VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Zdravotně sociální pracovník
Uplatnitelnost studijního programu zdravotně sociální péče Bakalářská práce
Autor: Michaela Polášková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Řezníková, Ph.D.
Jihlava: 2016
Copyright © 2016 Michaela Polášková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: Podpis ...................................................
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Vlastě Řezníkové Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.
ANOTACE Bakalářská práce na téma „Uplatnitelnost studijního programu zdravotně sociální péče“ se zabývá motivací absolventů studijního oboru Zdravotně sociální pracovník Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně k výkonu této profese respektive k uplatnění se v praxi. Práce se skládá ze sedmi částí. V první části obecně shrnuji dané téma a uvádím zvolený cíl. V druhé, teoretické části, jsou popsány základní informace o oboru Zdravotně sociálního pracovníka, vzdělávání Zdravotně sociálního pracovníka na vysokých školách či univerzitách. Ve třetí části je popsán absolvent oboru ZSP, jeho kompetence, vědomosti, dovednosti, schopnosti. Ve čtvrté se zabývám motivací. V páté časti, se zabývám uplatněním v praxi. V šesté části vyhodnocuji výsledky výzkumu. V poslední, sedmé části, shrnuji celou práci.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Absolvent, studijní obor Zdravotně sociální pracovník,
motivace, vzdělávání, uplatnění v praxi
ANNOTATION Bachelor Thesis on "The applicability of the study program of health and social care" is concerned with motivation of graduate people study program Clinical Social Worker college of polytechnics in Jihlava and Tomas Bata University in Zlín to pursue this profession or to apply in practice. The work consists of seven parts. In the first part generally I summarize the topic and mention the chosen destination. In the second, theoretical part describes the basic information about the field of Clinical Worker and Social Worker, Health Education Social Worker at colleges or universities. In the third section describes the graduate people, the competence, knowledge, skills, abilities. In the fourth deals with motivation. In the fifth part, I deal with the application in practice. In the sixth part evaluate research results. In the seventh part, I summarize the whole work.
KEY WORDS: Graduate, education, aplication in practise
field of study in Clinical social worker, motivation,
OBSAH SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................... 10 1. ÚVOD ......................................................................................................................... 11 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 13 2. STUDIJNÍ OBOR ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK ................................. 13 2. 1 ROZDÍL MEZI SOCIÁLNÍM PRACOVNÍKEM A ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍM PRACOVNÍKEM ................................................................................ 14 2. VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKANA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A UNIVERZITÁCH ............................................................................... 16 2. 3 PROFESE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK ....................................... 18 2. 4 UPLATNĚNÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA ......................... 18 3. ABSOLVENT OBORU ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK ........................ 21 3. 1. KOMPETENCE .................................................................................................. 21 3. 2 VĚDOMOSTI ABSOLVENTA........................................................................... 22 3. 3 DOVEDNOSTI ABSOLVENTA ........................................................................ 23 3. 4 SCHOPNOSTI ABSOLVENTA ......................................................................... 24 4. MOTIVACE ............................................................................................................... 25 4. 1 KLASIFIKACE MOTIVŮ................................................................................... 26 4. 1. 1 POTŘEBY .................................................................................................... 28 4. 1. 2 ZÁJMY ......................................................................................................... 29 4. 1. 3 CÍLE ............................................................................................................. 31 4. 1. 4 PUDY ........................................................................................................... 31 4. 1. 5 IDEÁLY ....................................................................................................... 31 4. 1. 6 HODNOTY .................................................................................................. 32 4. 1. 7 POSTOJE .................................................................................................... 33 4. 1. 8 ALTRUISMUS............................................................................................. 33 5. UPLATNĚNÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA V PRAXI ............... 34 EMPIRICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 36 6. METODIKA ............................................................................................................... 36 6. 1 DESIGN VÝZKUMU .......................................................................................... 36 6. 3 POLOSTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR......................................................... 37 6. 4 ÚČASTNÍCÍ VÝZKUMU ................................................................................... 38 6. 5 KONTEXT VÝZKUMU ..................................................................................... 39
6. 6 LIMITY VÝZKUMU .......................................................................................... 40 6. 7 OTÁZKY DO ROZHOVORU ............................................................................ 40 6. 9 SHRNUTÍ VÝZKUMU ....................................................................................... 51 7. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 52 VYSVĚTLIVKY......................................................................................................... 53 LITERATURA ............................................................................................................... 54 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 58
SEZNAM ZKRATEK
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická Jihlava
UTB
Univerzita Tomáše bati ve Zlíně
ZSP
Zdravotně sociální pracovník
AJ1 – AJ5
Absolvent Jihlava 1 – 5
AZ1 – AZ5
Absolvent Zlín 1 – 5
NNO
Národní nezisková organizace
PMS
Asistent probační mediační služby
NAPŘ.
Například
LDN
Léčebna dlouhodobě nemocných
OSPOD
Sociálně – právní ochrana dětí
10
1. ÚVOD Sociální práce jako vědní disciplína vychází z mnoha vědních oborů, které jsou si velmi blízké, jedná se o psychologii, sociologii, pedagogiku, medicínu, andragogiku i speciální pedagogiku. Absolventi studijního oboru Zdravotně sociální pracovník by měli disponovat těmito znalostmi a plně je uplatnit v praxi. Zdravotně sociální pracovník je velmi blízký sociálnímu pracovníkovi, liší se ovšem v tom, že studenti mají více zdravotnických znalostí jak po teoretické, tak i po praktické stránce. Obor Zdravotně sociální pracovník je relativně novým oborem, začal se vyučovat před čtyřmi lety na konkrétních vysokých školách nebo univerzitách. Hlavním tématem mé bakalářské práce je uplatnitelnost absolventů studijního programu Zdravotně sociální péče, tedy studijního oboru Zdravotně sociální pracovník. Cílem bakalářské práce je zjistit a popsat motivaci absolventů studijního oboru Zdravotně sociální pracovník Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně k výkonu této profese respektive k uplatnění se v praxi. Hlavní motivace výběru daného tématu bakalářské práce byla ta, že jsem chtěla porozumět absolventům v jejich rozhodování o výkonu dané profese. Důvod, proč jsem si vybrala absolventy VŠPJ a UTB byl takový, že jsem chtěla zjistit „následující kroky“ absolventů, tzn., co dělají po ukončení studia, kde pracují. Zároveň jsem si tím udělala přehled pracovních míst v kraji, kde žiji. V tomto kraji, v mém rodném městě se nachází UTB a v kraji, kde jsem studovala, se nachází VŠPJ. Zajímalo mě, kde se absolventi realizují po ukončení studia. Proto jsem si také zvolila toto téma, jelikož já osobně chci směřovat do zdravotnictví. Mým cílem je tedy, zjistit, co absolventy motivovalo při rozhodování se k samotnému studiu a následném uplatnění se v praxi. Myslím si, že je důležité vědět, kam absolventi po ukončení studia směřují, jelikož sociální práce je rozsáhlá. Studenti se mohou lépe připravit v období svého studia na své budoucí povolání formou praxe, kterou si zvolí. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro praxi díky zprostředkování informací o absolventech, jak vnímají a prožívají své motivace v kombinaci uplatnění se v oboru. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, z teoretické části a empiristické. Teoretická část se skládá z kapitol: sociální práce (rozdílem mezi sociálním pracovníkem a zdravotně sociálním pracovníkem), (vzdělávání zdravotně sociálních pracovníků), 11
motivací a organizacemi, v nichž se mohou absolventi uplatnit. Empirická část popisuje způsob výzkumu, který je realizován formou rozhovorů vybraných absolventů oboru Zdravotně sociální pracovník z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a z univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
12
TEORETICKÁ ČÁST 2. STUDIJNÍ OBOR ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK Studijní obor Zdravotně sociální pracovník je relativně mladý obor, který poskytuje prakticky zaměřené bakalářské vzdělání pro oblast sociální práce, na jehož základě získá
absolvent způsobilost a
profesní
kompetence
k
výkonu
nelékařského
zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Hlavním cílem studijního oboru zdravotně sociální pracovník (ZSP) je docílit za účelem očekávání snazší transformace zdravotnictví a sociální sféry. Studijní obor
ZSP
propojuje sociální a zdravotní oblast, tudíž jsou absolventi připraveni nejen na povolání v sociální oblasti, ale i ve zdravotnictví, především kvůli značnému rozsahu vědomostí, které načerpají v klinických oborech týkající se zdravotnictví. Teoretické znalosti a praxe se vztahují k samostatnému výkonu přímé zdravotně sociální péče a služeb o jedince, rodinu, komunitu, a to jak v oblasti podpory zdraví, primární, sekundární i terciární prevence, tak i v oblasti zdravotně sociální práce napříč všemi věkovými kategoriemi. Cíle daného studia se dále vztahují k rozvoji oboru a profese, ke zkvalitnění mezioborové komunikace, kooperace a spolupráce ve zdravotně sociální oblasti. Zdravotně-sociální pracovník je připraven kompetentně plánovat, rozhodovat, řídit a nést zodpovědnost za realizaci všech fází zdravotně sociální práce, péče a služeb na
všech
úrovních
zdravotně
sociálního
systému.
UNIVERZITA
PARDUBICE. Univerzita Pardubice [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: https://www.upce.cz/studium/obory-detail.html?id=438 Studium oboru obsahuje kombinaci základních znalostí v oborech zdravotní péče, jakožto (ošetřovatelství, geriatrie, pediatrie, chirurgie, psychiatrie) a podrobných znalostí v oborech sociální péče (etika, psychologie, metody sociální práce, sociální politika,
sociologie,
právo).
OBRUBA,
Ing.
Tomáš. Zdravotně
sociální
pracovník [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.vspj.cz/zajemce-ostudium/bakalarske-studium/zdravotne-socialni-pracovnik Důležitou součástí studia je odborná praxe, která je velmi dobře propojena s teoretickou výukou, prostřednictvím odborných předmětů, velmi významným předmětem pro praxi, 13
je supervize praxe. Prostřednictvím supervize, jež je součástí výuky studijního oboru ZSP, se student může podělit o své zkušenosti, zážitky či nepříjemnosti spojené s praxí. Ventiluje si své prožitky před skupinou pod přímým vedením supervizora. Z mé vlastní zkušenosti vím, že mi supervize vícekrát pomohla při odborné praxi. Za celkové studium na VŠPJ student absolvuje 20 týdnů odborné praxe, která je vykonána ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb či organizacích, kde se vykonávají sociální služby, ať se jedná o organizace terénní, ambulantní či pobytové. Odborná praxe je rozložena do pěti následně jdoucích semestrů. V každém z pěti semestrů je vyhlášen termín praxe, který trvá jeden měsíc. OBRUBA, Ing. Tomáš. Odborná praxe studentů oboru Zdravotně sociální pracovník[online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://ksp.vspj.cz/odborna-praxe-studentue-studium/zdravotne -socialni-pracovnik Studijní obor Zdravotně sociální pracovník v rámci studijního programu Zdravotně sociální péče v tříletém bakalářském programu připraví absolventy k výkonu nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu, tak jak definuje zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. NEZNÁMÝ. Zákony pro lidi [online].[cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96
2. 1 ROZDÍL MEZI SOCIÁLNÍM PRACOVNÍKEM A ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍM PRACOVNÍKEM Jak jsem již zmiňovala, Zdravotně sociální pracovník je relativně nový obor, který se v České republice vyučuje od studijního roku 2012 /2013. Dříve tudíž fungovaly na vysokých školách a univerzitách, pouze sociální obory, například sociální práce, sociologie, sociální pedagogika a podobně, ze kterých se promovaný absolvent mohl angažovat na pracovní pozici sociálního pracovníka. Značnou výhodou pro absolventy bylo a je to, že existují střední sociální školy, tudíž někteří absolventi mají větší přehled v sociální oblasti, právě díky zmiňovaným středním sociálním školám. Ve srovnání se sociálními obory, které umožňují uplatnění absolventa na pozici sociálního pracovníka, má studijní obor Zdravotně sociální pracovník důkladně propojené teoretické znalosti sociální práce i zdravotnictví tzv. klinických předmětů 14
včetně odborné praxe, tudíž je absolvent důkladně připraven na výkon praxe či profese ve zdravotnictví a tím se liší od sociálního pracovníka (Kuzníková, 2011). Rozdíl mezi sociálním pracovník a zdravotně sociálním pracovníkem je nepatrný, co se týče kompetencí a náplní práce. Role sociálního pracovníka vychází ze zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Zákon o sociálních službách. NEZNÁMÝ. Zákony pro lidi [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 Role zdravotně sociálního pracovníka vychází ze zmiňovaného zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ale i, jak jsem již zmiňovala v předcházející kapitole ze zákona o činnostech zdravotních pracovníků a jiných odborných pracovníků č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Prostřednictvím zákona o nelékařských zdravotních povoláních získává zdravotně sociální pracovník prostor k práci ve zdravotnictví bez odborného dohledu. Zákon
o
nelékařských
zdravotnických
povoláních.
NEZNÁMÝ. Zákony
pro
lidi [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96 Jankovský (2003) říká, že prostřednictvím sociálních služeb jsou profesionální sociální pracovníci či zdravotně sociální pracovníci zaměstnávání sociálními subjekty, jelikož mají za úkol realizovat jejich ideu, sociální cíle a sociální programy. Sociální práce se odehrává v různých úrovních, od práce s jedním klientem, až po práci s komunitou nebo zásahy do sociální politiky. Sociální pracovník by mě být natolik vzdělaný, jak po teoretické, tak i praktické stránce, aby dokázal pracovat s různými klienty. Oproti Jankovskému, Kuzníková (2011) popisuje Zdravotně sociálního pracovníka a sociálního pracovníka jako člověka, který by měl dbát na zásadách humanistického přístupu. Při práci s lidmi je velmi důležité, aby disponoval schopnostmi empatie, vřelostí a autentičností, které jsou považovány v sociální práci za nezbytné.
15
2. VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKANA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A UNIVERZITÁCH Studijní program Zdravotně sociální péče, obor Zdravotně sociální pracovník je obor, který je vzděláván na vysokých školách či univerzitách poměrně krátkou dobu. Významným prvkem tohoto oboru je komplexní propojenost teorie a praxe. V této kapitole se zaměřím na výčet jednotlivých vzdělávacích institucí, které nabízejí studium oboru ZSP a blíže se věnují VŠP a UTB, protože jejich absolventi budou zájmem mého výzkumu. V České republice se studijní obor Zdravotně sociální pracovník vyučuje na vysokých školách nebo univerzitách jakožto jsou:
Ostravská univerzita v Ostravě
-
Fakulta sociálních studií, prezenční forma
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
-
Fakulta humanitních studií, prezenční i kombinovaná forma
Vysoká škola polytechnická Jihlava
-
Katedra sociální práce, prezenční i kombinovaná forma
Univerzita Pardubice
-
prezenční forma
NEZNÁMÝ. Vysoké školy: Sociální práce [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.jobs.cz/vysoke-skoly/v/humanitni-a-spolecenske-vedy/socialni-prace/ Vysoká škola polytechnická Jihlava Studijní obor Zdravotně sociální pracovník je na Vysoké školy polytechnické v Jihlavě (VŠPJ) novým oborem. První studenti byli přijati a započali studium včetně mě od letního semestru 2012/2013. Příjímací zkouška se skládá: a) Test na PC – ten obsahuje základy společenských věd, psychologii, sociologii, filosofii, biologii a obecné studijní předpoklady. Test je složen z 50 otázek se třemi variantami odpovědí, z nichž pouze jedna je správná, čtvrtá varianta odpovědi je možnost nevím/nebudu odpovídat. b) Ústní zkouška slouží k ověření kulturního, politického a společenského přehledu, schopnosti samostatného úsudku a motivace ke studiu. Její délka je přibližně 20 minut.
16
Vysoká škola polytechnická Jihlava. OBRUBA, Ing. Tomáš. Podmínky přijímacího řízení - Zdravotně sociální pracovník. [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: www.vspj.cz/zajemce-o-studium/bakalarske-studium/zdravotne-socialnipracovnik/podminky-prijimaciho-rizeni Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Studijní obor Zdravotně sociální pracovník byl na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) akreditován a vyučován o rok dříve než na jiných školách. Také kombinovaná forma působila již dříve oproti ostatním vysokým školám či univerzitám. Oproti VŠPJ nemá UTB své vlastní přijímací zkoušky (písemné přijímací zkoušky, ani ústní přijímací řízení), což může být podle mého názoru pro mnoho studentů negativní, jelikož jsou studenti přijímáni na základě výsledků v Národních srovnávacích zkouškách organizovaných společností Scio. Přijímací zkouška:
Podle výsledků v Národních srovnávacích zkouškách organizovaných společností Scio
-
Odborný test ze základů společenských věd
QCM, S. R. O.. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií: Studijní program Zdravotně sociální péče, studijní obor Zdravotně sociální pracovník [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.utb.cz/fhs/chci-studovat/studijni-programzdravotne-socialni-pece-studijni-obor
17
2. 3 PROFESE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK Zdravotně sociální pracovník, stejně jako sociální pracovník vykonává:
sociální šetření,
zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče,
sociálně právní poradenství,
analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti,
odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence,
depistážní činnost,
poskytování krizové pomoci,
sociální poradenství a sociální rehabilitace,
zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb
NEZNÁMÝ. Liberecký kraj: 6 Kvalifikační požadavky, vzdělání [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page2149/Registracesocialnich-sluzeb/6-kvalifikacni-pozadavky-vzdelavani
2. 4 UPLATNĚNÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA Zdravotně sociální pracovník najde uplatnění ve státním i nestátním sektoru a v několika resortech České republiky jakožto jsou:
Ministerstvo vnitra – v resortu Ministerstva vnitra ČŘ pracují zdravotně sociální pracovníci na pracovní pozici:
-
Sociální pracovník specialista - Správa uprchlických zařízení v oblasti péče o žadatele o azyl vykonává především koncepční a metodologické činnosti. Metodicky vede pracovníky, zajišťuje sociálně právní poradenství, metodicky vede týmy pracovníků azylových zařízení (sester, psychologů, vychovatelů, pedagogů volného času, sociálních pracovníků apod.) Zajišťuje programy celoživotního vzdělávání pracovníků.
18
-
Sociální pracovník specialista pro azylové zařízení zajišťuje sociálně právní a psychologické poradenství, provádí depistážní činnosti na vyhledávání klientů, poskytuje intervenční pomoc, systematickou terénní a individuální kurátorskou činnost.
-
Sociální pracovník ve správní radě řeší sociálně-právní problémy klientů, monitoruje momentální situaci klienta, zajišťuje poradenství, provádí analytické a metodické činnosti v individuální a skupinové péči.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR působí zdravotně sociální pracovníci v pozicích:
-
Sociální pracovník ve speciální škole
-
Sociální pracovník ve školském poradenském zařízení
-
Sociální pracovník v zařízení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Ministerstvo spravedlnosti - v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR jsou zaměstnáni zdravotně sociální pracovníci na pozici:
-
Úředník Probační a mediační služby – vykonává nejnáročnější úkony spojené s probačními a mediačními činnostmi, vytváří předpoklady k tomu, aby věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, anebo vazba byla nahrazena jiným opatřením. Za tím účelem poskytuje obviněnému odborné vedení a pomoc.
-
Asistentem Probační a mediační služby (PMS) se může stát - fyzická osoba starší 21 let, která je způsobilá k právním úkonům. Asistent PMS vykoná jednotlivé úkony podle pokynů úředníka resp. vedoucího střediska PMS. Jedná se o agendu spojenou s výkonem trestu obecně prospěšných prací a další probační činnosti.
Ministerstvo zdravotnictví – v resortu Ministerstva zdravotnictví se uplatňují zdravotně sociální pracovníci na těchto pozicích:
-
Sestra pro sociální službu – mezi její náplň práce patří: sociálně právní poradenství, sociálně zdravotní pomoc pacientům v krizových situacích ohrožujících jejich zdravotní stav, řešení sociálních problémů s potřebnými pacienty ve zdravotnickém 19
zařízení, jednání s institucemi a samostatné, náročné, analytické a metodické činnosti v individuální sociální práci (nemocnice, dětská centra). -
Resocializační pracovník v psychiatrickém zařízení - mezi náplň práce patří resocializace klientů - socioterapie, poradenství, arteterapie, vedení chráněné dílny, činnostní terapie, nácvik sociálních dovedností, pohybová terapie, psychoterapie, zájmová klubová činnost.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
-
Dávkový specialista státní sociální podpory
-
Sociální pracovník v oblasti dávek sociální péče
-
Sociální pracovník v úseku sociálně – právní ochrany dětí (terénní sociální pracovník, sociální pracovník pro náhradní rodinu, sociální pracovník pro problematiku CAN, kurátor pro děti a mládež, sociální terapeut)
-
Pracovník v sociálních odděleních městských i obecních úřadů
-
Pracovník v institucích sociální péče – v domovech pro seniory
-
Pracovník v dětských domovech
-
Pracovník krizových center
-
Pracovník charitativních zařízení
-
Terapeut v oblasti práce s handicapovanými
-
Terapeut v oblasti práce s duševně nemocnými
-
Pracovník poradenských center apod.
ODBOR 22. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.mpsv.cz/nahled/cs/862
20
3. ABSOLVENT OBORU ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK V této kapitole se zaměřím na konkrétní kompetence, vědomosti, schopnosti a dovednosti zdravotně sociálního pracovníka.
3. 1. KOMPETENCE Autorky (Havlíčková a Žárská 2012) popisují kompetenci jako kombinaci schopností, znalostí, dovedností a postojů, které každý jedinec potřebuje ke svému osobnímu naplnění a osobnímu rozvoji, aktivnímu občanství a uplatnění se v pracovním životě. Značnou roli v kompetencích zdravotně sociálního pracovníka hraje jeho osobnost neboli osobní profil. Autor (Kopřiva, 2011) popisuje, že osobní profil je nezbytný při navazování otevřeného vztahu s klientem, jež se odvíjí v celém průběhu spolupráce. Dále zmiňuje, že osobnost pracovníka může být ovlivněna zpětnou vazbou od kolegů, nadřízených nebo klientů. Pozitivní hodnocení zdravotně sociálního pracovníka jsou důležitá pro pracovní motivaci, při kterém dochází ke spokojení z dobře odvedené práce. Důležitým faktorem pozitivního hodnocení pro zdravotně sociálního pracovníka je, že díky kladné odezvě z druhé strany, pracovník předchází syndromu vyhoření. Kompetence zdravotně sociálního pracovníka a činnosti zdravotně sociálního pracovníka stanovuje Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků č. 55/2011 Sb. v § 9: Zdravotně-sociální pracovník vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může: -
provádět sociální prevenci, včetně depistážní činnosti, zaměřenou na cílené a včasné vyhledávání jedinců, kteří se v důsledku své nemoci nebo nemoci blízkých osob mohou ocitnout nebo se již ocitli v nepříznivé sociální situaci,
-
provádět sociální šetření u pacientů a posuzovat životní situace pacienta ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům,
-
sestavovat plán psychosociální intervence do životní situace pacienta, včetně rozsahu, druhu a potřeby sociálních opatření, ve vzájemné spolupráci s dalšími zdravotnickými pracovníky tato opatření realizovat, 21
-
zajišťovat sociálně-právní poradenství ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům,
-
účastnit se integrace pacientů, v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přípravě propuštění pacientů, včetně zajištění další péče a služeb,
-
v případě úmrtí pacientů provádět odborné poradenství v sociální oblasti.
NEZNÁMÝ. Vzdělávací program akreditovaného kvalifikačního kurzu ZDRAVOTNĚSOCIÁLNÍ PRACOVNÍK [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.vosplzen.cz/upload/File/IPVZ-ZSP-info.pdf
3. 2 VĚDOMOSTI ABSOLVENTA Pan Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,Csc. Ve svém článku o vědomostech, dovednostech a návycích žáků (studentů) popisuje vědomosti jako „učením osvojené poznatky, zobecněné zkušenosti získané ve společensko-historickém procesu poznání lidstvem, které byly v průběhu tohoto poznání ověřovány a potvrzovány společenskou praxí. Vědomosti jsou tedy konkrétní zapamatované poznatky, fakta, informace, pojmy, poučky, pravidla, zákony a jiná zevšeobecnění.“ KOHOUTEK,CSC.,Prof.phdr.Rudolf. Psychologie v teorii a praxi: Studijní program Zdravotně sociální péče, studijní obor Zdravotně sociální pracovník [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0911/vedomosti-dovednosti-anavyky-zaku-studentu Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotně sociálního pracovníka, za kterou je dle §10 zákona č. 96/2004 Sb., považována činnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitační péče. Dále absolvent získá kompetenci pro výkon sociální práce podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Po absolvování veškerých teoretických předmětů a splněné odborné praxe nastane ukončení studia splněním státní závěrečné zkoušky a obhajoby bakalářské práce. Pokud je studium úspěšně absolvováno, student získá titul „Bc.“ NEZNÁMÝ. Ostravská univerzita v Ostravě: Nabízené studijní obory pro přijímací řízení [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.osu.cz/index.php?kategorie=34492&id=2915&obor=1802
22
Absolvent po ukončení studia: -
zná základy práva ve vztahu ke zdravotnické legislativě
-
zná základní principy organizace a řízení zdravotnictví, nové trendy v péči o zdraví obyvatelstva
-
má základní znalosti klinických oborů a preventivní medicíny
-
má znalost projevů duševních nemocí a zná sociální problematiku spojenou s těmito chorobami
-
má znalost sociálních aspektů, které provází řadu onemocnění a stavy po úrazech
-
má znalost specifik péče o geriatrické klienty/pacienty
-
má znalost specifik péče o dětské klienty/pacienty
NEZNÁMÝ. Vzdělávací program akreditovaného kvalifikačního kurzu ZDRAVOTNĚSOCIÁLNÍ PRACOVNÍK [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.vosplzen.cz/upload/File/IPVZ-ZSP-info.pdf Po ukončení studia student ovládá sociální šetření včetně analýzy, plánování a intervence, sociální prevenci, dokáže pracovat individuálně s jedinci nebo naopak s rodinou, se skupinou či komunitou.
3. 3 DOVEDNOSTI ABSOLVENTA Dovednosti se dají pojmout jako uvědomělé činnosti prováděné za účelem splnění určitých úkolů (převážně na základě vědomostí). Za dovednost se považuje činnost, jejíž provádění dosáhlo v průběhu cvičení nebo jiné činnosti jisté dokonalosti, i když je kvalita nejen zde, ale i ve výsledcích každého učení velmi relativní. Dovednosti mohou být podle pana Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,Csc. děleny na:
senzorické (smyslové)
motorické (pohybové)
intelektuální (rozumové)
Dále existují i dovednosti v oblasti afektivity a sociální interakce (v sociální práci se jedná o dovednost, kdy sociální pracovník zdůvodňuje lidem, proč by měli respektovat určitá rozhodnutí). KOHOUTEK,CSC., Prof.phdr.Rudolf. Psychologie v teorii a praxi: Studijní program Zdravotně sociální péče, studijní obor Zdravotně sociální pracovník [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0911/vedomostidovednosti-a-navyky-zaku-studentu 23
Student si osvojí dovednosti a postoje potřebné pro výkon jednotlivých činností v rámci zdravotně sociální péče bez odborného dohledu, to je především činnosti zaměřené na prevenci, diagnostiku a rehabilitaci v sociální oblasti. - dokáže řešit složité sociální situace klientů/pacientů vzniklých v souvislosti s onemocněním nebo zdravotním postižením - odborně komunikuje tak, aby se vyjadřoval co nejpřesněji - dodržuje etický kodex a požadavky na ochranu informací - umí sledovat odborné informace v oblasti činností, ve které je způsobilý a umí s nimi efektivně pracovat. NEZNÁMÝ. Vzdělávací program akreditovaného kvalifikačního kurzu ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK [online]. [cit. 28. 8. 2016]. Dostupný na: http://www.vosplzen.cz/upload/File/IPVZ-ZSP-info.pdf
3. 4 SCHOPNOSTI ABSOLVENTA V psychologii se schopnosti označují jako východisko nebo také jako přirozeně daný potenciál, to, co člověk umí po profesní stránce (Barrett, Williams, 2006). Pro výkon profese je nezbytné, aby absolvent disponoval těmito schopnostmi: -
vlastnosti zralé osobnosti – zralá osobnost tvoří profil absolventa. Zejména se jedná o (objektivní přístup k lidem a situacím, otevřené jednání, jasný projev vůči druhým, vnímání existence odlišnosti jiných osobností jako s příležitostí k poznání). (Langmeier, Balcar, Špitz, 2010)
-
vztah k lidem – v pomáhajících profesích je kladen primární důraz na vztah k lidem. Vztah sociálního pracovníka a klienta se zakládá na potřebě přijetí, spoluúčasti, porozumění, slušnosti a pocitu, který jasně dává najevo, že klient pomáhajícímu není na obtíž (Kopřiva, 2011).
-
prosociální chování - díky svým důsledkům pomáhá jinému člověku. Toto chování je podníceno prosociální motivací, což je značná touha vynaložit úsilí k dosažení prospěchu pro druhé lidi (Grand, 2008).
-
životní optimismus – jedná se o osobní charakteristiku
-
emoční inteligence – schopnost vnímat své vlastní pocity a pocity druhých lidí
-
přirozená autorita – jedná se o uznání oprávněnosti (legitimity) vlivu vůči druhé osobě.
-
respekt – sociální pracovník plně respektuje klienta 24
-
flexibilita – schopnost přizpůsobit své dosavadní chování novým požadavkům
-
důvěryhodnost – jedná se o spolehlivost a diskrétnost k vůči klientovi
-
vlastní životní zkušenost
-
dodržování etického kodexu – jedná se o morální ošetřená pravidla chování ve vztahu ke klientovi. Viz. Příloha č. 1 – Etický kodex
4. MOTIVACE Z důvodu rozsahu textu se zaměřím pouze na konkrétní motivační dispozice, jež jsou obsahem výzkumu. Motivace je pojem, který má v psychologii mnoho definic a je různými autory chápán odlišně. Podle psychologického slovníku (Hartl, Hartlová, 2000) je „motivace proces usměrňování, udržování a energetizace chování, které vychází z biologických zdrojů.“ Autor jedné z nejznámějších definic motivace je americký psycholog P. T. Young. Motivaci popisuje jako „proces vzbuzení nebo podnícení chování, udržení činnosti v běhu a jejího usměrňování do určité dráhy“ (Mrkvička, 1971, 13). Kohoutek (2002) definuje motivace jako pohnutku, popud, jež má vliv na naší aktivitu, kterou usměrňuje, zaměřuje a určuje její intenzitu a trvalost. Mezi formy motivačních dispozic patří pudy, zájmy, potřeby, postoje, hodnoty, ideály a ideje, které se v psychologii nazývají motivy. Jsou příčinami lidského jednání a chování. Motivy způsobují stav vnitřního napětí, jež člověka do značné míry determinuje. Každá lidská činnost vychází z motivace, ať už za ní stojí potřeba nebo zájem. Dojde-li k uspokojení potřeby, nastane také uvolnění motivačního napětí. Naopak Mikuláštík (2015) říká, že lidské pudy, jakož základ motivačního chování jsou značně kultivované sociálním učením, takže dostávají transformovanou povahu. Pouze v případech psychických poruch pudové vybavenosti, dochází k chování, jež svým projevem se podobá spíše světu zvířat. V některých případech má porucha takovou podobu, že pud ztrácí svůj původní význam a může se změnit v sebezničení, týrání. Dále Kohoutek (2002) popisuje tvorbu relativně stálých souborů motivů vznikajících v průběhu života, které jsou strukturovány hierarchicky a označují se jako motivační systém osobnosti. S motivací souvisí aktivizace osobnosti. Kohoutek udává, že podle
25
teorie očekávání pramení motivace z jedincova přesvědčení, že jeho činnost přinese očekávané výsledky. Kohoutek (2002) se zabývá dobře motivovaným jedincem a demotivovaným jedincem. Dobře motivovaný jedinec pracuje více, než je jeho povinností, pomáhá zlepšovat práci, neodradí ho překážky, má lepší pracovní nasazení i výsledky a práce ho pozitivně naplňuje. Píle dobře motivovaného jedince je automaticky orientovaná na důležité cíle. Pozitivně motivovaný jedinec prožívá apetenci (žádostivost). Nedostatečně motivovaný jedinec (demotivovaný) naopak pracuje převážně pod přímým dohledem, je nesvědomitý a povrchní, příčina malé motivace může být v nesprávné volbě povolání. Nedostatečně motivovaný jedinec prožívá velmi často averzi (nechuť).
4. 1 KLASIFIKACE MOTIVŮ V závislosti na mém výzkumu uvádím různé kvalifikace motivů, ale jen některé z nich je možné vztáhnout k cíli této práce. Mezi tyto motivy převážně patří motivy psychické, sociální, materiální, vnější a vnitřní.
Biologické motivy (primární, vrozené, sebezáchovné), neboli fyziologické cyklické potřeby (potřeba kyslíku, potravy - hlad, žízeň). Jedná se o potřeby vrozené, které jsou u člověka značně socializovány. Patří sem ale i motivy druhově záchovné potřeba sexu (tužby, fantazie), poskytování a přijímání rodičovské péče.
Psychické motivy (sekundární, získané), jedná se o vnitřní motivaci směřující k uchování vnitřního řádu a k nastolení duševní pohody. Mezi tyto potřeby patří:
o potřeba sebeurčení – (potřeba vědět kam patřím, např. jsem občan České republiky) o sebeuplatnění (dokázat se realizovat), projevuje se na základě snahy po dosažení pracovních, společenských i životních úspěchů. Převládá touha po docílení uznání a obdivu ze strany druhých lidí. o potřeba sociálního kontaktu -
nejčastěji se jedná o bazální sociální jistotu
(Horneyová, K. – Sullivan, H.S.). Projevuje se na základě touhy po společnosti, po chvílích lidské vzájemnosti (Kohoutek, 2002). o potřeba citového využití (afiliace) projevuje se jako nezbytná touha být v bezpečí, mít se kam uchýlit, „citový přístav“ (Kohoutek, 2002).
26
o stabilní osobní identity – identita z tohoto hlediska je vnímána jako sebeuvědomění si své autenticity, nepřetržitosti, stability vzhledem ke svým hodnotám a normám Bačová, 1997) o nalezení smyslu života o
řízení se vnitřními etickými standardy (respektování každého člověka, bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu nebo barvu pleti, věk, pohlaví, rodinný stav, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, chovat se mravně a morálně, nepovyšovat se nad druhým apod.)
Sociální
(kulturní)
motivy (sekundární,
získané)
regulují mezilidské
vztahy i jejich prožívání. „Mezi tyto motivy patří potřeba dosažení úspěšného výkonu, potřeba vyhnout se neúspěchu (ale i vyhnout se úspěchu - např. ženy se vlivem sociálního tlaku "učí" předstírat neschopnost). Dalšími příklady těchto motivů jsou potřeba afiliace (sdružování se - např. za účelem kolektivního fandění...), potřeba intimity (sdílení niterních pocitů), potřeba moci“ (tento motiv popisuje rakouský lékař a psycholog Alfred Adler).
NEZNÁMÝ. Studium
psychologie: http://www.studium-psychologie.cz/obecna-psychologie/12-motivacedeleni-motivu.html [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.studiumpsychologie.cz/obecna-psychologie/12-motivace-deleni-motivu.html o potřeba intimity – se dá přiřadit k potřebám sebekoncepce, sebeúcty, jistoty a bezpečí, které vyjadřují bezprostřední vztah člověka k sobě samému, založený na uvědomění si sama sebe, sebepoznání a sebehodnocení. o potřeba moci - potřeba moci se často projevuje snahou řídit ostatní lidi, ovlivňovat jejich jednání a být za ně odpovědný. Lidé s potřebou moci jsou prospěšní v organizaci tehdy, když uplatňování této potřeby je značně zaměřeno ku prospěchu ostatních – pak jsou tito pracovníci velmi dobrými pracovníky či manažery. Ovšem pokud je cílem takového člověka pouhá osobní moc, dochází dříve nebo později ke konfliktu se zájmy organizace. NEZNÁMÝ. Psychologie: Kariérový pohyb, potřeba přátelství,
potřeba
moci
[online].
[cit.
28.8.2016].
Dostupný
na:
http://psychologie.studentske.cz/2009/12/karierovy-pohyb-potreba-pratelstvi.html
Neuvědomované a uvědomované, tímto způsobem se dělí motivy na základě uvědomění si.
Elementární a komplexní, toto dělení motivů je na základě jejich složitosti 27
Materiální a duchovní – materiální motivy jsou charakterizovány jako biologické, tělesné, přírodní, nižší, jež mají pro člověka určitou finanční cenu. Duchovní motivy jako psychogenní, sociální, lidské, kulturní, nebo vyšší, jež mají pro člověka citovou, osobní cenu (Smékal, 1989). K materiálním motivům se vztahují ekonomické zájmy viz. kapitola č. 4. 1. 2 Zájmy a příloha č. 2
Vnitřní a vnější – vnitřní motivy jsou nazývány impulzem. Naproti tomu vnější motivy se obvykle nazývají pobídky). Vnitřní motivace spočívá v tom, že se člověk něčemu učí, něco překonává pro svoje vlastní uspokojení. Vnější motivace spočívá v tom, že člověk něco dělá za účelem odměny nebo vyhnutím se trestu. Vnější a vnitřní motivy mohou působit v jednotě a podílet se tak na výsledném jednání nebo může dojít k souboji motivů. V takovém případě bude výsledné jednání člověka ovlivněno tím motivem, který bude nakonec dominantnější (Smékal, 1989).
4. 1. 1 POTŘEBY Potřeby definuje široká škála autorů. Vybrala jsem si proto definici od pana Švancary (1979, 2003), který považuje za hlavní zdroje motivace potřeby, jak v chování zvířat, tak v lidské činnosti. Je to stav vznikající na základě fyziologickém nedostatku, který má psychologickou odezvu, nebo vyvolaný prožívaným nedostatkem v lidských vztazích. Oproti předchozímu autorovi Kohoutek (2002) vnímá potřebu jako pociťovaný nedostatek nebo nadbytek něčeho. Potřeby jsou zcela nejdůležitějším druhem motivů. Potřeba je provázena vnitřním duševním napětím, jež nás vede k specifickému chování, jehož cílem je uspokojení potřeby. Dojde-li k neuspokojení potřeby, nastane frustrace nebo deprivace. Dlouhotrvající frustrace potřeb má téměř vždy nepříznivé důsledky pro duševní rovnováhu a duševní vývoj. Viz Příloha č.3 - Vztah motivace a potřeb Potřeby jako takové můžeme dále dělit na potřeby primární a sekundární. Mezi potřeby primární patří potřeby biologické, fyziologické, které plně souvisí s funkcemi a s činností lidského těla jako biologického organismu. Tedy potřeba dýchání, potravy, spánku, vylučování apod. Potřeby sociální a společenské, které souvisejí s člověkem jako tvorem sociálním a kulturním jsou označovány jako potřeby sekundární. Patří k 28
nim potřeba sounáležitosti, potřeba lásky, seberealizace. Tyto sekundární potřeby jsou odvozeny od primárních potřeb a bývají označovány jako potřeby naučené. Nejznámější dělení potřeb založil americký humanistický psycholog Abraham H. Maslow (1908 – 1970), který vycházel z nedostatku a potřeby spojené s bytím člověka. Potřeby,
jež
vycházejí z
nedostatku (deficitu)
nazval
D-potřeby
(potřeba
potravy, spánku, sexu, uplatnění; potřeba jistoty a bezpečí; potřeba příslušnosti ke skupině a lásky; potřeba úcty a uznání). Vyšší potřeby, jež jsou navzájem spojeny s bytím člověka,
nazval
B-potřeby
(estetické
potřeby;
potřeba
poznávání,
seberealizace). Některé potřeby mohou jednak vyplývat z deficitu, tak z bytí. KOHOUTEK,CSC., Prof.phdr.Rudolf. Psychologie v teorii a praxi: Studijní program Zdravotně sociální péče, studijní obor Zdravotně sociální pracovník [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0911/vedomosti-dovednosti-anavyky-zaku-studentu Viz. Příloha č. 4 - Maslowova pyramida potřeb z roku 1943 Potřeby se z velké součásti odráží v uplatnitelnosti absolventů ZSP.
4. 1. 2 ZÁJMY Zájmy jsou definovány jako „trvalejší vztah jedince k objektům a činnostem, který se projevuje v tendenci (sklonu) zabývat se jimi teoreticky nebo prakticky“ (Hrabal, Man, Pavelková, 1984, s. 19). Zájmy jsou nepřímým ukazatelem potřeb v podobě zaměřenosti a základních vztahů člověka k okolním předmětům. Patrná je ovšem jednota zájmu a činnosti, protože zájem v činnosti vzniká, zároveň k činnosti podněcuje a právě v činnosti se prohlubuje (Hudeček, 1986). Pojem zájem v psychologii je zajímavý tím, že má nejednoznačný obsah. V obecné rovině ho lze také chápat jako motiv či odvozenou potřebu. „Zájem je jakýmsi trvalejším zaměřením jedince na určitou oblast předmětů či jevů, které je spojeno s aktivizací jeho činnosti.“ (Bedrnová, Nový, 2007, s. 368) Zájem se tedy může chápat jako trvalejší zaměření jedince na oblast, která mu přináší vnitřní uspokojení. Z toho je zřejmé, že zájmů existuje široké spektrum, stejně jako činností, které člověka uspokojují a působí mu radost. Tyto činnosti navíc člověka dále obohacují a rozvíjí. Nejdůležitější zde je ale pocit vnitřního uspokojení. Důležitá je nejen existence zájmů, ale i orientace, šíře a hloubka zájmů. 29
Zájmy označujeme za výběrovou pozitivní zaměřenost na dané aktivity, objekty, takže nemohou mít negativní valenci. Jsou zvláštní formou motivů, mohou být aktivní či pasivní. S. Lacerbeau (1955) popsal v určování zájmu tři prvky:
mobilizaci pozornosti
citový vztah
snahové tendence
„Nejde tu o pouhý příklon pozornosti, ale o zaujaté zabývání se něčím, přičemž dominantou je tu poznávání, ale není to totožné s dominantou poznávání; zájmy přitahují pozornost trvale a aktivně a subjekt je ochoten přinášet pěstování svých zájmů různé oběti“ (Lacerbeau, 1955). Podle R. Meiliho (1961) analýza zájmu často směřuje do hlubin osobnosti, v jeho pozadí stojí nějaká potřeba nebo celý komplex potřeb, proto dochází k tomu, že v tomto smyslu jsou zájmy hlubší než tzv. „hobby“. Mikuláštík (2015) rozlišuje zájmy lišící se svojí intenzitou a oblasti zaměření:
sociální
Sociální potřeby jsou popsány v předchozí kapitole 4. 1 Klasifikace motivů, sociální (kulturní) motivy.
manuální (zájem o manuální práce) intelektové (důvtip, chápavost, bystrost, přizpůsobivost vůči změně, schopnost vzdělávat se a používat své vědomosti)
mechanické
pohybové (zájem o pohyb či sport)
technické
teoretické
ekonomické (zájem vydělat si příjem ve formě platu či mzdy). V soukromém sektoru si sociální pracovníci vydělají peníze ve formě mzdy, která se liší v jednotlivých soukromých zařízeních, podle zaměstnavatele. Naopak ve veřejném sektoru, příspěvkových organizacích dostává sociální pracovník finanční odměnu ve formě platu. Výše platu se odvíjí podle platových tříd. Viz. Příloha č. 2
erotické (zájem o tělesný kontakt), vědecké 30
4. 1. 3 CÍLE Cíl lze chápat jako obsah činnosti, který vyjadřuje, co je třeba udělat, ale potřeba se týká daného důvodu, proč je třeba usilovat právě o tento a ne jiný cíl. Dá se říci, že cílový objekt je tedy cílem potud, pokud je prožíván jako cílová představa. Cíle pro jedince mohou být úkoly a požadavky, se kterými se jedinec ztotožnil, nebo jejichž realizaci považuje za nezbytný prostředek k dosažení jiného cíle, např. uspokojení potřeby (Smékal, 1989).
4. 1. 4 PUDY Pud je vrozená hnací síla k určité činnosti. Někteří autoři tvrdí, že pudy jsou téměř totožné s biologickými potřebami, jiní naopak toto tvrzení vyvracejí s tím, že obsah pudu určuje charakter potřeby např. potřeba péče a opatrování se zvýrazňuje v mateřském pudu. Mezi základní pudy patří:
pud hladu, žízně a bolesti
pud sebezáchovy (vyhýbat se škodlivým vlivům)
mateřský či rodičovský pud
pohlavní pud
pud závislosti (výrazný je u dětí nebo některých manželských partnerů, kteří očekávají pomoc, jistotu, bezpečí od osoby, na kterou je závislost váže).
NEZNÁMÝ. Aktivačně - motivační vlastnosti osobnosti [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.ucenischalupou2.chytrak.cz/psychologie/11.htm
4. 1. 5 IDEÁLY Ideál neboli iniciativa usměrňuje chování jedince. Ideál představuje určitý cíl, který zastupuje určité hodnoty, které jedinec vyžaduje. Hodnoty a ideály mají k sobě velmi blízko i přesto mohou být hodnoty v určitém smyslu chápány jako ideály, protože jsou součástí hodnotového systému. Ideál je stav, kterého bychom si přáli v životě dosáhnout, jedná se o život, který bychom chtěli žít. A k tomuto ideálu se snažíme co nejvíce přiblížit a dostat.
31
Ideál lze chápat jako cíl, ale přesto se ideál oproti cíli liší. Vzniká totiž v rozporu mezi tím co je a co má být. Dalo by se říci, že ideál je osobitým cílem (Grác, 1979).
4. 1. 6 HODNOTY V životě člověka je běžné, že se neustále něco hodnotí, přehodnocuje, co je dobré, prospěšné, mravné a co je špatné či nežádoucí. Hodnotou nazýváme věc, člověka či ideu, která řídí naše volby a rozhodování. Osobní systém hodnot a cílů může spadat či nemusí do hierarchie hodnot a cílů dané společnosti. Co je důležitou hodnotou pro jednoho člověka, může druhého ponechávat zcela lhostejným. Hodnotou mohou být sociálně uznávané předměty a ideje (hodnoty morální, estetické, nicméně hodnoty mohou být i nežádoucí např. alkohol, drogy (Kohoutek, 2002). Hodnoty mají tendenci být základním postojem ke všem oblastem života, jedná se především o lidi, předměty, situace a činnosti, které se neustále promítají do všech lidských aktivit, pocitů a myšlenek a řídí lidské rozhodování. Dá se říci, že hodnoty tvoří základní složku naší motivace. Dále hodnoty se mohou vnímat jako životní postoje, které vypovídají o tom, čeho si v životě nejvíce vážíme. FRANČE, Vojtěch. Grafologie a psychologie: Psychologie hodnot [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://ografologii.blogspot.cz/2009/05/psychologiehodnot.html Viktor Frankl rozlišuje tři druhy hodnot:
zážitkové;
hodnoty, které vytváříme;
hodnoty postojové.
Každý člověk má svůj vlastní hodnotový žebříček (zdraví, rodina, smysl života, peníze). V souvislosti s hodnotami se spojují také postoje. Postoj je relativně stálý názor na věc, skutečnost či subjekt. Postoj se skládá ze tří složek: konativní, emotivní a kognitivní. Vyvíjejí se už od časného dětství a jsou relativně stálé, pokud ovšem člověk prožije převratnou událost v jeho životě, mohou se změnit. Důležitou roli pro člověka je jeho vlastní zkušenost, která se odráží v jeho chování, práci či životě. (Mikuláštík, 2015). Podle Karla Kopřivy (2011) hraje v pomáhajících profesích lidský vztah mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem nezbytnou roli. Kvalitní vybudovaný vztah ze
32
strany pomáhajícího dává základ klientovy důvěry, a to umožňuje klientovi přijmout pomoc. Vztah motivace a hodnot je vyjádřen v postojích.
4. 1. 7 POSTOJE „Postoj je osvojená psychická dispozice, která trvale charakterizuje výběrovost člověka při přijímání vlivů z vnějšku a při činnosti vůči okolnímu prostředí.“ (Výrost, Slaměník, 2008, s. 153) Postoj je odvozená motivační dispozice, která se vytváří učením na základě přímé, nebo zprostředkované zkušenosti, že určitý předmět (věc, situace) může umožnit nebo zmařit uspokojení některého motivu (Balcar, 1983). Postoje se získávají během života při konfrontaci se sebou samým a prostředím. Postoje jsou vůči změnám relativně rezistentní (předsudky). Předsudky nám brání v tom, abychom objektivně hodnotili lidi, objekty a situace a vedou k závažným důsledkům, jak dokazují rasové a náboženské konflikty. Mezi postojem a chováním je značná souvislost. FURST, Maria. Anotace do semináře ze společenských věd: Postoje, Motivace [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: www.caraiss.wz.cz/druhak/postoje-motivace.doc Viz. – Příloha č. 5 - Struktura postoje
4. 1. 8 ALTRUISMUS Pan doc. PhDR. Jiří Šubrt, CSc., a kolektiv (2010) popisuje altruismus jako dobrou pověst, nebo také dobrý pocit, který je spojován s určitým sebeobětováním. Popisuje, že v naší společnosti se lidé setkávají s jinými formami altruismu a příkladem toho může být přispívání na dobročinné účely nebo pomoci druhému člověku. Dochází tak k vnitřnímu naplnění pomáhajícího, který pomoc poskytuje nezištně. Aby se člověk stal altruistickou osobností je důležité prosociální chování rodičů, kteří mají na dítě největší vliv. V souvislosti s altruismem bych chtěla uvést
názor Hayesové (2003, s.137), jež
vypovídá o lidech, kteří jsou schopni a ochotni jednat altruisticky, navzdory tomu, že nejpřirozenější reakce člověka na těžkou situaci není soupeřit, ale spolupracovat.
33
5. UPLATNĚNÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA V PRAXI Dalším důležitým motivačním faktorem, jež se odráží v uplatnění absolventa ZSP je vyprat si podle své volby organizaci či zařízení, které by člověka obohatilo. „Správné poslání má zaměstnance motivovat, má odrážet, čeho chce organizace dosáhnout, nastiňovat konkrétní strategie vedoucí k cíli a vzbuzovat zájem zákazníků i dalších subjektů vně organizace.“ (Kmuníček, Sociální práce/Sociální práca, recenzovaný odborný časopis, 2015). Prostředí sociálních služeb čím dál více směřuje k tržnímu prostředí. Zavedení příspěvku na péči i omezenost finančních zdrojů na jedné straně a stále větší počet subjektů (veřejných, neziskových, ale i komerčních), které do systému postupně vstupují, na straně druhé. Díky tomu vznikají konkurenční vztahy. Neziskový sektor se stal součástí New Public Managementu, prostřednictvím „experimentu nových modelů kontraktů“ (new contracting models) v zajišťování veřejných služeb. Vědci a experti mají různé postoje k tomuto modelu správy a jejímu vlivu na neziskový sektor a odlišné názory na něj, a to převážně z hlediska možných výhod a rizik. Propojení sektoru soukromého, který produkuje zisk či nikoli souvisí se sektorem vládním, zejména v rámci správy o poskytování služeb, nahlíží jako jedinečnou příležitost pro dosažení větší efektivity, transparence a odpovědnosti (Kmuníček, Sociální práce/Sociální práca, recenzovaný odborný časopis, 2015). Jak vyplývá z podstaty národně neziskových organizací, nejsou to a ani nemohou být podniky výdělečně činné, naopak musejí být k realizaci svých aktivit finančně podporovány, dotovány. Zatímco dříve roli sponzora uspokojivě zastával stát, v současnosti nastalo omezování příspěvků a řada NNO se ocitla v likvidačních podmínkách na hranici krachu. Právě díky nedostatečným finančním podmínkám sociální služby ztrácejí na kvalitě, zužují záběr, a proto jsou poskytnuty jen těm, kdož mohou platit, a nikoli skutečně potřebným! KMUNÍČEK, Vilém. Sociální práce, sociálná práca: K financování nestátních neziskových
organizací
[online].
[cit.
28.8.2016].
Dostupný
na:
/www.socialniprace.cz/zpravy.php?oblast=1&clanek=724 34
Negativní vlivy na neziskový sektor měla především marketizace (komercionalizace), byla urychlena tím, že ve většině zemí se snižovaly výdaje, byl kladen důraz na finanční řízení a marketing. Navzdory negativním vlivům, neziskové sektory převzaly i praktiky ziskového sektoru, jakožto jsou praktiky „budování značky“ neboli reklamy (Kmuníček, Sociální práce/Sociální práca, recenzovaný odborný časopis, 2015). V kontextu Českou republikou se tlak na vyšší institucionalizaci projevil zejména v souvislosti se zmíněnou registrací poskytovatelů sociálních služeb, která vyžaduje značné personální, ale i technické vybavení, splnění kvalifikačních požadavků zaměstnanců apod. Tato institucionalizace s sebou mimo jiné nese transformaci dobrovolnického aktivismu do pracovně-právních vztahů. Slábne tak spojení s komunitou, díky které organizace tradičně fungují. Kapacita k budování sociálního kapitálu, sociální integrace je tím dosti oslabena. „Nevládní organizace musí být více citlivé ke kompromisům mezi dobrovolností a profesionalismem, mezi neformálností, která dává těmto organizacím specifický charakter, a institucionalizací nezbytnou pro přetvoření individuálních úspěchů ve stálé výsledky.“ (Salamon, 1994:122.). V období ekonomické krize se značně zvýšila konkurence mezi uchazeči o zaměstnání na trhu práce. Do přílohy vkládám přílohu č. 6 – faktory ovlivňující uplatnění absolventů škol, přílohu č. 7 - nejdůležitější znalosti a schopnosti pro zaměstnavatele.
35
EMPIRICKÁ ČÁST 6. METODIKA Při vypracování empirické části jsem se opírala o studium a znalost odborné literatury a důležitých internetových odkazů, které jsou zaměřeny k danému tématu. V empirické části
jsem
zvolila
kvalitativní
výzkum.
Tento
výzkum
vychází
zejména
z fenomenologie, která vyzdvihuje subjektivní aspekty jednání lidí, a tedy kvalitativně orientované výzkumy připouštějí existenci více realit (Chrástka, 2007). Na základě povahy výzkumné otázky, která zní: zjistit a popsat motivaci absolventů studijního oboru Zdravotně sociální pracovník jsem zvolila kvalitativní výzkum, konkrétně polostrukturované rozhovory, neboť je mým cílem porozumět motivacím absolventům oboru ZSP k výkonu profese. •
Pracovala jsem s metodou polostrukturovaného rozhovoru, kterou Miovský (2006) nazývaná jako interview, který umožňuje dotazovanému větší prostor pro vyjádření subjektivních názorů.
6. 1 DESIGN VÝZKUMU Z důvodu toho, že cílem mého výzkumu je porozumět motivaci absolventů studijního oboru Zdravotně sociální pracovník, jsem zvolila kvalitativní výzkum formou rozhovoru, který se uskutečnil osobně. Strategie kvalitativního výzkumu bývá v literatuře označována jako specifický koncept řešení výzkumného úkolu, který obsahuje řadu teoretických, metodologických a organizačních aspektů. V novější literatuře je strategie označovaná jako design výzkumu (Giddens, 1999). Hendl (2008) uvádí, že strategii lze považovat jako obecný metodologický přístup k řešení výzkumné otázky, přičemž je nutné si zvolit kategorii výzkumné strategie, která je kvalitativní nebo kvantitativní. Disman (2011) uvádí, že rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem vyplývá z rozdílných cílů práce. Při kvantitativním výzkumu se testují hypotézy, z nichž
36
vyplývají informace, které mohou být reprezentativní pro celou cílovou populaci. Oproti tomu cíl kvalitativního výzkumu se zakládá na porozumění. Účastníce výzkumu podepsaly informovaný souhlas Viz. Příloha č. 8
6. 3 POLOSTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR Miovský (2006) vnímá polostrukturovaný rozhovor za nejrozšířenější podobu metody sběru dat, protože můžeme kombinovat prvky nestrukturovaného i plně strukturovaného interview a díky tomu se odstraní jejich nevýhody. Nevýhody polostrukturovaného rozhovoru se zakládají v možném vychýlení tazatele z předem připravené struktury rozhovoru nebo v získávání nerelevantních dat vzhledem k výzkumným otázkám. Miovský (2006, s. 161) polostrukturované interwie vidí výhodné zejména „pro práci s cílovými skupinami, které nevykazují příliš extrémní anomálie ve svém chování.“ Polostrukturovaný rozhovor bývá označován také jako semistrukturovaný rozhovor nebo řízený. K řízenému rozhovoru je nutno si připravit soupis otázek, kterým pak nebrání doplňující otázky nebo některé upravené otázky na základě aktuálního uvážení tazatele. Sedláková (2014) rozlišuje otázky v polostrukturovaném rozhovoru na:
primární (předem připravené)
sekundární či sondážní (vnikají při realizaci rozhovoru, s cílem doplnit co již zaznělo, nebo podnítit informanta k další odpovědi).
Ve svém výzkumu jsem použila pouze primární otázky. V definici podle Sedlákové (2014) jsem chtěla pouze uvést, že existují otázky i sekundární.
37
6. 4 ÚČASTNÍCÍ VÝZKUMU Pro realizaci rozhovorů jsem si zvolila pět absolventů VŠPJ a pět absolventů UTB, kteří byli ochotni se podílet na mém výzkumu. Respondenti VŠPJ, jak už jsem zmínila, jsou mí bývalí kolegové, tudíž domluva a spolupráce s nimi byla snazší, k respondentům UTB jsem se dostala prostřednictvím kamarádky, která rovněž vystudovala daný obor na UTB. Respondenti VŠPJ jsou z kraje Vysočina až na jednoho, který je z Jihomoravského kraje. Označila jsem je ve výzkumu jako AJ1 – AJ5 (absolvent Jihlava 1 – 5), oproti tomu respondenti UTB jsou ze Zlínského kraje a ve výzkumu jsou označeni jako AZ1 – AZ5 (absolvent Zlín 1 – 5). Participant
Věk
Pohlaví
Kraj
Absolvent na:
Předchozí studium
AJ1
23 let
žena
Kraj Vysočina
VŠPJ
Sociální péče, sociálně právní činnost
AJ2
45 let
žena
Kraj Vysočina
VŠPJ
Neuvedla školu, předchozí praxi ve zdravotnictví
AJ3
23 let
žena
Jihomoravský kraj
VŠPJ
Gymnázium
AJ4
24 let
žena
Kraj Vysočina
VŠPJ
Gymnázium
AJ5
25 let
žena
Kraj Vysočina
VŠPJ
Střední zdravotnická škola
AZ1
23 let
žena
Zlínský kraj
UTB
Střední škola pedagogická a sociální
AZ2
25let
žena
Zlínský kraj
UTB
Gymnázium
AZ3
26 let
žena
Zlínský kraj
UTB
Střední škola pedagogická a sociální
AZ4
24 let
žena
Zlínský kraj
UTB
Střední zdravotnická škola
AZ5
24 let
žena
Zlínský kraj
UTB
Gymnázium
38
6. 5 KONTEXT VÝZKUMU V souvislosti s kontextem výzkumu, bych se chtěla zmínit o etice výzkumu, jež hraje důležitou roli při získání informací. Jak píše sociolog Anthony Giddens (1999) všechny typy výzkumu týkající se lidí, mohou přinášet etická dilemata. Taktéž Jeřábek (1992: 123) píše, že „kvalitní výzkum stojí výzkumníka hodně sil a během jeho realizace je sociolog mnohdy postaven před závažná etická rozhodnutí. Na jedné straně je vidina poodhalení zbývajících neznámých ve výzkumném projektu, na straně druhé morální kredit výzkumníka. Literatura uvádí pár typických příkladů projektů, jež poukazují na základní etické problémy, které se mohou vyskytnout v sociologickém výzkumu.“ Dále Jeřábek (1992) udává, že v souvislosti s etickým kodexem výzkumu je důležité:
zachovat vědeckou objektivitu výzkumu
nepřekračovat své schopnosti a kompetence
respektovat práva zkoumaných osob na soukromí a důstojnost
chránit zkoumané před osobním poškozením
zaručit důvěrné zacházení s výzkumnými daty
zajistit nezkreslenou prezentaci výzkumných dat
nezneužít roli výzkumníka k jiným účelům
poděkovat všem spolupracovníkům.
Mezi respondenty je věkové rozhraní 23 – 45 let a jsou to ženy. Rozhovory byly realizovány v jednom vyhraněném týdnu, přizpůsobila jsem se podle časové dispozice respondentů UTB. Jak už jsem již zmínila, všichni respondenti UTB jsou ze Zlínského kraje, tudíž jsem mohla rozhovory uskutečnit v klidném a přirozeném prostředí u sebe doma, ale i v místní knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Při výběru termínu rozhovorů s absolventy VŠPJ, jsem si zvolila jeden den, jelikož to pro mě bylo značně časově náročné z důvodu cestování. Proto jsem si také respondenty zvolila podle dostupnosti. Jelikož jsem si vybrala čtyři respondenty z Jihlavy, tak se výzkum konal na úkor toho, že v Jihlavě nemám zázemí v poklidné kavárně v Jihlavě na náměstí, kde
39
bylo ticho a klid. S poslední respondentkou jsem se setkala při zpáteční cestě domů v Brně. Rozhovor se konal u respondentky doma.
6. 6 LIMITY VÝZKUMU Prvním významným limitem výzkumu byl nedostatek času na jeho realizaci. Další vliv na výzkum mohl mít fakt, že jak už jsem zmínila, respondenti VŠPJ jsou mí bývalí kolegové a tudíž máme blízký vztah a tudíž některé informace by mohly být mírně zkreslené, ač byli velmi ochotní a sdílní. Dalším limitem byla má nezkušenost v roli výzkumníka, kdy jsem si nevěděla rady s analýzou získaných dat.
6. 7 OTÁZKY DO ROZHOVORU Co Vás vedlo vybrat si tuto školu či univerzitu? Na základě čeho jste si vybral/a obor Zdravotně sociální pracovník? Doplňující otázka, jež navazuje, na otázku č. 1 : Máte sociální nebo zdravotní vzdělání z předchozí školy? Jaký máte názor na obor Zdravotně sociální pracovník? Co Vás vedlo k rozhodnutí ne/pracovat ve vystudovaném oboru? Jaké je to vykonávat profesi (eventuálně být absolvent oboru Zdravotně sociální pracovník? Jaká byla Vaše volba profese po absolvování školy (eventuálně kam směřují Vaše kroky)? Dáváte přednost uplatnění se v oboru (event. v jakém sektoru)? S jakou cílovou skupinou byste chtěla pracovat, popřípadě pracujete a proč?
40
6. 8 ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT Podle Miovského (2006) je analýza kvalitativních dat řazena k nejobtížnější fázi realizované studie, a to vlivem rozsáhlé míry volnosti výkladu jednotlivých metod, nízké standardizace dílčích postupů a díky nepřeberným možnostem, které přinášejí, jak jednotlivé metody, tak varianty vznikající vzájemnou kombinací těchto metod. Po provedení doslovné transkripce byly informace, získané skrze uskutečněné polostrukturované rozhovory, analyzovány pomocí metody trsu. Vlivem tohoto procesu vznikly v přepsaném a následně vytištěném textu hlavní kategorie s dalšími subkategoriemi. V této části budou jednotlivé kategorie a subkategorie seskupeny do uceleného textu doplněného o výňatky přímých citací komunikačních partnerů. Ty budou pro lepší orientaci a přehlednost uváděny kurzívou a zasazeny do uvozovek. Před každým citačním výňatkem bude uvedena zkratka participantky, která daný výrok sdělila. DŮVOD VÝBĚRU OBORU ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK Při výběru studijního oboru Zdravotně sociální pracovník, vycházely absolventky z různých druhů motivů. Z odpovědí absolventek plyne, že největší počet vybraných absolventů ovlivnil při volbě daného studia psychický motiv, zejména se jednalo o sebeuplatnění, realizaci a zkušenosti. Tento motiv se vztahuje k absolventkám AJ1, AJ2, AJ4, AZ1, kdy absolventka AJ1 uvádí, že důvod volby studia je realizace v oboru, jelikož už zkušenosti se sociální prací má. Dále pak absolventka AJ2 uvádí, „Výběr oboru pro mne nebyla náhoda, pracovala jsem s pacienty na psychiatrické léčebně. Mým záměrem bylo věnovat se ve svém profesním životě sociální oblasti, k tomu jsem však neměla potřebné vzdělání. Proto mne oslovil nově otevřený obor na VŠPJ, který byl příležitostí, jak si rozšířit vzdělání a zároveň využít „volného času“ v péči o nemocného tatínka.“ V případě absolventky AJ2 jde o kombinaci psychického motivu s motivem vnitřním, jež byl v podobě získání vzdělání a praxe v závislosti na péči o nemocného otce. Dále AJ4 uvádí, že primární důvod výběru oboru byl ten, že má v rodině osobu s poruchou autistického spektra, cituji: „Obor Zdravotně sociální pracovník jsem si vybrala na základě toho, že chci pracovat s postiženými dětmi. Jelikož můj bratr trpí autismem, mám odmalička tendenci stýkat se s podobně postiženými dětmi. Když se to 41
tak vezme, žiju v tom celý svůj život, a i když mám praxi, co se týče autismu, díky bratru, tak se nemůžu bez vzdělání nikde hlásit pomalu o místo.“ Psychickým motivem pro AZ1 bylo získat potřebné vzdělání k sebeuplatnění se v oboru. Oproti AZ2, která má motiv vnější, jež vychází ze zájmu získat tzv. „titul“, vychází AZ3 z vnějšího ekonomického motivu vyplývajícího ze zájmu a potřeby jistoty. AZ3 uvádí, že důvod výběru oboru ZSP uvádí, „To je složitější. Když jsem maturovala, tak jsem byla ještě mladá, bylo mi 19 let a vysoká škola byla pro mě jasná volba, jelikož kdybych nestudovala, nemohla bych pobírat sirotčí důchod.“ Absolventky AZ4 a AZ5 vychází z vnitřního motivu, jež u AZ4 vychází ze zájmu o daný obor, jelikož má kladný vztah k lidem vlivem předchozí praxe na LDN a u AZ5 ho doplňuje duchovní motiv z důvodu kladného vztahu a osobního naplnění při práci s mentálně postiženými lidmi. Absolventku AJ3 ovlivnil při výběru oboru ZSP sociální motiv, jelikož se chtěla vyhnout osobnímu neúspěchu (vyloučení ze studia, kdy by ztratila status studenta). Úplná odpověď AJ3 zní: „Vybrala jsem si obor Zdravotně sociální pracovník, jelikož to byl jeden z mála oborů, který se začal vyučovat od letního semestru. Jelikož jsem už studovala na VŠPJ cestovní ruch a nesplnila jsem kredity, tak jsem zkusila ZSP.“ Poslední absolventka, jež zbývá k analýze této otázky je AJ5. V případě absolventky by se dalo říci, že její rozhodnutí ohledně studia není podloženo žádným z motivů, nýbrž pouhým přijetím na daný obor. PŘEDCHOZÍ SOCIÁLNÍ ČI ZDRAVOTNÍ VZDĚLÁVÍ V NÁVAZNOSTI NA OBOR ZSP Při shrnutí této otázky se odkazuji na kapitolu 6. 4 Účastnící výzkumu. Absolventky AJ1, AZ1, AZ3, uvádí, že mají předchozí sociální vzdělání v rámci střední školy, AJ5 a AZ4 mají zdravotní vzdělání v rámci střední školy. Zdravotním vzdělání v rámci střední školy nedisponuje AJ2, nýbrž praxí ve zdravotnictví. AJ3, AJ4, AZ2 a AZ5 uvedly, že nemají sociální ani zdravotní v rámci střední školy.
42
NÁZOR ABSOLVENTEK NA STUDIJNÍ OBOR ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK Názory absolventek na daný obor se relativně liší a vycházejí z obsáhlého množství motivů, jež má značný vliv na pohled absolventa v souvislosti se zmiňovaným oborem. Odpovědi absolventek AJ1 a AJ2 vycházejí z psychického motivu, zejména sociálního kontaktu vyplývajícího z intelektového zájmu. AJ1 uvádí, „Je to docela zajímavý obor. Má své kladné i záporné stránky, co si pamatuju. Samotný obor se mi líbil, měli jsme dobré předměty například psychologii, právo, které mě bavily, ale i předměty co jsem nemusela, protože byly formou blokové výuky a to bylo únavné. Poznala jsem nové lidi, s kterými se dalo vycházet, jelikož jsme byli dobrý kolektiv.“ Dále AJ2 uvádí, „Z mého pohledu to bylo skvělé studium. Upřímně mohu říci, že to byla dobrá volba, splnilo to mé očekávání. Naučila jsem se plno nových věcí, ale spíše, což je pro mě důležitější získala jsem praxi a zkušenosti, které jsou nezbytné pro sociální práci.“ Oproti tomu odpovědi AJ5 a AZ1 vycházejí z psychického motivu vyplývajícího ze zájmu pracovat v oboru s cílovou skupinou. V tomto případě se jedná o cílovou skupinu mentálně postižených lidí. Názor absolventky na obor AJ3 vychází z uvědomovaného motivu, jež vyplívá ze zájmu nepracovat se starými lidmi. Tudíž pokud absolventka vnímá obor ZSP v souvislosti s tímto zájmem, nemá kladný názor na daný obor. Značně kladný vztah k oboru má absolventka AJ4, jež je ovlivněn se zájmem o obor, převážně se jedná o práci s lidmi autistického spektra s vnitřním psychickým a sociálním motivem. Oproti AJ4 má absolventka AZ2 negativní názor na obor z důvodu vnější motivace vyplívající ze zájmu pouze dokončit studium, viz. její citace „ No, myslela jsem si, že by mě to mohlo bavit, ale ne. Školu jsem dokončila s odřenýma ušima a praxe mě vůbec nebavila, až na nějaké výjimky. Jediná praxe, co se dala, byla v dětském centru. Když jsem byla na praxi v domově důchodců, tak jsem vážně chtěla skončit se školou. Vůbec mě to nebavilo a těšila se, až to skončí.“ Jediná absolventka AZ3 ze zúčastněných si rozšiřuje vzdělání v závislosti na perspektivě práce v oboru. Zde se dá říct, že absolventka má značně kladný vztah k oboru vycházející z vnitřního psychického motivu vyplývajícího ze zájmu a cíle. „ Myslím si, že je to perspektivní obor. Jelikož už jsem nějakou zkušenost z předchozí školy měla, tak mě nezaskočilo nic. Ráda jsem chodila do školy, i když některé zkoušky 43
nebo předměty byly náročné a musela jsem je i opakovat, neodradilo mě to, právě naopak. Zbývající absolventky
AZ4 a AZ5 vycházely z vnějšího ekonomického motivu
vyplívajícího ze zájmu mít příjem podle jejich představ. Jak uvedly, sociální práce je v České republice nedostatečně finančně ohodnocený. (AZ5 „ Těžko říct, mám z toho smíšené pocity. Obor je to asi dobrý podle mě, máte na výběr z více možností, ale co se tak dozvídám, tak si říkám, že i některé prodavačky v Lidlu mají víc peněž. Je to hrozné, člověk chodí na vysokou, aby měl dobrou práci, dobrý plat a má někdy podstatně míň peněz, jak člověk, co má jen výuční list.“) VOLBA VÝBĚRU ŠKOLY ČI UNIVERZITY Stejně jako v předchozí otázce se volba absolventek při výběru školy či univerzity značně lišila. Největší vliv z pohledu absolventek na výběr školy měl zájem bydlet doma, vliv přijetí na školu, zájem studovat daný obor nebo dostupnost školy či výdaje související se školou. Absolventky AJ2, AJ4, AJ1, AZ5 se při volbě školy či univerzity řídily vnitřním psychickým motivem vyplývajícího ze zájmu bydlet doma, tudíž bylo pro ně nepřijatelné bydlet na kolejích či privátech. Při výběru školy měl na AJ1 a AZ5 značný podíl také motiv biologický, konkrétně potřeba sexu z důvodu partnerského vztahu v místě bydliště. Citace AZ5 „Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně jsem si vybrala proto, že jsem nechtěla nikam dojíždět a navíc tu mám rodinu a přítele.“ Jak jsme již uvedla AJ2 a AJ4 se též při výběru školy řídily vlivem vnitřního psychického motivu se zájmem bydlet doma. Na otázku, jež se týkala výběru školy AJ2 odpověděla „Byl to právě nově otevřený obor na VŠPJ odpovídající mému požadavku týkajícímu se zvýšení vzdělání, a zároveň dostupnost v místě bydliště.“ AJ4 uvedla „ Tuto školu jsem si vybrala na základě dostupnosti, byla pro mě jasnou volbou, protože to byla škola, která splňovala moje požadavky, co se týče vzdělání a byla kousek od domova, a proto jsem nemusela být nikde na privátu nebo kolejích, daleko od rodiny.“ Oproti předchozím absolventkám, jež jsem zmiňovala, absolventky AJ3 a AJ5 se řídily při volbě školy faktem, že byly přijaté ke studiu, v tomto případě se jedná o motiv vnější. AJ5 uvádí, „ Jak už jsem říkala, před tím, jsem chodila na zdravotní sestru, taky tady, ale neudělala jsem nějaké zkoušky a nechtělo se mi je opakovat příští rok a tak
44
jsem se rozhodla, že když se otvírá nový obor, tak ho zkusím, pokud se dostanu, třeba bude jednodušší.“ V případě AZ1 měl vliv na její výběr školy vnitřní psychický motiv vyplývající ze zájmu získat příslušné vzdělání v oboru ZSP. „ Univerzitu Tomáše Bati jsem si vybrala na základě toho, že to je snad jediná škola kde jsem mohla získat vzdělání, které jsem chtěla, a je pro moji kariéru potřebné.“ Posledním vlivem výběru školy byl vliv dostupnosti v souvislosti s vnějším ekonomickým motivem vyplývající ze zájmu neplatit výdaje za cestu, ubytování apod. Tento vliv ovlivnil rozhodnutí výběru školy AZ4 a AZ3, kdy AZ3 uvádí, „ Tato škola pro mě byla jasnou volbou. Chtěla jsem získat vzdělání a nemohla jsem si vybírat mezi školami, protože jsem na tom nebyla finančně nejlíp. Nemohla jsem si dovolit nikam dojíždět nebo být někde na kolejích, protože bych to ze sirotčího důchodu nedokázala zaplatit. Proto jsem zvolila UTB, protože se tam z domu dostanu pěšky a nemám další výdaje.“ U poslední absolventky AZ2 není zjevné, co ji vedlo k výběru školy. ROZHODNUTÍ NE/PRACOVAT VE VYSTUDOVANÉM OBORU Při analýze participantů, kdy odpověděly na otázku týkající se rozhodnutí ne/pracovat ve vystudovaném oboru se absolventky tvz. rozdělily do dvou skupiny. První skupinou byly absolventky AJ1, AJ2, AJ5, které uvedly, že dávají přednost uplatnění se v oboru, pracují v oboru a vliv na jejich rozhodnutí týkajícího se uplatnění vyplývá z vnitřní psychické motivace v závislosti na zájmu, u AJ1 je v kombinaci se sociálním motivem. AJ1 uvedla, „Po ukončení studia jsem měla možnost nastoupit do nízkoprahového zařízení. Velkým vlivem se na tom podílela má předchozí praxe. Díky tomu mě zaměstnanci i vedení znali. Ještě před koncem studia jsem dostala od tohoto zařízení nabídku, že pokud dokončím úspěšně studium, můžu u nich od dubna nastoupit a to se taky stalo.“ Dále AJ2 uvedla, „Ve vystudovaném oboru pracuji, i když ne jako zdravotně sociální pracovník, ale jako sociální pracovník. Práce s klienty mne baví, proto jsem zůstala v oboru.“ AJ5 uvedla, „Předchozí zkušenost a praxe jako dobrovolník. Zájem a dobrý pocit rozvíjet se v oboru a také pomáhat potřebným.“
45
Do této skupiny se stejným typem motivů, spadají, také absolventky AZ3 a AZ4 s rozdílem, že zatím nepracují v oboru, AZ3 vlivem studia. AZ3„V oboru zatím nepracuju, protože jsem nadále student a dodělávám si magisterské vzdělání - obor sociální pedagogika. Příští rok, když všechno půjde jak má, tak školu dodělám. Zatím chodím na brigádu při škole, starám se o kluka po cévní mozkové příhodě. Chtěla bych po škole pracovat na OSPODU, ale je tam velká konkurence a když nemáte známosti, tak se tam ani nedostanete.“ V této skupině jsou absolventky, které baví práce Zdravotně sociálního pracovníka, realizují se, pracují s cílovými skupinami, a pokud nepracují, mají zájem o práci. Pak je tady AJ4, která chce realizovat v oboru, ale v současnosti je ovlivněna vnitřním biologickým motivem v kombinaci s mateřským pudem, z toho vyplývá, že participantka je na mateřské dovolené. Do druhé skupiny patří absolventky AJ3, AZ1, AZ2, AZ5, které vycházejí při rozhodnutí ne/pracovat v oboru z ekonomického motivu vycházejícího ze zájmu lepšího příjmu. Z této skupiny pouze AZ1 pracuje v oboru. JAKÉ JE TO PRO ABSOLVENTY VYKONÁVAT PROFESI ZSP EVENTUÁLNĚ BÝT ABSOLVENTEM OBORU ZSP V této sekci je těžší analyzovat odpovědi, jelikož jsou nesouměrné a značně se lišší. Absolventky AJ1 a AJ2, AJ5 poukazují na to, že je to skvělý pocit a práce v oboru je naplňuje. V tomto případě se dá říci, že jejich vnímání práce a samotnou práci ovlivňuje vnitřní psychický motiv vyplývající ze zájmu pracovat v oboru. AJ1 uvádí, „ Je to skvělý pocit, dělat to co Vás baví a ještě mít za to zaplaceno. Jsem ráda, že díky školní praxi jsem získala pracovní místo a můžu pracovat s dětmi. Je to hodně veselá a příjemná práce. Nejvíce se mi líbí to, že je tvůrčí.“. Také AJ2 je kladně motivována, uvádí „Je to dobrý pocit, práce mne baví. Na druhou stranu je práce s klienty v sociální sféře nízko finančně ohodnocená, a to i přes svou důležitost a potřebnost.“ AJ5 vnímá svou profesi též kladně, udává, „ Je to fantastické. Pracuji s mentálně postiženými, jak už jsme říkala a naplňuje mě to.“
46
Při analýze odpovědi absolventek AJ3 a AZ2 nelze určit odpověď na otázku, jelikož se k tomu plně nevyjádřily. Spíše se zmínily o tom, že jsou rády za ukončení studia a víc se k tomu nevyjadřovaly. AZ4 uvedla, že vlivem absolvování oboru má přehled v této oblasti, jak po teoretické, tak i po praktické stránce, zde jedná o intelektové zájmy, které absolventku ovlivňují. AZ5 uvedla, že vystudovanou profesi nevykonává, jelikož je sociální oblast práce nedostatečně finančně ohodnocena. Vliv na její rozhodnutí má ekonomický motiv závisející na zájmu. Poslední absolventky, jež se nám vyjádřily, k této otázce jsou absolventky AJ4 a AZ3. Obě absolventky mají něco společného, chtějí pracovat v oboru, zatím nepracují, ale chtějí pracovat v oboru a mají kladný vztah k oboru a samotné profesi ZSP s rozdílem, že AJ4 je na mateřské dovolené a AZ3 je stále studentkou v navazujícím studiu. Aj4 se vyjádřila k této otázce „ Je to dobrý pocit, úspěšně dokončit studium. Zatím nepracuji jako Zdravotně sociální pracovník, protože jsem na mateřské dovolené a starám se o syna, ale potom bych chtěla zůstat určitě v oboru.“ VOLBA PROFESE PO ABSOLVOVÁNÍ ŠKOLY V otázce (Jaká byla Vaše volba profese po absolvování školy, eventuálně kam směřují Vaše kroky?) participantky uvedly, že důležitými faktory při volbě profese byly práce v oboru jednak s určitou cílovou skupinou, jež si absolventky vybraly, ale také práce v oboru, ekonomická perspektiva. Absolventky AJ1, AJ5, AZ1, AJ2 ovlivnil při výběru následné profese vnitřní psychický motiv závisející na zájmu pracovat v oboru, z toho pouhá AJ2 nebrala za důležité pracovat s konkrétní cílovou skupinou. AJ5 a AZ1 pracují s mentálně postiženými dětmi ( AJ5: „ Měla jsem v tom hned jasno. Protože už jsem měla nějaké zkušenosti s mentálně postiženými díky tomu, že jsem chodila jako dobrovolnice a pak jsem si tam zvolila i školní praxi, tak už jsem věděla, že bych tam po škole chtěla pracovat. Už jsem i dobře znala klienty i zaměstnance, takže to pro mě bylo super. Můžu říct, že jsem spokojená, protože dělám práci, co mě baví v klidném prostředí se super kolektivem.“) a AJ1 s dětmi v nízkoprahovém zařízení (AJ1: „ Pro mě byla jasná volba profese už od začátku. Už od studia jsem dávala přednost práci s dětmi ať už to zdravými nebo nemocnými. Taky mě bavila práce na psychiatrické léčebně, kde jsem měla praxi se závislými osobami. Jednu z těchto dvou věcí jsem chtěla dělat, pracovat buď s dětmi, nebo na psychiatrii. Když jsem si dávala životopis do 47
různých zařízení, ozvali se mi z nízkoprahového centra a přijali mě.“). U absolventek AJ3, AZ2, AZ5 měl vliv na výběr profese ekonomický motiv závisející na zájmu získat dobré finanční ohodnocení, proto také AJ3 zůstala, u svého předchozího povolání, aby měla jistotu dosavadního příjmu (AJ3: „ Získat práci v oboru, ale bylo to těžké, protože jsem dokončila školu letos v červnu. Zatím jsem práci v oboru nenašla, a proto nadále pracuji v dětském koutku, kde jsem pracovala i při studiu.“). AZ2 uvádí, „ Zjistila jsem, že mi více vyhovují podmínky práce, tam kde pracuji v (pojišťovně), protože mi práce v sociálních službách nenabízí takovou finanční jistotu a zázemí než práce sociálního pracovníka.“ Participantka AZ4 uvedla, že jejím cílem po ukončení studia bylo pracovat ve zdravotnictví, ale bohužel nepracuje. Zde se dá hovořit o vnitřním motivu, pokud bychom hovořili o tom, že absolventka chce pracovat ve zdravotnictví. Odpovědi AJ4 a AZ3 jsou již identifikované předchozím textu, ale pro shrnutí AJ3 zatím nepracuje v oboru z důvodu mateřské dovolené, chtěla by pracovat s osobami s poruchou autistického spektra, AZ3 rozvíjí své dosavadní vzdělání v navazujícím studiu, tudíž také zatím nepracuje v oboru, ale po absolvování by chtěla pracovat v oboru spíše po stránce úřednické, zejména se jedná o sociální ústavy nebo Ospod. VOLBA UPLATNĚNÍ SE V OBORU ( SEKTOR) Při této otázce : (Dáváte přednost uplatnění se v oboru, event. v jakém sektoru?) se participantky značně shodly. Z analýzy informací vyšel fakt, že absolventky dbají jednak na vnitřním psychickém motivu vyplívajícího ze zájmu pracovat v oboru, a taktéž na ekonomickém motivu vyplívajícího ze zájmu získat přijatelné finanční ohodnocení. Zmiňuji se, že platové ohodnocení a platové třídy Zdravotně sociálního pracovníka naleznete v příloze. č. 2
48
Volba uplatnění se v oboru - sektor Participantky
Dáváte přednost
Typ sektoru
Typ motivu
neuvedla
Vnitřní psychický motiv vyplívající ze
uplatnění v oboru? AJ1
ANO
zájmu pracovat v oboru AJ2
ANO
neziskový
Vnitřní motiv vycházející ze zájmu pracovat v oboru
AJ3
ANO
veřejný
Ekonomický motiv vycházející ze zájmu lepšího finančního ohodnocení
AJ4
ANO
neuvedla
Vnitřní psychický motiv vycházející ze zájmu realizace se v práci s cílovou skupinou
AJ5
ANO
neziskový
Vnitřní psychický motiv vycházející ze zájmu realizace se v práci s cílovou skupinou
AZ1
ANO
veřejný
Vnitřní psychický motiv, seberealizace vyplívající ze zájmu pracovat v oboru
AZ2
NE
-
Ekonomický motiv na základě zájmu udržet si dosavadní pracovní místo, jež je dobře finančně ohodnoceno
AZ3
ANO
veřejný
Vnitřní psychický motiv vycházející se zájmu pracovat s cílovou skupinou v kombinaci s ekonomickým motivem
AZ4
ANO
veřejný
Vnitřní psychický motiv vycházející se zájmu pracovat s cílovou skupinou v kombinaci s ekonomickým motivem
AZ5
ANO
veřejný
Ekonomický motiv
49
CÍLOVÁ SKUPINA Při otázce:( S jakou cílovou skupinou byste chtěla pracovat, popřípadě pracujete?) se značná většina shodla na tom, že nejoblíbenější cílové skupiny se kterými již pracují, nebo by chtěly pracovat, jsou děti, mentálně postižené děti i dospělí. Přehled cílových skupin, se kterými absolventky pracují, nebo by chtěly. Participantky
Cílové skupiny
Pracují s nimi
Chtěly by s nimi pracovat
AJ1
děti (11 – 23 let),
ANO
ANO
nízkoprahové centrum
AJ2
senioři, zdravotně postižení
ANO
ANO
AJ3
děti, zdravotně postižení
NE
ANO
AJ4
osoby s poruchou
NE
ANO
autistického spektra AJ5
mentálně postižení
ANO
ANO
AZ1
mentálně postižení
ANO
ANO
AZ2
nemá cílovou skupinu
NE
NE
AZ3
děti (Ospod), úřad
NE
ANO
AZ4
nemocní (zdravotnictví,
NE
ANO
NE
ANO
LDN, psychiatrická léčebna) AZ5
děti z domova
Z výše uvedených dat vyplývá, že pouze absolventky AJ1, AJ2, AJ5, AZ1, nyní pracují v oboru Zdravotně sociální pracovník s cílovou skupinou, kterou si zvolily. Oproti tomu absolventky AJ3, AJ4, AZ3, AZ4, AZ5 nepracují s jejich cílovou skupinou v oboru, ačkoli AJ4, AZ3 z důvodu, jež už v textu byl uveden, chtějí a budou v oboru pracovat. AJ3, AZ4 a AZ5 by chtěly v oboru pracovat s vybranou cílovou skupinou, ale doposud jejich rozhodnutí ovlivnil ekonomický motiv vyplívající ze zájmu mít stabilní a dostatečně ohodnocenou práci po finanční stránce. Vyčnívající je zde absolventka AZ2, jež nechce pracovat v oboru, nemá cílovou skupinu a na jejím rozhodnutí se také odráží ekonomický motiv na základě zájmu lepšího platu. Do přílohy č. 9 přidávám veškerý záznam z rozhovorů s komentářem, související s empirickou částí, jež mi dopomohly k analýze získaných dat.
50
6. 9 SHRNUTÍ VÝZKUMU Mezi absolventkami VŠPJ i UTB, které se podílely na výzkumu, jsou ty, jež mají kladný vztah ke studijnímu oboru Zdravotně sociální pracovník, neboť se v něm realizují jak po pracovní stránce, tak i po studijní. Mezi absolventky, které jsou v tuto chvíli zaměstnané v oboru, ať už jako sociální pracovnice, zdravotně sociální pracovnice patří AJ1, AJ2, AJ5, AZ1. Z výše uvedených dat, lze vydedukovat, že absolventky VŠPJ, co se týče uplatnění se po absolvování studia a získání práce v oboru, bez ohledu na tom, jaký motiv je ovlivnil, jestli vnitřní psychický vycházející ze zájmu či ekonomický motiv vycházející ze zájmu (tyto dva motivy byly nejvíce použity) jsou na tom lépe jak absolventky UTB. Jedná li se o absolventky, které by chtěly v oboru pracovně angažovat a zatím se neangažují z důvodu ekonomického motivu na základě zájmu získat stabilnější finanční příjem, nebo z biologického motivu vyplývající ze zájmu být matkou či z vnitřního psychického motivu seberealizace a získání nového vzdělání, analýza ukázala, má zájem o obor mají absolventky všechny absolventky VŠPJ a UTB, vyjma absolventky AZ2. Dále výzkum zřetelně poukazuje na to, s jakými cílovými skupiny absolventi pracují, nebo mají zájem pracovat. Jedná se zejména o děti, mentálně postižené, zdravotně postižené, viz. kapitola 7.9 Cílová skupina. Výzkum odhalil odlišné motivy absolventek, jež je ovlivňovaly při výběru oboru ZSP, výběru školy na které se daný obor vyučuje, volbě profese po absolvování oboru, volbě ne/pracovat ve vystudovaném oboru atd. Nejvíce se u většiny respondentek projevovaly motivy vnitřní psychické na základě určitého zájmu, ale také motiv ekonomický vyplívající ze zájmu.
51
7. ZÁVĚR V bakalářské práci se zabývám motivací absolventů studijního oboru Zdravotně sociální pracovník k výkonu této profese. Jedná se o absolventy VŠPJ a UTB. Důvod, proč jsem si zvolila absolventy těchto dvou škol je takový, že jsem chtěla získat osobní přehled, kam směřují po profesní stránce absolventi UTB, co je motivuje k výkonu profese, co je jejich cílem, neboť Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se nachází v místě mého bydliště. Tím jsem si udělala osobní přehled, kam čerství zdravotně sociální pracovníci směřují. Absolventy VŠPJ jsem si k výzkumu zvolila též záměrně, jelikož jsem chtěla zjistit, co mé bývalé kolegy motivovalo ne/pracovat v oboru, dále také jestli našli uplatnění. V tomto případě se také jedná o čerstvé absolventy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se skládá z čtyř kapitol bez úvodu. V první kapitole jsem se soustředila na studijní obor Zdravotně sociálního pracovníka v návaznosti na čtyři podkapitoly, kde jsem se soustředila na vymezení rozdílu mezi sociálním pracovníkem a zdravotně sociálním pracovníkem, vzdělávání ZSP na vysokých školách, profesi zdravotně sociálního pracovníka a uplatnění zdravotně sociálního pracovníka. Ve druhé kapitole jsem věnovala pozornost absolventu oboru Zdravotně sociální pracovník, jeho kompetencím, vědomostem, dovednostem, schopnostem. V další a pro práci nejvýznamnější kapitole jsem se věnovala motivaci. Pozornost jsem v této kapitole věnovala klasifikaci motivů, potřebám, zájmům, cílům, pudům, ideálům, hodnotám, postojům a altruismu. V poslední kapitole jsem se zaměřila na uplatnění zdravotně sociálního pracovníka v praxi, zejména v neziskovém sektoru. V empirické části jsem realizovala kvalitativní výzkum. Tento výzkum byl zaměřený na zjištění motivace absolventů VŠPJ a UTB k výkonu této profese. Výzkum byl uskutečněn na základě polostruktutovaných rozhovorů s absolventy a byl realizován s pěti absolventy VŠPJ a pěti absolventy UTB. Podle klasifikace motivů, hodnot, zájmů jsem zjistila, způsob motivace, jež měla vliv: na studijní obor ZSP, výběr školy, následnou profesi, cílovou skupinu.
52
VYSVĚTLIVKY Zdravka – Střední zdravotní škola Gympl - Gymnázium Státnice - Státní závěrečná zkouška
53
LITERATURA BAČOVÁ,V. Identita v sociálnej psychológii. In. J. Výrost, I. Slaměník I. (Eds.),Sociální psychologie. Praha: ISV, 1997. s. 213-215, 223-224 BALCAR, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 231 s. ISBN: 14-343-83. BARRETT, James a Geoffrey WILLIAMS. Testy vašich schopností. Praha: Grada, 2006. Testy (Grada). ISBN 80-247-1506-6. BEDRNOVÁ, E. - NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 3. vyd. Praha: Management Press, 2007. 798 s. ISBN 80-7261-064-3waaaaa DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8. GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4. GRÁC, J.: Pohľady do psychologie hodnotovej orientácie mládeže. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1979. 337 s. ISBN: 67-015-79. GRANT, M. Adam. Does Intristic Motivation Fuel the Prosocial Fire? Motivational Synergy in Predicting Persistence, Performance, and Produktivity. Journal of Applied Psychology, 2008, vol. 93, no. 1. 48-58 p. HARTL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN: 80-7178-303-X. HAVLÍČKOVÁ, Daniela a Kamila ŽÁRSKÁ. Kompetence v neformálním vzdělávání. Praha: Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2012. ISBN 978-80-87449-18-9. HAYES, N. Základy sociální psychologie. 3. vyd. Praha: Portál, 2003. 165 s. ISBN 807178-763-9. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.
54
HUDEČEK, J.: Hodnotové orientace v motivační sféře osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 95 s. ISSN: 0069-2298. HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOVÁ, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 256 s. ISBN: 14-566-84. CHRÁSTKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing a. s, 2007, s.32. JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254329-6. JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Carolinum, 1992. KOHOUTEK, Rudolf. Základy užité psychologie. Brno: CERM, 2002. ISBN 80-2142203-3. KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese. 5. vyd. Praha: Portál, 2011, 147 s. ISBN 978-80-7367-922-4. KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80247-3676-1. LANGMEIER, Josef. BALCAR, Karel. ŠPITZ, Jan. Dětská psychoterapie. 3. vyd. Praha: Portál, 2010. 431 s. ISBN 978-807-3677-107 MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing A. s,2006,s. 142-157. MIKULÁŠTÍK, Milan. Manažerská psychologie. 3., přepracované vydání. Praha: Grada, 2015. Manažer. ISBN 978-80-247-4221-2. MRKVIČKA, J.: Člověk v akci: motivace lidského jednání. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1971. 184 s. ISBN: 08-030-71. SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada, 2014. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3568-9. SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNÍ PRÁCA. Recenzovaný odborný časopis. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2015. ISSN 1805-885x.
55
SMÉKAL, V.: Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ŠUBRT, Jiří. Soudobá sociologie. V Praze: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-17893. ŠVANCARA, J.: Emoce, city a motivace. 3. dopl. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 193 s. ŠVANCARA, J.: Emoce, motivace, volní procesy. Studijní příručka k předmětu Obecná psychologie II (prožívání, jednání). Brno: Psychologický ústav FF MU, 2003. 140 s. ISBN: 80-86633-11-X. VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1428-8. Internetové zdroje https://www.upce.cz/studium/obory-detail.html?id=438 http://www.vspj.cz/zajemce-o-studium/bakalarske-studium/zdravotne-socialnipracovnik http://ksp.vspj.cz/odborna-praxe-studentue-studium/zdravotne-socialni-pracovnik http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 http://www.jobs.cz/vysoke-skoly/v/humanitni-a-spolecenske-vedy/socialni-prace/ www.vspj.cz/zajemce-o-studium/bakalarske-studium/zdravotnesocialnipracovnik/podminky-prijimaciho-rizeni http://www.utb.cz/fhs/chci-studovat/studijni-program-zdravotne-socialni-pece-studijniobor http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page2149/Registrace-socialnich-sluzeb/6-kvalifikacnipozadavky-vzdelavani http://www.mpsv.cz/nahled/cs/862
56
http://www.vosplzen.cz/upload/File/IPVZ-ZSP-info.pdf http://rudolfkohoutek.blog.cz/0911/vedomosti-dovednosti-a-navyky-zaku-studentu http://www.osu.cz/index.php?kategorie=34492&id=2915&obor=1802 http://www.studium-psychologie.cz/obecna-psychologie/12-motivace-delenimotivu.html http://www.ucenischalupou2.chytrak.cz/psychologie/11.htm http://ografologii.blogspot.cz/2009/05/psychologie-hodnot.html www.caraiss.wz.cz/druhak/postoje-motivace.doc www.socialniprace.cz/zpravy.php?oblast=1&clanek=724 http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-13 http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-16/Jake-kompetence-uabsolventu-ocekavaji-/26
57
PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 ETICKÉ ZÁSADY, ETICKÝ KODEX Sociální práce je založena na hodnotách demokracie a lidských práv. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin i jednotlivců, tak jak jsou vyjádřeny v Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte. Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti. Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v míře, aby současně nedocházelo k omezení takového práva druhých osob. Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a dobrovolným společenským organizacím svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností a jejich následků. Pravidla etického chování sociálního pracovníka Ve vztahu ke klientovi Sociální pracovník vede své klienty k vědomí odpovědnosti sám za sebe. Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů. Sociální pracovník pomáhá se stejným úsilím a bez jakékoliv formy diskriminace všem klientům. Při žádné formě diskriminace nespolupracuje a nezúčastní se jí. Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům, nebo jestliže jsou ohroženy další osoby. V případech správního řízení umožňuje účastníkům tohoto řízení nahlížet do spisů.
58
Sociální pracovník dbá, aby klienti obdrželi všechny služby a dávky sociálního zabezpečení, na které mají nárok, a to nejen od instituce, ve které je zaměstnán, ale i ostatních příslušných zdrojů. Poučí klienty o povinnostech, které vyplývají z takto poskytnutých služeb a dávek. Pomáhá řešit i jiné záležitosti a problémy klienta týkající se jiné složky jeho života. Sociální pracovník hledá možnosti jak zapojit klienty do procesu řešení jejich problémů. Ve vztahu ke svému zaměstnavateli Sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli. V zaměstnavatelské organizaci vytváří takové podmínky, které umožní sociálním pracovníkům v ní zaměstnaným přijmout a uplatňovat závazky, vyplývající z tohoto kodexu. Snaží se ovlivňovat sociální politiku, pracovní postupy a jejich praktické uplatňování ve své zaměstnavatelské organizaci s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům. Ve vztahu ke svým kolegům Sociální pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků. Vykonává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytované sociální služby. Respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů, ostatních odborných a dobrovolných pracovníků. Kritické připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě a vhodným způsobem. Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti Sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání. Neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod. 59
Brání tomu, aby odbornou sociální práci prováděl nekvalifikovaný pracovník bez patřičného vzdělání. Je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy a dilema. Pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce. Ve vztahu ke společnosti Sociální pracovník má právo i povinnost upozorňovat širokou veřejnost a příslušné orgány na způsoby, kterými společnost, vláda nebo přispívají k obtížím a utrpení lidí a nesnaží se o jejich ukončení. Zasazuje se o zlepšení sociálních podmínek a sociální spravedlnosti tím, že podněcuje změny v zákonech, politice státu i v politice mezinárodní. Upozorňuje na možnost spravedlivějšího rozdělení společenských zdrojů a potřebu zajistit přístup k těmto zdrojům těm, kteří to potřebují. Působí na rozšíření možnosti a příležitosti ke zlepšení kvality života pro všechny lidi, a to se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům a skupinám. Sociální pracovník působí na zlepšení podmínek, které zvyšují vážnost a úctu ke kulturám, které vytvořilo lidstvo. Platnost kodexu od 1. 1. 1995. Společnost sociálních pracovníků ČR
60
PŘÍLOHA Č. 2 PLATOVÉ TŘÍDY SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ A ZÁKLADNÍ HRUBÉ MĚSÍČNÍ PLATY BEZ PŘÍPLATKŮ stupeň
platové třídy
praxe 1
1
do 1
2
3
4
5
6
7
8
7 280,-
7 890,-
8 550,-
9 270,-
10 060,-
10 910,-
11 840,-
12 840,-
7 540,-
8 180,-
8 880,-
9 630,-
10 430,-
11 320,-
12 270,-
13 310,-
7 830,-
8 490,-
9 220,-
10 000,-
10 850,-
11 750,-
12 750,-
13 830,-
8 130,-
8 810,-
9 570,-
10 370,-
11 250,-
12 200,-
13 230,-
14 350,-
8 440,-
9 150,-
9 940,-
10 760,-
11 670,-
12 650,-
13 730,-
14 890,-
8 760,-
9 490,-
10 320,-
11 180,-
12 130,-
13 150,-
14 250,-
15 450,-
9090,-
9 870,-
10 700,-
11 600,-
12 580,-
13 620,-
14 800,-
16 030,-
9 440,-
10 250,-
11 100,-
12 030,-
13 070,-
14 150,-
15 380,-
16 650,-
9 790,-
10 630,-
11 540,-
12 500,-
13 560,-
14 680,-
15 940,-
17 280,-
10 160,-
11 040,-
11 960,-
12 960,-
14 070,-
15 240,-
16 550,-
17 930,-
10 560,-
11 460,-
12 430,-
13 460,-
14 610,-
15 810,-
17 190,-
18 610,-
10 950,-
11 900,-
12 900,-
13 970,-
15 160,-
16 400,-
17 830,-
19 310,-
roku 2
do 2 let
3
do 4 let
4
do 6 let
5
do 9 let
6
do12 let
7
do 15 let
8
do 19 let
9
do 23let
10
do 27 let
11
do 32 let
12
nad 32 let
61
PŘÍLOHA Č. 2 PLATOVÉ TŘÍDY SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ A ZÁKLADNÍ HRUBÉ MĚSÍČNÍ PLATY BEZ PŘÍPLATKŮ
stupeň
platové třídy
praxe 9
1
do 1
10
11
12
13
14
15
16
13 920,-
15 120,-
16 400,-
17 780,-
19 270,-
20 910,-
22 710,-
24 620,-
14 460,-
15 680,-
17 020,-
18 450,-
20 010,-
21 720,-
23 560,-
25 550,-
15 000,-
16 280,-
17 660,-
19 150,-
20 770,-
22 530,-
24 470,-
26 510,-
15 590,-
16 910,-
18 330,-
19 870,-
21 540,-
23 380,-
25 380,-
27 510,-
16 170,-
17 550,-
19 010,-
20 620,-
22 370,-
24 250,-
26 340,-
28 560,-
16 770,-
18 210,-
19 750,-
21 400,-
23 210,-
25 170,-
27 340,-
29 630,-
17 400,-
18 900,-
20 490,-
22 200,-
24 080,-
26 130,-
28 360,-
30 730,-
18 060,-
19 610,-
21 260,-
23 040,-
24 990,-
27 110,-
29 420,-
31 900,-
18 750,-
20 360,-
22 070,-
23 910,-
25 930,-
28 120,-
30 550,-
33 100,-
19 460,-
21 120,-
22 900,-
24 820,-
26 910,-
29 180,-
31 690,-
34 360,-
20 190,-
21 920,-
23 760,-
25 770,-
27 930,-
30 300,-
32 880,-
35 650,-
20 970,-
22 750,-
24 660,-
26 730,-
28 980,-
31 440,-
34 130,-
36 990,-
roku 2
do 2 let
3
do 4 let
4
do 6 let
5
do 9 let
6
do12 let
7
do 15 let
8
do 19 let
9
do 23let
10
do 27 let
11
do 32 let
12
nad 32 let
62
PŘÍLOHA Č. 3 - VZTAH MOTIVACE A POTŘEB Nedostatek
Odstranění nedostatku
Potřeba
Na cíl zaměřená činnost
Motivace
PŘÍLOHA Č. 4 – MASLOWOVA PYRAMIDA POTŘEB Z ROKU 1943
Potřeba seberealizace Potřeba uznání a úcty Potřeba sounáležitosti Potřeba bezpečí a jistoty Biologické fyzické potřeby
63
PŘÍLOHA Č. 5 - STRUKTURA POSTOJE – POSTOJ SE SKLÁDÁ ZE TŘÍ ČÁSTÍ:
kognitivní (vnímání)
emocionální (pocity)
z hlediska chování
PŘÍLOHA Č. 6 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL Podle
informací
z internetového
zdroje
NÁRODNÍ
ÚSTAV
PRO
VZDĚLÁVÁNÍ. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce: Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-13
jsou
faktory
ovlivňujícími uplatnění absolventů škol:
aktivní přístup - nejdůležitější faktor ovlivňující dobré uplatnění absolventů škol na trhu práce
úroveň vzdělání – snadněji se uplatňují absolventi s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním (situace se však různí v závislosti na oboru vzdělání)
klíčové kompetence - s vyšším vzděláním absolventů roste důležitost osvojení klíčových kompetencí o všechny úrovně vzdělání – ochota dále se učit o absolventi VŠ – všestranné schopnosti, znalosti a dovednosti, zběhlost v cizích jazycích, schopnost rozhodovat se a nést zodpovědnost
obor vzdělávání o zdravotnictví a lékařství - velmi dobré šance na uplatnění na trhu práce pro všechny úrovně vzdělání. Převládá dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nedostatek pracovníků pečovatelských a sociálních služeb.
64
připravenost absolventů orientovat se na trhu práce
schopnost udělat dojem na zaměstnavatele
široké a odborné profesní znalosti a dovednosti
praxe – nedostatečná praxe bývá důvodem špatného uplatnění absolventů na trhu práce
NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce: Jaké kompetence u absolventů očekávají zaměstnavatelé v sektoru služeb [online]. [cit. 28.8.2016]. Dostupný na: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-16/Jake-kompetence-uabsolventu-ocekavaji-/26 PŘÍLOHA
Č.
7
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
ZNALOSTI
A
SCHOPNOSTI
PRO
ZAMĚSTNAVATELE schopnost nést
čtení a porozumění
schopnost řešit
zodpovědnost
pracovníkům
problém
ochota učit se
schopnost vést
ochota učit se
schopnost řešit problém
schopnost prezentace
použití výpočetní techniky
zběhlost v cizích jazycích
komunikační
schopnost řešit
schopnosti
stresové situace
65
PŘÍLOHA Č. 8 SOUHLAS O ZPRACOVÁNÍ POSKYTNUTÝCH INFORMACÍ Souhlas o zpracování poskytnutých informací Já……………………………………..,bytem…………………………………………… ……..souhlasím, že informace, které byly mnou poskytnuty, mohou být uvedeny v bakalářské práci. Datum:
Podpis:
66
PŘÍLOHA Č. 9 ZÁZNAM Z ROZHOVORŮ Na základě čeho jste si vybral/a obor Zdravotně sociální pracovník? Participantka AJ1 – uvedla, že motiv její volby studia Zdravotně sociálního pracovníka byl psychický. Jednalo se o sebeuplatnění. Absolventka věděla, že, aby mohla pracovat podle jejich představ, musí vystudovat daný studijní obor ZSP. Participantka AJ2 - „Výběr oboru pro mne nebyla náhoda, pracovala jsem s pacienty na psychiatrické léčebně. Mým záměrem bylo věnovat se ve svém profesním životě sociální oblasti, k tomu jsem však neměla potřebné vzdělání. Proto mne oslovil nově otevřený obor na VŠPJ, který byl příležitostí, jak si rozšířit vzdělání a zároveň využít „volného času“ v péči o nemocného tatínka.“ Komentář: V případě participantky č. 2 jde o motiv vnitřní, uvědomovaný a taktéž psychický, kdy absolventka vlivem péče o nemocného otce nalezla sebeurčení, jež mělo vliv na vybraný obor. Participantka AJ3 – „Vybrala jsem si obor Zdravotně sociální pracovník, jelikož to byl jeden z mála oborů, který se začal vyučovat od letního semestru. Jelikož jsem už studovala na VŠPJ cestovní ruch a nesplnila jsem kredity, tak jsem zkusila ZSP.“ Komentář: V tomto případě, po odpovědi absolventky, by se dalo říci, že motivace byla sociální, kdy se absolventka snažila vyhnout osobnímu neúspěchu (vyloučení ze studia a zánik tzv. statusu studenta). Participantka AJ4 - „Obor Zdravotně sociální pracovník jsem si vybrala na základě toho, že chci pracovat s postiženými dětmi. Jelikož můj bratr trpí autismem, mám odmalička tendenci stýkat se s podobně postiženými dětmi. Když se to tak vezme, žiju v tom celý svůj život, a i když mám praxi, co se týče autismu, díky bratru, tak se nemůžu bez vzdělání nikde hlásit pomalu o místo.“ Komentář: Z odpovědi absolventky vyplývá, že se jedná o vnitřní psychický motiv, jež je založený na jejich osobních zkušenostech týkající se autismu.
Participantka AJ5
- „Obor Zdravotně sociální pracovník jsem si nevybrala úmyslně, ale
proto, že jsem chodila již na zdravotní sestru a studium bylo náročné, proto jsem se přihlásila na nový obor a tak jsem si řekla, že to zkusím. No a dostala jsem se.“
67
Komentář: V případě absolventky by se dalo říci, že její rozhodnutí ohledně studia není podloženo žádným z motivů, nýbrž pouhým přijetím na daný obor. Participantka AZ1 - uvedla, že důvodem, proč si zvolila obor Zdravotně sociální pracovník, bylo získat sociální vzdělání. Z toho plyne, že důležitý faktor při volbě oboru byl psychický motiv, který staví na sebeuplatnění, a proto se absolventka chtěla realizovat v této oblasti. Participantka AZ2 – uvedla, že jí nešlo o obor Zdravotně sociální pracovník, nýbrž pouze o titul „Bc.“ Odpověď absolventky značí o tom, že jediná motivace studovat tento obor by mohla být vnější, jež vychází ze zájmu, z důvodu toho, že participantka absolvovala školu za účelem odměny, v tomto případě zmiňovaného titulu bakalář. Participantka AZ3
- Tehdy po maturitě jsem nechtěla jít ještě makat. Ve Zlíně ani pomalu
není kde, práce je málo a peníze žádné. Proto jsem si dala přihlášku na různé školy různých oborů, byly to obory pedagogické a sociální a čekala jsem, jestli se někam dostanu.“ Komentář: V tomto případě se jedná o motivaci vnější ekonomickou, kdy participantka je závislá na finančních prostředcích, ale dalo by se říci, že vnější ekonomickou motivaci doplňuje psychická motivace z toho důvodu, jelikož se dále vzdělávat, realizovat se v daném oboru. Participantka AZ4 – Z dané odpovědi absolventky lze říci, že její volba oboru vyplývá z vnitřní motivace, jež vychází ze zájmu, neboť si vybrala obor na základě předchozí zkušenosti, kdy v rámci studia absolvovala praxi na LDN. Participantka AZ5 - uvedla, že její volba oboru byla motivována na základě vnitřní motivace, ale také by se dalo říci i vliv na její volbu měla motivace duchovní, z toho důvodu, že pro absolventku měla práce s mentálně postiženými citovou hodnotu. Máte sociální nebo zdravotní vzdělání z předchozí školy? Tato otázka je zodpovězena v kapitole 6. 4. Účastníci výzkumu, kde se nachází profil participantů. Jaký máte názor na obor Zdravotně sociální pracovník? AJ1 –„Je to docela zajímavý obor. Má své kladné i záporné stránky, co si pamatuju. Samotný obor se mi líbil, měli jsme dobré předměty například psychologii, právo, které mě bavily, ale i předměty co jsem nemusela, protože byly formou blokové výuky a to bylo únavné. „ Komentář: Z odpovědi participanta se dá říci, že jeho odpověď vychází z psychického motivu, zejména se jedná o potřebu sociálního kontaktu, jež zmiňuje ve spojitosti s dobrým kolektivem. Dále se dá z odpovědi vyvodit, že vlivem na její názor, co se týče oboru ZSP může být motiv
68
intelektový, jež vychází ze zájmu. Tato informace se nachází v citaci, kdy zmiňuje, že ji bavilo studium některých předmětu, jakožto jsou psychologie, právo. AJ2 – „Z mého pohledu to bylo skvělé studium. Upřímně mohu říci, že to byla dobrá volba, splnilo to mé očekávání. Naučila jsem se plno nových věcí, ale spíše, což je pro mě důležitější získala jsem praxi a zkušenosti, které jsou nezbytné pro sociální práci.“ Komentář: Odpověď na otázku, jež se vztahuje k názoru participanta na obor ZSP měl vliv psychický motiv vycházející jednak z intelektového zájmu, ale i z teoretického zájmu. AJ3 - „ To je docela složité, když jsem nastupovala do školy, myslela jsem si, že je to životní omyl. Absolutně vůbec mě to nebavilo. Jediné co se dalo, byly zdravotnické předměty a psychologie. Nejhorší na začátku studia byly pro mě supervize, nechápala jsem k čemu je to vůbec dobré, se bavit o problému před lidmi co ani neznám. Časem jak jsme se více poznali všichni a já začala chodit na praxe, co mě bavily, protože jsem si je zvolila sama, jsem to začala vnímat jinak. Nejhorší ze všeho na začátku studia bylo pro mě to, že jsme museli za celé studium mít dvě zdravotní praxe, tudíž přímou ošetřovatelskou činnost. Nejhorší praxe v mém životě byla ta, že jsem musela přebalovat staré lidi v nemocnici. Jako chápu, holky co byly ze zdravky na to byly zvyklé, ale já ne a ani si na to zvyknout nechci. Tohle fakt není to, co bych chtěla dělat.“ Komentář: Při analýze odpovědi participanta lze říci, že názor na obor ZSP ovlivňuje zájem, který vychází z uvědomovaného motivu, kdy absolvent ví, že nechce pracovat se starými lidmi. AJ4 – odpověď na kladenou otázku vychází z toho, že dotazovaná vychází z vnitřního přesvědčení, které se týká potřeby daného oboru. Zmiňuje se o zálibě v praxi s lidmi s poruchou autistického spektra. Její názor na obor vychází se zájmu s vnitřním psychickým a sociálním motivem. AJ5 – „Myslím si, že to byla dobrý volba přejít ze zdravotní sestry na obor ZSP. Splnilo to mé očekávání. Ještě před začátkem studia jsem pomáhala jako dobrovolník a pracovala jsem s postiženými dětmi. Tím, že jsem vystudovala tento obor, jsem se mohla stát podle zákona pracovníkem zařízení pro tyto děti.“ Komentář: Názor na obor ZSP ovlivňuje předchozí zkušenost dobrovolníka, jedná se o psychický motiv vycházející z ideálu i zájmu. V tomto případě je hodnota vnímána tak, že absolventka dosáhla vysněného cíle práce s mentálně postiženými dětmi a to také má vliv na její názor ohledně oboru ZSP. AZ1 – „Myslím si, že je to dobrý obor, který dává studentovi široké spektrum možností po pracovní stránce. Člověk se pak může rozhodnout, kde by chtěl pracovat, má na výběr od práce s dětmi po práci se seniory nebo mentálně postiženými až po psychicky nemocné lidi. 69
Komentář: Názor absolventky vychází z psychického motivu vycházející ze zájmu, sebeuplatnění, kdy popisuje možnost uplatnění se v oboru. AZ2 – „ No, myslela jsem si, že by mě to mohlo bavit, ale ne. Školu jsem dokončila s odřenýma ušima a praxe mě vůbec nebavila, až na nějaké výjimky. Jediná praxe, co se dala, byla v dětském centru. Když jsem byla na praxi v domově důchodců, tak jsem vážně chtěla skončit se školou. Vůbec mě to nebavilo a těšila se, až to skončí.“ Komentář: V tomto případě se jedná o vnější motivaci vycházející ze zájmu dokončit studium. AZ3 – „ Myslím si, že je to perspektivní obor. Jelikož už jsem nějakou zkušenost z předchozí školy měla, tak mě nezaskočilo nic. Ráda jsem chodila do školy, i když některé zkoušky nebo předměty byly náročné a musela jsem je i opakovat, neodradilo mě to, právě naopak. Škoda, že Zdravotně sociální pracovník není navazující magisterský obor. Po ukončení studia jsem začala chodit na navazující Sociální pedagogiku a až tam jsem pochopila rozdíly mezi studenty, a až tam jsem poznala, nějaké nedostatky, co jsem měla v teorii. Je jasné, že kdyby to bylo opačně a bakalář se Sociální pedagogikou byl v navazujícím studiu na Zdravotně sociálním pracovníkovi, taky by měl problém.“ Komentář: V tomto případě se jedná o vnitřní psychický motiv vycházející ze zájmu a cíle, kdy absolventa si úmyslně rozšiřuje dosavadní vzdělání na za perspektivy práce ve vystudovaném oboru. AZ4 – uvedla, že je to dobrý obor, jelikož pomáhá potřebným lidem, v tomto případě se jedná psychický motiv vycházející z hodnot, ale dále zmiňuje, že sociální práce je nedostatečně financována, tudíž se zde prolíná vnější ekonomický motiv vycházející ze zájmu. AZ5 – „ Těžko říct, mám z toho smíšené pocity. Obor je to asi dobrý podle mě, máte na výběr z více možností, ale co se tak dozvídám, tak si říkám, že i některé prodavačky v Lidlu mají víc peněž. Je to hrozné, člověk chodí na vysokou, aby měl dobrou práci, dobrý plat a má někdy podstatně míň peněz, jak člověk, co má jen výuční list.“ Komentář: Z odpovědi absolventky je zřejmé, že názor na obor ZSP ovlivňuje vnější ekonomický motiv vycházející ze zájmu, jež nesplňuje její požadavky. Co Vás vedlo vybrat si tuto školu či univerzitu? AJ1 – v tomto případě se odpověď na kladenou otázku zakládá na psychickém vnitřním motivu vycházejícím ze zájmu bydlet doma, ale také na biologickém motivu vycházející z potřeby sexu z důvodu partnerského vztahu.
70
AJ2 - „Byl to právě nově otevřený obor na VŠPJ odpovídající mému požadavku týkajícímu se zvýšení vzdělání, a zároveň dostupnost v místě bydliště.“ Komentář: Odpověď absolventky vychází z vnitřního motivu, který vychází z jejího zájmu bydlet doma. AJ3 – „ Na škole jsem byla už předtím, ale na oboru cestovní ruch. Nepodařilo se mi splnit kredity a tak jsem si řekla, že zkusím ZSP, který se zrovna na škole otvíral.“ Komentář: Opověď absolventky vychází v tomto případě z vnějšího motivu, kdy se jednalo o přijetí na studium. AJ4 – „ Tuto školu jsem si vybrala na základě dostupnosti, byla pro mě jasnou volbou, protože to byla škola, která splňovala moje požadavky, co se týče vzdělání a byla kousek od domova, a proto jsem nemusela být nikde na privátu nebo kolejích, daleko od rodiny.“ Komentář: Jedná se o vnitřní motiv na základě zájmu a potřeby sociálního kontaktu, v tomto případě s rodinou. AJ5 – „ Jak už jsem říkala, před tím, jsem chodila na zdravotní sestru, taky tady, ale neudělala jsem nějaké zkoušky a nechtělo se mi je opakovat příští rok a tak jsem se rozhodla, že když se otvírá nový obor, tak ho zkusím, pokud se dostanu, třeba bude jednodušší.“ Komentář: V tomto případě se na rozhodnutí podílí vnější motiv, který spočíval v přijetí ke studiu. AZ1 – „ Univerzitu Tomáše Bati jsem si vybrala na základě toho, že to je snad jediná škola kde jsem mohla získat vzdělání, které jsem chtěla, a je pro moji kariéru potřebné.“ Komentář: V tomto případě výběr školy spočívá ve vnitřním i psychickém motivu (seberealizace) v závislosti se zájmem. AZ2 – „ Dostala jsem se jen na UTB a proto jsme tam začala chodit.“ Komentář: V tomto případě není zjevné, co absolventku ovlivnilo k výběru školy. AZ3 – „ Tato škola pro mě byla jasnou volbou. Chtěla jsem získat vzdělání a nemohla jsem si vybírat mezi školami, protože jsem na tom nebyla finančně nejlíp. Nemohla jsem si dovolit nikam dojíždět nebo být někde na kolejích, protože bych to ze sirotčího důchodu nedokázala zaplatit. Proto jsem zvolila UTB, protože se tam z domu dostanu pěšky a nemám další výdaje.“ Komentář: Odpověď zřetelně evokuje vnější ekonomický motiv vycházející ze zájmu.
71
AZ4 - uvedla, že si školu vybrala na základě dostupnosti, tudíž výběr ovlivnil vnější motiv vycházející ze zájmu. AZ5 – „Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně jsem si vybrala proto, že jsem nechtěla nikam dojíždět a navíc tu mám rodinu a přítele.“ Komentář: Výběr školy ovlivnil vnitřní psychický a sociální motiv vycházející ze zájmu být s rodinou, ale také biologický motiv vycházející z potřeby sexu, jedná li se o přítele. Co Vás vedlo k rozhodnutí ne/pracovat ve vystudovaném oboru? AJ1 – „Po ukončení studia jsem měla možnost nastoupit do nízkoprahového zařízení. Velkým vlivem se na tom podílela má předchozí praxe. Díky tomu mě zaměstnanci i vedení znali. Ještě před koncem studia jsem dostala od tohoto zařízení nabídku, že pokud dokončím úspěšně studium, můžu u nich od dubna nastoupit a to se taky stalo.“ Komentář: Při rozhodnutí absolventky pracovat ve vystudovaném oboru ZSP měl značný vliv vnitřní psychický i sociální motiv závisející na zájmu a hodnotách, kdy absolventka vlivem kontaktů a předchozí praxe získala místo. AJ2 - „Ve vystudovaném oboru pracuji, i když ne jako zdravotně sociální pracovník, ale jako sociální pracovník. Práce s klienty mne baví, proto jsem zůstala v oboru.“ Komentář: Při rozhodnutí pracovat v oboru měl na absolventku vliv vnitřní psychický motiv zakládající se na zájmu, jedná li se o vnitřní uspokojení a zájem pracovat s klienty. AJ3 – „ Nezískala jsem zatím práci v oboru, zatím pracuji na zkrácený úvazek v dětském koutku a hledám práci. Chtěla bych pracovat s dětmi, tak snad se to podaří.“ Komentář: Absolventka nepracuje ve vystudovaném oboru za účelem vnějšího ekonomického motivu. AJ4 – uvedla, že nepracuje, jelikož je na mateřské dovolené. Z této odpovědi vyplývá vnitřní biologický motiv v závislosti na zájmu, jedná li se o poskytování rodičovské péče v kombinaci s mateřským pudem. AJ5 – „Předchozí zkušenost a praxe jako dobrovolník. Zájem a dobrý pocit rozvíjet se v oboru a také pomáhat potřebným.“ Komentář:
Rozhodnutí pracovat v oboru ovlivnil vnitřní psychický motiv seberealizace a
uplatnění se v oboru v závislosti se zájem pracovat s mentálně postiženými lidmi.
72
AZ1 – „V oboru pracuji už skoro rok. Když jsem ukončila školu, tak jsem zhruba dva měsíce hledala místo, které by odpovídalo mým požadavkům.“ Komentář: Absolventka pracuje v oboru s mentálně postiženými dětmi. Vliv na její uplatnění měl ekonomický motiv v závislosti na zájmu získat dobře finančně ohodnocené pracovní místo. AZ2 – uvedla, že v oboru nepracuje a zatím ani nebude. Vliv na její rozhodnutí měl vnější ekonomický motiv v závislosti na zájmu pracovat, za pro ní přijatelné finanční podmínky. AZ3 – „V oboru zatím nepracuju, protože jsem nadále student a dodělávám si magisterské vzdělání - obor sociální pedagogika. Příští rok, když všechno půjde jak má, tak školu dodělám. Zatím chodím na brigádu při škole, starám se o kluka po cévní mozkové příhodě. Chtěla bych po škole pracovat na OSPODU, ale je tam velká konkurence a když nemáte známosti, tak se tam ani nedostanete.“ Komentář: Absolventka uvedla, že zatím nepracuje v oboru z důvodu studia, tudíž vliv na její volbu měl vnitřní psychický motiv a potřeba seberealizace. AZ4 – uvedla, že nepracuje v oboru ZSP. Dále absolventka uvedla, že by byla ráda, kdyby její práce směřovala ke zdravotnictví. Zde se odvíjí vnitřní psychický motiv seberealizace v závislosti na zájmu pracovat ve zdravotnictví. AZ5 – uvedla, že zatím ve vystudovaném oboru nepracuje, z důvodu nedostatečně finančně ohodnoceného oboru. Její rozhodnutí vychází z ekonomického motivu v závislosti na zájmu lepšího finančního ohodnocení. Jaké je to vykonávat profesi (eventuálně být absolvent oboru Zdravotně sociální pracovník? AJ1 – „ Je to skvělý pocit, dělat to co Vás baví a ještě mít za to zaplaceno. Jsem ráda, že díky školní praxi jsem získala pracovní místo a můžu pracovat s dětmi. Je to hodně veselá a příjemná práce. Nejvíce se mi líbí to, že je tvůrčí.“ Komentář: Odpověď na kladenou otázku vychází z vnitřního psychického a sociálního motivu v závislosti na zájmu. AJ2 - „Je to dobrý pocit, práce mne baví. Na druhou stranu je práce s klienty v sociální sféře nízko finančně ohodnocená, a to i přes svou důležitost a potřebnost.“ Komentář: Odpověď na otázku týkající se vykonávání profese ZSP vychází z vnitřního a ekonomického motivu.
73
AJ3 – „ Nedokážu posoudit, protože zatím nepracuji v oboru Zdravotně sociální pracovník ani sociální pracovník. Zatím pracuji v dětském koutku.“ Komentář: Nedokáži zařadit, z jakého motivu vychází absolventka, jelikož mám nedostatek informací. AJ4 – „ Je to dobrý pocit, úspěšně dokončit studium. Zatím nepracuji jako Zdravotně sociální pracovník, protože jsem na mateřské dovolené a starám se o syna, ale potom bych chtěla zůstat určitě v oboru.“ Komentář: Absolventka je na mateřské dovolené, nepracuje. Zde se kombinuje biologický motiv na základě zájmu s mateřským pudem. AJ5 – „ Je to fantastické. Pracuji s mentálně postiženými, jak už jsme říkala a naplňuje mě to.“ Komentář: Absolventka pracuje v oboru a vliv na její povolání měl motiv vnitřní a psychologický v závislosti na zájmu. AZ1 – „ Být absolventem oboru Zdravotně sociální pracovník mi otevřelo plno možností v mé kariéře. Získala jsem práci, která mě baví, není ani příliš náročná.“ Komentář: Absolventka pracuje v oboru ZSP v závislosti na vnitřním motivu. AZ2 – uvedla, že je ráda, že má studium za sebou. Dále podotkla, že zatím neplánuje pracovat ve vystudovaném oboru. Tady by se dalo říci, že zde byl pouze motiv vnější v kombinaci se zájmem dokončit studium. AZ3 – uvedla, že zatím nepracuje v oboru, jelikož se dále vzdělává v navazujícím studiu. Dále podotkla, že po ukončení magisterského studia, by chtěla v oboru pracovat. Zde se uplatňuje motiv vnitřní a psychický v závislosti se zájmem dokončit navazující školu a získat místo v oboru. AZ4 – uvedla, že vlivem absolvování oboru Zdravotně sociální pracovník má absolventka dobré jednak teoretické, tak i praktické znalosti, co ji doposud chyběly, zde se dá mluvit o intelektových zájmech. Dále uvedla, že nepracuje v oboru. AZ5 – uvedla, že zatím nepracuje ve vystudovaném oboru, z toho důvodu, že si nedokázala najít pracovní místo podle jejich představ. Vliv na absolventčinu volbu nepracovat v oboru měl ekonomický motiv v závislosti se zájmem ekonomické stability. Jaká byla Vaše volba profese po absolvování školy (eventuálně kam směřují Vaše kroky)?
74
AJ1 – „ Pro mě byla jasná volba profese už od začátku. Už od studia jsem dávala přednost práci s dětmi ať už to zdravými nebo nemocnými. Taky mě bavila práce na psychiatrické léčebně, kde jsem měla praxi se závislými osobami. Jednu z těchto dvou věcí jsem chtěla dělat, pracovat buď s dětmi, nebo na psychiatrii. Když jsem si dávala životopis do různých zařízení, ozvali se mi z nízkoprahového centra a přijali mě.“ Komentář: Absolventku při volbě profese ovlivnil vnitřní psychický motiv v závislosti na zájmu pracovat s cílovou skupinou. AJ2 – „Získat jakoukoliv práci ve vystudovaném oboru, a to se mi podařilo.“ Komentář: Absolventku ovlivnil vnitřní psychický motiv závisející na zájmu pracovat v oboru, bez ohledu na cílovou skupinu. AJ3 – „ Získat práci v oboru, ale bylo to těžké, protože jsem dokončila školu letos v červnu. Zatím jsem práci v oboru nenašla, a proto nadále pracuji v dětském koutku, kde jsem pracovala i při studiu.“ Komentář: Absolventka nepracuje zatím v oboru, uvedla mimo jiné, že pokud bude pracovat v oboru, bude hrát důležitou roli ekonomický motiv. AJ4 – „ Při studiu jsem měla jasno, co bych po škole chtěla dělat. Jak už jsem říkala, chtěla jsem a nadále chci pracovat s lidmi, co mají autismus. To ale bude muset počkat, protože teď je moje jediná volba být máma. Už přes rok mám krásného syna a jsme na mateřské dovolené.“ Komentář: Absolventka nepracuje v oboru, vliv na její rozhodnutí má biologický motiv a mateřský pud. AJ5 – „ Měla jsem v tom hned jasno. Protože už jsem měla nějaké zkušenosti s mentálně postiženými díky tomu, že jsem chodila jako dobrovolnice a pak jsem si tam zvolila i školní praxi, tak už jsem věděla, že bych tam po škole chtěla pracovat. Už jsem i dobře znala klienty i zaměstnance, takže to pro mě bylo super. Můžu říct, že jsem spokojená, protože dělám práci, co mě baví v klidném prostředí se super kolektivem.“ Komentář: Absolventka pracuje v oboru. Volbu jejího povolání ovlivnil vnitřní psychický motiv v závislosti se zájmem a hodnotami. AZ1 – „Už při škole jsem měla jasno, a proto jsem si zvolila více praxí v různých organizacích pro děti s mentálním postižením. Díky té praxi jsem se mohla realizovat a získat plno nových zkušeností v tomto směru. Nyní pracuji právě s touto cílovou skupinou.“
75
Komentář: Absolventka pracuje v oboru, vliv na její povolání měl vnitřní psychický a sociální motiv v závislosti se zájmem pracovat s cílovou skupinou. AZ2 – „ Zjistila jsem, že mi více vyhovují podmínky práce, tam kde pracuji v (pojišťovně), protože mi práce v sociálních službách nenabízí takovou finanční jistotu a zázemí než práce sociálního pracovníka.“ Komentář: Absolventka nepracuje v oboru. Vliv na její rozhodnutí má ekonomický motiv v závislosti se zájmem finanční jistoty. AZ3 – „ Po ukončení magisterského studia bych chtěla nejvíce pracovat na OSPODU, ale nevadila by mi ani práce na úřadě nebo s dětmi. Uvidím, kde se budu ucházet o místo. Závisí to na pracovní pozici. Každopádně nechci nikam dojíždět nebo tak, jelikož už ve Zlíně mám zázemí.“ Komentář: Absolventka nepracuje v oboru, vliv na její rozhodnutí má motiv psychický, kdy uplatňuje seberealizaci. AZ4 – uvedla, že jejím cílem po ukončení studia bylo pracovat ve zdravotnictví, ale bohužel nepracuje. Zde se dá hovořit o vnitřním motivu, pokud bychom hovořili o tom, že absolventka chce pracovat ve zdravotnictví. AZ5 -
uvedla, že nepracuje v oboru, z důvodu nedostatečných ekonomicky stabilních
pracovních pozic. Tady se projevuje ekonomický motiv na základě zájmu finanční stability. Dáváte přednost uplatnění se v oboru (event. v jakém sektoru)? AJ1 – „ Ano určitě, proto jsem taky tento obor studovala.“ Komentář: Absolventka vychází z vnitřního motivu. AJ2 - „Ano, momentálně pracuji v neziskovém sektoru.“ Komentář: Absolventka vychází z vnitřního motivu, za předpokladu, že by byla spokojená v neziskovém sektoru, můžeme vycházet i z psychického motivu, ale ten tu není zřetelný. AJ3 - „Když už jsem studovala ty tři roky, tak bych chtěla pracovat v oboru, nejlépe s dětmi. Dávám přednost veřejnému sektoru, jako je dětské centrum, protože je to lépe placeno a místo je stabilnější než v soukromém.“ Komentář: Absolventka vychází z vnitřního ekonomického motivu vyplývajícího ze zájmu pracovat v oboru a mít přijatelný příjem.
76
AJ4 – „ Určitě, baví mě to, taky proto jsem to studovala. Uvidím, jaké budu mít možnosti po mateřské dovolené, ale nejraději bych pracovala s lidmi s autismem, jak už jsem říkala a je mi jedno jestli to bude soukromý nebo státní sektor i když ve státním je lepší plat a má větší možnosti, jak se posunout dál a rozvíjet se v rámci praxe.“ Komentář: Jak už jsem zmínila, absolventku v současnosti ovlivňuje vnitřní biologický motiv v kombinaci s mateřským pudem. AJ5 – „ Určitě, nestudovala jsem školu jen pro titul nebo, že bych se nudila. Momentálně pracuji v neziskovém sektoru a jsem spokojená.“ Komentář: Odpověď absolventky poukazuje na to, že vliv na její profesi má vnitřní psychický motiv v závislosti na zájmu pracovat v neziskovém sektoru. AZ1 - uvedla, že určitě dává přednost v uplatnění se v oboru, nejlépe ve veřejném sektoru, z hlediska platového ohodnocení. Komentář: Při tomto rozhodnutí absolventku ovlivňuje motiv ekonomický. AZ2 – „ Možná, záleželo by podle pracovní doby, klientů a podle platu. Zatím jsme spokojená v mé práci, která je mimo obor,“ Komentář: Pokud by si absolventka zvolila práci v oboru, bude na jejím rozhodnutí stát ekonomický motiv závisející na zájmu. AZ3 – uvedla, že má zájem pracovat v oboru, nejlépe ve státním sektoru, neboť je lépe financováno a je stabilnější. V případě této respondentky se jedná o ekonomický motiv na základě zájmu získat přijatelný plat, ale také se zde objevuje potřeba jistoty, pokud se jedná o stabilitu místa. AZ4 – neodpověděla dostatečně na otázku tak, aby se to dalo vyhodnotit. AZ5 – uvedla, že by chtěla pracovat v oboru, jelikož ji baví a obohacuje práce s lidmi ať už jako sociální nebo zdravotně sociální pracovnice, ale že doposud nenašla vhodné místo. U absolventky se jeví vnitřní motiv v kombinaci s psychickým motivem. S jakou cílovou skupinou byste chtěla pracovat, popřípadě pracujete? AJ1 – „ Cílová skupina se kterou pracuji, jsou děti a mládež od 11 do 23 let. Sice jsem spíše chtěla pracovat s mladšími dětmi, ale tak pořád pracuju s cílovou skupinou, se kterou jsem chtěla.“ AJ2 - „Cílovou skupinou, se kterou pracuji, jsou senioři a zdravotně postižení.“ 77
AJ3 - „ Chtěla bych pracovat se zdravotně postiženými lidmi, nebo s dětmi.“ AJ4 – „ Cílovou skupinou klientů pro mě jsou jednoznačně děti a lidmi s autismem.“ AJ5 – „Nechci se opakovat, ale cílovou skupinou jsou pro mě mentálně postižení a zdravotně postižení.“ AZ1 – „ Jednoznačně mentálně postižení nebo duševně nemocní. Možná by mi nevadilo pracovat se seniory jako aktivizační pracovnice, ale práce s narkomany nebo bezdomovci, to opravdu ne.“ AZ2 – „ Nepracuji a nevím, jestli bych se vrátila někdy k oboru.“ AZ3 – uvedla, že by chtěla pracovat nejvíce s dětmi, na OSPODU, nebo na úřadě a v závislosti na tom si rozšiřuje vzdělání. AZ4 – uvedla, že její cílovou skupinou se kterou by chtěla pracovat, jsou pacienti nemocnice nebo pacienti psychiatrické léčebny, jelikož by nejraději pracovala ve zdravotnictví. Dále zmínila, že současnou cílovou skupinou, se kterou pracuje, jsou děti. AZ5 - uvedla, že zatím nepracuje v oboru, tudíž nepracuje s cílovou skupinou, ale pokud, by si měla vybrat cílovou skupinu, tak to budou děti z domovů nebo mentálně postižení.
78
