VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozšíření lyžařské a snowboardové školy v lyžařském areálu Filip ve Smržovce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Rozšíření lyžařské a snowboardové školy v lyžařském areálu Filip ve Smržovce Bakalářská práce

Autor: Zuzana Hummelová Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Zuzana Hummelová

Abstrakt HUMMELOVÁ, Zuzana: Rozšíření lyţařské a snowboardové školy v lyţařském areálu

Filip ve Smrţovce. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 58 stran. Bakalářská práce je zaloţena na tvorbě konceptu pro rozšíření lyţařské a snowboardové školy ve Smrţovce v Jizerských horách. Tato práce se dělí na část teoretickou a část praktickou. V první teoretické části chce autorka nastínit seznámení s problematikou, která bude rozebírána v praktické části. Bakalářská práce vychází především z vlastních zkušeností autorky, které získala během semestrální praxe v lyţařském areálu Filip.

Klíčová slova Lyţování. Snowboarding. Rozšiřování. Lyţařský areál Filip. Lyţařská a snowboardová škola. Smrţovka. Ski škola. Jizerské hory. Výzkum.

Abstract Hummelová, Zuzana: Extention of Ski and Snowboard School Smrţovka Ski Resort Filip. Bachelor work. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Supervisor PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2011, 58 pages.

Bachelor work is based on the drafting of the extension of ski and snowboard school in Smrţovka in Jizerské mountains. This work is divided into theoretical and practical. In the first part the author intends to outline the introduction to the issues that will be discussed in the practical part. Bachelor work is mainly based on the author's own experience, that experience received during the practical training in the ski resort Filip.

Key words Skiing. Snowboarding. Expanding. Ski resort Filip. Ski and snowboard school. Smrţovka. Jizerské mountain. Research.

Zde bych chtěla poděkovat především vedoucímu této bakalářské práce PaedDr. Emanuelovi Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení práce. Děkuji mu za konzultace a strávený čas, vstřícnost, trpělivost a podporu.

Děkuji také své rodině za oporu a prostředky, které mi umoţnily studium na vysoké škole.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 3 Klíčová slova .................................................................................................................... 3 Abstract ............................................................................................................................. 4 Key words ......................................................................................................................... 4 1

Úvod.......................................................................................................................... 9

2

Cíl práce .................................................................................................................. 10

Teoretická část ................................................................................................................ 11 3

Místopisné seznámení s oblastí............................................................................... 11 3.1

Liberecký kraj .................................................................................................. 11

3.2

Jizerské hory..................................................................................................... 13

3.3

Smrţovka.......................................................................................................... 15

4

Lyţařský areál Filip ................................................................................................ 16

5

Lyţování ................................................................................................................. 17

6

7

5.1

Historie lyţování .............................................................................................. 17

5.2

Lyţařská technika a lyţařská škola .................................................................. 19

5.3

Metodické postupy výuky jízdy na lyţích ....................................................... 19

5.4

Výuková metodika pouţívaná v lyţařské škole Filip ...................................... 21

Snowboarding ......................................................................................................... 22 6.1

Historie snowboardingu ................................................................................... 22

6.2

Metodika jízdy na snowboardu ........................................................................ 23

Český svaz lyţařských škol – ČSLŠ ....................................................................... 25

Praktická část .................................................................................................................. 26 8

Výzkum dané lokality z pohledu návštěvníka ........................................................ 26 8.1

Průzkum oblasti ................................................................................................ 26

8.2

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 28

8.2.1

Cíl dotazníku ............................................................................................. 28

8.2.2

Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 28

8.3 9

Shrnutí výzkumu .............................................................................................. 38

Lyţařská a snowboardová škola Filip ..................................................................... 39 9.1

Původní stav lyţařské školy ............................................................................. 39

7

9.2

Budoucí stav vybavení lyţařské a snowboardové školy Filip ......................... 40

9.3

Nabídka lyţařské a snowboardové školy ......................................................... 41

9.4

Právní náleţitosti .............................................................................................. 43

9.5

Pracovníci lyţařské a snowboardové školy...................................................... 43

9.6

Propagace firmy ............................................................................................... 45

9.7

Zřizovací náklady lyţařské a snowboardové školy .......................................... 47

9.8

Silné a slabé stránky ......................................................................................... 48

10 Závěr ....................................................................................................................... 49 Pouţité zdroje ................................................................................................................. 51 Seznam citací .............................................................................................................. 51 Pouţitá literatura ......................................................................................................... 52 Internetové zdroje ....................................................................................................... 53 Přílohy............................................................................................................................. 54 Příloha č. 1: Smrţovský kroj....................................................................................... 54 Příloha č. 2: Výuka lyţování v areálu Filip ................................................................ 55 Příloha č. 3: Ukázka instruktorského oblečení ........................................................... 56 Příloha č. 4: Dotazník ................................................................................................. 57 Příloha č. 5: Ceník sluţeb lyţařské a snowboardové školy Filip ................................ 58

8

1 Úvod Svou bakalářskou práci jsem napsala pod názvem Rozšíření lyţařské a snowboardové školy v lyţařském areálu Filip ve Smrţovce. Dlouholetá záliba v zimních sportech mě vedla k výběru tohoto tématu. Lyţování a snowboarding jsou mi velmi blízké. Místo výskytu lyţařské a snowboardové školy je v malém lyţařském středisku jménem Filip, se třemi sjezdovkami a dvěma lyţařskými vleky. Středisko se nachází v Jizerských horách v Libereckém kraji nedaleko města Jablonce nad Nisou. V areálu Filip ve Smrţovce jsem měla moţnost pracovat dvě zimní sezóny. Absolvovala

jsem

zde

i

svou

semestrální

praxi

v rámci

studia

na

Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Pracovala jsem zde na pozici vedoucí instruktorky. Areál leţí v oblasti velké koncentrace lyţařských středisek. Většinou se jedná o větší střediska, neţ je sjezdovka Filip. Na tomto základě můţeme konstatovat, ţe konkurenční boj je velmi náročný. V dnešní době se dá říci, ţe návštěvnost malého lyţařského střediska je z velké části podmíněna existencí lyţařské školy v areálu. Určitá forma lyţařské a snowboardové školy se zde vyskytovala, avšak ve velmi malé podobě. Na základě zkušeností z předchozích dvou sezón jsem se přesvědčila o tom, ţe rozšíření lyţařské školy je zde více neţ reálné. Předpoklady pro vytvoření větší firmy jsou zde ideální. Sněhové podmínky jsou dobré po celou dobu trvání zimní sezóny díky poloţení svahu a moţnosti umělého zasněţování. Vleky jsou v dobrém stavu. Kaţdodenní úprava sjezdovek je pečlivá. Velice dobré zázemí tvoří vstřícní pracovníci celého střediska. Náklonnost a ochota majitele dokresluje pěkné prostředí pro nový vývoj.

9

2 Cíl práce Hlavní cíl práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit koncept, který by umoţňoval realizaci strategických záměrů rozvojového plánu školy a to rozšíření lyţařské a snowboardové školy v areálu Filip ve Smrţovce. Jde o zdokonalení efektivnosti a zvýšení kvalit těchto sluţeb v lyţařském středisku Filip. Dílčí cile: Cílem konceptu je zvýšení návštěvnosti zmiňovaného areálu, jelikoţ lyţařská škola v zimním středisku je nepostradatelným přínosem. S ohledem na konkurenci je existence kvalitní lyţařské školy nezbytná. Rozšíření nabídky lyţařské školy Filip je jedním z dalších cílů. Tento fakt by měl pomoci k výše zmíněným cílům a také ke zviditelnění firmy na trhu. Na to navazuje samozřejmě i zdokonalení reklamy a propagace školy. Záměrem je také vyuţít zkušenosti a poznatky instruktora, které má na základě praxe v tomto areálu.

10

Teoretická část 3 Místopisné seznámení s oblastí V následujících kapitolách bude čtenář seznámen s prostředím, kde se lyţařská škola nachází. V první podkapitole jsou uvedeny informace o Libereckém kraji. Následuje seznámení s Jizerskými horami a část bude věnována městu Smrţovka.

3.1 Liberecký kraj

Liberecký

kraj

je

jedním

z nejseverněji

poloţených krajů České republiky. Krajským městem je Liberec, kde se nachází sídlo krajského úřad. Liberec se řadí do pěti největších měst České republiky „Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Patří ke krajům s vyšším podílem dětí a nižším podílem starších lidí.“ 1 Kraj má necelých 440 000 obyvatel. Z administrativního hlediska se dělí na 4 okresy. Má 215 obcí a z toho je 36 měst. Okresními městy jsou: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily a Liberec.

11

V tomto kraji je tradiční, dnes bohuţel upadající, sklářský průmysl a biţuterie. Textilní průmysl zde měl také své místo, nejen v továrnách, ale i na technické univerzitě v Liberci. V důsledku ekonomické krize došlo k velkému úpadku tohoto odvětví. S oslabením dvou významných odvětví přišla samozřejmě i větší nezaměstnanost. Liberecký kraj spadá do Euroregionu Nisa. Patří sem Česká republika, Německo a Polsko. Euroregion pomáhá oblasti ke zviditelnění se v oblasti cestovního ruchu a přílivu zahraničních návštěvníků. Návštěvník kraje by měl určitě vidět architektonický unikát Ještěd. Je umístěn na horském hřebenu a tyčí se do výšky 1012 metrů. Slouţí nejen jako hotel s luxusní otáčivou restaurací, ale také jako vysílač. Roku 1969 byla architektu Karlu Hubáčkovi udělena Perretova cena za architekturu za toto skvostné dílo. Dalším výletním cílem je město Frýdlant s nedalekým poutním místem Hejnice. Zámek Sychrov, Zákupy, Lemberk, hrad Bezděz, Grabštejn a spoustu dalších jistě potěší milovníky historických památek. Liberecký kraj se můţe pyšnit i lázněmi Libverda. „Půvabná lázeňská obec, vyhlášená zejména blahodárnými účinky zdejší minerální vody na nervové a pohybové ústrojí. Tuto vodu může každý zdarma ochutnat v pavilonu Kristianova pramene. Léčivé prameny jsou známé od 14. Století. Libverdskou vodou se podle historických záznamů léčil v 16. století saský kurfiřt August I., později majitel zdejšího panství Albrecht z Valdštejna.“ 2 Pro rekreaci mohou návštěvníci vyuţít Máchovo jezero a přilehlá rekreační střediska, přírodní koupaliště s letním kinem v Nedamově a rybník ve Sloupu, který je proslavený hlavně skalním městem a hradem. Pro sportovní vyţití jsou zde perfektní podmínky k lyţování, turistice, cyklistice, horolezectví a dalším sportům.

12

3.2 Jizerské hory „Jizerské hory, jejichž územím probíhá česko-polská hranice, patří do západní části sudetské soustavy a na východě plynule přecházejí v nejmohutnější součást Sudet a nejvyšší české pohoří vůbec – Krkonoše. Horopisně jsou Jizerské hory poměrně celistvé. Tvoří je soustava táhlých hřebenů, probíhajících zhruba ve směru severozápad-jihovýchod. K nejvýznamnějším patří Vysoký hřeben, Střední jizerský hřeben nad údolím Jizery, Hejnický hřeben s vrcholem Jizery, Černé hory a Holubníku, dále pak hřebeny Vlašský a Desenský.“ 3

Obrázek 1: Mapa Jizerských hor

13

Dříve neosídlené divoké hory jsou dnes cílem milovníků zimních sportů. Jizerské hory jsou nejsevernějším pohořím České republiky. V minulosti nebyly tyto hory brány jako samostatné pohoří, ale patřily do pohoří krkonošského. Zlomovým stoletím pro přírodní bohatství těchto hor bylo 17. století, kdy sem pronikl sklářský průmysl a zároveň i nové průmyslové odvětví v Čechách - biţuterie. Rozvoj průmyslu vedl k vykácení místních lesů. Jizerské hory jsou od roku 1967 chráněnou krajinnou oblastí. Její rozloha je 366 kilometrů čtverečních. Chráněná oblast se skládá ze 14 přírodních rezervací, 6 přírodních památek, 5 přechodně chráněných ploch a 4 naučných stezek. Vzácným úkazem jsou rašeliniště a slatiniště podél řeky Jizerky v okolí Lučan a Bedřichova. Jak je výše uvedeno, Jizerské hory jsou rájem pro sportovce. Největší chloubou jsou upravené areály pro klasické lyţování, návštěvníci zde mohou vyuţít přes 75 kilometrů běţeckých stop. Nejvýznamnější sportovní akcí je závod s názvem Jizerská padesátka. Jedná se o závody v klasickém lyţování. Konají se v areálu Bedřichov. V letošním roce se uskutečnil 45. ročník této akce. Samozřejmostí jsou i areály pro sjezdové lyţování, jedná se o areály menšího rozsahu neţ v sousedních Krkonoších. Přesto však jsou hojně navštěvovány hlavně rodinami s dětmi. V létě je oblast propletena turistickými a cyklistickými stezkami. Další turistickou chloubou Jizerských hor je 12 udrţovaných kamenných a ţelezných rozhleden. Známá je rozhledna Královka na Bedřichově, Petřín v Jablonci nad Nisou, Štěpánka v Příchovicích a samozřejmě Tanvaldský Špičák, kde můţeme zároveň najít jedno z největších lyţařských středisek v Jizerských horách.

14

3.3 Smržovka Město Smrţovka se nachází v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou. „Z hlediska cestovního ruchu najdeme ve Smržovce a jejím okolí velmi hustou síť značených turistických cest. Horské cesty procházejí i státními přírodními rezervacemi, kromě rašelinišť se vzácným rostlinstvem jsou velmi cenná místa se zachovanými původními bukovými porosty či zbytky smrkového pralesa.“ 4 Z turistických zajímavostí stojí za zmínku sáňkařská dráha. Jedná se o historický unikát zimního sportu sáňkování, které Smrţovku ve své době velice proslavilo. Většina domorodců se tomuto sportu aktivně věnovala. V dnešní době zde funguje oddíl TJ Saně Jizerské sklo. „Sáňkařská dráha byla vybudována v roce 1912 a ta, která tu stojí nyní, vznikla v letech 1972 - 1975. Je dlouhá 1 020 m, má převýšení 82 m, dosahuje se zde průměrné rychlosti 79,6 km/h, maximální 103 km/h, raritou je kruhová 400 metrů dlouhá zatáčka. V dnešní době dráha kromě závodů slouží také k výcviku zahraničních závodníků, kteří jsou s jejími kvalitami velice spokojeni.“ 1 Za zmínku také stojí rozhledna Černá Studnice. „Oblý hřbet Černé studnice, ladně se vypínající nad Jabloncem nad Nisou , se již ve druhé polovině 19. Století stal vyhledávaným cílem turistických vycházek.“ 5 V současné době je rozhledna s vyhlídkou zpřístupněna. Turisti mohou vyuţít i výborné restaurace přímo pod rozhlednou. Pozoruhodným faktem je, ţe Smrţovka má svůj kroj. Je to poměrně mladá záleţitost. V roce 2004, kdy bylo Smrţovce skoro sto let, byl vytvořen lidový kroj. Tento nápad pochází přímo od samotného starosty. Ve Smrţovce se pořádá spousta společenských akcí, které jsou spojeny i se zahraničními partnerskými městy a všichni, kromě Smrţovky zde vystupovali ve svých tradičních krojích. Autorkou kroje je návrhářka Soňa Horáčková. Jedinou inspirací pro vytvoření lidového obleku byl městský znak a vlajka. Hlavními prvky kroje je tak modrobílá kombinace a motiv smrţe, který je na všech krojích několikrát ručně namalován. Kroj měl na své první předváděčce veliký úspěch, lidé si ho oblíbili a je nedílnou součástí všech významných kulturních akcí. Ukázka kroje se nachází v příloze číslo 1.

15

4 Lyžařský areál Filip Vlek se nachází téměř v centru města, tudíţ dostupnost je ideální nejen pro místní, ale také pro ostatní turisty, jelikoţ v bezprostřední blízkosti je autobusová i vlaková zastávka. Pro ty, kteří se dopraví vlastním vozidlem, je zde k dispozici bezplatné parkoviště. V areálu se nachází dva vleky – poma a kotva. Délka svahu je 500 metrů a převýšení vleku je 100 metrů. Pro návštěvníky „Filipa“ jsou zde k dispozici při dobrých sněhových podmínkách tři sjezdovky a při potřebě umělého zasněţování dvě. Dále je zde vybudován Snowpark, kde si najdou své zalíbení především snowboardisti. V příští sezóně je zde v plánu vybudovat i provazový vlek pro malé začátečníky. Jak uţ jsem výše zmínila, v areálu je moţnost umělého zasněţování po celé délce dvou sjezdovek. Velkou výhodou je skoro nepřetrţitý denní provoz vleku, kdy začátek je v 8:30 ráno a končí se ve 21:00 bez polední pauzy. Této výhody vyuţívají především lidé z okolí, kteří si chtějí například po práci nebo po škole jít na pár hodin zasportovat.

Obrázek 2: Lyžařský16vlek Filip

Permanentka je sice rozdělena na denní a noční lyţování, nicméně je zde moţnost si zakoupit také permanentku hodinovou nebo bodovou, které nejsou závislé na denní době. Další sluţbu, kterou lyţařský areál nabízí, je půjčovna a servis lyţařského a snowboardového vybavení. Půjčovna má otevřeno po celou dobu provozní doby vleku a návštěvníci, kteří jsou závislí na vypůjčeném vybavení, tak nemusí mít strach, ţe budou ochuzeni o moţnost vyuţití vleku. Pro odpočinek je zde občerstvení s terasou a krytým přístřeškem, který poskytne ochranu před nepříznivým počasím. V neposlední řadě je zde moţnost ubytování, které se nachází přímo na sjezdovce v Penzionu Filip. Penzion pro milovníky zimy působí aţ pohádkovým dojmem. Návštěvníci zde ubytovaní se ráno svezou aţ k nástupní stanici vleku a poslední jízdu zase ke dveřím svého přechodného domova. Přístupová cesta pro vozidla je zde samozřejmě také a v zimě je udrţována. K penzionu patří parkoviště pro ubytované. „Filip“ má kapacitu deseti lidí v jednom čtyřlůţkovém pokoji a dvou třílůţkových pokojích.

5 Lyžování Následující kapitoly jsou věnovány lyţování, jeho historii, vývoji lyţařských škol a metodice výuky pouţívané v lyţařské škole Filip.

5.1 Historie lyžování Ještě před vznikem samotných lyţí se uţívaly různé typy sněţnic. Sněţnice slouţili hlavně k dopravě za potravou. Ze sněţnic se postupem času vyvinuly lyţe, které zprvu slouţily stejnému účelu. První objevy lyţí jsou uţ ze střední doby kamenné. Lyţe se začaly pouţívat v zemích s nekonečnou zimou a pokrývkou sněhu ve střední Asii a v severní Evropě na území dnešní Skandinávie.

17

Písemné zmínky pocházejí uţ z 6. století před naším letopočtem. Mezinárodní označení pro lyţe je „ski“, pocházející z islandštiny. V překladu to znamená „kus dřeva“. Následně lyţe slouţily nejen k lovu zvěře, ale také k lidové zábavě. A posléze byly hojně vyuţívány v armádě. Sportovní vyuţití lyţí má své základy ve městě Kristianie, coţ je dnešní Oslo v Norsku. Na lyţích se nejen běhalo, ale také skákalo a sjíţdělo. V oblasti Telemarken, nedaleko od Kristianie, přišli místní obyvatelé na vykrojený tvar lyţí, který byl vyuţit hlavně pro sjezd. Toto vykrojení mělo své zastání i v pozdější době, neţ ho vystřídalo moderní carvingové vykrojení lyţí. Telemarský typ lyţí dal jméno i sjezdové technice, která je dnes znovu velmi moderní. První závodní vyuţití lyţí bylo v norském městě Tromsö. Bylo to v běhu na lyţích. Dostáváme se k velice významnému norskému jménu: Sondre Nordheim. Jednalo se o vynikajícího lyţaře a hlavně zakladatele první lyţařské školy na světě. Dalším mezníkem byl rok 1877, kdy byl zaloţen první lyţařský klub, který se jmenoval Kristiania Ski-club. Rok 1888 byl významný pro cestování na lyţích. Byla uspořádána polární expedice do Grónska. Za pomoci lyţí a saní bylo překonáno 560 kilometrů během 40 dnů. Začátkem závodního lyţování v Čechách se můţe povaţovat rok 1893, kdy byly uspořádány závody v běhu na lyţích na Kozinci u města Jilemnice. Následoval běţecký závod v praţské Stromovce, který byl dlouhý 1050 metrů, a jednalo se o první mistrovství království českého.

18

5.2 Lyžařská technika a lyžařská škola Následující definice vystihují rozdíl mezi těmito dvěma pojmy. „Lyžařskou technikou rozumíme způsob, jakým se lyžař pohybuje na lyžích. Vývoj techniky je ovlivňován lyžařskými závody (tj. snahou jet rychleji než soupeř) a dále lyžařskou výzbrojí. Toto působení je obousměrné. Výrazné změny v lyžařské technice našly své vyjádření v tzv. lyžařských školách. Lyžařskou školou rozumíme způsob vyučování jízdě na lyžích (tj. zvládnutí lyžařské techniky), mající většinou národní charakter. Vedle národních škol existuje celá řada lyžařských škol vzniklých na komerční bázi, které často pouze kopírují národní lyžařské školy. Lyžařské školy měly své představitele většinou ve vynikajících závodnících své doby a vznikaly převážně analýzou jejich jízdy.“ 6

5.3 Metodické postupy výuky jízdy na lyžích Vývoj metodických postupů je spojen s rozvojem lyţařských škol. Počátkem můţeme povaţovat Norskou školu, která vznikla roku 1870. Teorie této školy vyuţívá k zatáčení pouze dolních končetin. Následovala Lilienfeldská škola Mathiase Zdarského. Tento český lyţař vytvořil první metodický systém pro jízdu na lyţích, a to hlavně pro alpské podmínky. Typickým stylem byly tzv. přívratné oblouky a jízda v pluhu. V rámci tohoto vývoje byly zkráceny i lyţe na 190-220 cm a vázání bylo zdokonaleno. Plukovník rakouské armády Georg Bilgeri dal základ dnešnímu skialpinismu. Tento vývoj začal před první světovou válkou. Spojil prvky předchozích škol a do výzbroje zařadil i tulení pásy, které při navléknutí na lyţe slouţily pro výstupy na vrchol. Následovaly ještě další školy, které dopomohly k vývoji lyţování. Po shrnutí můţeme techniky rozdělit do tří skupin: školy s technikou přívratnou, rotační a bezrotační.

19

„Novodobá rakouská škola Jejím autorem je prof. Kruckenhauser a popsána je v Rakouském lyžařském učebním plánu z R. 1957. Charakteristické jsou pro ni protirotace ramen, nadlehčení lyží ve fázi zahájení oblouku a vytlačování patek v oblouku do strany (smyk). Výcvik je metodicky veden přes oblouk v pluhu, přívratné oblouky až k obloukům napojovaným.“ 6 Další styl, který můţeme vidět dodnes, přinesla současná francouzská škola, která má základ v technice s rotací. Pojmenovala tzv. snoţný oblouk, který vyuţívá rotace, opory o hůl a nadlehčení při zahájení oblouku. V dnešní době vyuţíváme moderní lyţařské školy, která čerpá ze zkušeností těch předešlých. „Základní principy techniky, podle nichž probíhá uvádění lyží do otáčivého pohybu, jsou u jednotlivých škol více, či méně shodné. Společná všem moderním lyžařským školám je snaha vycházet z techniky závodního lyžování a od základní techniky se dostat co nejjednodušším způsobem k technice závodní. Tento trend významně podpořil v posledních letech vývoj nové konstrukce lyží, tzv. lyží carvingových. Jejich přínos pro lyžařskou techniku je především v jednodušším uvedení lyží

do

točení,

snadnějším

vedení

lyží

po

hranách

a

eliminaci

smyku

v průběhu oblouku. 6 Významný podíl na technice lyţování má i česká škola lyţování. „Jejím základem se stala jednoduchá a přitom geniální myšlenka B. Čepeláka, provádění oblouku na principu kroku. Postupně se rozvíjí tzv. Česká škola kročné techniky, jejímž autorem je Miloš Příbramský. Hlavní přínos České školy spočívá v její přímé cestě výuky do elementárních dovedností k dokonalejším pohybovým strukturám, a to vše na vedení po hranách ve fázi vedení oblouku. Lyže jsou uváděny do otáčivého pohybu na základě práce dolních končetin. Vyloučeny jsou všechny nadbytečné pohyby částí těla. Česká škola

lyžování

v současném

pojetí

zahrnuje

nácvik

techniky

carvingových a paralelních – smykových oblouků tak, aby i slabší lyžaři zvládli změnu směru jízdy a regulaci její rychlosti.“ 6

20

5.4 Výuková metodika používaná v lyžařské škole Filip 

V první řadě je čas věnován úplným základům pohybu na lyţích.



Postoje a pohyby na lyţích na místě, základní postoj, pády a vstávání, obraty na rovině s přívratem, odvratem a ostatní obraty.



Pohyb s lyţemi na rovině, skluz na obou lyţích pomocí odpichu, bruslení na lyţích.



Další fází je pohyb na lyţích ze svahu.



Sjezd po spádnici.



Brzdění pluhem, zastavení vzpříčením z pluhu, odšlapování.



Oblouky v pluhu.



Při zdolání těchto kroků uţ přijdou na řadu oblouky.



V první řadě se jedná o kročný neboli paralelní oblouk, který je zahájen vlnovkou na základě přenesení váhy. Kročný oblouk je také dobrý nácvik pro carvingový oblouk.



Dalším typem je snoţná technika. Tento způsob zatáčení se v lyţařské škole pouţívá jen zřídka, jelikoţ v této době je trendem především carvingový oblouk.



Carvingové lyţování. Výuka začíná základním řezaným obloukem, ke kterému vedou dvě cesty: 1. přímá cesta od vlnovek k základnímu řezanému oblouku, 2. postupná cesta, která vyuţívá modifikovaných oblouků v pluhu ve statické a dynamické formě provedení. Při zvládnutí řezaného oblouku následují metodická cvičení určená přímo k nácviku carvingu.

21

6 Snowboarding Tyto podkapitoly se budou věnovat dalšímu zimnímu sportu – snowboardingu.

6.1 Historie snowboardingu Tento sport patří mezi nejvíce se rozvíjející zimní sporty. Historie je poměrně krátká. Vývoj byl však velice intenzivní, jak ve stylu jízdy, tak i z materiálního a technického hlediska. „Údajně nejstarší pokusy o surfování na sněhu jsou z Ameriky 20. let minulého století. Avšak vznik přichází až v roce 1965, kdy Američan Shermen Popen vyrobil pro své děti prkno, když spojil dvě lyže. Pojmenoval ho Snurfer. O tento výrobek se v sedmdesátých letech začal zajímat surfer Jake Burton a zakládá si vlastní firmu na výrobu snowboardů a vázání – Burton. Dalšími vývojáři jsou Tom Sims a Chuck Barfoot. Původní snowboardy byly používány výhradně do volného terénu – do prachového sněhu.“ 7 Konstrukce snowboardů, jejich vázání a ostatní vlastnosti se postupem času měnili a zlepšovali. Některé vynálezy měly úspěch, jiné krachovaly. Nadšenci tohoto vývoje byly především američtí surfaři a skateboardisti. V sedmdesátých letech udělal zlomový krok skateboardista Tom Sims. Ten vymyslel laminátovou konstrukci s dřevěným jádrem. Tato technologie nezastarala a pouţívá se i v dnešní době. První oficiální závody se uskutečnily v roce 1968 v Michiganu. Roku 1981v Coloradu vyhrál historickou soutěţ ve slalomu právě Tom Sims. „Nepříjemnou skutečnost pro tento sport znamenal odmítavý postoj většiny lyžařských středisek v USA na začátku 80. let, která začala snowboarding zakazovat. Přispěly k tomu přísné bezpečnostní normy amerických úřadů a negativní stanoviska tehdejších pojišťoven. Tímto omezením zájem o snowboarding výrazně poklesl, což se projevilo na prosperitě snowboardových firem. Jezdcům nezbývalo nic jiného, než šlapat pěšky a sjíždět svahy ve volné přírodě.“ 8

22

V Čechách byl rozvoj tohoto sportu zpomalen, kvůli ţelezné oponě. Češi však neváhali a podle obrázků ze zahraničních časopisů začali vyrábět modely podobající se snowboardům. Tento rozvoj se týkal hlavně sezóny přelomu roku 1979 a 1980. „Mezi průkopníky tohoto tenkrát velmi neobvyklého sportu patřili L. Váša, V. Rys, bratři Včelákové, I. Pelikán a další. Hlavní snowboardovou lokalitou se stal Pernink v Krušných Horách. V tomto středisku se také v roce 1984 uskutečnil první závod v historii českého snowboardingu.“ 9

6.2 Metodika jízdy na snowboardu 

Základní průprava pro jízdu na snowboardu probíhá na rovině.



Jedná se o krátké seznámení se snowboardem a vybavením. Manipulace s ním, to znamená správné nošení a odkládání.



Krátká rozcvička. Je velice důleţitá, ale musí být zábavná.



Následuje nastoupení a vystoupení ze snowboardu. Otáčení se snowboardem.



Vstávání a padání. Padání se zkouší vţdy proti spádnici, důvodem je nevylekat začátečníka pády.



Nezbytnou částí je, seznámit klienta s bezpečností na horách a na sjezdovce a hrubé představení daného terénu, který ho čeká. Například, kde je bezpečné zastavovat a kde ne, jak se vyhýbat skupinám, kdo má přednost a podobně.



Cvičení rovnováhy a základního postoje je poslední fáze, která probíhá na rovině. Základní postoj je jedním z nejdůleţitějších prvků. Je nutné mít pokrčená kolena, mírně vytočená do strany, celý trup je rovný, hlava vzpřímená.

23



Na základě zvládnutí primární fáze následuje jízda po spádnicích.



Tento krok je nezbytný pro zastavování. Probíhá v základním postavení a váha těla je rozloţena stejnoměrně na obou nohách.



Sesouvání šikmo svahem a jízda šikmo svahem.



Pokud klient zdolá všechny předchozí úkoly, můţe se přejít k nácviku jízdy na vleku.



„Girlandy“ neboli „půloblouky“ jsou velmi efektivním cvičením. Tomuto nácviku předchází jízda šikmo svahem, ze které se pomalu naváţe na zmíněný cvik. Jedná se o spojení jízdy šikmo svahem a zastavení. Zde je nutné jiţ rozlišovat pravou a levou stranu.



Z této fáze se uţ lehce přechází na tvoření oblouků.



Smýkaný oblouk. Jedná se o základní oblouk, který prvně přechází z jízdy šikmo svahem, probíhá vţdy jen jeden oblouk. Po zvládnutí jednotlivých oblouků, se začnou pomalu navazovat, aby vznikla plynulá jízda.



Řezaný oblouk. Lze pouţít i carvingový oblouk, jelikoţ se zde jedná o vyuţití hrany a daného vykrojení snowboardu.



Ke kaţdému z výše uvedených oblouků se ţák dostane pomocí speciálních metodických cvičení.

24

7 Český svaz lyžařských škol – ČSLŠ Český svaz lyţařských škol je velmi důleţitou organizací pro toto téma. „ČSLŠ byl ustaven v roce 1990, jako demokraticky konstituována organizace, za účelem sdružit lyžařské školy různého typu a velikosti zabývající se sjezdovým a běžeckým lyžováním. Jedním z úkolů ČSLŠ je zpracovávat aktuální metodické zajímavosti a informovat o nich své členy.“ 10 Členství lyţařské školy ve svazu přináší nejen dobré jméno pro školu, ale i další výhody. Škola nese certifikát Českého svazu lyţařů, svaz umoţňuje zvýhodněná školení a výcvikové kurzy pro instruktory, cvičitele lyţování a další. Na základě členství je zajištěno pojištění odpovědnosti pro lyţařskou školu. Na internetových stránkách jsou uvedeny názvy všech členů, a školy zde mají i odkaz na své webové stránky.

25

Praktická část 8 Výzkum dané lokality z pohledu návštěvníka V této kapitole jsou uvedeny informace z provedeného výzkumu, který se uskutečnil v zimní sezóně. Uvedená data se vztahují pouze k zimnímu období. Hlavním účelem bylo zjistit, kdo jsou a budou klienti lyţařské a snowboardové Filip. Výzkum se skládal ze dvou částí. První část se věnuje průzkumu údajů o místě. Druhá část probíhala jako dotazníkové šetření.

8.1 Průzkum oblasti V následujících řádcích je oblast charakterizována z pohledu návštěvníka na danou destinaci.  Průměrná doba pobytu návštěvníků je většinou 5 – 7 dní. V případě chalupářů se jedná o víkendové pobyty.  Jelikoţ jde o malé středisko, je zde 80% návštěvníků české národnosti. Zbylých 20% tvoří lidé z Německa, Nizozemí a také Polska.  Cenové relace ubytování, stravování a sluţeb. 

Ubytování se pohybuje od 160 Kč do 500 Kč na noc za jednu osobu. Přímo ve Smrţovce se nacházejí převáţně penziony, horské chaty a moţnosti privátního ubytování. V okolí se samozřejmě nachází i ubytování vyšší cenové kategorie a úrovně, jako hotely a luxusní apartmány. Cenová relace v restauracích je velice přijatelná, jelikoţ se nejedná o město masového turismu.

26



Sluţby jsou také velice dostupné. Přímo ve Smrţovce se nachází téměř všechny potřebné sluţby (ubytování, stravování, kadeřník, kosmetika, autoopravna, zábavní podniky, základní lékařské sluţby, a podobně). Nejbliţšími většími městy jsou Tanvald a Jablonec nad Nisou, kde jsou dostupné sluţby všeho druhu. Ceny sluţeb jsou přijatelné.

 Nabídka doplňkových sluţeb cestovního ruchu je ve městě poměrně omezená, nějaké moţnosti zde však jsou. Jednou z nich jsou výcvikové kurzy pro instruktory. Toto je velikou výhodou pro nové instruktory lyţařské a snowboardové školy, kteří kurz nemají a budou ho potřebovat absolvovat pro získání licence. Nabídka je však mnohem širší, neboť firma zprostředkovává přímo ve Smrţovce a přilehlém okolí ještě tyto instruktorské kurzy: 

Instruktor cykloturistiky,



instruktor vodní turistiky,



volný pobyt v přírodě,



nízké a vysoké lanové překáţky,



sportovní lezení na umělé stěně,



pohybové aktivity,



telemarkové lyţování,



základní, doškolovací, přípravný kurz snowboardingu a lyţování.

 Hlavní sezóna je v této oblasti od 25. 12. do 14. 3. Vedlejší sezóna od 1. 12. do 24. 12. a od 15. 3. do 30. 4. Sezónnost samozřejmě záleţí na sněhové pokrývce.  Město Smrţovka má své vlastní webové stránky, kde návštěvníci najdou veškeré potřebné informace o městě, cestovním ruchu, společenském vyţití a podobně.

27

8.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo přímo v lyţařském areálu Filip. Dotazníky byly vyplňovány z části klienty lyţařské školy a z části návštěvníky sjezdovky. Získání dotazníků probíhalo v půjčovně lyţařského vybavení za přítomnosti vedoucího instruktora nebo zaměstnance vleku. Zákazníci si dotazníky mohli odnést a v klidu si je vyplnit a následně přinést zpátky. Velice individuální přístup dopomohl k získání více informací a na druhou stranu klient ocenil jednání na osobní úrovni. Otázky v dotazníku jsou kladené tak, aby mohli odpovídat samotní klienti nebo rodiče našich nejmenších ţáků. Dotazník je uveden v příloze číslo 4.

8.2.1 Cíl dotazníku Pomocí dotazníku mělo být zjištěno, zda mají lidé o sluţbu tohoto druhu zájem. Hlavním cílem výzkumu jsou naši klienti, stávající a potenciální. U stávajících klientů bylo důleţité vyzkoumat, zda jsou spokojeni se sluţbami, které zde byly dosud poskytovány a zda by uvítali návrhy na zlepšení. Potenciální klienti nám prostřednictvím dotazníků sdělili své potřeby a poţadavky na sluţby. Ze subjektivního pohledu mě zajímal celkový názor návštěvníků na lyţařskou a snowboardovou školu.

8.2.2

Vyhodnocení dotazníku

V této kapitole jsou uvedeny grafy pro znázornění poměrů odpovědí. Ke kaţdé otázce je i slovní zhodnocení výsledků.

28

1.

Otázka

Využili jste Vy/Vaše dítě služeb instruktora na vleku Filip?

30% ANO NE 70%

Graf 1: Otázka č. 1

Zde byly dotazníky záměrně rozdávány jak klientům lyţařské školy, tak i návštěvníkům, kteří sluţeb instruktora nevyuţili. Důvodem bylo získání názoru obou stran. Většina respondentů byli klienti lyţařské školy, a to ze 70 procent.

29

2.

Otázka

Služeb instruktora byste Vy/Vaše dítě využili pro jízdu na lyžích nebo snowboardu?

59%

LYŽE SNOWBOARD

67%


U druhé otázky jsou výsledky odpovědí poměrně vyrovnané. Zájem o výuku na snowboardu převaţuje o pouhých 8%. Z vlastních poznatků mohu konstatovat, ţe o lyţařskou výuku je zájem hlavně u dětí. Menšina lyţařů jsou pak dospělí, kteří chtějí zlepšit carvingovou techniku. Na snowboardu se pak chtějí naučit nejvíce mladiství. Tyto výsledky potvrzují, ţe jsme jiţ v době, kdy se jízda na snowboardu a na lyţích dostává do vyrovnaného poměru. Pro lyţařskou školu z toho tedy vyplývá, ţe poměr instruktorů bude muset být vyrovnaný. Proto bych při výběru zaměstnanců upřednostnila instruktory s kvalifikací pro oba dva sporty.

30

3.

Otázka

Z jakého zdroje jste získali kontakt na služby instruktora na vleku Filip?

31% 42%

INTERNETOVÉ STRÁNKY REKLAMNÍ LETÁK NA DOPORUČENÍ JINÉ(přímo u vleku)

14% 13%


Otázka číslo 3 nám má říci, kde se klienti dozvěděli o sluţbách lyţařské školy. Na základě těchto odpovědí lze vyhodnotit, kam mířit správně reklamu. Z grafu lze vyčíst, ţe většina návštěvníků se o lyţařskou školu zajímala aţ přímo na místě. Nejvíce pozornosti proto budeme věnovat reklamě přímo v areálu, kam patří i zmíněné letáky. Nepostradatelným informačním zdrojem je samozřejmě internet. Z 13% se klienti o škole dozvěděli od svých známých, nebo na doporučení svého ubytovatele. I přesto, ţe toto číslo nezahrnuje většinu, nesmí být zanedbáno. Ústní reklama můţe mít několikrát větší účinek v pozitivním smyslu. Naopak však hrozí velké několikanásobné riziko při negativní zkušenosti jednoho zákazníka. Jeden nespokojený zákazník tak můţe ovlivnit několik potenciálních klientů.

31

4.

Otázka

1os./hodina

2 os./hodina

3os./hodina

4 os./hodina

400 Kč

300 Kč

250 Kč

200 Kč

Je pro Vás výše uvedená cenová relace za výuku vyhovující?

24% 42%

VYHOVUJÍCÍ PŘIJATELNÉ MOC DRAHÉ

34%


Dalším řešeným problémem je cena. Výše uvedená cenová relace funguje při poskytování sluţeb školy jiţ dva roky. Většině klientů tato cena vyhovuje. Je zde však také velká část lidí, kteří jsou s cenou nespokojeni. Na základě zkušeností lze konstatovat, ţe většina lidí neměla s cenou ţádný problém, protoţe lyţařskou školu uţ někdy navštívili v jiném středisku. Zákazníci s opačným názorem byli ve škole tohoto typu poprvé. Tento výsledek bude při sestavování ceníku řešen výhodami při vícedenních kurzech nebo opakované výuce.

32

5.

Otázka

Jaká denní doba je pro Vás/Vaše dítě ideální pro výuku?

33% DOPOLEDNE ODPOLEDNE 67%


Výsledky z této otázky se daly předpokládat, ţe většina klientů upřednostní dopolední dobu pro výuku. Je to dáno především tím, ţe většina ţáků jsou děti, které jsou v odpoledních hodinách unavené. Ráno a dopoledne se bude jednat o nejmenší klienty a v odpoledních hodinách jde především a dospělé. K tomuto výsledku se přizpůsobí i personální obsazení.

33

6.

Otázka

Při výuce byste Vy/Vaše dítě upřednostnili:

22% 36% INSTRUKTOR INSTRUKTORKA NEZÁLEŽÍ

42%


Většina klientů by upřednostnili při výuce ţenu nebo jim na tom nezáleţí. Při této otázce jde především o naši nejmladší klientelu, kdy rodiče uţ mají vlastní zkušenost, zda jejich dítě má větší respekt z muţe nebo ţeny.

34

7.

Otázka

Využili byste služeb instruktora i pro jízdu na běžkách?

25% ANO NE 75%


Sedmá otázka byla do dotazníku zařazena, protoţe se ozvalo několik návštěvníků, kteří vyhledávali někoho, kdo je nejen naučí techniku klasického lyţování, ale také někoho, kdo je provede po krásách Jizerských hor a případně Krkonoš na běţkách. Návrh na tuto sluţbu se nesetkal s úplným nadšením, nicméně podíl 25 % nesmí být zanedbaný. Sluţba bude zařazena do nabídky lyţařské školy, nebude to však náš hlavní produkt.

35

Následující otázky jsou osobního charakteru. 8.

Otázka

Jste muž nebo žena?

40% MUŽ ŽENA 60%


Na otázky odpovídalo 60 muţů a 40 ţen. Poměr je v podstatě vyrovnaný. Rozpor mezi názory muţů a ţen nenastal. Pokud to byl názor dospělých, coby rodičů, byli ve většině případů shodné. Ostatní klienti měli individuální názor podle průběhu výuky a nezáleţelo, zda se jedná o muţe nebo ţenu.

36

9.

Otázka

Váš věk/věk Vašeho dítěte je: 16%

39%

3-12 let 13-20 let 21-40 let

22%

41 a více let

23%


Další otázkou byl zjišťován věk klientů. Jedná se o velmi důleţitý faktor. Z grafu je znatelné, ţe převaţuje dětská klientela, kdy ze 100 dotázaných bylo 39 dětí do 12 let. Další věková kategorie je také obsáhlá a to 23 %. Je moţno konstatovat, ţe přes 60 % klientely jsou děti nebo mladiství. V tomto případě je nutné dobře vybrat personální obsazení, kdy práce instruktora není jen o výuce, ale především o dovednosti práce s dětmi.

37

10.

Otázka

Z jakého kraje pocházíte? 6%

3% 21%

8%

Liberecký Praha/Středočeský Karlovarský

8%

Ústecký Jihočeský Zlínský

19%

32%

Jihomoravský Královéhradecký

3%


Poslední otázka byla zaměřena na to, odkud přicházejí naši zákazníci. Výsledky jsou samozřejmě ovlivněny průběhem jarních prázdnin. Znatelná část návštěvníků je z Prahy nebo ze Středočeského kraje. Většina dotázaných z těchto oblastí vlastní v této lokalitě nebo v okolí chatu, chalupu, nebo sem jezdí jiţ pravidelně dlouhá léta. Velkou částí jsou lidé z kraje Libereckého. Návštěvníci z blízkého okolí sem přijíţdí před hlavní sezónou a jarními prázdninami. Jezdí si zalyţovat například po práci nebo o víkendu na jednodenní výlet. Sluţeb lyţařské a snowboardové školy vyuţívají tedy hlavně před zimní sezónou, kdy potřebují naučit sebe nebo své děti lyţovat, aby byli na delší pobyt na horách v průběhu jarních prázdnin perfektně připraveni.

8.3 Shrnutí výzkumu Na základě výsledků dotazníku můţeme konstatovat tyto poznatky. O lyţařskou a snowboardovou školu je v tomto areálu určitě zájem. Největší část klientely tvoří malé děti, proto je nutné uzpůsobit nabídku a prostředí jejich potřebám. Co se týče personálu,

38

bude potřeba zaměstnávat instruktory, kteří mají zkušenosti s výukou jízdy na lyţích i na snowboardu a zároveň mají zkušenosti s prací s dětmi. V instruktorském týmu nesmí rozhodně chybět ţena, které rádi rodiče svěřují své nejmenší ratolesti. Obsazení personálu se bude odvíjet od rozdělení jarních prázdnin v České republice. Nesmíme také zapomenout na prázdninové týdny zahraničních sousedů. Důleţitými týdny jsou také Nizozemské prázdniny, které jsou většinou dva týdny po sobě.

9 Lyžařská a snowboardová škola Filip Lyţařská a snowboardová škola v areálu Filip ve Smrţovce, provozována v zimním období. V letním období by se mohlo jednat o outdoorovou školu a agenturu. Tím se tato práce však zabývat nebude. Lyţařská škola ponese, stejně jako středisko výskytu, jméno Filip.

9.1 Původní stav lyžařské školy V areálu fungovala jakási podoba lyţařské a snowboardové školy. Problémem však byla častá změna provozovatelů školy. Tudíţ se neustále měnil systém organizace, nabídka, ceny a podobně. To vedlo k neúspěšnosti a nestálosti zákazníků. Škola nepůsobila profesionálně, jelikoţ ne všichni instruktoři byli správně vyškolení a nevlastnili licence pro svou profesi. Oblečení personálu bylo nejednotné a reklama nedokonalá. To vše byly faktory pro ne moc velký úspěch lyţařské snowboardové školy. V posledních dvou sezónách zde fungoval nový model lyţařské a snowboardové školy, který měl úspěch. Jednalo se o dobrou organizaci kvalifikovaných pracovníků. Škola byla pod vedením vedoucího instruktora, který zodpovídal za výuku všech klientů a tvořil harmonogramy pro ostatní pracovníky. Dobré jméno školy se zde nezapsalo pouze na základě dobrého přístupu pracovníků, ale také na základě reklamy pro školu, která byla v podobě letáků a propagačních materiálů a hlavně nového oblečení pro instruktory. Všechny zmiňované faktory vytvořily dobrý základ pro rozšíření sluţeb tohoto typu v lyţařském středisku Filip.

39

V následujících kapitolách bude tedy navrţen koncept pro zlepšení a rozšíření sluţeb lyţařské a snowboardové školy na vleku Filip.

9.2 Budoucí stav vybavení lyžařské a snowboardové školy Filip Jelikoţ se jedná o podnikatelskou činnost nového rozměru v tomto areálu, není zde ţádné vybavení, materiál, či jiné zařízení potřebné k rozšíření sluţeb lyţařské a snowboardové škole (dále jen ski škola). Pro provoz ski školy je nezbytnou nutností pořízení tohoto vybavení: 

Nákup a instalace lanového vleku pro začátečníky. Pokud by byl dostatek finančních prostředků, volila by se varianta jezdícího pásu. Jezdící pás je vhodný pro začátečníky, je pohodlnější a efektivnější pro výuku snowboardové nebo lyţařské techniky.



Oplocení a lyţařské plůtky, které budou vymezovat jasné a bezpečné ohrazení a oddělení prostoru od ostatních lyţařů. Tím také vznikne jiţ na pohled opravdu lákavý areál ski školy.



Slalomové tyče, kuţely, postavičky zvířat, oblouky pro dětský slalom. Jde především o pomůcky, které pomohou doladit dětský areál a budou nápomocné pro efektivní výuku.

Z předchozích vět vyplývá, ţe je důleţité vybudovat zázemí hlavně pro začátečníky, kterými jsou především děti. Dalším materiálem, který pomůţe zefektivnit sluţby a přiláká nové klienty, budou předtištěné diplomy pro klienty. Diplom bude slouţit v prvním případě jako odměna pro ty nejmenší, a zároveň jako propagační materiál, kde bude uvedeno samozřejmě jméno ski školy a kontaktní údaje. Dále se vytvoří samolepící jmenovky pro klienty ski školy, kde samozřejmě také nebudou chybět kontaktní údaje.

40

9.3 Nabídka lyžařské a snowboardové školy Lyžařská a snowboardová výuka 

Výuka pod vedením profesionálních instruktorů je tou nejlepší variantou, jak se naučit nebo se zdokonalit v jízdě na lyţích nebo snowboardu. Ski škola Filip a její zaměstnanci jsou připraveni na výuku dětí i dospělých, začátečníků a pokročilých. Pro děti je ideální věk pro lyţování kolem 3 let. Snowboardovou techniku zvládají od 5 aţ 6 let. Tento věk je však jen doporučený. U malých dětí začátečníků upřednostňujeme individuální výuku. V případě mírně pokročilých dětí je moţné tvořit skupinky a vyučování probíhá v dětském areálu formou her. Výuka v anglickém nebo německém jazyce je samozřejmostí.

Výuka klasického lyžování 

Nejde pouze o výuku, ale také o seznámení s Jizerskými horami a okolím. Začátek lekce bude probíhat přímo v areálu Filip a po zdokonalení běţkařské techniky, se klienti i se svým instruktorem vydají do terénu poznávat krásy zimní krajiny. Tato výuka je vhodná také pro děti, které jsou úplnými začátečníky. Pokud se naučí prvně na běţkách, bude následné pokračování na sjezdových lyţích mnohem rychlejší. Tato sluţba bude jen dodatková, jak jsem jiţ uvedla. Instruktoři, kteří budou mít tuto sluţbu v kompetenci, absolvují patřičné školení a seznámení s běţkařskými trasami v okolí. V případě potřeby dopravy v rámci poskytování sluţby, bude k dispozici sluţební automobil.

Hlídání dětí 

O péči našich nejmladších se postarají pracovníci ski školy Filip v dětském areálu, kde bude vymezen prostor pro zábavu a odpočinek malých nelyţařů. Rodiče si mohou v klidu vychutnat atmosféru dovolené ve středisku Filip bez starostí o své dítě.

Ceník sluţeb je uveden v příloze číslo 5.

41

V další části se jedná především o doplňkovou nabídku lyţařské a snowboardové školy Filip. Pořádání zábavních akcí Pro zviditelnění školy a celého areálu bude určitě ve prospěch pořádání pravidelných i nepravidelných akcí. 

Závody pro děti. Závody by se pořádaly vţdy na konci týdne v pátek. Děti, které byly ţáky ski školy v uplynulém týdnu se utkají na svahu. Akce budou pořádány na základě zdatnosti klientů, formou her, zábavního programu a závodů.



Maškarní bál pořádaný přímo na sjezdovce. Opět by šlo o společenskou akci, která by byla jak pro děti, tak i dospělé s programem, soutěţemi a občerstvením.



Závody pro lyţařskou veřejnost. Jednalo by se o obří slalom, který by byl na jedné části sjezdovky po dobu celého dne. Závod by byl samozřejmě měřen časomírou. Na konci by následovalo vyhodnocení a výhry.

Akce by se samozřejmě plánovaly dopředu a zároveň by reagovaly na aktuální situaci. Výše uvedené programy jsou jen nastíněním pro předpokládaný průběh zimní sezóny.

42

9.4 Právní náležitosti Lyţařská a snowboardová škola (dále jen ski škola) bude situována v areálu lyţařského vleku Filip ve Smrţovce. Prostor ski školy bude přímo v prostoru sjezdovky a bude jasně ohraničen. S majitelem areálu je jiţ uzavřena podnájemní smlouva a s provozem ski školy zcela souhlasí a z pochopitelných důvodů ho i velice vítá. Provozovatelem a majitelem ski školy bude jedna osoba. Provozování bude probíhat na základě ţivnostenského listu. V rámci podnikání v této sféře je nutností dané oprávnění k provozu této činnosti. Poskytování lyţařské kvalifikace je pod záštitou Českého svazu lyţařských škol. Návaznost na státní legislativu je v podobě ţivnostenského zákona a také navazuje na strukturu mezinárodního lyţařského hnutí. Pro provoz lyţařské a snowboardové školy je minimální poţadovaná profesionální kvalifikace „cvičitel lyţování“, kterou provozovatel ski školy vlastní. Dalším dobrým předpokladem je vysokoškolské tělovýchovné vzdělání a dlouholeté zkušenosti s provozem lyţařské a snowboardové školy. Nesmíme opomenout pojištění lyţařské a snowboardové školy. Nejjednodušší variantou je stát se členy Českého svazu lyţařských škol. Po získání členství bude škola sdílet pojištění odpovědnosti pro lyţařské školy. Pojištění je zaštítěno pojišťovnou Uniqa a. s. Jedná se o pojištění pro odpovědnost za škody vzniklé na zdraví a majetku třetích osob způsobené činností těchto organizací. Pojištění se bude kaţdoročně automaticky prodluţovat na základě platby členského příspěvku, který činí 3 000 Kč. Členství v tomto svazu je nejen výhodné, ale tvoří i dobré jméno pro školu.

9.5 Pracovníci lyžařské a snowboardové školy Pracovníci lyţařské školy budou především instruktoři lyţování a snowboardingu. Dalšími nezbytnými pracovníky bude samozřejmě majitel a zároveň provozovatel a jeho zástupce, který ho bude nahrazovat v případě nepřítomnosti.

43

Instruktoři budou povinni vlastnit kvalifikaci v oboru.

Minimální akceptovatelnou

licencí bude amatérská kvalifikace s názvem instruktor lyţování nebo instruktor snowboardingu a dalším poţadavkem bude znalost cizích jazyků. Zaměstnavatel bude toto ohodnocení vyţadovat před sepsáním dohody nebo pracovní smlouvy. Pokud nebude zájemce o práci vlastnit ţádnou kvalifikaci, je moţné ji získat na jednom ze školících kurzů přímo ve Smrţovce, jak je uvedeno v jedné z předchozích kapitol. Instruktor můţe vlastnit licence jiného stupně a nemusí být uděleny jen Českým svazem lyţařských škol. Podle těchto a dalších kriterií bude vypadat i finanční ohodnocení pracovníků. Dalšími poţadavky pro pracovníky budou přirozené předpoklady a dovednosti pro práci s lidmi. Jimiţ jsou: komunikativnost, flexibilita, nápaditost, samostatnost a trpělivost, která je neodmyslitelná hlavně při práci s dětmi, slušné reprezentativní vystupování a další. Tyto předpoklady bude moci zájemce dokázat u přijímacího pohovoru. Před nástupem do pracovní činnosti podstoupí pracovníci školení v rámci ski školy. Bude se jednat o provedení metodických výstupů a technik jízdy na lyţích a snowboardu. Jedná se o součást přijímacího řízení. Takovéto cvičení bude probíhat pravidelně v průběhu zimní sezóny. Důvodem je sjednocení vyučovacích technik instruktorů. V rámci práce v lyţařské a snowboardové škole budou mít zaměstnanci firemní oblečení, které budou nosit po dobu práce s klienty firmy. Bundu a kalhoty jim poskytne ski škola při zahájení spolupráce. Ukázka instruktorského oblečení v příloze číslo 3. Ostatní vybavení, jako jsou lyţe, hůlky, snowboard a boty, by měl instruktor vlastnit. Pracovní náplní instruktora bude především výuka techniky jízdy na lyţích nebo snowboardu podle předem stanovených pravidel. Příprava a úklid dětského areálu. Další jeho povinností bude účast na výše zmíněných metodických cvičeních.

44

Provozovatel a jeho zástupce budou mít vedoucí pozice. Náplní jejich kaţdodenní práce budou níţe uvedené činnosti. 



Administrativní činnost: 

Objednávání klientů, rušení objednávek.



Vyúčtování s klientem.



Denní vyúčtování s instruktory.



Denní uzávěrky pokladny.



Vyřizování korespondence a e-mailů.

Organizační činnost: 

Plánování denního rozvrhu instruktorů na základě objednávek.



Organizování a řešení nárazových situací – nespokojenost, přeobjednání, a podobně.



Organizování skupin klientů.



Komunikace v německém a anglickém jazyce.



Asistence při pořádání společenských akcích.



Výuka techniky jízdy na lyţích a na snowboardu v případě aktuálního nedostatku instruktorů.

9.6 Propagace firmy Propagace firmy je nesmírně důleţitá. Jelikoţ se jedná o malé středisko, musí klienty nalákat perfektní reklama s nabídkou. Část reklamy je zahrnuta v propagaci samotného areálu Filip. Areál má například reklamu v rádiu, kde je zmíněna i lyţařská škola. Dále je uvedena sluţba lyţařské školy v reklamních letácích lyţařského vleku. Tyto reklamní

45

zdroje však nestačí pro zvýšení návštěvnosti lyţařské a snowboardové školy. Proto je nutné vytvořit další prvky, které přilákají klienty. V první řadě je důleţité umístění reklamních plachet na hlavních silničních tazích. Reklamní plachta bude obsahovat název areálu a lyţařské školy, stručný popis trasy a telefonní číslo. Druhá reklamní plachta bude umístěna přímo v areálu vleku. Dalším reklamním zdrojem budou tištěné reklamní letáky. Tyto letáky se na začátku sezóny umístí do přilehlých ubytovacích zařízení a obchodů, které turisti navštěvují. Tato spolupráce fungovala velice dobře i v předchozích sezónách. Letáčky menšího formátu budou k dispozici pro klienty a budou umístěny na výše zmíněných místech a dále pak v prostorách areálu (půjčovna lyţařského vybavení, bufet, pokladna). Oba typy propagačního materiálu budou obsahovat název školy, nabídku, kontakty, ceník, fotku. Neméně důleţité jsou také internetové stránky. V dnešní době fungují internetové stránky pro lyţařský vlek: www.lvfilip.cz, kde jsou údaje o lyţařské škole. Pro zvýšení efektivnosti by na těchto stránkách byl umístěn jen odkaz na webovou adresu určenou přímo lyţařské a snowboardové škole. Na webových stránkách budou uvedeny tyto údaje: 

Úvodní strana – charakteristika, umístění, mapa a aktuality



Ceník



Pořádané akce – v nabídce školy budou nově zařazeny i různé zábavní akce. Jejich konání a veškeré informace s ním spojené bude uvedeno v této sekci.



Kontakty – z kontaktů je nejdůleţitější telefonní číslo, které bude zvýrazněné i na úvodní stránce. Dále zde bude uvedena adresa elektronické pošty. A také adresa místa.



Fotogalerie – v této sekci bude zachycena co nejširší škála z dění lyţařské školy. Budou zde aktuální fotografie z výuky klientů všech věkových kategorií, dokumentace z pořádaných zábavních akcí.

46

9.7 Zřizovací náklady lyžařské a snowboardové školy Zde jsou shrnuty počáteční náklady spojené se začátkem provozování lyţařské a snowboardové školy. Náklady jsou pouze orientační a předběţné. Počáteční náklady budou financovány z vlastních zdrojů zřizovatele. Návratnost těchto i průběţných nákladů je očekávána během první realizované zimní sezóny. Zřizovací náklady na vybavení a materiál ski školy: Lyţařský vlek pro začátečníky (nákup vleku, zřízení elektrické přípojky pro 80 000 Kč vlek, jeho instalace) Oplocení dětského areálu a označení pro vymezení prostoru

15 000 Kč

Slalomové tyče, kuţely, postavičky zvířat, oblouky pro dětský slalom

20 000 Kč

Reklamní materiál – reklamní plachty, letáky, internetové stránky

18 000 Kč

Oblečení pro instruktory (nákup a potisk oblečení)

20 000 Kč

Celosezónní permanentky pro instruktory

8 000 Kč

Sluţební telefony

15 000 Kč

Sluţební automobil

200 000 Kč

Platba za elektřinu

3 000 Kč

Tištěný materiál – jmenovky, diplomy, dotazníky

2 000 Kč

Poplatek za členství v Českém svazu lyţařských škol

3 000 Kč

Celkové náklady na zřízení lyţařské a snowboardové školy

384 000 Kč

47

9.8 Silné a slabé stránky Silnou stránkou je absence lyţařské školy v tomto areálu. Dále zcela zjevný zájem a podpora majitele areálu a tím i velice solidní podmínky s nulovým nájmem. Silnou a pro úspěch nezbytnou stránkou bude také právě dobré vybavení areálu ski školy, které bude slouţit nejen pro efektivní výuku, ale také pro bezpečnost účastníků lyţařského areálu. Další výhodou je poloha areálu u hlavní trasy lyţařů v zimním období. Dobré umístění reklamních plachet je tedy velký potenciál nových klientů, kteří do zmiňovaného areálu ani nemířili. Nezbytným přínosem je jiţ zmíněné vzdělání a zkušeností majitele v oboru. Ohroţením pro firmu je, závislost podnikání na sněhových podmínkách. Tato hrozba je ovšem minimalizována moţná největší koncentrací sněţných děl vztaţené na velikost plochy areálu v dané oblasti.

48

10 Závěr Nacházíme se v oblasti, která leţí na hranicích Jizerských hor a Krkonoš. Ta je známá především díky střediskům Tanvaldský Špičák, Harrachov, Rejdice i lyţařskému areálu Filip ve Smrţovce. Největší koncentrace turistů je v oblasti během zimní sezóny, cestují sem především za perfektními podmínkami pro zimní sporty. Na jaře a v létě jsou Jizerské hory navštěvovány cyklisty a turisty. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit koncept pro rozšíření lyţařské a snowboardové školy v lyţařském středisku Filip a maximální vyuţití daného potenciálu tohoto střediska do budoucna. V minulosti se zde lyţařským školám příliš nedařilo. Důvodem byl neprofesionální přístup k provozování školy. V posledních dvou letech se díky změně personálního obsazení kvalita sluţeb velice zlepšila. Na základě poznatků z těchto dvou zimních sezón je vytvořena bakalářská práce, která se zaměřuje na další vývoj lyţařské a snowboardové školy. V budoucnu by se tedy mohlo jednat o úspěšnou a prosperující firmu s dobrým zázemím, zkušenými profesionálními pracovníky a širokou nabídkou poskytovaných sluţeb. Tato vize do budoucna je závislá na několika faktorech. Kaţdá zimní sezóna můţe být odlišná. Firma je a bude závislá na přílivu turistů do této oblasti, na obsazenosti kvalitního personálu a na ekonomické situaci nejen v České republice. Asi nejvíce rizikovým faktorem je počasí. Myšlenka vytvoření nové podoby stávající firmy je zaloţena hlavně na zdokonalení image lyţařské a snowboardové školy. Dobré jméno školy, které uţ je z části v povědomí návštěvníků, je postaveno především na přátelském a zároveň profesionálním přístupu pracovníků lyţařské školy.

49

Druhou nejdůleţitější částí úspěchu je dotvořit lákavé a účelné zázemí pro klienty lyţařské školy. Těchto cílů lze dosáhnout v případě plného nasazení všech účastníků podílejících se na rozvoji firmy, dostatku finančních prostředků, vhodného počasí a vyhovujícího přílivu návštěvníků do této oblasti. V případě úspěšné realizace projektu se nabízí další varianty rozvoje lyţařské a snowboardové školy, které by v budoucnosti mohly navázat na tuto práci. Škola Filip by mohla fungovat i na jiných lyţařských vlecích, které jsou v okolí. Jedná se o několik menších sjezdovek v dostupnosti do dvaceti aţ třiceti kilometrů. Další moţností, v případě úspěšnosti, by byla realizace outdoorové aktivit, které by naplňovala činnost firmy v ostatních ročních obdobích. Jednalo by se především o činnosti provozované v letních měsících a z části by firma mohla fungovat i na jaře a na podzim. Zde by mohlo jít například o jízdu na kole, splavování řek, nordic walking a další. Škola by se v budoucnosti mohla zaměřit na výuku lyţování tělesně znevýhodněných osob. Sportovní lyţování handicapovaných osob není v České republice nic neobvyklého. Výuka těchto osob v komerčních lyţařských školách je však trendem posledních dvou let. Ač jde o poměrně novou záleţitost, mělo by význam s ní v tomto středisku začít co nejdříve. K výuce se pouţívá speciální sportovní nářadí a dále je nutné zvláštní školení instruktorů. Realizace by byla náročná, ale myslím si, ţe velmi zajímavá. Závěrem bych chtěla říci, ţe se mi s daným tématem dobře pracovalo a rovněţ doufám, ţe se bakalářská práce stane jedním z vodítek pro rozvoj výuky zimních sportů v lyţařském areálu Filip ve Smrţovce.

50

Použité zdroje Seznam citací 8

BITNER, Lukáš , et al. Snowboarding. třetí přepracované vydání. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. 132 s. ISBN 80-247-1474-4.

9

BITNER, Lukáš, et al. Snowboarding. druhé přepracované vydání. Praha 7 : Grada Publishing, spol. s.r.o., 2002. 132 s. ISBN 80-247-0246-0.

10 Www.csls.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Český svaz lyţařských škol. Dostupné z WWW: http://www.csls.cz/index.html. 3

DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku: Jizerské hory. 3. přepracované vydání. Praha 6 : Soukup a David, spol. s.r.o., 2007. 141 s. ISBN 978-80-86899-16-9.

7

KONOPKA, Jan. Skripta pro kurz: Instruktor školního snowboardingu. In KONOPKA, Jan. Skripta pro kurz: Instruktor školního snowboardingu. Jablonec nad Nisou : [s.n.], 2009. s. 25.

1

Www.liberecky-kraj.cz [online]. 2008, 2011 [cit. 2011-03-14]. Oficiální stránky města Liberce. Dostupné z WWW:  http://liberecky-kraj.kraj-lbc.cz/page22.

2

POKORNÝ, Petr. Liberec: Jizerské hory, Západní Krkonoše. České vydání první. Praha 8 : Jan Vašut s.r.o., 2005. 126 s. ISBN 80-7236-385-9.

5

SIMM, Otokar. Jizerské hory včera a dnes. první vydání. Liberec: Pavel Akrman, 2004. 152 s. ISBN 80-239-3099-0.

51

4

Www.smrzovka.cz [online]. 31.3.2009, 31.3.2009 [cit. 2011-04-20]. Oficiální stránky města Smrţovka. Dostupné z WWW: http://www.smrzovka.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=15 132&id=1053&p1=1153>.

6

VODIČKOVÁ, Soňa, et al. Technická univerzita v Liberci: Základy alpského a běžeckého lyžování. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. 141 s. ISBN 978-80-7372-563-1.

Použitá literatura 1. BITNER, Lukáš, et al. Jak dokonale zvládnout snowboarding. první vydání. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2006. 96 s. ISBN 80-247-1509-0. 2. BITNER, Lukáš, et al. Snowboarding: alpská jízda, freestyle, freeriding. první vydání. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 1999. 138 s. ISBN 80-7169-769-9. 3. ČÁSTKA, Kryštof; KOLOVSKÁ, Ilona; VOTÍK, Jaromír. Jak dokonale zvládnout carving : výběr a údržba lyží, technika jízdy, 74 průpravných cvičení. první vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2005. 112 s. ISBN 80-247-1358-6. 4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku : Jizerské hory s mapovým atlasem. Praha : Soukup a David, spol. s.r.o., 20012002. 145 s. ISSN: 1213-3264. 5. DYGRÍN, Jiří; DRAHOŇOVSKÝ, Radek. Carvingová průprava na krátkých lyžích. Liberec:Technická univerzita v Liberci, 2006. 22 s. ISBN 80-7232-084-1. 6. FRISCHENSCHLAGER, Erich. Snowboarding za 3 dny: Průvodce sportem. České Budějovice: KOPP, 1998. 125 s. ISBN 80-7232-068-8. 7. KATZ, Ondřej; KLOUČEK, Jan. Do stopy s dětmi? : Je to moţné!. SKI MAGAZÍN. Říjen 2007, 13, 1, s. 116. ISSN 12-123072.

52

8. KROČA, Jan; HOLEČKOVÁ, Marie. Tajemná místa Jizerských hor a Českého ráje. první vydání. Beroun: Nakladatelství MH, 2008. 147 s. ISBN 978-8086720-45-5. 9. MACHOVÁ, Jitka; TREML, Josef. Lyžování : Pohybová příprava. první vydání. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2008. 136 s. ISBN 978-80-247-2119-4. 10. MARŠÍK, Jan. Carving : lyže, technika jízdy, funcarving. první vydání. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2003. 100 s. ISBN 80-247-0594-X. 11. TRERML, Josef. Lyžování dětí. první vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 124 s. ISBN 80-247-0682-2.

Internetové zdroje 1. Www.jested.cz [online]. Publikační systém Mysio, 2009 [2011-03-20]. Oficiální stránky hotelu Ještěd. Dostupné z WWW: . 2. Www.liberec-liberecky-kraj.cz: Průvodce regionem [online]. 2008 [2011-03-10]. Liberec -- Liberecký kraj. Dostupné z WWW: . 3. Www.lvfilip.cz [online]. 2006, 26. března 2011 [2011-03-02]. Lyţařský vlek, penzion FILIP Smrţovka. Dostupné z WWW: . 4. Www.monoski.info.cz [online]. 2010 [2011-04-29]. Centrum handicapovaných lyţařů. Dostupné z WWW: . 5. Www.sskolemb.cz : občanské sdružení [online]. 2008-2009, 29. dubna 2011 [2011-04-29]. Sluţba škole Mladá Boleslav. Dostupné z WWW: . 6. Www.timski.cz [online]. 2009 [2011-04-27]. Oficiální stránky lyţařské školy Tim.Ski. Dostupné z WWW: .

53

Přílohy Příloha č. 1: Smržovský kroj

54

Příloha č. 2: Výuka lyžování v areálu Filip

55

Příloha č. 3: Ukázka instruktorského oblečení

56

Příloha č. 4: Dotazník Dotazník Dobrý den, jmenuji se Zuzana Hummelová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch. Zpracovávám bakalářskou práci a tímto bych Vás chtěla poţádat o vyplnění tohoto dotazníku. Je zcela anonymní a informace poslouţí jen pro zpracování bakalářské práce. Předem děkuji za Váš čas. 1. Vyuţili jste Vy/Vaše dítě sluţeb instruktora na vleku Filip? a) ANO b) NE 2. Sluţeb instruktora byste Vy/Vaše dítě vyuţili pro jízdu na: a) LYŢÍCH b) SNOWBOARDU 3. Z jakého zdroje jste získali kontakt na sluţby instruktora na vleku Filip? a) INTERNETOVÉ STRÁNKY vleku Filip b) REKLAMNÍ LETÁK c) NA DOPORUČENÍ OD……………… d) JINÉ………………….………………. 4. Je pro Vás tato cenová relace za výuku vyhovující? 1osoba/hodina 400 Kč

2 os./hodina 300 Kč

3osoby/hodina 250 Kč

4 os./hodina 200 Kč a)

b) c)

VYHOVUJÍCÍ

PŘIJATELNÉ MOC DRAHÉ

5. Jaká denní doba je pro Vás/Vaše dítě ideální pro výuku? a) DOPOLEDNE b) ODPOLEDNE 6. Při výuce byste Vy/Vaše dítě upřednostnili: a) INSTRUKTORA b) INSTRUKTORKU c) NEZÁLEŢÍ 7. Vyuţili byste sluţeb instruktora i pro jízdu na běţkách? a) ANO a) MUŢ

8. Jste: 9. Váš věk/věk Vašeho dítěte je: 10. Z jakého kraje pocházíte?

b) NE b) ŢENA

a)3 - 12 let b)13 – 20 let c)21 – 40 let d)41< ……………………………

57

Příloha č. 5: Ceník služeb lyžařské a snowboardové školy Filip VÝUKA LYŽOVÁNÍ A SNOWBOARDINGU (ceny za 1 osobu) 1 osoba

2 osoby

3 osoby

4 osoby

1 hod/400 Kč

1 hod/300 Kč

1 hod/250 Kč

1 hod/200 Kč

2 hod/750 Kč

2 hod/550 Kč

2 hod/450 Kč

2 hod/350 Kč

3 hod/1000 Kč

3 hod/750 Kč

3 hod/650 Kč

3 hod/550 Kč

Délka vyučovací hodiny: 55 minut V případě delších kurzů nebo větších skupin je cena stanovena dohodou HLÍDÁNÍ DĚTÍ (ceny za 1 osobu) 1 hod

100 Kč

2 hod

170 Kč

3 hod

250 Kč

4 hod

350 Kč

KLASICKÉ LYŽOVÁNÍ – BĚŽKY (ceny za 1 osobu) Základní výcvik na běžkách (2 hodiny)

750 Kč

½ denní výlet (3 hodiny)

700 Kč

Celodenní výlet (6 hodin)

1000 Kč

Trasa a podmínky výletu budou stanoveny dohodou

58

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozšíření lyžařské a snowboardové školy v lyžařském areálu Filip ve Smržovce

Recommend Documents