřičný škrob, apod. Pribináčky jsou méně vhodné, jsou sladké, většina obsahuje zahušťovadla (želatinu, škrob, apod.). Tvaroh, který je pro děti do jednoho roku zcela nevhodný, použilo jako první mléčný příkrm 12 % respondentek a opět je třeba zlepšit v tomto směru edukaci matek. U posledních dvou otevřených otázek bylo více možností odpovědí. Matky byly celkem uspokojivě informovány o přirozených zdrojích vlákniny (ovesné vločky, celozrnné pečivo, zelenina, apod.). Je třeba v tomto smyslu třeba více vysvětlovat význam mořských ryb v potravě (zdroj jodu, nikoliv vlákniny) a význam kravského mléka (zdroj vápníku).

4.2.4 Hypotéza 4 

Více než třetina matek neví, co sledovat ve složení průmyslově vyráběné stravě

Průmyslově připravované příkrmy mají některé výhody, např. jsou rychle k dispozici, okamžitě dostupné a ideální např. při cestování. Pozitivem průmyslově připravovaných příkrmů je hygienický dohled při zpracování potravin, výroba ze zeleniny a ovoce nejvyšší kvality a současně také standardní kvalita příkrmů. Jejich nevýhodou je nepochybně vyšší cena ve srovnání s doma připravovanými příkrmy. Hypotéza 4 se zabývala faktem, zda více než třetina maminek neví, na co si dát pozor u průmyslově vyrobených příkrmů. Tuto hypotézu ověřovala otázka č. 9, kde 53 respondentek (41 %) odpovědělo, že neví, co sledovat u průmyslově připravované, zatímco 59 % respondentek zodpovědělo kladně. V odpovědích respondentky uváděly např. složení výrobků, obsah soli, expirace výrobků, obsah konzervační látek. Je možné tedy hypotézu 4 považovat za potvrzenou.

4.2.5 Hypotéza 5 

Více než polovina matek zná možné alergogenní potraviny 63

V otázce o zdrojích alergenů v potravě bylo možno vybrat více možností. Matky správně informovány o silných alergenech, otázku však nelze vyhodnotit z pohledu kvantity respondentek. Otázku lze vyhodnotit z pohledu četnosti jednotlivých druhů potravin, jako jsou různé druhy ořechů, citrusy, některé druhy zeleniny. Vznik alergie na některé typy potravin je záležitost zcela individuální, její vyhodnocení je zcela v kompetenci dětského lékaře, popř. alergologa. Matky by měly být obecně informovány o možnosti vzniku alergie při předčasném zavádění alergogenních potravin. Velmi opatrné by měly být rodiče, kteří mají ve své anamnéze nějaký typ alergie na potraviny (např. na lepek, apod.). U těchto dětí musí být stravovací režim individuálně upraven a rodiče musí velmi úzce spolupracovat se svým pediatrem. Hypotézu 5 lze považovat za potvrzenou, matky byly správně informovány o možných alergogenních potravinách.

4.3. Ukončení diskuze Podle mého názoru je stav podpory kojení a informovanosti maminek o výživě v ČR na uspokojivé úrovni. Podobné šetření provedla Klusová (2008), jejíž závěry ukázaly, že na Frýdecko-Místecku děti byly kojeny průměrně do 8,1 měsíců a umělá výživa jim byla podávána od 5,5 měsíce věku. Nejčastějším druhem potravy bylo kuřecí maso (76 %), pšeničné pečivo (74 %) a pily čaj (82 %). Ze souboru dětí 72 % jedlo ovoce každý den, nejčastějšími byly banány a jablka, ale zeleninu jedlo denně pouze 56 % dětí, nejčastěji mrkev. Výsledky našeho průzkumu jsou v podstatě, dobré, Ze statistických údajů vyplývá, že informovanost matek o kojení stoupá a matky prodlužují dobu kojení svých dětí (ÚZIS, 2011). Neznamená to, že by měla odborná veřejnost přestat informovat matky o správné výživě dětí do dvou let věku, protože se stále objevuje řada nedostatků. Ty se odstraní jen tehdy, když budou kontinuálně a v dostatečném rozsahu ženy dostatečně informovány o důležitosti kojení a o správné životosprávě malých dětí. Velice by mne potěšilo, kdyby tato bakalářská práce poskytla informace mnoha maminkám v oblasti výživy dětí do dvou let. Mně, jako autorce, přinesla mnoho nových informací, které mohu uplatnit ve svém budoucím povolání i v osobním životě.

64

5. Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo shromáždit všechny dostupné informace týkající se výživy dětí do dvou let. V dnešní době je zdravá výživa důležitá pro každého jedince bez závislosti na věku. V dětském období je však ta nejdůležitější, protože se dítě začíná vyvíjet, roste a potřebuje tak důležité živiny a dostatek energie. Pokud má dítě nedostatek některých živin ve stravě, může to ohrozit nejen jeho další vývoj, ale může mu také způsobit různá onemocnění. Prvním důležitým pokrmem pro dítě je mateřské mléko. V minulých letech byla výživa dětí mateřským mlékem nebo umělou kojeneckou stravou považována za rovnocennou. Dokonce se objevily i názory, že je umělá kojenecká strava lepší, protože je laboratorně kontrolována, a proto se do ní nemohou dostat žádné škodlivé látky z vnějšího prostředí. V dnešní moderní době je však již prokázáno, že složení mateřského mléka je prostě nenahraditelné. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace silně podporuje i doporučuje rozvoj kojení. Vznikají i různé laktační poradny, na které se mohou matky obrátit při poruchách nebo problémech s kojením. Díky této podpoře se zvyšuje počet kojených žen i délka kojení. Pokud nemůže být dítě řádně kojeno, je třeba u dítěte zavést umělou kojeneckou stravu. V posledních letech se výzkumy snaží o co největší přiblížení se mateřskému mléku. V obchodním řetězci je mateřské mléko nahrazeno širokou škálou umělých kojeneckých mlék od různých výrobců. Ve spolupráci s pediatrem tak může matka vybrat mléko, které bude dítěti nejvíce vyhovovat. Pokud mateřské mléko postupem času přestane pokrývat výživovou potřebu dítěte, je třeba začít zavádět nemléčné příkrmy. Názory odborníků na to, kdy zavádět jednotlivé potraviny, se často liší. U zavádění příkrmů by se proto měla matka řídit doporučeními, která získá u svého pediatra. Ten může, matce poskytnou nejen odborné rady, ale může i zhodnotit současný zdravotní stav dítěte. S jídlem souvisí i mnoho zdravotních problémů, mezi které v dnešní době patří nadváha a obezita, které se stále více vyskytují již v dětském věku. Proto musíme rodiče

65

informovat o správných stravovacích návycích, které si musí dítě osvojovat již v útlém věku. Mnoho rodičů si totiž myslí, že když má na sobě dítě krásné a roztomilé „ faldíky“, je to známkou toho, že jim nabízená strava chutná a proto je vykrmují dál. Valná hromada těchto rodičů přitom také trpí nadváhou a obezitou proto jim přijde váha jejich dítěte naprosto normální a přirozená. Tento zásadní problém bychom měli v první řadě řešit s matkou dítěte, která se stará většinou o domácnost a vaří pro celou rodinu. Našim úkolem je matky informovat o tom, že nadváha není projevem zdraví, ale může dítěti do budoucna přinést velké zdravotní problémy, které se poté špatně odstraňují. Dalším zdravotním problémem, který souvisí s jídlem, jsou potravinové alergie. U dítěte může vyvolat závažnou alergii kterákoliv složka v potravě. Některé druhy potravin jsou vysoce alergizující a některé méně. Velké množství těchto alergií se léčí jen dietním opatřením a často s postupem věku mizí. Pokud se ale u dítěte projeví celiakie, což onemocnění celoživotní, je potřeba dodržovat dietní opatření celý život. Závěrem bych chtěla říci, že by mne velice potěšilo, kdyby tato bakalářská práce poskytla informace mnoha maminkám v oblasti výživy dětí do dvou let. Mně, jako autorce, přinesla mnoho nových informací, které mohu uplatnit ve svém budoucím povolání i v osobním životě.

66

6. Použitá literatura FRÜHAUF, Pavel, Jiří NEVORAL a Magdalena PAULOVÁ. Výživa novorozenců a kojenců. 1. vyd. Praha: Solen, 2003, 80 s. ISBN 80-239-2011-1. GREGORA, Martin a Magdalena PAULOVÁ. Výživa kojenců: Maminčina kuchařka. 2. vyd . Praha: Grada, 2005, 148 a. ISBN 80-247-1291-1. HANREICH, Ingeborg. Výživa kojenců: aneb jídlo a pití v prvním roce života. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 70 s. ISBN 80-7169-841-5. KUDLOVÁ, Eva a Anna MYDLILOVÁ. Výživové poradenství u dětí do dvou let. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 148 s. ISBN 80-247-1039-0. NEVORAL, Jiří a kol. Výživa v dětském věku. 1. vyd. Jihočany: H&N Vyšehradská, 2003, 434 s. ISBN 80-86-022-93-5. SCHNEIDEROVÁ, Dagmar a kol. Kojení: Nejčastější problémy a jejich řešení. 2. přepr. vyd. Praha: Grada, 2006, 131 s. ISBN 80-247-1308-X. ZAMARSKÁ, Jana a Ivana AUINGEROVÁ. Kojení: Praktické rady pro maminky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006, 82 s. ISBN 80-251-0772-8. HRSTKOVÁ, Hana. Výživa kojenců a mladších batolat. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003, 232 s. ISBN 80-7013-3856. ONDRŮŠKOVÁ, Helena. Dítě: Vývoj a výchova od početí do tří let. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0552-4. GREGORA, Martina, Magdalena PAULOVÁ, Výživa kojenců: Maminčina kuchařka. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 104 s. ISBN 80-247-0576-1. HRODEK, Otto, Jan VAVŘINEC. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, 767 s. ISBN 80-7262-178-5.

67

NEVORAL, Jiří, Magdaléna PAULOVÁ. Výživa kojenců. 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2007, 30 s. ISBN 978-80-7071-286-3. KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2005, 160 s. ISBN 80-7021-773-1. GASKINOVÁ, Ina May. Průvodce kojením. Přeložily: Vlasta Jirásková a Anna Jirásková. 1. vyd. Praha: Argo, 2011, 342 s. ISBN 978-80-257-483-7. MUNTAU, Ania. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 581 s. ISBN 978-80-247-25253. SEDLÁŘOVÁ, Petra a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8. SEIFER, Gloria. Úvod do porodnictví a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 952 s. ISBN 80-247-0668-7. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 97880-247-1941-2. SIKOROVÁ, Lucie. Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 208 s. ISBN 978-80-247-3593-1. LAKTAČNÍ LIGA. Kojení: O laktační lize [online]. 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/liga.php KLUSOVÁ, Michaela. Výživa dětí do dvou let. [online]. 2008 [PDF]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/176225/fsps_b/Bakalarka.pdf ÚZIS. Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2011. ISSN 1211-2585, 155 s. Dostupné na: http://www.uzis.cz

68

7. Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Věkové rozložení souboru matek............................................................ 42 Tabulka č. 2 – Zaznamenané odpovědi na otázku č. 2 ................................................... 43 Tabulka č. 3 – Počet dětí u respondentek ....................................................................... 44 Tabulka č. 4 – Zdroje informací ..................................................................................... 45 Tabulka č. 5 – Počet měsíců kojení ................................................................................ 46 Tabulka č. 6 – věk dítěte při zavedení příkrmů .............................................................. 47 Tabulka č. 7 – Druhy příkrmů ........................................................................................ 48 Tabulka č. 8 – Příprava/nákup pokrmů ........................................................................... 49 Tabulka č. 9 – Vědomí respondentek o rizicích u průmyslově vyráběných příkrmů ..... 50 Tabulka č. 10 – Nákup potravin v bio-kvalitě ................................................................ 51 Tabulka č. 11 – Začátek dosolování ............................................................................... 52 Tabulka č. 12 – Zavádění tekutin.................................................................................... 53 Tabulka č. 13 – Dochucování tekutin ............................................................................. 54 Tabulka č. 14 – První mléčné výrobky ........................................................................... 55 Tabulka č. 15 – Zdroje vlákniny ..................................................................................... 56 Tabulka č. 16 – Alergizující potraviny ........................................................................... 57

69

8. Seznam příloh Příloha 1 : Dotazník Příloha 2 : Povolení k výzkumnému šetření Příloha 3 : Příklady jídelníčků

70

Příloha 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Iveta Chadimová a jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra. Píši bakalářskou práci na téma ,,Výživa dětí do dvou let“ a chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem děkuji za ochotu a pravdivé vyplnění. 1) Váš věk: a) do 20 let b) 21 – 25 let c) 26 – 30 let d) 31 – 40 let

2) Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské

3) Kolik máte dětí? a) 1 b) 2 c) 3 a více (uveďte kolik): ….........

4) Kde jste získala informace o výživě a zavádění příkrmů? a) lékař b) kniha, brožura, letáky c) internet d) maminka, kamarádka, kolegyně

71

e) jinde, kde: …...........................................................................

5) Jak dlouho jste kojila? …................................................................................................. 6) Kdy jste začala zavádět příkrmy? ….................................................................................................... 7)Jakými příkrmy jste začala? …...................................................................................................... 8) Propagujete raději přípravu pokrmů doma a nebo je raději koupíte v obchodním řetězci? ….....................................................................................................

9) Víte na co si dát pozor u průmyslově připravené výživě? a) ne b) ano, např.: .............................................................................................................

10) Nakupovala jste potraviny s bio kvalitou? a) ano , např.: ............................................................................................................ b) ne

11) Kdy jste začala dosolovat příkrmy? …..............................................................................................................................

12) Kdy jste začala zavádět tekutiny (např. čaje)? ….................................................................................................................................

13) Dochucovala jste někdy tekutiny (cukr, med)? ..................................................................................................................................... 14) Jaké mléčné výrobky jste nejdříve zařadila do jídelníčku: a) pribináčky, lipánky b) jogurty c) tvaroh

72

d) jiné (uveďte jaké): ..........................................................................................

15) Které jsou podle Vás nejvýznamnější zdroje vlákniny? (zakroužkujte) a) pomeranče

f) semena (ořechy, mandle, pistácie)

b) kravské mléko

g) mrkev

c) celozrnný chléb

h) růžičková kapusta

d) brokolice

ch) vločky

e) mořské ryby

i) luštěniny

16) Jaké si myslíte, že jsou nejvíce alergizující potraviny (mohou vyvolat alergii)? a) pomeranče

g) rýže

b) jablečná šťáva

h) hovězí maso

c) celer

ch) kukuřice

d) rajčata

i) čokoláda

e) telecí maso

j) jahoda

f) ořechy

k) kiwi, ananas

73

Příloha 2 : Povolení k výzkumnému šetření

74

75

Příloha 3 : Příklady jídelníčků.

Co zařadit do jídelníčku dítěti v 6. až 7. měsíci? Doporučuje se zařadit do jídelníčku dítěte následující zeleninu:      

mrkev brambory cuketu špenát brokolici dýni

Z ovoce do jídelníčku můžete dát:    

banán jablko hrušku meruňku

Jídelníček by měl zahrnovat také následující obilniny:      

kukuřici rýži pohanku proso jáhly amarant

Vhodné nápoje pro dítě v tomto období jsou:    

dětský čaj bylinkový čaj - šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez ovocné šťávy zeleninové šťávy

Použijte kvalitní rostlinné oleje – olivový, slunečnicový a kukuřičný. Z příloh zařaďte do jídelníčku Vašeho potomka brambory. Jak by mohl vypadat jídelníček v tomto období?       

Před snídaní – kojení Snídaně – kojení nebo umělé mléko Přesnídávka – kojení nebo umělé mléko Oběd – zeleninový příkrm z několika druhů zeleniny a brambor Svačina - kojení nebo umělé mléko Večeře - kojení nebo umělé mléko Po večeři – kojení

76



V noci – kojení pokud to dítě vyžaduje

Tip do jídelníčku Zeleninová polévka      

lžíce rýže 1 malá mrkev růžička brokolice 1 lžíce mrazeného hrachu kojenecká voda půl lžičky panenského olivového oleje

Zeleninu očistěte a potom ji nakrájejte na malé kousky. Dejte ji do vody a společně s rýží povařte. Přidejte olej, který je důležitý kvůli rozpustnosti vitamínů a nakonec vše rozmixujte.

Jídelníček pro děti od 8. do 9. měsíce V následujícím článku se dozvíte, jaké potraviny jsou vhodné pro dítě ve věku 8 až 9 měsíců a příklad, jak by měl vypadat vhodný jídelníček. Vhodné potraviny Zelenina     

zelený hrášek kedluben zelené saláty čínské zelí pórek

Luštěniny 

červená čočka

Mléčné výrobky 

bílý jogurt

77

Pečivo  

křehký chlebík suchar

Přílohy   

těstoviny kuskus rýžové nudle

Ostatní 

kmín

Příklad jídelníčku Před snídaní – kojení. Snídaně – kojení nebo umělé mléko Přesnídávka – ovocný příkrm nebo jogurt. Oběd – zeleninový příkrm z několika druhů zeleniny a brambor a maso nebo vaječný žloutek. Svačina – kojení nebo umělé mléko. Večeře – obilninová kaše.

Jídelníček pro děti od 9. do 12. měsíce V následujícím článku se dozvíte, jaké potraviny jsou vhodné pro dítě ve věku 9 až 12 měsíců a příklad, jak by měl vypadat vhodný jídelníček

Vhodné potraviny Zelenina      

okurka zelí kapusta baklažán růžičková kapusta patizón

78



kukuřice

Maso, uzeniny 

libová drůbeží šunka

Oleje a tuky  

bezmléčný margarín kousek másla

Luštěniny   

čočka hrách fazole

Mléčné výrobky   

žervé lučina kysané mléčné výrobky

Pečivo  

chléb rohlík – bílý i tmavý

Nápoje 

ovocný čaj

Příklad jídelníčku Před snídaní – kojení nebo umělé mléko. Snídaně – neslazený jogurt nebo jiný mléčný výrobek s ovocem, nebo ovocný příkrm případně s jogurtem, nebo ovoce a chléb nebo pečivo možno slabě namazat rostlinným tukem, přidat sýr. Přesnídávka – kojení nebo umělé mléko. Oběd – maso nebo vejce, zelenina, příloha (brambory, rýže, těstoviny).

79

Svačina – ovocný příkrm. Večeře – obilninová kaše, nejlépe kupovaná, pokud možno s ovocem či zeleninou. Po večeři – kojení. V noci – kojení, pokud to dítě vyžaduje. V průběhu dne – kojení v průběhu dne může být i vícekrát než 3x, lépe 4x, rohlík nebo jiná potravina ke žvýkání do ruky, další tekutiny v objemu 200-300 ml, nekojené děti by měly dostat 2 dávky umělého mléka po 200-250 ml.

Jídelníček pro děti ve věku 1 až 2 let Vhodné potraviny Zelenina   

paprika, rajčata, celer, ředkvičky, křen, kyselé zelí řeřicha a bazalka cibule a česnek

Ovoce    

citrusové plody, kiwi a exotické ovoce – ananas, mango, fíky, datle jahody broskve bobulovité ovoce – maliny, ostružiny, angrešt, rybíz

Obilniny 

cereálie

Maso, uzeniny  

ryby libové vepřové maso

Mléko 

kravské plnotučné mléko k přípravě pokrmů

80

Mléčné výrobky 

smetana, tvaroh, pudink

Přílohy 

vaječné těstoviny a knedlíky

Nápoje  

černý, zelený a bylinkový čaj minerálky

Ostatní  

med sůl a jemná koření v malém množství

Příklad jídelníčku Před snídaní – kojení, umělé mléko nebo plnotučné pasterizované kravské mléko. Snídaně – chléb nebo pečivo můžeme slabě pomazat rostlinným tukem, džemem, možno dát sýr či šunku, ovoce, nekojené děti dostávají mléko. Přesnídávka – mléčný výrobek s ovocem. Oběd – maso nebo vejce, zelenina, příloha (brambory, rýže, těstoviny), jednou týdně lze i sladké jídlo – rýžový nákyp, žemlovka - vše s ovocem. Svačina – pečivo, syrová zelenina, nekojené děti mohou dostat mléko. Večeře – kaše s ovocem nebo zeleninou, nebo těstoviny, rýže, brambory a zelenina. Po večeři – kojení. V průběhu dne – pokud možno alespoň jednou kojení, rohlík nebo jiná potravina do ruky ke žvýkání, kojenecká voda. Použitá literatura: Bonella.

Portál

pro

maminky

a

těhotné

[online].

2005.

Dostupné

z:

www.bonella.cz/vyziva/stravovani-deti/

81