VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Životospráva dětí od 3 do 6 let
Bakalářská práce
Autor: Zuzana Jiříková, DiS. Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D. Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce na téma Životospráva dětí od 3 do 6 let je rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zabývám otázkou týkající se celkové životosprávy dětí. Životospráva se dělí do více oblastí. Největší část se týká správné výživy a jejího rozvržené ve správném poměru do jídel v průběhu dne. Mezi další části životosprávy patří pitný režim dítěte, pohybová aktivita, prostředí, ve kterém se pohybuje a spánek s odpočinkem. V praktické části jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření. Prvním cílem bakalářské práce je zjistit míru informovanosti o životosprávě dětí ve věku 3 až 6 let. Druhým cílem je zjistit, jak rodiče dodržují zásady správné životosprávy u svých dětí. Klíčová slova: předškolní věk, výživa, pitný režim, pohybová aktivita, prostředí, odpočinek, spánek Das Thema meiner Bakkalaureatsarbeit heiβt "Kinderlebensweise von 3 bis 6 Jahren alt". Sie wird in zwei Hauptteilen eingeteilt. In dem teoretischen Teil beschäftige ich mich mit der Frage der allgemeinen Lebensweise der Kinder. Die Lebensweise gliedert sich in mehreren Bereichen. Der gröβte Teil betrifft die richtige Ernährung. Dazu gehört auch ihre Verteilung in dem rechten Maβ in Gerichte im Laufe des Tages. Zu den weiteren
Teilen
der Lebensweise
zählt
man
auch
Trinkplan
des
Kindes,
Bewegungsaktivitäten, Schlaf, Rast und das Milieu, in dem man sich bewegt. Das Ergebnis der Fragenbogenuntersuchung wird in dem praktischen Teil präsentiert. Meine Arbeit hat zwei Ziele. Erstens möchte ich das Auβmaβ der Informiertheit der Kinderlebensweise ( in den Jahren von 3 bis 6 Jahren) feststellen. Der zweite Ziel bringt die Feststellung, wie die Eltern die Grundsätze der richtigen Ernährung bei eigenen Kindern einhalten. Schlüsselwörter: vorschulisches Alter, Ernährung, Trinkplan, Bewegungsaktivität, Milieu, Rast, Schlaf.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové, Ph.D. za odborné vedení, za čas a pomoc při zpracovávání, za její rady a trpělivost. Zároveň děkuji všem respondentům, kteří se zapojili do výzkumu a ochotně vyplnili dotazníky k bakalářské práci. V neposlední řadě děkuji své rodině za velkou podporu při psaní bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Ledči nad Sázavou dne ………………....
……...................................... Podpis
Obsah 1 ÚVOD
8
1.1 Cíle výzkumu a pracovní hypotézy
9
1.1.1
Cíle
9
1.1.2
Hypotézy
9
2 TEORETICKÁ ČÁST
10
2.1 Charakteristika předškolního věku
10
2.2 Denní režim dítěte
11
2.3 Zásady stravování dětí
11
2.3.1 Energetické a nutriční požadavky
12
2.3.2 Výživová doporučení
13
2.3.3 Výživová pyramida
13
2.4 Funkční potraviny- potraviny pro zdraví
15
2.4.1 Charakteristika funkčních potravin
15
2.4.2 Výroba funkčních potravin
15
2.4.3 Příklady funkčních potravin
16
2.4.4 Funkční potraviny vhodné při snižování nadváhy u dětí
16
2.4.5 Přirozené funkční potraviny
16
2.5 Výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny
17
2.6 Speciální tuky
17
2.7 Pitný režim dětí
18
2.7.1 Rizika nedostatečného příjmu tekutin
18
2.7.2 Nápoje
18
2.8 Pohyb v dětském věku
19
2.8.1 Charakteristika pohybu
20
2.8.2 Co k pohybu patří
23
2.9 Úrazy v předškolním věku
23
2.10 Prostředí bytu
23
2.11 Spánek a odpočinek
23
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumné práce
25 25
3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů
25
3.1.2 Charakteristika výzkumného prostředí
26
3.1.3 Charakteristika a průběh výzkumu
26
3.1.4 Zpracování získaných dat
26
3.2 Vlastní výzkum
27
3.3 Analýza a interpretace hypotéz
49
4 DISKUZE
54
5 ZÁVĚR
56
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
58
SEZNAM GRAFŮ
60
SEZNAM PŘÍLOH
61
1 Úvod Životospráva dětí je vedle dědičných dispozic tou nejdůležitější součástí ke správnému vývoji a růstu každého dítěte. Pojem životospráva neznamená pouze jídlo a pití, ale celkový denní režim dítěte, do kterého samozřejmě patří také pohybová aktivita, spánek a odpočinek. V Bakalářské práci chci proto dílčí části poskládat v přehledný celek, který by mohl být i návodem pro rodiče, jak pomoci dítěti ke správnému a zdravému růstu. K bakalářské práci jsem si zvolila dva cíle a to: zjistit míru informovanosti o životosprávě dětí ve věku 3 až 6 let a zjistit, jak rodiče dodržují zásady správné životosprávy u svých dětí. U první hypotézy předpokládám, že více než polovina respondentů ví, co patří do životosprávy dětí. Dalším předpokladem je, že více než polovina rodičů dodržuje pravidelnost a správné složení stravy u jejich dětí. Domnívám se, že více než polovina rodičů se aktivně účastní pohybových aktivit svých dětí. U poslední hypotézy je předpoklad, že 2/3 dotazovaných respondentů jsou spokojeny s dodržováním životosprávy u svých dětí ve věku od 3 do 6 let. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji jednotlivě každou část životosprávy a denního režimu dětí. V praktické části jsem využila metodu dotazníkového šetření k získání cenných informací a vyhodnocuji jednotlivé otázky mého dotazníku. Ke konci bakalářské práce jsou vloženy přílohy. Vypracování této bakalářské práce je pro mne samou velkým přínosem a budu ráda, když se další maminky a tatínkové dozvědí informace o této velmi důležité problematice.
8
1.1 Cíle výzkumu a pracovní hypotézy 1.1.1 Cíle výzkumu Cíl 1 Zjistit míru informovanosti o životosprávě dětí ve věku 3 až 6 let. Cíl 2 Zjistit, jak rodiče dodržují zásady správné životosprávy u svých dětí.
1.1.2 Hypotézy Hypotéza 1 Předpokládám, že více než polovina respondentů ví, co patří do životosprávy dětí. Hypotéza 2 Domnívám se, že více než polovina rodičů dodržuje pravidelnost a správné složení stravy u jejich dětí. Hypotéza 3 Předpokládám, že více než polovina rodičů se aktivně účastní pohybových aktivit svých dětí. Hypotéza 4 Domnívám se, že 2/3 dotazovaných respondentů jsou spokojeny s dodržováním životosprávy u svého dítěte ve věku od 3 do 6 let.
9
2 Teoretická část 2.1 Charakteristika předškolní věku Jan Amos Komenský považoval za základní potřebu dítěte „ dobře se narodit“. Jestliže je tato potřeba uspokojena, je položen základní kámen ničím nerušeného dětství (Dunovský, 1999). Období „předškolního věku“ je na svém začátku charakterizováno prvním společenským krokem dítěte a na svém konci druhým velkým krokem do společnosti, nástupem do první třídy základní školy. Dítě musí příjmout požadavky formálního vzdělávání, jimiž bude společností po spouty let zatěžováno (Komárek, 2011). Celý výše jmenovaný věk trvá přibližně od tří do šesti let. Délka předškolního období kolísá v rozmezí jednoho i více let a je vždy ukončeno nástupem dítěte do základní školy (Komárek, 2011). Somatický vývoj je v podstatě stálý. Růstové tempo se po třetím roce zpomaluje ze 7,5 cm/rok na 5 cm/rok. Ve třech letech si může každý rodič spočítat, jakou výšku bude mít jeho potomek. K tomuto výpočtu je určený „Tannerův výškový vzorec“. Tento vzorec vypadá následovně: Muži: Výška (cm) v dospělosti = 1,27 x výška ve věku 3 let + 54,9 cm Ženy: Výška (cm) v dospělosti = 1,29 x výška ve věku 3 let + 42,3 cm Samozřejmě, že je výška ovlivněna dalšími faktory, které může rodina a prostředí, ve kterém žijeme ovlivnit (Komárek, 2011), (Hrodek, Vavřinec, 2002), (O'Callaghan, 2005). Dítě v tomto věku už umí výborně běhat, skákat, lézt po žebříku, házet míčem a kopat do něho i jezdit na trojkolce. Dále se rozvijí ale schopnost udržovat rovnováhu. Děti skáčou po jedné noze, mohou se naučit jezdit na kole, některé i plavat, holčičky mohou chodit do svých prvních „tanečních“ a některé začínají svou kariéru mladičkých krasobruslařek. Nyní je celkem běžné, že se děti před vstupem do školy naučí krásně lyžovat. Ale ne všechny děti tohle všechno zvládnou právě v tomto období - norma pro tyto dovednosti je v mladším školním věku, což je až o 2 roky později (Matějček, 2005).
10
2.2 Denní režim dítěte Denním režimem se rozumí celodenní program dítěte. Tento program musí být účelný a hlavně na prvním místě pravidelný.
V denním režimu dětí nejsou rozdíly mezi
všedním dnem a víkendem. Do denního režimu zahrnujeme pravidelné stravování, kvalitní spánek, pobyt na čerstvém vzduchu, otužování, pohybovou aktivitu a tělesnou výchovu (Kunová, 2011). Denní režim se v období od 3 do 6 let dodržuje v rodině a v blízkém okolí, ale děti začínají navštěvovat i mateřské školy. I zde je denní režim přesně dodržován. Dětem tento režim vyhovuje, protože jsou mezi vrstevníky, po kterých vyloženě touží (Matějček, 2007).
2.3 Zásady stravování dětí O tom, jestli člověk onemocní některou ze závažných chorob, především rozhoduje naše genetická výbava a prostředí, ve kterém žijeme. Genetickou složku nelze ovlivnit, výživa je ale tím faktorem, který máme zcela pod naší kontrolou. Správnou životosprávou můžeme oddálit vznik aterosklerózy, mnoha typů nádorového bujení, dny, obezity, diabetu 2. typu, i hypertenze (Kunová, 2011). Ve světě je patrná tendence k lepšímu zdravotnímu životnímu stylu u lidí vzdělanějších, ale bohužel nižší sociální vrstvy vybírají potraviny hlavně podle ceny. Pokud chce člověk jíst zdravě, musí se snažit vyhledávat nové a nové informace. Stolování patří k celkové kulturnosti člověka, tudíž je vhodné věnovat přípravě vybraných jídel pozornost. Lidem by neměla chybět odvaha a měli by se více oddat experimentům v české i mezinárodní kuchyni. Nejdůležitějším krokem k udržení správné váhy je jíst přiměřeně velké porce pokrmů, a pak se nemusíme bát nadváhy. V tomto případě si můžeme občas dopřát pokrmy energeticky vydatnější (Kunová, 2011). Důležitou roli pro udržování zdravé výživy celé rodiny mají především ženy, neboť zpravidla ovlivňují skladbu stravy, kterou členové jedí a vytvářejí tak stravovací návyky dětí pro celý jejich budoucí život. Bohužel i ty nesprávné. Je proto důležité, aby si děti již od malička osvojily správné stravovací návyky, protože jen tak mohou být chráněny před zdravotními obtížemi (zubní kaz, obezita, osteoporóza, nádorová onemocnění, onemocnění kardiovaskulární). Dětmi oblíbené sladkosti a sladké nápoje by se
11
do dětského organismu měly dostávat jen ve velmi malém množství. Přebytek cukru, který je příčinou vzniku nejrůznějších onemocnění, jako je zubní kaz a obezita, není žádoucí (Machová, 2009). Strava má být pestrá a má obsahovat všechny složky, které jsou popsány v pyramidě zdravé výživy (viz příloha 3), (Derndorfern, 2008). Jídelníček a jeho pravidelnost je důležitá nejen v domácím prostředí, ale i v mateřských školách (viz příloha 5).
2.3.1 Energetické a nutriční požadavky Výživa by měla vždy odpovídat potřebám organismu, které jsou zapotřebí v jednotlivých obdobích vývoje a to jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Energetická potřeba se mění v období růstového zrychlení a také při zvýšené tělesné aktivitě. Energetický příjem by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou a mírou tělesné aktivity organismu (Komárek, 2011). Nutrice se chová jako skupinový jev, který se podílí na celkové koordinaci u každého jedince. Ovlivňuje vývoj motorický, kognitivní, sociální a emocionální (Kudlová, Mydlilová, 2005). V jídelníčku dětí nesmí chybět bílkoviny, které zajišťují dostatečný přísun esenciálních aminokyselin, které jsou nutné pro syntézu bílkovin. Tuky jsou také zapotřebí, ale nemají přesáhnout 30% celkové denní energetické dávky. Spotřeba tuků se musí upravit ve prospěch tuků nenasycených. Rybí a také rostlinné tuky zajišťují přísun esenciálních mastných kyselin. Tuky jsou v organismu potřebné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Další důležitou součásti potravy jsou sacharidy. Sacharidy mají představovat 55 – 60% denní dávky energie. Celková potřeba sacharidů by měla být kryta hlavně polysacharidy. Pro zdravý a ničím nerušený vývoj organismu je velmi důležitý dostatečný přísun tří minerálů. Vápník je důležitý pro metabolismus kostní tkáně, pro funkci nervového a svalového systému každého jedince a pro metabolismus hormonů. Nedostatek železa způsobuje anémii, sníženou fyzickou a duševní výkonnost a hlavně snížení rezistence vůči infekcím u dětí. Vitamíny C a D podporují střevní vstřebávání železa. Hořčík je v organismu důležitý pro funkci nervového systému a kontrakci svalových skupin. Jeho nedostatek způsobuje především poruchy paměti, výkyvy nálad a vyšší dráždivost. Nepostradatelné 12
pro metabolismus organismu, který se právě vyvíjí, jsou vitamíny. Při nedodržování vyvážené stravy nedosahuje přísun vitaminu (hlavně vitaminu B1, B6 a kyseliny listové) doporučených denních dávek. Potřeba vody je větší, když je dítě mladší. Výkyvy nebo excesy ve výživě a v jídelním režimu (poruchy příjmu potravy, veganství) mohou vést u dětí a mládeže ke zvýšené únavnosti, nemocnosti a sníženým výkonem (Komárek, 2011).
2.3.2 Výživová doporučení Po druhém roce života se strava dítěte více podobá složením tomu, co jí celá rodina. Základní zásadou při podávání stravy je správné rozvržení a pestrost. Rozdělení pokrmů je do 3 hlavních jídel a 2 – 3 menších jídel podle individuální potřeby dítěte. Dítěti, které ještě není samostatné, je nutné pomáhat. Jen tak je konzumace pestré stravy možná (Komárek, 2011). Když se člověk chce starat o své zdraví, musí mít zájem hlavně o výživu a musí si umět vyhledat informace, které se týkají realizace v praxi. Pojmu racionální výživa a její obsah se mění, bohužel se poznatky příliš rychle nedostávají k laické veřejnosti. Názory na pojem racionální nebo správná výživa se stále liší (Fořt, 2004).
2.3.3 Výživová pyramida Výživová pyramida je přehledné, snadno pochopitelné grafické znázornění, které nám ukazuje, jakým způsobem by měly být konzumovány potraviny různého druhu. Pro tyto účely jsou potraviny seřazeny do doporučení
základních skupin, k nímž se přiřazuje
k jejich konzumaci (konzumujte denně tolik a tolik porcí, konzumujte
velmi střídmě). Takto sestavené skupiny potravin se poté vrší na sebe, a to tak, že ty, kterých se má konzumovat největší množství, tvoří základnu a v dalších čím dál „užších“ patrech jsou řazeny potraviny, které se mají konzumovat méně a se snižujícími doporučenými dávkami. Ty potraviny, které by měly být konzumovány ve velmi malém množství jsou posazeny na úplný vrchol pyramidy (Fořt, 2004), (Sedlářová, 2008). Základem pyramidy jsou obilninové výrobky (5 – 6 porcí). Část z nich by měla být celozrnná, protože obsahují větší množství vlákniny, minerálů i vitamínů než výrobky z bílé mouky (Fořt, 2004). 13
Zelenina a ovoce by měly být podávány každému člověku 5x denně, tedy porce zeleniny nebo ovoce při každém jídle. Zelenina obsahuje více potřebných a nepostradatelných látek pro organismus, proto by se měla objevovat v jídelníčku častěji než ovoce. Alespoň 1 porce zeleniny by měla být buď listová nebo žlutá kvůli obsahu vitamínu A (mrkev, salát, brokolice). Přednost má vždy syrová zelenina a ovoce před vařenými či konzervovanými produkty. Jedna porce může být v podobě 100% šťávy, která je vymačkaná z čerstvého ovoce nebo zeleniny. Brambory jsou velmi kvalitní přílohou, ale úprava, která zvyšuje obsah tuku, není vhodná (hranolky, lupínky, bramborová kaše) (Fořt, 2004). Maso, drůbež, ryby, vejce, luštěniny (1 – 2 porce) jsou velmi důležitým zdrojem bílkovin, železa a vitaminu B12. Do jídelničku by měly být zařazovány ryby 2x týdně. Vajíčka, která obsahují plnohodnotnou bílkovinu, je možné podávat 3 – 4x týdně. Nedoporučuje se podávat dětem tučné masné výrobky a uzeniny pro vysoký obsah tuků, cholesterolu a soli (Fořt, 2004). Mléko a mléčné výrobky (2 - 4 porce) zajišťují pro organismus dostatečný příjem vápníku a jsou zdrojem potřebných bílkovin. Od dvou let se doporučuje polotučné mléko i mléčné výrobky bez omezení (Fořt, 2004). Z tuků je nejlepší pro děti používat rostlinné tuky a oleje, které jsou bohaté na vitamín E a polynenasycené mastné kyseliny (Fořt, 2004). Sladkosti a tučné výrobky (včetně smažených jídel), by měly být v dětském věku konzumovány co nejméně (Fořt, 2004). K dochucování pokrmů je dobré používat pouze zelené koření, kmín, koriandr, papriku nebo muškátový květ. Střídmě se smí používat i nepatrné množství soli (Fořt, 2004). Některé z potravin v našem okolí můžou u dítěte vyvolat alergickou reakci: Citrusové plody (mandarinky, pomeranče, citrony), kiwi, ananas, datle, bobulovité plody (černý rybíz, angrešt, ostružiny, maliny, jahody) Tvarohy a sýry Vlašské ořechy, arašídy, mandle, pistácie, sezamová a jiná semínka Rajčata, celer, paprika, chřest, žampiony, křen, pórek Luštěniny (hrách, fazole, sója, čočka) Mořské plody a ryby 14
Exotické koření Kakao, čokoláda, sladkosti, skořice, med, arašídové máslo Vaječný bílek, kozí mléko, kravské mléko, ovčí mléko Uzeniny, paštiky (Kejvalová, 2005) Seznam alergenů musí být uváděn v jídelnách u jídelních lístků (viz příloha 4).
2.4 Funkční potraviny- potraviny pro zdraví Výrobci nejrůznějších potravin jsou nuceni kromě udržení prvotřídní kvality hledat i jiné možnosti inovací. Lidé v průběhu posledních 20 let žádají více než jen takovou potravinu, která je zasytí. Vznikla tedy kategorie funkčních potravin. Nejdelší tradici takových potravin má Japonsko. Spojené státy a Evropa tento trend následují (Kunová, 2011).
2.4.1 Charakteristika funkčních potravin Tyto potraviny musí být klasickými potravinami za každou cenu. Nesmí mít tabletovou ani práškovou formu. Konzumace funkčních potravin by měla být totožná jako u jiných potravin. „Funkční potraviny musí obsahovat významně vyšší množství látek, které mají prokazatelný a prokázaný příznivý efekt na zdraví“ (Kunová, 2011, str. 58). Do této kategorie se nesmí počítat potraviny o vitamíny a minerální látky pouze obohaceny. Funkční potraviny by měly lidem poskytnout tyto látky ve větším a hlavně nutričně významném množství (Kunová, 2011).
2.4.2 Výroba funkčních potravin Funkční potraviny se získávají takovým způsobem, že se v původní receptuře zvýší obsah příznivě působících látek (vlákniny, probitik, prebiotik) nebo je použita taková surovina, v níž obsah žádoucích látek dosažen speciálním šlechtěním. Funkční potravina může vzniknout také druhým způsobem a to tak, že je z potraviny odstraněna nežádoucí složka (například alergizující) (Kunová, 2011).
15
2.4.3 Příklady funkčních potravin Kysané mléčné výrobky Kysané mléčné výrobky se řadí do skupiny funkčních potravin a patří mezi nejstarší funkční potraviny vůbec. Probiotické jogurty, kefír nebo acidofilní mléka patří k nejvýhodnějším mléčným složkám stravy. Jsou důležité k harmonizaci funkce střev a mají řadu dalších pozitivních vlastností pro organismus. Ideální je konzumovat výrobky s obsahem probiotik, prebiotik i vlákniny (Kunová, 2011). Prebiotika jsou nestrávené složky vlákniny, které podporují růst bakterií a jsou prospěšné pro růst mikroflóry v tlustém střevě. Probiotika se řadí mezi nejčastější mléčné bakterie. Probiotické látky jsou součástí střevní mikroflóry každého z nás (Gregora, Paulová, 2005).
2.4.4 Funkční potraviny vhodné při snižování nadváhy u dětí Snižování hmotnosti není příliš jednoduché. Často v organismu chybí bílkoviny, další chyba je ta, že se konzumuje malé množství tuků, chybí vitamíny, minerální látky i vláknina. Při redukci váhy musí mít potraviny hlavně nízký obsah energie, nízký obsah tuku (ne nulový), ale mají obsahovat vysoké množství bílkovin. Požadavky ke snížení hmotnosti splňuje celá řada kysaných mléčných výrobků. Mezi funkční potraviny tedy právem patří. Dalším příkladem funkční potraviny je například bílkovinný plátek. Tento plátek je vyroben z vaječných bílků, má velmi nízkou energetickou hodnotu, obsahuje velké množství bílkovin a je bez cholesterolu. Mezi zajímavé výrobky patří speciální proteinové tyčinky, které jsou ke koupi v obchodech se zdravou stravou. Potraviny ze skupiny funkčních potravin může konzumovat každý člověk, nejsou tedy určeny pouze obézním (Kunová, 2011).
2.4.5 Přirozené funkční potraviny Mezi přirozeně funkční potraviny můžeme zařadit mnoho druhů ovoce, zeleniny a obilovin. Obsahují specifické látky, které působí preventivně u řady onemocnění. Brokolice- obsahuje vitamin C, vlákninu a vápník. Vyniká především svými protinádorovými účinky. Brokolice a další podobné druhy zeleniny (růžičková 16
kapusta, zelí, květák, ředkev) podporují velmi intenzivně detoxikační pochody v organismu (Kunová, 2011). Citrusové ovoce- obsahuje vitamin C. Tyto citrusové plody snižují riziko civilizačních onemocnění a působí jako antioxidanty (Kunová, 2011). Pohanka- rutin je látka, které je v pohance ve zvýšené koncentraci a díky tomu udržuje flexibilitu cévních stěn (Kunová, 2011). Amarant- amarantový olej obsahuje mnoho vitamínu skupiny B, vysoce nenasycené mastné kyseliny a velmi kvalitní bílkoviny (Kunová, 2011).
2.5 Výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny Ne právě příliš lidí přijímá denně dostatečné množství vlákniny, je tedy nezbytné, aby potraviny byly o vlákninu obohaceny. Velkou pozornost je nutné věnovat vláknině rozpustné, která prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Tato vláknina je obsažena především ve výrobcích z ovsa (ovesné vločky, ovesný nápoj, cereální kaše). Lněného semínko a výrobky z něho jsou další možností, jak se může zvýšit denní příjem vlákniny. Lněné semínko je také zdrojem omega 3 nenasycených mastných kyselin a antioxidantů. Do skupiny vláknin se počítají i takzvané oligosacharidy, které jsou získávány z čekanky. Přídavek z čekanky umožňuje snížit množství použitého cukru a tuku ve finálním výrobku (kysané mléčné výrobky, slazené cereálie) (Kunová, 2011).
2.6 Speciální tuky Běžně si můžeme koupit rostlinný tuk, který snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Tento tuk je obohacen rostlinnými steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi. Je ale také nutné komplexně změnit životní styl. Mezi další cenné tuky se řadí ty, které obsahují kyselinu gama-linolenovou. Tyto tuky se získávají ze semen pupalky dvouleté nebo brutnáku. Prozatím nejsou přímou součástí funkčních potravin, ale jejich použití v potravinářství je v blízkém budoucnu očekávané. Do popředí se posunul opětovný zájem o rybí tuk. Dříve byl využíván pouze pro obsah vitaminu D., ale dnes víme, že obsahuje také omega 3 nenasycené mastné kyseliny (Kunová, 2011). 17
2.7 Pitný režim Pitný režim je pojem všem známý. Jeho dodržování je důležité pro doplnění tekutin, které byly různými způsoby vydány. Žízeň je signálem pro člověka, který nás varuje před nedostatkem tekutin kolujících v organismu. K pocitu žízně by mělo docházet jen výjimečně. Každý člověk by se měl napít ještě před nástupem pocitu nedostatku. U dětí je nutné hydrataci hlídat. Pro správné vyhodnocení pitného režimu sledujeme zbarvení a častost močení. Pokud je moč sytě žlutá, je nedostatečná hydratace organismu. Množství tekutin, které se do organismu doplňuje, není při různých aktivitách stejné. Pitný režim se přizpůsobuje například ročnímu období, konzistenci těla, fyzické zátěži a skladbě celého jídelníčku. Velkým přínosem, k samotnému pitnému režimu, je ovoce, zelenina a mléčné výrobky. V tomto případě se množství přijatých tekutin mohou snížit. V průběhu celého dne je příjem tekutin plynulý. Základem pitného režimu jsou nápoje, které neobsahují alkohol (Kunová, 2011).
2.7.1 Rizika nedostatečného příjmu tekutin Dehydratace je stav, který vzniká nedostatečným příjmem tekutin v průběhu celého dne. Vede často k bolestem hlavy a může vyvrcholit i poruchami psychiky. Žízeň se projeví při ztrátě 2% tekutin tělesné hmotnosti. Při větší ztrátě dochází k poklesu fyzické i psychické výkonnosti, nevolnosti, pocitu slabosti a křečím (Kunová, 2011). Děti patří do rizikové skupiny v dodržování pitného režimu, a proto je nutný dohled od rodičů (Kunová, 2011).
2.7.2 Nápoje Voda z kohoutku Vodu z kohoutku v posledních letech příliš lidí nepilo. Propukla mánie vod kupovaných, balených v plastových lahvích. Nyní se čím dál více lidí vrací k pití klasické kohoutkové vody. Je pravdou, že chuť vody není v každé části republiky zrovna výborná. V některých oblastech je voda z kohoutku téměř nepitelná (Kunová, 2011).
18
Pramenitá voda Pramenitá voda je voda z podzemního zdroje. Je přírodní a tyto vody mohou být také fyzikálně upraveny. Některé pramenité vody jsou tak kvalitní, že splňují parametry pro kojeneckou vodu. Pramenitou vodu můžeme pít dlouhodobě a denně (Kunová, 2011). Minerální voda Minerální vody obsahují samy o sobě větší množství minerálních látek v nich rozpuštěných. Minerální látky, které jsou součástí minerálních vod, jsou například sodík, draslík a vápník (Kunová, 2011). Džus Džusy jsou tělu prospěšné tekutiny, počítají se tedy mezi zdravé tekutiny. Obsahují velké množství vitamínu C, karotenu, vitamínu E a kyseliny listové. Obsahují také velký podíl minerálních látek. Velký obsah vápníku, železa, hořčíku a draslíku jsou tělu prospěšné. Džusy výrazných barev obsahují vysoké množství antioxidantů. Džusy mají i jednu nevýhodu, mají vysokou energetickou hodnotu (Kunová, 2011). Limonáda Limonády v podstatě neobsahují žádnou složku, která by byla tělu prospěšná. Z tohoto důvodu by neměla zastupovat příliš veliké procento v pitném režimu. V limonádách je obsaženo příliš umělých barviv, sladidel a kyselin. Limonády u dětí škodí deseti násobně více než u dospělých. Velkým rizikem u limonád je jejich vysoký obsah kyseliny fosforečné. Tato kyselina odbourává vápník z organismu (Kunová, 2011). Energetické nápoje Tyto energetické nápoje nejsou ničím přínosné ani pro dospělého člověka a v dětském období by se neměly vyskytnout vůbec (Kunová, 2011).
2.8 Pohyb v dětském věku Pohyb
je
nejpřirozenějším
předpokladem
k zachování
a
upevňování
všech
fyziologických funkcí organismu. Pohybem dítě dokáže vyjádřit své pocity a nálady je doceňovaná. I fyzická síla, obratnost a kondice, kterou dítě pohybem získává, je velikým kladem. Vyplavování dopaminu, který se podílí na přenosu pohybových 19
impulsů a euforických pocitech, způsobí energetické vzpružení. Člověk se díky tomu cítí svěží. Dochází k tomu při sportovních výkonech, tanci a relaxačních pohybových aktivitách. Snižuje se stres, který aktivuje oblasti mozku, a poté dojde k navození pocitu radosti a štěstí, dobré nálady a vyrovnanosti. Pohybové aktivity by z tohoto důvodu měly být náplní volného času jak pro děti, tak i pro dospělé. Pohyb je účinný preventivní prostředek proti nežádoucím sociálním vlivům (Machová, 2009), (Woolfson, 2004).
2.8.1 Charakteristika pohybu Pravidelný pohyb a fyzická zátěž jsou nejdůležitější součástí výživy tkání, orgánů a celého organismu (Stratil, 1993). Mezi významné vlivy pohybu na lidský organismus patří tyto: Pohybem se aktivuje celková látková přeměna a má také antisklerotický efekt. V krvi je snížena hladina lipidů a lipoproteinů (LDL), které negativně ovlivňují vznik aterosklerózy. Naopak je zvýšena hladina lipoproteinů (HDL), která toto riziko výrazně snižuje (Stratil, 1993). Pohyb je účinným odbourávajícím mechanismem přebytečné tukové vrstvy. Zvyšuje energetický výdej každého organismu. Je tedy výborným prostředkem pro regulaci tělesné váhy a redukci obezity u dětí i dospělých (Stratil, 1993), (Muntau, 2009). Pohybem dochází k řádnému provětrání plic, sílí dýchací svalstvo, vitální kapacita plic je zvětšena. Za kritérium tělesného zdraví a zdatnosti je považováno zvýšení maximální kyslíkové spotřeby. Vdechovaný vzduch by měl být co nejčistší (Stratil, 1993). Pohybem se zpevňuje, zesiluje a kapilarizuje srdeční sval. Tepny, kterými je srdeční sval zásoben, se rozšiřují a vytvářejí kolaterální cévy. Zvyšuje se minutový tepový objem a srdce tak dodává do všech tkání větší množství krve. Tím také dodává i více živin a kyslíku. Doba potřebnmá k zotavení po onemocnění je kratší. Při stresových situacích srdce nereaguje chaoticky a nedochází k panice. Tepová frekvence bez zatížení je nižší (Stratil, 1993).
20
Pohyb zlepšuje přizpůsobivost cév. Krevní tlak je nižší a nevznikají vysoké nároky na činnost srdce. Celkové množství krve je zvýšeno, zvyšuje se i množství červených krvinek, které jsou důležité pro okysličení organismu. Po zátěži fyzické i psychické se krevní tlak rychleji normalizuje (Stratil, 1993). Pohyb pomáhá k celkové detoxikaci organismu. Podílí se na zvyšování objemu krve protékající ledvinami, a tí dochází k pročištění krve a vylučování odpadních látek z organismu pryč (Stratil, 1993). Pohybem se orgány trávicí soustavy rozpohybují a tím dochází k prokrvení a zvýšené peristaltice. Při pravidelném pohybu se tedy zabrání zácpě a urychlí se vylučování trávenin a odpadních látek. Cvičením se posilují také břišní svaly, které jsou potřebné také k podpoře správného dýchání. Pohybem se zabraňuje vzniku nežádoucích anaerobních mikroorganismů ve střevech, a tím se sníží plynatost ve střevech (Stratil, 1993). Potní žlázy, které slouží k vylučování odpadních látek a těžkých kovů se aktivují nejen stresem, ale především pohybovou aktivitou. Takovýto způsob vylučování je nejkratší cestou, která nezatěžuje játra a ledviny. Doplňujícím způsobem může být saunování nebo pára. Oba způsoby jsou pouze doplňkem k nezastupitelné pohybové aktivitě (Stratil, 1993). Pohybem se aktivují inzulínové receptory na povrchu buňky. Při nedostatku pohybu kolísá počet inzulínových receptorů a tím může vzniknout diabetes 2. typu. Tento typ diabetu vzniká často ve spojení s nadbytečným příjmem živočišných potravin a tuků a u výrobků s vysokou energetickou hodnotou (Stratil, 1993). Pohyb podporuje metabolismus vápníku v organismu (Stratil, 1993). Fyzická aktivita příznivě působí na tvorbu kostí a je proto podmínkou pro jejich výborný stav. Cvičením dochází také ke zvyšování obsahu minerálů v organismu. Aby nedocházelo ke ztrátám kostních minerálů, měla by pohybová aktivita trvat alespoň 4 hodiny denně. Každý člověk by se měl tedy vyhýbat dlouhodobému sezení a ležení a měl by se věnovat především chůzi, běhu a dalším aktivitám (Stratil, 1993).
21
Při nedostatku aktivity dochází k degeneraci kloubních chrupavek velkých kloubů. U 1/3 nezatěžovaných kloubů potom dochází ke ztenčení chrupavek (Stratil, 1993). Pohyb působí velmi příznivě i na psychiku člověka a zlepšuje náladu. Při stresu dochází k sekreci adrenalinu, kortisolu a glukagonu. Adrenalin působí v organismu psychické napětí. Velmi výrazně ho odbourává svalová činnost. Kortisol je v organismu potřebný ke snižování aktivity makrofágů a jejich reakce na infekce. Glukagon zvyšuje hladinu krevního cukru (Stratil, 1993). Tělesnou činností se aktivuje imunitní systém člověka. Mozek vysílá podnět k uvolňování chemických látek (endorfiny a enkefaliny), které potlačují bolest, tlumí úzkost a vytvářejí pocit celkové pohody organismu. Tělesná aktivita zvyšuje i hladinu T- lymfocytů, interferonu a interleukinů. Tyto látky výrazně zvyšují obranyschopnost organismu (Stratil, 1993). Pravidelný pohyb aktivuje nervový systém, zajišťuje souhru a celkovou koordinaci funkcí jednotlivých orgánů. Pravidelnou fyzickou zátěží se zvyšuje celková zdatnost organismu (Stratil, 1993). Pohyb ve venkovním prostředí zvyšuje otužilost. Aktivity se provádí v každém ročním období, v různých klimatických podmínkách, za deště i za mrazu. Člověk se tak stává odolnější proti různým onemocněním z nachlazení a netrpí rýmou, angínou či chřipkou (Stratil, 1993). V důsledku pravidelné fyzické zátěže mizí nervozita, špatný spánek, zadýchávání a zažívací potíže. Člověk je vyrovnanější a klidnější, Vědomí zdraví, které je získáno pravidelným pohybem, zvyšuje sebevědomí. Člověk věří nejen sám sobě, ale i ostatním. Stává se sdílnějším, přátelštějším a spolehlivějším (Stratil, 1993). Pohyb je nejlepším prostředkem psychického osvěžení. Dokáže zlepšit náladu a obohacuje život (Stratil, 1993). Pohyb pomáhá významně při léčbě některých degenerativních nemocí. Mezi tyto nemoci patří diabetes mellitus, srdečně cévní onemocnění a nemoci pohybového aparátu (Stratil, 1993).
22
2.8.2 Co k pohybu patří Spontánní pohybovou aktivitu pozorujeme u dětí již od útlého věku. U dětí ve věku od 3 do 6 let je pohybová aktivita velmi intenzivní. U cvičení je důležité, bylo krátké, zábavné, aby se při něm střídaly různé polohy těla. Dětem se líbí, když je cvičení doprovázeno písničkami a říkadly (Houštěk, 1990).
2.9 Úrazy v předškolním věku V závislosti na velmi aktivním období, které je právě to předškolní, je pravděpodobnost úrazů velmi vysoká. Děti jsou velmi pohyblivé, ale bohužel nejsou schopny kriticky posoudit situaci. Tato schopnost přichází, ve většině případů, až po osmém roku věku dětí. Při hře dítěte není zapotřebí přímý dohled rodičů, ale přehled o aktivitách svých dětí rodič mít musí. V tomto období jsou častější pády z výšky, utonutí při hře ve vodě nebo bruslení na tenkém ledě. Kolem pátého roku začíná období dopravních úrazů. Děti v tomto věku nemají dobré posuzování rychlosti, úhlů, vzdálenosti, velikosti a tvarů, a tím dochází ke střetu s autem či motorkou častěji (Machová, 2009).
2.10 Prostředí bytu Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá je pro jeho vývoj velmi zásadní. V blízkosti dětí by se neměly vyskytovat zdraví škodlivé látky. Do této skupiny můžeme zařadit tabákový kouř, alkohol, formaldehyd, prach s obsahem alergenů, patogenní mikroorganismy a spory plísní. Požadavky na byt, ve kterém dítě vyrůstá, musí být více účelný. Musí splňovat důležité nároky na odpočinek dětí, na realizaci koníčků, na rodinný život i výchovu. Mezi další, neméně důležité, požadavky patří světlo, čistota, prostornost, přiměřené vytápění a větratelnost (Komárek, 2011), (Machová, 2009).
2.11 Spánek a odpočinek Délka spánku od narození až do ukončeného dětského věku je velmi variabilní. Rozdíly v potřebě spánku nejsou pouze z hlediska věku dítěte, ale také záleží na aktivitě a individuální potřebě. K těmto rozdílům je třeba přihlížet především v období, kdy dítě navštěvuje mateřskou školu (Houštěk, 1990). 23
Odpočinek může být nejen pro dítě, ale i pro rodiče velmi zábavný. Jednou z možností, jak si odpočinou je zahrát si například nějakou rodinnou hru. Nejrůznější rodinné hry jsou důležité pro posílení rodinného pouta, prohloubení vztahů a zpříjemňují nám všem společné soužití (MacGregor, 2002). K optimálnímu spánku je třeba nerušené, příjemné a dobře známé prostředí. Dětský pokoj by měl být „jeho“ královstvím. Děti si pokoj mají přetvořit tak, aby jim byl blízký. Vystavit své výkresy, vymalovat barvami, které jsou dětem milé a mít u sebe svou milovanou hračku. Nemělo by se stávat, že posíláme děti do pokojíku za trest. V tom případě je pokojík nepřítelem a mohou vzniknout problémy s usínáním a se spaním. Pravidelnost v režimu spánku je nutné dodržovat za každých okolností. Zejména děti od 3 do 4 let mají se zvládáním již zaběhnutého režimu nemalé potíže. Spánek je velmi dobrým ukazatelem, jestli je v péči o dítě vše v pořádku (Houštěk, 1990), (Ward, 1996).
24
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumné práce Předložená bakalářská práce je teoreticko-praktická. Zabývá se životosprávou dětí ve věku od 3 do 6 let. Současně se zaměřuje na informovanost rodičů o této problematice. Výzkum je kvantitativní a je proveden pomocí anonymního dotazníku, který jsem sama sestavila. Skládá se z 22 uzavřených a polootevřených otázek (viz příloha 1). První 3 otázky jsou anamnestické. Zabývají se věkem respondentů, nejvyšším dosaženým vzděláním a směnností zaměstnání u dotazovaných rodičů. Ve 4. a 5. otázce se ptám na informace o dětech dotazovaných respondentů (věk dítěte, počet dětí v rodině). V otázce č. 6 a 7 se respondentů ptám na informovanost ohledně životosprávy jejich dětí (co je životospráva, kde získávají informace o životosprávě). V otázkách 8 až 14 se zaměřuji na pravidelnost při jídle, na složení stravy, která je podávaná dětem, na vitamíny v ovoci a zelenině nebo ve vitamínových přípravcích z lékáren. Otázka 15 a 16 je zaměřena na pitný režim dětí (kolik dítě vypije za 24 hodin, jaké tekutiny jsou dítěti podávány). V otázkách 17 a 18 se dotazuji na pohybovou aktivitu dětí a zapojení rodičů při aktivitě jejich ratolestí. Otázky č. 19, 20 a 21 jsou zaměřeny na spánek a odpočinek dětí (kolik hodin spí, jestli usíná po pohádce z knihy, jestli se musí budit do mateřské školy). Poslední 22. otázka z dotazníku je položena záměrně na zamyšlení rodičů nad spokojeností dodržování životosprávy u jejich dětí.
3.1.1 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný komplex tvořili rodiče dětí, kteří navštěvují mateřskou školu. Dotazník byl rozdán v Mateřské škole v Ledči nad Sázavou rodičům bez ohledu na pohlaví, na demografické a socioekonomické poměry. Dotazníky byly předávány rodičům prostřednictvím učitelek MŠ a vybírány vyplněné byly stejným způsobem. Rozdáno bylo 100 dotazníků a všech 100 dotazníků se vrátilo k posouzení. Návratnost tedy činila 100 %.
25
3.1.2 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum probíhal v Mateřské škole v Ledči nad Sázavou. Tato mateřská škola není zařazena do žádného ze specializovaných programů. Rodiče byli požádáni o vyplnění dotazníku přímo pani učitelkou MŠ v Ledči nad Sázavou. Vyplněné anonymní dotazníky odevzdávali na určené místo, aby byla zachována anonymita.
3.1.3 Charakteristika a průběh výzkumu Jak jsem zmínila výše, výzkum byl prováděn pomocí dotazníků, a to v březnu 2015. Před zahájením výzkumného šetření byla s žádostí o svolení k dotazníkovému šetření oslovena pani ředitelka MŠ v Ledči nad Sázavou a následně probíhalo samotné dotazníkové šetření. Výsledky byly zpracovány do níže uvedených grafů. Při sbírání a zpracování dat byly zachovány principy anonymity a mlčenlivosti.
3.1.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování praktické části bakalářské práce jsem použila Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word.
26
3.2 Vlastní výzkum Otázka 1 Kolik je Vám let?
Věk respondentů 57 % 60% 50% 40 %
Méně než 25
40%
25 - 35 30%
35 - 45 45 a více
20% 10% 2%
1%
0%
Graf 1 Věk respondentů
V grafu je uvedeno věkové rozložení respondentů. Nejvíce dotazovaných respondentů bylo ve věkové skupině od 25 do 35 let a to v počtu 57, tedy 57 %. Druhé místo v počtu respondentů zaobírá skupina respondentů ve věku od 35 do 45 let. Do této skupiny patří 40 respondentů, tedy 40 % všech dotazovaných. Věková skupina, která je ve věku méně než 25 let obsahuje 2 členy, tedy 2 % všech dotazovaných. Nejmenší skupinou dotazovaných respondentů byla věková hranice nad 45 let, a to pouze 1 dotazovaný/á, tedy 1 %.
27
Otázka 2 Jaké je Vaše dosažené vzdělání?
Vzdělání respondentů
19 %
17 %
Středoškolské 64 %
Vysokoškolské Jiná odpověď
Graf 2 Vzdělání respondentů
Tento graf vyjadřuje procentuální zastoupení respondentů vzhledem k dosaženému vzdělání. Největší skupinu tvořili dotazovaní, kteří měli středoškolské vzdělání a to 64, tedy 64 %. Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti, kteří odpověděli Jiná odpověď a to 19, tedy 19 %. Do této skupiny patří 1 respondent (1 %) se základním vzděláním, 7 respondentů (7 %) s vyšším vzděláním a 11 respondentů (11 %) s výučním listem. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti obsadili 17, tedy 17 % pozic z celkového počtu dotazovaných.
28
Otázka 3 Vaše zaměstnání je?
Zaměstnání respondentů
22 %
51 %
Jednosměnné Vícesměnné
27 %
Jiná odpověď
Graf 3 Zaměstnání respondentů
V otázce číslo 3 odpovědělo 51 dotazovaných, tedy 51 %, že pracuje v jednosměnném provozu. Ve vícesměnném provozu pracuje 27 tázaných, tedy 27 %. 22 respondentů, tedy 22 % z celkového počtu si vybralo odpověď Jiná odpověď. Do této odpovědi jsou zahrnuty odpovědi, které jsou s flexibilní pracovní dobou (podnikatelé, poradci, masérky…).
29
Otázka 4 Kolik let je Vašemu dítěti, které navštěvuje MŠ?
Věk dítěte
15 % 38 % 3 27 %
4 5 Předškolák
20 %
Graf 4 Věk dítěte
Otázka číslo 4 byla věnovaná věku dětí, které navštěvují mateřskou školu. U této otázky odpovědělo 38 rodičů, tedy 38 %, že mají předškoláka v MŠ. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří děti, kterým jsou 4 roky a to 27, tedy 27 %. Pětiletých dětí mezi všemi dotazovanými je 20, tedy 20 %. Nejmenším podílem jsou nejmladší děti, které ve školce mohou být a to 3- letí. Těchto dětí je 15, tedy 15 %.
30
Otázka 5 Kolik máte dětí?
Počet dětí 9%
19 %
Jedno Dvě Více 72 %
Graf 5 Počet dětí
Pátá otázka se zaobírá počtem dětí v rodině. Největší částí jsou rodiny, které mají 2 děti. Takovýchto rodin je 72, tedy 72 % z celkového počtu tázaných. V 19 případech má rodina pouze 1 dítě, tedy 1 %. Nejmenší skupinou, a to s 9 tázanými, tedy 9 %, mají více než 2 děti.
31
Otázka 6 Víte, co patří do životosprávy dítěte?
Povědomí o životosprávě dítěte 2% 6% Nevím Jídlo a pití
92 %
Jídlo, pití, aktivity, spánek a odpočinek
Graf 6 Povědomí o životosprávě dítěte
Otázka číslo 6 byla pro můj výzkum důležitá a jsem ráda za výsledek dotazníkového šetření. 92 dotazovaných rodičů odpovědělo správně na tuto otázku, tedy 92 %. Neúplnou odpověď zvolilo 6 tázaných, tedy 6 %. Pouze 2 rodiče, tedy 2 % netušilo, co si pod pojmem životospráva představit.
32
Otázka 7 Kde získáváte informace o správné životosprávě dětí od 3 do 6 let?
Informace o životosprávě
16 %
Informace si nevyhledávám Informace z různých zdrojů 84 %
Graf 7 Informace o životosprávě
Tento graf znázorňuje, jestli si rodiče vyhledávají či nevyhledávají informace. Je zřejmé, že většina rodičů si informace vyhledává. V dotazníku bylo nejčastěji zaškrtnuto, že rodiče mají informace z internetu, letáčků, internetu a z časopisů. Druhé místo měly informace od lékaře a třetí pozici mají informace od babiček, známých a kamarádek. Dotazovaných, kteří si nějakým z výše zmiňovaným způsobem informace vyhledává, bylo 84, tedy 84 %. Pouze 16 rodičů, tedy 16 %, si informace vůbec nevyhledává.
33
Otázka 8 Dodržujete pravidelnost v jídle a zásady stolování?
Pravidelnost v jídle a zásady stolování 1% 10 %
25 %
Ano Spíše ano Spíše ne 64 %
Ne
Graf 8 Pravidelnost v jídle a zásady stolování
Tímto grafem je znázorněno, jakým způsobem a s pravidelností je dětem podáváno jídlo. Největší část rodičů označilo odpověď Spíše ano. Těchto rodičů je 64, tedy 64 %. Čtvrtina rodičů, tedy 25 (25 %) dodržuje pravidelnost v jídle a zásady správného stolování. 10 rodičů, tedy 10 %, spíše nedodržuje tyto zásady a pravidelnost. Pouze 1 rodič, tedy 1 % z tázaných, pravidelnost jídla u svého dítěte ani zásady stolování nedodržuje.
34
Otázka 9 Snídá Vaše dítě, než ho vypravíte do MŠ?
Snídaně dítěte
14 % 38 % 24 %
Ano Spíše ano Spíše ne Ne 24 %
Graf 9 Snídaně dítěte
Tento graf ukazuje, jestli děti doma před Mateřskou školou snídají. Každé ráno pravidelně snídá 38 dětí, tedy 38 %. Odpověď Spíše ano označilo 24 rodičů, tedy 24 %. Spíše nesnídá před MŠ také 24 dětí, tedy 24 %. Nikdy nesnídá 14 dětí, tedy 14 %.
35
Otázka 10 Zajímá Vás jídelní lístek v MŠ?
76 %
Zájem rodičů o jídelní lístek
80% 70% 60% 50%
Ano Spíše ano
40%
Spíše ne 30%
Ne 20 %
20% 10% 2%
2%
0%
Graf 10 Zájem rodičů o jídelní lístek
Graf znázorňuje zájem rodičů o jídelní lístek, který je vyvěšený v mateřské škole. 76 rodičů se každý den zajímá, co mělo jeho dítě v MŠ k jídlu, tedy 76 %. Odpověď Spíše ano si vybralo 20 rodičů, tedy 20 %. Dvěma rodičům je téměř jedno, jakou stravu jejich dítě v MŠ dostane, tedy 2 %. Naštěstí pouze 2 rodiče se o jídelní lístek vůbec nezajímají, tedy 2 %.
36
Otázka 11 Jí Vaše dítě doma ovoce a zeleninu?
Konzumace ovoce a zeleniny 60% 48 %
52 %
50%
40%
Jí ovoce i zeleninu
30%
Vybírá si některé druhy ovoce či zeleniny Není ovoce ani zeleninu
20%
10% 0% 0%
Graf 11 Konzumace ovoce a zeleniny
Tento graf znázorňuje, jestli děti jedí ovoce a zeleninu. Všechny druhy ovoce i zeleniny jí 48, tedy 48 % dětí ze všech dotazovaných. 52 dětí, tedy 52 % jí pouze některé druhy ovoce nebo zeleniny. U 100 dotazovaných se nenašlo žádné dítě, které by ovoce nebo zeleninu nejedlo vůbec.
37
Otázka 12 Jak často je ve Vašem jídelníčku zastoupeno maso?
Zastoupení masa v jídelníčku
9%
5%
Méně než 2x týdně 3x až 5x týdně Každý den 86 %
Graf 12 Zastoupení masa v jídelníčku
Tento graf znázorňuje zastoupení masných výrobků v jídelníčku. Z celkového počtu respondentů jí maso 3x až 5x za týden 86, tedy 86 %. Každý den se maso objevuje u 9 dotazovaných rodičů, tedy 9 %. U 5 respondentů, tedy 5 %, je označeno, že jedí doma maso méně než 2x za týden.
38
Otázka 13 Patří luštěniny do Vašeho jídelníčku?
Zastoupení luštěnin v jídelníčku
22 % 40 %
1x za týden 2x za měsíc Výjimečně 38 %
Graf 13 Zastoupení luštěnin v jídelníčku
Graf u otázky týkající se zařazení luštěnin do jídelníčku znázorňuje, že 40 respondentů, tedy 40 % jí luštěniny pouze výjimečně. 2x za měsíc zařadí do jídelníčku luštěniny 38 rodičů, tedy 38 %. Pouze 1x za měsíc jsou zařazeny luštěniny ve 22 rodinách, tedy 22 %, dotazovaných.
39
Otázka 14 Dáváte svému dítěti doplňky stravy nebo vitamíny z lékárny?
Zastoupení lékárenských vitamínů ve stravě dítěte
22 %
27 %
Pravidelně V zimním období Vůbec 51 %
Graf 14 Zastoupení lékárenských vitamínů ve stravě dítěte
Graf u otázky číslo 14 znázorňuje, jestli rodiče podávají lékárenské doplňky stravy a vitamíny. Více než polovina respondentů doužívá tyto doplňky a vitamíny pouze v zimním období (51, tedy 51 %). Druhá polovina dotazovaných je rozdělena podle názorů na téměř shodné skupiny. První skupina, 27 rodičů (27 %) nedává tyto doplňky a vitamíny svým dětem vůbec a druhá skupina (22 rodičů, tedy 22 %) kupuje tyto doplňky a vitamíny pravidelně.
40
Otázka 15 Jaké tekutiny podáváte svému dítěti?
Tekutiny podávané dítěti 100% 89 %
90% 80%
Pouze vodu
70% 60%
Vodu, džusy, minerální vody, čaje, výjimečně sladké limonády
50%
Převážně slazené limonády
40% Jiné
30% 20% 10%
5%
6% 0%
0%
Graf 15 Tekutiny podávané dítěti
Z grafu je patrné, že se rodiče snaží svým dětem dávat tekutiny různých druhů, výjimečně „nezdravé tekutiny“. Těchto rodin je 89, tedy 89 %, z celkového počtu dotazovaných. Žádný z rodičů nedává dětem pouze sladké limonády (0, tedy 0 %). V 6 případech děti pijí pouze vodu, tedy 6 %. U 5 respondentů, tedy 5 % je označeno Jiné, ale není dopsáno jaké. Domnívám se, že bylo myšleno mléko.
41
Otázka č. 16 Kolik tekutin vypije Vaše dítě za 24 hodin?
Vypité množství tekutin za 24 hodin
7% 40 % Méně než 0,5 l 53 %
0,5 l až 1 l Více než 1 l
Graf 16 Vypité množství tekutin za 24 hodin
Tento graf ukazuje, kolik tekutin vypije které dítě za 24 hodin. Přes polovinu rodin dává svému dítěti tekutin v rozmezí 0,5 až 1 litru (53, tedy 53 %). Více tekutin než 1 titr vypijí děti v 40 rodinách, tedy ve 40 %. Méně než 0,5 litru dávají dětem v 7 rodinách, tedy v 7 % všech dotazovaných.
42
Otázka 17 Chodíte s dítětem po příchodu z MŠ ven?
Pobyt na čerstvém vzduchu 60% 51 % 50% 44 % 40%
Ano Spíše ano
30%
Spíše ne Ne
20%
10%
5% 0%
0%
Graf 17 Pobyt na čerstvém vzduchu
U otázky číslo 17 odpovědělo 51 respondentů, tedy 51 %, že chodí vždy odpoledne s dítětem ven. Odpověď Spíše ano označilo 44 respondentů, tedy 44 % (podle počasí). Pouze 5 rodičů spíše nechodí odpoledne s dětmi ven, tedy 5 %. Nenašel se žádný rodič, který by nikdy nešel ven se svým dítětem.
43
Otázka č. 18 Má Vaše dítě nějaké pohybové aktivity po příchodu z MŠ?
Pohybová aktivita dětí
17 %
10 % Má kroužky, na které ho vozíme Ano, chodíme plavat, bruslit, jezdit na kole, do přírody, na kroužky 73 %
Nemá žádnou aktivitu
Graf 18 Pohybová aktivita dětí
Na tomto grafu vidíme, jak se rodiče aktivně podílejí na pohybové aktivitě svých dětí. Téměř ¾ rodičů se aktivně zapojuje do pohybových aktivit s dětmi (73, tedy 73 %). Vysoký počet rodičů (17, tedy 17 %) vyplnilo, že jejich dítě nemá žádnou aktivitu. U 10 dětí, tedy 10 %, je rodiče na pohybový kroužek alespoň dovezou.
44
Otázka 19 Budíte ráno Vaše dítě do MŠ?
Ranní buzení dětí
34 % Ano, budím 62 %
Vypravíme se, až se vzbudí samo Jak kdy
4%
Graf 19 Ranní buzení dětí
Tento graf znázorňuje, jestli se děti do MŠ budí, či nikoliv. Z výsledků vyplývá, že by 62 dětí, tedy 62 %, ještě spalo, ale rodiče je musí budit kvůli jejich zaměstnání. Pouze 4 rodiny, tedy 4 %, vypraví dítě, až se vzbudí samo (musí se však stihnout začátek MŠ, který je maximálně v 8.00 hodin). U 34 dotazovaných, tedy 34 %, se někdy budí a jindy se vzbudí dítě samo.
45
Otázka 20 Jak často čtete dítěti knížku?
Četba knihy
17 % 35 % 3x týdně 5x týdně 34 %
Každý den 14 %
Jiná odpověď
Graf 20 Četba knihy
Četba knihy před spaním by měla být pozvolným navozením klidu před usnutím a rozšířit dítěti slovní zásobu a představivost, ale není to bohužel ani u poloviny respondentů pravidlem. Pouze 34 rodičů, tedy 34 %, čte dítěti knihu každý den. 5x týdně čte dětem pouze 14 rodičů, tedy 14 %, ze 100 dotazovaných. U 35 rodin, tedy 35 %, se kniha čte pouze 3x za týden. U 17 vrácených a vyplněných dotazníků, tedy 17 %, byla označena odpověď Jiná odpověď (odpovědi byly typu: „ když si řekne“, „když je čas“, „když chce“ ….).
46
Otázka 21 Kolik hodin denně spí Vaše dítě?
Spánek dítěte
6% 48 % Méně než 8 hodin v noci 46 %
8 hodin v noci a ještě přes den Více než 10 hodin v noci
Graf 21 Spánek dítěte
Tento graf je rozdělen na 2 téměř shodné díly. Jen malá část dětí (6, tedy 6 %) spí méně než 8 hodin za celý den. Více než 10 hodin v noci spí 48, tedy 48 % dětí. 8 hodin v noci a ještě přes den spí 46 dětí, tedy 46 %. Tedy kromě 6 dětí spí všichni v tomto období 10 i více hodin.
47
Otázka 22 Jste s životosprávou Vašeho dítěte spokojená/ý?
Spokojenost rodičů s životosprávou dětí 70%
64 %
60% 50% Ano 40% 30%
Spíše ano Spíše ne
28 %
Ne 20% 10%
8% 0%
0%
Graf 22 Spokojenost rodičů s životosprávou dětí
Tento graf spokojenosti s životosprávou ukazuje, že 28 respondentů, tedy 28 %, je s životosprávou svého dítěte úplně spokojena. U 64 dotazovaných, tedy 64 %, bylo označeno, že jsou spíše spokojeni s dodržováním životosprávy. V 8 rodinách, tedy 8 %, by mohlo dojít ke zlepšení životosprávy dětí, protože označeno je Spíše ne. Nikdo ze 100 respondentů neoznačil, že není s životosprávou svého dítěte spokojen vůbec.
48
3.3 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza 1 Předpokládám, že více než polovina respondentů ví, co patří do životosprávy dětí.
Povědomí o životosprávě dítěte 2% 6% Nevím Jídlo a pití
92 %
Jídlo, pití, aktivity, spánek a odpočinek
Graf 23, Hypotéza 1 Povědomí o životosprávě dítěte
K první hypotéze se vztahuje otázka číslo 6. Byla pro můj výzkum důležitá a jsem ráda za výsledek dotazníkového šetření. 92 dotazovaných rodičů, tedy 92 %, odpovědělo na tuto otázku správě. Neúplnou odpověď zvolilo 6 tázaných, tedy 6 %. Pouze 2 rodiče, tedy 2 % netušilo, co si pod pojmem životospráva představit. Tato hypotéza se potvrdila.
49
Hypotéza 2 Domnívám se, že více než polovina rodičů dodržuje pravidelnost a správné složení stravy u jejich dětí. K druhé hypotéze se vztahují odpovědi na otázky z dotazníku s číslem 8, 11, 12, a 13.
Pravidelnost v jídle a zásady stolování 1% 10 %
25 % Ano Spíše ano Spíše ne
64 %
Ne
Graf 24, Hypotéza 2 Pravidelnost v jídle a zásady stolování
Tento graf ukazuje, jakým způsobem a pravidelností je dětem podáváno jídlo v průběhu dne. Pravidelnost je tedy dodržována u 64 rodičů, tedy 64 %.
Konzumace ovoce a zeleniny 60% 50%
48 %
52 % Jí ovoce i zeleninu
40% 30%
Vybírá si některé druhy ovoce či zeleniny
20%
Není ovoce ani zeleninu
10% 0% 0%
Graf 25, Hypotéza 2 Konzumace ovoce a zeleniny
Na tomto grafu vidíme, že ovoce a zeleninu jí každé dítě. V žádném z dotazníku jsem nenašla odpověď, že by dítě zeleninu ani ovoce nejedlo.
50
Zastoupení masa v jídelníčku 9%
5%
Méně než 2x týdně 3x až 5x týdně Každý den
86 %
Graf 26, Hypotéza 2 Zastoupení masa v jídelníčku
Tento graf znázorňuje zastoupení masných výrobků v jídelníčku. Z celkového počtu respondentů jí maso méně než 2x za týden pouze 5 respondentů, tedy 5 %.
Zastoupení luštěnin v jídelníčku
22 % 40 % 1x za týden 2x za měsíc 38 %
Výjimečně
Graf 27, Hypotéza 2 Zastoupení luštěnin v jídelníčku
Graf u otázky týkající se zařazení luštěnin do jídelníčku znázorňuje, že 40 respondentů, tedy 40 % jí luštěniny pouze výjimečně. Luštěniny jsou zařazeny do jídelníčku tedy ve zbývajících 60 případech, tedy 60 %. Tato hypotéza se potvrdila. .
51
Hypotéza 3 Předpokládám, že více než polovina rodičů se aktivně účastní pohybových aktivit svých dětí.
Pohybová aktivita dětí
17 %
10 %
Má kroužky, na které ho vozíme
Ano, chodíme plavat, bruslit, jezdit na kole, do přírody, na kroužky 73 %
Nemá žádnou aktivitu
Graf 28, Hypotéza 3 Pohybová aktivita dětí
Ke třetí hypotéze se vztahuje otázka z dotazníku číslo 18 Na tomto grafu vidíme, jakým způsobem se rodiče aktivně podílejí na pohybové aktivitě svých dětí. Téměř ¾ rodičů se aktivně zapojuje do pohybových aktivit s dětmi (73, tedy 73 %). Tato hypotéza se potvrdila.
52
Hypotéza 4 Domnívám se, že 2/3 dotazovaných respondentů jsou spokojeni s dodržováním životosprávy u svého dítěte ve věku od 3 do 6 let.
Spokojenost rodičů s životosprávou dětí 70%
64 %
60% 50% Ano 40% 30%
Spíše ano Spíše ne
28 %
Ne 20% 8%
10%
0% 0%
Graf 29, Hypotéza 4 Spokojenost rodičů s životosprávou dětí
K hypotéze číslo 4 se vztahuje otázka z dotazníku číslo 22. Tento graf spokojenosti rodičů s životosprávou jejich dětí jasně ukazuje, že ne úplná spokojenost byla pouze u 8 rodičů, tedy 8 %, tudíž spokojeno je 92 % rodičů. Tato hypotéza se potvrdila.
53
4 Diskuze Na začátku bakalářské práce jsem si předem stanovila dva cíle a k nim se vázající čtyři hypotézy. Během zpracování bakalářské práce jsem se snažila cíle naplnit a hypotézy potvrdit či vyvrátit pomocí anonymního dotazníkového šetření. Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti o životosprávě dětí ve věku 3 až 6 let a zjistit, jak rodiče dodržují zásady správné životosprávy u svých dětí. Kvantitativním výzkumem bylo provedeno dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 100 respondentů. Díky výzkumu mohlo dojít k vyhodnocení odpovědí na jednotlivé otázky z dotazníku, které byly znázorněny v grafech. Na Masarykově univerzitě v Brně byl proveden výzkum, který je mému výzkumu v některých oblastech blízký. Jeho název je: „Management zdravé výživy u dětí ve věku 3–6 let ze strany rodičů“. Autorkou je Lenka Beránková. Tento výzkum se prováděl v roce 2011. Můj výzkum, je porovnán i se zkušenostmi mojí matky, která učí v mateřské škole již 34 let. Děti i jejich rodiče samozřejmě mění své chování a jednání podle toho, v jaké době zrovna žijeme a co se od té doby očekává. Jak říká pani učitelka Polanecká: „ Děti nemůžou za to, jací jsou. Musí pracovat jen s tím, co je jejich rodiče naučili.“ Pojem životospráva není příliš dlouho používaný. V době před 20 a více lety se nikdo životosprávou nezabýval. Dodržování nebylo příliš jednoduché. Pani učitelka Polanecká říká: „V jídelníčku dětí se neobjevovaly různé druhy pečiva. Byl výběr pouze mezi chlebem a rohlíkem“. Nyní je výběr neomezený. Každý má tu možnost si vybírat pečivo jaké chce. Ať už je „zdravé“ nebo „nezdravé“. Podle pani učitelky Polanecké je jídelníček velice změněn hlavně v podílu ovoce a zeleniny. Z mého výzkumu vyplynulo, že ovoce a zelenina je u dětí oblíbená. Ve výzkumu, který byl prováděn v Brně Lenkou Beránkovou dopadl se stejným výsledkem. Myslím si, že je to hlavně tím, že ovoce a zelenina je dostupná po celý rok. Je velký počet druhů, které se nechají různě kombinovat a dětem podávat různými způsoby. Proto se dětem nepřejí a stále po ní touží. Mezi dobou před 20 lety a nyní je velký rozdíl mezi obsahem luštěnin v jídelníčku. Když shrneme část životosprávy, která se týká jídla a pití, je nynější doba o 100 % ve zvýhodnění oproti době před více než 20 lety. Takto vyšel výzkum můj i Lenky Beránkové.
54
Na druhé straně ale vidíme velký rozdíl mezi pobytem na čerstvém vzduchu. Nyní je doba počítačů, chytrých telefonů a tabletů. Děti tráví ten čas, který se trávil dříve u vody nebo hraním her venku, doma na gauči. Rodičům nezbývá nic jiného, než se nad touto otázkou zamyslet a vést své potomky „zlatou střední cestou“. Celou bakalářskou práci jsem sestavovala tak, aby co nejvíce přiblížila čtenářům dílčí části životosprávy. Dotazníkovým šetřením jsem v plné výši naplnila cíl první, kterým jsem zjistila míru informovanosti rodičů o životosprávě dětí ve věku 3 až 6 let. Došlo k naplnění i druhého cíle v plné výši. Zjistila jsem, jak rodiče dodržují zásady správné životosprávy svých dětí.
Návrh řešení a doporučení pro praxi Je asi velice složité, abychom chtěli po všech rodičích, aby znali dopodrobna vše, ale myslím si, že investice času do zdraví jejich dětí by se samozřejmě vyplatila. Nemuseli by ležet v knihách a studovat rozsáhlé myšlenky autorů, ale povědomí by mít měli. Mým návrhem pro praxi by tedy byly přehledné brožurky, vtipné koláže, dny osvěty ve školkách a školách nebo například odpoledne pro děti a rodiče na určité téma. V Mateřské škole v Ledči nad Sázavou, kde probíhal výzkum k bakalářské práci, bude tato práce k dispozici všem rodičům, kteří projeví zájem o tuto problematiku a budou se chtít dozvědět více informací.
55
5 Závěr Bakalářská práce s názvem Životospráva dětí od 3 do 6 let, byla rozdělena do dvou základních částí- teoretické a praktické. Usilovala jsem o to, aby se skloubila teorie s praxí. V teoretické části jsem popsala celkovou životosprávu u dětí v tomto věku. Do životosprávy patří celá řada dílčích kapitol, kterým jsem se postupně věnovala. V bakalářské práci byla popsaná strava dětí a pitný režim, pohybová aktivita u dětí, spánek a odpočinek a také prostředí, ve kterém dítě žije. Celá práce byla zaměřena na splnění dvou cílů. Prvním cílem bakalářské práce, který jsem si zvolila, bylo zjistit míru informovanosti o životosprávě dětí ve věku 3 až 6 let. K prvnímu cíli se vztahovala hypotéza číslo 1. Tato hypotéza zněla: „Předpokládám, že více než polovina respondentů ví, co patří do životosprávy dětí“. K první hypotéze se vztahovala otázka z dotazníku číslo 6. Byla pro můj výzkum důležitá a jsem ráda za výsledek dotazníkového šetření. 92 dotazovaných rodičů, tedy 92 %, odpovědělo na tuto otázku správě. Neúplnou odpověď zvolilo 6 tázaných, tedy 6 %. Pouze 2 rodiče, tedy 2 % netušilo, co si pod pojmem životospráva představit. Tato hypotéza se mi tedy potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit,
jak rodiče dodržují zásady správné životosprávy u svých dětí. K tomuto cíli se vztahovaly následující 3 hypotézy, které zněly následovně: „Domnívám se, že více než polovina rodičů dodržuje pravidelnost a správné složení stravy u jejich dětí“ (hypotéza 2). „Předpokládám, že více než polovina rodičů se aktivně účastní pohybových aktivit svých dětí“ (hypotéza 3). „Domnívám se, že 2/3 dotazovaných respondentů jsou spokojeny s dodržováním životosprávy u svého dítěte ve věku od 3 do 6 let“ (hypotéza 4). Všechny tři hypotézy vztahující se k druhému cíli se také potvrdily. V druhé, praktické části byly prezentovány otázky, které byly obsaženy v dotazníku. Dotazník byl sestaven z 22 otázek, zaměřených na dílčí části životosprávy. Výsledky byly zpracovány do grafů. Výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí mnou sestaveného dotazníku. Dotazník byl rozdán 100 respondentům a 100 dotazníků bylo i vybráno zpět. Z výzkumu vyplynulo, že i když je dnešní doba velmi uspěchaná, většina rodičů si alespoň část volného času pro své děti vymezila. Byla jsem mile překvapena, že se nenašlo ani jedno dítě ze všech dotazovaných, které by nejedlo zeleninu nebo ovoce. Na druhou stranu jsem si myslela, že četba knížky před spaním je samozřejmostí v každé rodině, ale není tomu tak. 56
Závěrem bych chtěla říci, že jsem ráda za toto téma, které pro mě bylo velice zajímavé a jsem ráda, že jsem tuto práci mohla vypracovat. Doufám, že moje bakalářská práce bude přínosem nejen pro mne, ale hlavně bude přínosem i pro maminky v mém okolí, které mají ratolesti v právě zmiňovaném věku. Doufám, že byl tento výzkum přínosem i pro rodiče, kteří se zúčastnili výzkumu a byli dotazníkem donuceni se zamyslet nad pojmem Životospráva. Někteří se snad dozvěděli i nějakou novou informaci. Závěrem bych ráda řekla, že správná životospráva by měla být základním kamenem našeho zdraví. Ráda bych poděkovala za milý přístup zaměstnanců MŠ v Ledči nad Sázavou. Pani ředitelce Jarmila Dvořákové za umožnění výzkumu a pani učitelce Zdeňce Polanecké za cenné informace.
57
Seznam použité literatury DERNDORFER, Eva. Warum wir essen, was wir essen. 1. vyd. Krenn, 2008, 142 s. EAN 9783902532671. DUNOVSKÝ, Jiří. Sociální pediatrie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 284 s. ISBN 807169-254-9. EARD, Brian. Péče o dítě 3-6 let. 1. vyd. Zlín: Print centrum, 1996, 215 s. ISBN 8088824-46-X. FOŘT, Petr. Stop dětské obezitě. 1. vyd. Praha: Ikar, 2004, 208 s. ISBN 80-249-0418-7. GREGORA, Martin a Magdalena PAULOVÁ. Výživa kojenců: Maminčina kuchařka. 2. vyd . Praha: Grada, 2005, 148 a. ISBN 80-247-1291-1. HOUŠTĚK, Josef. Dětské lékařství. 3. vyd. Brno: Avicena, 1990, 499 s. ISBN 80-2010032-6. HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, 767 s. ISBN 80-7262-178-5. KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2005, 160 s. ISBN 80-7021-773-1. KOMÁREK, Lumír. Ochrana a podpora zdraví. 1. vyd. Praha: nadace Cindi, 3. lékařská fakulta UK, 2011, 99 s. ISBN 978-80-260-1159-0. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2. vyd. Praha: Grada, 2011, 140 s. ISBN 978-2473433-0. KUDLOVÁ, Eva a Anna MYDLILOVÁ. Výživové poradenství u dětí do dvou let. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 148 s. ISBN 80-247-1039-0. MACGREGOR, Cynthia. Zábavné činnosti pro celou rodinu. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 128 s. ISBN 80-7178-593-8.
58
MACHOVÁ, Jitka. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 296 s. ISBN 97880-247-2715-8. MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 184 s. ISBN 80-247-0870-1. MATĚJČEK, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dítěte. 4. vyd. Praha: Portál, 2007, 143 s. ISBN 978-80-7367-325-3. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 608 s. ISBN 978-80247-2525-3. O'CALLAGHAN, Christopher. Pediatrie do kapsy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005, 448 s. ISBN 80-247-0933-3. SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8. STRATIL, Pavel. ABC zdravé výživy. 1. vyd. Brno: autorovým vlastním nákladem, 1993, 245 s. ISBN 80-900029-8-6. WOOLFSON, Richard, C. Bystré dítě- PŘEDŠKOLÁK. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2004, 143 s. ISBN 80-7360-002-1.
59
Seznam grafů Graf 1 Věk respondentů
26
Graf 2 Vzdělání respondentů
27
Graf 3 Zaměstnání respondentů
28
Graf 4 Věk dítěte
29
Graf 5 Počet dětí
30
Graf 6 Povědomí o životosprávě dítěte
31
Graf 7 Informace o životosprávě
32
Graf 8 Pravidelnost v jídle a zásady stolování
33
Graf 9 Snídaně dítěte
34
Graf 10 Zájem rodičů o jídelní lístek
35
Graf 11 Konzumace ovoce a zeleniny
36
Graf 12 Zastoupení masa v jídelníčku
37
Graf 13 Zastoupení luštěnin v jídelníčku
38
Graf 14 Zastoupení lékárenských výrobků ve stravě dítěte
39
Graf 15 Tekutiny podávané dítěti
40
Graf 16 Vypité množství tekutin za 24 hodin
41
Graf 17 Pobyt na čerstvém vzduchu
42
Graf 18 Pohybová aktivita dětí
43
Graf 19 Ranní buzení dítěte
44
Graf 20 Četba knihy
45
Graf 21 Spánek dítěte
46
Graf 22 Spokojenost rodičů s životosprávou dětí
47
Graf 23 Hypotéza 1 Povědomí o životosprávě dítěte
48
Graf 24 Hypotéza 2 Pravidelnost v jídle a zásady stolování
49
Graf 25 Hypotéza 2 Konzumace ovoce a zeleniny
49
Graf 26 Hypotéza 2 Zastoupení masa v jídelníčku
50
Graf 27 Hypotéza 2 Zastoupení luštěnin v jídelníčku
50
Graf 28 Hypotéza 3 Pohybová aktivita dětí
52
Graf 29 Hypotéza 4 Spokojenost rodičů s životosprávou dětí
52
60
Seznam příloh Příloha 1 Dotazník
60
Příloha 2 Povolení ke sběru dat k dotazníkovému šetření
64
Příloha 3 Pyramida výživy
65
Příloha 4 Seznam alergenů ve stravě
66
Příloha 5 Příklady jídelníčků v MŠ
67
61
